Srovnávací analýza funkcí Brněnské a Vranovské přehrady

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Srovnávací analýza funkcí Brněnské a Vranovské přehrady Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Bc. Karolína Hýlová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Srovnávací analýza funkcí Brněnské a Vranovské přehrady vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi za podnětné připomínky a koordinaci při jejím zpracovávání. Dále děkuji všem, kteří přispěli ke vzniku práce, ať už materiály, informacemi, cennými připomínkami nebo svým časem.

ABSTRAKT

Diplomová práce dokumentuje a hodnotí především současný stav a rekreační funkci Brněnské a Vranovské přehrady na základě provedených analýz a jejich následovného vyhodnocení. Teoretická část práce se věnuje jak obecné problematice nádrží a jejich využití, tak i podrobné charakteristice obou řešených území. Pozornost je soustředěna především na rekreační funkci obou nádrží a na možnosti jejich využití. V praktické části jsou obě nádrže analyzovány na základě jednotlivých kritérií, kterými jsou: přírodní podmínky, lokalizace, čistota ovzduší, kvalita vody v nádržích. Dle vyhodnocení dotazníkových šetření je analyzováno i rekreační využití nádrží. Následuje vzájemná komparace nádrží a SWOT analýza, hodnotící především rekreační atraktivitu a potenciál obou nádrží. Výsledkem práce jsou předložené návrhy na zlepšení stávající rekreační funkce a budoucího rekreačního potenciálu v jednotlivých časových horizontech. V závěru práce je celkově zhodnocen současný stav rekreace na zájmových územích a zároveň je zhodnocena pravdivost hypotézy stanovené v úvodu diplomové práce. Klíčová slova: Brněnská přehrada, Vranovská přehrada, rekreační potenciál, rekreační funkce, srovnávací analýza

ABSTRACT This thesis documents and evaluates the current situation, especially the recreational function of Brno and Vranov Lakes based on their analyses and following evaluation. The theoretical part is devoted to both general problems of water reservoirs and their use and detailed characteristics of the two areas solved. The attention is drawn to the recreational function of the reservoirs and the possibility of their recreational use. Both reservoirs are analysed in different points in the practical part according to their natural conditions, location, air quality, water quality in reservoirs and recreational use which is an evaluation of questionnaire surveys. Furthermore there is the comparison of both reservoirs and the SWOT analysis evaluating the recreational attractiveness of both reservoirs. The results of the thesis are the submitted proposals to improve already existing recreational functions and future recreational potential in individual time periods. In conclusion there is an overall assessment of the current state of recreation in these particular areas of interest and evaluation of the truth in hypothesis set at the beginning of the thesis.

Key words: Brno Lake, Vranov Lake, recreational potential, recreational functions, comparative analysis

OBSAH 1.

ÚVOD .............................................................................................. 7

2

CÍL PRÁCE .................................................................................... 9

3

METODIKA.................................................................................. 10

4

OBECNÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY VODNÍCH NÁDRŽÍ A JEJICH VYUŽITÍ K REKREACI ......................................... 12 4.1 VODNÍ NÁDRŽE ............................................................................ 12 4.2 VODNÍ NÁDRŽE V ČESKÉ REPUBLICE ......................................... 12 4.3 REKREACE ................................................................................... 15

5

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÝCH ÚZEMÍ .......................... 17 5.1 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ................................................................. 17 5.2 BRNĚNSKÁ PŘEHRADA ................................................................ 18 5.2.1 Administrativně správní členění ........................................... 18 5.2.2 Lokalizace ............................................................................. 19 5.2.3 Historie výstavby Brněnské přehrady ................................... 20 5.2.4 Přírodní podmínky řešeného území ...................................... 22 5.2.5 Ochrana přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady ........ 27 5.2.6 Doprava................................................................................. 29 5.2.7 Dnešní funkce a význam Brněnské přehrady ........................ 31 5.2.8 Rekreační využití ................................................................... 33 5.2.9 Místa k navštívení v okolí Brněnské přehrady ...................... 38 5.3 VRANOVSKÁ PŘEHRADA.............................................................. 46 5.3.1 Administrativně správní členění ........................................... 46 5.3.2 Lokalizace ............................................................................. 46 5.3.3 Historie výstavby Vranovské přehrady ................................. 51 5.3.4 Přírodní podmínky řešeného území ...................................... 52 5.3.5 Ochrana přírody a krajiny v okolí Vranovské přehrady ...... 57 5.3.6 Doprava................................................................................. 61 5.3.7 Dnešní funkce a význam Vranovské přehrady ...................... 64 5.3.8 Rekreační využití ................................................................... 66 5.3.9 Místa k navštívení v okolí Vranovské přehrady .................... 70

6

VLASTNÍ PRÁCE A ŠETŘENÍ ................................................. 82

6.1 SROVNÁVACÍ ANALÝZA ............................................................... 82 6.1.1 Lokalizace ............................................................................. 82 6.1.2 Přírodní podmínky ................................................................ 83 6.1.3 Čistota ovzduší ...................................................................... 84 6.1.4 Kvalita vody v nádržích......................................................... 86 6.1.5 Současná rekreační funkce.................................................... 92 7

VÝSLEDKY ................................................................................ 104 7.1 SWOT ANALÝZA REKREAČNÍHO POTENCIÁLU A ATRAKTIVITY NÁDRŽÍ ....................................................................................... 104 7.2 VLASTNÍ NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ REKREAČNÍ FUNKCE A REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ..................................................... 108

8

ZÁVĚR ........................................................................................ 112

9

PŘEHLED LITERÁRNÍCH ZDROJŮ.................................... 115 9.1 KNIŽNÍ ZDROJE ......................................................................... 115 9.2 INTERNETOVÉ ZDROJE .............................................................. 117

10 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU ............................................. 120 11 SEZNAM GRAFŮ V TEXTU ................................................... 121 12 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................... 122

1. ÚVOD Vztah člověka k přírodnímu prostředí se z dlouhodobého i krátkodobějšího pohledu mění velmi nápadně a stále rychlejším tempem. Dříve vše žilo ve vzájemném souladu a symbióze a krajina si uchovávala svoji nezměněnou podobu dlouhá desetiletí čí dokonce staletí. Dnes jsme součástí změn v rámci jedné generace. Názorným příkladem přeměn především antropogenního charakteru jsou oblasti původně přírodní krajiny, které změnily svou přirozenou podobu v důsledku využití daného území například pro vybudování přehradních nádrží. U takovýchto oblastí byla změněna původní podoba, krajinný ráz, ale byla také pozměněna samotná funkčnost krajiny a její přirozený potenciál. Tato otázka mě přiměla zabývat se problematikou dvou odlišných typů krajiny, které spojuje přítomnost přehradní nádrže, přičemž došlo na územích v průběhu desítek let k vyzdvižení funkce rekreační. V předložené diplomové práci hodnotím dvě přehradní nádrže, u kterých je mým cílem zdokumentovat a analyzovat jejich současný stav, funkčnost a možnost využití jejich přirozeného rekreačního potenciálu, na který jsem v diplomové práci soustředila svou pozornost. Pro vypracování jsem si vybrala dvě rozdílná území. Na jedné straně se zabývám krajinou přírodní, která je málo pozměněna antropogenními zásahy, jako je tomu u Vranovské přehrady. Na straně druhé se věnuji otázce citlivého začlenění nádrže do blízkosti hustě zastavěného území města, jako je tomu u Brněnské přehrady v městské části Brno- Bystrc. Při výběru tématu jsem částečně vycházela ze své bakalářské práce, ve které jsem se věnovala problematice znečištění Brněnské přehrady. V bakalářské práci jsem hodnotila omezení plynoucí z tohoto dlouhodobého problému, vymezila jsem vypracované návrhy projektů na zlepšení stávající situace a v neposlední řadě jsem se soustředila na jednotlivé postupy vedoucí k nápravě. Některé z řešených postupů jsme již mohli na ploše vodní nádrže zaznamenat, a další se v budoucnu teprve uskuteční. Problém zvaný „sinice“ trápí nejen vodohospodáře, ale především širokou veřejnost, která nemůže využívat Brněnskou přehradu tak, jak bylo zvykem v minulém století. Dlouhotrvajícím znečištěním je značně omezena i funkčnost nádrže, neboť funkce 7

rekreační se stala jednou z primárních funkcí Brněnské přehrady situované na okraji několikasettisícového města. Naproti tomu jsem měla možnost poznat i oblast Vranovské přehrady, která má diametrálně odlišné parametry oproti přehradě Brněnské. Základní odlišnosti Vranovské nádrže jsou patrné okamžitě: lokalizace v pohraniční, depopulace, těsná blízkost Národního parku Podyjí, dlouhodobě vyhovující kvalita vody a sezónní cestovní ruch. Tyto zásadní rozdíly mezi oběma nádržemi mě vedly ke stanovení hypotézy ve znění: „Vranovská přehrada je lépe rekreačně využívána a má současně i lepší rekreační potenciál ve srovnání s přehradou Brněnskou“. V rámci své diplomové práce se tedy budu zabývat analýzou obou území tak, abych v závěru práce mohla výše stanovenou hypotézu potvrdit či vyvrátit a předložit vlastní návrhy na zvýšení rekreační atraktivity obou území.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem předložené práce je zhodnocení především současné rekreační funkce Brněnské i Vranovské přehrady. Hodnocení bude provedeno na základě komparace obou přehradních nádrží dle stanovených kriterií a následného provedení SWOT analýzy. Na základě výsledků analýz budou vypracovány vlastní návrhy na zlepšení stávající situace a zvýšení rekreační atraktivity obou území. Po posouzení relevantnosti jednotlivých navrhnutých opatření a jejich následné realizovatelnosti vzhledem k rekreační funkci, bude současně cílem stanovit, která ze zmíněných přehradních nádrží vykazuje do budoucna vyšší rekreační potenciál. Na základě výsledků analýz a vlastního hodnocení bude vyvrácena v úvodu stanovená hypotéza.

9

3 METODIKA Předložená diplomová práce je rozdělena do několika tematických částí. Po obecném úvodu a uvedení do problematiky, následuje cíl práce, metodika, literární přehled, charakteristika řešených území a vlastní empirická část. K empirické části náleží komparativní hodnocení obou nádrží s výsledkovou částí SWOT analýzy. Jejími výstupy jsou vlastní návrhy řešení problému v časových horizontech dle proveditelnosti. Závěrem práce je pak posouzení těchto návrhů u každé nádrže a současné posouzení v úvodu stanovené hypotézy. Při vytváření práce bylo využito sociologických metod výzkumu: rozhovory, dotazníkové šetření, srovnávací analýza, analýza sekundárních dat a SWOT analýza. Bylo také provedeno vlastní terénní šetření obou řešených území, jehož výstupem je fotografická dokumentace lokalit v příloze diplomové práce.

Před započetím vlastního psaní jsem shromažďovala jak literaturu zabývající se obecnou problematikou nádrží a řešených území, tak i literaturu konkrétních nádrží. Čerpala jsem jak z knižních a dalších tištěných zdrojů, tak i ze zdrojů internetových Ke shromáždění tištěné literatury jsem využila publikace z Moravské zemské knihovny v Brně, dostupné materiály vedoucího mé diplomové práce doc. RNDr. Antonína Vaishara, CSc., materiály a publikace státního podniku Povodí Moravy poskytnuté prostřednictvím ředitele Závodu Dyje Ing. Jana Morongy, materiály pocházející z Obecního úřadu ve Vranově nad Dyjí prostřednictvím pana starosty Ing. Lubomíra Vedry a paní Marty Miklíkové. Některé další materiály a statistiky vycházející z dotazníkového šetření návštěvnosti regionu pocházejí z informačního centra ve Vranově nad Dyjí prostřednictvím paní Petry Matulové. Další materiály týkající se návštěvnosti regionu a zámku Vranov nad Dyjí mi byly poskytnuty se svolením kastelána zámku Vranov nad Dyjí, Karla Janíčka. Při shromažďování aktuálních informací a dalších statistických dat týkající se Brněnské přehrady a lodní dopravy jsem spolupracovala i s koordinátorkou projektů cestovního ruchu na Magistrátu města Brna Mgr. Markétou Uhnavou a zaměstnanci Dopravního podniku města Brna, a.s. 10

Mnoho dalších informací mi bylo poskytnuto formou osobních rozhovorů s výše uvedenými osobami a emailovou, či telefonickou komunikací. V rámci shromažďování aktuálních informací a grafických příloh jsem navštívila 15.1.2011 dvacátýprvní ročník mezinárodního veletrhu průmyslu a cestovního ruchu GO a dvacátý ročník mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech REGIONTOUR 2011 konaných na brněnském výstavišti. Po prostudování dostupné literatury, internetových zdrojů a dalších doplňkových zdrojů jsem začala psát analytickou část práce neboli literární přehled. Ten je po obecném úvodu do problematiky vodních nádrží a rekreace strukturován jako charakteristika obou zájmových území. Po analýze podrobné charakteristiky obou řešených území jsem přistoupila k jejich vzájemné komparaci dle stanovených kritérií, kterými byly: lokalizace, přírodní podmínky, kvalita vody a ovzduší. Současně dalším komparovaným kriteriem byla i rekreační atraktivita a využití rekreační funkce nádrže. Zde jsem komparovala především na základě vyhodnocení dotazníkových šetření u obou přehrad. Na základě informací získaných z analytické části práce jsem vytvořila dotazník týkající se rekreačního využití a atraktivity Brněnské přehrady. Dotazník byl vyhotoven v 50 kopiích a ve dvou dnech byl mnou rozdáván v lokalitě Přístaviště a Rakovec, kde je pravidelně největší koncentrace návštěvníků přehrady. Vzhledem k povaze dotazníku, kdy jsem jej pojala jako formu rozhovoru s dotazovanými, byla jeho výpovědní hodnota stoprocentní. Při rozhovorech jsem od dotázaných získala nejen odpovědi na otázky samotného dotazníku, nýbrž i další podnětné názory a připomínky k tématu. Současně jsem prostudovala materiály s již provedenými dotazníkovými šetřeními, která se týkala především rekreace na území Vranovské přehrady. Po syntéze sekundárních dat v podobě získaných statistik a dotazníků jsem vytvořila vlastní grafické zhodnocení rekreace a rekreačního využití Vranovské nádrže.

Jako výsledek komparace nádrží byla provedena souhrnná SWOT

analýza

rekreačního využití obou území a jejich rekreační funkce. Výstupem SWOT analýzy bylo stanovení vlastních návrhů řešení na zlepšení současného stavu a rozvoje budoucího rekreačního potenciálu obou území ve třech časových horizontech.

11

4

OBECNÝ ÚVOD DO PROBLEMATIKY VODNÍCH NÁDRŽÍ A JEJICH VYUŽITÍ K REKREACI

4.1

Vodní nádrže

Obecným pojmem vodní nádrž se označuje prostor k dlouhodobějšímu zadržení vody. Může vzniknout přirozeně, potom se jedná o přírodní vodní nádrž (např. jezero) nebo uměle výstavbou přehradní hráze na vodním toku. Nádrž vytvořená vybudováním přehradní hráze a přehrazením říčního toku umožňuje akumulovat nadbytečnou vodu, která přitekla například za povodní. Během roku bývá tato nádrž v běžné pohotovosti téměř prázdná. Tak je připravená pojmout případnou povodňovou vlnu, či snížit účinky její ničivé síly. Funguje způsobem, kdy je povodňová vlna transformována v nádrži a objem protéká nižšími průtoky za delší jednotku času. Zadrženou vodu je možno v sušších obdobích vypouštět a zachovávat tak minimální průtok níže po toku řek. Současně je tato voda využita za období sucha k zásobování pitnou vodou, závlahy v zemědělství a pro průmysl. K neodmyslitelným funkcím nádrží patří i funkce rekreační, která se dostala do popředí zvláště v posledních desetiletích.

4.2

Vodní nádrže v České republice

V České republice se v současnosti nachází přibližně 136 významných přehrad a obdobných vodních děl. Vodní nádrže se často sdružují do soustav, kdy nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda. Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody (703,8 mil. m³). Plochou vodní hladiny (4870 ha) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Vranovská přehrada se s rozlohou 765 ha řadí na 10. místo a Brněnská přehrada s rozlohou 259 ha na místo 22. Další porovnávající hodnotou u vodních nádrží je hloubka. Této kategorii vévodí přehrada Dalešická s hloubkou 85,5 m a Orlík se 74 m. Vranovská přehrada se pyšní hloubkou 58 m a hloubka Brněnské přehrady dosahuje k 20 m.

12

Obr. 1 Vybrané největší vodní nádrže v ČR (www.cenia.cz)

Přehrady v České republice plní mnoho funkcí. Většina přehrad je v České republice budována pro potřeby energetického průmyslu (např. chlazení) a výrobu elektrické energie. Výkony českých vodních elektráren jsou nízké, zato jejich provoz je velmi šetrný k životnímu prostředí a současně umožňují udržet stabilní úroveň elektrické sítě. K dalším významným funkcím patří ochrana před povodněmi, které Českou republiku sužují s téměř každoroční pravidelností. V průběhu let se v České republice do popředí dostala i funkce rekreační. Tato funkce však koreluje s důležitým faktorem, a tím je čistota a kvalita vody v nádrži. Ta je primární a rozhodující podmínkou nejen pro zajištění kvalitní pitné vody jako další funkce nádrží, nýbrž i pro tvorbu optimálního prostředí pro všechny, kteří aktivně nádrže využívají k samotné rekreaci. Pro organizovanou rekreaci je v ČR využíváno více než 50 vodních nádrží, 375 rybníků, 44 vodních ploch, které vznikly zatopením lomů po těžbě štěrkopísku, a téměř 60 úseků vodních toků pro sportovní a rekreační plavbu. 13

Mezi další neméně důležité funkce vodních nádrží patří využití k chovu ryb, závlaze, jako protipožární ochrana zejména malých nádrží v menších obcích a funkce dopravní a krajinotvorná. V dnešní době bývá již většina nádrží označována jako víceúčelové, kdy jsou jednotlivé funkce vzájemně propojeny a jejich důležitost se liší podle kategorie a využití nádrže. (materiály Povodí Moravy) [1] V České republice se nacházejí přirozené vodní plochy rozdílného charakteru. Platný zákon o vodách je rozděluje do tří kategorií: • Povrchové vody využívané ke koupání osob Jsou to povrchové vody a přilehlé plochy reliéfu, které jsou provozovány ke koupání většího počtu osob. Tyto oblasti nepatří pod správu žádného provozovatele a nevybírá se ani vstupné. Byly zařazeny Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí na seznam míst, kde je Krajskou hygienickou stanicí sledována kontrola jakosti. Koupání v nich je povoleno, pouze pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, je Krajská hygienická stanice povinna vydat zákaz koupání, není však povinna na jeho dodržování dohlížet. Do této kategorie vodních nádrží spadá i Brněnská přehrada, která v posledních letech svoji rekreační funkci není schopna využít naplno právě z důvodu špatné kvality vody. • Přírodní koupaliště Rozumí se nádrž ke koupání, kde je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody. Do této kategorie jsou zařazeny i nádrže, které má pod správou provozovatel, jenž je zodpovědný za pravidelné odebírání vzorků vody a kontrolu její jakosti na základě analýz Krajské hygienické stanice. Ta může v případě nedodržení limitních hodnot nařídit četnější kontroly vody v koupališti. Může také zakázat používání vody v koupališti.

14

Provozovatel obvykle zabezpečuje i další služby, většinou na břehu, jež jsou nutné pro rekreaci. Má povinnost zajistit pravidelný sběr odpadků, provoz veřejných toalet a udržovat plochy v blízkosti koupaliště. Provozovatel obvykle tyto povinnosti kompenzuje vybíráním vstupného. Právě Vranovská přehrada je provozována tímto způsobem a každoročně rozšiřuje své portfolio o další možnosti využití vodní plochy i areálu koupaliště. • Ostatní vodní plochy Na ostatních přírodních vodních plochách je koupání „na vlastní nebezpečí“, kvalita vody zde není nikým sledována a neprovádějí se žádné laboratorní rozbory.

4.3 Rekreace Rekreace činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase, a která slouží k regeneraci fyzických a duševních sil a k uspokojování jeho osobních zájmů (Schneider, J., Fialová, J., Vyskot, I., 2008)

Rekreaci je možné rozdělit dle mnoha kritérií a metod. Jedním z dělení rekreace je rozdělení podle časových a prostorových kategorií a podle druhu činnosti:

1. Časové kategorie: a) krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) • každodenní (popracovní, 2 – 3 hod.) • polodenní (víkendová) • jednodenní (víkendová) • vícedenní (1 – 3 dny) b) dlouhodobá rekreace (více než 3 dny, dovolenkový charakter, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností)

2. Prostorové kategorie: • příměstská rekreace (každodenní až jednodenní) • rekreace ve volné přírodě (krátkodobá i dlouhodobá) • středisková rekreace (rekreační oblasti a zařízení) • pobytová individuální rekreace (chatová, chalupářská apod.) 15

3. Druh činnosti: • procházky a klidový odpočinek • pohybová rekreace • rekreační sportování • myslivost, rybaření, sběr přírodnin a další

Rekreace ve volné krajině - vysvětlení pojmů • Rekreační dostupnost území - vzdálenost místa rekreace vzhledem k jejímu časovému omezení • Rekreační atraktivita území - souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území • Rekreační kapacita území - únosnost krajiny podle jejího rekreačního zatížení • Rekreační únosnost území - schopnost území unést reprezentativní soubor na ní provozovaných rekreačních aktivit • Rekreační potenciál území - souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka • Rekreace u vody - pobývání u vody spojené s koupáním a opalováním (Schneider, J., Fialová, J., Vyskot, I., 2008)

16

5 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÝCH ÚZEMÍ 5.1

Jihomoravský kraj

Obě studované oblasti spadají do území Jihomoravského kraje, jež je regionem pyšnícím se výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem odedávna představuje strategickou křižovatku Evropy. Rozlohou se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi ostatními regiony České republiky. Na území kraje je pro návštěvníky připravena rozmanitá škála kulturních, přírodních i technických památek. Čtyři zdejší lokality jsou zapsány v Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podle Rajonizace cestovního ruchu prováděné užšími administrativními cestami, je v rámci Jihomoravského kraje rozlišeno pět hlavních turistických regionů: 1. Brno a okolí 2. Kras a okolí 3. Pálava a Lednicko-Valtický areál 4. Slovácko 5. Znojemsko-Podyjí [26] Dle tohoto dělení je zřetelné, že obě dokumentované přehradní nádrže náleží z hlediska cestovního ruchu do velmi atraktivních oblastí.

17

5.2

Brněnská přehrada

5.2.1 Administrativně správní členění Kraj: Jihomoravský Okres: Brno - město Katastrální území: Brno - Bystrc, Brno - Kníničky Území NUTS 4: Okres Brno - město Území NUTS 3: Jihomoravský kraj Území NUTS 2: Jihovýchod Turistická oblast: 28 Brno a okolí Turistický region: 14 Jižní Morava

Obr. 2 Katastrální území Brněnské přehrady (www.cuzk.cz)

18

5.2.2 Lokalizace Brněnská přehrada, též vodní nádrž Brno, se původně nazývala Kníničská přehrada. Název byl přirozeně zvolen podle obce Kníničky, která byla z důvodu výstavby přehrady zatopena. Nádrž se rozkládá asi 8 km severozápadně od středu města Brna na území městských částí Bystrce a Kníniček na řece Svratce. Začátek Brněnské přehradní nádrže se vzdouvá u Tejkalova mlýna v obci Veverská Bítýška, pokračuje od severozápadu směrem na jih. Místy je sevřena stráněmi původního koryta řeky a postupuje v délce asi 17 km až k městské části Brna Bystrce a Kníniček.

