Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Sociálních studií a speciální pedagogiky
Katedra:
Studijní program: Speciální pedagogika Studijní obor:
Speciální pedagogika pro vychovatele
SPORTOVCI S DOWNOVÝM SYNDROMEM SPORTSMEN WITH DOWN´S SYNDROM
Bakalářská práce: 10–FP–KSS–1031 Autor:
Podpis:
Zdeňka SYNOVCOVÁ
…...........................................................
Vedoucí práce: Ing. Zuzana Palounková Konzultant:
Počet
stran
Grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
68
7
2
16
15
6
V Liberci dne: 24. 4. 2011
Čestné prohlášení
Název práce:
Sportovci s Downovým syndromem
Jméno a příjmení autora: Zdeňka Synovcová Osobní číslo:
P08000150
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 15. 04. 2011 Zdeňka Synovcová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Palounkové za cenné rady a ochotnou pomoc v průběhu vzniku této bakalářské práce. Děkuji své rodině za podporu po celou dobu studia.
Název bakalářské práce: Sportovci s Downovým syndromem Jméno a příjmení autora: Zdeňka Synovcová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2010/2011 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Palounková
Anotace Bakalářská práce objasnila přehled o životním stylu mentálně postižených, resp. osob s Downovým syndromem, a to v souvislosti s jejich sportovním působením. Pravidelné sportovní aktivity působily na lidi s Downovým syndromem pozitivně tak, jako je tomu u lidí zdravých. Průzkum probíhal prostřednictvím fyziometrického šetření mezi zdravými a mentálně postiženými sportovci i nesportovci. Bylo zjištěno, že pravidelnou sportovní aktivitou se zlepšuje fyzická kondice osob s Downovým syndromem.
Klíčová slova Sport, Downův syndrom, mentální postižení, kvalita života, životní styl, sportovní aktivity.
Title of bachelor thesis: Sportsmen with Down´s Syndrome First name and surname of author: Zdeňka Synovcová Academic year of submission of bachelor thesis: 2010/2011 Supervisor of bachelor thesis: Ing. Zuzana Palounková
Summary Bachelor thesis clarified picture of the lifestyle of the mentally disabled, respectively people with Down´s syndrome, in connection with their sport activities. Regular sports activities has positive influence on people with Down´s syndrome as is the case of healthy people. The research was conducted through a physiometrical survey among healthy and mentally handicapped athletes and non-athletes. It was found that regular sport activity improves the physical condition of people with Down´s syndrome.
Keywords Sports, Down´s syndrome, mental disability, quality of life, lifestyle.
Name der Bakalararbeit: Sportler mit Down-Syndrom Name und Vorname des Verfassers: Zdeňka Synovcová Studienjahr der Abgabe der Bakalararbeit: 2010/2011 Leiter der Bakalararbeit: Ing. Zuzana Palounková
Zusammenfassung Bachelorarbeit geklärt Bild von der Lebensweise der geistig Behinderte, jeweils Menschen mit Down-Syndrom im Zussammenhang mit ihrer Sport-Action. Regelmäßige sportliche Aktivitäten sind für Menschen mit Down-Syndrome positiv, wie ist es der Fall bei gesunden Menschen. Die Forschung wurde durch eine physiometrische Umfrage unter gesund und geistig behinderte Athleten und Nicht-Ahleten. Es wurde festgestellt, dass regelmäßige sportliche Betätigung die körperliche Verassung von Menschen mit DownSyndrom verbessert.
Stichwort Sport, Down-Syndrom, geistige Behinderung, Lebensqualität, Lifestyle.
Obsah 1 2
Úvod ....................................................................................................................... 10 Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1 Sport................................................................................................................. 13 2.1.1 Struktura sportu ......................................................................................... 13 Struktura sportu podle motivace .............................................................................. 14 2.1.2 Faktory podmiňující účast ve sportu........................................................... 15 2.2 Fyziologie sportu .............................................................................................. 17 2.3 Psychologie sportu............................................................................................ 24 2.4 Přínos sportu ke kvalitě života .......................................................................... 26 2.4.1 Kvalita života ............................................................................................ 26 2.4.2 Životní styl ................................................................................................ 27 2.4.3 Zdraví ........................................................................................................ 28 2.4.4 Zdatnost..................................................................................................... 28 2.4.5 Rekreace a sport......................................................................................... 29 2.5 Downův syndrom.............................................................................................. 31 2.5.1 Příčiny vzniku Downova syndromu ........................................................... 31 2.5.2 Fyzické příznaky Downova syndromu ....................................................... 32 2.5.3 Duševní příznaky Downova syndromu....................................................... 33 2.6 Sport zdravotně postižených ............................................................................. 36 2.6.1 Soutěže...................................................................................................... 39 3 Praktická část .......................................................................................................... 41 3.1 Cíle, předpoklady a metodika............................................................................ 41 3.1.1 Cíle............................................................................................................ 41 3.1.2 Předpoklady............................................................................................... 41 3.1.3 Popis a charakteristika výzkumného vzorku ............................................... 42 3.1.4 Popis metod a metoda výzkumu ................................................................. 42 3.2 Výsledky průzkumu.......................................................................................... 46 3.2.1 Výsledky aktivních sportovců s Downovým syndromem (HDS) ................ 46 3.2.2 Výsledky mentálně handicapovaní s Downovým syndromem – nesportovci (HDNS) ………………………………………………………………………………48 3.2.3 Výsledky zdraví lidé – aktivní sportovci (ZS) ............................................ 50 3.2.4 Výsledky zdraví lidé – nesportovci (ZNS).................................................. 52 3.2.5 Souhrnné hodnoty všech zkoumaných skupin 7/2011................................. 54 3.2.6 Průzkum zdatnosti a BMI v průběhu jednoho roku..................................... 55 3.2.7 Vyhodnocení stanovených předpokladů ..................................................... 57 2.3 Shrnutí výsledků.................................................................................................... 60 4 Závěr....................................................................................................................... 62 5 Navrhovaná opatření ............................................................................................... 63 6 Seznam používaných zkratek................................................................................... 65 7 Seznam použité literatury: ....................................................................................... 66 8 Seznam obrázků ...................................................................................................... 67 9 Seznam tabulek ....................................................................................................... 67 10 Seznam grafů .......................................................................................................... 67 11 Seznam příloh ......................................................................................................... 68 12 Přílohy .................................................................................................................... 69
9
1 Úvod Přeměna světa na konci a začátku nového tisíciletí se významně dotýkají také oblasti sportu. Od samého počátku se člověk neobešel bez intenzivní pohybové činnosti a to platí i pro člověka handicapovaného. Až v posledních deseti letech dochází v naší republice, díky společenským změnám ve spojení neobyčejného technického pokroku, který život usnadňuje, ale přináší i značné negativní změny, k výrazné změně. Životní styl lidí se začíná lišit od předchozího, pohybová činnost je minimalizována. Na novou společenskou situaci a z ní vyplývající problémy je nutno pružně reagovat ve všech oblastech společenského dění, v oblasti tělesné výchovy a sportu pro mentálně postižené především. Pohybová aktivita patří vedle vlivů životního prostředí a vlivu celkového životního stylu k intervenujícím činitelům zdraví a nelze ji ničím nahradit. Bakalářskou prácí se snažíme zjistit, jaký vliv mají pravidelné sportovní aktivity na zdravý životní styl lidí se zdravotním handicapem a zvláště potom na lidi s Downovým syndromem. Teoretickou část jsme zaměřili na aspekty podílející se příčinami Downova syndromu v souvislosti s tělesnou výchovou, sportem a zdravým životním stylem. Empirickou část jsme zaměřili na fyziometrická měření vybraných klientůaktivních sportovců s Downovým syndromem a nesportovců s Downovým syndromem v porovnání s běžnou populací sportujících a nesportujících mladých lidí. Sledovali jsme vliv dlouhodobě pravidelně vedeného sportovního tréninku na rozvoj tělesné zdatnosti handicapovaného člověka ve spojení s rozvojem tělesných schopností a dovedností. Zároveň jsme využili praxe plně kvalifikovaného trenéra (instruktora) pro práci s handicapovanými sportovci. Do průzkumu jsme zařadili mentálně handicapované sportovkyně i zdravé sportovce, kteří pravidelně navštěvují sportovní trénink ve sportovním klubu. Opakem byla skupina handicapovaných klientů a skupina mladých lidí bez možnosti či vlastní snahy o sportovní aktivizaci.
10
2 Teoretická část „Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to udělat a já pochopím.“ čínské přísloví
Každý člověk je jedinečnou osobností lišící se od druhých lidí v jednotlivých charakteristikách, stránkách, složkách i strukturách své osobnosti. Ve své podstatě je každý jiný, ať již z hlediska biologického, psychologického či sociálního. Všem nám je tato odvěká pravda dobře známá, počítáme s ní jako s daným faktem a ani se nad ní příliš nepozastavujeme. Naše tolerance má jisté hranice – hranice, které jsou opět individualizované, tzn. specificky odlišné pro každého z nás a značně ovlivněné především tzv. společenskými normami nebo zvyklostmi sociální skupiny, v níž žijeme. Za těmito hranicemi ona odlišnost přechází v podceňování, odmítání, negativní hodnocení, odsouzení atd. V této myšlenkové souvislosti se zdá neuskutečnitelný požadavek, aby ona hranice zmizela úplně, abychom byli všichni navzájem schopní a ochotní přiznat druhému plné právo na to „být jiný“. Máme na mysli osoby postižené a dospělé osoby s mentálním postižením. Mentálně postižení se v mnoha ohledech tolik odlišují od uznávaných norem, jsou ještě jedinečnějšími osobnostmi, avšak se stejnými právy na tyto odlišnosti vyplývající z jejich lidství. V procesu formování osobnosti mentálně postiženého člověka a naší dnešní společnosti má významnou a nezastupitelnou úlohu tělesná výchova, sport a zdravý životní styl. Trvalým a celospolečenským úkolem je a stále bude rozvoj masové tělesné výchovy a sportu dětí a mládeže včetně zapojení mentálně postižených. Dle posledních výzkumů lékařů a sportovních odborníků bylo zjištěno, že pokud mentálně postižený člověk netrpí vrozenou vývojovou vadou či kombinovanou vadou, lze dosáhnout dlouhodobým, systematickým tréninkem, pod vedením odborníků plnohodnotných sportovních výkonů jako zcela zdravý sportovec. Současný stav zapojení do tělovýchovy a její úroveň neodpovídají nejen současným, ale především perspektivním potřebám naší společnosti.1 Prognózy, s nimiž vstupujeme do nového tisíciletí, nejsou nijak příznivé. Jedna z nich říká, že již v průběhu příštích dvaceti let převýší počet lidí závislých na pomoci společnosti počet těch, kteří budou tvořit aktivní společenský potenciál. Uvážíme-li to do 1
VODÁK, P. Adoptivní dítě a jeho rodiče. 1. vyd. Praha, 1968, s. 17.
11
důsledků, vidíme, že šanci důstojně přežít může mít jen společnost tvořená fyzicky a psychicky zdatnými, morálně a eticky silnými, zodpovědnými jedinci.2
„Nic neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.“ Aristoteles
2
VODÁK, P. Adoptivní dítě a jeho rodiče. 1. vyd. Praha, 1968, s. 17.
12
2.1
Sport
Pohled na sport se v posledních letech ve světě i doma výrazně změnil. Sport prošel vývojem souvisejícím se změnami společnosti. Pro současný společenský vývoj jsou určující dva hlavní trendy. Je to globalizace a individualizace. Globalizace pro sport znamená stírání hranic mezi zeměmi, rychlé šíření nových sportovních disciplin. Šíře možností, které dnešní sport nabízí, dává prostor pro projev každého jedince i handicapovaného, pro jeho realizaci a vyjádření hodnot, které jsou mu vlastní. Sport již není homogenním společenským jevem, ale přináší velkou různorodost. Není jen výsadou mladých talentovaných jedinců předvádějících vynikající výkony, ale i lidí starších či handicapovaných, není spojen pouze s vítězstvím a prohrou, ale také s radostí, zábavou, zdravím nebo dobrodružstvím. Pohledy na sport jsou v současné době tedy dva, jako na soutěž, výkon a širší jako na zábavu, rekreaci. Dnešní pohled na sport je výsledkem jeho historického vývoje v kontextu společenského vývoje. Sportem se rozumí všechny formy pohybové činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoliv, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné a psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.3
2.1.1 Struktura sportu
Struktura sportu dle úrovně výkonnosti Sport v pojetí dle výkonnosti rozlišujeme na vrcholový, výkonnostní a rekreační. Vrcholový a výkonnostní jsou nutně spojeny s účastí na soutěžích. Vrcholový pak jedince živí. Takto pojatý sport však nepokrývá všechny podoby sportu, takové pojetí je příliš úzké.
3
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 24 - 27.
13
Struktura sportu dle etap jeho vývoje Ve vývoji sportu se odrážejí tendence celé společnosti, její vývoj. Pro novodobý sport jsou významné tři etapy, ve kterých došlo k důležitým změnám: Tradiční sport - institucionalizace sportu, vytvoření mezinárodně platných pravidel, Sociokulturně orientovaný sport - orientace sportu na zdraví a širokou veřejnost, Alternativně orientovaný sport - hledání alternativ k dosavadnímu náhledu na svět a způsob života, což se týká i sportu.4
Struktura sportu podle motivace Evropská charta uvádí řadu důvodů, proč se lidé aktivně zapojují do sportu. Rozdělení sportu dle motivace nám tyto důvody předkládá.
Elitní, vrcholový sport - dominantními motivy je dosažení absolutně maximálního výkonu, sociálního postavení a peněz. Působí zde nezbytná poloprofesionální účast sportovce. Toto platí i u sportovce s handicapem. Soutěžní klubový sport - je to směs vzrušení ze soutěže, snahy po osobním maximálním výkonu, pro potřebu relaxace a sociálních kontaktu. Účast je vázána na sportovní kluby a federace sportu. Rekreační sport - dominantními znaky tohoto druhu sportu jsou relaxace, zdraví a společenské kontakty, účastníci sportu si volí svůj program bez vazby na organizace. Fitness sport - hlavním motivem je udržení tělesné zdatnosti. Rizikový a dobrodružný sport - hlavním motivem je dobrodružství a napětí. Jsou to sporty finančně náročné na materiální vybavení a volbu správného prostředí. Požitkářský sport - touha pro prožití něčeho výjimečného, snaha po dosažení exklusivní zábavy a potěšení. Požitky tohoto typu nabízí hlavně komerční sféra působící v cestovním ruchu. Kosmetický sport - zaměřuje se na dokonalý vzhled, využívá narcistických motivů účastníků, kteří touží mít dobře stavěnou a vypracovanou postavu. 5
4 5
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 28 – 31. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 32 – 33.
14
2.1.2 Faktory podmiňující účast ve sportu Faktory podmiňující účast ve sportu nepůsobí izolovaně, ale vytváří složitý komplex podmínek. Mají vliv na to, že situace je v různých zemích, regionech i lokalitách rozdílná a to často velmi výrazně. Je proto důležité udělat pro sport obecně i sport handicapovaných lidí maximum, aby se sport stal součástí života co největšího počtu jedinců a tak mohl působit ve směru zlepšování jejich kvality života. Rozlišují se dva druhy podmínek vedoucích jedince k účasti na pohybové aktivitě, resp. sportu.
