Studánky a prameny v okrese Jihlava III. díl
Český svaz ochránců přírody 59/11 ZO Jihlava 2008
Obsah Obsah.....................................................................................................................................2 Úvodem .................................................................................................................................3 Seznam obcí okresu Jihlava....................................................................................................4 Studánky v roce 2008 .............................................................................................................7 Studánka V ZAHRÁDKÁCH, Jihlava ....................................................................................7 Studánka POD HOMOLÍ, Polná.............................................................................................8 Studánka POD BŘEZINOU, Polná.........................................................................................9 Studánka POD VARHÁNKOVÝM RYBNÍKEM, Polná......................................................10 Studánka V MUKAŘCE, Batelov ........................................................................................11 LESNÍ studánka, Batelov .....................................................................................................12 Studánka v PP JERSÍŇSKÁ STRÁŇ, Jersín ........................................................................13 VEŘEJNÁ studánka, Kostelní Myslová................................................................................14 Studánka VE ŠRÁFU pod Javořicí, Lhotka ..........................................................................15 Studánka KRÁLOVNA pod Hradiskem, Velká Lhota ..........................................................16 Studánka NAD POLDOVKOU u osady Poldovka, Velká Lhota...........................................17 Studánka V ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONII u Rančířova, Rančířov.....................................18 Studánka POD VRCHEM ZDEŇKOV, Dobrá Voda............................................................19 Studánka U SRUBU nad říčkou Brtnice, Panská Lhota ........................................................20 Studánka POD ZAHRÁDKÁŘSKOU OSADOU pod Vysokou, Jihlava – Vysoká ...............21 LESNÍ STUDÁNKA pod Vysokou, Jihlava – Vysoká..........................................................22 CÍSAŘSKÁ STUDÁNKA u Hosova, Jihlava – Hosov .........................................................23 Studánka – 1. vodní zdroj u VODÁRENSKÉHO RYBNÍKA, Jihlava – Pístov.....................24 Studna – 2. vodní zdroj u VODÁRENSKÉHO RYBNÍKA, Jihlava – Pístov ........................24 Studánka NAD STRÁNĚMI u Jihlavy – Kosova..................................................................24 Anketa „Studánka Vysočiny roku 2008“ ..............................................................................25 Voda v příslovích a rčeních ..................................................................................................26 Rčení podle Jaroslava Zaorálka ............................................................................................29 Studánky v roce 2007 ...........................................................................................................31 Vodní toky na Českomoravské vrchovině.............................................................................33 Shrnutí .................................................................................................................................35 Poděkování ..........................................................................................................................36 Prameny a literatura .............................................................................................................37
2
Úvodem Od jara roku 2005 začala skupina jihlavských ochránců přírody vyhledávat, pátrat, objevovat a zakreslovat studánky a prameny na jihlavském okrese. Od té doby jsme vydali v letech 2005 a 2006 dvě publikace a také CD, o které bylo, zejména mezi turisty a seniory, velký zájem a není již k dispozici. V letech 2007 a 2008 jsme vydali o svých výsledcích pouze výroční zprávy. Nyní se zásluhou ing. Jaroslava Kněžíčka objevila možnost dalšího zveřejnění a propagace našich údajů. Jím sestavené CD zahrne všechny naše dosavadní zmapované studánky z let 2005 – 2008. V roce 2007 a 2008 se naše vybrané studánky umístily na druhých místech v soutěži O studánku Vysočiny. Zásluhu na estetickém zastřešení má turista Karel Hobza, jehož truhlářská práce byla porotou vysoce oceněna. Při této příležitosti chci poděkovat všem, kteří s mapováním studánek pomáhají, turistům, lesákům, trampům, pracovníkům obecních úřadů a dalším a také ing. Bujdošovi z Brna, který nám nezištně předal své tipy. Z institucí bych jmenoval Nadaci Veronicu Brno a vodohospodářskou firmu ing. A. Zavřelové. Děkuji také všem spolupracovníkům, ochráncům, ing. Pavlu Pokornému, Danku Stejskalovi, Karlu Hobzovi, Emanu Tomkovi, Toušovým, Pavlu Hobzovi, Mílovi Bartošovi, Vilíku Dvořákovi , Tondovi Stejskalovi a všem, kteří pomohli nejen s mapováním, ale i čištěním a údržbou studánek. V mapování studánek a pramenů pokračujeme i nadále. V rámci akce Otevírání studánek připravujeme slavnostní Otevření studánky Panny Marie na jaře 2009. Věříme, že naše práce přispěje k lepšímu poznání přírodního bohatství Vysočiny a k jeho propagaci a rovněž k většímu zájmu a péči o vodu jako o nejdůležitější ze životních prvků. Neboť bez vody není života. Ani bez té studánkové…
za ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA Karel Holub
Jihlava, prosinec 2008
3
Seznam obcí okresu Jihlava Poř. č. Obec 1. Arnolec 2. Batelov 3. Bílý Kámen 4. Bítovčice 5. Bohuslavice 6. Borovná 7. Boršov 8. Brtnice 9. Brzkov 10. Cejle 11. Cerekvička – Rosice 12. Černíč 13. Čížov 14. Dlouhá Brtnice 15. Dobronín 16. Dobroutov 17. Dolní Cerekev 18. Dolní Vilímeč 19. Doupě 20. Dudín 21. Dušejov 22. Dvorce 23. Dyjice 24. Hladov 25. Hodice 26. Hojkov 27. Horní Dubénky 28. Hostětice 29. Horní Myslová 30. Hubenov 31. Hybrálec 32. Jamné 33. Jersín 34. Jezdovice 35. Ježená 36. Jihlava
