Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Kyjovské Slovácko

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Kyjovské Slovácko

V Kyjově Dne 28. 8. 2014 Zpracovatel: MAS Kyjovské Slovácko v pohybu Zodpovědné osoby Anna Čarková, Hana Horňáková Tato pracovní verze strategie byla zpracována za podpory OP Technická pomoc MMR ČR a je v souladu s metodikami a dokumenty pro realizaci tzv. Komunitně vedeného rozvoje a principů metody LEADER. Strategie byla vytvořena s využitím moderních metod komunitního plánování se zapojením široké veřejnosti. Odborné části strategie byly zpracovány ve spolupráci s externími experty PHDr. Alenou Bauerovou a Mgr. TomášemGremlicou. Kyjovské Slovácko v pohybu Masarykovo nám. 39 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 610 180 e-mail: [email protected] www.kyjovske-slovacko.com

Obsah Úvod..................................................................................................................................................... - 1 1.

Základní teze Strategie Kyjovské Slovácko 2014-24 ................................................................... - 3 -

2.

Analytická část ............................................................................................................................. - 5 -

2.1

Úvod a základní charakteristika ............................................................................................................................................... - 5 -

2.2

Začlenění MAS Kyjovské Slovácko v pohybu do vnějšího územněsprávního systému .......................................................... - 5 -

2.3

Vnitřní administrativní členění obcí MAS Kyjovské Slovácko v pohybu ................................................................................ - 10 -

3.

Základní charakteristika a stručná historie obcí MAS Kyjovské Slovácko v pohybu .................. - 22 -

4.

SWOT analýza ......................................................................................................................... - 173 -

4.1

Klíčová oblast 1: Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí – SWOT analýza...................................... - 173 -

4.2

Klíčová oblast 2: Podnikání nezemědělské povahy – průmysl a výroba, služby, obchod, cestovní ruch, památky,

zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace - SWOT analýza .......................................................................................................................... - 175 4.3

Klíčová oblast 3: Řízení a rozvoj obcí, bydlení, bezpečnost, infrastruktura vč. dopravy, výstavba, urbanismus, veřejná

prostranství - SWOT analýza .................................................................................................................................................................... - 177 4.4

Klíčová oblast 4: Aktivity volného času, společenský život, kultura, sport, rekreace – SWOT analýza ............................. - 179 -

4.5

Klíčová oblast 5: Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví - SWOT analýza....................................................... - 181 -

5.

Strategie, které se odehrávají na území ................................................................................... - 183 -

6.

Stanovení cílů pro jednotlivé oblasti a nastavení indikátorů a návrhy opatření ........................ - 185 -

6.1

Klíčová oblast 1: Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí .................................................................. - 185 -

6.2

Klíčová oblast 2: Podnikání nezemědělské povahy – průmysl a výroba, služby, obchod, cestovní ruch, památky,

zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace ..................................................................................................................................................... - 193 6.3

Klíčová oblast 3: Řízení a rozvoj obcí, bydlení, bezpečnost, infrastruktura vč. dopravy, výstavba, urbanismus, veřejná

prostranství - 201 6.4

Klíčová oblast 4: Aktivity volného času, společenský život, kultura, sport, rekreace .......................................................... - 209 -

6.5

Klíčová oblast 5: Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví .................................................................................. - 214 -

Úvod MAS Kyjovské Slovácko v pohybu je spolek, který napomáhá rozvoji kyjovského regionu od roku 2004. Prostřednictvím programu LEADER a jiných podpořilo již stovky projektů obcí, neziskových organizací a drobných podnikatelů. Kromě toho realizuje také vlastní projekty vycházející z podnětů místních obyvatel a reagující na jejich potřeby. Svou činností přineslo na Kyjovsko více než 100 mil. Kč. Hlavním posláním je podporovat místní iniciativy, propojovat partnery a vytvářet podmínky pro realizaci nových nápadů a projektů, jež vytváří pozitivní prostředí a image regionu. K naplnění tohoto poslání přispěje i tento projekt, díky kterému může sdružení připravit kvalitní strategii pro další období. Zpracování strategie předcházely tyto kroky: Informační kampaň: 

informování starostů o přípravných krocích ke Strategii a o situaci s vyjednáváním PRV na národní i evropské úrovni,



starostové souhlasili se zpracováním Strategie



starostové přislíbili pomoc (informační kampaň, distribuce pozvánek na komunitní plánování, osobní pozvání klíčových hráčů, finanční spoluúčast na dotaci, pokud vyjde)



dohoda o území zahrnujícím 45 obcí- bude zpracována pro celé území a členěna na mikroregiony



Valná hromada MAS pověřila MAS zahájením zpracování Strategie



byla představena struktura Strategie a schéma zpracování a řízení



byly dohodnuty termíny schůzek komunitního plánování



Informační leták do všech domácností s představením postupných kroků zpracování Strategie



(struktura letáku: kdo jsme, co děláme, proč potřebujeme strategii, kdo ji udělá, jak se mohou místní zapojit, kde se s námi mohou setkat, jak budeme postupovat)

Zahájení tvorby Strategie 

Schválení realizace Strategie jednotlivými zastupitelstvy



Schválení komunikační strategie



Ustavení řídící skupiny pro strategii



Komunitní plánování v jednotlivých mikroregioenech : o

Mikroregion Babí Lom, KYJOV; Městské kulturní středisko

o

Mikroregion Nový Dvůr, SVATOBOŘICE-MISTŘÍN; Kulturní dům

o

Mikroregion Bzenecko, BZENEC; zasedací místnost MěÚ

o

Mikroregion Ždánicko, ŽDÁNICE; Kavárna Kulturního domu

o

Mikroregion Moštěnka, KOSTELEC; Kulturní dům

-1-

o

Mikroregion Podchřibí, ŽÁDOVICE; Komunitní centrum (OÚ)

o

Mikroregion Hovoransko, HOVORANY; Sokolovna

Zapojení dětí a mládeže 

Keramická soutěž pro MŚ a ZŠ Kyjovska – 18 škol, 150 prací, vernisáž v rámci Dne Země



Diskuse se studenty Klvaňova gymnázia v Kyjově (diskuse v 6ti třídách, cca 27 studentů na třídu)



„Návrh na zlepšení prostředí v mé obci“ – sekunda Klvaňova gymnázia v Kyjově – popis problému (foto, koláže, PC grafika, text ad.), návrh na řešení (nákres, popis, kolik to přinese pracovních míst apod.), upoutávka/reklama na hotový projekt



Oslovení všech ředitelů MŠ a ZŠ Kyjovska – přednáška na setkání ředitelů o ISÚ + předání podkladu k zapojení dětí



Shromáždění výtvarných a literárních děl žáků

Zpracování analytické části 

Komunitní projednání stavu a rozvoje regionu



SWOT analýza regionu



Shromáždění podkladů z komunitního plánování



Shromáždění analytických dat od obcí, dotazníky JMK, statistiky, územně analytické podklady ORP



Syntéza všech shromážděných dat, analýz a názorů



Vytvoření pracovní verze vize rozvoje regionu + návrh rozvojových oblastí

Jednání Řídící skupiny Strategie 

Odsouhlasení VIZE



Principy rozvoje – MISE



SWOT analýza regionu



Stanovení oblastí rozvoje



Návrhy pracovních skupin

Připomínkování a rozpracování v pracovních skupinách 

Rozeslání zpracovaných výstupů k připomínkování



Zapracování připomínek



Svolání pracovních skupin ke klíčovým oblastem



Stanovení strategických a specifických cílů a indikátorů

Zpracování pracovní verze Strategie 

Zapracování připomínek pracovních skupin



Revize všech výstupů, odstranění překryvů mezer

-2-

1. Základní teze Strategie Kyjovské Slovácko 2014-24 MISE / ÚČEL ROZVOJE ÚZEMÍ MAS KYJOVSKÉ SLOVÁCKO V POHYBU ÚČEL ROZVOJE ÚZEMÍ MAS KYJOVSKÉ SLOVÁCKO V POHYBU: 

Zvýšení kvality života obyvatel



Posílení vazeb obyvatel k regionu



Zvýšení identity regionu a jeho hodnoty

Principy rozvoje: 

Udržitelný a zdravý rozvoj území, šetrný přístup k životnímu prostředí



Respektování potřeb všech skupin obyvatel



Partnerství, komunikace, otevřenost



Udržování, rozvíjení a vytváření místních tradic

VIZE ÚZEMÍ MAS KYJOVSKÉ SLOVÁCKO V POHYBU V ROCE 2024 Region MAS Kyjovské Slovácko v pohybu je v roce 2024: 

svébytný venkovský region, který udržuje, podporuje a vytváří tradice,



s hodnotnou, udržovanou a dobře prostupnou krajinou a zdravým životním prostředím,



s dostatkem pracovních příležitostí a fungující ekonomikou, která se opírá především o malé a střední podnikání, místní zemědělství vč. vinařství,



region s dostatečnou a moderní infrastrukturou,



region s rozvinutým cestovním ruchem využívajícím přednosti vinařství, hodnotné krajiny, historie, památek a kulturních tradic, nabízející turistům nevšední zážitky i kvalitní služby, místo, kam se turisté rádi vracejí,



příjemné a bezpečné místo pro důstojný a plnohodnotný život všech skupin obyvatel,



region nabízející dostatek příležitostí pro vzdělávání i volný čas, kulturu, sport a rekreaci,



kde žijí lidé hrdí na svůj region a aktivně podporující jeho rozvoj, který neztrácí své obyvatele,



region, kde existuje mezigenerační pospolitost, funguje dobrá spolupráce mezi sektory, obcemi i mezinárodní spolupráce.

-3-

Klíčové oblasti rozvoje Pro strategii rozvoje území MAS Kyjovské Slovácko v pohybu byly stanoveny tyto klíčové oblasti rozvoje: 1. Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí 2. Podnikání – průmysl, služby, obchod, cestovní ruch, zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace 3. Řízení a rozvoj obcí, bydlení, výstavba, urbanismus, infrastruktura vč. dopravy, veřejná prostranství, památky, bezpečnost 4. Volnočasové aktivity, společenský život, kultura, sport, rekreace, turistika 5. Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví 6. Řízení, organizace, koordinace, spolupráce, informovanost, práce s veřejností jako průřezová oblast

-4-

2. Analytická část 2.1 Úvod a základní charakteristika

Region MAS Kyjovské Slovácko v pohybu se nachází v jihovýchodní části České republiky ve správním obvodu Jihomoravského kraje. Tvoří jej administrativní území 45 obcí a má celkovou rozlohu 49 987,7 ha, tj. 499,877 km2 (6,9 % rozlohy Jihomoravského kraje a 0,6 % rozlohy České republiky). Ke 31. 12. 2013 zde žilo 62 229 trvale bydlících obyvatel (tj. 5,3 % populace Jihomoravského kraje a 0,6 % obyvatelstva České republiky), což představuje hustotu osídlení 124 obyv./km2. Obce MAS Kyjovské Slovácko v pohybu mají bohatou historii, široké spektrum turisticky zajímavých cílů, tradiční zemědělskou produkci a do současnosti udržované prvky náboženské i lidové kultury. Největší podíl z regionu MAS i z administrativních území jednotlivých obcí tvoří plochy zemědělského půdního fondu s jednoznačnou převahou orné půdy a nezanedbatelnou rozlohu mají také pozemky určené k plnění funkcí lesa. Hustota osídlení je výrazně nižší než v Jihomoravském kraji (163 obyv./km2) i než v České republice (133 obyv./km2). 2.2 Začlenění MAS Kyjovské Slovácko v pohybu do vnějšího územněsprávního systému MAS Kyjovské Slovácko v pohybu se nachází v oblasti Jihovýchod (kód NUTS2: CZ06), v Jihomoravském kraji (kód kraje NUTS3: CZ064), v okrese Hodonín (kód okresu: 3706; kód NUTS4: CZ0645). Z celkového počtu obcí MAS je 42 municipalit (Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice a Žeravice) součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov (kód ORP: 1481; kód podle ČSÚ: 6210), 2 obce (Karlín a Ratíškovice) jsou součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín (kód ORP: 1473; kód podle ČSÚ: 6206) a jedna obec (Moravský Písek) je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou (kód ORP: 1490; kód podle ČSÚ: 6218), které zde, v souladu s ustanoveními zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Obce MAS Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Šardice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice -5-

jsou součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Kyjov (kód POÚ podle ČSÚ: 62102), obce Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice jsou součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Ždánice (kód POÚ podle ČSÚ: 62103), obce Bzenec, Domanín, Syrovín, Těmice, Vracov a Žeravice jsou součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Bzenec (kód POÚ podle ČSÚ: 62101), obce Karlín a Ratíškovice jsou součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Hodonín (kód POÚ podle ČSÚ: 62061) a obec Moravský Písek je součástí správního obvodu pověřeného obecního úřadu Veselí nad Moravou (kód POÚ podle ČSÚ: 62183). Tyto pověřené obecní úřady zde, v souladu s ustanoveními zákona č. 314/2002 Sb. a vyhlášky č. 388/2002 Sb., vykonávají v přiznaném rozsahu státní správu v přenesené působnosti. Obce MAS Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, SvatobořiceMistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice a Žeravice spadají do správního obvodu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj – územní pracoviště v Kyjově (číslo FÚ: 310), obce Karlín a Ratíškovice spadají do správního obvodu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj – územní pracoviště v Hodoníně (číslo FÚ: 309) a obec Moravský Písek spadá do správního obvodu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj – územní pracoviště ve Veselí nad Moravou (číslo FÚ: 311). Městský úřad Kyjov – Stavební úřad je v souladu s ustanovením § 13 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obecným stavebním úřadem, který tuto působnost vykonává pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 27 obcí MAS – Bukovany, Čeložnice, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Milotice, Moravany, Mouchnice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Šardice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice a Želetice. Městský úřad Ždánice – Stavební úřad je obecným stavebním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 8 obcí MAS – Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Uhřice, Žarošice a Ždánice. Městský úřad Bzenec – Stavební úřad je obecným stavebním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 6 obcí MAS – Bzenec, Domanín, Moravský Písek, Syrovín, Těmice a Žeravice. Městský úřad Hodonín – Stavební úřad je obecným stavebním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 2 obce MAS – Karlín a Ratíškovice. Městský úřad Vracov – Stavební úřad je obecným stavebním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 2 obce MAS – Vacenovice a Vracov. Městský úřad Kyjov – Matrika je v souladu s ustanovením § 2 a souvisejících zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, -6-

matričním úřadem, který tuto působnost vykonává pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 13 obcí MAS – Bukovany, Kelčany, Kyjov, Mouchnice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Věteřov a Želetice. Obecní úřad Ježov – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 5 obcí MAS – Ježov, Labuty, Skalka, Vřesovice a Žádovice. Obecní úřad Kostelec – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 4 obce MAS – Čeložnice, Hýsly, Kostelec a Moravany. Obecní úřad Žarošice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 3 obce MAS – Násedlovice, Uhřice a Žarošice. Městský úřad Ždánice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 3 obce MAS – Archlebov, Dražůvky a Ždánice. Městský úřad Bzenec – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 2 obce MAS – Bzenec a Syrovín. Obecní úřad Čejč – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Karlín. Obecní úřad Dambořice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Dambořice. Obecní úřad Domanín – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Domanín. Obecní úřad Hovorany – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Hovorany. Obecní úřad Lovčice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Lovčice. Obecní úřad Milotice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Milotice. Obecní úřad Moravský Písek – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Moravský Písek. Obecní úřad Ratíškovice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Ratíškovice. Obecní úřad Svatobořice-Mistřín – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Svatobořice-Mistřín. Obecní úřad Šardice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Šardice. Obecní úřad Těmice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Těmice. Obecní úřad Vacenovice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Vacenovice. Obecní úřad Vlkoš – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Vlkoš. Městský úřad Vracov – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Vracov. Obecní úřad Žeravice – Matrika je matričním úřadem pro ucelený správní obvod, do nějž náleží 1 obec MAS – Žeravice.

-7-

Obr. č. 1a: MAS Kyjovské Slovácko v pohybu s vyznačenými administrativními hranicemi obcí na plastické mapě

Zdroj: https://maps.google.cz

-8-

Obr. č. 1a: MAS Kyjovské Slovácko v pohybu s vyznačenými administrativními hranicemi obcí na letecké mapě

Zdroj: https://maps.google.cz

-9-

2.3 Vnitřní administrativní členění obcí MAS Kyjovské Slovácko v pohybu  Obec Archlebov (kód obce ČSÚ: 586030; kód obce MMR: 00040 0) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Archlebov (kód části obce: 000400).

1 katastrální území: o

Archlebov (kód katastrálního území: 600407).

1 základní sídelní jednotku: o

Archlebov (kód základní sídelní jednotky: 000400).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Bukovany (kód obce ČSÚ: 586072; kód obce MMR: 01591 1) je vnitřně administrativně rozdělena na: 1 část obce: o Bukovany (kód části obce: 015911). 1 katastrální území: o Bukovany u Kyjova (kód katastrálního území: 615919). 1 základní sídelní jednotku: o Bukovany (kód základní sídelní jednotky: 015911). Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Město Bzenec (kód obce ČSÚ: 586081; kód obce MMR: 01727 2) je vnitřně administrativně rozděleno na:

1 část obce: o

Bzenec (kód části obce: 412261).


Bzenec (kód katastrálního území: 617270).

9 základních sídelních jednotek: o o o o o o o o o

Bzenec-Kolonie (kód základní sídelní jednotky: 01728); Bzenec-Přívoz (kód základní sídelní jednotky: 01729); Bzenec-střed (kód základní sídelní jednotky: 01727); Doubrava (kód základní sídelní jednotky: 31394); Louky (kód základní sídelní jednotky: 31393); Olšovec (kód základní sídelní jednotky: 31390); Úkolky (kód základní sídelní jednotky: 31391); Vinohrady (kód základní sídelní jednotky: 31395); Zámek (kód základní sídelní jednotky: 31392).

Z hlediska typu jsou všechny základní sídelní jednotky urbanistickými obvody, z hlediska charakteristiky jsou ZSJ Bzenec-Kolonie a Bzenec-Přívoz plochami průmyslových areálů, ZSJ Bzenec-střed, Olšovec, Úkolky a Zámek jsou obytnými plochami, ZSJ Louky a Vinohrady jsou zemědělskými plochami a ZSJ Doubrava je lesní plochou

- 10 -

 Obec Čeložnice (kód obce ČSÚ: 586111; kód obce MMR: 01942 9) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Čeložnice (kód části obce: 019429).


Čeložnice (kód katastrálního území: 619426).


Čeložnice (kód základní sídelní jednotky: 019429).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Dambořice (kód obce ČSÚ: 586129; kód obce MMR: 02463 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Dambořice (kód části obce: 024635).


Dambořice (kód katastrálního území: 624632).


Dambořice (kód základní sídelní jednotky: 024635).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Domanín (kód obce ČSÚ: 586145; kód obce MMR: 03060 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Domanín (kód části obce: 030601).


Domanín (kód katastrálního území: 630608).


Domanín (kód základní sídelní jednotky: 030601).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Dražůvky (kód obce ČSÚ: 586153; kód obce MMR: 03236 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Dražůvky (kód části obce: 032361).


Dražůvky (kód katastrálního území: 632368).


Dražůvky (kód základní sídelní jednotky: 032361).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.

- 11 -

 Obec Hovorany (kód obce ČSÚ: 586170; kód obce MMR: 04637 0) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Hovorany (kód části obce: 046370).


Hovorany (kód katastrálního území: 646377).


Hovorany (kód základní sídelní jednotky: 046370).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Hýsly (kód obce ČSÚ: 586200; kód obce MMR: 05048 2) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Hýsly (kód části obce: 050482).


Hýsly (kód katastrálního území: 650480).


Hýsly (kód základní sídelní jednotky: 050482).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Ježov (kód obce ČSÚ: 586226; kód obce MMR: 05950 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Ježov (kód části obce: 059501).


Ježov (kód katastrálního území: 659509).


Ježov (kód základní sídelní jednotky: 059501).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Karlín (kód obce ČSÚ: 586242; kód obce MMR: 06326 6) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Karlín (kód části obce: 063266).


Karlín na Moravě (kód katastrálního území: 663263).


Karlín (kód základní sídelní jednotky: 063266).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Kelčany (kód obce ČSÚ: 586251; kód obce MMR: 06477 7) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: - 12 -

o

Kelčany (kód části obce: 064777).


Kelčany (kód katastrálního území: 664774).

2 základní sídelní jednotky: o o

Kelčany (kód základní sídelní jednotky: 06477); Kelčany-průmyslový areál (kód základní sídelní jednotky: 32589).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Obec Kostelec (kód obce ČSÚ: 586277; kód obce MMR: 07031 9) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Kostelec (kód části obce: 070319).


Kostelec u Kyjova (kód katastrálního území: 670316).


Kostelec (kód základní sídelní jednotky: 070319).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Město Kyjov (kód obce ČSÚ: 586307; kód obce MMR: 07843 3) je vnitřně administrativně rozděleno na:

4 části obce: o o o o

Bohuslavice (kód části obce: 006581); Boršov (kód části obce: 078522); Kyjov (kód části obce: 412287); Nětčice (kód části obce: 078514).

4 katastrální území: o o o o

Bohuslavice u Kyjova (kód katastrálního území: 606588); Boršov u Kyjova (kód katastrálního území: 678520); Kyjov (kód katastrálního území: 678431); Nětčice u Kyjova (kód katastrálního území: 678511).

13 základních sídelních jednotek: o o o o o o o o o o o o o

Autobusové nádraží (kód základní sídelní jednotky: 07845); Bohuslavice (kód základní sídelní jednotky: 00658); Boršov (kód základní sídelní jednotky: 07852); Brandlova (kód základní sídelní jednotky: 31400); Bukovanská (kód základní sídelní jednotky: 07853); Kyjov-střed (kód základní sídelní jednotky: 07843); Nětčice (kód základní sídelní jednotky: 07851); Od Svatobořic (kód základní sídelní jednotky: 07847); Polámaný (kód základní sídelní jednotky: 07850); Slíny (kód základní sídelní jednotky: 07849); Trávníky (kód základní sídelní jednotky: 07848); U nemocnice (kód základní sídelní jednotky: 07846); Újezd (kód základní sídelní jednotky: 07844).

Z hlediska typu jsou všechny základní sídelní jednotky urbanistickými obvody, z hlediska charakteristiky jsou ZSJ Autobusové nádraží, Brandlova, Kyjov-střed, Nětčice a Újezd obytnými plochami, ZSJ - 13 -

Bohuslavice a Boršov jsou odloučenými obytnými plochami, ZSJ Bukovanská, Od Svatobořic, Polámaný a Slíny jsou zemědělskými plochami, ZSJ Trávníky plochami průmyslových areálů a ZSJ U nemocnice plochami areálů občanské vybavenosti.

 Obec Labuty (kód obce ČSÚ: 586315; kód obce MMR: 07885 9) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Labuty (kód části obce: 078859).


Labuty (kód katastrálního území: 678856).


Labuty (kód základní sídelní jednotky: 078859).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Lovčice (kód obce ČSÚ: 586340; kód obce MMR: 08764 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Lovčice (kód části obce: 087645).


Lovčice u Kyjova (kód katastrálního území: 687642).


Lovčice (kód základní sídelní jednotky: 087645).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Milotice (kód obce ČSÚ: 586382; kód obce MMR: 09515 0) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Milotice (kód části obce: 095150).


Milotice u Kyjova (kód katastrálního území: 695157).


Milotice (kód základní sídelní jednotky: 095150).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Moravany (kód obce ČSÚ: 586391; kód obce MMR: 09852 3) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Moravany (kód části obce: 098523).


Moravany (kód katastrálního území: 698521).


Kameňák (kód základní sídelní jednotky: 09851); Moravany (kód základní sídelní jednotky: 09852).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami. - 14 -

 Obec Moravský Písek (kód obce ČSÚ: 586404; kód obce MMR: 09923 6) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Moravský Písek (kód části obce: 099236).


Moravský Písek (kód katastrálního území: 699233).


Moravský Písek (kód základní sídelní jednotky: 09923); Moravský Písek-u nádraží (kód základní sídelní jednotky: 09924).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Obec Mouchnice (kód obce ČSÚ: 593354; kód obce MMR: 09996 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Mouchnice (kód části obce: 099961).


Mouchnice (kód katastrálního území: 699969).


Haluzice (kód základní sídelní jednotky: 09995); Mouchnice (kód základní sídelní jednotky: 09996).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Obec Násedlovice (kód obce ČSÚ: 586421; kód obce MMR: 10165 6) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Násedlovice (kód části obce: 101656).


Násedlovice (kód katastrálního území: 701653).


Násedlovice (kód základní sídelní jednotky: 101656).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Nechvalín (kód obce ČSÚ: 586439; kód obce MMR: 10259 8) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Nechvalín (kód části obce: 102598).


Nechvalín (kód katastrálního území: 702595).


Nechvalín (kód základní sídelní jednotky: 102598).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Nenkovice (kód obce ČSÚ: 586447; kód obce MMR: 10336 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

- 15 -

1 část obce: o

Nenkovice (kód části obce: 103365).


Nenkovice (kód katastrálního území: 703362).


Nenkovice (kód základní sídelní jednotky: 103365).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Ostrovánky (kód obce ČSÚ: 586471; kód obce MMR: 11611 4) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Ostrovánky (kód části obce: 116114).


Ostrovánky (kód katastrálního území: 716111).


Ostrovánky (kód základní sídelní jednotky: 116114).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Ratíškovice (kód obce ČSÚ: 586510; kód obce MMR: 13990 4) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Ratíškovice (kód části obce: 139904).


Ratíškovice (kód katastrálního území: 739901).


Důl Tomáš (kód základní sídelní jednotky: 13989); Ratíškovice (kód základní sídelní jednotky: 13990).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Obec Skalka (kód obce ČSÚ: 586536; kód obce MMR: 14804 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Skalka (kód části obce: 148041).


Skalka u Kyjova (kód katastrálního území: 748048).


Skalka (kód základní sídelní jednotky: 148041).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Skoronice (kód obce ČSÚ: 586544; kód obce MMR: 14840 7) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Skoronice (kód části obce: 148407).

- 16 -


Skoronice (kód katastrálního území: 748404).


Skoronice (kód základní sídelní jednotky: 148407).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Sobůlky (kód obce ČSÚ: 586552; kód obce MMR: 15215 3) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Sobůlky (kód části obce: 152153).


Sobůlky (kód katastrálního území: 752151).


Sobůlky (kód základní sídelní jednotky: 152153).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Stavěšice (kód obce ČSÚ: 586579; kód obce MMR: 15536 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Stavěšice (kód části obce: 155365).


Stavěšice (kód katastrálního území: 755362).


Stavěšice (kód základní sídelní jednotky: 155365).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Strážovice (kód obce ČSÚ: 586595; kód obce MMR: 15686 8) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Strážovice (kód části obce: 156868).


Strážovice (kód katastrálního území: 756865).


Strážovice (kód základní sídelní jednotky: 156868).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Svatobořice-Mistřín (kód obce ČSÚ: 586625; kód obce MMR: 16009 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

2 části obce: o o

Mistřín (kód části obce: 160083); Svatobořice (kód části obce: 160091).

2 katastrální území: o o

Mistřín (kód katastrálního území: 760081); Svatobořice (kód katastrálního území: 760099).

- 17 -


Mistřín (kód základní sídelní jednotky: 16008); Svatobořice (kód základní sídelní jednotky: 16009).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Obec Syrovín (kód obce ČSÚ: 586633; kód obce MMR: 16184 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Syrovín (kód části obce: 161845).


Syrovín (kód katastrálního území: 761842).


Syrovín (kód základní sídelní jednotky: 161845).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Šardice (kód obce ČSÚ: 586641; kód obce MMR: 16205 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Šardice (kód části obce: 162051).


Šardice (kód katastrálního území: 762059).


Šardice (kód základní sídelní jednotky: 162051).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Těmice (kód obce ČSÚ: 586668; kód obce MMR: 16587 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Těmice (kód části obce: 165875).


Těmice u Hodonína (kód katastrálního území: 765872).


Těmice (kód základní sídelní jednotky: 165875).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Uhřice (kód obce ČSÚ: 586692; kód obce MMR: 17337 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Uhřice (kód části obce: 173371).


Uhřice u Kyjova (kód katastrálního území: 773379).


Janův Dvůr (kód základní sídelní jednotky: 17336); Uhřice (kód základní sídelní jednotky: 17337).

Z hlediska typu jsou obě základní sídelní jednotky sídelními lokalitami. - 18 -

 Obec Vacenovice (kód obce ČSÚ: 586706; kód obce MMR: 17593 5) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Vacenovice (kód části obce: 175935).


Vacenovice u Kyjova (kód katastrálního území: 775932).


Vacenovice (kód základní sídelní jednotky: 175935).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Věteřov (kód obce ČSÚ: 586731; kód obce MMR: 18109 9) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Věteřov (kód části obce: 181099).


Věteřov (kód katastrálního území: 781096).


Věteřov (kód základní sídelní jednotky: 181099).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Vlkoš (kód obce ČSÚ: 586749; kód obce MMR: 18403 9) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Vlkoš (kód části obce: 184039).


Vlkoš u Kyjova (kód katastrálního území: 784036).


Vlkoš (kód základní sídelní jednotky: 184039).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Město Vracov (kód obce ČSÚ: 586765; kód obce MMR: 18517 5) je vnitřně administrativně rozděleno na:

1 část obce: o

Vracov (kód části obce: 185175).


Vracov (kód katastrálního území: 785172).


Vracov (kód základní sídelní jednotky: 185175).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Vřesovice (kód obce ČSÚ: 586773; kód obce MMR: 18674 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Vřesovice (kód části obce: 186741).

- 19 -


Vřesovice (kód katastrálního území: 786748).


Vřesovice (kód základní sídelní jednotky: 186741).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Žádovice (kód obce ČSÚ: 586781; kód obce MMR: 19426 3) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Žádovice (kód části obce: 194263).


Žádovice (kód katastrálního území: 794261).


Žádovice (kód základní sídelní jednotky: 194263).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Žarošice (kód obce ČSÚ: 586790; kód obce MMR: 19462 0) je vnitřně administrativně rozdělena na:

3 části obce: o o o

Silničná (kód části obce: 194603); Zdravá Voda (kód části obce: 194611); Žarošice (kód části obce: 194620).


Žarošice (kód katastrálního území: 794627).

3 základní sídelní jednotky: o o o

Silničná (kód základní sídelní jednotky: 19460); Zdravá Voda (kód základní sídelní jednotky: 19461); Žarošice (kód základní sídelní jednotky: 19462).

Z hlediska typu jsou všechny tři základní sídelní jednotky sídelními lokalitami.  Město Ždánice (kód obce ČSÚ: 586803; kód obce MMR: 19496 4) je vnitřně administrativně rozděleno na:

1 část obce: o

Ždánice (kód části obce: 194964).


Ždánice (kód katastrálního území: 794961).


Ždánice (kód základní sídelní jednotky: 194964).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Želetice (kód obce ČSÚ: 586811; kód obce MMR: 19601 1) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Želetice (kód části obce: 196011).


Želetice u Kyjova (kód katastrálního území: 796018).

- 20 -


Želetice (kód základní sídelní jednotky: 196011).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.  Obec Žeravice (kód obce ČSÚ: 586820; kód obce MMR: 19642 8) je vnitřně administrativně rozdělena na:

1 část obce: o

Žeravice (kód části obce: 196428).


Žeravice u Kyjova (kód katastrálního území: 796425).


Žeravice (kód základní sídelní jednotky: 196428).

Z hlediska typu je základní sídelní jednotka sídelní lokalitou.

- 21 -

3. Základní charakteristika a stručná historie obcí MAS Kyjovské Slovácko v pohybu Seznam obcí: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Obec Archlebov Obec Bukovany Město Bzenec Obec Čeložnice Obec Dambořice Obec Domanín Obec Dražůvky Obec Hovorany Obec Hýsly Obec Ježov Obec Karlín Obec Kelčany Obec Kostelec Město Kyjov Obec Labuty Obec Lovčice Obec Milotice Obec Moravany Obec Moravský Písek Obec Mouchnice Obec Násedlovice Obec Nechvalín Obec Nenkovice

24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

- 22 -

Obec Ostrovánky Obec Ratíškovice Obec Skalka Obec Skoronice Obec Sobůlky Obec Stavěšice Obec Strážovice Obec Svatobořice-Mistřín Obec Syrovín Obec Šardice Obec Těmice Obec Uhřice Obec Vacenovice Obec Věteřov Obec Vlkoš Město Vracov Obec Vřesovice Obec Žádovice Obec Žarošice Město Ždánice Obec Želetice Obec Žeravice

Obec Archlebov Obec Archlebov měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 333,2 ha, tj. 13,332 km2 a žilo v ní 877 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 66 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 15 201,8 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 35’’ severní šířky a na 17o 0’ 15’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 227 m na jižním úpatí Ždánického lesa, asi 4 km jihozápadně od Ždánic a 12 km severozápadně od Kyjova. První písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy je v zemských deskách uveden jako držitel Bohuš ze Ždánic. Od roku 1437 byla obec městečkem. V roce 1447 byla poblíž tvrze a dvora postavena kaple. Po bitvě na Bílé hoře připadl v roce 1622 Archlebov Lichtensteinům. V letech 1729 – 1731 zde byl vybudován barokní kostel sv. Šebestiána a sv. Rocha. Vnitřní úpravy nového kostela byly provedeny v letech 1740 – 1746. Při dalších úpravách v roce 1836 byla přistavěna nová sakristie. Na kostel navazuje ohradní zeď a barokní Kalvárie tvořená krucifixem a sochami Panny Marie a sv. Jana. Na návsi se nachází socha sv. Jana Nepomuckého a pamětní kříž z 18. století se. Další církevní památkou obce je kříž v záhumení s reliéfem Bolestné Panny Marie z roku 1757. V roce 1845 byla postavena nová školní budova, ve druhé polovině století byly obnoveny výroční trhy, vznikl Spořitelní a záloženský spolek, spolek Včelařský a Vinařský, v roce 1892 byl založen Čtenářsko-pěvecký spolek a v roce 1899 Hasičská jednota. V roce 1906 byla zřízena rolnická družstevní mlékárna, v roce 1928 došlo k elektrifikaci obce, v roce 1929 zde byl zaveden vodovod, v letech 1947 – 1951 byla postavena nová školní budova, v roce 1958 byla budova staré školy přestavena na úřadovny, v roce 1949 vzniklo JZD. Po roce 1989 byla obec plynofikována a byly v ní zřízeny ordinace praktických lékařů. Zdroj dalších informací: http://www.obecarchlebov.cz

-2-

Obec Bukovany Obec Bukovany měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 329,3 ha, tj. 3,293 km 2 a žilo v ní 723 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 220 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 4 554,6 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 21’’ severní šířky a na 17o 6’ 5’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 304 m na jižním úpatí Ždánického lesa, asi 10 km jihovýchodně od Ždánic a 6 km severozápadně od Kyjova. Podle první písemné zmínky byla obec již v roce 1141 v držení benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce, kterému patřila až do třetí čtvrtiny 14. století. Vlastnictví benediktinů je potvrzeno i v listině Přemysla Otakara I. a moravského markraběte Vladislava z roku 1201. V roce 1548 se Bukovany stávají poddanou obcí královského města Kyjova, v jehož držení zůstaly až do roku 1785. V roce 1553 bylo zřízeno poštovní spojení Kyjov – Brno, služební poštu doručovali v rámci dědičné služby dva bukovští poddaní osvobození od roboty. V návaznosti na patent o zrušení nevolnictví vydaný císařem Josefem II. 1. listopadu 1781 zrušil Kyjov v roce 1785 na panství kyjovském osobní poddanství. Po roce 1989 došlo k rozpadu JZD, byla provedena plynofikace obce a došlo k rekonstrukci dopravní a technické infrastruktury. V roce 1995 byla nad obcí u lesa postavena kaple sv. Anny. V roce 2004 byl na vrcholu kopce mezi obcemi Bukovany a Ostrovánky u Kyjova vybudován větrný mlýn, který byl v roce 2007 doplněn hotelovým areálem. Zdroj dalších informací: http://www.obecbukovany.cz

-3-

Město Bzenec Město Bzenec mělo ke 31. 12. 2013 rozlohu 4 033,6 ha, tj. 40,336 km2 a žilo v něm 4 303 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 107 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 9 373,9 m2 plochy administrativního území města). Leží na 48o 58’ 24’’ severní šířky a na 17o 15’ 56’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 183 m cca 13 km jihovýchodně od Kyjova. Nachází se ve starém sídelním území, kde je archeologickými nálezy doloženo (paleolit K. J. Maška, 1888; neolit Ch. d’Elvert, 1851; volutová keramika I. L. Červinka, konec 19. století, atd.) nepřetržité osídlení od paleolitu až do současnosti. První historicky ověřená písemná zmínka o Bzenci se nachází v listině papeže Řehoře IX. z roku 1231. Až do roku 1422 patřil Bzenec českému králi, moravskému markraběti, či jeho nejbližším příbuzným. Na návrší nad městem nechala vystavět manželka Přemysla Otakara I. královna Konstancie hrad, který byl ještě počátkem 14. století významným střediskem provincie a sídlem někdejšího hradského obvodu. Sídlo pod hradem plnilo asi již ve 13. století funkci tržního střediska. Význam města značně poklesl po roce 1363, kdy byly přeneseny župní úřady ze Bzence do Uherského Hradiště. V letech 1490 – 1514 vlastnili bzenecké panství Kropáčové z Nevědomí. Za vlády těchto majitelů bylo na území Bzence vybudováno několik rybníků. Střediskem panství se tehdy místo zbořeného hradu stala tvrz postavená přímo ve městě. Ještě ve druhé polovině 16. století byla tato tvrz přestavěna na zámek. Roku 1514 získal dědičně panství Michal Podmanický a v letech 1539 – 1548 je vlastnili Žerotínové. Roku 1588 získal panství sňatkem Kašpar Pruskovský z Pruskova a jeho rod je držel až do roku 1806. Z podnětu hraběte Erdmana z Pruskova byla v roce 1703 na místě bývalého hradu zahájena stavba farního kostela a kaple sv. Floriána a Šebestiána a v letech 1709 – 1710 uskutečněna rozsáhlá přestavba renesančního zámku. Od roku 1806 vlastnili bzenecké panství Ditrichštějnové, v letech 1823 – 1844 hesensko-kasenský kurfiřt Vilém II. a poté Vilém z ReichenbachuLesonic. Konečně v roce 1917 zakoupil statek hrabě Magnis ze Strážnice. Město bylo několikrát vypáleno – v letech 1605 a 1621, během 18. a 19. století vyhořelo dokonce čtyřikrát – roku 1709, 1720, 1723 a 1835. Po požárech nastalo vždy nové budování města, které mu vtisklo ráz přetrvávající až do 19. století. V polovině 19. století existovala ve městě dvojtřídní obecná škola a v židovské obci německá národní škola. Počet tříd postupně narůstal, a proto byla v roce 1898 postavena nová školní budova. Roku 1885 byla na náměstí otevřena i jednoletá zimní hospodářská škola, která se roku 1887 přemístila do nově postavené budovy vedle fary. V roce 1899 byla tato škola změněna na dvouletou Zemskou rolnickou a vinařskou školu. Od roku 1887 v Bzenci vyvíjela činnost Měšťanská beseda a od roku 1906 také Divadelní a ochotnická jednota Tyl. Od roku 1910 zde působil Odbor Národní jednoty, který ve městě zřídil veřejnou lidovou čítárnu. V roce 1915 zde vzniklo první stálé kino. V polovině 90. let 20. století byl v Bzenci obnoven Muzejní spolek. Zdroj dalších informací: http://www.bzenec.cz -4-

Obec Čeložnice Obec Čeložnice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 630,8 ha, tj. 6,308 km2 a žilo v ní 408 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 65 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 15 460,8 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 3’ 6’’ severní šířky a na 17o 9’ 17’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 280 m na jižním úpatí Chřibů asi 5 km severně od Kyjova. Historie zdejšího osídlení je velmi dlouhá, o čemž svědčí archeologický nález pohřebiště se 77 mohylami z doby lužické kultury na náhorní plošině v katastru obce. Písemně je obec poprvé zmiňována v roce 1141 jako součást majetku olomouckého biskupského statku v Šitbořicích. Po smrti Diviše Mírka z Chlumu obec připadla králi Jiřímu z Poděbrad, který ji v roce 1468 zapsal Mikuláši Bystřici z Ojnic. V roce 1499 se vesnice stala majetkem rodu Zástřizlů, kteří ji roku 1527 připojili k milotickému panství. Později byla v držení rodu Žerotínů, pánů z Lípy. V letech 1648 – 1810 obec Čeložnice náležela hrabatům Serényiům, roku 1888 koupil panství od hraběnky z Hardeka Seilern z Milotic. V roce 1870 zde byla vystavěna cihelna, v roce 1897 v obci vznikla jednotřídní škola, která byla v roce 1903 rozšířena na dvojtřídku. V letech 1912 – 1913 byla na katastru obce vybudována okresní silnice. V roce 1931 byl v obci otevřen bazén, bylo zavedeno autobusové spojení s Kyjovem a obec byla elektrifikována. V roce 1947 byl v obci zprovozněn telefon a v roce 1949 také místní rozhlas a družstevní prádelna. Zdroj dalších informací: http://www.celoznice.cz

-5-

Obec Dambořice Obec Dambořice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 2 317,8 ha, tj. 23,178 km2 a žilo v ní 1 364 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 59 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 16 992,7 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 27’’ severní šířky a na 16o 55’ 6’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 224 m na jižním úpatí západní části Ždánického lesa asi 13 km jihozápadně od Ždánic a 22 km severozápadně od Kyjova. První písemná zmínka o obci, která byla v majetku břeclavského hradního kostela, pochází z roku 1141. Koncem 13. století již byly Dambořice světským majetkem. Význam obce založila důležitá obchodní cesta vedoucí z Násedlovic přes Dambořice na Hostěrádky a na Brno. V první třetině 14. století se obec rozrostla na velkou trhovou a řemeslnickou osadu s rozšířenou návsí. Roku 1531 získal Dambořice zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Obec zvelebil výstavbou farního kostela, obnovením pivovaru, založením rybníků a podporou vinařství. Na jeho žádost povýšil Ferdinand I. Habsburský roku 1534 Dambořice na městečko s výsadou pořádání týdenních i výročních trhů. To mělo za následek rozvoj gruntů a především malých hospodářství, tzv. podsedků, s omezenou zemědělskou činností a s hlavními řemeslnými, případně vinohradnickými aktivitami. V roce 1550 se v Dambořicích usídlili habáni (novokřtěnci, příslušníci anabaptistické sekty), kteří vynikali jako všestranní řemeslníci (mimo jiné výrobou fajánsové keramiky). Obchodní rozmach byl na konci 16. století podpořen založením židovské obce, která se zde udržela až do 20. století. V roce 1566 Oldřich z Kounic připojil městečko ke ždánickému panství. Roku 1622 získali Dambořice Lichtenštejnové, v jejichž majetku obec zůstala až do roku 1918. Dominantou obce je farní kostel sv. Martina z Tours ze 2. poloviny 18. století, který byl přestavěn v roce 1909. Je obklopený ohradní zdí se dvěma vstupními branami. Zvláštností obce jsou tři hřbitovy: evangelický, římskokatolický a židovský se souborem kamenných náhrobků hodnotné kamenické práce z 19. – 20. století. V roce 1868 zde byla postavena pozdně empírová synagoga, která několikrát vyhořela a nakonec byla roku 1948 zbořena. V obci také stávaly čtyři větrné mlýny. Na katastru Dambořic byly objeveny pozůstatky slovanského hradiště. Zdroj dalších informací: http://www.damborice.cz

-6-

Obec Domanín Obec Domanín měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 701,1 ha, tj. 7,011 km2 a žilo v ní 992 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 141 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 7 067,5 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 7’’ severní šířky a na 17o 17’ 5’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 238 m asi 18 km východně od Kyjova a asi 19 km jihozápadně od Uherského Hradiště. Dějiny obce jsou úzce spjaty s historií velehradského kláštera, kde se dochovaly nejstarší písemné zmínky o Domaníně. První písemná zpráva o obci je obsažena v listině krále Přemysla Otakara I. vydané roku 1228 k příležitosti posvěcení nového kláštera, kterou se klášteru přiznávalo osvobození od daní, poplatků a některých povinností, tzv. klášterní imunita. Toto privilegium se vztahuje na seznam statků kláštera obsahující asi 50 vsí včetně Domanína. Na konci vlády Přemyslovců (koncem 13. století) a za vlády Jana Lucemburského (začátkem 14. století) pustly v důsledku válečných výbojů i klášterní dvory. Mezi zpustlé patřil i Domanínský dvůr. Klášter začal dvory pronajímat šlechtě, navíc za vlády moravských markrabat – Jošta a Prokopa – docházelo i k uchvácení klášterních statků od sousedů a nájemců. Od husických válek, za krále Zikmunda i za králů Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagelonského, Ferdinanda I. se obec často dostávala do zástavy šlechticům – Matějovi z Častrova, Hynkovi Bilíkovi z Kornic, Janovi a Jindřichovi Mouřínovským z Mezilesic, Zikmundovi Prakšickému ze Zástřizl, Pavlovi z Žerotína na Buchlově a Přemkovi z Víckova. V 16. století byly v Domaníně dva svobodné dvory, jejichž majitelé patřili k nižší šlechtě. Dvory byly selské usedlosti osvobozené od robot, místo kterých platily peněžitý plat. Jeden držel Adam Žáček z Kuklovic a druhý Bernart Jiří z Liputovic a později Balcar Kaltenhof z Malejova. V roce 1719 koupil velehradský opat od hrabat Rudolfa a Karla Maximilána z Magni ořechovské panství, ke kterému patřily i Těmice a spojil je s domanínským v jeden celek. Roku 1784 došlo ke zrušení velehradského kláštera a rok po jeho zrušení byla provedena abolice robot na velehradském panství. Po tomto opatření zůstaly roboty, které vrchnost potřebovala na poli, v lese a na zámku, popřípadě na honech. Z některých robot se poddaní mohli vykoupit, za jiné byli peněžně odměňováni dle roční doby a hodnoty výkonu. Z domanínského, těmického a ořechovského dvora se stala tzv. junkerství s právem prodeje, dědictví a daru. Byly v eufytenickém držení majitelů (druh dědičného nájmu), ze kterého odváděli peněžité a naturální dávky a práce. Od roku 1796 do roku 1820 bylo domanínské junkerství čtyřikrát prodáno – nejdříve Fr. Dagoberu Zárubovi z rosického panství, poté ho koupili Tadeáš Weinhard a Jáchym z Trautsmandorfu, dále baronesa von Königsbrum, roz. hraběnka z Bertholdů a nakonec společně s junkerstvím těmickým Jan Karel, hrabě ze Stommu. Roku 1864 začal platit nový obecní řád, který dával stejná práva všem občanům v obci. Koncem 18. století postihly obec dva velké požáry. Nejvýraznější vliv na území obce měla katastrofa v letech 1900 – 1901, kdy na horním konci obce došlo k sesuvu půdy a zřítilo se 42 domů, 20 z nich se rozpadlo úplně a 22 částečně. K významným památkám patří barokní Domanínský -7-

dvůr v centru obce – hospodářská budova přestavěná v letech 1672 – 1678, dále kostel sv. Václava (1786 – 1788), socha sv. Jana Nepomuckého (1803), socha sv. Václava (1901) a socha sv. Floriána (1904). Zdroj dalších informací: http://www.domanin.eu

