L EŘ DE EZ N B E N
2200 00 6 7 MĚSÍČNÍK
naše
TŘEBÍČSKÝCH
FARNOSTÍ
SPOLEČENSTVÍ Ročník XVIII. č. 2
4. únor 2007
Cena 7 Kč
Malé zamyšlení Vyhnout se nemocem a uchovat si zdraví je jednou z hlavních tužeb každého člověka. Na druhou stranu musíme počítat s tím, že se nemoci neptají, zda o ně máme či nemáme zájem, ale zcela suverénně vstupují do našeho života, přestože se nám to většinou vůbec nelíbí. S nemocemi proto vůbec nesympatizujeme a v důsledku toho máme spíše odtažitý vztah i k nemocným, zvláště když nepatří k nejužšímu okruhu našich příbuzných a známých. Boží zjevení ujišťuje, že nemoc nepatří do původního Božího plánu, ale že vstoupila do života lidí jako následek hříchu. Chápat každé onemocnění jako bezprostřední následek nějaké osobní viny je sice neprůkazné, ale v povědomí starozákonního lidu (a to i v době Ježíšově) se to tak často spojovalo, jak to vidíme na následujícím dotazu Ježíšových učedníků: Ježíš cestou uviděl člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo zhřešil: on sám, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky…“ (Jan 9,1-3) Během svého veřejného působení se Ježíš nemocným nevyhýbá, ale uzdravení, které jim přináší, se stává jedním ze základních znamení, že se už naplňují mesiánská proroctví. „Pokaždé, když potkáš Ježíše v evangeliích,“ píše Mac Nut, „ buď ho najdeš, jak někoho uzdravuje, nebo jak právě někoho uzdravil, nebo jde někoho uzdravit.“ Ježíš se zabývá nemocnými do té míry, že se zdá, jako by neměl na práci nic důležitějšího. Uzdravit nemocného je pro něho naléhavější než doslovné zachovávání soboty. Pro něho, božského i lidského lékaře, nebo jak ho nazývali první Otcové, lékaře těla i duše, není nic horšího než vidět trpící osoby a „přejít na druhou stranu“… Uzdravováním Ježíš prohlašuje, že je Mesiášem, umožňuje hmatatelně pocítit Boží lásku ke každému trpícímu, zvěstuje příchod Božího království, koná zázraky jako znamení a záruku konečného vítězství nad zlem a nad smrtí. Z jeho činů a slov, prostých podobenství, bohatých na tajemství, je postupně, ale jasně a neklamně zřejmé, co mu nejvíc leží na srdci – to jediné potřebné pro spásu člověka, ústřední jádro radostné zvěsti: Pokračování na str.5
z obs ah u
k Mezinárodnímu dni nemocných (11. února)
Mami, ať spadne kostel! příběh, který napsal život
2
Znám tvou bídu, tvé zápasy… k zamyšlení
3
Skautská hlídka Pašeráci • První oddíl skautek • Vtipy • Zprávy
4
Jsme mezi Vámi A máme tu plesovou sezonu • Humor
5
Co se děje ve farnostech Diecézní akce • Ageus • Poutě
6-7
Osobnosti diecéze - dokončení
8
STRANA 2
Pane, s Tebou všechno...
Příběhy, y, které napsal p život Mami, ať spadne kostel!
Vloni v září jsem manželovi a našim třem synům Bylo líné sobotní odpoledne. Právě jsem dovařila sdělila radostnou zprávu: „Čekáme další děťátko. oběd a chystala se ochutnat bramborovou kaši, jestli Má se narodit koncem dubna.“ Celé těhotenství až je dost slaná, když se naše osmiletá Kristýnka zeptala: do 25. týdne probíhalo bez problémů. Pak jsem měla „Mami, víš, co bych si moc přála?“ Určitě to bude podezření, že mi uniká plodová voda. Můj lékař mé nějaká panenka Barbie nebo něco podobného, pro podezření potvrdil. Děťátko bylo v děloze téměř bez naši malou slečnu moc důležitého, myslela jsem si. vody, bylo veliké nebezpečí infekce, a tudíž ohrožení Mýlila jsem se. života dítěte. Byla jsem odeslána do nemocnice „Já bych chtěla, aby spadla škola, zubař a kostel,“ řekla v Jihlavě. Lékař, který mě vyšetřoval, vše potvrdil. docela vážně a nečekajíc na odpověď vrátila se zpátky Byl čtvrtek večer, v neděli musím děťátko porodit. k pohádkové knížce, kterou si právě prohlížela. Lžička Váha 900 g! Ještě téhož večera jsme byli převezeni na s kaší zůstala trčet na poloviční cestě. Cože to má Kliniku péče o matku a dítě v Praze–Podolí. Střídaly spadnout? Škola, to bych docela chápala, to jsem si se u mne pocity strachu, beznaděje, ale také jedné přála v jejím věku taky a se mnou určitě občas každý, veliké pravdy. Jsme v rukou Božích. Jen On může kdo tam denně musel. vše a