Vnější podmínky Znalost sportu - důležitá je základní znalost sportu, tedy vědět, že existuje určitá sportovní disciplína, chápat její podstatu a znát principy pravidel sportu. Pokud člověk zvládá na slušné úrovni i potřebné dovednosti, narůstá pravděpodobnost, že si sport vybere. Postoj ke sportu - v převážné míře se přisuzují sportu pozitivní hodnoty. Postoje lidí, a to hlavně lidí s handicapem, je nutné v tomto smyslu ovlivňovat. Je nutné jim prezentovat sport jako hodnotu, jíž si společnost váží. Motivace - vychází ze základních potřeb jedince a to hlavně v mladším věku. Potřeba pohybu je typická pro zdravé dítě. Děti a mladí lidé mají výraznou potřebu sociálního kontaktu. Handicapovaným lidem musíme k této motivaci pomoci. Dosažení dobrého výkonu ve sportovní činnosti a zlepšení výkonnosti může kompenzovat případné pocity neúspěchu z osobního či pracovního života, případně kompenzovat zdravotní stupeň postižení. Z vnějších podmínek je důležitý vzor, kdy nápodobou nemusí být jen slavná osobnost, ale i respektovaný kamarád či vrstevník. Důležitý základ sportu je položen v rodině. Je známým faktem, že rodiče s pozitivním vztahem ke sportu a se sportovní minulostí či přítomností podporují v této činnosti také své děti či blízkou handicapovanou osobu. Kontakt se sportem - pro kontakt se sportem je důležité prostředí sportu, jeho organizace a řízení na všech úrovních. Je zapotřebí mít odborníky, kteří vědí, jak s lidmi pracovat a co jim nabídnout. Program musí být zajímavý. Musí dojít k situaci, kdy kontakt se sportem přinese jedinci příjemné pocity. Příležitost - pro příležitost musí existovat možnost či nabídka, o níž má jedinec zájem. Sportovní kluby s dostatkem volných míst nabízejí formou propagace příjem nových členů klubu. Vydávají se různé propagační materiály, sportovní 15
kluby vypisují nabídku v tělovýchovných zařízeních, informace publikují i sdělovací prostředky. Využít lze i sportovně zábavných akcí pro veřejnost. Sociální image sportu - zájem o sport závisí do značné míry na jeho atraktivnosti nebo módnosti. Vysoká prestiž sportu ve společnosti je podmíněna dobrou podporou a propagací. Tam, kde je sport prezentován jako důležitá hodnota, jako norma životního stylu, nalézáme mnohem vyšší účast než tam, kde podpora a propagace nefunguje. Přístup k zařízením – je důležitou podmínkou, neexistence vhodného zařízení je velmi často uváděným důvodem pro absenci sportovní aktivity jedince. Volný čas - společnost vymezuje obecný podíl volného času na životě lidí tím, že zákonem určuje délku pracovní doby. Jestliže sport má vysokou prestiž a je považován za nedílnou součást správného vývoje společnosti, pak se dá očekávat vysoké zapojení občanů do aktivního sportování. Náklady na sport - vyjadřují, co sport stojí, jak je finančně dostupný. Cena sportu by měla být taková, aby si ho mohlo dovolit co nejvíce lidí.
Vnitřní podmínky Mezi tyto řadíme věk, pohlaví, rodinu, zájem, volný čas a finanční situaci. Jedná s o osobní, individuální podmínky jednotlivce. Dále je třeba do této kategorie zařadit zdravotní stav. 6
6
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 71 – 75.
16
2.2
Fyziologie sportu
Fyziologie sportu je aplikovaným oborem fyziologie, která je vědou o funkcích živých organismů. V případě člověka tedy o funkci jednotlivých tkání, orgánů a soustav organismu. Fyziologii sportu můžeme též nazvat fyziologií tělesné zátěže. Tento obor se zabývá studiem funkčních projevu organismu při zátěži, zaměřuje se na sledování reakce a adaptace na zátěž, dále zdravotním významem pohybu, jako prevence chorob, léčba, rekondice a regenerace. Součástí je též funkční a biochemická diagnostika, která se provádí v laboratorních i terénních podmínkách. Získané poznatky se aplikují do sportovní praxe.7 Lidský organismus lze zatěžovat různými způsoby dle zvolené pohybové činnosti. Velmi důležitá je intenzita zatížení, která vede k dosažení různých výsledků. Tato intenzita by měla odpovídat cíli každého individuálního sportovce, dále jeho osobním možnostem, trénovanosti atd. Následující tabulka nám ukáže metabolickou a funkční charakteristiku zatížení dle intenzity metabolismu, kde si můžeme udělat základní obrázek o možnostech zatížení.
7
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 92.
17
Tabulka 1: Metabolická a funkční charakteristika zatížení podle intenzity metabolismu8
Maximální
Submaximální Středně
Středně
Mírná
krátká
dlouhá
Desítky sec
Minuty
Desítky min.
Hodiny
(5-10 s)
(40-140 s)
(3-7 min)
(7-180 min)
(5 h a déle)
% nál. BM
20 000
10 000
5 000-2 000
1 000
500-300
Zdroje
ATP, CP
Anaerobní
Aerobní
Aerobní
Aerobní
glykolýza,
fosforylace,
fosforylace
fosforilace
cukrů, tuků
tuků, cukrů
Krev,
Zásobárny,
zásobárny
krev
Doba trvání Sekundy
energie
(ATP,
CP, (anaerobní
aer.
glykolýza)
fosforylace) Dodávka
Sval
Sval, krev
Krev
energie Aerobně
5%
10-30 %
50 %
60-90 %
90-100 %
Anaerobně
95 %
90-70 %
50 %
40-10 %
10-0 %
SF (min-1)
170-190
180-210
170-190
140-170
100-130
Q (l.min-1)
17-23
30-35
15-25
15-20
8-10
VO2
0,3-0,8
3,5-5,5
4-5
2-3
0,5-1,5
O2 dluh (l)
5-15
10-20
10-20
3-10
0
LA
2-4
16-22
6-12
3-4
2-3
(l.min1)
(mmol.l-1) Nejvíce
Nervosvalový Nervosvalový, Oběhový,
zatěžované
systém
systémy
oběhových,
dýchací
nervosvalový systém
i Zásoby energie,
dýchací
oběhový
systém
dýchací,
a
nervosvalový pasivní hybný syst. BM – bazální metabolismus, základní energetická přeměna ATP – adenosintrifosfát CP – kreatinfosfát SF – srdeční (tepová) frekvence 8
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 99.
18
Q – minutový objem srdeční V – minutová ventilace plic VO2 – spotřeba kyslíku O2 dluh – kyslíkový dluh LA – koncentrace laktátu v krvi
K zatížení maximální intenzity patří aktivity rychlostí a silové povahy trvající pouhých několik
sekund.
Submaximální
intenzitou
disponují
rychlostně-vytrvalostní
či
vytrvalostně-rychlostní sporty. Toto zatížení lze funkčně i pocitově považovat za nejnáročnější. Dochází k nejvyššímu vytížení oběhového i dýchacího systému, objevují se nejvyšší hodnoty kyslíkového dluhu a koncentrace laktátu v krvi. Mezi zatížení střední a mírné intenzity spadají sporty aerobního charakteru. Limitním faktorem jsou zde energetické zásoby organismu.9
Funkční změny při pohybové činnosti Během pohybové činnosti dochází ke zvýšení prokrvování svalstva a vnitřních orgánů. Objem cirkulující krve (cca 5-6 l) se zvyšuje o 1-1,5 litru. Vyplavuje se více červených krvinek do kostní dřeně. Zvýšení průtoku krve je dáno zvýšením srdeční frekvence, tedy počtem stahů srdce za minutu. Dlouhodobé dynamické zatížení organismu působí celkově snižování krevního tlaku a posílení srdce, tedy je pro tělo přínosné. Při zatížení se též zvyšuje dechová frekvence i dechový objem. Pravidelným tréninkem se zvyšuje vitální kapacita plic z 3-4 l na 5-6 l, jedná se však především o trénink aerobního charakteru. Souhrnným ukazatelem vnitřního a vnějšího dýchání i transportu dýchacích plynů oběhovým systémem jen spotřeba kyslíku (VO2). Hodnoty VO2 max charakterizují obecnou zdatnost u vytrvalostních, silově-vytrvalostních a rychlostně-vytrvalostních sportů.10
Výživa a tělesné složení Výživa sportovce představuje komplexní oblast. Zároveň je záležitostí vysoce individuální. Přesto je možné formulovat základní zásady racionální výživy, ze kterých může vyjít
9
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s.100 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 103-107. 10
19
většina sportovců. Jedná se o systém několika dynamických rovnováh – energetické bilance, bilance živin, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a bilance vody. Energetická bilance – kvantitativní vztah mezi příjmem a výdejem energie. Energetický příjem = energetický výdej +/- rezervy. Ideálně je tato bilance vyrovnaná. Pakliže příjem převyšuje výdej, po určité době dochází k vytváření energetických rezerv ve formě zásobního tuku. Při opačném poměru jsou energetické potřeby kryty právě z rezerv. Pro správné stravování je důležitá frekvence příjmu potravy a to minimálně pětkrát denně. Organismu tak funguje efektivněji a neukládá zásoby. Potraviny je samozřejmě potřeba správně dávkovat, což závisí na míře pohybové aktivity, věku, váze a individuálních předpokladech. Bilance živin – charakterizuje výživu z hlediska kvalitativního, jedná se o poměr bílkovin, tuků a cukrů. Poměr by měl odpovídat zhruba 10 % : 30 % : 60 % pro bílkoviny, tuky, cukry. Bílkoviny by měly být z 55 % živočišného původu, ze 45 % rostlinného původu. Lze je zkonzumovat prostřednictvím vyvážené stravy, není nutno je dodávat ve formě umělých preparátů. Nejvyšší podíl v energetickém příjmu mají cukry. 80 % energie pocházející z cukrů by mělo připadat na polysacharidy, tj. složené cukry (rýže, těstoviny, celozrnné pečivo) a 20 % na monosacharidy a disacharidy (glukóza, fruktóza, sacharóza). U déle trvajících sportovních výkonů je třeba cukry průběžně doplňovat. Posledními z trojice jsou tuky. Jsou významným zdrojem energie, ovšem uplatňují se při nižších intenzitách činnosti. 1 kg tuků poskytne energii na 10-20 hodin činnosti. Větší část přijatých tuků by měla být rostlinného původu, menší část živočišného. V typické české stravě je tuků nadbytek. Bilance vitamínů a minerálů – hrají významnou úlohu v metabolismu živin. Vitamíny jsou životně důležité látky, které organismus sám nedokáže vytvořit nebo jen v omezené míře. Vitamíny jsou nezbytné pro správnou funkci organismu. Rozlišujeme vitamíny rozpustné v tucích a vodě. Tělesná zátěž zvyšuje potřebu některých vitamínů a minerálů. Důležité je zvolit správné množství, nadbytek i nedostatek jsou nežádoucí. V současné době se často doporučuje zvýšit příjem antioxidantů (vit. C, E, selen), příliš vysoké dávky však škodí. Poslední položkou je voda. Tu přijímáme z nápojů a stravy. Ovoce a zelenina obsahují 90-95 % vody, smíšená strava pak cca 65 % vody. Příjem vody určují její
20
ztráty, tedy výdej močí a kůží a dýcháním. Celkový obrat vody je zhruba 2-3 litry denně, při fyzické zátěži či zvýšené teplotě více.11 Ve výživě je třeba se vyvarovat dietním excesům, jako je přejídání a přísné redukční diety. Kromě výše uvedených zásad je dobré snížit příjem masa, naopak zvýšit příjem rostlinné stravy, zajistit dostatečný příjem vlákniny. Existuje tzv. výživová pyramida, která nám pomůže se v problematice lépe zorientovat. Obrázek 1: Výživová pyramida (dle Jansi, Dovalila)
Cukr, sůl, sladkosti, alkohol, živočišné tuky – 5 % Mléčné a živočišné bílkoviny – 20 % Ovoce a zelenina – 35 % Obilniny, celozrnné pečivo, těstoviny, luštěniny, rýže, ořechy – 40 %
V důsledku nadměrné konzumace energeticky bohatých látek, dochází ke zbytnění tukové tkáně, zvyšuje se tělesná hmotnost a dochází k nadváze. Tuto lze posuzovat např. indexem tělesné hmotnosti – BMI. BMI je používáno jako měřítko obezity, umožňující statistické porovnání lidí s různou výškou a váhou. Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků. Teoretický podklad Hodnocení s využitím BMI může být zavádějící, jelikož u vztahu výška – váha není určeno, do jaké míry bude ovlivněn faktory, jakými jsou kostra a svalová hmota. Z praktických důvodů však tato kategorizace hmotnosti zůstává nejčastěji používanou.
11
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 114-117.
21
Pomůcky Krejčovský metr, váha. Provedení Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Do tohoto vzorce se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech a výsledná jednotka kg/m² se vynechává. Vzorec výpočtu BMI hmotnost BMI=
___________________
výška2 Hodnocení Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podváha, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod osmnáct a půl považováno za podváhu, která může být příznakem poruchy stravování či jiného zdravotního problému. Zatímco BMI nad dvacet pět se považuje za nadváhu a nad třicet za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší dvaceti let let.
Tabulka 2: Hodnocení indexu BMI
Kategorie BMI
Hodnoty indexu
Podváha
≤ 18,5
Ideální váha
18,5–25
Nadváha
25–30
Mírná obezita
30–35
Střední obezita
35–40
Morbidní obezita
> 40
22
U sportovců může „nadváhu“ způsobit nárůst svalové hmoty. Tedy nejedná se pak o obezitu. U nesportujících jedinců dochází k opačnému problému, BMI je v normě, ovšem při rozboru složení těla dochází ke zjištění, že jedinec disponuje nedostatkem svalů a přebytkem tukové hmoty. BMI je pouze orientační údaj, vždy je třeba provést přesnější biometrická měření. Hodnotíme-li složení těla, využívá se zpravidla dvousložkový model, jež tělesnou hmotnost dělí na hmotnost tuku a tukuprosté hmoty. Tuk se dělí na zásobní, tedy podkožní a základní mající mechanické a strukturální funkce. Základní hodnota tuku u mužů jsou 3 %, u žen 12 %. Podíl tělesného tuku závisí na pohlaví, věku, sportovní aktivitě, stavu výživy. Tabulka 3: Procento tělesného tuku u různých skupin populace (stanoveno metodikou IBP)12
Průměrná populace
Speciální skupiny populace
Věk (r)
Muži
Ženy
12 let
16,1 %
21,5 %
15 let
14,5 %
20,2 %
20 let
13,3 %
19,5 %
25 let
13,5 %
20,0 %
30 let
14,5 %
21,5 %
40 let
17,3 %
24,9 %
50 let
17,6 %
26,5 %
Vytrvalci
Sportovci
Hraniční
Obézní
23
Muži
6-8 %
Ženy
14-16 %
Muži
10-13 %
Ženy
17-20 %
Muži
18-22 %
Ženy
25-29 %
Muži
nad 23 %
Ženy
nad 30 %
2.3
Psychologie sportu
Sport a pohybové aktivity celkově představují jak výkonnostní, tak zábavnou motoriku člověka. Důležitou roli hraje prožitek. V nejširším smyslu závisí výkon na centrálních (mentálních) schopnostech, lokálních schopnostech (smyslových orgánů, motoriky), instrumentálních strukturách (dovednostech) a neintelektuálních faktorech (motivace, únava, emoce). Z psychologického hlediska je výkon závislý na schopnostech a motivaci. Schopnosti se člení na senzorické, pohybové a intelektuální. Výkony jsou provázeny emocemi, motivací a volním úsilím. Roli hraje motivace ke sportu, tedy podněcující příčina chování, která je nesmírně mnohotvárná, proměnlivá v čase i co do intenzity. Kořeny sportovní motivace patrně spočívají v potřebě sociálního srovnávání. O motivaci jsme se již podrobněji zmínili výše. Důležité je působení sportu na lidskou osobnost i na sociální skupinu. Současný životní styl nabízející řadu možností odreagování jako drogy, alkohol, počítačové hry atd., bohužel vede k zatlačování sportovních aktivit do pozadí a k nárůstu pohybového manka. Problémem je též pohodlnost a obezita obyvatelstva.13 14 Důležitým bodem je osobnost sportovce. „Osobnost sportovce chápeme jako jednotu duševních vlastností a psychických procesů, stavů, které jsou relativně stálé a typickým způsobem se projevují v každé sportovní činnosti.“15 Struktura a dynamika osobnostních rysů má svůj základ ve vnitřní, biologické podstatě člověka, zvláště v individuálních dispozicích. Dále ji utvářejí vnější vlivy, tj. prostředí a společnost. Každý sportovec je neopakovatelnou osobností a tato je hlavním tématem psychologie sportu. Osobnostní faktory lze dělit. První důležitou oblastí je temperament, který se prolíná s biologickým základem osobnosti: Cholerik – instabilní, extrovertní, Sangvinik – stabilní, extrovertní, Flegmatik – stabilní, introvertní, Melancholik – instabilní, introvertní. Dále jsou zásadní schopnosti jedince, tyto chápeme jako souhrn psychických a tělesných předpokladů, možností člověka: Senzorické – smyslová senzibilita, vnímání času a prostoru, pozornost.