-8-

Obec Dražůvky Obec Dražůvky měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 515,7 ha, tj. 5,157 km2 a žilo v ní 277 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 54 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 18 617,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 50’’ severní šířky a na 17o 1’ 8’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 193 m na jižním úpatí Ždánického lesa asi 5 km jižně od Ždánic a asi 12 km západně od Kyjova. Dnešní obec je pozůstatkem středověkého městečka jménem Dražovice. První ověřitelná písemná zmínka se vztahuje k roku 1340, kdy byl majitelem Bruno z Dražovic. Od roku 1341 se majitelé panství střídali, až je v roce 1598 koupil Oldřich z Kounic. Po bitvě na Bílé Hoře se obec dostala jako konfiskát do vlastnictví Liechtenštejnů, v jejichž držení zůstala až do roku 1848. Dražovice byly už ve 14. století nazývány "starobylým" městečkem. Měly právo výběru mýta na přiléhající uherské stezce a vládl v nich čilý obchodní ruch. Měly také právo trhové, právo hrdelní, stála zde tvrz, kostel, fara, mlýn, hospoda a hospodářský dvůr. Ze středověku je známo 6 rybníků, které se na dražovském katastru nacházely. Na počátku 17. století se zde dařilo chovu dobytka, užitek přinášely vinice, louky, lesy a rybníky. Byla postavena cihelna. Do tohoto příznivého stavu krutě zasáhla třicetiletá válka. Městečko se stalo obětí drancování všech armád, které táhly krajem. Zanikla tvrz, kostel i fara a tyto objekty nebyly už nikdy obnoveny. Postupné znovuosídlování trvalo až do konce 18. století, ale původní velikosti nebylo dosaženo, z městečka se stala vesnice. Ještě jednou byly Dražůvky vydrancovány, a to francouzskou armádou roku 1805 do bitvě u Slavkova. V roce 1891 byl vypuštěn poslední rybník. Měl rozlohu 18,5 ha a zároveň s ním zanikl také starý mlýn z 16. století. V roce 1889 začalo vyučování v nové místní škole, v roce 1892 byla postavena kaplička na návsi. Převratné změny a události ve 20. století způsobily odliv obyvatelstva. Nejprve těsně po 2. sv. válce odešli někteří osídlovat pohraničí, v padesátých letech začali hlavně mladí lidé odcházet za prací do měst. V roce 1976 byly Dražůvky administrativně přiděleny pod MNV Archlebov, od roku 1991 jsou opět samostatné. Z místních památek je zmiňována socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1816 u zvonice na návsi. Zdroj dalších informací: http://www.drazuvky.cz

-9-

Obec Hovorany Obec Hovorany měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 2 099,5 ha, tj. 20,995 km2 a žilo v ní 2 151 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 102 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 9 760,6 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 57’ 18’’ severní šířky a na 16o 59’ 39’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 193 m asi 13 km jihozápadně od Kyjova a asi 19 km severozápadně od Hodonína. První písemná zmínka o Hovoranech pochází až z roku 1593. Zakladatelem nové vsi Hovorov byl nejvyšší maršál Království českého za císaře Rudolfa II, Jan IV. z Lipé, který byl předposledním potomkem tohoto rodu a posledním držitelem hodonínského panství. V 17. století došlo v důsledku válečných konfliktů (v roce 1663 táhla krajem spojená turecká a tatarská vojska a v roce 1677 kurucká vojska kežmarského hraběte a pozdějšího sedmihradského knížete Emmericha Tökölyho) a moru k velkému úbytku obyvatelstva. Na volné neobhospodařované půdě byly zakládány rybníky – jen v okolí Hovoran a sousedních obcí jich bylo 15 velkých a 30 malých. Roku 1762 koupil hodonínskou část panství císař František Štěpán Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie. Tak se hovoranští stali z bývalých hraběcích poddaných císařskými poddanými. Panství hodonínské zůstalo v majetku císařského rodu až do 19. 4. 1919, kdy bylo zabaveno ve prospěch nového československého státu. Postupně i na hodonínském panství došlo díky reformám k rozvoji průmyslu a hospodaření. Vinná réva se v Hovoranech pěstovala již od počátku osídlení obce. S rozvojem pěstování cukrové řepy byl roku 1885 založen cukrovar v Hodoníně. V obci se nachází barokní římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele (1721 – 1725) a chrám Spasitele Církve československé husitské (1957). Zajímavá je rovněž malovaná kaplička sv. Rocha z roku 1834, litinová socha Vzkříšení z roku 1850, vyřezávaný kříž z roku 1896 a náhrobek Jany Kleinové z roku 1819. Zdroj dalších informací: http://www.obec-hovorany.cz

- 10 -

Obec Hýsly Obec Hýsly měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 825,8 ha, tj. 8,258 km2 a žilo v ní 402 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 49 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 20 542,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 26’’ severní šířky a na 17o 10’ 59’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 224 m na jižním úpatí Chřibů asi 7 km východně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy byla část osady předána kostelu ve Spytihněvi a část kostelu v Břeclavi. Po roce 1350 se připomíná existence osady Dolní Moštěnice se třemi dvory asi kilometr na sever od Hýsel proti proudu potoka Moštěnky za jejím soutokem s Moravanským (dnes Čeložnickým) potokem. Od poloviny 14. stol. byla obec v držení drobné šlechty, až v roce 1466 připadla k milotickému panství. Když byl od Milotic roku 1572 odloučen moštěnický statek připadly k němu i Hýsly. Patřily sem až do zrušení patrimoniální správy. Roku 1618 byly Dolní Moštěnice v důsledku třicetileté války zpustošeny a již nebyly obnoveny. Ves definitivně zanikla po velké morové epidemii v letech 1678 – 1681. Po původní vsi zůstal pouze statek, od roku 1637 v držení Forgáčů, 1684 – 1763 Petřvaldských z Petřvaldu, pak Jana z Kűhnburgu a do r. 1784 Lőwenfeldů. Kolem roku 1720 byl postaven zámek, který se zachoval až do současnosti. Počátkem 90. let 20. století se stala součástí Hýsel osada Dolní Moštěnice stojící na místě dřívější zpustošené osady. Byla tvořena pouze zámkem se zahradou, statkem a několika domy Chráněným objektem je sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Zdroj dalších informací: http://www.hysly.eu

- 11 -

Obec Ježov Obec Ježov měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 592,1 ha, tj. 5,921 km2 a žilo v ní 710 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 120 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 8 339,4 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 35’’ severní šířky a na 17o 12’ 34’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 238 m na jižním úpatí Chřibů asi 8 km severovýchodně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kdy se píše o faráři Gerhardovi z Ježova. V roce 1373 byla obec v majetku Vojtěcha z Ježova a od roku 1401 patřila Proškovi z Ježova. Od roku 1412 měl v držení ves Ježov, tvrz, dvůr a faru Witoslaw z Woděrad. Roku 1430 prodal Boček z Woděrad ves s farou a dvorem Artlerbu ze Zástřizl. Protivec ze Zástřizl spojil Ježov s Miloticemi. Již v roce 1480 byly v obci zmiňovány dva mlýny. V letech 1570 – 1618 patřila ves k panství Dolní Moštěnice. V roce 1652 byla v obci zřízena stálá škola a roku 1880 byla postavena nová školní budova. V té době kromě obecního domu byly v Ježově dva mlýny a panská palírna. Roku 1893 vznikla čtenářsko-hospodářská besídka, která však byla brzy nato rozpuštěna. Velmi důležitým hospodářským činitelem bylo zřízení Rolnické záložny v roce 1885. Po kulturní a hospodářské stránce získal Ježov vybudováním okresních silnic (1879 – 1898). Roku 1913 zde vzniká národní jednota pro jihozápadní Moravu. Roku 1928 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Za okupace v roce 1939 byl zřízen telefon a činily se přípravy pro rozšíření hřbitova. Před 2. světovou válkou zde byl lignitový důl Prokop, poslední štola Pokrok byla uzavřena v roce 1964. V letech 1957 – 1960 byla postavena nová škola. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jakuba Většího (1677 – 1681) na vrchu Kříb na místě gotické stavby ze 14. století. Dále se v obci nachází kaple sv. Marka a fara s barokními prvky. Zdroj dalších informací: http://www.jezov.cz

- 12 -

Obec Karlín Obec Karlín měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 223,7 ha, tj. 2,237 km2 a žilo v ní 234 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 105 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 9 559,8 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 58’ 32’’ severní šířky a na 16o 58’ 38’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 195 m asi 20 km jihozápadně od Kyjova. Na katastru dnešního Karlína bývala zaniklá obec Schönstrass připomínaná v písemných záznamech již v roce 1292 a zpustlá za česko-uherských válek. Ještě v roce 1492 byl v obci Schönstrass dvůr a kostel. Současnou obec Karlín v roce 1792 založil majitel ždánického panství kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna a pojmenoval ji po své manželce Karolíně (Karoline Engelberte Felicitas zu Manderscheid-Blankenheim), s níž se oženil v roce 1783. Původní německý název obce byl Charlottenfeld. Lidový název Karlov byl v roce 1870 pozměněn na Karlín. Když byly v roce 1808 pro Karlín sepisovány první pozemkové knihy, zůstal dvůr v katastru obce Karlínské a obdržel č.1, ale polnosti které mu patřily, zůstaly v katastru násedlovském. Při založení obce bylo postaveno i s dvorem 25 domů, v letech 1819 – 1841 bylo postaveno dalších 10 domů. V roce 1841 bylo v obci 90 mužů a 96 žen. Od 1. 7. 1852 patřil Karlín pod správní okres Kyjov a soudní okres Ždánice. Od založení byl Karlín přifařen do Šardic. Hřbitov byl v Karlíně založen v roce 1810. V roce 1855 byla postavena škola, která měla učebnu pro 40 dětí. Zároveň se stavbou školy byla prováděna stavba kostela. V roce 1884 byla u školy zřízena školní zahrada a v roce 1885 byl obnoven pod zahradou rybník, kde se měly chovat ryby. V roce 1905 se u cesty vedoucí do Šardic začala stavět cihelna, která byla v provozu do roku 1930, kdy byla pro špatný odbyt cihel zrušena, a budovy byly rozprodány. V roce 1927 byla zahájena stavba silnice z obce ke státní silnici do Čejče. V současnosti je obec součástí Mikroregionu Hovoransko, jenž sdružuje pět obcí – Hovorany, Šardice, Čejč, Terezín a Karlín. Zdroj dalších informací: http://www.obeckarlin.cz

- 13 -

Obec Kelčany Obec Kelčany měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 260,9 ha, tj. 2,609 km2 a žilo v ní 237 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 91 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 11 008,4 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 18’’ severní šířky a na 17o 10’ 26’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 203 m na jižním úpatí Chřibů asi 5 km východně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy ji děkan kroměřížského kostela Jan z Boskovic postoupil svému bratru Tasovi. V té době zde byla tvrz na kopci Babylon, svobodný dvůr a mlýn. Původní osada ležela poněkud severněji a nazývala se Staré Kelčany. Ještě kolem roku 1505 bylo v Kelčanech tvrziště, dvůr a mlýn, ovšem v roce 1527 se už uvádějí jako zpustlé. K jejich částečné obnově došlo už v 16. století, protože počátkem 17. století zde bylo podle žádovických purkrechtních register obnoveno několik gruntů – v roce 1609 se uvádí 8 gruntů (2 lánické a 6 podsednických). Kelčanský mlýn byl v provozu po celé 16. století. Po třicetileté válce byly znovu Kelčany osídleny, ale na jiném místě. Ke staré kulturní půdě byla postupně připojována další, získaná kácením porostů, které pokrývaly severní část katastru směrem ke Kostelci. Ještě v roce 1666 zde podle písemných záznamů rostl dubový les. Na Hruškovickém potoce byl ve středověku zřízen rybník. V roce 1666 koupilo místní zpustošený panský dvůr město Kyjov za 2600 zlatých. Od roku 1670 se již obec uvádí jako Nové Klečany. Obec znovu osídlili převážně osadníci z Vřesovic, které byly také majetkem Kyjova. V roce 1859 zde byl otevřen lignitový důl Svatá Barbora a při něm zřízena sklárna. Ta však roku 1861 vyhořela a místo ní v roce 1862 bratři Albert a František Kleinovi založili prosperující akciový cukrovar, který zde sloužil až do roku 1967. Z Vlkoše k němu vedla železniční vlečka dlouhá 3 km. V roce 1870 byla v obci zřízena pošta, později i četnická stanice. V roce 1871 měl cukrovar v nájmu dvory v Kelčanech, v Kostelci, Miloticích, Mistříně a ve Svatobořicích a o deset let později také všechny dvory na velkostatku Bzenec, Buchlov a Koryčany. Svými výhodnějšími platebními nabídkami získal nakonec jakýsi monopol na pronájem dvorů, z nichž vytlačil původní židovské nájemce. V roce 1883 bylo v cukrovaru zavedeno elektrické osvětlení, zatímco v obci k tomu došlo až v roce 1931. Prosperující cukrovar mohl po přestavbě provedené v roce 1925 denně zpracovávat až 12 000 q řepy. Cukrovaru patřil také důl Svatá Barbora, kde se např. v roce 1926 vytěžilo 30 000 tun lignitu. V roce 1945 byl na administrativním území obce otevřen další důl Prokop. Uprostřed návsi stojí kaple Navštívení Panny Marie z roku 1817, jejíž severní stěnu zdobí 5 metrů vysoký dubový kříž z roku 1810. Zdroj dalších informací: http://www.kelcany.cz

- 14 -

Obec Kostelec Obec Kostelec měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 508,1 ha, tj. 5,081 km2 a žilo v ní 889 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 175 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 5 715,4 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 36’’ severní šířky a na 17o 9’ 10’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 220 m na jižním úpatí Chřibů asi 4 km severovýchodně od Kyjova. První písemná zmínka o obci je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Obec náležela spytihněvskému kostelu, ale později se stává statkem biskupským. Bruno ze Schauenburku, biskup olomoucký a rádce Přemysla Otakara II., zorganizoval své statky na základech typické lenní závislosti. Prvními známými držiteli Kostelce byli Frank a Albert Stokvischovi. Ve 13. století se zde zmiňuje tvrz na návrší, na níž se konaly soudy a která byla před koncem 17. století opuštěna a později zanikla. Kyjovsko bylo několikrát krutě postiženo válečnými událostmi. Především uherský vpád vedený Matyášem Korvínem zasáhl hluboce do života kraje. Opětovný vpád uherských vojsk Istvána Bocskaye a nájezdy během třicetileté války způsobily dlouhodobý hospodářský úpadek a nesmírnou bídu. Kardinál Ditrichštejn přestal Kostelec zastavovat jako léno a prodal jej za 5 000 zlatých Antonu Görczovi z Asteinu, který se od roku 1637 uvádí jako nový majitel. Zikmund Görcz dostal Kostelec ještě za života svého otce Antona dne 23. ledna 1639 na zasedání manského soudu v Kroměříži. Kostelecké léno tehdy tvořila tvrz a ves Kostelec s obyvateli, poplužní dvůr, louka, tři vinohradní hory, další vinohrad náležející k tvrzi, dva rybníky při mlýně, háj a zahrada v manských gruntech. V roce 1654 bylo v Kostelci pět pustých gruntů a deset podsedků, obydlených podsedků bylo pouze čtrnáct. Příčinou bylo pustošení kraje uherskými vojsky Istvána Bocskaye od r. 1605, následná epidemie moru 1606 a nakonec v pobělohorské době také vystěhování nekatolíků, kteří odmítli přijmout katolickou víru. V roce 1731 prodal Zikmund Mikuláš Görcz Kostelec za 22.000 zlatých a 500 zlatých klíčních peněz baronu Amandu Petřvaldskému z Petřvaldu. Nový pán přikoupil roku 1737 ke svému panství i Žádovice. V roce 1873 koupil kostelecký statek JUDr. Hubert Klein (1848 – 1911) z podnikatelské rodiny Kleinů a jako poslední jej vlastnil rod Seidlů ze Ždánic. V roce 1945 byl velkostatek zkonfiskován jako německý majetek. V obci se nachází pozoruhodný kostel sv. Václava postavený z pálených cihel v románském slohu pravděpodobně v období 1030 – 1050 a přestavěný v barokním slohu v roce 1729. Zdroj dalších informací: http://www.obec-kostelec.cz

- 15 -

Město Kyjov Město Kyjov mělo ke 31. 12. 2013 rozlohu 2 988,4 ha, tj. 29,884 km2 a žilo v něm 11 448 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 383 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 2 610,4 m2 plochy administrativního území města). Leží na 49o 0’ 36’’ severní šířky a na 17o 7’ 23’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 192 m jižně od rozhraní Ždánického lesa a Chřibů asi 21 km severně od Hodonína a asi 32 km západně od Uherského Hradiště. Archeologickými nálezy bylo potvrzeno, že území, na němž se město rozkládá, je kontinuálně osídleno od paleolitu přes neolit, eneolit, dobu bronzovou i železnou, období římské, dobu stěhování národů období slovanských kmenů až do současnosti. Archeologický nález z roku 2010 dokládá 1 km jihozápadně od dnešního náměstí jedno z nejvýznamnějších center germánského kmene Langobardů ve střední Evropě v 6. století. První písemná zpráva o Kyjově pochází z roku 1126, kdy jej údělný olomoucký kníže Václav daroval klášteru Hradisko u Olomouce. Ve 12. století se o rozvoj Kyjova nejvíce zasloužil opat Michal, který stál v čele hradišťského kláštera. Nechal v Kyjově vystavět kamenný románský kostel, který byl zasvěcen sv. Martinovi, ochránci trhů a vznikajících měst. Premonstráti, kteří vlastnili klášter po benediktýnech, založili nové tržiště, jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. V roce 1201 se Kyjov stává městečkem. V roce 1284 dává král Václav II. souhlas k jeho opevnění – palisádou, valem a vodním příkopem bylo ohrazeno náměstí a přilehlé ulice. Ve 14. stol. se klášter dostává do finančních potíží, a proto je Kyjov poprvé zastaven. V 15. století zde sídlí několik generací nižší šlechty. Počátkem 16. století je už Kyjov střediskem kraje. Roku 1515 uděluje Vladislav II. Jagellonský Kyjovu právo pečetit červeným voskem a v privilegiu, vydaném k této příležitosti, je již Kyjov nazýván městem. V roce 1539 klášter město prodal i se vsí Bukovany. Novým majitelem se stal moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Po jeho smrti byl Kyjov prodán Janu Kropáčovi z Nevědomí na Litenčicích. Dne 11. května 1548 podali Kyjovští králi Ferdinandu I. žádost, aby je přijal za poddané své komory. Dne 18. srpna 1548 se jim listinou dostalo královského slibu, že Kyjov nebude nikdy zastaven, ani prodán. Město bylo opraveno, postaveny byly tři městské brány a výstavná renesanční radnice (1561 – 1562). V roce 1577 koupilo město vesnici Vřesovice, v roce 1666 velkostatek a ves Kelčany. V roce 1710 přišli do Kyjova první kapucíni. Jejich zásluhou a díky odkazu Jana Adama z Lichtenštejna byl v letech 1713 – 1720 vystavěn na náměstí nový kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a dvěma moravským patronům Cyrilu a Metodějovi. Se souhlasem Marie Terezie byli do Kyjova v roce 1760 uvedeni piaristé, kteří zde založili nižší latinské gymnázium. Při školské reformě v letech 1774 – 1775 bylo gymnázium zrušeno a nahrazeno školou hlavní s německým vyučovacím jazykem. Obnovení gymnázia se Kyjov dočkal až v 19. století, kdy byla ve školním roce 1868/69 otevřena první třída nižšího německého gymnázia, které bylo v roce 1897 zrušeno. Od školního roku 1898/99 začalo fungovat české obecní nižší gymnázium, jehož pokračovatelem je současné Klvaňovo gymnázium. Roku 1784 byl zrušen kapucínský klášter. - 16 -

Josefínská tolerance přispěla ke zvýšení počtu židovských obyvatel, kteří ovládli hlavně obchod a průmysl. V rámci správních reforem byl místo dosavadní městské rady zřízen magistrát v čele s purkmistrem. V roce 1844 zde kníže Hugo Salm-Reiferscheidt otevřel hnědouhelné doly. Hospodářský rozvoj města pokračoval i po roce 1850, kdy se Kyjov stal sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. V roce 1858 založil kníže Salm-Reiferscheidt v Kyjově sklárnu, která v roce 1878 po velkém požáru zanikla. V roce 1883 postavila novou sklárnu firma Samuel Reich a spol. Roku 1864 byl založen Čtenářský spolek, na podzim roku 1871 zahájila svoji činnost tělocvičná jednota Sokol. V roce 1897 se začalo vyučovat na české obecné škole chlapecké a dívčí. Ve školním roce 1898/99 zahájilo vyučování českého gymnázium, které v roce 1899 získalo novou budovu. Za první republiky dochází také k rozvoji kyjovského muzea založeného de facto již v roce 1904. V roce 1926 získalo muzeum novou budovu – renesanční zámeček, kde sídlí dodnes. Zdroj dalších informací: http://www.mestokyjov.cz

- 17 -

Obec Labuty Obec Labuty měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 229,3 ha, tj. 2,293 km2 a žilo v ní 188 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 82 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 12 196,8 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 47’’ severní šířky a na 17o 12’ 46’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 253 m na jižním úpatí Chřibů asi 11 km severovýchodně od Kyjova. První zmínka o Labutech pochází z roku 1368 v predikátu Mikuláše z Labut. Počátkem 16. století byly Labuty přiřazeny k dolnomoštěnickému statku a pod správou jeho majitelů zůstaly až do zániku patrimoniálního zřízení v roce 1848. Hlavní obživou zdejších obyvatel byly vinice a ovocné stromy. Výnos obilnin stačil jen pro vlastní potřeby obyvatel. Živočišná výroba se pozvedla až koncem 19. století. Roku 1834 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. V roce 1940 byla zvonice přestavěna do nynější podoby. V obci vznikl Spořitelní a záloženský spolek, Sbor dobrovolných hasičů a Hospodářská besídka. Škola zde byla otevřena až v roce 1901. V roce 1952 bylo v Labutech ustanoveno menšinové JZD a v roce 1957 většinové družstvo. V zájmu lepší organizace v zemědělské výrobě se družstvo spojilo s družstvem skaleckým a ježovským a vytvořily tak jednotné zemědělské družstvo Vlast. V roce 1960 bylo v obci oproti 125 zaměstnancům v průmyslu 128 osob činných v zemědělství. Po roce 2000 se uskutečnila plynofikace obce, byl vybudován obecní vodovod a nové veřejné osvětlení a bývalá škola byla rekonstruována na obecní úřad. Zdroj dalších informací: http://www.labuty.cz

- 18 -

Obec Lovčice Obec Lovčice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 649,6 ha, tj. 16,496 km2 a žilo v ní 800 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 48 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 20 620,0 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 3’ 57’’ severní šířky a na 17o 3’ 21’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 228 m na jižním úpatí Ždánického lesa asi 2,5 km východně od Ždánic a asi 13 km severozápadně od Kyjova. Nejstarší známé stopy osídlení v okolí Lovčic spadají do období neolitu. První zmínka o obci je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Lovčice byly původně zeměpanskou osadou. Jejich prvním známým držitelem byl Smil ze Střílek. Vlastnil však jen část osady. Svůj podíl na Lovčicích spolu s podílem na sousedních, dnes již zaniklých osadách, Přestavlky a Tikov daroval Smil cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Ve druhé polovině 14. století byl polovičním majitelem Lovčic a sousedních osad Přestavlky a Tikov Bruno z Dražovic. Po jeho smrti tento majetek spolu s ostatními statky v okolí přešel roku 1241 na moravského markraběte Karla (pozdějšího císaře Karla IV.), který jím obdaroval nedaleký klášter benediktinek v Pustiměři u Vyškova. Menší část Lovčic vlastnil i markrabě Jošt (synovec císaře Karla IV.). Již v roce 1397 Jošt daroval svůj podíl Zdeňkovi ze Šternberka. Lovčice tak náležely třem majitelům – panstvu církevnímu (vizovickému a pustiměřskému klášteru) a světskému pánu Zdeňku ze Šternberka. Oba kláštery své lovčické majetky pronajímaly. Dočasní držitelé se střídali. Nakonec roku 1548 Lovčice získal Jan Ždánický ze Zástřizl, a tím se staly součástí ždánického panství. S územím Lovčic postupně splynuly katastry zaniklých Přestavlk a Tikova. Přestavlky zpustly za česko-uherských válek ve druhé polovině 15. století a Tikov, ležící v horní části dnešní obce, ještě dříve. Roku 1622 se Lovčice spolu se ždánickým panstvím staly na tři staletí majetkem rodu Lichtenštejnů. V okolí Lovčic se rozkládaly poměrně rozsáhlé vinice, které v polovině 18. století zaujímaly plochu téměř 57 ha. Koncem 19. století však nastal úpadek vinařství nejen v Lovčicích, ale i v celém jihomoravském regionu. Vinařství vystřídalo sadařství, začaly se obhospodařovat větší rozlohy polí i luk a úspěšně se rozvíjel chov dobytka. Koncem 16. století byl v obci olejový lis. Typickým řemeslem zde bylo tkalcovství, které spolu s výrobou koleček představovalo typické zaměstnání lovčických rolníků a zejména bezemků. Nad vsí býval panský vodní mlýn a dva větrné mlýny. Do současnosti se v Lovčicích dochovalo pálení dřevěného uhlí, původní milíře však byly nahrazeny ocelovými kruhovými pecemi. Dále je zde provozována dřevovýroba a zpracování plastů. Malebný obraz obce dotváří kostel sv. Petra a sv. Pavla, postavený v novorománském slohu v roce 1805 a rybník. Zdroj dalších informací: http://www.lovcice.cz

- 19 -

Obec Milotice Obec Milotice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 259,2 ha, tj. 12,592 km2 a žilo v ní 1 903 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 151 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 6 616,9 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 57’ 22’’ severní šířky a na 17o 8’ 27’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 184 m asi 7 km jižně od Kyjova a asi 13 km severně od Hodonína. Archeologické nálezy na území dnešní obce potvrdily osídlení z období paleolitu i z doby bronzové, bylo zde odkryto pohřebiště kultury únětické a objeveny byly také hroby Keltů. První písemná zpráva o Miloticích pochází z roku 1341, kdy obec zmiňuje plebán milotického kostela Hermann. V roce 1360 byly Milotice v držení bratrů Zdeňka a Čeňka z Ronova z rodu Hronoviců, kteří sídlili ve zdejší tvrzi. V osmdesátých a devadesátých letech 14. století došlo k mocenským zápasům uvnitř lucemburské dynastie. Roku 1400 Milotice svým vojskem obsadil král Zikmund Lucemburský, který se podílel na vzájemných třenicích příslušníků rodu. V roce 1412 byly Milotice zapsány Janovi z Moravan. Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů, kteří si po roce 1427 zřídili kolem tvrze opevněný tábor. Rytíři z Moravan neučinili nic podstatného ve prospěch rozšíření milotického statku, zasloužili se však o pevnostní zlepšení milotické tvrze. Po pánech z Moravan přichází do Milotic páni z Kravař, páni z Ojnic, Zástřizlové, Žerotínové. V roce 1572 se stává dalším majitelem Milotic Václav Hagvic z Biskupic. Podle soupisu hospodářského zázemí zde tehdy byl panský dvůr, 3 rybníky, mlýn, hora viniční a panský vinohrad. K roku 1586 bylo milotické zboží zapsáno v zemských deskách Bernardu Ludvíkovi Tovarovi z Enczesfeldu. V tomto období byla stará vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1600 se na Miloticích vystřídalo mnoho majitelů. V roce 1619se stal držitelem panství Václav Albrecht z Valdštejna, ale i ten je držel pouhé 4 roky. Neustálými převody ztrácelo panství na ceně. 4. srpna 1648 zadlužené a zcela již zpustošené panství prodala Maxmiliána z Harrrachu za pouhých 35.000 zlatých tehdejšímu držiteli rozsáhlého majetku na moravsko-uherském pomezí, Světlova a Sehradic, Gabrielovi Serényimu z Malého Serénu. Serényiové byli na Miloticích až do roku 1888, kdy obec získala hraběcí rodina Seilern Aspang v osobě Františka Karla Seilerna. Jeho dědicem se stal r. 1916 Dr. Ladislav Seilern, který byl zakladatelem a účastníkem hornického a elektrárenského společenství v Miloticích. Roku 1867 v obci vznikla Občanská záložna, byla zde cihelna, lihovar a roku 1878 zahájil svou činnost Čtenářský spolek. V roce 1893 byla vystavěna škola, v roce 1894 vznikl odbor Matice hodoňské a roku 1898 byl založen Hasičský sbor. V roce 1913 byl založen odbor Národní jednoty a také Spolek ku pojišťování skotu. Dne 1. 9. 1913 byla provedena elektrifikace obce. V roce 1917 zde byla založena Důlní a elektrárenská společnost, roku 1919 vznikla Venkovská omladina a roku 1920 Orel. V roce 1924 byl v obci zbudován telefon. V roce 1928 byla ustálena doprava na trati Kyjov-Milotice-Vacenovice. V roce 1933 byl v obci utvořen Sportovní klub a vznikla Poradna pro ochranu matek a dětí. Roku 1934 byla založena těžební společnost zemního, plynu - 20 -

a nafty. V roce 1943 zakoupil Tomáš Baťa důl Žofie, v němž bylo těženo hnědé uhlí. V roce 1943 byla v Miloticích zřízena kompresní stanice pro plnění bomb methanem. Roku 1950 vzniklo JZD. V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byla v obci vystavěna nová Základní devítiletá škola, zdravotní středisko a kulturní dům. Historickou minulost Milotic reprezentuje barokní zámek s parkem a bažantnicí, střed vesnice patří barokní stavbě kostela Všech svatých, k němuž patří i fara z počátku 18. století. Zdroj dalších informací: http://www.milotice.cz

- 21 -

Obec Moravany Obec Moravany měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 089,8 ha, tj. 10,898 km2 a žilo v ní 758 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 70 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 14 377,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 21’’ severní šířky a na 17o 10’ 4’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 248 m na jižním úpatí Chřibů asi 5 km severovýchodně od Kyjova. Archeologické nálezy potvrdily osídlení území již v období mezolitu, doložena zde byla kultura únětická, kultura popelnicových polí i slovanské osídlení. Obec ležela na velmi významné obchodní cestě vedoucí od slovanského Veligradu přes Moravany a Chřiby směrem na Brno. První písemná zmínka o obci pochází z května roku 1324, kdy se vladyka Štěpán z Moravan podepsal na smlouvu mezi správcem hradu Buchlov a velehradským klášterem. Rod pánů z Moravan držel ves až do roku 1412, pak obec sňatkem přešla do majetku Pánů ze Zástřizl. V roce 1542 byly Moravany připojeny k buchlovskému panství, které do roku 1644 patřilo Zástřizlům, do roku 1800 Petřvaldským z Petřvaldu a poté Berchtoldům z Uherčic. K roku 1720 se v obci uvádí dřevěná radnice s klenutým sklepem, ve kterém se šenkovalo obecní víno. Kromě toho byl v obci také vrchnostenský pivní šenk, palírna, dva masné krámy a rybník. Zdejší katastr byl odedávna velmi bohatý na nerostné suroviny. Důl na železnou rudu u Moravan je znám už z osmého století (v celých Chřibech tehdy byly pouze dva). Vápenné pece, kterých bylo na moravansku bezpočet sloužily k pálení vápna už za středověku. Velký význam měly také místní kamenolomy. První doložená písemná zmínka o těžbě kamene na moravansku pochází z urbáře panství buchlovského, z roku 1611. Kvalitní pískovec, který se zde těžil po mnoho staletí, sloužil jako stavební materiál pro široké okolí. Zdroj dalších informací: http://www.obecmoravany.cz

- 22 -

Obec Moravský Písek Obec Moravský Písek měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 489,0 ha, tj. 14,890 km2 a žilo v ní 2 131 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 143 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 6 987,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 59’ 25’’ severní šířky a na 17o 19’ 58’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 177 m asi 19 km východně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z června roku 1300, kdy majitel panství Rubert de Arena (z Písku) je uveden jako svědek na darovací listině Velislava z Ořechova velehradskému klášteru. Od roku 1363 je Písek součástí Hradišťského kraje. Jako samostatné panství se udržel asi do roku 1415, kdy je již uváděn v majetku roku Šternberků na Veselí. V majetku dalších pánů z Veselí zůstává pak až do roku 1848. Posledními majiteli panství byli Chorynští z Ledské. Na přelomu 17. až 18. století vybudovali tehdejší majitelé panství, páni Želečtí z Počernic, zařízení k odchytu živých kachen pomocí cvičeného psíka, tzv. „Kačeník“. Nyní je toto unikátní zařízení již nefunkční, ale v poměrně zachovaném stavu, jediné v České republice i v Evropě. Kačeník se nachází v blízkosti mostu přes Novou Moravu na silnici do Veselí nad Moravou na okraji lužního Dolního lesa, protkaného v létě vysychajícími jezírky a rameny řeky Moravy v místech, kde se dříve rozkládal již zaniklý Dolní rybník. Existence tohoto rybníka zde byla uváděna již v roce 1526, kdy byl společně s Horním rybníkem vybudován tehdy převratnou metodou sypaných hrází majitelem Veselí Bilíkem z Kornic. V obci se nachází novogotický kostel sv. Anny, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1743 a barokní kříž z roku 1763. Zdroj dalších informací: http://www.moravskypisek.cz

- 23 -

Obec Mouchnice Obec Mouchnice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 272,7 ha, tj. 12,727 km2 a žilo v ní 331 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 26 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 38 450,2 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 6’ 42’’ severní šířky a na 17o 8’ 8’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 261 m na východním úpatí Ždánického lesa asi 15 km severně od Kyjova. Původní archeologické nálezy I. L. Červinky a zejména pozdější z listopadu 1955 potvrdily na území obce neolitické (kultura s volutovou keramikou) i eneolitické osídlení (kultura se šňůrovou keramikou). První písemná zmínka o obci z roku 1350 se objevuje v Moravských zemských deskách, v nichž je uvedeno, že Alžběta z Mouchnic prodala dva lány, hostinec, mlýn a lesy ve vsi „Muchnycz“ synům Maršíka Dupníka z Vážan a Veliše Dupníka ze Sobůlek. Alžběta z Mouchnic ještě téhož roku prodala jeden lán a les v Mouchnicích Oldřichu Psůtkovi ze Strabenic. Mezi roky 1490 – 1512 byly Mouchnice ve vlastnictví Jana Miňovského z Lazník a poté v majetku Tase z Ojnic, který velkou část obce přičlenil ke svému bučovickému panství. Větší část Mouchnic přešla na přelomu 16. a 17. století do majetku rodu Lichtenštejnů. Menší část byla od roku 1547 v držení pánů z Víckova, kteří ji v 70. letech 16. století prodali Gabrielu Mailáthovi hraběti a dědičnému pánu země Fogarašské. Roku 1742 se majitelem koryčanského panství a tím i menší části Mouchnic stává Karel Josef svobodný pán Gilern. V roce 1790 tvořilo Mouchnice 64 domů, ve kterých žilo 387 obyvatel. Roku 1836 postihlo obec neštěstí: epidemie cholery si během dvou měsíců vyžádala 51 obětí. I přesto počet obyvatel pozvolna stoupá: v roce 1853 má domovské právo v obci celkem 512 osob. Při sčítání lidu roku 1869 bylo zjištěno již 557 obyvatel žijících ve 106 domech. V 19. století se majitelé panství rychle střídají: roku 1846 získal celý majetek Salomon Mayer svobodný pán Rotschild, o pět let později se novými vlastníky stávají Vilém Figdor a Heřman Wittgensteinovi. Dále držel panství Ferdinand a Karel hrabata Trautmannsdorf – Weinsberg (do roku 1899) a Ludvík Wittgenstein. Po jeho smrti 23. března 1925 došlo k rozdělení panství: polovinu dědila Marie Salzerová - Wittgensteinová, druhou část pak Hermína Mareschová – Wittgensteinová. Již v roce 1873 vznikl v Mouchnicích čtenářský spolek, který se roku 1910 přeměnil v místní odbor Národní jednoty. Mouchnický hasičský sbor byl založen roku 1898, Sokol vznikl v roce 1913 přeměnou spolku Staroslavná obec Baráčníků a kromě tělovýchovy rozvíjel i všeobecně prospěšnou kulturní činnost. Roku 1923 vznikla v obci i Federovaná dělnická tělocvičná jednota, která se nadšeně věnovala i ochotnickému divadlu. V roce 1920 se představitelé obce rozhodli zavést elektrické osvětlení (pouliční i v domácnostech). Proud byl odebírán z elektrárny v Oslavanech, akce však byla tak finančně náročná, že se obec musela zadlužit. V letech 1995 – 1996 byl vybudován obecní vodovod a v letech 1998 – 1999 byla obec plynofikována. V roce 2001 byla dokončena přestavba obecní prodejny na společenský dům a v roce 2002 rekonstrukce veřejného osvětlení. Zdroj dalších informací: http://www.mouchnice.cz - 24 -

Obec Násedlovice Obec Násedlovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 305,4 ha, tj. 13,054 km2 a žilo v ní 842 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 65 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 15 503,6 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 46’’ severní šířky a na 16o 57’ 36’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 230 m na západním okraji Kyjovské pahorkatiny asi 16 km západně od Kyjova. Nejstarší zmínka o Násedlovicích pochází z roku 1327, kdy patřily klášteru cisterciaček královny Elišky Rejčky na Starém Brně. Tohoto roku je klášter vyměnil s Černínem z Popic za osadu Stanoviště u Tišnova. Již v roce 1376 dědicové z rodu Černínů Násedlovice prodali a v jejich držení se postupně vystřídalo několik rodů z řad nižší šlechty. Heralt z Drahotuš v roce 1385 rozdělenou osadu opět spojil a jeho rod držel Násedlovice až do roku 1415. V této době byly na území obce mimo jiné dva rybníky. Pak se vlastníky panství stali postupně Znata z Melic, Břeněk Švihovský z Riesenburku a od roku 1446 majitel obce Schönstrass Markvart z Malenovic a Prakšic. Za války krále Jiřího z Poděbrad (1420 – 1471) s Matyášem Korvínem v letech 1468 – 1471 pustly a postupně pak i zanikaly sousední vsi, které ležely v blízkosti dnešních Násedlovic. Byly to Staré Násedlovice (také Stará ves), které se nacházely západně od dnešní obce (nad dambořskou zastávkou), vesnice Schönhof, nacházející se v prostoru mezi Nenkovicemi a Násedlovicemi a vesnice Schönstrass, poměrně velká osada ležící jižně od Násedlovic v údolí Trkmanky. V roce 1492 získal s věnem své ženy obce Násedlovice a Schönstrass Jan ze Zástřizl. V držení pánů ze Zástřizl zůstaly Násedlovice do roku 1558, kdy je prodali Albrechtu Černohorskému z Boskovic a jeho bratru Janu Šemberovi. V té době už byly okolní tři vsi pusté a tvrz v Násedlovicích neobydlená (poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1626). V roce 1565 koupil Násedlovice Oldřich z Kounic a připojil je k panství ždánickému. Majetek Kouniců však byl pro účast Karla z Kounic v protihabsburském povstání (1618 – 1620) zkonfiskován a ždánické panství, včetně Násedlovic, bylo přiděleno Maxmiliánovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové se stali pro dalších několik století největšími pozemkovými vlastníky na Moravě (v jejich držení zde bylo 92 000 ha lesů a 18 000 ha polí). Teprve v roce 1869 pronajal Jan II. z Lichtenštejna statky ždánického panství (kromě lesů) a cukrovar kelčanskému cukrovarnickému konsorciu, jehož členem byl také Ignác Seidl. Když se po I. světové válce uskutečnila pozemková reforma, získal tento majetek Lichtenštejnů Dr. Ervin Seidl. Jeho rodině byly majetky zkonfiskovány po II. světové válce na základě dekretů prezidenta Edwarda Beneše. V roce 1825 byla v obci postavena zvonice. V roce 1878 si obyvatelé evangelického vyznání postavili novou zvonici, k níž v roce 1896 přibyla evangelická modlitebna. Původní zvonice byla v roce 1931 upravena na kapli. Dominantou obce je katolický kostel zasvěcený sv. Martinovi a sv. Cyrilu a Metodějovi. První školní budova byla v Násedlovicích postavena již v roce 1807. V roce 1888 bylo k původně přízemní budově přistavěno první patro. V roce 1908 byla v obci postavena nová škola, která se v roce 1947 změnila na školu mateřskou. Zdroj dalších informací: http://www.obecnasedlovice.cz - 25 -

Obec Nechvalín Obec Nechvalín měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 424,7 ha, tj. 4,247 km2 a žilo v ní 349 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 82 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 12 169,1 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 3’ 15’’ severní šířky a na 17o 4’ 46’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 274 m na jižním úpatí Ždánického lesa asi 6 km východně od Ždánic a asi 8 km severozápadně od Kyjova. Území obce bylo osídleno již na počátku našeho letopočtu, o čemž svědčí archeologické nálezy hrobů z doby laténské i v době pozdější, jak dokládají odkryté hroby z období slovanského osídlení. První písemná zmínka o obci Nechvalín je ve falzu zakládací listiny vizovického kláštera z poloviny 14. století, která je datovaná rokem 1261. Jihozápadně od obce jsou v krajině dosud patrné mohutné valy venkovského raně feudálního sídla drobného velmože z 9. století. O počátcích nechvalínské tvrze neexistují přesné informace. V písemnostech ze 40. let 14. století je uváděn Hynek z Nechvalína. V roce 1529 se Nechvalín stal biskupským lénem. Zdejší tvrz byla sídlem držitelů léna až do roku 1653, kdy byl Nechvalín postoupen Lichtenštejnům a stal se součástí Ždánického panství. Protože Lichtenštějnům patřil zámek ve Ždánicích, tvrz nepotřebovali a ta postupem času zanikla. V roce 1834 byla v obci postavena škola. Škola, v níž probíhá výuka i v současnosti, byla vybudována v roce 1895 a v polovině 70. let 20. století se uskutečnila její generální rekonstrukce. V současnosti se v této budově nachází mateřská škola, základní škola a školní jídelna. Původně byla v obci pouze zvonice. V roce 1891 zde byla postavena kaple zasvěcená sv. Kateřině. V roce 1980 byla obec Nechvalín integrována pod MNV Bukovany. Znovu se osamostatnila k 23. 3. 1990. Zdroj dalších informací: http://www.nechvalin.cz

- 26 -

Obec Nenkovice Obec Nenkovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 654,5 ha, tj. 6,545 km2 a žilo v ní 481 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 73 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 13 607,1 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 14’’ severní šířky a na 17o 0’ 41’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 260 m na západním okraji Kyjovské pahorkatiny asi 8 km jižně od Ždánic a asi 11 km západně od Kyjova. První zmínka o Nenkovicích (Nynkovicích) se nachází v Moravských zemských deskách z roku 1341. Ve 14. století byly Nenkovice majetkem kláštera v Pustiměři, v 16. století přešly pod ždánický velkostatek. Třicetiletá válka způsobila v Nenkovicích velkou spoušť a doosídlování Nenkovic nebylo hotovo ještě v roce 1721. Dostatek dobré orné půdy umožnil jedinečné řešení sociálních problémů ve vzájemném vztahu gruntovníků a domkařů. Nenkovice byla jediná obec na Kyjovsku, kde se domkaři necítili být zkracováni ve svých nárocích na obecnosti. V roce 1877 byla v obci postavena škola. Kvůli častým požárům (při jednom z nich vyhořelo 30 domů) se místní lidé rozhodli postavit obecní kašnu, která byla vybudována v roce 1899 a slouží dodnes. Roku 1901 byla postavena silnice od rozcestí ze Želetic přes Nenkovice až po Stavěšice a v roce 1908 byla silnice dokončena až do Kyjova. V roce 1912 byla postavena uprostřed návsi zvonice, která je vyzdobena sgrafity akademického malíře Jano Köhlera, a v roce 1928 byla vybudována silnice v Příhoně. V témže roce byla obec elektrifikována. V závěrečných fázích 2. světové války, během osvobozování, probíhaly v okolí obce tvrdé boje mezi Němci a Sovětskou armádou. Po válce v roce 1954 byla v Nenkovicích postavena velká budova pro Základní a Zvláštní školu. V roce 1972 byl postaven kulturní dům a v roce 1975 zdravotní středisko. Roku 1980 došlo k integraci obce s Želeticemi a v témže roce byl zrušen místní závod Hodonínské cihelny. V roce 1989 se obec Nenkovice opět osamostatnila. Zdroj dalších informací: http://www.nenkovice.cz

