STŘÍŽOVICE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ STŘÍŽOVICE, VLČICE, BUDKOV

ÚZEMNÍ PLÁN

STŘÍŽOVICE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ STŘÍŽOVICE, VLČICE, BUDKOV

projektant: Ing. arch. Zuzana Hudcová Na Hradbách 52/I 377 01 Jindřichův Hradec pořizovatel: Městský úřad Jindřichův Hradec odbor výstavby a územního plánování Klášterská 135/II 377 22 Jindřichův Hradec

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Správní orgán, který územní plán vydal: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Zastupitelstvo obce Střížovice Jméno a příjmení: ing. Petra Vozábalová

Datum nabytí účinnosti:

Funkce: referent Městského úřadu, odboru výstavby a územního plánování, Jindřichův Hradec Podpis: Otisk úředního razítka

1

I.

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU

TEXTOVÁ ČÁST VÝROKOVÉ ČÁSTI a. Vymezení zastavěného území b. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot c. Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně d. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování e. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně f. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu (hlavní využití), pokud je možné je stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely, uvedené v § 18, odst. 5 stavebního zákona), popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) g. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona i. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona j. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření k. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, regulačním plánem nebo územní studií l. Stanovení pořadí změn v území (etapizace) m. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části

4 4 7 12

15

19

27

27 27 27 27 28 28

GRAFICKÁ ČÁST VÝROKOVÉ ČÁSTI – PŘÍLOHA Č.1 1. Výkres základního členění území 1 : 5 000 2. Hlavní výkres 1 : 5 000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

II. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ 1. Postup při pořízení územního plánu 2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 6. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s body 1 – 4 uvedenými ve vyhlášce 500 v příloze 7 části II., bod b. 7. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 8. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 9. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 10. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, 11. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

29 29

31 32 32 33 38 38 38 38 66

2

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 14. Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění 15. Vypořádání připomínek 12.

68 68 75 75

GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ – PŘÍLOHA Č. 2 OD1 Koordinační výkres 1 : 5 000 OD2 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 OD3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000

3

Obec STŘÍŽOVICE Zastupitelstvo obce Střížovice, příslušné podle ust. § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“), za použití ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška)

vydává

Územní plán Střížovice: 1. Textová část územního plánu, skládající se z obsahu níže uvedených kapitol v rozsahu 28 stran textu:

Vymezení zastavěného území

a.

Zastavěné území bylo vymezeno k 1. 1. 2014.

Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

b.

Základní koncepce uspořádání území Území je stabilizované, mimo rozvojové osy a oblasti vymezené v AZÚR A APÚR. Nenavrhuje se zásadní změna koncepce:  v centru správního území urbanizovaná plocha – sídlo Vlčice a Střížovice, kde bude rozvíjena funkce bydlení  v okolí sídel převážně zemědělské plochy vyšších tříd ochrany – respektovat půdní fond  okrajové části bohatě členěné na lesní, vodní a zemědělské plochy s významnými přírodními hodnotami - zachování charakteru převážně rybniční krajiny je prioritou území pobytová rekreace soustředěná především kolem Ratmírovského rybníka

Základní koncepce rozvoje území obce 

     

Obec Střížovice bude v souladu s postavením v systému osídlení: Zajišťovat obytné funkce s odpovídajícím veřejným vybavením. Vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj v oblasti výroby, zemědělství, lesnictví, rybnikářství a drobného podnikání. Plnit funkci rekreačního zázemí zejména v oblasti stávající individuální rekreace, ale pouze s malým rozsahem dalšího rozvoje. Všechny uvedené funkce musí být v souladu s ochranou nezastavěného území a ochranou hodnot. Sídla Vlčice a Střížovice budou plnit funkci centra se soustředěním rozvoje ploch bydlení, výroby a služeb včetně základního zázemí pro chatové oblasti. Sídlo Budkov bude plnit funkci obytnou a rekreační, bez dalšího podstatného plošného rozvoje (možnost jednotlivých drobných zastavitelných ploch pro SOV není vyloučena) Okolí Ratmírovského rybníka bude sloužit rekreaci zejména formou rekreačních chat pouze s malým rozsahem dalšího rozvoje Lokalita stávající individuální rekreace u rybníka Komorník nebude dále rozvíjena. Solitérní smíšená obytná lokalita u Krvavého rybníka nebude dále rozvíjena, nebude obnoven bývalý hospodářský objekt. Rozvoj je podmíněn ochranou nezastavěného území a ochranou hodnot území

4

Hlavní cíle rozvoje a ochrany hodnot Stávající hodnoty jsou vyznačeny v hlavním a koordinačním výkresu. Přírodní hodnoty: - krajinný ráz - VKP ze zákona (lesní plochy, vodní plochy a toky atd.) - NATURA 2000 - přírodní památka Vosecký rybník, spolu s hranicí k. ú. Člunek probíhá hranice přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník (nezasahuje do řešeného území) - maloplošné zvláště chráněné území Hrádeček - památný strom - migračně významné území - ekologická stabilita území Hlavním cílem ochrany a rozvoje přírodních hodnot je stabilizace a ochrana hodnotných ploch a posílení ekologické stability území. V rámci ochrany v územním plánu se nenavrhuje speciální ochrana hodnot, chráněných v rámci jiných právních předpisů (např. vodní plochy a toky apod.) Krajinný ráz Ochrana: Ochrana je specifikována v kap.e. V území převažující je typ krajiny rybniční. NATURA 2000, přírodní památka Vosecký rybník Ochrana: Respektovat plochu přírodní památky, vyloučit zásahy v lokalitě i v jejím okolí, které by mohly jakkoliv negativně ovlivnit podmínky v uvedené ploše (např. odlesňování, odvodňování, intenzivní hospodaření, znečištění apod). To platí i pro Krvavý a Kačležský rybník přímo sousedící s řešeným územím. Maloplošné zvláště chráněné území Hrádeček – přírodní rezervace Ochrana: Respektovat plochu uvedeného území, vyloučit zásahy v lokalitě i v jejím okolí, které by mohly jakkoliv negativně ovlivnit podmínky v ploše chráněného území (např. odlesňování, odvodňování, intenzivní hospodaření, znečištění apod.). Jihozápadní hranicí řešeného území prochází hranice přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník, kterou je také třeba respektovat. Migračně významné území Ochrana: Pokrývá celé řešené území s výjimkou zastavěného území. V územním plánu navržená koncepce krajiny zajišťuje migrační propustnost území - nenavrhují se stavby ani opatření, které by vytvářely bariery v území, je navržen systém ÚSES jako kostra základních migračních tras (dále viz kap. e.) Památný strom v Budkově Ochrana Zajistit územní podmínky pro ochranu stromu - neumisťovat stavby v blízkosti stromu, neprovádět opatření, která by strom mohla poškodit Podrobně o řešení ochrany a rozvoje krajinného rázu a ekologické stability území v kapitole e. – návrh ÚSES a ochrany krajinného rázu.

Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty

5

Urbanisticky cenná plocha vymezená v historicky dochované místní části Střížovice, zahrnující původní urbanistickou kompozici, včetně předzahrádek a návesního prostoru Ochrana: Ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) budou všechny nové stavby, přestavby a změny staveb respektovat vesnický charakter zástavby (viz kapitola f. definice použitých pojmů) – struktura zástavby, výška budov, hmotové uspořádání včetně tvaru střech odpovídající okolí. Nepřípustné je likvidovat hmoty dochovaných historických objektů v uliční frontě. Zachovat stávající panorama uličních front bez rušivých novodobých staveb. Neměnit stávající typ zástavby (např. nepřípustné změny na dvojdomky, řadovou zástavbu apod.). Vysoká architektonická hodnota jednotlivých staveb je zařazena jako H4. Předzahrádky: Nepřípustné jsou jakékoliv doplňkové stavby (např. garáže, pergoly, kolny apod.) v plochách předzahrádek a neoplocených zatravněných plochách které jsou součástí prostoru návsi. Možné jsou přestavby stávajících hospodářských stavení na bydlení, občanské vybavení apod., vždy za důsledného dodržení vesnického charakteru zástavby. Zástavba v humenních zahradách: přípustné jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. kolny, skleníky, přístřešky, drobné zemědělské stavby, bazény, pergoly), ne rodinné domy, chaty, mobilheimy apod. Prostor návsi: dbát na architektonickou úroveň stávající zástavby, zástavbu dále nezahušťovat na úkor veřejných ploch, respektovat stávající plochy zeleně, dále zeleň rozvíjet. H1

Urbanisticky cenná plocha vymezená v historicky dochované místní části Budkov, zahrnující celou obec s návesním prostorem Ochrana: Ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) budou všechny stavby, přestavby a změny staveb respektovat vesnický charakter zástavby (viz kapitola f. definice použitých pojmů) – výška budov, hmotové uspořádání včetně tvaru střech odpovídající okolí. Nepřípustné je likvidovat hmoty dochovaných historických objektů v uliční frontě. Zachovat stávající panorama kolem návsi obce bez rušivých novodobých staveb. Neměnit stávající typ zástavby (např. nepřípustné změny na dvojdomky, řadovou zástavbu apod.) Předzahrádky: Nepřípustné jsou jakékoliv doplňkové stavby (např. garáže, pergoly, kolny apod.) v plochách předzahrádek a neoplocených zatravněných plochách, které jsou součástí prostoru návsi. Vysoká architektonická hodnota dvou staveb je uvedena jako H4. Možné jsou přestavby stávajících hospodářských stavení na bydlení, občanské vybavení apod., vždy za důsledného dodržení vesnického charakteru zástavby. Zástavba v humenních zahradách: přípustné jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní (např. kolny, skleníky, přístřešky, drobné zemědělské stavby, bazény, pergoly), ne rodinné domy, chaty, mobilheimy apod. Prostor návsi: dbát na architektonickou úroveň stávající zástavby, zástavbu dále nezahušťovat na úkor veřejných ploch, respektovat stávající plochy zeleně, dále zeleň rozvíjet H2

H3 Urbanisticky cenná plocha ve Vlčicích vymezená v prostoru kolem kaple s návsí Ochrana: Ve vymezených urbanisticky cenných plochách (viz grafická část) budou všechny stavby, přestavby a změny staveb přiměřeně respektovat vesnický charakter zástavby (viz kapitola f. definice použitích pojmů) – výška budov, hmotové uspořádání včetně tvaru střech odpovídající okolí. Prostor návsi: dbát na architektonickou úroveň stávající zástavby, zástavbu dále nezahušťovat na úkor veřejných ploch, respektovat stávající plochy zeleně, dále zeleň rozvíjet H4

Architektonická hodnota - stavby dochované v původní architektonické hodnotě tradiční lidové architektury – selská stavení ve Střížovicích Specifikace: východní strana návsi – st. p. 6 – dvouštítová usedlost

6

západní strana návsi – č. p. 17 (st. p. 14), č. p. 18 (st. p.15/3), č. p. 45 (st. p. 15/2), č. p. 19 (st. p. 16), č. p. 68+20 (č. p. 17/1 a 17/2, č. p. 21 (st. p. 18), č. p. 22 (st. p. 21), č. p. 35 (st. p. 22), č. p. 23 (st. p. 23/1) Ochrana: Zachovat základní poměry předních průčelí – výška hřebene, poměr šířky k výšce, výška říms, úroveň terénu vůči stavbě. Zachovat všechny součásti stavby vůči návsi včetně architektonického detailu průčelí. Rekonstrukce a opravy jsou možné při respektování těchto podmínek. H5 Architektonické hodnoty - všechna boží muka v řešeném území Ochrana: V plochách bezprostředně sousedících nesmí být realizovány žádné stavby ani opatření, snižující nebo esteticky narušující okolí hodnoty (např. reklamní tabule, trafostanice a jiná podobná technická infrastruktura apod.). Vždy respektovat umístění stavby a zajistit dostatečný ochranný prostor okolo stavby. Platí pro celé řešené území. Opravy a rekonstrukce musí dodržet historický charakter a provedení objektu. Kulturní hodnota Kaple a památník padlých ve Střížovicích, kaple ve Vlčicích. Ochrana: Nezastavovat ani jinak rušivě upravovat důležité pohledy a průhledy na kulturní hodnoty. V plochách bezprostředně sousedících nesmí být realizovány žádné stavby ani opatření, snižující nebo esteticky narušující okolí hodnoty (např. reklamní tabule, trafostanice a jiná podobná technická infrastruktura apod.). H6

Civilizační hodnoty: - občanské vybavení, sídlení zeleň - rekreace Stávající občanské vybavení, sídlení zeleň Ochrana: Respektovat vymezené plochy veřejného občanského vybavení OV a OS. Sídlení zeleň veřejná je převážně zeleň návsí sídel v plochách PV. Dále je to zeleň ochranná ZO a zahrady ZZ. Ochrana sídelní zeleně je součástí kap. c. a přípustného využití ploch PV, kap. f Rekreace Cyklotrasy, turistické trasy, hipostezka Ochrana: Vymezené trasy nebudou žádnými zásahy likvidovány. Úpravy tras jsou možné. Pobytová rekreace Ochrana Ochrana spočívá ve stabilizaci ploch rekreace: Plochy hromadné a individuální pobytové rekreace jsou vymezeny, stabilizovány a navržen mírný nárůst ploch individuální rekreace. Nepobytová rekreace Ochrana: Ochranou je respektování turistické a cyklistické trasy a hipostezky. Dále je ochranou ochrana prostředí – ochrana přírodních hodnot, ochrana krajinného rázu a ochrana architektonických, urbaniistických a kulturních hodnot, které tvoří turistickou atraktivitu území. (viz kap.b., výše, ochrana hodnot a kap. e., Koncepce krajiny)

c.

Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně.

Urbanistická koncepce Koncepce uspořádání sídelní struktury

7

             

Centrum osídlení tvoří Střížovice a Vlčice, kam je směřován i rozvoj bydlení. Je vytvořen přirozený odstup mezi Střížovicemi s venkovským charakterem osídlení a ostatní částí Střížovic a Vlčicemi s centrální částí zástavby s vysokopodlažními domy a výrobním závodem. Nenavrhuje se srůstání obou sídel v této centrální ploše. Sídlo Budkov zůstává zachováno a nejsou navrhovány zastavitelné plochy, možnost jednotlivých nových drobných zastavitelných ploch pro SOV není vyloučena Rozvoj zastavitelných ploch je v návaznosti na zastavěné území. Ochrana nezastavěného území - stavby v nezastavěném území jsou pouze v rozsahu uvedeném v kap. e. Koncepce krajiny. Funkční využití ploch je navrženo jako flexibilní, víceúčelové, a jsou vyčleněny pouze nezbytné specifické plochy. Umožněn omezený rozvoj individuální rekreace bez možnosti trvalého bydlení v okolí Ratmírovského rybníka. Není navržen rozvoj lokality individuální rekreace u rybníka Komorník. Lokalita u Krvavého rybníka nebude rozvíjena Pro rozvoj smíšeného bydlení je možné využít stávajících volných ploch uvnitř zastavěného území (zejména 190/12 k. ú. Střížovice a 87/1 a 87/5 k.ú. Vlčice) Nebude rozvíjeno bydlení sídlištního typu (BH) a hromadná rekreace (RH). Rozvoj ploch bydlení v Budkově není navržen. Pro výhledové období další rozvoj bydlení směřovat do ploch ve Střížovicích v návaznosti na OV a SO na jihovýchodě (plochy půdy na nižších třídách ochrany). Pro výhledové období další rozvoj ploch výroby směrovat přednostně v návaznosti na stávající areál výroby Střížovice jihovýchod. Charakter kompaktní vesnické zástavby nesplňují zejména sruby a mobilní domy.

Podmínky a požadavky na plošné (funkční) uspořádání sídel umístění textu o plošném a prostorovém uspořádání do kap. c. odpovídá metodickému pokynu MMR. Je tím míněna koncepce plošného – funkčního uspořádání, nikoli zastavění jednotlivých pozemků, obdobně prostorové uspořádání je o plochách  Stávající základní funkce území jsou i prioritami dalšího rozvoje: bydlení, výroba a služby, rekreace. Budou dále rozvíjeny jako formy vhodné pro dané území v souladu s ochranou hodnot. Nové zastavitelné plochy se navrhují v návaznosti na zastavěné území a s ohledem na nenarušení jeho stávající využití.  Podmínky a požadavky se stanovují tak, aby byl maximálně respektován charakter stávající zástavby. Plošné uspořádání základních funkcí v sídlech: Plochy bydlení Plochy bydlení jsou rozčleněny na BH, SO, SOV. BH – bydlení v bytových domech související s výrobním areálem. Nebude dále rozvíjeno. SO – plochy smíšené obytné zahrnují sídlo Vlčice. Funkce bydlení je rozvíjena zejména ve Vlčicích, v severní a východní části sídla a podél komunikace u sídliště. SOV – plochy smíšené obytné venkovské jsou vymezeny ve Střížovicích a Budkově. V těchto plochách jsou soustředěny urbanistické a architektonické hodnoty území. Plošný rozvoj pouze v malé míře ve Střížovicích. Hlavní funkcí ploch SO a SOV je bydlení, v regulované míře smíšené s dalšími nerušícími funkcemi. Plochy občanského vybavení Centrem občanského vybavení území jsou zejména Vlčice. Jsou vymezeny a stabilizovány základní plochy stávajícího občanského vybavení: OV občanské vybavení – veřejná infrastruktura - obecní úřad - restaurace a hotel ve Vlčicích - školka - obchod ve Vlčicích OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - obecní hřiště Nové plochy se nevymezují, jejich vznik je umožněn ve smíšených obytných plochách.

8

Plochy výroby a skladování V výroba a skladování - Stávající plochy výroby jsou soustředěny do tří ploch. Stabilizovaná plocha výroby ve Střížovicích uvnitř zástavby bez možnosti dalšího plošného rozvoje, dva areály na okrajích zástavby. Možnost dalšího rozvoje je v intenzivním využití těchto dvou zčásti využívaných ploch. Nejsou navrženy nové plochy výroby. Výhledově možný je rozvoj obou areálů situovaných na okrajích zástavby. - Podnikání je podmíněně umožněno rovněž v plochách smíšených obytných SO a SOV. Plochy rekreace RI, RH Jsou situovány mimo sídla – okolí Ratmírovského rybníka a menší lokalita u rybníka Komorník. Navrženy rozvojové plochy v návaznosti na stávající kolonii chat u Ratmírovského rybníka a zastavitelné plochy pro stávající chaty na lesních pozemcích (PUPFL). Plochy veřejných prostranství PV veřejná prostranství - Pro plošné uspořádání sídel jsou veřejná prostranství návsí klíčovými prostory. Územním plánem jsou stabilizována. Další navržena nejsou, jsou umožněna v plochách BH, SO a SOV. Jsou vymezena tři veřejná prostranství ve stávající zástavbě – náves ve Střížovicích, náves ve Vlčicích a náves v Budkově. V ploše je zahrnuta vždy i veřejná zeleň. - Dbát na architektonickou úroveň stávající zástavby - Zástavbu dále nezahušťovat na úkor veřejných ploch, přípustné využití viz kap. f. - Respektovat stávající plochy zeleně, dále zeleň rozvíjet Veřejným prostranstvím jsou také plochy mezi bytovými domy ve Vlčicích. Není vymezeno samostatnou funkcí, je součástí ploch obytných BH: - Zástavbu dále nezahušťovat na úkor veřejných ploch, přípustné využití viz kap. f. - Respektovat stávající plochy zeleně, dále zeleň rozvíjet Plochy dopravní infrastruktury V členění na: DS dopravní infrastruktura – silniční DZ dopravní infrastruktura – drážní DX dopravní infrastruktura – cesty polní a lesní DG dopravní infrastruktura – garáže - Stávající dopravní infrastruktura silniční a drážní je v územním plánu návrhem nedotčena. Navržena jsou drobná dopravní napojení a stabilizována cestní síť v krajině, viz kap. d. - Jsou vyčleněny jednoúčelové rozsáhlejší plochy soukromých garáží ve Vlčicích. Další takové jednoúčelové plochy nejsou navrhovány. Podmínky a požadavky na prostorové uspořádání Prostorové uspořádání sídel včetně zastavitelných ploch Vlčice - Bytové domy – stávající sídliště u závodu Tecnocap. Výšková hladina až sedm nadzemních podlaží. Nebude dál rozvíjeno. - Obytná zástavba ve staré části Vlčic 1-2 nadzemní podlaží. - V urbanisticky cenné ploše H3 1 nadzemní podlaží a podkroví. Střížovice - Závod Tecnocap a ostatní výrobní areály – halové objekty do výšky cca 10 m. - Východní část obce – výšková hladina 1-3 nadzemní podlaží (plochy SO, OV) - Jižní část obce v plochách SOV jednotná výšková hladina jedno nadzemní podlaží a podkroví. - Západní část obce v plochách SO výšková hladina jedno nadzemní podlaží a podkroví. Budkov - Jednotná výšková hladina jedno nadzemní podlaží a podkroví. Výjimku tvoří památkový objekt špejcharu po přestavbě se dvěma nadzemními podlažími.

9

Chatová zástavba a lokalita u Krvavého rybníka - Jedno nadzemní podlaží a podkroví.

Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ZASTAVITELNÉ PLOCHY Z1 SOV plochy smíšené obytné venkovské umístění: Střížovice, západ, u silnice k Ratmírovskému rybníku specifické podmínky:  dopravní napojení na stávající komunikaci  respektovat OP komunikace  bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů komunikace, zřízení chodníku, případně pro ukládání inženýrských sítí. Z2 SOV plochy smíšené obytné venkovské umístění: Střížovice, západ, za stávající zástavbou specifické podmínky:  lokalita je určena převážně pro doplňkové stavby ke stavbě hlavní  podmínka pro novostavbu RD je zajištění vlastního dopravního napojení  bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů komunikace, zřízení chodníku, případně pro ukládání inženýrských sítí. Z4 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci umístění: jižní břeh Ratmírovského rybníka specifické podmínky:  dopravní napojení ze stávající komunikace a navrhované Z11  respektovat OP komunikace Z5 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci umístění: jižní břeh Ratmírovského rybníka specifické pomínky:  podmíněno vlastním dopravním napojením plochy – Z12  respektovat ochranné pásmo lesa Z6 SO plochy smíšené obytné venkovské umístění: Vlčice, sever specifické podmínky:  dopravní napojení ze stávající komunikace  respektovat interakční prvek ÚSES ve formě zeleného pásu podél východní strany cesty  respektovat stávající vodoteč, ponechat prostor pro přístup a nezatrubňovat  Ochrana investic do půdy: bude zajištěna funkčnost melioračního systému Z7 SO plochy smíšené obytné umístění: Vlčice, u sídliště specifické podmínky:  dopravní napojení na stávající komunikaci  respektovat stávající technickou a dopravní infrastrukturu včetně ochranných pásem  bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů komunikace, zřízení chodníku, případně pro ukládání inženýrských sítí.  prokázání dodržení hygienických limitů z hlediska hluku z přilehlé komunikace. Z8 SO plochy smíšené obytné umístění: Vlčice, u sídliště specifické podmínky:  dopravní napojení ze stávající komunikace  respektovat stávající technickou a dopravní infrastrukturu včetně ochranných pásem 10

 

bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů komunikace, zřízení chodníku, případně pro ukládání inženýrských sítí. prokázání dodržení hygienických limitů z hlediska hluku z přilehlé komunikace.

Z9 SO plochy smíšené obytné umístění: Vlčice, východ, u rybníka Hradeček  dopravní napojení ze stávající komunikace a navrhované komunikace Z14  Ochrana investic do půdy: Bude zajištěna funkčnost melioračního systému Z10 VV plochy vodní a vodohospodářské umístění: Budkov, východ specifické podmínky:  podmínkou je ochrana zastavěného území před záplavami Z11 DX cesty polní a lesní umístění: dopravní napojení Z4 specifické podmínky: Z12 DX cesty polní a lesní umístění: dopravní napojení Z5 specifické podmínky: Z13 DX cesty polní a lesní umístění : chodník mezi Střížovicemi a Vlčicemi včetně zeleně specifické podmínky:  v ploše je zahrnuta i doprovodná zeleň  koordinovat se stavbou kanalizačního řadu  respektovat stávající inženýrské sítě a zařízení k odvodu dešťových vod Z14 DX cesty polní a lesní umístění: dopravní napojení Z9 specifické podmínky:  respektovat břehovou zeleň Hrádečku Z15 ZZ zahrady umístění: západ Vlčic, u Ratmírovského rybníka  dopravní napojení stávající cestou Z16 ZZ zahrady umístění: u sídliště ve Vlčicích specifické podmínky:  dopravní napojení stávající cestou Z17- Z37 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci umístění severní břeh Ratmírovského rybníka specifické podmínky:  pouze stávající chaty umístěné na vlastním pozemku, ale PUPFL  bez možnosti jakýchkoli přístaveb PLOCHY PŘESTAVBY V řešeném území nejsou navrženy plochy přestavby.

Systém sídelní zeleně Systém sídelní zeleně tvoří komplexní celek, skládající se ze:

11

zeleně na veřejných prostranstvích, dále zeleně ochranné (ZO), zeleně zahrad (ZZ) a ploch přírodních (NP). Zeleň v sídle, soukromá i veřejná, návsi, zahrady, předzahrádky apod., není většinou vymezena samostatnou funkční plochou. Samostatně vymezené: ZO zeleň ochranná - zeleň s převládající ochrannou funkcí navržená ochranná zeleň: - u areálu výroby západně od Střížovic - u areálu výroby jihovýchodně u Vlčic - v areálu TECNOCAP na hranici s SO (parc.č.114/1) ZZ zahrady - plochy stávajících a navržených soukromých zahrad NP plochy přírodní zeleně vymezené v zastavěném území mezi plochami výroby a tzv. zámečkem pod hrází rybníka Hejtman a v jižní části sídla Budkov, Ostatní zeleň v sídlech  V zatravněných plochách návsí v centrech i mezi stavbami na návsi Vlčic, Střížovic a Budkova nesnižovat podíl travnatých ploch v návesním prostoru, vzrostlou zeleň udržovat, nahrazovat a doplňovat. Přípustné stavby v hlavním a přípustném využití ploch PV.

d.



Zeleň na soukromých pozemcích jako součást ploch SO a SOV: humenní zahrady, ostatní zahrady s výjimkou ZZ. Jedná o důležitou složku sídlení zeleně. Přípustné jsou doplňkové stavby ke stavbě hlavní. Stanoveny podmínky pro udržení podílu zelených ploch v zastavitelných plochách – viz kap. f. Předzahrádky: Navazují na veřejný prostor, jsou tedy pohledově jeho součástí. Nebudou zastavovány žádnými stavbami s výjimkou oplocení.



Významnou plochou zeleně je centrálně umístěný prostor mezi Vlčicemi a Střížovicemi, který je součástí regionálního systému ÚSES. Prostor je převážně zatravněný. Na východní straně podél silnice a navrženého pěšího propojení je navržen pás střední a vysoké zeleně. Je zahrnut v zastavitelné ploše pro DX. Bude koordinováno se stavbou hlavního kanalizačního řadu.



Zelenou osu tvoří doprovodná zeleň potoka procházejícího mezi plochami občanského vybavení a výroby ve Vlčicích. Je součástí regionálního biokoridoru. Zeleň musí být respektována a udržována.



Veškerá další stávající zeleň v sídlech bude respektována, chráněna a udržována. Další zeleň může být umisťována ve všech funkčních plochách v souladu s jejich přípustným využitím.

Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování

Koncepce technické infrastruktury Zásobování vodou Stávající zásobování vodou z veřejného vodovodu zůstane zachováno v místních částech Střížovice a Vlčice. Vodní zdroje jsou jižně od Střížovic, vedením přes vodojem k zastavěnému území. Kapacita zdrojů je dostatečná i pro navržený nárůst zastavitelných ploch. Pro Budkov a rekreační objekty mimo sídla stávající způsob zůstane zachován (vlastní zdroje). Nenavrhuje se napojení sídla Budkov na vodovodní řad. Pro zastavitelné plochy ve Střížovicích a Vlčicích budou rozšířeny stávající vodovodní sítě. Napojení na veřejný vodovod je podmínkou výstavby. Při rozšíření vodovodní sítě je nutné zachovat podmínku zokruhování sítě. Odkanalizování Vlčice jsou napojeny na stávající ČOV,která má vyhlášené ochranné pásmo (v návrhu respektováno) Ve stávajícím systému odkanalizování je vložena přečerpávací stanice. Stávající ČOV v k. ú. Vlčice je dostačující pro stávající zástavbu i pro odkanalizování Střížovic a zastavitelných ploch ve Vlčicích a Střížovicích.

12

Je navržen koridor technické infrastruktury TI-K pro hlavní kanalizační řady, napojující Střížovice na stávající ČOV. Vymezeno jako VPS – VVT1. Podmínkou je napojení všech rozvojových ploch (s výjimkou Z4 a Z5) na veřejnou kanalizační síť. Z4 a Z5 likvidace splaškových vod individuálně. V ostatních částech – Budkov a v rekreačních objektech mimo sídla, zůstane zachován stávající systém likvidace odpadních vod individuálně. Zásobování elektrickou energií Pro všechna sídla a rekreační objekty mimo sídla platí: Není navržena nová TS ani vedení VN. Nově navržené zastavitelné plochy mohou být připojeny na stávající trafostanice po vybudování nových kabelových rozvodů NN, některé navíc po případném posílení stávajících rozvodů NN. Realizace dalších zařízení (trafostanic a elektrického vedení) je umožněna v přípustném využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch). Trafostanice nebudou umisťovány do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů. Zásobování plynem Koncepce zásobování plynem zůstane zachována. Napojení zastavitelných ploch možné na stávající rozvody. Budkov není plynofikován - plynofikace se nenavrhuje. Ostatní lokality – chatové oblasti a lokalita u Krvavého rybníka – plynofikace se nenavrhuje. Podmínky pro umisťování technické infrastruktury: Jednotlivé sítě technické infrastruktury budou umisťovány převážně ve veřejných prostranstvích, komunikacích apod.

Koncepce dopravní infrastruktury Doprava železniční Řešeným územím vede trať úzkokolejné dráhy Jindřichův Hradec – Nová Bystřice se zastávkou Střížovice. Změny se nenavrhují. 

Doprava silniční Základní kostra silniční sítě je zachována, nejsou navrženy změny.

 Komunikace v obcích, místní komunikace. Navrženy jsou komunikace pro napojení rozvojových lokalit Z4, Z5 a Z9. V rozvojových plochách umožňuje přípustné využití ploch s rozdílným způsobem využití vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle druhu a důvodu vzniku komunikace. Při využití zastavitelných ploch podél komunikací bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů těchto komunikací, zřízení chodníků, případně pro ukládání inženýrských sítí. Doprava cyklistická Územím prochází značená cyklotrasa. Nové trasy ani stezky se nenavrhují. Jejich případná realizace je umožněna podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití. Doprava v klidu Nenavrhují se nové plochy parkování - musí být řešeny na vlastních pozemcích. Plochy příležitostného parkování jsou umožněny v přípustném využití ploch s rozdílným způsobem využití. Jsou vymezeny plochy stávajících individuálních garáží DG. Další rozvoj DG není navržen. Doprava pěší Je navržen chodník Z13 mezi Střížovicemi a Vlčicemi. V ploše je zahrnuta i doprovodná zeleň. Dále jsou vymezeny samostatnou funkcí DX stávající cesty důležité pro prostupnost krajiny. Pro napojení zastavitelných ploch jsou vymezeny Z11, Z12 a Z14. 13

Koncepce nakládání s odpady Stávající systém likvidace odpadů zůstane zachován. Odpady jsou odváženy na skládku v Jindřichově Hradci. Obecní sběrný dvůr je ve Střížovicích. V obci jsou stávající stanoviště pro tříděný odpad, další stanoviště je možno umisťovat podle potřeb v souladu s přípustným využitím ploch s rozdílným způsobem využití. V návrhu ÚP se nenavrhují plochy pro podnikání a výrobu, které by vyžadovaly ukládání nebezpečných látek. V území se nachází skládka (dle ÚAP ekologická zátěž) na parc. č. 278. k. ú. Střížovice. Plocha se postupně rekultivuje.

Plochy veřejného občanského vybavení - obecní úřad - školka - obchodní centrum ve Vlčicích - obecní hřiště ve Vlčicích Plochy jsou stabilizovány samostaným vymezením funkce, nové plochy nejsou navrhovány. Další veřejné občanské vybavení lze umisťovat i v jiných funkčních plochách v souladu s podmínkami jejich využití viz kap.f.

Plochy veřejných prostranství Plochy jsou stabilizovány samostaným vymezením funkce v sídlech Střížovice, Vlčice a Budkov. Další veřejná prostranství lze umisťovat i v jiných funkčních plochách v souladu s podmínkami jejich využití viz kap.f. Podrobně o veřejných prostranstvích viz kap. c.

Civilní ochrana Požadavky CO Návrh ploch pro požadované potřeby: a. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Obecně lze ochranu řešit místním ohrazováním či lokálními ochrannými zídkami u ohrožených nemovitostí.“ Další opatření spočívají ve stavebních úpravách několika nevhodných mostků, které způsobují zadržování vody. V rámci podrobnosti územního plánu nejsou tato opatření řešena detailně, ale je umožněna realizace všech opatření v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. b. Zóna havarijního plánování Správní území obce Střížovice se nenachází v zóně havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku MU v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. d. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v budově bývalé školy. e. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo území obcí a měst. f. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek zastavěná území a zastavitelné plochy obcí. Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. 14

g. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít plochy na vstupech do zastavěné části sídla na komunikacích, případně další zpevněné plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území obce vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov-staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). i. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace. j. Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanů cestou OÚ za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování.

e.

Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin a podobně

Koncepce uspořádání krajiny  Území je členěno na urbanizované plochy (plochy sídel) a plochy volné krajiny, případně plochy s roztroušenou zástavbou (rekreační chaty). Prioritou území je ochrana volné krajiny, čili nezastavěného území.  Respektovat krajinný ráz jako souhrn hodnot zastavěného (urbanizovaného) území a nezastavěného území (volné krajiny). Uchovat charakteristické znaky krajiny: harmonické měřítko, urbanistické a přírodní hodnoty. Chránit a rozvíjet stav území, kdy krajina a sídla tvoří harmonický celek. Harmonické propojení vytvořené vzrostlou sídelní zelení a na ni navazující roztroušenou zelení v okolí sídel důsledně respektovat, nesnižovat podíl vzrostlé zeleně. Okraje sídel propojovat s okolím stromovou zelení. Vyloučit rušivé vlivy, nevnášet nepůvodní architektonické a urbanizační prvky, nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby.  Vzrostlá zeleň v krajině je členěna na plochy lesní (NL) a přírodní (NP).  Vytvářet podmínky pro posílení kostry ekologické stability území, chránit vymezené prvky systému ÚSES před zásahy, snižujícími jejich funkčnost (odlesňováním, odvodňováním, regulacemi, rušením vodních ploch apod.) pro zachování a zlepšení biodiverzity území.  Stavby v nezastavěném území (ve volné krajině ve vztahu k §18 SZ): Nová zástavba mimo sídla ve volné krajině je možná pouze v rozsahu, který je vymezen v přípustném využití funkčních ploch (zejména NZ, NL a ZP), stavby pro zemědělství pouze formou lehkých přístřešků. Nepřípustné jsou zejména stavby pro rekreaci, bydlení, dále stavby pro zemědělství spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo rekreace. Nepřípustné jsou mobilní domy a podobné výrobky plnící funkci stavby. Stavby pro rekreaci a cestovní ruch – přípustné jsou pouze cyklostezky a přístřešky pro odpočinek v přímé vazbě na cyklistické trasy (definice viz.kap.f.) Velkoplošné oplocení ve volné krajině je přípustné pouze formou umožňující prostupnost pro drobné živočichy. Pro rekreační využití typu cyklistika, pěší turistika je důležité zachování prostupnosti krajiny formou sítí stávajících polních a lesních cest a jejich oprava a údržba. 15

V nezastavěném území v plochách lesních, zemědělských a přírodních je možno umisťovat stavby protipovodňových a protierozních opatření včetně suchých poldrů, revitalizační opatření pro zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof. Pro plochy ÚSES platí přednostně přípustné využití pro plochy ÚSES viz. kap. f. Návrh staveb pro rekreaci Návrh jednotlivých RI na břehu Ratmírovského rybníka - jsou to existující stávající stavby umístěné na vlastním pozemku, ale na ploše lesní. Dále jsou navrženy dvě rozsáhlejší zastavitelné plochy RI, které navazují na stávající chatové oblasti u Ratmírovského rybníka. Další rozvoj RI není přípustný. Technická a dopravní infrastruktura v krajině Technická infrastruktura v nezastavěném území bude umisťována s ohledem na krajinný ráz, omezit počet výškových stožárových staveb (upřednostnit sdružování mobilních operátorů do jednoho objektu). Výroba energie - větrné elektrárny a solární elektrárny nejsou v řešeném území přípustné. Dopravní infrastruktura v nezastavěném území: přípustné jsou místní a účelové komunikace a rozšiřování stávajících silnic.  Krajinné typy Typ krajiny rybniční: Charakteristika střídání vodních ploch, lesních ploch, ploch zemědělských s plochami urbanizovanými Cíl – zachování charakteru tohoto typu krajiny Zásady pro činnost v území k zachování charakteru krajiny: - nesnižovat podíl vodních ploch v území - podporovat vznik nových vodních ploch (např. umožněním vzniku nových vodních ploch v jiných typech funkčního využití) - nenavrhovat změny v území, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu vod, např. splachem půdy - nelikvidovat pobřežní porosty, vyloučit intenzivní formy zemědělského využití z okolí potočních niv a břehů rybníků - chránit charakter vesnických sídel, doplňovat pouze vhodnou zástavbou (viz ochrana hodnot) - rekreační funkce pouze ve formě, neodporující udržitelnému rozvoji území Typ krajiny polní: V řešeném území pouze okrajově (jižní cíp) – neovlivňuje charakter území. Zásady pro činnost v území k zachování charakteru krajiny: - vyloučit zábory půdního fondu s vysokou třídou ochrany - podporovat retenční schopnost krajiny a její rozmanitost např. zalesňováním, zřizováním vodních ploch apod. na půdách nižší třídy ochrany

Územní systém ekologické stability Regionální úroveň: V řešeném území je zastoupena regionálním biocentrem RBC 669 jihozápadní části území. Navazuje regionální biokoridor RBK 500 (2), převážně situovaný v západní části mimo řešené území – zahrnuje Ratmírovský rybník. Dále pokračuje rozšířením v nivě mezi Vlčicemi a Střížovicemi, dále koridorem v zastavěném území podél hranice katastrů Vlčic a Střížovic a na východě zahrnuje rybník Hejtman. Lokální úroveň: Kostrou ÚSES je v řešeném území lokální systém, navazující na regionální. Do regionálního biokoridoru jsou vložena lokální biocentra – viz tabulka níže. Lokální systém je doplněn interakčními prvky, které představují ekologicky stabilní plochy v území (drobné vodní plochy a nelesní zeleň). Koordinace s ostatními zájmy v území: Vymezení systému ÚSES je plně v souladu s ostatními zájmy v území. Je součástí celkové koncepce krajiny. RBC - regionální biocentrum, RBK – regionální biokoridor, LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor, IP – interakční prvek, Funk – funkčnost: F – funkční, ČF - částečně funkční 16

Biocentra a biokoridory Označení 1-RBC669 2-RBK500 3-LBC 289 4-LBC 290 5-LBC 291 6-LBC 292 7-LBC 293 8-LBC 294 9-LBC 295 10-LBK 11-LBK 12-LBC 13-LBK 14-LBK 15-LBC 16-LBK 17-LBC 18-LBK 19-LBK

Funk F F F F F F F F F F F F ČF F F F F F F

Název KRVAVÝ RYBNÍK NA HAMERSKÉM POTOCE - PEŘEJE NAD RATMÍROVSKÝM RYBNÍKEM NA PUSTÉM VLČICE STŘÍŽOVICE ROZKOŠ U HEJTMANA NA SMĚNÁCH CHLUM FAJKA PLÁŇAVA HRADEČEK POD STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM STŘÍŽOVICKÝ RYBNÍK VRCHY NAD TRATÍ NA SPÁLENÉ KOMORNÍK

Poznámka

SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK SOUČÁST RBK

VPO3

Interakční prvky V území vymezené interakční prvky (viz grafická část) tvoří doplňující lokální kostru ÚSES. Funkční IP – neměnit stávající stav úpravami, snižujícími funkčnost prvku v rámci ÚSES Označení Název A

NA VLČICKÝCH SMĚNKÁCH

B

VRABČÁK

C

VE SMĚNÁCH

D

STŘÍŽOVICE

E

RYBNÍČKY POD VRCHY

F

STŘÍŽOVICKÝ RYBNÍK

G

NAD HRADEČKEM

Nefunkční IP - Pro navržené prvky vypracovat projekty prvků ÚSES, které zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Označení Název Opatření - návrh H

VLČICKÝ KOPEC

Výsadba listnatých dřevin podél místní komunikace.

Ch

K HEJTMANU

Oboustranná výsadba listnatých dřevin okolo místní komunikace.

I

BUDKOV

Výsadba listnatých dřevin podél místních komunikací.

J

NAD BUDKOVEM


K

U SILNICE


L

U HEJTMANA

Doplnění oboustranné výsadby listnatých dřevin okolo 17

Označení

Název

Opatření - návrh místní komunikace.

M

K STŘÍŽOVICKÉMU RYBNÍKU


N

NAD STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM

Výsadba ovocných dřevin podél polní cesty.

O

VRCHY


P

U RYBNÍČKŮ


Opatření – návrh LBK 13 – zčásti nefunkční část lokálního biokoridoru podél východní strany rybníka Hradeček zčásti na zemědělsky obhospodařované půdě. Konkrétní opatření bude navrženo v následných dokumentacích (Projekt prvku ÚSES). Navrženo jako VPO 2. Revitalizace vodního toku mezi rybníky Střížovický a Hrádeček - VPO1 IP H až IP P – nefunkční interakční prvky – konkrétní řešení bude navrženo v následných dokumentacích (Projekt prvku ÚSES). Podmínky hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití pro plochy ÚSES viz kap.f. Popis prvků ÚSES viz Odůvodnění územního plánu.

Prostupnost krajiny Nelze snižovat prostupnost krajiny rušením stávající sítě cest nebo omezování prostupnosti stávající sítě formou velkoplošných oplocení s výjimkou oplocení prostupného pro drobnou zvěř – oplocení pastvin viz definice kap. f. Nejdůležitější propojení v krajině jsou vymezena formou dopravní funkce DX, nejsou součástí ploch zemědělských. Mohou vznikat i nová komunikační propojení v krajině formou cest, účelových komunikací, cyklotras a cyklostezek umístěných v souladu s podmínkami ploch s rozdílným způsobem využití. Tato komunikační propojení budou doplňována doprovodnou zelení.

Protierozní opatření, ochrana před povodněmi Protierozní opatření    

Jako protierozní opatření slouží zejména návrh interakčních prvků ÚSES ve formě alejí dřevin podél cest mezi plochami zemědělské půdy. Realizovat další protierozní opatření zejména formou zatravněných pásů a mezí s doprovodnou zelení je umožněno v přípustném využití ploch zemědělských a přírodních. Další protierozní opatření: nelikvidovat meze, remízy a přírodní porosty všude v řešeném území, neodstraňovat barierové travnaté pásy kolem vodních ploch, toků a komunikací. Konkrétní opatření se nenavrhují, regulativy pro plochy nezastavěného území umožňují realizaci dalších protierozních opatření.

Ochrana před povodněmi   

Zásady pro záplavové území V ploše záplavového území nepovolovat stavby rodinných domů. Nepovolovat terénní úpravy a stavby snižující průtočnost koryta vodního toku. Možné jsou rekonstrukce a opravy stávajícího bytového fondu. V aktivní zóně záplavového území nejsou přípustné žádné stavby s výjimkou protipovodňových opatření a staveb pro snížení rizika ohrožení území.

18



  

Zastavěné území: Obecně lze ochranu řešit místním ohrazováním či lokálními ochrannými zídkami u ohrožených nemovitostí. Další opatření spočívají ve stavebních úpravách několika nevhodných mostků, které způsobují zadržování vody. V rámci podrobnosti územního plánu nejsou tato opatření řešena detailně, ale je umožněna realizace všech opatření v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. Navržena revitalizace vodního toku mezi rybníky Střížovický a Hrádeček - VPO1 Zvyšovat retenční schopnost krajiny, podporovat vznik nových rybníků, revitalizaci toků a dalších opatření zajišťujících zpomalení odtoku z nezastavěného území. Dbát na údržbu hrází rybníků, režim vypouštění rybníků.

Rekreace Formy rekreace: RI rekreace-plochy staveb pro rodinnou rekreaci RH rekreace hromadná nepobytová rekreace  Rekreace je zastoupena v řešeném území individuální rekreací formou rekreačních chat a hromadnou rekreací – areál u Ratmírovského rybníka. Funkce bydlení (trvalého bydlení) zde není přípustná.  Hromadná rekreace nebude dále rozvíjena.  Rekreace formou chat nebude rozvíjena mimo plochy navržené územním plánem.  Je navržen mírný rozvoj individuální rekreace v návaznosti na zastavěné území - na chatovou lokalitu u Ratmírovského rybníka - plocha RI Z4 a Z5 pro stavby individuální rekreace.  Dále jsou navrženy zastavitelné plochy RI na břehu Ratmírovského rybníka – jedná se výhradně o stávající objekty chat na plochách lesních bez vymezeného stavebního pozemku.  Nepobytová rekreace je podpořena stabilizací sítě cest a tras pro cyklistiku, turistiku a hipostezku.  Je stabilizována občanská vybavenost pro stravování (hotel ve Vlčicích).  Jakékoliv rekreační využití krajiny nesmí snižovat ekologickou stabilitu území ani ohrozit přírodní hodnoty.  Pro rekreační využití typu cyklistika, pěší turistika je důležité zachování prostupnosti krajiny formou sítí stávajících polních a lesních cest a jejich oprava a údržba.

Plochy pro dobývání nerostů Je vymezeno území dobývacího prostoru (těžba rašeliny). Okrajové části vymezené plochy jsou součástí regionálního biokoridoru – viz grafická část. Současný stav – náletová zeleň, nedochází ke střetu, není využíváno k těžbě. Tento stav by měl být zachován.

f.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely, uvedené v § 18, odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití)

Plochy s rozdílným způsobem využití v řešeném území PLOCHY BYDLENÍ BH BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH PLOCHY REKREACE RI REKREACE-PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI 19

RH REKREACE HROMADNÁ PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA OS OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SO PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SOV PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ DZ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – DRÁŽNÍ DX DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CESTY POLNÍ A LESNÍ DG DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – GARÁŽE PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ V VÝROBA A SKLADOVÁNÍ PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ZO ZELEŇ OCHRANNÁ ZZ ZAHRADY PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ VV PLOCHY ZEMEDĚLSKÉ NZ PLOCHY LESNÍ NL PLOCHY PŘÍRODNÍ NP PLOCHY ZELENĚ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU Definice použitých pojmů  lehký přístřešek Dočasná stavba lehké skeletové nosné konstrukce ze dřeva nebo kovu (nikoli zděná), zastřešená, opláštění dřevěné, stavba přízemní, podlaha na úrovni terénu, stavba provedená takovým způsobem, aby po likvidaci mohl být pozemek a jeho okolí užit k původnímu účelu (např. zemědělská půda, zeleň přírodního charakteru). Vždy bez pobytových místností a přípojek na technickou infrastrukturu. Jedná se např. o včelíny, seníky, přístřešky pro chovaná zvířata a zvěř.  přístřešky pro odpočinek Lehký otevřený přístřešek pro odpočinek v přímé vazbě na turistické nebo cyklistické trasy nebo stezky. Vždy bez pobytových místností a přípojek na technickou infrastrukturu.  oplocení pastvin Oplocení, které svojí konstrukcí umožňuje prostupnost pro drobné živočichy.  stavby pro myslivost a hospodaření v lese Pouze nezbytně nutné stavby, zařízení a opatření pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody, vždy bez pobytových místností, neumožňující bydlení a rekreaci. Podmínkou je respektování krajinného rázu a ochrany přírody. Jedná se např. o posedy, krmelce, oplocení lesních školek, kolny na krmivo a nářadí.  drobná výroba a drobné služby Výroba umístěná v plochách bydlení, buď přímo jako součást obytné části domu nebo samostatný objekt (např. využití stávajících hospodářských částí statku apod.), kapacitně malá. Výroba nehlučná, bez vysokých nároků na dopravu, bez dalších negativních vlivů na okolí.  stavby pro drobné pěstitelství a chovatelství Skleníky, chov drobného hospodářského zvířectva, např. králíci, slepice apod.  chov koní, ovcí, koz, krav, prasat v malém měřítku Chov v podmínkách domácího chléva, ne velkochov v halovém objektu. Vždy bez vlivu na okolní plochy bydlení, zejména z hlediska zápachu.  drobné plochy pro sport. 2 Plochy do 50m



vesnický charakter zástavby 20

Zásadní typické znaky: - Plošné uspořádání: Preference rozvolněné zástavby s dostatečně velkými zahradami, uzavřené nebo polootevřené dvory, většinou všechny funkční části stavby stavebně spojené do jednoho celku; umístění staveb na pozemcích: NIKDY uprostřed pozemku jako městské vilky. Stavby mohou být orientovány ke komunikaci podélně i kolmo (štítem). Půdorys staveb vždy obdélníkový (nejlépe v poměru stran 3 : 1, minimálně však 2 : 1). - Prostorové uspořádání: Výšková hladina: Stavby jednopodlažní, nadezdívku minimalizovat, úroveň podlahy přízemí držet co nejníže. Tvar střech sedlový, zcela ojediněle s malou polovalbou, sklon 38˚ až 45˚. - Materiály a architektonický detail staveb: V současné době již pouze zděné stavby. Vyloučeny jsou srubové stavby, mobilní domy apod.  plochy pro tříděný komunální odpad – plochy pro kontejnery  extensivní zemědělské nebo lesnické hospodaření Hospodaření orientované ne na maximální výnos, ale na ekologickou stabilitu plochy. Způsob obhospodařování nesmí způsobit znemožnění nebo zhoršení přírodní funkce ploch ÚSES. V podmínkách zemědělského hospodaření např. trvalý travní porost, nikoli orná půda. BH BYDLENÍ V BYTOVÝCH DOMECH hlavní využití: bydlení přípustné využití: bydlení; jako součást objektu bydlení obchody a služby (prodejny, ubytování, vzdělávání, zdravotnictví, stravování, sociální služby, kadeřnictví, administrativa apod.); drobné plochy pro sport, technická a dopravní infrastruktura včetně parkovacích ploch; veřejná zeleň; veřejná prostranství; stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření, stávající garáže, plochy pro tříděný komunální odpad nepřípustné využití: nové individuální garáže, výroba, další jiné využití než přípustné podmínky prostorového uspořádání: max. výška zástavby 7 nadzemních podlaží – jde pouze o stávající zástavbu, rozvoj se nenavrhuje. RI REKREACE – PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI hlavní využití: rekreace přípustné využití: rekreační chaty, související technická a dopravní infrastruktura, plochy pro tříděný komunální odpad, zeleň nepřípustné využití: jakékoliv jiné než uvedené přípustné podmínky prostorového uspořádání: Max. jedno nadzemní podlaží+podkroví, rekonstrukce a dostavby musí být řešeny jako přístavba hlavního objektu na vlastním pozemku, nikoli samostatně stojící objekt, plocha max. 25% prvně zkolaudované zastavěné plochy. Pro zastavitelné plochy Z17 – Z37 nejsou přípustné žádné přístavby. RH REKREACE HROMADNÁ hlavní využití: rekreace přípustné využití: rekreační chaty, související vybavenost (občerstvení, sociální zařízení, parkování apod.), související technická a dopravní infrastruktura, rekonstrukce a dostavby chat, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření nepřípustné využití: jakékoliv jiné než uvedené přípustné podmínky prostorového uspořádání: max. dvě nadzemní podlaží+podkroví OV OBČANSKÉ VYBAVENÍ – VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA hlavní využití: občanské vybavení přípustné využití: školství, zdravotnictví, veřejná správa, sociální služby, kultura, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, plochy parkování, veřejná zeleň, bydlení, plochy pro tříděný komunální odpad; komerční občanské vybavení typu obchody a služby, hotel, restaurace; stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření nepřípustné využití: plochy výroby, jakékoliv další využití s vysokými nároky na dopravní obsluhu s dopadem na okolní zejména bytovou zástavbu podmínky prostorového uspořádání: při umisťování ve stávající zástavbě počet podlaží nepřevýší okolní stavby – max. výška shodná s okolní zástavbou OS OBČANSKÉ VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ hlavní využití: tělovýchova a sport 21

přípustné využití: hřiště, stavby pro zázemí (např. šatny, tribuny apod.), související dopravní a technická infrastruktura, parkování a sídelní a ochranná zeleň, ubytování; podmíněně přípustné využití: ojediněle bydlení (např. byty správců a vlastníků zařízení) za podmínky dodržení limitů hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nepřípustné využití: rodinné domy, jakékoliv jiné využití než přípustné a podmíněně přípustné podmínky prostorového uspořádání: max. výška staveb po hřeben střechy do výše dvou nadzemních podlaží (cca 10 m) PV VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ hlavní využití: zachování nebo vytvoření veřejného prostoru přístupného veřejnosti umožňujícího setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. přípustné využití: umisťování potřebné technické infrastruktury; dále návsi a další veřejné prostory, veřejná a sídelní zeleň, komunikace, drobná dětská hřiště apod. vždy veřejně přístupná; plochy pro tříděný komunální odpad, drobná dekorativní architektura (např. kašna, plastika apod.) nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní, přípustné. SO