37. Jihlávka 38. Jindřichovice 39. Kalhov 40. Kaliště
Zahrnuje katastrální území sídel Arnolec Batelov, Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov Bílý Kámen Dolní Bítovčice , Horní Bítovčice Bohuslavice Borovná Boršov Brtnice, Dolní Smrčné, Jestřebí, Komárovice, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov, Uhřínovice Brzkov Cejle, Hutě Cerekvička, Rosice Černíč, Myslůvka, Slaviboř Čížov včetně chatové osady Okrouhlík Dlouhá Brtnice Dobronín, Střelecká Dobroutov Dolní Cerekev, Spělov Dolní Vilímeč Doupě Dudín Dušejov Dvorce Dyjice, Dyjička, Dolní Dvorce, Rozsíčky, Stranná Hladov Hodice Hojkov Horní Dubénky Hostětice, Částkovice Horní Myslová Hubenov Hybrálec Jamné, Rytířsko Jersín Jezdovice Ježená Jihlava, Antonínův Důl, Bedřichov, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Kosov, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká, Zborná Jihlávka Jindřichovice Kalhov Kaliště, Býkovec
4
41. Kamenice 42. Kamenná 43. Klatovec 44. Knínice 45. Kostelec 46. Kostelní Myslová 47. Kozlov 48. Krahulčí 49. Krasonice 50. Lhotka 51. Luka nad Jihlavou 52. Malý Beranov 53. Markvartice 54. Měšín 55. Meziříčko 56. Milíčov 57. Mirošov 58. Mrákotín 59. Mysletice 60. Mysliboř 61. Nadějov 62. Nevcehle 63. Nová Říše 64. Olšany 65. Olší 66. Opatov 67. Ořechov 68. Otín 69. Panenská Rozsíčka 70. Panské Dubénky 71. Pavlov 72. Plandry 73. Polná 74. Puklice 75. Radkov 76. Rančířov 77. Rantířov 78. Rohozná 79. Rozseč 80. Růžená 81. Rybné 82. Řásná 83. Řídelov 84. Sedlatice 85. Sedlejov 86. Smrčná 87. Staj 88. Stará Říše
Kamenice, Kamenička, Řehořov, Vržanov Kamenná Klatovec Knínice včetně Bohosoudova Kostelec Kostelní Myslová Kozlov Krahulčí Krasonice Lhotka Luka nad Jihlavou, Otín, Předboř, Svatoslav Malý Beranov Markvartice Měšín Meziříčko Milíčov Mirošov včetně Jedlova Mrákotín včetně Dobré Vody , Praskolesy Mysletice Mysliboř Nadějov Nevcehle Nová Říše Olšany Olší Opatov Ořechov Otín Panenská Rozsíčka Panské Dubénky Pavlov, Bezděkov, Stajiště Plandry Polná, Hrbov, Janovice, Nové Dvory, Skrýšov Puklice, Petrovice, Studénky Radkov Rančířov Rantířov Rohozná Rozseč Růžená Rybné Řásná Řídelov Sedlatice Sedlejov Smrčná Staj Stará Říše, Nepomuky
5
89. Stonařov 90. Strachoňovice 91. Střítež 92. Suchá 93. Svojkovice 94. Šimanov 95. Švábov 96. Telč 97. Třešť 98. Třeštice 99. Urbanov 100. Ústí 101. Vanov 102. Vanůvek 103. Vápovice 104. Velký Beranov 105. Větrný Jeníkov 106. Věžnice 107. Věžnička 108. Vílanec 109. Volevčice 110. Vyskytná nad Jihlavou 111. Vysoké Studnice 112. Vystrčenovice 113. Záborná 114. Zadní Vydří 115. Zbilidy 116. Zbinohy 117. Zdeňkov 118. Zhoř 119. Zvolenovice 120. Žatec 121. Ždírec
Stonařov, Sokolíčko Strachoňovice Střítež Suchá, Beranovce, Prostředkovice Svojkovice Šimanov Švábov Telč, Studnice Třešť, Salavice, Buková, Čenkov Třeštice Urbanov Ústí, Branišov Vanov Vanůvek Vápovice Velký Beranov, Bradlo, Jeclov Větrný Jeníkov, Velešov Věžnice Věžnička Vílanec, Loučky Volevčice Vyskytná nad Jihlavou., Rounek, Jiřín, Hlávkov Vysoké Studnice Vystrčenovice Záborná Zadní Vydří Zbilidy Zbinohy Zdeňkov Zhoř Zvolenovice Žatec Ždírec
6
Studánky v roce 2008 Studánka V ZAHRÁDKÁCH, Jihlava, Polenská ulice Terénní. Najdeme ji v SV části města nad řekou Jihlavou, v místě kde se Polenská ulice sbíhá s ulicí od hlavního nádraží (ještě před železničním viaduktem) odbočíme doprava do nové zástavby, ul. V Zahrádkách. Studánku objevíme vlevo asi 100 m od nově zřízeného parkoviště, před plotem zahrádkářská kolonie. Jde o zaskružený pramen (průměr cca 1 m), nezakrytý, zarostlý plevelnými rostlinami. Nepïtná voda je používána podzemním rozvodem k zalévání níže umístěné zahrádkářské kolonie pomocí několika záchytných nádrží mezi parcelami. Původně byla v těchto místech školní zahrada ZŠ Havlíčkova ulice.
7
Studánka POD HOMOLÍ, Polná Lesní. Dostaneme se k ní po modré turistické značce (MTZ) z Polné kolem rybníka Peklo. Po příchodu k turistické orientaci „Pod Homolí 477 m n.m.“, na okraji lesa Březina jdeme dál po MTZ k Věžničce. MTZ z lesní cesty odbočuje doprava, jdeme dál po MTZ, u potůčku odbočíme vzhůru asi 100 m doleva do lesa. Pramen vytékající trubkou z kamenné stěny poměrně vydatný, 187 ml/sec., u studánky kryt pro hrníček a dřevěná lavička v železném rámu. Studánka s okolím pěkně upravena dle informací Skauty Polná. Pod MTZ v lukách krásně meandruje Jamenský potok.
8
Studánka POD BŘEZINOU, Polná Lesní. Od studánky Pod Homolí pokračujeme po modré turistické značce (MTZ) k Věžičce. Na studánku narazíme přímo u MTZ. Opět trubka z kamenné zídky, na stromě obrázek Panny Marie, kryt pro hrníček, vydatnost nízká, naměřeno 38 ml/sec. Nad studánkou porost přesličky, v lese Březina vrchol Březina 574 m n. m., dle informací úprava opět v režii skautů z Polné.
9
Studánka POD VARHÁNKOVÝM RYBNÍKEM, Polná Terénní. Nachází se na východním okraji zahrádkářské kolonie na okraji Polné. Kdysi bývala v sousedství cihelna. Příchod ke studánce vede Palackého ulicí v Polné, u budovy Lesního družstva v Polné odbočit na panelovou cestu doleva. Ke studánce je asi 300 m, přitom projdeme alejí lip a kolem starého vodojemu s letopočtem „1906“. Studánka je zde údajně sto let, kolem roku 1985 byla upravena a zaskružena, výtok trubkou. Naměřena vydatnost 136 ml/sec. Voda údajně dobrá, chodí pro ní lidé ze širokého okolí. (Nutno podotknout, že nedaleko odtud se nachází skládka biologického odpadu sousední zahrádkářské kolonie).
10
Studánka V MUKAŘCE, Batelov Lesní. Ze silnice Batelov – Třešť odbočíme asi 500 m od okraje Batelova po panelové lesní cestě doprava k lesu Mukařka. Širokou lesní cestou od okraje lesa cestou do kopce směrem k Zudovu vrchu ujdeme asi 500 m, kolem lesní chatky (křižovatka po pravé ruce). Jdeme vysokým lesem, na levé straně asi 100 m od nás uvidíme vysoký smrkový les. Na jeho špici, tedy 100 m vlevo z cesty, po které jdeme, dorazíme ke studánce. Je vyzděná, 1 x 1 m, kryta starší dřevěnou stříškou, bez přepadu, vhodná spíše pro lesní zvěř.
