STRATEGIE PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU VE ZLÍNSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ

STRATEGIE PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU VE ZLÍNSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ 2010 - 2012

ODBOR ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU KRAJSKÉHO ÚŘADU ZLÍNSKÉHO KRAJE

2010

Obsah 1. Úvod .......................................................................... 3 2. Analytická část......................................................... 4 2.1. Zhodnocení realizace Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve Zlínském kraji v působnosti odboru školství, mládeže a sportu na léta 2006-2009 ........................................................................................................................................... 4 2.1.1. Vybrané zákony, vyhlášky a klíčové dokumenty vztahující se k prevenci rizikového chování. ................................................................................................................ 4 2.1.2. Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje, krajská školská koordinátorka prevence ........................................................................................... 5 2.1.3.

Organizační články v systému prevence ................................................................. 5

2.1.4.

Nejvýznamnější aktivity v oblasti primární prevence .............................................. 7

2.1.5.

Finanční zajištění primární prevence a protidrogové prevence v kraji ................... 7

2.1.6. Přehled výskytu rizikového chování ve školách a školských zařízeních ve Zlínském kraji ......................................................................................................................... 9 2.2.

Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže .............................................. 10

2.2.1.

Institucionální zajištění prevence ........................................................................... 12

2.3. SWOT analýza byla provedena v roce 2010 ve spolupráci s okresními metodiky prevence, pracovníky Krajské pedagogicko - psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků .................................................................................... 13

3. Návrhová část ........................................................ 14 3.1.1. Cílové skupiny primární prevence: Diferencované působení na uvedené skupiny, záměry, efektivita, evaluace ................................................................................................. 14 3.1.1.1.

Děti a mládež .................................................................................................... 14

3.1.1.2.

Pedagogičtí pracovníci....................................................................................... 14

3.1.1.3.

Specifické cílové skupiny ................................................................................... 15

3.2.

Vymezení potřeb k eliminaci rizikového chování........................................................... 15

3.3.

Vize prevence v období 2010 - 2012 ............................................................................... 16

3.4.

Cíle prevence ................................................................................................................... 17

3.4.1.

Prevence rizikového chování v mateřských školách............................................. 17

3.4.2.

Prevence na základních školách ............................................................................ 17

3.4.3.

Prevence na středních školách .............................................................................. 17

4. Závěr ....................................................................... 18 5. Přílohy..................................................................... 19

2

1. Úvod Dokument „Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže na období 2010-2012“ (dále jen Strategie), navazuje na Koncepci prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2006-2009. Smyslem strategie je doplnit následující koncepční materiály kraje:

- Koncepci prevence kriminality ve Zlínském kraji 2009-2011; - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009-2011; - Strategii rozvoje Zlínského kraje 2009-2020; - Koncepci romské integrace na období 2009-2013; - Výroční zprávu o realizace protidrogové politiky Zlínského kraje za rok 2009.

Strategie zabezpečí zdokumentování situace v oblasti primární prevence ve školách a školských zařízení kraje, zakotví pravidla spolupráce ve vertikální i horizontální rovině s dotčenými odbory kraje, NNO a dalšími subjekty, které v primární prevenci působí. Koncepce poskytne prostor i okresním metodikům prevence, kteří budou na základě znalostí místa, místních potřeb a záměrů Krajské pedagogicko - psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín realizovat prevenci v místě svého působení, tak aby byl zajištěn základní princip strategie - tím je výchova mladé generace ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti.

Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen odbor) zodpovídá v přenesené i samostatné působnosti za realizaci primární prevence ve školách a školských zařízeních. Činnost odboru vychází ze závěrů pravidelných jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ČR), okresními a školními metodiky prevence, spoluprací s dotčenými odbory kraje a úkoly obsaženými v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje. Jeho úkolem je stanovení základní strategie, jednotlivých priorit a opatření na časově vymezená období, podpora organizačních článků působících v systému prevence a vytváření personálních, materiálních a finančních podmínek pro vlastní realizaci prevence.

Cílem Strategie je vytyčit školám, školským zařízením a dalším subjektům v dané oblasti směr v návaznosti na jejich potřeby, možnosti, podmínky a konkrétní situace. Dosáhnout vyšší úrovně Minimálních preventivních programů v těch školách, kterým se tento záměr ještě nezdařil, rovnoměrně rozložit materiální a metodickou pomoc do všech škol a školských zařízení kraje, pravidelně vyhodnocovat školní metodiky prevence za příkladnou realizaci těchto aktivit ve školách. Podporovat v jednáních s MŠMT ČR vytvoření a následné přijetí zákona o prevenci a snížení přímé míry vyučovací povinnosti školním metodikům prevence. Podporovat a iniciovat vznik školních poradenských pracovišť ve spolupráci s Institutem pedagogicko - psychologického poradenství v projektu „Rozvoje a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání - VIP kariéra“.

3

2. Analytická část 2.1. Zhodnocení realizace Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve Zlínském kraji v působnosti odboru školství, mládeže a sportu na léta 2006-2009 2.1.1. Vybrané zákony, vyhlášky a klíčové dokumenty vztahující se k prevenci rizikového chování. Koncepce pro uvedené období vycházela z těchto zákonů: -

č. 561/2004 Sb., O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; č. 563/2004 Sb., O pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; č. 109/2002 Sb., O výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; č. 379/2005 Sb., O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Opírala se o vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR; -

č. 72/2005 Sb., O poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů; č. 317/2005 Sb., O dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů; č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT ČR, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů; č. 48/2005 Sb., O základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů; č. 74/2005 Sb., O zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů; č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů.