Městská část Brno - Bystrc Bystrc je jednou z městských částí Brna, leží při jeho severozápadním okraji. Na rozsáhlém bystrckém katastrálním území se nachází několik velice zajímavých míst, která svým významem přesahují hranice regionu. Jedná se zejména o rekreační oblast Brněnské přehrady, zoologickou zahradu, hrad Veveří či kraj Pohádky máje, nacházející se v oblasti Podkomorských lesů. Vlastní obytná zástavba Bystrce je oproti celému bystrckému katastrálnímu území výrazně menší, z převážné části je tvořena panelovým sídlištěm, ve kterém žije téměř 25 000 obyvatel, a Bystrc je tak pátou největší brněnskou městskou částí. Na severní straně je zástavba ohraničena Mniší horou a areálem zoologické zahrady, dále tokem řeky Svratky a vodní plochou Brněnské přehrady, za západním okrajem se rozprostírají Podkomorské lesy, za jihozápadním okrajem pak leží městská část Žebětín. Na jižní a jihovýchodní straně je umístěno chráněné území Pekárna a Údolí oddechu. Bystrcká zástavba se dále dělí na více celků: Stará Bystrc, připomínající původní obec položenou u řeky Svratky, od jejíhož – bystrého – toku je odvozen i samotný název Bystrc. Přilehlá panelová zástavba pak tvoří tzv. Bystrc I, novější část sídliště přibližně západně od trasy Staré dálnice směrem k Žebětínu se nazývá Bystrc II. [2]

19

Brno- Kníničky Území městské části Brno-Kníničky se rozkládá na severozápadě města u Brněnské přehrady na levém břehu Svratky. Kníničky jsou jednou z nejmenších městských částí města Brna a doposud si zachovávají venkovský charakter. V posledních letech dochází k rozšiřování zástavby Kníniček severním směrem a vznikla řada nových ulic, zahrnující typicky rodinnou zástavbu. Zástavba samotných Kníniček se rozkládá při východní hranici městské části pod úpatím Mniší hory. Součástí katastru Kníniček je i část Brněnské přehrady včetně poloviny přehradní hráze. Přibližně dvě třetiny katastru Kníniček pokrývají Podkomorské lesy, rozkládající se západně od kníničské zástavby. Katastrem Kníniček prochází trasa nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav a do budoucna se uvažuje i o využití jejího zdejšího úseku pro vybudování plánované kontroverzní rychlostní silnice R43. Nejdelší společnou hranici má s Bystrcí, z brněnských městských částí sousedí ještě s Komínem. Na severu sousedí s katastrálním územím Chudčic, Rozdrojovic a Veverské Bítýšky, které přináleží okresu Brno – venkov. [4]

5.2.3 Historie výstavby Brněnské přehrady Myšlenka vybudovat severozápadně od Brna na řece Svratce přehradu, vznikla už v době Rakouska-Uherska na konci 19. století. Až povodně z roku 1891, které způsobily v obci Kníničky enormní škody na majetku, vyvolaly opětovný zájem o stavbu, neboť jejich katastrofální následky byly odstraněny až o 15 let později. Prvním,

opravdu

rázným

krokem

k samotné

výstavbě

bylo

vypracování

„Generálního projektu“ přehrady v rámci sdružených přehrad na celém toku řeky Svratky v roce 1924. Existovalo několik předem známých lokalit, vhodných pro stavbu přehrady. Při posuzování důležitých hledisek (finanční náročnost celé stavby, ekonomické ztráty v místě zátopy a rozloha zatopené plochy), bylo jako nejvhodnější vybráno údolí, ve kterém se nacházela obec Kníničky. Nemálo tomu přispěly i pro daný účel příznivé geologické a přírodní poměry na zamýšleném území- po celé délce toku byla hluboká údolí, která byla pravděpodobně v důsledku své příkrosti málo obydlená. (Šlezingr M., 1998, upraveno)

20

Důvodů pro stavbu bylo více než jen častý výskyt povodní. Mezi další patřily: získání zdroje vody pro město Brno, řízení velikosti průtoku řeky pod přehradou, využití pro rybolov, zdroj elektrické energie, budoucí rekreační využití nádrže a za účelem většího rozředění splašků z městské kanalizace. Generálním projektem byla definitivně navržena realizace stavby i její následný provoz. Původní projekt byl však v roce 1927 přepracován na základě nově nabytých poznatků a zjištěných nedostatků pocházejících z projektové přípravy stavby Vranovské přehrady. K zahájení stavebních prací došlo nakonec až v roce 1936. Jak již bylo výše zmíněno, obec Kníničky měla být kvůli výstavbě přehrady zatopena. Vystěhování přibližně 530 obyvatel Kníniček bylo dokončeno v roce 1937. Jejím obyvatelům přidělil stát blízké náhradní pozemky, určené pro výstavbu nových domů. Ve vzdálenosti jednoho kilometru od původní obce, tak vznikla nová obec Kníničky. Stavba přehradní hráze probíhala v době hospodářské krize. Cílem státu a jednou z podmínek Ministerstva veřejných prací proto bylo zaměstnat na ní co nejvíce dělníků za použití minimálního množství mechanizace. Stavbu komplikovaly od začátku povodně. Nejničivější přišla v srpnu roku 1938. Skoro čtrnáctidenní intenzivní deště na konci srpna byly příčinou katastrofální povodňové vlny, kdy průtok ve Veverské Bítýšce byl roven padesátileté vodě (Q50) v téže měrné stanici. Došlo k rozsáhlým škodám na staveništi, následkem povodňové vlny se zřítil i nově zprovozněný věžový jeřáb, postavený ve stejném roce pro urychlení celého projektu. Přes veškeré předchozí problémy stavební práce rychle pokračovaly, a v druhé polovině roku 1939 byla přehradní hráz před dokončením. V roce 1939 byla věnována značná pozornost opatřením proti dalším případným povodním, která se hned na jaře ukázala jako patřičná, neboť povodně na sebe nenechaly dlouho čekat. Jednou z posledních nástrah přírody ještě nedokončené nádrže byla podzimní povodňová vlna, která zatopila celé údolí i s původní obcí Kníničky a další převážně zemědělské plochy v katastrálním území Bystrc, Rozdrojovice, Veverská Bitýška a Chudčice. Hladina nádrže tak představuje vlastně dnešní rozsah tehdejší zátopy. Nová přehrada dostala jméno Kníničská. V roce 1940 začala Kníničská přehrada plnit svoji zamýšlenou funkci. Hlavní funkcí nádrže se stala ochrana před velkými vodami. Od vodárenského využití se nakonec upustilo, neboť kvalita vody byla již tehdy kontroverzním tématem. 21

Nakonec bylo rozhodnuto, že odběr vody pro úpravnu v Pisárkách bude realizován přímo z řeky Svratky. Přes všechny problémy, dramatické události a nízkou až zanedbatelnou mechanizaci v průběhu stavby je možno konstatovat, že tento megalomanský projekt byl ve své době unikátní ve všech bodech a v mnoha ohledech byl přínosem pro další stavby podobného charakteru. Historie přehradního jezera byla provázena mnoha zvraty, úskalími a hříčkami přírody, ale také se projevila lidská houževnatost a vytrvalost, které překonaly všechna úskalí během stavby a poté i v průběhu válečného období a možná právě díky nim plní Brněnská přehradní nádrž své důležité funkce dodnes. (Šlezingr M. 1998 in Hýlová, 2008, upraveno)

5.2.4

Přírodní podmínky řešeného území

Geomorfologie oblasti Nádrž byla přehrazena v místě, kde bývalá široká údolní niva řeky Svratky přechází do krátkého sevřeného údolí. Údolí Svratky je v tomto úseku poměrně ostře zaříznuto do okolního reliéfu, který je tvořen z největší části granitovými horninami brněnského masivu, a v těchto místech jsou patrné i vlivy tektonického porušení na formování toku. Při pohledu proti proudu se nám naskytne pohled na Kníničskou kotlinu, nyní vyplněnou vodami Brněnské přehrady. Sníženina je lemována vysokými a poměrně strmými svahy, které svým sklonem výrazně kontrastují s širokým a rovným dnem starého říčního údolí Svratky a nyní také s vodní hladinou přehrady. Na svazích nádrže se nachází poměrně velké množství plošin, z nichž jsou označovány jako říční terasy. Podle Peterkové byl geomorfologický vývoj údolí Svratky velice složitý a ani v současnosti nelze jednoznačně říci, jak probíhal. Při jeho vývoji se však významnou měrou podílela tektonika (tektonické porušení reliéfu a také pravděpodobně pohyby na zlomech). Okolí přehrady je možné charakterizovat jako členitou pahorkatinu s relativními výškovými rozdíly 75-150 metrů. Nejvyšším bodem okolí přehrady je vrchol kopce Trnovka (441 m), který se nalézá na levém břehu. Při pohledu na celkový tvar kotliny nás může zaujmout rozdílná strmost svahů na levém a pravém břehu. Levý břeh má

22

svahy příkřejší - spadají k hladině přehrady pod úhlem přesahujícím 5 stupňů. (Šlezingr M., 1998, Peterková, L., 2005)

Geolologické poměry Důležitým geologickým útvarem v okolí Brněnské přehrady je Boskovická brázda, která se táhne směrem jihozápad – severovýchod, na spojnici tvořené obcemi Veverské Knínice, Drásov, Lubě, Skalice, Vranovice, takže protíná napříč téměř celé povodí řeky Svratky. Boskovická brázda je tektonickou propadlinou, jež je vyplněna především permskými sedimenty, dále v menší míře i sedimenty svrchnokřídovými, miocénními a čtvrtohorními. Nejrozšířenější horninou tu jsou různé druhy červených jílovitých břidlic a křemitých až arkosovitých pískovců. Menší plochy jsou kryty hrubými slepenci a šedavými vápnitými lupky. Východně od boskovické brázdy se nachází mohutný klín brněnského vyvřelého masivu, sahající svým výběžkem až za Boskovice. Tato část masivu je tvořena především granititem, v menší míře pak dioritem a diabasem. Koryta pramenů a menších potůčků v okolí Brněnské přehrady jsou tvořena fluviálními písčito-hlinitými sedimenty. V jižní části přehrady v místech pláží najdeme spraše a písčité štěrky. Jako zajímavost je vhodné zmínit, že v blízkém okolí Brněnské přehrady se vyskytují nebo vyskytovaly také relativně vydatná naleziště rud (např. okolí Lažánek, Šmelcovny). Z dalších užitkových nerostů, jejichž zásoby se nacházely nebo nacházejí v blízkosti Brněnské přehrady, může být zmíněn například kaolín (např. Veverská Bítýška). Značná petrografická rozmanitost a bohatost podmiňuje také hojné výskyty užitkových hornin. I tyto se nacházejí v blízkém okolí Brněnské přehrady a jsou, nebo byly těženy a užívány v různých průmyslových odvětvích. Jde například o diabas, diorit, mramory a vápence. (Šlezingr M., 1998 in Hýlová 2008)

Klimatické charakteristiky Makroklimatické podmínky jsou určeny zeměpisnou polohou, reliéfem krajiny a klimatickými faktory. Značná část Brna má zvlněný reliéf, který hraje důležitou roli v procesu vytváření lokálních klimat. Zvláště důležitou úlohu hraje zejména v uzavřených údolích a kotlinách, kde má vliv na tvorbu teplotních inverzí a mlh.

23

Podle rajonizace klimatických oblastí dle Quitta se řešená oblast nachází v podoblasti mírně teplé MT 11, která je charakterizována dlouhým teplým a suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima bývá obvykle krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tato klimatická podoblast je charakterizována níže uvedenými průměrnými údaji: Tabulka 1 Klimatická charakteristika oblasti MT 11 Počet letních dnů

40-50

Počet mrazových dnů

110-130

Počet ledových dnů

30-40

Počet dnů s průměrnou teplotou nad

140-160

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3°C

Průměrná teplota v červenci

17 až 18°C

Průměrný počet dnů se srážkami nad 1mm 90-100 Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200-500 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

50-60

Počet dnů zamračených

120-150

Počet dnů jasných

40-50

Tabulka 2 Průměrné klimatické hodnoty na daném území Průměrná roční teplota naměřená ve stanici

8,4°C

Roční úhrn srážek naměřený na stanici

547 mm

Teplotní maximum

červenec

Teplotní minimum

leden

Maximum srážek

červenec

Minimum srážek

leden

Hydrologické podmínky Jak již bylo výše popsáno, Brněnská údolní nádrž se nachází na řece Svratce, dříve nazývané též Švarcava, která je největším levobřežním přítokem Dyje. 24

Její povodí se rozkládá od severní části Českomoravské vrchoviny na jihovýchod přes

Boskovickou

brázdu,

Brněnskou

vysočinu

a

Moravský

kras

až

do

Dyjskosvrateckého úvalu. Jeho délka činí přibližně 115 km a šířka 60 km. Samotná řeka Svratka pramení na jihozápadním úbočí Žákovy hory ve výšce cca 772 m. n. m. a svou pouť končí na soutoku s Dyjí, dnes v oblasti střední zdrže Novomlýnských nádrží. (Kol., 2009)

Tabulka 3 Brněnská přehrada v číslech Celkový objem nádrže

21 mil. m3

Celková plocha nádrže

259 ha

Celková délka nádrže

17 km

Výška hráze

23,5 m

Délka hráze v koruně

120 m

Průměrný dlouhodobý roční

průtok

7,68 m3s-1 335 m3s-1

Q100

Biota Podle Zlatníkova členění vegetační stupňovitosti se v oblasti Brněnské přehrady vyskytují tři vegetační stupně: a) bukodubový (málo zastoupený) b) dubobukový c) bukový Vegetace v okolí přehrady a řeky Svratky patří především do druhého a třetího vegetačního stupně, avšak místy můžeme najít i první vegetační stupeň. Na pravém břehu řeky Svratky, v blízkosti hráze převažují dřeviny jako olše lepkavá, vrba bílá, vrba trojmužná, střemcha obecná, topol černý a topol bílý. Dominantou mezi travami je chrastice rákosovitá a z bylin toten lékařský a máta dlouholistá. Na zastíněné skalce na pravém břehu Svratky u přehradní zdi můžeme kromě druhů listnatého lesa, který skalku obklopuje, pozorovat i několik druhů vázaných na skalní štěrbiny. Z kapradin jsou pro taková stanoviště charakteristické například osladič obecný nebo puchýřník křehký. Na protilehlé skalce ne levém břehu 25

Svratky je překvapivě charakter vegetace zcela odlišný. Je to dáno především slunečním svitem, kterého je zde více než na protějším břehu. Díky tomuto výslunnému stanovišti se zde nachází mezi roztroušenými křovinami brslenu evropského, trnky obecné, svídy krvavé a šeříku obecného řada zajímavých teplomilných druhů, jako je pelyněk ladní, pryšec chvojka, pýr prostřední a mnoho dalších bylin. Skalnaté stráně nad oběma břehy u přehradní zdi jsou významnou botanickou a entomologickou lokalitou – PP Skalky u přehrady (viz. text níže). Na levém břehu přehrasy můžeme směrem k Sokolskému koupališti nalézt některé exotické dřeviny, které sem byly uměle vysazeny. Z jehličnanů je to především borovice vejmutovka, z listnáčů javor ginnala, dub červený, lípa stříbrná, pajasan žláznatý, akát bílý. Přirozeně se zde z dřevin vyskytuje převážně dub zimní a místy i dub letní, jasan ztepilý, javory, jilm habrolistý, habr obecný. Z keřů je to například brslen bradavičnatý, líska obecná, svída krvavá, ptačí zob obecný. Z ostatních bylin je to česnáček lékařský, mařinka vonná, jaterník podléška, koniklec velkokvětý. V okolí lokality Osada se rozkládá smíšený les s převahou dubu zimního a borovice lesní. (Hudec K., 1995) Brněnská přehrada je významným místem výskytu ptáků. Hnízdících ptáků je bohužel velmi málo, neboť strmé břehy a kolísavý stav vodní hladiny hnízdění neumožňují. Přesto však ve strmých březích můžeme hned na několika místech vidět otvory hnízdních nor břehulí říčních a ve stěně u Rokle hnízdí pravidelně ledňáček říční. V době tahu můžeme na přehradě vidět kachny divoké, v malém počtu labutě velké, občas volavky popelavé, racky chechtavé. Význačným druhem přehradních břehů je konipas bílý, vrabec polní. V zimě jsou to vrány šedé. Mezi savce, které je zde možné zahlédnout, patří ježek východní, kuna skalní, netopýr velký, krtek obecný, zajíc polní. Z ryb se v Brněnské údolní nádrži vyskytuje v převážné míře kapr obecný, dále také cejn velký, lín obecný, štika obecná, okoun říční, úhoř říční, candát obecný, cejnek malý. Avšak v rámci projektu čištění Brněnské přehrady dojde k výlovu kaprovitých ryb a záměrem je tyto nahradit osádkou ryb dravých. Snahou je především další snížení možnosti znečišťování vody v nádrži, neboť dravé ryby nemají tendence čeřit zabahněné dno a tím pádem se nepodílejí na znečišťování nádrže tak, jako je tomu právě u ryb kaprovitých. [2] 26

5.2.5 Ochrana přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady V rámci ochrany přírody a krajiny rozeznáváme několik druhů maloplošných chráněných území. Bývají rozlišena podle přírodního rázu, který je pro to dané území charakteristický, a podle stupně ochrany, kterým se území řídí. Takováto území se nacházejí hojně i na území města Brna v blízkosti Brněnské přehrady. Rozsáhlou část řešeného území zaujímá typ chráněného území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - Přírodní park (PřP), ve kterém se omezují veškeré činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, ze kterých se automaticky staly přírodní parky. Rozsáhlým přírodním parkem, pod jehož území spadá i značná část Brněnské přehrady je přírodní park Podkomorské lesy.

Přírodní park Podkomorské lesy Přírodní park je tvořen rozsáhlou náhorní plošinou s průměrnou nadmořskou výškou 450 metrů. Nejvýše jsou položeny Kopeček 479 m a Lipový vrch 478 m. n. m. Území je protkáno hustou sítí drobných lesních potoků a potůčků, nachází se zde i řada studánek a pramenů s kvalitní pitnou vodou. 95 % rozlohy přírodního parku pokrývají lesy. Severní část parku je využívána jako obora pro chov muflonů a daňků (založená v roce 1932). Přírodní park Podkomorské lesy byl vyhlášen 1. 11. 1989. Podkomorské lesy znají čtenáři klasické literatury jako kraj Mrštíkovy Pohádky máje. Přírodní park je jednou z nejnavštěvovanějších a nejdůležitějších oblastí okolí města Brna.

Zvláště chráněná území v okolí Brněnské přehrady Mezi další důležitá území ochrany přírody a krajiny patří takzvaná zvláště chráněná území. Na území města Brna a jeho přilehlém okolí bylo vyhlášeno třicet zvláště chráněných území, jakožto nejzachovalejších přírodovědných lokalit či geologických a paleontologických nalezišť a jejich celková plocha představuje asi 1,5 % z celkové rozlohy Brna. 27

Tyto maloplošné, chráněné části přírody jsou podle přírodovědného významu, rozlohy a podmínek ochrany obecně rozděleny do čtyř kategorií: • národní přírodní rezervace (NPR) • národní přírodní památky (NPP) • přírodní památky (PP) • přírodní rezervace (PR) Přírodní park Skalky u přehrady Katastrální území, (rozloha): Kníničky, Bystrc (1,34 ha) Typ území: skalní step a dubohabřina Kategorie ochrany, (rok vyhlášení): PP (1989) Důvod ochrany: Obtížně přístupné skalky na levém i pravém břehu Svratky při výtoku z hráze Brněnské přehrady. Velmi vzácný je výskyt lišejníků. Na teráskách a suťových kuželech se uchovala teplomilná vegetace (např. koniklec velkokvětý, pelyněk ladní, zvonek rozkladitý). Z křovin se vyskytují hlavně brslen evropský, trnka obecná, višeň mahalebka. Území je významné jako hnízdiště ptactva a bohatá lokalita hmyzu, hlavně denních motýlů jako jsou otakárek fenyklový, babočka bodláková, kudlanka nábožná. Narušení, ohrožení: výfukové plyny a další možnosti znečištění typické pro městský charakter řešeného území.

Přírodní rezervace Jelení žlíbek Katastrální území, (rozloha): Bystrc, (12,00 ha) Typ území: habrová doubrava Kategorie ochrany, (rok vyhlášení): PR (1979) Důvod ochrany: 120-200 let starý bukový porost s typickými druhy ptáků - holubem doupňákem a lejskem malým. Narušení, ohrožení: nešetrná těžba okolních porostů

Přírodní park Na Skalách Katastrální území, (rozloha): Kníničky, (0,07 ha) Typ území: keřová a lesní skalní společenstva Kategorie ochrany, (rok vyhlášení): PP (1991), součást PřP Podkomorské lesy 28

Důvod ochrany: přirozená až přírodě blízká druhově bohatá lesní a skalní společenstva na devonských vápencích s převažujícím porostem dřínu obecného a kalcifilních xerotermofytů s výskytem např. bělozářky větevnaté, kavylu chlupatého a bramboříku nachového, ve stromovém patře zastoupen dub, lípa, javor mléč, klen, babyka a jilm. Narušení, ohrožení: turistická stezka-eroze, půdní kryt i vegetace ničeny vysokou zvěří ze sousední obory, šíření netýkavky malokvěté, místy odpadky a zbytky ohnišť. (Hudec K., 2001 a Patáková J., 2005 in Hýlová 2008) [9]

Obr. 3 Přírodní lokality v blízkosti nádrže (www.prygl.net)

5.2.6 Doprava Mezi velké přednosti Brněnské přehrady patří její poloha na okraji města Brna. Je to spojeno s faktem, že žádné další stotisícové město v ČR nemá přehradní nádrž, jež by tvořila jeho přímo organickou a územní součást, což je v této práci základní faktor při hodnocení rekreačního potenciálu a využití území. 29

Celá zdejší oblast je od 1. ledna 2004 zahrnuta do první etapy Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Přináší to s sebou především výhody cestování na jednu jízdenku bez ohledu na přestupování a lepší návaznost spojů v přestupních uzlech. Přehrada je dostupná z centra města městskou hromadnou dopravou-převážně tramvajemi a autobusy, což umožňuje návštěvu přehrady i výletníkům, kteří nedisponují automobily. Velmi častá je ale návštěva právě osobními vozy. Spojení je zajištěno řadou silnic (nejvýznamnější spojnicí je tzv. stará dálnice), které se nedaleko Bystrce napojují na dálnici D1 a rychlostní komunikace.

Lodní doprava S Brněnskou přehradou je neodmyslitelně spjata i lodní doprava. Lodní přepravu návštěvníků zajišťoval od května 1946 do roku 2008 Dopravní podnik města Brna prostřednictvím pěti motorových lodí Pionýr, Veveří, Dallas, Praha, Bratislava a historické lodi Brno. Při spuštění lodní dopravy se myslelo i na ekologický provoz lodě jsou poháněny elektromotorem napájeným akumulátorovými bateriemi, tudíž je jejich chod velice tichý a ekologický. V roce 2009 z důvodu značného odpouštění Brněnské přehrady nebyla lodní doprava provozována. Plavební sezóna začala opět v roce 2010 dne 8. května. Na vodu byla spuštěna nová loď Lipsko, která nahradila vyřazeného Pionýra. V únoru letošního roku byly z Bystrckého přístaviště odvezeny lodě Praha a Bratislava. První z nich má nové místo působnosti v kempu Bítov u Vranovské přehrady, druhou je možné nově spatřit v areálu U Hrocha v Brně-Jundrově. V letošním roce vyplují na hladinu Brněnské přehrady dvě nové lodě, konstrukčně i vzhledově naprosto stejné, jako je loď Lipsko. Budou se jmenovat Vídeň a Utrecht. Jejich přepravní kapacita činí (stejně jako u Lipska) 200 osob, akumulátorový pohon zůstává zachován. Dle interních informací dopravního podniku, dojde v roce 2012 k vyřazení dalších dvou lodí – Dallasu a Veveří. Původní lodní park by v následujících letech zastupovala pouze loď Brno, která funguje na Brněnské přehradě od roku 1949 a nově byla zrekonstruována v roce 2005.

30

Všechny zmiňované lodě směřují s několika zastávkami od bystrckého Přístaviště až k Veverské Bítýšce. Lodní doprava je v rámci plavební sezóny na přehradě od dubna do října.

Obr. 4 Plánek lodní dopravy na Brněnské přehradě (www.dpmb.cz)

Trasa lodní dopravy je dlouhá 9,3 km a má 11 zastávek (Brno-Bystrc, Kozí Horka, Sokolské koupaliště, U Kotvy, Osada, Rokle, Cyklistická, Hrad Veveří, Mečkov, Skály a Veverská Bítýška). První plavba se zde uskutečnila v roce 1946. Zdejší lodní park čítá celkem šest lodí (Dallas, Praha, Bratislava, Brno, Veveří a nejnovější Lipsko). Nejatraktivnější zastávkou je bezesporu Hrad Veveří, z něhož lze pěším chodníkem dojít až na hrad, kde je možnost spojit výlet s prohlídkou hradu a jeho okolí. [6, 11, 12]

5.2.7

Dnešní funkce a význam Brněnské přehrady

Od počátku své existence plnila Brněnská přehradní nádrž veškeré funkce, které jí příslušely a byly jednoznačným důvodem její výstavby. Rozhodně se ale při výstavbě 31

neuvažovalo nad masovým rekreačním využitím, počítalo se pouze se sporadickým rekreačně-turistickým a rybářským využitím. Původní funkce byly v průběhu mnoha let pozměněny v závislosti na měnících se přírodních podmínkách, modernizaci a vývoji, jež vyžadovaly nové ucelené koncepce a řešení pro budoucí využití. Brněnská údolní nádrž se stala typicky víceúčelovým vodohospodářským dílem. V dnešní době plní tyto hlavní funkce: • Zlepšuje nízké průtoky v toku pod nádrží • Zajišťuje vodu pro závlahy pod Brnem • Zachycuje část objemu povodňových vln a tím snižuje kulminační průtoky • Stabilizuje spádové poměry na řece Svratce • Umožňuje rekreaci u vody i na vodě, včetně provozování vodních sportů a v zimním období, při zámrzu hladiny, sportů zimních • Skýtá podmínky pro rekreační plavbu a sportovní rybolov • Umožňuje využití vodní energie ve vodní elektrárně Kníničky • Zaručuje doplňkový vodárenský odběr v Brně - Pisárkách Funkce vodárenská Nádrž dříve sloužila jako základní zdroj pitné vody pro Brno. Nyní se pro tento účel využívá Vírské přehrady a prameniště podzemní vody v Březové nad Svitavou, kde je voda jímána a přiváděna do Brna I. a II. březovským vodovodem. Jako zdroj vody povrchové je nyní využíván Vírský oblastní vodovod a následně úpravna vody Brno-Pisárky, která již plní úlohu jen zdroje rezervního s kapacitou cca 600l/s s využitím při případných havarijních stavech a při mimořádných provozních situacích. Její provozuschopnost je udržována a prověřována občasným uvedením do chodu. (Tomášová D. a kol., 2006 in Hýlová 2008)

Funkce elektrárenská Vodní elektrárna Kníničky pod Brněnskou přehradou v Brně-Bystrci byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v Brně a okolí v čase ranních a večerních energetických špiček. Uvedena do provozu byla v roce 1941. Je osazena jedním vertikálním turbosoustrojím s Kaplanovou turbínou. 32

Turbína má sice maximální hltnost 22 m3/s., ale optimálně pracuje při hltnosti 17–18 m3/s. Dosahuje výkonu 3,1 MW. [13]

5.2.8

Rekreační využití

Historie rekreačního využití Brněnské přehrady Případné rekreační využití hrálo při výstavbě nádrže jen okrajovou roli. Nicméně již po roce 1945 začala být (v této době ještě Kníničská) přehrada využívána hlavně jako oblast rekreace a sportu. V roce 1946 zde zahájila provoz lodní doprava a počet návštěvníků prudce vzrůstal. V roce 1948 došlo k prodloužení tramvajové dopravy z Komína do staré Bystrce, což usnadnilo dostupnost k přehradě tisícům obyvatel Brna. Velké pláže s dobrým přístupem k vodě, možnost projížďky na lodi a v neposlední řadě pěkné okolí přehrady, se staly hlavními důvody vysoké návštěvnosti. V poválečném období se tak vodní nádrž stala terčem zejména víkendových návštěv Brňanů, kteří zde hledali nezničený kout krajiny pro oddech a tak potřebnou rekreaci. Z toho důvodu byly zahájeny první práce na úpravách břehů v místech nejvíce navštěvovaných, to je Rakovec a Sokolské koupaliště. Padesátá léta se vyznačují především zvýšeným zájmem o výstavbu rekreačních objektů. Vznikaly první chatařské kolonie, svá rekreační střediska a chaty zde začaly stavět podniky a továrny. Na pravém břehu to bylo nejvíce znát v lokalitách Rakovec, Kozí horka a dále v oblasti směrem k Rokli, na levém břehu pak v lokalitě Osada a v prostoru mezi Sokolským koupalištěm a přehradní hrází. Chatová výstavba se stále rozrůstala a bylo nutné zajistit zásobování obyvatelstva potravinami, zejména v letních měsících. Také se zdokonalovalo dopravní propojení s městem. V roce 1959 byla přehrada přejmenována na Brněnskou. V dalších letech pokračovala výstavba chat a rekreačních středisek nezměněným tempem. Každý rok v letní sezóně přijížděly na přehradu tisíce rekreantů ze všech koutů republiky. Pamětníci na tuto dobu vzpomínají s úsměvem. Najít v odpoledních hodinách slušné místo na pláži, byl tehdy za pěkného počasí velký problém. Zvýšený zájem o tuto rekreační oblast však přinesl i první negativní dopady, se kterými se Brněnská přehrada potýká dodnes.