11
LESNÍ studánka, Batelov Lesní. Najdeme ji opět v lese Mukařka (z Batelova silnice na Třešť). Po široké lesní cestě (viz. Studánka V Mukařce) směrem k Zudovu vrchu přijdeme k lesní chatce na křižovatce cest. Od ní se pustíme asi 250 m doleva dolů lesem. Hledá se obtížně. Trubkou z PVC vytéká slabý pramínek. Nad ním zakrytá kupa kamení (původní pramen?). Kvalita vody neznáma, zřejmě neudržovaná.
12
Studánka v PP JERSÍŇSKÁ STRÁŇ, Jersín Lesní. Po vystoupání PP Jersíňská stráň (na okraji Jersína, označena tabulí) objevíme studánku pod větvemi smrků na lesním okraji v levé části PP. Zaskružená, skruž usazena v terénu, zakryta. Naměřena hloubka 2 m, bez přepadu, nepoužívaná (není známa ani domorodcům). Pramen z ní má nepochybně význam pro vodní režim přírodní památky.
13
VEŘEJNÁ studánka, Kostelní Myslová Obecní. Přímo na návsi v Kostelní Myslové, pod veřejnou kuželnou, vedle autobusové zastávky najdeme veřejnou pumpu (studnu). Je funkční, podle sdělení místního občana voda údajně dobrá a užívána, kvalita vody neznámá.
14
Studánka VE ŠRÁFU pod Javořicí, Lhotka Lesní. Její návštěva je snadná: z turistické orientace u hájovny nad rybníkem Velký Pařezitý u Řásné se vydáme po zelené turistické značce směrem na Javořici (nejvyšší vrch Českomoravské vysočiny, 837 m n. m. ). Přímo vedle stoupající cesty na vrchol (a zelené turistické značky asi 300 m před vrcholem uvidíme tak říkajíc výstavnou studánku – na kamenném soklu je postavena vrstvená dřevěná střecha. Vnitřek je vykamenovaný, bez přepadu, kvalita vody neznámá. Upravena Lesy ČR. Asi 1 km odtud je historická studánka Páně.
15
Studánka KRÁLOVNA pod Hradiskem, Velká Lhota Lesní. Dostaneme se k ní po modré turistické značce (MTZ) buď z Mrákotína nebo Dobré Vody lesním porostem (směr Velká Lhota). Nad Olším můžeme posedět u lesní chaty, projdeme kolem zajímavého skalního útvaru Bradlo (681 m n.m.). Asi 1 km pod vrchem Hradisko (též zajímavý skalní útvar, 760 m n. m.) vlevo u MTZ narazíme na balvan s označením „Studánka Královna“. Vodní pramen je nad balvanem, jde o zaskružený a zakrytý vodní zdroj, patrně pro některou blízkou obec, takže vodu nelze nabírat.
16
Studánka NAD POLDOVKOU u osady Poldovka, Velká Lhota Lesní. Postupujeme – li po modré turistické značce z Mrákotína (nebo Dobré Vody) směrem k Velké Lhotě, kolem skalních útvarů Bradlo a Hradisko, narazíme přímo u cesty asi 100 m před osadou Poldovka na studánku. Je vykamenovaná,, obložená velkými kameny, asi 1 x 1 m, nezastřešená, bez přepadu. O kvalitě vody či o užívání neznáme žádné zprávy.
17
Studánka V ZAHRÁDKÁŘSKÉ KOLONII u Rančířova, Rančířov Terénní. Od silnice Jihlava – Znojmo ještě před první obcí od Jihlavy , Rančířova. uhneme doprava do zahrádkářské kolonie. Studánku najdeme asi 400 m od znojemské silnice, jižně parcel zahrádkářů. Studánka vykamenována , výtok trubkou z PVC , síla toku neměřena. Nad studánkou zaskružený pramen. Studánku upravili a využívají místní zahrádkáři.
18
Studánka POD VRCHEM ZDEŇKOV, Dobrá Voda Lesní. Její nalezení je snadné, z Mrákotína po silnici na Dačice, souběžně s modrou turistickou značkou, mineme odbočku na Dobrou Vodu (část obce Mrákotín), obec se zajímavým kostelíkem sv. Jáchyma na vršku nad obcí a asi po 500 m po vjezdu do lesa po vyjití pravotočivé zatáčky uvidíme u silnice zídku s trubkou. Studánka upravena, vykamenovaná, z kamenné zídky vede železná trubka. V době návštěvy bez vody.
19
Studánka U SRUBU nad říčkou Brtnice, Panská Lhota Lesní. Z Panské Lhoty se pustíme po spojovací neudržované asfaltové silničce (za budovami zemědělského družstva) vedoucí k přejezdu říčky Brtnice) na Střížov – Přímělkov. Studánku objevíme před sjezdem k řece, asi 300 m před jejím tokem, po pravé straně v nízkém lesním porostu a to 50 m nad trampským srubem – chatou. Samotná studánka je upravená jako výtok hadicí ze zdi. Vydatnost naměřena 59 ml/sec. Studánka je užívána, péči nepotřebuje, kvalita vody není známa.
20
Studánka POD ZAHRÁDKÁŘSKOU OSADOU pod Vysokou, Jihlava – Vysoká Lesní. Příchod je možný ze dvou směrů. 1. Od Jihlavy – Hosova po žluté turistické značce k zahrádkářské kolonii pod Vysokou. Studánka se nalézá pod zahrádkami přímo proti vstupní bráně na okraji lesa. 2. Z Jihlavy – Pístova po silnici, odbočit na Vysokou (žlutá turistická značka) a po projití osady (stále po ŽTZ) přijdeme k zahrádkářské kolonii. Studánka je po pravé ruce. Jde o vyhloubenou studánku 1 x 0,5 m, obloženou kameny, dno písčité. Výtok kovovou trubkou ze zídky, naměřená slušná vydatnost 214 ml/sec. V květnu 2008 obsahovala voda dle hygienického rozboru 43 mg dusičnanů (limit pitné vody 50 mg – zřejmě vliv ošetřování v zahrádkách (a byla bez koliforemních bakterií. Nad studánkou pramen zakryt letitou skruží. Studánka je užívána, pečují o ni místní zahrádkáři a funguje zde již nejméně pět desetiletí. Voda odtéká do potůčku, který studánku obtéká z lesní studánky Pod Vysokou a směřuje do vodárenských rybníků.
