Památné stromy v evidenci Městského úřadu Bruntál STUDIE
Projekt CZ.04.1.03/4.2.16.4/0026
Srpen 2008
OBSAH 1.
Úvod ................................................................................................................................... 3
2.
Přehled památných stromů dle jednotlivých měst a obcí ............................................. 4
3.
Mapa s vyznačeným výskytem jednotlivých památných stromů................................. 7
4.
Památné stromy v evidenci Městského úřadu Bruntál dle druhů ............................... 8
5.
4.1
Lípy ............................................................................................................................. 8
4.2
Javory ....................................................................................................................... 18
4.3
Duby ......................................................................................................................... 21
4.4
Buky .......................................................................................................................... 25
4.5
Jasany ....................................................................................................................... 27
4.6
Olše........................................................................................................................... 29
4.7
Jedle ......................................................................................................................... 31
4.8
Modříny .................................................................................................................... 33
Závěr ................................................................................................................................ 35
2
1.
ÚVOD
Stromy mají pro nás mnoho důležitých funkcí, které si většinou ani neuvědomujeme. Jsou zdrojem nepostradatelného kyslíku pro všechny organismy na Zemi. Jako součást krajiny spoluvytvářejí její charakteristický vzhled a ovlivňují její mikroklima. Využíváme je jako ochrannou bariéru proti větrné a vodní erozi, pohlcují prach, svými kořeny zpevňují půdu, poskytují nám stín v horkých letních dnech, mají velkou estetickou, rekreační a historickou hodnotu. Jsou to dlouhověké živé organismy, které se dožívají i několika set let a tak se stávají pamětníky dob minulých. Staré a mohutné stromy často vytváří unikátní životní prostředí pro existenci celé řady živočichů, hub, mechorostů a lišejníků. Dutiny a trhliny nejrůznějších tvarů a velikostí jsou místem pro hnízdění a úkryt mnoha obratlovců, některé druhy jsou na tento unikátní a dnes poměrně vzácný biotop přímo vázáni. Z ptáků to jsou například datel černý, datlík tříprstý, strakapoudi, žluna šedá, žluna zelená, puštík obecný, sýc rousný, kulíšek nejmenší, výreček malý, ze savců netopýři (n. Brandtův, n. černý, n. parkový, n. rezavý, n. stromový), myšice (m. křovinná, m. lesní), plši (p. lesní, p. velký, p. zahradní), veverky a kuny. Na staré a mnohdy až přestárlé stromy je především závislé velké množství drobných bezobratlých živočichů. Některé druhy vyžadují pro svůj životní cyklus dřevo v určitém stádiu rozkladu, narušené například houbovým rozkladem, tyto druhy nazýváme jako druhy saproxylické. Patří mezi ně např. hmyz z čeledi roháčovitých (roháč obecný), tesaříkovitých (tesařík obrovský, t. alpský), pestřenkovitých, nebo zlatohlávkovitých (páchník hnědý). V dnešní době je právě saproxylický hmyz nejohroženější skupinou bezobratlých organismů v Evropě. Díky intenzivnímu lesnímu hospodaření staré stromy v našich lesních porostech téměř chybí a tak se památné stromy, staré aleje a zámecké parky stávají posledními útočišti pro jejich přežití. Za památné jsou vyhlašovány stromy, jejich skupiny a stromořadí, které jsou něčím mimořádné. Většinou svým neobyčejným vzrůstem, vysokým věkem, zvláštním celkovým vzhledem, dominancí v krajině anebo upomínkou na historickou událost. Takové významné stromy si zasluhují zvláštní péči, a proto jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny. Podnět k vyhlášení památného stromu může dát kdokoliv příslušnému orgánu státní správy (pověřené obecní úřady, městské úřady statutárních měst, Magistrát hl. m. Prahy, správy národních parků, správy chráněných krajinných oblastí v rámci národních parků nebo chráněných krajinných oblastí). Orgán státní správy zpracuje návrh a po posouzení stavu dané dřeviny vyhlásí navrhovaný strom za památný, anebo na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody zajistí jeho ochranu. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy pro ně vymezuje příslušný orgán ochrany přírody ochranné pásmo a stanoví činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. V terénu jsou označeny tabulí s malým státním znakem České republiky (dále jen ČR). Tato studie se zabývá památnými stromy vedenými v evidenci na odboru životního prostředí Městského úřadu Bruntál. Jedná se o 19 stromů rostoucích v městě Bruntál a v jeho blízkém okolí. Ve správním obvodu města Bruntál jsou zahrnuta také katastrální území, která jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (dále jen CHKO Jeseníky). Památné stromy nacházející se na území CHKO Jeseníky nejsou v této studii uvedeny.
3
2.