jen On pomůže. Celou cestu z Jihlavy do Prahy Zubař, to bych také pochopila, i když máme moc jsem promodlila. Já, která měla vždy plno jiné práce hodného pana zubaře, přece jenom to nedávné vrtání – všechno muselo být hotové a teprve pak byl čas na dvou Kristýnčiných zoubků bylo bolestivé. A ještě Pána – jsem zjistila, že je to přesně naopak! První je tam byl ten kostel. Obě starší holky si procházely modlitba. Jen v ní a díky ní dostaneme sílu vydržet obdobím, kdy se jim vůbec, ale vůbec nechtělo v neděli všechno. V sanitce jsem cítila Boží přítomnost. Uklid- do kostela. Vzpomínám si na své pocity v dětství, kdy nila jsem se. Najednou jsem věděla, že buď Pán udělá se u nás nediskutovalo, jestli se v neděli do kostela ten zázrak, že to děťátko donosím, nebo nám všem jde nebo nejde. I když jsem tam všemu nerozuměla dá sílu postarat se o tak malého drobečka. Na klinice a nudila se tam, nikdy mě ani nenapadlo, že bych si v Praze potvrdili diagnózu z Jihlavy. Děťátko dostane postavila hlavu. přese mě kortikoidy na vyvinutí plic a já antibiotika Poobědvali jsme, poděkovali Bohu za jídlo, dali se do proti infekci. V neděli porod. pravidelného sobotního úklidu. Dřív, než si s KristýnByla jsem na pokoji sama, za okny zeď Vyšehradu. kou promluvím, chci trochu přemýšlet, jak jí vysvětlit, Najednou jsem měla tolik času na Pána a setkání co ani moc vysvětlit nejde. Jak jí předat to, co bych jí s ním. Jen mi chodily SMS o modlitbách našich blíz- tak ráda předala, jak jí povědět, že život bez víry, bez kých, přátel a modlitebního společenství vedeného Boha by byl prázdný... Jakým způsobem osmiletému P. Gorazdem z Kostelního Vydří. Plně jsem prožívala, dítěti vysvětlovat, že člověk potřebuje někde načerpat že „Pane, s Tebou všechno, bez Tebe nic.“ A stejně sílu, položit všechny svoje starosti, ale také poděkovat, nejdůležitější je spása naší duše. Všechno ostatní, chválit a oslavovat Boha, který je smyslem celého radost či bolest, na tomto světě je jen dočasné! Bůh našeho života? Jak srozumitelně předat dítěti tu touhu a naše směřování k němu je alfou i omegou našeho po setkání s někým vzácným a zároveň blízkým... života zde na zemi. S mojí přítelkyní jsme se nezávisle Sama jsem si to prožila v dospívání, kdy jsem si musela na sobě modlily ke krvi Ježíšově, aby mou krev očistila pravdivě zodpovědět: Komu věřím? Jak poctivě žiju od vší infekce, která by ublížila děťátku, a ke Kristově podle toho, v co jsem uvěřila? Jaký má smysl můj život, vodě, která vytryskla z jeho boku, aby doplnila vodu víra... Naši Kristýnku to také čeká, stejně jako naše obklopující mé děťátko. Zázraky se dějí, milé mamin- další dvě holky, které se snažíme vést k Bohu. Jednou ky! Už páteční ultrazvuk potvrdil, že děťátko má vody se budou muset samy rozhodnout, jakým směrem se kolem sebe přiměřeně. Sobotní odběr krve vyloučil vydají, zda v jejich životě bude pro Boha místo. Tady jakoukoliv infekci. Nebeská Matička, sv. Josef a sv. nepůjde nic lámat přes koleno, tady nejde donutit... Norbert se za nás přimlouvají a ochraňují nás! A mně jako mámě nezbude nic jiného, než kleknout Tu neděli, 8. ledna 2006, jsem nakonec rodit nemu- a prosit Boha, aby je nikdy neopustil a vedl si je k sobě, sela. Náš Štěpánek se narodil až 30. dubna – taky i přes jejich pády, i přes selhání.. v neděli, s porodní váhou 4 500 g a 56 cm. To vše jistě A já ten Jeho plán, který má s našimi dětmi, budu k oslavě Krista a k ponaučení jedné maminky – mě muset respektovat a věřit Mu, že si je vede, i když té – že zázraky se dějí po celém světě a že nejvyšší síla je cestě třeba nebudu rozumět. Věřím Mu, že je bezpečně a bude v modlitbě. provede všemi nástrahami, lákadly, vším, co je bude Štěpánek byl pokřtěn 23. července a jeho křestní chtít zotročit... a kdyby třeba ty moje děti padly až na jméno je Josef, jako poděkování sv. Josefovi a mému dno, bude tam i Bůh, aby jim pomohl vyhrabat se ven... zemřelému dědečkovi za jeho přímluvy. věřím Ti, Pane, věřím. Jana Ch. Ilčik - z měsíčníku Modlitby matek
