pracovní list– výukový materiál
stromy v zimě doporučené období: říjen (Den stromů)-listopad-prosinec-leden zpracováno pro domácí přípravu žáků 6.-9.ročníků Milá badatelé, žáci, mladí přírodovědci podzim je v měsíci listopadu v plném proudu. Jak asi vznikl název tohoto měsíce ? Vaše úvaha:.................................................................................................................... Když vyjdete v listopadu, prosinci, nebo lednu ven, rozhlédnete se, nadechnete se... příroda se už vydala z většiny energie, byliny uschly, stromy daly plody a jejich listy také usychají, žloutnou, hnědnou a padají na zem. Stromy zůstávají „nahé“. Jejich prázdné větve se zvedají k často zamračené obloze, jakoby vzpínaly dlouhé prsty a volaly po slunci... a nebo je to jinak? ...máte pravdu, je to opravdu jinak. Strom toto období klidu moc potřebuje. Období přichází v zimě, kdy je strom bez listí, kdy neroste, kdy v něm neprobíhá fotosyntéza. Tomuto období říkáme dormance, neboli spánek, spící fáze stromu. Strom je v tu dobu odolný vůči mrazu a suchu, které v této roční době přicházejí.
-Vegetační období stromu nastává, když strom roste a je „aktivní“. Na jaře začnou na větvích rašit pupeny a zakrátko uvidíme zelené listy. U některých stromů uvidíme nejdříve květy a pak zelené listy. V létě se některé květy mění po opylení v plody, které obsahují semena, strom je stále zelený a roste. Na podzim se listí barví ze zelené do žluté, červené nebo hnědé a pomalu padá na zem. Plody padají, pukají, vydávají semena. Strom se chystá k spánku. -Období klidu - dormance - spánek stromu – je zimní čas. Strom je bez listí, neroste. Výjimkou jsou jehličnaté stromy, které mají úzké zelené listy - jehlice, které zůstávají i v zimě zelené, mají mechanismus, díky kterému se jehlice nepoškodí ani v největších mrazech. 1
-Vědecký obor, který se zabývá proměnami organismů (rostlin, živočichů i hub) v průběhu ročních období se jmenuje FENOLOGIE. Představme si krásný organismus - strom
obrázek se snaží naznačit, že budeme stromy dělit na: (promysli to jak)........................................... Ano, na jehličnaté a listnaté, i když pozor, jehličnatý strom má také listí – drobné, úzké, „povoskované“, kterému se říká jehlice nebo jehličí. Život stromu 1.strom roste ze semínka a to buď přirozeně, tam, kam semínko padne má vhodné podmínky, vyčká na jaro, začne klíčit... a život může pokračovat! Nebo se semena stromů sbírají a pak sázejí v lesních nebo zahradnických školkách.
L
bukvice a list buku
žalud z dubu
semena javorů
lípa – plod “oříšek”
olše-šištice se semeny
2.strom roste dlouho než je dospělý. Dospělý je tehdy, když vykvete, je schopen rozmnožování. Stromy mají většinou jednopohlavné květy, tedy květy samčí a jiné květy samičí. Musí dojít k opylení, pak k oplodnění a nakonec vznikne semínko nebo plod, ve kterém jsou semínka schovaná. O tom si ale budeme povídat někdy příště, třeba zjara.
2
Letokruhy Letokruhy, jsou viditelné „kruhy“ na příčném řezu stromem (na pařezu), každý letokruh = 1 rok života stromu (v době vegetace, v zimě strom neroste). Jarní dřevo je světlejší, letní tmavší. Když jsou příznivé podmínky, strom přiroste silnější vrstvou, když jsou špatné, je přirostlý letokruh tenčí (za nepříznivých podmínek přiroste méně dřeva). 1.Které letokruhy vznikly dřív - ty uvnitř stromu nebo ty vně? (uvnitř) z toho plyne, že uvnitř je dřevo stromu nejstarší, strom přirůstá směrem ven. 2.Kolik měl tento strom asi let? (29 letokruhů = 29 let) 3.Prvních asi 11 let rostl strom mezi trávou a jinými stromky, měl málo slunce a hlavně od severu mu stínily a braly živiny jiné stromy (strom tu má úzké letokruhy – málo přirůstal). 4.Asi ve 12.roce života lesáci prokáceli jeho okolí, vysekali vysokou trávu a asi 4 roky strom vesele a dobře rostl (větší přírůstky). 5.V 17.roce jeho života přišel ke stromu jelen a strhal kůru na západní straně, strom byl zraněný, ale asi za 5 let se zahojil. 6.Asi ve 23.roce přišly lepší časy, pěkná a teplá léta bohatá na vodu, strom byl už dost vysoký, dosáhl ke slunci, rostl (široké letokruhy). 7.Poslední 4 léta jsou horší, přírůstky menší, asi byla chladná léta bez vody, možná přišly kruté zimy. ...a to je příběh stromu. Promysli, jak byl strom tlustý, když ses narodil (pokud ho pokáceli dnes)? Vyznač si na pařezu svůj „rodný“ letokruh. Co strom v té době prožíval? Mysli na něj, jako na živou bytost, protože takovým živým organismem strom je!