PŘEHLED PAMÁTNÝCH STROMŮ DLE JEDNOTLIVÝCH MĚST A OBCÍ
Na odboru životního prostředí Městského úřadu Bruntál je doposud v evidenci vedeno 19 položek památných stromů. Z toho je jedna alej na Uhlířském vrchu u Bruntálu a skupina dvou stromů v Karlovicích. Je zde zastoupeno 10 druhů stromů, z nichž nejpočetnějším druhem je lípa velkolistá (6), dalšími druhy jsou lípa srdčitá (3), dub letní (2), javor klen (2), jedle bělokorá (1), modřín evropský (1), javor mléč (1), olše lepkavá (1), buk lesní (1) a jasan ztepilý (1). Všechny tyto výše uvedené památné stromy se nachází na území města Bruntál a jedenácti obcí (Václavov u Bruntálu, Světlá Hora, Mezina, Nové Heřmínovy, Široká Niva, Razová, Lomnice, Rudná pod Pradědem, Karlovice, Kříšťanovice, a Andělská Hora). Největší počet památných stromů je v Bruntálu celkem 278 památných stromů. Druhým největším počtem památných stromů se může pochlubit obec Mezina se čtyřmi památnými stromy, dále pak obec Václavov se třemi památnými stromy. Světlá Hora má památné stromy dva a ostatní obce po jednom památném stromu. Přehled památných stromů jednotlivých obcí a jejich základní parametry při vyhlášení, jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka č. 2 uvádí polohu a umístění jednotlivých památných stromů.
4
Tabulka č. 1: Přehled památných stromů a jejich základních parametrů v jednotlivých obcích Obec
(Název) Druh stromu
Vědecký název
Obvod kmene (cm)
Výška (m)
Stáří (roky)
Rok vyhlášení
238
1973
(Lipová alej na Uhlířském vrchu) Lípa srdčitá
Tilia cordata
(Dub v Bruntále) Dub letní
Quercus robur
479
14
200
2004
(Lípa u Kohoutů) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
441
27
250
2004
(Dub u Slováků) Dub letní
Quercus robur
292
14
200
2004
(Mléč v Mezině) Javor mléč
Acer platanoides
386
29
200
2002
Javor klen
Acer pseudoplatanus
320
26
170
2005
Olše lepkavá
Alnus glutinosa
460
22
100
2003
(Klen v Dětřichovicích) Javor klen
Acer pseudoplatanus
342
25
170
2005
(Václavovská lípa) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
650
20
500
1997
(Lípa Horní Václavov) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
458
23
–
2002
(Lípa Dolní Václavov) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
540
24
–
2003
Nové Heřmínovy
(Král modřínů) Modřín evropský
Larix decidua
345
41
221
2004
Široká Niva
(Tlustá Berta) Jedle bělokorá
Abies alba
375
44
190
2004
Razová
(Lípa u fary) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
373
24
200
2005
Lomnice
(Lomnická lípa) Lípa srdčitá
Tilia cordata
550
24
350
2001
(Lípa v Nové Rudné) Lípa velkolistá
Tilia platyphylla
400
23
200
2003
(Lípy v Karlovicích) Lípa srdčitá
Tilia cordata
430, 550
23, 21
–
1973
(Kříšťanovický jasan) Jasan ztepilý
Fraxinus exelsior
561
27
–
1973
(Buk v Andělské Hoře) Buk lesní červenolistý
Fagus sylvatica Atropunicea
336
20
200
2001
Bruntál
Mezina
Světlá Hora (Dětřichovice)
Václavov u Bruntálu
Rudná pod Pradědem Karlovice Kříšťanovice Andělská Hora
150 – 450 15 – 25
5
Tabulka 2: Poloha a umístění jednotlivých památných stromů Obec
Název
GPS souřadnice
Lipová alej na Uhlířském vrchu
49°58´31,8“; 17°27´04,4“
Dub v Bruntálu
49°58´41,8“; 17°25´49,2“
Lípa u Kohoutů
49°57´01,1“; 17°28´20,9“
Dub u Slováků
49°57´42,6“; 17°28´59,6“
Mléč v Mezině
49°57´46,4˝; 17°29´08,4“
Javor klen
49°57´23,8“; 17°28´16“
Olše lepkavá
50°03´06,6“; 17°26´46,9“
Klen v Dětřichovicích
50°03´10,5“; 17°26´37,7“
Václavovská lípa
49°58´37,4“; 17°22´41,7“
Lípa Horní Václavov
49°58´52,2“; 17°21´42,1“
Lípa Dolní Václavov
49°58´17,3“; 17°22´41,7“
Nové Heřminovy
Král modřínů
50°02´16,5“; 17°31´36,9“
Široká Niva
Tlustá Berta
50°05´18,8“; 17°27´07,8“
Razová Lomnice Rudná pod Pradědem
Lípa u fary Lomnická lípa
49°55´54“; 17°31´59,5“ 49°52´10,2“; 17°24´49,1“
Lípa v Nové Rudné
50°01´12,9“; 17°19´55,6“
Karlovice
Lípy v Karlovicích
50°06´19,08“; 17°26´48“
Kříšťanovice
Kříšťanovický jasan
49°50´50,4“; 17°30´38,4“
Andělská Hora
Buk v Andělské Hoře
50°03´38,2“; 17°23´24,5“
Bruntál
Mezina
Světlá Hora (Dětřichovice)
Václavov u Bruntálu
Poznámka Alej na Uhlířském vrchu v Bruntále směr na Moravskoslezský Kočov. Zatravněná louka po pravé straně zadní cesty k Uhlířskému vrchu, směr od cesty Bruntál – Rýmařov. Horní konec obce u bývalého polesí. Na podmáčené louce po levé straně místní komunikace u statku u Slováků. V rohu zahrady u č.p. 122. V zatáčce u kostela, na louce nad rodinným domem. V Dětřichovicích pod kostelem cca 150m na břehu potoka pod silnicí. U hřbitovní zdi u kostela v Dětřichovicích, v blízkosti vstupu do bývalé fary, levá strana silnice při příjezdu od Světlé Hory. V zahradě u domu č.p. 9, Dolní Václavov. Po pravé straně komunikace z Václavova do Dolní Moravice. Jižní konec obce, vpravo nad polní cestou, zatravněný pozemek. Pod Břidličným vrchem, vpravo od lesní cesty vedoucí od Nových Heřminov na Ptačí horu. Pod silnicí Karlovice-Bruntál, v lesním porostu mezi osadou Pocheň a Karlovicemi. Po pravé straně u schodů vedoucích ke kostelu v Razové . U hlavní silnice, u domu č.p. 9. Při místní komunikaci nad sjezdem k železničnímu přejezdu. Skupina dvou lip u dřevěného kříže uprostřed vesnice po pravé straně silnice. Na začátku obce ve směru od Rejchartic po levé straně u domu č.p. 16. V centrální části obce v parku nedaleko kostela, mezi autobusovou zastávkou a základní školou.