K zamyšlení y V každém lidském životě Dříve nebo později narazíš hlavou na ošklivý příčný trám, který z tvého života udělá kříž. Onemocníš. Jsi nešťastný. Zemře ti milovaný člověk. Tvé životní plány se zkříží. Jsi podvedený, ponechaný na holičkách vlastním mužem, vlastní ženou. Všechno jako by se proti tobě spiklo. Jsi vyřízený. Nemůžeš dál. tento příčný trám může mít všechny podoby i rozměry. Nebere vůbec žádný ohled na titul, společenské postavení, na jméno a vážnost, ani na tvou objemnou peněženku, ani na známosti a úspěchy. Jsi šťastný, všechno báječně klape. A naráz… tenhle hrozný příčný trám. Může se pro tebe stát velkým utrpením, že zdrcený a zničený pod ním budeš toužit po smrti. Kříž je realita v každém lidském životě. Ale čím dále tím méně lidí ho chápe. Neberou ho na sebe, nepřijímají jeho tíhu. Mnozí se hroutí. Neurologové a psychiatři mají čím dál tím víc práce. Nemáš jinou volbu! Buď svůj kříž poneseš, nebo tě zničí. Ale ty ho můžeš nést jen tehdy, když se naučíš chápat smysl a poslání kříže. Kříž tě také může osvobodit od věcí, které hrozí, že tě zadusí. Může tě také vyléčit z tvé prostřednosti. Je jako anténa, skrze kterou můžeš přijmout Boží poselství. To tě sice nezbaví tvého utrpení, ale zabrání, aby tvé utrpení bylo neplodné a nesmyslné. Tak se můžeš opět stát člověkem a může se i stát, že: uvidíš všechno jinak a lépe očima, které plakaly. Phil Bosmans – Nezapomeň na radost
STRANA 3
Znám tvou bídu, tvé zápasy… Stačí si přečíst Ježíšova slova, která zapsala sestra Faustyna, abychom pochopili, že Bůh se stále sklání k lidem a prosí o jediné: „Miluj mě, jaký jsi.“ Znám tvou bídu, tvé zápasy, trápení tvé duše, slabosti tvého těla. Vím i o tvé zbabělosti, o tvých poklescích, ale navzdory tomu ti říkám: „Dej mi své srdce, miluj mě, jaký jsi!“ Jestli čekáš, že se musíš stát andělem, abys získal moji lásku, nikdy mě nebudeš milovat. Miluj mě takový, jaký jsi! V každém okamžiku, v každé situaci, ve které se nacházíš, v zeleni, nebo na poušti, v důvěře i nedůvěře, miluj mě, jaký jsi! Chci lásku tvého srdce, protože jestli budeš čekat, až budeš dokonalý, nikdy mě nebudeš milovat. Dítě moje, dovol mi milovat tě: chci tvé srdce. Chci tě milovat takového, jaký jsi, a přeji si, abys i ty miloval mě takový, jaký jsi. Chci vidět z hloubky tvé bídy vystupovat tvou lásku! Chci jedinou píseň tvého srdce, nepotřebuji tvé vědomosti a tvůj talent. Jen jedno je pro mě důležité, vidět tě pracovat s láskou! Dnes stojím na prahu tvého srdce jako prosebník – já, Král králů. Klepu a čekám. Pospěš mi otevřít! Neodvolávej se na svou bídu! Netrap se tím, že nemáš žádné ctnosti – já ti dám své. Když se budeš trápit, dám ti svou sílu. Když mi daruješ svou lásku, dám ti tak mnoho, mnohem více, než si dovedeš představit. Mysli pořád na to, abys mě miloval, jaký jsi. (podle knížky Margarety Binderové: Neboj se usnout, Silvie)
Skautská hlídka
STRANA 4
Pašeráci
První oddíl skautek
I když poletovaly vzduchem sněhové vločky, vyrazili junáci do čarokrásné přírody, kterou oslavuje spousta vnímavých lidí, na kterou básníci skládají hymnus, kde i junáci žasnou v tomto velebném chrámě nad důmyslností jejího Tvůrce. Únor byl teplý a objevovaly se už kvetoucí jívy, jehnědy na lískách i osikách. Příroda se pomalu probouzela ze zimního klidu. Radost bylo pohledět i na záplavu sedmikrásek – chudobek, které kvetou snad i pod sněhem. Když junáci po čvachtajícím mechu dorazili na lesní mýtinu, dohodli se, že si letos poprvé zahrají známou a oblíbenou hru na pašeráky. Rozdělili se na dvě skupiny. Pašovat se bude signalizační praporek a vábnička na bažanty. Celníci se šli rozestavit po lese, pašeráci si rozdělili úlohy a radili se, jak si budou pomáhat. A už se ozvala píšťalka na zahájení hry. A netrvalo to dlouho, ozval se Čumilův výkřik: „Stůj!“ To se musí pašerák zastavit a nechat se prohledat. První obětí byl Bobo, kterého začli celníci prohlížet. Whab toho využil a opatrně postupoval dopředu. Vtom spatřil Floka, jak běží přímo k němu. Ulehl pod smrček. A už těžká bota Flokova mu šlápla na nohu. Stěží zadržel výkřik, ale Flok běžel dál, zřejmě asi někoho zahlédl. Whab se opatrně zvedl a už viděl cestu, kde byl cíl. Nedbal opatrnosti a v tom se od silného dubu odlepila postava Haryho, který ho chytil za bundu a křikl „Stůj!