33

Brněnskou přehradu od jejího vzniku navštívily milióny návštěvníků. Někteří sem jezdívali v letních dnech na rekreace, jiní o víkendech na svoje chaty nebo jen na procházku kolem vody. Našli se i jedinci, kteří si svoji chatu upravili pro celoroční pobyt a usadili se tady natrvalo. Postupem let se tato přehrada stala velmi významnou rekreační oblastí pro Brno a jeho okolí. Měli bychom se snažit zachovat a rozvíjet její přírodní bohatství, aby se mohla v celé své kráse představovat i dalším generacím. [5]

Rekreační využití dnes V životním prostředí města Brna Brněnská přehrada se svojí krajinotvornou funkcí, rekreačním potenciálem a tím i psychosomatickým relaxačním efektem zaujímá dnes jedno z nejpřednějších postavení. Údolní nádrž patří k největším a nejvyhledávanější rekreačním oblastem města Brna. Velmi rychle se mezi Brňany rozšířil slangový výraz pro Brněnskou přehradu – prigl (prygl). Nejrozsáhlejší 5kilometrový úsek nádrže v blízkosti přehradní hráze je oblíbenou plochou pro vyznavače veslování, jachtingu, windsurfingu a podobných vodních sportů. Okolí nádrže je obklopeno malebnou přírodou, jejíž půvab vedl v minulosti k vybudování chatových oblastí, penzionů, hotelů a restaurací. I přes negativum nepříznivé kvality vody, je oblast nejvíce navštěvována v létě. K oblíbeným způsobům odpočinku v letní sezóně patří opalování (dříve) spojené s koupáním, výlety po okolí, plavba na lodi nebo příjemné posezení na zahrádce některé z místních restaurací. V zimě se zamrzlá vodní plocha stává vyhledávaným místem pro bruslení a při troše sněhu i pro běh na lyžích. [6]

Za centrum dění na Brněnské přehradě je bezesporu považováno Přístaviště s přilehlými plážemi na Rakovci. Přístaviště s nejbližším okolím je mimo jiné místem pořádání významných společensko-kulturních akcí, festivalu Brno – město uprostřed Evropy, kdy jsou každoročně přilehlé pláže přelidněny, a to zvláště při mezinárodní přehlídce ohňostrojů Ignis Brunensis. Nachází se zde velké množství rekreačních zařízení, stánkového občerstvení a restaurací, které poskytují rozmanité služby turistům a místním výletníkům při jejich pravidelných návštěvách přehrady. Z těchto míst každoročně vyjíždějí lodě brázdící v pravidelných intervalech hladinu nádrže. 34

Okolí přehrady má hustou síť značených cest, které turisty dovedou do středu lesnatých oblastí (např. přírodní park Podkomorské lesy, Holedná) i do dalších turisticky atraktivních lokalit. V posledních letech došlo ke značnému rozšíření cykloturistiky v rámci celé rekreační oblasti. Na obou březích přehrady se nachází řada oblíbených pláží a chatových osad. Na pravém břehu (po směru toku) jsou to Obora, chatová oblast Jelenice a pláže na Rokli, Kozí horce a na Rakovci. Na levé straně umělého jezera jsou to pláže na Osadě a Sokolském koupališti. Levý břeh přehrady (po směru toku) blíže hrázi je obležen ubytovacími zařízeními, množstvím občerstvení v podobě stánkového prodeje i restaurací, a soukromých chat. Tato oblast má spíše privátnější charakter na rozdíl od druhého břehu, vzdálenějšího od města, který je znám jako oblíbené místo procházek, relaxace a turistiky. V těchto místech je úzké koryto nádrže hluboce zaříznuto ve skalách, na kterých mimo jiné stojí dominanta hradu Veveří. Celý pravý břeh je lemován průběžnou silnicí, která usnadňuje spojení k samotnému hradu, ale hlavně chatařům, kteří zde tráví volné víkendy a dovolené. Dlouhodobě fungují na březích Brněnské přehrady již zaběhnuté sportovní kluby, které soustřeďují převážně vyznavače lodních sportů. Na pravém břehu -TJ Námořní jachting, TJ Lodní sporty a bývalý Jachting KP Brno. Na levém břehu pak TJ Jachtklub, ČVK Brno Lachtan klub a Surf klub Rapid. Velmi dobrá spolupráce je se stanicí Vodní záchranné služby ČČK, která již delší dobu působí v lokalitě Kozí Horka. V těchto místech funguje i jediná oficiální půjčovna lodí. [9] V místech Přístaviště si návštěvníci mohou zahrát i minigolf v příjemném prostředí nevelkého, ale dobře situovaného areálu. V okolí nádrže se nachází velké množství ubytovacích kapacit v podobě hotelů, penzionů, chat a kempů. Řada místních obyvatel využívá lokalizace svých domů, a tak se stává častým jevem i nabídka ubytování v soukromí. Níže uvádím základní průřez ubytovacími možnostmi. Ubytovací kapacity: • OREA Wellness Hotel Santon*** Hotel je situován v nejvíce navštěvované části přehrady, na přístavišti, kde se z velké terasy hotelu naskytne krásný pohled na nádrž a okolní lesy. 35

Jedná se o jeden z mála hotelů v blízkosti nádrže, jež dokáže uspokojit i náročnější klientelu. Disponuje všestranným zázemím pro pořádání konferencí, školení, seminářů i svateb. Současně slouží i jako relaxační wellness centrum nejen pro ubytované hosty, kde návštěvníci mohou využít masáží, saunování, bazénu i kosmetických služeb. Ubytování je zajištěno ve 105 dvoulůžkových pokojích, 1 pokoji pro handicapovanou osobu a 5 apartmánech. • Hotel MAXIMUS RESORT *** Hotel je situován v klidném, romantickém, lesy obklopeném prostředí 150 m od Brněnské přehrady. Svým komfortem uspokojí i nejnáročnější hotelovou klientelu. Nabízí ubytování ve 14 dvoulůžkových pokojích, 2 třílůžkových pokojích, 1 čtyřlůžkovém pokoji a ve 2 apartmánech. Jako v předchozím případě se jedná o hotel s kompletním zázemím pro pořádání kongresů školení a svateb, kdy jsou k dispozici dostatečné konferenční a restaurační prostory. Ubytovaní hosté se mohou bavit při kulečníku i kuželkách, nebo relaxovat ve wellness centru. Sportuchtiví hosté si mohou vypůjčit kola a objevovat krásy okolí tímto příjemným způsobem. • Hotel*** Fontána Hotel nejen že nabízí jedinečný výhled na okolní scenérii z nejkrásnější části Brněnské přehrady, tak i klidné prostředí obklopené lesy a vzdálenost pouhých cca 300 metrů od břehů Brněnské přehrady v části Kníniček. Pokoje poskytují základní standard a celková kapacita hotelu je 50 lůžek. Hostům se nabízí také restaurace s kapacitou pro cca 70 a zastřešenou letní terasou s možností grilování cca 100 osob s výhledem na vlastní dětské hřiště. V těchto prostorech je možné pořádat společenské i rodinné akce, taneční večery, svatby, rauty, ale i školení, konference či firemní zasedání. Hlavní dominantou hotelu je vinný sklípek pro cca 60 osob v původním tradičním stylu.

36

• Hotel RAKOVEC Hotel nabízí komfortní ubytování a doplňkové služby. Kromě ubytování je také možnost pořádání oslav, rautů, firemních školení a svateb. Konferenční sál pojme až 150 osob a lobby bar 40 osob. O zábavu při pořádání akcí a firemních večírků je postaráno nově otevřeným bowling barem pro 30 osob. Lákadlem je i letní terasa s možností grilování a kapacitou 80 míst, ale především venkovní bazén se slanou vodou a krásným posezením. • Hotel U Šuláka Hotel se nachází v bezprostřední blízkosti Brněnské přehrady na jejím levém břehu. Komplex je vhodný pro pořádání svateb, promocí, různých večírků a rautů až pro 60 hostů. Hostům je rovněž k dispozici střežené parkoviště vedle hotelu. • Penzion Marie Nachází se na levém břehu přehrady lokalitě Osada. Je umístěn na kraji lesa a svojí polohou zapadá do krásné přírody, která tvoří převážnou část jeho okolí. Celková kapacita penzionu nabízí 11 pokojů a pojme 30 osob. Pokoje jsou vybaveny umyvadlem s teplou a studenou vodou, některé z nich mají také balkón. Bohužel v tomto penzionu jsou toalety a sprchy společné. • Camping RADKA Kemp je umístěn v klidném prostředí obklopeném lesy na břehu Brněnské přehrady o rozloze cca 5000 m2. Ubytování je možné ve vlastních stanech či karavanech a je možné se připojit na elektrickou přípojku. Parkování v kempu je přímo u stanů a karavanů. K vybavení kempu patří i sociální zařízení. Hosté si mohou pro zpestření zapůjčit sportovní potřeby, stolní hry pro děti. Stravování je dostupné do 300 m od kempu v podobě stánků s rychlým občerstvením, restaurací či penzionů a hotelů. V kempu je vyhrazen prostor pro večerní táboráky a i koupání je možné přímo v kempu. V blízkosti se nachází půjčovna loděk, šlapadel a jízdních kol. [13, 14, 15, 17, 18, 19] 37

K dalším možnostem ubytování v této lokalitě patří například: • Hotel JELENICE • Hotel KOZÍ HORKA - Jaroslav Máša • Penzion nad Roklí • Penzion SMILE - Lubomír Jelínek • Penzion PROSPERITA • Chata CHOCHOLA • Chaty Jelenice • Autocamp OBORA 5.2.9 Místa k navštívení v okolí Brněnské přehrady Nádherná příroda tvořená z větší části Podkomorskými lesy, láká každoročně tisíce turistů i cyklistů. Svoje příznivce mají také vycházky okolo samotné přehrady.

Stezky v okolí nádrže Blízké i vzdálenější okolí nádrže je protkáno hustou sítí cyklostezek, vyznačených stezek KČT pro pěší turistiku či naučných stezek vhodných k nenásilné formě vzdělávání na čerstvém vzduchu. Mezi ty nejznámější bych zařadila následující.

Naučné stezky v okolí nádrže • Naučná stezka "Brněnská přehrada, jak ji neznáte…“ Stezka vede od přístaviště na Osadu podél Brněnské přehrady a převážně je vedena na k.ú. Kníniček. Naučná stezka vedoucí podél Brněnské přehrady měří cca 2 km a na 6 tabulích seznamuje s informacemi o přehradě, rostlinách poblíž přehradní hráze, Starých Kníničkách - zatopené obci a o lesích nejen v okolí. Jeden panel byl věnován geologii a jeden vodním řasám a sinicím. • Naučná stezka „Brněnská přehrada“ Nedávno byla tato stezka doplněna o stezku novou pojmenovanou „Brněnská přehrada“. Stezka vede kolem Brněnské přehrady od přístaviště k Sokolskému koupališti nebo na druhou stranu od přístaviště na Kozí horku v délce 4,3 km. Na obou stranách od přístaviště nalezneme stejné tabule, stačí tedy navštívit jednu či druhou stranu.

38

Návštěvník se z obsáhlých naučných tabulí dozví o historii i současnosti přehrady i o živočiších žijících v přehradě a kolem ní. Celá trasa je vedena po asfaltové cestě, místy přímo po silnici, kde není provoz, proto je ideální pro návštěvu na kole či s kočárkem. [20] • Naučná stezka Hrad Veveří 1,2 km dlouhá stezka věnovaná hradu Veveří začíná u křižovatky silnice Bystrc Veverská Bítýška a odbočky ke kostelíku Nanebevzetí Panny Marie. Poté prochází nádvořími hradu a končí před lávkou pod hradem. Stezka je poměrně krátká (projití trvá cca 45 min), přesto se na ní návštěvník dozví mnoho zajímavých informací. Polovina tabule je vždy věnována historii hradu Veveří od 13. do 20. století a zobrazuje turistickou mapku. Tato část je totožná na všech panelech. Druhá část tabule pojednává o místě, kde se tabule nachází. Převážná část stezky je vedena na k.ú. MČ Brno-Bystrc a je příjemným zpestřením procházky v okolí hradu. [20, 21]

Cyklostezky Brněnská přehrada a její okolí láká v letní sezóně stovky cyklistů díky rozsáhlé síti lesních i asfaltových stezek, které jsou k cykloturistice velmi dobře uzpůsobeny. Lákadlem je i nespočet odpočívadel v podobě restauračních i stánkových občerstvení, z nich většina je přímo součástí některé cyklotrasy. Mezi ty nejznámější patří Okružní cyklostezka, Bílý potok dále Brněnské kolečko a řada menších, nepublikovaných. Síť stezek je velmi pestrá a vhodná pro cyklisty zkušené, ale i pro rodiny s dětmi a rekreační cyklisty bez zkušeností. Od září roku 2003 je pod hradem Veveří přístupná nová dominanta - 100 metrů dlouhá lávka pro pěší a cyklisty spojující oba břehy přehrady. Díky ní se velmi rozšířila možnost návrhu tras Podkomorskými lesy. • Cyklostezka podél Bílého potoka Stezka vede z Veverské Bítyšky směrem na Velkou Bíteš a je velmi oblíbeným cílem výletníků z Brna a blízkého okolí.

39

Trasa je obklopena vodními mlýny - vzhledem k tomu, že Bílý potok byl v minulosti pro mlynářství celkem hojně využíván, najdete zde řadu budov, které dříve intenzivně sloužily mlynářskému řemeslu. • Okružní cyklostezka Brno, přístaviště - Hráz Brněnské přehrady - Sokolské koupaliště - Osada - Zouvalka Junácká louka - Chudčice - Veverská Bítýška - Mečkov - Hrad Veveří - Ríšova studánka - Kočičí žleb - Brno, přístaviště Celá cyklostezka vede kolem Brněnské přehrady v délce necelých 30 km. Cyklostezka je vhodná i pro nezkušené cyklisty, charakter terénu vyžaduje horské kolo. Trasa je většinou vedena neznačenými trasami po asfaltu i terénem, vždy ale zajímavou okolní přírodou. Stezka se záměrně vyhýbá rušnému automobilovému provozu a byla naplánována tak, aby se cyklisté mohli pokochat pohledem, nebo rovnou navštívit dvě nejvýznamnější památky v okolí přehrady - Jarošův mlýn ve Veverské Bítýšce a hrad Veveří na břehu nádrže.

Obr. 5 Okružní cyklostezka kolem Brněnské přehrady (www.bicybo.cz)

40

• In-line cyklostezka Brno Masarykův okruh – Rakovec Přírodní cyklostezka začínající u Masarykova okruhu, Autodromu Brno patří k náročnějším stezkám kvůli třiapůlkilometrovým stoupáním hned na začátku. Poté, co cyklista vystoupá na vrchol s názvem Lipový vrch, se cyklostezka ubírá klesavým směrem přímo k Brněnské přehradě, kde úsek končí, popřípadě navazuje na trasu předcházející kolem přehrady. Stezka je myšlená i pro využití in-line bruslaři, nicméně pro tento druh sportu je povrch nedostatečně kvalitní, terén příliš prudký a tímto se stezka stává velmi náročnou. 6,5 km dlouhá trasa není frekventovaná, zato je nutno se připravit na kluzký povrch, z důvodu nepropustnosti slunečního světla skrz lesní stromy.

Obr. 6 In-line cyklostezka Brno Masarykův okruh (www.in-line-brusle.com)

Turisté mají také možnost navštívit další kulturně historická místa v okolí nádrže. Rodiny s dětmi určitě zaujme návštěva brněnské zoologické zahrady pod přehradní hrází. Velkým zážitkem je i plavba lodí po přehradě, kdy se návštěvníkům naskýtá nádherný pohled na malebné okolí přehrady a v dálce se před nimi tyčí dominanta v podobě hradu Veveří, který je již částečně zrekonstruován. [22, 23, 29, 30]

41

Státní hrad Veveří Je dominantní stavbou na pravém břehu přehrady a velmi přitažlivým scenerickým prvkem. Je jedním z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky. Byl postaven zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat. Jako jeden z nejdůležitějších zeměpanských hradů a později centrum rozsáhlého šlechtického panství se Veveří mnohokrát zapsalo do dějin kraje i celé země. V roce 1645 patřil spolu s Pernštejnem k jediným dvěma pevnostem, které odolaly Švédům při obléhání Brna. Po druhé světové válce ovšem opakovanou snahou o naprosto nevhodná využití areál hradu velmi utrpěl. Teprve na samém konci 20. století začala systematická práce na jeho postupné obnově. Díky programu záchrany architektonického dědictví a mimořádným dotacím ze státního rozpočtu, byla v roce 2000 zahájena jeho celková rekonstrukce. Od roku 2002 jsou vnitřní prostory hradu opět přístupné veřejnosti. V současné době je částečně zrekonstruován, kompletní obnova však bude trvat ještě mnoho let. V posledních letech se ukázalo, že značným přínosem pro hrad je pořádání mnoha druhů kulturně-zábavných akcí. Tyto se staly již klasickým lákadlem pro Brňany i mimobrněnské, jak strávit zábavný den či večer v atraktivních prostorách starého hradu, což už samo o sobě je velkým zážitkem. A pokud se z takového místa můžete ještě kochat pohledem do zelenající se přírody v okolí nádrže, zážitek to ještě umocní. Příkladem takovýchto akcí z minulých sezón jsou vinobraní, koncerty, programy pro děti, typické letní večery u táboráku a hudby a mnoho dalších. Hrad se stal daleko atraktivnějším nejen po samotné rekonstrukci, ale také po výstavbě lávky pod hradem, která spojuje oba břehy přehrady, a tak se stal hrad přístupnější pro pěší turisty i ty na kolech. Významným přispěním ke zvýšení návštěvnosti

bylo

i

vybudování

parkoviště

u

silnice

pod

hradem.

[31]

Brněnská ZOO Zoo, která se v roce 2008 proslavila odchovem dvou mláďat ledních medvídků, se rozkládá na ploše 65 ha na svazích a hřebeni Mniší hory v městské části Brno-Bystrc nedaleko hráze Brněnské přehrady.

42

Byla otevřena 30. srpna 1953. Zaměřuje se především na kopytníky, ale chová i další atraktivní zvířata jako lední medvědy, tygry, opice apod. Návštěvník tu může obdivovat přibližně osm stovek zvířat 210 druhů ze všech kontinentů světa s výjimkou Antarktidy. Po mnoha výbězích a samostatných pavilonech tu nechybí ani dětská zoo se zvířátky k pohlazení anebo pavilon exotického ptactva. Kromě toho je v areálu rozmístěno dostatečné množství stánků s občerstvením, dětská hřiště a přednáškový sál. Pod Zoo Brno spadá i stálá akvarijní výstava umístěná v centru Brna na Radnické ulici, která byla otevřena v roce 1969. Ta i přes omezené prostory v historickém domě nabízí téměř 100 akvárií, v nichž se chová kolem tisíce ryb v přibližně 120 druzích. Příznivé umístění zoologické zahrady poskytuje návštěvníkům mnoho možností, jak strávit zbytek dne po její návštěvě. V blízkosti je množství restaurací a nachází se tu přímá přístupová cesta k hrázi nádrže, která je vhodná pro pěknou rodinnou procházku. [32]

Masarykův okruh Masarykův okruh je závodní okruh pro

pořádání

automobilových

i

motocyklových závodů v Brně. Stávající okruh byl vybudován v letech 1985-1987 na katastrálním území Ostrovačic a Brna-Žebětína. Nachází se pouhých 16 km od středu Brna a 7 km od Brněnské přehrady. Nynější okruh byl náhradou za původní městský

Obr. 7 Plán Brněnského okruhu (www.automotodrombrno.cz)

brněnský okruh, na kterém se závodilo již od třicátých let 20. století. Závody

na

původním Masarykově okruhu se jezdili od roku 1930 na trase Bosonohy - Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Žebětín – Ostrovačice – Veselka – Bosonohy a jedno kolo měřilo 29,142 km. Starý okruh byl sestaven ze tří běžně používaných silnic a

43

výstavba trvala necelého půl roku. Finanční záštitu nad stavbou převzala kancelář prezidenta T. G. Masaryka. Nový okruh hostí každoročně několik závodů automobilů i motocyklů, včetně nejprestižnější Grand Prix České republiky, která je zařazena do seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Mimo jiné Masarykův okruh pořádá rovněž několik nemotoristických událostí závod na kolečkových běžkách a koloběžkách, běžecký maratón či závod tělesně postižených. Po závodní trati se již proběhla i psí spřežení. Mezi pravidelné akce lze již zařadit jízdy okruhem na kolečkových bruslích, testovací jízdy vlastních vozů či motocyklů a mnohé další akce. Těmito aktivitami se Masarykův okruh snaží začlenit k místům města Brna, kde by jeho obyvatelé i další návštěvníci mohli trávit volný čas aktivním způsobem. [33] K dalším hojně navštěvovaným přírodním místům v okolí nádrže patří známé studánky a další místa spjata s tématikou Mrštíkovy Pohádky máje.

Podkomorská myslivna Hlavní dějiště Mrštíkovy Pohádky máje. Nachází se na spojnici mezi Žebětínem a Veverskými Knínicemi, stále však ještě na území Bystrce. Právě tyto 3 obce spolu s Ostrovačicemi se v červnu 2000 dohodly o vzájemné spolupráci v souvislosti se staráním se o tento významný objekt. Před myslivnou se nachází socha Helenky, jejíž pomník byl pořízen roku 1949 několika nadšenci za podpory veřejných činitelů. [9]

Helenčina studánka Je jednou ze dvou známých studánek v Podkomorských lesích, pojmenovaná podle postavy z Pohádky máje. Studánka se nachází ukryta v lesích pod nejvyšším kopcem na území Brna - Kopečkem a zároveň nedaleko jedné z tribun Masarykova okruhu. Na rozdíl od Ríšovy studánky je tato nově opravená, s pitnou vodou a pěkně upraveným okolím vhodným k posezení. Nedostatkem je absence přístřešku, který by turisté uvítali při nepřízni počasí, jako místo úkrytu. [8]

44

Helenčino údolí Se jménem Helenky je spojeno i údolí meandrujícího potoka Veverky mezi Podkomorskou myslivnou a Vápenicí (směřující k hradu Veveří). Místo je zalesněné, jen velmi mírně klesající a prochází jím poměrně široká lesní cesta, tudíž je příjemné k pěší procházce nebo projížďce na kole. Potok vytváří četné zákruty a zařezává se do skal, na prosluněných mýtinách je k vidění zajímavá flora. Cesta zde není značena turistickými značkami, proto je údolí mimo hlavní zájem výletníků. [7]

Ríšova studánka Známý cíl nenáročných výletů do Podkomorských lesů a současně důležité rozcestí turistických cest. Voda ve studánce byla bohužel po výskytu bakterií uznána za nepitnou a bylo upuštěno od dalšího měření kvality vody ve studánce. [10] V blízkosti studánky prochází lesní cesta vedoucí od Masarykova okruhu směrem na Rakovec, která je častým cílem cyklistů. I na tomto významném místě turisté postrádají lepší vybavenost pro odpočinek i za nepříznivého počasí.