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

hlavní využití: bydlení a občanské vybavení přípustné využití: rodinné domy, doplňkové stavby ke stavbě hlavní (např. kolny, přístřešky, pergoly, garáže, domácí dílny apod.); občanské vybavení jako součást objektu bydlení nebo samostatný objekt (např. zdravotnictví, školství, státní správa apod.), rekreační bydlení formou rodinného domu, obchody a služby (prodejny, ubytování, stravování, sociální služby, kadeřnictví apod.); dále související dopravní a technická infrastruktura, zeleň, veřejná prostranství včetně zeleně apod., dětská hřiště, parkovací plochy související s hlavním využitím; stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření, plochy pro tříděný komunální odpad podmíněně přípustné využití: za podmínky dodržení hygienických limitů z hlediska hluku ve vnějším i vnitřním chráněném prostoru a bez přesahu jiného negativního vlivu (prach, zápach, nároky na parkovací plochy mimo vlastní pozemek, nadměrná dopravní zátěž apod.) na okolní plochy bydlení: drobná výroba - řemeslná malovýroba (např., výrobna potravin, truhlářství, tesařství, jiná stavební výroba, zámečnictví apod.); stavby pro drobné pěstitelství a chovatelství; drobné plochy pro sport při dodržení hygienických limitů hluku; nepřípustné využití: výroba a občanské vybavení s negativním vlivem na okolní pozemky bydlení např. hlučná výroba, služby s vyššími nároky na parkování a dopravu (např. autodílna bez parkovacích prostorů na vlastním pozemku), rekreace formou chat a mobilních domů podmínky plošného uspořádání: izolovaná i řadová zástavba, minimální velikost pozemku pro novostavbu RD je 800 m², min. 50% plochy pozemku RD pro zeleň podmínky prostorového uspořádání: Výšková hladina: viz kap.c. podkapitola Prostorové uspořádání Dále respektovat ochranu hodnot – vesnický charakter zástavby - viz H3 SOV PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VENKOVSKÉ hlavní využití: bydlení přípustné využití: bydlení, doplňkové stavby ke stavbě hlavní: zázemí chovatelské a pěstitelské zahrady a chov drobného domácího zvířectva; garáže a domácí dílny, rekreační bydlení formou rodinného domu; drobné občanské vybavení typu občerstvení, obchod potravinami, služby pro cyklisty – např. opravy kol, podobné drobné služby; související technická a dopravní infrastruktura k obsluze území včetně nezbytných parkovacích ploch, veřejné prostranství včetně zeleně; stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření; plochy pro tříděný komunální odpad podmíněně přípustné využití: za podmínky dodržení hygienických limitů z hlediska hluku ve vnějším i vnitřním chráněném prostoru a bez přesahu jiného negativního vlivu (prach, zápach, nároky na parkovací plochy mimo vlastní pozemek, nadměrná dopravní zátěž apod.) na okolní plochy bydlení: drobná výroba – malá zařízení řemeslná a hospodářská např., keramická dílna, zámečnictví, pokrývač, zednictví, dále zahradnictví, chov drobného zvířectva, chov koní, ovcí, koz v malém měřítku apod. vše buď v rámci objektu bydlení nebo jako samostatný objekt. nepřípustné využití: bytové domy; výroba a občanské vybavení s negativním vlivem na okolní pozemky bydlení - např. hlučná výroba, služby s vyššími nároky na parkování a dopravu (např. autodílna bez parkovacích prostorů na vlastním pozemku), rekreace formou chat a mobilních domů 22

podmínky plošného a prostorového uspořádání: vesnický charakter zástavby, minimální velikost pozemku pro novostavbu1 RD je 800m², min. 50% plochy pozemku RD pro zeleň Výšková hladina max. 1.n.p.+podkroví Dále respektovat ochranu hodnot – vesnický charakter zástavby - viz H1, H2 DS DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – SILNIČNÍ hlavní využití: silniční doprava přípustné využití: komunikace, náspy, mosty, zářezy, opěrné zdi, dopravní vybavení, protihluková opatření, autobusová zastávka, odstavné a parkovací plochy, ochranná zeleň, chodníky pro pěší, umisťování potřebné technické infrastruktury, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření živelnými a jinými pohromami, stavby a opatření pro zajištění hrází rybníků nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné DZ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – DRÁŽNÍ hlavní využití: železniční doprava přípustné využití: železnice, náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, kolejiště, nástupiště, zastávky, provozní a správní budovy, přístupové cesty, opravny, depa, doprovodná zeleň, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, stavby ke snižování ohrožení území živelnými a jinými pohromami, protipovodňová opatření, stavby a opatření pro zajištění hrází rybníků nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné podmínky prostorového uspořádání: budovy max. 2 nadzemní podlaží a podkroví DX DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – CESTY POLNÍ A LESNÍ hlavní využití: účelová doprava, dále pěší, cyklistická apod. přípustné využití: polní a lesní cesty, technická infrastruktura, doprovodná zeleň; stavby ke snižování ohrožení území živelnými a jinými pohromami, protipovodňová opatření, stavby a opatření pro zajištění hrází rybníků nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné DG DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – GARÁŽE hlavní využití: individuální garáže přípustné využití: garáže, související technická a dopravní infrastruktura, obslužné komunikace, technická infrastruktura, doprovodná zeleň, drobné služby nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné, zejména bydlení TI TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A ZAŘÍZENÍ hlavní využití: technická infrastruktura přípustné využití: ČOV, regulační stanice plynu, trafostanice, telekomunikační zařízení, vodní zdroj včetně ochranného pásma, vodojem, úpravna vody, apod., potřebná dopravní infrastruktura a ochranná zeleň; plochy pro tříděný odpad, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné podmínky prostorového uspořádání: ČOV jako přízemní nebo podzemní objekt, zařízení mobilních operátorů koncentrovat přednostně do jednoho objektu V VÝROBA A SKLADOVÁNÍ hlavní využití: výroba a skladování přípustné využití: zemědělská výroba, lehký průmysl, skladování, související dopravní a technická infrastruktura, administrativa, ochranná zeleň; plochy pro tříděný odpad, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření podmíněně přípustné využití: ojediněle bydlení (např. byty správců a vlastníků zařízení) za podmínky dodržení limitů hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb nepřípustné využití: plochy pro podnikání a výrobu, které vyžadují ukládání nebezpečných látek; bydlení v rodinných domech, rekreace a další podobné funkce neslučitelné s hlavním využitím podmínky prostorového uspořádání: max. výška halových staveb po hřeben střechy do výše dvou nadzemních podlaží (max. 10 m), ostatní stavby max. 2 nadzemní podlaží nebo tomu odpovídající výška

23

ZO ZELEŇ - OCHRANNÁ hlavní využití: zeleň sloužící k ochraně okolí před negativními vlivy z provozu výroby přípustné využití: ochranná zeleň; stavby protihlukových opatření, pěší komunikace, liniová technická infrastruktura a dopravní infrastruktura při kolmém křížení (např. vjezd do areálu) podmíněně přípustné využití: ostatní technická infrastruktura za podmínky, že nenaruší a neomezí hlavní ochrannou funkci nepřípustné využití: jakékoliv využití omezující a ohrožující funkci hlavní podmínky prostorového uspořádání: umístění vysoké a střední zeleně musí respektovat rozhledové poměry komunikací ZZ ZAHRADY hlavní využití: zahrádkaření přípustné využití: pěstování zeleniny, ovoce a okrasných rostlin, stavba pro zázemí, skleník, pergola apod.; účelové komunikace, technická infrastruktura nepřípustné využití: jiné než uvedené jako hlavní a přípustné 2 podmínky prostorového uspořádání: stavba pro zázemí max. do 25 m , max.1.n.p.+podkroví. VV PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ hlavní využití: pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití (např. hráze, jezy, vodní elektrárny apod.) přípustné využití: využití nezhoršující životní prostředí a životní podmínky, neomezující hlavní funkci, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření nepřípustné využití: jakékoliv využití, zhoršující nebo znemožňující výše uvedené hlavní využití NZ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ hlavní využití: zemědělské hospodaření přípustné využití: zařízení a opatření pro zemědělství (např. silážní žlaby, polní hnojiště, komunitní kompostování, lehké přístřešky pro dobytek apod.), změny kultur v rámci zemědělských pozemků, změny na lesní půdu (PUPFL) nebo vodní plochy, umístění sítí technické infrastruktury v nezbytném rozsahu, dopravní infrastruktura nezbytná pro obsluhu území a nenarušující obhospodařování zemědělských ploch, cyklostezky a přístřešky pro odpočinek, rozšiřování stávajících komunikací, zřizování staveb včelínů a přístřešků pro chovaná zvířata a zvěř vždy formou lehkých přístřešků, stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, realizace protipovodňových opatření, činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, plochy protierozních opatření včetně suchých poldrů a dalších opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, další opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny; oplocení v nezastavěném území pouze formou oplocení pastvin. nepřípustné využití: jakákoliv zařízení a zejména stavby mimo hlavního, přípustného využití, zejména stavby pro bydlení a rekreaci, mobilní domy a podobné výrobky plnící funkci stavby, stavby pro zemědělství výše neuvedené (např. pro trvalé ustájení dobytka), zemědělské stavby spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo pobytu či výroby, stavby pro těžbu nerostů, stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu s výjimkou cyklistických stezek apod. podmínky prostorového uspořádání: nadzemní stavby uvedené jako přípustné vždy přízemní formou lehkého přístřešku NL PLOCHY LESNÍ hlavní využití: lesní hospodaření přípustné využití: lesní hospodaření, činnosti související s hlavním využitím (např. účelové manipulační plochy (např. plochy pro manipulaci při těžbě dřeva, skladování posypových hmot apod.), oplocení lesních školek), stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, protipovodňová opatření, činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, další opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny; dopravní infrastruktura nezbytná pro obsluhu území a nenarušující obhospodařování lesních ploch (např. účelové komunikace, komunikace pro pěší, cyklisty včetně přístřešků pro odpočinek), rozšiřování stávajících komunikací. Dále výstavba malých vodních nádrží v případě, že jejich využití bude extenzivní. podmíněně přípustné využití: pouze nezbytně nutné stavby a zařízení pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody

24

nepřípustné využití: všechny funkce, činnosti a zařízení kromě výše uvedených (např. výstavba objektů bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace a objektů, které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci atd.) Všechny funkce výše neuvedené. podmínky prostorového uspořádání: stavby uvedené jako podmíněně přípustné max. přízemní NP PLOCHY ZELENĚ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU hlavní využití: zeleň přípustné využití: plochy zeleně s převažující přírodní funkcí, roztroušená a doprovodná zeleň apod., plnící funkci ekologicky stabilizačních prvků v krajině, přírodní park; liniová vedení technické infrastruktury, zřizování staveb včelínů a přístřešků pro chovaná zvířata a zvěř vše formou lehkých přístřešků, plochy a stavby protipovodňových opatření s výjimkou suchých poldrů; revitalizační opatření pro zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny; stavby a opatření pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, stavby ke snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami; oplocení v nezastavěném území pouze formou oplocení pastvin. podmíněně přípustné využití: vodní plochy při zachování ekologické stability prvku, rekonstrukce a přístavby chat, přístavby chat pouze jako přístavba hlavního objektu na vlastním pozemku, nikoli samostatně stojící objekt, plocha max. 25% prvně zkolaudované zastavěné plochy, nepřípustné využití: jakékoliv zásahy snižující retenční schopnost krajiny (např. meliorace a převedení na ornou půdu, apod.), stavby pro rekreaci, bydlení, dále stavby pro zemědělství spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo rekreace. Nepřípustné jsou mobilní domy a podobné výrobky plnící funkci stavby. Další jakákoliv zařízení a zejména stavby mimo hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití, podmínky prostorového uspořádání: stavby uvedené jako podmíněně přípustné max. přízemní. PLOCHY ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability je vymezen v území jako síť ekologicky stabilních ploch (biocentra) a koridorů mezi nimi (biokoridory) zajišťujících ekologicky stabilní kostru území. Jedná se o překryvnou funkci. V plochách ÚSES platí regulace pro plochy s rozdílným způsobem využití (NZ, NL, NP) za podmínky zachování hlavního využití ÚSES, kterým je ekologicko-stabilizační funkce plochy. RBC, LBC – REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM, LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Hlavní využití: zajištění ekologicko-stabilizační funkce Přípustné využití: Jen současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené ÚP, jestliže zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Nesmí dojít ke znemožnění nebo zhoršení přírodní funkce ploch ÚSES. Podmíněně přípustné využití: Přípustné jsou, a to jen ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby technické a dopravní infrastruktury (např. trafostanice, el. vedení, cesta pro pěší), vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Nepřípustné využití: jiné než přípustné a podmíněně přípustné, zejména pobytová rekreace (včetně rekreace na plochách přírodních – stanové tábory), intenzivní hospodaření; změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES, např. změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability (např. z louky na ornou půdu), stavby jiné než přípustné a podmíněně přípustné, dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biocenter, nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti přípustné a podmíněné. RBK, LBK – REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR, LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Hlavní využití: zajištění ekologicko-stabilizační funkce Přípustné využití: jen současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené ÚP, jestliže nezabrání možnosti migrace živočichů mezi biocentry při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), jiné využití jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných biokoridorů.

25

Podmíněně přípustné využití: jen funkční využití pouze pro nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, trafostanice, vodohospodářské zařízení, ČOV, nezbytné účelové komunikace, pěší komunikace, rekreační trasy atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Vodní plochy za podmínky, že se jedná o plochy, vedené v katastru nemovitostí jako vodní plocha a při nenarušení ekologické stability prvku a nesmí dojít k ohrožení druhové skladby prvku. Nepřípustné využití: jiné než přípustné a podmíněně přípustné, zejména pobytová rekreace (včetně rekreace na plochách přírodních formou stanových táborů), intenzivní hospodaření, změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), stavby jiné než přípustné a podmíněně přípustné, dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru (např. technická úprava koryt vodotečí), jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb typu odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod. INTERAKČNÍ PRVKY hlavní využití: zajištění doplňující ekologicko-stabilizační funkce ÚSES přípustné využití: současné využití, zajišťující hlavní funkci – např. vodní plochy a toky, aleje, lesní zeleň, zeleň přírodního charakteru, sídelní zeleň podmíněně přípustné využití: pěší komunikace, liniová technická infrastruktura, ostatní nezbytná technická infrastruktura bodová např. trafostanice za podmínky nenarušení funkce hlavní a co nejmenšího zásahu do IP. nepřípustné využití: jakékoliv jiné než uvedené, intenzivní využití zemědělské půdy (orná). V plochách interakčních prvků je nepřípustné likvidovat drobné vodní plochy a porosty nelesní zeleně včetně břehových porostů, snižovat ekologickou stabilitu prvku. PLOCHY KORIDORŮ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Koridory jsou vymezeny jako ochrana území pro realizace záměrů výstavby dopravní a technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění těchto staveb v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup k nim. Působnost koridoru pro vedení sítí technické infrastruktury a dopravní infrastruktury končí realizací stavby, pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. PLOCHY ÚZEMNÍCH REZERV Plochy územních rezerv nejsou v řešeném území vymezeny.

Výstupní limity Navržené maximální hranice negativního vlivu výrobních areálů – hranice, které nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo překročit. Hranice jsou vymezeny vzhledem k zastavěnému území (případně zastavitelným plochám), směrem do volné krajiny nejsou omezeny. Hranice jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. Hranice negativních vlivů z provozu (např. hluk, prašnost, apod.) u ploch technické infrastruktury, u ploch občanského vybavení, smíšených obytných, smíšených obytných venkovských bude na hranici této plochy rozdílného využití, v případě smíšeného využití (SO, SOV) na hranici vlastního pozemku. Platí pro plochy stávající i navrhované. ČOV – vyhlášené OP jako limit. Ochrana proti hluku: bydlení v Z7 a Z8 je možné za podmínky prokázání dodržení hygienických limitů z hlediska hluku z přilehlé komunikace. Ochrana PUPFL: Neumisťovat nadzemní stavby blíže než 25 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Trafostanice nebudou umisťovány do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů. Ochrana investic do půdy: Bude zajištěna funkčnost melioračního systému, dotčeného navrženými zastavitelnými plochami. V případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch je nutno před

26

zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch. Vodoteče: bude zachován minimální oboustranný manipulační pruh o šířce 6m. Zastavitelné plochy podél komunikací – bude ponechána rezerva pro úpravy parametrů těchto komunikací podle druhu komunikace, zřízení chodníků, případně pro ukládání inženýrských sítí.

g.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KÓD ÚČEL K.Ú. VVD1 KORIDOR PRO CHODNÍK STŘÍŽOVICE, STŘÍŽOVICE – VLČICE VLČICE VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KÓD ÚČEL K.Ú. VVT1 HLAVNÍ KANALIZAČNÍ STRŘÍŽOVICE, SBĚRAČ VLČICE VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ KÓD ÚČEL VPO1 REVITALIZACE VODNÍHO TOKU MEZI STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM A HRADEČKEM VPO 2 LOKÁLNÍ BIOKORIDOR LBK13 - ZAJIŠTĚNÍ FUNKČNOSTI

h.

K.Ú. STŘÍŽOVICE, BUDKOV

BUDKOV

Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením, v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona.

Nejsou navrhovány stavby a opatření, pro které je uplatňováno předkupní právo.

i.

Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona

Kompenzační opatření se nestanovují.

j.

Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

Územní rezervy se nevymezují.

k.

Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, regulačním plánem nebo územní studií

27

Nejsou navrženy plochy, kde rozhodování o území je podmíněno dohodou o parcelaci, regulačním plánem nebo územní studií.

l.

Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

Etapizace není stanovena pro žádnou zastavitelnou plochu.

m.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

Počet listů územního plánu: 28 Počet výkresů: Grafická část územního plánu je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy (příloha č. 1) skládající se z níže uvedených výkresů: 1) výkres základního členění území v měř. 1 : 5 000 2) hlavní výkres v měř. 1 : 5 000 3) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měř. 1 : 5 000

28

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Postup při pořízení územního plánu

2.

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Politika územního rozvoje po 1. aktualizaci - APÚR Řešeného území se nedotýká žádný záměr republikového významu, tj. nedotýká se záměrů žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti, multimodálního dopravního koridoru ani záměrů v oblasti technické infrastruktury. Návrh není v rozporu s APÚR.  Splňuje požadavky na ochranu a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. V návrhu je obsažena ochrana hodnot území včetně ochrany krajinného rázu a urbanistických a a architektonických hodnot. Jsou specifikovány hodnoty a navržena jejich individuální ochrana. Ochrana hodnot je navržena tak, aby byla v souladu s ekonomickým rozvojem území a potřebami obyvatel. Ochrana vymezených hodnot je přiměřená jejich kvalitě a je ve veřejném zájmu. Více viz kap. 10.  Řešení splňuje požadavek na komplexnost, je navržen rozvoj obce v oblastech vhodných a potřebných pro řešené území v rozsahu odpovídajícím postavení obce v sídelní struktuře. To znamená, že jsou zohledněny vazby na větší okolní centra – zejména Jindřichův Hradec jako centrum oblasti. Veřejné vybavení stávající i navržené územním plánem je pro obec dostačující.  V území jsou tři areály výroby, z toho dva ne zcela využité. Je navržena forma využití stabilizující výrobní funkci, ale umožňující využití víceúčelové. Proto nejsou navrhovány další zastavitelné plochy výroby.  Jsou zohledněny požadavky na cílové využití krajiny (rybniční, polní). Je navržen systém ÚSES, respektovány chráněné prvky přírody (přírodní památka Vosecký rybník, NATURA 2000 a maloplošné zvláště chráněné území Hrádeček). Nejsou navrženy záměry, které by mohly výrazně negativně ovlivnit charakter krajiny a její hodnoty.  Nepobytové formy rekreace v řešeném území jsou zastoupeny cyklotrasou, turistickými trasami, hipostezkou. Pobytové formy rekreace jsou: především silně zastoupená rekreace soukromá, a dále v jednom areálu rekreace hromadná. Navrhované řešení vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zejména ochranou kvality přírodního prostředí v souladu s ochranou krajinného rázu. Mírný rozvoj je navržen jen u soukromé rekreace v plochách, které byly navrženy v ÚPO. Tím bude plně využit potenciál území, další rozvoj by mohl ohrozit přírodní hodnoty území, představované chráněnými plochami přírody a procházejícím regionálním biokoridorem. Další rozvoj není ani v zájmu obce.  Silniční síť je stabilizovaná, nevyžaduje vymezení nových tras. V regulativech ploch je obsažena možnost úpravy šířkových parametrů stávajících komunikací a vznik nových účelových komunikací. Technická infrastruktura je doplněna o chybějící část systému likvidace odpadních vod.  Ochrana obyvatelstva a území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami je řešena ve formě přípustnosti konkrétních opatření v plochách s rozdílným způsobem využití. Podklady, které by umožnily vymezení konkrétních ploch, nejsou k dispozici. Přípustné využití ploch nezastavěného území umožňuje reagovat flexibilně na aktuální podmínky.  Navržené využití zastavěného území je hospodárné. Rozsáhlejší zastavitelné plochy uvnitř zastavěného území již nejsou k dispozici.  V souladu s APÚR nejsou navrženy žádné rozvojové plochy v záplavovém území. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje po 3. aktualizaci – AZÚR Návrh územního plánu Střížovice je v souladu s AZÚR. Respektuje stanovené priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Konkrétní úkoly vyplývající ze stanovených priorit (specifikace dle Zadání):

29

  

 



 



Jsou respektovány podmínky využití zvláště chráněných území systému NATURA 2000 – rybník Vosecký a přírodní rezervace Hrádeček (MZCHÚ). Žádný záměr navržený v územním plánu nezasahuje tyto lokality. Je navržen systém ÚSES včetně zpřesnění regionálního systému dle AZÚR. Ochrana krajinného rázu je součástí řešení koncepce krajiny, jsou vymezeny zásady pro využití cílového typu krajiny (převážně krajina rybniční) pro jeho uchování v souladu s požadavky AZÚR včetně požadavku na dochování původních charakteristických znaků vesnických sídel. Jsou respektovány trasy technické infrastruktury (vedení VTL a STL plynovodu, vedení VN včetně ochranných pásem). Rozvoj podnikatelských aktivit je umožněn podmínkami využití ve smíšených plochách. Samostatně jsou vymezeny tři areály výroby, v urbanistické koncepci je stanoven i požadavek na směrování případného dalšího rozvoje ploch výroby v návaznosti na stávající plochu výroby Střížovice-jihovýchod. Nové plochy výroby nejsou navrhovány. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je podpořen mírným nárůstem žádaných ploch individuální rekreace a v rámci zastavěného území umožněním podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj je úměrný možnostem území s ohledem na přírodní hodnoty. Návrh je koncipován tak, aby mohly být rozvíjeny hospodářské funkce území včetně zemědělství a lesnictví, současně stanovuje v rámci možností územního plánu pravidla pro ochranu přírody a krajiny. Sociální soudržnost je podpořena návrhem zastavitelných ploch bydlení v rozsahu, který odpovídá velikosti obce a jejímu postavení v sídelní struktuře. Je podpořena zaměstnanost umožněním ekonomických činností v území (smíšené obytné plochy). Síť veřejných prostranství odpovídá velikosti místních částí. Jedná se o rozsáhlé plochy návsí, které tradičně k účelu shromažďování slouží. Veřejná infrastruktura je doplněna návrhem technické infrastruktury – chybějící částí systému likvidace odpadních vod ve formě hlavního kanalizačního řadu, který umožní likvidaci odpadních vod na ČOV z místní části Střížovice.

Širší vztahy Sousední obce: Kunžak, Člunek, Hospříz, Blažejov, Nová Olešná a Strmilov. ORP: Jindřichův Hradec Střížovice jsou obcí, která je závislá na vyšším vybavení Jindřichova Hradce. Vlastní vybavení je proporcionální k velikosti obce. Naopak území obce slouží jako rekreační zázemí Jindřichova Hradce, zejména v pobytové rekreaci. Rekreační oblast je soustředěna kolem Ratmírovského rybníka, který sám spadá pod správní území Blažejov. Chatová zástavba je umístěna i v navazujícím území Blažejov. Celkový počet chat v obou obcích se blíží počtu 400. Občanské vybavení: Obec Střížovice má občanské vybavení na úrovni odpovídající potřebám obce. Jedná se o dřívější tzv. střediskovou obec. Je zde správa, školství (školka), základní zásobování potravinami, drobné služby. Vyšší vybavenost je dostupná zejména v centru osídlení - Jindřichově Hradci. Jedná se o zdravotnictví (lékaři, nemocnice), správu (úřady, instituce), školství (střední školy, vysoká škola), finanční služby (banky), kulturu (divadlo, kina, výstavní prostory - např. Muzeum fotografie), komerční občanské vybavení (na úrovni okresního města), sport a rekreace (aquacentrum). Doprava: Okrajem území mimo sídla prochází silnice II. třídy č.164. Střížovicemi, Vlčicemi a Budkovem procházejí silnice III. třídy č.1344, 1343, 2318 a 2315, které propojují území s Jindřichovým Hradcem, Kunžakem a Strmilovem. Od doby zpracování ÚPO byl vyřešen problém s průjezdem kamionové dopravy přes Vlčice, který byl způsoben závadou na hlavní komunikaci v Lomech – nízkým profilem podjezdu pod železniční tratí. Územím prochází úzkokolejná železnice Jindřichův Hradec – Nová Bystřice se zastávkou Střížovice. Železnice slouží osobní i nákladní přepravě, je rovněž atraktivním turistickým cílem. Jsou zastoupeny rekreační trasy turistická, cyklistická a okrajově i hipostezka. Konkrétní návaznosti, které řeší územní plán: Je řešena návaznost systému ÚSES, je vymezen v souladu s AZÚR. Všechny úrovně ÚSES (R, L) jsou napojeny na sousední území podle současně dostupných podkladů (schválených nebo rozpracovaných územních plánů sousedních obcí).

30

Nenavrhují se žádné změny ve vedení tras dopravní a technické infrastruktury, které by měly vliv na sousední území. Nejsou navrženy žádné změny využití, které by měly vliv na sousední obce.

3.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Naplňování cílů územního plánování 1. Návrhem územního plánu dochází k vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území i k vyváženému vztahu pro udržitelný rozvoj území tj. vyváženého hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Trvale udržitelný rozvoj je spatřován ve vyváženém poměru rozvoje obce a ochrany hodnot. Jsou navrženy rozvojové plochy pro základní funkce území, kterými jsou bydlení a rekreace. V zastavěném území jsou podmínky stanoveny tak, aby umožňovaly obyvatelům zdravé bydlení a současně přiměřené možnosti drobné ekonomické činnosti. 2. Územní plán je koncipován s důrazem na ochranu nezastavěného území, zachování volné krajiny a přírodních hodnot území, zejména situováním zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území a stanovením podmínek ploch nezastavěného území s ohledem na §18 stavebního zákona. V nezastavěném území je umožněna realizace záměrů, vedoucích ke zlepšení obhospodařování zemědělského i lesnického, dále je podpořen rozvoj turistických aktivit v oblasti nepobytové rekreace. Návrh ke koncipován tak, aby nedocházelo ke konfliktu s ochranou přírodních hodnot území. Zastavitelné plochy rozšiřují zastavěné území přiměřeně velikosti a významu sídla ve struktuře osídlení. Tento princip je uplatněn a je respektován v celém správním území obce. 3. Územní plán je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Byly navrženy hodnoty území zahrnující např. prostory urbanisticky a architektonicky cenné (prostory s geniem loci), soubory objektů určující urbanistickou kompozici, objekty charakterizující místní prostředí a tradici a další, které jsou dokladem cenné přírody a příznivého životního prostředí řešeného území. Návrhem územního plánu jsou tyto hodnoty respektovány a chráněny. Dále viz kap. 10 odůvodnění. 4. S ohledem na vysoký přírodní potenciál řešeného území nejsou ve volné krajině vymezovány žádné izolované zastavitelné plochy s výjimkou ploch technické a dopravní infrastruktury. V ÚPO navrhované plochy pro rekreaci byly znovu přehodnoceny a do ÚP byly převzaty jen ty navazující na stávající rekreační lokality, dobře dostupné na dopravní a technickou infrastrukturu a nenarušující krajinný ráz. Naplňování úkolů územního plánování v návrhu ÚP 1. Dokumentace je v souladu s úkoly územního plánování. Byl zjištěn a posouzen stav území, jeho kulturní a civilizační hodnoty. Poznatky byly uplatněny při návrhu ÚP. 2. Byla stanovena koncepce rozvoje území navržením urbanistické koncepce a koncepce krajiny. Byl zohledněn požadavek na komplexnost řešení, nejsou navrženy žádné dílčí změny, které by znamenaly zhoršení stavu a hodnot území. Navržené řešení je v souladu s veřejným zájmem. Ochrana hodnot je prioritou území stejně jako úměrný rozvoj obce v oblasti bydlení, což je základní funkce a rovněž je umožněn proporcionální ekonomický rozvoj. 3. Po prověření a posouzení potřeb změn v území byly navrženy zastavitelné plochy bydlení smíšeného a doplněna chybějící technická a dopravní infrastruktura. Dále byla navržena ochrana přírodních hodnot zejména vymezením ÚSES. 4. Návrh obsahuje podmínky pro provedení změn v území. Jsou vymezeny zastavitelné plochy a podmínky pro nezastavěné území. Všechny funkční plochy mají stanoveno hlavní využití a využití přípustné a v případě potřeby podmíněně přípustné tak, aby byly umožněny potřebné budoucí změny. Současně jsou stanoveny druhy využití, které nejsou v plochách z důvodu ochrany základní funkce možné a žádoucí. 5. Návrh stanovuje v souladu se stavebním zákonem urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání staveb s ohledem na ochranu zjištěných hodnot. Koncepce je navržena na základě současných poznatků v oboru. Byly specifikovány zjištěné hodnoty a navržena jejich individuální ochrana (viz.kap.b.) 6. S ohledem na malý rozsah navržených zastavitelných ploch není navržena etapizace. Navržené lokality nevyžadují ani potřebu zpracování územních studií nebo regulačního plánu. 7. Jsou stanoveny podmínky pro obnovu i rozvoj stávající sídelní struktury vyváženým návrhem 31

rozvojových ploch a podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Návrh je koncipován s ohledem na historický vývoj území i současné potřeby. 8. Návrh zohledňuje potřebu hospodárného nakládání s ekonomickými prostředky tím, že dbá na umisťování rozvojových ploch k zastavěnému území a využívá co nejekonomičtějších možností napojení na technickou a dopravní infrastrukturu. 9. V návrhu územního plánu jsou podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů zapracovány Viz. bod 5 odůvodnění.