“. Prohlídka byla důkladná. Všechny kapsy, i podkolenky a do bot se Hary díval, dokonce musel Whab svléci košili, ve které měl z vnitřní strany přistehovaný pašovaný šátek. „Nic u sebe nemáš, nechám tě běžet,“ prohlásil Hary a Whab tváře se lhostejně odklusal šťastně do cíle. I Širchánovi, který pašoval vábničku, se dařilo. Zamotal ji do kusu uschlé trávy a když ho hlídka zastavila, upustil chuchvalec na zem. Když u něj nic nenalezli, vrátil se a bez obtíží dopravil vábničku na místo určení. Bylo to těsně před ukončením hry. Pašeráci vyhráli. Potom šla družina Vyder vařit oběd, všichni se těšili na řízky. Lišáci šli cvičit na louku hod bumerangem. Vůdce ho vybalil z batohu, přiznal, že hod ještě dobře nezvládá, a pak, když se hoši rozestoupili, aby je to neuhodilo, rozmáchl se a bumerang se zasvištěním vyletěl do vzduchu, bedlivě všemi sledován. Letě stále ve výši asi půl druhého metru nad zemí, pak se zvedl a za jásotu všech se vracel zpět. Ne sice do rukou vůdce, ale nedaleko od něj přistál na zem. Pak házeli se střídavým úspěchem i ostatní. Přišel k nim i hajný se svým psem Barykem. Pak se všichni vyhládlí odebrali k obědu. Ale co nevidí? Kuchaři se odběhli napít ke studánce a Baryk právě do sebe soukal poslední řízek. Ale co, i bramborový salát a zeleninová polévka jim nakonec stačila k utišení J. K. Baby hladu.
Už na podzim r. 1908 založila slečna Argillová v Glasgow (Skotsko) oddíl „girl scouts“. Setkávaly se v jedné stodole. O rok později byly přičleněny k oddílu skautů. Skauting původně měl být pouze pro chlapce, ale děvčata se nedala. Baden Powell v r. 1908 napsal: „Dostal jsem několik velmi dojemných dopisů od děvčat, která se mne ptala, zda by směla sdílet radost skautského života s chlapci. Ale přirozeně, že smějí. Pokaždé se zaraduji, když slyším, že byly založeny dívčí oddíly.“ Dal jim jména „The B. P. Girl Guides“. Slovo „Guide“ (průvodce nebo průvodkyně) znamená každého, kdo v sobě spojuje všechny tyto schopnosti spojené s pílí, s pochopením pro lidi a zdravým sebevědomím. Úředně tedy vzniklo dívčí skautské hnutí v lednu 1910. Pro předsednictví dokázal B. P. získat svou sestru Agnes. Ta získala pár yen pro organizační výbor a pustila se do práce.
Motto:
„Jen se neber tak vážně, Jeníku,“ zdálo se Janu XXIII., že mu řekl anděl…
„Konečně se v klubovně ohřejeme,“ libuje si Kamzík. „Koupil jsem dva metráky uhlí.“ – „Kde jsi vzal peníze, vždyť je pokladna prázdná,“ diví se družina. „Prodal jsem kamna,“ vysvětluje Kamzík. „Kopčine, ty jsi takový chytrý chlapec, jak to, že jsi neudělal zdravotnický kurz?“ – „Já jsem totiž řekl, že pro zastavení krvácení použiji anakondu.“ „Jak se, Pifíku, řekne bumerangu, který se nevrátí?“ – „Klacek.“ „Fredy, mně se zdálo, že jsem od tebe dostal stokorunu.“ – „No, že jsi to ty, tak si ji můžeš nechat.“ „Tome, v novinách jsem četl, že v Americe zase řádí tornádo. Nevíš, co to je?“ – „No, to ti je takovej šíleně vzteklej vítr.“ Fredy zálesák radí: „Co musíš udělat dnes, odlož na pozítří a máš dva dny volna.“ „Tak kampak, kampak?“ ptá se bodrý venkovan znaveného turisty. „Nikam, strýcu, nikam.“ – „Tak to abyste šel tudydle, to je o hodně blíž.“
Zprávy Kdo by rád se skauty na tábor, je nejvyšší čas, aby se přihlásil do některého z katolických oddílů, aby se sžil s kolektivem a nepřipadal si tam jako cizí. Hoši 7 – 11 let mohou přijít každý pátek od 15 – 16.30, děvčata od 7 – 11 let každý čtvrtek od 16 – 17.30. Skautky přijímáme od 12 – 15 let každý pátek od 16 – 17.30, skauti rovněž od 16 – 17.30. Klubovna je na konci Ruské ul. č. 1373. Oslava Dne sesterství bude zahájena mší sv. v chrámu na Jejkově v 9 hod. Karneval světlušek a vlčat plný soutěží a her se líbil a účastníci si odnesli spoustu cen za své výkony. Na podobné soutěže se mohou těšit děvčata na březnové Miss Rikitan světluška 2007.