6
3.
CELKOVÁ MAPA S VYZNAČENÝM VÝSKYTEM JEDNOTLIVÝCH PAMÁTNÝCH STROMŮ
7
4.
PAMÁTNÉ STROMY V EVIDENCI BRUNTÁL DLE DRUHŮ
MĚSTSKÉHO
ÚŘADU
4.1 Lípy Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) Lípa srdčitá (malolistá) (Tilia cordata) Na našem území je většina památných stromů právě z řad lip. Lípa je statný strom, dorůstající 30 nebo i více metrů, s košatou, vysoko klenutou korunou. V ČR je původní pouze lípa srdčitá a lípa velkolistá. Oba druhy se často kříží. Kříženec těchto druhů se nazývá lípa obecná (Tilia x europaea). Ta bývá v době od června do července plná žlutavě bílých květů, které krásně voní. Oba druhy lze rozeznat podle barvy chmýří v úžlabí velkých žilek na spodní straně listů a plodů. Lípa srdčitá má chmýří rezavé a lípa velkolistá bělavé. Obecně lze říci, že lípa velkolistá má větší květy i plody než srdčitá. Zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy srdčité nelze v prstech zmáčknout, je dřevnatý a žebernatý.
List: Lípa srdčitá: nesouměrně srdčitý lysý, pilovitá čepel, rezavé chloupky v úžlabí.
List: Lípa velkolistá: větší, sousměrnější, bělavé chloupky v úžlabí listů .
Plod: Lípa srdčitá: kulovitý tenkostěnný oříšek.
Plod: Lípa velkolistá: plstnatý podélně žebernatý oříšek, tvrdší.
Rozšíření: Lípy rostou prakticky po celém území mírného pásu severní polokoule. Vyskytují se asi ve 30 - ti až 40 - ti druzích. Zajímavosti: Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazovanou dřevinou v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí. Vyniká i jako solitérní strom. Podle pověstí právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí blesk. Dřevo lípy je měkké a lehké, dobře opracovatelné a vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě vyřezávaného zdobeného nábytku, hudebních nástrojů i k další řezbářské práci. Čaj z květů i s listeny se používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, osvědčuje se ale i při žaludečních kolikách a problémech s ledvinami 8
Václavovská lípa (Dolní Václavov) Lípa velkolistá, památným stromem byla vyhlášena v roce 1997. Nevysoká lípa je nejstarším a nejsilnějším stromem v evidenci Městského úřadu Bruntál a zároveň patří mezi nejmohutnější a nejstarší lípy v regionu. Roste v blízkosti místní komunikace a rodinného domu č.p. 9. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 650 cm, výška stromu 20 m, výška koruny 16 m, šířka koruny 9 m, stáří 500 let.
9
Lípa v Horním Václavově Lípa velkolistá, mohutný strom, jehož kmen je vidlicovitě rozvětven, byl vyhlášen památným stromem v roce 2002 jako významný solitér. Roste v mírném svahu u stodoly na soukromém pozemku č.p. 71. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 458 cm, výška 23 m, výška koruny 23 m, šířka koruny 18,5 m, stáří nebylo odhadnuto.
10
Lípa v Dolním Václavově Lípa velkolistá, strom mimořádného vzrůstu byl vyhlášen památným v roce 2003. Mohutný kmen se ve výšce 1 m rozděluje na 4 hlavní větve, které se dále rozvětvují a vytváří širokou korunu. Šířkou své koruny je největší ze všech lip v evidenci a celkově ze všech evidovaných stromů má druhou nejširší korunu. Předčil ji pouze javor klen v Mezině. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 540 cm, výška stromu 24 m, výška koruny 23,5 m, šířka koruny 22 m, stáří nebylo odhadnuto.
¨
11
Lípa u Kohoutů (Mezina) Lípa velkolistá, významný solitér a vitální strom s rozložitou korunou. Památným stromem byla vyhlášena v roce 2004. Lípu najdeme v Mezině na horním konci obce. Za rozcestníkem, který nás navádí směrem na jednu z bruntálských sopek, Venušinu sopku, roste tato lípa pod starou a dnes již opuštěnou budovou. Původními majiteli byla vysazena zřejmě jako rodový strom, který měl chránit jejich obydlí. Základní parametry v roce vyhlášení: obvod kmene 441 cm, výška stromu 27 m, výška koruny 25 m, šířka koruny 20 m, stáří 250 let.