- 27 -

Obec Ostrovánky Obec Ostrovánky měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 163,3 ha, tj. 1,633 km2 a žilo v ní 228 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 140 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 7 162,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 35’’ severní šířky a na 17o 4’ 48’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 309 m na jižním úpatí Ždánického lesa asi 7 km jihovýchodně od Ždánic a asi 7 km severozápadně od Kyjova. První písemná zmínka o obci je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy obec patřila břeclavskému velkofarnímu kostelu. Za českouherských válek byly Ostrovánky poničeny natolik, že se v letech 1510 – 1515 uváděly jako pusté. Potom území připadlo panství Ždánickému a v letech 1675 – 1681 byla obec obnovena. Z roku 1679 pochází první pečeť obce, která má ve znaku jeden velký žalud s nápisem „peczet diediny OSTROVAN 1679“. Další dochovaná pečeť pochází z roku 1821. Podle těchto pečetí byly Ostrovánky samostatnou obcí. Svou samostatnost ztratily poprvé v letech 1850 – 1888, kdy kolonií Nechvalína a podruhé v roce 1976, kdy se s Nechvalínem spojily a potřetí v roce 1980, kdy se pod MNV Bukovany sloučily dokonce tři obce – Bukovany, Nechvalín a Ostrovánky. V roce 1990 se Ostrovánky opět osamostatnily. V obci se nachází kaplička Panny Marie z roku 1884 a v horní části římskokatolická kaple sv. Václava z roku 1930. Zdroj dalších informací: http://www.ostrovanky.cz

- 28 -

Obec Ratíškovice Obec Ratíškovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 258,5 ha, tj. 12,585 km2 a žilo v ní 4 074 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 324 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 3 089,1 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 55’ 15’’ severní šířky a na 17o 9’ 50’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 207 m asi 12 km jihovýchodně od Kyjova a asi 8 km severovýchodně od Hodonína. Archeologické nálezy dokládají osídlení zdějšího území již v mladší době kamenné, dále v době železné, v mladší době hradištní i v době slovanského osídlení. První písemná zpráva o obci je uvedena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, který pořídil soupis veškerého majetku patřícího k olomouckému biskupství. Listina obsahuje více než 200 moravských místních jmen a je tedy prvním místopisem Moravy. Ve 14. století patřily Ratíškovice ke knížecímu komornímu statku ve Bzenci. V letech 1333 – 1346 byl moravským markrabětem, tudíž i majitelem Ratíškovic, také Karel IV. Po něm zastával tento úřad 26 let jeho mladší bratr Jan Jindřich. Ten odkázal svému prostřednímu synovi Janu Soběslavovi Bzenec s úřadem soudcovským, vinicemi a jejich desátky, s lesem Doubravou až po Rúdník a s dědinami, které k bzenecké tvrzi náležely: Vracov s mýtem, Vlkoš, Ratíškovice, Těmice, Syrovín, Hostějov a Vacenovice. S pomocí moravské šlechty se zmocnil odkázaného majetku Janův nejmladší bratr Prokop, který jej roku 1397 prodal Ješkovi Kuželovi ze Žeravic. Předal jemu a jeho dědicům k plnému právu a vlastnictví celou vesnici i s lidmi, platy, poli a loukami. Touto smlouvou přestaly být Ratíškovice součástí zeměpanského majetku a staly se poddanskou vesnicí. Ve druhé polovině 14. století patřily Ratíškovice spolu s dalšími obcemi k farnosti Milotice. V průběhu 15. století patřily Ratíškovice postupně několika zemanským rodům. Mimo jiné je měl ve svém držení i Markvart Šenstranský z Malenovic. Po česko-uherských válkách se roku 1481 stal majitelem Ratíškovic hejtman krále Matyáše Jan Kropáč z Nevědomí a v příštím roce nejvyšší zemský komoří Vratislav z Pernštejna. Roku 1496 odkoupili od Vratislava z Pernštejna ves Ratíškovice páni z Lipé. V květnu 1594 prodal Jan IV. z Lipé Ratíškovice a dalších 19 vesnic Juliovi hraběti ze Salmu a Neuburku nad Innem a jeho synům Weikhartovi a Karlovi, kteří v roce 1600 sepsali urbář (link) obsahující seznam poddaných, jejich peněžní a naturální dávky a robotní povinnosti. Na konci válek s Turky (1592 – 1606) se novým majitelem hodonínského panství stal hrabě Štěpán Illiesházy. V dalším období, kdy se Uhry přidaly k Turkům, byly vypáleny Strážnice, Veselí, Bzenec, byl zničen Kyjov a zpustošeny vesnice, mezi nimiž byly i Ratíškovice. Roku 1614 bylo hodonínské panství prodáno Zdeňkovi Žampachovi, který se později ve stavovském odboji proti Habsburkům postavil veřejně na stranu císaře. Proto byla stavy nařízena konfiskace jeho majetku, který byl koncem roku 1619 předán Matyášovi z Thurnu. Roku 1692 odkoupil panství kníže Jan Adam z Lichetenštejna a v roce 1711 je odkázal svým dcerám Marii Alžbětě a Marii Antonii, která byla provdána za uherského hraběte Michala z Czoboru. Marie Antonie již v roce 1712 odkoupila za 400.000 zlatých podíl své sestry a stala se - 29 -

výhradní majitelkou hodonínského panství. Roku 1750 převzal statky hrabě Josef z Czoboru, který pro svou marnotratnost upadl do konkurzu. Moravské statky a s nimi Hodonín a Ratíškovice dne 10. července 1762 odkoupil za 1.005.500 zlatých rýnských císař František I. Ratíškovice zůstaly v soukromém vlastnictví císařské rodiny až do vydání tolerančního patentu a zrušení roboty dne 1. 7. 1848. Pak se staly samostatnou hospodářskou jednotkou a byly dál převážně zemědělskou obcí – pěstovalo se zde žito, ječmen, oves, brambory, řepa, kukuřice, selo se proso a konopí. Byl vytvořen vlastní obilný fond, udržovaný až do konce 19. století. Teprve na přelomu 19. a 20. století začali někteří muži z Ratíškovic pracovat v hnědouhelných dolech v Dubňanech a Miloticích. Kolem roku 1850 byla v ratíškovicích založena cihelna (link) a z jílu z místních těžeben se ručně zhotovovaly cihly a střešní tašky – „škřidlice“. V obci se nachází římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje (1855 – 1857) a větší množství křížů, pomníků a kapliček. Zdroj dalších informací: http://www.ratiskovice.com

- 30 -

Obec Skalka Obec Skalka měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 303,2 ha, tj. 3,032 km2 a žilo v ní 171 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 56 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 17 731,0 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 10’’ severní šířky a na 17o 12’ 23’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 238 m na jižním úpatí Chřibů asi 9 km severovýchodně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy král Jan Lucemburský potvrdil její držení Janovi z Hradce. Ten ji vzápětí směnou předal mezi statky olomouckého biskupství, které ji udělovalo jako léno. V roce 1957 byla postavena budova obecního úřadu a v roce 1958 v obci vzniklo JZD. V zájmu lepší organizace v zemědělské výrobě se družstvo spojilo s družstvem ježovským a labutským a vytvořily tak jednotné zemědělské družstvo Vlast. V roce 1989 byla obec plynofikována a v letech 1994 – 1996 byl vybudován obecní vodovod. Na návsi uprostřed obce stojí kaple zasvěcená sv. Josefovi z roku 1898. Před obecním úřadem je litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1862 a po jeho stranách dvě pískovcové sochy Sedmibolestné Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z roku 1889. Další dva kříže (Hlaváčův a Sukopův) pocházejí z roku 1907. Zdroj dalších informací: http://www.skalkaobec.cz

- 31 -

Obec Skoronice Obec Skoronice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 543,5 ha, tj. 5,435 km2 a žilo v ní 528 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 97 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 10 293,6 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 58’ 55’’ severní šířky a na 17o 9’ 15’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 192 m asi 5 km jihovýchodně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Až do konce 16. století byly Skoronice předmětem prodejů a nákupů a také sporů mezi příslušníky nižší šlechty. V roce 1599 osada vyhořela. V milotickém urbáři z roku 1611 se dochoval záznam sedmadvaceti gruntů, které tvořily spolu kovárnou a pastuškou původní osadu. V době třicetileté války, v říjnu roku 1623, byly Skoronice zpustošeny a vylidněny turecko-tatarskými vojsky sedmihradského vévody Gábora Bethlena. Rokem 1653 se začínají psát nové dějiny obce. Vlastník milotického panství (a tedy i Skoronic) Gabriel Serenyi povolal do osady dvacet tři rodin z Kunwaldu, svého nově nabytého panství na Novojičínsku. Mateřskou řečí kolonizátorů byla němčina a svůj jazyk si snažili zachovat i ve slovanském prostředí. Ještě v 18. století jezdil do obce kněz, který vyučoval děti osadníků řeči předků. Tříleté osvobození od daní a úlevy na robotě po dobu 10 let umožnily novým osadníkům zvelebení gruntů a zabezpečily dostatek pracovních sil do začátku hospodaření. Z roku 1677 pochází obecní pečeť. V roce 1886 byl ve Skoronicích dostavěn kostel zasvěcený sv. Floriánovi. V roce 1905 byla obci postavena škola, která je pěknou ukázkou venkovské secese. V letech 1957 – 1958 byl vybudován obecní dům. V letech 1998 a 2013 byl zrekonstruován nejstarší dům v obci z roku 1903, ve kterém se dnes nachází obecní muzeum. Část expozice představuje skoronskou jízdu králů, starobylý zvyk, který byl v roce 2011 zapsaný na reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. Druhou část expozice tvoří ukázka lidového bydlení na Slovácku v 1. polovině 20. století. Zdroj dalších informací: http://www.skoronice.cz

- 32 -

Obec Sobůlky Obec Sobůlky měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 697,6 ha, tj. 6,976 km2 a žilo v ní 888 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 127 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 7 855,9 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 12’’ severní šířky a na 17o 4’ 44’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 244 m v Kyjovské pahorkatině asi 4 km západně od Kyjova. Archeologické nálezy dokládají, že území dnešní obce bylo osídleno nejpozději v 6. tisíciletí př. n. l. lidem kultury s lineární keramikou. Od té doby jsou již archeologicky prokázána téměř všechna časová období. V raném středověku byly Sobůlky jednou z největších osad Kyjovska. Polokočovný slovanský lid založil patrně v 9. století osadu jménem Sobolkovici. Záznam o majetku břeclavského kostela z roku 1141, kterému patřily dva lány v osadě Sobolkovici je nejstarší písemnou zmínkou o obci. Historické prameny uvádějí jako první vlastníky Sobůlek rod Dupníků v polovině 14. století. Po nich se vystřídalo v držení vesnice mnoho šlechtických rodů (páni z Boskovic, z Kunštátu, Zástřizlové, páni z Ludanic a Žerotínové). Po roce 1691 patřila obec milotickému panství. V zemských deskách olomouckých z roku 1378 je poprvé zmiňován tzv. zemanský poplužní dvůr, v jehož držení se vystřídaly rody ze Zdětína, Dluhošové z Kopenic a Vojkovští. Největšího rozmachu zemanský dvůr zažíval za života zámožné majitelky Heleny Dluhošové-Lévové, známé jako baronka Lévová. Roku 1605 uherská vojska Istvána Bocskaye vypálila Kyjov a okolních 12 vesnic. Podle ústního podání pamětníků byl tehdy vypálen i sobůlský klášter či kostelík. Od roku 1664 obec se svolením užívala práva pečeti. V roce 1849 přikročila vrchnost z Milotic k úplnému zrušení poddanství. K dopravnímu spojení vesnice s královským městem Kyjovem došlo v letech 1894 – 1896 postavením silnice ze Sobůlek po silnici okresní vedoucí do Strážovic. Roku 1899 byla původní školní budova z roku 1794 rozšířena přístavbou. V obci fungovaly obě tělocvičné jednoty, Orel i Sokol. V letech 1932 – 1936 byla obec elektrifikována. V roce 1935 byla provedena další přístavba školní budovy. Dne 28. dubna 1945 osvobodila obec rumunská vojska. V roce 1947 byl zaveden místní rozhlas a byla zde otevřena mateřská škola. Roku 1966 došlo k přístavbě nového sálu pohostinství, který dosud slouží většině kulturních akcí v obci. Roku 1967 byl rozšířen místní hřbitov pocházející z roku 1884. V květnu roku 1970 byl v centru obce odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V letech 1969 – 1973 byla postavena nová škola a téměř současně vyrostla na části bývalého zemanského dvora prodejna Jednoty. Na katastrálním území obce se nachází mimo jiné barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1721, kaplička sv. Heleny z roku 1734 a barevně zdobený kříž z 19. století umístěný před průčelím kaple zasvěcené Panně Marii Nejsvětějšího srdce. Zdroj dalších informací: http://www.sobulky.cz

- 33 -

Obec Stavěšice Obec Stavěšice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 493,0 ha, tj. 4,930 km2 a žilo v ní 348 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 71 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 14 166,7 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 4’’ severní šířky a na 17o 1’ 52’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 231 m v Kyjovské pahorkatině asi 9 km jižně od Ždánic a asi 8 km západně od Kyjova. První zmínka o obci pochází z roku 1389, archeologické nálezy z okolí však svědčí o mnohem starším osídlení. Majitelé obce se zpočátku často střídali, v roce 1492 přešla obec pod pány ze Zástřizl, kteří ji vlastnili až do roku 1687, s přestávkou v letech 1550 – 1583. Obec patřila nejprve pod svatobořické panství a od roku 1692 byla trvale připojena k milotickému panství. Dalšími majiteli tohoto panství byli Serenyiové, kteří je drželi nejdéle v rozmezí let 1692 – 1811 a Seilernové v letech 1888 – 1945. V severozápadní části katastru obce se dnes nachází soustava čtyř vodních nádrží s revitalizačním charakterem, v jihovýchodní části pak záchytná vodní nádrž Zápověď chránící sousední obec Šardice, v jižní části byl v letech 2002 – 2004 vysázen les o výměře 9 hektarů. V obci byla vybudována kanalizace s čistírnou odpadních vod, obecní vodovod a plynovod. Od roku 2012 je na Hejdách penzion pro důchodce. Největší pamětihodností v obci je kaple sv. Floriána postavená v roce 1730 a opravená v letech 1998 – 1999. Zdroj dalších informací: http://www.stavesice.eu

- 34 -

Obec Strážovice Obec Strážovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 601,8 ha, tj. 6,018 km2 a žilo v ní 576 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 96 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 10 447,9 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 34’’ severní šířky a na 17o 2’ 47’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 324 m v Kyjovské pahorkatině asi 7 km jižně od Ždánic a asi 6 km západně od Kyjova. Archeologické nálezy dokládají osídlení zdejšího území lidmi kultury se zvoncovými poháry, kultury únětické i lužické. První písemné zprávy o Strážovicích jsou uvedeny již v roce 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, v níž byly Strážovice připomínány jako statky břeclavského kostela. Od té doby byly Strážovice v držení mnoha pánů. V roce 1605 byla ves vypálena uherskými vojsky Istvána Bocskaye a v průběhu třicetileté války byla opět vypleněna roku 1623. V letech 1751 – 1753 byl ve Strážovicích postaven barokní zámeček a zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která byla kompletně zrestaurována v roce 1998. V průčelí kaple jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Anny. Do roku 1772 byly děti ze Strážovic přiděleny do farní školy v Želeticích. Od tohoto roku se začalo vyučovat ve Strážovicích. Jestli bylo založení této školy povoleno vyššími úřady, není známo, protože teprve 15. června 1791 učinila vrchnost kroky k založení školy. V 19. století byla postavena nová škola. Škola, v níž se vyučuje v současnosti, byla ve Strážovicích postavena v roce 1988. V roce 1923 byl založen hřbitov a roku 1928 byla obec elektrifikována. Druhá světová válka zde skončila 27. 4. 1945 osvobozením Strážovic sovětskou armádou. V roce 1952 byla započata hodpodářskotechnická úprava půdy, bylo založeno JZD a zemědělské pozemky byly odebrány původním majitelům. Ve Strážovicích žil od roku 1926 až do své smrti v roce 1941 akademický malíř Jano Köhler. Za pozornost stojí jeho hrob s pomníkem, který si za života sám zhotovil. Jedná se o mozaikový obraz Madony. Zdroj dalších informací: http://www.strazovice.cz

- 35 -

Obec Svatobořice-Mistřín Obec Svatobořice-Mistřín měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 2 311,7 ha, tj. 23,117 km2 a žilo v ní 3 566 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 154 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 6 482,6 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 58’ 39’’ severní šířky a na 17o 5’ 20’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 193 m asi 4 km jihozápadně od Kyjova. První zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy Bolek z 0taslavic odprodal část obce Svatobořice Markvartovi z Morkovic. Potom přecházela osada a její část na další majitele. V letech 1405 – 1415 vlastnil Svatobořice Jan z Moravan a roku 1460 Jan z Milotic. V roce 1522 po smrti tehdejšího majitele Jana z Ludanic jeho bratři Jan a Hynek prodali Svatobořice Vilémovi z Kunštátu. Po roce 1524 byly už obě obce spojeny společným osudem a roku 1698 se staly majetkem hraběnky Arnoštky z Lowensteinu. Tehdy už přestaly být zbožím prodávaným a staly se součástí statků, které měly ústřední správu v Miloticích a měnily majitele jako dědice. Svatobořice byly podle pověsti městem a nazývaly se Červené město. V 18. století byla uprostřed obce z nejstarších dob zachována brána jako pozůstatek opevnění. Ze zbytků zdiva byl postaven pivovar a velké sklepy, které se zachovaly dodnes. Z toho lze usoudit, že Svatobořice byly a jsou osadou hospodářsky významnou. Mistřín se zmiňuje v roce 1228 jako majetek velehradského kláštera. Ves tenkrát stála v místech nazývaných dnes Staré Mistříny, asi 1 km severozápadně od současného Mistřína. Během česko-uherských válek v 15. století byla vesnice zničena a znovuvybudována jižněji jako Nový Mistřín, o kterém se poprvé píše v roce 1536. Znovu byla obec vypálena 1. července 1605 při vpádu uherských vojsk Istvána Bocskaye. Zcela zničena byla během třicetileté války. Kolem roku 1656 byla obec vystavěna potřetí na současném místě. Dvě původně samostatné obce se sloučily v roce 1964. V obci se nachází barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1743, zvonice se slunečními hodinami z roku 1719, socha sv. Floriána z roku 1745 od vídeňského sochaře Jakoba Christopha Schletterera, socha sv. Anny z roku 1791 od brněnského sochaře Ondřeje Schweigla a dvě kamenné hlavy z poloviny 17. století zpodobňující nejstaršího boha starořímského pantheonu Januse se dvěma tvářemi (Janus Geminus nebo Janus Bifrons), boha minulosti, současnosti i budoucnosti a ochranného boha bran, dveří a vchodů. Na místě dnešní textilky stával za druhé světové války internační tábor pro občany židovského a romského původu z Protektorátu i ze Slovenska, odkud byli v roce l942 přesunuti do Osvětimi, kde většina zahynula. Stálá výstava prací vězňů je nyní v základní škole. Zdroj dalších informací: http://www.svatoborice-mistrin.cz

- 36 -

Obec Syrovín Obec Syrovín měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 407,8 ha, tj. 4,078 km2 a žilo v ní 351 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 86 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 11 618,2 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 34’’ severní šířky a na 17o 15’ 44’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 244 m na jižním úpatí Chřibů asi 6 km severně od Bzence a asi 14 km východně od Kyjova. První písemná zmínka o obci pocházející z roku 1371 je obsažena v jedné z listin, které jsou součástí ediční řady textů z území Moravy nazvané Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Nejstarší uváděné jméno obce je Surowin. V letech 1371 – 1517 je obec uváděna u Bzeneckého panství, k němuž náležela i v pobělohorském období. Významnými a dlouhodobými držiteli vsi byli od roku 1588 majitelé bzeneckého panství Pruskovští z Pruskova. Z tohoto období pochází také stará obecní pečeť Syrovína, jejíž pečetní pole vyplňuje španělský štít se vztyčeným kosířem a dvěma hrozny po stranách. Originál pečeti je uložen v Kyjovském muzeu. Dominantou obce je barokní kostel Obrácení sv. Pavla postavený v letech 1713 – 1716. Z roku 1798 pochází kamenný kříž u kostela. Na jižním okraji obce byla v roce 1888 postavena barokní kaplička Panny Marie Sedmibolestné. V roce 1879 byla v blízkosti kostela postavena škola. K roku 1934 je datována socha sv. Floriána. Zajímavostí je i zrestaurovaný hasicí vůz roku 1899 umístěný před budovou obecního úřadu, který obec dostala darem od císaře Františka Josefa I. Zdroj dalších informací: http://www.syrovin.cz

- 37 -

Obec Šardice Obec Šardice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 729,3 ha, tj. 17,293 km2 a žilo v ní 2 199 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 127 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 7 864,0 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 57’ 51’’ severní šířky a na 17o 1’ 38’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 183 m asi 10 km jihozápadně od Kyjova a asi 19 km severovýchodně od Hodonína. Od druhé poloviny 11. století patřila obec k majetku zeměpanského hradu v Hodoníně. První písemná zpráva o existenci obce Šardice se nachází v rozhodčí listině olomouckého biskupa Dětřicha z 6. 2. 1286 ve věci sporu vlastníka Soběhrda ze Šardic s Wernherem, plebánem z Mistřína o oratoř v Šardicích. Kolem r. 1350 patřila polovina Šardic Ulmanovi z Velké. Po jeho smrti kolem r. 1362 se jeho polovina stala vlastnictvím moravského markraběte Jana Jindřicha, který postupně získal do majetku celou obec a vydal pro ni první zvláštní horenský řád. V roce 1370 se rozhodnutím markraběte Šardice staly trvalým vlastnictvím augustiniánů a byly jejich první osadou. Dne 28. října 1420 vyšly Šardice na čas z přímé klášterní držby a staly se statkem Jana Svinky z Onšova, kterému byly svěřeny rozhodnutím císaře Zikmunda, jako odměna za prokázané služby. Jejich držitelem byl ještě v roce 1446. Poté Šardice opět přecházejí do držby augustiniánského kláštera. V roce 1475 se držitelem Šardic stal Jan Janovský ze Strábenic a v letech 1480 – 1490 Jan Kuna z Kunštátu. Od roku 1492 byly Šardice opět v majetku augustiniánů. V roce 1605 byla obec pustošena uherskými vojsky Istvána Bocskaye. V roce 1621 zpustošila obec císařská armáda, v roce 1623 turecko-tatarská vojska sedmihradského vévody Gábora Bethlena, v roce 1663 tatarsko-turecká vojska a v roce 1705 kurucká vojska sedmihradského knížete a vůdce protihabsburského povstání Ference II. Rákoczyho (vypálen byl kostel, fara, dvůr a velká část obce). V letech 1740 – 1742 byla v souvislosti s přestavbou dvora na místě staré sýpky nákladem 1926 zlatých vystavěna jednopatrová rezidence, jako reprezentační sídlo brněnských augustiniánů, oddělená od klášterního hostince zahradou. V rezidenci bydlel i slavný augustiniánský opat Johann Gregor Mendel. V roce 1753 vydal opat Pertscher vydal nový horenský řád pro Šardice. Nový horenský řád pro Moravu byl vydán v roce 1783. K roku 1830 se datuje počátek těžby lignitu, který zde byl zjištěn geologem Albínem Heinrichem. První těžby byly prováděny z ložisek, jejichž výchozy zasahovaly blízko k povrchu. Poptávka po lignitu pro domácí otop i průmyslové podniky vedla k rozvoji šachet. Postupně byly otevřeny šachty Barbora a Marie Anna (1842), Josef a Ludvík (1843), František Josef I. a II. a Hildegart I. a II. (1846). V roce 1839 byl u cesty směrem k Nenkovicím zřízen menší výpomocný dvůr, nazvaný po opatu Nappovi Cyrilský. Dne 29. 9. 1872 vypukl v obci velký požár, během kterého shořelo 23 domů a 14 stodol. Tato událost zadala podnět pro stavbu budov z ohnivzdorného materiálu a pro rozvoj cihlářské výroby v Šardicích. V roce 1877 převzala statek do nájmu cukrovarnická a pivovarnická společnost v Martinicích. V období 1894 – 1924 se statek dostal do nájmu kelčanské cukrovarnické společnosti. Společnost zavedla racionální a vyspělé hospodaření - 38 -

využívající moderní mechanizaci, prováděla meliorace, používala hnojení umělými hnojivy a vydržovala si vlastní řemeslníky. Došlo i k rozvoji zemědělské malovýroby, která také začala používat mechanizaci a dokonalejší nářadí (mlátičky, fukary ap.). Dne 11. 4. 1898 vznikl v obci hasičský spolek. V roce 1904 koupila kyjovská sklářská firma Samuel Reich a spol. od kelčanského cukrovaru propůjčené dolové míry, což vedlo k dalšímu rozvoji těžby lignitu v Šardicích. Roku 1906 byla postavena nová škola. V roce 1913 byl otevřen důl Julius. V letech 1927 – 1929 byla v Šardicích postavena Měšťanská škola. V roce 1930 byla obec elektrifikována. V roce 1939 zakoupila důl Julius firma Baťa, a. s. ze Zlína. Dne 16. dubna 1945 byly Šardice osvobozeny Sovětskou armádou. V roce 1958 vyhořel důl Julius a byl otevřen nový důl Julius II., který byl v roce 1960 přejmenován na důl 9. květen. V roce 1958 začal v Šardicích poprvé ordinovat praktický lékař. V roce 1964 byl otevřen nový důl Dukla. V roce 1974 bylo do provozu uvedeno nově postavené nákupní středisko. V roce 1992 bylo ukončeno vyučování ve školní budově č. 5 z roku 1906. V roce 1993 byl uzavřen poslední důl Dukla – tím bylo ukončeno téměř 160 let hornické činnosti v obci. Nejvýznamnějšími památkami v obci jsou raně barokní kostel sv. Archanděla Michaela (gotický základ z roku 1286 byl přestavěn v 18. století), augustiniánská rezidence (1740 – 1742), socha sv. Trojice (1749) a kaplička sv. Rocha (1890). Zdroj dalších informací: http://sardice.cz

- 39 -

Obec Těmice Obec Těmice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 379,2 ha, tj. 3,792 km2 a žilo v ní 901 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 238 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 4 208,7 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 6’’ severní šířky a na 17o 15’ 51’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 210 m asi 13 km východně od Kyjova a asi 3,8 km severně od Bzence. V prvních písemných záznamech z roku 1371 je obec uvedena pod jménem Témice. Rod Témů měl obec v držení asi do roku 1397, pak připisuje markrabě Prokop výnos Těmic Bolce z Dobročkovic, manželce Zachariáše Lista z Všestrat. V roce 1406 Bolka z Dobročkovic předala zboží za 150 marek manželu její zesnulé dcery Anny, Janu z Moravan. V letech 1550 – 1551 koupili od Kateřiny z Doloplaz Těmice a Ořechov bratři Jan, Václav a Mikuláš Onšíkové z Bělkovic, kteří zde hospodařili společně. Později statek přešel na probošta olomoucké kapituly Jana XIX. Arnošta z Plattenštejna. Bezohlednost císaře Ferdinanda II. Habsburského v pobělohorském období pocítila i obec Těmice. Obyvatelstvo nekatolického vyznání se vystěhovalo a tím vesnice zpustla. V roce 1719 koupil velehradský opat od hrabat Rudolfa a Karla Maxmiliána z Magni ořechovské panství, ke kterému patřily i Těmice, se všemi poli, lesy, lukami, vinohrady, dobytkem a poddanými i se všemi robotami za 48.000 zlatých rýnských a spojil je s domanínským dvorem v jeden celek. Druhá světová válka zde skončila dne 28. 4. 1945, kdy byly Těmice osvobozeny rumunskou armádou. Po roce 1989 byl v Těmicích vybudován obecní vodovod, rozvod plynu, telefonní síť a kabelová televize a bylo zrekonstruováno místní koupaliště. K historickým památkám obce patří kamenný kříž z roku 1801 a žudro na lidovém domě z poloviny 19. století. Zdroj dalších informací: http://www.temice.cz

- 40 -

Obec Uhřice Obec Uhřice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 707,4 ha, tj. 7,074 km2 a žilo v ní 748 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 106 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 9 457,2 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 53’’ severní šířky a na 16o 56’ 56’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 227 m na jižním úpatí Ždánického lesa asi 9 km západně od Ždánic a asi 18 km severozápadně od Kyjova. První zmínku o obci lze zaznamenat až v letech 1336 – 1341 v přídomku jejího majitele Vrška z Uhřic. Vesnice byla rozdělena mezi několik vlastníků, až před rokem 1392 ji jako celek držel Přeček z Uhřic. Za husitských válek ji snad v roce 1419 získal Václav Racek z Mrdic. Kališnický rod Racků obec držel do smrti Jaroslava v roce 1545. Většina z příslušníků tohoto rodu se psala z Mrdic a na Uhřicích. Jako vladykové Uhřic byli poslední dva Rackové pohřbeni v hrobce místního kostela sv. Jana Křtitele postaveného v první polovině 14. století. Krypta se nachází pod dlažbou uprostřed chrámové lodi kostela. Jsou v ní pozůstatky uhřických zemanů Jiříka Racka (zemřel v roce 1535), jeho syna Jaroslava Racka (zemřel 1545) a Jana Kryštofa Jägera z Poysbrunnu (zemřel v roce 1605), jehož náhrobní deska je umístěna ve stěně u kazatelny. V románsko-gotickém kostele se zvláštnost, kterou je hliněný svatostánek. Podle expertů se jedná o habánskou práci z konce 16. a začátku 17. století, která vznikla v místní toufarské dílně v období, kdy Uhřice vlastnil Jan Kryštof Jäger z Poysbrunnu. Ten panství koupil kolem roku 1590. Jako přesvědčený katolík vybudoval v obci faru a nechal opravit kostel. Pro něj pak nechal zhotovit hliněný tabernakl. Dalšími pamětihodnostmi obce jsou socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána. V bývalém statku – Janově Dvoře došlo k podpisu míru mezi císaři Napoleonem a Františkem II. Zdroj dalších informací: http://www.uhrice.cz

- 41 -

Obec Vacenovice Obec Vacenovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 464,9 ha, tj. 14,649 km2 a žilo v ní 2 194 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 150 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 6 676,8 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 56’ 44’’ severní šířky a na 17o 10’ 26’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 208 m asi 11 km jihovýchodně od Kyjova a asi 9 km jihozápadně od Bzence. Archeologické nálezy (z nichž ty nejstarší pocházejí přibližně z 5. tisíciletí př. n. l.) dokládají nepřetržité osídlení území dnešní obce a jejího okolí již od neolitu. Potvrzena byla dále přítomnost Keltů, osad z doby římské říše i Slovanů. Nejstarší písemná zpráva o Vacenovicích pochází z roku 1228, kdy král Přemysl Otakar I. daroval klášteru velehradskému 53 vesnic, včetně Vacenovic. Další listina krále Václava I. z roku 1250 potvrzuje Velehradskému klášteru jeho statky (mezi nimi i vesnici Vacenovice) a privilegia. K obci patřívala část bzenecké Doubravy, která je významně zapsána do jejích dějin. Král Zikmund roku 1420 poskytl držiteli Vacenovic a jeho nástupcům právo pást v této Doubravě dobytek a těžit zde dřevo na stavby a otop. Koncem 15. století získali toto právo i všichni vacenovičtí poddaní, což byla velká výsada. V této souvislosti se ve znaku Vacenovic objevily žaludy. Později, od začátku 16. století až do 20. století, patřily Vacenovice k panství milotickému. V roce 1554 koupili obec Žerotínové. Kolem roku 1560 se ve Vacenovicích usadili habáni (novokřtěnci, příslušníci anabaptistické sekty), kteří vynikali jako všestranní řemeslníci (mimo jiné výrobou fajánsové keramiky, která je doložena četnými místními archeologickými nálezy, včetně habánské keramické vypalovací pece /J. Pajer, 2005 – 2006/) a přispěli k hospodářskému rozvoji obce. Tvrz společně s dvorem ve Vacenovicích je zmiňována v listinách z let 1590 a 1593, kdy patřila k panství bzeneckému. V urbáři z roku 1604 se uvádí, že ve Vacenovicích je rytířské sídlo. Poklidný život a hospodářskou prosperitu obce ukončil až vpád uherských vojsk Istvána Bocskaye v roce 1605, kdy byla celá ves zpustošena a především nájezd císařské armády dne 8. 1. 1621. Po vydání patentu císaře Ferdinanda II. a po nařízení kardinála Dietrichsteina z roku 1622 se habáni museli ze země vystěhovat a přesídlili do Uher. Na listině z roku 1668 je nejstarší pečeť Vacenovic. Již v roce 1848 obec podala žádost o zřízení školy a hned v roce následujícím se učilo v panské hájovně. V roce 1879 byla v obci vybudována nová škola, která s různými nástavbami a rekonstrukcemi slouží dodnes. V roce 1881 zde vznikl Čtenářskohospodářský spolek Sušil, v roce 1904 organizace Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a hasičská jednota, v roce 1882 Občanská záložna, v roce 1905 Spořitelní a záloženský spolek, v roce 1910 Dobytčí spolek a Omladina a v roce 1920 Orel. V roce 1911 byla provedena elektrifikace obce napojením na Jihomoravské elektrárny v Dubňanech. Po odfaření od Milotic si v letech 1927 – 1930 vacenovičtí občané vybudovali nový kostel Božského Srdce Páně (na čelní stěně za oltářem jsou sochy sv. Petra a Pavla a mezi nimi obraz Božského Srdce Páně od akademického malíře Jano Köhlera, barokní varhany pocházejí z roku 1784). Druhá světová válka zde skončila dne 18. 4. 1945, kdy obec - 42 -

osvobodila Sovětská armáda. V letech 1932 – 1953 se u Vacenovic těžil zemní plyn. V roce 1993 byla dokončena plynofikace obce. Z dalších pamětihodností se v obci nacházejí kaple sv. Jana Sarkandera (1874), Boží muka (počátek 18. století), socha sv. Jana Nepomuckého (konec 18. století) a kaple Panny Marie Sedmibolestné (1910). Zdroj dalších informací: http://www.vacenovice.cz

- 43 -

Obec Věteřov Obec Věteřov měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 818,4 ha, tj. 8,184 km2 a žilo v ní 521 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 64 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 15 708,2 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 49’’ severní šířky a na 17o 3’ 9’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 264 m v Kyjovské pahorkatině asi 6 km jihovýchodně od Ždánic a asi 7 km severozápadně od Kyjova. Archeologické nálezy dokládají osídlení území v okolí dnešní obce ze závěru starší doby bronzové (1 650 – 1 500 př. n. l.) – v odborné literatuře se hovoří o věteřovské archeologické skupině, která společně s maďarovskou skupinou tvoří tzv. věteřovsko-maďarovskou kulturu. Podle ozdobné meandrovité vlnovky na předmětech se předpokládá, že věteřovská kultura i podunajské kultury střední Evropy byly od začátku doby bronzové inspirovány starověkými Mykénami a Řeckem, s nimiž také udržovaly obchodní styky. Na katestru obce byly nalezeny také zbytky slovanského hradiště. První písemná zmínka o obci je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy dva lány ve Věteřově patřily velkofarnímu kostelu arcijáhenství břeclavského. Tvrz na Valech je poprvé zmiňována v roce 1340, kdy byl jejím majitelem Bušek z Věteřova. Za husitských válek v roce 1422 byla tvrz vypálena. Jako pusté se místo uvádí s jistotou v roce 1447 při prodeji Jindřichu Mírkovi z Chlumu. Kolem poloviny 16. století žili v obci habáni (novokřtěnci, příslušníci anabaptistické sekty), jejichž přítomnost byla doložena archeologickými nálezy kvalitní fajánsové habánské keramiky. Na nejstarší zachované pečeti Věteřova z roku 1714 jsou symboly radlice a krojidla dokládající, že obec byla v té době zemědělskou a sadařskou vesnicí. V roce 1795 byla ve vsi založena škola a v roce 1821 zde byla postavena budova jednotřídní školy s celodenním vyučováním. V letech 1947 – 1950 pak byla vybudována nová škola. V letech 1913 – 1950 byla v obci v provozu kruhová cihelna, v níž se vyráběly cihly z cihlářské hlíny těžené v místní těžebně. Ve Věteřově stával až do roku 1927 také větrný mlýn. Dominantou obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje (1902) a secesní fara (1908). V obci se dále nacházejí tři kapličky a třináct křížů a pomníků. Zdroj dalších informací: http://www.veterov.eu

- 44 -

Obec Vlkoš Obec Vlkoš měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 863,7 ha, tj. 8,637 km2 a žilo v ní 1 061 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 123 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 8 140,4 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 48o 59’ 25’’ severní šířky a na 17o 9’ 52’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 197 m asi 4 km jihovýchodně od Kyjova. První zmínka o obci nazývané Vlkus se objevuje ve fundační listině sepsané v Čejkovicích dne 28. 10. 1248, podle níž Oldřich III. Korutanský, vévoda korutanský a kraňský a majitel břeclavského panství daroval čtyři usedlosti v Rakvicích kněžím řádu Templářů sídlícím v Čejkovicích. Mezi svědky je uveden plebán z Vlkoše. V té době patřily dvě třetiny půdy i poddaných místní svobodné šlechtě a jedna třetina panství bzeneckému. Oba tyto celky měly také každý svůj dvůr. Místní svobodná šlechta sídlila ve tvrzi na kopci Baba – Hradisko. Do roku 1406 byl majitelem obce Hynek z Ronova, který byl rovněž majitelem Milotic. Po jeho smrti patřilo toto zboží pod panství kostelecké. Od roku 1421 náležela část Vlkoše bratrům Mikulášovi a Zbyňkovi z Moravan se sídlem v Miloticích a od roku 1433 synům Zbyňka – Janovi a Zbyňkovi z Moravan. Od roku 1460 měli v držení panství kostelecké včetně Vlkoše páni z Landštejna. V roce 1503 koupil panství Václav Štolbašský, jenž vlastnil také Kelčany a Žeravice. Vlkoš mu patřil do roku 1569, kdy přešel do vlastnictví Jáchyma Zoubka ze Zdětína. Rod Zoubků panství prodal 22. září 1633 svatobořickému pánu Janu Bohušovi Morkovskému ze Zástřizl. Panství bzenecko-vracovské, které patřilo bzeneckým panovníkům, mělo ve Vlkoši přibližně 300 ha půdy, poplužní dvůr a podíl na mlýně. Panství bylo dáváno do zástavy věřitelům, nejčastěji za výpomoc při vojenských taženích. Bzenecké panství se po roce 1411 stalo majetkem krále Václava IV., který je dal do zástavy Václavovi z Dubé. Od něj panství vyplatil král Zikmund a v roce 1423 je zastavil Stiborovi ze Stibořic. Poté se zde vystřídala celá řada českých i uherských majitelů. V roce 1655 získal vlkošskou část bzeneckého panství svatobořický a boskovický pán Jan Bohuš Morkovský ze Zástřizl. Celá obec tím byla sloučena pod jedno panství a všichni její obyvatelé měli stejná práva a povinnosti. V té době ve Vlkoši bylo 57 usedlostí (z toho 20 pustých) a žilo zde 164 lidí. Pán ze Zástřizl v roce 1660 prodal dvůr s pozemky jeden a půl lánu svému úředníku Karlu Norbertu Žďárskému. Ten v roce 1663 přikoupil svobodnou usedlost souseda Václava Bouchala o výměře tři čtvrtě lánu. Syn František Vilém Žďárský zdědil dvůr v roce 1688. Když byla vesnice i dvůr vypálena při vpádu kuruckých vojsk sedmihradského knížete a vůdce protihabsburského povstání Ference II. Rákoczyho (1703 – 1705), hospodařil zde jen v provizorních podmínkách. Proto v roce 1719 vše prodal zemskému účetnímu Janu Kavánkovi, který dvůr přestavěl. Ke dvoru patřilo právo šenkovní a tedy i hospoda. Další majitel Josef Herdiborský v roce 1750 dvůr prodal milotickému velkostatku za 10 000 zlatých. Za 100 let hospodaření vybudoval milotický velkostatek lihovar, pálenici a šenk. Na přelomu 19. a 20. století byla pálenice přestavěna na hostinec, který v roce 1930 koupil jeho dlouholetý nájemce Jan Pařízek. Statek byl po zrušení roboty - 45 -

v roce 1848 pronajímán. Prvním nájemcem se stal purkrabí ze Svatobořic Jan Weisberger, který na něm hospodařil do roku 1861. Do roku 1913 byl nájemcem Sigmund Brychta a po něm baron František III. Klein von Wiesenberk, majitel cukrovaru v Kelčanech. V roce 1924 koupil dvůr jako zbytkový po pozemkové reformě Josef Krist a hospodařil na něm i jeho syn Vladimír. V roce 1952 dvůr převzalo jednotné zemědělské družstvo a v roce 1992 se na něj vrátila restitučním řízením paní Jaroslava Kristová. Z roku 1725 pochází první zpráva o vlašské škole. Po požáru původní školní budovy byla nová postavena v letech 1803 – 1805 a následně v letech 1858 – 1859 byla rozšířena přístavbou. V roce 1990 byla postavena nová školní budova, která byla v roce 1996 rozšířena o pátou třídu. Do roku 1848 řídili obec purkmistři jmenovaní vrchností, po tomto datu volení starostové. V roce 1957 byl v obci ustaven Místní národní výbor, který od roku 1980 vykonával správu pro obce Vlkoš a Skoronice. V roce 1990 se obě obce opět osamostatnily. Významnými pamětihodnostmi v obci jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie (1770 – 1780) a barokní kaple sv. Jana (druhá polovina 18. století). Zdroj dalších informací: http://www.vlkos.cz

- 46 -

Město Vracov Město Vracov mělo ke 31. 12. 2013 rozlohu 4 440,4 ha, tj. 44,404 km2 a žilo v něm 4 534 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 102 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 9 793,6 m2 plochy administrativního území města). Leží na 48o 58’ 47’’ severní šířky a na 17o 13’ 6’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 183 m asi 9 km jihovýchodně od Kyjova a asi 5 km západně od Bzence. První písemná zmínka o Vracově je datována do roku 1201. O velký rozkvět obce se ve 13. století zasloužila královna Konstancie Uherská. Roku 1264 učinil Přemysl Otakar II. Vracov správním střediskem a v roce 1268 zde vydal zakládací listinu pro klášter v Melku. Hospodářský význam vracovské obce byl v polovině třináctého století tak velký, že Přemysl Otakar II. zapojil Vracov do nové správní organizace břeclavského kraje. V souvislosti s odstoupením města a hradu Břeclavi do zástavní držby Viléma z Hustopečí byl vyhlédnut Vracov za středisko správního obvodu pro jihovýchodní Moravu. Úředníci z kraje přišli do Vracova kolem roku 1264. Podle nového svého střediska se tehdy břeclavský kraj nazýval i krajem vracovským. Později ve Vracově sídlil i správce Komory moravské. Prvním komorníkem moravským na Vracově byl Bohuslav z Pernštejna, posledním pak pan Soběrej z Hvězdic. Za vlády krále Václava II. bylo v sousedním Bzenci zřízeno nové městečko, čímž význam Vracova poklesl. Bzenec vyrostl pod ochranou nově postaveného gotického hradu, na který byly posléze převedeny krajské úřady z Vracova. Vracov zůstal městečkem (měl vlastní pečeť se třemi věžemi na cimbuří) a jeho obyvatelé měšťany. Vinařská tradice obce sahá až ke konci 13. století. V roce 1517 se Vracov stal městysem a nabyl tak várečného práva. Na bzeneckém panství se vystřídalo hodně majitelů, až je roku 1587 zdědil hornoslezský šlechtic Kašpar Pruskovský z Pruskova na Hradci a Šemnicích. Bzenecké panství se tak stalo na dobu dvou století majetkem této rodiny, která výrazně ovlivnila jeho historii. Kašpar Pruskovský byl velmi dobrým hospodářem a podnikatelem. Při rozšiřování panství a hospodářských aktivit potřeboval nové pracovní síly a proto se rozhodl povolat na bzenecké panství německé i jiné usedlíky z kolonizovaných krajů v Horním Slezsku. Od poloviny 16. století byl Vracov kolonizován německým obyvatelstvem. Populační poměry i hospodářský rozvoj ve Vracově byly silně narušeny vpádem uherských vojsk Istvána Bocskaye na Moravu v roce 1605, kdy Bzenec i okolní osady byly vypáleny a obyvatelstvo zčásti pozabíjeno a odvlečeno do otroctví. Největší pohromy ve Vracově způsobila první léta třicetileté války, zejména vpád turecko-tatarských vojsk sedmihradského vévody Gábora Bethlena na jižní Moravu v říjnu 1623. V důsledku těchto nájezdů se značně snížil počet vracovského obyvatelstva a bylo nutné povolat další cizí osadníky. Život na moravském venkově zásadně ovlivnil tereziánský patent z prosince 1770 o dělení usedlostí a jejich dědické posloupnosti. Přiznal rozsáhlé dědické právo držitelům zakoupených statků, neboť stanovil zákonnou dědickou posloupnost do 10. stupně příbuzenstva. Podobný význam měl také tereziánský robotní patent vydaný 7. 9. 1775, podle něhož byli poddaní rozděleni do 11 tříd podle majetku (základ - 47 -

pro berní zátěž i pro míru robotních povinností poddaných podle jejich majetku). Současně byla určena délka robotního pracovního dne – v zimních měsících (od října do března) 8 hodin, v letních měsících 12 hodin včetně cesty do práce, z práce a přestávky na odpočinek. Pohromou pro Vracov se stala epidemie cholery, která propukla koncem roku 1849 a vyvrcholila na podzim 1851, kdy v obci umíralo denně 5 – 6 lidí. Celkem zde zemřelo 143 osob. Poklidný život ve Vracově významně narušila první světová válka 1914 – 1918. Po jejím skončení byla obec elektrifikována. Také druhá světová válka 1939 – 1945 poznamenala Vracov i jeho obyvatele. Skončila zde 18. 4. 1945. V letech 1948 – 1949 byla v obci postavena nová radnice. Dne 1. 1. 1967 byl Vracov povýšen na město. Dominantou Vracova je původně raně gotický (burgundsko-cicterciácká architektura) kostel sv. Vavřince přestavěný v barokním slohu v 18. století. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. Nejstaršími částmi Vracova je Stará ulice (1604) a Baráky (16. – 17.stol). Raritou města jsou staré habánské vinné sklepy. Zdroj dalších informací: http://www.mestovracov.cz