Jsme mezi Vámi A máme tu plesovou sezónu Ples je společenská událost, kde se potkávají mladí i staří a také přátelé a známí, co se třeba celý rok neviděli. K určitému druhu plesů, mohu-li to tak říci, patří stužkovací ples maturantů. A právě jeden z nich se konal 19. ledna v budově Fóra. Byl to stužkovací ples oktávy a zároveň reprezentační ples katolického gymnázia. Sál byl plný, nikde nebylo prázdného místečka. Taneční parket ožil páry téměř všech věkových kategorií. V předsálí postávaly hloučky bývalých i současných studentů a bavili se o škole, o tom, co dělají a také vzpomínali na to, jak studovali na katolickém gymnáziu. Mezi nimi se pohybovali učitelé, třásli si se studenty rukou a vyptávali se, jak se jim daří. Pomocnou ruku v podobě šatnářů a různých pomocníků podali mladší studenti gymnázia. I oni totiž vědí, že za pár let je čeká to samé – pasování na maturanta a nový krok do života. Nechybělo samozřejmě předtančení, tentokráte v latinskoamerickém rytmu a poté ve stylu hip hop. Po stužkování a šerpování si oktaváni připravili prezentaci fotek. Vedle svých současných fotografií z nejrůznějších akcí jsme mohli vidě i ty černobílé, kde jim nebylo víc, než tři roky. Kdo si zakoupil lístky do tomboly, mohl vyhrát poměrně hodnotné ceny. Čtrnáct nejlepších výher bylo předáno těsně po půlnoci. Snad hříčkou osudu je to, že hlavní cenu – prase, vyhrála třídní učitelka Hana Kopecká. A tak věřím, že to dopadne jako před dvěma roky na našem stužkováku. Prase vyhrála spolužačka. Hned po maturitě jsme se všichni i s učiteli sešli na opékání prasete. Fru
Malé zamyšlení
STRANA 5
Církevní humor Proč Bůh nemá titul CSc.? 1. Má jenom jednu známou publikaci. 2. Ta je v hebrejštině. 3. Nejsou v ní odkazy na další prameny. 4. Nebyla publikována ve známém vědeckém časopise. 5. Mnozí pochybují o tom, že ji napsal osobně. 6. Je nutno přiznat, že je známá po celém světě - ale co dělal potom? 7. Jeho schopnost týmové práce je velmi omezená. 8. Ostatním vědcům se nepodařilo zopakovat jeho experimenty. 9. Nepožádal etickou komisi o souhlas s experimentováním na lidech. 10. Když se mu jeden pokus nevydařil, pokusil se zahladit stopy utopením pokusných objektů. 11. Jedince, kteří se nechovali podle očekávání, vyřadil z pokusného souboru. 12. Nechodil do přednášek - jenom vzkázal studentům, co si mají prostudovat. 13. Nechal za sebe učit svého syna. 14. První dva studenty vyhodil, protože se naučili něco navíc. 15. I když má jen 10 požadavků, většina studentů v praktickém testu propadne. 16. Konzultace poskytuje jen velmi zřídka, a to ještě na vrcholku hory. autor neznámý
Dokončení ze str.1
k Mezinárodnímu dni nemocných (11. února) a) nesmírná láska Boha Otce, který tak miloval svět, že mu dal svého jednorozeného Syna; b) poslední cíl člověka, kterým je poznávat a milovat Boha a sloužit mu objevováním jeho tajemné přítomnosti v bratru žijícím vedle nás, i když je zraněný a znetvořený, chudý nebo poutník, hladový nebo žíznivý. Je to nové, vznešené zjevení, které Pán zahaluje do obrazů skrytého pokladu, drahocenné perly, svatebních šatů, ovoce stromu, oleje, který má stále hořet v lampě, jíž je srdce člověka, do podivuhodného podobenství o milosrdném Samaritánovi nebo do líčení posledního soudu na konci časů (R. Messina). Ti, kdo se učí prožívat své nemoci s trpělivostí a ve spojení s Kristem, mohou objevit jejich duchovní význam. Nemoc, která jinak člověka ponořuje do zoufalství a skepse, se tak proměňuje v nástroj vnitřní očisty a spojení s výkupným utrpením Pána Ježíše. Svatý Pavel píše: „Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle… A proto neklesáme na mysli. Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy. (2 Kor 4,10.16-17) Aby nemocný a trpící křesťan dokázal snášet obtíže, které na něho doléhají, potřebuje spojení s Pánem Ježíšem (modlitba, svátosti) a solidaritu svých bližních (modlitba, rozhovor, povzbuzení i konkrétní pomoc). Na závěr odkaz na jednu zajímavou publikaci: R. Messina, Dějiny charitativní činnosti, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005. Jiří Plhoň