12
Lípa u fary (Razová) Lípa velkolistá byla vyhlášena v roce 2005 jako perspektivní strom s dobrým zdravotním stavem. Lípa má rovný vysoký kmen a pravidelnou hustou korunu, jejíž spodní větve byly v minulosti ořezány, čímž byla její už tak mohutná koruna redukována. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 373 cm, výška stromu 24 m, výška koruny 20 m, šířka koruny 16 m, stáří 200 let.
13
Lípa v Nové Rudné Lípa velkolistá vyhlášená v roce 2003. Kmen lípy se ve výšce cca 4 m rozdvojuje. Její kulovitá hustá koruna sahá na jižní straně až k zemi. Impozantní vzhled, mohutnost a vitalita byla důvodem pro vyhlášení. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 400 cm, výška stromu 23 m, výška koruny 23 m, šířka koruny 17,2 m, stáří 200 let.
14
Lípy na Uhlířském vrchu (Bruntál) Lípa srdčitá (malolistá). Stromy v aleji byly vyhlášeny za památné v březnu 1973 a v roce 1993 se staly součástí národní kulturní památky – areálu kostela Panny Marie Pomocné. V roce vyhlášení bylo v aleji celkem 345 stromů. Dnes v aleji roste 277 stromů. Lipová alej začíná na jihovýchodním svahu Uhlířského vrchu u cesty z Bruntálu do Moravskoslezského Kočova a obloukovitě se vine v délce 1140 metrů na vrchol, kde končí před průčelím kostela. V letech 1766 – 1770 byla vysázena neobvyklým způsobem jako čtyřřadá kočárová alej. Skládá se z hlavní aleje široké 12 m a dvou bočních širokých 4 m. Původní alej tvořily lípy srdčité a topoly. Svým rozsahem a zasazením do krajiny tvoří alej dnes již mohutných a starých lip významný kulturní a estetický fenomén. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 150 – 450 cm, výška stromu 15 – 25 m, výška koruny 13 – 25 m, šířka koruny 10 – 14 m, stáří nejstaršího stromu v dnešní době je 238 let.
15
Lomnická lípa Lípa srdčitá (malolistá) byla vyhlášena památným stromem v roce 2001. Je jediným památným stromem vyhlášeným na území obce Lomnice. Roste na zahradě u obytného domu č. p. 9. Obvodem svého kmene je, společně s jednou z lip v Karlovicích, druhým největším stromem v evidenci Městského úřadu Bruntál a také druhou nejstarší zaznamenanou dřevinou. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 550 cm, výška stromu 24 m, výška koruny 20 m, šířka koruny 16 m, stáří 350 let.
16
Lípy v Karlovicích Lípa srdčitá (malolistá). Skupina dvou exemplářů lípy srdčité byla vyhlášena památnou v roce 1973. Dřeviny rostou uprostřed obce, kde dotváří romantickou atmosféru kapličky, dřevěného kříže a kulturní památky bývalé kovárny. Oba stromy se větví ve výšce cca 2 m. Jeden ze stromů je rozvětven do 2 hlavních větví a druhý (s širším obvodem kmene) je mohutně rozvětven do sedmi hlavních větví. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 550, 430 cm, výška stromu 26, 26 m, výška koruny 21, 23 m, šířka koruny 8, 9 m, stáří nebylo odhadnuto.
17
4.2 Javory Javor klen (horský) (Acer pseudoplatanus) Javor mléč (Acer platanoides) Javory jsou obvykle vzrostlé opadavé stromy dosahující výšky až 30 m a obvodu kmene i přes 300 cm. Koruna klenu je většinou pravidelná, kulatá a široká. Borka je šedočervená, odlupující se do šupinovitých útvarů, to dává klenu charakteristický vzhled. Naproti tomu borka starších mléčů je mírně popraskaná, neodlupčivá a má tmavošedé zbarvení. Koruna je většinou hustě větvená a v obrysu kulovitá.
List: Klen: dlanitě laločnatý s pěti hrubě zubatými laloky na dlouhém řapíku.
List: Mléč: dlanitě laločnatý s 5 - 7 dlouze zašpičatělými laloky. Řapík dlouhý při nalomení mléčící.
Plod: Klen: křídlatá dvounažka,
Plod: Mléč: křídlatá dvounažka, svírající
svírající mezi sebou ostrý úhel.
mezi sebou široce tupý úhel.
Rozšíření: Oba druhy se vyskytují v celé Evropě. Původní výskyt klenu je soustředěn pravděpodobně jen do vyšších poloh střední Evropy. V ČR roste především ve středních až vyšších polohách a zasahuje i do poloh horských. V nížinách, oproti javoru mléč, roste mnohem vzácněji. Javor mléč u nás roste roztroušeně od nížin až po podhorské oblasti. Zajímavosti: Javor mléč, oproti javoru klenu, je dřevinou často vysazovanou v parcích. Klen se místy uplatňuje ve stromořadí v okolí cest. Lesníci ho používají jako meliorační dřevinu v místech s mělkou či suťovou půdou, kde by se již buku či smrku tolik nedařilo. Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z našich dřev, je smetanově slonovitě bílé. Velmi dobře se obrábí, čehož využívají soustružníci, řezbáři či výrobci hraček. Často se používá na výrobu hudebních nástrojů. Pro svůj světlý odstín je žádaný i v nábytkářství. Plody javorů jsou oblíbenou potravou hýla obecného.