4.

Vyhodnocení souladu s požadavky prováděcích právních předpisů

stavebního

zákona

a

jeho

Návrh ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19 vyhlášky 501. Některé funkční plochy jsou podrobněji rozčleněny. Zdůvodnění návrhu vymezení funkčních ploch neuvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb.: Vymezení funkčních ploch je vesměs v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb., některé funkční plochy jsou podrobněji rozčleněny. Nad rámec vyhlášky jsou samostatně vymezeny plochy sídlení zeleně: pro svoji specifickou ochrannou hygienickou funkci ochranná zeleň u areálů výroby a dále plochy zahrádkářských kolonií, které mají jiné přípustné využití než běžná sídelní zeleň, zahrnutelná do PV (dále viz kapitola 6, b1 odůvodnění). Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. Textová část (výroková část) návrhu je zpracována dle přílohy č. 7 I. vyhlášky 500, textová část odůvodnění územního plánu je zpracována dle přílohy 7 II. vyhlášky č. 500 v kombinaci s § 53 stavebního zákona. Grafická část územního plánu je zpracována v měř. 1:5000, výkres širších vztahů je zpracován v měř. 1:100 000, tedy v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (AZÚR). Grafické části tvoří přílohu I. a II. k textovým částem. Územní plán se zpracovává pro celé území obce Střížovice tj. pro katastrální území Střížovice, Vlčice a Budkov.

5.

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledky řešení rozporů

Návrh územního plánu Střížovice je v souladu se zvláštními právními předpisy, např.: Zákon č. 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů je respektován, vyhodnoceny zábory půdního fondu dle metodického doporučení MMR a MŽP. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění je zohledněn v návrhu regulativů využití funkčních ploch a výstupních limitů. Návrh územního plánu Střížovice je v souladu se zájmy chráněnými dalšími zvláštními právními předpisy: zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a další. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem vyhotovil návrh zadání, který byl v souladu s §47 stavebního zákona předložen dotčeným orgánům a veřejnou vyhláškou doručen i veřejnosti. Dotčené orgány mohly ve stanovené lhůtě uplatnit vyjádření k návrhu zadání, veřejnost uplatnila připomínky. Všechna vyjádření a připomínky byly zapracovány do návrhu zadání, které bylo po schválení zastupitelstvem obce předloženo zpracovateli k vypracování návrhu ÚP. Bude doplněno po společném jednání.

32

6.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

Schválené zadání je v návrhu územního plánu Střížovice splněno. Varianty řešení nebyly požadovány. Odůvodnění splnění zadání podle členění zadání: A. Obsahuje obecnou část. B. Politika územního rozvoje (APÚR) – odůvodnění souladu viz kap. 2. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (AZÚR) – odůvodnění souladu viz kap. 2. Širší vztahy – odůvodnění souladu viz kap. 2. Problémy z ÚAP jsou v návrhu řešeny a limity zapracovány – viz kap.10 odůvodnění. b1 – Požadavky na urbanistickou koncepci - Plochy s rozdílným způsobem využití jsou vesměs navrženy v souladu s vyhláškou 501. - Nad rámec byly samostatně vymezeny plochy systému sídelní zeleně v členění na ZO (zeleň ochranná) a ZZ (zahrady). Zahrnutí ploch zeleně pouze do ploch veřejných prostranství neumožňuje odlišení rozdílných funkcí zeleně pomocí hlavního, přípustného a nepřípustného využití dostatečně pro potřeby územního plánu obce. - Plochy bydlení smíšeného byly rozčleněny na SO a SOV. Je tím zdůrazněn rozdílný charakter sídel nebo jejich částí tak, jak se historicky vyvíjel. SOV: Zde se jedná o historickou starší část Střížovic a Budkova, tedy plochy s vysokou urbanistickou i architektonickou hodnotou a zcela vesnickým rázem zástavby, převážně i s rozsáhlejšími pozemky. Jiné využití je zde výjimečné. Tomu odpovídá i rozdílné vymezení možností funkčního využití v návrhu – např. volnější podmínky pro chov hospodářských zvířat v souladu s vesnickým charakterem a spíše převaha bydlení a rekreačního bydlení nad ostatními doplňkovými funkcemi, např. občanským vybavením (ubytovny, hotely apod. nejsou umožněny, mohly by představovat kolizi s chovem hospodářských zvířat.) Plochy SO představují funkčně promíšenější území, zástavba s menšími pozemky, bydlení mezi pozemky výroby, zahrádek, sídliště panelových domů. Celek je určen širší škále funkcí. - Plochy dopravy byly rozčleněny podle druhu dopravy na silniční DS (základní síť), železniční DZ, cesty DX a garáže DG (rozsáhlejší jednoúčelová plocha soukromých garáží). Funkční využití je rozdílné, přípustné a nepřípustné funkce nelze stanovit jednotně. - Podmínky využití pro plochy s rozdílným způsobem využití (funkční) plochy byly stanoveny formou hlavního, přípustného a nepřípustného využití, případně využití podmíněného a bylo stanoveno plošné a prostorové uspořádání pro jednotlivé plochy. V přípustném využití je umožněna široká škála využití, umožňující flexibilně reagovat na vzniklé požadavky, vždy však s ohledem na ochranu prostředí. - Byla stanovena hranice zastavěného území podle §58 SZ k 1. 1. 2014. - Požadovaná funkce sídla převážně obytná a rekreační je návrhem stabilizována. - Byly prověřeny zastavitelné plochy z ÚPO. Neaktuální a nevyužité byly redukovány, případně po dohodě s obcí vypuštěny, včetně ploch individuální rekreace. Podrobněji v kap. 11 odůvodnění. - Byla zohledněna vydaná ÚR. Podle sdělení stavebního úřadu se jedná o parc. č.783 k.ú. Vlčice – stavba dílny a garáže k rodinnému domu (v zastavěném území, umožněno v regulativech ploch SO),, parc. č.781/1 k.ú.Střížovice – stavba chatky v zastavitelné ploše Z15, ploše zahrádek. - Rozvojové plochy byly vymezeny v návaznosti na zastavěné území. - Byly vymezeny plochy veřejných prostranství v sídlech s možností shromažďování občanů. Nevzniká potřeba dalších ploch PV. - Občanské vybavení bylo vymezeno ve stávajících plochách, další je umožněno v podmínkách pro plochy BH, SO a SOV. - Rekreace je zastoupena rekreací hromadnou (RH), tato forma rekreace nebude dále rozvíjena. Individuální rekreace je v řešeném území jednou z hlavních funkcí. Je umožněn mírný rozvoj ploch tam, kde byly vymezeny v ÚPO, a to jako souvislé celky, ne jednotlivé pozemky a jako zastavitelné vymezeny pozemky pod stávajícími chatami na PUPFL. Další nárůst ploch pro nové objekty není žádoucí. Proporcionalita zájmů v území musí být zachována – další růst RI by byl v rozporu s ochranou přírodních hodnot. Pro stávající objekty je umožněn přiměřený rozvoj formou přístavby na vlastním pozemku.

33

-

-

Plochy pro sport – je vymezena stávající plocha hřiště. Nejsou požadavky na vymezení dalších větších ploch. Byly prověřeny plochy výroby včetně změn ve funkčním využití (část ploch výroby je využívána pro bydlení). Plochy výroby jsou navrženy jako vícefunkční (výroba bez uvedení specifikace, tedy upřesnění typu – možnosti jsou podle skutečných potřeb od výroby zemědělské po výrobu a skladování průmyslového charakteru variabilní). Rozvoj ekonomických aktivit je umožněn ve smíšených plochách společně s bydlením za stanovených podmínek. Ochrana proti splachům u zastavěného území je umožněna v regulativech ploch s rozdílným způsobem využití (konkrétní řešení stanoví pozemkové úpravy). Požadavek na zachování oboustranného manipulačního pruhu podél vodoteče a ochrana melioračního systému jsou součástí výstupních limitů Je navržen systém ochrany hodnot, viz. kap. 10. odůvodnění. Jsou vymezeny hodnoty přírodní, civilizační a kulturní, architektonické a urbanistické. Je zpracováno vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL podle požadavku platné metodiky včetně zdůvodnění (viz kap. 13 odůvodnění).

Požadavky zadání na zastavitelné plochy včetně vyhodnocení splnění, případně zdůvodnění vypuštění ploch: číslo

podávající

katastr, kat. čísla

požad. funkce

1.

MVDr. Zajíc

Střížovice 213, 679, 681

obytně rekreační

2.

Batista R.

Vlčice 469/1

rekreace

3. Z5

Dvořáková M.

Střížovice 789/3

rekreace nebo ekohospodaření

4. Z10 5.

J.J.F.Centaurus

Budkov 92/3, 65/2 Budkov 248/3, 248/1

vodní nádrž

JUDr. Lauermannová

rodinné domy

poznámka zdůvodnění plocha z dalšího projednávání vyloučena na základě záporného stanoviska dotčeného orgánu KÚ Jihočeského kraje, plocha z dalšího projednávání vyloučena na základě záporného stanoviska dotčeného orgánu KÚ Jihočeského kraje Je v rozporu s veřejným zájmem zákon o ochraně ZPF zákon 334/ 1992 Sb., ve znění novely 41 /2015 Sb, §4, odst.3 – nelze odejímat půdy I. třídy ochrany pro rekreaci. Dále převážná část pozemku je v ochranném pásmu lesa,

zařazeno vypuštěno

vypuštěno

vypuštěno

ano je v rozporu s veřejným zájmem: zákon o ochraně ZPF zákon 334/ 1992 Sb., ve znění novely 41 /2015 Sb, §4, odst.3 – nelze odejímat půdy I. třídy ochrany pro bydlení. Dále

vypuštěno

34

6.

Jirků J.

Budkov 110

rekreační plochy

7. Z6

Haruda V.

Vlčice 243/6 (KN 281/9), PK 239/2,

zahrada, sad, rodinné domy

8.

Svoboda M.

1. Střížovice 61/1, 61/5 2. Střížovice PK 41, 42, 43, 44

rodinné domy rodinné domy

9. Z6

Chovítová L.

Vlčice 234, 235

rodinné domy

10.

Přibylová L.

Vlčice 28/55, 28/54

rekreace

11.

Rosol L.

Střížovice 801

bydlení

část pozemků je v ochranném pásmu lesa, v záplavovém území. nelze zařadit – plocha je v ochranném pásmu lesa, nezastavitelná

vypuštěno

částečně jako zastavitelná plocha pro bydlení je určena pouze část obou pozemků, navazující na zastavěné území a umožňující realizaci bydlení v souladu s dalšími požadavky ÚP. Zbývající část pozemků zůstává původnímu určení, tedy NZ, IP, aby byl zajištěn plynulý přechod mezi zástavbou a volnou krajinou 1. je v zastavěném území dle ÚPO 2. je v rozporu s veřejným zájmem: zákon o ochraně ZPF zákon 334/1992 Sb., ve znění novely 41 /2015 Sb., §4, odst. 3. – nelze odejímat půdy I. třídy ochrany pro bydlení Spolu se zbývající části Z6 navazuje na zastavěné území a logicky doplňuje současnou zástavbu plocha je v zastavěném území s funkcí smíšenou, rekreace formou domku, nelze stavět chaty Jde o plochu lesní, tedy nezdůvodnitelný zábor PUPFL, nenavazující na zastavěné území ani zastavitelné plochy další rozvoj není v zájmu obce, je v rozporu s celkovou koncepcí na rozvoj ploch RI.

1. ano 2. vypuštěno

ano

ano

vypuštěno

35

12.

Povodí Vltavy

požadavky se netýkají zastavitelných ploch Střížovice 826/2, 840/1, 840/13, PK 830, 831

13.

Janákovi J. a H.

14. Z1

Šána M.

Střížovice PK 8/3, 8/2, 7, 6

neuvedeno

15. Z1 16.

Ing. Karásek V.

Střížovice 7/2

Týčová M., Kozáková E.

Vlčice 3, 20

neuveden druh stavby smíšené využití

Další požadavky vznesené po Zadání 17. Kubů Střížovice 1063/1, Z2 1064/1, 1064/2

18.

Obec Střížovice

Střížovice 1078/1

obytně rekreační

smíšené využití

smíšené využití

Jde o plochu lesní, tedy nezdůvodnitelný zábor PUPFL, další rozvoj není v zájmu obce, je v rozporu s celkovou koncepcí na rozvoj ploch RI. V dotčené lokalitě jsou umístěny individuální objekty rekreace, vymezené pouze pozemkem pod objektem, tato koncepce je i ÚP dále dodržována. plocha bude omezena z důvodu zákona o ochraně ZPF zákon 334/ 1992 Sb., ve znění novely 41 /2015 Sb, §4, odst.3 – není ve veřejném zájmu odejímat půdy I. třídy ochrany pro bydlení. Požadavku je částečně vyhověno, tak aby bylo možné umístit objekt pro bydlení v souladu s požadavky ÚP, zejména ochranou hodnot a také co nejmenšího záboru ZPF s umožněním obhospodařování. dtto jako 14.

vypuštěno

v zastavěném území

ano

Umožněno částečně využití pozemků pro smíšené využití v souladu s požadavky ÚP. Případné umístění objektu pro bydlení pouze po zajištění samostatného přístupu, nikoli přes stávající objekt bydlení. nelze zařadit, plocha

částečně

částečně

částečně

ne 36

Z3

je součástí regionálního biokoridoru s nemožností staveb pro bydlení

b2 – veřejná infrastruktura - Byla prověřena potřeba chodníků a navržen koridor pro zřízení chodníku mezi místními částmi Střížovice a Vlčice. - Dopravní závady nebyly zjištěny. - Cyklistické propojení mezi obcemi je dostatečně zajištěno po komunikacích nižších tříd, nové trasy nejsou navrženy. - Zřizování účelových komunikací je umožněno ve využití ploch s rozdílným způsobem využití. - Zřizování dopravní a technické infrastruktury je rovněž umožněno ve využití ploch s rozdílným způsobem využití. - Navržené zastavitelné plochy bydlení (ve formě smíšeného využití) jsou situovány tak, aby jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu bylo hospodárné a možné. - Nové plochy občanského vybavení nejsou navrženy, žádný konkrétní požadavek nebyl. Vznik je umožněn ve využití ploch s rozdílným způsobem využití. - Byla navržena koncepce technické infrastruktury, doplněna stávající technická infrastruktura o likvidaci odpadních vod z místní části Střížovice. Nejsou navrženy nové trafostanice, dle sdělení e-on je stávající síť dostačující i pro zastavitelné plochy. - Nejsou navrženy plochy pro výrobu energií – fotovoltaické a větrné elektrárny. - Systém nakládání s odpady je funkční a nebude měněn. Obec má sběrný dvůr, stanoviště pro kontejnery na tříděný odpad. Likvidace se děje formou svozu na centrální skládku v Jindřichově Hradci. - Systém stávajících veřejných prostranství je stabilizován vymezením funkce PV v návrhu ÚP, nová veřejná prostranství se nenavrhují, protože zastavitelné plochy jsou malého rozsahu a pouze doplňují stávající zastavěné území v různých lokalitách. b3 – Uspořádání krajiny - Je respektováno a zapracováno členění území na typy krajiny rybniční a částečně polní. - Jsou respektovány VKP i hodnoty území. - Je zohledněn požadavek na minimální vzdálenost zástavby od ploch lesních. - Záplavové území a aktivní zóna jsou zohledněny. Nenavrhuje se zde žádná zastavitelná plocha. - Je navržen systém ÚSES, zajišťující dostatečně nároky na zachování biodiverzity území. - Protipovodňová a protierozní opatření jsou v ÚP řešena obecně umožněním realizace těchto opatření v plochách s rozdílným způsobem využití. - Zábory PUPFL nejsou navrženy. Je vyhodnocen zábor zemědělského půdního fondu. Jsou stanoveny podmínky pro umisťování staveb v nezastavěném území dle §18. stavebního zákona. c – územní rezervy Nejsou navrženy. d – VPS, VPO Jsou navrženy veřejně prospěšné stavby a opatření. Nejsou navrženy VPS a VPO s požadavkem na předkupní právo. Viz kap. g. výrokové části. Odůvodnění viz kap.10. odůvodnění. Navržené veřejně prospěšné stavby: VVD1 KORIDOR PRO CHODNÍK STŘÍŽOVICE, STŘÍŽOVICE – VLČICE VLČICE VVT1 HLAVNÍ KANALIZAČNÍ STRŘÍŽOVICE, SBĚRAČ VLČICE Navržená veřejně prospěšná opatření VPO1 REVITALIZACE VODNÍHO STŘÍŽOVICE, TOKU MEZI BUDKOV STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM A HRADEČKEM

37

VPO 2

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR LBK13 - ZAJIŠTĚNÍ FUNKČNOSTI

BUDKOV

e – požadavky na vymezení ploch a koridorů s podmínkou zpracování regulačního plánu, územní studie nebo dohody o parcelaci Nejsou navrženy. f – požadavky na varianty řešení Není požadavek na zpracování variantních řešení. g – požadavky na obsah a uspořádání návrhu územního plánu Návrh je zpracován v rozsahu a obsahu, který je zadáním požadován. h – požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Nové zastavitelné plochy jsou malého rozsahu, navazující na zastavěné území. Zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí se nepředpokládá. Na základě stanoviska KÚ JčK byly vypuštěny problematické lokality – viz tabulka výše – č. lokality 1 a 2. Plochy individuální rekreace byly oproti ÚPO redukovány, viz kapitola 11.

7.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

Ve srovnání ÚPO a současného návrhu byly celkově sníženy zastavitelné plochy, zejména významně redukovány zastavitelné plochy na vyšších třídách ochrany ZPF. Některé plochy byly zcela vypuštěny. Nové zastavitelné plochy jsou menšího rozsahu a v návaznosti na zastavěné území. Neovlivní negativně okolní krajinu a životní prostředí. Sporné plochy (uvedené jako lokality 1 a 2 ve stanovisku Krajského úřadu JčK OZZL) byly z návrhu vypuštěny již v Zadání. Návrh územního plánu nijak negativně neovlivní podmínky zvláště chráněných území, EVL Krvavý a Kačležský rybník. je respektován regionální systém ÚSES, nejsou navrženy žádné plochy a opatření, která by byla v rozporu s hlevní funkcí systému ÚSES. Nepředpokládá se tedy vypracování zprávy o vyhodnocení vlivu na životní prostředí.

8.

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

pořizovatel

9.

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50, odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

pořizovatel

10.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty

a.

Vymezení vstupních požadavků a problémů k řešení

Koncepce návrhu byla vytvořena na základě zadání územního plánu, vstupních informací, obsažených v územně analytických podkladech (2014), AZÚR Jihočeského kraje, podkladech poskytnutých obcí a zjištěných terénním průzkumem. Priority rozvoje obce jsou uvedeny v kap. b. výrokové části. Problémy k řešení a střety, řešení v ÚP  ohrožení zastavěného území záplavami Současný stav území vymezuje 8 objektů trvalého bydlení nacházejících se v záplavovém území. Dále při zvýšené hladině Ratmírovského rybníka je ohroženo záplavou cca 50 rekreačních objektů. V dostupných podkladech poskytnutých pořizovatelem jsou navržena opatření: „Obecně lze ochranu řešit místním ohrazováním či lokálními ochrannými zídkami u

38

   



ohrožených nemovitostí.“ Další opatření spočívají ve stavebních úpravách několika nevhodných mostků, které způsobují zadržování vody. V rámci podrobnosti územního plánu nejsou tato opatření řešena detailně, ale je umožněna realizace všech opatření v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. doplnění systému odkanalizování s napojením na ČOV V územním plánu je navržen koridor pro hlavní kanalizační sběrač v potřebném rozsahu. Byl vymezen na základě projektu kanalizace (viz kap. 10, odst. Veřejná infrastruktura). nesoulad vymezení prvků ÚSES s AZÚR Systém ÚSES je v rámci návrhu přepracován a uveden do souladu s AZÚR nenávaznost ÚSES na okolní obce Systém ÚSES je v rámci návrhu přepracován a uveden do souladu s dokumentací okolních obcí. nevyužité plochy výroby v zastavěném území Nevyužité plochy výroby jsou znovu navrženy jako výrobní, ale s možností flexibilních změn (zemědělská, průmyslová výroba, skladování apod.). Nenavrhují se nové zastavitelné plochy výroby, požadavky na výrobní plochy musí být směrovány do stávajícíh ploch. vyhodnocení zastavitelných ploch z ÚPO, navržení nové koncepce podle současných potřeb obce a občanů Zastavitelné plochy byly revidovány, dosud nevyužité částečně zrušeny a navrženy nové plochy v souladu s požadavky obce a občanů (viz kap. 6. a 13. odůvodnění.)

Požadavky AZÚR – specifikace a odůvodnění řešení viz bod 2. odůvodnění. Podklady  Politika územního rozvoje České republiky po 1. aktualizaci  Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje AZÚR po 3. aktualizaci.  Územně analytické podklady ORP Jindřichův Hradec – RURÚ 2014  Zadání územního plánu Střížovice (schváleno 26. 3. 2015)  Územní plán obce Střížovice, r. 2004, zpracovatel ing. arch. Zuzana Hudcová  Plán ÚSES, Ekoservis České Budějovice, ing. Škopek, 2016  Encyklopedie českých vesnic, díl II., Jižní Čechy, Jan Pešta, Libri 2004  Krajina v České republice, kolektiv, Praha 2007  a další odborná literatura  Doplňující průzkumy a rozbory projektanta  Schválené a rozpracované územní plány sousedních obcí.  Územní plán byl zpracován nad katastrální mapou, poskytnutou Katastrálním úřadem (stav podzim 2014)  Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1. 1. 2014 dle § 58 stavebního zákona. Sestává se z několika dílčích zastavěných území.  Projekt kanalizace: „Střížovice – dostavba kanalizace“, VAK České Budějovice, 9/ 2008  Konzultace s e.on  Koncepce protipovodňové ochrany JČK  databáze Českého statistického úřadu  a další Vstupní limity  ochranné pásmo silnic a železnice  ochranné pásmo elektrizační soustavy  ochranné pásmo komunikačního vedení  ochranné a bezpečnostní pásmo plynovodu a plynovodního zařízení  ochranné pásmo vodovodu a zařízení  ochranné pásmo vodního zdroje  záplavové území včetně aktivní zóny  NATURA 2000, přírodní památka Vosecký rybník  maloplošné zvláště chráněné území Hrádeček  regionální systém ÚSES – RBC669 A RBK500  VKP ze zákona - vodní plochy a toky, plochy lesní, nivy apod.  OP PUPFL 39

       

b.

ochrana ZPF I. a II. tř. ochrany území s archeologickými nálezy nemovité kulturní památky Střížovice dům č.p. 12, č.p. 20 a č.p. 22, kašna u Obalu Rozkoš, Budkov – tvrz č.p.19 všechna boží muka a kříže v zastavěném území i v krajině ( i neuvedená v seznamu NKP) památný strom – jasan u č.p. 1 v Budkově investice do půdy – viz Výroková část - výstupní limity vydaná ÚR kulturní hodnoty Odůvodnění návrhu

Odůvodnění základní koncepce uspořádání území vzhledem k prioritám rozvoje obce Charakteristika území kód obce 508 152 počet částí obce 3 počet obyvatel 592 výměra území 1235 ha z toho plochy lesní (PUPFL) 32,4% plochy zemědělské (ZPF) 47,1% vodní plochy 10,1% koeficient ekologické stability 1,78 Druhy pozemků (ha) Celková výměra Zemědělská půda Orná půda Chmelnice Vinice Zahrada Ovocný sad Trvalý travní porost Nezemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

31. 12. 31. 12. 2014 2015 1 235,40 1 235,40 583,77 582,03 315,78 315,84 9,74 9,73 258,26 256,46 651,63 653,37 399,99 401,91 125,09 125,87 11,56 11,84 114,99 113,75

Obec Střížovice je střediskem osídlení místního významu, s významnou vazbou na okolní města: centrum osídlení Jindřichův Hradec, sousední města Strmilov a Kunžak. Skládá se z katastrů Střížovice, Vlčice a Budkov. Řešené území je součástí Českomoravské vrchoviny, je členité, s velkým počtem rybníků. Nadmořská výška se pohybuje mezi 530-580 m n. m, nejvyšší vrchol Fajka 608 m n. m. Terén, mírně zvlněný, podporuje dojem pestré krajiny. Krajina je harmonická, velké rybniční plochy určují charakter území nejvýrazněji. Převládající funkce v centrální části území je bydlení různorodého charakteru od vesnických stavení přes rodinné domky až po vysokopodlažní panelové domy, doplněné o výrobní průmyslové a zemědělské areály a specifikum území – zahrádkářské kolonie, vzniklé v souvislosti s městským typem bydlení. Přírodní hodnoty jsou v této části potlačeny, dominují hodnoty civilizační (technická vybavenost, pracovní příležitosti, občanská vybavenost). Hodnoty architektonicko - urbanistické jsou zde zastoupeny jádrem obce Střížovice s dochovanou typickou vesnickou zástavbou kolem podélné návsi se zelení. Mimo zastavěné území převažuje zemědělská půda. 40