STRANA 6
Co se děje ve farnostech Prodejna Benedictus na Petrově Na Petrově zahájí provoz prodejna klášterních produktů Benedictus
Ojedinělý specializovaný obchod klášterních produktů, mešních vín a klášterních piv v České republice s názvem Benedictus (= požehnaný) bude slavnostně otevřen v pondělí 15.1. ve 13.30 hodin ve spodním traktu budovy Petrov 1 (vchod z ulice Petrské). Brno: Na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde jsou klášterní výrobky vyhledávány a ceněny, nemá prodej těchto produktů v České republice tradici.. Přitom by se většina z nich dala charakterizovat slovy zdraví a kvalita. Jsou vyráběny řemeslně, v malých množstvích a ne za účelem dosahování zisku. V supermarketech je nikde nenajdete... Nová prodejna Benedictus se specializuje na prodej klášterních výrobků z českých i zahraničních klášterů. Součástí života v klášteře není pouze modlitba a rozjímání, ale podle starobylé tradice a hesla Ora et labora (= modli se a pracuj – heslo sv. Benedikta a řádu, který založil) také starost o vlastní živobytí. V minulosti to byli právě řeholníci, kteří do našich zemí přinášeli nové způsoby a metody nejen zemědělské produkce. Život v klášterech má svůj pevný řád a rytmus, jehož součástí je i řemeslná práce, která je pokračováním modlitby a rozjímání a slouží k získání prostředků pro další fungování jednotlivých komunit. Každý klášter dospěl na základě zkušeností a staletého vývoje k vlastní výrobě, která odpovídá jak zaměření, tak lokalizaci konkrétního kláštera. Prodejna v areálu brněnského Petrova nabízí v tomto smyslu skutečnou přehlídku klášterních produktů. Najdeme zde výrobky prozatím z patnácti klášterů ve více než 300 druzích a nabídka se bude nadále rozšiřovat.
Církevní humor V kostele byla vyloupena pokladnička. • Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo: „Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.“
Milovníky zdravé výživy zaujmou biopotraviny v široké škále od müsli, po marmelády a kompoty i z exotického ovoce, chybět nebudou sojové výrobky, ovocné štávy, biokáva, biokakao, sušené ovoce, houby, sýry a další. Najdeme zde i vynikající hořčici francouzského typu z kláštera trapistů v Novém Dvoře. Skutečné “zdraví z lékárny Boží” představují vitamíny, čaje na konkrétní nemoci, kapky, masti, krémy a další produkty z klášterů provozujících nemocnice. Znalce vína nadchnou unikátní kolekce mešních a košer vín od pověřených výrobců v ČR, doplněné o soubory vín ze Svaté země a dalších zahraničních klášterů, včetně světoznámého brandy z Klosterneuburgu. Ojedinělý soubor trapistických piv z produkce belgických klášterů je doplněn českými klášterními pivy premonstrátů z Želiva. Bylinné likéry od sester z Doksan pak jen doplní představu o skutečně exkluzivním pití, ke kterému dále patří benediktinská Klášterní oficína a sestava jejich bylinkových sirupů pro široké použití. Mezi klášterní produkty patří také například keramika - v tomto případě z Galerie Karmel Bosých karmelitek v Praze. Od března bude provoz rozšířen ještě o čajovnu a komunitní centrum. Prodejna se nachází v suterénu objektu Národní kulturní památky Petrov 1 - vchod z ulice Petrské a otevírací doba je pondělí - pátek od 9.00 do 17.00 hodin. Další informace: vedoucí prodejny Marie Mezuláníková, mobil: 736 659 300. www.klasterniprodukty.cz
Pro ty, kteří spolu chodí a o manželství uvažují pořádá komunita Emmanuel v Brně na jaře a na podzim víkendová setkání s názvem
CHODÍME SPOLU A CO DÁL? Setkání zahrnuje společné chvály, přednášky, adoraci, sdílení ve skupinkách, mši sv., případně individuální rozhovory. Přednášet budou manželské páry z Komunity. Poplatek 250 Kč zahrnuje ubytování, stravu a režii.Víkend je určen pouze pro páry. Nejbližší termín je 24.2. - 25.2. 2007 na Lidické 24, v Brně. Začátek v 9.00 h, prezentace od 8.30 h. Přihlášky na adrese:
[email protected] a nebo na tel. 516 463 881. Další informace jsou k dispozici také na webové adrese www.emmanuel.cz .