Krása kůry Kůra stromů je krásná. Můžeme ji zkoumat všemi smysly ( zopakuj si je): hmatem, čichem, sluchem i zrakem (ochutnávat moc nedoporučujeme). Kůra říkáme odumřelé vrstvě buněk, které obalují kmen stromu zvenku, když je silná a rozpraskaná, říká se jí někdy borka. Má ochrannou funkci, jednu z nejtlustších kůr má například dub (dub korkový) nebo borovice, tenkou a hladší kůru má třeba bříza nebo buk.
bříza
buk
dub
smrk
borovice
Obrázky kůry vznikly tak, že kůra byla vyfotografována, pak v PC fotka zbavena barvy a upravena,a by vynikla kresba, zkuste to taky a nebo... můžete to provést přímo, tzv. Frotáží, která je vysvětlena u smyslu – zrak.
3
Čich: Přičichněte si k různým druhům borky (kůry) a zkuste rozlišit některé vůně. Je to těžké, ale zajímavé zkoumání (to vás samozřejmě nikdo zkoušet nebude). Popřemýšlejte ale, kdy, za jakých okolností, se vůně borky - kůry mění, co na to má vliv (nápověda: druh stromu, počasí, mechy či lišejníky nebo řasy na stromě, roční období atd...) Znáte zvíře, které se ve svém životě řídí hlavně čichem (nemusí jít o souvislost se stromy)? Úvaha:.................................................................................................................................. Sluch: Najděte si klacík a poklepejte na různá místa kůry. Myslím, že poznáte, že na různých místech zní jinak. Odchlípnutá kůra „zvoní“, někde můžete najít dutinu, jinde je zvuk tlumený. Znáte zvíře, které se ve svém životě řídí hlavně sluchem? Úvaha:.................................................................................................................................. Zrak: při pohledu na kmeny různých druhů stromů vidíme, že jejich kůra je různá. Má rozličné barvy, od šedé, přes bílou až k hnědé a černohnědé. Má ale také různou strukturu. Ta nejlépe vynikne, když si vezmete papír, křídu nebo voskovku a zkuste si „obtisknout“ strukturu kůry na papír. Návod: přiložte papír těsně ke kůře (kmenu stromu) a naplocho přejíždějte voskovkou nebo křídou. Nádherná struktura kůry se vám ukáže v plné kráse. Udělejte si galerii takových obrázků. Technice se říká „frotáž“. Znáte zvíře, které se řídí ve svém životě hlavně zrakem? Úvaha:.................................................................................................................................. Strom – list – plod Přiřaď k sobě: 1.celkový vzhled stromu s jeho jménem, 2.jeho list (větvičku), 3.jeho plod. Vybrané stromy: lípa * bříza * javor * jasan * dub * buk * jírovec * smrk * borovice * jedle * modřín Hru můžete hrát přímo v přírodě, právě teď najdete pod většinou stromů jak spadané listí, tak jejich plody či semena. Ohmatej si strom Vyjděte si s kamarády ven, do podzimní nebo zimní přírody. Najděte místo, kde rostou různé druhy stromů (nejlépe městský park, lesík u školy atd...). Projděte se kolem stromů, ohmatejte si je od kořenů až kam dosáhnete. Vnímejte rozdíly ve struktuře kůry, přičichněte, poklepejte prstem, pěstí. Povídejte si o tom s kamarády, co vám dotek konkrétní kůry připomíná, jaké pocity ve vás 4
vyvolává... a pak si můžete zasoutěžit. Návod: Jeden z vás si zaváže oči, přivedete ho k jednomu kmeni, on si ho ohmatá... pak ho odvedete na předem dohodnuté místo, zatočíte... a on se vydá už s otevřenýma očima hledat strom, který si před tím ohmatal. Uvidíte, že to není jednoduché. Ale ten, kdo využije více smyslů, i třeba čich, sluch (poklepe si na kůru), najde svůj strom rychleji. Znáte zvíře, které se řídí ve svém životě hlavně hmatem (a čím „hmatá“)? Úvaha:.................................................................................................................................. Kdo žije na stromě v zimě? Vyjděte si ven a popřemýšlejte, které další organismy byste mohli na stromě najít i v zimě (nebo na podzim). Savci:..........................................................., ptáci:.......................................... …..................................................................., členovci:................................................................. hmyz:............................................................................................................................................... rostliny........................................................................................................................................... (příklady:savci: veverka, plch* ptáci: šplhavci, sovy, kos, sýkory atd... *členovci-pavoukovcipavouci * členovci-hmyz v různých stádiích vývoje, larvy, dospělci schovaní do kůry a pod ní *mnohonožky * rostliny - řasy, mech, lišejník, jmelí, u kořenů