12
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram , 2007, s. 121. JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram, 2007, s. 63. 14 DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha, 2009, s. 40-41. 15 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram, 2007, s. 67. 13
24
Senzomotorické - silové, rychlostní, vytrvalostní, obratnostní. Intelektuální – všeobecná, pohybová, hráčská inteligence, docilita aj. Estetické – interpretace, tvořivost. Nejvýše postavenou vlastností ve struktuře osobnosti je charakter. Vyjadřuje propojení motivačních vlastností osobnosti z hlediska přístupu člověka k sobě samému, k jiným lidem, ke společnosti, ale i ke sportovní činnosti. Můžeme jej charakterizovat uspořádáním do systému zaměřenosti, hodnotové orientace, zájmů, postojů, vztahů. Je důležité, jak jedinec pojímá sám sebe, jak se přijímá, přistupuje k sobě, tzv. sebepojetí. Charakter podmiňuje chování a jednání člověka a také se v něm utváří. Formuje morální profil osobnosti. Velmi důležitou roli hraje též zaměřenost osobnosti sportovce, sem patří především hyperaspirativnost, tendence být dobře hodnocen sociální skupinou, tendence být efektivní.16 17 Psychologická příprava sportovce zahrnuje řadu bodů, které ovlivňují následný výsledek. Důležité je sebepoznání, vnitřní řeč, relaxace, koncentrace pozornosti, plánování cílů, imaginace a týmová koheze.18
16
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram, 2007, s. 68-71. DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha, 2009, s. 44. 18 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram, 2007, s. 80-90. 17
25
2.4
Přínos sportu ke kvalitě života
Sport nestojí v lidském životě sám o sobě. Pakliže se mu jedinec věnuje dobrovolně a s radostí, přispívá mu sport do kvality jeho života mnoha způsoby a směry. Sport a pohybová aktivita celkově lidský život obohacuje, povznáší.
2.4.1 Kvalita života
Každý člověk usiluje o to mít dobrý život, prožít jej bez nedostatku, bez starostí a příjemně. Kritéria pro posouzení, zda život je či není kvalitní, mohou být velmi různorodá. Dobrý život je obecně spojen s materiálním dostatkem, se spokojeností, špatný život s nemocí či něčím nepříjemným. Vnímání kvality života není jednoznačné. Pohled na svět a osobní život je různý u lidí, kteří překonali velkou krizi nebo se vyrovnávají s trvalými zdravotními následky a handicapem. Z vnějšku se jejich situace může jevit jako problematická, neradostná. Oni sami ji však mohou vidět opačně. Je zřejmé, že kvalita života souvisí s naplňováním lidských potřeb, s uspokojováním přání a tužeb jedince. Naplnění subjektivních potřeb je žádoucí a dostačující podmínkou toho, aby náš život měl z našeho osobního hlediska vysokou kvalitu. Každý za kvalitní život může považovat něco jiného. Společnost by měla pomáhat vytvářením podmínek života, které mu osobní pozitivní hodnocení umožní. Na druhé straně společnost potřebuje, aby jí byl jedinec užitečný, aby přispíval k celkové prosperitě a to i u člověka s handicapem. Z obecného hlediska má život každého člověka stejnou hodnotu, i když se tito lidé liší třeba úrovní vzdělání, sociálním postavením, věkem, druhem handicapu či dalšími charakteristikami. Dnešní preferování materiálních hodnot a individualismu vedou k tomu, že vše, tedy i kvalita života, je hodnocena z pohledu peněz. Tento přístup má své opodstatnění, neboť je nutné zvažovat efektivní využití zdrojů. Vyčíslují se finanční náklady na zdravotní péči, pojištění, na výchovu dětí v rodině, život handicapovaného člověka ve společnosti a na studium.19 20
19 20
BUBLEOVÁ, V. Náhradní rodinná péče, 2001, roč. IV, č. II., s. 4. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 38 – 39.
26
Obrázek 2: Model pro posouzení kvality života21
individuální charakteristiky
objektivní podmínky života
individuální přání
psychologické ukazatele
osobní spokojenost
sociální ukazatele
2.4.2 Životní styl Životní styl je jedním ze základních faktorů ovlivňujících kvalitu života. Vytváří se během života, kdy se člověk dostává do interakce s okolím. Střetávají se vlivy výchovy, sociálního prostředí, ekonomických podmínek, kulturních zvyklostí a další. Svou nezanedbatelnou důležitost mají i vrozené předpoklady a vlastnosti člověka. Životní styl lze tak označit za projev lidské osobnosti v nejširším smyslu. „Životní styl lze charakterizovat jako paletu všech lidských aktivit od myšlení, přes chování až po jednání a to takových, které zaujímají v životě trvalejší místo, většinou se opakují, jsou typické a předvídatelné. Nejčastěji se posuzují podle názorů, postojů a vnějších projevů chování.“22 Do chování se většinou promítá vnitřní motivace a hodnotová orientace jedince. Je však nutné brát na zřetel, že k určitému chování lze člověka donutit a tedy se skončením působení vnějších tlaků pak dojde k rychlé změně a návratu k původnímu stylu života. Životní styl je proměnlivý v čase, s časem se mění potřeby člověka a stejně tak prochází změnami prostředí. V souvislosti se sociálním prostředím, jehož vlivu se přikládá velká váha, můžeme pak hovořit o životním stylu různě velkých kolektivů až celé populace. Tedy nejedná se pouze o otázku jednotlivců. Do životního stylu se také promítá kultura a historický vývoj. Dobře viditelné jsou odlišné životní zvyklosti či názory lidí žijících na vesnici oproti těm, kteří bydlí ve městě.23
21 22
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 39. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 41.
27
2.4.3 Zdraví
V kvalitě každého člověka zaujímá důležité místo zdraví. Popud nutnosti zlepšit zdraví populace je jedním z důležitých momentů při rozvoji sportu pro všechny. Zdraví je individuální záležitostí jedince, je však také věcí společnosti, jak nám ukázal model kvality života uvedený výše. Závisí tedy na tom, jak ke svému zdraví přistupuje sám člověk a jaké podmínky pro zdravý život vytváří společnost. Těmito dvěma směry jsou také orientovány aktivity na podporu zdraví v hospodářsky rozvinutých zemích. „Zdraví se stalo jedním z prostředků vedoucích k životní spokojenosti. V tomto pojetí je definováno jako schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život. Člověk je na jedné straně schopen uskutečňovat svá přání a na druhé straně se přizpůsobovat svému okolí nebo je překonávat.“24 Zdraví není záležitostí výhradně medicíny, ale zabývá se jím také psychologie, sociologie a ekonomika. Je k němu potřeba přistupovat zodpovědně, je celoživotní záležitostí, je procesem, nikoliv jednorázovým stavem. Během života podléhá člověk vlivu různých sociálních skupin (rodina, škola, sportovní klub), které se na něm všechny odrážejí, zanechávají svou stopu a to i na zdraví. Na zdraví působí i prostředí jako kulturní podmínky, stav životního prostředí. Zdraví ovlivňuje řada faktorů. Část z nich zdraví podporuje, druhá je rizikem. Značnou důležitost mezi faktory ovlivňující kvalitu života a též zdraví, je životní styl. Tento můžeme individuálně ovlivňovat, máme možnost volby, můžeme jej do značné míry svobodně utvářet. Vhodná volba životního stylu může z části směřovat k naplňování životní spokojenosti a pozitivně ovlivňovat zdraví. Mezi rizikové faktory, které se vztahují k našemu zdraví, se počítá kouření, nezdravá strava, fyzická nečinnost, obezita, nadměrná konzumace alkoholu, psychosociální stres.25
2.4.4 Zdatnost
Na jedné straně je zdatnost spojována s cílem, jímž je výkon, na druhé straně je zdatnost spojována se zdravím a zdravým životním stylem. Zdravotně orientovanou zdatnost vztahujeme k těm složkám zdatnosti, které jsou uskutečňovány obvyklou tělesnou 23 24
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 41 – 42. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 43.
28
aktivitou a spojeny se stupněm zdraví. Ve sféře sportu se výkonově orientovaná zdatnost týká převážně jeho elitní a výkonnostní formy. Zdravotně orientovaná zdatnost se naopak objevuje v souvislosti s negativními dopady současného způsobu života na zdraví a v souvislosti se sportem. Zdatnost představuje tělesnou a duševní úroveň stavu jedince a to takovou, aby byl schopen vypořádat se s denními úkoly a to bez nepřiměřené únavy a zároveň měl dostatek energie pro svůj osobní život. Jak bylo naznačeno dělíme ji na dvě složky.
Tělesná zdatnost „…souhrn vlastností (charakteristických znaků), které lidé mají nebo jichž dosahují a které souvisejí se schopností vykonávat tělesnou činnost.“26 Řadíme sem zdatnost aerobní, silovou, pohyblivost a složení těla.
Duševní zdatnost Je součástí definice obecně pojímané zdatnosti. V současné moderní uspěchané době je velmi důležitá především v souvislosti s psychosociálním stresem, kterému většina obyvatel denně podléhá. Uvádí se např., že polovina obyvatel trpí neurózami, čtvrtina lehkými depresemi, úzkostí či jinými emočními nedostatky. Duševní stav jedince lze velmi dobře ovlivňovat právě sportem. Sportovní aktivita je prostředkem pro navození pocitu pohody. Tedy cvičení vede nejen k dobré fyzické kondici a upevnění fyzického zdraví, nýbrž i k vysoké míře dobrého pocitu, zadostiučinění. Pohybové aktivity ve volném čase by měly nabízet příjemné prožitky, které nám posléze pomáhají vyrovnávat se s každodenním stresem. 27
2.4.5 Rekreace a sport Volný čas poskytuje prostor pro naplnění řady lidských potřeb, mezi které patří také nutnost odpočinout si, zregenerovat své fyzické a psychické síly, zrekreovat se. Rekreace má v našem životě své nezastupitelné místo, je jeho větší či menší součástí, záleží jednotlivec od jednotlivce. Rekreování ve spojení se zdravým životním stylem, je 25
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 42 – 47. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 50. 27 SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 48 – 59. 26
29
spojováno s dobou mimo práci, mimo pracovní a osobní povinnosti. Lidé mají různý přístup k rekreaci, volí si její způsoby a formy. Jejich výběr je ovlivňován mnoha faktory, ať už je však jakéhokoliv typu, vždy obsahuje prvek zábavy, odpočinku a znovunabytí psychických i fyzických sil. Tyto tři prvky jsou podmínkou rekreace, to ji odlišuje od ostatních činností provozovaných ve volném čase. Rekreace je tedy určitá činnost, která stojí v protikladu proti pasivnímu odpočinku. Musí se opravdu jednat o činnost vedoucí k odpočinku, regeneraci. Pohybová rekreace je taková forma rekreace, při níž je pohyb součástí svobodně zvolených a prováděných činností, které mají současně i svou emocionální a mentální komponentu. Příliš vyčerpávající fyzická činnost, která by přivodila tak velkou únavu, že by jedinec nabyl schopen plnit dobře své pracovní povinnosti či neměl dostatek sil pro svůj osobní život, nelze považovat za rekreativní činnost. Rekreace je svobodná a dobrovolná činnost ve volném čase, předurčuje prvek svobody. Je věcí svobodné volby. Objektivní podmíněnost závisí na možnostech výběru daných podmínkami časovými, místními, finančními, za nichž k volbě dochází. Rekreace je samozřejmě činností vysoce individuální a specifickou. Způsob rekreování jednoho člověka nemusí vyhovovat jinému jedinci. Lidé se liší ve svých potřebách, zájmech či motivací. V činnostech, kterým se člověk věnuje, se uplatňují různé dovednosti, znalosti a chování. Člověk rád dělá to, co umí a naopak činnostem, které mu příliš nejdou, činí mu obtíže, se vyhýbá.28 Toto pravidlo zvláště platí u člověka s určitým handicapem. Rekreace slouží k rozvoji lidské osobnosti, přikládají se k ní pozitivní hodnoty. Hovoříme tedy o rozvoji lidské osobnosti a přínosu pro společnost. „Rekreaci lze charakterizovat jako tělesnou a duševní činnost, jíž se lidé věnují ve svém volném čase v čase pro radost, osvěžení, posílení a odpočinek. Tato činnost závisí jak na samotném jedinci, tak na společenském prostředí, v němž se uskutečňuje.“29
28 29
SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 33 – 35. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha, 2005, s. 35.
30
2.5
Downův syndrom
Downův syndrom, dále jen DS, též označovaný jako Downova nemoc (morbus Downi), je nejrozšířenější forma mentální retardace. Za mentálně postiženého je považován člověk, který zaostává ve vývoji rozumových schopností, odlišně se vyvíjí v některých psychických vlastnostech a dochází u něho k poruchám adaptačního chování. Příčinou mentální retardace je organické poškození mozku. Dělíme jej na oligofrenii, která vzniká v období prenatální, perinatálním či časně postnatálním a demenci, jež chápeme jako poškození mozku v průběhu života jedince. Vývoj jedince může být následkem poškození mozku narušen, zastaven či zvrácen. Pakliže dochází k zaostávání vývoje z jiných příčin než poškození mozku, neoznačujeme tento stav jako mentální postižení. Dalším znakem mentálního postižení je jeho trvalost. Mentální retardací nazýváme trvalé snížení rozumových schopností vzniklé v důsledku organického poškození mozku. Tento stav se též často nazývá termínem handicap.30 Okolo 10% mentálně postižených jsou lidé s DS. Postižení s touto formou oligofrenie mají charakteristický vzhled, který je činí vzájemně podobnými a společností rozpoznatelnými. DS je chromozomálním onemocněním, jedná se o trizonii 21. chromozomu, tedy nadbytek jednoho chromozomu.31
2.5.1 Příčiny vzniku Downova syndromu
Víme, že příčinou vzniku DS je nepárový chromozom 21. Věda se snaží zjistit, proč tento vzniká, což se ovšem zatím zcela nedaří. Výskyt DS je v každé populaci zhruba stejný. Vědecké poznatky ukazují, že na jeho vznik nemá vliv příslušnost k určitému etniku, sociální postavení či geografická poloha bydliště. Stejně tak jako jej neovlivňuje zdravotní stav matky, přísun vitamínů ani způsob života v těhotenství. Stejně tak alkohol, nikotin či drogy vznik DS neovlivňují. Jistá souvislost byla nalezena pouze u věku rodičů. Matky starší 35 let a otcové starší 50 let jsou potomkem s DS ohrožení více. Geneticky se lidé s DS od běžné populace liší stavbou buněk. Každá buňka obsahuje jeden chromozom navíc, tedy místo 46 chromozomů uspořádaných ve 23 párech, mají 47 chromozomů uspořádaných v párech a jedné trojici. 30 31
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha, 2003, s. 24 - 26. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha, 2003, s. 125 – 126.
31
Nondisjunkční typ trizonie 21 - K chromozomální chybě dochází již při prvním dělení pohlavní buňky, kdy dochází k přesunu obou chromozomu č. 21 do buňky, z níž se po oplodnění stává vajíčko s celkovým počtem 47 chromozomů. Takto vzniká DS v 93 % případů. Chromozomální mozaika - ve 3 % případů dochází k chromozomální chybě až po spojení pohlavních buněk s normálním počtem chromozomů, během následujícího dělení buňky. Výsledkem je mozaiková forma DS, kdy určité procento buněk obsahuje 46 chromozomů a určité procento má jeden chromozom navíc. Translokační typ – ve 4 % případů jsou nositelem zárodečné pohlaví buňky rodiče. Tento nevykazuje příznaky DS, ovšem je nositelem a přenašečem chromozomální odchylky. Ve většině případů není DS dědičný, pouze translokační typ je třeba sledovat se zvýšenou pozorností, neboť tam je riziko zvýšené. Zatím neexistuje žádná spolehlivá metoda, která by výskytu tohoto postižení dokázala zabránit.32
2.5.2 Fyzické příznaky Downova syndromu
Na základě specifické genetické výbavy jedinců s DS dochází k podobnosti jejich fyziognomie a anatomie. Hlava je menší, zadní část plošší, takže vypadá kulatě. Obličej má ploché rysy. Oční víčka jsou úzká a šikmá, což způsobuje dojem šikmých očí. Jedinci mají malé uši a ústa, tato bývají často trvale pootevřená s jazykem visícím ven. Jazyk je totiž na dutinu ústní příliš velký, což ve spojení se svalovou hypotonií, která je též charakteristická, způsobuje jeho vyčnívání mezi rty. Krk bývá kratší a mohutnější. Až 40 % jedinců s DS trpí srdeční vadou. Končetiny mívají normální tvar, ruce a chodidla bývají malá a silná. U poloviny dětí je pozorována rýha přes dlaň, časté jsou ploché nohy. Mnoho dětí s DS má nízký svalový tonus, menší svalovou sílu a omezenou koordinaci, což se vývojem zlepšuje. Děti rostou pomaleji a mají sklony k nadváze, což lze redukovat skrze stravu a pohybový režim. Často se objevují smyslové vady, jako jsou potíže se zrakem či sluchem. 33
32 33
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha, 2003, s. 125 – 126. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha, 2003, s. 123 – 124.