Byla v souladu s uvedenými strategiemi: -

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2005-2008; Národní strategie protidrogové politiky na období 2005-2009; Strategie prevence kriminality na léta 2005-2008; Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky „Zdraví pro všechny v 21. Století“ (usnesení vlády č. 1046/2002); Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí a jeho aktualizace na další období (usnesením vlády č. 716/2000); Protidrogový akční plán EU na léta 2005-2008; Protidrogová strategie EU na léta 2005-2012.

Školní metodici prevence postupovali podle metodických pokynů MŠMT ČR -

14 423/1999-22 Metodický pokyn MŠMT ČR k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance;

4

-

10 194/2002-14 - Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví; 25 884/2003-24 – Informace pro odbory školství krajských úřadu, předškolní zařízení, školy a školská zařízení. Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané; 11691/2004-24 Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu; 20006/2007-51 Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních; 24 246/2008-6 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení.

2.1.2. Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje, krajská školská koordinátorka prevence Oblast prevence rizikového chování v rámci přenesené i samostatné působnosti je v gesci Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje. V oblasti prevence plní odbor řadu úkolů. Jednak je to stanovování základních strategií v daných oblastech, stanovení priorit na budoucí období, podpora vytváření struktury subjektů realizujících či spolupodílejících se na vytyčených prioritách a v neposlední radě podpora vytváření materiálních, personálních a finančních podmínek nezbytných pro vlastní realizaci prevence ve školství. Na Oddělení sportu, mládeže a rozvoje lidských zdrojů zabezpečuje tuto funkci krajská školská koordinátora prevence. Jejím stěžejním úkolem je vytvářet a inovovat krajské koncepce, spolupracovat s dotčenými odbory Krajského úřadu Zlínského kraje a především s Krajskou pedagogicko-psychologickou poradnou a Zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín. Monitoruje situaci na školách, vyhodnocuje Minimální preventivní programy (MPP), provádí jejich kontrolu ve spolupráci s okresními a školními metodiky prevence. Účastní se porad se školními a okresními metodiky prevence v jednotlivých okresech. Je členkou výboru krajských školských koordinátorů prevence při MŠMT ČR, podílí se na výběru projektů v dotačním programu MŠMT ČR ze státního rozpočtu na realizaci aktivit v oblasti prevence rizikového chování v období 2010-2012. Spolupracuje s odborem pověřeným koordinací prevence na MŠMT ČR. Pracuje jako členka Komise Rady Zlínského kraje pro protidrogovou prevenci a prevenci kriminality a Komise Rady Zlínského kraje pro národnostní menšiny, etnické skupiny a romskou integraci. (Poradní orgány kraje dle zákona č. 129/2000 Sb., O krajích). Spolupodílela se na výběru projektů podpořených v rámci programů podpory v oblasti specifické primární prevence realizovaných nestátními neziskovými organizacemi působícími ve Zlínském kraji tak, aby tyto smysluplně doplňovaly aktivity škol a školských zařízení. Informovala školskou veřejnost o krajských i národních dotačních titulech a spolupodílela se na výběru projektů vhodných k podpoře. Velmi úzce spolupracuje s krajským protidrogovým koordinátorem a krajskou koordinátorkou pro národnostní menšiny, pracovníky Oddělení neziskového sektoru, Odboru Kanceláře hejtmana. V oblasti primární prevence podporuje programy pro ohroženou skupinu neorganizovaných dětí a mládeže v mimoškolním prostředí. 2.1.3. Organizační články v systému prevence Páteř prevence sociálně patologických jevů ve školství tvoří MŠMT ČR, Krajský úřad Zlínského kraje, Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín a její detašovaná pracoviště v okresech, školy a školská zařízení a pracovníci zařazení do organizační struktury těchto zařízení s odpovědností za zajištění a realizaci preventivních opatření v obvodu působení.

5

Páteř prevence rizikového chování ve školství Vertikální úroveň

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT ČR

Krajský úřad Zlínského kraje Odbor školství, mládeže sportu Oddělení mládeže, sportu a rozvoje lidských zdrojů Krajská školská koordinátorka prevence

Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín Okresní metodici prevence

Školy a školská zařízení v kraji Školní metodici prevence

Specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti své územní působnosti zajišťuje Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, prostřednictvím svých detašovaných pracovišť v okresech a městech (Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž, Holešov) pověřeným pracovníkem - okresním metodikem prevence. Zajišťují koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence, organizují pro ně pravidelné porady a poskytují jim individuální odborné konzultace. Formou osobních návštěv řeší problémy ve školách, pracují se třídou, pomáhají odbornou radou při vypracování projektů, spolupodílí se na zkvalitnění a vyhodnocení Minimálních preventivních programů. Podle potřeb a na žádost škol pomáhají řešit konkrétní výskyt rizikového chování. Školní metodik prevence je garantem primární prevence na škole. Vypracovává a realizuje MPP školy, řeší případné případy rizikového chování ve škole, spolupracuje s ostatními pedagogy při zapracování témat prevence do školních vzdělávacích plánů. Podílí se na vyhledávání a řešení nevhodných forem chování, poskytuje základní krizovou intervenci, spolupracuje s rodiči a metodikem v poradně. Využívá nabídek nestátních neziskových organizací při realizaci konkrétních akcí, spolupracuje s dalšími institucemi, SVP, PČR, městskými a obecními úřady, sociálními odbory. Podrobná specifikace standardní činnosti školního metodika prevence je uvedena ve Vyhlášce č.72/2005 Sb., O poskytování poradenských služeb ve školství. Doposud se nepodařilo ve všech školách oddělit funkci školního metodika od funkce výchovného poradce.