- 48 -

Obec Vřesovice Obec Vřesovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 653,1 ha, tj. 6,531 km2 a žilo v ní 585 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 90 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 11 164,1 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 3’ 32’’ severní šířky a na 17o 12’ 54’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 281 m na jižním úpatí Chřibů asi 11 km severovýchodně od Kyjova. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ji moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský daroval brněnskému klášteru sv. Tomáše patřícímu augustiniánům, kteří obývali také klášter na Hoře svatého Klimenta severně od Vřesovic. Augustiniáni zde měli proboštství, které vykonávalo část vrchnostenské pravomoci nad Vřesovicemi a ostatními klášterními dědinami. Ve 14. a 15. století v obci existoval svobodný dvůr. Podle místní tradice sídlili vladykové z Vřesovic na tvrzi, na kterou se roku 1421 uchýlilo několik mnichů z Hory Svatého Klimenta po vyplenění kláštera husity. V místní trati Hradištěk, kde tato tvrz stávala, jsou dodnes patrné zbytky opevňovacího systému. Brněnští augustiniáni obec v letech 1542 – 1549 zastavili Jiřímu Puzmanovi z Perstorfu za 300 kop grošů. Ves se však na přímý příkaz Ferdinanda I. brzy nato vrátila do klášterní správy. Pak obec připadla císaři Ferdinandu I., jenž jí dal roku 1550 do správy Přemkovi z Víckova. Roku 1564 byla obec zastavena městu Kyjovu, které ji 5. července 1577 koupilo za 2.600 zlatých. Obec byla od nepaměti proslavena ovocnářstvím, zvláště velmi kvalitními jablky. Odlehlost obce byla příčinou zaostalosti po stránce kulturní. Teprve v roce 1874 zde vznikla samostatná škola. Roku 1901 byla ustavena hasičská jednota, v roce 1907 Národní jednota pro jihozápadní Moravu, v roce 1908 Spořitelní a záloženský spolek a v roce 1921 Sokol. Po druhé světové válce (1939 – 1945) došlo k nebývalému rozvoji obce. Roku 1945 byla obec elektrifikována, roku 1946 byla vybudována kanalizace a založen Klimentský rybník, v roce 1948 byl zaveden místní rozhlas. V roce 1954 bylo vybudováno koupaliště u rybníka a na místě bývalého hostince č. 77 byl zřízen park. V roce 1960 zde vznikla poštovna, v roce 1962 okrsek veřejné bezpečnosti a v roce 1963 hasičská zbrojnice. V obci se nachází vzácná pískovcová pamětní deska Přemka z Víckova, Boží muka u silnice na Koryčany a výklenková kaplička. Zdroj dalších informací: http://www.obecvresovice.cz

- 49 -

Obec Žádovice Obec Žádovice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 557,3 ha, tj. 5,573 km2 a žilo v ní 771 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 138 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 7 228,3 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 42’’ severní šířky a na 17o 11’ 51’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 212 m asi 6 km východně od Kyjova. Archeologické nálezy dokládají osídlení území dnešní obce a jejího okolí již v neolitu lidmi kultury s lineární keramikou. První zmínka o Žádovicích pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy byla obec majetkem kostela ve Spytihněvi. Později se Žádovice staly majetkem kostela Olomouckého a posléze biskupským lénem. V první polovině 14. století zde Vítek z Loučky držel 18 lánů, 19 podsedků, 2 mlýny s dvěma menšími koly s krčmou a s dvěma poplužími. V dalším období se majitelé obce velmi často střídali. Dne 4. 5. 1763 přešly Žádovice se Skalkou do držení rytíře Jana Jiřího z Mühlendorfu, dvornímu radovi u nejvyššího soudního místa ve Vídni za 18.000 zlatých. Žádovice, které měly v roce 1793 celkem 98 domů s 648 obyvateli, měly od té doby stejné majitele jako Kostelec. Tak tomu bylo až do smrti Dr. Huberta Kleina 6. 10. 1911. Žádovice poté zdědil Adalbert Klein von Wisenberg. Roku 1880 byla v obci postavena školní budova. Za pozemkové reformy byl ze žádovského velkostatku utvořen zbytkový statek, který roku 1925 koupili Karel Odstrčil, Marta Novotná a Anna Kalkusová. Roku 1900 zde bylo 160 domů s 846 obyvateli. V roce 1901 vznikla v Žádovicích tělocvičná jednota Orel. Sokolská organizace byla společná pro Kelčany a Hýsly. Roku 1904 zde byl založen vzdělávací spolek Palacký, který však po pěti letech zanikl. Náhradou za něj měla být místní organizace Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, založená roku 1907. Místní organizace Omladiny vyvíjela svou činnost v letech 1908 – 1922. Existence dvora byla podnětem k založení místní odbočky Svazu zemědělského a lesního dělnictva strany národně socialistické. Roku 1924 byl postaven před školou pomník padlým vojínům. Hasičská jednota byla založena roku 1936. Elektrifikace obce byla uskutečněna až roku 1938. Hned v prvním roce po ukončení druhé světové války, došlo ke zřízení spotřebního družstva, jehož členy se stali všichni žádovští občané. JZD bylo vytvořeno v roce 1952, většinovým se stalo až roku 1958, kdy obhospodařovalo již 450 ha zemědělské půdy. V roce 1960 se družstvo sloučilo s Kelčanským a v roce 1962 i s Hyselským, takže pak obhospodařovalo již 767 ha zemědělské půdy. Družstvo se zaměřilo i na pěstování květin, zeleniny a ovoce (na 38 ha sadů byly vysazeny jabloně, broskvoně a meruňky). V roce 1961 byla postavena budova MNV, v níž byl také umístěn zemědělský útulek pro děti. Roku 1966 byla vystavěna panelová prodejna a byly upraveny objekty pro mateřskou školku. V roce 1976 byl otevřen nový kulturní dům. Zajímavým objektem je moderní kostel sv. Jana Nepomuckého (1996). Zdroj dalších informací: http://www.obeczadovice.cz

- 50 -

Obec Žarošice Obec Žarošice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 1 467,3 ha, tj. 14,673 km2 a žilo v ní 1 055 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 72 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 13 908,1 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 2’ 26’’ severní šířky a na 16o 58’ 1’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 212 m na jižním úpatí Ždánického lesa, asi 6 km jihozápadně od Ždánic a 15 km severozápadně od Kyjova. Archeologické nálezy potvrzují osídlení území dnešní obce a jejího okolí již od neolitu. První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1322, kdy panství koupila královna vdova Eliška Rejčka a postoupila ho klášteru cisterciaček na Starém Brně. Věhlas tohoto poutního místa byl již tehdy značný. Eliška Rejčka je s největší pravděpodobností dárkyní nádherné gotické mariánské sochy „Staré Matky Boží“. První písemná zmínka o místním farním kostele sv. Anny pochází ze dne 6. 6. 1326, kdy olomoucký biskup Konrád povyšuje kostel v Dambořicích na farní z důvodu velké vzdálenosti do Žarošic. V roce 1782 zrušil císař Josef II. klášter cisterciaček na Starém Brně a Žarošice tím ztratily svou vrchnost. V nedalekém Janově Dvoře u Spáleného mlýna se po bitvě u Slavkova dne 4. 12. 1805 konala schůzka o podmínkách příměří, které se zúčastnil francouzský císař Napoleon I. Bonaparte a rakouský císař František I. Posledními držiteli Žarošic byli až do pozemkové reformy roku 1923 Liechtenštejnové. Významnými stavbami v obci jsou kostel sv. Anny (1801) a vrchnostenský úřední dům (1699). Zdroj dalších informací: http://www.zarosice.cz

- 51 -

Město Ždánice Město Ždánice mělo ke 31. 12. 2013 rozlohu 2 081,5 ha, tj. 20,815 km2 a žilo v něm 2 576 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 124 obyvatel/km 2 (na 1 obyvatele připadalo 8 080,4 m2 plochy administrativního území města). Leží na 49o 4’ 3’’ severní šířky a na 17o 1’ 40’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 226 m v jižní části Ždánického lesa, asi 14 km severozápadně od Kyjova. Archeologické nálezy z blízkého okolí dokládají kontinuální osídlení území od neolitu přes raný až po vrcholný středověk. Přesný letopočet založení Ždánic není znám. Nejstarší zprávu o Ždánicích nacházíme v listině krále Václava II. z roku 1286. Minulost obce je značně složitá. Roku 1322 koupili obec od krále Jana Lucemburského bratři vladykové Albert a Bohuš, kteří se pak nazývali pány ze Ždánic. Dominantou Ždánic byl středověký hrad na kopci Palánku. Jeho vybudování je datováno k roku 1349. Jednalo se o rozsáhlé opevněné hradiště s hlubokou studní a mohutnými obrannými příkopy. Majitelé hradu Palánek byli Alšík z Fulštejna nebo Pešek Štetina. Roku 1538 hradiště vyhořelo a bylo opuštěno. Místo hradu Palánek byla ve Ždánicích postavena nová tvrz. Písemné zmínky v urbáři z roku 1617 udávají, že byla chráněna hlubokým příkopem a vysokými věžemi se střílnami. Na základech tvrze byl postupně budován renesanční zámek. Jeho přestavba se konala v 16. století pod dohledem rodu Zástřízlů, kteří v zámku koncentrovali důležité středisko svého panství. V jihozápadním rohu zámku byla vysvěcena zámecká kaple. Zámek pak přešel do vlastnictví rodu Šemberů z Boskovic a poté roku 1566 do majetku Oldřicha z Kounic. Ten zámek dále přestavoval až do roku 1569. Po bitvě na bitvě na Bílé hoře byl zámek i celé panství Kouniců zkonfiskováno ve prospěch rodu Lichtenštejnů. Za pánů z Lichtenštejna došlo k hlavním stavebním úpravám zámku. Nejvýznamnější přestavbou prošel zámek roku 1789 za prince Aloise z Lichtenštejna, kdy byla mohutná věž v průčelí zámku zbourána a na jejím místě vzrostl reprezentativní barokní štít. Zmíněnou přestavbu datuje nápis na mramorové desce pod lichtenštejnským erbem. V roce 1923 změnil zámek majitele. Při parcelaci velkostatků přešel zámek do vlastnictví majitele cukrovarů Dr. Eduarda Seidla. Po skončení druhé světové války v roce 1945 připadl zámek československému státu. Téhož roku bylo do zámeckých místností přestěhováno Vrbasovo muzeum, které je v zámku dodnes. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a pokračují na něm další rekonstrukční práce. Za panování šlechty zastávaly Ždánice významnou úlohu sídla správy panství. Po rozpadu Rakouskouherské říše důležitost neztratily, protože se staly centrem soudního okresu a sídlem příslušných úřadů a zařízení. Po druhé světové válce vtiskly novou tvář Ždánicím moderní podniky jako Šroubárna a. s. (výrobce spojovacích součástí), Narex Ždánice s. r. o. (výrobce závitořezných nástrojů) a BMB s. r. o. (výrobce a prodejce nábytku). Ráz krajiny výrazně ovlivnila i těžba uhovodíků, kterou provádí Moravské naftové doly, a. s. Hodonín. V dnešní době jsou Ždánice důležitým správním, kulturním a společenským centrem přilehlého regionu. Statut města získaly dne 24. 11. 1990. Kromě zámku jsou významnými stavbami ve - 52 -

městě kostel Nanebevzetí Panny Marie (1701), stará radnice (nejstarší zmínka z roku 1565), stylová Laudonova zámecká vila (1904 – 1908), Masarykova základní škola, Kulturní dům (1965), Lidová hvězdárna (1965), Dům dětí a mládeže (1973) a Základní umělecká škola (1994). Zdroj dalších informací: http://www.muzdanice.cz

- 53 -

Obec Želetice Obec Želetice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 610,8 ha, tj. 6,108 km2 a žilo v ní 513 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 84 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 11 906,4 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 0’ 50’’ severní šířky a na 17o 0’ 31’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 202 m na západním okraji Kyjovské pahorkatiny asi 7 km jižně od Ždánic a asi 14 km západně od Kyjova. První písemná zmínka o obci Želetice pochází z listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 a souvisí s břeclavským kostelem, který patřil olomouckému biskupství. Staré Želetice ležely snad v trati Želítky na východ od obce v sousedství Občin. Biskupové z Olomouce postupně dávali své statky v léno menším šlechticům a zemanům za roční plat. Časem dovolovali, aby je i svobodně předávali, nebo prodávali. Roku 1274 biskup Brunno propůjčoval Želetice s 24 lány a jiným zbožím bratřím Frankovi a Albertovi Stockfischovým. V roce 1418 byla obec v držení Ondřeje Sysla ze Želetic, v létech 1455 – 1459 byl držitelem Václav Rechemberg a v roce 1460 Protivec ze Zástřizel. Rod pánů ze Zástřizel přenechal v roce 1530 obec Ctiboru Vranovskému z Vranova. Za tohoto pána se v kronikách uvádí, že došlo ke vpádu Turků do celého ždánického kraje a přitom vyplenili i obec Želetice. Když za Michala Krčmy z Koněpas upadaly kostel i ves téměř v úplnou zkázu, pohrozil biskup odnětím léna na Želeticích. V roce 1608 koupili želetické panství za 6.000 moravských zlatých bratři Šimon a Bartoloměj z Fargašů. První byl opatem v zábrdovickém klášteře a druhý známým brněnským měšťanem. Ti pak prodali Želetice v roce 1614 za 6.509 moravských zlatých Jiřímu Pergarovi z Pergu, protestantskému pánu v Uhřicích, který držel Želetice až do roku 1619. Želetice byly postiženy vpádem turecko-tatarských vojsk sedmihradského vévody Gábora Bethlena v říjnu roku 1623. Krátce před rokem 1560 koupil Želetice kníže Gundekar z Lichtenštejna. V jeho rodu zůstala obec až do parcelace v roce 1924. Farnost želetická byla velmi vylidněna. Podle matriky bylo v Želeticích v těch letech jen asi 44 domů, z nichž v roce 1656 bylo obsazeno jen 11 a sedláci užívali pouze 79 kusů pole. Další pohromy postihly obec v roce 1663 při nájezdech tatarsko-tureckých vojsk a v roce 1705 při vpádu kuruckých vojsk sedmihradského knížete a vůdce protihabsburského povstání Ference II. Rákoczyho. S drancováním kuruckých vojsk pravděpodobně souvisí záznam ve ždánické matrice z 20. 5. 1710, kdy byl vypleněn kostel sv. Jakuba v Želeticích, fara a 25 domů. Po bitvě u Slavkova v roce 1805 způsobili v Želeticích mnoho škody Francouzi. V roce 1811 a v roce 1833 poničily Želetice velké požáry. Cholera schvátila Želetickou farnost poprvé roku 1831 a vrátila se vícekrát. Hlavní pamětihodností obce je raně gotický kostel sv. Jakuba Staršího ze 13. století, který byl přestavěný koncem 18. století v barokním stylu. Zachoval se původní gotický presbytář. V roce 1954 se uskutečnila nákladná oprava kostela. Při této příležitosti byla provedena nástropní malba v lodi chrámu. Akademický malíř Sychra zde vytvořil tři díla: Poslední večeře Páně, Zvěstování Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie. Současně byla obnovena malba akademického malíře Jano Köhlera. Zdroj dalších informací: http://www.zeletice.cz - 54 -

Obec Žeravice Obec Žeravice měla ke 31. 12. 2013 rozlohu 699,8 ha, tj. 6,998 km 2 a žilo v ní 1 043 trvale bydlících obyvatel, což představovalo hustotu osídlení 149 obyvatel/km2 (na 1 obyvatele připadalo 6 709,5 m2 plochy administrativního území obce). Leží na 49o 1’ 23’’ severní šířky a na 17o 14’ 12’’ východní délky v průměrné nadmořské výšce 260 m na jižním úpatí Chřibů asi 8 km severozápadně od Bzence a asi 11 km východně od Kyjova. Obec se nachází ve staré sídelní krajině a je součástí středověkého osídlení, které se v oblasti úpatí Chřibů ustálilo ve 12. a 13. století. První historicky doložená zmínka o existenci, tehdy ještě pouhé vsi Žeravic, pochází z predikátu Sudimíra ze Žeravic z roku 1235. Další majitelé panství jsou známí téměř o století později, většina z nich prostřednictvím nejrůznějších kupních, odstupních, darovacích, či jiných smluv, upravujících držbu vsi. Ves neměla jediného majitele, ale byla rozdělena na tři části a poplužní dvůr. Ten, společně s dvěma částmi vesnice a s vinohrady se dostal do držení rodiny Kuželů, píšících se po obci ze Žeravic. Zbylá část vesnice společně s vinohrady a lesy měla různé majitele a nakonec byla spojena s panstvím Střílky. Rodina Kuželů ze Žeravic vlastnila vesnici s kratšími přestávkami téměř 150 let. Dalšími majiteli byl rod z Ojnic, který vlastnil i Milotice, Bohuslavice, Čeložnice a Dražůvky. Držba se soustředila především na severním Kyjovsku a přilehlém Bučovsku, kde další z rodu Tas z Ojnic vlastnil Střílecké panství. Když roku 1490 převzal majetek v Žeravicích, došlo k likvidaci Stříleckého podílu a správa obce byla opět soustředěna v jedněch rukou. Osoba Tasa z Ojnic byla v mnoha směrech pro další vývoj obce velmi důležitá. Mimo vlastnictví Žeravic a tehdy již pustých Hruškovic a Horenčic podařilo se mu shromáždit velké množství vesnic a vytvořit rozsáhlé i když roztříštěné panství. Od manžela své sestry Markéty, Mikuláše Kropáče z Nevědomí a jeho bratrů se dále rozhodl koupit rozsáhlé Bučovské panství (1510). Některé svoje vesnice pak použil jako protihodnotu při hrazení jeho ceny. Tímto způsobem získal Jindřich Kropáč z Nevědomí a na Bzenci roku 1500 ves Žeravice a pusté vesnice Hruškovice a Horenčice. Součástí prodeje byla zřejmě i dohoda, že využije své konexe u královského dvora a prosadí povýšení vsi na městečko – Žeravice pak byly 14. 6. 1503 králem Vladislavem II. Jagellonským povýšeny na městečko a nadány dvěma výročními a jedním týdenním trhem. Před rokem 1848 patřily Žeravice k buchlovskému panství, k němuž náležely od r. 1596. Kolem roku 1538 zde sídlili čeští a moravští bratři, v obci se konaly bratrské synody – konsilia sedmi starších. Na synodě konané 26. 4. 1616 byl ordinován na kněze Jan Amos Komenský. V domku, kde byl ordinován, je nyní památník a expozice lidového umění a řemesel. V roce 1540 za Prokopa Podstatského byl v areálu bývalé tvrze postaven nevelký zámeček náhradou za dřívější panský dům na rynku, který Prokop daroval žeravským občanům jako radnici. Zpočátku byl zámeček majiteli Žeravic obýván, poslední obyvatelkou byla Marie Crestencie z Petřsvaldu, která zde v roce 1775 zemřela. Kolem roku 1800 sloužil zámeček jako ženská nemocnice a po jejím zrušení zůstal neobydlený. Horní místnosti využíval velkostatek jako panské sýpky, v přízemí bydlely rodiny - 55 -

zaměstnané ve dvoře. Po parcelaci statku v roce 1923 odkoupila obec budovu se zahradou za 39.000 Kčs. V roce 1933 byla v dolních místnostech zřízena pošta a obecní kancelář. Horní místnosti sloužily politickým organizacím a jedna jako modlitebna církve československé. V roce 1937 byly dvě místnosti upraveny pro žňový útulek a později přechodně sloužily mateřské škole. Velká vnitřní přestavba zámečku byla provedena v roce 1947, kdy zde byla zřízena újezdní měsťanská škola J. A. Komenského. K vyučování dětí slouží budova dodnes jako součást nové základní školy postavené v roce 1964. Významnými památkami jsou barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele (1722 – 1728), hřbitovní kaple sv. Barbory (1689), kaplička při polní cestě do Bzence (1861), kaplička u silnice k Ježovu (1870), kaplička nad Žeravicemi (1913), sloup se sousoším sv. rodiny uprostřed městečka (1873) a vyřezávaný dřevěný kříž (1791). Zdroj dalších informací: http://obeczeravice.cz

- 56 -

Srovnání obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu Při porovnání velikosti administrativního území jsou největšími obcemi regionu MAS Kyjovské Slovácko Vracov se 4 440,4 hektaru a Bzenec se 4 033,6 hektaru. Naopak nejmenší obcí jsou Ostrovánky se 163,3 hektaru, které jako jediné ze sledovaného souboru nemají administrativní území větší než 200 hektarů (viz Tab. č. 1). Teoretickému průměrně velkému administrativnímu území o rozloze 1 110,8 ha odpovídá ve srovnávaném souboru pouze obec Moravany, 17 obcí svou velikostí průměrnou hodnotu výrazně přesahuje a 27 obcí má rozlohu administravitního území podstatně menší. Vybraný soubor obcí regionu je z hlediska jejich velikosti značně nesourodý.

- 57 -

Tab. č. 1: Srovnání obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu podle velikosti administrativního území k 31. 12. 2013 Pořadí

Název obce

Celková

Pořadí

Název obce

Celková

rozloha k

rozloha k

31. 12. 2013

31. 12. 2013

(ha)

(ha)

1.

Vracov

4 440,4

24.

Žeravice

699,8

2.

Bzenec

4 033,6

25.

Sobůlky

697,6

3.

Kyjov

2 988,4

26.

Nenkovice

654,5

4.

Dambořice

2 317,8

27.

Vřesovice

653,1

5.

Svatobořice-Mistřín

2 311,7

28.

Čeložnice

630,8

6.

Hovorany

2 099,5

29.

Želetice

610,8

7.

Ždánice

2 081,5

30.

Strážovice

601,8

8.

Šardice

1 729,3

31.

Ježov

592,1

9.

Lovčice

1 649,6

32.

Žádovice

557,3

10.

Moravský Písek

1 489,0

33.

Skoronice

543,5

11.

Žarošice

1 467,3

34.

Dražůvky

515,7

12.

Vacenovice

1 464,9

35.

Kostelec

508,1

13.

Archlebov

1 333,2

36.

Stavěšice

493,0

14.

Násedlovice

1 305,4

37.

Nechvalín

424,7

15.

Mouchnice

1 272,7

38.

Syrovín

407,8

16.

Milotice

1 259,2

39.

Těmice

379,2

17.

Ratíškovice

1 258,5

40.

Bukovany

329,3

18.

Moravany

1 089,8

41.

Skalka

303,2

19.

Vlkoš

863,7

42.

Kelčany

260,9

20.

Hýsly

825,8

43.

Labuty

229,3

21.

Věteřov

818,4

44.

Karlín

223,7

22.

Uhřice

707,4

45.

Ostrovánky

163,3

23.

Domanín

701,1

MAS Kyjovské Slovácko

Zdroj: ČSÚ – MOS, 2014

- 58 -

49 987,7

Analytický indikátor č. 1: Rozloha obce – celková rozloha administrativního území dané obce k vybranému datu (v hektarech)

Největší počet trvale bydlících obyvatel z regionu MAS Kyjovské Slovácko mají města Kyjov (11 448 obyvatel), Vracov (4 534 obyvatel) a Bzenec (4 303 obyvatel) a dále obce Ratíškovice (4 074 obyvatel) a Svatobořice-Mistřín (3 566), které zároveň patří k nejlidnatějším vesnicím v České republice. Nejméně obyvatel mají obce Skalka (171 obyvatel) a Labuty (188 obyvatel), u nichž jako jediných ze sledovaného souboru obyvatelstvo nepřesahuje počet 200 osob (viz Tab. č. 2). Teoretické průměrně lidnaté obci s počtem 1 382,9 trvale bydlících osob odpovídá ve srovnávaném souboru pouze obec Dambořice, 11 obcí svým počtem trvale bydlících obyvatel průměrnou hodnotu výrazně přesahuje a 33 obcí má počet trvale bydlících obyvatel podstatně menší. Vybraný soubor obcí regionu je z hlediska počtu jejich trvale bydlících obyvatel značně nesourodý.

- 59 -

Tab. č. 2: Srovnání obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu podle počtu trvale bydlících obyvatel k 31. 12. 2013 Pořadí

Název obce

1.

Kyjov

Počet trvale bydlících obyvatel k 31. 12. 2013 11 448,0

Pořadí

Název obce

2.

Vracov

3.

24.

Moravany

4 534,0

25.

Uhřice

748,0

Bzenec

4 303,0

26.

Bukovany

723,0

4.

Ratíškovice

4 074,0

27.

Ježov

710,0

5.


3 566,0

28.

Vřesovice

585,0

6.

Ždánice

2 576,0

29.

Strážovice

576,0

7.

Šardice

2 199,0

30.

Skoronice

528,0

8.

Vacenovice

2 194,0

31.

Věteřov

521,0

9.

Hovorany

2 151,0

32.

Želetice

513,0

10.

Moravský Písek

2 131,0

33.

Nenkovice

481,0

11.

Milotice

1 903,0

34.

Čeložnice

408,0

12.

Dambořice

1 364,0

35.

Hýsly

402,0

13.

Vlkoš

1 061,0

36.

Syrovín

351,0

14.

Žarošice

1 055,0

37.

Nechvalín

349,0

15.

Žeravice

1 043,0

38.

Stavěšice

348,0

16.

Domanín

992,0

39.

Mouchnice

331,0

17.

Těmice

901,0

40.

Dražůvky

277,0

18.

Kostelec

889,0

41.

Kelčany

237,0

19.

Sobůlky

888,0

42.

Karlín

234,0

20.

Archlebov

877,0

43.

Ostrovánky

228,0

21.

Násedlovice

842,0

44.

Labuty

188,0

22.

Lovčice

800,0

45.

Skalka

171,0

23.

Žádovice

771,0



- 60 -

Počet trvale bydlících obyvatel k 31. 12. 2013 758,0

62 229,0

Analytický indikátor č. 2: Počet obyvatel obce – počet trvale bydlících obyvatel dané obce k vybranému datu (v osobách)

Nejvyšší hustotu osídlení ze sledovaného souboru mají Kyjov (383 obyv./km2), Ratíškovice (324 obyv./km2), Těmice (238 obyv./km2) a Bukovany (220 obyv./km2), které v daném ukazateli výrazně převyšují hodnoty udávané za Jihomoravský kraj (163 obyv./km2) i za Českou republiku (133 obyv./km2). Extrémně nízkou hustotu osídlení pak sledujeme u obcí Mouchnice (26 obyv./km2), Lovčice (48 obyv./km2) a Hýsly (49 obyv./km2), které se krajské a celostátní hodnotě ani zdaleka nepřibližují (viz Tab. č. 3). Teoretické průměrné hustotě osídlení 115,4 obyv./km2 odpovídají ve srovnávaném souboru pouze obce Ježov a Bzenec, 17 obcí svou hustotou osídlení průměrnou hodnotu výrazně přesahuje a 26 obcí má hustotu osídlení o hodně menší. Vybraný soubor obcí regionu je z hlediska hustoty osídlení značně nesourodý.

- 61 -

Tab. č. 3: Srovnání obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu podle hustoty osídlení k 31. 12. 2013 Pořadí

Název obce

1.

Kyjov

2.

Ratíškovice

3.

Hustota osídlení k 31. 12. 2013 (obyvatel/km2) 383,0

Pořadí

Název obce

24.

Skoronice

Hustota osídlení k 31. 12. 2013 (obyvatel/km2) 97,0

324,0

25.

Strážovice

96,0

Těmice

238,0

26.

Kelčany

91,0

4.

Bukovany

220,0

27.

Vřesovice

90,0

5.

Kostelec

175,0

28.

Syrovín

86,0

6.


154,0

29.

Želetice

84,0

7.

Milotice

151,0

30.

Labuty

82,0

8.

Vacenovice

150,0

31.

Nechvalín

82,0

9.

Žeravice

149,0

32.

Nenkovice

73,0

10.

Moravský Písek

143,0

33.

Žarošice

72,0

11.

Domanín

141,0

34.

Stavěšice

71,0

12.

Ostrovánky

140,0

35.

Moravany

70,0

13.

Žádovice

138,0

36.

Archlebov

66,0

14.

Sobůlky

127,0

37.

Čeložnice

65,0

15.

Šardice

127,0

38.

Násedlovice

65,0

16.

Ždánice

124,0

39.

Věteřov

64,0

17.

Vlkoš

123,0

40.

Dambořice

59,0

18.

Ježov

120,0

41.

Skalka

56,0

19.

Bzenec

107,0

42.

Dražůvky

54,0

20.

Uhřice

106,0

43.

Hýsly

49,0

21.

Karlín

105,0

44.

Lovčice

48,0

22.

Hovorany

102,0

45.

Mouchnice

26,0

23.

Vracov

102,0


124,0


Srovnávací indikátor č. 1: Hustota osídlení – počet trvale bydlících obyvatel dané obce vztažený na 1 km2 (v obyv./km2) Slouží k hodnocení vývojových trendů v dané obci, jako podklad pro rozhodování o funkčním využití území a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

- 62 -

Tab. č. 4: Srovnání obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu podle plochy administrativního území obce připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele k 31. 12. 2013 Pořadí

Název obce

Plocha administrativ. území obce připadající na jednoho obyvatele k 31. 12. 2013 (m2/obyvatel)

Pořa dí

Název obce

1.

Mouchnice

2.

38 450,2

24.

Hovorany

9 760,6

Lovčice

20 620,0

25.

Karlín

9 559,8

3.

Hýsly

20 542,3

26.

Uhřice

9 457,2

4.

Dražůvky

18 617,3

27.

Bzenec

9 373,9

5.

Skalka

17 731,0

28.

Ježov

8 339,4

6.

Dambořice

16 992,7

29.

Vlkoš

8 140,4

7.

Věteřov

15 708,2

30.

Ždánice

8 080,4

8.

Násedlovice

15 503,6

31.

Šardice

7 864,0

9.

Čeložnice

15 460,8

32.

Sobůlky

7 855,9

10.

Archlebov

15 201,8

33.

Žádovice

7 228,3

11.

Moravany

14 377,3

34.

Ostrovánky

7 162,3

12.

Stavěšice

14 166,7

35.

Domanín

7 067,5

13.

Žarošice

13 908,1

36.

Moravský Písek

6 987,3

14.

Nenkovice

13 607,1

37.

Žeravice

6 709,5

15.

Labuty

12 196,8

38.

Vacenovice

6 676,8

16.

Nechvalín

12 169,1

39.

Milotice

6 616,9

40.

Svatobořice-

17.

Želetice

11 906,4

Plocha administrativ. území obce připadající na jednoho obyvatele k 31. 12. 2013 (m2/obyvatel)

Mistřín

6 482,6

18.

Syrovín

11 618,2

41.

Kostelec

5 715,4

19.

Vřesovice

11 164,1

42.

Bukovany

4 554,6

20.

Kelčany

11 008,4

43.

Těmice

4 208,7

21.

Strážovice

10 447,9

44.

Ratíškovice

3 089,1

22.

Skoronice

10 293,6

45.

Kyjov

2 610,4

23.

Vracov

9 793,6


124,0


Největší plochu administrativního území na jednoho trvale bydlícího obyvatele mají ve sledovaném souboru Mouchnice (38 450,2 m2/obyv.), Lovčice (20 620,0 m2/obyv.) a Hýsly (20 542,3 m2/obyv.), které - 63 -

v daném ukazateli velmi výrazně převyšují hodnoty udávané za Jihomoravský kraj (6 149,2 m2/obyv.) i za Českou republiku (7 502,2 m2/obyv.). Malou plochu administrativního území na jednoho trvale bydlícího obyvatele evidujeme u Kyjova (2 610,4 m2/obyv.), Ratíškovic (3 089,1 m2/obyv.), Těmic (4 208,7 m2/obyv.) a Bukovan (4 554,6 m2/obyv.), které za krajskou a celostátní hodnotou zaostávají (viz Tab. č. 4). Teoretické průměrné ploše administrativního území připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele 11 222,8 m2/obyv. odpovídá ve srovnávaném souboru pouze obec Vřesovice, 18 obcí svou plochou administrativního území připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele průměrnou hodnotu silně až velmi silně převyšuje a 26 obcí má plochu administrativního území připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele malou až velmi malou. Vybraný soubor obcí regionu je z hlediska plochy administrativního území připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele značně nesourodý.

- 64 -

Srovnávací indikátor 2: Životní prostor – plocha administrativního území obce připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele (v m2/obyv.) Slouží k hodnocení vývojových trendů v dané obci, jako podklad pro rozhodování o funkčním využití území a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

3. Životní prostředí a jeho ochrana na území regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu 3.1 Geologická charakteristika území regionu Vývoj karpatské soustavy byl až do karbonu podobný Českému masivu. Starohorní a prvohorní sedimenty, které vznikly v geosynklinálních mořích, byly několikrát zvrásněné a regionálně přeměněné na pararuly a svory. Vrásové procesy byly doprovázené magmatickou činností. V období hercynské orogeneze vznikla magmatická tělesa žulových hornin. Žulové magma často injektovalo okolní ruly a jiné krystalické břidlice a v blízkosti magmatických těles tak vznikly smíšené horniny – migmatity. Krystalické břidlice, migmatity a žuly vzniklé v průběhu variského vrásnění přispěly k částečnému zpevnění Českého masivu, který vytvořil podklad Vnějších Západních Karpat. Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Geologické podloží regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu je značně různorodé. V severní části regionu převládají paleogenní jílovce a pískovce račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenní jílovce a pískovce ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a v jižní části, zejména na styku s Dolnomoravským úvalem, převládají sarmatské a panonské sedimenty (jíly, písky a místy štěrky) Vídeňské pánve. V celé oblasti se velmi často vyskytují překryvy pleistocenních spraší a sprašových hlín. V oblasti Ždánického lesa a jeho úpatí tvoří geologický podklad převážně paleogenní sedimenty ždánické a pouzdřanské jednotky vnější skupiny příkrovů. Velmi rozšířené jsou mohutné překryvy kvartérních spraší a sprašových hlín. Geologický podklad v oblasti Chřibů a jejich úpatí je tvořen paleogenními jílovci, pískovci a slepenci převážně račanské jednotky magurského flyše. Před čelem magurského příkrovu na styku s Roštínskou

- 65 -

brázdou roztroušeně vystupují flyšové horniny zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů. V okrajových částech pohoří se vyskytují překryvy spraší a sprašových hlín. Podloží Dolnomoravského úvalu zahrnuje pestrý sled mořských a terestrických neogenních sedimentů Vídeňské pánve z období eggenburgu až pliocénu. Tento horninový komplex zakrývají kvartérní fluviální sedimenty – říční písky a štěrky, místy s jezerními a močálovými uloženinami. Významně rozšířené jsou rovněž mocné eolické sedimenty. Kvartérní sedimentace pokračuje dosud usazováním povodňových hlín. Sedimenty Dolnomoravského úvalu obsahují ložiska lignitu a ropy. Dolnomoravský úval je jako užší součást Vídeňské pánve vnitrohorskou pánví s komplikovanou stavbou. Na jejím vzniku při intenzívní subsidenci ve středním badenu se výrazně uplatnily systémy zlomů, které zasahují hluboko do předneoidního podloží budovaného příkrovy Vnějších Karpat. Tektonické poklesy podél zlomů (u Topolné, Uherského Hradiště aj.) pokračovaly až do kvartéru a propojily Dolnomoravský úval prostřednictvím Napajedelské průrvy s Hornomoravským úvalem a prostřednictvím Věstonické brány s Dyjsko-svrateckým úvalem.

- 66 -

Mapa č. 2: Geologická mapa obce Archlebov (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 67 -

1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 3: Geologická mapa obce Bukovany (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 68 -

16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1961 – jílovec, silicit, vápenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén spodní, Poznámka: spodní oligocén /kiscel/, Souvrství: menilitové, Poznámka: tmavé jílovce, silicity, jílové vápence, šedé a zelené jílovce, podřadně pískovce, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1972 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén svrchní, Souvrství: svrchní oddíl zdounecké jednotky, Poznámka: středně rytmický flyš, pískovce místy lithotamniové, vápnité jílovce, podřadně slepence, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: zdounecká jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1973 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, eocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, Stupeň: campan, maastricht, Souvrství: spodní oddíl zdounecké jednotky, Poznámka: šedé, zelené a červené jílovce, podřadně vápnité jílovce, vzácně pískovce a slepence, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: zdounecká jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 4: Geologická mapa města Bzenec (1 : 50 000) - 69 -

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

- 70 -

Mapa č. 5: Geologická mapa obce Čeložnice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/).

- 71 -

1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1961 – jílovec, silicit, vápenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén spodní, Poznámka: spodní oligocén /kiscel/, Souvrství: menilitové, Poznámka: tmavé jílovce, silicity, jílové vápence, šedé a zelené jílovce, podřadně pískovce, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1972 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén svrchní, Souvrství: svrchní oddíl zdounecké jednotky, Poznámka: středně rytmický flyš, pískovce místy lithotamniové, vápnité jílovce, podřadně slepence, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: zdounecká jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1973 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, eocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, Stupeň: campan, maastricht, Souvrství: spodní oddíl zdounecké jednotky, Poznámka: šedé, zelené a červené jílovce, podřadně vápnité jílovce, vzácně pískovce a slepence, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: zdounecká jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1920 – karbonáty (Eratém: mezozoikum, Útvar: jura, křída, Poznámka: jura ?, Souvrství: soláňské, Poznámka: bloky karbonátu, Horniny: karbonát, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 72 -

Mapa č. 6: Geologická mapa obce Dambořice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 73 -

Mapa č. 7: Geologická mapa obce Domanín (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen +

- 74 -

přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 8: Geologická mapa obce Dražůvky (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 75 -

12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – spodní oligocén (kiscel), Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, (pískovec, slepenec), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 76 -

Mapa č. 9: Geologická mapa obce Hovorany (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 77 -

1895 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Poznámka: nečlenené, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – spodní oligocén (kiscel), Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, (pískovec, slepenec), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1964 – pískovec a slepenec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, eocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: pískovce, slepence, podřadně jílovce, pískovce a slepence strážského typu, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 10: Geologická mapa obce Hýsly (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 78 -

7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 79 -

Mapa č. 11: Geologická mapa obce Ježov (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

- 80 -

1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 81 -

Mapa č. 12: Geologická mapa obce Karlín (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 82 -

1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středne rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, pelitická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1895 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Poznámka: nečlenené, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – spodní oligocén (kiscel), Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, (pískovec, slepenec), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1964 – pískovec a slepenec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, eocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: pískovce, slepence, podřadně jílovce, pískovce a slepence strážského typu, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 83 -

Mapa č. 13: Geologická mapa obce Kelčany (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 84 -

1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 14: Geologická mapa obce Kostelec (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen +

- 85 -

1864

1898

1905

1910

přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 15: Geologická mapa města Kyjov (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 86 -

6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 87 -

Mapa č. 16: Geologická mapa obce Labuty (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev

- 88 -

/moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1913 – jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: polohy pestrých jílovců, Horniny: jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Barva: rudohnědá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 89 -

Mapa č. 17: Geologická mapa obce Lovčice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 90 -

1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – spodní oligocén (kiscel), Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, (pískovec, slepenec), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 18: Geologická mapa obce Milotice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 9 – slatina, rašelina, hnilokal (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: slatina, rašelina, hnilokal, Typ hornin: sediment nezpevněný, Barva: převážně tmavě hnědá, Poznámka: organická hmota, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost:

- 91 -

jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1806 – štěrk písčitý (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, kvartér, Oddělení: pliocén, pleistocén, Poznámka: terciér, neogén, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: karpatská předhlubeň, Poznámka: u Tršic).

Mapa č. 19: Geologická mapa obce Moravany (1 : 50 000)


- 92 -

7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s promenlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1920 – karbonáty (Eratém: mezozoikum, Útvar: jura, křída, Poznámka: jura ?, Souvrství: soláňské, Poznámka: bloky karbonátu, Horniny: karbonát, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 93 -

Mapa č. 20: Geologická mapa obce Moravský Písek (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 3 – vytěžené prostory (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: vytěžené prostory, Typ hornin: vytěžené prostory, Poznámka: vytěžené prostory, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 9 – slatina, rašelina, hnilokal (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: slatina, rašelina, hnilokal, Typ hornin: sediment nezpevněný, Barva: převážně tmavě hnědá, Poznámka: organická hmota, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen +

- 94 -

přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

Mapa č. 21: Geologická mapa obce Mouchnice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 95 -

31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1961 – jílovec, silicit, vápenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén spodní, Poznámka: spodní oligocén (kiscel), Souvrství: menilitové, Poznámka: tmavé jílovce, silicity, jílovité vápence, šedé a zelené jílovce, podřadně pískovce, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – spodní oligocén (kiscel), Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, (pískovec, slepenec), Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s promenlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1974 – slínovec, slín (Eratém: mezozoikum, Útvar: křída, Oddělení: křída spodní, křída svrchní, Suboddělení: neokom, senon, Stupeň: apt, alb, cenoman, turon, coniak, santon, Poznámka: slínovce a slíny, místy tmavě skvrnité, tektonické útržky a ?olistolity, Horniny: slínovec, slín, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: zdounecká jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 96 -

Mapa č. 22: Geologická mapa obce Násedlovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný,

- 97 -

Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 23: Geologická mapa obce Nechvalín (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev

- 98 -

/moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1961 – jílovec, silicit, vápenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén spodní, Poznámka: spodní oligocén /kiscel/, Souvrství: menilitové, Poznámka: tmavé jílovce, silicity, jílové vápence, šedé a zelené jílovce, podřadně pískovce, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 99 -

Mapa č. 24: Geologická mapa obce Nenkovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 100 -

1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 101 -

Mapa č. 25: Geologická mapa obce Ostrovánky (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 102 -

1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 103 -

Mapa č. 26: Geologická mapa obce Ratíškovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

- 104 -

Mapa č. 27: Geologická mapa obce Skalka (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

- 105 -

1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 106 -

Mapa č. 28: Geologická mapa obce Skoronice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 9 – slatina, rašelina, hnilokal (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: slatina, rašelina, hnilokal, Typ hornin: sediment nezpevněný, Barva: převážně tmavě hnědá, Poznámka: organická hmota, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické

- 107 -

složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1806 – štěrk písčitý (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, kvartér, Oddělení: pliocén, pleistocén, Poznámka: terciér, neogén, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: karpatská předhlubeň, Poznámka: u Tršic).

Mapa č. 29: Geologická mapa obce Sobůlky (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk,

- 108 -

Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 109 -

Mapa č. 30: Geologická mapa obce Stavěšice (1 : 50 000)


- 110 -

1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 111 -

Mapa č. 31: Geologická mapa obce Strážovice (1 : 50 000)


- 112 -

1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 32: Geologická mapa obce Svatobořice-Mistřín (1 : 50 000)


- 113 -

6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 28 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén spodní, Poznámka: mladší štěrkopískový pokryv, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1806 – štěrk písčitý (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, kvartér, Oddělení: pliocén, pleistocén, Poznámka: terciér, neogén, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: karpatská předhlubeň, Poznámka: u Tršic).

- 114 -

Mapa č. 33: Geologická mapa obce Syrovín (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

- 115 -

1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 34: Geologická mapa obce Šardice (1 : 50 000)


- 116 -

6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 24 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: Riss, Poznámka: Riss nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 117 -

Mapa č. 35: Geologická mapa obce Těmice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 118 -

1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 36: Geologická mapa obce Uhřice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 119 -

7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 37: Geologická mapa obce Vacenovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky:

- 120 -

6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

Mapa č. 38: Geologická mapa obce Věteřov (1 : 50 000)


- 121 -

7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 122 -

Mapa č. 39: Geologická mapa obce Vlkoš (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 9 – slatina, rašelina, hnilokal (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: slatina, rašelina, hnilokal, Typ hornin: sediment nezpevněný, Barva: převážně tmavě hnědá, Poznámka: organická hmota, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické

- 123 -

složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1806 – štěrk písčitý (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, kvartér, Oddělení: pliocén, pleistocén, Poznámka: terciér, neogén, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: karpatská předhlubeň, Poznámka: u Tršic).

Mapa č. 40: Geologická mapa města Vracov (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 9 – slatina, rašelina, hnilokal (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: slatina, rašelina, hnilokal, Typ hornin: sediment nezpevněný, Barva: převážně tmavě hnědá, Poznámka: organická hmota, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost:

- 124 -

jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic).