18
Klen v Dětřichovicích (Světlá Hora) Javor klen (horský). Jako významný solitér byl v roce 2005 vyhlášen památným stromem. Dřevina roste u hřbitovní zdi kostela v Dětřichovicích, po levé straně silnice při příjezdu od Světlé Hory. Tento strom je nejmohutnější z dřevin rostoucích kolem kostela s plně rozvinutou korunou a je v dobrém zdravotním stavu. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 342 cm, výška stromu 25 m, výška koruny 23,5 m, šířka koruny 19 m, stáří 170 let.
19
Javor klen (Mezina) Javor klen (horský). Pro mohutnost jeho koruny a dobrý zdravotní stav byl jako perspektivní strom vyhlášen památným v roce 2005. Tato krásná dřevina s širokou „deštníkovitou“ korunou, je jedním z nejmohutnějších klenů na území Bruntálu. Šířkou své koruny je největší ze všech evidovaných stromů. Roste na soukromém pozemku, na louce za rodinným domem manželů Daňkových, v zatáčce u kostela. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 320 cm, výška stromu 26 m, výška koruny 22 m, šířka koruny 24 m, stáří 170 let.
20
Mléč v Mezině Javor mléč, vyhlášený památným stromem v roce 2002. Mohutný strom roste v dolní části obce v rohu zahrady soukromého pozemku rodinného domu č.p. 122. V roce jeho vyhlášení se jednalo o jediný památný mléč v Moravskoslezském kraji mimo území CHKO. V dnešní době se k němu přidal mléč v Novém Jičíně vyhlášený v roce 2005. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 386 cm, výška stromu 29 m, výška koruny 22 m, šířka koruny 14 m, stáří 200 let.
21
4.3 Duby Dub letní (Quercus robur) Duby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí stromy, výjimečně i keře, s tvrdým dřevem. Za svou dlouhověkost vděčí především svému velmi tvrdému dřevu a pomalému růstu. Duby mohou dorůstat až 30 metrů. Většinou jde o rozložité stromy s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Duby kvetou od května do června.
List: jednoduchý laločnatý, tuhý a kožovitý. V mírném pásu většinou v zimě opadávají, v subtropech rostou i druhy stálezelené
Plod: žalud, jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách.
Rozšíření: Původní areál rodu zahrnuje mírné až subtropické pásmo severní polokoule, nejvíce jsou rozšířené v Severní Americe a ve východní Asii, méně druhů je původních v Evropě. Na většině území ČR roste dub zimní a dub letní. Zajímavosti: Díky tvrdému těžkému a houževnatému dřevu byly duby po staletí využívány k výrobě trámů, železničních pražců, podlah, nábytku a sudů, ve kterých zraje víno nebo i další alkoholické nápoje. Kůra dubu letního se využívá v lékařství a také k získávání tříslovin využívaných při zpracování kůží. Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívaný již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům: Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi – duby víc než jiné stromy zasahují blesky, což způsobuje kořenový systém stromu, který proniká velmi hluboko a dosahuje vodonosných vrstev, tím vzniká uzemnění, a proto do nich blesk častěji udeří. Keltští druidové v dubových hájích prováděli obětní obřady. Dub je národním stromem Německa, Velké Británie a Spojených států amerických.
22
Dub v Bruntále Dub letní. Návrh na vyhlášení bruntálského dubu za památný strom podali členové Klubu za starý Bruntál. V roce 2004 byl oficiálně vyhlášen a přidán do seznamu památných stromů. Tato krásná dřevina roste solitérně v travnatém ostrůvku uprostřed louky za Bruntálem (směrem na Rýmařov), po pravé straně polní cesty vedoucí na Uhlířský vrch. Kmen stromu se v e výšce 60 cm dělí na velké množství hlavních větví tvořících širokou pravidelnou korunu „deštníkovitého“ tvaru. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 479 cm, výška stromu 14,5 m, výška koruny 13 m, šířka koruny 18,5 m, stáří 200 let.
23
Dub u Slováků (Mezina) Dub letní, vyhlášený památným stromem v roce 2004. Dub roste na podmáčené louce na okraji soukromého pozemku, který je součástí statku u Slováků. Přestože zatím nedosahuje rekordních rozměrů, zasloužil si vyhlášení za památným strom svým zajímavým a netradičním vzhledem. Má hustou širokou korunu a působí velmi malebně. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 292 cm, výška stromu 14 m, výška koruny 12 m, šířka koruny 22 m, stáří 150 – 200 let.
24
4.4 Buky Buk lesní (Fagus sylvatica) Buky jistě patří mezi naše nejkrásnější stromy. Na jaře prosvětlují stráně svěží zelenou a na podzim se můžeme v bukových lesích brodit v závějích zlatavého listí. Buk lesní je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dosahovat výšky až 45 metrů. Kmen je pokrytý typickou tenkou hladkou borkou bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem. Kvete v dubnu až květnu.