Západní část území je okolí Ratmírovského rybníka, bohatě zalesněné, s převažující hodnotou přírodní. Bezprostřední okolí Ratmírovského rybníka je oblastí rekreace vesměs ve formě individuálních rekreačních chat, které převážně neslouží občanům obce. Východní a jihovýchodní část území je tvořena mozaikou vodních ploch, lesů a zemědělské půdy, osídlení je zastoupeno malým sídlem Budkov. Základní koncepce Priority rozvoje obce a požadavky Zadání, APÚR a AZÚR byly určujícími výchozími body pro stanovení koncepce návrhu. Návrh naplňuje požadavky na řešení kladené jak v oblasti rozvoje, tak ochrany hodnot, a to ve vzájemné harmonii všech součástí. Dle možnosti byly naplněny požadavky vznesené občany i veřejné potřeby obce. Možnosti byly omezeny vnějšími vlivy – zde byl zejména převládajícím omezujícím faktorem veřejný zájem na ochraně půdního fondu I. třídy ochrany. Nebylo tedy možné požadované plochy nacházející se na I. třídě ochrany ZPF do návrhu zastavitelných ploch zařadit. Okruhy zájmu základní koncepce: Bydlení Rozvíjení funkce bydlení se děje v centru správního území, převážně ve Vlčicích (důvod – ve Střížovicích je střet s ochranou půdního fondu I. třídy). Plochy bydlení musí současně poskytovat možnosti drobného podnikání a realizaci činností spojených s vesnickým životem – chov zvířat a drobné zemědělství a zahrádkářství. Jsou tedy navrženy jako smíšené obytné. Pro sídlo typu Vlčic je zde netypické bydlení formou vysokopodlažních domů – sídliště. Vzniklo pro zaměstnance závodu Obalu Rozkoš v 80. letech bez kontinuity s okolní zástavbou. Není to forma bydlení, vhodná pro sídlo typu Střížovic a Vlčic, další rozvoj se proto neuvažuje. Veřejná infrastruktura Obec nemá dokončenu síť veřejné kanalizace. Podmínkou pro další rozvoj obce je likvidace splaškových vod pro místní část Střížovice odvedením na stávající centrální čistírnu ve Vlčicích. Ekonomické aktivity V obci jsou tři výrobní areály, jeden zcela funkční, dva jen zčásti využívané. Ekonomické aktivity jsou dále zastoupeny zemědělstvím v plochách nezastavěného území, lesnictvím a rybnikářstvím. Dále je zastoupeno drobné podnikání v rámci smíšených ploch obytných. Všechny formy jsou perspektivní i pro další období. Rekreace Rekreace na území obce představuje podstatnou funkci. Chatová zástavba převážně v plochách lesních pocházející z různých období, zejména ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, je pro území typická. Atraktivita území s rybníky a lesy významně ovlivnila četnost chat. Lokalitu je třeba posuzovat jako celek s chatovou oblastí Malého Ratmírova. Vzhledem k vysokému počtu chat v řešeném území i v navazujícím území Malého Ratmírova (obec Blažejov) – jedná se o stovky chat – je potenciál území pro pobytovou rekreaci téměř vyčerpán. Plochy navržené v územním plánu jsou převzaty z ÚPO, obec má zájem je ještě realizovat (jedná se o Z4, kde je již plocha rozdělena na pozemky pro chaty a lok. Z5). Zastavitelné plochy Z17 – Z37 jsou plochy stávajících chat na vlastním pozemku, situovaných ale v současnosti na ploše lesní. Vymezeny byly proto, aby bylo možno řešit následně právní stav staveb. Další nárůst této funkce by byl už pro obec zátěží a současně zátěží i pro přírodní podmínky území. Ochrana hodnot. Ochrana hodnot (viz níže) je součástí kulturní identity, tedy je ve veřejném zájmu a zájmu obce. Je podmínkou pro zachování žádoucího stavu tradiční kulturní krajiny Jižních Čech. Přírodní podmínky vytvářejí zde vhodné zázemí pro rekreační využití krajiny a zdravé podmínky pro život obyvatel obce. Součástí hodnoty území je i ochrana nezastavěného území a ochrana kvalitního půdního fondu před nekoncepčním využíváním a zastavováním. Území leží mimo rozvojové osy a oblasti vymezené v AZÚR A APÚR. V časovém horizontu cca 20 let není tedy předpokladatelný výrazný nárůst zájmu o zastavitelné plochy a jiné zásadní změny v území. Navržená koncepce uspořádání území vychází z toho, že stávající uspořádání je vyhovující, bez kolizních míst a zásadních problémů. Proto nebyla navržena koncepce, která by zásadně měnila

41

poměry v území. Spíše jde o navázání na existující stav navržením zastavitelných ploch a opatření v krajině, která jsou pro rozvoj obce potřebná. Byl proveden rozbor platného územního plánu obce, výsledkem je redukce jím navržených zastavitelných ploch v souladu s demografickým vývojem obce. Jsou navrženy plochy menšího rozsahu, reagující na požadavky obyvatel obce a vlastníků pozemků. Obec vlastní pozemky nemá. Podstatným jevem, ovlivňujícím řešení, je existence zemědělského půdního fondu vysokých tříd ochrany (I. třída). Obklopuje celé zastavěné území sídla Střížovice. Tato situace podstatně ovlivnila možnosti navržení zastavitelných ploch, jak je uvedeno již výše. Funkcí obce bude v následujícím období: Zajišťovat obytné funkce s odpovídajícím veřejným vybavením. Vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj v oblasti výroby, zemědělství, lesnictví a rybnikářství, drobného podnikání Plnit funkci rekreačního zázemí zejména v oblasti stávající individuální rekreace, ale pouze s malým rozsahem dalšího rozvoje. Všechny uvedené funkce musí být v souladu s ochranou nezastavěného území a ochranou přírody. Tato základní koncepce území je výsledkem analýzy mapových podkladů, územně analytických podkladů, terénního průzkumu a konzultací s určeným zastupitelem. Stanovuje hierarchiii sídel, jejich vztahy a funkci v obci a stanovuje způsob a podmínky rozvoje jednotlivých sídel i izolovaných lokalit:  Sídla Vlčice a Střížovice budou plnit funkci centra se soustředěním rozvoje ploch bydlení, výroby a služeb včetně základního zázemí pro chatové oblasti. Mají rozvinutou technickou infrastrukturu (chybějící je navržena) a je zde soustředěno občanské vybavení i výroba. Funkce centra je dána i historicky.  Sídlo Budkov bude dále plnit funkci obytnou a rekreační. Bydlení a rekreace formou vesnických stavení je ve vzájemném souladu. Je to klidné sídlo bez rušivých vlivů.  Okolí Ratmírovského rybníka bude dále sloužit rekreaci zejména formou rekreačních chat tak jak je situace dána, ale bez významného nárůstu kapacity (pouze plochy z ÚPO a stávající chaty na PUPFL).  Lokalita individuální rekreace u rybníka Komorník už nebude dále rozvíjena.  Lokalita u Kravavého rybníka nebude dále rozvíjena. Lokalita leží na hranici s EVL Kravavý a Kačležský rybník. Prioritou je zde ochrana přírody ve veřejném zájmu.  Zachování vyváženosti rozvoje a ochrany hodnot je podmíněna ochranou nezastavěného území a ochranou hodnot území. Dále viz Odůvodnění urbanistické koncepce, odůvodnění koncepce krajiny.

Odůvodnění ochrany vymezených hodnot Specifikace hodnot a zásady ochrany byly stanoveny na základě zadání územního plánu a doplňujících průzkumů projektanta. Byly vytipovány architektonicky nebo kulturně cenné stavby a dále je za hodnotu považována dochovaná historická struktura zástavby částí obce. Tyto hodnoty mají význam pro ochranu krajinného rázu místa i pro identitu obyvatel obce s mnohasetletou historií. Řešené území má nesporné hodnoty jak v oblasti urbanismu a architektury, tak v oblasti přírodní. Ochrana hodnot je jednou z priorit návrhu, které vyplývají ze zadání. Proto jim byla věnována mimořádná pozornost. Nemovité kulturní památky v řešeném území: místní část název kulturní památky Střížovice

dům č. p. 12, č. r. 2247, při silnici k nádraží po pravé straně č. parc. 41

Střížovice

statek č. p. 20, č. r. 2248 - č. parc.17/1

Střížovice

statek č. p. 22, č. r. 2249 - č. parc. 21 42

Střížovice

kašna. r. č. 2250, v zahradě před správní budovou Obalu Rozkoš

Budkov

tvrz č. p. 19, č. r. 2372, na konci vsi u rybníka

Budkov - tvrz Tvrz je původu pozdně goticko-renesančního, asi z 15. století, později užívána jako sýpka. Přestavěna na byty r. 1921 (zdroj: Umělecké památky Čech, svazek první Academia Praha 1977). Vlčice – kašna v areálu Tecnocap V údolí západně od rybníka Hejtman vznikla počátkem 19. století továrna – údajně podle lidové tradice na místě bývalého kláštera. Původní budova továrny, klasicistní, trojkřídlá, vyhořela r. 1923. Nová továrna byla postavena po r. 1925. V parku vznikl pseudogotický zámeček z pol. 19. století, zvaný Rozkoš. V prostoru před továrnou se nalézá kamenná renesanční kašna z r. 1599 od Kryštofa Vlacha (zdroj: Umělecké památky Čech, svazek třetí). Střížovice – dům č.p.12, statky č.p.20 a č.p.22 Stará část Střížovic je obec z doby velké kolonizace, pravděpodobně z 13. století. Současná podoba statků je pozdně klasicistní, typická pro Jindřichohradecko. Čp.12 dům u silnice k nádraží – roubený. Čp. 20 je nejcennější usedlostí, klasicistní dekor pravděpodobně ze 40. let 19. století. Dům čp. 22 se zbytky klasicistního dekoru, datace 1846. Hodnoty území vyhlášené – přírodní: NATURA 2000 – Vosecký rybník (CZ0314638) PŘÍRODNÍ REZERVACE – Hrádeček Seznam památných stromů: místní část

popis

Budkov

jasan u č. p. 1

Navržená ochrana Jsou vymezeny plochy s vysokou urbanistickou hodnotou a jednotlivé stavby s historickou a architektonickou hodnotou: Hodnoty území – architektonické a urbanistické Jsou navrženy urbanisticky cenné plochy v určité hierarchii významu a tedy s rozdílným stupněm ochrany. Nejcennějším souborem je stará část Střížovic. Jsou zde chráněny tři samostatné usedlosti jako nemovité památky. Soubor jako takový památkovou ochranu nemá, přestože se jedná o neporušený autentický celek vysoké hodnoty. Budkov je rovněž celek dochovaný v neporušené urbanistické struktuře, nemá však tak cenný architektonický detail jednotlivých staveb. H1 Urbanisticky cenná plocha vymezená v historicky dochované místní části Střížovice, zahrnující původní urbanistickou kompozici, včetně, předzahrádek a návesního prostoru Střížovice jsou z hlediska hodnot urbanistických a architektonických v řešeném území nejhodnotnější. Vymezená urbanisticky cenná plocha představuje historicky nejstarší část obce kolem obdélníkové návsi severojižně orientované. Původ vesnice spadá do období vrcholně středověké kolonizace, snad ve druhé polovině 13. století. První písemná zmínka je z r. 1381. K roku 1564 zde bylo vedeno 15 usedlostí osazených a 2 pusté. Jedná se o vesnici tzv. založenou, tedy plánovitě organizovanou. Celek je kompaktní, s malými nebo žádnými prolukami mezi statky.

43

Současná podoba je charakterizována dochovanou zástavbou kolem podélné návsi s návesním rybníkem. Stavby jsou dochovány v celé hmotové skladbě, včetně stodol, průčelí často s dochovaným původním dekorem, v základní skladbě, která odpovídá mapě stabilního katastru z r. 1828. Současně je celý soubor dobře dochovaný i po stránce architektonické, včetně několika staveb, které jsou chráněny jako nemovité památky pro dochované původní řešení PRŮČELÍ (fasád). Jako hodnota H4 jsou vymezeny jednotlivé cenné stavby na návsi Střížovic. Dále viz H4. Ochrana je specifikována jako „vesnický charakter zástavby“ (viz definice ve výroku, kap. f.) Stanovená ochrana jde nad rámec běžně stanovených plošných a prostorových požadavků, aby bylo možno splnit požadavek AZÚR „chránit charakter vesnických sídel, doplňovat pouze vhodnou zástavbou“. Obce, které nejsou vesnickými památkovými zónami, jsou vystaveny tlaku na nevhodnou zástavbu, která zásadně poškozuje ochranu jejich charakteru. Územní plán zde má alespoň v rozsahu slučitelném s obsahem územního plánu tuto funkci ochrany plnit. H2 Urbanisticky cenná plocha vymezená v historicky dochované místní části Budkov, zahrnující celou obec s návesním prostorem Budkov je cenný zejména jako urbanistický celek bez novodobé zástavby, se stavbami bez zásadních novodobých tvarů a úprav. Struktura zástavby je více rozvolněná. Vzhledem k tomu, že nebyl poznamenán novodobým rozvojem, je cenný pro celkový neporušený charakter. Platí zde podobně, co je uvedeno výše pro ochranu autenticity Střížovic. H3 Urbanisticky cenná plocha ve Vlčicích vymezená v prostoru kolem kaple s návsí Plocha byla vymezena v centrální části Vlčic, zahrnuje náves a okolní zástavbu. Hodnota prostoru je nižší, než ve Střížovicích a Budkově, protože na základě aktuálních zjištění v terénu v původní rozsáhlejší ploše došlo k jednotlivým nevhodným přestavbám, které v důsledku znamenají porušení autenticity zástavby. Proto je ochrana stanovena volněji než už u dobře dochovaných H1 a H2. H4 Architektonická hodnota - stavby dochované v původní architektonické hodnotě tradiční lidové architektury – selská stavení ve Střížovicích (včetně již chráněných nemovitých kulturních památek) východní strana návsi – st. p. 6 – dvouštítová usedlost západní strana návsi – č. p. 17 (st. p. 14), č. p. 18 (st. p.15/3), č. p. 45 (st. p. 15/2), č. p. 19 (st. p. 16), č. p. 68+20 (č. parc. 17/1 a 17/2) č. p. 21 (st. p. 18), č. p. 22 (st. p. 21), č. p. 35 (st. p. 22), č. p. 23 (st. p. 23/1) Jedná se vesměs o klasicistní a pozdně klasicistní stavby, typické pro oblast Jindřichohrdecka. Dekor průčelí je převážně klasicistní, jednodušší, v některých případech i bohatší (č.p.16, 20+68). Zachovaní základních poměrů štítů – šířka ku výšce, výška hřebene, nadezdívka, výška říms, úroveň terénu vůči stavbě jsou důležité. Rekonstrukce a opravy musí toto respektovat. Je třeba zachovat všechny součásti stavby vůči návsi: hmota průčelí – zdi, štíty, vrata, dále detail fasád – zejména u domů s plastickou výzdobou jde o podstatnou hodnotu stavby. H5 Architektonické hodnoty - všechna boží muka v řešeném území Jsou nedílnou součástí paměti krajiny, dotvářejí typický obraz krajiny a jsou dokladem kulturní, řemeslné a umělecké dovednosti předků. Platí pro všechny objekty tohoto druhu v řešeném území, v zastavěném území i ve volné krajině. H6 Kulturní hodnota Kaple a památník padlých ve Střížovicích, kaple ve Vlčicích– vymezeny jako hodnoty tvořící součást charakteru obce a dokládající kulturní dědictví území. Hodnoty přírodní Odůvodnění ochrany hodnoty přírodní a hodnoty krajinného rázu je v části Koncepce uspořádání krajiny kap. 10. Odůvodnění. Hodnoty civilizační Jako civilizační hodnoty byly specifikovány: - občanské vybavení, sídlení zeleň - rekreace Ochranou a rozvojem se rozumí takový návrh, který nesníží stávající úroveň všech složek a doplní chybějící potřebné vybavení území. Všem těmto složkám se návrh věnuje.

44

Oblast občanského vybavení, sídlení zeleň Návrh respektuje a stabilizuje stávající plochy veřejného občanského vybavení OV a OS. Je vymezena i plocha občanského vybavení hotel s restaurací a autoopravna u Tecnocapu. Další specifické plochy nejsou nárokovány, vybavení je dostatečné. V případě potřeby je možné funkci rozvíjet ve smíšených plochách. Veškerá zeleň v sídlech je hodnotou zvyšující estetickou úroveň sídel a podporující zdravé životní prostředí. Je také prostředkem pro udržení vody v krajině. Sídlení zeleň veřejná je převážně zeleň návsí sídel - zahrnutá v plochách PV. Stejně důležitá je funkce soukromé zeleně, humenních zahrad, předzahrádek a dalších ploch. Pro život obyvatel Vlčic, kteří bydlí na sídlišti, je zde zázemí soukromých zahrádek, které je návrhem podpořeno. Dále viz odůvodnění urbanistické koncepce. Rekreace Poloha a přírodní uspořádání vytvářejí podmínky k tomu, aby území bylo rekreačně využíváno. Problematika rekreace a sportu se v řešeném území dělí na dvě oblasti: rekreace a sport pro obyvatele obce a rekreace pro mimo území trvale bydlící rekreanty. V obci se nenachází jen zástavba vesnického typu se zázemím zahrad, ale i bydlení městského typu, tedy s vyšším nárokem na další aktivity. Důležité jsou z výše uvedených důvodů zahrádkářské kolonie ve Vlčicích. Tuto formu je třeba podporovat, je to aktivita stále udržovaná a aktuální, pro občany sídliště nenahraditelná. Pro občany obce slouží dále obecní sportovní plochy. Pobytová rekreace je intenzivně rozvinutá formou chatové zástavby. Zástavba je návrhem respektována, nenavrhují se změny, ovlivňující stávající stavební fond. Zjevně z nedostaku zájmu nedošlo na realizaci v ÚPO navržené sportovní plochy, která byla součástí lokality L7 z ÚPO. Měla sloužit pro hřiště a společné aktivity chatařů. Lokalita již byla mezitím rozdělena na jednotlivé pozemky pro chaty. Další podobné společné plochy se už nenavrhují. Plochy hromadné a individuální pobytové rekreace jsou vymezeny a navržen mírný nárůst ploch individuální rekreace, ale pouze tam, kde již byly navrženy v ÚPO. Cyklotrasy, turistické trasy, hipostezka byly do návrhu zapracovány. Vymezené trasy nesmí být činnostmi v území likvidovány a omezovány, úpravy tras jsou ale možné. Nové trasy nebyly navrženy, stávající dálková síť je v území postačující. Pro turistiku a cyklistiku jsou využitelné také běžné místní komunikace.

Odůvodnění urbanistické koncepce včetně sídelní zeleně Analýza podmínek Uspořádání sídelní struktury je dáno historickým vývojem. Střížovice a Vlčice byly samostatnými sídly, postupem doby s rozvojem průmyslu v 19. století vznikl průmyslový podnik, postupně přibylo bydlení pro zaměstnance, za socialismu zvolená forma výstavby – panelové domy – zásadně změnila obraz obce. Obě sídla přiblížila postupným zastavováním vhodných ploch. Severní a jižní část si zachovaly venkovský charakter, střední má městský charakter. Střední část mezi oběma původními sídly tvoří novodobá zástavba, vzniklá v souvislosti s průmyslovým rozvojem v 19. století. Je zde rozsáhlý areál výroby (funkční), novodobé občanské vybavení, bývalý zemědělský areál (využívaný jinak a jen částečně) a bytová zástavba převážně formou bytových domů až sedmipodlažních. Tato situace není urbanisticky optimální, nicméně je daná. Sídliště ve Vlčicích je pozůstatkem socialistické výstavby realizované bez ohledu na kontext okolí. Je to rušivý prvek v území, nevhodný měřítkem i urbanistickým řešením. Je to typický městský prvek. Územní plán nemá nástroj pro eliminaci takového prvku, ale nepřipouští další rozvoj. Terénní konfigurace ovlivňuje toto uspořádání pozitivně. Zástavba je situována v údolí, obklopena zvýšeným zalesněným terénem ze severu, západu i východu. Umístění zástavby ve snížené části terénu tlumí negativní obraz střední části sídla, zástavba při pohledech z přístupových komunikací nepřevyšuje horizont. Prostor mezi střední a jižní částí je vyplněn loukou nevhodnou k zastavění, což komplikuje možnosti urbanistického řešení, které by mohlo vést ke sjednocení obou místních částí. Do centrální části je navíc umístěna stávající čistírna odpadních vod s ochranným pásmem, regionální biokoridor podél Hamerského potoka s vloženým lokálním biocentrem, křížící se vedení VN se svými ochrannými pásmy a zátopové území Hamerského potoka.

45

Zástavba Střížovic je soustředěna kolem podélné návsi a tvoří ji převážně stavby venkovského charakteru – statky s dobře dochovanou architektonickou hodnotou. Celek je cennou hodnotou urbanistickou. Centrem starých Vlčic je náves s kostelem a rybníkem, okolo ní zástavba rodinnými domy v různém stádiu přestaveb, jen výjimečně původního vzhledu. Hlavním střediskem rekreace této oblasti je Ratmírovský rybník s okolím (Ratmírovský rybník k.ú. Malý Ratmírov, obec Blažejov), který je mimo řešené území, zatímco břehy s chatami náleží ke správnímu území Střížovic. Tato situace vytváří úzkou souvislost se sousedním správním územím Blažejov. V řešeném území jsou podél břehů rybníka situovány individuální rekreační chaty a jeden rekreační areál hromadné rekreace. Je zde také řada chat, které jsou umístěny na vlastním, ale lesním pozemku, bez vymezení stavebního pozemku. Samostatně situovaná obec Budkov má venkovský charakter. Je bez občanského vybavení. Obec je urbanisticky i architektonicky zajímavá Izolované lokality: V katastru Budkova je několik objektů individuální rekreace u rybníka Komorník a v katastru obce Střížovice se nachází bývalá rybářská bašta a rekreační dům u rybníka Krvavý. Návrh Urbanistická koncepce územního plánu vychází z potřeb obce na další rozvoj a zohledňuje dosavadní demografický vývoj obce. Z obou vyplývá, že řešení územního plánu spočívá spíše v organizaci stávajících ploch, protože potřeby nárůstu ploch nejsou významné. Požadavky na zastavitelné plochy byly vzneseny výhradně v oblasti bydlení (s výjimkou jedné vodní plochy). Některé plochy navržené v ÚPO (schválený 2004) využity nebyly, proto byla celková koncepce zastavitelných ploch ÚPO revidována a navrženy plochy, u kterých se předpokládá, že bude zájem o jejich využití. Obec nevlastní pozemky, které by měla zájem zastavět. Byly proto využity podněty jednotlivých vlastníků, uplatněné před zahájením pořizování nového územního plánu a uplatněné v etapě zadání. Omezení daná ochranou půdního fondu I. třídy ochrany a existencí regionálního biokoridoru v sousedství zastavěného území vyloučily akceptování některých požadavků (viz tabulka požadavků v kap. 6.). Zastavitelné plochy bydlení (v podobě smíšeného bydlení) SO a SOV: - Návrh byl významně ovlivněn požadavkem Zadání nenavrhovat zastavitelné plochy na půdním fondu I. a II. třídy ochrany. - Navržené zastavitelné plochy jsou většinou ve střední, novodobé části obce, jednak u sídliště, jednak u rybníka Hrádeček – v obou případech nekolidují s původní zástavbou, organicky navazují na novodobý rozvoj. - Třetí návrhová plocha je na severu Vlčic, jedná se o pozemky dostupné vlastnicky, na nižších třídách ochrany ZPF, v pohledově neexponované poloze, takže neovlivní urbanisticky cennější plochy. - Plocha SOV v západní části Střížovic – rozsah omezen ochranou ZPF I. třídy ochrany, obklopující lokalitu. Urbanistická koncepce stanovuje základní zásady pro organizaci urbanizovaného území a současně některé zásadní podmínky pro budoucí možný směr rozvoje, který však vyvolá pořízení změny ÚP. Budkov je samostatné sídlo, charakteristické takřka neporušenou urbanistickou strukturou. Nemá vlastní veřejnou technickou infrastrukturu ani vybavení. Vzhledem k počtu trvale bydlících obyvatel není budování infrastruktury hospodárné. Nemá navrženy rozvojové plochy, nebyly požadovány nebo požadavek směřoval do půd I. a II. třídy ochrany. Těmito okolnostmi je dáno budoucí využití pro bydlení a rekreaci v klidném prostředí. Ratmírovský rybník Ratmírovský rybník, jehož vodní plocha leží mimo řešené území, ale břehy slouží k rekreaci formou, která zásadně o mnoho více rozvíjena už být nemůže. Možnosti rekreace – chaty a hromadná rekreace - nejsou veřejným zájmem. Je umožněn omezený rozvoj individuální rekreace bez trvalého bydlení v okolí Ratmírovského rybníka. Dále jsou vymezeny jako zastavitelné plochy stávající chaty na

46

březích Ratmírovského rybníka, které jsou v současnosti umístěny na plochách lesních (PUPFL), i když na vlastním pozemku. Jde o umožnění právního dořešení stavu. Ratmírovský rybník je tradiční rekreační oblast s velkým počtem rekreačních chat. Tato funkce je dána, musí být ale korigována požadavky na ochranu přírody. V okolí se vyskytují chráněné prvky přírody, Ratmírovský rybník je součástí regionálního systému ÚSES. Je navržen mírný nárůst ploch individuální rekreace, mimo lesní plochy, převzato z ÚPO. Hromadná rekreace není dál rozvíjena, představuje větší zátěž přírodního prostředí. Krvavý rybník Bývalá rybářská bašta a jeden rekreační objekt tvoří izolovanou lokalitu na břehu Krvavého rybníka. Další rozvoj zejména vzhledem k blízkosti EVL není ve veřejném zájmu. Komorník. Lokalita několika rekreačních chat, převážně na lesních pozemcích. Nebude dále rozvíjena, rozvoj není ve veřejném zájmu ani v zájmu obce. Výhledové směry rozvoje Jsou naznačeny směry rozvoje zejména bydlení, ale i výroby. Navazují na historický vývoj v tom smyslu, že mohou rozvíjet dále právě novodobější střední část, a to v jejím východním okraji, kde novodobá zástavba existuje a rozvoj tedy nebude v konfliktu s cennými hodnotami. Jedná se o plochy ve Střížovicích v návaznosti na OV a SO na jihovýchodě (plochy půdy na nižších třídách ochrany). Pro výhledové období je vhodné další rozvoj ploch bydlení směrovat přednostně v návaznosti na stávající plochy bydlení a občanského vybavení ve východní části území. V současné době nebyl vznesen požadavek na další zastavitelné plochy výroby. V řešeném území je rezerva pro rozvoj výroby ve stávajících plochách. Další rozvoj ploch výroby, pokud by bylo zapotřebí v budoucnu, směrovat po využití stávajících ploch v zastavěném území dál v návaznosti na stávající areál výroby Střížovice východ. Je zde návaznost na stávající výrobní plochy, poloha není v kolizi s plochami bydlení. Mohou být využity plochy s III. třídou ochrany ZPF. Součástí urbanistické koncepce je i ochrana specifického charakteru zástavby. Požadavek vyplývá jednak z Politiky územního rozvoje ČR a jednak ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (AZÚR). Zde se jedná o hodnotné urbanisticky významné vesnické celky s charakterem lidové architektury dochované v původní struktuře zástavby a s kvalitním dochovaným architektonickým výrazem, typickým pro oblast Jindřichohradecka viz kap. 10, odstavec Odůvodnění ochrany vymezených hodnot. Rozvoj ekonomických aktivit Funkční výrobní areál v obci je základem ekonomických aktivit obce ve větším měřítku. Ostatní činnosti jsou spíše lokálního charakteru. Přehled podnikajících subjektů Podniky se Registrované zjištěnou podniky aktivitou Celkem 109 46 A Zemědělství, lesnictví, rybářství 8 3 B-E Průmysl celkem 12 7 F Stavebnictví 22 6 G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba 20 9 motorových vozidel H Doprava a skladování 2 1 I Ubytování, stravování 9 4 a pohostinství J Informační a komunikační činnosti 1 . K Peněžnictví a pojišťovnictví 4 1 L Činnosti v oblasti nemovitostí 4 1 47

M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti X nezařazeno

8

4

3

2

2

1

1 1

1 1

.