6

Výchovně vzdělávací působení však samo o sobě nestačí. Tuto činnost je nezbytné podpořit jednak systémovým zapojením školních preventivních aktivit do preventivních strategií místních a krajské a jednak další podporou poradenských zařízení ve školství, jako jsou především pedagogicko psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogická centra, školní poradenská pracoviště a další zařízení. 2.1.4. Nejvýznamnější aktivity v oblasti primární prevence -

Vyhodnocení a následné ocenění Minimálních preventivních programů; Konference k prevenci; Plnění koncepce formou metodické a vzdělávací činnosti; Organizace porad s okresními metodiky prevence v kraji a školními metodiky prevence v okresech; Dotační řízení Program I.; Oponentské posudky pro MŠMT ČR; Činnosti související s prací ve výboru krajských školských koordinátorů prevence při MŠMT ČR; Mapování rizikového chování ve školách; Výběr projektů v dotačním titulu MŠMT ČR – Dotační program pro oblast prevence na období 2010-2012.

2.1.5. Finanční zajištění primární prevence a protidrogové prevence v kraji Záměr Zlínského kraje řešit tuto problematiku je zakotven v Strategii rozvoje ZK 2009 - 2020. Finanční zajištění protidrogové politiky v kraji se zaměřuje především na: - kontaktní centra – cílová skupina uživatelé drog, rodiče a rodinní příslušníci; - terénní výměnné programy pro uživatele drog – cílová skupina uživatelé drog bez motivace k návštěvě příslušných odborných zařízení; - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – cílová skupina děti a mládež, která zažívá nepříznivou sociální situaci; - terénní programy pro neorganizovanou mládež - cílová skupina děti a mládež v nepříznivé situaci. Uvedené programy jsou administrovány oddělením neziskového sektoru v gesci krajského protidrogového koordinátora. Údaje o podpoře jsou uvedeny v tabulce. Tabulka podpory protidrogové prevence

kontaktní centra terénní výměnné programy pro uživatele drog nízkoprahová zařízení pro děti a mládež terénní programy pro neorganizovanou mládež Celkem

2006 Počet projektů Kč 4 projekty 940.000

2007 Počet projektů Kč 4 projekty 732.000

2008 Počet projektů Kč 4 projekty 876.000

2009 Počet projektů Kč 4 projekty 1,185.000

Celkem Počet projektů Kč 16 projektů 3,733.000

0 projektů

2 projekty 212.000

2 projekty 195.000

3 projekty 560.000

7 projektů 967.000

10 projektů 1,747.000

8 projektů 1,472.000

8 projektů 1,382.000

8 projektů 1,015.000

34 projektů 5,616.000 Kč

4 projekty 313.000

4 projekty 584.000

4 projekty 547.000

4 projekty 240.000

16 projektů 1,684.000

18 projektů 3,000.000

18 projektů 3,000.000

18 projektů 3,000.000

19 projektů 3,000.000

73 projektů 12,000.000

Primární preventivní programy škol a školských zařízení byly dotovány obcemi v roce 2009 částkou 77 000 Kč. Primárně preventivní programy NNO a dalších subjektů byly z kraje dotovány částkou

7

3 928 308 Kč a z rozpočtu obcí částkou 1 418 369 Kč (zdroj: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Zlínského kraje za rok 2009). Prostřednictvím Odboru školství, mládeže a sportu je poskytováno ocenění Rady Zlínského kraje školám a školským zařízením s nejlepšími Minimálními preventivními programy (70 000 Kč). Další dotační prostředky jsou uvolněny na realizaci Krajské konference k prevenci (30 000 Kč). Účinnému fungování prevence v kraji napomohl Program I. Jeho cílem bylo finančně podpořit realizace MPP ve školách. Finanční prostředky poskytovalo MŠMT ČR, administroval ho Krajský úřad Zlínského kraje. Vzhledem k tomu, že se MŠMT ČR doposud nepodařilo zajistit odpovídající podmínky pro práci školních metodiků prevence (snížení přímé míry vyučovací povinnosti), byly z tohoto programu podpořeny krajským úřadem projekty například „Kurz pro metodiky prevence na školách k výkonu specializovaných činností I. a II.“, tak aby byl naplněn záměr Vyhlášky č. 72/2005 Sb. Ta je důležitým prvkem vytvoření stabilního, efektivního a funkčního systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků působících v oblasti prevence ve školách a školských zařízeních a vytváření podmínek pro evaluační procesy, které jsou vhodným nástrojem pro zkvalitňování preventivních aktivit. Tabulky uvádí poskytnuté finanční prostředky na Program I v hodnoceném období. Přehled poskytnuté podpory v rámci Programu I. ve školním roce 2006/2007 Požadovaná podpora žádostí 47

žadatelů 45

Požadovaná částka (Kč) 2 203 765

Poskytnutá podpora žádostí 25

žadatelů 25

Podíl Poskytnutá podpořených podpora (Kč) žadatelů 837 000 55%

Přehled poskytnuté podpory v rámci Programu I. ve školním roce 2007/2008 Požadovaná podpora žádostí 33