List: řapíkatý, velmi mírně nepravidelně laločnatý (téměř celokrajné), široce vejčitý, zašpičatělý, lysý, jen při kraji brvitý.
Plod: bukvice, trojboké nažky pokryté měkkými ostny.
Rozšíření: Buk lesní roste hojně od pahorkatin do hor téměř v celé Evropě mírných zeměpisných šířek, ve vyšších polohách je rozšířen i v jižní Evropě. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje buk východní (Fagus orientalis). Buk se přirozeně vyskytuje především v biotopech bučin, v ČR v nadmořských výškách 300 až 1000 m n. m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen. Na území Česka se buk dostal po poslední době ledové až poměrně pozdě, cca 3000 až 4000 let př. n. l. Z větší části vytlačil jedli bělokorou. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily Alpy). Zajímavosti: Buk má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné dřevo, které se používá v nábytkářství (využívá se jeho dobré ohebnosti po ohřátí párou), v truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí. Zlatočervené bukové dřevo se využívá i k výrobě hudebních nástrojů. Je velmi výhřevné. Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl methanol (dřevný líh), bylo také materiálem pro výrobu dřevoplynu, který se mimo jiné používal pro pohon motorů automobilů. Semena buku obsahují alkaloid tagin, který vyvolává silné bolení hlavy. To však nepůsobí na divoká prasata, srnčí zvěř, veverky, ptáky a jiná zvířata, která se bukvicemi živí. Jeden z našich nejkrásnějších stromů má, mimo jiné, i své léčivé účinky. Čaj z bukové kůry působí proti horečce, odvar z listu byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám. Odvar z bukových listů se dříve používal i k léčbě ječného zrna. Do buků si často vytesává svá hnízda datel černý. Na datlem vytvořené dutiny jsou pak vázány další druhy živočichů např. sýc rousný a holub doupňák, kteří v těchto dutinách hnízdí.
25
Buk v Andělské Hoře Buk lesní červenolistý, vyhlášený za památný strom v roce 2001. Dřevina roste ve střední části parku v centru obce. Má svalovitý válcovitý kmen se zřetelnými masivními kořenovými náběhy. Koruna je nasazena asi ve 3 m výšky a rozrůstá se ve 2 hlavní větve, má kulovitý tvar s náznakem převislých větví. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 336 cm, výška stromu 20 m, výška koruny 18 m, šířka koruny 18 m, stáří 150 – 200 let.
26
4.5 Jasany Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Jasan ztepilý je většinou statný strom dorůstající výšky 30 – 40 metrů, případně i více, nicméně za méně příznivých podmínek může vyrůst i jako keř. V ČR jsou původní 2 druhy. Po celé ČR, kromě hor a nejjižnější Moravy roste přirozeně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) je původní pouze v úvalech jižní Moravy. Kvete od dubna do května.
List: 20 – 25 cm dlouhý, vstřícný, lichospeřený, 4 – 5 jařmý s 9 – 13 lístky. Jednotlivé lístky jsou vejčité, kopinaté, dlouze zašpičatělé, drobně ostře zubaté, u řapíku přisedlé.
Plod: úzce podlouhlé křídlaté nažky leskle hnědé barvy, rostoucí na dlouhých převislých stopkách.
Rozšíření: Původní areál rodu zahrnuje mírný a subtropický pás severní polokoule. Daří se mu ve vlhkých a podmáčených lesích nebo na sutích. Roste od nížin až po nízké horské polohy. Zajímavosti: Jasan má jedno z nejkvalitnějších dřev. Vyniká vysokou pevností je houževnaté a z našich dřevin nejpružnější. Používal se proto na výrobu lyží, saní, luků, topůrek či madel a dodnes se z něho zhotovuje tělocvičné nářadí. Světlé dřevo s výraznými letokruhy je velmi atraktivní surovina pro výrobu nábytku. Jasan je dalším stromem, který více než jiné druhy přitahuje blesky. Důvodem je, stejně jako u dubu, hloubka kořenů a výška stromu.
27
Kříšťanovický jasan Jasan ztepilý, strom vyhlášený za památný v roce 1973. Roste na začátku obce ve směru od Rejchartic po levé straně silnice u domu č.p. 16. Tento mohutný strom má silný boulovatý kmen s mohutnými kořenovými náběhy. Jeho kořeny jakoby „tečou“ po svahu, na kterém roste. Obvodem svého kmene je druhým největším památným jasanem v Moravskoslezském kraji, a to včetně památných stromů na území CHKO Jeseníky. Větší obvod kmene má jen památný jasan v Třebovickém parku v Ostravě s 619 cm. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 561 cm, výška stromu 27 m, výška koruny 25 m, šířka koruny 15 m, stáří nebylo odhadnuto.
28
4.6 Olše Olše lepkavá (Alnus glutinosa) Je to opadavý strom nebo též keř s kuželovitou korunou, vysoký až 30 metrů, často s více kmeny. Borka je v mládí hladká, tmavošedá, později tmavošedá a brázditá. Kvete v únoru až dubnu. Olše lepkavá začíná plodit ve věku asi 12 let a dožívá se až 100 let.
List: okrouhlý, v mládí lepkavý na vrcholu tupý nebo vykrojený, na bázi klínovitý.