32
2.5.3 Duševní příznaky Downova syndromu
Dítě s Downovým syndromem je vždy postiženo mentálním deficitem. V současnosti je mentální retardace charakterizována individuálními zvláštnostmi psychických činností při dominantním postižení oblasti intelektové. Je to stav, který vzniká v různých vývojových obdobích života jedince, odráží se v jeho chování a sociální přizpůsobivosti při zachování rozdílných schopností a kapacity.34 V interpretaci vývojových možností dětí s DS se autoři často neshodují. Marková, Středová vyčleňují jedince s Downovým syndromem ze skupiny jiných mentálně retardovaných. Podle nich vrchol duševního rozvoje těchto jedinců nastupuje u 48% případů až ve věku 20-37 let, do 16 let věku dosahují vrcholu jen v 16% případů.35 Rovněž Kučera vyděluje trizomiky ze standardního obrazu mentální retardace. V inteligenčních zkouškách podle něho dosahují lepších výsledků v předškolním věku, se stoupajícím věkem se křivka zplošťuje. Vývoj sociálních návyků a společenská přizpůsobivost předstihuje vývoj řeči, myšlení a usuzování. Pro tyto děti je charakteristický zájem o sociální dění a dobrá schopnost nápodoby.36 Děti s Downovým syndromem nejsou schopny abstraktního myšlení, to je ulpívavé a těžkopádné, mají sníženou koncentraci pozornosti, paměť je mechanická, obtížně se orientují v čase, nejsou schopny početních úkonů, čísla rozlišují asi do deseti, naučí se rozlišovat barvy, mají smysl pro rytmus. Dobře se orientují v konkrétních situacích, výraznou vlastností je poddajnost a sklon k napodobování.37 Vágnerová uvádí, že mentální defekt vzniklý na základě chromozomální aberace má své charakteristické rysy. Vedle výše zmíněných jmenuje ještě navíc rovnoměrně sníženou inteligenci. Většina těchto dětí má zdravé rodiče, takže výchovné zanedbání je spíše výjimkou.38 Je nutno si uvědomit, že úroveň rozumových schopností všech dětí s DS není stejná. U všech se vyskytuje mentální retardace, ovšem ta je různě hluboká s množstvím specifik. Zajímavým poznatkem je, že IQ těchto jedinců zpočátku života, tj. asi do osmého roku, částečně klesá, což ovšem může být podpořeno i faktem, že v případě těchto dětí je kladen důraz především na vývoj motoriky a smyslových reakcí. Průměrná hodnota IQ
34
ŠVINGALOVÁ, D. Vybrané kapitoly z psychopedie. 1. vyd. Liberec, 1998. MARKOVÁ, Z., STŘEDOVÁ, L. Mentálně postižené dítě v rodině. 1. vyd. Praha, 1987. 36 KUČERA, J. Downův syndrom : model a problém. 1. vyd. Praha, 1981. 37 GUTVIRHT, J. Základy dětského lékařství pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha, 1984. 38 VÁGNEROVÁ, M. Abnormální vývoj osobnosti jako následek negativního působení. 1. vyd. Liberec, 1995. 35
33
odpovídá střední mentální retardaci. Pro vývoj dětí s DS má mimořádný význam rozvoj jejich řeči. Při sledování vývoje řeči můžeme zároveň sledovat vývoj myšlení.39
2.5.3.1 Psychomotorický vývoj dětí s Downovým syndromem Děti narozené s Downovým syndromem tvoří zvláštní skupinu mezi dětmi s mentálním postižením. Tento handicap je zřejmý hned po narození, což může znamenat určitou „výhodu“, neboť může být zahájena včasná péče. Rodiče mohou hned od počátku reagovat spontánně na projevy dítěte, přesto potřebují pomoci, aby porozuměli jeho pomalejšímu psychickému, motorickému a sociálnímu vývoji.40 Včasná péče může podpořit zejména senzomotorický a sociální vývoj a tím umožnit komplikované procesy učení. Proto je důležitá strukturalizace včasné péče, klade důraz na kvalitu, nikoli na množství smyslových vjemů. Reakce dětí s Downovým syndromem probíhají na základě vrozených mechanismů reflexního chování, avšak v zřetelně oslabené míře. Je třeba například podněcovat sací reflex (pro vnímání rukou), vzpřimovací reflex nohou a aktivní držení hlavičky. Jednotlivé vývojové stupně na sebe musí zásadně navazovat a každý následující má vycházet z předešlého. Kerrová zde rozlišuje 6 oblastí rozvoje: Používání těla (základní motorické dovednosti),
kdy děti s Downovým
syndromem mají značně hypotonické svalstvo, je nutná včasná rehabilitační péče a speciální cvičení pro podporu vývoje motoriky, pro správné držení těla, bezpečnou stabilní chůzi. Je nutné zamezit vytvoření chybných pohybových vzorů, neboť pozdější náprava je velmi obtížná. Při používání rukou (jemné motorické dovednosti) se v jemné motorice negativně odráží hypotomie svalstva. Jednotlivé druhy úchopů je třeba někdy i po dlouhou dobu trénovat, posilovat sílu v rukou a cit v prstech, děti pečlivě při hře pozorovat a okamžitě korigovat. Zrakové vnímání je ve srovnání s ostatními mentálně postiženými lepší, děti s Downovým syndromem jsou schopny lépe rozlišovat podle tvarů, velikosti, barev
39 40
ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha, 2003, s. 127 – 128. MARKOVÁ, Z., STŘEDOVÁ, L. Mentálně postižené dítě v rodině. 1. vyd. Praha, 1987.
34
atd., což je výhodné pro přesnější orientaci v okolí i pro učení (dobře porovnávají, rozlišují a připodobňují). Výskyt poruch řeči je vyšší než u ostatních mentálně retardovaných, u dětí ve středním pásmu mentální retardace se objevují první slova kolem 33 měsíců, věty asi ve 4 letech, souvětí v 5 letech. Ve vysokém procentu přetrvávají vady řeči až do dospělého věku (poruchy v mozečkové oblasti). Děti rády poslouchají melodické písně, mají dobrý smysl pro rytmus a melodii. U poznávacích dovedností je nutné počítat s pozměněným fungováním nervového systému (horší pohotovost k vytváření spojení, pomalejší průběh nervových procesů, slabší vzrušivost nebo zvýšená dráždivost). Čímž je snížena spontánní aktivita dítěte. Je třeba zjistit, jak jsou postižené jednotlivé schopnosti, jaké jsou osobnostní rysy dítěte, zvláštnosti jeho chování, a po zhodnocení vytvořit plán výchovy a učení. Je dobré využít výrazného sklonu k napodobování a poddajnosti. Chování a socializace dětí s Downovým syndromem vykazují vyšší úspěšnost v sociální přizpůsobivosti, soběstačnosti, v sebeobsluze a v základních návycích chování. Když se dítě samo obléká, používá toaletu, zdraví, požádá, poděkuje, počká, je-li třeba, neubližuje, nebere cizí věci, je to výhoda pro stav okamžitý i budoucí. Okolí postiženého lépe přijímá a dítě nemá pocit, že je ostatními odmítáno.41
41
KERR, S. Dítě se speciálními potřebami. 1. vyd. Praha, 1997.
35
2.6
Sport zdravotně postižených
Sport zdravotně postižených se postupně začíná v ČR rozvíjet. Nemá takovou tradici jako sport nepostižených, ale postupně na ni navazuje. Společnosti prozatím chybí dostatečná informovanost, dochází ke zkreslování názorů. Dále sport zdravotně postižených trápí nedostatek odborných trenérů, kteří by s postiženými mohli fundovaně pracovat. Evropská charta sportu pro všechny zdravotně postižené osoby (Štrasburk, 1987) podnítila snahu rozšířit prospěšnost působení sportu na co nejvíce lidí. Dokonale naplnit první článek charty „Každý jedinec má právo účastnit se sportu“ se jim zatím naplnit nepodařilo a to především z důvodů finančních, organizačních i názorových. Sport přitom život zdravotně postižených ovlivňuje do značné míry, velmi důležitý je psychologický efekt, tedy narůstající sebedůvěra, odhodlání a motivace k aktivnímu životu. Sport má vliv výchovný a vzdělávací, význam kondiční, přispívá k samostatnosti a soběstačnosti.42 Sport postižených se dle mezinárodních pravidel dělí do tří kategorií: Tělesná postižení – amputáři, vozíčkáři, spastici, onemocnění nervová, svalová a kostní, Smyslová postižení – zraková a sluchová, Mentální postižení – snížená úroveň duševních funkcí, mentální retardace. Význam pohybových aktivit pro zdravotně postižené je velmi široký. Je procesem kompenzace, tedy nahrazování porušených funkcí jinými, edukace. V psychické oblasti dochází k vyrovnávání se s důsledky handicapu, zvyšování sebevědomí, zvládání emocí, komunikace postižených a nepostižených. Lidé se v rámci sportu učí dodržovat obvyklé normy společenského chování, odpovědnosti. Ze zdravotního hlediska pomáhá sport snižovat rizikové civilizační faktory jako je nadváha, poruchy metabolismu, zvyšovat fyziologické funkce, zlepšovat flexibilitu, koordinaci, senzomotorické schopnosti.43 Důvody pro sportovní aktivity, potažmo soutěže, mentálně postižených objasňuje prezidentka Českého hnutí speciálních olympiád PaedDr. Martina Středová následujícím způsobem: „Filozofie speciálních olympiád vychází z myšlenek, že pravidelnou činností lze
42
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 198. 43 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 200 – 201.
36
důkladně působit na rozvoj všech stránek osobnosti mentálně postižených (psychické, somatické i sociální) a tím výrazně přispívat ke zlepšení jejich integrace do společnosti.“44
Stručná historie sportu zdravotně postižených Počátky nacházíme po první světové válce, ovšem moderní sport pro zdravotně postižené vznikl až po druhé světové válce. Inicioval jej německý neurofyziolog Ludwig Guttman. Pohybové aktivity začal využívat jako zábavu, později jako rehabilitaci. Založil národní a mezinárodní soutěže. Prvními sporty byly šipky, stolní tenis, kuželky. První paralympijské hry proběhly v roce 1960 v Římě, účastnilo se jich 400 vozíčkářů z 23 zemí. Roku 1976 byly založeny zimní paralympijské hry. Mezinárodní organizace pro osoby s mentálním postižením vznikla roku 1986 (INAS FMH). V Československu vznikla komise pro sport defektních osob v roce 1953. Český svaz mentálně postižených sportovců (CSMPS) pak v roce 1992. České svazy zdravotně postižených sportovců jsou sdruženy v Unii zdravotně postižených sportovců. 45
Sportovní trénink zdravotně postižených „Sportovní trénink je záměrný a promyšlený výchovně vzdělávací proces, zaměřený na rozvoj individuálně maximální sportovní výkonnosti a celkový rozvoj osobnosti. U osob se zdravotním postižením se v principu uskutečňuje stejnými postupy a zákonitostmi jako u nepostižených.“46 Tedy sportovní trénink postižených jedinců probíhá na podobné bázi jako u nepostižených. Pouze je nutno brát v úvahu jistá specifika. U mentálně postižených je třeba počítat s jistým ztížením řízení pohybu, tj. s obtížným chápáním myšlenek a pohybové struktury. U zdravotně postižených osob je nutné dbát na postupné, všestranné, pestré a mírné zatěžování, prokládané odpočinkem a uvolňováním. K základním kategoriím sportovního tréninku patří sportovní výkon. U zdravotně postižených jde o výkony závislé na tělesných, smyslových a duševních schopnostech jedince, tedy na velikosti postižení. Na výkonu se odrážejí vrozené dispozice, vliv prostředí, vliv tréninkového procesu. Trenér hraje u sportu postižených významnou roli. Musí nejen mít znalosti o míře a způsobu zatížení, ale též o charakteru handicapu a
44
STŘEDOVÁ, M.: Historie Českého hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník, číslo, s. 10. JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s. 202-203. 46 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s. 203. 45
37
způsobu práce s ním. U mentálně postižených dochází ke ztížené komunikaci, k obtížnému získávání zpětné vazby.47 48 Složky sportovního tréninku: Kondiční příprava – závisí na úrovni anatomicko-fyziologických a psychologických procesů, tedy je adekvátní aktuálnímu stavu sportovce. Skládá se z několika složek. o Silové schopnosti – nutno důsledně vycházet z aktuálního stavu, potřeba posoudit a využívat všechny metody silového rozvoje. o Koordinační schopnosti – jde o dispozici učit se novým pohybům a pamatovat si je, u mentálně postižených to bývá velmi obtížné. Důležité je pochopení pokynu, schopnost napodobení a provedení. o Rychlostní schopnosti – hodnotí se dosaženým časem na krátké vzdálenosti. Mentálně
postižení
mají
problémy
s koncentrací
pozornosti
a
sebekontrolou. Zároveň je často narušená motorika, dynamická rovnováha a opožděné reakce. o Vytrvalostní schopnosti – u osob se zdravotním postižením je základem činnosti vyrovnanost po stránce funkční i psychické. Technická příprava – jde především o vyrovnání nedostatků vyplývajících z postižení. Zdokonalování trvá delší dobu, vyžaduje pomalejší postup a častější opakování. I přes komplikace lze docílit dokonalého využití zbytkového potenciálu a dosažení vynikající úrovně technického provedení adekvátní postižení jedince. Taktická příprava – specifická pro individuální a týmové sporty, vyžaduje delší čas a opakování. Psychologická příprava – velmi důležitá, záleží na ní schopnost regulace psychických stavů. Dlouhodobě se věnuje osobnosti sportovce, jde o získání sebedůvěry a sebevědomí. Roli hraje patřičná komunikace mezi sportovcem a trenérem.49
47
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 203-205. 4848 DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha, 2009, s. 306. 49 JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram , 2007, s. 206-208.
38
2.6.1 Soutěže Probíhá řada soutěží na národní úrovni. Vrcholné mezinárodní soutěže jsou: Paralympijské hry – pro tělesně a zrakově postižené: o Letní – atletika, boccia, cyklistika, lukostřelba, plavání, stolní tenis, tenis vozíčkářů, basketbal vozíčkářů, fotbal, goalbal, jachting, jezdectví, judo rugby, sportovní střelba, šerm, volejbal, vzpírání. o Zimní – běhy na lyžích, biatlon, sjezdové lyžování, sledge hokej, rychlobruslení. Deaflympijské hry – pro sluchově postižené: o Letní – atletika, biatlon, cyklistika, badminton, orientační běh, kopaná, plavání, stolní tenis. o Zimní – běhy na lyžích, sjezdové lyžování, lední hokej. Speciální olympiády – pro mentálně postižené.50
Speciální olympiády „Speciální olympiáda je tou nejčestnější olympiádou – není zde žádný doping, žádné taktizování, žádné machinace, jde zde o ryzí sportování, kdy mnozí sportovci překonávají sami sebe.“
51
Posláním Speciálních olympiád (SO) je poskytovat osobám s mentálním
postižením od osmi let výše celoroční možnost tréninku a sportovního zápolení. Sportovní programy umožňují rozvíjet fyzickou zdatnost, zažívat radost, účastnit se a spolupodílet na rozvoji talentu, přátelství. Cílem je pomoci mentálně postiženým osobám nalézt cestu k integraci do společnosti, dosáhnout pro ně respektu a zachování přirozené důstojnosti. Slib Speciální olympiády zní: „Kéž vyhraji! Jestli se mi to nepodaří, ať jsem statečný ve svém úsilí!“ Speciální olympiády stojí na přesvědčení, že lidé s mentálním postižením jsou schopni pod odborným vedením se učit, prožívat radost a užitek z účasti na SO. Ze sportovního tréninku mají mentálně postižení lidé prospěch fyzický, mentální, sociální a též duchovní. Dochází k upevňování rodin. SO hnutí je přístupné osobám s mentálním postižením od 8 let. Obvykle je akceptována míra IQ (80 a níže) dle národních standardizací o mentální retardaci. Osoby musí být odborníky uznány jako mentálně
50
JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram, 2007, s. 209. 51 Kennedy – Shriver, E. In. Historie Českého hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník, číslo, s. 10.