houby atd...). Přemýšlejte, v jakém vztahu se stromem jsou živočichové nebo i rostliny, které na něm žijí? -Symbióza - vzájemně prospěšné soužití (kvetoucí strom a opylující hmyz) -Parazitismus – strom je hostitelem například jmelí (jmelí čerpá živiny ze stromu), kůrovec... -Soužití, které je prospěšné, ale ne nezbytné – ptáci, veverky, hnízdí na stromech a nepoškozují je, ani jim výrazně nepřispívají (pokud například neroznášejí semena stromu do okolí - tím by prospívali nebo naopak nevydlabávají kmen stromů a nepoškozují ho). V jakém vztahu jsou ke stromu živočichové a rostliny, které jste na něm našli, promyslete to, popovídejte si o tom s kamarády. Jaký vztah mají ke stromům lidé? Co dávají stromy lidem? Úvaha:........................................................................................................................................ Např: - v době, kdy fotosyntetizují, dávají lidem kyslík *- zadržují a následně vypařují vlhkost, voní *- poskytují lidem dřevo - materiál na výrobu různých věcí * - ovocné stromy poskytují lidem ovoce - jsou krásné, estetický zážitek * - v parnu poskytují stín * - zdroj zábavy (lezení po stromech) * napadne vás ještě něco?
5
Pokud najdete v lese padlý strom, ze kterého se už lehce odlupuje kůra, podívejte se, co je pod kůrou. Kdo tam žije? Nalezené živočichy či rostliny si vyfotografujte nebo zakreslete. Ještě bohatší nálezy budete mít na jaře, v létě, a v časném podzimu. Vraťte se na ta místa v době vegetace. Popřemýšlejte, co kolem nás je ze dřeva? …......................................................................................................................................................... Proč se některé dřevěné věci nahrazují plastem? …......................................................................................................................................................... Je to dobře a proč? …......................................................................................................................... Je to špatně a proč? …......................................................................................................................... Jak poznám strom v zimě? Nejlépe podle celkového tvaru, který je pro různé stromy typický a vynikne, až strom „shodí“ listí. Na některých stromech navíc ještě uvidíte jejich plody.
bříza
dub
lípa
smrk
borovice
Promysli, jaké plody (semena) mají uvedené stromy? Stromy jehličnaté mají tzv. šišky, které často nesou okřídlená semena. Podle postavení šišky rozeznáte jehličnatý strom a své tvrzení si můžete ověřit také tvarem jehlic (kromě modřínu, ten je na podzim všechny shodil).
borovice lesní
jedle bělokorá
smrk ztepilý 6
modřín opadavý
jalovec a jalovčinky
Některé stromy listnaté mají v zimě ještě na větvích semena a některé také pupeny, třeba jasan, který má černé, nalité pupeny na koncích větviček už teď, na podzim. Na habru, javoru, jeřábu, jasanu, dubu i buku a občas i na lípě ještě visí semena typického vzhledu (nebo jsou pod stromem). Stromy tvoří les. Tam, kde je les ponechán přírodnímu vývoji (nekácí se, netěží, nesází nové stromy) je dnes prales. Máme v našem okolí někde prales? Příklady: Velké Karlovice - oblast Razula- Národní přírodní rezervace – prales Razula http://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Razula.htm
Stromy tvoří také park. Krásný park je u Muzea regionu Valašsko u zámku Vsetín, který pokračuje dolů k Bečvě tzv. Panskou zahradou. Projděte se parkem. Byl založen počátkem 19.století rytířem Josefem z Wachtlerů a rostou v něm i exotické stromy, které si panstvo nechalo poslat či dovezlo ze svých cest. Stromy mohou tvořit také sad. Pak půjde o stromy ovocné, třeba sad jabloňový, hrušňový, třešňový atd. Promyslete, jak rozeznáte od sebe na podzim ovocné stromy? (podle plodů) Lesní patra Stromy, zejména v lese, tvoří poslední, nejvyšší patro lesa. Podívej se na obrázek, pojmenujte si jednotlivá patra lesa a promyslete, kdo v nich žije a co v nich roste (konkrétní druhy rostlin a živočichů – u některých zkus zjistit jak jméno rodové, tak druhové). 5. patro stromů – stromové 4.patro keřů – keřové 3.patro bylin – bylinné (zelené rostliny s měkkými stonky) 2.patro mechů – mechové 1.patro kořenů – kořenové, v půdě
Někteří živočichové se pohybují i mezi patry, dokonce i některé rostliny do dokáží – kořeny mají v kořenovém patře a dosahují korunami až do stromového patra (stromové liány, břečťan...), veverka má dutinu ve stromovém patře, ale slézá na zem a hledá hříbky v patře bylinném mechovém atd... promyslete to a popovídejte si o tom s kamarády.