Mapa č. 41: Geologická mapa obce Vřesovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinitokamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér).

- 125 -

16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1905 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, eocén, Poznámka: terciér, paleocén – svrchní eocén, Souvrství: belovežské, Poznámka: drobně rytmický flyš s rudohnědými a zelenošedými jílovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, drobový, /0/, Barva: /0/, rudohnědá a zelenošedá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1910 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: paleocén, Souvrství: soláňské, Člen: lukovské, Poznámka: flyšové vrstvy s drobovými pískovci s polohami slepenců, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, /0/, polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1913 – jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: polohy pestrých jílovců, Horniny: jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Barva: rudohnědá, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1912 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, Suboddělení: senon, Stupeň: campan, maastricht, Poznámka: paleocén – campan, Souvrství: soláňské, Člen: ráztocké, Poznámka: flyšové vrstvy s proměnlivým podílem pískovců a jílovců, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 126 -

Mapa č. 42: Geologická mapa obce Žádovice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 15 – navátý písek (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: písek navátý, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen převážně + příměsi, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: světlé odstíny, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 25 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén střední, Stupeň: mindel, Poznámka: Mindel nečlenený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické

- 127 -

složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1856 – jíly, písky, uhelné jíly (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Poznámka: původně pont, Souvrství: dubňanské, Poznámka: dubňanská sloj, Horniny: jíl, písek, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/). 1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 128 -

Mapa č. 43: Geologická mapa obce Žarošice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný,

- 129 -

Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

Mapa č. 44: Geologická mapa města Ždánice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 13 – kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: kamenitý až hlinitokamenitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: kamenitá až hlinito-

- 130 -

kamenitá, Barva: různá, Poznámka: místy bloky nebo eolická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny: slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 131 -

Mapa č. 45: Geologická mapa obce Želetice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 31 – písek, štěrk (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Poznámka: pleistocén nerozlišený, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1960 – slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: polohy slepenců, Horniny:

- 132 -

slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1959 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: nečleněné, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1958 – pískovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: slídnaté pískovce, podřadně vápnité jílovce, psamitická litofacie, Horniny: pískovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1957 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, neogén, Oddělení: oligocén, miocén, Suboddělení: oligocén svrchní, miocén spodní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Člen: flyšová litofacie, Poznámka: drobně až středně rytmický flyš, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1956 – jílovec, pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: oligocén, Suboddělení: oligocén svrchní, Stupeň: eger, Souvrství: ždánicko-hustopečské, Poznámka: vápnité jílovce, podřadně slídnaté pískovce, politická litofacie, Horniny: jílovec, pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1966 – pelity, podřadně pískovce a slepence (Eratém: kenozoikum, mezozoikum, Útvar: křída, paleogén, Oddělení: křída svrchní, paleocén, oligocén, Suboddělení: senon, paleocén spodní, paleocén svrchní, eocén spodní, eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Poznámka: svrchní senon – sppdní oligocén /kiscel/, Souvrství: podmenilitové, Poznámka: výše popsané pelity, podřadně pískovce a slepence, nečleněné, Horniny: pelity, /pískovec, slepenec/, Typ hornin: sediment zpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: vnější skupina příkrovů, Jednotka: ždánická jednotka, podslezská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 133 -

Mapa č. 46: Geologická mapa obce Žeravice (1 : 50 000)

Zdroj: Česká geologická služba, Český úřad zeměměřický a katastrální Vysvětlivky: 1 – navážka, halda, výsypka, odval (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: navážka, halda, odval, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: proměnlivé, Zrnitost: různá, Barva: různá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 6 – nivní sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 7 – smíšený sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: sediment smíšený, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: jemnozrnná převážně, Poznámka: včetně výplavových kuželů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 12 – písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Horniny: písčito-hlinitý až hlinitopísčitý sediment, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písčito-hlinitá až hlinito-písčitá, Barva: různá, Poznámka: často polygenetické, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 16 – spraš a sprašová hlína (Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + přímesi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity, Oblast: kvartér). 1864 – jíly, prachovité jíly, prachy, prachovce, písky, místy s polohami štěrků (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén svrchní, Stupeň: panon, Souvrství: bzenecké, Horniny: jíl, prach, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/, Poznámka: lignity u Kyjova, Čejče /kyjovská sloj/ a Dubňan /dubňanská sloj/, porcelanity u Medlovic). 1868 – písky, jíly, štěrky s polohami vápenců (Eratém: kenozoikum, Útvar: neogén, Oddělení: miocén, Suboddělení: miocén střední, Stupeň: sarmat, Souvrství: bílovické, Horniny: písek, jíl, štěrk, vápenec, Typ hornin: sediment nezpevněný, Poznámka: lumachely u Sudoměřic, Soustava: Karpaty, Oblast: Vídeňská pánev, Region: Vídeňská pánev /moravská část/).

- 134 -

1899 – pískovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: polohy pískovců luhačovického typu, Horniny: pískovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, arkózový, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1898 – pískovec, jílovec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, oligocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, oligocén spodní, Souvrství: zlínské, Člen: vsetínské, Poznámka: flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci, Horniny: pískovec, jílovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: drobový, glaukonitický, /0/, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty). 1903 – pískovec, jílovec, slepenec (Eratém: kenozoikum, Útvar: paleogén, Oddělení: eocén, Suboddělení: eocén střední, eocén svrchní, Souvrství: zlínské, Člen: luhačovické, Poznámka: flyšové vrstvy s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, Horniny: pískovec, jílovec, slepenec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: arkózový, křemen, /0/, slepenec polymiktní, Soustava: Karpaty, Oblast: flyšové pásmo, Region: magurská skupina příkrovů, Jednotka: račanská jednotka, Poznámka: vnější západní Karpaty).

- 135 -

Z pohledu minulého, současného i potenciálního využívání ložisek nerostných surovin je zájmové území regionu značně bohaté. V minulosti se na mnoha místech těžil lignit (z hlediska objemu těžby měly největší význam kyjovská a dubňanská sloj), cihlářské hlíny, písek a štěrk. V dnešní době se těžba soustředí na štěrkopísky, ropu a zemní plyn. Tab. č. 5: Přehled dobývacích prostorů a těžených nerostných surovin na území regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu (k 18. 7. 2014) Obec Bzenec Dambořice

Uhřice Vlkoš

Vracov

Žarošice Ždánice

Názec dobývacího prostoru

Nerostu

Bzenec I Dambořice Dambořice I Dambořice II Dambořice III Uhřice u Kyjova Uhřice u Kyjova I Vlkoš Vlkoš I Vlkoš II Vracov - Bzenec Vracov I Vracov II Vracov III Žarošice Žarošice I Ždánice Ždánice I Ždánice II

písky ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a hořlavý zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn slévárenský a stavební písek ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a hořlavý zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn ropa a zemní plyn

Zdroj: Státní báňská správa České republiky

V krajině jsou dosud patrné zbytky malých těžeben i větší lokality narušené, degradované či zdevastované těžbou nerostných surovin, z nichž většina již byla rekultivována klasickými, v mnoha případech nevhodnými postupy (viz geologické mapy jednotlivých obcí: 1 – navážka, halda, výsypka, odval; 3 – vytěžené prostory). Na území regionu se nachází řada druhů nerostných surovin, o jejichž využití mohou věcně příslušné orgány státní správy, obce a těžební organizace v dohledné budoucnosti uvažovat. Z hlediska inženýrské geologie je rizikovým faktorem výskyt svahových pohybů. V předmětném území jsou podle údajů Geofondu ČR registrovány aktivní sesuvy i potenciální sesuvná území. Náchylnost k sesouvání projevují především strmější svahy s kvartérními pokryvy a dále některé starší sedimenty. Nebezpečné jsou zejména situace, kdy pevné propustné horniny spočívají na měkkých nepropustných - 136 -

jílovitých sedimentech; v přirozených erozních údolích i umělých zářezech pak snadno dochází i k rozsáhlým sesuvům. S touto skutečností je nutné počítat při navrhování a zakládání staveb, především liniových a při realizaci různých zemních prací, například v rámci plošných úprav terénu. Tab. č. 6: Přehled svahových nestabilit na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu Název obce

Nestabilita

Charakteristika

Evidenční číslo

Dambořice

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, bodový, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, suchý, nesanovaný

2251 2512 2513 2337 2338 2339 2340 2341 2344 4045 2517 2502 2503 2504 2515 3018 3019 3020

Ježov

Karlín

Kostelec Kyjov Labuty Milotice

- 137 -

Tab. č. 6: Přehled svahových nestabilit na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu – pokračování Název obce

Moravany

Mouchnice Násedlovice Nechvalín Skalka Sobůlky Strážovice Syrovín Uhřice Věteřov Vracov

Vřesovice

Žádovice

Ždánice Želetice Žeravice

Nestabilita

Charakteristika

Evidenční číslo

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný aktivní, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, zamokřený, nesanovaný potenciální, plošný, zamokřený, nesanovaný potenciální, plošný suchý, nesanovaný potenciální, plošný suchý, nesanovaný potenciální, bodový, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný plošný, dočasně uklidněný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, plošný, zamokřený, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný potenciální, plošný, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný aktivní, bodový, suchý, nesanovaný

List 24-44-19/1 List 24-44-19/2 List 24-44-19/7 List 24-44-19/10 List 24-44-19/11 List 24-44-19/11a List 24-44-19/12 2478 2479 2250 2261 2498 2499 2516 2494 2493 5830 7083 2248 2249 2495 2496 3021 3022 3023 List 24-44-19/8 List 24-44-19/9 List 24-44-19/13 2505 2506 2507 2508 2509 2510 6203 2491 2492 2511

Zdroj: Česká geologická služba

- 138 -

Celkem je na území regionu evidováno 56 plošných a bodových nestabilit. Největší počty nestabilních lokalit mají na svém administrativním území obce Karlín (7 sesuvů), Moravany (7 sesuvů), Žádovice (6 sesuvů), Kyjov, Milotice, Vracov a Vřesovice (po 3 sesuvech). Výše uvedené údaje dokumentují rozmanitost geologických podmínek regionu MAS Kyjovské Slovásko v pohybu, která je určujícím faktorem pro různorodé funkční využívání krajiny pro zemědělskou produkci, pro těžbu nerostných surovin, pro obytnou zástavbu i pro budování technické a dopravní infrastruktury. Analytický indikátor č. 3: Ložiska a dobývací prostory nerostných surovin – počet a rozloha ložisek a dobývacích prostorů nerostných surovin na administrativním území dané obce k vybranému datu (v jednotkách a v m2).

Srovnávací indikátor 3: Ovlivnění krajiny těžbou nerostných surovin – podíl ploch aktivně těžených dobývacích prostorů a nerekultivovaných lokalit s ukončenou těžbou nerostných surovin z celkové rozlohy administrativního území obce (v %). Slouží k hodnocení vývojových trendů v dané obci, jako podklad pro rozhodování o funkčním využití území a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

Srovnávací indikátor 4: Ovlivnění životního prostředí obyvatel obcí těžbou nerostných surovin – plocha aktivně těžených dobývacích prostorů a nerekultivovaných lokalit s ukončenou těžbou nerostných surovin na území dané obce připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele (v m2/obyv.). Slouží k hodnocení vývojových trendů v dané obci, jako podklad pro rozhodování o funkčním využití území a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

Srovnávací indikátor 5: Ekologické rekultivace – podíl ploch lokalit narušených těžbou nerostných surovin, na nichž byly využity přírodě blízké způsoby obnovy založené na přirozené nebo usměrňované ekologické sukcesi (v %). Slouží k hodnocení opatření zaměřených na ochranu biodiverzity a cenných biotopů s výskytem ohrožených a zvláště chráněných druhů hub, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

- 139 -

3.2 Geomorfologická charakteristika území regionu Centrální a severní část okresu Hodonín, v níž se nachází území regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, je součástí Alpsko-Himálajského systému, subsystému Karpaty, provincie Západní Karpaty (III), subprovincie (soustavy) Vnější západní Karpaty (III2) tvořené svrchnokřídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s mnohonásobně se střídajícím zvrstvením (Vyšší geomorfologické jednotky České republiky, ČÚZK Praha, 1996) a do geomorfologické oblasti (podsoustavy) Středomoravské Karpaty (III2B). To je vyvýšené, pahorkaté až hornaté území na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje sousedící na západě s Dyjskosvrateckým úvalem, na jihu a jihovýchodě s Dolnomoravským úvalem, na severu s Hornomoravským úvalem a na severozápadě s Vyškovskou bránou. Mapa č. 47: Geomorfologické celky v okrese Hodonín a jejich nadmořské výšky (v metrech nad mořem)

Zdroj: Havlíček, Chrudina, Svoboda, 2012

Region MAS podle současného geomorfologického regionálního členění (Demek, Mackovčin, 2006) dále patří do geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina (III2B-4) v jihovýchodní partii Středomoravských Karpat. Jedná se o členitou pahorkatinu o rozloze 482 km 2 se střední výškou 235 m n. m. a středním sklonem 3,5o. Geologickým podkladem v severní části jsou převážně paleogenní jílovce a pískovce račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenní jílovce a pískovce ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a v jižní části, zejména na styku s Dolnomoravským úvalem, převládají sarmatské a panonské sedimenty (jíly, písky a místy štěrky) Vídeňské pánve. V celé oblasti se velmi často vyskytují překryvy pleistocenních spraší a sprašových hlín. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou tvořeny fluviálními a deluviofluviálními písčitohlinitými sedimenty. Georeliéf je mírně zvlněný pahorkatinný a vrchovinný, s plochými rozvodními - 140 -

částmi terénu, širokými, vesměs úvalovitými a neckovitými údolími a výraznou Čejčskou kotlinou. Nejvyšší kótou je Babí lom (417,2 m n. m.) u obce Strážovice. Ve střední až jihozápadní části Kyjovské pahorkatiny je vymezen geomorfologický podcelek Mutěnická pahorkatina – členitá pahorkatina o rozloze 365 km2, střední výšce 224 m n. m. a středním sklonu 3°07´. Na západě až severozápadě hraničí se Ždánickým lesem a na severu ji převyšuje pohoří Chřibů. Na východní až jihozápadní hranici se stýká s Dolnomoravským úvalem. Podloží tvoří převážně jíly a písky, místy štěrky bzeneckého, dubňanského, gbelského (panon) a bílovického souvrství (sarmat) Vídeňské pánve. Méně časté jsou paleogenní jílovce a pískovce ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a sedimenty vsetínských a luhačovických vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Téměř celá oblast je překryta, zejména v nižších polohách, překryvy spraší a sprašových hlín. Údolní nivy jsou vyplněny fluviálními a fluviolakustrinními sedimenty (Čejčská kotlina). Mutěnická pahorkatina tvoří nejnižší a nejrozlehlejší část Kyjovské pahorkatiny. Vytváří zvlněný mezistupeň mezi rovinami podél řeky Moravy a úpatím vyšších jednotek Středomoravských Karpat. Pro krajinný ráz je typický plochý erozně-denudační reliéf s plochými tvary terénu tvořenými nízkými vyvýšeninami, plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety a široce rozevřenými mělkými údolími. Na vyvýšeninách jsou časté agrární terasy. Geomorfologicky výrazná je Čejčská kotlina. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta 327 m n. m. u Nenkovic. Mutěnická pahorkatina ve sledovaném regionu zahrnuje následující geomorfologické okrsky: 



Krumvířská pahorkatina – členitá pahorkatina ležící v severozápadní části Mutěnické pahorkatiny. Je tvořena převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky, které jsou doprovázeny horninami podmenilitového souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Téměř celá oblast je překryta, zejména v nižších polohách, překryvy spraší a sprašových hlín. Údolní nivy jsou vyplněny fluviálními sedimenty. Georeliéf je mírně zvlněný se širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Osou Krumvířské pahorkatiny je říčka Trkmanka, její široké údolí provázejí kryopedimenty. Do kotlinovitě rozšířeného údolí Trkmanky jižně od Krumvíře zasahovalo až do 30. let 19. století slané Kobylské jezero. Šardická pahorkatina – členitá a geologicky rozmanitá pahorkatina rozkládající se v jihozápadní části Mutěnické pahorkatiny. Je budovaná převážně panonskými jíly, písky a štěrky bzeneckého a dubňanského souvrství. Méně časté jsou pestré nevápnité jíly, místy s písky gbelského souvrství, sarmatské písky, štěrky a jíly bílovického souvrství a pontské štěrky a písčité štěrky valtických štěrkových vrstev Vídeňské pánve. Jihovýchodně od Šardic se v podloží vyskytují kvartérní váté písky. V okolí Velkých Pavlovic se vyskytují šakvické slíny ždánické jednotky. Celá oblast, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy spraší a sprašových hlín. Údolní nivy jsou vyplněny fluviálními sedimenty. V podloží bzeneckého a dubňanského souvrství se nacházejí kyjovské lignitové vrstvy a dubňanská lignitová sloj. Georeliéf je mírně zvlněný s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu, z nichž některá jsou suchá. Časté jsou zde tzv. úpady – malé, mělké, suché, vhloubené tvary reliéfu převážně úvalovitého nebo i neckovitého tvaru, které vznikly společným působením tekoucí vody a svahovou modelací v periglaciálním prostředí. V nevelkých tektonických prolomech vznikaly lignitové sloje a také ložiska ropy a zemního plynu. Těžba ropy v současnosti probíhá v okolí Starého Podvorova, Nového Podvorova a Dolních Dunajovic. Vzhledem k poměrně členitému - 141 -



reliéfu a horninám lze území označit jako středně ohrožené sesuvnou činností a silně ohrožené vodní erozí. Z hlediska vodní eroze je zejména nepříznivý podélný profil svahů, kdy na plošinách může docházet k velké akumulaci srážkových vod, které pak stékají přes okraje plošin a příkré svahy jsou nejvíce pod vlivem erozní činnosti. Nejvýznamnějšími body jsou Zimarky (264 m n. m.), U Větráku (249 m n. m.) a Charvátky (248 m n. m.). Žádovická pahorkatina – členitá pahorkatina nacházející se v severovýchodní části Mutěnické pahorkatiny. Je budovaná panonskými písky, jíly, vzácně štěrky bzeneckého souvrství, v menší míře také sarmatskými písky, štěrky a jíly bílovického souvrství Vídeňské pánve. V severní partii oblasti, v podhůří Chřibů, vystupují z podloží horniny vsetínských a luhačovických vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V okolí Kelčan a Vracova se v podloží nacházejí kvartérní váté písky. Celá oblast, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy spraší a sprašových hlín. Údolní nivy jsou vyplněny fluviálními sedimenty. Georeliéf je mírně zvlněný erozně-denudační s plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a rozevřenými údolími. Nejvyššími body jsou Domanínský kopec (312 m n. m.) a Šeptuny (304 m n. m.).

V severovýchodní části Kyjovské pahorkatiny se nachází geomorfologický podcelek Vážanská vrchovina – plochá vrchovina o rozloze 47 km2, střední výšce 287 m n. m. a středním sklonu 5°16´. Na jihu a jihozápadě je vymezena Mutěnickou pahorkatinou a na jihovýchodě spadá do Dolnomoravského úvalu. Podloží Vážanské vrchoviny tvoří převážně paleogenní sedimenty vsetínských a luhačovických vrstev zlínského souvrství (místy i lukovských vrstev soláňského souvrství) račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V jižní a jihovýchodní části oblasti je doprovází jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Značná část oblasti, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy spraší a sprašových hlín. Vážanská vrchovina vytváří zvlněnou krajinu s nesovislým ústředním hřbetem východo-západního směru. Hřbet i výběžky ze sousedící vyšší Stupavské vrchoviny (Chřiby) jsou široké,

zaoblené

a

ve

vrcholových

polohách

s menšími

erozně-denudačními

plošinami.

Geomorfologicky se jedná o kernou vrchovinu s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Na více místech byly svahy upraveny do agrárních teras. V úpatních polohách vyššího georeliéfu se vyskytují náplavové kužely. Nejvyšším bodem jsou Záhumenice (389 m n. m.) – široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce luhačovských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky. Významnými body jsou Hačky (347 m n. m.) a Rovina (357 m n. m.). V centru severní části Kyjovské pahorkatiny se nachází geomorfologický podcelek Věteřovská vrchovina – plochá vrchovina o rozloze 34 km2, střední výšce 283 m n. m. a středním sklonu 5°50´. Téměř v celém obvodu je ohraničena níže položenou Mutěnickou pahorkatinou, pouze severní část hraničí v krátkém úseku se Ždánickým lesem, Litenčickou pahorkatinou a Chřiby. Podloží tvoří převážně paleogenní jílovce a pískovce, místy slepence (Babí lom) ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jihozápadní partii oblasti se nalézají jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Místy, zejména v nižších polohách na okrajích jednotky se objevují překryvy spraší a sprašových hlín. Tento malý geomorfologický podcelek zaujímá nejvyšší polohy Kyjovské - 142 -

pahorkatiny. Výrazné, ale převážně měkce modelované vrcholy hlavního hřbetu, jsou oddělené poměrně hlubokými sedly. Pro území je charakteristický členitý, erozně-denudační reliéf s širokými rozvodními hřbety a plochými údolími. Vyskytují se zde svahy nejrůznější orientace a sklonu, které jsou rozčleněny četnými stržemi. Z protilehlých stran ohraničují území podcelku neckovitá údolí Kyjovky a Trkmanky. Zejména v údolí Kyjovky pod Bohuslavicemi je vyvinuta široká niva, ve které Kyjovka volně meandrovala. Nejvyšším bodem podcelku je Babí lom (417 m n. m.), významným bodem jsou Bukovany (356 m n. m.). V jihozápadní části geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty zasahuje region MAS také do jižní části geomorfologického celku Ždánický les (III2B-1). Je to plochá vrchovina tvaru protáhlého, šikmo orientovaného obdélníku s rozlohou 470 km2, se střední výškou 271 m n. m. a středním sklonem 4,9 o. Na severu je vymezena říčkou Litavou a za ní ležící Litenčickou pahorkatinou, na východě hraničí s Prackou pahorkatinou, která je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jižní hranici tvoří přechod do Dyjsko-moravské pahorkatiny, východní hranici tvoří Kyjovská pahorkatina. Z hlediska geologické stavby jde o převážně paleogenní sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Georeliéf je klenbovitě vyklenutý, s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu s hluboce zařezanými údolími, zejména v nejčlenitější severovýchodní a jihozápadní části. Nejvyšší kóta U slepice (437,4 m n. m.) leží u obce Ždánice. Dalšími významnými vrcholy Ždánického lesa jsou Písečná (374 m n. m.), Nové hory (414 m n. m.), Na hradisku (399 m n. m.), Rádlovec (425 m n. m.) a Prostřední vrch (416 m n. m.). V Dambořické vrchovině se nachází ložiska ropy a zemního plynu. V severovýchodní části Ždánického lesa patří sledovaný region do geomorfologického podcelku Dambořická vrchovina – plochá vrchovina o rozloze 281 km2, střední výšce 285 m n. m. a středním sklonu 4°57´. Ze severu a severovýchodu je oddělena řekami Litavou a Kyjovkou od Litenčické pahorkatiny, na jihu hraničí s Kyjovskou pahorkatinou, na jihozápadě s Boleradickou vrchovinou a na západě s Dyjsko-svrateckým úvalem. Podloží Dambořické vrchoviny je tvořeno převážně horninami ždánicko-hustopečského souvrství, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (politická facie). V menší míře vystupují také horniny němčického souvrství (podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují nivní hlíny. Plochý reliéf Dambořické vrchoviny má zachovány rozsáhlé zbytky pobadenského zarovnaného povrchu. Nejvyšší místa reliéfu se nacházejí ve hřbetní části vrchoviny. V severovýchodní nejčlenitější části se nachází výrazný ohyb údolí Kyjovky u obce Snovídky. Nejvyšším bodem je vrchol U slepice (437,4 m n. m.). V rámci Dambořické vrchoviny jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky: 

Otnická pahorkatina – členitá vrchovina s rysy úpatní pahorkatiny leží v západní části Dambořické vrchoviny. Je tvořená převážně paleogenními horninami ždánicko-hustopečského - 143 -



souvrství, v podloží se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (politická facie). V menší míře jsou přítomny také horniny němčického souvrství (podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují písčitoštěrkovité fluviální sedimenty. Georeliéf se vyznačuje široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými neckovitými údolími. Krajina je celkem pravidelně zvlněna jednak do oblých hřbítků, které navazují na rozsochy hlavního hřbetu, jednak do rovnoběžných údolí vodních toků směřujících na sever i na jih. Uhřická vrchovina – plochá vrchovina ve střední až jihovýchodní části Dambořické vrchoviny tvoří její vyšší část. Je tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství s proměnlivě se střídajícími ždánickými pískovci (psamitická facie) a hustopečskými slíny (politická facie). Nižší partie oblasti a podsvahové polohy jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Dna údolí vyplňují písčitoštěrkovité fluviální sedimenty. Náhorní partie širokého a plochého hlavního hřbetu charakterizují erozně-denudační plošiny, široce zaoblené rozvodní hřbety pobadenského zarovnaného povrchu a hluboká údolími s příkrými svahy. Na rozsochách vybíhajících ze hřbetu k severu a k jihu se nacházejí údolími rozčleněné pedimenty. Na jihozápadě je nižší a plošší reliéf než na severovýchodě. Severozápadně od obce Ždánice pramení říčka Trkmanka. Nejvyšším bodem je vrchol U slepice (437,4 m n. m.), dalšími významnými body jsou Novosady (351 m n. m.), Radlovec (426 m n. m.) a Vlčí hora (380 m n. m.). V krajině se nachází četné agrární terasy. V okolí Bučovic-Kloboučků, Nevojic, Dambořic, Uhřic, Žarošič a Ždánic probíhá aktivní těžba ropy.

Region MAS zasahuje i do jižní části geomorfologického celku Chřiby (III2B-3) ležícího ve střední až severovýchodní partii geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty. Jedná se o členitou vrchovinu o rozloze 335 km2, se střední výškou 343 m n. m. a středním sklonem 7o. Celek je na západě vymezen Bučovickou pahorkatinou, na severozápadě Zdouneckou brázdou (obě spadají pod Litenčickou pahorkatinu). Severovýchodní a severní okraj pohoří je ohraničen řekou Moravou a Hornomoravským úvalem. Na jihovýchodě a na jihu Chřiby sousedí s Kyjovskou pahorkatinou. Svou polohou od sebe oddělují národopisné oblasti Slovácko na jihu a Hanou na severu. Geologický podklad je tvořen paleogenními jílovci, pískovci a slepenci převážně račanské jednotky magurského flyše. Před čelem magurského příkrovu na styku s Roštínskou brázdou roztroušeně vystupují flyšové horniny zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů. V okrajových částech pohoří se vyskytují překryvy spraší a sprašových hlín. Celek má charakter kerné vrchoviny zhruba elipsovitého tvaru s intenzivními neotektonickými zdvihy a většinou úzkými, často strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími a intenzivní periglaciální modelací. Na jeho území se nachází četné skalní útvary. V části zasahující do okresu Hodonín je nejvyšší kótou Bradlo (543,4 m n. m.) u obce Vřesovice. Sledovaný region zasahuje do geomorfologického podcelku Stupavská vrchovina ležící v jihozápadní až střední části geomorfologického celku Chřiby. Jedná se o členitou vrchovinu s rozlohou 217 km2, střední výškou 375 m n. m. a středním sklonem 7°47´. Podcelek je na severovýchodě vymezen Halenkovickou vrchovinou, na jihovýchodě reliéfem terénu níže položenou Kyjovskou pahorkatinou a na západě a severozápadě Litenčickou

pahorkatinou, resp.

sníženinou

Zdounecké

- 144 -

brázdy.

Podloží tvoří Stupavské

vrchoviny paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Před čelem magurského příkrovu, na styku s Roštínskou brázdou v okolí Cetechovic roztroušeně vystupují flyšové horniny zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů. Stupavská vrchovina je nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat. Nejvyšší polohy oblasti jsou soustředěny do hřbetů vysunutých asymetricky na severní stranu podcelku. Odtud spadá terén k severozápadu zlomovým svahem, do něhož se nápadněji zařezávají jen říčky Litava a Kyjovka (Stupava). K jihovýchodu vybíhají dlouhé, postupně se snižující rozsochy, mezi nimiž do vrchoviny pronikají hluboká údolí pravostranných přítoků řeky Moravy. Georeliéf je charakteristický výraznými, tektonicky podmíněnými severozápadními svahy, úzkými rozvodními hřbety, četnými sedly a hlubokými údolími, které byly vymodelovány intenzivní periglaciální a holocenní modelací terénu. Zvláště na výchozech slepenců a pevnějších pískovců lukovských vrstev soláňského souvrství jsou značně rozšířené kryogenně modelované skalní útvary s mnohými mikrotvary na svém povrchu. Svahy jsou místy dotvářeny sesuvy. Nejvyšším bodem je Brdo (587 m n. m.) v Chřibských hřbetech. Území jižně od Střílek až po Osvětimany je odvodněno do řeky Dyje říčkou Kyjovkou (Stupavou), pramenící na svazích kóty Vlčák nad Starými Hutěmi a jejími levostrannými přítoky – zejména potokem Hruškovicí pramenícím pod kótou Ocásek a jeho pravostrannými přítoky – Klimentským, Skaleckým, Čeložnickým potokem a Moštěnkou. Sledovaný region zasahuje na území geomorfologického okrsku: 

Jankovická vrchovina – členitá vrchovina tvořící jihovýchodní část Stupavské vrchoviny. Je budována převážně paleogenními sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V oblasti převládají lukovské vrstvy soláňského souvrství, méně jsou zastoupeny vsetínské vrstvy zlínského souvrství. Lukovské vrstvy v celé oblasti doprovází v úzkých pruzích horniny belovežského souvrství. Spíše ojediněle se v oblasti objevují výchozy hornin roztockých vrstev soláňského souvrství. Nižší části svahů, které spadají k jihomoravskému úvalu, tvoří horniny kaumberského souvrství račanské jednotky. K jihovýchodu ukloněný georeliéf je členitý, tektonicky podmíněný, s rozvodními hřbety a rovnoběžnými hlubokými údolími. Významnými body jsou Čertova skála (504 m n. m.) a Komínek (456 m n. m.).

Katastrálním územím obce Mouchnice zasahuje region MAS také do jižní části geomorfologického celku Litenčická pahorkatina (III2B-2) v severní partii geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty. Jde o členitou pahorkatinu o rozloze 590 km2, se střední výškou 294 m n. m. a středním sklonem 3°44´. Na západě je vymezena Vyškovskou bránou, na severu Hornomoravským úvalem (obě jednotky spadají do geomorfologické oblasti Západní vněkarpatské sníženiny) a blízkými toky řek Hané a Moravy. Na východě je Zdouneckou brázdou oddělena od Chřibů a na jihu je od Ždánického lesa oddělena údolím říčky Litavy. Geologickým podkladem jsou paleogenní a miocénní sedimenty ždánické a zdounecké jednotky a neogenní jíly, jílovce, písky a štěrky karpatské předhlubně, které jsou převážně překryté sprašemi a sprašovými hlínami. Georeliéf je tvořen erozně denudačním pahorkatinným a vrchovinným povrchem s výraznými vlivy tangenciální a radiální tektoniky. Sledovaný region zasahuje na území - 145 -

geomorfologického podcelku Bučovická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu o rozloze 415 km2, se střední výškou 282 m n. m. a středním sklonem 3°29´. Oblast je na jihu oddělena údolím říčky Litavy od Ždánického lesa, na západě je ohraničena Vyškovskou bránou, na severu Hornomoravským úvalem a na východě masivem Orlovické vrchoviny a sníženinou Zdounecké brázdy. Bučovická pahorkatina prstencovitě vyplňuje z jižní, západní a severní části vnější okraj Litenčické pahorkatiny a obepíná tak vyšší georeliéf Orlovické vrchoviny. Podloží Bučovické pahorkatiny tvoří převážně neogenní badenská klastika, vrstevnaté vápnité jíly s polohami písků a štěrků a bazální a okrajová klastika kroměřížského souvrství karpatské předhlubně. Jihovýchodní část oblasti budují horniny ždánickohustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta pleistocenními překryvy spraší a sprašových hlín. Sledovaný region zasahuje na území geomorfologického okrsku: 

Brankovická pahorkatina – členitá pahorkatina rozprostírající se v jižní a jihovýchodní části Bučkovické pahorkatiny kolem říčky Litavy. Na jihovýchodě ji krátkým úsekem protíná Kyjovka s charakteristickým ohybem pod městečkem Koryčany. Je tvořena převážně paleogenními sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství, v menší míře i němčického (podmenilitového) a menilitového souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Místy jsou překryty neogenními bazálními klastiky a vápnitými jíly s polohami nítkovických písků a štěrků kroměřížského souvrství karpatské předhlubně. Velmi časté jsou překryvy sprašemi a sprašovými hlínami. Území je tvořeno erozně-denudačním reliéfem s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a rozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími, místy i s nivačními sníženinami. Mírně zvlněný povrch okrsku pozvolně stoupá k výraznému suku Chlum, který je tvořen slepenci a pískovci. Jihozápadně od Brankovic se nachází výrazné konkávní svahy typu kdyopedimentů. Nejvyšším bodem je Chlum (402 m n. m.), významnými body jsou dále Bralová (400 m n. m.) a Vinohrad (336 m n. m.).

Administrativní území města Bzenec a obcí Moravský Písek, Ratíškovice, Skoronice, Vacenovice, Vlkoš a Vracov jsou součástí Alpsko-Himálajského systému, subsystému Panonská pánev, provincie Západopanonská pánev (IV), subprovincie (soustavy) Vídeňská pánev (IV1), která je geneticky tektonickou sníženinou rozdělenou složitou soustavou zlomů na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území České republiky vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem. Obce dále patří do geomorfologické oblasti (podsoustavy) Jihomoravská pánev (IV1A) a do geomorfologického celku Dolnomoravský úval (IV1A-1), který tvoří tektonická sníženina o rozloze 965 km2, střední výšce 183 m n. m. a středním sklonu 1o01'. Ze severu je Dolnomoravský úval vymezen Ždánickým lesem a Kyjovskou pahorkatinou, na severovýchodě je Napajedelskou bránou oddělen od Hornomoravského úvalu. Z východu je vymezen Vizovickou vrchovinou a Bílými Karpaty. Na jihu přechází na území Slovenska a Rakouska. Na západě je vymezen Mikulovskou vrchovinou a na severozápadě je prostřednictvím Věstonické brány oddělen od Dyjsko-svrateckého úvalu. Hlavní osu - 146 -

úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Maximální délka oblasti je cca 75 km, maximální šířka je cca 43 km. Obce také patří do geomorfologického podcelku Dyjsko-moravská pahorkatina, což je plochá nížinná pahorkatina o rozloze 464 km2, střední výšce 188,3 m a středním sklonu 1°13´. Leží v severní části Dolnomoravského úvalu, v sevření mezi nivami řeky Moravy a Dyje. Ze severu je vymezena Středomoravskými Karpaty, z jihu ji vymezuje Dyjsko-moravská niva a ze západu Dyjsko-svratecký úval. Sledovaný region patří do geomorfologických okrsků: 







Huštěnovická pahorkatina – nížinná pahorkatina ležící v severovýchodní části Dyjsko-moravské pahorkatiny při úpatí Středomoravských Karpat. Podloží je tvořeno neogenními, pliocenními a kvartérními sedimenty Vídeňské pánve, okraje oblasti tvoří kvartérní akumulační terasy řeky Moravy. Hlubší podloží je tvořeno neogenními jíly s vložkami písků, které jsou řazeny k bzeneckému a dubňanskému souvrství vídeňské pánve. V jejich nadloží se objevují pontské pestré jíly s vložkami písků, které odpovídají valtickým štěrkovým vrstvám. Tyto neogenní sedimenty jsou z většiny překryty pleistocenními překryvy spraší a sprašových hlín. V jihozápadní části doznívají návěje vátých písků. Linii kolem samotné nivy řeky Moravy tvoří písčitohlinité až hlinitopísčité deluviální sedimenty a písčitoštěrkovité deluviofluviální sedimenty výplavových kuželů. Dna údolí vyplňují písčitohlinité fluviální sedimenty a nivní hlíny. Reliéf má charakter nížinné, akumulací eolických, deluviálních a fluviálních sedimentů zarovnané pahorkatiny táhnoucí se kolem západní hranice moravské nivy. Při jihovýchodním okraji oblasti se vyskytují říční terasy řeky Moravy. Ratíškovická pahorkatina – má charakter velmi ploché, akumulacemi vátých písků zarovnané pahorkatiny. Východní okraj území tvoří říční terasy řeky Moravy. Oblast vátých písků, někdy nazývaná „Moravská sahara“, pokrývá převážnou část území. V severovýchodní části – Bzenecké doubravě – dosahuje akumulace mocnosti až 30 m, v jihozápadní části – Hodonínské doubravě – je mocnost písků nejmenší (1 – 2 m) a častěji se zde vyskytují oglejená a podmáčená stanoviště. Nejvyšším bodem je Náklo (265 m n. m.). V oblasti se nacházejí ložiska lignitu, ropy a zemního plynu. Významné ložisko písku je v současnosti těženo v lokalitě Bzenec-Přívoz. Podloží je tvořeno neogenními a kvartérními sedimenty Vídeňské pánve. Neogenní podloží tvoří zejména jíly s vložkami písků, které jsou řazeny k bzeneckému a dubňanskému souvrství. Tyto neogenní sedimenty z období panonu jsou z naprosté většiny překryty proměnlivě mocnými pleistocenními vátými písky. Údolí říční sítě je následně vyplněno a nivními hlínami. Stupavská niva – akumulační plošina podél dolní části toku řeky Kyjovky ležící ve střední části Dyjsko-moravské pahorkatiny. Podloží je tvořeno neogenními a kvartérními sedimenty Vídeňské pánve. Neogenní podloží je tvořeno zejména jíly s vložkami písků, které jsou řazeny k bzeneckému a dubňanskému souvrství. Tyto neogenní sedimenty z období panonu jsou z většiny překryty pleistocenními vátými písky a překryvy spraší a sprašových hlín, jež jsou následně převrstveny kvartérními písčitohlinitými fluviálními sedimenty a nivními hlínami. V podsvahových poloháchse objevují deluviální sedimenty. Syrovinská niva – akumulační rovina podél řeky Syrovinky ležící v severovýchodní části Dyjskomoravské pahorkatiny. Hlubší podloží je tvořeno neogenními jíly s vložkami písků, které jsou řazeny k bzeneckému a dubňanskému souvrství Vídeňské pánve. Tyto neogenní sedimenty z období panonu jsou z většiny překryty pleistocenními vátými písky a překryvy spraší a sprašových hlín, jež jsou následně převrstveny kvartérními písčitohlinitými fluviálními sedimenty a nivními hlínami. V podsvahových poloháchse objevují deluviální sedimenty.

- 147 -

3.3 Pedologická charakteristika území regionu V Kyjovské pahorkatině jsou dominantními půdními typy černozemě, které jsou rozšířeny v našich suchých a teplých oblastech, kde vznikly v ranných obdobích postglaciálu pod původní stepí a lesostepí. V oblasti mezi Karlínem, Hovorany a Šardicemi na jihu a Nenkovicemi a Kyjovem na severu převládá černozem modální, která zasahuje až k Žarošicím a k Archlebovu, kde je v nivách vodních toků střídána oglejenými karbonátovými luvizeměmi. V okolí Násedlovic je doplněna černozemí karbonátovou a jižně od Strážovic černozemí luvickou. Mezi Kyjovem a Svatobořicemi-Mistřínem se v užším pásu vyskytuje černice glejová karbonátová. Podobně úzký pás tvoří mezi obcemi Vlkoš a Kelčany v nivě říčky Hruškovice fluvizem glejová karbonátová. Severně od Nenkovic a Strážovic se nachází rozsáhlejší území tvořené modálními hnědozeměmi a luvizeměmi, které jsou v menších okrscích střídány kambickými pararendzinami. Do této enklávy vybíhají jihozápadním směrem přes oblast Bukovan hnědozemě, luvizemě a zčásti také kambizemě a luvické kambizemě z rozhraní Ždánického lesa a Chřibů. Nejvýznamnějším půdním typem ve středních a vyšších polohách tohoto regionu jsou hnědozemě, které vznikají zvětráváním magurského flyše pod původními dubohabrovými lesy. Severně od Dambořic, Uhřic, Ždánic a Nechvalína jsou na úpatí svahů Ždánického lesa dominantní hnědé lesní půdy, místy slabě oglejené. Zde se na vzniku půdního typu projevily překryvy spraše a sprašových hlín. Ve vyšších polohách a na hřebenech plošně jednoznačně převládají luvizemě, které jsou v nepříliš širokých údolích vodních toků nahrazovány karbonátovými fluvizeměmi, lemovanými kambickými pararendzinami. V pohoří Chřibů je nejrozšířenějším půdním typem kambizem modální doplňovaná kambizemí oglejenou, dystrickou a luvickou. Tento půdní typ, vyvinutý převážně v hlavním souvrství svahovin magmatických, metamorfických a zpevněných sedimentárních hornin, se vyskytuje převážně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost. Původními společenstvy jsou listnaté a smíšené lesy s přimíšenými jedlemi a smrky. Nalézáme zde veškeré formy nadložního humusu. Na hřebenech jsou kambizemě střídány luvizeměmi modálními i oglejenými a místy také rankery. Dna údolí a nivy vodních toků vyplňují modální i glejové fluvizemě a gleje. Na jižních svazích Chřibů dominují modální hnědozemě protkané nivami vodních toků s fluvizeměmi modálními, karbonátovými a s glejovými půdami. Jižně od obcí Skoronice a Vlkoš jsou rozsáhlé plochy tvořené arenickými regozeměmi, které dosahují na jihu zájmového regionu až k Vacenovicím a Ratíškovicím. Dál na východ (jižně od Vracova a - 148 -

Bzence) jsou arenické regozemě nahrazeny oglejenými dystrickými arenickými kambizeměmi s doplňkovými modálními pseudogleji a kambizeměmi arenickými podzolovanými. Kombinace těchto půdních typů zasahuje až k Moravskému Písku. V pruhu od Hodonína po Bzenec byly v postglaciálním období (před 9 – 12 tisíci lety) z mořských sedimentů z období mladších třetihor a čtvrtohorních teras řeky Moravy vyváty jejich jemnější části a vznikla rozsáhlá oblast vátých písků. Tyto písky jsou kyselé, obsahují velký podíl křemence a dosahují mocnosti 10 – 30 m. Na nich se vyvinuly typické ologitrofní písčito-hlinité kambizemě arenické a místy zde vznikly také arenické regozemě. Mapa č. 48: Půdní typy regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu

Zdroj: Česká geologická služba

Podle vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů, patří zdejší půdy především k následujícím hlavním půdním jednotkám:     

01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. 02 Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bez skeletu, převážně s příznivým vodním režimem. 03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. 10 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší.

- 149 -

  

 

 



  

11 Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry. 12 Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením. 13 Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 14 Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. 16 Luvizemě modální a hnědozemě arenické, eventuelně i slabě oglejené na lehkých až zahliněných terasách, pískovcích a štěrkopíscích s překryvem písčitých spraší a prachovic v mocnosti 30 až 60 cm, zrnitostně středně těžké lehčí, až slabě skeletovité, vláhově méně příznivé až nepříznivé. 17 Luvizemě arenické i slabě oglejené, na lehkých, propustných substrátech, výsušné, závislé na srážkách nebo závlaze. 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. 23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu. 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech – pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skřetovité.

Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Půdy na území sledovaného regionu jsou vcelku kvalitní a produkčně významné. V souladu s ustanoveními § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, patří v okrese Hodonín a obdobně i - 150 -

v regionu MAS 12,7 % obhospodařovaných ploch do I. třídy a 31,5 % do II. třídy ochrany zemědělské půdy. Velmi vysoký je však podíl podprůměrně produkčních půd, který činí 33,5 %. V okrese Hodonín i v regionu MAS je navíc velká část zemědělsky intenzivně obhospodařovaných ploch ohrožena působením erozních činitelů. Graf č. 1: Podíly jednotlivých tříd ochrany zemědělského půdního fondu podle BPEJ v okrese Hodonín 12,7%

7,0%

33,5%

31,5%

15,2%

Bonitně nejcennější půdy Průměrně produkční půdy

Nadprůměrně produkční půdy Podprůměrně produkční půdy

Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Analytický indikátor č. 4: Třídy ochrany ZPF – podíly jednotlivých tříd ochrany zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy zemědělské půdy na administrativním území dané obce k vybranému datu (v %).

Analytický indikátor č. 5: Ohrožení ZPF erozí – podíly ploch ohrožených erozními činiteli z celkové rozlohy zemědělské půdy na administrativním území dané obce k vybranému datu (v %).