39
retardované nebo mající kognitivní nedostatky a jsou určené jako mentálně postižené či mají poruchy učení. U poruch učení musí jít o kognitivní poruchy, nikoliv o poruchy fyzické, emotivity či chování či specifické poruchy učení jako dyslexie apod.52 Základem jsou sporty tzv. olympijské, tedy vycházející z klasických olympijských disciplín, plus několik sportů specifických pro mentálně postižené. Oficiální letní sporty: o Olympijské – atletika, plavání, gymnastika, cyklistika, stolní tenis, tenis, jezdectví, basketbal, volejbal, kopaná, o Speciální – kuželky, rollskating, softball. Oficiální zimní sporty: o Olympijské – sjezdové lyžování, běžecké lyžování, krasobruslení, pozemní hokej, o Specifické – floor (sálový) hokej. Mezi zakázané sporty patří ty, které byly uznány za příliš komplikované z hlediska dovedností a následné možnosti vysokého rizika úrazu. Patří sem např. oštěp kladivo, skok z prkna či věže, skoky na trampolínách, veškeré úpolové sporty, branné sporty, střelecké sporty.53
52 53
VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc, 1998, s. 6-10. VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc, 1998, s. 30-31.
40
3 Praktická část
3.1
Cíle, předpoklady a metodika
3.1.1 Cíle
Cílem empirické části je zmapovat životní styl dospělých lidí s Downovým syndromem ve spojení s pohybovými aktivitami a to hlavně u lidí, kteří se pohybovými aktivitami zabývají již několik let a mají určitou výši pohybových schopností a dovedností. Zjistit, jaký vliv má rozvoj tělesné zdatnosti na rozvoj zdravotního stavu handicapovaného sportovce a vliv tohoto rozvoje na zdravý životní styl ve spojení se sociálním vlivem okolního prostředí.
3.1.2 Předpoklady
P 1 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude mezi sportujícími a nesportujícími výraznější u osob s Downovým syndromem než u osob bez postižení. P 2 – Lze předpokládat pozitivní vliv sportovních aktivit u aktivních sportovců s Downovým syndromem v porovnání s ostatní populací nesportujících lidí s Downovým syndromem. P 3 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude minimální mezi aktivně sportujícími osobami s Downovým syndromem a nesportujícími osobami bez postižení.
41
3.1.3 Popis a charakteristika výzkumného vzorku
Pro bakalářskou práci jsme si vytvořili skupinu čítající 28 členů.
Skupina Handi Down sportovci (HDS) - 7 členů z této skupiny bylo mentálně handicapovaných – aktivní sportovci, věkový průměr skupiny byl 24 let. Skupina byla homogenní, jednalo se pouze o dívky. Skupina Handi Down nesportovci (HDNS) - 7 členů bylo mentálně handicapovaných – nesportovci, osoby bez pravidelného pohybu, věkový průměr skupiny byl 23 let, skupina byla nehomogenní – 5 děvčat + 3 chlapci. Skupina zdraví sportovci (ZS) - 7 členů jsou zdraví lidé – aktivní sportovci ve věku do 27 let, homogenní skupina děvčat. Skupina zdraví nesportovci (ZNS) - 7 členů jsou zdraví lidé bez aktivního pohybu – běžná populace mladých lidí ve věku do 24 let, nehomogenní skupina – 3 ženy + 4 muži.
Zpracovatelka této práce působí od roku 1997 jako plně kvalifikovaný trenér (instruktor) sportovní a moderní gymnastiky, instruktor lyžování a snowboardingu pro práci s handicapovanými sportovci. Vede oddíl gymnastiky pro různě handicapované gymnastky, převážně se jedná o děvčata s Downovým syndromem. Právě z tohoto oddílu byla vybrána skupina 7 děvčat, se kterými byl prováděn průzkum pro bakalářskou práci. Skupina 7 zdravých děvčat byla vytvořena z pomocných asistentek. Tyto jsme požádali o spolupráci na této bakalářské práci. Skupina zdravých nesportovců byla vytvořena z běžné populace, z náhodně vybraných jedinců.
3.1.4 Popis metod a metoda výzkumu
Práce využívá dvě základní výzkumné metody: Komplexní hodnocení – anamnéza. Fyziometrické měření.
42
Komplexní hodnocení - anamnéza Každoročně se v zařízeních sociální péče pro handicapované klientky provádí komplexní hodnocení zaměřené na jeho sociální, zdravotní a výchovné změny ve skladbě života. Jedná je hlavně o podchycení nových dovedností, společensko-pracovní perspektiva pro další období, změny v sensomotorické, somatické a intelektuální oblasti, změny v emoční sféře. U každé z výše uvedených složek se určí plán individuálního rozvoje, upravují se již dříve stanovené úkoly, eventuelně se klientka převede do jiné skupiny lépe odpovídající její úrovni a hodnocení. Při veškeré práci sledujeme hlavní cíl a tím je maximální socializace a osamostatnění klientky. Zdravotník v zařízení se musí zabývat postiženou klientkou nejen v oblasti uspokojování její fyzicko-hygienických potřeb, ošetření a komplexní léčby, ale musí úzce spolupracovat s výchovnými pracovníky. Zdravotník musí umět medikamentosním zásahem připravit optimální podmínky pro efektivní využití doby, po kterou se klientkou zabývá pedagogický pracovník (zklidnění, uvolnění spasmů, vhodná úprava léčebného režimu). Ve výchově klientek je třeba klást důraz na docílení dobré: Adaptace, Vytvoření normálních životních podmínek, co nejvíce přiblížit život v ústavu životu v rodině, Úrovně nácviku schopností a dovednosti, Zácvik na společensky užitečnou a prospěšnou práci. (Komplexní hodnocení možno nalézt v příloze č. 5)
Fyziometrická měření Stanovené předpoklady jsme ověřovali fyziometrickými šetřeními, která byla sestavena pro dané podmínky a situace. V tabulkách a grafech jsou zachycené výsledky, které zobrazují průměrné zlepšování fyzických schopností a dovedností u handicapovaného sportovce i zdravé populace lidí. Zároveň se zjišťovala zvyšující se tělesná zdatnost v spojitosti s odborně vedeným tréninkem. Pro fyziometrické měření byl využit Brouhův test (step test). Brouhův test (step test) je jedním z nejstarších testů na posouzení oběhové zdatnosti. Tento test je založen na přímo úměrném vztahu mezi oběhovou zdatností a rychlostí návratu srdeční frekvence k výchozím hodnotám. Standardní pohybovou zátěží je výstup na stupeň s přesunem vlastní hmotnosti, spojený se změnou polohy těžiště.
43
Standardní je přitom: frekvence vystupování, daný stupeň vystupování, doba trvání (optimálně 5 minut), doba měření tepové (srdeční) frekvence ve 30 sekundovém intervalu ve standardních časech zotavení, tj.: 1 : 00 – 1 : 30 min. po zátěži …….SF1 2 : 00 – 2 : 30 min. po zátěži …….SF2 3 : 00 – 3 : 30 min. po zátěži …….SF3
Výpočet Brouhova indexu doba cvičení v sekundách . 100 BI = _______________________________ (SF1 + SF2 + SF3) . 2
Hodnocení Tabulka 4: Oběhová zdatnost podle Brouhy
pod 80 bodů
malá (slabá)
81–100 bodů
střední (podprůměrná)
101–120 bodů
dobrá (průměrná)
121–140 bodů
velmi dobrá (nadprůměrná)
nad 140 bodů
výborná (vysoká)
Pomůcky Stupně vystupování, stopky, metronom. Provedení Vyšetřované osobě, pro možnost srovnání, změříme klidovou (výchozí) hodnotu srdeční frekvence. Tato hodnota se do indexu step testu nezapočítává. Před zahájením výstupu se vyšetřovaná postaví jednou nohou na stupeň a na pokyn zahájí výstupy a sestupy s pravidelným střídáním nohou v rytmu 30 cyklů za minutu. Nejčastěji se používá metoda 44
dvojtaktu, kdy je metronom nastaven na hodnotu 60 úderů za minutu. Na první dobu vyšetřovaná vystoupí na stupeň, přinoží a napřímí dolní končetiny i záda, na druhou dobu sestoupí jednou nohou na celé chodidlo, druhá noha zůstává na stupni. Vystupuje se tak dlouho, pokud vydrží, nejlépe však 5 minut. Po ukončení výstupů se posadí a změří se 3krát, v intervalech 30 sekund, srdeční frekvence. To znamená: SF1 v 60 – 90 sec zotavení SF2 v 120 – 150 sec zotavení SF3 v 180 – 210 sec zotavení Protokol Zaznamenáme všechny naměřené hodnoty a vypočítáme index step testu podle Brouhy. Zhodnotíme výsledky podle výše uvedených hodnocení. V tabulkách a grafech uvádíme počet tepů za minutu. Výsledky testu Na základě Brouhova testu lze vysledovat, že dlouhodobým a pravidelným sportovním tréninkem zdravotně handicapovaného sportovce a zdravých klientů dochází ke zlepšování jejich zdatnosti.
Průběh průzkumu Na základě předprůzkumu, jež byl prováděn ve sportovním klubu handicapovaných gymnastek, jsme postupně vyčlenili skupinu jedinců s Downovým syndromem, se kterými byl prováděn samotný průzkum. Tento předprůzkum byl prováděn od září do prosince v roce 2009. Vlastní průzkum byl prováděn od ledna 2010 do února 2011. Fyziometrická měření byla prováděna postupně v průběhu roku s jednotlivými skupinami. Tento vlastní průzkum byl prováděn od dubna 2010 do března 2011.
45
3.2
Výsledky průzkumu
3.2.1 Výsledky aktivních sportovců s Downovým syndromem (HDS)
Skupina Handi Down sportovci (HDS) - 7 členek z této skupiny bylo mentálně handicapovaných – aktivní sportovkyně, věkový průměr skupiny byl 24 let. Společná charakteristika skupiny – mentálně handicapovaní sportovci: Downův syndrom. Aktivně se účastní sportovní činnosti – závodnice v moderní a sportovní gymnastice handicapovaných. Další sporty – cyklistika, plavání, lyžování, atletika. Dodržuje zdravý životní styl – zdravá strava, nekuřačky. Pravidelně dochází do sportovního klubu, na sportovní tréninky a sportovní akce, Pohlaví – ženské. Věk 22-27 let. Průběh testu Doba výstupů: 5 minut Výška stupně: 40 cm Poznámka U handicapovaných sportovkyň bylo nutné opakovaně a názorně předvést techniku provádění testu. Techniku zvládla děvčata až po několikaminutovém nacvičování.
46
Průměrné hodnoty Handi sportovců (HDS) 7/2011 Tabulka 5: Hodnoty tepové frekvence HDS
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
77
103
99
94
91
86
82
Graf 1: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDS
Tepová frekvence
120 103
100 80
99
94
91
86
77
82
60 40 20 0 1
2
3
4
5
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 101
296 Průměrný index oběhové zdatnosti HDS činí 101 bodů – dobrá zdatnost.
Výpočet průměru BMI aktivní HDS
24+22+23+21+23+22+23=158 / 7=19
Průměr BMI – 19 – ideální váha
47
6
7
3.2.2 Výsledky mentálně handicapovaní s Downovým syndromem – nesportovci (HDNS)
Skupina Handi Down nesportovci (HDNS) - 7 členů bylo mentálně handicapovaných – nesportovci, osoby bez pravidelného pohybu, věkový průměr skupiny byl 29 let, skupina byla nehomogenní – 5 děvčat + 3 chlapci. Společná charakteristika skupiny – mentálně handicapovaní nesportovci: Downův syndrom. Pravidelně nesportují, nenavštěvují žádné sportovní kluby, sportovní akce. Nedodržují pevně daná pravidla zdravého životního stylu – kuřáci, konzumenti kofeinu. Převážně sedavé zaměstnání v chráněné dílně. Pohlaví – nehomogenní skupina. Věk 26 - 30 let. Průběh testu Doba výstupů: 5 minut Výška stupně: 40 cm Poznámka U handicapovaných nesportovců bylo nutné opakovaně a názorně předvést techniku provádění testu. Techniku nesportovci zvládají pouze s dopomocí asistenta až po několikaminutovém nacvičování. V průběhu testů byl znát nezájem o tuto činnost.
Průměrné hodnoty Handi nesportovců (HDNS) 7/2011
Tabulka 6: Hodnoty tepové frekvence HDNS
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
89
112
108
106
100
95
91
48
Graf 2: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDNS
Tepová frekvence
120
112
108
100
106
100
95
89
91
80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 92
296 Průměrný index oběhové zdatnosti HDNS činí 92 bodů – střední zdatnost.
Výpočet průměru BMI aktivní HDNS
30+28+27+26+30+30+30=158 / 7=29
Průměr BMI – 29 – nadváha – hraniční mírná obezita.
49
7
3.2.3 Výsledky zdraví lidé – aktivní sportovci (ZS) Skupina zdraví sportovci (ZS) - 7 členů jsou zdraví lidé – aktivní sportovci ve věku do 27 let, homogenní skupina děvčat. Pravidelně trénující skupina děvčat – aktivní gymnastky. Pravidelně se účastní sportovních soutěží na celorepublikové úrovni. Soutěží v rámci programu Česká obec sokolská a Český svaz gymnastiky.
Společná charakteristika skupiny – aktivní sportovci: Vysoká, štíhlá postava. Aktivně se účastní sportovní činnosti – závodnice v moderní a sportovní gymnastice. Další sporty – cyklistika, plavání, lyžování. Dodržuje zdravý životní styl – zdravá strava. Studentky školy s rozšířenou výukou tělesné výchovy nebo studentky VŠ pedagogického směru. Pohlaví – ženské. Věk 21 -29 let. Průběh testu Doba výstupů: 5 minut Výška stupně: 40 cm Poznámka: Bezproblémové zvládnutí techniky nácviku i pochopení celého průběhu testu.
50
Průměrné hodnoty zdravých sportovkyň (ZS) 7/2011
Tabulka 7: Hodnoty tepové frekvence ZS
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
74
87
82
80
77
75
72
Graf 3: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZS
Tepová frekvence
100 87
80
82
80
74
77
75
72
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 121
249 Průměrný index oběhové zdatnosti aktivních ZS činí 121 bodů – vysoká zdatnost.
Výpočet průměru BMI aktivní ZS
18+20+21+19+21+22+24=145 / 7= 21
Průměr BMI – 21 – ideální váha
51
7
3.2.4 Výsledky zdraví lidé – nesportovci (ZNS) Skupina zdraví nesportovci (ZNS) - 7 členů jsou zdraví lidé bez aktivního pohybu – běžná populace mladých lidí ve věku do 24 let, nehomogenní skupina – 3 ženy + 4 muži.