žadatelů 33

Požadovaná částka (Kč) 2 252 364

Poskytnutá podpora žádostí 24

žadatelů 24

Podíl Poskytnutá podpořených podpora (Kč) žadatelů 891 000 72,7 %

Přehled poskytnuté podpory v rámci Programu I. ve školním roce 2008/2009 Požadovaná podpora žádostí 65

žadatelů 59

Požadovaná částka (Kč) 3 342 117

Poskytnutá podpora žádostí 25

žadatelů 25

Podíl Poskytnutá podpořených podpora (Kč) žadatelů 916 000 27 %

Z Fondu mládeže a sportu ZK byla v roce 2008 vyčleněna částka 514 000 Kč na Podporu mládežnického sportu. V roce 2009 poskytl kraj na Podporu mládežnického sportu 16 300 000 Kč. Dotace na podporu volnočasových aktivit v roce 2009 činila 2 736 000 Kč. Z rozpočtu Zlínského kraje byly účelově vyčleněny také finanční prostředky na ocenění nejlepších Minimálních preventivních programů škol a školských zařízení kraje, které pro sledované období byly základními nástroji prevence. V rámci jejich hodnocení bylo možné konstatovat, že úroveň programů, jeho zpracování i kritéria pro následné evaluace se každoročně zvyšovaly. Většina programů byla směrována do oblasti specifické primární prevence. Kvalita MPP, přínos pro žáky, školu i veřejnost byla každoročně hodnocena krajskou školskou koordinátorkou prevence ve spolupráci s okresními metodiky prevence. Každý rok bylo oceněno 16 programů ve čtyřech kategoriích. Základní školy, které

8

nemají všechny ročníky, základní školy, střední školy a speciální školy a školská zařízení. Ocenění je realizováno každoročně od roku 2003.

Školní rok 2006/2007 2007/2008 2008/2009

Počet škol / školských zařízení 416 392 368

Odevzdané MMP 275 253 248

Evaluace

Oceněné školy

65% 67% 67%

16 16 16

Novou aktivitou odboru v prevenci bylo pořádání krajských konferencí k prevenci. První konference se uskutečnila v roce 2007, druhá byla realizovaná v roce 2008 jako součást Moravského kongresu k sexuální výchově ve spolupráci se Střední odbornou školou Uherský Brod, třetí byla realizována ve Zlíně ve spolupráci s Obchodní akademií Tomáše Bati a Vyšší odbornou škola ekonomickou Zlín. 2.1.6. Přehled výskytu rizikového chování ve školách a školských zařízeních ve Zlínském kraji Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje již od roku 2007 provádí mapování rizikového chování ve školách a školských zařízeních na území kraje. Jedná se o základní školy, základní školy neúplné, střední školy, vyšší odborné školy, dětské domovy, speciální školy.

Při prvním šetření bylo vráceno 184 dotazníků, odpovědělo 62 % z dotázaných škol.

V roce 2008 se vrátilo 207 dotazníků, odpovědělo 66% z oslovených škol.

9

V roce 2009 bylo osloveno 312 škol, vrátilo se 212 dotazníků, což představuje 68% návratnost.

Nejvyšší výskyt mezi sociálně patologickými jevy během tří sledovaných let představuje vulgární vyjadřování a chování žáků a to až ve 32 - 40 procentech. Od roku 2007 se stále zvyšuje počet žáků, kteří kouří. Oproti roku 2008 se tento podíl v roce 2009 zvýšil o 4 procentní body. Reálně bylo zjištěno kouření u 3 382 žáků, u dalších 8 838 žáků se jednalo o podezření. Pětiprocentní zvýšení je zaznamenáno v záškoláctví, kdy až 18 % žáků v roce 2009 trávilo čas v době vyučování mimo školu. Pozitivní pokles je zaznamenán v užívání alkoholu, ve srovnání s rokem 2007 (14%) se počet žáků snížil v roce 2009 o 9 procentních bodů (na 5 %). Opět se jedná o reálné zjištění, ovšem dotazované školy uvedly podezření na požití alkoholu pětkrát vyšší. Mírně se snížil také výskyt kriminality, užívání drog a gamblerství. Dotazníkové šetření na školách ve Zlínském kraji poskytuje důležitý přehled sociálně patologických jevů, který napomáhá při tvorbě cílů a záměrů preventivní práce, přesto je pro tyto jevy charakteristická latentnost.

2.2. Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže Navázala na Koncepci prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve Zlínském kraji v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu na období 2002 – 2004. Základním principem prevence rizikového chování je výchova dětí k životu bez závislostí, k osvojení lidsky a společensky

10

vnímaného pozitivního chování a jednání a k celkovému zdravému rozvoji osobnosti. Je určena pro 618 subjektů, které vykonávají činnost škol a školských zařízení: Ve Zlínském kraji vykonávají činnost školy nebo školského zařízení obce, kraj, soukromé subjekty, církev, stát. Zřizovatel Zlínský kraj Obec Stát Soukromý subjekt Církev Celkem