Jarošův mlýn Vodní mlýn se nachází ve Veverské Bítýšce nedaleko konečné zastávky lodní dopravy. Jarošův mlýn byl prohlášen Ministerstvem kultury České republiky za kulturní památku. [9]

45

5.3

Vranovská přehrada

5.3.1 Administrativně správní členění

Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Mikroregion: Vranovsko Katastrální území: Vranov nad Dyjí, Štítary na Moravě, Lančov a Onšov na Moravě Území NUTS 4: Okres Znojmo Území NUTS 3: Jihomoravský kraj Území NUTS 2: Jihovýchod Turistická oblast: 25 Podyjí Turistický region: 14 Jižní Morava

5.3.2 Lokalizace Vranovská přehrada se rozprostírá 1 km od Vranova nad Dyjí na východě až po obec Podhradí nad Dyjí na západě a dosahuje délky 30 km. Území, na kterém se nachází Vranovská přehradní nádrž, spadá do menší ucelené oblasti mikroregionálního charakteru nazývajícího se Vranovsko. Mikroregion Vranovsko Je pohraničním mikroregionem o rozloze téměř 250 km2, jehož území se skládá z katastrů 23 obcí. Vranovsko se nachází v západní části okresu Znojmo. Plošný podíl oblasti na celkové rozloze území okresu Znojmo činí 15,1 %. Jižní hranicí je samotná státní hranice s Rakouskem, západní zase od sebe odděluje Jihomoravský a Jihočeský kraj, severozápad tvoří přirozená hranice řeky Želetavky a severní a severovýchodní hranice je tvořena katastry obcí ležících na silnici II. třídy č. 408. Do jihovýchodního cípu mikroregionu zasahuje Národní park Podyjí. Z lokalizace mikroregionu plyne, že důležitou pozici pro obce této odlehlé oblasti mají malá města regionálního významu v sousedním kraji jako například Třebíč, Jemnice a Moravské Budějovice. Za zmínku určitě stojí i fakt, že několik obcí západní 46

části Vranovska je zároveň členem mikroregionu Jemnicko. Centrem mikroregionu a zároveň i pověřenou obcí 2. stupně vykonávající státní správu je Vranov nad Dyjí. Jelikož nedosahuje ani počtu jednoho tisíce obyvatel, nemá statut města. (M. Koch, 2002) Obyvatelstvo regionu Území mikroregionu v současné době obývá necelých 6 tisíc osob. Obyvatelstvo je rozmístěno celkem nerovnoměrně, více je osídlena východní část směrem ke Znojmu. Jedná se o depopulační oblast, kdy byl při posledních sčítáních zaznamenán rapidně se snižující počet obyvatel jak na celém území, především ale v jednotlivých obcích. Pokles obyvatelstva je přikládán nepříznivé poloze, ruralitě území a odlehlosti, jak od spádových oblastí a větších měst, tak i od pohraničí. V neposlední řadě je pokles počtu obyvatel důsledkem i mnoha politicko administrativních změn a následnou výměnou obyvatelstva v minulém století. Rokem 1918, kdy bylo vytvořeno samostatné Československo, a hranice vytvořila bariéru omezující hospodářské styky s Vídní, se započalo složité období, které ovlivnilo vývoj regionu i jednotlivých obcí. Do roku 1945 byla značná část regionu z etnického hlediska německá. Po válce se počet německého obyvatelstva prudce snížil a region ztratil i část své ekonomické aktivity. Po vzniku železné opony v roce 1948 pokračoval klesající trend počtu obyvatel a významně se projevovaly důsledky výměny obyvatelstva. Řada nově příchozích obyvatel neměla kořeny v typicky venkovském prostředí a nevytvořila si proto vztah k obdělávání půdy, k sousedským vztahům a ani k obci samotné. Tito obyvatelé byli i mezi prvními, jež své příbytky opouštěli. Začaly se významně projevovat i rozdíly mezi střediskovými a nestřediskovými typy obcí, kdy v nestřediskových obcích nebyla koncentrace pracovních příležitostí ani služeb a docházelo tak k dalšímu úbytku obyvatelstva. Veškeré tyto trendy v minulém století se podepsaly na charakteru obcí a celého regionu až do dnešní doby. (Vaishar, A., 2000 upraveno) Oblast dnes neposkytuje příležitosti ani podmínky pro ekonomické uplatnění, rozvoj primární, sekundární a ani terciární sféry. To je doprovázeno nedostatkem pracovních míst a stěhováním lidí do větších měst. Vranovsko patří v rámci celé republiky mezi

47

nejméně obydlená území, bez výrazného regionálního střediska. Počet obyvatel ve Vranově nad Dyjí tvoří téměř 16 % z celkového počtu obyvatel mikroregionu. Dalším přetrvávajícím problémem je i nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva, která je jednou ze základních bariér ovlivňující podnikatelskou aktivitu v tomto periferním regionu. Pouze necelých 20 % obyvatel starších 15 let absolvovalo maturitu, tj. téměř dvakrát méně než je průměr ČR (30,5 %). Podíl vysokoškoláků nedosahuje ani 3 %. Na druhé straně skoro polovina obyvatel starších 15 let uvádí jako nejvyšší stupeň vzdělání pouze základní školu nebo je i bez základního vzdělání. (Koch M., 2002 upraveno) Osídlení Obyvatelé vranovského mikroregionu žijí celkem v 23 obcích. Z výše uvedeného počtu obcí jich má 5 počet obyvatel nižší než 100, dále v rozmezí 100 – 300 obyvatel je 14 obcí. Nejlidnatější obce, přesahující 300 obyvatel, jsou celkem 4: Uherčice, Šumná, Štítary a Vranov nad Dyjí. Tyto 4 obce tvoří více než 45 % celkového počtu obyvatel sledovaného území. [35] V rámci regionu mají jeho občané převážně spád do Vranova nad Dyjí. Dalšími spádovými obcemi, které poskytují pracovní příležitosti a řadu služeb, jsou Uherčice, Šumná, Lesná a sezónně i Bítov. Z tohoto hlediska není zanedbatelný spád obyvatel ani mimo hranice zájmové oblasti, jak již bylo výše zmíněno. Dalšími centry jsou Moravské Budějovice a Jemnice, které svou relativní blízkostí od mikroregionu mají vliv na spádovou orientaci obyvatel. Samozřejmě silné vazby jsou do Znojma. V poslední době počet domů a bytů téměř nevzrostl. Až na výjimky (Vratěnín, Vranov nad Dyjí a Štítary) je bytová výstavba zanedbatelná, ve většině obcí staví obyvatelé soukromé domy, ale i to jen zřídka. Na základě terénního šetření lze konstatovat, že lidé maximálně svá stávající obydlí rekonstruují nebo rozšiřují. V menších obcích mikroregionu je viditelný nárůst počtu neobydlených domů. Tyto objekty jsou buď udržovány a využívány pro rekreaci nebo ve značné míře chátrají (jako příklad hovořící za všechny je rozsáhlý rekreační areál Klatovka v blízkosti hráze Vranovské přehrady, který dříve sloužil jako významné pobytové středisko a dnes jen hyzdí okolí Vranova nad Dyjí). Urbanistická struktura jednotlivých sídel je různorodá, najdeme zde různé typy venkovského osídlení. I když většina obcí jsou hromadné vesnice s nepravidelným systémem ulic (Vranov nad Dyjí, Šumná, Vysočany a další), vyskytují se zde i vesnice pravidelné, a to jak řadové (především dvouřadové), tak i návesní. Zástupcem řadových 48

vesnic je např. obec Lesná. Naopak Vratěnín a Štítary jsou návesní vesnice s vřetenovitým tvarem návsi (vřetenovka) a např. Uherčice a Chvalatice mají kruhový tvar návsi (okrouhlice). Původní venkovskou zástavbu a krajinný ráz narušila v mnoha obcích i socialistická výstavba bytových jednotek. I přesto si většinou obce zachovaly alespoň ve svém středu původní charakteristický venkovský půdorys i zástavbu. (Koch M., 2002 upraveno) Sdružení obcí Vranovska Sdružení patří do skupiny místních samospráv. Jeho cílem je uchování tradičních hodnot a specifického rázu venkovské zástavby. Obce spolupracují při naplňování programů rozvoje regionu, koordinují postupy obcí při řešení společenských problémů a zájmů. Dále se také snaží ukázat na přirozený potenciál okolí Vranovské přehrady, a to především k rozvoji turistického a cestovního ruchu. [34]

Městys Vranov nad Dyjí Původem patří Vranov mezi nejstarší moravské osady, které vznikaly v podhradí důležitých pohraničních hradů. Z nich zasluhují zmínky zvláště Znojmo, Bítov a Vranov a na rakouské straně pak Hardegg. Roku 1799 byla založena proslulá manufaktura na výrobu kameniny a wedwoodu1. Dnes je Vranov nad Dyjí považován za hlavní vstupní Obr. 8 Znak Vranova n. Dyjí bránu do Národního parku Podyjí a do oblasti Vranovské

(www.ouvranov.cz)

přehrady. Vedle historických souvislostí vyhledáván především díky široké nabídce aktivního odpočinku a rekreace. V obci žije 860 obyvatel (442 mužů a 418), nachází se zde 254 trvale obydlených domů a cca 35 domů, chalup či chat je užíváno k rekreačním účelům (údaj k 31. 08. 2010). Katastrální výměra obce činí 1342 ha. Vybavení obce odpovídá statusu městyse. Z tohoto vyplývá, že obec má rozšířenější infrastrukturu a občanskou vybavenost. Nachází se zde mateřská i základní škola, zdravotní středisko, lékárna, bankomat, pošta, knihovna, benzinová pumpa, několik 1

Druh unikátní kameninové keramiky, která je pojmenována po významném anglickém hrnčíři Josiah Wedgwoodovi, dědečkovi slavného přírodovědce Ch. Darwina

49

samoobsluh a prodejen se smíšeným zbožím, pekárna, drogerie, papírnictví, sportovní a rybářské potřeby, autoservis, kadeřnictví, veterinární služba.

Důležitou součástí pro rozvoj cestovního ruchu jsou zařízení stravovací a ubytovací. Ubytovacích kapacit se v obci nachází velké množství odstupňovaných dle úrovně. Stravovací kapacity jsou ve srovnání s ubytovacími naprosto nedostatečné, v letní sezóně jich je dostatek, mimo sezónu jsou však kapacity restaurací i občerstvení značně omezeny. Celková kapacita ubytovacích zařízení činí 782 lůžek a je nutno k tomuto číslu přičíst i kapacity místního kempu (údaj z roku 2004). [36] (materiály infocentra Vranov nad Dyjí)

Je vhodné zmínit i další obce mikroregionu, které jsou v přímé blízkosti k nádrži Vranov a také nabízejí turistické možnosti. • Štítary Štítary patří mezi nejstarší obce Znojemska, existovaly pravděpodobně již kolem roku 1000 našeho letopočtu. Z té doby se však mnoho pramenů nedochovalo. Název Štítar bývá nejčastěji odvozován od štítů domů. Původní zástavbě skutečně dominuje štítová orientace usedlostí. Do Štítar míří mnoho turistů z důvodu patřičnosti do rekreační zóny Vranovské přehrady. V jejich katastru leží stovky chat a samotná obec je vstupní branou na vranovskou pláž. Kromě cyklistických stezek protíná Štítary také silniční spojnice Šumná - Bítov (silnice č. 408), která je zároveň jedním z důležitých dopravních spojení Znojemska a Jindřichohradecka. Obec je elektrifikována, plynofikována a téměř v celé obci je kanalizace. V obci je 182 trvale obydlených domů a stejný počet bytů. Celkový počet obyvatel je 674. • Lančov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Obec se rozkládá v jihozápadní části okresu Znojmo ve výšce 427 m nad mořem. Svojí polohou obec navazuje na velmi zajímavou a tvarově bohatou část krajiny v okolí pravého břehu Vranovské přehrady. Velmi oblíbeným místem rekreace je právě Lančovská a Stříbrná zátoka, kde se rozprostírá známá chatová osada o téměř 500 chat a středisek pro pravidelné dětské letní tábory. V obci trvale žije 226 obyvatel. 50

• Bítov První písemná zmínka o hradu Bítov, s nímž je spjata i historie obce, pochází z let 1061 - 1067. Nový Bítov se začal stavět v březnu 1930. Pro dnešní obec je typický centrální prostor (náves) obdélníkového tvaru s parkem. Dalším zajímavým rysem je architektonická podobnost mnoha místních domů. Obec s katastrální rozlohou 608 ha a 158 obyvateli se nachází nad Vranovskou přehradou, přibližně 2 km od hradu Bítov. Rozvoj turismu a nová poloha obce nad jezerem udělala z Bítova atraktivní rekreační lokalitu. Rekreační aktivity v oblasti se soustřeďují především na přírodní koupaliště zátoky Horka, kde je možnost zapůjčení lodí a šlapadel. • Podhradí nad Dyjí Obec se rozkládá na řece Dyji, která se tu ještě v podobě řeky vlévá do Vranovské přehrady. Obec leží v rozlehlém údolí, pod strmými skálami na levé straně toku řeky. Obec se teprve od r. 1949 jmenuje Podhradí nad Dyjí, do té doby to byl Frajštejn, Frejštejn, německy Freistein. Novodobý název je inspirován motivem zříceniny hradu Frejštejna, který obci ze všech pohledů dominuje. Obec se stala frekventovanou rekreační zónou. V místě je množství rekreačních chat i objektů k ubytování. Pro turisty i cyklisty velmi atraktivní místo. V obci je hlášeno celkem 46 obyvatel. [35, 37, 38, 39, 40] 5.3.3 Historie výstavby Vranovské přehrady Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě. Jediným řešením situace byla stavba přehrady, při níž by byl zároveň využit energetický potenciál řeky k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně. Ještě za Rakouska-Uherska uvažoval moravský zemský úřad o stavbě soustavy menších přehrad, mezi něž měla patřit i přehrada u Vranova nad Dyjí. Vůbec první návrh na postavení přehrady pochází z roku 1903 z hlavy syna vranovského stavitele Schmidta, mladého studenta architektury. Návrh byl zaměřen na využití vodní síly řeky Dyje v úseku od Frejštýna po Znojmo v délce 139 km. Nově vzniklá akciová společnost Podyjské závody pro nádrže a elektrárny se Schmidtovým návrhem zabývala již od roku 1912, nicméně v té době však na tak 51

monumentální dílo v Rakousko-Uhersku nebyly finanční prostředky. Skutečné přípravy na stavbu začaly až po první světové válce již z popudu Moravského zemského výboru. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Konečný projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí, vypracoval Zemský úřad v Brně. V březnu 1930 se začala údolní přehrada u Vranova nad Dyjí budovat. Této rozsáhlé stavbě musela ustoupit pouze původní obec Bítov, která byla zatopena a posunuta do bezpečné vzdálenosti dle vytvořeného územního plánu. Společně s přehradou začala výstavba i nového Bítova, dvou mostů a inženýrských staveb v novém Bítově. Na výstavbě nádrže se podílelo téměř 3000 lidí. Dílo bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Vodní nádrž Vranov byla vybudována především za účelem regulace přívalových vod, výroby elektrické energie, vodárenského využití i rekreace. Do zkušebního provozu byla přehrada uvedena v dubnu 1934 a v té době byla vodní stavbou s největším objemem zadržené vody v tehdejším Československu. V dnešní době je provozovatelem přehrady Povodí Moravy, s. p. - závod Dyje, sídlící v Brně a i dnes je stále klíčovým vodním dílem v dyjské vodohospodářské soustavě. (materiály Povodí Moravy)

5.3.4 Přírodní podmínky řešeného území Geomorfologie oblasti Území středního Podyjí se vyznačuje poměrně pestrým a rozmanitým utvářením povrchu, který je charakteristický pro geomorfologickou provincii Česká vysočina. Z České vysočiny zasahuje do studované oblasti geomorfologická oblast Českomoravská soustava, do níž je zařazena podsestava Českomoravská vrchovina. Z rozsáhlé Českomoravské vrchoviny náleží do sledovaného prostoru ve značném rozsahu geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina, která představuje jeden z nejméně členitých celků Českomoravské vrchoviny. V její západní části leží plochá sníženina - geomorfologický podcelek Jemnická kotlina. Na východ od Jemnické kotliny se rozprostírá geomorfologický podcelek Bítovská pahorkatina, který údolí řeky 52

Dyje rozděluje na dvě části: severní Dešovskou pahorkatinu a jižní Vranovskou pahorkatina. Vranovská pahorkatina je částí Bítovské pahorkatiny, která je prořezána hlubokými zaklesnutými meandry řeky Dyje. Hluboké údolí Dyje je tvořeno úzkými kaňonovitými přítoky a je z části vyplněno Vranovskou údolní nádrží. Nejvyšší místem je zde vrchol U rozhledny – 476 m.n.m. Severozápadní část území je tvořena Křižanovskou vrchovinou. Tento geomorfologický celek je ve studovaném území zastoupen podcelkem Brtnická vrchovina, který sousedí na jihu s Jemnickou kotlinou a Bítovskou pahorkatinou. V Brtnické vrchovině se nacházejí i dvě nejvýše položená místa studovaného a širšího území. (Vaishar, A., 2000, Koch M., 2002 upraveno)

Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je studované území situováno na jihovýchodních svazích Českého masívu, který spadá do Českomoravské vrchoviny, jež je budována krystalickými břidlicemi. Nejstarším a svým rozsahem i nejdůležitějším souborem hornin jsou na řešeném území metamorfity moravika dyjské klenby, jejíž jádro tvoří dyjský masív, který je tvořen převážně žulami a granodiority. Metamorfované horniny dyjské klenby jsou zastoupeny třemi jednotkami: od západu k východu je to vranovská jednotka, dále bítovská ortorula a jednotka lukovská. Vranovskou jednotku tvoří především masívní či břidličnatá biotitická pararula. Dále na východ od Vranova pak přibývá žulové podloží a další horniny. (Vaishar, A., 2000) Významnými vranovskými geologickými raritami jsou tzv. ptygmatické vrásy, což jsou pozůstatky po různých geologických vrásněních, zejména z doby před více jak 600 miliony let. Příkladem takovýchto vrás je skála, na které stojí Vranovský zámek, skalní celky v Zadních Hamrech, a dále tzv. ledové sluje2, které nalezneme na skalním ostrohu obtékaném v úzkém zákrutu řekou Dyjí. [34, 41]

2

Systém podzemních dutin vzniklý rychlým prohlubováním údolí, a následném porušení jeho stability. Po celý rok si udržují chladné zimní klima, nejhlubší podzemní prostory zaledněny trvale.

53

Klimatické charakteristiky Zálmová oblast se vyznačuje výškovou rozmanitostí. Toto se projevilo i na klimatických podmínkách celého území. Základní charakteristikou Vranova je podhorský charakter klimatu. Vlivem blízkého braitavského hřbetu a inverzní polohy hlubokého říčního údolí vykazuje místní klima poměrně neobvyklé vlastnosti. Teplota se zde pohybuje v průměru okolo 7°C. Srážkový průměr v okolí Vranovské přehrady dosahuje hodnoty kolem 620 mm. Dle Quittovy rajonizace klimatických oblastí (1971), spadá řešené území do mírně teplé oblasti (MT), která je rozdělená na jedenáct podoblastí. Na studovaném území se nacházejí podoblasti MT9 a MT11. Do podoblasti MT9 patří západní části v okolí Vranova nad Dyjí a do MT11 náleží východní části Jevišovické pahorkatiny.

Charakteristika klimatických podoblastí MT9: dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná a suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT11: dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem až mírně teplým podzimem, krátká zima, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v širším okolí je cca 600 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 až 8 oC.

Tabulka 4 Charakteristiky mírně teplé oblasti, okrsku MT 9 a okrsku MT 11 Charakteristiky klimatických podoblastí MT Počet letních dnů Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrný počet dnů se srážkami nad 1mm 54

MT9

MT11

40-50

40-50

110-130

110-130

30-40

30-40

140-160

140-160

- 3 až - 4°C °C

-2 až -3 °C

17 až 18°C

17 až 18°C

100-120

90-100

Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období

400-450 mm

350-400mm

250-300

200-500 mm

60-80

50-60

120-150

120-150

40-50

40-50

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží území do povodí řeky Dyje, která přitéká do České republiky z Rakouska od jihozápadu. Dále se její tok stáčí na jihovýchod opět k Rakousku, kde tok tvoří téměř 30 km dlouhou přírodní hranici mezi oběma státy. Od Vranova nad Dyjí až po okresní město Znojmo protéká řeka Dyje NP Podyjí. Na území řešeného regionu přitéká do Dyje několik zejména levostranných přítoků, z nichž nejvýznamnější je Želetavka. Podzemní vody jsou charakterizovány puklinovým oběhem jako prosté a z hlediska vodovodního zásobování nemají podzemní vody velký význam. Minerální vody nejsou zastoupeny, v optimálních případech jde pouze o vody mineralizované. K dispozici jsou pouze zlomové prameny a prameny vyvěrající z krystalických vápenců, jež vystačí zpravidla pouze pro zásobování domovní nebo nejvýše pro osady rekreačních chat. (Vaishar, A., 2000, Kol., 2009 upraveno)

Vodní nádrž Vranov Na ploše 762,5 ha a ve výšce 351 m.n.m. vytváří celou řadu zátok vhodných pro rekreaci a sportovní vyžití. Přehrada přijímá také přítok řeky Želetavky, která se vlévá do Dyje u hradu Bítova.

55

Tabulka 5 Vodní nádrž Vranov v číslech Celkový objem nádrže

133 mil. m3

Plocha nádrže

762,5 ha

Celková délka nádrže

32 km

Výška hráze

47 m

Délka hráze v koruně

290,5 m

Průměrný dlouhodobý roční průtok

9,74 m3s-1

Q100

435 m3s-1

Biota Botanické bohatství vranovského území je velmi pestré. Podle Zlatníkova členění se v oblasti Vranovské přehrady vyskytují tři vegetační stupně: a) bukodubový b) dubobukový c) bukový Druhová skladba lesa v zásadě velmi přesně odpovídá přírodnímu potenciálu území. Údolí i jeho okolní svahy jsou porostlé dubohabrovým listnatým lesem s příměsí lip, na severních stráních převládají bučiny s jedlí, javorem, klenem a tisem. Vyskytuje se tu také - na skalních ostrožnách - řídký bor, na Braitavě druh bukových pralesů a v bezprostředním okolí zámku i nepůvodní a zavlečený a druhově nevhodný akát. Křovinné pásmo tvoří hlavně brslen bradavičnatý a lísky. V bylinném patru se potkáváme například s prvosenkou jarní, dymnivkou plnou, plicníkem lékařským, s jaterníkem podléškou nebo hrachorem jarním. Blízko Ledových slují je pozoruhodný výskyt pestrých souborů rostlin, mezi nimiž nalezneme i unikátní ohrožené a chráněné druhy - vzácnou ostřici tlapkatou, reliktní ploštičník evropský, růži převislou, šalvěj lepkavou a také chrpu chlumní. Okolní skály, také ale celý hradební systém zámku Vranov nad Dyjí na jaře porůstá žlutě kvetoucí reliktní tařice skalní, skála u Vraní věže je lokalitou koniklece velkokvětého. Fauna tohoto regionu je ovlivněna kontaktem středoevropské lesní zvířeny a stepní zvířeny panonské. Z nesmírně zajímavé a rozmanité fauny je pozoruhodný výskyt mnoha savců - například ježka západního, rejska malého, sysla obecného, veverky 56

obecné, plcha velkého, křečka polního, lišky obecné, jezevce lesního, kuny skalní, tchoře tmavého, srnce, jelena, divokého prasete apod. Velmi typický je výskyt zvířeny, jejíž výskyt je vázán na vlhké prostředí luk, lesů a oblasti vodních nádrží. Přímo ve sklepeních zámku a na jeho půdách sídlí kolonie netopýrů - mezi nimi byl identifikován vrápenec malý a řada druhů netopýrů. Obojživelníky reprezentuje především mlok skvrnitý, kterého za deštivého počasí můžeme pozorovat i na lesních cestách vedoucích k zámku. Početnost i složení ryb v Dyji je dlouhodobě určováno především umělým zarybňováním a sportovním rybolovem. Vranovská nádrž je dlouhodobým domovem kaprů, candátů, štik, také sumců. Zajímavým jevem je absence ryb na úseku od přehradní hráze až po podzámecký jez u bývalého panského mlýna, kde protéká jen spodní neokysličená voda, která je propouštěná turbinami. Pro zdejší oblast je také charakteristický výskyt dvou druhů škeblovitých mlžů velevruba nadmutého a velevruba malířského, jejichž lastury se dříve využívaly k výrobě perleťových knoflíků. Velmi rozmanitá je i druhová skladba hmyzu zastoupení několika druhů plazů. (Vaishar A., 2000) [41] Další velmi významné druhy fauny i flory v rámci řešeného území je možno spatřit na území Národního parku Podyjí, jenž je na výskyt chráněné bioty velmi pestrý.

5.3.5 Ochrana přírody a krajiny v okolí Vranovské přehrady Vranovská přehrada se pyšní blízkostí Národního parku Podyjí, který spadá do velkoplošné ochrany přírody.

57

Národní park Podyjí Tabulka 6 Národní park v Podyjí

Obr. 9 Znak NP Podyjí (www.nppodyji.cz)

Rozloha NP:

92 km2

Vlastní rozloha rozloha NP:

63 km²

Ochranné pásmo:

29 km²

Délka toku Dyje v NP:

40 km

Nejvyšší bod:

536 m.n.m.

Nejnižší bod:

207 m.n.m.

Lesnatost:

84 %

Zemědělská půda:

9%

Ostatní plochy:

7%

NP Podyjí je nejmenším z českých národních parků.