21
LESNÍ STUDÁNKA pod Vysokou, Jihlava – Vysoká Lesní. Nejvhodnější příchod je z Jihlavy – Hosova po žluté turistické značce do zahrádkářské kolonie pod Vysokou. Na jižním rohu zahrádek odbočíme po vyšlapané cestičce doprava a jsme u pěkného zátiší s rybníčkem a lavičkou. Vyšlapanou cestičkou po pravé straně rybníčku vzhůru do lesa přijdeme asi po 400 m k lesní studánce. (Pokračováním po vyšlapané stezce přijdeme po několika stech metrech do Vysoké). Objevíme ji v malé dolince, je hloubená, 1,5 x 1,5 m, hloubka asi půl metru, dno písčitobahnité, nezastřešená, bez přepadu. U studánky upozornění, aby voda nebyla znečišťována koupáním psů, že je pitná. Podle hygienického rozboru v květnu 2008 obsahovala pouze 27 mg dusičnanů (limit 50 mg) a byla bez koliformních bakterií (živočišného původu). Zřejmě kvalitnější voda, než ve studánce pod zahrádkářskou osadou. Studánka je však zanášena listím, zastřešení by bylo vhodné.
22
CÍSAŘSKÁ STUDÁNKA u Hosova, Jihlava – Hosov (stav listopad 2008) Na okraji obce – viz. též I. díl Studánky a prameny okresu Jihlava. Jde již o zmapovanou studánku s historickou pověstí , která by mohla přispět k turistickému ruchu v osadě , kde se nachází také jihlavský Strom roku 2008, rozložitý dub. V současné době patří pozemek fy AB nástroje a vlivem stavebních úprav je zdevastována, pramen v znečištěné tůňce. Podle informace místního občana fy obdržela finanční prostředky na úpravu, záležitost je projednávána v místním osadním výboru. Studánku by měl opravit majitel pozemku , záležitost je však patrně na mrtvém bodě. V osadě Hotov nad kostelem je veřejná pumpa (vodní zdroj), t. č. však nefunkční.
23
Studánka – 1. vodní zdroj u VODÁRENSKÉHO RYBNÍKA, Jihlava – Pístov Terénní. U západního okraje hráze Vodárenského rybníka v soustavě jihlavských vodárenských rybníků se nachází vodní zdroj – studna. Jde o kamennou stavbu, oplocenou, která je majetkem vodárenské společnosti. Uvnitř betonová kaskádovitě uspořádaná nádrž o průměru cca 4 m, vodné zdroj, v době návštěvy bez. Vody. Veřejnosti nepřístupná. Poznámka: nezmapováno – za vodním zdrojem u Vodárenské rybníka se nachází údajně další studánka, tu jsme však neobjevili. Navíc jde o I. vodárenské pásmo a vstup je zde zakázán.
Studna – 2. vodní zdroj u VODÁRENSKÉHO RYBNÍKA, Jihlava – Pístov Terénní. Přímo pod hrází Vodárenského rybníka se nachází další vodní zdroj (studna). Jde o větší vodárenskou stavbu, která je však za plotem, v majetku vodárenské společnosti. Veřejnosti nepřístupno. Studánka NAD STRÁNĚMI u Jihlavy – Kosova Terénní. Nejspíše jde o výtok ze starých meliorací, tj. již zdevastovaný. Objevíme ji na jižním okraji lesa Stráně, pod lesní cestou z Kosova do Petrovic. Jde o betonové zbytky původního zaskružení, při návštěvě bez vody. Bezvýznamná.
24
Anketa „Studánka Vysočiny roku 2008“
Občanské sdružení Zelené srdce Kontakt: Pavel Koubek, Mladé Bříště č.2, 396 01 Humpolec e-mail:
[email protected] tel. 737768102 --------------------------------------------------------------------------------------------------
Kraj Vysočina zná svou Studánku roku 2008 Studánkou Vysočiny roku 2008 se stala Kalinova studánka u Jinošova nedaleko Náměště nad Oslavou. U příležitosti světového Dne vody vyhlásilo na jaře letošního roku občanské sdružení Zelené srdce druhý ročník ankety Studánka Vysočiny roku 2008 o nejkrásnější, nejlepší, nejmilejší, nejchutnější studánku kraje Vysočina. Vítěznou studánkou, kterou vybrala porota z šesti navržených, se stala Kalinova studánka u Jinošova nedaleko Náměště nad Oslavou. Studánka ocenění získala za péči, kterou ji už třicet let věnuje rodina Kalinova a stará se o ni již třetí generace opatrovatelů. Studánku navrhla pani Františka Blažková z Českého zahrádkářského svazu v Jinošově, který už třicet let organizuje jarní putování po deseti studánkách v okolí této obce. Studánka získala tabulku s označením Studánka Vysočiny roku 2008 a vítězný návrh odměnili pořadatelé knihou o studánkách. O tom, že hodnocení nebylo jednoduché svědčí i to, že porota v letošním roce udělila dvě druhá místa a to studánce Anetka navržené Českým svazem ochránců přírody z Jihlavy a studánce Pod Kopulajem navržené Klubem českých turistů Sokol Bedřichov. Obě tyto studánky naleznete nedaleko Pávova u Jihlavy a porota udělila velké uznání za řemeslnou práci na jejich zastřešení panu Karlu Hobzovi. Třetí místo získala studánka Na Kralovicích u Jamného na okrese Jihlava a následují studánka Pod vrchem Malín u Brtnice a Jelení studánka u Otavožat nedaleko Humpolce. Cílem ankety, která snad bude pokračovat i v příštím roce, je upozornit na krásná místa v kraji Vysočina, mezi které studánky bezesporu patří, ale také na jejich stav, který je v některých případech žalostný.