STRANA 7
Co se děje ve farnostech Modlitba za diecézi Všemohoucí Bože, děkujeme ti za všechny dary a milosti, kterými jsi zahrnul nás i předcházející generace naší diecéze. Prosíme tě, pomáhej nám, ať v rozdílnosti našich služeb zůstaneme věrni svému poslání stávat se uprostřed dnešní společnosti znamením a darem tvé lásky. Dej, ať jsme pevně spojeni s Kristem a navzájem mezi sebou, aby tě skrze nás ostatní poznávali - jako Otce a záruku naplnění smyslu života. Na přímluvu Panny Marie, Matky církve, patronů svatého Petra a Pavla, i všech dalších světic a světců spojených s brněnskou diecézí i s celou církví o to prosíme skrze Krista, našeho Pána. Amen.
Poutě 2007 12. 5. Brno – pouť děkanátu k 230. výročí založení brněnské diecéze. Program: mše sv. v katedrále, návštěva brněnských chrámů, odp. zájezd do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Odjezd v 7.00 hod. od Úřadu práce, cena 160,- Kč. 19. 5. Přibyslavice – pouť dětí a mládeže. Odjezd a cena budou upřesněny. 16. 6. Jaroměřice u Jevíčka – Kalvárie – Cholina – Pouť k Panně Marii cholinské, Javoříšské jeskyně, případně hrad Bouzov. Odjezd v 6.30 hod. od Úřadu práce, cena 240,- Kč. 25. 8. Mariazell – tradiční farní pouť. Odjezd v 5.00 hod. od Úřadu práce, cena 300,- Kč. 8. 9. Mariazell – pouť u příležitosti návštěvy sv. Otce. Odjezd v 5.00 hod. od Úřadu práce, cena 300,- Kč. 8. 9. Přibyslavice – tradiční pěší pouť. Odchod ve 14.00 hod. od baziliky sv. Prokopa. Přihlášky denně po ranní mši sv. v sakristii kostela sv. Martina v Třebíči u L.Bublanové.
Duchovní obnova manželů Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně nabízí manželským párům „Duchovní obnovu manželů“, jako přípravu na nadcházející Velikonoce. Uskuteční se o víkendu 23.-24. 3. 2007 v rekreačním středisku Zámeček Hodonín. Začíná v pátek večeří a končí v sobotu večeří. Setkání nabízí manželům poodstoupení od denních starostí, prostor k zamyšlení nad svým vztahem k Bohu i svým nejbližším. Během duchovní obnovy mají manželské páry příležitost k účasti na mši svaté, svátosti smíření nebo osobním rozhovorům s knězem. Termín: Místo: Téma: Vede: Ubytování: Strava: Doprava: Cena: Přihlášky:
Hodonín 23.-24. 3. 2007 rekreační středisko Zámeček Prožívání svátostí v manželství P. Mgr. M. Vařeka – vojenský kaplan manželský pár ve vlastním pokoji plná penze vlastní 1.060 Kč/pár/pobyt písemně nebo telefonicky do 28. února 2007 na adresu: Dana Chaloupková, Centrum pro rodinu a sociální péči, Josefská 1, Brno 602 00 Telefon: 542 21 74 64 e-mail:
[email protected]
Milé sestry, milí bratři, srdečně Vás zveme na další EFFATHU, která se koná 17.2.2007 v 8.45 hod. v kostele sv. Martina. Naše pozvání přijal P. Zdeněk Fučík, který nás povzbudí promluvou na téma: „RADOST“ a na závěr udělí novokněžské požehnání. P. Zdeněk Fučík se vyučil truhlářem. Ve 25 letech byl přijat na Biskupské gymnázium v Brně. Po jeho absolvování vystudoval Teologickou fakultu v Olomouci. Jáhenskou službu konal v Letovicích. Nyní je ustanoven do Mikulova. Program: 845 Zahájení, informace 855 Desátek sv. růžence 900 Mše svatá (P.Zdeněk Fučík) 1000 Chvály, díky, vzývání Ducha sv., svědectví 1030 Promluva na téma „RADOST“ (P. Zd. Fučík) 1130 Adorace 1200 Přímluvy ve skupinkách 1240 Agapé (kdo můžete, přineste s sebou, prosíme, drobné občerstvení na společný stůl) Těšíme se na Vás, péče o děti zajištěna. Sdružení Ageus
STRANA 8
Aktuality Osobnosti diecéze (2)