Byl vyhlášen nařízením vlády ČR č.164/1991 ze dne 20. 3. 1991 na části území bývalé chráněné krajinné oblasti Podyjí. Ta zajišťovala ochranu přírodních a krajinných hodnot na cca 103 km 2 již od roku 1978. O neporušenost tohoto území a přírody se paradoxně zasloužilo více než 40 leté období železné opony, kdy z důvodu specifického režimu v bývalé pohraniční oblasti, nebylo území zpřístupněno veřejnosti. Díky mimořádným přírodovědným kvalitám je území od roku 1991 v kategorii ochrany národního parku. Vlastní území parku, dělené do tří zón odstupňované ochrany podle kvality přírodního prostředí, má rozlohu 63 km2. Plocha ochranného pásma, které bylo zřízeno po obvodu parku a přechází postupně i do vnitrozemí, činí 29 km2. Hlavní funkcí ochranného pásma je chránit území parku před civilizačními vlivy z okolí a zvýšená péče o krajinu a sídla, jež se nacházejí v tomto pásmu. Právě do těchto obcí jsou umísťovány služby a ubytovací kapacity určené návštěvníkům národního parku. Území parku je rozděleno podle kvality přírodního prostředí do 3 zón se zvláštním ochranným režimem pro každou třídu. I. Zóna (přísná přírodní) Zahrnuje zejména jádrové území národního parku tvořené říčním údolím řeky Dyje. Příroda se zde nachází ve stavu nenarušeném nebo jen málo ovlivněném antropogenní činností. Najdeme zde především přirozené lesní porosty na svazích údolí, 58

zahrnující teplomilné skalní lesostepi, zakrslé doubravy, reliktní bory, suťové lesy a fragmenty podhorských bukových pralesů. Příroda v této zóně je ponechána samovolnému vývoji, v jehož zájmu jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny. Vstup a pohyb návštěvníků v této zóně je možný jen výjimečně, a to pouze po vyznačených turistických stezkách. II. Zóna (řízená přírodní) Polohově přímo navazuje na předchozí přísnou přírodní zónu. Zahrnuje velkou část rozlohy lesů a nejhodnotnější plochy bezlesé. Cílem v této zóně je co nejpřirozenější a nejpřírodnější péče o lesní komplexy a bezlesá stanoviště (louky, vřesoviště). Pravidla pro pohyb návštěvníků v zóně přírodní jsou totožná s těmi v zóně I. III. Zóna (okrajová) Navazuje na II. zónu ve vnější části národního parku. Jako okrajová je i nejvíce poznamenaná hospodářskou činností člověka. Spadají sem zemědělsky využívané plochy především v okolí obcí Čížova a Lukova, historickou vinici Šobes a okrajové lesních soustav. Území je možno šetrně využívat pro zemědělství, lesnictví a rekreační turistiku, při zachování zájmů a ochrany přírody a krajiny. Pohyb návštěvníků je možný i mimo značené turistické stezky, na kole však pouze po zpevněných cestách. (Vaishar, A., 2000 upraveno) Na již vyhlášený Národní park Podyjí navázalo 1. ledna 2000 vyhlášení Národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Území NP Thayatal navazuje bezprostředně na území NP Podyjí na české straně. Rozloha tohoto nejmenšího rakouského národního parku, jehož sídlem je shodou okolností nejmenší rakouské město Hardegg, činí pouze necelých 14 km2. Na české straně státní hranice zabírá území parku kolem 40 km říčního údolí podél středního toku jihomoravské řeky Dyje mezi Vranovem a Znojmem. Národní park Podyjí reprezentuje jedno z nejzachovalejších a člověkem nejméně pozměněných říčních údolí na území České republiky, kde i v minulosti díky nepřístupnému terénu a poloze na hranici dvou zemí bylo hospodářské využití území zcela minimální. Neexistují zde žádné funkční stavby a silniční síť je v této oblasti téměř zanedbatelná. Jediným pojítkem s civilizací je pouze malé městečko Hardegg na rakouské straně, kde zároveň sídlí správa rakouského parku. I toto NP Podyjí odlišuje od podobných říčních údolí, neboť většina z nich byla v minulosti antropogenně

59

přeměněna právě zejména komunikacemi, výstavbou vodních nádrží či rekreačních zařízení. Území národního parku má charakter členité pahorkatiny vráso-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny s kernou a hrásťovou stavbou a s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů. Relativní výšková členitost přesahuje v některých místech dvousetmetrovou hranici a tímto jsou pro NP Podyjí charakteristické nebývalé přírodní scenérie tvořené unikátními přírodními útvary jako jsou: skály a suťová pole, neprostupné strže, prosluněné lesostepi včetně teplomilné vegetace, ale i meandry a nivní louky podél řeky Dyje. Jádrem parku je říční údolí, které je zasazeno do bohatě zalesněné krajiny. Rozlohou je Národní park Podyjí nejmenším z národních parků v ČR, avšak na velmi malém území se vyskytuje mimořádné množství jedinečných rostlinných společenstev i živočišných druhů. Tato pestrost fauny i flóry je dána polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav, a to Českomoravské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Celé údolí je takřka souvisle porostlé přírodě blízkými lesními společenstvy. V celém území se výrazně projevuje tzv. říční fenomén. V důsledku tohoto jevu pronikají údolím teplomilné rostlinné a živočišné druhy z jihovýchodní teplé panonské oblasti do nitra hercynské oblasti osídlené běžnou středoevropskou květenou a zvířenou, naproti tomu severní a stinné expozice údolí obsazují podhorské druhy rostlin a živočichů, které tak zasahují hluboko do oblasti výskytu teplomilné flóry a fauny. Díky výškové členitosti a měnících se klimatických poměrů je možné setkat se v západní části parku s vegetací podhorskou, zatímco ve východních oblastech se stepní a lesostepní vegetací. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s vtroušenou jedlí bělokorou a tisem, které směrem na východ střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné druhy lesních dřevin, se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy, například: řešetlákem počistivým, dřínem obecným, skalníkem celokrajným a jalovcem obecným. Na území národního parku nedošlo v minulosti k významnějším změnám přirozené druhové skladby lesa. Rozsáhlejší plochy nepůvodních dřevin (porostů smrku, borovice a modřínu) lze nalézt pouze na okrajových plošinách národního parku. Závažnějším problémem je existence rozsáhlých ploch akátu ve východní části parku. Tato nepůvodní, uměle zavlečená dřevina díky 60

své agresivitě proniká i do cennějších spodních partií dyjského údolí a šíří se částečně na úkor místních druhů. Nelesní plochy, které zaujímají kolem 3 % území národního parku, jsou těžištěm výskytu teplomilných druhů jako je kýchavice černá, divizna nádherná a brunátná, kosatec pestrý, koniklec luční a velkokvětý a většina z 16 druhů podyjských vstavačovitých. K zajímavým nelesním společenstvům patří rozsáhlá suťová pole a plošiny, jejichž vegetaci většinou tvoří jen mechy a lišejníky, dále druhově bohaté mokřadní i suché louky, skály a skalní stepi. Evropským unikátem jsou plochy teplých a suchých vřesovišť a stepních lad, které vznikly vlivem dlouhodobé pastvy dobytka jako náhradní společenstva po kyselých a teplomilných doubravách. Díky přírodní unikátnosti území, jež je dána zejména jeho polohou, klimatem a geomorfologií je mimořádně pestrá i skladba živočichů. Na území národního parku se dle dostupných pramenů vyskytuje na 56 druhů savců, což představuje 67% všech druhů v ČR. Jmenujme například vrápence malého, vydru říční, tchoře světlého, plcha velkého, bělozubku bělobřichou a hraboše mokřadního. Zajímavý je výskyt nepůvodního muflona, který má do značné míry negativní dopad na xerotermní společenstva v údolí Dyje. Nejde nezmínit výskyt mnoha druhů ptáků, dle některých pramenů až 160 druhů, z nichž je naprostá většina hnízdících (například čáp černý, holub doupňák, výr velký, lelek lesní, dudek chocholatý, bělořit šedý, krkavec velký, strnad luční). Ze 7 druhů plazů si největší pozornosti zasluhuje užovka stromová a ještěrka zelená. Podyjí je ideálním místem pro pěší a cyklistickou turistiku. Na území národního parku a jeho ochranného pásma je vytyčeno celkem 75 km pěších tras a 75 km cyklostezek. Vhodnými vstupními místy do Podyjí jsou zejména Znojmo, Vranov nad Dyjí nebo Čížov, kde je umístěno i jediné návštěvnické středisko Správy Národního parku Podyjí se sezónním provozem v letní polovině roku. (Vaishar, A., 2000, Slouka, L., 2002 upraveno) [47, 48] 5.3.6 Doprava Dostupnost řešeného území je ve srovnání s jinými obdobnými regiony dodnes velmi nízká. Je to dáno především lokalizací v přírodním prostředí a blízkostí národního parku, kde je minimální hustota silniční sítě, dále hraje svou roli i zaostalost regionu a nedostatkem pracovních příležitostí. Pokud již silniční síť existuje, její kvalita je špatná. V důsledku hospodářské recese došlo v 90. letech k poklesu frekvence hromadné 61

dopravy osob, ale i k celkovému poklesu průjezdnosti dopravních prostředků na některých úsecích. V blízkosti se nacházel dlouho jediný plně funkční hraniční přechod Vratětín/Drosendorf, z čehož vyplývalo, že oblast nebyla jednoduše přístupná ani případnému utužování mezinárodních vztahů. Později byl zprovozněn přechod Čížov/Hardegg vzdálený od Vranova nad Dyjí pouhých 8 km a slouží pouze pěším a cyklistům. (Vaishar A., 2000 upraveno) Místní doprava je nyní koncentrována na náměstí ve Vranově nad Dyjí, kde se nachází zastávka hromadné dopravy mezi obcemi a většími městy, a do obce Šumná. Region nedisponuje významnější železniční tratí, pouze Šumná leží na regionální trati vedoucí do Znojma. Nádraží je od Vranovské přehrady vzdáleno 9 km a od Vranova nad Dyjí 6 km. Koch soudí, že výraznou dopravní bariérou je výše uvedená státní hranice spolu s tokem řeky Dyje a v neposlední řadě i Vranovská přehrada, která se nachází uprostřed oblasti. Turisté jsou odkázáni především na vlastní dopravu automobilem při delším pobytu nebo přímo na kole, jak je v této lokalitě zcela běžné. Cyklistům i pěším turistům slouží v letní sezóně linka cyklobusu, která spojuje Vranov nad Dyjí a Znojmo, se zastávkami v těsné blízkosti NP Podyjí. V roce 2005 začal pravidelný provoz kolového turistického vláčku, který turisty vozí z hráze přehrady do města a pokračuje na zámek.

Obr. 10 Dopravní dostupnost Vranovské nádrže (www.mapy.cz)

62

Lodní doprava na Vranovské přehradě Již v roce 1931 se konaly ve Znojmě porady, zda Národní jednota nezřídí plavbu nad přehradou, kdy se zamýšlelo plavbu provozovat společně s Klubem českých turistů, ale kvůli průtahům požádala Národní jednota o koncesi samostatně. Po vyřešení všech formálních a finančních problémů byl 11. července 1934 na vodu spuštěn motorový člun Máša s Obr. 11 Znak Lodní dopravy Vranov kapacitou 30 až 40 osob. Jezdilo se denně z Vranova (www.lodnidopravavranov.cz) do Bítova a zpět se zastávkami u Lančova a Chvalatic. Bylo také možné objednat plavby na přání. Mimo to se konaly okružní jízdy jen nad přehradou. V tomto duchu byla lodní doprava provozována až do roku 1992, kdy byla zrušena. V roce 2005 byla za účelem obnovení lodní dopravy na Vranovské přehradě založena společnost Lodní doprava Vranov s.r.o. Záměrem projektu bylo zvýšení zájmu rekreantů o Vranovskou přehradu a prodloužení turistické sezóny. V roce 2006 provedla kompletní rekonstrukci lodě Valentýna, která byla původně provozována na Slapské přehradě, a v roce 2007 společnost postavila moderní osobní loď Viktoria. Lodní doprava je vedena od hráze v nejširší části nádrže, lodě následně proplouvají meandrovitými zákrutami až k bítovským zátokám pod zříceninu strážního hradu Corštejn ze 14. století. O kousek dál se dostanou k přítoku Želetavky, kde majestátně vévodí soutoku těchto řek starobylý hrad Bítov z 11. století. Pod hladinou v těchto místech se nacházelo místo zatopeného starého Bítova, jehož základy jsou při poklesu výšky vodní hladiny vidět ještě dnes. Trasa Obr. 12 Plavební úseky na Vranovské nádrži přináší

díky

členitému

(www.lodnidopravavranov.cz)

charakteru přehradní trajektorie neobyčejně přitažlivé zážitky. Červeně jsou vyznačena přístaviště: 63

Plavební úseky Hráz Lančov Camp Bítov Hrad Bítov Chmelnice Kromě pravidelných plaveb probíhají několikrát denně vyhlídkové plavby a během týdne i speciální typy plaveb jako například: • Plavba s živou hudbou • Plavba s ochutnávkou vín a sýrů Lodní doprava Vranov s.r.o. pořádá na palubách svých lodí i soukromé plavby ku příležitosti svateb, firemních a dalších podobných akcí. Tímto se snaží vytěžit maximum z rekreačního potenciálu, který Vranovská přehrada skýtá. Momentálně Lodní doprava Vranov připravuje projekt ojedinělého motorového katamaranu v ČR, který bude mít délku 35m a šířku 11m, pro 250 osob, který by mohl v budoucnu brázdit vlny přehrady. Projížďky plachetnicí Novinkou na Vranovské přehradě je možnost plavby po nádrži na palubě závodní plachetnice, kdy se může plavba proměnit dle aktuálních povětrnostních podmínek buď na romantickou vyjížďku, nebo adrenalinový zážitek. [50] 5.3.7 Dnešní funkce a význam Vranovské přehrady

Funkce údolní nádrže Vranov Vodní nádrž Vranov patří k představitelům víceúčelových vodních nádrží. Jako v případě předchozí řešené nádrže, i Vranovská přehrada změnila postupem času svůj funkční potenciál a stala se z ní nádrž hojně využívaná k turistickému ruchu. Přehrada měla již od počátku příprav více úkolů. Mezi ty hlavní, které plní dodnes patří: • Akumulace vody k nadlepšení průtoků pro: - trvalé zajištění minimálního průtoku - vodárenský odběr pro skupinové vodovody Vranov, Mor. Budějovice, Dukovany, Znojmo 64

- zajištění průtoku v Dyjsko-mlýnském náhonu od Krhovického jezu - závlahy a odběry drobných odběratelů • Snížení povodňových průtoků • Nalepšení průtoků v řece Dyji v obdobích sucha • Využití vodní síly k výrobě elektrické energie • Rekreace, sportovní rybolov, plavba Funkce protipovodňová Nádrž Vranov již několikrát dokázala své opodstatnění, především co se týče příznivého ovlivňování povodňových průtoků. Zatímco při povodních na počátku 20. století bylo ve Vranově dosaženo průtoků 481 3

m /s (rok 1900), 373 m3/s (rok 1906) a 466 m3 /s (rok 1909), po uvedení nádrže do provozu je bylo možno podstatně snížit. Například při povodni v roce 1947 činil přítok do nádrže 370 m3 /s a retenčním objemem byl snížen na maximální odtok 175 m3 /s. Další zkouškou si přehrada prošla během povodní v roce 2002. Povodeň v tomto roce byla označována za téměř 500letou vodu a na přítoku do nádrže bylo dosaženo kulminačního průtoku 430 m3/s. Následně byl maximální odtok ponížen na 364 m3/s. Tímto snížením průtoků a schopností zadržení určitého objemu povodně v nádrži byly zmírněny ničivé síly vodního živlu. (materiály Povodí Moravy) [36]

Funkce elektrárenská Vodní elektrárna byla vybudována jako špičková a v tomto režimu je provozována i v současnosti. Špičkovým provozem vodní elektrárny Vranov je pokryt úsek řeky Dyje v délce zhruba 43 km, z čehož cca 40 km leží v I. Zóně Národního parku Podyjí a asi v délce 26 km tvoří hranici s Rakouskem. V letech 1999 – 2003 proběhla celková modernizace hydroelektrárny a stavební úpravy všech budov, kdy byly postupně jednotlivé soustrojí rekonstruovány a modernizovány. Z důvodu ochrany životního prostředí jsou dlouhodobě používány ve všech soustrojích hydraulické i mazací oleje syntetické a biologicky odbouratelné, jež jsou šetrné k životnímu prostředí. I po 70letém provozu je vodní elektrárna schopna dalšího využívání vodní síly k výrobě elektrické energie, a to v plně automatickém provozu, při vyšší účinnosti 65

přeměny mechanické energie vody v energii elektrickou a s menším počtem pracovníků, než bylo původně. [36, 51]

Funkce vodárenská Vodní nádrž Vranov nad Dyjí nepatří mezi ryze vodárenské nádrže, avšak v roce 1982 se začala sekundárně využívat jako zdroj pitné vody. V současné době je z tohoto vodního zdroje zásobováno více než 80 000 obyvatel na území dvou okresů – Znojmo a Třebíč. Nádrž slouží jako hlavní zdroj pro skupinový vodovod Vranov – Moravské Budějovice – Třebíč. Odebraná povrchová voda je upravována v ÚV ve Štítarech. V současnosti je nádrž vodárensky využívána asi z 50 % a postupně na něj budou v rámci skupinového vodovodu napojovány další lokality. [51]

5.3.8 Rekreační využití

Vranovská přehrada patří k jednomu z hlavních center cestovního ruchu znojemského okresu. Zároveň je proslulá dlouhodobě teplou vodou, a také proto se jí neskromně přezdívá „Moravský Jadran“. Přehrada přímo vybízí ke koupání a ostatním vodním rekreačním aktivitám díky tomu, že kvalita vody je velmi přísně hlídána a analýzy vykazují dlouhodobě příznivé výsledky. Koupání je zde zpravidla možné již počátkem června a sezona končí až v polovině září. Okolí nádrže je zasazeno do romantické krajiny s obdivuhodnými přírodními scenériemi. Blízkost NP Podyjí dává jedinečnou šanci rozšířit program dovolené o cyklovýlety a procházky okouzlující přírodou. Poznávání okolí Vranova nad Dyjí bývá čím dál častěji zpestřeno geocachingem3. Na dosah jsou i významné památky – Státní zámek Vranov nad Dyjí, Hrad Bítov a řada dalších pamětihodností, které stojí za návštěvu. Každého turistu jistě nadchne hustá síť tras pro pěší i cyklisty a rybáře díky svým bohatým rybářským revírům. Zkrátka mnoho důvodů, proč se tento region pyšní takové oblibě. Nejznámější rekreační střediska jsou umístěna v okolí Vranova nad Dyjí (Hráz, Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Švýcarská zátoka), Bítova (Kopaninky, Bítovská 3

Hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cache, o níž jsou známy jen její zeměpisné souřadnice.

66

zátoka, Chvalatická zátoka, Chmelnice) či Podhradí nad Dyjí (Farářka, Penkýřky, Česká louka). Celá nádrž je po obou stranách lemována skalnatými útesy střídajícími se místy s hustým lesním porostem, ze kterého se tyčí chatové osady. Ráz přírodní krajiny je pozměněn především v jedné ze zátok nádrže, kde se nachází Camp Bítov a na levém břehu nádrže známém jako Vranovská pláž. Camp Bítov je zasazen do klidné části přehrady a poskytuje příjemný a klidnější odpočinek u vody. Naopak je tomu na levém břehu nejširší části přehrady, ze kterého se stala proslulá rekreační oblast s množstvím ubytovacích a restauračních zařízení, atrakcí pro děti i dospělé a doprovodných programů. Významným zpestřením je pro rekreanty i širokou veřejnost zábavný kulturní a sportovní program jako například nohejbalové a volejbalové turnaje během letní sezóny, koncerty, Miss Pláž nebo Galavečer Sektu. Za příznivého počasí jsou několikrát týdně návštěvníkům promítány filmy v letním kině přímo na pláži. Nejmenší rekreanti se mohou pobavit na pískovištích, prolézačkách, houpačkách a dětské nafukovací skluzavce. Velkým lákadlem je i tobogán, vodní trampolína i možnost hraní vodního fotbalu. I pro děti jsou realizovány animační programy jako třeba odpolední představení loutkového divadla. Písčité pláže s pozvolným přechodem do vody jsou vhodné i pro méně zkušené plavce a všechny, co mají rádi vodní radovánky. V posledních letech došlo k vyhrazení nudapláže pro tento specifický druh rekreantů. Na plážích jsou rozestavěny převlékárny a není daleko ani k nejbližšímu sociálnímu zařízení a sprchám. O bezpečnost ve vodě i na břehu se starají plavčíci. Turisté mohou využít školu windsurfingu, dále půjčovnu loděk a vodních šlapadel, horských kol a nejrůznějších sportovních potřeb. Sportovní nadšenci uvítají několik stolů na stolní tenis a několik víceúčelových hřišť, která se dají využít ke hraní volejbalu, nohejbalu, petanque, basketbalu a jiným kolektivním hrám. V loňském roce byl v korunách stromů na hlavní pláži Vranovské přehrady vybudován lanový park. Návštěvníci ve výšce 4-9 metrů nad zemí ve dvou okruzích mohou zdolat celkem 17 překážek se čtyřmi lanovkami. Hráz přehrady je s Vranovskou pláží propojena visutým mostem přes Švýcarskou zátoku. Lávka vznikla v letech 1992 a 1993, důvodem byl právě zvyšující se počet

67

rekreačních objektů na levém břehu přehradního jezera a dosavadní přívoz byl z hlediska dopravní obslužnosti nedostačující. Strana hráze je velmi oblíbeným místem podvečerních procházek a večerního posezení. Množstvím restaurací se zahrádkami, kavárnami, stánky se suvenýry a se zmrzlinou toto místo zcela konkuruje svojí atmosférou přímořským letoviskům. Atraktivitu území zajisté pozvedlo i znovuobnovení lodní dopravy v roce 2006, která poskytuje dopravu napříč nádrží a její zastávky velmi důmyslně propojují některé pamětihodnosti a turistické trasy. [36, 41, 48, 54]

Ubytovací kapacity v okolí nádrže V místě pláže dochází v posledních letech k rozsáhlým rekonstrukcím původních rekreačních budov, ale i stavbě nových apartmánů, penzionů a dokonce i hotelů. Pláž je přístupná pro motoristy z Vranova nad Dyjí, kde je před hrází parkoviště o dostatečné kapacitě nebo od obce Štítary, kde je malé parkoviště skryto v lese v blízkosti hlavního vstupu do areálu. V okolí nádrže je mnoho možností kde se ubytovat. Záleží jen na návštěvníkovi, jakým způsobem svou dovolenou pojme. Nachází se v této lokalitě jak ubytovací zařízení pro nenáročné návštěvníky v podobě kampů a malých chatek, tak i náročnější návštěvníci si budou moci vybrat z řady penzionů, hotelů a rekreačních chat. Trendem zaznamenaným v posledních letech je budování luxusních apartmánů a bungalovů větší počty návštěvníků. Níže uvádím základní průřez možnostmi ubytování především na březích nádrže. • Camp Pláž V přímé blízkosti nádrže na Vranovské pláži dlouhé 500 m se nachází Camp Pláž, který je místem koncentrace zábavy, koupacích možností, restauračních a ubytovacích zařízení. To z něj dělá místo setkávání turistů a rekreantů všech věkových skupin a různých druhů zájmů. Celá oblast campu je každoročně během letní sezóny využívána rodinami s dětmi, sportovci na túrách, kolektivy mladých, kteří oceňují množství restauračních zařízení i kolektivy starších ročníků, kteří si naopak najdou klidnější místo pro svůj odpočinek. Kapacita kempu je 80 karavanových míst a 400 stanových míst. Dle požadavků je pro stany vyhrazen prostor jak na slunných místech, tak i ve stínu pod vzrostlými stromy. Parkování osobních vozidel je v případě ubytovaných v areálu u stanů a karavanů nebo chatek a penzionů. V ostatních případech parkují návštěvníci na 68

parkovišti vzdáleném několik metrů od vstupu do Campu, při příjezdu od Vranova nad Dyjí 500 m od hráze. Přímo v areálu se nachází dvě samoobsluhy s potravinami a se smíšeným zbožím, čtyři restaurace a množství stánků s rychlým občerstvením. V posledních letech se provozovatel zaměřil na zkvalitňování služeb a podmínek. Uprostřed areálu kempu se nachází nově postavená bezbariérová budova se sprchami, WC a kuchyňkami. Pozornost byla věnována i novému přístřešku s možností posezení u ohnišť a s několika grilovacími stoly. • Vojenská zotavovna Při hlavním vstupu do Campu se nachází Vojenská zotavovna, která dříve sloužila k rekreaci výhradně příslušníků AČR, nyní je však nedílnou součástí ubytovacích kapacit a kulturně-sportovního vyžití na Vranovské pláži. Vojenská zotavovna sestává z hlavní budovy Hotelu Vranov a přilehlého Střediska Vranov, které zajišťuje ubytování také ve čtyřlůžkových chatách. Areál zotavovny mohou využít i neubytovaní hosté. Je často využíván právě rekreanty ubytovanými v campu při nepřízni počasí. Mezi nabízené služby patří: masáže, squashové a tenisové kurty, vířivka, sauna a v případě pěkného počasí i hřiště minigolfu a možnost využití míst ke grilování a posezení u ohně. • Rekreační středisko Pohoda Rekreační středisko se nachází v lese v klidné oblasti Stříbrné zátoky u obce Lančov. Ubytování je zde ve čtyřlůžkových chatkách s terasou, nebo ve čtyřlůžkových pokojích. V areálu se návštěvníci mohou těšit na koupání v bazénu, táborové posezení a bar. K pláži Vranovské přehrady je cesta vzdálena pět minut pěšky lesem do Stříbrné zátoky. • Středisko Ráj Středisko se nachází 70 m od Vranovské pláže. Areál se pyšní vlastními restauračními zařízeními a blízkostí obchodu s potravinami. Ubytování je možné v penzionu, nebo v chatkách.