Počet právnických osob 110 464 5 32 7 618

Těmto subjektům, především základním školám a středním školám je určena: Primární prevence, která svým dlouhodobým působením na děti a mládež s ohledem na jejich věk a jejich aktuální prožívání světa, si klade za cíl předejít problémům a následkům spojeným s rizikovým chováním, případně minimalizovat jeho dopad či šíření. Specifická primární prevence, která zahrnuje aktivity zaměřené do konkrétních oblastí rizikového chování, nejen pro skupinu mládeže, u níž lze předpokládat další negativní vývoj. Tyto aktivity působí selektivně na určitou formu rizikového chování, nejsou určeny pro všechny děti. Nespecifická primární prevence, jejím obsahem jsou všechny metody a formy umožňující harmonický rozvoj osobnosti, včetně rozvíjení nadání, zájmů, pohybových a sportovních aktivit určené všem dětem. Rizikové chování se především projevuje v - záškoláctví; - šikanování; - užívání návykových látek, včetně alkoholu, kouření, anabolik, léků a dalších látek; - kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování; - xenofobii, rasismu, intoleranci a antisemitismu; - ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže; - komerčním sexuálním zneužíváním dětí (psychické týrání, zanedbávání, systémové týrání apod.); - syndromu týraných a zneužívaných dětí; - netolismu ( virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling); - diváckém násilí; - životním stylu (škodlivost kouření, pití alkoholu, kanabis, omamné psychotropní látky), - kvalitních stravovací návycích (nadváha a obezita, bulimie, anorexie, tělesná aktivita); - sociálně patologických náboženských hnutí a sekt - kyberšikaně a s ní spojenými další jevy, například sexting, stalking, hoax, grooming apod

11

2.2.1. Institucionální zajištění prevence 1.

Jméno PhDr. Jarmila Peterková

Kontakt [email protected]

2.

Mgr. Karel Opravil

[email protected]

3.

Mgr. Bohdana Blažková

[email protected]

4.

Mgr. Irena Prokšová

[email protected]

5.

PhDr. Vladimíra Vyoralová

[email protected]

6.

Bc. Zdeňka Martínková

[email protected]

7.

Ing. Petr Pala

[email protected]

Profese/Instituce Krajská školská koordinátorka prevence/ Krajský úřad Zlínského kraje Ředitel Krajské pedagogicko psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín Okresní metodička prevence, psycholog/ Krajská pedagogicko psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, detašované pracoviště U. Hradiště Okresní metodička prevence, speciální pedagog/ KPPP a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, detašované pracoviště Kroměříž Okresní metodička prevence, speciální pedagog/ KPPP a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, pracoviště Zlín Okresní metodička prevence / KPPP a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, pracoviště Valašské Meziříčí Okresní metodik prevence / KPPP a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín, pracoviště Vsetín

V každé škole kraje pracuje školní metodik prevence. Seznam školních metodiků prevence na stránkách www.zkola.cz

12

2.3. SWOT analýza byla provedena v roce 2010 ve spolupráci s okresními metodiky prevence, pracovníky Krajské pedagogicko - psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Silné stránky Existence systému prevence ve vertikální a horizontální úrovni Pravidelné dotace na Program I. z MŠMT Vyhodnocení Minimálních preventivních programů škol a školských zařízení kraje Konference k prevenci Vznik krajské pedagogicko - psychologické poradny Vzdělávání školních metodiků prevence Zájem pedagogů o pozitivní sociální klima škol Slabé stránky Nedostatek finančních prostředků z rozpočtu ZK Nízká podpora vedení škol školním metodikům prevence Neúplné základní školy nemají možnost účastnit se akcí k prevenci Nejednotnost systému Obměna školních metodiků prevence Malá spolupráce s rodinou Nízká autorita učitele Do preventivních aktivit není zapojena celá škola Nezájem o výkon funkce školního metodika prevence Neodborná záměna nepreventivních aktivit za preventivní Příležitosti Propojit zřizovatele škol Projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Kvalitně připravené Minimální preventivní programy Vzdělávání pedagogických pracovníků k novým formám rizikového chování Zákon o prevenci Pedagogové – zvýšení společenské prestiže Kvalitní příprava budoucích pedagogů na VŠ, zejména ve skupinové dynamice tříd Dlouhodobé sledování – výsledky prevence nejsou někdy hned patrné Nízká erudice rodičovské veřejnosti a osvěty v oblasti výchovy Hrozby Nezájem pedagogů o funkci ŠMP, nechuť vyvíjet nové aktivity Nové formy rizikového chování, kyberšikana, sebevraždy, sebepoškozování, nová náboženská hnutí Klesá věk výskytu sociálně patologických jevů zvláště šikany Nárůst administrativy Neřešení snížení přímé míry vyučovací povinnosti pro školní metodiky prevence Agresivita a nechuť spolupracovat ze strany rodičů vůči pedagogům Děti nerespektují pravidla ani normy chování Děti neznají zákon jen svá práva Syndrom vyhoření pedagogických pracovníků Zvyšující se agresivita dětí a mládeže Společenská tolerance vůči legálním návykovým látkám (tabák, alkohol)

13

3. Návrhová část 3.1.1. Cílové skupiny primární prevence: Diferencované působení na uvedené skupiny, záměry, efektivita, evaluace 3.1.1.1. Děti a mládež Cílem preventivního působení je výchova odpovědného člověka za vlastní způsob chování jednání, tak aby toto jednání bylo v souladu s rozvojem osobnosti i společnosti. Jde o posílení duševní odolnosti vůči stresu, negativním zážitkům a neúspěchům, vybavení přiměřenými sociálními a komunikativními dovednostmi. Cílem je výchova dítěte schopného řešit problémy, s pozitivním vztahem k lidem, přírodě, motivované aktivně přijímat zdravý životní styl v souladu s životosprávou, kulturními a sportovními aktivitami. Za rozvoj klíčových kompetencí lze u žáků považovat: -

kompetence zvládat předepsanou výuku; kompetence řešit problémy; komunikativní kompetence; sociální a interpersonální kompetence; občanské kompetence.