Plod: ploché, úzce křídlaté nažky.
Rozšíření: Rod Alnus zahrnuje asi 25 druhů, které rostou převážně v mírném pásu severní polokoule, některé druhy ale i v horských oblastech Střední a Jižní Ameriky. V ČR se vyskytuje téměř na celém území vyjma vyšších poloh nad 900 m n. m. Celkově se nachází téměř v celé Evropě, na východě po západní Sibiř a Kavkaz, na jihu roste i na březích severní Afriky. Jejím stanoviště jsou povětšinou lužní lesy, bažiny, prameniště, břehy řek. Má ráda vlhké až bahnité, zaplavované půdy bez obsahu vápníku. Zajímavosti: Je to jeden z mála našich stromů, který na promáčených půdách může vytvářet vzdušné (chůdovité) kořeny. V kořenových hlízkách olše žijí v symbióze bakterie, které jsou schopny vázat vzdušný dusík a obohacovat jeho sloučeninami půdu. Ponořené kořeny olší, které rostou na okraji potoků, často využívají ryby např. pstruh obecný, jako vhodný úkryt. Semena olší zase mohou být potravou pro některé naše ptáky např. čížka lesního, stehlíka obecného. Olše lepkavá, zejména pak listy a kůra, se hojně využívaly v lidovém léčitelství. Dřevo se využívá k výrobě překližek, rámů, lišt a zápalek. Díky své velmi dobré odolnosti vůči vodě se zejména v minulosti její dřevo využívalo i při stavbách nejrůznějších vodních děl jako jsou mosty, jezy, splavy apod. Olše se vysazuje podél břehů vodních toků, které zpevňuje. Bývá také často pěstována v parcích v několika okrasných kultivarech s listy žlutými, skvrnitými, dřípenými aj.
29
Olše lepkavá (Světlá Hora - Dětřichovice) Olše lepkavá. Pro její mohutnost a estetickou hodnotu byla v roce 2003 vyhlášena památným stromem. Mohutná a krásná olše roste v obci Dětřichovice v nivě potoka pod silnicí. Kmen stromu se ve výšce 2,5 m větví do 2 hlavních kmenů, z nichž jeden je obloukovitě prohnutý. To dodává stromu nezvyklý a zajímavý habitus. Olše lepkavá je ve vyšších polohách nad 800 m krátkověkou dřevinou. Mezi památnými stromy se vyskytuje ojediněle. V ČR existuje celkem 8 památných stromů tohoto druhu a Dětřichovická olše patří k těm nejmohutnějším. Obvodem svého kmene je druhou největší a svou výškou druhou nejvyšší památnou olší v ČR. Větší obvod kmene (635 cm) má Beranovská olše v Obci Teplá v okrese Karlovy Vary a vyšší je olše v obci Chrast v Chludimském kraji, která má o pouhé 2 m navíc. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 460 cm, výška stromu 22 m, výška koruny 15 m, šířka koruny 20 m, stáří 100 let.
30
4.7 Jedle Jedle bělokorá (Abies alba) Je to vysoký statný jehličnatý strom s pyramidální až válcovitou korunou. Dorůstá výšky až 65 metrů. Koruna je v mládí kuželovitá, později válcovitá, na vrcholu zploštělá (tzv. čapí hnízdo). Kůra je hladká, většinou světle šedivá, ve stáří tmavší, rozpukaná borka. Letorosty šedé, jemně plstnaté.
Jehlice: 2 – 3 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskle temně zelené, na rubu s dvěma lesklými proužky tvořenými průduchy.
Zralé šišky: z větví nevisí, ale rostou přímo vzhůru, jsou 10 – 20 cm dlouhé, 3 – 5 cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávají během září a rozpadají se na stromech. Šupiny opadávají a na stromech zůstávají pouze vřetena.
Rozšíření: Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem a vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy. Hranice jejího rozšíření je limitována nároky na vlhkost a citlivost vůči pozdním mrazům. Je také velmi citlivá ke znečištěnému ovzduší. Od 60. – 70. let 20. století po ekologické katastrofě (imise) v některých oblastech našich příhraničních pohoří téměř vymizela. V posledních několika letech se její stav postupně zlepšuje a opět se stává nedílnou částí našich lesů. Zajímavosti: Jedlové dřevo je žlutobílé, někdy s odstínem růžovým či do šeda. Je mimořádně cenné ve stavebnictví, pro tesařské a řezbářské práce. Nepostradatelné je i při výrobě hudebních nástrojů. Bylo používáno k vodním stavbám, dále jako stavební dříví, k výrobě šindelů, sudů Jedlový olej podporuje antibakteriální, antivirovou léčbu, má antiseptický účinek. Doporučuje se při revmatismu, zmírňuje zánětlivé stavy, zvyšuje odolnost organismu, zlepšuje metabolismus a celkový zdravotní stav. Jedle je živnou dřevinou pro tesaříka Pogonocherus ovatus, jehož larvy se vyvíjí ve větvičkách jedle a dospělci přezimují pod borkou tohoto stromu.