69

• Luxusní penzion Gaudeo Penzion Gaudeo postavený v letech 2007 - 2009 se nachází přímo v areálu Camp Pláž na Vranovské pláži. Jeho kapacita činí 88 lůžek ve 3 budovách. Nabízí luxusně vybavené apartmány se samostatnými vchody, které uspokojí potřeby i náročnější klientely. [54, 55, 56, 57, 58] Další ubytovací zařízení v okolí: • Hotel Pod Zámkem • Penzion Anita

5.3.9 Místa k navštívení v okolí Vranovské přehrady

Stezky v okolí nádrže Zajímavých míst propojených turistickým značením je v oblasti okolo Vranova nad Dyjí celá řada. Níže jsou uvedeny příklady oblíbených turistických okruhů pro pěší i cyklisty. Pěší turistické stezky • Okruh Heleny Mniszkové Okruh Heleny Mniszkové je asi 4 km dlouhá procházka bývalým Vranovským lesoparkem. Začíná a končí u vchodu do Státního zámku Vranov a turisty zavede na některá pozoruhodná místa, například k Felicitině studánce, do areálu předválečných opevnění, k napodobenině antického chrámku, a k vyhlídce Tanečnice naproti zámku. Celý okruh je středně náročnou procházkou a volným krokem ho lze obejít za necelou hodinu. • Felicitin okruh Je trasa dlouhá necelé 3 km mezi náměstím ve Vranově a vranovským zámkem. Při procházce tímto okruhem pozná turista místní část Benátky, navštíví okraj lesů Národního parku Podyjí na pravém břehu Dyje a malebnou Felicitinu studánku. Okruh vede středně náročným terénem a pohodlně ho lze absolvovat za necelou hodinu. • Claryho stezka 70

Claryho stezka je vedena z náměstí ve Vranově k tak zvanému Claryho kříži, romantické vyhlídce nad hrází Vranovské přehrady. Cestou se prochází kolem několika zajímavých památek ve Vranově, například Farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mniszkova kříže a Kaple výběrčího. Po výstupu na horní hranu údolí je možné sestoupit do obce Onšov, odtud zpět do lesa ke Claryho kříži a prudkým svahem k Vranovské přehradě. Výškově náročnější stezka s návratem zpět na náměstí do Vranova po silnici měří okolo 7 km. • Okruh Junáckým údolí Okruh je turistická trasa začínající a končící před vchodem do Vranovského zámku. Prochází místní částí Benátky, náměstím, zastavěnou částí Vranova a Junáckým údolím s kamenným mostem z roku 1783. Trasa je téměř 6 km dlouhá, vede středně náročným terénem a lze ji pohodlně absolvovat za hodinu a půl. • Vranov - Hardegg Výlet je poměrně náročný, byly ovšem namyšleny i snadnější kombinace tras. Základní možnosti trasy jsou ve směru: Vranov nad Dyjí – Zadní Hamry 2 km – rozcestí pod Čížovem 8,5 km – Hardeggská vyhlídka a zpět 12 km. Nebo dále pokračovat v trase – Lesná 17 km – okraj Šumné 19 km – Štítarský lesík 19,5 km – Švýcarské údolí 21 km – Vranovská přehrada 24 km – Vranov nad Dyjí 25,5 km. V každém případě je trasa zajímavá možnostmi odpočinku, kulturního vyžití či scenériemi, které se výletníkům naskytnou z Hardeggské vyhlídky. [48,52, 56]

Cyklostezky Milovníci dovolené na kolech budou nadšeni z množství a různorodosti tras v okolí nádrže, jenž nabízí překrásné výhledy a scenérie. Profil kolem přehrady je poměrně členitý a náročný. I tak to ale stojí za vyzkoušení, navíc, když služby v okolních obcích v letní sezoně fungují a je tedy kde na chvíli zastavit, občerstvit se a odpočinout si. Mezi nejzajímavější trasy patří:

71

Obr. 13 Cyklotrasy Vranovska (www.vranov-nad-dyji.eu)

• Cyklotrasa Vranovskem Patří do skupiny tematických okruhů, jež jsou po celé délce připojeny k mezinárodní cyklistické a pěší Zelené stezce Greenway4 Praha-Vídeň, která zde propojuje většinu obcí mikroregionu Vranovsko. Trasa je dlouhá téměř 57 km a cyklistu provede krajem hradů, zámků a zřícenin (Bítov, Vranov, Uherčice, Cornštejn, Frejštejn) a pozornost je v rámci této trasy věnována i pěstování vinné révy a návštěvě sklípků, samotné Vranovské přehradě i národnímu parku. Okruh vede téměř výhradně po málo frekventovaných silnicích, které občas vystřídá polní cesta. Na trase se často vyskytují strmá stoupání následovaná prudkými sjezdy. • Putování po hradech a zámcích U této trasy, dle svých fyzických možností, má turista možnost si zvolit ze tří variant dle subjektivních kritérií. 4

Trasa spojuje dvě středoevropské metropole Prahu a Vídeň. Trasa vznikla díky snaze občanského sdružení Greenways – Zelené stezky. Cyklotrasa na českém území, dlouhá 350 km, je vedena tak, aby se vyhnula silnicím s hustým provozem, ale nevynechala nejdůležitější turistické atrakce.

72

Pokud cyklista zvolí nejnáročnější a zároveň nejdelší trasu (53 km), vydá se z Vranova nad Dyjí přes další okolní obce, na trase navštíví hrad Bítov i zříceninu hradu Cornštejn. Po náročném stoupání a klesání se cyklista vrátí zpět do místa odjezdu. Při výběru nejkratší trasy je stezka vedena z Vranova nad Dyjí do Nového Hrádku a zpět v délce 31 km. Třetí trasa je vedena přes Rakouské hranice a turista se může pokochat jedinečným výhledem, který se mu naskytne z vyhlídky v městečku Hardegg. Poté je trasa svedena do obce Riensburg a následně zpět do Vranova. • Cyklostezka kolem Vranovské přehrady Známá cyklostezka patří mezi středně náročné a její terén vyžaduje horské kolo. 42 km dlouhá trasa vede k hradu Cornštejn kolem celé přehrady Vranov. Zdatní cyklisté mohou odbočit z trasy na prohlídku hradu Bítov. [52,56]

Turistické stezky v NP Podyjí Pěší stezky Bilaterální Národní park Podyjí - Thayatal nabízí pěším turistům takřka celoročně mimořádně příznivé podmínky pro provozování lehké až středně náročné turistiky. Trasy jsou voleny tak, aby turisté mohli navštívit všechny přírodní charakteristiky národního parku – říční údolí, atraktivní skalní vyhlídky, vřesoviště i četné historické památky na obou stranách státní hranice. Dnes se pěším návštěvníkům přímo v Národním parku Podyjí nabízí celkem 76 km značených turistických tras. V zájmu zachování přírodních hodnot parku je však vyžadováno, aby se návštěvníci na území I. a II. zóny pohybovali pouze po značených turistických stezkách. Turistika není v Podyjí masovou záležitostí, a tak se turisté nemusejí obávat syndromu davu turistů. Spíše mohou očekávat romantické osamocení zpestřené setkáním s vyznavači klasické turistiky. K nejoblíbenějším stezkám bezesporu patří: • Z Vranova do Vranova Thayatalem i Podyjím Trasa je vedena v délce 25 km tak, aby mohl turista využít různorodost nabízejících se terénů a převýšení, a zároveň se kochal krásou národního parku na české i rakouské 73

straně. Stezka vychází z Vranova nad Dyjí, přes české a rakouské obce, Ledové sluje zpět do Vranova. Národní park Thayatal také nabízí celkem 6 turistických tras situovaných v lesním komplexu mezi Hardeggem a obcí Merkersdorf (viz. mapa níže). [46] Jsou to: 1. Thayatalweg 2. Einsiedlerweg 3. Hardegger Rundwanderweg 4. Merkersdorf Rundwanderweg 5. Kajaweg 6. Hennerweg5

5

Stezka Hennerweg má charakter naučné stezky s množstvím informací na poutavých panelech. Pro svou

nenáročnost je navštěvována i rodinami s malými dětmi v kočárcích. Trasa začíná a končí v těsné blízkosti Domu Národního parku Thayatal nad Hardeggem, kde je možno navštívit moderně pojatou expozici o přírodě Podyjí.

74

Obr. 14 Mapa pěších tras NP Podyjí (www.nppodyji.cz)

Cyklostezky Na území parku je vedeno asi 70 km cyklistických tras různých náročností. Některá ubytovací zařízení jsou na cyklisty dobře připravena a nabízejí zapůjčení kol (Vranov nad Dyjí, Chmelnice, Lukov). Mimo klasicky značených cyklotras zasahují na území NP Podyjí i česko-rakouské příhraniční cyklotrasy. • Trasa šesti městy (okruh dlouhý 64 km) • Vinařská trasa, jejíž česká část vede přes Šafov, Chvalovice, Vrbovec, Nový Šaldorf, Konice a Popice a měří 32 km • Trasa národními parky Podyjí a Thayatal v délce 36 km (okruh z Hnanic přes Čížov do Hardeggu a zpět) • Trasa pověstí a pohádek [44]

75

Obr. 15 Mapa cyklotras NP Podyjí (www.nppodyjí.cz)

76

Hipostezky6 Celá oblast Podyjí láká svou malebností na romantickou projížďku na hřbetě koně podél řeky nebo skrze četné louky a lesy. Z tohoto důvodu má oblast velký potenciál pro vznik a rozvíjení dalších koňských stezek. Stezky jsou podle metodiky používané Klubem českých turistů vyznačeny čtvercovými značkami o straně 100 mm v bílé barvě se středovým barevným kruhem o průměru 60 mm. Na území národního parku a jeho ochranného pásma jsou vyznačeny dvě stezky pro turistiku na koních. • Východní jezdecká stezka Je tvořena 4 samostatnými okruhy v okolí Hnanic, Havraníků, Popic a Konic. Tyto okruhy jsou pak spojeny stezkou, která sleduje pás vřesovišť jižně od Znojma a spojuje Hnanice s vyhlídkou Kraví hora u Znojma. Stezka je dlouhá 30 km. • Severní jezdecká stezka Kopíruje hranici národního parku. Její začátek je uváděn v Hradišti, následně prochází obcemi Podmolí, Lukov a Horní Břečkov. Míjí Lesnou a Onšov, sestupuje na okraj Švýcarské zátoky u Vranovské přehrady, prochází po koruně hráze a končí ve Vranově nad Dyjí. [45]

6

Rozvoj koňské turistiky a koňských stezek se v poslední době stává velkým fenoménem. Počet

rekreačních koní v naší republice stoupá a agroturistika je žádaným turistickým produktem. Jízda na koni také příznivě působí na lidský organismus. Příkladem je hipoterapie – ježdění pro tělesně postižené. Působením hipoterapie dochází zvláště k: ovlivňování psychiky, vyvolání vzorce chůze, synchronizaci organismu, koordinaci pohybů atd.

77

Obr. 16 Mapa hipotras NP Podyjí (www.nppodyjí.cz)

78

Kulturní a historické pamětihodnosti v okolí nádrže

Zámek Vranov nad Dyjí Vranov

byl

vybudován

jako

jeden z nejvýznamnějších hradů podyjské obranné soustavy při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). V průběhu 16. století střídal hrad často majitele. Už Obr. 17 Zámek Vranov n. Dyjí-kresba tuží (www.vranov-

tehdy a zejména v 17. Století nad-dyji.eu) Vranov začal chátrat. Za třicetileté války jej obléhali a poškodili Švédové a zkázu dovršil požár v roce 1665. Teprve Althannové radikální přestavbou, započatou roku 1687, vtiskli sídlu barokní podobu, celá přestavba trvala cca 100 let. Potom přešel zámek do vlastnictví dvou spřízněných rodin polského původu: Mniszků v roce 1799 a Stadnických roku 1867. Původní podoba středověkého hradu je rozpoznatelná jen v hrubých rysech. Centrem nového zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou kopírující vnitřní sál předků. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností. Interiéry zámku jsou zařízeny jednak ve stylu klasicismu a jednak přibližují kulturu bydlení v průběhu 19. stol na vranovském zámku (na plátně malované tapety s vyobrazením evropských parků a zahrad, keramická kamna, lustry, nábytek) a jsou doplněny pozoruhodnou sbírkou vranovské kameniny. [41, 42]

79

Hrad Bítov Státní hrad Bítov se nachází nad

soutokem

Želetavky

Dyje

asi

a

třináct

kilometrů severozápadně od Vranova.

Tento

původně

královský hrad je poprvé připomínán po roce 1060 jako

jeden

z

prvních

strážních

hradů

na

hranici

českého

Později

byl

jižní

státu. Obr. 18 Hrad Bítov-olejomalba 19.století několikrát (www.hradbitov.cz)

přestavěn na opevněné romantické sídlo. Posledním majitelem byl velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Haasenfelsu, za jeho syna Jiřího ml. se změnil hrad v největší soukromou zoologickou zahradu na kontinentě v té době. Nejvyhledávanější je dnes sbírka 51 vycpaných psů nejrůznějších ras. Trvale byl obydlen až do roku 1945 a za celou dobu své existence nebyl pravděpodobně nikdy dobyt. V blízkosti hradu se nachází i obec Bítov. Od roku 2003 je znovu po 33 letech otevřena expozice nejvýznamnějších exemplářů slavné bítovské zbrojnice. [59]

Zřícenina Cornštejn Zřícenina rozsáhlého hradu z první poloviny 14. století leží asi 9 km západně od Vranova. Původně zeměpanská pohraniční pevnost přešla brzy do majetku pánů z Lichtenburka. V roce 1465, za Hynka Bítovského z Lichtenburka byl hrad dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Postupně pak ztrácel na významu a od konce 16. století je již uváděn jako pustý. Chátrající zřícenina byla v sedmdesátých letech minulého století staticky zajištěna. V současné době je zpřístupněna veřejnosti. Z nejvyšších partií návštěvního okruhu se naskýtá celá řada krásných výhledů na soutok Dyje a Želetavky. [61]

80

Zřícenina Frejštejn Leží na vyvýšeném skalním ostrohu v obci Podhradí nad Dyjí, a to na pravém břehu Dyje asi 25 km od Vranova. Poprvé je připomínán v polovině 13. století jako jedno z nejstarších šlechtických založení u nás. V roce 1440 byl vykoupen moravskými stavy, dobyt a zčásti zřejmě pobořen. Koncem 15. století je již v pramenech zmiňován jako pustý. Dodnes se z něj ale zachovaly zbytky mohutných hradeb, věže, hradní kaple a paláce.

Obec Hardegg Obec s necelou stovkou trvale žijících obyvatel je nejmenším městem Rakouska. Leží na soutoku Dyje a potoka Fugnitz - asi 12 km jihovýchodně od Vranova. Městečku dominuje hrad vystavěný ve 12. a 13. století a přestavěný začátkem 20. století. Část expozice doplňují sbírky umění starých Mayů, Inků a Aztéků. Hardegg je výchozím bodem turistických cest do rakouského národního parku Thayatal a je i sídlem správy parku, v němž je umístěno moderní návštěvnické středisko.

Obec Lesná Popisována jako malebná obec s mnoha objekty původní lidové architektury. Leží asi 5 km východně od Vranova podél silnice směrem na Znojmo. Vedle kostela svaté Terezie z roku 1868 a Muzea motocyklů se zde zachoval i větrný mlýn sloužící jako restaurace. Jižně od obce, na žluté turistické značce k Ledovým slujím, stojí lovecký letohrádek zvaný též Lusthaus, postavený krátce po polovině 18. století.

Obec Čížov Je malá obec 8 km východně od Vranova s dochovanou vesnickou architekturou a kaplí Panny Marie Bolestné z roku 1756. Na konci obce je situováno návštěvnické středisko správy Národního parku Podyjí se stálou expozicí o přírodě parku a informační kanceláří. V jeho blízkosti je zachována část hraniční linie drátěných zátarasů - tzv. železné opony. Čížov je ideálním výchozím bodem do obou národních parků, českého Podyjí i rakouského Thayatalu. [41, 43, 47, 60] (vlastní materiály)

81

6 VLASTNÍ PRÁCE A ŠETŘENÍ 6.1

Srovnávací analýza

Srovnávací analýzou jsou zde hodnocena kritéria, která jsou předpokladem rekreačního potenciálu území. Současně jsou vyhodnocena i dotazníková šetření týkající se současné rekreační atraktivity a potenciálu pro rozvoj rekreace v budoucnu. 6.1.1 Lokalizace

Každá ze studovaných oblastí se nachází v jiném typu krajiny. Zatímco Brněnská přehrada je zasazena do přeměněné kulturní krajiny v rámci několikasettisícového města a je přímo dostupná městskou hromadnou dopravou, Vranovská přehrada tvoří harmonický celek s málo přeměněnou přírodní krajinou v údolí uprostřed lesů. Významný podíl na nedotčené krajině má blízkost NP Podyjí. Ten má díky svým regulím a ochranářské činnosti významný vliv na víceméně konstantní podobu blízkého okolí nádrže. Nejbližšími většími městy v blízkosti přehrady jsou Znojmo (25 km), Moravské Budějovice (27 km) a Jemnice (33 km). Jelikož se lokalita nachází mimo všechny hlavní silniční tahy a daleko od spádovývh oblastí, je velkým problémem odchod mladých lidí z obcí za prací či školou. Má to za následek zhoršující se bilanci stárnutí obyvatelstva a malou rozvinutost obcí v blízkosti nádrže. S tím je samozřejmě spojena ekonomická izolovanost oblasti, která brání plynulému rozvoji zájmového území a může se v budoucnu negativně projevit i na možnostech rozvoje rekreačního potenciálu a atraktivity území. Pokud nebude území atraktivní ekonomicky, nebude zájem na jeho revitalizaci a ani případní investoři nebudou považovat území za rentabilní. Z tohoto úhlu pohledu zcela zřetelně vyplývá, že ryze panenská příroda a minimální tok civilizace může napomoci uchovat přírodní i kulturní bohatství, ale stejně tak je může i ohrozit. V tomto ohledu má Brněnská přehrada nespornou výhodu a rekreační potenciál v atraktivitě pro další rozvoj. Co by ovšem budoucímu rozvoji mohlo velmi uškodit, je případná výstavba rychlostní silnice R43, která je spolu s kvalitou vody kontroverzním tématem spojovaným s Brněnskou nádrží. Vše závisí na vyhodnocení stavby dle nového 82

Územního plánu, kdy jsou posuzovány tři možnosti umístění komunikace R43 a začátek výstavby byl velmi předběžně stanoven na rok 2024. I proti tomuto se však ohradilo přes 35 000 osob podepsaných v petici proti výstavbě. Postoj všech odpůrců této komunikace podpořil i Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím, které bylo uveřejněno v tiskové zprávě ze dne 27.5.2010 na webových stránkách Nejvyššího správního soudu. Senát Nejvyššího správního soudu dne 27. května 2010 zrušil část opatření obecné povahy – Územního plánu města Brna týkající se plochy a trasy rychlostní silnice R43. Hlavní důvody rozhodnutí vysvětlil předseda senátu JUDr. Radan Malík: „Obec nemůže ve svém územním plánu vymezit plochu nadmístního významu, která není vymezena v územním plánu velkého územního celku. Z tohoto důvodu absence vymezení trasy rychlostní silnice R43 v závazné části textové části Územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace způsobila nezákonnost Územního plánu města Brna v části týkající se vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami.“ [62]

6.1.2 Přírodní podmínky

I v tomto bodě srovnání nacházím rozdíly mezi Brněnskou a Vranovskou přehradou. Brněnská přehradní nádrž byla vystavěna v Kníničské kotlině v původně široké údolní nivě řeky Svratky. Oblast se dá charakterizovat jako pahorkatina a co se porostů týče, převažují na území listnaté lesy s významným zastoupením uměle vysazených exotických dřevin. Další druhy rostlin a dřevin se nacházejí v oblastech maloplošných chráněných území, jako jsou přírodní parky, přírodní rezervace a přírodní památky, kterých je v okolí nádrže nespočet. Oblast Vranovské přehrady má taktéž charakter pahorkatiny, ale s tím rozdílem, že značná výšková a teplotní členitost pozměnila charakter výše položených a odkloněných částí území. Některá území mají dokonce podhorský charakter. Naopak ta území, která se nacházejí na slunnějších stranách, se pyšní typickým zastoupením stepní fauny a flory. Další charakteristikou oblasti Vranovské nádrže je i značný říční fenomén, který taktéž ovlivnil výskyt některých druhů rostlin. Zásadním rozdílem v tomto srovnávaném bodě je však přítomnost velkoplošné ochrany přírody v podobě národního parku Podyjí. Ten zásadním způsobem reguluje a ovlivňuje ochranu a péči o území, a proto oblast mikroregionu Vranovsko patří mezi nejméně narušená přírodní území v České republice.

83

Ve věci posuzování krajinného rázu a zasazení nádrží do krajiny se jeví lépe Vranovská přehrada, jejíž ráz je spíše přírodní a nepříliš pozměněný lidskou činností. Nicméně, velmi kladně hodnotím i Brněnskou přehradu a její citlivé začlenění do okrajové části města. Přírodní scenérie zůstává zachována i přes to, že se v přilehlých městských částech nachází množství budov, panelových domů a jiných rušivých elementů. Obě nádrže jsou vhodně zasazeny do krajiny. Celkově se lokalita kolem Vranovské přehrady jeví jako méně zatížená antropogenními zásahy a i přes intenzivní využívání území k rekreaci a poznávání zde není zaznamenán závažnější dopad na krajinu. V tomto bodě bych tedy lépe hodnotila potenciál Vranovské přehrady z důvodu větší diverzity flory, málo přeměněné krajiny a zachovalého přírodního krajinného rázu na daném území. To však neznamená, že tomu tak bude i v budoucnu. Národní park Podyjí v těsné blízkosti nádrže je sice velkým lákadlem pro turisty, ale zároveň by to mohl být do budoucna i omezující faktor pro rozvoj turismu a rekreace v regionu.

6.1.3 Čistota ovzduší

Z předchozích shrnutí vyplývá i fakt, že díky nepodstatným zásahům do přírody a málo rozvinuté primární a sekundární sféře je ovzduší ve Vranovském regionu jedno z nejčistších v ČR. Je to dáno také tím, že v tomto směru od znojemského regionu neexistují žádné významnější zdroje znečištění a také přítomností NP Podyjí, málo hustou sítí komunikací v regionu, intenzivním zalesněním a nízkým procentem zastavěných ploch v okolí. Pouze v zimních měsících je tento setrvalý stav lokálně narušován v sídlech, která jsou situována v inverzní poloze. Nejhorší situace bývá právě ve Vranově nad Dyjí a v rakouské obci Hardeggu. Na území města Brna je také situace čistoty ovzduší dlouhodobě konstantní. Po řadě ekologických opatření, která byla provedena na středních, velkých a zvláště velkých zdrojích znečisťování ovzduší, bylo zaznamenáno zlepšení kvality ovzduší města. Velké a zvláště velké zdroje a většina středních zdrojů znečišťování ovzduší byly plynofikovány a využívají moderní nízkoemisní technologie.

84

V přímém okolí Brněnské nádrže se sice nenacházejí žádné významné zdroje znečištění ovzduší, které by oblast zatěžovaly, nicméně panelová zástavba, přítomnost množství dopravních prostředků, celoroční přítomnost návštěvníků z řad Brňanů a lokalizace v blízkosti města je v kontrastu se situací v okolí Vranovské přehrady. Při posuzování obou nádrží bude Brněnská přehrada vykazovat vždy horší kvalitu ovzduší právě v důsledku polohy.

85

6.1.4 Kvalita vody v nádržích Tabulka 6 Vyhodnocení kvality vody ve Vranovské přehradě Bítov Datum

Camp pláž Teplota °C Hodnocení - pláž

Datum

Teplota °C pláž

Hodnocení

17.05.2010

-

X

17.05.2010

-

24.05.2010

16,6

1

24.05.2010

16.2

1

31.05.2010

18,8

2

31. 05. 2010

17

1

14.06.2010

22,3

1

14.06.2010

22,4

1

28.06.2010

20,4

1

28.06.2010

21,4

1

12.07.2010

25

1

12.07.2010

24,8

1

26.07.2010

21,2

3

26.07.2010

23

1

09.08.2010

21,4

3

09.08.2010

22,6

2

23.08.2010

22,7

2

23.08.2010

22,6

2

X

Tabulka 7 Brněnská přehrada Sokolské koupaliště Datum

Kozí Horka

Teplota °C Hodnocení pláž

Datum

Teplota °C pláž

Hodnocení

17.05.2010

-

X

17.05.2010

-

24.05.2010

17,2

1

24.05.2010

16,9

1

31.05.2010

17

2

31.05.2010

15,8

1

14.06.2010

20,6

1

14.06.2010

21

1

28.06.2010

19,6

3

28.06.2010

17,9

3

12.07.2010

27,1

2

12.07.2010

26,1

3

26.07.2010

21,5

1

26.07.2010

21,5

1

09.08.2010

22,1

1

09.08.2010

22,3

1

23.08.2010

22,7

4

X

86

+ 1

voda vhodná ke koupání

2

voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi

3

zhoršená jakost vody

4

voda nevhodná ke koupání

5

voda nebezpečná ke koupání

Legenda

X

měření nebylo provedeno

(www.khs.cz)

Kvalita vody v Brněnské přehradě V porovnání s jinými obdobnými nádržemi, je kvalita vody v přehradě dlouhá léta hodnocena vzhledem k vysokým měřeným hodnotám pH jako špatná, navíc v posledních třech desetiletích dochází k eutrofizaci7 a masovému rozvoji cyanobakterií (sinic), které se stávají problémem nejen estetickým, ale také hygienickým a zdravotním. Pro zlepšení čistoty vody v Brněnské přehradě a v přehradní nádrži Vír byl již v roce 2003 ve spolupráci s Jihomoravským krajem zahájen projekt, který vymezil návrhy opatření a následně bude zajišťovat jejich realizaci. Realizace některých konkrétních opatření na Brněnské přehradě již byla zahájena. Proběhl souhrn opatření (např. vápnění) při snížené hladině v nádrži a připravuje se další aerace vodního sloupce.