Prostředky k dosažení kompetencí: -

kvalitní výuka, kompetence učitelů rodinné výchovy s vymezením hranic žákům; kvalitní školní vzdělávací program včetně Minimálního preventivního programu a dobrá rodinná výchova s vymezením hranic a odpovědnosti; dobré klima školy s odborně i lidsky připravenými pedagogy; školní poradenská pracoviště; kvalitní poradenská, výchovná a vzdělávací síť orgánů a organizací.

Evaluace: -

výskyt rizikového chování ve školách a školských zařízení kraje; vědomostní soutěže, účasti na soutěžích a olympiádách, vyhodnocení školní úspěšnosti. 3.1.1.2. Pedagogičtí pracovníci

Primární prevenci ve škole není možno realizovat bez připravených pedagogů s osobnostními předpoklady, schopnými zvládat zátěž, řešit krizové situace, empatické a vstřícné. Svou osobností se stávají pozitivním příkladem a vzorem, jsou schopni vyučovat za aktivní účasti dětí. Za klíčové kompetence jsou u pedagogických pracovníků v oblasti prevence považovány tyto: -

schopnost komunikovat, řešit a zvládat krizové situace; systémová a koordinovaná příprava, včetně dalšího sebevzdělávání; schopnost mediace; odborná erudovanost (psychologická, speciálně pedagogická); sociální a personální kompetence; občanské kompetence základní kompetence potřebné k odhalení různých poruch chování komunikace s rodičovskou veřejností, práce s dynamikou dětských skupin

Prostředky k dosažení kompetencí: -

systémové, celoživotní vzdělávání; spolupráce a zapojení celého pedagogického sboru, včetně podpory vedení.

14

Evaluace: -

pravidelná setkávání s pedagogickými pracovníky v detašovaných pracovištích Krajské pedagogicko – psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín a školními metodiky prevence; propojení odborné veřejnosti s terénem (společná témata, výměna informací); krajské konference k prevenci. 3.1.1.3. Specifické cílové skupiny

Jsou cílové skupiny, bez jejichž dobrého fungování, zázemí a spolupráce by se primární prevence nedala rozvíjet. -

metodici prevence (Krajské pedagogicko – psychologické poradny a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Zlín) školní metodici prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních) nestátní neziskové organizace (seznam organizací je aktualizován na www.zkola.cz a www.zlk.neziskovka.cz rodina - Formuje somatické, psychické i sociální zdraví dítěte. Je dynamickým, měnícím se systémem, s nejvýraznější možností pozitivně ovlivnit rizikové chování dětí. Děti se učí tím, jak v rodinách žijí. Je nezastupitelná ve výchovném přístupu a formování dítěte, instituce ji nemůže plnohodnotně nahradit.

Prostředky k dosažení cílů primární prevence rizikového chování: -

vzájemná informovanost o systému rizikového chování – rodina, škola, společnost; zájem a konkrétní aktivity směrem k rizikovému chování dětí a mládeže; vědomá vzájemná spolupráce – rodina, škola, společnost.

Evaluace specifických cílových skupin: -

rozpoznání a včasné zajištění intervence; pozitivní otevření specifických skupin k sociálním vztahům.

3.2. Vymezení potřeb k eliminaci rizikového chování -

Potřeba koordinace a odborného řízení Zachovat stávající funkční systém řízení MŠMT ČR, kraj, okresní metodici prevence, školní metodici prevence. Koordinovat činnost směrem k poskytovatelům primární prevence, sociálních, vzdělávacích a dalších aktivit.

-

Potřeba systémového řešení Při realizaci preventivních aktivit plánovat, postupovat systémově, navazovat na získané poznatky, vědomosti a dovednosti, prevenci realizovat jako komplexní systém po celou školní docházku, přiměřeně k věku a schopnostem dětí ve vzájemné součinnosti a návaznosti všech forem prevence.

-

Potřeba efektivnosti

Efektivně a účelně využívat všech zdrojů a možností, škol, sponzorů, podprogramů, nadací a dalších dotačních možností. Kvalitními projekty přispět k rozvoji prevence. Nastavit systém dotací MŠMT ČR

15

tak, aby co nejvíce prostředků dostaly školy a školská zařízení. Vyčlenit prostředky z rozpočtu kraje na ocenění Minimálních preventivních programů a konferenci k prevenci. -

Potřeba spolupráce

Efektivní prevence je prevence, ve které se budou potkávat rodina, škola, NNO, obce, města a další subjekty, spolu s pedagogy tak, aby působení na žáky bylo systematické, vyvážené, cílené a propojené. -

Potřeba ucelených informací

Dotazníková, monitorovací, osobní znalost je předpokladem kvalitní cílené prevence zaměřené na specifickou cílovou skupinu. Potřeby, požadavky dětí i společnosti musí být postaveny na objektivních základech, se znalostí problematiky -

Potřeba adresnosti

Sdělovaná problematika musí být určena dané cílové skupině vzhledem k cíli, kterého chceme dosáhnout v návaznosti na potřeby žáků, učitelů, rodičů či jiných cílových skupin.