7
1.kořenové patro – kdo žije mezi kořeny stromů a co tam roste? Například žížaly, mnohonožky, roste tam podhoubí („kořeny“ hub) a kořeny dalších rostlin lesa. Tohoto patra využívá mnoho živočichů, aby sem nakladli vajíčka a aby se tu vyvíjely jejich larvy. Když na podzim odhrnete někde drn nebo kámen, najdete pod ním měkká průhledná vajíčka plžů nebo chroustů či jiného hmyzu, pracuje tu „uklízecí četa“ brouků hrobaříků i rozkladačů organické hmoty - hub a bakterií, které každé mrtvé tělo rostliny nebo živočicha rozloží na živiny...
brouk hrobařík
kořeny stromů
larva chrousta-ponrava
žížala
2.patro mechů – mechy, v nich lezoucí hmyz - brouci - třeba střevlíci nebo pavouci, rostoucí houby - plodnice, ale i ježek, který se živí hmyzem a žížalami, na zimu se chovává ve spadaném listí, ještěrky a hadi, ale i obojživelníci – žáby, čolci a mloci milují vlhko a to jim mechy poskytují ...
střevlík
mechy
ježek
3.patro bylinné – jahodníky, šťavel, lesní trávy, kapradiny, prvosenky, sněženky, sasanky, také sem zařadíme hmyz, třeba brouky nosatce, dospělé zlatohlávky živící se rostlinnou potravou, přiřadíme i slunéčka sedmitečná, které jsou predátory mšic žijících na bylinách (ale i keřích a stromech), kobylky a sarančata, býložravé savce – zajíce, srny, jeleny, kteří se živí bylinami v lese...
jahodník
tráva-metlice
slunéčko sedmitečné 8
zajíc polní
4.patro keřové – maliní, černý bez, hloh, růže šípková a také hmyz zde žijící – třeba ploštice. Musíme přidat i drobné ptáky, kteří v keřích hledají úkryt, potravu a staví si tu hnízda, i když takový kos zasahuje i do mechového a kořenového patra, když si tu hledá žížaly a slimáky a takový srnec i jelen si rádi okusují mladé listí keřů i malých stromků v oblasti keřového patra...
vrabec
bez černý
jelen
maliník
5.patro stromové – smrk, jedle, borovice, modřín, buk, dub, javor, jasan, bříza... a samozřejmě zase hmyz, zejména ten, co opyluje stromy, včely a jiní blanokřídlí, ale i lýkožrouti, pak také větší ptactvo – dravci a sovy, šplhavci, kteří v korunách hnízdí a často i loví, nebo i volavky, které tu hnízdí, zabloudí sem i veverka, plch a občas i užovka stromová... ...vidíte, jak je les nádherně pestrý? A nic v něm nemůžeme jen tak zařadit do nějaké „škatulky“, zařadit jen do jednoho patra, les je „dům“, kde se všichni znají, spolupracují nebo soupeří. Živé organismy (rostliny, živočichové i houby) mají úžasnou variabilitu (rozličnost), pohybují se v různém prostředí a sledovat jejich život je velké dobrodružství. Tak se do toho dejte!
zpracovala Jaroslava Ševčíková, 2010 zdroje informací a obrázků: http://www.mezistromy.cz/cz/vzdelani/les-ve-skole-skola-v-lese/ Lesní čarování – Rezekvítek, autorky: B.Poníživové-Juříčkové a učebnice přírodopis pro ZŠ – řada SNP, autoři: Černík, Martinec, Bičík... Hrátky s přírodou, vydal MC nakladatelství, Brno, autor: Aleš Straka Nákresy a foto - vlastní: lesní patra, letokruhy, graf dormance, foto - kůra
9