Znečištěná nádrž a kroky k nápravě Prvotní znečišťování nádrže se datuje již od 50. a 60. let, kdy po celém obvodu nádrže započala kvapná výstavba stovky nových rychle postavených chat s nekvalitními žumpami, které často prosakovaly. Některé stavby pak byly vybaveny pouze

7

Proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností.

87

přepadovými nádržemi (septiky). Po jejich naplnění se odpadová voda volně přelévala do okolní půdy. Toto se v dnešní době snaží regulovat pracovníci Povodí Moravy jednoznačnými pokyny a požadavky na kvalitu podobných zařízení a zákazy používání tzv. suchých toalet. Kanalizace zde bohužel byla zavedena pouze částečně. Na pravém břehu je ukončena za parkovištěm na Kozí horce, na levém končí u parkoviště před restaurací Osada. Prodloužením stávající kanalizace by se znečišťování značně omezilo. Co ale nejvíce trápí vodohospodářem, že hlavní původci znečištění nádrže jsou dodnes obce nad přehradou, pouštějící svůj odpad z místních kanalizací přímo do řeky. Je to způsobeno nedostatkem financí jednotlivých obcí na vybudování ČOV. I tento zásadní problém je však dlouhodobě řešen a obce mají možnost žádat o dotace z EU na vybudování moderních čističek. Tento dlouhotrvající problém znečisťování toků nad Brněnskou přehradou se projevuje zvláště v posledním desetiletí. V nádrži se začal vyskytovat vodní květ (sinice), který svou schopností uvolňovat toxiny může být nebezpečný pro osoby s citlivější pokožkou a samozřejmě i děti. Z hlediska rekreačního využití přehrady se jedná o ten nejzávažnější problém. Byly vymezeny dva účinné způsoby, jak vylepšit kvalitu vody a snížit výskyt sinic na hladině. Tím prvním je odbahnění spojené s odvozem bahna, ve kterém sinice přezimují. Tento způsob řešení je však velmi finančně náročný. Druhý způsob spočívá ve vápnění obnažených břehů. Vápno mineralizuje živiny obsažené v půdě a tím je znepřístupní jako potravu pro sinice. Z potřeby řešit tento problém na Brněnské přehradě i řece samotné vznikl již před lety projekt Čistá Svratka. V rámci tohoto projektu byla koncem června roku 2009 přehrada odpuštěna o 10 metrů vodního sloupce, čímž došlo k odkrytí přibližně 130 ha běžně zatopené plochy. Tato plocha měla být vhodným ošetřením částečně zbavena sedimentů, které jsou základní živinou pro rozvoj sinic. Po několika vápněních a odstranění sedimentů a vzrostlé biomasy byla přibližně v druhé polovině března roku 2010 přehrada opět plně napuštěna. Následnými kroky měla být výstavba aeračních (provětrávacích) věží. V době po napuštění nádrže byl zahájen testovací provoz aeračních věží, které měly okysličováním vody zpomalit růst sinic. Ukázalo se však, že výkon věží je třeba ještě podpořit jiným 88

řešením. Do vody byl proto v horní části přehrady navíc přidáván roztok síranu železitého, který má schopnost srážet fosfor – hlavní živinu pro sinice. I nadále budou prováděny další postupy v souladu s vypracovaným projektem, které by postupně měly vést ke kladným výsledkům při měření kvality vody v nádrži. K nejbližším opatřením projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“ patří: • pokračující provádění aerace • ošetření sedimentů na březích nádrže • ošetření vodního sloupce • změna rybí osádky z ryb kaprovitých na dravé druhy Zpětně, dle prováděných měření kvality vody (výsledky výše), lze sezónu v roce 2010 hodnotit jako dobrou, kdy voda v přehradě zůstala bez sinic v převážné většině letních dnů. Otázkou zůstává, zda rok 2010 nebyl pouhou výjimkou, neboť počasí v loňském roce rozvoji sinic nepřálo. I přesto je možné konstatovat, že opatření realizovaná dle výše zmíněného projektu opravdu začínají přinášet viditelná zlepšení. Na čištění Brněnské přehrady jsou přislíbeny i další dotace. K jakým účelům budou nakonec využity, zatím není přesně známo. [61]

89

Graf 1 Obce produkující nejvíce fosforu (http://www.ibrno.cz/brno/33508-prehradu-

pomohou-vycistit-drave-ryby.html)

Tabulka 8 Členění obcí podle velikosti a podíl na znečištění Produkce Obce dle Podíl na Počet Pcelk produkci obcí kategorií [t/rok]

Počet

Poznámka

obyvatel

všechny Obce 2000+

6,1

17 %

6

39271

připojeny na ČOV všechny

Obce 1000-2000

6,0

17 %

9

12622

připojeny na ČOV

Obce 500-1000

8,2

23 %

25

17049

Obce 250-500

6,0

17 %

34

11722

Obce do 250

9,6

27 %

168

19005 90

4 odstraňování P

1 odstraňování P

15 připojeno

2 odstraňování

na ČOV

P

5 připojeno na

1 odstraňování

ČOV

P

3 připojeno na

1 odstraňování

ČOV

P

Tabulka člení obce dle počtu obyvatel a je z ní patrno, že na produkci fosforu se nejvíce podílejí obce s počtem obyvatel pod 500. (http://www.ibrno.cz/brno/33508-prehradu-pomohou-vycistit-drave-ryby.html)

Kvalita vody ve Vranovské nádrži Bezprostřednímu okolí nádrže, které se vyznačuje svažitostí a strmostí břehů a intenzivním zalesněním by mohlo hrozit znečištění v podobě padajícího přírodního materiálu a působením erozní činnosti a sesuvů půdy. Občas dochází k porušování břehů, kdy je do nádrže splavováno množství přírodních materiálů zhoršujících kvalitu vody, včetně povrchového znečištění. Významnou roli zde hraje údržba břehů a hladiny vody pracovníky podniku Povodí Moravy a.s. Jiné významné zdroje znečištění nejsou známy, neboť v okolí nádrže se nevyskytuje zemědělská půda s intenzivní výrobou. Při srovnávání kvality vody ve Vranovské a Brněnské přehradě jsem došla k předpokládanému závěru. Kvalita vody v Brněnské nádrži je dlouhodobým a stále kontroverzním tématem a problém sinic je téměř vždy spojován právě s Brněnskou údolní nádrží. Přispívá tomu i fakt, že Brněnská přehrada je jedinou nádrží v České republice, která je součástí velkého města. Ve spojení s čistotou a kvalitou vody je i většina Brňanů skeptická, a o budoucnosti „jejich“ nádrže hovoří s neurčitostí a nedůvěrou. Při porovnání výsledků dlouhodobých měření kvality vody v nádrži vykazuje Vranovská přehrada nesrovnatelně lepší výsledky. Koupání je možné po celou sezónu bez větších omezení a výskyt sinic je znám pouze v letním období s dlouhodobě nadprůměrnými teplotami. V současné době je špatná kvalita vody nedostatkem Brněnské přehrady, který brání potencionálnímu rozvoji rekreace v okolí celé nádrže. Opačná situace je u Vranovské přehrady, která láká rekreanty k delším pobytům právě díky příznivé kvalitě vody. Přestože nyní považuji za pomyslného vítěze tohoto srovnávaného kritéria Vranovskou nádrž, sama doufám ve zlepšení situace a tím zlepšení zvýšení rekreačního potenciálu celého území. Do budoucna je tento bod rozhodně velkou výzvou pro Brněnskou přehradu. I malá trvalá zlepšení stávající situace mohou v budoucnu významně ovlivnit a zlepšit rekreační potenciál oblasti. 91

6.1.5 Současná rekreační funkce

Na základě zpracování sekundárních statistických dat o počtu přepravených osob na lodích Brněnské i Vranovské přehrady, a návštěvnosti hradu Veveří a zámku ve Vranově nad Dyjí je možné vypozorovat dlouhodobý trend návštěvnosti. Z porovnání grafů lze částečně hodnotit i rozdíl atraktivity obou území pro návštěvníky. Lodní doprava

Graf 2 Počty přepravených osob lodní dopravou na Brněnské přehradě (autor)

Graf 3 Počty přepravených osob lodní dopravou na Vranovské přehradě (autor) 92

Data u Brněnské přehrady byla sbírána od roku 2004, kdy byla zaznamenána přeprava téměř 190 000 platících návštěvníků. Další dva roky počet přepravených osob klesal. Zlom nastal v roce 2007, kdy byl rekordní počet návštěvníků za celé sledované období (přes 230 000 osob). V roce 2008 byl již zájem o lodní dopravu o něco nižší. Zvláštností je rok 2009, kdy kvůli vápnění byla nádrž vypuštěna na své minimum a v tomto roce lodě vůbec nevyjely z doků. Zato proběhly rozsáhlé rekonstrukce a opravy lodí. V loňském roce mohli lidé opět využít výletů na lodích, nicméně zájem byl nižší než dva roky před vypuštěním nádrže. Návštěvnost byla srovnatelná s roky 2005 a 2006. Dle statistik Dopravního podniku města Brna je návštěvnost přímo závislá především na počasí, období a případných doprovodných akcích na přehradě. Přepravené osoby se sledují dle druhů jízdenek - průjezd jednoho plavebního úseku, zpáteční jízdenky a pojízdné vstupenky. V měsících květnu a červnu využívají linkové plavby mimo ostatních cestujících především školy, z toho vyplývá, že struktura návštěvníků se také mění v závislosti na období v sezóně. Nejvíce přepravených osob bývá pravidelně v prázdninové měsíce, obzvláště v červenci. Nejčastěji se návštěvníci přepravují v úsecích státního hradu Veveří, Rokle a Veverské Bítýšky. V posledních letech se rozmohlo pronajímání lodí pro zvláštní plavbu. V porovnání s Brněnskou lodní dopravou a jejími přepravenými návštěvníky vykazuje graf přepravených osob na Vranovské přehradě markantní rozdíly. Z důvodu neprovozování plavby na Vranovské přehradě do roku 2006 jsou statistiky o přepravě vedeny právě až od roku 2006. V první obnovené plavební sezóně bylo přepraveno necelých 30 000 osob. Počty se však v dalších třech letech zdvojnásobily a byly téměř vyrovnané. Dle údajů infocentra ve Vranově nad Dyjí a zaměstnanců Lodní dopravy Vranov byl zaznamenán téměř 40% pokles návštěvnosti všech památek v regionu. To se znatelně odrazilo i na počtu přepravených osob, kdy se počet snížil na 40 000 návštěvníků. V souhrnu lze říci, že se v návštěvnosti pravděpodobně projevuje kritérium lokalizace, neboť na Brněnské přehradě bylo každoročně přepraveno 4krát více osob než na Vranovské. Lze tedy uvažovat, že většina přepravených jsou ubytovaní hosté z Vranovské pláže, odkud je přístup k přístavišti nejjednodušší. Nízké počty jsou samozřejmě způsobeny i menším počtem lodí a nižší frekvencí odjezdů lodí na Vranovské přehradě. U Brněnské přehrady je situace opačná. Mnoho lidí míří zcela 93

cíleně k přehradě kvůli plavbě parníkem jako zpestření dne. Současně hraje roli i dostupnost přístaviště jak autem, tak i hromadnou dopravou. V tomto bodě, v kontrastu s Vranovskou

přehradou

se

jednoznačně

přehrady množstvím návštěvníků.

Návštěvnost památek

Graf 4 Návštěvnost hradu Veveří (autor)

Graf 5 Návštěvnost zámku Vranov nad Dyjí (autor)

94

projevila

atraktivita

Brněnské

V návštěvnosti hradu Veveří jsou od roku 2006 posuzovány jak vstupy do areálu, tak i samotné prohlídky hradu. V počtu vstupů do areálu se projevily akce pořádané v areálu hradu. Jedná se o koncerty, divadelní představení nebo tradiční jarmarky. Přímo do hradu zavítalo nejvíce platících návštěvníků v roce 2007. Další dva roky byl sledován pokles návštěvnosti. Znovu se počty zvýšily až v loňské sezóně, kdy hrad navštívilo o téměř 6 000 osob více. Zde se projevila skutečnost, že byla přehrada v roce 2009 vypuštěna a lodní doprava nefungovala. Loňský nárůst lze zase přičítat rekonstrukcím hradu, které zvyšují jeho atraktivitu a samozřejmě velkým lákadlem vloni pro návštěvníky bylo zahájení plaveb na „vyčištěné nádrži“. Vranovský hrad si vede statistiky o platících návštěvnících od roku 2004, kdy byl zaznamenán nejnižší počet návštěvníků za celé sledované období. V dalších dvou letech byly počty téměř totožné a asi o 10 % vyšší než v roce 2004. Následoval další nárůst v roce 2007 a 2009, opět zhruba 10 %. V roce 2009 přišlo na zámek nejvíce osob za celé sledované období. Bohužel i na návštěvnosti zámku se projevil již zmiňovaný pokles turistů v regionu o více než 12 % oproti předchozímu roku. Zatímco na hrad Veveří zavítalo v loňském roce více turistů, tak u Vranovského zámku je situace opět opačná. V souhrnu je návštěvnost vždy zhruba 2krát vyšší u Veveří, což není zdaleka takový rozdíl. Z toho lze soudit, že zámek Vranov je s ohledem na lokalitu a poměr obyvatel stejně atraktivní památkou jako hrad Veveří, ne-li dokonce i více atraktivní. Je to dáno jeho jedinečným stylem a tradiční hodnotou. To je v kontrastu s hradem Veveří, který naopak dlouhá léta chátral a zájem o něj nebyl nikterak velký. To se změnilo po zlepšení marketingové strategie v podobě konaných akcí a samozřejmě díky investicím do rekonstrukce hradu a jeho okolí (nové parkoviště, lávka přes přehradu). V tento moment soudím, že více navštěvovanou památkou je zámek Vranov nad Dyjí, ale to se do budoucna může změnit díky dalším chystaným rekonstrukcím, novému parkovišti, které velmi návštěvníci oceňují a díky investicím do nových lodí, které budou lákat k vyzkoušení další řady turistů.

95

Turistická atraktivita Brněnská přehrada Jak již bylo několikrát zmíněno, Brněnská údolní nádrž je specifickým vodním dílem, které nemá v České republice obdoby. Takto by k přehradě mělo být i přistupováno. Fakt, že je přehrada součástí města s dopravní dostupností pro Brňany i mimobrněnské, že její umístění v blízkosti hustě zastavěných ploch nenarušuje její přírodní krajinný ráz a že je oblíbeným místem pro krátkodobou víkendovou i popracovní rekreaci z ní dělá místo s významným rekreačním potenciálem. Bohužel ho není využito na 100%, jak by mohlo. Rekreaci na Brněnské přehradě by jistě nejvíce prospělo znovuobnovení původní koupací funkce nádrže. Při návrzích na zlepšení je ale potřeba vycházet z momentální situace a stavu nádrže. Abych si ujasnila priority a názory návštěvníků na Brněnskou přehradu, rozhodla jsem se pro terénní průzkum přímo v této lokalitě. Na základě dotazníkového šetření formou přímého rozhovoru jsem se snažila určit profil návštěvníka Brněnské nádrže, profil a důvod návštěvy a především spokojenost s nabízenými službami, možnostmi rekreace a přístupem k rekraci. Dotazníkové šetření jsem provedla během dvou víkendových dnů v období 2.4. a 3.4.2011 v nejvíce frekventované části Brněnské přehrady Přístavišti a na plážích Rakovce. Šetření bylo záměrně provedeno v prvních dnech sezóny 2011, kdy přálo počasí, a výskyt potenciálních respondentů byl dostačující. V průběhu rozhovorů jsem se 50 respondentů tázala na předem připravené dotazy a zapisovala si i jejich případné poznámky a připomínky k otázkám, či samotnému tématu. Dle mého šetření je typickým návštěvníkem Brněnské přehrady žena ve věku 26-40 let, která přijela automobilem a se svojí rodinou či partnerem zde stráví víkendové odpoledne. Nikdo z dotázaných nebyl v této oblasti nikdy ubytován v žádném z rekreačních zařízení. Téměř 85 % z nich sem pravidelně a opakovaně míří v průběhu letní sezóny, a asi 2/3 z dotázaných sem zavítá i v zimě, zvláště pokud je nádrž zamrzlá.

96

V 80 % případů sem přijíždějí dotázaní především za relaxací, procházkami a cykloturistikou v přírodě a uvádějí spokojenost s nabízenými možnostmi pro sportovní vyžití, zabavení dětí a dokonce pořádkem i čistotou okolí nádrže. Doplňující otázky odhalily aktivity a místa, která jsou pro návštěvníky Brněnské přehrady nejatraktivnější. Na prvních příčkách v oblíbenosti se umístily hrad Veveří, plavba lodí po hladině nádrže, cyklistický okruh podél břehů přehrady a v neposlední řadě i procházky v přilehlých Podkomorských lesích a v Údolí oddechu. Cenová úroveň v místních restauračních zařízeních a občerstveních téměř 3/4 respondentů připadá odpovídající vzhledem ke kvalitě i místu a jsou s ní víceméně spokojeni. Téměř 82 % dotázaných potvrdilo, že vzhledem k častému výskytu policistů se v této lokalitě cítí bezpečně. Nejčastěji měli respondenti výhrady k dopravní infrastruktuře. Existující parkoviště vybudovaná v době, kdy hustota provozu byla několikanásobně nižší, již nejsou schopna svými kapacitami zvládnout letní přívaly o víkendech především v letní sezóně a během konaných akcí. Cyklisté by zase ocenili častější výskyt odpočívadel na značených trasách a na některých matoucích

místech i zlepšení transparentnosti samotného značení

cyklistických stezek. V průběhu podrobnějšího rozhovoru jsem zjistila, že by mnoho respondentů přivítalo s nadšením umístění množství stojanů na kola právě v Přístavišti, které je místem hlavních zastávek všech turistů i cykloturistů. Velkým nedostatkem je pro cyklisty propojení většiny cyklotras s trasami pro pěší turisty, kdy toto v rámci rozhovoru označilo nemálo z nich jako nebezpečné, stejně jako kvalitu některých tras podél břehů nádrže. Přestože respondenti pocházeli z 94 % přímo z Brna a blízkého okolí, a nevadí jim nepřítomnost informačního stánku na březích nádrže, uvítalo by 65 % z nich alespoň větší informovanost o plánovaných akcích na Brněnské přehradě.

V řadě otázek si nebyli dotázaní jistí a váhali s odpovědí. Byly to především otázky týkající se péče o ŽP a památky, kdy je většinou napadla jediná souvislost, a to kvalita vody v nádrži a nemožnost koupání. Někteří okomentovali i rozpory kvůli výstavbě rychlostní komunikace R43.

97

Při doplňujícím dotazování návštěvníků na téma znečištění Brněnské přehrady jsem byla velmi překvapena z projevené skepse a nedůvěry v kroky, které byly podniknuty k nápravě znečištění. O budoucnosti přehrady si 72 % dotázaných nedělá velké iluze, ale zároveň dotázaní přiznali, že by byli velmi mile překvapeni, pokud by zaznamenali alespoň nějaké dlouhodobější znatelné zlepšení kvality vody v přehradě. Více než 90 % dotázaných se také shodlo, že pokud by se kvalita vody zlepšila, neváhali by trávit více času v této lokalitě, a nádrž by využívali v létě ke koupání a slunění.

98

Vranovská přehrada Dle terénního šetření a analýzy oblasti lze říci, že svými přírodní a kulturními předpoklady splňuje podmínky pro realizaci cestovního ruchu. Po analýze sekundárních dat, která mi byla poskytnuta v informačním centru ve Vranově nad Dyjí a na základě práce Bc. Jany Hrobárové, a po jejich grafickém zpracování, se mi naskytnul profil návštěvníka zájmového regionu a především profil jeho pobytu. V rámci šetření bylo v létě 2008 a 2010 osloveno v průměru 200 návštěvníků turistického centra a zámku Vranov nad Dyjí.

Graf 6 Důvod návštěvy regionu (autor)

Mezi hlavní důvody proč si návštěvníci vybrali zájmový region patří výlety, které lákají turisty a odpočinková dovolená v přírodě s možností koupání. Tyto důvody k navštívení Vranovského regionu mělo přes 90 % návštěvníků.

99

Graf 7 S kým návštěvník cestuje (autor)

Ani u této otázky se odpovědi moc nelišily. Téměř polovina dotázaných (44,5 %) potvrdila cestování s rodinou a 30 % přijelo ve větší skupině a především v doprovodu přátel či známých. Často přijíždějí návštěvníci do těchto romantických končin s partnerem ve dvou.

Graf 8 Délka pobytu v lokalitě (autor)

Při otázce o délce pobytu se potvrdila má domněnka, že návštěvníci přijíždějí do této lokality především za krátkodobým poznáváním přírody a okolních památek. Nejvíce návštěvníků přijelo na výlet jednodenní, kdy strávili v okolí nádrže v rozpětí 6 až 12 hodin. Pokud návštěvníci nepřijeli jen na jednodenní výlet, ukázalo se, že zde stráví až jeden týden. Takto odpověděla více než 1/4 respondentů. 100

Graf 9 Navštívená místa v okolí nádrže (autor)

Na otázku, která místa dotázaní navštívili, byla nejčastěji respondenty zmiňována dominanta zámku Vranov nad Dyjí, Národní park Podyjí a hrad Bítov. Dalšími nejčastěji navštěvovanými místy byly rakouský hrad Hardegg spolu se zříceninou hradu Cornštejn.

Graf 10 Zvolený typ ubytování (autor)

Nejpočetnější skupinou v lokalitě, což se opět potvrdilo, jsou výletníci přijíždějící za krátkodobým poznáváním a v lokalitě nejsou vůbec ubytováni. Takovýchto odpověděla více než polovina z dotázaných návštěvníků. Typickými ubytovanými návštěvníky se ukázali být kempaři, neboť více než 20 % respondentů byla při návštěvě regionu ubytovaná v kempu. Dále zvoleným ubytováním byly blízké penziony, hotely a

101

v neposlední řadě byli turisté

v malé míře ubytováni i u známých, na chatách či

chalupách.

Graf 11 Priority při výběru regionu (autor)

Ukázalo se, že lidé nejčastěji přijíždějí do regionu za návštěvou památek, takto odpověděla téměř polovina dotázaných. Dalším motivem jejich návštěv jsou přírodní hodnoty území a možnost provozování turistiky, koupání spolu s dalšími vodními sporty a hrátkami.

Z dotazů vyplynulo, že se rekreace v oblasti se uskutečňuje především v letních měsících a to především v podobě krátkodobé. Turisté cestují především s rodinami či přáteli a nejvíce je lákají historické památky, přírodní bohatství a vodní sporty. Doplňujícími aktivitami jsou pěší i cykloturistika, vodní turistika, rybolov a odpočinek u vody. V návaznosti především na krátkodobém charakteru pobytů turisté většinou nejsou v regionu ubytovaní. Ti, kteří ubytování zvolili, dávají přednost nenáročné formě ubytování v kempech či místních penzionech.

Zhodnocení dotazníkových šetření Brněnská přehrada je využívána především ke krátkodobé rekreaci a turistice. Naopak v okolí Vranovské přehrady je počet rekreantů, kteří přijeli za krátkodobým poznáváním a turistikou téměř shodný jako těch, kteří jsou v lokalitě ubytováni na více než tři dny. U 102

obou nádrží je významným turistickým lákadlem množství tras pro pěší i cyklisty, rozdíly jsou však patrné v povaze návštěvy. Na Brněnskou přehradu lidé přicházejí především kvůli turistice a pobytu v přírodě, zato k pobytu na Vranovské přehradě láká návštěvníky množství historických a kulturních památek a až druhotně je to návštěva národního parku a okolní přírody. Dle analýzy a terénního šetření mohu také konstatovat, že poloha nádrží ovlivňuje nejen délku průměrných pobytů na řešených územích, ale současně i délku turistické sezóny v lokalitě. Každá z přehrad má tedy z určitého pohledu jak potenciál pro rozvoj rekreační funkce v budoucnu, tak i nedostatky, které tomuto rozvoji brání. Stejně tak i jednotlivá kriteria, na základě kterých jsem přehrady hodnotila, mají odlišnou váhu a důležitost pro rozvoj rekreační funkce.

103

7 VÝSLEDKY

7.1

SWOT analýza rekreačního potenciálu a atraktivity nádrží Je zhodnocením komparace a subjektivního pohledu řešitele.