3.3. Vize prevence v období 2010 - 2012 Úkoly pro další období -

provázání jednotlivých věcně příslušných subjektů systému prevence; školní preventivní strategie provázané s regionálními programy s cílem zohlednění místních specifických problémů škol; funkční systém vzdělávání školních a okresních metodiků prevence; kontinuální programy se sebezkušenostními prvky pro celé sborovny; optimální počet škol zapojených do projektu Škola podporující zdraví realizovaného v rámci programu Zdraví 21 a programu Bezpečná škola – prevence školních úrazů; validními evaluačními mechanismy (vzdělávání, výměna zkušeností) napomoci zkvalitnění školních preventivních strategií; průběžně mapovat činnosti organizací působících v prevenci, s cílem předávat informace o jejich kvalitě veřejnosti, prostřednictvím portálu www.zkola.cz; podpořit vznik infocenter v každém okrese s cílem rozvoje spolupráce, informovanosti, propojenosti v akcích a aktivitách; podílet se na realizaci systémových a národních projektů s dopadem na prevenci aplikovat jejich výstupy a výsledky do praxe; do projektu minimalizace šikany zapojit co nejvíce škol v kraji; dosáhnout postupného začlenění problematiky prevence do programu práce rady školy; každoročně vyhodnocovat nejkoncepčnější Minimální preventivní programy a jejich tvůrce; umožnit školním metodiků prevence kraje setkávání 1x ročně při organizaci Krajské konference k prevenci; při realizaci konference vycházet z aktuálních potřeb prevence a k tomuto cíli zaměřit odborný program konference; zmapovat trendy rizikového chování v MŠ a I. stupni ZŠ se záměrem získat vypovídající informace o nastavení populace pro cílenou prevenci.

Vzdělávání -

vytvořit podmínky pro systémové a koordinované vzdělávání školních metodiků prevence využít dotací OPVK; zvýšit erudice pedagogů mateřských a základních škol v oblasti specifické primární prevence a multikulturní výchovy;

16

-

zvýšit odbornost pedagogických pracovníků v oblasti používání nových technik ve školní i mimoškolní práci s dětmi a mládeží v návaznosti na možnosti zneužití informačních technologií k rizikovému chování; prostřednictvím krajských konferencí zprostředkovat nové poznatky v rizikovém chování, poskytnout pracovníkům v prevenci možnost výměny zkušeností.

Financování a legislativa -

při výběru projektů preferovat projekty s vícezdrojovým financováním a projekty škol a školských zařízení kraje; legislativně i společensky ukotvit významné pozice preventistů na všech úrovních systému prevence; preventivní aktivity postupně systémově a zásadně včlenit do školních vzdělávacích programů, podporovat projekty škol a školských zařízení do dotačního programu MŠMT ČR; vícezdrojové a víceleté financování projektů primární prevence s využitím dotací EU v Operačním programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a dalších dotačních titulů.

3.4. Cíle prevence 3.4.1. Prevence rizikového chování v mateřských školách -

zaměřit se na zdravý životní styl, vytvoření pozitivních návyků, adaptace v kolektivu; provést mapování směrů rizikového chování Cíl: Příprava na školní výuku a nové sociální vazby, příprava na specifickou primární prevenci

3.4.2. Prevence na základních školách -

seznámit žáky s nebezpečím, které s sebou přináší rizikové chování jak pro ně, tak i pro společnost; umět rozpoznat nebezpečí, předvídat, připravit se; seznámit se s účinky omamných psychotropních látek; motivovat ke zdravému životnímu stylu; naučit komunikaci, zodpovědnosti; posunout případné rizikové chování do pozdějšího věku. Cíl: bezpečná škola pro žáky i pedagogy

3.4.3. Prevence na středních školách -

jasně demonstrovaný zájem o život mladých lidí, znát odpovědi na otázky, kdo jsou mladí lidé naší školy, jak žijí, co preferují, jaké jsou jejich hodnoty, s cílem předejít rizikovému chování; vhodně volené preventivní aktivity, eliminaci rizikového chování, rozvoj mimoškolních činností a aktivit; zveřejňování pozitivních příkladů v primární prevenci (výzkumné práce žáků, vlastní aktivity v prevenci). Cíl: Odpovědný přístup mladých lidí k vlastnímu životu i společnosti.

17

4. Závěr Prevence znamená vědět předem, připravit se, předvídat. Preventivní může být každý výchovný čin a vlastní pozitivní příklad. Období školního vzdělávání má velmi významnou funkci v oblasti formování osobnosti mladých lidí a vše, co se v tomto období nezdaří, se jen velmi obtížně napravuje v období dospělosti. Toto je důvod, proč je oblasti prevence rizikového chování u školní populace věnována mimořádná pozornost a to nejen ze strany kraje, ale i dalších složek podílejících se na řízení školství, zvláště pak obcí, měst, orgánů a organizací. Cílené uskutečňování školní preventivní strategie se musí stát neoddělitelnou součástí výuky a denního života každé školy či školského zařízení. Není to jen záležitostí výběru několika témat zdravého životního stylu, není dostatečně účinné realizovat preventivní aktivity pouze jako volnočasové aktivity. Jde o to, aby každodenní život školy měl takovou kvalitu, která by umožňovala dětem a mládeži osvojit si kompetence zdravého životního stylu, zprostředkovat jim dostatek podnětů, umožnit jim všestranný rozvoj a podpořit kvalitní zájmy a koníčky. Cílem by mělo být vytvořit inspirující a plnohodnotné prostředí školy v klidné a přátelské atmosféře mezi žáky i pedagogickými pracovníky. Nelze ovšem vycházet z předpokladu, že škola zcela přejímá zodpovědnost za výchovu ke zdravému životnímu stylu. Nejdůležitější a nejúčinnější prevencí je funkčnost rodiny. Zejména rané zkušenosti, které dítě získává v rodinném prostředí, jsou pro jeho další vývoj určující. Škola rodičům pomáhá v rozvoji dítěte jeho vzděláváním a socializací ve skupině dětí a výchovou dítěte k dovednosti žít ve formální společenské instituci.