Společná charakteristika skupiny – nesportovci: Vysoká, plnoštíhlá postava – muži. Ženy - sklony k obezitě. Nesportují, ani žádné sportovní aktivity nevyhledávají. Zdravý životní styl dodržují konzumním způsobem života - konzumace sladkých, potravin v normě, pití alkoholu – konzumenti, kuřáci. Pasivní sporty – cyklistika, plavání, lyžování – nepravidelně. Běžná populace lidí. Věk 24 - 29 let. Průběh testu Doba výstupů: 5 minut Výška stupně: 40 cm Poznámka U nesportovců bylo nutné opakovaně a názorně předvést techniku provádění testu. Techniku nesportovci zvládají pouze s dopomocí asistenta až po několikaminutovém nacvičování. V průběhu testů byl viděn nezájem o tuto činnost
Průměrné hodnoty zdravých nesportovců (ZNS) 7/2011 Tabulka 8: Hodnoty tepové frekvence ZNS
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
81
107
103
99
92
89
83
52
Graf 4: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZNS
Tepová frekvence
120 107
100
103
99
92
89
81
80
83
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 97
309 Průměrný index oběhové zdatnosti ZNS činí 97 bodů – střední zdatnost.
Výpočet průměru BMI ZNS
26+27+29+26+29+27+27=191 / 7= 27
Průměr BMI – 27 – nadváha
53
7
3.2.5
Souhrnné hodnoty všech zkoumaných skupin 7/2011
Souhrnné hodnoty měřené v termínu 7/2011 nám ukazují průměrné hodnoty tepové frekvence všech sledovaných skupin, které jsou založeny na přímo úměrném vztahu mezi oběhovou zdatností a rychlostí návratu srdeční frekvence k výchozím hodnotám. V přílohách č. 1 (HDS), č. 2 (HDNS), č. 3 (ZS), č. 4 (ZNS) jsou rozpracovány jednotlivé skupiny individuálně. Tabulka 9: Průměrné hodnoty tepové frekvence jednotlivých kategorií
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
HDS
77
103
99
94
91
86
82
HDNS ZS
89 74
112 87
108 82
104 80
100 77
95 75
91 72
ZNS
81
107
103
99
92
89
83
Graf 5: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence všech kategorií
Tepová frekvence
120 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
7
Doba měření Handi sportovci
Handi nesportovci
54
Zdraví sportovci
Zdraví ne sportovci
3.2.6 Průzkum zdatnosti a BMI v průběhu jednoho roku Handi Down sportovci (HDS) Tabulka 10: HDS Průzkum zdatnosti - BMI Průzkum zdatnosti – BMI Jméno
1/2010 ZD
2/2010
BMI ZD
Průměr
3/2010
BMI ZD
4/2010
BMI ZD
5/2011
BMI ZD
6/2011
BMI ZD
7/2011
BMI ZD
BMI ZD
BMI
Dana 1
104 25
104 24
106 24
106 24
106 24
106 24
106 24
105 24
Dana 2
93
93
93
93
93
95
93
93
Dana 3
102 23
102 23
103 23
103 23
103 23
102 23
102 23
102 23
Dana 4
105 21
106 21
106 21
105 21
106 21
105 21
106 21
106 21
Dana 5
99
24
100 23
100 23
101 23
100 23
100 23
100 23
100 23
Dana 6
104 22
104 22
104 22
104 22
102 22
104 22
104 22
104 22
Dana 7
98
97
97
98
97
97
97
97
23
23
Průměr 101 23
22
23
101 23
22
23
101 23
22
23
22
23
22
23
22
23
101 23
101 23
101 23
101 23
4/2010
5/2011
6/2011
7/2011
22
23
101 23
Handi Down nesportovci (HDNS) Tabulka 11: HDNS Průzkum zdatnostmi - BMI Průzkum zdatnosti – BMI Jméno
1/2010
2/2010
Průměr
3/2010
ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI
Šárka1
89
30
30
30
30
30
30
30
30
Šárka 2
100 27
101 29
100 30
100 28
100 28
101 28
102 28
101 28
Šárka 3
88
27
88
27
88
27
88
27
88
27
88
27
88
27
88
27
Šárka 4
97
26
97
26
96
26
97
26
97
27
98
26
97
26
97
26
Šárka 5
85
30
86
30
86
30
86
30
86
30
86
30
86
30
86
30
David 1
87
30
87
30
87
30
88
30
88
30
88
30
88
30
88
30
David 2
92
30
92
30
92
30
93
30
94
30
94
30
94
30
93
30
Průměr 91
29
91
29
91
29
92
29
92
29
92
29
92
29
92
29
89
88
90
55
90
89
90
89
Zdraví sportovci (ZS) Tabulka 12: ZS Průzkum zdatnosti - BMI Průzkum zdatnosti – BMI Jméno
1/2010 ZD
2/2010
BMI ZD
Průměr
3/2010
BMI ZD
4/2010
BMI ZD
5/2011
BMI ZD
6/2011
BMI ZD
7/2011
BMI ZD
BMI ZD
BMI
Andrea 1
120 18
120 18
120 18
120 18
121 18
121
18
120 18
120 18
Andrea 2
121 19
122
122
20
122 20
121
121
21
121 20
121 20
Andrea 3
122 21
122 21
122 21
122 21
122 21
122 21
122 21
122 21
Andrea 4
120 19
120 19
120 19
120
120
120
19
120 19
120 19
Andrea 5
118 21
119 20
119
118 20
119 21
119 21
118 21
119 21
Andrea 6
122 22
120
22
121 22
120
22
122
22
122
122 22
121 22
Andrea 7
118 24
118 23
118 23
119 24
119
24
119 24
118
24
119 24
Průměr
120 21
120 21
120 21
120 21
121 21
121 21
120 21
120 21
4/2010
5/2011
6/2011
7/2011
20
20
19
20
19
22
Zdraví nesportovci (ZNS) Tabulka 13: ZNS Průzkum zdatnosti - BMI Průzkum zdatnosti – BMI Jméno
1/2010
2/2010
Průměr
3/2010
ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI ZD
BMI
Petr 1
95
26
95
26
95
26
95
26
26
26
26
26
Petr 2
100
27
102
29
100
29
105 27
105 27
104 27
105 27
103 28
Petr 3
99
29
99
29
99
29
100 29
100
29
99
29
99
29
99
29
Petr 4
98
26
99
26
99
27
98
98
27
98
26
98
26
98
26
Petra 1
102
29
102 29
102 29
102 29
100 29
102
29
103 29
102 29
Petra 2
100 27
100 27
100 27
100 27
99
27
100 27
100
27
100 27
Petra 3
90
28
90
28
89
28
90
28
91
28
91
27
91
27
90
28
Průměr 98
27
98
28
98
28
99
28
98
28
98
27
99
27
98
28
27
56
96
94
95
95
Jednotlivé tabulky nám předkládají vyhodnocení průzkumu v průběhu jednoho roku a předkládají názorné sledování průměrných naměřených hodnot oběhové zdatnosti a BMI u jednotlivých sledovaných skupin. Na základě získaných výsledků vyhodnocujeme stanovené předpoklady.
3.2.7 Vyhodnocení stanovených předpokladů
Předpoklad č. 1 Skupina HDS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 101 bodů (viz. tabulka č. 10). Skupina HDNS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 92 bodů (viz. tabulka č. 11). Skupina ZS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 120 bodů (viz. tabulka č. 12). Skupina ZNS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 98 bodů (viz. tabulka č. 13). Tabulka 14: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x HDNS
Skupiny
Oběhová zdatnost Rozdíl
HDS
101
HDNS
92
9
Tabulka 15: Rozdíl oběhové zdatnosti ZS x ZNS
Skupiny
Oběhová zdatnost Rozdíl
ZS
120
ZNS
98
22
Z tabulek č. 14 a 15 vyplývá větší rozdíl oběhové zdatnosti u ZS a ZNS než v porovnání HDS a HDNS. Je tedy zřejmé, že předpoklad č. 1 se nepotvrdil, jelikož rozdíl v oběhové zdatnosti byl větší u osob bez postižení než u osob s Downovým syndromem.
Předpoklad č. 2 Vyhodnocení předpokladu č. 2 proběhlo porovnáním průměrných hodnot oběhové zdatnosti u HDS a HDNS. Skupina HDS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 101 bodů – dobrá zdatnost (tabulka č. 10). 57
Skupina HDNS – průměrná hodnota oběhové zdatnosti – 92 bodů – střední zdatnost (tabulka č. 11). Předpoklad č. 2 se potvrdil. Zatímco osoby s Downovým syndromem, které pravidelně sportují, dosahují úrovně dobré zdatnosti, osoby s Downovým syndromem pravidelně nesportující dosahují pouze střední zdatnosti dle oběhové zdatnosti hodnocené dle Brouhova indexu. Rozdíl je tedy 1 stupeň.
Předpoklad č. 3 Vyhodnocení předpokladu č. 3 proběhlo na základě porovnání rozdílu mezi průměrem oběhové zdatnosti HDS a ZNS. Z tabulky č. 16 je zřejmé, že rozdíl ve výkonnosti mezi osobami s Downovým syndromem aktivně sportujícími a osobami bez postižení, které nesportují, je minimální (pouze 3 jednotky). Předpoklad č. 3 se tedy potvrdil. Tabulka 16: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x ZNS
Skupiny
Oběhová zdatnost Rozdíl
HDS
101
ZNS
98
3
Graf 6: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot zdatnosti všech kategorií
140
Index zdatnosti
120 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
7
Doba měření Handi sportovci
Handi nesportovci
58
Zdraví sportovci
Zdraví nesportovci
Graf 7: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot BMI všech kategorií
35 30
BMI
25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
5
6
7
Doba měření Handi sportovci
Handi nesportovci
59
Zdraví sportovci
Zdraví ne sportovci
2.3 Shrnutí výsledků V rámci této kapitoly budou vyhodnoceny jednotlivé předpoklady a jejich splnění či nesplnění, resp. provedeme souhrn dosažených výsledků. Následně budou navržena konkrétní opatření, která jsou pro danou problematiku optimální.
Předpoklady P 1 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude mezi sportujícími a nesportujícími výraznější u osob s Downovým syndromem než u osob bez postižení. Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Na základě měření průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že 5 ze 7 aktivních sportovců s Downovým syndromem, vlivem pravidelných aktivních sportovních činností, vlivem sportovního tréninku pod vedením plně kvalifikovaných trenérů, dosahuje výrazných rozdílů ve zdatnosti, ale i v měření BMI. Předpoklad č. 1 se nepotvrdil, protože průměrné rozdíly mezi sportujícími a nesportujícími byly výraznější u zdravých osob než u osob s Downovým syndromem. Průměrně se naměřené hodnoty oběhové zdatnosti pohybují dle tabulek č. 10, č. 11, č. 12, č. 13, u HDS v rozmezí 101 bodů – dobrá oběhová zdatnost, HDSN v rozmezí 92 bodů – střední oběhová zdatnost, ZS v rozmezí 120 bodů – dobrá oběhová zdatnost (hraniční pásmo velmi dobrá oběhová zdatnost), ZNS v rozmezí 98 bodů – dobrá oběhová zdatnost (hraniční pásmo se střední oběhovou zdatností). Rozdíl v oběhové zdatnosti mezi HDS a HDNS je 9 bodů, rozdíl v oběhové zdatnosti mezi ZS a ZNS je 22 bodů (viz. tabulka č. 14, č. 15).
P 2 – Lze předpokládat pozitivní vliv sportovních aktivit u aktivních sportovců s Downovým syndromem v porovnání s ostatní populací nesportujících lidí s Downovým syndromem. Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Tento předpoklad se potvrdil. Na základě měření v průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že všech 7 aktivních sportovců s Downovým syndromem (viz. tabulka č. 10) v porovnání se skupinou 7 nesportujících lidí s Downovým syndromem (viz. tabulka č. 11), vlivem pravidelných aktivních sportovních činností, sportovního tréninku pod vedením plně kvalifikovaných trenérů, se pohybuje v hodnocení dobré oběhové zdatnosti, zatím co u nesportovců
60
z Downovým syndromem se v pásmu dobré oběhové zdatnosti pohybuje pouze 1 a zbylí jedinci se pohybují v oblasti střední oběhové zdatnosti.
P 3 – Lze předpokládat, že rozdíl ve výsledcích fyziometrických testů bude minimální mezi aktivně sportujícími osobami s Downovým syndromem a nesportujícími osobami bez postižení. Tento předpoklad byl ověřován pomocí fyziometrických měření. Tento předpoklad se potvrdil. Na základě měření v průběhu jednoho roku bylo zjištěno, že průměrný rozdíl v oběhové zdatnosti mezi aktivními sportovci s Downovým syndromem (tabulka č. 10), v porovnání s populací zdravých nesportovců (tabulka č. 13), byl 3 body (tabulka č. 16). Z hlediska fyziometrického měření byl rozdíl minimální. Z hlediska přístupu byl rozdíl veliký – celková radost a kladný přístup sportovců s Downovým syndromem byl opakem nezájmu, apatie a nepochopení smyslu celého průzkumu u zdravých nesportovců.
Doplňující měření BMI V oblasti měření BMI se potvrdilo, že život bez sportu přináší komplikace v oblasti udržení optimální hmotnosti lidského těla. Naměřené hodnoty BMI u HDNS 29, ZNS 28 – nadváha (hraniční pásmo mírná obezita) dává prostor k zamyšlení nad důležitostí vztahu sportu a lidské hmotnosti nejen v životě handicapovaných lidí, ale v životě lidí obecně. V rámci měření BMI došlo dále ke zjištění, že skupina handicapovaných sportovců s Downovým
syndromem
byla
průměrně
v kategorii
ideální
váhy
a
skupina
handicapovaných nesportovců s Downovým syndromem se průměrně pohybovala v kategorii nadváhy, konkrétně v hraničním pásmu mírné obezity. Potvrdilo se, že sportovní aktivity a dodržování zdravého životního stylu u osob s Downovým syndromem jsou jednou z možností udržení dobrého zdravotního stavu u osob s mentálním postižením. Všechna tato zjištění jsou ovlivněna pravidelnými sportovními činnostmi a dodržováním zdravého životního stylu u sportovců s Downovým syndromem.
61
4 Závěr V provedeném průzkumu jsme získali informace a přehledy, které pomáhají při vytvoření náhledu na zdravý životní styl mentálně handicapovaného člověka s Downovým syndromem. Je všeobecně známo, že pohyb je pro každého člověka stejně důležitý, jako dostatečně kvalitní strava. Toto pravidlo platí, jak u člověka zdravého, tak s handicapem. Prostřednictvím pohybové aktivity handicapovaný člověk poznává okolní svět, získává důležité zkušenosti, návyky a dovednosti, jak ve smyslu čistě motorickém, tak i sociálním. Elementární úroveň obratnosti je předpokladem pro zdravý intelektuální vývoj, poznávání světa a pro další rozvoj pohybových schopností a nácvik pohybových dovedností. Vývoj handicapovaného člověka, jehož pohybové možnosti jsou z různých důvodů omezené, je zpomalen a v určité míře ochuzen. Pohybové aktivity u jedinců s vrozeným zdravotním handicapem mají zásadní význam. Zájmová tělesná výchova nebo odborně vedený sportovní trénink má mimořádnou důležitost. Tělesná výchova handicapovaných by měla překlenout všechny existující překážky zdravotní, architektonické, materiálové, prostorové a názorové. Důležitou úlohu hraje osobnost trenéra, učitele či osobního asistenta tělesné výchovy. Důležitý význam má přátelská a partnerská atmosféra, vztah rovnocenného partnerství, jež umožní lepší motivaci jedinců se zdravotním postižením a zároveň v nich vzbudí zájem o celoživotní provádění pohybových aktivit a závodní činnosti. Pohyb je jedním z faktorů, který přispívá k hodnotnému životu. Jako nejdůležitější považuji, aby byly cíleně vedené sportovní aktivity u člověka se zdravotním handicapem realizované prostřednictvím aplikované pohybové aktivity. Aby se vytvořil základ k vyváženému životnímu stylu a ke kvalitnímu způsobu života. Správné pochopení nutnosti sportovních aktivit má význam pro sebehodnocení a psychické zdraví člověka se zdravotním omezením. Tělo je vizitkou každého člověka, vypovídá o věku, pohlaví, zdravotním stavu a společenském postavení. Postoj k vlastnímu tělu člověka s handicapem podmiňuje vztah k ostatním lidem i jeho chování k okolnímu světu. Vzhled je důležitým faktorem úcty člověka k sobě samému. Snaha po zdokonalení tělesného vzhledu by měla vést ke zdravému způsobu života, k racionálním postojům k pohybové aktivitě v denním režimu a ke správným výživovým návykům u lidí s postižením. Je důležité si uvědomit, že nestačí měnit pouze člověka a jeho postavu, ale je nutné změnit i pohled na sebe a své tělo. Mít se rád, by mělo být i jednou z myšlenek člověka s postižením. 62
5 Navrhovaná opatření Sport jako doplněk plnohodnotného způsobu života. Tělesná výchova a sport ovlivňují koordinačně estetické a pohybové předpoklady u člověka se zdravotním handicapem. Sport patří do zdravého životního stylu všech lidí, protože správné držení těla a elegantní chůze regulují zdravotní problémy. Sportovní gymnastika, jako prostředek výchovy zdravotně handicapovaného člověka, ovlivňuje celkový vývoj člověka, dovoluje všestranným způsobem rozvíjet všechny pohybové schopnosti člověka, formovat speciální dovednosti, které pak kladně ovlivňují psychický a psychomotorický vývoj člověka se zdravotním omezením. Znalost pravidel míčových her ve spojení se schopností hry s míčem mají významný vliv na rozvoj kolektivismu a pochopení smyslu společného hraní. Aktivní turistika a pravidelné sezónní činnosti přinášejí do života osob s handicapem možnost zapojení se do sportovních aktivit celé rodiny. Podpora a osvěta sportu handicapovaných sportovců. Přínosem práce v oblasti sportu handicapovaných je podpora sportovních činností, další rozvoj
nových
sportů
a
příprava
komplexně
propracované
metodiky
sportu
handicapovaných. Zlepšení komunikace mezi trenéry a rodiči dětí s handicapem. Je vhodné pravidelné vysvětlování rodičům handicapovaných sportovců jakou důležitost má sport, jako doplněk plnohodnotného života. Doporučovat a předkládat odborné výzkumy, nové metody práce a prognózy z oblasti sportu handicapovaných. Zlepšení životního stylu handicapovaných klientů. Sportování představovat jako prostředek k rozvoji osobnosti a k integraci mentálně postiženého člověka do společnosti. Průběžně vysvětlovat cíle a možnosti sportování handicapovaných jedinců ve společnosti. Tímto způsobem umožnit co největšímu počtu lidí s mentálním postižením sportovat pravidelně a účastnit se soutěží bez ohledu na stupeň postižení. Vysvětlovat sociální význam sportu, jako moment, kdy sportovci vstupují do rolí uznávaných a oceňovaných závodníků. Dostupnost volnočasových aktivit pro lidi s mentálním postižením. Využít všech možností a začlenit mentálně postižené do společnosti mezi zdravé lidi, umožněním pravidelných návštěv volnočasových aktivit v zařízeních, která jsou nejen bezbariérově přizpůsobena, ale i průběžně využívat všech možností účastnit se programů
63
v rámci těchto zařízení mimo své bydliště. Snažit se více využívat možností osobních asistentů pro volnočasovou práci nejen v oblasti vzdělávání, ale i sportovních volnočasových činností. Pravidelná kompenzační cvičení. Začlenit pravidelná kompenzační cvičení v rámci všech pracovních i odpočinkových aktivit mentálně postižených lidí. Naučit postižené základním tělocvičným cvikům a dodržovat jejich pravidelnost. Začlenění krátkých tělovýchovných chvilek do všech pracovních, vzdělávacích i volnočasových programů mentálně postižených. V příloze č. 6 je zpracován výběr jednoduchých posilovacích cviků, které mohou mentálně postižení zvládat bez pomoci druhé osoby. Základem všech takových cvičení je nejenom pravidelnost, ale i správnost provedení, nejlépe pod vedením odborně kvalifikovaného cvičitele.