.

10 .

4 .

Výroba Vzhledem k vysoké kvalitě půdního fondu, obklopujícího zastavěné území není další větší plošný rozvoj výroby vhodným směrem podpory podnikání. První fází musí být důsledné využití stávajících ploch výroby. Pouze v případě vyčerpání je zde vymezen směr plošného rozvoje, a to mimo kvalitní půdní fond. Rozvoj podnikatelských aktivit lze podpořit dvěma základními způsoby. Prvním je intenzivní využívání stávajících ploch výroby, s umožněním flexibility funkce, tj. umožnit v uvedených plochách nejen výrobu zemědělskou. Druhým je umožnění podnikatelských aktivit v plochách smíšených s bydlením. Nabídka pracovních míst je omezená, možností je vlastní podnikatelská činnost v drobném měřítku, která je umožněna v plochách smíšených obytných venkovských a dále dojíždění do okolních obcí a měst. Obec má dobré podmínky v oblasti životního prostředí, v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti je závislá na související sídelní struktuře – dostupnost center osídlení, zejména Jindřichova Hradce s větší nabídkou služeb, ale i pracovních míst. Ekonomicky lze využít přírodní potenciál území nabídkou služeb pro turistický ruch. Plošné a prostorové uspořádání Podmínky plošného a prostorového uspořádání pro zastavěné území jsou stanoveny podle charakteru zástavby a důležitosti ochrany charakteru zástavby. Pro urbanisticky cenné plochy platí vyšší ochrana tak, aby splňovala požadavky AZÚR na ochranu krajiny včetně charakteru sídel. Vždy jde o respektování struktury zástavby a výškové hladiny stávající zástavby v jednotlivých částech obce. Plošné a prostorové uspořádání odráží požadavky na dodržení charakteru zástavby – viz výše – v členění podle stupně důležitosti ochrany. Požadavky na % zeleně na pozemku vycházejí z potřeby zajistit vesnický charakter zástavby, typický právě dostatkem zeleně zahrad. Současně zohledňuje požadavky na retenci vody na pozemcích. Omezení plošné výměry pozemků se převážně nestanovuje. Nároky na prostorové uspořádání ploch pro bydlení by měly zohlednit požadavek na upřednostnění zajištění vsakování dešťových vod na jednotlivých pozemcích staveb pro bydlení – není to úkolem územního plánu (Vyhl. 501/ 2006 Sb., v platném znění, § 21, odst. 3 takové podmínky stanovuje – minimum plochy je 40% pozemku RD schopného vsakování, což je stanovením 60% plochy pro zeleň v zastavitelných lokalitách splněno.). Vlčice Bytové domy – sídliště u závodu Tecnocap. Výšková hladina až sedm nadzemních podlaží. Stávající lokalita, jejíž výšková hladina nemůže být základem pro stanovení prostorového uspořádání ostatních částí. Vymyká se charakteru sídla i charakteru krajiny. Obytná zástavba ve staré části Vlčic 1-2 nadzemní podlaží. Tato výšková hladina je dána stávající zástavbou a překročení výšky znamená narušení charakteru zástavby, který je stále venkovský. V urbanisticky cenné ploše H3 s ohledem na ochranu hodnot stanoveno pouze 1 nadzemní podlaží a podkroví. Střížovice

48

Závod Tecnocap – halové objekty výška cca 10 m. Stanovená výška vychází zhruba ze stávajícího stavu, areál je v zásadě stabilizovaný, změny by měly respektovat stávající výškovou hladinu. Navazující východní část obce – výšková hladina 1-3 nadzemní podlaží. Jedná se o novodobou výstavbu různorodého charakteru, s největší výškou tří nadzemních podlaží, která by neměla být překročena ani v budoucnu kvůli umístění ploch ve vyšších polohách obce. Jižní část Střížovic v ploše H1 a převážně jednořadé zástavbě západně od centrální plochy zeleně (plocha LBC) jednotná výšková hladina jedno nadzemní podlaží (s podkrovím). Je zde chráněn charakter sídla s vysokou urbanistickou hodnotou (viz ochrana hodnot), je respektována stávající hladina zástavby. Budkov Jednotná výšková hladina jedno nadzemní podlaží (s podkrovím). Výjimku tvoří památkový objekt špejcharu po přestavbě má 2 nadzemní podlaží. Dtto výše, jedná se o ochranu urbanistických i architektonických hodnot a současně i respektování stávající hladiny zástavby. Chatová zástavba a lokalita u Krvavého rybníka Jedno nadzemní podlaží (s podkrovím). Jde o stavby v krajině, které nesmí vytvářet výškové dominanty ani narušovat přírodní ráz území. Zastavitelné plochy: Přehled zastavitelných ploch podle ÚPO Z R. 2004, jejich současné využití, jak byly zohledněny v návrhu ÚP: ÚPO: Lokalita 1 Vlčice RD u panelového sídliště- počet cca 14 + parkoviště + ochranná zeleň Plocha nebyla vůbec využita. V návrhu je větší část vypuštěna, protože lokalita se nachází na I. třídě ochrany ZPF. Ponechána byla pouze část lokality podél silnice, navrženo jako Z8. Lokalita 2 Vlčice Lokalita byla plně využita.

RD u silnice III. třídy na Malý Ratmírov – počet cca 4

Lokalita 3 Vlčice uvnitř zastavěného území, RD Lokalita nebyla využita. Je uvedena jako využitelná plocha v zastavěném území (kap.11.) Lokalita 4

Vlčice

rezerva pro služby, drobnou výrobu, vybavenost apod. u nevyužívané stodoly část parc. 32/1 Lokalita nebyla využita. V návrhu je ponechána a rozšířena o pozemek, tvořící proluku v zástavbě. Je změněno funkční využití – bydlení formou SO, navrženo jako Z7. Lokalita 5 Střížovice RD u silnice na Kunžak – počet cca 3 Lokalita 5 nebyla využita. Je vypuštěna, zejména z důvodu ochrany ZPF v I. třídě. Lokalita 6 Střížovice RD u zahradnictví – počet cca 3 – č. parc. 151/21, 151/22, 151/23 Lokalita nebyla využita, ale v návrhu je ponechána jako Z9. Jde o plochu mimo půdní fond (ostatní plocha), s provedenou parcelací. Střížovice u Ratmírovského rybníka veřejná vybavenost sezónní (základní zásobování potravinami) + parkoviště + veřejné koupaliště + cca 5 individuálních rekreačních chat – parc. č. 794/1 Lokalita byla rozparcelována na pozemky pro rekreační chaty, využita je částečně. Nebylo realizováno navržené využití části plochy pro sport a občanské vybavení. V ÚP je ponechána dosud nevyužitá část pro individuální rekreaci jako Z4. Lokalita 7

Střížovice u Ratmírovského rybníka cca 5 individuálních rekreačních chat – část parcely 805/1 Lokalita nebyla využita. V návrhu ÚP je ponechána jako Z5. Spolu se Z4 zohledňují omezený rozvoj ploch individuální rekreace v souladu s obecním zájmem. Další plochy rekreace individuální, které nebyly dříve obsaženy v ÚPO, nejsou navrženy. Lokalita 8

49

Vlčice u Ratmírovského rybníka cca 5 individuálních rekreačních chat Lokalita umístěná mimo oblast chat individuální rekreace, byla z návrhu vypuštěna. Lokalita 9

Zastavitelné plochy jsou navrženy vesměs v návaznosti na zastavěné území. Tento princip je ochranou nezastavěného území a rovněž ochranou zemědělské půdy, současně je i ochranou přírodních hodnot a hodnot krajinného rázu. Je nutné zamezit vzniku samostatných enkláv osídlení a roztroušené zástavby, která není pro tuto krajinu typická. Požadavky na zastavitelné plochy od vlastníků pozemků ze Zadání musely být prověřeny z hlediska přípustnosti, lokality, které by byly situovány na I. třídě ochrany ZPF, byly vyloučeny. Proto byly doplněny po dohodě s obcí jiné lokality, aby byl vůbec umožněn rozvoj obce. Koncepce je silně podmíněna výskytem chráněných tříd půdního fondu, které zde často navazují na zastavěné území a znemožňují tak vymezení zastavitelných ploch tam, kde je to z urbanistických důvodů vhodné a vlastníky požadované. Rozsah zastavitelných ploch viz Vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch kap.11. Z1 SOV plochy smíšené obytné venkovské Vymezení zastavitelných ploch ve staré části Střížovic je maximálně omezeno nemožností zastavitelných ploch na I. a II. třídě ochrany ZPF. Zde u Z1 je využito plochy s nižší třídou ochrany, v návaznosti na stávající plochu bydlení. Nespojitost s hlavní částí zastavěného území je dána právě nemožností zastavět proluku na I. třídě ochrany půdního fondu. Z2 SOV plochy smíšené obytné venkovské Plochy byly vymezeny zejména pro doplňkové stavby ke stávajícím stavbám pro bydlení. Umožní realizaci zázemí, případně hospodářské využití. Stavby rodinných domů nejsou vyloučeny, ale jsou podmíněny zajištěním vlastního přístupu k pozemku. Z4 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Byl zohledněn požadavek na mírný nárůst ploch individuální rekreace. Plocha není součástí PUPFL, jedná se o III. třídu ochrany ZPF. Plocha byla převzata z ÚPO. Lokalita je již rozparcelována a pozemky na nichž jsou již umístěny chaty je zahrnuta do zastavěného území. Z5 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Byl zohledněn požadavek na mírný nárůst ploch individuální rekreace. Plocha není součástí PUPFL, ale musí být respektována hranice 50m od okraje lesa. Plocha byla převzata z ÚPO. Z6 SOV plochy smíšené obytné venkovské Plochy jsou navrženy převážně na nižších třídách ochrany ZPF. Navazují na zastavěné území, jsou dostupné dopravně i vhodné k napojení na technickou infrastrukturu. Poloha zajišťuje klidné bydlení v severní části Vlčic. Vzhledem k požadavkům vlastníků jde o plochu s reálným plánem výstavby, proto je rozvoj bydlení ve Vlčicích navrhován tímto směrem. Z7 SO plochy smíšené obytné Z8 SO plochy smíšené obytné Obě lokality jsou situované do ploch proluky v zástavbě v centrální části zastavěného území. Byly navrženy v ÚPO, ale zásadně redukovány, zejména s ohledem na ZPF I. třídy ochrany. Zástavba je navržena podél komunikace, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu je ekonomické. Pohledově nesouvisí s urbanisticky chráněnými plochami. Z9 SO plochy smíšené obytné Plochy částečně převzaty z ÚPO a doplněny směrem k rybníku Hrádeček. Jedná se o ostatní plochy, mimo zábor ZPF. Plocha je již členěna na pozemky pro bydlení v rodinných domech, parcely cca 2 1200m , včetně vnitřní obslužné komunikace. . Z10 VV plochy vodní a vodohospodářské Vodní plocha v Budkově, navržená pro konkrétní záměr. Zčásti na původní parcele „vodní plocha“ dle KN. Je navrženo rozšíření rybníka na ZPF III. třídy ochrany. Jedná se o opatření, splňující požadavky na zadržení vody v krajině. Z11

DX

cesty

50

Dopravní napojení Z4. Lokalita byla převzata z ÚPO, je již rozdělena na jednotlivé pozemky, je navržena cesta pro přístup k nim. Z12 DX cesty Dopravní napojení Z5. Lokalita byla převzata z ÚPO, včetně tohoto potřebného dopravního napojení. Z13 DX cesty Chodník mezi Střížovicemi a Vlčicemi. V ploše je zahrnuta i doprovodná zeleň. Vytváří spojení mezi oběma částmi zastavěného území Vlčic a Střížovic, mimo silnici. Cesta prochází okrajem regionálního biokoridoru s vloženým lokálním biocentrem, doprovodná zeleň bude vhodným doplněním jinak převážně zatravněné plochy. Z14 DX cesty Dopravní napojení Z9. Propojuje vnitřní komunikaci lokality se silnicí okrajem zastavěného území u rybníka Hradeček. Z15 ZZ zahrady Západ Vlčic, u Ratmírovského rybníka. Malá plocha pro zahrádky, které zde již existují a je možno plochu mírně rozšířit. Jedná se o plochu v majetku obce. Z16 ZZ zahrady U sídliště ve Vlčicích. Jde o existující plochu zahrádek s chatkami, kde je obecním zájmem (ve vztahu k bydlení v bytových domech) funkci stabilizovat Viz níže uvedený text týkající se odůvodnění vymezení ploch ZZ. Z17 – Z37 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Stávající chaty, které nemají vymezen stavební pozemek. Jsou umístěny na vlastním pozemku, ale na plochách lesních. Navrhují se proto jako plochy zastavitelné, aby bylo možno stav legalizovat. Územní rezervy: Územní rezervy nejsou navrženy, žádný záměr nevyžaduje jejich vymezení. Plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby) Plochy k obnově a opětovnému využití nejsou navrženy. Plochy nevyužitých výrobních areálů nemění návrhem územního plánu svoji hlavní funkci, tj. výroba a skladování, ale umožňují širší využití těchto ploch Sídelní zeleň: Sídelní zeleň je komplexním souborem soukromé a veřejné zeleně, který je součástí hodnoty vesnice. Převážně je v územním plánu začleněna do ploch veřejných prostranství a smíšených obytných nebo smíšených obytných venkovských ploch. Samostatně je vymezena zeleň se specifickou funkcí – odlišnými jednoúčelovými podmínkami využití. Členěna je na ZO - zeleň ochranná a ZZ – zahrady. Systém sídelní zeleně je tvořen komplexem zeleně návsí Vlčic a Střížovic a centrálním prostorem mezi místními částmi. Centrální prostor není určen k zástavbě, jedná se o plochu záplavového území, současně je zde umístěna ČOV s pásmem ochrany – hranicí negativního vlivu. Celá plocha je součástí regionálního biokoridoru ÚSES s vloženým lokálním biocentrem. V ploše je navržen chodník s doprovodnou zelení Z13 (dle možností vzhledem k technické infrastruktuře), doplňující zeleň biokoridoru a vloženého biocentra, která je převážně ve formě travního porostu. Sídelní zeleň soukromá tvoří nedílnou součást zeleně v sídlech. V odůvodněných případech je stanovena regulace pro možné využití soukromých zahrad v souvislosti s ochranou urbanistických hodnot. ZZ - Zahrady zde jsou definovány hlavní funkcí, jíž je zahrádkaření, jedná se o zahrádkářské kolonie, související s typem bytové výstavby ve Vlčicích, bydlení v bytových domech. ZZ zde představují plochy zahrádkářských osad s vymezením přípustného využití odlišně od ostatní zeleně. Právě pro část obyvatel obce, bydlící v bytových domech má tato forma rekreace spojené s drobným pěstitelstvím zásadní význam. Jsou vymezeny tři plochy zahrádek:

51

-

-

U sídliště – zastavitelná plocha Z16. Plocha je v zastavěném území, jsou zde realizovány zahrádkářské chaty z doby budování sídliště (70. léta), ale nebyly legalizovány. Plocha je členěna na jednotlivé pozemky, ale stále plně v zemědělském půdním fondu. Vzhledem k důležitosti pro obyvatele sídliště je plocha řešena jako návrhová plocha ZZ, aby mohla být situace dořešena. U Ratmírovského rybníka jsou dvě lokality. Jedna je vymezena jako zastavitelná. Ve druhé ploše jsou vybudovány zahradní chaty (zaneseny v KN), ale plocha leží v regionálním biokoridoru, další rozšiřování lokality proto není přípustné a nejsou možné ani přístavby stávajících staveb.

ZO - Zeleň ochranná je navržena u výrobních areálů na okraji zástavby, jako pohledová i hygienická bariéra vzhledem k plochám bydlení. Centrální výrobní areál je ohraničen zelení ze tří stran, ze západu podél silnice, ze severu zelení v regionálním biokoridoru, z východu přírodní zelení původního parku. Je doplněna ochranná zeleň na jihovýchodní straně areálu na hranici s plochami bydlení. Funkční využití ploch (plochy s rozdílným způsobem využití) Funkční využití ploch je navrženo flexibilní, víceúčelové, vyčlenit bylo třeba pouze nezbytné specifické plochy. V územním plánu obce není účelné členění na „čisté“ jednoúčelové plochy s rozdílným způsobem využití. Potřeby obyvatel jsou proměnlivé v čase, pokud je funkce slučitelná s hlavním využitím, je možné se vyhnout zbytečným změnám v důsledku nových záměrů. Navíc mísení funkcí bydlení a hospodářství nebo řemesel je pro vesnické osídlení typické. Intenzifikace (zahušťování) stávající zástavby v zastavěném území je možná a to v souladu s podmínkami využití dané funkční plochy. Je tím myšlena možnost doplňkových staveb ke stavbě hlavní, nebo samostatných staveb v několika lokalitách zastavěného území (plocha SO u rybníka Hejtman, dále plocha SO východně od návsi Vlčic, kde jsou proluky mezi stavbami rozsáhlejší). Tato zásada umožňuje při dodržení technických požadavků na výstavbu realizovat stavby v zastavěném území, aniž by bylo potřebné je jednotlivě vymezovat v územním plánu. Funkční plochy, které tvoří základní kostru urbanistické koncepce, jsou navrženy tak, aby základní funkce byla doplněna co nejširším možným spektrem přípustných funkcí pro dosažení variability a pružnosti při následné realizaci zástavby, vždy však s ohledem na ochranu prostředí. Jsou navržena jen nezbytná omezení s ohledem na stávající strukturu zástavby a hygienické požadavky. Plochy bydlení – SO, SOV, BH Stávající i zastavitelné jsou navrženy formou ploch smíšených obytných v členění na smíšené obytné – SO a smíšené obytné venkovské (specifický charakter lidové architektury) – SOV. Jako samostatný typ je vymezena plocha sídliště městského charakteru - bydlení v bytových domech – BH. Toto členění umožňuje odlišit požadavky na přípustné využití a zejména na ochranu hodnot vymezených urbanisticky hodnotných ploch, kde je vyšší nárok na dodržení vesnického charakteru zástavby. V ostatních částech sídel jsou stanoveny volnější nároky na přestavby i novostavby v zastavitelných plochách. Plochy BH jako nevhodný typ zástavby jsou stabilizovány, ale bez dalšího plošného rozvoje (ani není požadován). Smíšené využití odpovídá tradičnímu využití ploch malých sídel v minulosti – bydlení, řemesla a hospodaření vždy tvořily jeden celek – bydlení a ekonomické aktivity patřily k sobě. Současnost je odlišná, většina lidí pracuje mimo obec nebo dům, ale smíšené funkce zůstaly. Jsou to buď formy hospodaření v malém, drobná řemesla nebo výroba, které je třeba v plochách v souladu s tradicí zachovat. Plochy výroby V Jsou všechny navrženy flexibilně jako smíšené výrobní, umožňují tedy reagovat na potřeby vlastníků v širším rozsahu forem výroby. Jsou vymezeny tři základní stávající plochy výroby jako samostatná funkce s ohledem na potřebu eliminovat negativní vlivy na okolí. Je navržena ochranná zeleň a stanovena hranice negativního vlivu. Plochy občanského vybavení OV, OS Jsou rozčleněny na veřejné základní a tělovýchovná a sportovní zařízení. Zahrnují základní stabilizované veřejné vybavení obce, které by nemělo být omezováno. Soukromé záměry mohou být realizovány v jiných plochách s rozdílným způsobem využití (stanoveny podmínky). Funkční využití umožňuje stavby pro základní funkci, doplněné o související infrastrukturu. Plochy rekreace RI, RH

52

Rekreace je zastoupena v řešeném území individuální rekreací formou rekreačních chat a hromadnou rekreací – areál u Ratmírovského rybníka. Funkce bydlení (trvalého bydlení) zde není přípustná. Přípustné jsou pouze funkce doplňkové, tedy dopravní a technická obslužnost, v případě hromadné rekreace doplnění vybavení pro rekreanty ve stávající ploše. Plochy veřejných prostranství PV Jsou vymezeny plochy veřejných prostranství ve stávajícím zastavěném území. Zahrnují plochy návsí Střížovic, Vlčic a Budkova, samostatně jsou v plochách návsí vymezeny plochy vodní. Zeleň sídelní je zahrnuta v plochách PV. Přípustné využití je stanoveno tak, aby plochy veřejných prostranství plnily základní funkci, tedy veřejné prostory s odpovídajícím vybavením – zelení, dětským hřištěm, posezením, drobnou architekturou. Vodní plochy jako typický prvek návsí prostředí doplňují. Plochy dopravy, plochy technické infrastruktury (v zastavěném území i mimo něj) V členění na: TI technická infrastruktura – inženýrské sítě a zařízení DS dopravní infrastruktura – silniční DZ dopravní infrastruktura – drážní DX dopravní infrastruktura – cesty polní a lesní DG dopravní infrastruktura – garáže Každá z těchto ploch plní speciální funkci, doplněno vždy o funkce související a funkce plnící potřeby ochrany území před různými negativními vlivy, např. před povodněmi, ekologickými a přírodními katastrofami apod. Plochy nezastavěného území V členění na: VV plochy vodní a vodohospodářské NL plochy lesní NZ plochy zemědělské NP plochy přírodní Plochy nezastavěného území mají své specifické funkce - zemědělské a lesní hospodaření, rybnikářství jsou funkce hospodářské. Současně vedle této hlavní funkce plní úlohu ekologickou – stabilizují ekosystémy v krajině a dále musejí umožňovat předcházení přírodních katastrof a jiných problémů, jako je eroze půdy a povodně. Rovněž je třeba umožnit realizaci potřebné technické infrastruktury a některých typů dopravní infrastruktury. Takto byly nastaveny hlavní, přípustné a nepřípustné funkce a provázány s §18 stavebního zákona. Plochy NP jsou specifické nadřazenou funkcí ekologicky stabilizačních prvků v krajině. Převážně se jedná o nelesní zeleň (obvykle v katastru vedeny jako ostatní plochy – např. neplodná půda, meze, remízy apod.), kterou je potřeba v krajině udržet. Plochy ÚSES – viz odůvodnění koncepce krajiny. Plochy ÚSES mají překryvnou funkci. V plochách ÚSES platí regulace pro funkční plochy např. VV, NZ, NL, NP s omezeními danými podmínkami pro plochy ÚSES. Jedná se o veřejný zájem, zajišťující ekologickou rovnováhu a biodiverzitu území. V řešeném území se s jedinou výjimkou jedná o funkční soustavy.

Veřejná infrastruktura Stav  Technická infrastruktura Vodovod: Střížovice + Vlčice centrální, Budkov individuálně, chaty individuálně Likvidace odpadních vod: Vlčice ČOV, Střížovice částečná kanalizace zaústěná do vodoteče, Budkov individuálně, chaty individuálně Plynovod: regulační stanice VT – ST ve Vlčicích Elektrická energie: Stávající síť vedení vysokého napětí včetně stávajících trafostanic je zakreslena v koordinačním výkresu. V zastavěném území je stávající rozvod nízkého napětí převážně veden nadzemním vedením. ………… Komunikační sítě: Stávající komunikační sítě a komunikační zařízení (ústředna) jsou zobrazeny v koordinačním výkresu. Nové sítě v ÚP navrženy nejsou, je možné je umisťovat v souladu s přípustným využitím ve všech vhodných plochách s rozdílným způsobem využití podle aktuální potřeby. 

Dopravní infrastruktura 53

Okrajem území prochází silnice I/23 z Jindřichova Hradce na Třebíč a Brno. Žádná z místních částí obce není situována přímo u této komunikace. Střížovicemi, Vlčicemi a Budkovem procházejí silnice III. třídy č. 1344, spojka 1343 a, 1343, 2318 a 2315 propojující území s J. Hradcem, Kunžakem a Strmilovem. Veřejná doprava autobusová Zastávky: Střížovice, Obal, Rozkoš u Hejtmana, Vlčice, Budkov Místní doprava pěší a cyklistická. Pěší doprava se odehrává převážně uvnitř zástavby po průjezdních komunikacích a místních obslužných komunikacích. Doprava cyklistická je zde zastoupena rekreační cyklistickou trasou Jindřichův Hradec – Jindřiš – okruh Blažejov – Oldřiš – Mutyněves – Nová Olešná – Strmilov – Leština – Kunžak – Střížovice – Vlčice – Malý Ratmírov – Blažejov. Trasa je vedena převážně po silnicích III. třídy, stejně tak jsou silnice III. třídy využívány cyklisty pro spojení mezi obcemi. Železniční doprava. Železniční doprava slouží nákladní a osobní dopravě. Jedná se o úzkokolejnou dráhu Jindřichův Hradec - Nová Bystřice, kterou provozuje soukromá společnost Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. Zastávky v rámci řešeného území: Střížovice. 

Veřejné občanské vybavení

Návrh 

Technická infrastruktura

Čištění odpadních vod: V územním plánu je navržen zejména systém čištění odpadních vod – stávající čistírna odpadních vod je dostačující i pro likvidaci odpadních vod ze zbylé zastavěné části a zastavitelných ploch Vlčic a Střížovic. Byl navržen koridor TI-K pro hlavní kanalizační sběrač podle zpracovaného projektu (viz podklady pro ÚP). Je navržen jako veřejně prospěšná stavba – VVT1. Pro Budkov, chatové oblasti a solitérní lokalitu se změna likvidace odpadních vod nenavrhuje. Zásobování vodou: Stávající systém zásobování vodou Střížovic a Vlčic z centrálních vlastních zdrojů obce je vyhovující. Lze napojit i rozvojové lokality. Budkov a oblast rekreačních chat jsou zásobovány z vlastních zdrojů. Systém zůstane zachován, zastavitelné plochy individuální rekreace budou zásobovány vodou z vlastních zdrojů. Zásobování elektrickou energií: Po konzultaci s provozovatelem sítě E.ON se nenavrhují nové TS. Nově navržené zastavitelné plochy mohou být připojeny po vybudování nových kabelových rozvodů NN, některé navíc po případném posílení stávajících rozvodů NN. Realizace zařízení (trafostanic a vedení vysokého napětí) je umožněna v přípustném využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkčních ploch) v případě budoucí potřeby, za podmínky, že trafostanice nebudou umisťovány do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů. Plochy pro nakládání s odpady: Stávající systém je vyhovující, nenavrhují se nové zastavitelné plochy. Obec má v současné době sběrný dvůr ve Střížovicích (v objektu jednoho ze statků). Stávající místa pro sběr tříděného odpadu nejsou vymezena v ÚP, jde o příliš velkou podrobnost a stanoviště mohou být měněna. Nová mohou být umístěna v rámci veřejných prostranství. 

Dopravní infrastruktura

Železniční doprava: Řešeným územím prochází železniční trať úzkokolejné dráhy se zastávkou Střížovice. Návrhem není dotčena, změny se nenavrhují. Silniční doprava: 54

Řešeným územím prochází silnice II/163, která se nedotýká žádného zastavěného území. Změny se nenavrhují. Ostatní silniční síť: Stávající silniční síť se návrhem nemění. Je navržena zastavitelná plocha Z11 pro napojení lokality Z4 na stávající místní komunikace. Je navržena zastavitelná plocha Z12 pro napojení lokality Z5 na stávající komunikace III. třídy. Pro lokalitu Z5 není možné jiné kvalitní dopravní napojení, než přímo na komunikaci III. třídy. Pěší doprava Je navržena zastavitelná plocha Z13 pro pěší propojení obou centrálních částí obce – Vlčic a Střížovic.  Veřejné občanské vybavení Stávající občanské vybavení je na úrovni potřebné pro obec významu Střížovic. Další občanské vybavení je možné v plochách smíšených obytných, pokud by bylo třeba je zřizovat.