- 151 -

Srovnávací indikátor 6: Rozloha nejkvalitnějších půd – plochy I. a II. třídy ochrany ZPF na území dané obce připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele (v m2/obyv.). Slouží k hodnocení účinnosti opatření realizovaných k ochraně ZPF, jako podklad pro rozhodování o další zástavbě na administrativním území obce, a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

Srovnávací indikátor 7: Rozloha půd ohrožených erozí – plocha zemědělských půd ohrožených erozními činiteli na území dané obce připadající na jednoho trvale bydlícího obyvatele (v m2/obyv.). Slouží k hodnocení účinnosti realizovaných protierozních opatření a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

3.4 Charakteristika klimatu na území regionu Podle klasifikace (Quitt, E. Klimatické oblasti Československa, 1971) leží region MAS Kyjovské Slovácko v pohybu na rozhraní dvou teplých klimatických oblastí T2 a T4 (viz Mapa č. 49). Teplá klimatická oblast T2 je charakterizována 50 – 60 letními dny, 160 – 170 dny s teplotou alespoň 10 °C, 100 – 110 mrazovými dny, 30 – 40 ledovými dny, průměrnými teplotami – 2 až – 3 °C v lednu, 8 až 9 °C v dubnu, 18 až 19 °C v červenci a 7 až 9 °C v říjnu. Dále se vyznačuje 90 – 100 dny se srážkami alespoň 1 mm, srážkovým úhrnem 350 – 400 mm ve vegetačním období a 200 – 300 mm v zimním období, 40 – 50 dny se sněhovou pokrývkou, 40 – 50 dny s jasnou oblohou a 120 – 140 dny se zataženou oblohou. Tato klimatická oblast se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkými přechodnými obdobími s teplým až mírně teplým jarem i podzimem a krátkou mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Teplá klimatická oblast T4 je charakterizována 60 – 70 letními dny, 170 – 180 dny s teplotou alespoň 10 °C, 100 – 110 mrazovými dny, 30 – 40 ledovými dny, průměrnými teplotami – 2 až – 3 °C v lednu, 9 až 10 °C v dubnu, 19 až 20 °C v červenci a 9 až 10 °C v říjnu. Dále se vyznačuje 80 – 90 dny se srážkami alespoň 1 mm, srážkovým úhrnem 300 – 350 mm ve vegetačním období a 200 – 300 mm v zimním období, 40 – 50 dny se sněhovou pokrývkou, 50 – 60 dny s jasnou oblohou a 110 – 120 dny se zataženou oblohou. Pro tuto klimatickou oblast je charakteristické velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché léto, velmi krátká přechodná období s teplým jarem i podzimem a krátká, velmi suchá a teplá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. - 152 -

Mapa č. 49: Klimatické oblasti, v nichž se nachází region MAS Kyjovské Slovácko v pohybu

Zdroj: Quitt, 1971; ČHMÚ

3.5 Hydrogeologická a hydrologická charakteristika území a ochrana vod v regionu Hydrgogeologie Sledovaný region zčásti náleží do hydrogeologického rajonu 2250 – Dolnomoravský úval, který má celkovou rozlohu 1 416,9 km2 a patří do geologické jednotky Terciérní a křídové sedimenty pánví, konkrétně do skupiny rajonů Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. Rajon je vyplněn neogenními sedimenty Vídeňské pánve. Systémem podélných a příčných zlomů je členěn na řadu dílčích ker, které jsou převážně vzájemně izolované. Převažující jemnozrnné písky uložené v jílech tvoří průlinové kolektory v izolátorech se samostatným odvodňováním i infiltrací. Mocné komplexy nadložních jílů zabraňují přirozenému odvodnění kolektorů, dochází k velmi zpomalenému oběhu podzemní vody, případně k její stagnaci. Velkým zásahem do režimu podzemních vod jsou důlní díla. Intenzivní odvodňování, které provázelo báňskou těžbu, zrychlilo oběh vody pod erozní základnou a často byla snižována její celková mineralizace. V povodí Kyjovky se ojediněle vyskytují mineralizované - 153 -

podzemní vody hlubinného oběhu v místech hlubinných tektonických struktur. Jedná se většinou o výskyty pramenů a jímacích území mineralizovaných a někdy i termálních podzemních vod. Podle největšího rozšíření jde především o minerální vody Na-Cl chemického typu, které se vyznačují kolísavým obsahem bromu a jodu. Významné výskyty těchto vod byly zjištěny hlubinnými vrty u Hodonína, Moravské Nové Vsi, Hrušek a Tvrdonic a ve formě pramenů u Milovic, Šardic a Hovoran v horninách Vídeňské pánve. Hořečnaté a bromo-jodové minerální vody hlubinného oběhu se často vyskytují v blízkosti ložisek ropy a zemního plynu, které byly objeveny v horninách paleogénu Vnějších Západních Karpat a v neogénu Vídeňské pánve. Do hydrogeologického rajonu 3230 – Středomoravské Karpaty zasahuje region MAS v oblasti Chřibů. Tento hydrogeologický rajon má celkovou rozlohu 1 173,6 km2 a náleží do geologické jednotky Sedimenty paleogénu a křídy Karpatské soustavy, konkrétně do skupiny rajonů Flyšové sedimenty. V rajonu se nacházejí horniny flyšových souvrství, pro něž je charakteristické rychlé střídání pískovců s jíly a jílovci. Hydrogeologickým kolektorem je přípovrchová zóna zvýšené propustnosti v pásmu zvětralin a rozevřených puklin. Zmíněný kolektor je nespojitý. Zóna podpovrchového rozpukání probíhá víceméně souhlasně s povrchem terénu. V horských oblastech jsou to tedy nádržní kolektory pouze ve dnech údolí, zatímco kolektory svahů mají funkci vodící, bez možnosti retence, a jsou poměrně rychle odvodňovány. Horský terén současně snižuje množství zasakující vody ve prospěch vody povrchového odtoku. Infiltrované vody odtékají jednak jako hypodermický odtok a také jako voda první zvodně. Vodovodní zásobování v oblastech tohoto rajonu je zaměřeno především na jímání a nákladnou úpravu povrchové vody vodárenských nádrží. Hydrologie Zájmový region patří podle hydrologického členění do povodí řek Moravy a Dyje, která je jejím pravostranným přítokem, a je součástí úmoří Severního moře. Západní část regionu odvodňuje řeka Trkmanka (číslo hydrologického pořadí 4-17-01-012), která pramení ve Ždánickém lese severozápadně od Ždánic pod vrchem Radlovec (426 m n. m.) a u města Podivín se vlévá do Dyje na jejím 34,5 říčním km. Tok Trkmanky je dlouhý 41,7 km a její povodí má plochu 359,0 km2. Průměrný průtok u ústí činí 0,44 m3/s, stoletá voda zde dosahuje hodnoty 57,0 m3/s. V rámci regionu MAS protéká kolem města Ždánice a obcí Dražůvky, Želetice a Násedlovice. Jejími většími přítoky jsou:     

Jelení potok (zprava); Klínaře (zprava); Skalní potok (zprava); Spálený potok (zprava) – délka toku 19,0 km se svými přítoky Salajkou od Dambořic a Zdravovodským potokem od Žarošic; Ždánický potok (zleva); - 154 -

   

Soudný potok (zleva) od Věteřova s Lovčickým potokem; Nenkovický potok (zleva) s Karlínským potokem; Čejčský potok (zleva); Kobylský potok.

Centrální část regionu odvodňuje řeka Kyjovka/Stupava (číslo hydrologického pořadí 4-17-01-065), která pramení na jižním svahu kopce Vlčák v Chřibech a z levé strany přitékáu města Lanžhot do Dyje před jejím soutokem s Moravou. Tok Kyjovky je dlouhý 86,7 km a její povodí má rozlohu 665,8 km2. Průměrný průtok v Kyjově činí 0,30 m3/s a stoletá voda zde dosahuje hodnoty 30,0 m3/s. V rámci regionu MAS protéká městem Kyjovem a obcemi Mouchnice, Svatobořice-Mistřín. Většími přítoky jsou:        

Bukovanka (zprava); Šardický potok (zprava) – délka toku 11,8 km, plocha povodí 39,1 km2; Prušánka (zprava) – délka toku 25,3 km, plocha povodí 93,3 km2; Mutěnický potok (zprava) – délka toku 8,2 km, plocha povodí 23,71 km2; Svodnice (zprava) – délka toku 19,4 km, plocha povodí 63,0 km2; Sobůlský potok (zprava) – délka toku 7,2 km, plocha povodí 15,89 km2; Kratinka (zleva) – délka toku 6,7 km, plocha povodí 10,66 km2; Hruškovice (zleva) – číslo hydrologického pořadí 4-17-01-093, délka toku 24,1 km, plocha povodí 116,62 km2 (s Moštěnkou od obce Hýsly a Skaleckým potokem od obce Skalka).

Východní část regionu odvodňuje říčka Syrovinka (číslo hydrologického pořadí 4-13-02-031) se svými drobnými přítoky, která se z pravé strany vlévá do řeky Moravy. Její tok je dlouhý 14,25 km. V rámci regionu MAS protéká obcemi Syrovín, Těmice a městem Bzenec. Ochrana vod Podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství má být do 22. 12. 2015 ve všech členských státech Evropské unie dosaženo dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod. Ke splnění tohoto cíle byly v České republice mimo jiné zpracovány a schváleny zastupitelstvy dotčených krajů Plány oblasti povodí, včetně příslušných programů opatření. Ochrana povrchových vod před znečišťováním je v České republice upravena především zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Strategie na ochranu jakosti povrchových vod mimo jiné zahrnuje zavedení nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, jejichž aplikací se předpokládá další zlepšování jakosti vody v tocích tak, aby ve všech koncových profilech vodních útvarů byly splněny normy environmentální kvality stanovené nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Jakost vod v povrchových tocích je hodnocena podle ČSN 75 7221 „Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových - 155 -

vod“ (Český normalizační institut, říjen 1998). Podle této normy se rozlišují následující třídy jakosti povrchových vod:     

I. třída – neznečištěná voda; II. třída – mírně znečištěná voda; III. třída – znečištěná voda; IV. třída – silně znečištěná voda; V. třída – velmi silně znečištěná voda.

Voda ve vodním toku Trkmanka na odběrném profilu Podivín v období 2011 – 2012 spadala do V. třídy jakosti (velmi silně znečištěná voda) v ukazatelích elektrolytická konduktivita, biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) a celkový fosfor, a do III. třídy jakosti (znečištěná voda) v ukazatelích amoniakální dusík a dusičnanový dusík. Voda ve Spáleném potoce na odběrném profilu Krumvíř v období 2011 – 2012 spadala do V. třídy jakosti (velmi silně znečištěná voda) v ukazatelích elektrolytická konduktivita, biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), amoniakální dusík a celkový fosfor, do IV. třídy jakosti (silně znečištěná voda) v ukazateli chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) a do III. třídy jakosti (znečištěná voda) v ukazateli dusičnanový dusík. Řeka Kyjovka na horním toku v lesních porostech Chřibů má solidní jakost vody, kterou zásobuje vodní dílo Koryčany (uvedené do provozu v roce 1959). To je určeno k akumulaci vody pro vodárenský odběr do skupinového vodovodu Kyjov a také k trvalému zajištění minimálního průtoku, snižování povodňových průtoků a k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně. Podle výsledků měření obsahu znečišťujících látek jakost vody v Kyjovce již pod Kyjovem dlouhodobě nevyhovuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v parametrech fosfor a amoniakální dusík. Dále po toku jsou zvýšené rovněž hodnoty organického znečištění vyjádřené biochemickou spotřebou kyslíku nutnou k jeho odstranění za dobu 5 dnů při 20 oC (BSK5), obsah nerozpustných látek a obsah koliformních bakterií. Voda v řece je znečišťována odpadními vodami z mnoha obcí buď přímo, nebo importem přítoky. V období 2011 – 2012 spadala voda v Kyjovce na odběrném profilu Lanžhot do IV. třídy jakosti (silně znečištěná voda) v ukazateli celkový fosfor, do III. třídy jakosti (znečištěná voda) v ukazatelích elektrolytická konduktivita, biochemická spotřeba kyslíku (BSK5), chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) a amoniakální dusík, a do II. třídy jakosti (mírně znečištěná voda) v ukazateli dusičnanový dusík. Voda ve vodním toku Hruškovice na odběrném profilu ústí v období 2011 – 2012 spadala do V. třídy jakosti (velmi silně znečištěná voda) v ukazatelích amoniakální dusík a celkový fosfor, do IV. třídy jakosti (silně znečištěná voda) v ukazatelích elektrolytická konduktivita a biochemická spotřeba kyslíku - 156 -

(BSK5), a do III. třídy jakosti (znečištěná voda) v ukazatelích chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) a dusičnanový dusík. Také většina ostatních drobných vodních toků v regionu vykazuje znečištění v rozmezí III. – V. třídy jakosti.

- 157 -

Tab. č. 7: Vybavení obcí regionu MAS Kyjovské Slovásko v pohybu vodohospodářskou infrastrukturou (k 1. 1. 2011) Název obce Archlebov Bukovany Bzenec Čeložnice Dambořice Domanín Dražůvky Hovorany Hýsly Ježov Karlín Kelčany Kostelec Kyjov Labuty Lovčice Milotice Moravany Moravský Písek Mouchnice Násedlovice Nechvalín Nenkovice Ostrovánky Ratíškovice Skalka Skoronice Sobůlky Stavěšice Strážovice Svatobořice-Mistřín Syrovín Šardice Těmice Uhřice Vacenovice Věteřov Vlkoš Vracov Vřesovice

Počet obyvatel

Kanalizace

ČOV

Vodovod

877 723 4 303 408 1 364 992 277 2 151 402 710 234 237 889 11 448 188 800 1 903 758 2 131 331 842 349 481 228 4 074 171 528 888 348 576 3 566 351 2 199 901 748 2 194 521 1 061 4 534 585

NE NE ANO NE ANO NE NE ANO NE ANO NE NE NE ANO NE NE ANO NE ANO NE NE NE NE NE ANO NE NE ANO NE NE ANO NE ANO NE ANO ANO NE NE ANO NE

NE NE ANO NE ANO NE NE ANO NE ANO NE NE NE ANO NE NE ANO NE ANO NE NE NE NE NE ANO NE NE ANO NE NE ANO NE ANO NE ANO ANO NE NE ANO NE

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

- 158 -

Tab. č. 7: Vybavení obcí regionu MAS Kyjovské Slovásko v pohybu vodohospodářskou infrastrukturou (k 1. 1. 2011) – pokračování Název obce Žádovice Žarošice Ždánice Želetice Žeravice

Počet obyvatel

Kanalizace

ČOV

Vodovod

771 1 055 2 576 513 1 043

NE NE ANO NE ANO

NE NE ANO NE ANO

ANO ANO ANO ANO ANO

Zdroj: Český statistický úřad – Veřejná databáze

Z celkového počtu 45 obcí regionu MAS Kyjovské Slovásko v pohybu jich pouze 16 (tj. 35,6 %) bylo k 1. 1. 2011 vybaveno obecní kanalizací zakončenou čistírnou odpadních vod. To mimo jiné znamená, že 16 397 obyvatel obcí bez kanalizace a čistírny, tj. 26,3 % z celkového počtu 62 229 občanů regionu musí svou denní produkci odpadních vod odstraňovat technicky méně dokonalým způsobem, který s sebou nese jisté riziko znečišťování povrchových i podzemních vod. Nejsou ovšem k dispozici potřebné údaje o tom, zda zejména obyvatelé rodinných i menších bytových domů v malých obcích nejsou vybaveni domovními mechanicko-biologickými nebo kořenovými čistírnami odpadních vod. Oproti tomu vybavenost obcí sledovaného souboru obecním vodovodem byla ke stejnému datu stoprocentní. Analytický indikátor č. 6: Náklady vodního hospodářství obcí – náklady na provoz a údržbu obecního vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod a na odstraňování čistírenských kalů za kalendářní rok (v Kč).

Srovnávací indikátor 8: Vybavenost obcí vodohospodářskou infrastrukturou – podíl obyvatel obce žijících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (v %). Slouží k hodnocení účinnosti realizovaných opatření k ochraně a zlepšení jakosti povrchových i podzemních vod a k objektivnímu srovnávání stavu na urovni státu, krajů a obcí.

3.6 Charakteristika přírodních podmínek regionu Podle biogeografického členění České republiky (Culek, M. a kol., 1996 a 2005) je území regionu MAS součástí Západokarpatské provincie. Biota podprovincie západokarpatské je podmíněna charakteristickou geomorfologií a geologií Karpatské soustavy. Geologicky je západokarpatská podprovincie pestřejší než ostatní studované podprovincie. Pro reliéf centrální části Karpat jsou charakteristické skalnaté hřbety a vápencová bradla. Typickým jevem Karpat (a to i na Moravě) jsou - 159 -

poměrně velká převýšení, umožňující víceméně plynulé vyznívání teplomilné flóry vysoko do pohoří a naopak, sestup horských druhů do inverzních poloh. Tím je podmíněna daleko větší druhová diverzita bioregionů oproti bioregionům hercynské podprovincie. Ačkoli na území České republiky nezasahují centrální pohoří soustavy a z hornin zcela převládá flyš, základní rysy Karpat s charakteristickými vegetačními zákonitostmi se projevují i zde. Typická je také téměř úplná absence rašelinišť. Vegetační stupňovitost bioregionů západokarpatské podprovincie začíná 1. (dubovým, resp. planárním) vegetačním stupněm, 2. buko-dubový stupeň bývá málo vyvinut, široké vertikální rozmezí má naopak 3. dubo-bukový (suprakolinní) a především 4. bukový (submontánní) vegetační stupeň, který zasahuje o 100 – 200 m výše než v české části hercynské podprovincie. V ČR je vegetační stupňovitost zakončena 7. smrkovým (supramontánním) stupněm. Mimo naše území je vyvinut i 8. a 9. (subalpinský, resp. klečový a alpinský stupeň) nad horní hranicí lesa. V západní části patří sledované území do Ždánicko-Litenčického bioregionu, který má rozlohu 928 km2 a zaujímá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion je tvořen nízkou teplou pahorkatinou na měkkých vápnitých sedimentech. Je přechodem mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde řada mezních karpatských a panonských prvků, zvláště flóra nelesní je bohatá, s řadou různých migroelementů a floroelementů, převážně však kontinentálních. Dominuje zde 3. dubo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. buko-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. V současnosti jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových lesů, převažuje orná půda, časté jsou ovocné sady. Bioregion zahrnuje zčásti termofytikum a leží v částech fytogeografických podokresů 20a. Bučovická pahorkatina (východní polovina), 20b. Hustopečská pahorkatina (výše položené okraje) a 21a. Hanácká pahorkatina (jižní okraj). Z mezofytika zabírá fytogeografické podokresy 77a. Ždánický les, 77b. Litenčické vrchy a jihovýchodní okraj fytogeografického podokresu 77c. Chřiby. Vegetační stupně jsou zde kolinní až suprakolinní. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosaeCarpinetum, které jsou pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjimečně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí - 160 -

pravděpodobně chybělo. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející převážně svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na ně často navazují lemová společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae, vzácněji i Prunion fruticosae. Výjimečně na kyselých substrátech v jižním podhůří Chřibů byl zaznamenán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, dříve řídce i Caricion davallianae. Flóra je dosti pestrá, odrážející polohu bioregionu na rozhraní Panonie a Karpat, s řadou mezních prvků, z nich některé zde dosahují absolutního okraje areálu. V nelesní flóře jsou přítomni četní zástupci teplomilné květeny různých geoelementů a migroelemntů. Převažují druhy s tendencí kontinentální, např. kozinec dánský (Astragalus danicus), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a len tenkolistý (Linum tenuifolium), méně i submediteránní, reprezentované zde vzácným dubem pýřitým (Quercus pubescens), dále třemdavou bílou (Dictamnus albus) nebo hnědencem zvrhlým (Limodorum abortivum). V lesní vegetaci je řada druhů alpidských podhůří, např. dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Souvislost s Karpaty reprezentuje např. jako hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), kostřavice větevnatá (Bromopsis ramosa), čistec alpínský (Stachys alpina). Hercynské prvky jsou výjimečné, pouze velmi vzácně zde roste jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis). V bioregionu se prolíná fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajiny blízká sousedícím bioregionům panonské podprovincie s faunou hájů karpatského podhůří. Tekoucí vody patří do pásma parmového až cejnového, s kapilárami pstruhovými, v současnosti jsou však prakticky bez ryb. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps). Ptáci: mandelík hajní (Coracias garrulus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), lejsek malý (Ficedula parva), ťuhýk menší (Lanius minor). Obojživelníci: kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), páskovka keřová (Cepaea hortensis). Sledované území dále na severu a severovýchodě zasahuje do Chřibského bioregionu, který má rozlohu 254 km2 a zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Bioregion je tvořen výraznou vrchovinou na pískovcovém flyši, je charakterizovaný biotou typického západokarpatského bukového lesa (3. a 4. vegetační stupeň), na rozdíl od okolí s některými submontánními a subatlantskými druhy a s větším zastoupením typických karpatských prvků ve flóře a především fauně. Biodiverzita je však snížena vlivem monotónního podkladu. Vegetačně je bioregion řazen do květnatých bučin a dubohabrových hájů. Netypická část je tvořena teplejšími okrajovými svahy a pahorkatinami nebo plošším reliéfem bez skal, s větším zastoupením dubohabrových hájů, výjimečně i teplomilných

- 161 -

doubrav. Převážně se jedná o jednotvárná přechodná území do sousedního bioregionu. V současnosti zde dominují bučiny a jehličnaté kultury, nelesní půdu kryjí převážně mezofilní pastviny. Bioregion leží v mezofytiku fytogeografického podokresu 77c. Chřiby (s výjimkou jihovýchodního okraje). Vegetační stupně jsou zde suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci tvoří bučiny, převážně asociace Carici pilosae-Fagetum, omezeně snad i Melico-Fagetum, vzácněji acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjimečné, na prudkých svazích se skeletovitými půdami se ojediněle vyskytuje i Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na prudkých svazích se dají předpokládat výskyty suťových lesů svazu TilioAcerion. V údolích podél potoků jsou potoční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V přirozené náhradní vegetaci převažují mezofilní typy luk a pastvin (Arrhenatherion a Cynosurion, zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesměs nachází vegetace svazu Trifolion medii, křoviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. Řidčeji se střetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace BrachypodioMolinietum (svaz Cirsio-Brachypodion ). Složení flóry odpovídá květeně nižších karpatských pohoří. Vzhledem k ostrovnímu charakteru bioregionu má zdejší výskyt řady (zejména mezofilnějších) druhů izolovaný charakter, výraznější exklávní prvky však chybějí. Objevuje se zde hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), kostřavice větevnatá (Bromopsis ramosa), ostřice převislá (Carex pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii) a prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), mezi submontánními prvky je pozoruhodný dosti četný výskyt subatlantsky laděné vrbiny hajní (Lysimachia nemorum) a čarovníku alpského (Circaea alpina). Vzácně zde roste i růže alpská (Rosa pendulina) a kapradina plevinatá (Dryopteris affinis subsp. borreri). Při potocích byla zjištěna přeslička luční (Equisetum pratense), v pramenných mísách i cídivka přezimující (Hippochaete hyemalis) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). V nelesní flóře jsou xerotermní druhy velmi vzácné, zastupují je kakost krvavý (Geranium sanguineum), kosatec pestrý (Iris variegata) nebo svízel sivý (Galium glaucum), vzácné jsou rovněž druhy slatinných stanovišť, jako např. pryšec huňatý (Tithymalus villosus), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), příp. kosatec sibiřský (Iris sibirica). Hercynské typy, jako jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), chybějí, překvapivě vzácné jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a třezalka svrnitá (Hypericum maculatum). Bioregion je jediný z bioregionů karpatské podprovincie na pravém břehu Moravy, kam ještě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Nečetné tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor). Ptáci: mandelík hajní (Coracias garrulus), lejsek malý (Ficedula parva). - 162 -

Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: vřetenovka hladká (Cochlodina laminata), vřetenatka obecná (Alinda biplicata), sítovka blyštivá (Aegopinellla minor). Hmyz: masařka Sarcophaga zumptiana, hřbetozubec Odontosia sieversi. Svým jihovýchodním okrajem zasahuje sledované území do Severopanonské provincie. Panonská provincie zabírá Karpatskou kotlinu, je tvořena sníženinami mezi pohořími náležejícími k Alpám, Karpatům a do Dinarid. Budují ji převážně nezpevněné sedimenty, typické jsou spraše, vápnité písky a sedimenty širokých niv řek. Charakteristické jsou též elevace, tvořené vápenci, mimo území ČR i neovulkanity. Převažuje reliéf rovin a pahorkatin, členitější reliéf je vzácný, hornatiny jsou ojedinělé, nízké a pro Panonii netypické. Celá panonská provincie má velmi teplé podnebí, výrazně ovlivňované kontinentálními vlivy z východu a částečně i mediteránním podnebím od jihu. Na území ČR zasahuje pouze severopanonská podprovincie a to do jižní části Moravy. Tato podprovincie je tvořená pahorkatinným reliéfem, pouze v okolí Pálavy má charakter vrchoviny. Zde se též vyskytují na našem území prakticky jediné tvrdé horniny – vápence, tvořící výrazné bradlo. Biota celé panonské provincie je výrazně teplomilná. Jsou zde velké rozlohy 1. dubového (planárního) vegetačního stupně, v němž je typicky zastoupen dub šípák (Quercus pubescens), mimo naše území i javor tatarský (Acer tataricum) a (kvantitativně) dub cer (Quercus cerris). Okrajové plošiny náležejí do 2. buko-dubového (kolinního) vegetačního stupně, s přirozeným zastoupením habru obecného (Carpinus betulus) a zcela ojedinělým bukem lesním (Fagus sylvatica). Na severním svahu Pálavy se vyskytuje ostrov 3. vegetačního stupně dubo-bukového (suprakolinního), zde ovšem charakteristicky bez buku. V jádru panonské provincie se však vyskytují i vyšší vegetační stupně. Zejména v členitějším území se posunuje horní hranice vegetačních stupňů do větších nadmořských výšek (na území ČR asi o 50 m výše než v okolních podprovinciích). Jihovýchodní část území MAS patří do Hodonínského bioregionu, který má rozlohu 223 km2 a zabírá malou část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Bioregion zahrnuje kyselé váté písky s vlhkými depresemi. Biota je řazena do 1., dubového i 2. buko-dubového vegetačního stupně, vegetace do acidofilních a teplomilných doubrav s ostrovy olšin a slatin. Z biogeografického hlediska je bioregion velmi extrémní. Charakteristická je bohatá biota na píscích, která se projevuje jako mozaika teplomilných panonských druhů s četnými glaciálními i postglaciálními relikty subatlantského, boreálního i submediteránního charakteru. Nereprezentativní část je tvořena výchozy vápnitých neogenních jílů se subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji. V současnosti převažují kulturní bory, cenné jsou zbytky doubrav, slatin i mokřady a rybníky.

- 163 -

Bioregion leží v termofytiku ve střední části fytogeografického podokresu 18b. Dolnomoravský úval. Vegetační stupně jsou zde planární až kolinní. Potenciálně se zde vyskytují aidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na mělčích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion (Carici fritschii-Quercetum), maloplošně na vlhčích místech a s větším podílem hlinitých částic v půdě i háje (Primulo veris-Carpinetum). Na vlhčích písčitých místech je vegetace svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespoň lokálně bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primární bezlesí (komplex mokřadní a rašeliništní vegetace). Masív Náklo v minulosti kryly panonské doubravy (zřejmě Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, okrajově i Corno-Quercetum ze svazu Quercion pubescenti-petraeae) a háje (Primulo-Carpinetum). Náhradní vegetace na otevřených písčinách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta společenstva svazů Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjimečně i Caricion davallianae. V masívu Nákla je zachována přirozená náhradní vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, okrajově snad i Festucion valesiacae. Flóra je velmi pestrá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Přítomné jsou četné exklávní prvky. Zastoupeny jsou zde druhy subatlantské, např. trávnička obecná (Armeria vulgaris), kolenec jarní (Spergula morisonii), boreokontinentální, např. ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) a tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia), submediteránní, které reprezentují tařinka chlumní (Alyssum montanum) a třemdava bílá (Dictamnus albus), ponticko-jihosibiřské, např. hadinec nachový (Echium russicum) a lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), panonské, např. endemická kostřava pochvatá Dominova (Festuca vaginata subsp. dominii) a perialpidi, k nimž náleží ostřice doubravní (Carex fritschii), lýkovec vonný (Daphne cneorum) a dvojštítek měnlivý (Biscutella varia). Fauna bioregionu je výraznou součástí panonské podprovincie na Moravě, přičemž váté písky reprezentují klasickou extrazonální formaci. V jejich fauně jsou zastoupeny jak typické panonské druhy (kudlanka nábožná atd.), tak zejména výrazně psamofilní druhy jiných elementů. Význačným přírodním prvkem jsou obnovené soustavy rybníků s bohatou avifaunou. Kyjovka jako jediný významnější tok náleží do pásma lipanového s pronikáním prvků pásma cejnového. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), rybák obecný (Sterna hirundo), vlha pestrá (Merops apiaster), mandelík hajní (Coracias garrulus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk menší (Lanius minor), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Hmyz: kudlanka nábožná (Mantis religiosa), pacvrček Tridactylus variegatus, srpice komárovec Bittacus italicus, travařík Crambus hamellus, zavíječ Synaphe connectalis, - 164 -

pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), můry Lygephila ludicra, Dryobotodes monochroma, Perigrapha L-cinctum, nesytky Chamaesphecia leucopsiformis, Ch. astatiformis, vřetenuška Zygaena punctum, vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), drvopleň Parahypopta caestrum, píďalka Chlorissa etruscaria, okáči Hipparchia statilinus, Hyponephele lupina, píďalky Narraga fasciolaria, Aplocera efformata, přástevník Coscinia cribraria, můry Hadena irregularis, Agrotis vestigialis, ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), kutilka Sceliphron destillatorius. Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, Z. a kol., 1998) by měla přirozená rostlinná společenstva na většině rozlohy severní části regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu tvořit asociace 10 ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum), podél dolní poloviny toku Kyjovky pak asociace 1 Střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae). Podél toku Hruškovice a v dalších menších okrscích je potenciální přirozenou vegetací asociace 33 mochnová doubrava (Potentillo albae-Quercetum). V jižní části regionu by větší plochy měla zabírat asociace 9 prvosenková dubohabřina (Primulo veris-Carpinetum), doplněná asociací 31 sprašová doubrava s dubem zimním, dubem pýřitým a dubem letním (Quercetum pubescenti-roboris). Druhy dřevin, které odpovídají příslušným asociacím potenciální přirozené vegetace České republiky, by měli vlastníci pozemků určených k plnění funkcí lesa na administrativních územích obcí MAS Kyjovské Slovácko v pohybu přednostně používat k umělé obnově lesních porostů. Tyto druhy dřevin by také měly používat obce, případně investoři a developeři při kompenzačních výsadbách za stromy a keře vykácené při výstavbě nových objektů. Takový postup při rekonstrukci lesních porostů i při vytváření nových zelených ploch v intravilánech obcí je plně v souladu s principy udržitelného využívání krajiny a ekosystémů.

- 165 -

4. Funkční využití území, územní rozvoj, územní plán Využití území („land-use“) v regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu ve smyslu biofyzikálním i socioekonomickém je charakteristické pro soubor obcí a menších měst ležících v krajině teplého klimatu, která byla v některých svých částech osídlena nepřetržitě již od doby paleolitu (Bzenec, Kyjov, Milotice), resp. neolitu (Lovčice, Mouchnice, Vacenovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice), přes vrcholný středověk až do současnosti a v průběhu tohoto dlouhého období byla zcela pozměněna antropogenními aktivitami. Kyjovská pahorkatina patří mezi typické zemědělské oblasti a dlouhodobý vývoj využití krajiny tuto skutečnost dokládá. Orná půda zde ve všech obdobích dominovala a svým podílem byla srovnatelná pouze s Vizovickou vrchovinou (s částí, která zasahuje do okresu Hodonín). Velmi zásadní změnou ve vývoji krajiny byl výrazný pokles plošného zastoupení trvalých travních porostů (z více než 16 % v letech 1836 – 1841 na méně než 0,5 % v 50. letech 20. století, s pozdějším nárůstem na necelé 2 %). Lesy v Kyjovské pahorkatině obecně zabíraly jen velmi malé území, plošně srovnatelné s rozlohou vinic a v posledních obdobích i s rozlohou zastavěných ploch. Podíl vodních ploch, který tvořil v letech 1836 – 1841 jen necelé 1 %, pak ve druhé polovině 19. století dokonce ještě výrazně poklesl a i přes mírný nárůst v pozdějším období již nikdy nedosáhl ani své původní hodnoty. Dolnomoravský úval je obecně považován za oblast rovinatou, typicky zemědělskou, lze proto předpokládat, že i v části Dolnomoravského úvalu zasahující do okresu Hodonín by měla dominovat orná půda. Podíl orné půdy se zde ale pohyboval pouze v rozmezí od 29 % do 42 %, což je jen o něco málo více než u Bílých Karpat. V letech 1836–1841 měly největší výměru trvalé travní porosty (40 %), od poloviny 20. století však jejich podíl postupně klesal až na pouhých 5 % v první dekádě 21. století. Podíl lesa oproti tomu neustále vzrůstal, až byl na přelomu 20. a 21. století jen o málo menší než podíl orné půdy. K nejvýraznějšímu nárůstu výměry lesa došlo v období 1876 – 1955, kdy došlo k obnově lesních ploch v oblasti Bzenecké doubravy. V té době rovněž poklesla celková výměra vodních ploch. Na rozdíl od Kyjovské pahorkatiny však následná obnova původních a budování nových vodních nádrží postupně zvýšila v Dolnomoravském úvalu podíl vodních ploch až na necelé 2 %, což je více než v polovině 19. století. Podíl zástavby postupně narůstal až na více než pětinásobek výchozí hodnoty a její rozsah v posledním období je srovnatelný s Vizovickou vrchovinou. Podíl ostatních ploch byl v Dolnomoravském úvalu nejvyšší ze všech gemorfologických celků okresu Hodonín. Souvisel především s těžebními aktivitami – povrchová těžba písku a štěrku, cihlářských hlín, podpovrchová těžba lignitu, ropy a zemního plynu. Ždánický les se svým reliéfem odpovídá představě o převážně zalesněném území s mozaikou vinic a sadů na svazích v okolí sídel. Potvrdily to i výsledky analýzy změn ve využití krajiny. Les zde od - 166 -

poloviny 19. století zaujímal vždy více než polovinu plochy celku. Podíl orné půdy nejprve mírně vzrostl, pak ale její výměra zase postupně klesala, takže ke konci 20. století byla její rozloha jen nepatrně vyšší než v polovině 19. století. Podíl trvalých travních porostů od poloviny 19. století kontinuálně klesal (nejmenší byl v 50. a 90. letech 20. století), díky podporované obnově v posledních letech se však zvýšil přibližně na polovinu své počáteční rozlohy. Nezanedbatelný byl podíl zahrad a sadů, který zde v některých obdobích dosahoval nejvyšších hodnot v rámci geomorfologických celků okresu Hodonín. Vodní plochy obdobně jako v Kyjovské pahorkatině zanikly již v polovině 19. století a až na řídké výjimky nebyly obnovovány. Chřiby zasahují do okresu Hodonín jen poměrně malou částí, i na ní však lze hodnotit některé základní změny ve vývoji využití krajiny. Hlavní kategorií využití krajiny zde byl po celou dobu les, jehož podíl postupně vzrůstal až na 80 %, což je nejvyšší hodnota v rámci všech geomorfologických celků okresu Hodonín. Podíl orné půdy se měnil podobně jako u Ždánického lesa (po počátečním mírném nárůstu postupný pokles). Podíl trvalých travních porostů po výrazném propadu ve druhé polovině 19. století vzrostl jen velmi málo. Rozloha zahrad, sadů a vinic v historii různě kolísala, vzhledem k rozloze celku na území okresu Hodonín (22 km2, tedy 2,0 % z celkové rozlohy okresu), ale tyto změny nelze považovat za zásadní. Zástavba zabírala jen velmi malou část území a její podíl v posledních obdobích převýšily i rekreační plochy v podobě chatových osad a kolonií na svazích v těsné blízkosti lesních komplexů. Litenčická pahorkatina zasahuje na území okresu Hodonín pouze okrajově, její malá část o výměře 4 km2 se nachází na katastrálním území obce Mouchnice v severní části okresu. Od poloviny 19. století zde dominovala orná půda, jejíž podíl se pohyboval od 66 % do 78 %. Druhou nejvýznamnější kategorií využití krajiny byl les, jehož podíl se pohyboval v rozmezí od 15 % do 18 %. I v tomto celku byl zaznamenán obvyklý pokles podílu trvalých travních porostů. Nárůst zástavby dosahoval průměrných hodnot a její podíl se zastavil na cca 6 %. Krajina má výrazně zemědělský charakter s nižším podílem lesních porostů než je celostátní průměr a s poměrně vysokým zastoupením tzv. ostatních ploch, jejichž značnou část tvoří lokality narušené těžbou nerostných surovin (Viz Graf č. 2 a Tab. č. 8a a 8b). Území regionu se nachází zcela stranou od Rozvojové oblasti Brno (OB3), od Rozvojové osy Katowice – hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko – Bratislava (OS10) i od Rozvojové osy Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (OS11), které jsou vymezené v Politice územního rozvoje České republiky (PÚR ČR, 2008). V tomto dokumentu je však - 167 -

Hodonínsko (část území ORP Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou) zmíněno mezi oblastmi, které vykazují relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Graf č. 2: Využití území („land-use“) na území regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu v roce 2013 1,1%

7,6%

2,2%

50,9% 28,4%

2,8% 1,6%

Orná půda Ovocné sady Vodní plochy

2,0%

3,3%

Vinice Trvalé travní porosty Zastavěné plochy a nádvoří

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze, 2014; Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.

- 168 -

Zahrady Lesní pozemky Ostatní plochy

Tab. č. 8a: Využití území („land-use“) na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2013 Název obce

Orná půda

Vinice

Zahrady

(ha)

(ha)

(ha)

Archlebov

692,9

66,4

13,3

Bukovany

266,2

6,1

Bzenec

1218,2

Čeložnice

Ovocné sady

Lesní pozemky

(ha)

Trvalé travní porosty (ha)

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy

(ha)

(ha)

(ha)

(ha)

19,4

20,1

440,8

11,3

18,4

50,6

11,8

0,0

2,9

4,7

0,4

10,5

26,7

154,8

47,1

31,4

107,8

1861,2

93,3

101,3

418,4

146,4

1,9

7,6

1,8

15,5

425,9

1,7

8,2

21,7

Dambořice

1084,6

143,2

21,3

27,3

80,1

800,0

8,1

28,1

125,1

Domanín

570,3

33,2

18,2

7,5

4,5

2,4

1,3

18,2

45,4

Dražůvky

377,3

2,8

4,5

-

18,3

73,8

6,8

6,2

26,3

Hovorany

1076,2

165,9

29,2

68,6

53,5

417,7

9,0

38,7

240,7

Hýsly

488,0

66,0

7,4

26,8

15,1

156,7

10,4

12,0

43,2

Ježov

415,4

8,7

9,0

58,6

29,8

2,3

9,1

14,5

44,7

Karlín

164,1

8,5

7,8

0,3

6,1

3,8

1,3

5,2

26,6

Kelčany

3,8

43,8

0,2

1,5

5,7

7,9

31,5

165,0

1,5

Kostelec

393,5

26,2

19,6

5,7

6,0

-

5,8

15,6

35,6

Kyjov

1452,9

86,4

104,9

7,3

62,0

754,0

34,9

140,4

345,6

Labuty

164,5

3,0

6,4

0,0

0,1

-

4,3

5,4

45,5

Lovčice

495,5

1,3

46,1

26,0

66,8

915,6

17,2

19,0

62,1

- 169 -

Tab. č. 8a: Využití území („land-use“) na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2013 – pokračování Název obce

Orná půda (ha)

Milotice

886,6

Moravany

319,5

Moravský Písek

612,9

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

Lesní pozemky

(ha)

Trvalé travní porosty (ha)

(ha)

(ha)

34,2

24,9

14,6

Vodní plochy

Zastav. Plochy

Ostatní plochy

(ha)

(ha)

(ha)

(ha)

0,8

15,2

66,5

38,5

36,1

156,3

16,9

8,4

19,9

649,7

3,1

14,6

43,1

1,7

37,6

-

136,5

395,2

76,1

38,3

190,7

Mouchnice

384,7

-

16,1

3,4

47,7

727,3

5,3

9,3

79,1

Násedlovice

1097,9

53,6

16,4

33,1

11,8

4,3

8,8

18,9

60,5

Nechvalín

104,1

70,2

13,0

139,8

11,4

54,0

2,6

7,2

22,4

Nenkovice

489,4

11,5

12,8

14,1

20,0

2,0

7,8

10,3

86,6

Ostrovánky

138,0

-

9,8

1,2

0,2

-

0,6

4,5

9,0

Ratíškovice

452,7

85,5

34,3

60,1

15,6

418,5

9,8

48,3

133,6

Skalka

230,3

6,9

15,2

5,2

2,9

3,0

6,6

6,5

26,7

Skoronice

433,7

27,2

6,0

-

11,4

17,7

5,2

10,3

32,1

Sobůlky

428,4

24,0

8,9

6,4

14,0

166,9

3,5

13,6

31,8

Stavěšice

375,1

2,7

20,3

3,4

22,1

11,5

5,8

11,5

40,6

Strážovice

466,8

28,8

10,4

12,6

9,0

31,8

0,4

10,6

31,3

SvatobořiceMistřín

1727,5

80,3

51,9

9,7

65,5

168,2

12,2

62,7

133,5

Syrovín

271,9

32,8

12,0

15,7

23,2

13,3

4,4

8,3

26,2

Šardice

1371,4

92,8

25,9

22,3

4,7

1,6

7,8

46,9

156,0

Těmice

279,0

2,8

11,0

13,9

0,1

-

4,6

16,6

51,2

Uhřice

552,4

3,0

18,9

19,1

31,2

7,9

8,2

14,1

52,7

Vacenovice

633,1

24,3

27,8

7,2

51,9

603,9

19,4

33,8

63,7

Věteřov

439,5

7,5

23,9

13,2

27,6

258,8

2,4

9,7

35,7

Vlkoš

644,0

26,7

18,8

1,5

1,1

38,3

8,2

24,8

100,5

Vracov

1091,7

121,1

61,3

1,5

18,1

2812,2

57,0

84,9

192,5

Vřesovice

279,7

1,0

26,5

15,9

40,1

238,5

3,1

13,4

34,9

Žádovice

377,7

6,3

26,1

53,2

7,8

20,9

5,5

14,4

45,3

Žarošice

674,5

45,4

23,1

9,3

32,0

562,4

11,5

19,9

89,2

Ždánice

652,5

47,1

38,4

14,8

156,5

977,7

18,7

34,1

141,7

Želetice

367,2

2,3

11,5

0,9

69,1

49,1

10,1

10,7

89,9

Žeravice

507,7

26,5

28,3

1,7

20,1

53,5

0,8

20,3

41,0

352771,1

17895,4

16276,2

8878,0

29944,6

201926,2

15528,8

14273,9

62017,3

2985792, 3

19652,5

163476,5

46172,1

994461,4

2663730, 8

164377,0

132090,0

706641,9

MAS Kyjovské Slovácko Jihomorav. kraj Česká republika


- 170 -

Tab. č. 8b: Procentuální využití území („land-use“) na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2013 Název obce

Orná půda

Vinice

Zahrady

(%)

(%)

(%)

Archlebov

52,0 %

5,0 %

1,0 %

Bukovany

80,8 %

1,9 %

Bzenec

30,2 %

Čeložnice

Ovocné sady

Lesní pozemky

(%)

Trvalé travní porosty (%)

(%)

(%)

(%)

(%)

1,5 %

1,5 %

33,1 %

0,8 %

1,4 %

3,8 %

3,6 %

–

0,9 %

1,4 %

0,1 %

3,2 %

8,1 %

3,8 %

1,2 %

0,8 %

2,7 %

46,1 %

2,3 %

2,5 %

10,4 %

23,2 %

0,3 %

1,2 %

0,3 %

2,5 %

67,5 %

0,3 %

1,3 %

3,4 %

Dambořice

46,8 %

6,2 %

0,9 %

1,2 %

3,5 %

34,5 %

0,3 %

1,2 %

5,4 %

Domanín

81,3 %

4,7 %

2,6 %

1,1 %

0,6 %

0,3 %

0,2 %

2,6 %

6,5 %

Dražůvky

73,2 %

0,5 %

0,9 %

–

3,5 %

14,3 %

1,3 %

1,2 %

5,1 %

Hovorany

51,3 %

7,9 %

1,4 %

3,3 %

2,5 %

19,9 %

0,4 %

1,8 %

11,5 %

Hýsly

59,1 %

8,0 %

0,9 %

3,2 %

1,8 %

19,0 %

1,3 %

1,5 %

5,2 %

Ježov

70,2 %

1,5 %

1,5 %

9,9 %

5,0 %

0,4 %

1,5 %

2,5 %

7,6 %

Karlín

73,3 %

3,8 %

3,5 %

0,1 %

2,7 %

1,7 %

0,6 %

2,3 %

11,9 %

Kelčany

63,3 %

0,6 %

1,4 %

16,8 %

0,1 %

0,6 %

2,2 %

3,0 %

12,1 %

Kostelec

77,4 %

5,2 %

3,9 %

1,1 %

1,2 %

–

1,1 %

3,1 %

7,0 %

Kyjov

48,6 %

2,9 %

3,5 %

0,2 %

2,1 %

25,2 %

1,2 %

4,7 %

11,6 %

Labuty

71,8 %

1,3 %

2,8 %

–

–

–

1,9 %

2,4 %

19,8 %

Lovčice

30,0 %

0,1 %

2,8 %

1,6 %

4,0 %

55,5 %

1,0 %

1,2 %

3,8 %

Milotice

70,4 %

2,7 %

2,0 %

0,1 %

1,2 %

5,3 %

3,1 %

2,9 %

12,4 %

Moravany

29,3 %

1,3 %

1,6 %

0,8 %

1,8 %

59,6 %

0,3 %

1,3 %

4,0 %

Moravský Písek

41,2 %

0,1 %

2,5 %

–

9,2 %

26,5 %

5,1 %

2,6 %

12,8 %

Mouchnice

30,2 %

–

1,3 %

0,3 %

3,7 %

57,1 %

0,4 %

0,7 %

6,2 %

Násedlovice

84,1 %

4,1 %

1,3 %

2,5 %

0,9 %

0,3 %

0,7 %

1,5 %

4,6 %

Nechvalín

24,5 %

16,5 %

3,1 %

32,9 %

2,7 %

12,7 %

0,6 %

1,7 %

5,3 %

Nenkovice

74,8 %

1,8 %

2,0 %

2,2 %

3,1 %

0,3 %

1,2 %

1,6 %

13,2 %

Ostrovánky

84,5 %

–

6,0 %

0,8 %

0,1 %

–

0,4 %

2,7 %

5,5 %

Ratíškovice

36,0 %

6,8 %

2,7 %

4,8 %

1,2 %

33,3 %

0,8 %

3,8 %

10,6 %

Skalka

76,0 %

2,3 %

5,0 %

1,7 %

0,9 %

1,0 %

2,2 %

2,1 %

8,8 %

Skoronice

79,8 %

5,0 %

1,1 %

–

2,1 %

3,2 %

0,9 %

1,9 %

5,9 %

Sobůlky

61,4 %

3,4 %

1,3 %

0,9 %

2,0 %

23,9 %

0,5 %

2,0 %

4,6 %

Stavěšice

76,1 %

0,5 %

4,1 %

0,7 %

4,5 %

2,3 %

1,2 %

2,3 %

8,2 %

Strážovice

77,6 %

4,8 %

1,7 %

2,1 %

1,5 %

5,3 %

0,1 %

1,8 %

5,2 %

SvatobořiceMistřín

74,7 %

3,5 %

2,2 %

0,4 %

2,8 %

7,3 %

0,5 %

2,7 %

5,8 %

Syrovín

66,7 %

8,0 %

2,9 %

3,9 %

5,7 %

3,3 %

1,1 %

2,0 %

6,4 %

Šardice

79,3 %

5,4 %

1,5 %

1,3 %

0,3 %

0,1 %

0,4 %

2,7 %

9,0 %

Těmice

73,6 %

0,7 %

2,9 %

3,7 %

–

–

1,2 %

4,4 %

13,5 %

Uhřice

78,1 %

0,4 %

2,7 %

2,7 %

4,4 %

1,1 %

1,2 %

2,0 %

7,5 %

Vacenovice

43,2 %

1,7 %

1,9 %

0,5 %

3,5 %

41,2 %

1,3 %

2,3 %

4,3 %

Věteřov

53,7 %

0,9 %

2,9 %

1,6 %

3,4 %

31,6 %

0,3 %

1,2 %

4,4 %

Vlkoš

74,6 %

3,1 %

2,2 %

0,2 %

0,1 %

4,4 %

0,9 %

2,9 %

11,6 %

- 171 -

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy

Tab. č. 8b: Procentuální využití území („land-use“) na území jednotlivých obcí regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, v Jihomoravském kraji a v ČR v roce 2013 – pokračování Název obce

(%)

(%)

(%)

(%)

Trvalé travní porosty (%)

(%)

(%)

(%)

(%)

Vracov

24,6 %

2,7 %

1,4 %

–

0,4 %

63,3 %

1,3 %

1,9 %

4,3 %

Vřesovice

42,8 %

0,2 %

4,1 %

2,4 %

6,1 %

36,5 %

0,5 %

2,1 %

5,3 %

Žádovice

67,8 %

1,1 %

4,7 %

9,6 %

1,4 %

3,8 %

1,0 %

2,6 %

8,1 %

Žarošice

46,0 %

3,1 %

1,6 %

0,6 %

2,2 %

38,3 %

0,8 %

1,4 %

6,1 %

Ždánice

31,3 %

2,3 %

1,8 %

0,7 %

7,5 %

47,0 %

0,9 %

1,6 %

6,8 %

Želetice

60,1 %

0,4 %

1,9 %

0,1 %

11,3 %

8,0 %

1,7 %

1,8 %

14,7 %

Žeravice

72,6 %

3,8 %

4,0 %

0,2 %

2,9 %

7,6 %

0,1 %

2,9 %

5,9 %

50,9 %

3,3 %

2,0 %

1,6 %

2,8 %

28,4 %

1,1 %

2,2 %

7,6 %

49,0 %

2,5 %

2,3 %

1,2 %

4,2 %

28,1 %

2,2 %

2,0 %

8,6 %

37,9 %

0,2 %

2,1 %

0,6 %

12,6 %

33,8 %

2,1 %

1,7 %

9,0 %

MAS Kyjovské Slovácko Jihomorav. kraj Česká republika

Orná půda

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

Lesní pozemky

Vodní plochy

Zastav. plochy

Ostatní plochy


Nejvyšší podíly orné půdy mají na svém administrativním území obce Ostrovánky (84,5 % z celkové rozlohy), Násedlovice (84,1 % z celkové rozlohy), Domanín (81,3 % z celkové rozlohy), Bukovany (80,8 % z celkové rozlohy), Skoronice (79,8 % z celkové rozlohy) a Šardice (79,3 % z celkové rozlohy). Nejvetšími podíly lesních porostů disponují obce Čeložnice (67,5 % z celkové rozlohy), Vracov (63,3 % z celkové rozlohy), Moravany (59,6 % z celkové rozlohy), Mouchnice (57,1 % z celkové rozlohy) a Lovčice (55,5 % z celkové rozlohy). Největší podíly nepřírodních, zastavěných ploch se vyskytují ve městě Kyjov (4,7 % z celkové rozlohy) a v obcích Těmice (4,4 % z celkové rozlohy), Ratíškovice (3,8 % z celkové rozlohy), Bukovany (3,2 % z celkové rozlohy), Kostelec (3,1 % z celkové rozlohy) a Kelčany (3,0 % z celkové rozlohy).