Brněnská přehrada a její okolí STRENGHTS/ SILNÉ STRÁNKY • Atraktivní prostředí pro rekreaci a cestovní ruch

WEAKNESSES/ SLABÉ STRÁNKY • Dlouhodobé znečištění nádrže • Nedostatečná vybavenost čističkami

• Dobře organizovaná lodní doprava • Atraktivita pro místní obyvatele během celého

odpadních vod v obcích nad nádrží • Významní znečišťovatelé v podobě

roku

rekreačních chat v okolí přehrady

• Dopravní dostupnost pro místní i turisty

• Malá propagace území v jiných regionech

• Ekonomické zázemí velkého města

• Nízká atraktivita pro potencionální investory

• Vysoký potenciál kongresové a zahraniční turistiky

z důvodu znečištění nádrže •

• Nádrž je součástí veletržního a studentského města, což zajišťuje pravidelnou návštěvnost

návštěvníky • Stále nízká úroveň infrastruktury v okolí

• Blízkost centra města a současné uchování přírodního krajinného rázu oblasti

Nedostatek doprovodných služeb pro

nádrže •

• Množství přírodních, historických a kulturních

Skepticismus místních obyvatel vůči budoucnosti nádrže

památek v blízkosti nádrže

104

OPPORTUNITIES/PŘÍLEŽITOSTI

THREATS/HROZBY

• Nalákání investorů a rozvoj turismu v okolí • Výstavba komunikace R 34 vedoucí přes MČnádrže

Bystrc v těsné blízkosti nádrže

• Dokončení výstavby ČOV

v obcích nad • Pokračující znečisťování vodních toků nad

přehradou

přehradou

• Využití objektů v okolí nádrže k rozvoji • Suburbanizace v blízkosti nádrže kongresové turistiky a volnočasových aktivit

• Nižší atraktivita území pro návštěvníky a s

• Rozvoj mezinárodního CR

tím související nedostatek finančních zdrojů

• Možnost CR po celý rok

na rozvoj turistické infrastruktury

• Osvěta

místních

obyvatel

ve

vztahu • Nedostatečná znečišťovatelů

k přírodnímu prostředí • Využití území jako prostředku ke vzdělávání

kontrola a

a

stagnace

prevence v boji

proti

znečišťování na území celého povodí i v bezprostřední blízkosti nádrže

dětí a mládeže a rozvoj jejich vztahu k přírodě

105

Vranovská přehrada a její okolí STRENGHTS / SILNÉ STRÁNKY

WEAKNESSES/ SLABÉ STRÁNKY • Nedostatečná dopravní propojenost a

• Přírodní prostředí a příznivá kvalita vody • Rekreační potenciál celé oblasti

nekvalitní silniční síť • Nedostatečné využití rekreačního potenciálu

• Mnoho možností vyžití pro děti i dospělé

oblasti

• Mnoho značených turistických tras

• Poloha oblasti mimo hlavní dopravní tahy

• Široká škála ubytovacích kapacit přímo u

• Nepřístupnost svahů k nádrži

přehrady i v okolí

• Nedostatek plošného prostoru pro rozvoj

• Dobré jméno a vybavenost Campu Pláž • Množství konaných a veřejnosti známých akcí

rekreačního potenciálu • Slabý terciární sektor okolních obcí

• Atraktivita pro domácí i zahraniční turisty

(nedostatek restauračních a ubytovacích

• Vysoký potenciál a atraktivnost přírodních a

zařízení vyšší úrovně)

kulturně-historických památek v okolí

• Nedostatečná úroveň zařízení a služeb pro

• Ochrana přírodního území v rámci NP, část NP na rakouské straně

další rozvoj CR • Sezónnost cestovního ruchu

• Spolupráce obcí mikroregionu

• Minimální příjmy z CR pro obyvatele i obce

• Dostupnost atraktivních míst v okolí lodní

• Nízká informovanost za hranicemi o rekreaci a atraktivitách v regionu

dopravou • Přírodní krajinný ráz

• Malá provázanost s cestovními agenturami (pouze individuální charakter)

106

OPPORTUNITIES / PŘÍLEŽITOSTI

THREATS / HROZBY

• Prodloužení turistické sezóny prostřednictvím

• Zhoršení klimatických podmínek

• Rozvoj dopravní infrastruktury a dopravní

• Zhoršující se stav dopravní infrastruktury • Devastace okolní přírody a úbytek plochy NP

propojenosti • Růst zájmu zahraničních turistů o lokalitu

Podyjí z důvodu vysoké návštěvnosti

• Rozvoj přeshraniční spolupráce a spolupráce

• Nedostatečná kvalita terciárního

v rámci mikroregionu

sektoru

• Rozvoj a podpora podnikatelských aktivit,

• Nedostatek financí na rozvoj obecní,

nalákání zahraničních investorů

dopravní a cestovní infrastruktury

• Rozvoj agroturistiky jako formy rodinné rekreace v okolních obcích

• Nízký zájem o rekreaci v dané lokalitě • Zvyšující se nezaměstnanost

107

7.2

Vlastní návrhy na zlepšení rekreační funkce a rekreačního potenciálu

Přednesené návrhy na zlepšení stávající rekreační funkce a zvýšení rekreačního potenciálu jsou rozděleny do tří časových horizontů podle proveditelnosti, časových a finančních nárokům na řešení a současné důležitosti.

Brněnská přehrada

Krátkodobý horizont (3 roky) • Intenzivní kontrola a monitoring udržování čistoty v okolí přehrady (navýšení počtu odpadkových košů a stojanů s igelitovými sáčky a koši na jejich vyhození) • Podpora a propagace farmářských trhů a dalších akcí podobného charakteru • Umístění většího počtu laviček a odpočívadel na stezkách a na klíčových místech (vyhlídka, vrchol cyklostezky, v blízkosti občerstvení) • Zvýšení osvěty a informovanosti o dění na Brněnské přehradě, akcích na hradě Veveří, o trasách pro pěší turisty i cyklisty, o čištění nádrže a projektech do budoucna • Umístění infostánku s množstvím propagačních materiálů a suvenýrů s tematikou nádrže a lodní dopravy • Revitalizace stravovacích zařízení v okolí nádrže a zvyšování jejich úrovně a nabízených služeb

Střednědobý horizont (10 let) • Revitalizace chatových osad a rekreačních objektů vhodných ke komerčnímu využití, následná propagace možnosti využití objektů pro krátkodobé komerční využití (konference, semináře, firemní akce, pronájem fyzickým osobám) • Orientace na kongresovou turistiku menšího rozsahu tj. konference, semináře, školení, teambuildingové akce atd., které nemají parametry kongresů a nároky na vybavení a služby jsou výrazně menší. • Budování objektů a hotelů vyšší úrovně (hotely by měly disponovat kongresovými sály a wellness službami) 108

• Omezení vjezdu motorovým vozidlům do nejtěsnějšího okolí nádrže, podpora využívání MHD a motivace návštěvníků k využití hromadné dopravy • Výstavba veřejných sociálních zařízení na více místech nádrže a zároveň snaha o jejich vhodné začlenění do okolní krajiny • Rozvoj služeb pro volnočasové aktivity po pracovní době a o víkendech (sportovní vyžití v hotelových centrech, relaxace v jednodenních hotelových lázních, masáže apod.) • Hotelové sporty-zařízení vybudovaná přímo v hotelu (bazény, posilovny.) nutný je kvalifikovaný personál, který je ochoten sloužit lidem. • Stálá péče o kulturně-historické a přírodní památky v okolí nádrže • Oddělení pěších tras od cyklostezek zvláště na nejvíce frekventovaných úsecích • Vybudování odpočívadel a přístřešků na stezkách pro případ nepřízně počasí • Kontrola a regulace činností chatařů a prevence dalšího možného znečisťování půdy a vody (instalace více kontejnerů, kontroly septiků atd.) • Dokončení všech kroků k vyčištění nádrže a revitalizace břehů poškozených abrazí a následnou erozí

Dlouhodobý horizont (25 let) • Dokončení výstavby ČOV v malých obcích na tocích nad přehradou • Výstavba podúrovňového parkoviště v blízkosti nádrže a jeho začlenění do krajiny díky umístění multifunkčního sportovního hřiště na střeše parkoviště • Vybudování kvalitní trasy pro in-line bruslaře • Prodloužení tras linek MHD v okolí nádrže, zvýšení frekvence spojů Vranovská přehrada

Krátkodobý horizont (3 roky) • Umístění více laviček a krytých odpočívadel na trasách • Zavedení tradičních trhů - zapojení obyvatel jednotlivých přilehlých obcí do produkce domácích výrobků a jejich současná propagace • Rozvoj spolupráce s cestovními agenturami a propagace nově vystavených či rekonstruovaných ubytovacích zařízení 109

• Zvýšení úrovně a kapacit stravovacích a ubytovacích zařízení v okolí • Zlepšení dopravní dostupnosti oblasti jak veřejnou dopravou, tak i spojení automobily • Zvýšený rozptyl služeb pro turisty: více infocenter, bankomatů apod. Střednědobý horizont (10 let) • Rozvinutí agroturistiky jako možnost pro nové investory • Zlepšení služeb pro cykloturistiku v regionu: cykloprodejny, cykloservisy, občerstvení, úschovna kol u ubytování, nápoje na trase, uzamykatelné systémy na kola, informační cykloservis • Soustředění se na rakouskou klientelu: a) Mladé rodiny: pořádání krátkodobých pobytů pro rodiny s dětmi cyklovýlety, plavba lodí, návštěva památek a případně oživení programu nočními prohlídkami památek a rodinnými soutěžemi b) Turisté v důchodovém věku: pořádání víkendových pobytů s programem a návštěvou památek, ochutnávkami vína a tradičních domácích produktů, tradiční cimbálovou muzikou v blízkých sklípcích • Vybudování rychlých občerstvení na cyklostezkách i mimo centra obcí • Podpora malých a středních podnikatelů v cest. ruchu, kteří si zřídí trvalé bydliště v obci regionu, jako zdroj financi pro obec • Prodloužení sezóny - Silvestrovská rekreace s kulturním programem v zámeckých prostorách, kulturní akce na zámcích a hradech i mimo sezonu • Oprava silnic a obecní infrastruktury v blízkosti nádrže • Vybudování nové příjezdové cesty do Campu Pláž a její propojení se silnicí na straně hráze • Přeměna pohonu lodí na elektrický pohon Dlouhodobý horizont (25 let) • Propojení in-line trasy z Vídně až k Vranovské přehradě • Zlepšení infrastruktury obcí v blízkosti Vranovské přehrady • Zvýšení spolupráce obcí mikroregionu při rozvoji cestovního ruchu a rekreace • Vybudování aquaparku v regionu s hotelovým komplexem vyšší kategorie 110

• Orientace cyklostezky po obvodu břehů nádrže • Úpravy přístupových cest k nádrži a zpřístupnění více pláží pro rekreační využití

111

8 ZÁVĚR Stejně jako přehrada Brněnská, tak i Vranovská přehrada poskytuje svým návštěvníkům mnoho možností rekreačního využití. Každá je specifická a zajímavá z jiného důvodu. Obě nádrže vykazují vysoký rekreační potenciál, současně je to však poloha, kvalita vody v nádrži, dostupnost, možnosti rekreačního vyžití a infrastruktura, co je nejvíce kvalitativně odlišuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o nádrže zasazené do zcela odlišných prostředí, každá z nich má jiné přednosti i nedostatky, a tedy i předpoklady k rozvoji rekreace. To vyplynulo i z provedené komparace obou nádrží. Mimojiné jsem po provedení komparace došla dalšímu závěru. Dle mého názoru nejvíce vypovídajícím a důležitým kriteriem při posuzování rekreační atraktivity a potenciálu řešených nádrží je kvalita vody v nádrži a poloha nádrží. Nespornou výhodou Brněnské přehrady je její poloha v blízkosti města s dostupností hromadné dopravy. Naopak při srovnání kvality vody je na tom mnohonásobně lépe přehrada Vranovská před Brněnskou. Problémem Vranovské přehrady je zase sezónnost provozování rekreace a turismu, což souvisí právě s nepříznivou polohou a odlehlostí. V otázce polohy a kvality vody se tedy přehrady liší diametrálně. Pokud budu vycházet z aktuálního stavu, kdy je kvalita vody Brněnské nádrže dlouhodobě nepříznivá, lze jednoznačně soudit, že lepší rekreační potenciál má nyní, i přes svoji nevýhodnou polohu Vranovská přehrada. Je ovšem nutné vzít do úvahy probíhající kroky ke zlepšení kvality vody v Brněnské nádrži. Pokud by došlo v blízké době ke znatelnému zlepšení kvality vody a výsledky by byly patrné dlouhodobě, mohu soudit, že Brněnská přehrada by mohla být ve srovnání s Vranovskou chápána jako nádrž s vyšším rekreačním potenciálem. Proto za současného stavu hypotézu stanovenou v úvodu práce potvrzuji a souhlasím, že „Vranovská přehrada má lepší rekreační potenciál a atraktivitu pro rozvoj rekreace“. 112

Pokud se ale v budoucnu kvalita vody v Brněnské nádrži opravdu zlepší a budou viditelné výsledky provedených opatření ke zlepšení stavu vody, jako tomu bylo třeba v loňské sezóně, svou hypotézu vyvrátím. To bude přesně ten okamžik, kdy bude o Brněnskou přehradu větší zájem, nejen z řad rekreantů a turistů, ale především potencionálních investorů, kteří by se mohli zasadit o další rozvoj této lokality. Pro vyvrácení hypotézy současně předpokládám, že případná výstavba rychlostní komunikace R43 nebude do vytyčeného území významně zasahovat, což se v tento moment jeví více než reálně.

Obě nádrže a jejich okolí mají tedy potenciál přilákat investory i rekreanty, ale mělo by být vhodně navrženo, jakým směrem se u každé z nádrží ubírat.

U Brněnské nádrže je třeba vycházet z její polohy, která skýtá potenciál především pro rozvoj kongresové turistiky menších rozsahů a současně i potenciál pro rozvoj volnočasových aktivit pro krátkodobou rekreaci v lokalitě. Proto by bylo vhodné navýšení ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší kategorie, schopných uspokojit náročnější klientelu přijíždějící především ze zahraničí díky turistickému a veletržnímu potenciálu celého města Brna. Tento záměr by mohl vést k rekonstrukcím a revitalizacím stávajících rekreačních objektů, které nejsou dlouhodobě využívány, či neposkytují dostatečný komfort, hotely i penziony by měly disponovat i technickým zázemím především pro pořádání seminářů a různých školení. Orientací na rozvoj volnočasových aktivit je myšlen především vznik nových wellness a sportovních center v okolních hotelích a penzionech, kterých by využívali nejen ubytovaní hosté, ale především lidé z okolí Brněnské přehrady v rámci krátkodobé rekreace. Nádrži by rovněž velmi pomohlo upravení cyklistických tras a jejich oddělení od tras pěších a vybudování in-line stezky s kvalitním povrchem. Otázka cyklistických tras v lokalitě Brněnské přehrady, jako jedné ze tří stávajících rekreačních oblastí města Brna, je detailně řešena i v novém územním plánu města Brna. Je tedy zcela reálný předpoklad zlepšení současného stavu cyklostezek a související infrastruktury v okolí nádrže. Opět bych ráda vyzdvihla důležitost znatelných a dlouhodobých pozitivních výsledků v rámci projektu na vyčištění nádrže, který může rozvoj celé oblasti významně urychlit vysokou atraktivitou pro nové investory.

113

V případě Vranovské nádrže bych jednoznačně rozvoj rekreace soustředila především do jejího okolí, které skýtá potenciál pro rozvoj agroturistiky, koňské turistiky, cykloturistiky a dalších typů měkké turistiky. Současně by měla vést snaha k zapojení místních občanů do rozvoje rekreační funkce území, což by mohlo vést k rozvoji výroby tradičních domácích výrobků a potravin, které by byly prodávány rekreantům ubytovaným na nově vzniklých agrofarmách nebo během letní sezóny na tradičních jarmarcích v turistických lokalitách okolí Vranovské přehrady jako je např. Camp Pláž a Bítov, nádvoří zámku Vranov nad Dyjí a případně i při zvláštních plavbách na parnících formou ochutnávky. Při rozvoji rekreace a turismu by měla být orientace taktéž na rakouské turisty, kteří by mohli do regionu přijíždět častěji díky spolupráci regionu s cestovními kancelářemi.

114

9 PŘEHLED LITERÁRNÍCH ZDROJŮ

9.1

Knižní zdroje

• HROBÁROVÁ, J. Profil návštěvníka zámku Vranov nad Dyjí. Jihlava, 2010. 62 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická. • HUDEC, K. Průvodce Brněnskou přírodou. Brno: Ulita, 1995. 198 s. • HUDEC, K., et al. Chráněná území okresu Brno-město. Brno: Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, 2001. 12 s. • HÝLOVÁ, K. Proměny Brněnské přehrady v zrcadle času. Brno, 2008. 47 s. Bakalářská práce. MZLU. • KOCH, M. Mikroregion Vranovsko [online]. Plzeň, leden 2002. 54 s. Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z WWW: <www.vranov-region.cz>. • NĚMEC, J., et al. Vodstvo a podnebí České republiky. Praha: Consult Praha, 2009. 254 s. ISBN 80-903482-7-0 •

NOVÁKOVÁ, Petra. Analýza rizik ohrožení kvality vody v nevodárenské nádrži Vranov nad Dyjí. Brno, 6 s. Dílčí součást výzkumného záměru MSM432100001 AF MZLU. Dostupné z WWW: . • PATÁKOVÁ, J. Brněnská přehrada - příměstská rekreační zóna a její alternativní využití. Brno, 2005. Diplomová práce. MZLU. • PŘIKRYL, F. Rekreace v přírodním prostředí: Využití krajiny k rekreaci. Brno: VŠZ, 1974. • SCHNEIDER, J.; FIALOVÁ, J.; VYSKOT, I. Krajinná rekreologie l.. První vydání. Brno: Ediční středisko MZLU, 2008. 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2. • SOUKUP, Ivo. Ekologie vodního prostředí. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2006. 199 s. ISBN 80-7157-923-8. • ŠLEZINGR, M. Brněnská přehrada a lidé kolem ní. Brno: VUT-FAST, 1998. 83 s. ISBN 80-214-1127-9. • ŠTEFÁČEK, S. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. 1.vyd. Praha: Libri, 2010. 367 s. ISBN 978-80-7277-440-1. 115

• VAISHAR, A., et al. Vranov nad Dyjí / Jemnice: region v transformaci. 1. vydání. Brno: Ústav geoniky AV ČR, 2000. 144 s. ISBN 80-86377-00-8. • VANÍČEK, V. Řešení vztahů mezi Brněnskou přehradní nádrží a krajinným prostředím. Brno, 1978. 30 s. Dílčí závěrečná zpráva. Vysoká škola zemědělská v Brně. • VOŽENÍLEK, Vít, et al. Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. 2002. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 156 s. ISBN 80244-0468-0. • WAHLA, A. Obecná geografie cestovního ruchu. První vydání. Brno: Mendlova univerzita v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8. • Česko. Zákon č. 254/2001 Sb. In Sbírka zákonů č. 273 / 2010. 2001, 101, 254, s. 3914-3994. Dostupný také z WWW: <www.mzp.cz>.

116

9.2

Internetové zdroje

[1] http://www.bystrc.net/vseoinfo.htm [cit. 29.1.2011] [2] http://www.bystrc.net/okoli/Podkomorske_lesy.htm [cit. 29.1.2011] [3] http://www.bystrc.net/turist.htm [cit. 29.1.2011] [4] http://kninicky.eu/obec [ cit. 29.1.2011] [5] http://www.brnenskaprehrada.cz/p_hist.html [cit.26.1.2011] [6] http://www.brnenskaprehrada.cz/p_dnes.html [cit.26.1.2011] [7] http://www.prygl.net/rejstrik/hel_udoli.php [cit.26.1.2011] [8] http://www.prygl.net/rejstrik/helencina.php [cit.26.1.2011] [9] http://www.prygl.net/rejstrik/jarosuv-mlyn.php [cit.26.1.2011] [10] http://www.prygl.net/rejstrik/risova.php [cit.26.1.2011] [11] http://www.dpmb.cz/ldkat_1.asp-přehled [cit. 9.2.2011] [12] http://www.dpmb.cz/ldmapa.asp [cit. 9.2.2011] [13] http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/brno-kninicky.html [cit.5.2.2011] [14] http://www.orea.cz/cs/hotely/seznam-vsech-hotelu/orea-hotel-santon.html [cit. 3.4.2011] [15] http://www.fontanahotel.cz/Hotel_Fontana_Brno/Hotel_Fontana_Brno___Hotel__restaurace_-_skoleni.html [cit. 3.4.2011] [16] http://www.prygl.net/rejstrik/jelenizlibek.php [cit. 26.1.2011] [17] http://www.hotelrakovec.cz/ [18] http://www.hotel-sulak.cz/ [19] http://www.campingradka.cz/info_CR.html [20] http://stezka.nesehnuti.cz/ [21] www.turistika.cz 117

[22] http://cyklostezky.testujeme.cz/okolo-brnenske-prehrady [cit. 9.3.2011] [23] http://cyklostezky.testujeme.cz/5005-brnenske-kolecko [cit. 9.3.2011] [24] http://cyklostezky.testujeme.cz/greenway-praha---wien [cit. 9.3.2011] [25] http://cyklostezky.testujeme.cz/cyklisticky-okruh-vranovskem---okruh [cit. 9.3.2011] [26] http://www.jizni-morava.info/cykloturistika/# [cit. 9.3.2011] [27] http://www.zamek-vranov.cz/pamatky-okoli/ostatni-pamatky-v-okoli/ [cit. 12.3.2011] [28] http://www.ibrno.cz/brno/33508-prehradu-pomohou-vycistit-drave-ryby.html [cit. 16.4.2011] [29] www.bicybo.cz [30] http://in-line-brusle.com/?p=51 [cit. 9.3.2011] [31] www.veveri.cz [32] www.zoobrno.cz [33] www.auutomotodrom.cz [34] www.vranov-region.cz [35] www.czso.cz [36] http://www.ouvranov.cz/turisti.htm [cit. 9.3.2011] [37] www.obecstitary.cz [38] www.obeclancov.cz [39] www.obecbitov.estranky.cz [40] www.podhradinaddyji.cz [41] http://www.zamekvranov.cz/cz/zamek [cit. 12.3.2011] [42] http://www.zamekvranov.cz/cz/tovarna-na-kameninu [cit. 12.3.2011] [43] http://www.zamek-vranov.cz/pamatky-okoli/ostatni-pamatky-v-okoli/ [cit. 12.3.2011] [44] http://www.nppodyji.cz/na-kole [cit.13.3.2011] 118

[45] http://www.nppodyji.cz/na-koni [cit.13.3.2011] [46] http://www.nppodyji.cz/pesky [cit.13.3.2011] [47] http://www.nppodyji.cz/příroda [cit.13.3.2011] [48] http://www.turisticky-pruvodce.cz/home/ [cit.13.3.2011] [49] www.mapy.cz [50] www.lodnidopravavranov.cz [51] www.pmo.cz [52] http://www.zamek-vranov-nad-dyji.cz/sit-stezek.php [cit.15.3.2011] [53] http://www.zamek-vranov-nad-dyji.cz/doprava.php [cit.15.3.2011] [54] http://www.camp-plaz.cz/ [cit. 9.3.2011] [55] http://www.vranovska-plaz.cz/autocamping/o-spolecnosti/atc-vranovska-plaz.html [cit. 9.3.2011] [56] http://www.vranov-nad-dyji.eu/category/vranovska-prehrada [cit.4.3.2011] [57] http://www.penzionygaudeo.cz/ [58] http://www.svorea.cz/ [59] http://www.hradbitov.cz/historie/historie-hradu/ [cit.4.3.2011] [60] http://www.znojmuz.cz/ [61] http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odborvodniho-a-lesniho-hospodarstvi-a-zemedelstvi/#c4460624 [cit. 16.4.2011] [62] http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=450 [cit. 20.4.2011]

119

10 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obr. 19: Vybrané největší vodní nádrže v ČR (str. 14) Obr. 20: Katastrální území Brněnské přehrady (str. 19) Obr. 21: Přírodní lokality v blízkosti Brněnské nádrže (str. 30) Obr. 22: Plánek lodní dopravy na Brněnské přehradě (str. 32) Obr. 23: Okružní cyklostezka kolem Brněnské přehrady (str. 42) Obr. 24: In-line cyklostezka Brno Masarykův okruh (str. 43) Obr. 25: Plán Brněnského okruhu (str. 45) Obr. 26: Znak Vranova n. Dyjí (str. 51) Obr. 27: Znak NP Podyjí (str. 59) Obr. 28: Dopravní dostupnost Vranovské nádrže (str. 64) Obr. 29: Znak Lodní dopravy Vranov (str. 64) Obr. 30: Plavební úseky na Vranovské nádrži (str. 65) Obr. 31: Cyklotrasy Vranovska (str. 73) Obr. 32: Mapa pěších tras NP Podyjí (str. 76) Obr. 33: Mapa cyklotras NP Podyjí (str. 77) Obr. 34: Mapa hipotras NP Podyjí (str. 78) Obr. 35: Zámek Vranov n. Dyjí-kresba tuží (str. 79) Obr. 36: Hrad Bítov-olejomalba 19. století (str. 80)

120

11 SEZNAM GRAFŮ V TEXTU

Graf 12: Obce produkující nejvíce fosforu Graf 13: Počty přepravených osob lodní dopravou na Brněnské přehradě Graf 14: Počty přepravených osob lodní dopravou na Vranovské přehradě Graf 15: Návštěvnost hradu Veveří Graf 16: Návštěvnost zámku Vranov nad Dyjí Graf 17: Důvod návštěvy regiony Graf 18: S kým návštěvník cestuje Graf 19: Délka pobytu v lokalitě Graf 20: Navštívená místa v okolí nádrže Graf 21: Zvolený typ ubytování Graf 22: Priority při výběru regionu

121

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Dotazník: Rekreační funkce a využití Brněnské přehrady pohledem návštěvníka

Příloha 2 Fotografická dokumentace pořízený při vlastním terénním šetřením

122

123