Veřejně prospěšné stavby VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA KÓD ÚČEL K.Ú. VVD1 KORIDOR PRO CHODNÍK STŘÍŽOVICE, STŘÍŽOVICE – VLČICE VLČICE Pěší propojení zajišťuje bezpečnou pěší dopravu mezi nejdůležitějšími místními částmi podél stávající silnice. Tvoří základní pěší osu území v zastavěné centrální části. Silniční komunikace slouží osobní i nákladní dopravě, pěší propojení je proto potřebné z hlediska bezpečnosti. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA KÓD ÚČEL K.Ú. VVT1 HLAVNÍ KANALIZAČNÍ STRŘÍŽOVICE, SBĚRAČ VLČICE Navržená stavba je nedílnou součástí systému čištění odpadních vod v obci, je technickým napojením části Střížovic na stávající ČOV. Stavba splňuje požadavky Zadání. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ KÓD ÚČEL VPO1 REVITALIZACE VODNÍHO TOKU MEZI STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM A HRADEČKEM VPO 2 LOKÁLNÍ BIOKORIDOR LBK- ZAJIŠTĚNÍ FUNKČNOSTI V PLNÉ MÍŘE

K.Ú. STŘÍŽOVICE, BUDKOV

BUDKOV

Veřejně prospěšná opatření obsahují prvky zajišťující funkčnost systému ÚSES. VPO1 Revitalizace vodního toku – navržena na základě ÚAP, tok je součástí lokálního systému ÚSES – biokoridoru a biocentra. VPO2 LBK částečně funkční – navrženo pro zajištění plné funkčnosti prvku. Součástí koridoru je břehová zeleň, která je na předepsanou šíři doplněna v ploše zemědělské. Vymezeno není za účelem vyvlastnění, ale zejména deklarování veřejného zájmu u tohoto opatření.

Odůvodnění koncepce krajiny včetně ÚSES Odůvodnění základní koncepce krajiny

55

Základní koncepce krajiny je založena na stávajícím členění na urbanizované plochy a volnou krajinu. Zohledňuje požadavky AZÚR na základní typy krajiny – převážně „rybniční“, v menším měřítku je zastoupen krajinný typ „polní“. Jsou respektovány chráněné prvky přírody a stanovena jejich ochrana a dále ochrana přírodních hodnot je rozvinuta v návrhu systému ÚSES. Zásady uvedené v AZÚR jsou určující pro návrh územního plánu. Celková urbanistická koncepce a rovněž tak koncepce uspořádání krajiny navržená územním plánem podporuje realizaci „zásad“ pro krajinné typy a krajinný ráz. Cílem je respektovat krajinný ráz rybniční krajiny jako souhrn hodnot zastavěného (urbanizovaného) území a nezastavěného území (volné krajiny), uchovat její charakteristické znaky: harmonické měřítko, urbanistické a přírodní hodnoty. Dále potřeba chránit a rozvíjet stav území, kdy krajina a sídla tvoří harmonický celek. Důležitým prvkem je sídlení zeleň ve všech formách, které se v území vyskytují. Sídla jsou součástí krajiny, mohou do obrazu krajiny zasahovat pozitivně (vesnické celky dochované v autentické podobě) nebo naopak rušivě (sídliště). Proto je nutné pozitivní prvky posilovat, chránit autenticitu a zamezit dalšímu rozvoji neadekvátních forem výstavby, tj. vyloučit rušivé vlivy, nevnášet nepůvodní architektonické a urbanizační prvky, nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby. Stavby v nezastavěném území (ve volné krajině ve vztahu k §18 SZ): Ochrana nezastavěného území (volné krajiny) není v řešeném území formálním požadavkem. Proto je okruh staveb pro zemědělství, umožněných v plochách zemědělské půdy minimalizován, jsou umožněny jen stavby formou lehkých přístřešků (viz definice použitých pojmů). Vyloučena je jakákoliv funkce bydlení nebo rekreace, zakládající formu tzv. roztroušené zástavby v krajině mimo sídla. Rovněž nejsou umožněny stavby trvalého charakteru pro ustájení dobytka apod. Nová zástavba mimo sídla ve volné krajině je možná pouze v rozsahu, který je vymezen v přípustném využití funkčních ploch (zejména NZ, NL a ZP), s výjimkou ploch RI navržených v návaznosti na stávající plochy RI, které byly převzaty z ÚPO a plochy stávajících chat, které mají vymezen vlastní pozemek, ale nemají vymezen stavební pozemek a jsou umístěny na plochách lesních. Stavby pro zemědělství jsou umožněny v krajině pouze formou lehkých přístřešků. Nepřípustné jsou zejména stavby pro rekreaci, bydlení, dále stavby pro zemědělství spojené s jakoukoliv formou bydlení nebo rekreace. Jde tedy o stavby trvalého charakteru. Nepřípustné jsou mobilní domy nebo výrobky, které by mohly k bydlení sloužit. Stavby pro rekreaci a cestovní ruch – přípustné jsou pouze cyklostezky a přístřešky pro odpočinek v přímé vazbě na cyklistické trasy (definice viz. kap. f.) Velkoplošné oplocení ve volné krajině je přípustné pouze formou umožňující prostupnost pro drobné živočichy, což zohledňuje vstupní limit migračně významné území rozkládající se v celé ploše s výjimkou sídel. Technická infrastruktura v nezastavěném území rovněž musí být umisťována s ohledem na krajinný ráz. Proto jsou vyloučeny větrné elektrárny a je stanoven požadavek na sdružování mobilních operátorů do jednoho objektu pro omezení výškových staveb. Umisťování dopravní infrastruktury je regulováno, aby nedocházelo k fragmentaci krajiny. Všechna tato omezení zajišťují požadovanou ochranu krajinného rázu a současně zásadní požadavek na ochranu volné krajiny, migrace živočichů a uchování přírodních hodnot. Není tím omezen požadavek na hospodářský rozvoj území. Umožněna jsou ochranná opatření, zajišťující bezpečnost obyvatel v případě živelných pohrom a pro zvýšení ekologické stability území: V nezastavěném území v plochách lesních a zemědělských je možno umisťovat stavby protipovodňových a protierozních opatření včetně suchých poldrů, revitalizační opatření pro zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof. Typy krajiny podle AZÚR s promítnutím do řešení Cílové charakteristiky krajiny: rybniční, polní. Typ krajiny rybniční:  cílová charakteristika – zachování charakteru tohoto typu krajiny Je v řešeném území převládající. Zásady pro činnost v území k zachování charakteru krajiny, uvedené ve výroku, jsou zapracovány do řešení různými formami – ochrana volné krajiny je prvotním požadavkem. Podstatným prvkem rybniční krajiny jsou právě vodní plochy. Návrhem jsou stabilizovány, je navržena jedna konkrétní vodní plocha 56

(Z10), další mohou vznikat na základě přípustného a podmíněného využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. Ochrana zeleně je podpořena návrhem ÚSES a stabilizací nelesní zeleně formou vymezení ploch zeleně přírodního charakteru (NP). Rekreace formou chat je rozvíjena jen v lokalitě již zčásti zastavěné, mimo lesní plochy a s ohledem na okolní přírodní hodnoty. Tato forma rekreace by dále neměla být u Ratmírovského rybníka plošně rozvíjena. Typ krajiny polní:  cílová charakteristika – zachování tohoto typu krajiny Zasahuje pouze na malou část řešeného území na jihu, neovlivňuje podstatně charakter krajiny, zde se jedná o mozaiku lesních a zemědělských půd a plochu těžby. Zásady pro činnost v území k zachování charakteru krajiny jsou zaměřeny na ochranu zemědělského půdního fondu, zejména s vyšší třídou ochrany. V řešeném území se v ploše typu krajiny polní nachází půdní fond III. třídy ochrany a plocha těžby rašeliny, žádná urbanizovaná plocha. ÚSES Současný stav krajiny Osídlení bioregionu je až z doby středověku. Lesy jsou většinou přeměněny na kulturní porosty, v bezlesí nyní převažuje orná půda nad loukami a pastvinami. Velké rybníky byly převážně založeny v 16. století. Typická část bioregionu je tvořena členitou pahorkatinou až vrchovinou na žulách s bikovými bučinami, květnatými bučinami na kopcích a podmáčenými sníženinami s rašeliništi. Nereprezentativní část je tvořena nižšími plošinami na rulách s pruhy žul a kotlinami s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Třeboňského bioregionu. Bioregion se vyznačuje poměrně nízkou biodiverzitou zvyšovanou především prvky vázanými na kyselé mokřady. Celkovým rysem je značná oligotrofie a vliv zamokření. Struktura vegetačních formací v širším kontextu je následující: Charakteristika bioregionu Charakteristika bioregionu Podle biogeografického členění České republiky (Martin CULEK a kolektiv, Biogeografické členění ČR, Enigma, Praha 1996) leží Střížovice v Novobystřickém bioregionu (1.47). Z hlediska širšího krajinného rámce se jedná o území se střední až vysokou ekologickou stabilitou. Geomorfologické zařazení Podle regionálního geomorfologického členění České republiky je celé řešené území součástí provincie Česká vysočina, soustavy Česko-moravské, podsoustavy Českomoravská vrchovina. Západní část území je součástí celku Javořická vrchovina a podcelku Novobystřická vrchovina. Leží v jižní části jindřichohradeckého okresu a přechází do Rakouska, kde spadá k Rakouské Dyji hřbety vysokými přes 600 metrů. Nejvyšším bodem je Vysoký Kámen (738 metrů nad mořem). Střední sklon je 3°31´, střední nadmořská výška 592 metry. Převládající výšková členitost je 75 až 200 metrů. Nejzápadnější okraj území je v rámci Novobystřické vrchoviny součástí okrsku Kačležská kotlina, střední část území obce patří do okrsku Člunecká pahorkatina. Východní a severní část obce leží v celku Křemešnická vrchovina a konkrétním podcelku Jindřichohradecká pahorkatina. Tato členitá pahorkatina (tektonicky málo narušená s místy zachovalými rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů) má střední nadmořskou výšku 537 metrů a střední sklon 2°31´. Převládá výšková členitost 75 až 150 metrů. Nejnižší nadmořská výška je 445 metrů, nejvyšší 665 metrů (vrch Čihadlo). Konkrétně se jedná o okrsek Žirovnická pahorkatina. Klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí ČSSR - Quitt, GÚ ČSAV Brno, 1971, leží Střížovice v mírně teplé oblasti, konkrétně okrsku MT 7. Léto je zde krátké až velmi krátké, mírně chladné. Přechodná období jsou dlouhá s mírně chladným jarem a mírným podzimem; zima je normálně dlouhá až dlouhá, mírná až mírně chladná. Doba trvání sněhové pokrývky je normální. Základní klimatické charakteristiky: Metodika práce STG jsou v tabulkách označeny kódem, který je složen z označení vegetačního stupně, kódu trofické a hydrické řady. Sdružují ekologicky podobné přírodní ekosystémy se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, které se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Zastoupení nadstavbových jednotek geobiocenologické typizace je uváděno dle Zlatníkova systému (Zlatník, 1976). 57

Vymezení Územím prochází regionální systém ÚSES. Byl zapracován podle AZÚR a zpřesněn na podrobnost katastrální mapy. V územním plánu byl vymezen lokální systém ÚSES na základě Plánu ÚSES, zpracovaného Ekoservisem České Budějovice, ing. Škopkem, leden 2016. Regionální úroveň: Regionální systém ÚSES byl navržen v rozsahu, určeném AZÚR. V řešeném území je zastoupen regionálním biocentrem RBC 669 v jihozápadní části území. Navazuje regionální biokoridor RBK 500, převážně situovaný v západní části na hranici řešeného území – zahrnuje Ratmírovský rybník. Dále pokračuje rozšířením v nivě mezi Vlčicemi a Střížovicemi, dále koridorem v zastavěném území a na východě zahrnuje rybník Hejtman. Lokální úroveň: Kostrou územního systému ekologické stability je v řešeném území lokální systém, navazující na regionální. Do regionálního biokoridoru jsou vložena lokální biocentra. Lokální systém je doplněn interakčními prvky, které představují ekologicky stabilní plochy v území (drobné vodní plochy a nelesní zeleň). Koordinace s ostatními zájmy v území: Vymezení systému ÚSES je plně v souladu s ostatními zájmy v území. Je součástí celkové koncepce krajiny. Návaznost na vyšší úroveň ÚSES: Lokální systém řešeného území je napojen na regionální ÚSES. Byly zohledněny návaznosti na sousední obce v souladu s jejich zpracovanými nebo rozpracovanými územními plány k lednu 2016.

Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha

1 (generelové číslo RBC 669) Krvavý rybník Regionální biocentrum 4+8 5A3, 5A4, 5A6, 5AB3, 5AB4, 5AB5, 5B3, 5B4, 5B5 48,37 ha 2 (generelové číslo RBK 500) Na Hamerském potoce – Peřeje Regionální biokoridor 1+2+3+4+5+6 5A3, 5AB3, 5AB4, 5B3, 5B4, 5BC5, 5C3 96,04 ha

Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha

3 (generelové číslo LBC 289) Nad Ratmírovským rybníkem Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 4 5A3, 5A4, 5AB3, 5AB4, 5B5 0,67 ha


4 (generelové číslo LBC 290) Na Pustém Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 4 5A3, 5AB3 0,04 ha

Číslo Název Charakter

5 (generelové číslo LBC 291) Vlčice Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 58

Mapa STG Rozloha

2 5AB3 3,13 ha


6 (generelové číslo LBC 292) Střížovice Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 5 5AB3 9,51 ha


7 (generelové číslo LBC 293) Rozkoš Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 2+5+6 5AB2, 5AB3, 5B5, 5BC5, 5C3 19,19 ha


8 (generelové číslo LBC 294) U Hejtmana Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 3 5A3, 5AB2, 5AB3, 5B3, 5B5 3,63 ha


9 (generelové číslo LBC 295) Na směnách Lokální biocentrum – součást regionálního biokoridoru 3 5B3, 5AB4, 5B4 3,52 ha


10 Chlum Lokální biokoridor 3+6+7 5AB2, 5AB4, 5B5 2,29 ha


11 Fajka Lokální biokoridor 6 5A3, 5AB2, 5AB3, 5B3 2,05 ha

Číslo Název Charakter Mapa STG

12 Pláňava Lokální biocentrum 5+6 5A3, 5AB2, 5AB3, 5AB4, 5B3, 5B4, 5B5 59

Rozloha

3,41 ha

Regulativy pro plochy zařazené do ÚSES Regulativy mají dvě základní funkce: 1) Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES. 2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny, Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES. Biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde umisťování staveb mimo přípustných, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a nepřípustné jsou i veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: umisťování staveb mimo přípustných, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu. Navržené (nefunkční) prvky Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Popis jednotlivých prvků a popis managementu ploch je v Plánu ÚSES, který zpracoval ing. Škopek a byl předán obci. Pro přílišnou podrobnost zásadně nestavební povahy zde není uveden. Hlavní, přípustné a nepřípustné využití – tedy překryvné funkce – je součástí kap. f. výrokové části a upravuje podmínky pro umisťování staveb v plochách ÚSES v souladu s plánem ÚSES. Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. V řešeném území jsou vymezeny následující interakční prvky: Funkční IP – neměnit stávající stav úpravami, snižujícími funkčnost prvku v rámci ÚSES

Označení

Název

Stav

A

NA VLČICKÝCH SMĚNKÁCH

Rozsáhlý porost dřevin okolo rybníků, vodoteče a cest doplněný polokulturními podmáčenými lukami.

B

VRABČÁK

Porost dřevin okolo vodoteče a malé vodní nádrže.

60

Označení

Název

Stav

C

VE SMĚNÁCH

Porost dřevin okolo rybníka, vodoteče a cesty doplněný podmáčenou loukou a travinobylinnou vegetací.

D

STŘÍŽOVICE

Několik mezí mezi řemenovými pozemky a podél místní komunikace s hustým porostem dřevin a travinobylinnou ladní vegetací.

E

RYBNÍČKY POD VRCHY

Kaskáda malých rybníčků s litorálem a podmáčená ladní vegetace dřevinné i travinobylinné varianty.

F

STŘÍŽOVICKÝ RYBNÍK

Břehový porost autochtonních dřevin.

G

NAD HRADEČKEM

Porost dřevin a podmáčené louky okolo dvou malých rybníků.

Nefunkční IP - pro navržené prvky vypracovat projekty prvků ÚSES, které zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Označení Název Opatření - návrh H

VLČICKÝ KOPEC


Ch

K HEJTMANU

Oboustranná výsadba listnatých dřevin okolo místní komunikace.

I

BUDKOV

Výsadba listnatých dřevin podél místních komunikací.

J

NAD BUDKOVEM


K

U SILNICE


L

U HEJTMANA

Doplnění oboustranné výsadby listnatých dřevin okolo místní komunikace.

M

K STŘÍŽOVICKÉMU RYBNÍKU


N

NAD STŘÍŽOVICKÝM RYBNÍKEM


O

VRCHY


P

U RYBNÍČKŮ


Nefunkční IP: Konkrétní řešení bude navrženo v následných dokumentacích (Projekt prvku ÚSES). Tato podmínka je důležitá vzhledem k tomu, že laické řešení nezohlední všechny potřebné biologické aspekty potřebné pro skutečně funkční prvek. Podmínka vychází z Plánu ÚSES. Nejedná se zde o „zahradnické“ řešení – typ výsadeb musí splňovat všechny aspekty pro biologické fungování v rámci celého systému ÚSES. Pro navržené prvky je tedy třeba vypracovat projekty prvků ÚSES, které zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Pokud řešené nemá být pouze formální, je nutné typ výsadeb navrhnout odborně (podrobnost nad rámec ÚP). V opačném případě by mohlo dojít k nehospodárnému využití finančních prostředků (např. realizovaná výsadba bude pro stanoviště nevhodná a dojde k jejímu znehodnocení). Podmínky hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a nepřípustného využití pro plochy ÚSES viz kap.f. Závěr – význam ÚSES, doporučení Cílem ÚSES je ochrana přírodních společenstev před lidskou činností (odlesněním, odvodněním, regulacemi a podobně) i úprava některých funkcí krajiny. Jedná se zejména o úpravu hospodaření na některých pozemcích. Za nejdůležitější poznatky při zpracování ÚSES považujeme:

61

Celkový charakter krajiny řešeného území je harmonický, přičemž větší množství nelesní dřevinné vegetace roste především okolo vodních toků a na mezích. Odlesněná krajina byla do značné míry zorněna, v současnosti jsou některé plochy opět zatravňovány. Vodní režim je narušen, což souvisí s historickým odvodněním krajiny a provedenými úpravami drobných vodních toků. Základní doporučení pro zlepšení ekologické funkce krajiny a) Posílení kostry ekologické stability je možné, přičemž se jeví jako nejvhodnější využití navržených prvků a správný management prvků stávajících. b) Důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management. c) U vodotečí v minulosti upravených usilovat o možnost jejich revitalizace a vypracovat příslušné projektové dokumentace. d) Vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů. Návrhy v krajině -

-

revitalizace vodního toku mezi rybníky Střížovický a Hradeček - VPO1 Je navržena revitalizace napřímeného toku mezi rybníky Střížovický a Hrádeček. Tok je součástí lokálního biocentra a částečně biokoridoru, proto jeho revitalizace je vhodným řešením pro zlepšení ekologické stability i retenční schopnosti krajiny. ÚSES: částečně funkční LBK – VPO 2. Biokoridor je částečně funkční, podél břehu je tvořen náletovou břehovou zelení, zbytek potřebné šíře tvoří zemědělský pozemek. nefunkční interakční prvky H – P, viz výše

Protierozní opatření Jsou navržena obecně v možnostech využití ploch s rozdílným způsobem využití, dále stabilizací nelesní zeleně a návrhem systému ÚSES. Tato opatření přispívají k zadržování vody v krajině a zpomalení odtoku. Migračně významné území Pokrývá celé řešené území s výjimkou zastavěného území. V územním plánu je navržena koncepce krajiny, která zajišťuje migrační propustnost území v plném rozsahu. Je zohledněna zejména nutnost prostupnosti pro drobné živočichy při oplocování pastvin pro dobytek. Bariery v území, bránící migraci se nenavrhují. Ochrana před povodněmi Z podkladů vyplývá, že akutní ohrožení hrozí 25 obyvatelům. Doporučená opatření spočívají v budování zídek v ohrožených místech a úpravách průtočnosti stávajících mostků. Toto je umožněno ve využití příslušných ploch. Detail řešení není v úrovni územního plánu. Jsou stanoveny zásady pro záplavové území, aby bylo eliminováno potencionální riziko např. budováním staveb v záplavovém území. V aktivní zóně záplavového území nejsou přípustné žádné stavby s výjimkou protipovodňových opatření a staveb pro snížení rizika ohrožení území. Rekreační využití krajiny Jakékoliv rekreační využití krajiny nesmí snižovat ekologickou stabilitu území ani ohrozit přírodní hodnoty. Rekreační lokality jsou převážně umístěny v těch částech řešeného území, které mají vysokou přírodní hodnotu včetně chráněných jednotlivých prvků. Návrh vymezuje možné rozvojové plochy tak, aby hodnoty nebyly ohroženy, ale mírný rozvoj umožněn tam, kde navazuje na stávající zastavěné plochy. Ve volné krajině není připuštěn rozvoj v podobě pobytové rekreace. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je podmíněna cestní sítí. Stávající cesty jsou stabilizovány vymezením jako samostatná dopravní funkce DX. Nová propojení pěší, cyklistická apod. jsou umožněna v přípustném využití ploch s rozdílným způsobem využití, pokud vznikne požadavek na jejich zřízení. Plochy pro dobývání nerostů

62

Je vymezeno území dobývacího prostoru. Jedná se o povrchovou těžbu - těžba rašeliny. Plocha zasahuje po okraji do ploch ÚSES, ale tyto plochy nejsou těženy, jsou zarostlé náletovou zelení. Nejde tedy o střet. Územně analytické podklady Určení problémů k řešení v ÚPD:  řešení likvidace odpadních vod  nedostatečná protipovodňová ochrana  nesoulad vymezení prvků ÚSES s AZÚR, nenávaznost na sousední obce  splachy z polí Zdůvodnění řešení vzhledem k uvedeným problémům  navržen koridor kanalizace  navržen systém ÚSES v návaznosti na sousední obce a v souladu s AZÚR  navržen systém přípustného využití tak, aby následné dokumentace (např. pozemkové úpravy) řešily detailně problém splachů a protizáplavových opatření v okolí můstků přes potok Vyváženost územních podmínek A. PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zlepšení životního prostředí je dosaženo návrhem čištění odpadních vod pro část obce Vlčice, návrhem hranic negativních vlivů ploch výroby a ČOV a dále navrženou formou ochrany přírody. Součástí ochrany je i návrh systému ÚSES. B. PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Návrh územního plánu umožňuje další rozvoj výroby a drobného podnikání. K dispozici jsou plochy stávajících areálů výroby, dále všechny plochy smíšeného využití. C. PRO SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST OBYVATEL Návrh územního plánu obsahuje vymezení ploch pro stabilizaci obyvatel formou ploch pro bydlení a veřejná prostranství. Nepříznivé podmínky nízké podnikatelské aktivity řeší stabilizací stávajících ploch pro výrobu, ale s flexibilním využitím a smíšených obytných. Ráz místa (identifikace obyvatel s místem) je chráněn formou ochrany architektonických a urbanistických hodnot.