- 172 -

4. SWOT analýza 4.1 Klíčová oblast 1: Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí – SWOT analýza Silné stránky území MAS Kyjovské Slovácko v

Slabé stránky území MAS Kyjovské Slovácko v

pohybu

pohybu

 Vinařství, zlepšující se podmínky pro vinařství

 Úbytek nebo stagnace malovinařů  Nevyužité podmínky pro ovocnářství, zelinářství,

 Rozvoj velkovinařství  Zlepšující se spolupráce vinařů – vinařské spolky, společné akce pro turisty

 Příroda, čisté prostředí, biotopy, druhová pestrost, četnost chráněných území (Ždánický les, Bílé Karpaty)

 Členitost krajiny  Listnaté lesy

 Realizované pozemkové úpravy

 Slivovica – sady

zanedbané, nevyužívané sady  Nízký stupeň zpracování místních produktů, chybějí zpracovatelské kapacity na produkty malého a středního podnikání

 Úbytek drobných zemědělců - ztráta samozásobitelství na venkově

 Ztráta vztahu k půdě u mladých generací,

nepředává se řemeslo mladší generaci  Špatná prostupnost krajiny  Devastace a eroze zemědělské půdy (nedostatečné množství krajinotvorných a protierozních prvků – remízky, zeleň apod., špatný způsob osévání zemědělské půdy, monokultury, pěstování nevhodných, povrchových plodin – např. kukuřice, nešetrnost k obdělávané půdě -hnojení, vysoké chemické vstupy do půdy, výnosy na úkor ochrany půdy, velké stroje, ad.)  Znečišťování vod

 Fotovoltaické elektrárny v krajině  Opuštěné zemědělské areály  Neudržované polní cesty  Nedostatek zeleně  Zanedbané aleje  Nadměrná těžba lesů  Černé skládky  Energetická náročnost veřejných budov a obecního majetku

 Nedostatečná komunikace mezi vinaři  Absence řízeně zakládaných a následně udržovaných mokřadů

 Špatné hospodaření se zvěří (klesají stavy zajíců, bažantů, koroptví…..)

- 173 -

Příležitosti pro území MAS Kyjovské Slovácko

Ohrožení území MAS Kyjovské Slovácko v

v pohybu

pohybu

      

Krajinný ráz Optimální podmínky pro sadařství, zelinářství Tradiční zemědělství Krajové výrobky Vzrůstající obliba vína a destilátů Rozvíjející se vinařská turistika Možnost vícezdrojového financování investičních akcí

 Externí zdroje financování, dotace EU

     

Politika MZE, složitá legislativa pro malovinaře Neochota státu podporovat investice do krajiny Úbytek biodiverzity ve volné krajině Povodně, přívalové deště Sucho, zrychlený odtok vody z krajiny Znečištění vod

 Využití zemědělské půdy jako zdroje energie  Ježdění aut a hlavně čtyřkolek po lesích - plašení zvěře, ztráta lesa jako klidové zóny, atd.

 Ubývání chovných zvířat  Opouštění zahrádek  Zemědělské monopoly

- 174 -

4.2 Klíčová oblast 2: Podnikání nezemědělské povahy – průmysl a výroba, služby, obchod, cestovní ruch, památky, zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace - SWOT analýza Silné stránky území MAS Kyjovské Slovácko v


pohybu

pohybu  Vysoká míra nezaměstnanosti (převyšující průměr

 OHK (TOP TEN)  Růst počtu návštěvníků a turistů  Bohatá historie, živé tradice postavené na folkloru a vinařství – zajímavé turistické cíle

kraje iČR), málo pracovních příležitostí  Sezonní zaměstnanost

 Odliv kvalifikované pracovní síly za lepšími možnostmi zaměstnání

 Nevhodná struktura pracovní síly – školy  Dědictví otců – vazba na místo a tradice  Pohostinnost místních obyvatel  Volné a levné prostory k podnikání  Existence tradičních průmyslových firem

(sklárny, šroubárny, strojírenské firmy, plasty ad.)

 Obměna technologií  Nově vzniklé služby v oblasti CR  Nízká mzdová nákladovost  Velké množství životaschopných OSVČ

nereflektují potřeby pracovního trhu, chybí učňovský odborný dorost, malé propojení učňovského školství s podnikatelskou sférou  Nízké příjmy a s tím spojená malá kupní síla obyvatelstva  Řemeslná výroba – málo rozvinutá

 Chybějí zpracovatelské kapacity (v potravinářství – místní zemědělské produkty)

 Krajové výrobky - scházejí  Špatná prostupnost krajiny  Špatná propagace regionu, míst – chybí důraz na

koncovku (produkty, cíle) chybí destinační management  Významný pokles počtu přenocování a zkracování doby pobytu za posledních deset let

 Rušení menších obchodů - vliv supermarketů  Úbytek rodinných firem a živností  Dopravní napojení stávajících průmyslových zón  Nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch vč. doplňkové, např. chybí ubytovací a stravovací zařízení pro různý typ klientely

 Špatná kvalita služeb (pohostinství ad.)  Špatně nastavené podnikatelské záměry – strategické plány

 Nedostatečné služby (řemeslné služby,

wellness….)  Vinařské stezky – nenaplňuje se celý program, chybí koordinace při jejich značení

- 175 -



v pohybu

pohybu

 Vzrůstající obliba cykloturistiky a agroturistiky  Rozvíjející se vinařská turistika  Růst počtu návštěvníků a turistů

 Stárnutí obyvatelstva, odliv schopných / mladých lidí za prací mimo území MAS

 Nárůst automobilové dopravy  Omezená kapacita při budování nových ubytovacích zařízení

 Rozvoj sítě cyklostezek a cyklostras v širším

území a mezinárodních  Možnost vícezdrojového financování investičních akcí

 Externí zdroje financování, dotace EU  Nové formy spolupráce PPP  Ubytování typu BB (bed and breakfast)  Podpora inovací, výzkumu a vývoje  Informace specializovaných agentur (CZECH INVEST ad.)

 Nové formy podnikání – např. sociální, typy předškolních zařízení apod.

- 176 -

4.3 Klíčová oblast 3: Řízení a rozvoj obcí, bydlení, bezpečnost, infrastruktura vč. dopravy, výstavba, urbanismus, veřejná prostranství - SWOT analýza Silné stránky území MAS Kyjovské Slovácko v


pohybu

pohybu

 Fungující občanská sdružení/spolky/neziskové organizace – kultura, sport, společenský život

 Zlepšující se vzhled obcí  Obnova památek   Uspokojivá dopravní dostupnost větších měst  Nízká kriminalita, bezpečno  Volné a levné prostory pro podnikatelské využití

 Úbytek mladých rodin  Ne vždy dobrá spolupráce obcí, malá     

informovanost, nedostatečné informační systémy v některých obcích, malá koordinace akcí Nedostatečná infrastruktura pro bydlení, chybí byty zvláště pro mladé a seniory Nedostatek stavebních pozemků pro rodinnou výstavbu Ne všude dostatečná technická infrastruktura chybějící kanalizace, některé nevyhovující ČOV, zastaralé nebo nedostatečné veřejné osvětlení ad. Chátrající budovy, špatný stav některých historických budov Špatná společná propagace regionu, míst; chybí destinační management Nezájem některých občanů o veřejné dění, malá motivace

 Stav komunikací  Není bezbariérová dostupnost  Čistota a vzhled veřejných prostranství, údržba zeleně

 Finanční negramotnost  IT negramotnost  Málo finančních prostředků na zázemí pro

sportovní, kulturní a volnočasové aktivity  Informovanost občanů ve všech obcích o komunitním plánování a sociálních službách na Kyjovsku

 Rozšiřování a používání drog mezi mládeží  Nedostatek policejních služeben

- 177 -



v pohybu

pohybu

 Vzrůstající obliba cykloturistiky a agroturistiky

 Stárnutí obyvatelstva  Atraktivnější příležitosti k životu a práci mladých

 Rozvíjející se vinařská turistika  Růst počtu návštěvníků a turistů  Rozvoj sítě cyklostezek a cyklotras v širším území a mezinárodních  Možnost vícezdrojového financování investičních akcí

 Externí zdroje financování, dotace EU



mimo území MAS Nepřipravenost subjektů ke spolupráci

 Nedostatek financí  Snadná dostupnost návykových látek (pervitin)  Nedostatečné řešení stavu a dopravních závad pozemních komunikací a chodníků ze strany kompetentních orgánů

 Nastartování nových forem meziobecní spolupráce

- 178 -

4.4 Klíčová oblast 4: Aktivity volného času, společenský život, kultura, sport, rekreace – SWOT analýza Silné stránky území MAS Kyjovské Slovácko v


pohybu

pohybu

 Aktivní spojené s historií a tradicemi – košty, tradiční

 Finanční a komunikační problémy folklorních

souborů (neprofesionalita). Málo finančních prostředků pro sportovní, kulturní a volnočasové aktivity

krojované hody, fašank, tance, písně ad., folklorní festivaly, fungující folklórní soubory

 Fungující občanská sdružení/spolky/neziskové

 Nízké příjmy a s tím spojená malá kupní síla

organizace – kultura, sport, společenský život

obyvatelstva

 Široké spektrum akcí - hody, divadlo, zábavy,

 Špatná integrovaná propagace regionu, míst

benefiční koncerty, výstavy ad.  Existence zázemí pro cykloturisty, vybudované cyklostezky, Bzenecká cyklostezka BKV  Lidová škola umění Ždánice, Kyjov s pobočkami Vracov, Ježov

 Nedostatek cyklostezek a jejich propojení  Chybí lavičky a občerstvení u cyklostezek (odpočinky)

 Fungující Ekocentum pro informace a poradenství

 Nedostatek stezek pro pěší

 Pohostinnost obyvatelstva  Chřiby – turistika, sport, relax

 Bezpečnost tras  Místní doprava pro starší a potřebné  Špatná dopravní obslužnost, dostupnost v regionu +

  

drahá doprava  Nezájem některých občanů o veřejné dění  Nízká účast na některých akcích, úroveň akcí



 Nezájem rodičů spolupracovat s vedoucími kroužků  Malá nabídka pro teenagery

         

Chybí i aktivity pro „mozky“ např. chemické kroužky, aktivity Chybí prostory pro setkávání náctiletých  Nedostatečná propagace možností pro trávení volného času mládeže  Neúcta mladých ke starší generaci  Chybí kroužky pro dospělé, Chybí širší nabídka vzdělávání pro dospělé, seniory (1x priorita)

 Ne vždy dobrá spolupráce obcí, malá informovanost, koordinace akcí

 Nedostatečné informační systémy v některých        - 179 -

obcích Chybí zázemí pro zimní sport (ledová plocha) Krytý bazén, přírodní koupání Regenerační centrum Ne všude dostatečné vybavení pro sportovní aktivity, úroveň sportovišť Ne všude dostatečné zázemí pro kulturu a volnočasové aktivity (knihovna, centrum pro rodinu, komunitní centrum, klubovny) apod. Koordinace a propojenost sociálních organizací Ne vždy dobrá komunikace, někde rivalita

 Příležitosti pro území MAS Kyjovské Slovácko v

 Malé zapojení seniorů do spol. života Ohrožení území MAS Kyjovské Slovácko v

pohybu

pohybu

 Vzrůstající obliba cykloturistiky a agroturistiky (3x

priorita)  Rozvoj sítě cyklostezek a cyklostras v širším území a mezinárodních (2x priorita)  Možnost vícezdrojového financování investičních akcí (2x priorita)  Externí zdroje financování, dotace EU (2x priorita)  nastartování nových forem meziobecní spolupráce  Kyjovský příměstský les

 Snadná dostupnost návykových látek (pervitin) (1x

priorita)  Stárnutí obyvatelstva, odliv schopných / mladých lidí za prací mimo území MAS (2x priorita)

 Nedostatečná péče o lesy (Chrast, Bohuslavsko …)

- 180 -

4.5 Klíčová oblast 5: Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví - SWOT analýza Silné stránky území MAS Kyjovské Slovácko v


pohybu

pohybu

 Dostupnost základních zdravotnických služeb     

v obcích Přítomnost nemocnice poskytující ambulantní i lůžkovou péči Rychlá zdravotnická pomoc Fungující charity Fungující školství 1. stupně v dostupné vzdálenosti, malotřídky Lidová škola umění Ždánice, Kyjov s pobočkami Vracov, Ježov

 Místní doprava pro starší a potřebné  Není bezbariérová dostupnost  Nedostatečná kapacita domů pro seniory, DPS  Zneužívání soc. služeb – bytů DPS  Chybí byty zvláště pro seniory  Schází pečovatelská péče až do domu  Chybí sociální terapeutické dílny  Nedostatečná paliativní péče  Chybějící finanční prostředky na provoz škol, rušení škol

 Malá kapacita předškolních zařízení   Nedostatečné vzdělávání učitelů – reakce na nové věci

 Špatný stav budov některých školských zařízení  Nedostatečná vybavenost školských zařízení

v malých obcích  Chybí učňovský odborný dorost propojení učňovského školství s podnikatelskou sférou  Informovanost občanů ve všech obcích o komunitním plánování a sociálních službách na Kyjovsku  V některých obcích chybí lékař nebo je nespokojenost s kvalitou lékaře

 Technické vybavení v nemocnicích

- 181 -



v pohybu

pohybu

 Možnost vícezdrojového financování investičních akcí

 Externí zdroje financování, dotace EU  Nastartování nových forem meziobecní spolupráce

 Uzavření místní nemocnice v rámci optimalizace sítě poskytovatelů zdravotní péče

 Nedostatek finančních prostředků pro nestátní 

 Touha rodičů zlepšovat vzdělávací systém  Vznik lesních školek a dalších nových forem předškolních zařízení

- 182 -

vzdělávací aktivity Nedostatek finančních prostředků pro sociální služby

5. Strategie, které se odehrávají na území Místní úroveň = území MAS: -

Aktualizace Strategického plánu LEADER Kyjovské Slovácko v pohybu 2011 Územní plány obcí Plány péče CHÚ na území MAS Místní plány rozvoje obcí regionu Kyjovské Slovácko

Regionální úroveň, částečně kryjí území MAS: -

PROGRAM ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014–2017, http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=212277&TypeID=2 Priority JM Kraje na léta 2014 – 2020: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=216306&TypeID=2 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Regionální inovační strategie 4 Místní rozvojová strategie (2006) Strategie rozvoje jednotlivých mikroregionů (2002) + aktualizace u některých mikroregionů (Mikroregion Nový Dvůr)

Národní úroveň: -

Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 www.nsmascr.cz Manuál tvorby Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro programové období 2014– 2020 www.nsmascr.cz Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje

-

Zásady urbánní politiky (MMR, květen 2010) http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Zasady-urbanni-politiky

-

Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta …. 2007-2013 http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvojeCeske-republiky-na

-

Stávající resortní koncepce, strategie a politiky, např. Státní kulturní politika České republiky 2009 - 2014 (MK, 2009): http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf

-

Resortní koncepce, strategie a politiky pro nové programové období 2014 – 2020 Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/8f1552fc-d149-4a99-9638-2903d6e7dcc3/Narodnirozvojovy-plan-Ceske-republiky-2007%E2%80%942013 Operační programy 2014 – 2020

- 183 -

Mezinárodní úroveň: -

-

CLLD Guidance 2013 Strategie udržitelného rozvoje EU http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHD4PB3 Strategie Evropa 2020 http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategieevropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/ Evropská úmluva o krajině http://www.mzp.cz/cz/evropska_umluva_o_krajine_smlouva Tematická strategie EU pro urbanizované prostředí a její aplikace http://www.eea.europa.eu/cs/themes/urban/intro Toledská deklarace http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Toledskadeklarace-(1) Lipská charta o udržitelných evropských městech http://www.cka.cc/ostatni/Dokumenty/lipska_charta Summit Země 1992 v Rio de Janeiro o životním prostředí a rozvoji - zásady udržitelného rozvoje a Agenda 21 - především kapitolu 28 http://www.enviwiki.cz/wiki/Deklarace_z_Rio_de_Janeira_o_%C5%BEivotn%C3%ADm_prost% C5%99ed%C3%AD_a_rozvoji Summit Země 2012 „Rio + 20“http://www.uncsd2012.org/

- 184 -

6. Stanovení cílů pro jednotlivé oblasti a nastavení indikátorů a návrhy opatření Klíčová oblast 1: Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí

6.1 Klíčová oblast 1: Zemědělství vč. vinařství, příroda a krajina, životní prostředí Strategické cíle Strategický cíl

Indikátor

S-1.I. Rozvíjet drobné a střední vinařství a pěstování vína

o I-S-1.I.A Plocha nově založených vinic o I-S-1.I.B Počet malých a středních vinařů

S-1.II Podporovat farmářskou produkci, drobné zemědělství, zvýšit soběstačnost regionu při zásobování potravinami

o I-S-1.II.A Odvětvová struktura HPH za

S-1.III Přidávat hodnotu zemědělským a potravinářským produktům, zaměřit se na krajové speciality a staré původní odrůdy S-1.IV Revitalizovat krajinu, posílit její přirozené funkce jako je retenční schopnost, ekologické vazby, biodiverzita ad., zlepšit prostupnost krajiny S-1.V Zajistit zdravé životní prostředí

o I-1.III Počet odrůd – krajových specialit

S-1.VI Zajistit systematické vzdělávaní, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a krajiny

Prostředek ověření

o PO-S-1.I.1

odvětví A+B zemědělství a lesnictví

Ministerstvo zemědělství, pozemkový úřad o PO-S-1.II.A ČSÚ, NČI - 010601

zemědělců

o PO-S-1.II.B RES –

o I-S-1.II.B Počet subjektů – drobných

registr ekonomických subjektů o PO-1.III Evidence zemědělců

o I-S-1.IV Míra fragmentace krajiny

o PO-S-1.IV NČI –

o I-S-1.V Snížení emisí primárních částic

o PO-S-1.V NČI –

o I-S-1.VI Počet projektů v oblasti

o PO-S-1.VI NČI –

a prekurzorů sekundárních částic

environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)

- 185 -

211400

211400

060100

Podoblasti: 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Zemědělství Vinařství Příroda a krajina Životní prostředí Informovanost, osvěta, propagace, spolupráce

Specifické cíle 1.1 Zemědělství Specifické cíle

Indikátor

1.1.1

o I-1.1.1 Počet trhů, jarmarků Zajistit odbyt výpěstků místních zemědělců; a prodejů ze dvora podporovat prodej místního ovoce, zeleniny a dalších zemědělských produktů v místě I-1.1.1.A Obnovovat ovocné sady; obnovovat staré o I-1.1.1.A Plocha obnovených sadů odrůdy o I-1.1.2.B Počet odrůd o I-1.1.2.A Míra fragmentace 1.1.2 Podporovat šetrné, přírodě blízké krajiny obhospodařování půdy – technologie, o I-1.1.2.B Podíl způsoby, rozsah ploch ad. - ekozemědělství ekologického zemědělství 1.1.3

Nacházet vhodné využití pro neobdělávaná pole v souladu s potřebami ozdravení krajiny

o I-1.1.3 Podíl

1.1.4

Zajistit zpracovatelské kapacity na produkty malého a středního zemědělského podnikání; zakládat zpracovatelská družstva se zaměřením na zpracování ovoce, mléka, medu, zeleniny a dalších místních zemědělských produktů Podporovat drobné chovatele a včelaře dotacemi na infrastrukturu (včelíny , úly….medomety atd…

o I-1.1.4 Počet

Motivovat lesní hospodáře k šetrnějším způsobům těžby dřeva, ustoupit od holosečí. (mj. po těžbě dřeva vyčistit cesty, aby byl přístup na turistické trasy) Spolupracovat na změně dotační politiky ve prospěch drobných zemědělců

o I-1.1.6 Podíl lesní půdy

1.1.5

1.1.6

1.1.7 1.1.8

Obnovit a posilovat zelinářství, ovocnářství, chovatelství, včelařství ad.

neobdělávaných ploch zpracovatelských družstev

o I-1.1.5 Podpora včelařům a drobným chovatelům

s šetrným hospodařením (FSC)

o I-1.1.7 Počet podaných

návrhů na změnu dotační politiky o I-1.1.8 Počet subjektů podle kategorií


o PO-1.1.1 Evidence

provozovatelů trhů, evidence MAS o PO-1.1.1 Evidence zemědělců

o PO-1.1.2.A NČI – 211400

o PO-1.1.2.B Evidence ČSÚ, Ministerstva zemědělství o PO-1.1.3 Evidence ČSÚ, Ministerstva zemědělství o PO-1.1.4 Evidence MAS, obchodní rejstřík

o PO-1.1.5 Evidence

MAS, evidence spolků včelařů a drobných chovatelů o PO-1.1.6 Ministerstvo zemědělství, FSC ČR.

o PO-1.1.7 Agrární

komora, evidence zemědělců a družstev o PO-1.1.8 Evidence spolků a profesních komor

Opatření: 1.1.1

Propojení zemědělské a vinařské produkce s ostatními službami (restaurace, ubytování, reklama) - 186 -

Rozšíření stávajících trhů o výpěstky zemědělců z okolí, zajištění prodeje ze dvora, pořádání jarmarků apod.; nepodporování překupníků, Udílení a kontrola certifikátů místní produkce (A-Klasa, region. produkt apod.); Zviditelnění a zajištění reklamy místní produkce; Zajištění jednotné organizace prodeje produktů drobných zemědělců 1.1.2

Realizovat modelová opatření na zemědělské půdě - osévání vhodnými plodinami, zvýšení pestrosti pěstovaných plodin; minimalizování používání chemických prostředků a těžké techniky; zajištění vhodné orby, obdělávání půdy po vrstevnici; Snížení velkoplošného chemického hospodaření; Provázání živočišné a rostlinné výroby; Faremní plány pro zemědělce….. 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.1.7 1.1.8 1.1.9

….. … ….. …. … … …

- 187 -

1.2 Vinařství Specifické cíle

Indikátor


1.2.1

Obdělávat zemědělskou půdu výsadbou na tradičních viničních tratích; zveřejnit přehled volných pozemků k výsadbě vinic

o I-1.2.1 Plocha nově

o PO-1.2.1

1.2.2

Výrazně podporovat vinaře a vinařské spolky

o I-1.2.2 Podpora vinařům a

o

1.2.3

Organizovat společná jednání, akce vinařů

o I-1.2.3 Počet společných

o

1.2.4

Podporovat staré a zakládat nové vinařské tradice

o I-1.2.4 Počet vinařských

o

1.2.5

Spolupracovat na zjednodušení legislativy pro malovinaře

o I-1.2.5 Počet podaných

o

1.2.6

Založit vinařský podnikatelský spolek

o I-1.2.6 Existence

o

1.2.7

Podporovat ekologické vinařství

1.2.8

Více otevřít veřejnosti malé vinařství

založených vinic

vinařským spolkům z projektů MAS

akcí

akcí za rok

návrhů na změnu legislativy

vinařského podnikatelského spolku o I-1.2.7 Podíl ekologického o PO-1.2.7 vinařství z celkové rozlohy Evidence vinařů vinic a vinařských spolků, evidence Ministerstva zemědělství o I-1.2.8 Počet vinařských o PO-1.2.8 akci za rok Evidence MAS, evidence vinařů a vinařských spolků

Opatření: 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6

Ministerstvo zemědělství, pozemkový úřad PO-1.2.2 Evidence MAS, evidence vinařů a vinařských spolků PO-1.2.3 Evidence MAS, evidence vinařů a vinařských spolků PO-1.2.4 Evidence MAS, evidence vinařů a vinařských spolků PO-1.2.5 Evidence MAS, evidence vinařů a vinařských spolků PO-1.2.6 Evidence MAS

… ….. Vinařské výstavy, akce ….. … ….. - 188 -

1.2.7 1.2.8 1.2.9

…. … …

1.3 Příroda a krajina 1.3.1

Specifické cíle Zajistit protierozní a protipovodňová opatření a krajinotvorné prvky

Indikátor o I-1.3.1.A Počet protierozních a protipovodňových opatření o I-1.3.1.B Počet obnovených krajinotvorných prvků

1.3.2

Rozšířit vodní plochy v krajině

o I-1.3.2 Rozloha vodních

Zajistit péči o stojaté vody, vodní toky a zdroje vody

o I-1.3.3 Obnova stabilního

1.3.3 1.3.4 1.3.5

1.3.6

ploch

vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Realizovat přírodě blízké úpravy vodních toků o I-1.3.4 Délka revitalizovaných vodních (koryt potoků, povodí Moravy ad.) toků o I-1.3.5 Plocha nově Pečovat o stávající liniovou i rozptýlenou založené nebo zeleň v krajině rekonstruované veřejné zeleně o I-1.3.6 Podíl lesní půdy Chránit lesy, zalesňovat, zvýšit podíl lesů s šetrným hospodařením obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem

Prostředek ověření o PO-1.3.1 Evidence realizátorů opatření o Evidence majitelů pozemků, evidence MAS o PO-1.3.2 MOSČSÚ o PO-1.3.3 NČI 250100

o PO-1.3.4 NČI 250300

o PO-1.3.5 NČI 651120

o PO-1.3.6

1.3.7

Zpevnit lesní cesty

o I-1.3.7 Délka zpevněných

1.3.8

Zajistit průchodnost krajiny, udržovat polní cesty spojující obce, obnovit zaniklé polní cesty mezi obcemi pro pěší i cyklisty

o I-1.3.8 Délka nových

o

Využít nebo zlikvidovat opuštěné zemědělské areály 1.3.10 Zajistit vyšší ochranu prvků ÚSES, vody v krajině, ochranu původních druhů živočichů a rostlin; chránit a obnovovat biotopy; chránit stávající a zakládat nové biokoridory; zakládat nové přírodní rezervace a zajistit adekvátní péči o stávající; využívat vhodně prostředků zelené infrastruktury k zachování a rozvíjení zdravých ekosystémů. 1.3.11 Zlepšit péči o drobnou zvěř – vytvořit vhodné prostředí

o I-1.3.9 Plocha brownfields

o

1.3.12 Spolupracovat s pracovníky ochrany přírody

o I-1.3.12 Počty společných

o

lesních cest

polních cest

1.3.9

Ministerstvo zemědělství, FSC ČR PO-1.3.7 Mapové podklady – GIS, státní správa v oblasti lesů PO-1.3.8 Mapové podklady – GIS, obce, evidence MAS PO-1.3.9 NČI 652000 PO-1.3.10 OŽP ORP

v oblasti zemědělství o I-1.3.10 Plocha obnovených či nově vytvořených ÚSES

o

o I-1.3.11 Početnost drobné

o PO-1.3.11

zvěře

na omezení šíření invazních rostlin

- 189 -

projektů, akcí

Myslivecké spolky, ochránci přírody o PO-1.3.12 Evidence orgánů ochrany přírody

1.3.13 Zachovat drobnou držbu políček kolem sídel

o Počet majitelů políček kolem sídel

o Katastr

nemovitostí

Opatření: 1.3.1

Připravit podklady a projekty pro protipovodňová a protierozní opatření, opatření a projekty realizovat Budování zábran, vytváření záchytné vodní plochy – poldry, obnovování větrolamů kolem vodních toků a celkově břehových porostů, obnovování remízků Vyčlenit pozemky bez rozdílu ve vlastnictví (obce i drobných vlastníků) pro krajinotvorby; Zajistit potřebné komplexní pozemkové úpravy Vytvořit plány a projekty krajinných opatření Realizovat plány a projekty 1.3.2 1.3.3

Obnovit rybníky; budovat mokřady, neprovádět meliorace Vyčistit prameniště; Vyčistit vodní toky, udržovat koryto řeky Moravy – dbát na dodržování vodního zákona 1.3.4 Zabránit devastaci stromů a břehů Kyjovky (bobři a ondatry), osvětové semináře, využívat náhrady škod 1.3.5 Likvidace přestárlých stromů, obnovení starých alejí; výsadba nové zeleně, ozelenění krajiny; udržování zatravněných ploch 1.3.6 Obnova lesů, výsadba nových lesů, zrušení těžby holinami Revize LHP – „lesní faremní plán“ 1.3.7 1.3.8 1.3.9 1.3.10 1.3.11 1.3.12 1.3.13

Zpevnění cest způsoby, které cestu zpevní, zabrání půdní erozi a jsou zároveň propustné pro vodu, voda po nich nestéká a nezpůsobuje potíže ….. …. … … … ….

- 190 -

1.4 Životní prostředí Specifické cíle

1.4.1 1.4.2

1.4.3 1.4.4 1.4.5

Indikátor


Zlepšit nakládání s odpady vč. bioodpadu – třídění, svoz, recyklaci, osvětu Odstranit černé skládky a zamezit vzniku nových

o I-1.4.1 Míra třídění

Snížit spalování nebezpečných odpadů v domácnostech Snížit energetickou náročnost budov a zařízení Podporovat využívání alternativních zdrojů energie

o I-1.4.3 Počet stížností

o

o I-1.4.4 Kapacity snížení

o

komunálních odpadů o I-1.4.2 Počet černých skládek

energetické náročnosti o I-1.4.5 Počet objektů využívajících OZE

o PO-1.4.2.1 o

o

Evidence obcí PO-1.4.2 Evidence obcí a orgánu ochrany přírody PO-1.4.3 Evidence obcí PO-1.4.4 NČI 110518 PO-1.4.5 NČI 360600

Opatření: 1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5

Budování, rozšiřování sběrných dvorů, navýšení možností třídění vč. biodpadu ….. ….. Podpora služeb snižujících plýtvání energiemi, např. čištění a údržba energetických zařízení …..

1.5 Informovanost, osvěta, propagace, spolupráce v oblasti 1.5.1

1.5.2

1.5.3

1.5.4

1.5.5

Specifické cíle Zajistit vyšší informovanost a osvětu o ekosystémech a zdravé krajině, Vytvořit systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci regionu. Posílit vztah obyvatel k půdě Rozvíjet vzdělávací, výchovné a osvětové programy ve spolupráci s VŠ, NNO, zapojit místní spolky

Indikátor o I-1.5.1 Počet informačních akcí

Prostředek ověření PO-1.5.1 Evidence organizátorů akcí

o I-1.5.2 Počet akcí

o PO-1.5.2

Rozvíjet různé a inovativní formy spolupráce mezi různými subjekty veřejného a ziskového sektoru, školami, žáky, studenty a mezi generacemi Posilovat komunikaci mezi místními vinařskými spolky

o I-1.5.3 Počet akcí

Zlepšit komunikaci Lesy ČR – obec – myslivci


o I-1.5.4 Počet společných akcí

akcí

Evidence organizátorů programů o PO-1.5.3 Evidence MAS, organizátorů akcí o PO-1.5.4 Evidence vinařských spolků o PO-1.5.5.1 Evidence obcí, Lesů ČR, myslivců

Opatření: 1.5.1

Seznámení se s chovem domácích zvířat , Publikace o chráněné květeně ………………. - 191 -

1.5.2 1.5.3 1.5.4 1.5.5

Organizovat semináře pro zemědělce a vinaře … Soutěže ….. …..

- 192 -

Klíčová oblast 2: Podnikání nezemědělské povahy – průmysl a výroba, služby, obchod, cestovní ruch, památky, zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace 6.2 Klíčová oblast 2: Podnikání nezemědělské povahy – průmysl a výroba, služby, obchod, cestovní ruch, památky, zaměstnanost, výzkum, vývoj, inovace Strategické cíle Strategický cíl S-2.I Zlepšit konkurenceschopnost nezemědělských podnikatelů na venkově S-2.II Vytvářet podmínky pro malé a střední nezemědělské podnikání šetrné k životnímu prostředí

Indikátor I-S-2.I.1 Počet nezemědělských podniků a počet jejich zaměstnanců o I-S-2.II.A Počet MSP o I-S-2.II.2 Počet MSP s ekologickým certifikátem

S-2.III Rozvíjet šetrný turistický ruch jako významný o I-S-2.III Návštěvníci prvek rozvoje regionu (zdroj příjmů, rozvoj v regionu - počet zaměstnanosti, volnočasových aktivit, přenocování image regionu ad.) S-2.IV Rozvíjet kvalitní obchody a služby pro o I-S-2.IV Počet nově občany a turisty vybudovaných atraktivit CR S-2.V Obnovovat a udržovat památky a aktivně je o I-S-2.V Počet využívat zrekonstruovaných památkových objektů S-2.VI Zvýšit zaměstnanost v regionu o I-S-2.VI Obecná míra nezaměstnanosti S-2.VII Rozvíjet výzkum, vývoj a inovace o I-S-2.VII Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV celkem

- 193 -

Prostředek ověření o PO-S-2.I.1 ČSÚ

o PO-S-2.II.A RES o PO-S-2.II.A Evidence MAS, CENIA o PO-S-2.III NČI 630502

o PO-S-2.IV NČI – 633112

o PO-S-2.V NČI – 632201

o PO-S-2.VI NČI – 072300

o PO-S-2.VII NČI 110300

Podoblasti: 2.5 2.2 2.3 2.4 2.5

Podnikání nezemědělské povahy, zaměstnanost Služby, obchod Cestovní ruch Památky Výzkum, vývoj, inovace

Specifické cíle 2.1 Podnikání nezemědělské povahy, zaměstnanost 2.1.1

Specifické cíle Zakládat a rozvíjet mikropodniky

Indikátor

o I-2.1.1 Počet nově

2.1.2

Aktivovat obyvatele regionu k realizaci vlastních námětů a projektů

2.1.3

Zvýšit rozmanitost podnikatelských činností nezemědělské povahy, podporovat rozvoj řemesel včetně, tradičních Zvýšit konkurenceschopnost podniků nezemědělské povahy

2.1.4

založených mikropodniků za rok o I-2.1.2 Počet projektů rozvoj podnikání

o I-2.1.3 Počet subjektů

ekonomikách subjektů, ČSÚ o PO-2.1.2 Evidence MAS, úřadů práce o PO-2.1.3.1

o I-2.1.4 Počet podniků

o

a počet jejich zaměstnanců o I-2.1.5 Počet projektů nové technologie

2.1.5

Podporovat zavádění nových technologií nezatěžujících životní prostředí, zvláště ve výrobním průmyslovém sektoru, podporovat technologické vybavení firem, provozů

2.1.6

Podporovat využívání místních zdrojů a surovin

o I-2.1.6 Podíl podniků,

2.1.7

Vyčlenit a připravit plochy pro podnikání, přednostně využívat brownfieldy a zefektivnit využívání stávajících průmyslových zón

o

2.1.8

Podporovat místní podnikání, začínající i stávající drobné a střední podnikatele

o o o

2.1.9

o

Zakládat a rozvíjet sociální podnikání

o 2.1.10 Podporovat řetězení služeb a odbyt produktů

- 194 -


o PO-2.1.1 Registr

o

využívajících místní zdroje a suroviny I-2.1.7 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem I-2.1.8.A Počet MSP Počet školení I-2.1.7.B Počet školení pro MSP I-2.1.7.C Počet MSP, které získají dotaci I-2.1.8.A Počet sociálních podniků I-2.1.8.B Počet zaměstnanců sociálních podniků I-2.1.10 Počet zařízení, nabízejících místní produkty a služby

PO-2.1.4 ČSÚ

o PO-2.1.5

Evidence podniků a MAS

o PO-2.1.6

Šetření mezi podniky o PO-2.1.7 NČI 650100

o PO-2.1.8 RES,

ČSÚ, Evidence MAS a poskytovatelů dotací

o PO-2.1.9 RES, Evidence MAS

o PO-2.1.10

Evidence MAS a provozovatelů zařízení

2.1.11 Zajistit přípravu pracovních sil pro potřeby trhu

práce v regionu, zajistit spolupráci mezi podnikateli, školami a studenty a obcemi

2.1.12 Podporovat zaměstnanost znevýhodněných skupin – absolventů škol, 50+

2.1.13 Posílit komunikaci mezi vedením podniků a vedením obcí v regionu

2.1.14 Podporovat sdružování podnikatelů, výrobců, služeb

o I-2.1.11 Počet studentů

všech stupňů, kteří využívají vybudovanou infrastrukturu o I-2.1.12.A Registrovaná míra nezaměstnanosti specifických skupin 50+ celkem o I-2.1.12.B Počet uchazečů o zaměstnávání z řad absolventů škol o I-2.1.13 Počet společných akcí

o I-2.1.14 počet

fungujících sdružení

o PO-2.1.11 NČI 110815

o PO-2.1.12.A

NČI – 072800

o PO-2.1.12.B

NČI - 072910

o PO-2.1.13 Evidence obcí a podniků o PO-2.1.14 Hospodářská komora, evidence MAS

Opatření: 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11 2.1.12 2.1.13 2.1.14

….. Osvěta, informovanost o možnostech, přenos dobré praxe, ….. Budování výroben alternativních materiálů (kotovice, hlína, materiál na dřevostavby, lisování zemědělských odpadů - kvalitní lisovaná sláma apod.). Podpora alternativních pracovních míst ….. Zavádění nových technologií do výrobních provozů …. Vyčlenění ploch v ÚP, zasíťování ploch, marketing ploch, revitalizace a adaptace brownfieldů, organizace a adaptace stávajících průmyslových zón Zpracování a realizace motivačních programů – např. výhodné pronájmy, ceny pozemků, podpůrné služby pro podnikatele – školení apod. Propojení služeb - např. festival nabízí zároveň místní služby a produkty (koně, řemeslnické výrobky, komentovanou prohlídku okolí, víno, umělecká díla, půjčovnu kol, menu apod.) přímo jako „balíčky“ pro návštěvníky, zejména turisty Praxe studentů v podnicích, službách, zahraniční stáže …. Vychovávat učně pro místní řemesla Propojit školy (ZŠ, SŠ, VŠ) s místními firmami (podnik. stipendia, brigády, stáže) Dotovaná místa, rekvalifikace apod. ….. …..

- 195 -

2.2 Služby, obchod Specifické cíle

indikátor

2.2.1

Zvyšovat úroveň a kvalitu služeb pro obyvatele i návštěvníky regionu

o I-2.2.1 Spokojenost

2.2.2

Podporovat vznik drobných provozoven služeb a obchodů; zavádět nové služby, zvyšovat rozmanitost služeb Při rozšiřování služeb a obchodů propojovat tyto se stávajícími veřejnými službami - např. České pošty, TIC ad. Rozšiřovat zavedené služby o nové tak, aby pokrývaly potřeby různých skupin obyvatel a zajišťovaly komfort při využití služby

o I-2.2.2 Počet

2.2.3 2.2.4

s kvalitou služeb provozoven


o PO-2.2.1

Dotazníkové šetření o PO-2.2.2 Obce, evidence MAS

o I-2.2.3 Počet projektů

o PO-2.2.3

propojení veřejných služeb o I-2.2.4 Počet subjektů, kteří rozšíří služby

Evidence MAS, evidence donorů o Evidence obcí, evidence MAS

Opatření: 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

Vzdělávání poskytovatelů, exkurse apod. Podpora doplňkových služeb např. u sportovních a kulturních zařízení (servisy, občerstvení apod.) …. Např. malá kavárna při kadeřnictví, hlídací koutek pro děti apod. ….