Jan Sarkander (1576-1620) kněz-mučedník. V Brně přijal jáhenské (1609- kostel Nanebevzetí Panny Marie – u jezuitů) i kněžské (1609-Petrov) svěcení. Papežem Janem Pavlem II. byl roku 1995 v Olomouci svatořečen. Je uctíván jako patron zpovědníků. Zdislava z Lemberka – (asi 1220-1252) – rodačka z Křižanova, matka čtyř dětí, obětavá pomocnice potřebným. V Olomouci roku 1995 prohlášena papežem Janem Pavlem II. za svatou. Je uctívána jako patronka rodin. Jan Kapistrán (1386-1456) – italský mnich z řádu přísných františkánů, jeden z nejproslulejších kazatelů své doby nazývaný apoštol Evropy. Kapistrán kázal roku 1451 také v Brně. Na jeho počest byla později pojmenována kamenná kazatelna na severní straně katedrály jako „kapistránka“. Vojtěcha (Antonie) Hasmandová (1914-1988) – dlouholeté generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě-Hradišti, žena neobyčejné věrnosti řeholním zásadám, radostné zbožnosti i odvážné práce pro církev v době totalitního režimu. Ve Vatikánu probíhá proces jejího blahořečení. Martin Středa (1587-1649)- jezuitský kněz a později provinciál, jehož vroucí modlitby a neutuchající víra v dobrý konec posilovaly odvahu a statečnost obránců města Brna v době třicetileté války. Roku 1645, v den Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, byla mnohonásobná přesila švédských vojsk definitivně poražena. Na počest tohoto vítězství se každoročně slaví Den Brna. Jan Bula (1920-1952) – kněz-mučedník. Jedna z obětí tzv. babického procesu totalitního režimu v padesátých letech minulého století. V r. 2004 v Brně biskup Vojtěch Cirkle zahájil diecézní fázi procesu jeho blahořečení. Tomáš Týn (1950-1990) – kněz dominikánského řádu, brněnský rodák. Většinu života prožil v italské Boloni. Když byl roku 1975 v západním Německu svěcen na kněze, nabídl svůj život Bohu jako oběť za svobodu pronásledované církve v České republice. Zemřel krátce po pádu totalitního režimu v lednu roku 1990. V únoru 2006 byla v boloňské bazilice sv. Dominika zahájena diecézní fáze procesu jeho blahořečení. František Sušil (1804-1868)- kněz, básník, překladatel, jeden z nejvýznamnějších sběratelů moravských národních písní, autor řady zpěvníků. Jeho sbírka tvořila neuvěřitelných 2361 písní světského i náboženského charakteru, tříděných podle námětů a žánrů, zaznamenaných v nářečí toho kterého kraje.
Jan Zahradníček (1905-1960) - básník, překladatel a publicista, nejvýznamnější básník české duchovní poezie 20. století. V roce 1962 byl za velezradu odsouzen ke třinácti letům žaláře. Jeho redakční působení v Brně připomíná pamětní deska na domě, kde sídlila redakce Akordu (nároží ulice Starobrněnské a Šilingrova náměstí). V zahradách pod Petrovem byl na památku jeho mimořádného básnického díla i bolestného osudu odhalen pomník. Jiří Josef Camel (Kamel) (1661-1706), jezuita, brněnský rodák významný botanik, který má trvalé místo v dějinách světové farmacie jako objevitel nových léčiv i jako lékárník.
Pravidelné měsíční poutě Nový Jeruzalém
Za obnovu víry v našem kraji v kostele Panny Marie Nanebevzaté ve Vranově n/D, vždy 15. v měsíci říjen – březen v 1700 • duben – září v 1800 Kázání na téma: Žité evangelium - o. M. Plíšek: leden, květen, září Svatost - o. Nik - J. Richter: únor, červen, říjen Knihy Bible - o. P. Zahradníček: březen, červenec, listopad Svatí - o. M. Dunda: duben, srpen, prosinec
Stálý pořad bohoslužeb Jejkov PO
-
ÚT
1800 00
ST ČT PÁ SO NE
Svatý Martin
15
Bazilika
715
1800
715
1800
00
7
7 , 16 pro děti
1800
700
1800
800
00
15
18 pro děti 700 30
7 ,9
1630
7
1800 00
00
30
8 , 10 , 18
800 00
00
7 , 10 00
Díky všem, jejichž přičiněním vyšlo toto číslo. Příští NS vyjde v neděli 4. března 2007. Příspěvky zasílejte do pondělí 29. února 2007 na:
[email protected] NAŠE SPOLEČENSTVÍ vydává FiBox s. r. o. Registrováno Okresním úřadem v Třebíči pod značkou MK ČR E11637. Vychází jako měsíčník vždy 1. neděli v měsíci nákladem 620 výtisků. Redakční rada: Marie Daňhelová, P. Jiří Dobeš, Marie Doležalová, František Fiala, Lída Mayerová, Helena Pacnerová, Míla Šebelová, manželé Tomkovi. Sazba a tisk FIBOX s. r. o. Příjem příspěvků do pondělí před 1. nedělí v měsíci na adrese: FIBOX s. r. o., Janouškova 20, 674 01 Třebíč, tel.: 568 840 036, fax 568 841 037, e-mail:
[email protected].