31
Tlustá Berta (Široká Niva) Jedle bělokorá, pro svou mimořádnou mohutnost, vitalitu a estetickou hodnotu byla v roce 2004 vyhlášena památným stromem. Tlustá Berta je nejvyšším památným stromem v evidenci Městského úřadu Bruntál. Společně se stejně vysokou jedlí bělokorou zvanou „Vévodkyně“, která roste u silnice nad Ludvíkovem, je Tlustá Berta druhým nejvyšším památným stromem v Jeseníkách. Nejvyšší je jedle bělokorá v lázeňském parku v Karlové Studánce, která dorostla do výšky 49 m a obvod jejího kmene je 405 cm. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 375 cm, výška stromu 44 m, výška koruny 19 m, šířka koruny 12,7 m, stáří 190 let.
32
4.8 Modříny Modřín opadavý (Larix decidua) Mladý stromek vyrůstá z kůlovitého hlavního kořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného 20 – 50 metrů vysokého kmene vyrůstají pravidelné postranní větve vytvářející řídkou, štíhlou, kuželovitou korunu. Borka je hrubá, rozpraskaná, zvenčí šedavá, na řezu hnědočervená. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají jednak jednotlivě po větvích a jednak ve svazečcích na zkrácených kolcových větévkách. Na zimu opadávají (odtud jeho druhové jméno). Kvete od dubna do června.
Jehlice: měkké 2 - 3 cm dlouhé ve svazečcích po 20 - 40 kusech na podzim žloutnou, opadávají.
Zralé šišky: nerozpadavé, vejčité 2 - 3 cm velké.
Rozšíření: Areál jeho přirozeného rozšíření zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. V ČR se modřín opadavý vyskytuje jako dřevina původní (autochtonní) pouze v části Nízkého Jeseníku a Zlatohorské pahorkatiny. Jedná se o tzv. sudetský ekotyp, označovaný také někdy jako jesenický nebo slezský. Zajímavosti: V lidovém nářečí se tomuto stromu říká také verpán, nebo také skřivánčí dřevo, skřivánčí strom, což vzniklo ve spojitosti s německým názvem Lärche, který je podobný německému skřivanovi. Jeho dřevo je vysoce ceněno, je tvrdé, poměrně pružné a má velkou životnost. Na modřínových pilotech stojí vodou zalité italské Benátky. Také mnohé přehrady a mlýny ze 17. a 18. století jsou z modřínu. Má červenou barvu a používá se při výrobě nábytku, obložení stěn či jako stavební dříví. Dříve se z něj též vyráběly bedny a kola. Vysoce ceněna je i pryskyřice modřínu, nazývaná benátský terpentýn, používá se k léčení kožních nemocí. Nedaleko Bruntálu v katastrálním území obce Nové Heřmínovy leží národní přírodní památka Ptačí hora což je více než 120-ti letý porost smíšeného lesa, složený mimo jiné také z modřínů. Právě tady se chrání původní výskyt jesenického modřínu. Modřínový porost na Ptačí hoře je nejkvalitnějším porostem v oblasti původního jesenického modřínu.
33
Král modřínů (Nové Heřmínovy) Modřín evropský, strom vyhlášený za památný v roce 2004. Král modřínů je dalším velikánem v evidenci Městského úřadu Bruntál. Krásný exemplář jesenického modřínu roste v Nových Heřmínovech pod Břidličným vrchem, po pravé straně lesní cesty vedoucí na Ptačí horu. Král modřínů patří bezesporu mezi nejstatnější jesenické modříny. Základní parametry v době vyhlášení: obvod kmene 345 cm, výška stromu 41 m, výška koruny 14 m, šířka koruny 14 m, stáří 221 let.
34
5.
ZÁVĚR
Městský úřad Bruntál je pověřený obecní úřad, který je oprávněný vyhlašovat ve svém správním obvodu památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťuje jejich ochranu anebo ji ruší. Současný počet, 19 úředně evidovaných památných stromů, není konečný. Může jich být více i méně. Některé stromy mohou být navrženy, aby byly vyhlášeny památnými, jiné, například z důvodu špatného zdravotního stavu, mohou být odstraněny. Na území města Bruntálu je v současné době navržen na vyhlášení za památný vzrostlý buk lesní, který je mezi místními lidmi znám jako „Motýlí strom“. V Bruntále a jeho přilehlém okolí je jistě ještě mnoho neobjevených, něčím výjimečných, anebo významných stromů, které si zasluhují ochranu a zvýšený zájem.
35
POUŽITÁ LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Interní materiály odboru životního prostředí a zemědělství, Městský úřad Bruntál Duhonský, D., Malovaná, P., Zdráhal, I., 2001: Památné stromy Dolní Moravice a Malé Morávky, 32 pp. Památné stromy Třinecka, 2007: Město Třinec, 52 pp. Památné stromy Olomouckého kraje, 2006: Olomoucký kraj, 96 pp. Koukal, M., 2004: Rekordy zeleného světa. Z 21.STOLETÍ [online], [cit.2008_11_08] dostupné z: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2004072127 Ústřední seznam ochrany přírody (památné stromy), [cit. 2008_11_08] dostupné z:http://drusop.nature.cz/ www.botany.cz www.cocp.cz www.pamatnestromy.cz
Text: Bršťáková Zdeňka Fotografie: Mikulková Bohumila
Studie vznikla v rámci projekru „Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského kraje“, tento projekt je spolufinancován EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM a státním rozpočtem České republiky.
36