18

5. Přílohy Příloha č. 1 Užívání drog v krajích české republiky (Zpracováno podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách – ESPAD, Úřad vlády České republiky 2009) Celkový počet dotázaných studentů byl 5399. Jedná se o studenty narozené v roce 1991, kteří v roce realizace studie dosáhli 16 let. Z celkového počtu 5339 respondentů bylo 2461 chlapců (45,6%) a 2938 dívek (54,4%). Kraj

Počet respondentů

Denní kuřáci v%

Alkohol 5 a více v posledních 30 dnech v%

Konopí celoživotní prevalence v%

Extáze celoživotní prevalence v%

Halucinogeny celoživotní prevalence v%

Pervitin celoživotní prevalence v%

Těkavé látky cel.prev.. v%

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

493 411 351 344 285 389 338 334 337 377 429 385 361 565

24,2 24,1 22,5 22,7 30,5 29,0 25,1 19,2 23,1 22,1 24,0 26,3 22,4 21,4

31,5 30,6 26,1 26,5 19,3 21,0 25,4 24,2 23,2 24,7 25,8 22,0 20,4 16,0

47,8 45,5 38,7 42,4 48,4 53,2 41,7 45,3 45,2 38,8 42,7 44,8 43,1 38,1

4,3 5,1 4,8 2,6 3,5 5,7 5,3 2,1 4,5 3,2 3,0 5,5 2,8 6,0

6,1 2,7 4,0 3,8 5,6 5,7 6,8 2,4 5,7 3,5 5,4 4,2 5,0 5,5

2,8 3,2 2,6 3,8 5,6 7,0 3,9 2,1 1,5 1,1 2,8 4,4 2,5 3,9

5,7 6,8 7,1 5,2 4,9 4,9 9,5 6,3 7,4 7,7 6,3 10,1 7,8 6,4

5399

Ø 24,04

Ø 24.05

Ø 43,9

Ø 4,17

Ø 4.74

Ø 3.35

Ø 6,86

Z uvedených výsledků lze doložit, že Zlínský kraj patří mezi kraje s nižším výskytem užívání legálních i nelegálních drog. Pouze v užívání halucinogenů (především LSD a halucinogenních hub) a těkavých látek překračuje průměrnou hodnotu. Pod průměrem je užívání extáze a alkoholu. Z hlediska kouření a užívání alkoholu patří mezi exponovanější regiony Karlovarský a Ústecký kraj, Praha, Středočeský a Olomoucký kraj. K méně exponovaným regionům patří kraje Jihočeský, Vysočina a Zlínský. Podrobnější srovnání ukázalo, že studenti v krajích s vyšším podílem kuřáků častěji uvádějí také zkušenosti s vybranými nelegálními drogami (konopí, pervitin, halucinogenní houby).

19

Příloha č. 2 Četnost rizikového chování ve školách Zlínského kraje ve školním roce 2008/2009

Kouření - reálná zjištění Alkohol - reálná zjištění Drogy - reálná zjištění Šikana - reálná zjištění Záškoláctví do 10 hodin Kriminalita - reálná zjištění Gamblerství - reálná zjištění Rasismus - reálná zjištění Vulgarismus - reálná zjištění Jiné SPJ - reálná zjištění

3382 545 189 439 1886 120 34 55 3863 123

podezření podezření podezření podezření nad 10 hod. podezření podezření podezření podezření podezření

Zdroj: Údaje 212 škol, 51 478 žáků škol Zlínského kraje

8838 2901 1449 695 1004 256 365 325 9296 285

počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet

řešení školou řešení školou řešení školou řešení školou řešení školou řešení řešení školou řešení školou řešení školou řešení školou

1665 230 160 482 2148 110 25 37 1921 144

Příloha č. 3 Údaje o klientech registrovaných v kontaktních centrech a terénních programech ve Zlínském kraji

Počet klientů kontaktních center Uživatelé drog Injekční uživatelé drog Heroin/opium Pervitin/metamfetamin Kanabinoidy Extáze MDM Těkavé látky Subutex - legálně Počet kontaktů celkem Počet prvních kontaktů s uživateli drog

Kroměříž

Uherské Hradiště

549 493 444 15 448 27 0 1 0 4394

273 267 217 0 227 11 0 4 0 2063

183

63

Vsetín

361 295

Zlín

Kraj celkem

1 237 54 0 3 0 1796

416 375 170 0 222 26 0 6 0 3073

1599 1430 987 16 1134 118 0 14 0 11326

94

266

606

Počet klientů kontaktních center je dán součtem uživatelů drog i neuživatelů (rodinní příslušníci, blízké osoby). Zdroj: Výroční zpráva o realizace protidrogové politiky Zlínského kraje za rok 2009

21