25
Voda v příslovích a rčeních Teče voda tam, kam pán káže tj. budiž pravda, když tak pán praví, třebas je to pouhá lež. (české) Voda a zloba nemá stání. (srbské) Voda úkropu není řidší. (české) Každý rád na svůj mlýn nahání vody. (české, polské, srbské) Voda všecko opere, krom černé tváři a zlého jazyka. (srbské) Slovo vypustiv a vodu rozliv, nikdy neschytíš. (ruské) Po lidských žlabech kalná voda teče. A proto není dobře po lidských trubách vodu píti. (české) Lidská mluva, mořská vlna. (ruské) Neschytáš všeho, co po vodě plave. (ruské) Voda šumí a mlýny melou. (srbské) Led vodu trestá a sám se v ní pleská. (české) Stojatá voda ráda se zasmradí. (české) Voda nehodí se ani do bot, neřku-li do břicha. (české, chorvatské , srbské) Víno vzbuzuje ke zpěvu a voda k hněvu. (české) Je jako voda, kam jí dolů, tam teče. (české) Ve veliké vodě veliké ryby bývají, v malé vodě malé ryby. (české) Chudina z vody vaří. (české, polské) Kde ryb není, platí i rak za rybu. (ruské) Kdo do vody upadne, třeba trnu se chytí. (české) Lépe vodu píti v radosti, nežli med v žalosti. (ruské) A byť o zem se bíti, není se kam díti – do nebe vysoko, do vody hluboko. (ruské) Morká půda vody nepotřebuje. (české) Máš-li chléb a vodu, nemáš hladu. (ruské) Žíznivý kůň u vody si nevybírá. (srbské) Sytý vody doteče. (české) Co bylo, to za větrem po vodě uplynulo. (ruské) Pusť po vodě led se sněhem. (české) Co to pomůže, vodu bíti. (české) Každý fouká na vodu, když ho úkrop spařil. (české) Ať teče voda, kudy dříve tekla, naše milá matka řekla. Poteče jednou voda i na můj mlýn. (srbské) Jeden blázen hodí kámen do vody, ale deset moudrých ho nevytáhne. (ruské, srbské, polské) Umělý plavec neutone. (ruské) Svině, když kaliště mají, na čistou vodu nedbají. Voda, kudy jednu tekla, poteče opět. (srbské) Tu pij vodu, po níž ploveš. (ruské) Těžká shoda, s ohněm voda. (polské) Lepší u přítele do úst vody, než u nepřítele velké hody. (ruské) Nepouštěj se bez vesla na moře. (české) Neokusiv brodu, nepouštěj se u vodu. (ruské) Koupej se drže se břehu. (české) Vodu, která uplynula, mlynáři nepouštějí na mlýn. (české) Sejde se voda s vodou a člověk s člověkem. (z Haliče) Buď si voda kalná, jen, když se mele. (české) Tichá voda břehy podmílá , prudká před se běží. (české, polské, ruské, chorvatské, srbské) V tiché tůni čerti rejdí. (ruské) Darmo proti vodě plovati. (české, polské) 26
Všichni jsme z jedné vody a na jedněch lávkách péřeme. (české) Slovo vyřčené, dědictví ztracené, čas, jenž pomine, s vodou co uplyne – nikdy se nenavrátí. (polské) Časem s kvasem, a jindy s vodou. (ruské) S pomocí řeky plynou. (polské) Kde vrba, tam i voda . Sítí se vodou sytí. (z Horní Lužice) Chléb a voda, selská strava. (ruské) Na maso pivo, na zelí voda. (české) Nech piva, pij vodu, nečiň kapse škodu. (české, rovněž z Haliče) Blahoslavená voda rozumu nekalí. (z Haliče) Dokud člověk zdráv, i voda mu sladká. (srbské) Voda mladým, víno starým. (české) Dnes je člověk pevnější kamene a zítra je slabší než voda. (ruské) Čisté (pěkné) tváři málo vody třeba. (srbské) Kde studánka, voda jest chutnější. (české) Co prošlo, jak by do vody pošlo. (srbské) Krev není voda. (české, ruské, z Haliče) Snáze jest v kalné vodě ryby loviti. (české, polské, ruské) Nesvěřovat vesla těm, kteří na vodách nebývali. (polské) Staniž se ! Všichni čerti u vody a bubliny vzhůru při smíření a zjednání pokoje. (ruské) Vodu, oheň a ženu těžko si podmaniti. (srbské) Požehnání rodičů na vodě neutone, v ohni neshoří. (ruské) Jaký otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké dřevo, taký klín. (polské, ruské, z Haliče) Škola bez bázně, mlýn bez vody. (české) Réva a koza vodu nemilují. (srbské) Jez chleba a pij vodu, nepřijdeš na chudobu. (české) Sedě u vody vždy čekej bědy. (ruské, polské) Voda nešetří kmotrovství , ani příbuzenství. (srbské) Voda nemá ocasu, by se zaň chytiti moh. (chorvatské) Těžká shoda – oheň, voda. (polské, z Haliče) Oheň a voda jsou dobří sluhové, ale zlí pánové. (z Haliče, srbské) Bez tebe jsem jako ryba bez vody. (české, polské) To je voda na jeho mlýn. (dánské) Skočil by pro něho do vody. (české) Napila se naše kráva z vaší louže. (české) Viděla voda sverkušinu košili. (srbské) Ještě dotud mnoho vody uteče. (české) Vodu za led slibuje. (české) Leze v kožichu do vody. (české) Uhýbá jak vodou ryba. (srbské) Činí, jako by v tom dole vody nebylo. (české) Táhne vodu na své kolo. (chorvatské) V příliš horké vodě ho bába koupala. (polské, chorvatské) Dělá se, jako by v něm ani vody ani krve nebylo. (české) Je to jisté, jak v koši voda. (české) V řičici vodu nositi. (z Horní Lužice) Do Dunaje vodu nositi. (anglické) V povětří ryby loviti a ve vodě ptáky lapati. (české) Břeh orati, písek vázati, vodu hrabati. (české) Studnu uprostřed řeky kopati. (srbské) Vodu s ohněm míchati. (české) Vody měří, vítr lapají. (české) 27
Z prázdného dvakráte se napíti. Do unavení vodu přelévati. (české) Vodu vař, zůstane voda, nedáš-li krup, nebude kaše. (srbské) Chodí celý pod vodu spuštěný. (české) Zmizel jako by kámen do vody hodil. (polské, ruské) Které vody nejprve dojde, tu pije. (české) Spí jako na vodě. (české) Má řeči jako vody. (české) U samotné vody mlýn ! (ironické divení , české) Jde mu všechno jako z vody. (jako po másle, české, ruské) Jde mu všechno jako by se z bahna dobýval. (české) Spíše se voda s ohněm shodne, než se to stane. (srbské) Ani vody bych mu nepodal. (české) (Z knihy Františka Ladislava Čelakovského: Mudrosloví národu slovanského v příslovích, r. 1949)
28