64
6 Seznam používaných zkratek DS – Downův syndrom ZD – zdatnost
BMI – index tělesné hmotnosti HDS – handicapovaný sportovec s Downovým syndromem HDNS – handicapovaný nesportovec s Downovým syndromem ZS – zdravý sportovec ZNS – zdravý nesportovec
65
7 Seznam použité literatury: BUBLEOVÁ, V. Náhradní rodinná péče, 2001, roč. IV, č. II., s. 4. DOVALIL, J. et al. Výkon a trénink ve sportu. 3. vyd. Praha : Olympia, 2009, 336 s. 97880-7376-130-1. GUTVIRHT, J. Základy dětského lékařství pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha : SPN, 1984, 375 s. JANSA, P., DOVALIL, J. et al. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. 1. vyd. Příbram : Q-art, 2007, 267 s. ISBN 80-903280-8-3. KENNEDY – SHRIVER, E. In. České hnutí speciálních olympiád, 2001, ročník 1, číslo 5, s. 10. KERR, S. Dítě se speciálními potřebami. 1. vyd. Praha : Portál, 1997, 165 s. ISBN 807178-147-9. KUČERA, J. Downův syndrom : model a problém. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981, 141 s. 000145366. MARKOVÁ, Z., STŘEDOVÁ, L. Mentálně postižené dítě v rodině. 1. vyd. Praha : SPN, 1987, 126 s. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Vybrané kapitoly. 2. Vyd. Praha : Karolinum, 2005, 115 s. ISBN 80-246-1039-6. VÁGNEROVÁ, M. Abnormální vývoj osobnosti jako následek negativního působení. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita, 1995, 36 s. ISBN 80-7083-175-8. VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie. Teoretické základy a metodika. 1. vyd. Praha : Parta, 2003, 443s. ISBN 80-7320-039-2. VÁLKOVÁ, H. Speciální olympiády. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 1998, 93 s. ISBN 80-7067-844-5. VODÁK, P. Adoptivní dítě a jeho rodiče. 1. vyd. Praha : SZdN, 1968, 90 s. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2. vyd. Praha : Portál, 2003, 192 s. ISBN 80-7178821-X. ŠVINGALOVÁ, D. Vybrané kapitoly z psychopedie. 1. Vyd. Liberec : Technická univerzita, 1998, 113 s. ISBN 80-7083-282-7.
66
8 Seznam obrázků Obrázek 1: Výživová pyramida (dle Jansi, Dovalila) ....................................................... 21 Obrázek 2: Model pro posouzení kvality života............................................................... 27
9 Seznam tabulek Tabulka 1: Metabolická a funkční charakteristika zatížení podle intenzity metabolismu .. 18 Tabulka 2: Hodnocení indexu BMI ................................................................................. 22 Tabulka 3: Procento tělesného tuku u různých skupin populace (stanoveno metodikou IBP) ....................................................................................................................................... 23 Tabulka 4: Oběhová zdatnost podle Brouhy .................................................................... 44 Tabulka 5: Hodnoty tepové frekvence HDS .................................................................... 47 Tabulka 6: Hodnoty tepové frekvence HDNS.................................................................. 48 Tabulka 7: Hodnoty tepové frekvence ZS........................................................................ 51 Tabulka 8: Hodnoty tepové frekvence ZNS..................................................................... 52 Tabulka 9: Průměrné hodnoty tepové frekvence jednotlivých kategorií ........................... 54 Tabulka 10: HDS Průzkum zdatnosti - BMI .................................................................... 55 Tabulka 11: HDNS Průzkum zdatnostmi - BMI .............................................................. 55 Tabulka 12: ZS Průzkum zdatnosti - BMI ....................................................................... 56 Tabulka 13: ZNS Průzkum zdatnosti - BMI .................................................................... 56 Tabulka 14: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x HDNS...................................................... 57 Tabulka 15: Rozdíl oběhové zdatnosti ZS x ZNS ............................................................ 57 Tabulka 16: Rozdíl oběhové zdatnosti HDS x ZNS ......................................................... 58
10 Seznam grafů Graf 1: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDS......................... 47 Graf 2: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence HDNS ...................... 49 Graf 3: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZS............................ 51 Graf 4: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence ZNS ......................... 53 Graf 5: Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence všech kategorií ......... 54 Graf 6: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot zdatnosti všech kategorií .. 58 Graf 7: Grafické znázornění průměrných naměřených hodnot BMI všech kategorií......... 59
67
11 Seznam příloh Příloha 1: Výsledky HDS Příloha 2: Výsledky HDNS Příloha 3: Výsledky ZS Příloha 4: Výsledky ZNS Příloha 5: Komplexní hodnocení klientky Příloha 6: Výběr posilovacích cviků
68
12 Přílohy Příloha 1: Výsledky Handi Down sportovkyň (HDS)
Dana 1 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 1 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
16 let
Pohlaví:
Žena
Váha:
63 kg
Výška:
163 cm
BMI:
24
Charakteristika sportovce Dana 1 Downův syndrom. Viz komplexní hodnocení v příloze. Žákyně základní školy praktické + večerní vzdělávání. Vítězka mnoha soutěží pro mentálně handicapované sportovce v kategorii A. Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku a přespolní běhy a v zimě se aktivně věnuje lyžovaní. Tato disciplína je u sportovkyně na velmi vysoké úrovni, protože jako jedna z mála sportovců zvládá velmi dobře i bruslařskou techniku. Zásluhu mají především trenéři, kteří se této sportovkyni aktivně věnují v průběhu celého roku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
68
100
94
90
90
86
78
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 1
Tepová frekvence
120 100
100
94
96
90
86
80
78
68
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 106
284 Index oběhové zdatnosti činí 106 bodů – dobrá zdatnost.
Dana 2 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 2 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
27let
Pohlaví:
žena
Váha:
58 kg
Výška:
163 cm
BMI:
22
7
Charakteristika sportovce Dana 2 Downův syndrom. Pracuje v chráněné dílně – 6 hodin pracovní činnosti, pohyblivé zaměstnání (úklidové práce). Vítězka několika sportovních turnajů pro handicapované sportovce v kategorii B. Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, v zimě se aktivně věnuje lyžování. Zásluhu mají především trenéři, kteří se tomuto sportovci aktivně věnují v průběhu celého roku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
76
115
110
98
90
89
96
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 2
Tepová frekvence
140 120
115
110
100
98
80
90
96
89
76
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 93
323 Index oběhové zdatnosti činí 93 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Dana 3 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 3 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
20 let
Pohlaví:
žena
Váha:
50 kg
Výška:
148 cm
BMI:
23
Charakteristika sportovce Dana 3 Downův syndrom. V domácí péči rodičů, nechodí do zaměstnání, ani chráněné dílny. Trénuje nepravidelně. Sportovní úspěchy ovlivněny zdravotním omezením (kombinovaná vada srdce). Vítězka hlavně regionálních turnajů ve stolním tenise (otec je trenérem stolního tenisu zdravé mládeže). Tréninkové zatížení v průběhu roku na střední úrovni a dle zdravotního stavu – kombinované postižení – srdeční vada, pravidelně trénuje gymnastiku a stolní tenis.
Hodnoty tepové frekvence Dana 3
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
73
100
98
96
94
80
78
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 3
Tepová frekvence
120 100
100
80
98
96
94 80
73
78
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 102
294 Index oběhové zdatnosti činí 102 bodů – dobrá zdatnost.
Dana 4 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 4 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
25 let
Pohlaví:
žena
Váha:
56 kg
Výška:
165 cm
BMI:
21
7
Charakteristika sportovce Dana 4 Downův syndrom. Pracuje v chráněné dílně – 6 hodin pravidelné pracovní činnosti – sedavé zaměstnání. Trénuje pravidelně, na tréninky dochází v doprovodu rodičů, kteří jsou zároveň ve funkci asistenta trenéra. Sportovní úspěchy převážně regionální úrovně – sportovkyně má cestovní fobii – nemůže spát ani konzumovat potraviny mimo domov a blízké okolí. Tréninkové zatížení v průběhu roku na střední úrovni a dle zdravotního stavu. Pravidelně trénuje gymnastiku a atletiku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 4
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
70
96
94
92
90
86
80
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 4
Tepová frekvence
120 100
96
94
92
90
80
86
80
70 60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 106
282 Index oběhové zdatnosti činí 106 bodů – dobrá zdatnost.
5
6
7
Dana 5 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 5 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
18 let
Pohlaví:
žena
Váha:
58 kg
Výška:
158 cm
BMI:
23
Charakteristika sportovce Dana 5 Downův syndrom. Pracuje v chráněné dílně – automobilní průmysl – dohled asistenta při práci nutný – 6 hodin pravidelné pracovní činnosti. Trénuje pravidelně. Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – sjezdové lyžování. Tato disciplína je u sportovkyně na velmi vysoké úrovni, protože jako jedna z mála sportovců zvládá velmi dobře i správnou techniku sjezdového lyžování. Zásluhu mají především trenéři, kteří se této sportovkyni aktivně věnují v průběhu celého roku.
Hodnoty tepové frekvence Dana 5
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
89
102
100
96
90
84
79
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 5
Tepová frekvence
120 102
100
100
96
89
80
90
84
79
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 100
298 Index oběhové zdatnosti činí 100 bod – střední zdatnost.
Dana 6 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 6 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
26 let
Pohlaví:
žena
Váha:
57 kg
Výška:
162 cm
BMI:
22
7
Charakteristika sportovce Dana 6 Downův syndrom. Pracuje v chráněné dílně – úklidové práce – maximálně 4 hodiny denně pod dohledem asistenta. Trénuje pravidelně. Vítězka mnoha regionálních i celorepublikových sportovních turnajů pro handicapované sportovce. Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – běžecké lyžování.
Hodnoty tepové frekvence Dana 6
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
78
100
98
90
90
84
76
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana 5
Tepová frekvence
120 100
100
80
98
90
90
84
78
76
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 104
288 Index oběhové zdatnosti činí 104 bod – dobrá zdatnost.
5
6
7
Dana 7 – Handi Down sportovkyně HDS Dana 7 Jméno: Handi sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
27 let
Pohlaví:
žena
Váha:
60 kg
Výška:
160 cm
BMI:
23
Charakteristika sportovce Dana 7 Downův syndrom. Pracuje v chráněné dílně – automobilový průmysl – sedavé zaměstnání – 6 hodin denně. Trénuje pravidelně. Vítězka mnoha regionálních i celorepublikových sportovních turnajů pro handicapované sportovce. Tréninkové zatížení je během celého roku na vysoké úrovní. V letních měsících pravidelně trénuje gymnastiku, cyklistiku, atletiku. V zimě se aktivně věnuje lyžovaní – běžecké lyžování.
Hodnoty tepové frekvence Dana 7
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
88
110
100
98
94
90
84
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Dana7 120 Tepová frekvence
110 100
100
98
94
88
80
90
84
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 97
308 Index oběhové zdatnosti činí 97 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Příloha 2: Výsledky handi nesportovci (HDNS)
Šárka 1 – Handi Down nesportovkyně HDNS Šárka 1 Jméno: Handi nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
23 let
Pohlaví:
žena
Váha:
78 kg
Výška:
160 cm
BMI:
30
Charakteristika nesportovce Šárka 1 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Obyvatelka chráněného bydlení. Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v řemeslné výrobě – sedavé zaměstnání. Malá, silná postava. Kuřačka.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
78
115
110
108
98
96
94
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 1
Tepová frekvence
140 120
115
110
100 80
108
98
96
94
78
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 90
333 Index oběhové zdatnosti činí 90 bodů – střední zdatnost.
Šárka 2 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Šárka 2 Jméno: Handi nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
21 let
Pohlaví:
žena
Váha:
70 kg
Výška:
158 cm
BMI:
28
7
Charakteristika nesportovce Šárka 2 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje – odpor ke všemu co se pohybuje. Obyvatelka chráněného bydlení. Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v řemeslné výrobě – sedavé zaměstnání. Kuřačka. Malá, silná postava.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
86
100
98
96
90
88
85
Grafické
znázornění
frekvence
Šárka
naměřených
hodnot
tepové
2
Tepová frekvence
105 100
100
98
96
95 90
90
88
86
85
85
80 75 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 102
294 Index oběhové zdatnosti činí 102 bodů – dobrá zdatnost.
5
6
7
Šárka 3 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Šárka 3 Jméno: Handi nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
19 let
Pohlaví:
žena
Váha:
63 kg
Výška:
152 cm
BMI:
27
Charakteristika nesportovce Šárka 3 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Obyvatelka chráněného bydlení. Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v kovo výrobě – práce s asistentem - sedavé zaměstnání. Malá, silná postava.
Hodnoty tepové frekvence Šárka 3
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
86
116
114
110
105
95
92
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 3
Tepová frekvence
140 120
116
114
110
100
105
95
86
80
92
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 88
340 Index oběhové zdatnosti činí 88 bodů – střední zdatnost.
Šárka 4 – Handi nesportovkyně HDNS Šárka 4 Jméno: Handi nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
16 let
Pohlaví:
žena
Váha:
63 kg
Výška:
156 cm
BMI:
26
7
Charakteristika nesportovce Šárka 4 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Společné bydlení s rodiči a 2 zdravými sourozenci. Pravidelně navštěvuje školu – žákyně praktické školy.
Hodnoty tepové frekvence Šárka
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
85
105
102
100
96
89
84
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 4
Tepová frekvence
120 105
100
102
100
96
89
85
80
84
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 97
307 Index oběhové zdatnosti činí 97 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Šárka 5 – Handi Down nesportovkyně HDNS
Šárka 5 Jméno: Handi nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
15 let
Pohlaví:
žena
Váha:
75 kg
Výška:
158 cm
BMI:
30
Charakteristika nesportovce Šárka 5 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Společné bydlení s rodiči – bez sourozenců (jedináček starších rodičů). Pravidelně navštěvuje školu – žákyně praktické školy. Malá, silná postava. Hodnoty tepové frekvence Šárka 5
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
96
120
115
113
110
100
98
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Šárka 5
Tepová frekvence
140 120
120
100
115
113
110
100
96
98
80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 86
348 Index oběhové zdatnosti činí 86 bodů - střední zdatnost.
David 1 – Handi Down nesportovec HDNS
David 1 Jméno: Handi nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 – 31. 12. 2010
Věk:
20 let
Pohlaví:
muž
Váha:
86 kg
Výška:
169 cm
BMI:
30
7
Charakteristika nesportovce David 1 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Společné bydlení s rodiči – bez sourozenců (jedináček starších rodičů). Špatná jazyková komunikace – deformace v oblasti obličeje (rozštěp patra). Nepracuje ani se neúčastní žádných programů určených pro handicapované klienty. Kuřák.