2.3 Cestovní ruch 2.3.1

Specifické cíle Vybudovat komplexní turistický destinační management – tedy jednotný systém řízení rozvoje CR na Kyjovském Slovácku

indikátor

o I-2.3.1 Počet

fungujících subjektů destinačního managementu o I-2.3.2.A Nabídka turistických cílů regionu o I-2.3.2.B Potřeby návštěvníků

2.3.2

Zmapovat nabídku turistických cílů a potřeb návštěvníků

2.3.3

Zajistit koordinaci aktivit cestovního ruchu v regionu, propojovat nabídku jednotlivých typů turistiky

o I-2.3.3 Počet

2.3.4

Rozvíjet infrastrukturu pro cestovní ruch vč. doprovodné

o

2.3.5

Rozvíjet vinařskou turistiku

o

2.3.6

Rozvíjet hipoturistiku

o o

2.3.7

o

Rozvíjet cykloturistiku

- 196 -

projektů – propojení aktivit CR I-2.3.4 Počet nově vybudovaných atraktivit CR I-2.3.5 Spokojenost s vinařskou turistikou I-2.3.6.A Počet nových zařízení pro hipoturistiku I-2.3.6.B Délka nově vybudovaných hipostezek I-2.3.7.A Délka nově


o PO-2.3.1 NČI 632100

o PO-2.3.2.A

Koordinátor destinačního managementu, obce o PO-2.3.2.B Anketa o PO-2.3.3 Evidence MAS, evidence donorů o PO-2.3.4 NČI 633112

o PO-2.3.5

Dotazníkové šetření o PO-2.3.6 Evidence provozovatelů zařízení, evidence donorů o NČI - 610115

o PO-2.3.7.A NČI -

2.3.8

Rozvíjet pěší turistiku

2.3.9

Rozvíjet další typy turistiky navazující na specifika regionu a moderní trendy turistiky (agroturistika, ekoturistika, náboženská turistika, zážitková turistika, gastroturistika, sportovní ad.) 2.3.10 Zvýšit atraktivitu stávajících turistických cílů

vybudovaných cyklostezek a cyklotras o I-2.3.7.B Počet zařízení se spec. službami pro cyklisty – certifikace „Cyklisté vítáni“ o I-2.3.8 Délka podpořených turistických tras o I-2.3.8 Počet zařízení pro specifické typy CR


2.3.11 Vytvářet nové turistické cíle a nové balíčky služeb

vybudovaných atraktivit CR o I-2.3.11 Nabídka zařízení a produktů šetrné turistiky

2.3.12 Propojovat akce pro místní obyvatele a pro turisty

o I-2.3.12 Počet

2.3.13 Budovat naučné a tematické stezky

o I-2.3.13. Počet

2.3.14 Posílit image regionu, zajistit jednotnou prezentaci,

o

s ohledem na potřeby šetrné turistiky

propojených akcí

propagaci, marketing území

o

2.3.15 Budovat, rozvíjet a propojovat informační systémy

o

2.3.16 Zajistit osvětu obyvatel regionu o užitcích rozvoje

o

2.3.17 Zajistit přenos dobré praxe z jiných regionů ČR i ze

o

pro turistický ruch

cestovního ruchu

zahraničí, inspirovat se u úspěšných obcí v cestovním ruchu (např. Velké Pavlovice, Bílovice, Bořetice, Poysdorf ad.)

Opatření:

- 197 -

vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků I-2.3.14.A Jednotný marketing a prezentace I-2.3.14.B Počet propagačních kampaní na produkty v oblasti cestovního ruchu I-2.3.15 Počet subjektů napojených na informační systém I-2.3.16 Počet osvětových akci I-2.3.17 Počet využitých příkladů dobré praxe

610112

o PO-2.3.7.B

Evidence MAS, obcí

o PO-2.3.8 NČI 610127

o PO-2.3.9 Evidence provozovatelů, evidence MAS

o PO-2.3.10 NČI 633112

o PO-2.3.11

Evidence provozovatelů, evidence MAS o PO-2.3.12 Koordinátor destinačního managementu, Evidence MAS o PO-2.3.13 Koordinátor destinačního managementu, Evidence MAS

o PO-2.3.14 Ano/ne o NČI - 410303

o PO-2.3.15 NČI 413310

o PO-2.3.16 Evidence MAS

o PO-2.3.17

Evidence MAS

2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

2.3.6

2.3.7

2.3.8

2.3.9

2.3.10 2.3.11 2.3.12 2.3.13 2.3.14 2.3.15

2.3.16 2.3.17

Vytvoření organizační struktury, personální a technické, prostorové zajištění – lidi, kancelář; definování subjektů a jejich rolí, vytváření strategie CR, cílů Zmapování potenciálu regionu z hlediska CR, průzkumy, ankety. Vytvoření Interaktivní mapy regionu pro turistický ruch, Webová prezentace, koordinační schůzky, komunikace atd. Koordinace značení vinařských stezek a dalších turistických cílů Ubytování, penziony, restaurace, vinné sklepy s ubytováním pro různý typ klientely, alternativy pro špatné počasí, úschovny kol na nádražích ad. Značení, mapy, stezky – propojení s dalšími druhy dopravy, okruhy, napojení na regionální a nadnárodní trasy, vybavení, monitoring a údržba, technický stav a bezpečnost, zpevnění, odklánění z hlavních cest, využití starých objektů na stezce, tematické a naučné stezky, propagace, informační systém, navazující služby – servisy, certifikace služeb, ubytování, stravování, doprovodný program - kultura apod. Značení, mapy, stezky – propojení s dalšími druhy dopravy, okruhy, napojení na regionální a nadnárodní trasy, vybavení, monitoring a údržba, technický stav a bezpečnost, zpevnění, odklánění z hlavních cest, využití starých objektů na stezce, tematické a naučné stezky, propagace, informační systém, navazující služby – servisy, certifikace služeb, ubytování, stravování, doprovodný program - kultura apod. Značení, mapy, stezky – propojení s dalšími druhy dopravy, okruhy, napojení na regionální a nadnárodní trasy, vybavení, monitoring a údržba, technický stav a bezpečnost, zpevnění, odklánění z hlavních cest, využití starých objektů na stezce, tematické a naučné stezky, propagace, informační systém, navazující služby – servisy, certifikace služeb, ubytování, stravování, doprovodný program - kultura apod. Značení, mapy, stezky – propojení s dalšími druhy dopravy, okruhy, napojení na regionální a nadnárodní trasy, vybavení, monitoring a údržba, technický stav a bezpečnost, zpevnění, odklánění z hlavních cest, využití starých objektů na stezce, tematické a naučné stezky, propagace, informační systém, navazující služby – servisy, certifikace služeb, ubytování, stravování, doprovodný program - kultura apod. Značení, mapy, stezky – propojení s dalšími druhy dopravy, okruhy, napojení na regionální a nadnárodní trasy, vybavení, monitoring a údržba, technický stav a bezpečnost, zpevnění, odklánění z hlavních cest, využití starých objektů na stezce, tematické a naučné stezky, propagace, informační systém, navazující služby – servisy, certifikace služeb, ubytování, stravování, doprovodný program - kultura apod. Oživení turistických cílů Vytvoření nabídky, balíčků, rozhledny, biofarmy (zvířata), budovat minipivovary, skanzeny, vaření pro turistiky ad. ..... ….. Zlepšení informačních systémů, dostupnosti, aktuálnosti a kvality informací o možnostech regionu – informace pro turisty, památky, zajímavosti apod. internet, informační centra (zajistit odpovídající otevírací dobu vč. víkendů), využít stávající infrastruktury a s nimi informační služby propojit (např. obecní úřady, hospody, mateřská centra, spolky), infobody, panely, servery apod. ….. ….. - 198 -

2.4 Památky Specifické cíle

2.4.1

2.4.2

Indikátor

Zpracovat a přijmout koncepci ochrany památek v regionu, podpořit zachování architektury sklepních uliček a dalších historických a kulturních specifik regionu Obnovit památky vč. drobných sakrálních památek (kapličky, kříže apod.) a jejich okolí, zvyšovat estetickou a historickou hodnotu prostoru v blízkosti památek

2.4.3

Opravit, vyhotovit repliky drobných sakrálních památek – kříže, svaté obrázky, křížové cesty

2.4.4

Opravit, vystavět drobné lidové stavby (nejsou kulturní památky) – sušárna ovoce, kupecký krámek

2.4.5

Využívat potenciál památek pro současný život obyvatel a pro turisty

2.4.6

o I-2.4.2. Existence koncepce


o PO-2.4.1 Evidence MAS

o I-2.4.2.A Počet

zrekonstruovaných památkových objektů o I-2.4.2.B Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek o I-2.4.3 Počet opravených drobných sakrálních památek o I-2.4.4 Počet opravených drobných lidových staveb

o I-2.4.5 Počet návštěvníků

nové a zrekonstruované turistické infrastruktury o I-2.4.6 Počet Oživit zájem a vztah místních obyvatel o místní zregenerovaných památky a tradiční architekturu; nemovitých kulturních zapojovat místní obyvatele do obnovy památek a památek jejich okolí

o PO-2.4.2.A NČI – 632201 o NČI – 632205

o PO-2.4.3 Památková péče o PO-2.4.4 Obce, majitelé o PO-2.4.5 NČI – 632310 o PO-2.4.6 odvozeno NČI -410401

Opatření: 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6

……… …. …. ….. …. ….

2.5 Výzkum, vývoj, inovace Specifické cíle

Indikátor


2.5.1

Posílit infrastrukturu pro výzkum a vývoj rozvíjející specifika regionu

o I-2.5.1 Zrekonstruované,

o PO-2.5.1

2.5.2

Posílit lidské zdroje pro výzkum a vývoj


o PO-2.5.2

rozšířené a nově vybudované kapacity

vytvořených pracovních

- 199 -

NČI 110511

NČI -

2.5.3

Zapojit významné podniky v regionu do výzkumu a vývoje

míst, zaměstnanci VaV celkem o I-2.5.3 Výdaje a VaV v podnikatelském sektoru

2.5.4

Podporovat inovace pro malé a střední podniky

o I-2.5.4 Počet podpořených

NČI 120100 o PO-2.5.4 NČI 120210

2.5.5

Využívat výsledky VVI v praxi

o I-2.5.5 Počet podpořených

o PO-2.5.6

projektů a mechanismů pro komercializaci

Opatření: 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5

projektů inovací a patentů

Založit podnikatelský inkubátor …. …. …. ….

- 200 -

110300

o PO-2.5.3

NČI 132000

Klíčová oblast 3: Řízení a rozvoj obcí, bydlení, bezpečnost, infrastruktura vč. dopravy, výstavba, urbanismus, veřejná prostranství 6.3 Klíčová oblast 3: Řízení a rozvoj obcí, bydlení, bezpečnost, infrastruktura vč. dopravy, výstavba, urbanismus, veřejná prostranství Strategické cíle Strategický cíl S-3.I Zajistit moderní řízení rozvoje obcí i regionu vč. zapojení veřejnosti, informovanosti spolupráce a koordinace S-3.II Zajistit kvalitní bydlení v obcích

Indikátor

o I-S-3.I Počet realizovaných projektů obcí i regionu využívajících moderní nástroje řízení o I-S-3.II Počet projektů zlepšující stav bytových a rodinných domů

S-3.III Zajistit bezpečnost v obcích i v rámci regionu o I-S-3.III Nápad trestné činnosti S-3.IV Zajistit dostatečnou a moderní infrastrukturu pro rozvoj obcí i regionu S-3.V Zajistit podmínky pro moderní a bezpečnou dopravu v obcích a regionu S-3.VI Udržet venkovský charakter regionu S-3.VII Vytvářet veřejná prostranství pro život lidí

o I-S-3.IV Počet projektů

zaměřených na modernizaci infrastruktury


o PO-S-3.I Evidence obcí

o PO-S-3.II NČI 330101

o PO-S-3.III Policie ČR

o PO-S-3.IV

Evidence realizátorů projektů o I-S-3.V Míra nehodovosti o PO-S-3.V NČI – v regionu – počet nehod 610121, Policie ČR o I-S-3.VI Spokojenost o PO-S-3.VI obyvatel s venkovským Dotazníkové charakterem šetření o I-S-3.VII I-3.5.3 Plocha nově o PO-S-3.VII vysazené veřejné zeleně Evidence obcí

Podoblasti: 3.1. Řízení a rozvoj obcí, bezpečnost, informovanost, osvěta, práce s veřejností, spolupráce 3.2. Infrastruktura 3.3. Doprava 3.4. Výstavba, urbanismus, bydlení 3.5. Veřejná prostranství

- 201 -

Specifické cíle 3.1 Řízení a rozvoj obcí, bezpečnost, informovanost, osvěta, práce s veřejností, spolupráce 3.1.1

Specifické cíle Využívat moderních nástrojů správy a řízení obcí a regionu

3.1.2

Rozvíjet spolupráci mezi mikroregiony a spolupráci mezi obcemi v regionu

3.1.3

Rozvíjet systematickou spolupráci veřejného a ziskového sektoru

Indikátor o I-3.1.1 Počet realizovaných projektů obcí a regionu využívajících moderní nástroje řízení o I-3.1.2 Počet společných projektů

Prostředek ověření o PO-3.1.1. Evidence obcí

o I-3.1.3.A Počet

o

zapojených partnerů z různých oblastí o I-3.1.3.B Počet společných akcí o I-3.1.3.C Počet integrovaných projektů

o PO-3.1.1

o o

3.1.4

Zajistit vícezdrojové financování aktivit a rozvojových záležitostí obcí a regionu

o I-3.1.4 Počet projektů

o

3.1.5

Zvýšit počet podnikatelů přihlášených v místě (odvod daní v místě)

o I-3.1.5 Podíl

o

3.1.6

Podporovat veřejně prospěšné práce

3.1.7

Podporovat fungování městské a obecní policie

podnikatelů se sídlem v regionu ku počtu podpořených podnikatelů se sídlem mimo region o I-3.1.6 Počet podpořených osob

o I-3.1.7.A Nápad trestné činnosti

o I-3.1.7.B Počet přestupků

3.1.8

Rozvíjet sousedské hlídky

o I-3.1.8 Počet

3.1.9

Zajistit prevenci kriminality a sociálně – patologických jevů

o I-3.1.9 Počet účastníků

sousedských hlídek

preventivních akcí

3.1.10 Zapojovat veřejnost do života obce, plánování rozvoje a realizace plánů

3.1.11 Zajistit zpětnou vazbu od různých cílových skupin

- 202 -

o I-3.1.10 Počet

plánovacích akcí se zapojením veřejnosti o I-3.1.11 Počet zapojených osob – zpětná vazba

Evidence obcí a mikroregionů PO-3.1.3.A Evidence MAS PO-3.1.3.B Evidence organizátorů akcí PO-3.1.3.C Evidence realizátorů projektů PO-3.1.4 Evidence realizátorů projektů PO-3.1.5 RES, ČSÚ

o PO-3.1.6

Evidence obcí, NČI - 074100 o PO-3.1.7.A Police ČR o PO-3.1.7.B Policie ČR, městská policie o PO-3.1.8 Evidence městské policie

o PO-3.1.9

Evidence Policie ČR, městské policie a organizátorů akcí o PO-3.1.10 Evidence obcí a MAS o PO-3.1.11 Evidence MAS

3.1.12 Zajistit dostatečnou informovanost obyvatel a

o I-3.1.12 Počet druhů

informačních produktů

dalších cílových skupin v obcích, v rámci mikroregionů i v rámci regionu o I-3.1.13.A Spokojenost 3.1.13 Posilovat sounáležitost obyvatel s místem obyvatel s životem v bydliště, s historií, podporovat sousedství, obci mezigenerační vztahy. Podporovat komunitní život o I-3.1.13.B Počet v obcích i v rámci regionu. Podporovat rodiny programů podpory rodiny

o PO-3.1.12

Evidence MAS

o PO-3.1.13.A Dotazníkové šetření o PO-3.1.13.B

3.1 Opatření 3.1.1

Aktivní zapojení všech obcí / mikroregionů do naplňování Strategie CLLD Uplatnění strategického řízení, projektového řízení, procesního řízení Zařazení obcí nebo regionu do srovnávacích systémů (benchmarking) Zapojení obcí do rozvojových programů a projektů Komunitní plánování 3.1.2 Spolupráce obcí na oblastech vyplývajících z výkonu samosprávy a na rozvojových projektech …. Sdílení vědomostí, realizace různých forem vzájemné komunikace – schůzky, portály, exkurse tam, kde to funguje apod. (I: počet exkurzí, konferencí, seminářů, publikací, webových str.) 3.1.3 Plánovat a realizovat plány ve spolupráci s partnery (zemědělci, vinaři, podnikatelé, neziskové organizace …) Realizace společných projektů, akcí, nastartování nových forem spolupráce PPP 3.1.4 Využití evropských fondů, zajištění projektových manažerů, příprava projektů, příprava integrovaných projektů (řešit věci komplexně) 3.1.5 Vytvoření a realizace motivačních programů 3.1.6 Využití veřejné služby – odměna 3.1.7 Zajištění městských/obecních strážníků, rozvoj služeben (I: počet měst / obcí s městským / obecním strážníkem 3.1.8 Realizace osvětových programů, zajištění infrastruktury pro hlášení 3.1.9 Preventivní programy pro různé cílové skupiny, informovat seniory a mládež o nekalých praktikách firem apod. Drogová prevence, kontroly ve společenských zařízeních apod. 3.1.10 Komunitní plánování, akce a projekty pro realizaci plánů, aktivní zapojení občanů – děti, mládež, ekonomicky aktivní, senioři Podporovat práci s dětmi a mládeží – školní projekty, aktivity zájmových organizací, Dětský a studentský parlament ad. Zapojení obyvatel vč. dětí a mládeže do zvelebování veřejných prostranství 3.1.11 Pořádání veřejných setkání občanů s vedením obce – hovory se starostou, tematické kulaté stoly apod., průzkumy, ankety apod. 3.1.12 Webové stránky obcí, mikroregionu, MAS Využívání kabelové televize Zlepšení hlášení místního rozhlasu (dosah, srozumitelnost, hlášení v době, kdy jsou pracující občané doma) , zavedení elektronické verze hlášení dostupné na webu obce ze záznamu

- 203 -

Rozšíření plakátovacích ploch a informačních desek (námět: ve Vrbátkách např. před obchodem) Podpora obecních zpravodajů 3.1.13 Pořádání společenských, sportovních, kulturních a dalších akcí napříč generacemi, vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání občanů. Rodinné dny apod. Zmapování situace rodin a jejich potřeb.

3.2 Infrastruktura 3.2.1

Specifické cíle Zajistit odkanalizování obcí

Indikátor

o PO-3.2.1

o

o PO-3.2.2 NČI -

3.2.2

Optimalizovat ČOV; zajistit výstavbu malých čistíren odpadních vod s ekologicky šetrným provozem

3.2.3

Rekonstruovat veřejné osvětlení (úsporné), doplnit o tam, kde chybí. Eliminovat světelný smog, používat vhodné typy osvětlení, které eliminují o vyzařování světla vzhůru (kloboukový efekt)

3.2.4

Rozšířit bezbariérové přístupy do veřejných budov, např. do lékařských zařízení

o

Opatření 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5

…… ….. …… …..

Návrhy na projekty: 3.2.1 Těmice, Domanín, Syrovín

- 204 -


o I-3.2.1 Počet obyvatel

nově připojených na kanalizaci I-3.2.2 Počet ekvivalentních obyvatel nově napojených na vyhovující ČOV I-3.2.3 Spotřeba energie na veřejné osvětlení Podíl zařízení eliminujících světelný smog I-3.2.4 Podíl bezbariérových veřejných budov

NČI - 230200 231300

o PO-3.2.3

Distributoři elektrické energie

o I-3.2.4 Evidence obcí a majitelů budov

3.3 Doprava 3.3.1

Specifické cíle Opravit a udržovat komunikace v dobrém stavu – silnice, chodníky

o I-3.3.1 Plocha

Indikátor

3.3.2

Zlepšit dopravní značení místních komunikací

o I-3.3.2 Počet úseků

3.3.3

Zklidnit dopravu

opravených úseků

s nedostatečným značením o I-3.3.3 Míra nehodovosti v regionu – počet nehod o I-3.3.4 Délka nově vybudovaných stezek

3.3.4

Pečovat o stávající a vytvářet nové vinařské stezky

3.3.5

Udržovat stávající a budovat nové cyklostezky, o I-3.3.5 Délka nově propojit cyklostezky do sítě v regionu s vazbou na vybudovaných další stezky (vinařské, hipostezky) a nadregionální cyklostezek a cyklotras trasy Budovat hipostezky, navázat na okolní regiony o I-3.3.6 Délka nově vybudovaných hipostezek Zajistit bezpečnost tras pro nemotorovou dopravu o I-3.3.7 Počet opatření zvyšujících bezpečnost nemotorové dopravy

3.3.6 3.3.7

3.3.8

Zefektivnit IDOS, zlepšit dopravní obslužnost regionu

3.3.9

Podporovat veřejnou dopravu. Zajistit zvýhodněnou místní dopravu pro starší občany a občany využívající sociální služby 3.3.10 Optimalizovat parkování 3.3.11 Zajistit bezbariérovost komunikací

o I-3.3.8 Počet spojů veřejné dopravy podle kategorií (vlaky, autobusy, školní autobusy) o I-3.3.9 Podíl občanů využívajících zvýhodněné služby o I-3.3.10 Počet nově vybudovaných parkovacích míst o I-3.3.11 Podíl bezbariérových komunikací

Opatření 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5

Rekonstrukce a údržba komunikací. Rekonstrukce a nové umístění značení místních komunikací Instalace vhodných prvků zklidňujících dopravu v obcích a regionu Údržba a vytváření nových vinařských stezek Chybí síť cyklostezek kolem Kyjova: Cyklostezky – Kyjov, Dubňany – Mutěnice Vyprojektovat cyklostezku do Kyjova Cyklo – Milotice Chybí cyklostezky Polešovice, Bomanín, Bzenec chybí cyklostezky Vacenovice – Milotice (pro žáky II. stupně ZŠ + zdravotního střediska) - 205 -


o PO-3.3.1

Evidence obcí, kraje o PO-3.3.2 Silniční správní úřady

o PO-3.3.3 NČI – 610121 Policie ČR o PO-3.3.4 Evidence obcí a vinařů o PO-3.3.5 NČI 610112

o PO-3.3.6 NČI 610115

o PO-3.3.7 Městská policie, Silniční správní úřady o PO-3.3.8 IDOS a evidence provozovatelů

o PO-3.3.9 Evidence dopravců o PO-3.3.10 Evidence obcí

o PO-3.3.11

Evidence obcí a dalších silničních správních úřadů

3.3.6 3.3.7 3.3.8 3.3.9

3.3.10 3.3.11 3.3.12 3.3.13

Vacenovice – Vinohrádky – Náklo Propojení cyklostezek (Bzenec – Veselí n. Mor.) cyklostezka Násedlovice budování nových stezek (Hovorany) propojení obcí cyklostezkami dobudování a propojení cyklostezek cyklostezky směrem na Brno (Žarošice) Rybník, koně v Nechvalíně - hipoturistika Instalace bezpečnostních prvků, osvěta cyklistů Navýšení počtu spojů, navazující autobusová doprava (HO-UH) Podpora carsharingu a carpullingu, místní informační dopravní systémy a systémy lokální dopravy navázané na stávající spoje; inovativní řešení veřejné hromadné dopravy – např. „obecní taxi“ z malé neobsluhované obce bývá většinou pár kilometrů k některé ze zastávek běžné síťové linky apod. Organizace parkování, značení parkovacích míst, vytváření nových parkovacích ploch ad. Rekonstrukce komunikací …. …..

- 206 -

3.4 3.4.1

Výstavba, urbanismus, bydlení Specifické cíle Zakotvit v územních plánech plochy pro výstavbu RD

Indikátor


o I-3.4.1 Rozloha nových

o PO-3.4.1

ploch pro výstavbu RD

3.4.2

Podporovat architektonické a urbanistické studie drobných staveb a sklepů

o I-3.4.2 Počet studií

o

3.4.3

Budovat startovací byty pro mladé a seniory

o I-3.4.3 Počet

o

3.4.4

Podporovat výstavbu RD


o

3.4.5

Podporovat využívání přírodních stavebních materiálů a nízkoenergetické technologie

o I-3.4.5 Podíl staveb

o

3.4.6

Motivovat lidi k vhodné zástavbě, podněcovat cit pro vhodnou architekturu

startovacích bytů postavených RD

využívajících přírodní a nízkoenergetické technologie o I-3.4.6 Počet nevhodných staveb

Stavební úřady obcí PO-3.4.2 Evidence obcí a majitelů staveb PO-3.4.3 Evidence obcí a stavebních úřadů PO-3.4.4 Stavební úřady obcí PO-3.3.5 Stavební úřady obcí

o PO-3.3.6

Stavební úřady obcí, památkáři, evidence MAS

Opatření: 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6

Aktualizace a vytváření ÚP Realizace architektonických a urbanistických studií drobných staveb a sklepů Budování startovacích bytů pro mladé a seniory Vyčlenění a zasíťování pozemků, podpora výstavby RD Nové výrobní provozy a dílny, marketing, osvěta ad. Pořádání přednášek, vydávání publikací, tvorba DVD a filmů, ukázky příkladů dobré praxe (I: Počet přednášek, materiálů, casestudies)

- 207 -

3.5 3.5.1

3.5.2

3.5.3

Veřejná prostranství Specifické cíle Zajistit dostatečnou údržbu a úklid veřejných prostranství v obcích vč. údržby zeleně

Indikátor


s čistotou veřejných prostranství o I-3.5.2 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

Revitalizovat stará a budovat nová veřejná prostranství v obcích a městech v návaznosti na historii, zkrášlovat je, využívat původní styl místa, vč. výsadky původních dřevin. Budovat pěší, relaxační a setkávací zóny, vodní prvky apod. Zvýšit povědomí občanů a návštěvníků o prvcích prostranství (budovy, zeleň, historie apod.) o I-3.5.3 Plocha nově Obnovovat a vybavovat parky relaxačními prvky: vysazené veřejné jezírka, lavičky, trávník na sezení, houpačky pro zeleně děti a dospělé apod.. Zakládat nové parky.


o PO-3.5.1

Dotazníkové šetření o PO-3.5.2 NČI 332110

o PO-3.5.3

Evidence obcí

3.5 Opatření: 3.5.1 3.5.2 3.5.3

Údržba a úklid veřejných prostranství, nákup vhodné techniky, zaměstnávání nezaměstnaných ad. Tvorba a realizace projektů, architektonické studie, zapojení občanů ad. Revitalizace parků, školních parčíků, doplnění mobiliářem a vybavením - lavičky, posezení, stojany na kola, parkovací místa, bazének, stánek s občerstvením, květiny, zeleň. Zakládání nových parků. Budování pěších, relaxačních a setkávacích zón, instalace vodních prvků apod. Instalace informačních prvků pro zvýšení povědomí občanů a návštěvníků o prvcích prostranství (budovy, zeleň, historie apod.)

Návrhy na projekty: 3.5.1 3.5.2 3.5.4

Dořešit centrum Vracova Oprava náměstí ve Ždánicích lavičky, zeleň, kulturní prvky (sochy, objekty apod., kašny atd. Park Pohoda v Ratíškovicích

- 208 -

Klíčová oblast 4: Aktivity volného času, společenský život, kultura, sport, rekreace 6.4 Klíčová oblast 4: Aktivity volného času, společenský život, kultura, sport, rekreace Strategické cíle Strategický cíl Indikátor S-4.I Chránit a rozvíjet kulturní dědictví a duchovní o I-S-4.I Počet podpořených odkaz - poklady generací, udržovat tradice projektů – ochrana kulturního dědictví a tradic S-4.II Podporovat spolkový život o I-S-4.II Objem dotací na sportovní, volnočasové a kulturní aktivity S-4.III Podporovat „živou“ kulturu


o PO-S-4.I Evidence o

o I-S-4.III Počet podpořených

o

S-4.IV Zlepšit spolupráci spolků v jednotlivých o I-S-4.IV Počet společných obcích akcí S-4.V Zvýšit návštěvnost akcí o I-S-4.V. Počet návštěvníků akcí

o

S-4.VI Zapojit více mládež a seniory

o

projektů a akcí

o I-S-4.VI.A Počet akcí pro

mládež a seniory o I-S-4.VI.B Počet účastníků akcí S-4.VII Rozvíjet sportovní a relaxační aktivity pro o I-S-4.VII Objem dotací na širokou veřejnost sport a relaxaci

Podoblasti: 4.1 Rekreace, sport 4.2 Kultura, společenský a spolkový život

- 209 -

o

realizátorů projektů PO-S-4.II Evidence MAS, evidence poskytovatelů dotací PO-S-4.III Evidence realizátorů PO-S-4.IV Evidence spolků PO-S-4.V Evidence organizátorů PO-S-4.VI Evidence organizátorů

o PO-S-4.VII

Evidence MAS, evidence provozovatelů

Specifické cíle 4.1

Rekreace, sport Specifické cíle Rozvíjet příměstskou rekreaci

Indikátor o I-4.1.1 Počet nově vybudovaných zařízení

4.1.2

Budovat klidové zóny, aktivně využívat městskou zeleň (parky)

o I-4.1.2 Plocha nově

4.1.3

o I-4.1.3 Počet nově Rozšířit a zkvalitnit technické podmínky pro vybudovaných a tradiční sportovní aktivity, vytvářet podmínky pro zrekonstruovaných nové sportovní a relaxační aktivity pro různé zařízení věkové skupiny a také pro minoritní sportovní skupiny. Rozšířit možnosti plavání a koupání o I-4.1.4 Počet nově Rozšířit možnosti pro neorganizovaný sport. vybudovaných a Rozvíjet možnosti trávení volného času – zrekonstruovaných náctiletých. zařízení Zajistit personální a finanční podmínky pro rozvoj o I-4.1.5 Objem dotací na sport a relaxaci sportovních a relaxačních aktivit

4.1.1

4.1.4

4.1.5

vybudovaných klidových zón

4.1.6

Pořádat sportovní akce pro různé věkové skupiny

o I-4.1.6 Počet sportovních

4.1.7

Rozvíjet doplňkové služby u sportovišť a sportovních zařízení

o I-4.1.7 Počet zařízení,

akcí

nabízející doplňkové služby

Prostředek ověření o PO-4.1.1 Evidence provozovatelů zařízení o PO-4.1.2 Evidence obcí, evidence MAS

o PO-4.1.3

Evidence provozovatelů, evidence MAS

o PO-4.1.4

Evidence provozovatelů, evidence MAS o PO-4.1.5 Evidence MAS a provozovatelů

o PO-4.1.6

Evidence organizátorů o PO-4.1.7 Evidence provozovatelů zařízení

Opatření: 4.1.1 4.1.2 4.1.3

4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7

Budování rekreačních zón vč. přístupových cest, stezek, komunikací a vybavení zón Příprava projektů, realizace projektů klidových zón Rekonstrukce a budování sportovišť a hřišť - skateparky, posilovny, lezecké stěny, gymnastické sály apod. Budování víceúčelových hřišť a sportovišť Zajištění vybavení tělocvičen a víceúčelových sportovních hal Budování / rekonstrukce bazénů a přírodních koupališť, vybavení novými prvky Obnova, vybavení a údržba dětských hřišť a pískovišť Rekonstrukce sportovního letiště Podpora budování relaxačních center Budování sportovišť pro zimní sporty Budovat prostory pro neorganizovaný sport - venkovní sportovní areály pro různé věkové kategorie - fit parky, plácky apod. Zajištění kvalitních trenérů, příprava a realizace projektů, financování ze strany obcí Pořádání výletů (cyklo, hipo ad.), sportovních turnajů apod. Zřízení nebo rozvoj doplňkových služeb - servisy, občerstvení apod. - 210 -

4.2 4.2.1

Kultura, společenský a spolkový život Specifické cíle Pořádat kulturní a společenské akce pro různé věkové skupiny a napříč generacemi

4.2.2

Pořádat zajímavé a netradiční akce v muzeích a knihovnách v rámci regionu

4.2.3

Pořádat konference, sympozia, multikulturní slavnosti

4.2.4

Podporovat mladé umělce

4.2.5

Zapojit seniory do společenského života

Indikátor

o I-4.2.1 Počet

mezigeneračních kulturních a společenských akcí o I-4.2.2 Počet akcí v muzeích a knihovnách

o I-4.2.3.A Počet

konferencí a jejich účastníků o I-4.2.3.B Počet multikulturních slavností o I-4.2.4 Počet podpořených umělců do 30 let

o I-4.2.5.A Počet akcí pro seniory

o I-4.2.5.B Počet

4.2.6

4.2.7

4.2.8

4.2.9

zapojených seniorů o I-4.2.6 Počet Rekonstruovat nevyhovující a budovat nová rekonstruovaných kulturní zařízení. kulturních zařízení Modernizovat knihovny a další kulturní a společenská zařízení a propojit je s dalšími službami (občerstvení, dětský koutek, čítárna). Zajistit bezbariérovost přístupů. Využívat / zpřístupnit stávající kulturní zařízení (obecní) pro zájmové, kulturní aktivity o I-4.2.7 Počet nově Vybudovat, případně zlepšit zázemí pro spolky a vybudovaných a občanská sdružení (např. Junáci, Klub zrekonstruovaných maminek…). zařízení pro spolky a občanská sdružení o I-4.2.8 Počet Podporovat nové oblasti kultury a společenských podpořených projektů aktivit (různé hudební žánry, divadelní spolky, volnočasové aktivity pro dospělé a seniory, výtvarná a fotografická sdružení) o I-4.2.9 8 Počet Podporovat neformální společenské aktivity podpořených projektů sousedské „derby“, klábosení apod.

4.2.10 Budovat multifunkční centra

o I-4.2.10 Počet

4.2.11 Vybudovat krojový fond

o I-4.2.11 Existence

vybudovaných center

4.2.12 Doplnit a modernizovat vybavení muzeí –

interaktivní expozice apod., restaurovat sbírkové předměty, nakupovat umělecká díla místních autorů nebo přímo spojených s danou lokalitou (obrazy, sochy ….) 4.2.13 Posílit přeshraniční spolupráci (A, SR). Vytvářet

- 211 -

krojového fondu o I-4.2.12 Počet modernizovaných expozic

o I-4.2.13 Počet


o PO-4.2.1

Evidence organizátorů akcí

o PO-4.2.2

Evidence organizátorů akcí o PO-4.2.3 Evidence organizátorů

o PO-4.2.4

Evidence poskytovatelů podpory o PO-4.2.5 Evidence organizátorů akcí

o PO-4.2.6 Evidence realizátorů projektů

o PO-4.2.7

Evidence spolků a NNO

o PO-4.2.8

Evidence MAS a poskytovatelů dotací o PO-4.2.9 Evidence MAS a poskytovatelů dotací o PO-4.2.10 Evidence realizátorů projektů o PO-4.2.11 Evidence MAS o PO-4.2.12 Evidence muzeí

o PO-4.2.13

mezinárodní projekty, a tak přirozeným způsobem stimulovat občansko-společenský život, včetně praktického poznání výhod života v rámci EU. 4.2.14 Zajistit publikační činnost týkající se kulturního a společenského života regionu – periodických i neperiodických publikací, sborníků, ročenek ad.

přeshraničních projektů

o I-4.2.14 Počet publikací

Evidence realizátorů projektů o PO-4.2.14 Evidence MAS, evidence vydavatelů

Opatření: 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.2.10 4.2.11 4.2.12 4.2.13 4.2.14

Pořádání společenských akcí, plesů …. …. …. …. …. Budování kluboven, Komunitní centrum, sídlo MAS – rozšíření pro spolkovou činnost …. …. …. Pořádání seminářů k údržbě a nošení krojů, pořízení DVD …. …. Vydávání periodických i neperiodických publikací, sborníků, ročenek ad.

- 212 -

4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3

4.3.4

Spolupráce, propagace, zajištění Specifické cíle Zlepšit propojení činností spolků v jednotlivých obcích Koordinovat akce v rámci regionu

Indikátor



o PO-4.3.1

o I-4.3.2 Existence

o PO-4.3.2

akcí spolků

a funkčnost koordinačního centra o I-4.3.3 Počet druhů Zlepšit propagaci muzeí a výstav propagačních materiálů a dalších informačních produktů o I-4.3.4 Počet akcí Zapojit rodiče a prarodiče do volnočasových aktivit s podílem rodičů dětí

4.3.5

Zapojit místní lidi a podnikatele, mládež do akcí volného času

o I-4.3.5 Počet účastníků

4.3.6

Zvýšit úroveň akcí, zapojit odborníky


4.3.7

o I-4.3.7 Objem dotací na Finančně podporovat sportovní a kulturní aktivity sportovní, volnočasové a Podporovat spolky a organizace, které pracují kulturní aktivity s mládeží, finančně ohodnotit lidi pracující s mládeží

akcí

s úrovní akcí

Evidence spolků Evidence MAS

o PO-4.3.3

Evidence MAS

o PO-4.3.4

Evidence MAS, evidence organizátorů o PO-4.3.5 Evidence MAS, evidence organizátorů o PO-4.3.6 Dotazníkové šetření o PO-4.3.7 Evidence MAS, evidence poskytovatelů dotací

Opatření: 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.3.6 4.3.7 4.3.8

Vytvoření společné strategie pro spolkovou činnost v regionu, Organizovat setkávání spolků Vytvoření databáze akcí Webová prezentace, informační letáky apod. …. …. …. ….., Přitáhnout „Vůdce“ nové práce s mládeží

- 213 -

Klíčová oblast 5: Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví 6.5 Klíčová oblast 5: Školství, vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví Strategické cíle Strategický cíl Indikátor Prostředek ověření S-5.I Zajistit kvalitní a dostatečně pestrou nabídku o I-S-5.I.A Kapacita škol na o PO-S-5.I.A vzdělávání a doplňkových aktivit pro území MAS Evidence všechny věkové skupiny, zajistit systémový o I-S-5.I.B Počet podpořených zřizovatelů škol přístup ke vzdělávání mimoškolních projektů a o PO-S-5.I.B dalších aktivit Evidence poskytovatelů dotací S-5.II Zajistit materiálně technické zázemí pro o I-S-5.II Počet nově o PO-S-5.II vzdělávání a doplňkové aktivity vybudovaných a Evidence zrekonstruovaných zařízení zřizovatelů škol pro školy S-5.III Zajistit dostatečné sociální služby pokrývající o I-S-5.III Spokojenost o PO-S-5.III potřeby v regionu s úrovní sociálních služeb Dotazníkové šetření S-5.IV Zajistit zdravotnické služby pokrývající o I-S-5.IV Spokojenost o PO-S-5.IV.1 potřeby regionu s úrovní zdravotnických Dotazníkové služeb šetření

Podoblasti: 5.1 Školství a vzdělávání 5.2 Sociální služby 5.3 Zdravotnické služby

- 214 -

Specifické cíle 5.1 Školství a vzdělávání Specifické cíle

Indikátor

5.1.1

Podporovat malotřídní a komunitní školství

o I-5.1.1 Podíl

o

5.1.2

Stabilizovat financování škol

o I-5.1.2 Objem dotací a

o

5.1.3

Zlepšit materiálně technické zázemí a vybavení vzdělávacích zařízení

5.1.4

Stabilizovat kvalitní pedagogický sbor, zajistit dostatečný počet kvalitních pedagogů vč. specializovaných a jejich efektivní využití v rámci regionu Ve výuce zařazovat specializované výchovy, reagovat na potřeby společnosti

5.1.5 5.1.6

5.1.7

5.1.8 5.1.9

malotřídního školství

Promítnout inovativní přístupy do vzdělávání (principy dramatické výchovy, projektová výchova, zážitková pedagogika, intuitivní). Využívat venkovních prostor a přírody pro vzdělávání a výchovu i mimoškolní aktivity dětí a mládeže „Děti ven“ Rozšířit mimoškolní aktivity pořádané školami pro všechny věkové skupiny vč. celoživotního vzdělávání Posílit zájmové kroužky Zvýšit dostupnost jednotlivých vzdělávacích programů (vzdálenost, financování ad.) Zajistit spolupráci škol a dalších vzdělávacích zařízení v rámci regionu Lépe propagovat školní aktivity

5.1.10 Budovat předškolní zařízení různého typu

grantů pro školy o I-5.1.3 Počet podpořených škol – zlepšení vybavení

o I-5.1.4 Počty zaměstnanců škol

o I-5.1.5 Podíl škol

zařazující specializované výchovy o I-5.1.6 Počet škol, využívajících inovativní metody ve výuce

5.1.12 Zapojit vzdělávací zařízení do systému

o PO-5.1.6

Evidence škol

o PO-5.1.8

o

o PO-5.1.9

o

akcí a projektů škol I-5.1.9 Počet druhů propagačních materiálů a dalších informačních produktů I-5.1.10 Kapacita předškolních zařízení podle typu I-5.1.11 Počet nově vybudovaných a zrekonstruovaných zařízení pro školy I-5.1.12 Počet programů EVVO zajištěných školami

Stabilizace malotřídek, spolupráce škol a obce, společné projekty …. Stabilizace příspěvků do škol … - 215 -

Evidence škol


Opatření: 5.1.1 5.1.2

o PO-5.1.5

o PO-5.1.7

podpořených mimoškolních projektů a dalších aktivit

o

environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci regionu

o

o I-5.1.7 Počet

o

s variabilními možnostmi kapacity; Podporovat rozvoj lesních mateřských školek 5.1.11 Vybudovat/rekonstruovat a vybavit zázemí pro umělecké činnosti (taneční sály, hudební sály)

o

Prostředek ověření PO-5.1.1 Evidence zřizovatelů škol PO-5.1.2 Evidence škol PO-5.1.3 Evidence MAS, evidence zřizovatelů škol PO-5.1.4 Evidence škol

Evidence MAS, evidence zřizovatelů škol Evidence škol Evidence škol, evidence MAS

o PO-5.1.10

Evidence zřizovatelů škol o PO-5.1.11 Evidence škol

o PO-5.1.12

Evidence škol

5.1.3

Rekonstrukce / rozšiřování starých nevyhovujících zařízení, vybavení moderními pomůckami a technikou, stavba nových zařízení 5.1.4 Finanční ohodnocení pedagogů, zajištění možnosti kvalitního bydlení pro pedagogy, vzdělávání pedagogů – reakce na nové věci, spolupráce škol při využívání speciálních pedagogů 5.1.5 Specializovat třídy na ruční práce, finanční gramotnost, etický výchova apod. 5.1.6 Exkurse, vzdělávání pedagogů, přenos dobré praxe, výukové materiály apod. 5.1.7 Vzdělávací akce a aktivity pro všechny věkové skupiny - kurzy pro různé cílové skupiny, rekvalifikační kursy, samostatné přednášky humanitně, přírodovědně, technicky ad zaměřené, zajistit univerzitu III. věku, sportovní aktivity, společenské aktivity 5.1.8 Pravidelné setkávání ředitelů / zástupců škol Předávání zkušeností 5.1.9 Webové prezentace, propojení informačních systémů, propagační aktivity apod. 5.1.10 Rekonstrukce vhodných prostor pro předškolní zařízení, dětské skupiny, lesní školky ad. 5.1.11 Rekonstrukce, budování, vybavení Lidových školy umění Budování zázemí pro ZUŠ a dalších forem přípravy na uměleckou činnost (ZŠ Vracov – využití pro uměleckou školu) 5.1.12 Vytvoření organizační struktury, zajištění kvalifikovaných pedagogů, ustanovení koordinátorů EVVO, školení, exkurze, vybavení pomůckami, vybudování zázemí pro EVVO – např. zelené učebny apod.

- 216 -

5.2

Sociální služby Specifické cíle

Indikátor


5.2.1

Koordinovat a propojovat sociální služby

o I-5.2.1 Počet aktivně

o PO-5.2.1

5.2.2

Zajistit návaznost sociálních služeb na zdravotnické služby


o

5.2.3

Zajistit variabilitu služeb sociálních služeb dle aktuálních potřeb společnosti


o

5.2.4

Umožnit péči o seniory a zdravotně postižené v přirozeném prostředí Vytvářet programy pro seniory

o I-5.2.4 Podíl seniorů

o

5.2.5

Vytvořit potřebné zázemí pro poskytování sociálních služeb

o I-5.2.5 Počet chráněných

o

5.2.6

Zvýšit osvětu občanů regionu o komunitním plánování a poskytovaných sociálních službách v regionu a okolí

o I-5.2.6 Počet osvětových

o

zapojených subjektů

projektů

poskytovaných typů služeb

využívajících služby v přirozeném prostředí míst

akcí

Opatření: 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5

…. …. …. …. Rekonstrukce, případně rozšíření stávajících zařízení, vybavení zařízení, Vybudování nových zařízení Adaptace využití stávajících objektů na poskytování sociálních služeb (např. fara) Budování chráněných dílen Vybudování stacionáře ….

5.2.6

….

- 217 -

Evidence koordinátora sociálních služeb PO-5.2.2 Evidence realizátorů projektů PO-5.2.3 Registr poskytovatel ů sociálních služeb PO-5.2.4 Evidence poskytovatel ů služeb PO-5.2.5 Evidence poskytovatel ů služeb PO-5.2.6 Evidence MAS a poskytovat elů služeb

5.3

Zdravotnické služby Specifické cíle

Indikátor


5.3.1

Zachovat dostupnost a rozsah poskytování zdravotnické péče

o I-5.3.1 Počet lékařů

o PO-5.3.1

5.3.2

Zachovat pohotovost a poskytování lékárenské služby

o I-5.3.2 Existence

o

5.3.3

Modernizovat přístrojového vybavení zdravotnických zařízení

o I-5.3.3 Počet

o

5.3.4

Zlepšit přístup personálu zdravotnických zařízení


o

5.3.5

Zlepšit dostupnost zdravotnických služeb

5.3.6

Zajistit zdravotnickou osvětu (prevence, zdravý životní styl, nadužívání léků, alternativní medicína, zdravá výživa atd.)

v regionu MAS podle specializací pohotovosti

podpořených zdravotnických zařízení

s úrovní zdravotnických služeb o I-5.3.5 Počet typů zdravotnických služeb

o I-5.3.6.A Počet

osvětových akcí o I-5.3.6.B Počet podpořených projektů o I-5.3.6.C Počet účastníků akcí a projektů

o

o

o

o

Opatření: 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.3.5

Podpora dostupnosti specializované ambulantní péče v regionu Stabilizace pohotovosti a lékárenské služby Nákup zdravotnického zařízení a vybavení Školení personálu, praxe, stáže, zprostředkování příkladů dobré praxe Zavést ordinační hodiny u lékaře v odpoledních hodinách ….

- 218 -

ČSÚ, lékařská komora PO-5.3.2 Evidence MAS PO-5.3.3 Evidence zdravotnický ch zařízení PO-5.3.4 Dotazníkové šetření PO-5.3.5 Evidence MAS, lékařská komora PO-5.3.6.A Evidence organizátorů akcí PO-5.3.6.B Evidence realizátorů projektů PO-5.3.6.C Evidence organizátorů akcí

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Kyjovské Slovácko

Recommend Documents