Rčení podle Jaroslava Zaorálka Jaroslav Z a o r á l e k (1896 – 1947) byl jedním z našich předních překladatelů z románských literatur. Asi více známější je jeho dílo LIDOVÁ RČENÍ. Z vydání Československé akademie věd z roku 1963 jsme vybrali ta, která se vztahují k vodě a studánkám. Nepomůže mu ani svěcená voda. (je ztracen) Teče mu voda do střevíců. (je v nepříjemné situaci) Až se voda s ohněm shodne. (tj. nikdy) Voda se po něm slehla. (zmizel beze stopy) Začne kašlat teprv, když se mu voda nalívá do úst. (je nedbalý) Však tě voda nesebere. (nic se ti nestane) Je to devátá voda z hrušek. (je to příbuzenstvo příliš vzdálené) Uteče ještě mnoho vody. (času) Nestojí to za hlt vody. (za nic) Nabírá košem vodu . Přilévá vodu do moře. (dělá zbytečnou práci) Vody by mu nepodal. (pohrdá jím) Není hoden, aby mu vody podal. (je nečestný) Ten už nežádá vody. (je mrtev) Padla do vody. (je zmařena, např. naděje) To je rána do vody! Psát do vody. (marně se namáhat) Skočit i do vody. (pro někoho, vše pro někoho obětovat) Nedělej do vody, ryby to nežerou! (nežvaň) Nedá se vehnat v botách do vody. Vařit z vody. (žíti nuzně) Udělat něco z první vody. (zhruba, práci na nečisto) Vyprat z jedné vody načisto. (někoho pomluvit) Není z vody vařený. (není hloupý) Je z vody venku. (je zachráněn) Pustila ho k vodě. (odmítla ho) Nepustit někoho k vodě. (být sobecký, nepustit ho ke slovu, k zisku…) Zahnat ho až k vodě. (do tísnivé situace) Dělat vodu. (nadhánět kupce) Kalit vodu. (dělat neklid, nepokoj) Hrabat vodu. (počínat si pošetile) Pouštět vodu. (močit) Honit vodu. (dělat ze sebe frajera) Má v žilách vodu. (nemá energii, odvahu, hrdost) Nemá, čím by vodu osolil. (je chuďas) To jste dnes chytila první vodu! (dobře uvařila) Zatáhnout vodu za někým. (nechat ho propadnout) Ohledal mu vodu. (nabil mu) Přelívá vodu. (počíná si pošetile, nebo opakuje staré věci) Ani na vodu si nevydělá. (nic si nevydělá) Je s tím na vodě. (je to nejisté) Má oči na vodě. (buď slzí, nebo vypadá zle) Píšu mu na vodě. (marně) Chce plout dřív, než byl na vodě. (příliš mudruje) Stalo se to o té velké vodě. (kdysi dávno) Jde dolů vodou. (nedaří se mu) 29
Spaříš mu dršťky studenou vodou. Je křtěn knedlovou vodou. (je hloupý) Ta je zmytá jedovatou vodou. (je jízlivá) Drží se nad vodou. (jakž takž žije , živoří) Drží ho nad vodou. (chrání ho před úpadkem, zánikem) Vylévat dítě s vodou. (zavrhnout dobrou věc, nápad) Je pohněvaný s vodou. (nerad se myje) Chodí jako agent s teplovou vodou. (protlouká se, předstírá počestné zaměstnání) Má peníze za vodou. (holedbavý chuďas) Loví v kalných vodách. (využívá zmatků) Hýbe stojatými vodami. (připomíná staré, zapomenuté věci) Je za vodou. (je na tom dobře, např. finančně – aktuelní) Upadl do studny. (byl zapomenut) Plivá do studny, z které jsme se napili. (chová se zpupně, nevděčně) Otravuje studně. (šíří nezdravé myšlenky) Nosí vodu do studnice. (dělá zbytečnou práci) Má oči ve studýnkách. (dává se do pláče, nebo má vpadlé oči) Mám to z dobrého pramene. (od dobře informovaného člověka)
30
Studánky v roce 2007 V roce 2007 byly zmapovány následující studánky a prameny:
1. Studánka Nad Žabárnou v Brtnici V obci. Dostaneme se k ní v Brtnici při cestě Roštejnskou ulicí. Stoupáme do kopce a po jejím rozdvojení se držíme trasy vlevo. Po několika stech metrech odbočuje polní úvozová cesta do polí. Vydáme se po ní , pod zahradou okrajového domku nalezneme kamennou stavbu, v ní studánku. Voda je užívána jako užitková, její kvalita není známa.
2. Studánka v Roštejnské ulici v Brtnici V obci. Stoupáme – li v Brtnici Roštejnskou ulicí, po jejím rozdvojení se opět držíme levé trasy. U bílého domku (ještě před odbočkou ke studánce Nad Žabárnou) uvidíme dřevěná dvířka, po jejím otevření uvidíme vodní zdroj, nepoužívanou studánku. Studánka je ve skále. Podobně jako další studánkové zdroje v Brtnici původně sloužila, po vybudování vodovodu ztratila na svém významu. 3. Studánka U Srubu nad říčkou Brtnice, k. ú. Panská Lhota Lesní. Z Panské Lhoty se pustíme po spojovací neudržované asfaltové silničce (za budovami zemědělského družstva , vedoucí k přejezdu říčky Brtnice na Střížav – Přímělkov). Studánku objevíme před sjezdem k řece, asi 300 m před jejím tokem, po pravé straně v nízkém lesním porostu, a to 50 m nad trampským srubem – chatou. Studánka je upravena jako výtok hadicí ze zdi. Vydatnost naměřena 59 ml/sec. Studánka je užívána, péči nepotřebuje, kvalita vody není známa.
4. pramen nedaleko Petrovického mlýna, k. ú. Jeclov Postupujeme – li po červené turistické značce směrem z Malého Beranova u Jihlavy po levém břehu řeky Jihlavy, projdeme pod elektrickým vedením vysokého napětí. Ještě před místem, kde je chatová osada Jeclov a asi 500 m před mostem, který přechází řeku směrem k Petrovickému mlýnu (nyní rekreační středisko) můžeme po levé ruce na okraji lesa objevit nevelký, ale stálý pramen. Je nevyužitý a nemá větší význam.
V roce 2007 byla obnovena Žandova studánka (Nad Zaječím) u Smrčné u Jihlavy. Původně pouze jáma v zemi, která byla neustále zanášena jehličím, byla originálně zastřešena truhlářem p. Karlem Hobzou ve spolupráci s Pavlem Hobzou a Karlem Holubem. Byla vsazena skruž, upraven odtok dřevěným korýtkem a zhotoveno zastřešení ve tvaru pyramidy. Studánku nalezneme za PP Vysoký kámen, pod křižovatkou zelené turistické značky s lesní cestou, nad osadou Zaječí v lese na potůčku. O studánku se léta staral pan Žanda ze Smrčné a o její úpravě se p. Žanda mladší vyslovil velmi pochvalně. Studánka získala 4. místo v soutěži O studánku Vysočiny 2007.
31
Úspěšnou akcí bylo Otevírání studánky Emanuely pod Vysokým kamenem u Jihlavy. Již 8.ročník této akce přilákal 20. dubna na 30 zájemců, převážně turistů. Zahrála trampská skupina Epy De Mye, křest II. dílu publikace Studánky a prameny v okrese Jihlava provedli RNDr Milan Macháček a Karel Holub. Akci vedli Karel Holub a Emanuel Tomek.