Hodnoty tepové frekvence David 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
94
116
114
110
102
98
90
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence David 1
Tepová frekvence
140 120
116
100
114
110
102
94
98
90
80 60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 88
340 Index oběhové zdatnosti činí 88 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
David 2 – Handi Down nesportovec HDNS
David 2 Jméno: Handi nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
18 let
Pohlaví:
muž
Váha:
74 kg
Výška:
158 cm
BMI:
30
Charakteristika nesportovce David 2 Downův syndrom. Pravidelně nesportuje. Obyvatel chráněného bydlení. Pravidelně chodí do chráněného zaměstnávání – 6 hodin práce v keramické výrobě – práce s asistentem - sedavé zaměstnání. Malá, silná postava. Kuřák.
Hodnoty tepové frekvence David 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
96
110
105
102
98
96
92
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence David 2
Tepová frekvence
115 110
110
105
105 102
100
98
96
95
96 92
90 85 80 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 94
317 Index oběhové zdatnosti činí 94 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Příloha 3: Výsledky zdravé sportovkyně (ZS)
Andrea 1 – Zdravá sportovkyně ZS Andrea 1 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
13 let
Pohlaví:
žena
Váha:
46kg
Výška:
158 cm
BMI:
18
Hodnoty tepové frekvence Andrea 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
82
80
77
70
65
64
86
Graf Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 1
Tepová frekvence
100 86
80
82
80
77
70
64
60
65
40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
5
6
7
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 120
248 Index oběhové zdatnosti je 120 bodů – dobrá zdatnost.
Andrea 2 – Zdravá sportovkyně ZS Andrea 2 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
17 let
Pohlaví:
žena
Váha:
54kg
Výška:
163 cm
BMI:
20
Hodnoty tepové frekvence Andrea 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
75
88
80
79
75
74
72
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 2
Tepová frekvence
100 88
80
80
75
79
75
74
72
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 121
247 Index oběhové zdatnosti 121 bodů – vysoká zdatnost.
Andrea 3 – Zdravá sportovkyně ZS
Andrea 3 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
20 let
Pohlaví:
žena
Váha:
56 kg
Výška:
165 cm
BMI:
21
7
Hodnoty tepové frekvence Andrea 3
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
72
86
80
79
77
76
72
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 3
Tepová frekvence
90 86
85 80
80
79 77
75
76
72
72
70 65 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 122
245 Index oběhové zdatnosti je 122 bodů – vysoká zdatnost.
5
6
7
Andrea 4 – Zdravá sportovkyně ZS
Andrea 4 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
19 let
Pohlaví:
žena
Váha:
56 kg
Výška:
172 cm
BMI:
19
Hodnoty tepové frekvence Andrea 4
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
76
86
84
80
78
76
76
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 4
Tepová frekvence
100 86
80
84
76
80
78
76
76
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 120
250 Index oběhové zdatnosti je 120 bodů – vysoká zdatnost.
5
6
7
Andrea 5 – Zdravá sportovkyně ZS
Andrea 5 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
22 let
Pohlaví:
Žena
Váha:
65 kg
Výška:
176 cm
BMI:
21
Hodnoty tepové frekvence Andrea 5
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
74
89
82
82
79
76
72
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 5
Tepová frekvence
100 89 80
82
74
82
79
76
72
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 118
253 Index oběhové zdatnosti je 118 bodů – dobrá zdatnost.
5
6
7
Andrea 6 – Zdravá sportovkyně ZS
Andrea 6 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
17 let
Pohlaví:
žena
Váha:
59kg
Výška:
165 cm
BMI:
22
Hodnoty tepové frekvence Andrea 6
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
78
86
80
79
76
74
72
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 6
Tepová frekvence
90 86
85 80
80
78
79 76
75
74
72
70 65 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 122
245 Index oběhové zdatnosti je 122 bodů – vysoká zdatnost.
5
6
7
Andrea 7 – Zdravá sportovkyně ZS
Andrea 7 Jméno: Zdravá sportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
18 let
Pohlaví:
žena
Váha:
68 kg
Výška:
167 cm
BMI:
24
Hodnoty tepové frekvence Andrea 7
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
76
90
84
80
79
76
76
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Andrea 7
Tepová frekvence
95 90
90
85
84
80
80
79
76
75
76
76
70 65 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 118
254 Index oběhové zdatnosti 118 bodů – dobrá zdatnost.
5
6
7
Příloha 4: Výsledky zdraví nesportovci (ZNS)
Petr 1 – Zdravý nesportovec ZNS Petr 1 Jméno: Zdravý nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
20 let
Pohlaví:
muž
Váha:
78 kg
Výška:
172 cm
BMI:
26
Hodnoty tepové frekvence Petr 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
105
100
98
92
86
85
110
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petr 1 120 Tepová frekvence
110
105
100
100
98
92
85
80
86
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
5
6
7
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 95
315 Index oběhové zdatnosti je 95 bodů – střední zdatnost.
Petr 2 – Zdravý nesportovec ZNS Petr 2 Jméno: Zdravý nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
22 let
Pohlaví:
muž
Váha:
93 kg
Výška:
186 cm
BMI:
27
Hodnoty tepové frekvence Petr 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
96
92
88
86
79
74
98
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petr 2
Tepová frekvence
120 100
98
80
96
92
88
86
79
74
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 105
286 Index oběhové zdatnosti je 105 bodů – dobrá zdatnost.
Petr 3 – Zdravý nesportovec ZNS Petr 3 Jméno: Zdravý nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
19 let
Pohlaví:
muž
Váha:
89 kg
Výška:
176 cm
BMI:
29
7
Hodnoty tepové frekvence Petr 3
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
100
98
90
86
80
85
105
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petr 3
Tepová frekvence
120 105
100
100
98
90
85
80
86
80
60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 99
303 Index oběhové zdatnosti je 99 bodů – střední zdatnost.
Petr 4 – Zdravý nesportovec ZNS Petr 4 Jméno: Zdravý nesportovec Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
21 let
Pohlaví:
muž
Váha:
85 kg
Výška:
180 cm
BMI:
26
7
Hodnoty tepové frekvence Petr 4
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
102
98
90
86
80
84
107
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petr 4
Tepová frekvence
120 107
100
102
98
90
84
80
86
80
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 98
307 Index oběhové zdatnosti je 98 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Petra 1 – Zdravá nesportovkyně ZNS
Petra 1 Jméno: Zdravá nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
20 let
Pohlaví:
žena
Váha:
78 kg
Výška:
165 cm
BMI:
29
Hodnoty tepové frekvence Petra 1
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
97
95
80
79
75
76
99
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petra 1
Tepová frekvence
120 100
99
80
97
95 80
76
79
75
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 103
291 Index oběhové zdatnosti je 103 bod – dobrá zdatnost..
5
6
7
Petra 2 – Zdravá nesportovkyně ZNS
Petra 2 Jméno: Zdravá nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
19 let
Pohlaví:
žena
Váha:
67 kg
Výška:
158 cm
BMI:
27
Hodnoty tepové frekvence Petra 2
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
110
106
100
95
90
82
114
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petra 2
Tepová frekvence
120
114
110
106
100
100
95
90
82
80 60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 100
330 Index oběhové zdatnosti je 100 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Petra 3 – Zdravá nesportovkyně ZNS Petra 3 Jméno: Zdravá nesportovkyně Datum vyšetření:
od 1. 1. 2010 - 31. 12. 2010
Věk:
21 let
Pohlaví:
žena
Váha:
76 kg
Výška:
169 cm
BMI:
27
Hodnoty tepové frekvence Petra 3
KTF
1. měření
2. měření
3. měření
4. měření
5. měření
6. měření
1
2
3
4
5
6
7
109
106
100
96
90
80
114
Grafické znázornění naměřených hodnot tepové frekvence Petra 3
Tepová frekvence
120
114
109
100 80
106
100
96
90
80
60 40 20 0 1
2
3
4 Doba měření
Výpočet Indexu oběhové zdatnosti 300 l= ________________ x 100
l = 91
329 Index oběhová zdatnosti je 91 bodů – střední zdatnost.
5
6
7
Příloha 5: Komplexní hodnocení klientky P. D. nar. 1987 I. Oblast sociálně právní Klientka zbavená způsobilosti k právním úkonům, opatrovníkem je DCA – sociální pracovnice. Pobírá ID Kč + příspěvek hmotné nouze Kč. Pravidelný kontakt s rodinou, návštěvy rodiny, spolupráce s rodinou je dobrá. II. Oblast zdravotní Hmotnost 63 kg, výška 163 cm, TK 97/58, puls 64/min., FW 11/27, moč negativní, glukoza 4,6 mmol/l, cholesterol 5,7 mmol/l, hemoglobin 129, leuko 4,4, menses pravidelně-poslední 18.4.00. Gyn.vyš: Normální nález. Zubní vyš: bpn Th: Chlorprothixen 0-15-15mg, při menses Ascorutin 3x2 až 3x3 D 3 mletá Dg:Morbu Down – aktivní athlanto axiální syndrom. Oligofrenie Myopia gravis degenerativa oculi utrnuli. Prevence prováděna vždy v květnu. . III. Oblast výchovná Osobnostní charakteristika: veselá i hádavá, často hlučná, velice dobře se umí v kolektivu prosadit, až nevybíravě „ komanduje“ ostatní děvčata, upozorňuje na sebe kýváním těla, každého objímá kolem pasu a ráda se mazlí (někdy až „vlezlá“). Afekty: autoagresivní (dělá si až „díry“ do rukou), občas agresivní k ostatním děvčatům (až alergická na jedince). Hygienické návyky:zcela samostatná, ale kontrola nutná, občasná dopomoc při mytí hlavy, pozor v cizím prostředí a při zvýšených emocích se někdy pomočuje!!! Sebeobsluha: samostatná – pouze dohled, ráda se hrabe ve skříni a dělá nepořádek, proto je lépe zamykat, stolování: čistotná, pořádek na stole udrží, jí příborem, občas se u jídla loudá, dokáže pomoci ostatním děvčatům. Lateralita: vyhraněná pravá.
Řeč: přiměřeně rychlá, srozumitelná, občas velmi hlasitá, dobrá slovní zásoba, rozumí mluvenému slovu. Postoj k sobě: pozitivní – má se ráda, velmi sebevědomá, občas se lituje a pak simuluje nemoci. Postoj k ostatním děvčatům: kamarádská, chce mít vedoucí postavení ve skupině a z toho pramení její „komandování“ děvčat. Postoj k zaměstnancům: dobře komunikuje, je ochotná pomoci, svěřené úkoly plní – nutná kontrola!, na výtky nijak nereaguje, z pochvaly má radost, dokáže se ve společnosti dobře zapojit i mezi cizími lidmi. Postoj k práci: je schopná pomáhat – stele postele a utírá nádobí- kontrola nutná. Postoj k věcem, vybavení: kontrola a dopomoc při udržování pořádku ve skříni je nutností. Pohybové dovednosti: dobrá koordinace pohybů, zvládá různé sportovní aktivity – gymnastika pod vedením kvalifikovaného trenéra, jízdu na kole, lyžování plavání: ráda, s kruhem, tanec: velice ráda. Praktické dovednosti: vzhledem k vadě zraku zvládá jen jednoduché činnosti – např. namazání chleba. Výtvarná, pracovní výchova: kreslení a malování: ráda maluje a vybarvuje, modelování: jednoduché věci zvládá samostatně, jemná motorika: obratná. Hudební výchova: má smysl pro rytmus, zpěv má ráda, ale nezapojuje se, ráda poslouchá hudbu a pouští ji ostatním děvčatům. Věcná výchova: zná své jméno i příjmení, jména rodičů, příbuzných i děvčat a zaměstnanců, ví kde žije a kde žijí její rodiče, orientuje se v budově i širším okolí, dobře se orientuje v denním režimu, zná dny v týdnu, roční období, rychle se orientuje v cizím prostředí, barvy: zná dobře, příroda: zná dobře běžná zvířata a jejich mláďata, k přírodě má kladný vztah. Čtení: čte hlásky a slabiky. Psaní: umí se podepsat a něco opsat bez porozumění. Matematické dovednosti: počítá do 10, také sčítá a odečítá v oboru do 10. Volný čas: tráví pasivně poslechem hudby, sledováním TV a prohlížením časopisů. Zlozvyky: autoagresivita. Porovnání s rokem : beze změn. Zaměřit se na co: udržovat základní znalosti trivia, usměrňovat v případném přílišném sebevědomí a v „komandování“ děvčat.
Příloha 6: Výběr posilovacích cviků Posilování břišních svalů Obr.1: sed skrčmo, mírně roznožný – ruce na kolenou – paže vyvíjí tlak proti kolenům, břišní svalstvo reaguje jako celek. Obr.2: ve stoji rozkročném vyvíjet tlak nataženými pažemi proti zdi.
Obr.3: sed skrčmo přednožný pravou /levou/ - předpažit dovnitř, ruce sepnuty pod kolenem, zhoupnutí vzad a vpřed /kolébka/.
Posilování čtyřhlavého svalu stehenního Obr.4: vzpor vzadu sedmo, ruce opřeny za tělem, izolovaný stah svalu, při kterém se posune čéška, koleno se přitiskne k podložce, pata se mírně nadzvedne nad podložku. Obr.5: sed mírně roznožný – ruce na podložce před tělem, přednožit povýš – výdrž několik sekund a spustit nohy do sedu.
Posilování mezilopatkových svalů, dolní části trapézového svalu a trojhlavého svalu pažního. Obr.6: leh na břiše, hlava na podložce, otočit dlaně zevnitř a zapažit. Obr.7: sed mírně roznožný – vzpažit, hmitání střídnopaž vpřed a vzad.
Posilování velkého svalu hýžďového Obr.8: vzpor klečmo – zanožit pravou /levou/ rovně /v prodloužení trupu/, spustit nohu do kleku. Obr.9: leh na pravém boku, hlava opřena o dlaň pravé, levá v předpažení dlaní na podložce, unožit levou. Totéž nohou skrčenou, event. pokrčenou.
Posilování malého a středního svalu hýžďového Obr.10: leh na pravém boku, hlava podepřená dlaní pravé, levá dlaní na podložce, unožit levou, provádíme kroužení, spirály nebo osmy levou, přinožit. Obr.11: vzpor klečmo, unožit levou /pravou/ a kývání v rovině podložky. Unožení pokud možno do 90 stupňů.
Protahování velkého svalu prsního Obr.12: sed – zapažit dovnitř, ruce spojit, zvětšovat a zmenšovat zapažení. Obr.13: klek sedmo – ohnutý hluboký předklon /hlava na podložce/ - zapažit dovnitř, ruce spojit. Zvětšovat rozsah zapažení.
Protahování přitahovače stehna Obr.14: sed skrčmo přednožný pravou – levá ruka tlačí koleno z vnitřní strany vlevo. Obr.15: leh na zádech – přednožit – vzpažit, roznožením se protahují přitahovače stehen.
Protahování čtyřhlavého svalu bederního a vzpřimovače páteře Obr.16: leh na zádech – skrčit přednožmo vzhůru, dohmat obouruč na kolena – přitahovat kolena k čelu. Obr.17: leh na pravém boku, hlava se opírá o dlaň pravé, levá se opírá dlaní o podložku před tělem, unožit obouruč vlevo.
Protahování ohybačů v kyčli (hlavně bedrokyčlostehenního svalu) Obr.18: leh na břiše, skrčit zánožmo pravou – pravá v zapažení drží pravý nárt – napínáním pravé se dosahuje protažení.
Obr.19: klek – výkrokem pravé klek na levé – oblouky vpřed vzpažit a přenosem vpřed dřep zánožný pravou.
Protahování svalů na zadní straně dolní končetiny Obr.20: leh – skrčit přednožmo, zvolna přednožit, chodidla vztyčena. Obr.21: vzpor klečmo, vzpor stojmo, paty se dotýkají podložky.
Péče o pohyblivost páteře Obr.22: leh /chodidla vztyčena/ - upažit, otočit hlavu vlevo – vytočit chodidla vpravo.
Obr.23: leh na zádech – přednožit, otočit hlavu vlevo – spustit nohy vpravo. Obr.24: vzpor klečmo ohnutě – předklon hlavy /kočičí hřbet/, vzpor klečmo prohnutě – záklon hlavy. Možno spojit v plynulé vlnění páteře.
Globální cviky Obr.25: vzpor klečmo – zanožit levou – vzpažit pravou, zanožit dolů levou a vzpažit vzad pravou, zanožit vzhůru levou a vzpažit vpřed pravou. Paže nohy zůstávají stále v ose trupu.