Odůvodnění definice použitých pojmů, neuvedených ve stavebním zákoně (SZ) ani jiných právních předpisech Definice použitých pojmů vysvětlují zejména pojmy týkající se ochrany hodnot a životního prostředí. Základní závazné definice pojmů jsou uvedeny ve výrokové části v kapitole f. Definice upřesňují význam pojmů, užitých ve stanoveném funkčním využití ploch zastavěného i nezastavěného území, využívaných ke smíšeným funkcím. Stanovují hranici rozsahu činností, které jsou umožněny v zastavěném území, a to tak, aby byly zajištěny nerušené podmínky pro bydlení. Plochy bydlení jsou vymezeny jako smíšené obytné, s možností drobného podnikání a chovu domácích zvířat. Je tedy nutné nějakým způsobem omezit rozsah těchto aktivit, aby nedocházelo k narušování životních podmínek mezi sousedy na základě neadekvátně rozsáhlé hospodářské činnosti, omezující práva sousedů. Jsou tedy stanoveny podmínky, aby negativní vliv nepřesahoval na pozemky sousedů. Jedná se o pojmy:  drobná výroba a drobné služby Výroba umístěná v plochách bydlení, buď přímo jako součást obytné části domu nebo samostatný objekt (např. využití stávajících hospodářských částí statku apod.), kapacitně malá. Výroba nehlučná, bez vysokých nároků na dopravu, bez dalších negativních vlivů na okolí.  stavby pro drobné pěstitelství a chovatelství Skleníky, chov drobného hospodářského zvířectva, např. králíci, slepice apod.  chov koní, ovcí, koz, krav, prasat v malém měřítku Chov v podmínkách domácího chléva, ne velkochov v halovém objektu. Vždy bez vlivu na okolní plochy bydlení, zejména z hlediska zápachu.  drobné plochy pro sport. 2 Plochy do 50m

63



plochy pro tříděný komunální odpad – plochy pro kontejnery na tříděný odpad

Pro vymezení staveb v nezastavěném území byly vytvořeny definice pro přípustné stavby potřebné pro hospodářské využití krajiny. Současně musí stavby splňovat kritérium ochrany krajinného rázu a ochrany nezastavěného území. Je regulováno prostorové uspořádání, omezeno na stavby malých rozměrů a stanoven požadavek dočasného charakteru – při změnách ve funkčním využití území nezůstanou chátrající stavby v krajině. Pro definici byl použit termín „dočasná stavba“, dříve definovaný ve vyhlášce č. 85/ 1976 Sb., § 1, odst.2, bod b. Jedná se o pojmy:  lehký přístřešek Dočasná stavba lehké skeletové nosné konstrukce ze dřeva nebo kovu (nikoli zděná), zastřešená, opláštění dřevěné, stavba přízemní, podlaha na úrovni terénu, stavba provedená takovým způsobem, aby po likvidaci mohl být pozemek a jeho okolí užit k původnímu účelu (např. zemědělská půda, zeleň přírodního charakteru). Vždy bez pobytových místností a přípojek na technickou infrastrukturu. Jedná se např. o včelíny, seníky, přístřešky pro chovaná zvířata a zvěř.  přístřešky pro odpočinek Lehký otevřený přístřešek pro odpočinek v přímé vazbě na turistické nebo cyklistické trasy nebo stezky. Vždy bez pobytových místností a přípojek na technickou infrastrukturu.  stavby pro myslivost a hospodaření v lese Pouze nezbytně nutné stavby, zařízení a opatření pro hospodaření v lese, pro myslivost a ochranu přírody, vždy bez pobytových místností, neumožňující bydlení a rekreaci. Podmínkou je respektování krajinného rázu a ochrany přírody. Jedná se např. o posedy, krmelce, oplocení lesních školek, kolny na krmivo a nářadí.  oplocení pastvin Oplocení, které umožňuje prostupnost pro drobné živočichy.  extensivní zemědělské nebo lesnické hospodaření Hospodaření orientované ne na maximální výnos, ale na ekologickou stabilitu. V podmínkách zemědělského hospodaření např. trvalý travní porost, nikoli orná půda. Velká pozornost je věnována ochraně architektonických a urbanistických hodnot a související ochraně krajinného rázu. Tyto povinnosti vyplývají pro projektanta z § 19 stavebního zákona, odst. b),d),a e). Projektant je vázán dále povinností respektovat požadavky vyplývající z AZÚR. Pro převažující typ – krajina rybniční je povinen: Respektovat stávající vesnický charakter zástavby, chránit vesnický ráz současné zástavby a dodržet ho i u staveb v zastavitelných plochách. Vyloučit rušivé vlivy, nevnášet nepůvodní architektonické a urbanizační prvky, nepovolovat necitlivé umístění a vzhled nové zástavby. Chránit stávající charakter krajiny, respektovat krajinný ráz jako souhrn hodnot zastavěného (urbanizovaného) území a nezastavěného území (volné krajiny). Uchovat charakteristické znaky krajiny: harmonické měřítko, urbanistické a přírodní hodnoty. Projektant tedy odpovídá za řešení ochrany hodnot, jak jsou výše uvedeny. V řešeném případě se jedná o ochranu urbanistických a architektonických hodnot dochovaných v historicky nejstarších částech obcí, a to diferencovaně pro H1, H2 a H3 podle jejich významu. Je dochováno plošné uspořádání - urbanistická struktura (rozvolněná zástavba, centrální prostor, půdorysné uspořádání stavení) i prostorové uspořádání – obytné stavby s jedním nadzemním podlažím a typickým sedlovým tvarem střech. Celkový charakter je harmonický prostorově i plošně. Proto jsou hodnoty, které mají být chráněny, dobře dochovány a nelze dopustit jejich narušování v budoucnu. Prostředkem pro ochranu je zejména stanovení plošného a prostorového uspořádání takovým způsobem, aby tyto hodnoty nebyly třeba i jedním nevhodným zásahem porušeny nenávratně. V §19 odst. d) je uvedeno: „Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.“ V daném případě byl proto stanoven požadavek na výškovou hladinu včetně tvaru střech, protože v měřítku malé obce je podstatný právě tvar střechy, pouze uvedení podlažnosti nezabrání rušivým stavbám (např. s plochou střechou), které zásadně porušují vesnický ráz, soulad a harmonii prostředí. Tyto podmínky jsou nutné zejména pro vymezenou urbanisticky cennou plochu. Vesnický charakter zástavby  vesnický charakter zástavby 64

Zásadní typické znaky: - Plošné uspořádání: Preference rozvolněné zástavby s dostatečně velkými zahradami, uzavřené nebo polootevřené dvory, většinou všechny funkční části stavby stavebně spojené do jednoho celku; umístění staveb na pozemcích: NIKDY uprostřed pozemku jako městské vilky. Stavby mohou být orientovány ke komunikaci podélně i kolmo (štítem). Půdorys staveb vždy obdélníkový (nejlépe v poměru stran 3 : 1, minimálně však 2 : 1). - Prostorové uspořádání: Výšková hladina: Stavby jednopodlažní, nadezdívku minimalizovat, úroveň podlahy přízemí držet co nejníže. Tvar střech sedlový, zcela ojediněle s malou polovalbou, sklon 38˚ až 45˚. - Materiály a architektonický detail staveb: V současné době již pouze zděné stavby. Vyloučeny jsou srubové stavby, mobilní domy apod. Užitá definice vesnického charakteru zástavby je na hranici běžného plošného a prostorového uspořádání územních plánů dle §43 stavebního zákona. Jak bylo výše vysvětleno, projektant se domnívá, že s detailem územního plánu malé obce je třeba pracovat jinak, než u velké obce nebo města. Narušení měřítka a charakteru je zde v jiné rovině, něž u větších sídel. Definice použitá ve výroku obsahuje podrobnost nezbytnou pro jednoznačné specifikování vesnického charakteru zástavby. Neobejde se bez určitých zásadních detailů, které jsou ale pro ochranu krajinného rázu a ochranu architektonických a urbanistických hodnot klíčové. Definice vesnického charakteru zástavby musí být stanovena tak, aby sloužila dostatečně ochraně hodnot při rozhodování v území. Pro požadovanou ochranu hodnot (zejména požadavek zásad územního rozvoje na ochranu krajinného rázu) nestačí běžné požadavky na prostorové uspořádání, protože obecnými formulacemi nelze docílit požadované ochrany. Například: detail sklonu sedlových střech – pokud nebude dodržen rozsah 38˚ 0, až 45˚, může vzniknout objekt se sklonem střechy např. 15 – 20 zcela neodpovídající požadovanému charakteru (např. typ stavby bungalov). Obdobně se to týká i půdorysného tvaru objektu, který se nesmí blížit čtverci. Na rozdíl od územních plánů větších obcí a měst, kde pro prostorové uspořádání postačí výšková hladina určená např. počtem podlaží, v menším dobře dochovaném sídle je pro ochranu hodnot v prostorovém uspořádání tvar střech zásadní – objekt s např. plochou střechou mezi klasickými sedlovými střechami nenapravitelně naruší charakter prostředí. Informativní podrobnější charakteristika typických znaků: Vesnický charakter zástavby je nutno specifikovat pro tuto konkrétní oblast. Každý region má vlastní typické znaky lidové architektury, které se vzájemně mohou významně odlišovat. Zde se zabýváme vesnickou architekturou Vysočiny, kam lze přiřadit i řešené území. Typická je jednoduchost až strohost architektonického výrazu. Stavby se mohou lišit velikostí, uspořádáním hmot i způsobem urbanistického uspořádání zástavby, sjednocujícím prvkem je tvarová i barevná jednoduchost vlastních staveb.  způsob zástavby obce: Preference rozvolněné zástavby s dostatečně velkými zahradami, uzavřené nebo polootevřené dvory, většinou všechny části stavby stavebně spojené do jednoho celku  funkční využití: Funkční využití může být pouze takové, které nevyžaduje netypické stavby z měřítka vesnice. Převážně se jedná o bydlení, rekreaci v menším měřítku, zemědělskou výrobu, místní služby, drobná řemesla – malovýrobu. Např. nelze umisťovat: hotely, nákupní střediska, velké průmyslové a skladové objekty, sportovní areály s nadmístním významem apod.  umístění staveb na pozemcích: NIKDY uprostřed pozemku jako městské vilky. Stavby mohou být orientovány ke komunikaci podélně i kolmo (štítem).  stavební čáry a oplocení: Stavební čáry mohou být často nejednotné, vzdálenosti staveb od komunikace přizpůsobeny terénu. Stavby s předzahrádkami i bez nich.  tvar, tj. půdorys a výška staveb, počet podlaží a tvar střech: Půdorys staveb vždy obdélníkový, nejlépe v poměru stran 3 : 1, minimálně však 2 : 1. Uzavřené nebo polootevřené dvory, stavba hlavní a stavby doplňkové tvoří jeden stavební celek. Výšková hladina: Stavby jednopodlažní, nadezdívku minimalizovat, úroveň podlahy přízemí držet co nejníž. Tvar střech sedlový, zcela ojediněle s malou polovalbou, sklon 38˚ až 45˚.  materiály a architektonický detail staveb: V současné době již pouze zděné stavby.

65

Omítky hladké, dominantně převažuje bílá barva, možné jsou tlumené odstíny teplých barev (žlutá, růžová, světle oranžová). Vstup do objektu bydlení ne ze štítové stěny, vždy z podélné strany domu. U novostaveb je nevhodné navrhovat kopie – lépe jednoduché fasády bez ozdob. Štíty zásadně bez vyřezávaných dřevěných ozdob a vystupujících částí krovu, bez přetažené střechy ve štítě, bez jakýchkoliv tvarů balkonů a lodžií. V rozporu s vesnickým charakterem jsou rovněž arkýře, více vikýřů, velké a tvarově složité vikýře, vysoká nadezdívka. Charakter nenarušují střešní okna a solární panely na střeše.  sídelní zeleň: Sídelní zeleň je významným prvkem urbanistické kompozice vesnice. Sídelní zeleň tvoří: soukromé zahrady za stavbami, případně předzahrádky a veřejná zeleň. Stavby jsou obvykle umístěny dále od komunikace, což umožňuje umístění zeleně - komunikace bývá lemována zelení, travními plochami i stromy. Důležitou součástí je zeleň na vnějším okraji zastavěných ploch (zeleň zahrad nebo doprovodná zeleň humenních cest), tvořící plynulé zapojení zástavby do krajiny.  veřejné prostranství: Typickým prvkem vesnice je náves jako společný veřejný prostor, zpravidla s kaplí nebo kostelíkem a dostatkem sídelní zeleně, často bývá součástí prostoru návesní rybník. Nelze připustit přeměny návsi na parkovací plochy a podobně. Závěr: Nově navrhované stavby ve vesnických sídlech a zejména tam, kde je vymezena urbanistická hodnota sídla, nemusejí být zásadně kopiemi historické zástavby, ale je požadováno, aby ctily základní charakteristiky staveb. Stavby mohou být současnou architekturou, splňující všechny požadavky na soudobou technickou i architektonickou úroveň. Znamená to především, že není nutné, aby stavba měla např. dělená okna na šest tabulek a napodobeniny štukových ozdob, ale je nutné, aby nevybočovala výškou (např. příliš vysoká nadezdívka), nadměrnou dekorativností, výraznou barevností, nepůvodními materiály, tvary a konstrukcemi, netypickým půdorysem a polohou na pozemku. Cizí architektonické a urbanizační prvky jsou zejména takové, které neodpovídají výše uvedené charakteristice, např. ploché střechy, střechy s nízkým sklonem, pultové střechy staveb pro bydlení, nepravoúhlé půdorysy, výrazná barevnost fasád, nadměrné vikýře, balkony ve štítě apod. Charakter kompaktní vesnické zástavby nesplňují zejména sruby a mobilní domy. Cizí architektonické a urbanizační prvky jsou zejména takové, které neodpovídají výše uvedené charakteristice, např. ploché střechy, střechy s příliš nízkým sklonem, pultové střechy staveb pro bydlení, nepravoúhlé půdorysy, výrazná barevnost fasád apod.

11.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Využití zastavěného území Zastavěné území je využito hospodárně, hustota zastavění odpovídá charakteru zástavby vesnického typu – zastavěné území je využito v souladu s historickou strukturou. Zástavba v plochách stávající zeleně, zahrad a záhumenních ploch v zastavěném území je možná pouze v souladu s tímto charakterem zástavby, který vylučuje minimalizaci velikosti pozemků pro jednotlivé stavby RD. Rezerva v zastavěném území je pro cca 5 RD, a to na pozemcích 87/1 a 87/5 ve Vlčicích a 190/12 ve Střížovicích. Neuvažuje se s rezervou v Budkově, kde není záměr zahušťovat stávající zástavbu novostavbami RD vzhledem k ochraně hodnot – vesnického rázu zástavby a urbanistické struktury zástavby. Rezerva pro výrobu je v plochách nevyužitých částí výrobních areálů. Pohyb počtu obyvatel Střední Živě stav narození obyvatel 2004 597 6 2005 596 6 2006 584 6

Zemřelí 3 6 2

Přistěhovalí Vystěhovalí 5 15 17

14 27 22

Přírůstek (úbytek) přirozený 3 4

stěhováním celkový -9 -12 -5

-6 -12 -1

66

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

584 591 578 582 588 591 588

7 6 2 9 6 9 10

2 7 2 7 4 8 5

24 20 11 18 15 11 16

19 34 12 18 19 19 18

5 -1 2 2 1 5

5 -14 -1 -4 -8 -2

10 -15 -1 2 -2 -7 3

2014

601

5

1

23

16

4

7

11

Dokončené byty 2003 2004 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0

0

0

0

2

0

0

1

1

1

0

1

Přehled zastavitelných ploch podle ÚPO Z R. 2004 Lokalita 1 Vlčice RD u panelového sídliště- počet cca 14 + parkoviště + ochranná zeleň Lokalita 2 Vlčice RD u silnice III. třídy na Malý Ratmírov – počet cca 4 Lokalita 4 Vlčice rezerva pro služby, drobnou výrobu, vybavenost apod. u nevyužívané stodoly část parc. 32/1 Lokalita 5 Střížovice RD u silnice na Kunžak – počet cca 3 Lokalita 6 Střížovice RD u zahradnictví – počet cca 3 – č. parc. 151/21, 151/22, 151/23 Lokalita 7 Střížovice u Ratmírovského rybníka veřejná vybavenost sezónní (základní zásobování potravinami) + parkoviště + veřejné koupaliště + cca 5 individuálních rekreačních chat – parc. č. 794/1 Lokalita 8 Střížovice u Ratmírovského rybníka cca 5 individuálních rekreačních chat – část parcely 805/1 Lokalita 9 Vlčice u Ratmírovského rybníka cca 5 individuálních rekreačních chat Lokalita 3 je v zastavěném území obce Vlčice. V současné době je z ploch navržených v ÚPO využito pouze čtyř parcel pro bydlení ve Vlčicích a část zastavitelné plochy pro RI u Ratmírovského rybníka. Vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch Území je stabilizované, mimo rozvojové osy a oblasti vymezené v AZÚR a APÚR. Demografický vývoj i umístění obce mimo důležité rozvojové dopravní osy určuje rozsah rozvoje. Rozvoj obce v počtu obyvatel a v ekonomických aktivitách tedy nebude významný, spíše bude odpovídat trendu podle výše uvedených tabulek.  Zastavitelné plochy pro bydlení: Forma bydlení se předpokládá pouze v rodinných domech. Jiné formy nejsou navrženy. V ÚPO byly navrženy plochy pro cca 24 rodinných domů. Využita byla pouze plocha pro 4 RD, viz výše L2 z ÚPO. Lokalita byla vyčerpána. Z demografického vývoje vyplývá, že nelze předpokládat ani ve výhledovém období vysoký nárůst počtu obyvatel, proto byly plochy pro bydlení redukovány. Redukce proběhla zejména v plochách pro bydlení severně od sídliště, které se nacházejí na I. třídě ochrany půdního fondu – L1 z ÚPO. Byly využity pouze plochy, tvořící proluku mezi zastavěnými částmi Vlčic, situované podél komunikace, navrženo jako Z7 a Z8. Dále nebyly využity plochy ve Střížovicích, L5 a L6 z ÚPO. L5 na jihu Střížovic není zařazena do návrhu ze stejných důvodů jako u L1. Navíc se nejedná o proluku. Lokalita L6 byla ponechána v návrhu jako Z9, jedná se o ostatní plochy, nikoli ZPF, s připravenou parcelací na pozemky RD. Obec nevlastní plochy vhodné pro bydlení. V návrhu byly využity podněty vlastníků pozemků, pokud nebyly v rozporu s ochranou půdního fondu I. třídy ochrany a nebyly v rozporu s urbanistickou koncepcí. Vždy jde o plochy, navazující na zastavěné území. Nově navržené plochy byly vymezeny 67

zásadně mimo I. třídy ochrany ZPF. U takto vymezených ploch lze předpokládat reálnou možnost zastavění. Současný návrh počítá s plochami pro cca 20 RD. Rezerva v zastavěném území je cca 5 RD. Výpočet potřeby zastavitelných ploch: Předpokládaný reálný nárůst počtu obyvatel cca 15%: počet obyvatel 592, předpokádaný nárůst o 15% obyvatel = 88 obyvatel, průměrně 3,5 obyvatele na jeden RD: 88 : 3,5 = 25 RD Návrh ploch pro bydlení: Střížovice + Vlčice: cca 20RD Celkem návrh + rezerva v zastavěném území cca 25 RD, což odpovídá vypočtené potřebě.  Zastavitelné plochy pro výrobu Zastavitelné plochy pro výrobu nebyly navrženy, rezerva pro výrobu je dostatečná ve stávajících areálech. Konkrétní požadavky nebyly vzneseny.  Zastavitelné plochy pro rekreaci Lokalita L7 z ÚPO pro cca 12 rekreačních chat byla využita částečně, je ponechána v návrhu na žádost obce (provedena parcelace) jako Z4. L8 z ÚPO využita nebyla, ponechána v návrhu jako Z5. Další plochy se nenavrhují, z hlediska obce, ale i ochrany přírody není další rozvoj žádoucí.

12.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení

Nejsou vymezeny.

13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Zastavitelné plochy: Zastavitelné plochy jsou navrženy vesměs v návaznosti na zastavěné území. Tento princip je ochranou nezastavěného území a rovněž ochranou zemědělské půdy. Je nutné zamezit vzniku samostatných enkláv osídlení a roztroušené zástavby, která není pro tuto krajinu typická. Požadavky na zastavitelné plochy od vlastníků pozemků ze Zadání musely být prověřeny z hlediska přípustnosti, lokality, které by byly situovány na I. třídě ochrany ZPF, byly vyloučeny (tabulka vyloučených lokalit viz kap.6 Odůvodnění). Proto byly doplněny po dohodě s obcí jiné lokality, aby byl vůbec umožněn rozvoj obce. Koncepce je silně podmíněna výskytem chráněných tříd I. půdního fondu, které zde často navazují na zastavěné území a znemožňují tak vymezení zastavitelných ploch tam, kde je to z urbanistických důvodů vhodné a vlastníky požadované. Proto byl návrh omezen na plochy již vymezené v ÚPO a doplněn pouze o plochy na nižších třídách ochrany. Zvláštní postavení zde mají zahrádky (Z16). Zahrádky vznikly v 80. tých letech minulého století v souvislosti s výstavbou sídliště pro zaměstnance Obalu Rozkoš (výroba víček na zavařovací sklenice). V té době byly realizovány zahradní chaty. Vzhledem k prioritám tehdejší doby – vytvořit podmínky pro zaměstnance závodu – nebyly však kladeny požadavky na právní dořešení stavu. Lokalita je umístěna v zastavěném území. V době zpracování ÚPO se jednalo o jeden velký pozemek se zahradními chatkami, dnes je členěn na jednotlivé parcely s chatkami podle vlastníků. Stále je ale veden jako orná půda. Současný ÚP řeší situaci tak, aby bylo možno stav dořešit v souladu se stavem reálným. Z1

SOV

plochy smíšené obytné venkovské 68

Ochrana V. třídy. Vymezení zastavitelných ploch ve staré části Střížovic je maximálně omezeno nemožností zastavitelných ploch na I. a II. třídě ochrany ZPF. Zde u Z1 je využito plochy s nižší třídou ochrany v návaznosti na stávající plochu bydlení. Nespojitost s hlavní částí zastavěného území je dána právě nemožností zastavět proluku na I. třídě ochrany půdního fondu. Z2 SOV plochy smíšené obytné venkovské Ochrana V. třídy. Plochy byly vymezeny zejména pro doplňkové stavby ke stávajícím stavbám pro bydlení. Plochy SO jsou v této části stísněné, rozšíření umožní realizaci zázemí včetně hospodářského využití. Stavby rodinných domů nejsou vyloučeny, ale jsou podmíněny zajištěním vlastního přístupu k pozemku. Z4 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Ochrana I. třídy a III. třídy. Byl zohledněn požadavek na mírný nárůst ploch individuální rekreace. Plocha byla převzata z ÚPO. Lokalita je členěna už na jednotlivé soukromé pozemky, z nichž většina ploch je na III. třídě ochrany, pouze části dvou pozemků mezi cestou a III. třídou ochrany jsou v I. třídě. Z5 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Ochrana II. třídy a III. třídy. Byl zohledněn požadavek na mírný nárůst ploch individuální rekreace. Plocha byla převzata z ÚPO. Převážná část plochy se nachází na III. třídě ochrany. Nezbytnou součástí je přístupová komunikace, která je ale umístěna na I. třídě ochrany ( Z12). Z6 SOV plochy smíšené obytné venkovské Ochrana I. a V. třídy. Lokalita je umístěna převážně na V. třídě ochrany. Pro možnost umístění dalšího rodinného domku byla přičleněna část plochy z I. třídy ochrany, bez níž nelze stavbu umístit na pozemku. Z6 navazuje na zastavěné území, je dostupná dopravně i vhodná k napojení na technickou infrastrukturu. Poloha zajišťuje klidné bydlení v severní části Vlčic. Z7 SO plochy smíšené obytné Z8 SO plochy smíšené obytné Ochrana I. a V. třídy. Obě lokality jsou situované do ploch proluky v zástavbě v centrální části zastavěného území. Byly převzaty z ÚPO, ale zásadně redukovány, zejména s ohledem na ZPF I. třídy ochrany. Zástavba je navržena podél komunikace, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu je ekonomické. Z9 SO plochy smíšené obytné Ostatní plochy dle Katastru nemovitostí Plochy převzaty z ÚPO. Jedná se o ostatní plochy, mimo zábor ZPF. Plocha je již členěna na pozemky pro bydlení v rodinných domech, parcely cca 1200m2, včetně vnitřní obslužné komunikace . Z10 VV plochy vodní a vodohospodářské Ochrana III. třídy Vodní plocha v Budkově, navržená pro konkrétní záměr. Zčásti na původní parcele „vodní plocha“ dle KM, zčásti zábor na III. třídě. Jedná se o stavbu, zajišťující požadavek na zadržení vody v krajině. Z11 DX cesty Ochrana I. třídy a III. třídy. Dopravní napojení Z4. Lokalita byla převzata z ÚPO. Je navržena jako přístup k Z4. Zčásti se nachází v zastavěném území (plocha na I. třídě), větší část uvnitř Z4 je na III. třídě. cesta pro přístup k nim. Z12 DX cesty Ochrana I. třídy Dopravní napojení Z5. Lokalita Z5 včetně této přístupové cesty byla převzata z ÚPO. Je to jediná možná a reálná poloha pro umístění dopravního napojení. Z13

DX

cesty

69

Ochrana V. třídy Chodník mezi Střížovicemi a Vlčicemi. V ploše je zahrnuta i doprovodná zeleň. Vytváří spojení mezi oběma částmi zastavěného území Vlčic a Střížovic, mimo silnici. Cesta prochází okrajem regionálního biokoridoru s vloženým lokálním biocentrem, doprovodná zeleň bude vhodným doplněním jinak převážně zatravněné plochy. Z14 DX cesty Ostatní plocha, nejedná se o zábor ZPF. Dopravní napojení Z9. Propojuje vnitřní komunikaci lokality se silnicí okrajem zastavěného území u rybníka Hradeček. Z15 ZZ zahrady Ochrana IV. třídy. Západ Vlčic, u Ratmírovského rybníka. Malá plocha stávajících zahrádek, které zde již existují a je možno plochu mírně rozšířit. Jedná se o plochu v majetku obce. Z16 ZZ zahrady Ochrana I. a V. třídy U sídliště ve Vlčicích. Jde o dlouhodobě existující plochu zahrádek s chatkami, kde je obecním zájmem (ve vztahu k bydlení v bytových domech) funkci stabilizovat. Viz text na začátku kapitoly 13. Investice do půdy V koordinačním výkresu jsou zakresleny ivestice do půdy. Územní plán se dotýká meliorací v Z6 (SO), Z9 (SO) a Z14 (DX). Z13 (DX) křižuje odvodňovací příkop mezi Střížovicemi a Vlčicemi. Ve všech případech výstupní limity podmiňují realizaci ochranou investic do půdy: Bude zajištěna funkčnost melioračního systému, dotčeného navrženými zastavitelnými plochami. V případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch.

70

Katastrální území: Střížovice

č.lokality

způsob využití plochy

1 SO 2 SO plochy SO celkem 4 RI 5 RI Plochy RI celkem 11 DX 12 DX 13 DX Plochy DX celkem 15 ZZ Plochy ZZ celkem

Celkem:

celkový zábor ZPF (ha) 0,23 0,49 0,73 1,25 0,70 2,00 0,04 0,08 0,15 0,28 0,32 0,32

3,27

zábor ZPF dle kultur (ha) orná 0,10 0,33

zahrady 0,02

zábory dle tříd ochrany (ha)

TTP 0,13 0,15

I.

1,25 0,70

0,12

0,04 0,08 0,15

0,01

V. 0,23 0,49

Schváleno v platném ÚPO

II.

III.

0,15

1,13 0,55

1,08 0,7 0,04

0,08

0,04 0,00 0,15

0,32

0,75

IV.

Investice do půdy (ha)

0,32

0,02

2,51

0,13

0,23

1,72

0,32

0,88

Katastrální území: Budkov

č.lokality


10 VV Plochy VV celkem

Celkem:

celkový zábor ZPF (ha) 0,21 0,21

0,21

zábor ZPF dle kultur (ha) orná 0,21

0,21

zahrady

TTP

zábory dle tříd ochrany (ha) I.

II.

III. 0,21

IV.

V.


Schváleno v platném ÚPO

0,21 71

Katastrální území: Vlčice u Střížovic

č.lokality


6 SO 7 SO 8 SO plochy SO celkem 16 ZZ plochy ZZ celkem 13 DX plochy DX celkem

Celkem

celkový zábor ZPF (ha) 1,30 0,59 0,73 2,62 0,63 0,63 0,13 0,13

3,38

zábor ZPF dle kultur (ha) orná 0,63 0,59 0,58

zahrady

TTP 0,67

0,14

0,63

zábory dle tříd ochrany (ha) I. 0,25 0,46 0,34

II.

III.

IV.

0,49

0,14

0,80

Schváleno v platném ÚPO 0,45 0,73

0,14

0,13

2,43

V. 1,05 0,13 0,39

Investice do půdy (ha) 0,68

0,13

1,54

1,84

0,68

Krajina

č.lokality LBK IP IP IP Celkem IP

Celkem krajina:

katastr Budkov Vlčice Střížovice Budkov

celkový zábor ZPF (ha) 0,79 0,19 0,52 0,91 1,62

2,41

zábor ZPF dle kultur (ha) orná 0,79 0,19 0,09 0,80

1,87

zahrady


TTP

I.

II.

III. 0,78

IV.

0,42 0,11

0,11 0,18 0,18

0,17 0,39

V. 0,01 0,08 0,16 0,34

0,54

0,48

1,34

0,59


72

Střížovice - zábory celkem

č.lokality


celkový zábor ZPF (ha)

zábor ZPF dle kultur (ha) orná

zábory celkem

9,27 5,26


zahrady

TTP

I.

II.

III.

IV.

V.


0,16

3,85

2,14

0,23

3,27

0,32

3,31

0,68

73

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Zastavitelné plochy Z17 – Z37 RI rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Stávající chaty, které nemají vymezen stavební pozemek. Jsou to chaty existující již v 80. tých letech minulého století. Jsou umístěny na vlastním pozemku, ale na plochách lesních. Navrhují se proto jako plochy zastavitelné, aby bylo možno stav legalizovat. Žádné nové stavby se nenavrhují. Dotčení ochranného pásma lesa. Ochranné pásmo lesa je dotčeno v lokalitách Z2, Z4, Z5, Z12 A Z16. Ochrana PUPFL je zajištěna ve výstupních limitech požadavkem neumisťovat nadzemní stavby blíže než 25 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa.

ZÁBORY MIMO ZPF Typ (lokalita) rozloha (HA) Vodní plochy (Z13 - Z14) 0,01 PUPFL (Z17 - Z37) 0,10

74

14.

Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění:

15.

Vypořádání připomínek

B. Grafická část odůvodnění je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy (příloha č. 2) skládající se z níže uvedených výkresů: 1. koordinační výkres v měř. 1: 5 000 2. výkres širších vztahů v měř 1: 50 000 3. výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1: 5 000 Poučení: Proti územnímu plánu Střížovice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Přílohy: 1. grafická část územního plánu 2. grafická část odůvodnění.

místostarosta

starosta

75

STŘÍŽOVICE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ STŘÍŽOVICE, VLČICE, BUDKOV

Recommend Documents