Zdravotní ústav Jihlavě provedl u 5 vybraných studánek hygienický rozbor vody na dusičňany. Šlo o studánky Noskovu (u Černého rybníka, hájenka V Horách), Pod Černým rybníkem , Elišku v PP Vysoký kámen u Jihlavy, U Havlíčků (Pekelský mlýn, Rantířov) a V Břízkách (Pod školou, Jihlava, pod ZŠ Březinova). Odebrané vzorky vykázaly výborné výsledky – u všech bylo zjištěn obsah dusičňanů pod 15 mg, tj. splnění normy pro kojeneckou pitnou vodu.
Soutěž O studánku Vysočiny (1. ročník) vyhlásilo občanské sdružení Zelené srdce z Mladých Bříšť u Humpolce. Ze zúčastněných 5 studánek obsadila 2. místo naše Kamenná studánka u Hosova, 3. byla studánka Eliška v pásmu Vysokého kamene a 4. Žandova studánka nad Zaječím. Kamennou studánku zastřešovala parta ochránců (iniciativa Petra Touše), Elišku a Žandovu pan Karel Hobza, turista KČT Bedřichov, jemuž patří srdečný dík za jeho dovednost a spolupráci.
Ve spolupráci s KČT Sokol Bedřichov uspořádáno několik „studánkových“ akcí. Hledání jara – otevírání Kamenné studánky u Hosova v rámci celostátní akce ČSOP, účast 15 zájemců, vedl Petr Touš. Studánkový pochod kolem Brtnice , III. ročník, 30 zájemců včetně Pionýra Jihlava, vedl Karel Holub. Na Pochodu podle vody KČT Sokola Brtnice jsme navedli turisty na dvě studánky v Přírodní rezervaci Údolí Brtnice. Na činnosti kolem studánek spolupracovali vedle Karla Holuba (mapování, organizace, propagace) a Karla Hobzy (obnova studánek) také Pavel Hobza, Petr Touš, Daniel Stejskal, ing. Milan Slavinger z OŽP a ing. Jaroslav Kněžíček (propagace CD). Z mladých ochránců Tomáš Kněžíček a Honzík Pleva, který sám objevil dvě studánky v Brtnici. V prodejně Fotokino Barborka prodáno kolem 100 ks CD I. dílu studánek. Do Českého rozhlasu Region hovořili v relaci o studánkách Daniel Stejskal a Karel Holub. Informace k akcím jsou vedle médií uváděny i na nástěnkách na hlavní poště a na Zverexu, Dvořákova ul. 1.
32
Vodní toky na Českomoravské vrchovině Sázava
prameniště mezi Velkým a Malým Dářkem, vlévá se do Vltavy u Davle, 226 km
Moravská Dyje
pramení u Panenské Rozsíčky poblíž Třeště, u Raabs an der Thaya se stéká s Rakouskou Dyjí (56 km), vzniká Dyje, která se u Lanžhota vlévá do Moravy, 196 km
Jihlava
pramení u Jihlávky, vlévá se do Dyje v Novomlýnské nádrži, 183 km
Svratka
prameniště u Žákovy hory, vlévá se do Dyje v Novomlýnské nádrži, 169 km
Chrudimka (Ohebka)
pramení u Filipova, vlévá se do Labe u Pardubic, 106 km
Želivka
pramení jako Hejlovka u Libkovy Vody poblíž Pelhřimova (36 km), od Sedlické nádrže se nazývá Želivka a vlévá se do Sázavy u Soutic, 104 km
Oslava
pramení poblíž Nového Veselí, vlévá se do Jihlavy v Ivančicích, 100 km
Doubrava
pramení pod Ranským Babylonem poblíž Velkého Dářka, vlévá se do Labe u Záboří, 89 km
Rokytná
pramení u Chlístova, vlévá se do Jihlavy u Ivančic, 88 km
Bobrůvka
pramení u Rokytna, u Dolních Louček se stéká s Libochůvkou a vzniká Loučka, v Tišnově se vlévá do Svratky, 63 km
Trnava
pramení poblíž Pacova, vlévá se do Želivky v Želivě, 56 km
Želetavka
pramení u Želetavy, vlévá se do Dyje ve Vranovské přehradě, 56 km
Hamerský potok
pramení u Horních Dubenek, vlévá se do Nežárky v Jindřichově Hradci, 46 km
Šlapanka
vytéká z rybníka poblíž Věžnic, vlévá se do Sázavy v Havlíčkově Brodě, 35 km
Bílý potok
pramení u Skřinářova poblíž Osové Bítýšky, u Velké Bíteše se spojuje s Bítýškou, vlévá se do Svratky ve Veverské Bítýšce, 34 km
Sázavka
pramení u Rankova poblíž Chotěboře, vlévá se do Sázavy u Světlé, 31 km
33
Balinka
pramení u Arnolce poblíž Měřína, vlévá se do Oslavy u Velkého Meziříčí, 31 km
Žirovnice
pramení poblíž Kamenice nad Lipou (Pelec), u Jarošova se stéká s Kamenicí a vytváří Nežárku, 30 km
Nedvědička
pramení u Zubří, vlévá se do Svratky v Nedvědici, 29 km
Kamenice
pramení u Těmic poblíž Kamenice nad Lipou, u Jarošova se stéká s Žirovnicí a vytváří Nežárku, 28 km
Bystřice
pramení u Koníkova, vlévá se do Svratky ve Víru, 25 km
Hodonínka
pramení u Nyklovic, vlévá se do Svratky ve Štěpánově, 24 km
Fryšávka
pramení u Fryšavy, vlévá se do Svratky v Jimramově, 23 km
Bělá
pramení u obce Bělá u Pelhřimova, ústí do Hejlovky (Želivky) u Krasíkovic, 23 km
Rokytka (Jaroměřička)
pramení u Štěpkova, vlévá se do Rokytné u Jaroměřic, 23 km
Jankovský potok
pramení u Jankova poblíž Pelhřimova (jeden z pramenů Želivky), vlévá se do Sedlické nádrže, 20 km
Hostačovka
pramení poblíž Uhelné Příbrami, vlévá se do Doubravy ve Žlebech, 19 km
Chvojnice
pramení u Velké Bíteše, vlévá se u Senoradského mlýna do Oslavy, 18 km
Jakubovský potok (Jakubovka)
pramení u Cidliny poblíž Třebíče, vlévá se do Rokytky (přítok řeky Rokytné) u Jakubova, 11 km
Štěpánovický potok
pramení u Petrůvek pod Klučovskou horou, vlévá se do Rokytné u Jaroměřic, 10 km
Poznámka: Převzato z kalendáře turistických akcí 2009 KČT Vysočina
34
Shrnutí Studánky Jihlavska na konci roku 2008 Koncem 2005 jsme vydali první publikaci „Studánky a prameny v okrese Jihlava“. Podchytila a zdokumentovala celkem 143 studánek a 32 pramenů a pramínků v jihlavském okrese. (Rok předtím jsme zastřešili Kamennou studánku u Hosova). Brzy jsme si uvědomili mylnou představu, že jsme podchytili většinu těchto vodních zdrojů. V roce 2006 jsme zmapovali dalších 55 studánek včetně zaniklých a 17 pramenů . V tomto roce jsme využili nabídky Zdravotního ústavu a nechali provést rozbor vody u tří studánek v okolí Jihlavy s bohužel nepříznivými výsledky. Zastřešena studánka Eliška na Vysokém kameni. V roce 2007 jsem polevili, byly zmapovány 4 studánky a jedna upravena a zastřešena (Žandova u Smrčné). Hygienické výsledky u 5 studánek byly velmi dobré. V roce 2008 podchyceno 18 studánek a 2 prameny, zastřešeny 2 studánky (Anetka a Pod Kopulajem, obě Vysoký kámen). Shrnuto – 220 studánek a 51 pramenů. Není to na zápis do Knihy rekordů? Zastřešeno a upraveno 5 studánek. Naše ZO ČSOP se stará o 6 studánek v evidenci ÚV ČSOP, ČSOP Kněžice o 3, o další se prokazatelně starají zahrádkáři, lesáci, trampové, místní občané… Za tuto péči patří všem uznání a dík! K suché statistice připojme, že zájem o studánky podnícený kolem roku 2004 Pavlem Koubkem ze sdružení Zelené srdce a TV pořadem s Luďkem Munzarem nás inspiroval k nečekané aktivitě. Nelze vyjmenovat všechny, kteří se v čele s ing. Pavlem Pokorným, Dankem Stejskalem ,Vilíkem Dvořákem a Petrem Toušem na mapování podíleli. První díl vyšel i na CD , 200 kusů však zájemci rychle rozebrali. V roce 2009 se připravuje zásluhou ing. Jaroslava Kněžíčka nové CD, které zahrne většinu dosud zmapovaných studánek. Zásluhou Emana Tomka probíhá každoroční Otevírání studánky Emanuely na Vysokém kameni. V nové soutěži O studánku Vysočiny, pořádané sdružením Zelené srdce, se umisťujeme obvykle na 2. až 3. místě. Člen KČT Bedřichov a truhlář Karel Hobza získal za působivé zastřešení čtyř studánek zvláštní uznání poroty. Plodná spolupráce s turisty se projevuje v jejich účasti na naších akcích – Otevírání studánek, Hledání jara a Studánkových pochodech (20 – 40 zájemců). Např. v roce 2008 jsme uspořádali tři „studánkové pochody“, v okolí Vysokého kamene, Rytířska a města Brtnice. V roce 2009 budeme ve „studánkových“ aktivitách pokračovat, mj. „studánkovým“ pochodem a vycházkou. Připravuje se slavnostní otevření studánky Panny Marie u Vyskytné nad Jihlavou. , vyjde zmíněné CD mapující naše výsledky, chystáme besedu pro veřejnost. Vyčistíme „své“ studánky, pokusíme se o zastřešení dalšího pramene. Více informací na našich nástěnkách na hlavní poště a ve Zverexu, Dvořákova ul. 1. Za konkrétní pomoc jsme zavázáni Nadaci Veronica Brno, firmě ing. A. Zavřelová, prodejně FotoKino Barborka, ing. Daliboru Bujdošovi z Brna, starostovi Batelova ing. Petru Janouškovi, pí učitelky Jarošové z Polné, fy Karel Klouda, tesařství – památkářství a všem dalším, kteří v naší určitě dobrodružné, ale užitečné činnosti, přiložili ruku k dílu. Studánky jako prapůvodní a pro život nezbytné zdroje si zasluhují nejen naší pozornost, ale i péči a propagaci. Karel Holub a ing. Jaroslav Kněžíček sekce studánkáři při ČSOP ZO JIHLAVA Jihlava 20.12.2008
35
Poděkování za podporu a účinnou pomoc: Nadaci VERONICA v Brně Firmě Ing. Anastazie Zavřelová, inženýrská činnost na úseku ŽP, Jihlava Statutárnímu městu Jihlavě, odboru ŽP a dále : p. Karlu Holubovi p. ing. Pavlu Pokornému p. Danku Stejskalovi p. Karlu Hobzovi p. Emanu Tomkovi p. ing. Jaroslavu Kněžíčkovi p. manželům Toušovým p. Pavlu Hobzovi p. Mílovi Bartošovi p. Vilíku Dvořákovi p. Tondovi Steskalovi p. Slavomíru Večeřovi a dalším – turistům, chatařům, ochráncům přírody, všem, kteří pomohli nejen s mapováním, ale i čištěním a údržbou studánek
36
Prameny a literatura Emanuel Horký: Z kraje Šimona kouzelníka – báje a pověsti z Havlíčkobrodska, Humpolecka a Polenska, vyd. Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod, 1958 Ladislav Vilímek : internetové stránky int. deníku Regïonalist Jihlava Pavel Koubek: Evidence studánek a pramenů sdružení Zelené srdce Korespodence Pavel Koubek : Krajem zapomenutých studánek, Pelhřimov, 2005, Ing. Anastazie Zavřelová: Vodárenství I. – V. část – studijní texty, Jihlava, 2004 Ing. Tomáš Just : Ochrana vod – příručka pro ochránce přírody, Praha, 1989 *************************************************************************** Studánky a prameny v okrese Jihlava, díl III. Sestavili, zpracovali a vydali členové Českého svazu ochránců přírody ZO 59/11 Jihlava: Karel Hobza, Pavel Hobza, Karel Holub, Honzík Pleva, ing. Pavel Pokorný, Daniel Stejskal,Petr Touš, Slavomír Večeřa Autor textů: Karel Holub Autor fotografií: Karel Holub , literatura Na titulní straně Hobzova studánka (Anetka) v PP Vysoký kámen u Jihlavy . Vydal vlastním nákladem ČSOP ZO 59/11 Jihlava, 58601 Jihlava, Hamerníkova ul.1 v roce 2009 , 3. vydání (navazuje na I. a II. díl publikace) Všechny tři díly publikace jsou na CD s velkým množstvím fotografií zajímavých studánek a pramenů, vydáno za finanční pomoci NADACE VERONICA v Brně a pomoci Krajského úřadu Kraje VYSOČINA v Jihlavě Připomínky adresujte na email:
[email protected] , mobil 728 704 988 Text neprošel jazykovou úpravou. Účelová publikace – zdarma.
37