Specifika výživy těhotné ženy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence

Žaneta Klimentová

Specifika výživy těhotné ženy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Bc. Renata Hrubá

Olomouc 2012

ANOTACE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Název práce: Specifika výživy těhotné ženy Název práce v AJ: Nutrition specifics of pregnant woman Datum zadání: 2012-01-27 Datum odevzdávání: 2012-05-02

Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence

Autor práce: Žaneta Klimentová Vedoucí práce: Bc. Renata Hrubá Oponent práce: Mgr. Štěpánka Bubeníková

Abstrakt v ČJ: Bakalářská práce je zaměřena na specifika výživy těhotné ženy. Podává ucelený přehled nejdůležitějších živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků, které jsou významné v období těhotenství. Jedním z cílů práce je popsat i nevhodné stravování a s tím související onemocnění. Rovněž se zmiňuji o problematice vegetariánství v období těhotenství a negativním vlivu návykových látek na zdravý vývoj plodu.

Abstrakt v AJ: My bachelor diploma thesis is focused on summary of the most inportant nutrients, vitamins, minerals and trace elements which are important during pregnancy. One of the aims of this bachelor diploma thesis is to describe unsuitable eating and related disorders. I also mention about the issue of vegetarianism during pregnancy and negative effect of addictive substances on the healthy development of the fetus.

Klíčová slova v ČJ: těhotenství, zdravá strava, návykové látky, vegetariánství, složky potravy

Klíčová slova v AJ: pregnancy, healthly food, addictive substances, vegetarianism, food components

Rozsah: 36 stran

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma specifika výživy těhotné ženy vypracovala samostatně na základě odborných článků.

Olomouc 2. května 2012 --------------------------podpis

Děkuji Bc. Renatě Hrubé, vedoucí bakalářské práce za poskytování cenných a odborných rad při zpracování bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................8 PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH POZNATKŮ................................................11 1

VÝŽIVA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ......................................................11

1.1

Obecné poznatky o výživě těhotných žen ....................................................11

1.2

Nepříznivá dopad při konzumaci nevhodné výživy .....................................12

1.2.1

Poruchy gastrointestinální..........................................................................12

1.2.2

Poruchy příjmu potravy (podvýživa – obezita)..........................................13

1.2.3

Poruchy ledvin a jater.................................................................................13

1.2.4

Porucha snášenlivosti fyzického a psychického stresu ..............................13

2

ZÁKLADNÍ ŽIVINY V TĚHOTENSTVÍ .................................................14

2.1

Sacharidy ......................................................................................................14

2.2

Proteiny.........................................................................................................15

2.3

Lipidy ...........................................................................................................16

2.4

Působení kyseliny dokosahexaenové ...........................................................18

3

VITAMÍNY V TĚHOTENSTVÍ ................................................................19

3.1

Obecné poznatky o vitamínech v těhotenství ..............................................19

3.2

Vitamín A .....................................................................................................20

3.3

Vitamín C .....................................................................................................20

3.4

Vitamín D .....................................................................................................21

3.5

Vitamín E......................................................................................................22

3.6

Kyselina listová (vitamín B9) ......................................................................23

3.7

Vitamín K .....................................................................................................24

4

MINERÁLNÍ LÁTKY, STOPOVÉ PRVKY V TĚHOTENSTVÍ ..........25

4.1

Vápník ..........................................................................................................25

4.2

Železo ...........................................................................................................26

4.3

Hořčík ...........................................................................................................27

4.4

Jód.................................................................................................................27

4.5

Zinek.............................................................................................................28

5

NÁVYKOVÉ LÁTKY V TĚHOTENSTVÍ ...............................................29

5.1

Užívání opioidů v těhotenství ......................................................................29

5.2

Užívání sedativ v těhotenství .......................................................................29

5.3

Kofein, nápoje a umělá sladidla v těhotenství..............................................30

5.4

Dopad alkoholu na těhotenství .....................................................................31

5.5

Kouření v těhotenství ...................................................................................33

6

VEGETARIÁNSTVÍ V TĚHOTENSTVÍ .................................................35

6.1

Poznatky o vegetariánství v období těhotenství ..........................................35

6.2

Výhody vegetariánství..................................................................................35

6.3

Nevýhody vegetariánství ..............................................................................35

6.4

Důležité látky, které vegetariánky nepřijímají ve stravě ..............................36

6.4.1 Nedostatek vitamínu B12...........................................................................36 6.4.2 Nedostatek vápníku....................................................................................36 6.4.3 Nedostatek železa, zinku, jódu ..................................................................36 6.4.4 Nedostatek n-3 polynenasycených mastných kyselin ................................37 6.4.5 Nedostatek energetického příjmu ..............................................................37 7

NEGATIVNÍ PROJEVY SOUVISEJÍCÍ S NEZDRAVOU VÝŽIVOU TĚHOTNÉ ŽENY.........................................................................................38

7.1

Zvracení v těhotenství .................................................................................38

7.2

Nadměrné zvracení v těhotenství (hyperemesis gravidarum) ......................39

7.3

Hemeroidy v těhotenství ..............................................................................39

7.4

Zácpa v těhotenství.......................................................................................40

DISKUZE..............................................................................................................41 ZÁVĚR..................................................................................................................42 BIBLIOGRAFICKÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE .....................................44

ÚVOD Zkoumaný problém Jaké byly dosud publikovány poznatky o výživě těhotných žen? Jaké problémy mohou postihnout těhotnou ženu v období těhotenství v případě špatného stravování?

Bakalářská práce se zabývá problematikou výživy těhotné ženy. Zaměřila jsem se také na negativní vliv nevhodného stravování na těhotnou ženu, a vývoj plodu. Téma bakalářské práce jsem si zvolila ze dvou hlavních důvodů. Jednak proto, že se chci v budoucnosti jednou stát matkou a určitě bude pro mě výhodou, že budu po napsání této práce vědět, jak se mám správně stravovat, abych neublížila svému dítěti. Avšak k napsání této práce mě přiměl také fakt, že se připravuji na roli porodní asistentky, a proto určitě zužitkuji zde uvedené informace následně v praxi při péči o nastávající matky. Domnívám se, že mnoho mladých, dospívajících dívek často z důvodu nesprávné výživy přispívá ve velké míře ke své obezitě, která se následně může podílet na vzniku komplikací v období těhotenství a porodu. A proto bych jim chtěla touto práci poskytnout ucelený pohled na správné stravování, aby se vyhnuly případným potížím v období těhotenství. Práci rozčleňuji do sedmi kapitol, kde uvádím obecné poznatky, jak by se těhotná žena měla v období gravidity stravovat. V prvních čtyřech kapitolách se zabývám všeobecnými informacemi o stravování (živiny, vitamíny, minerální látky a stopové prvky), přičemž každá těhotná žena by měla vědět, že je důležité začít se správným stravováním již v období prekoncepčním. Rovněž se zde zmiňuji o možných rizicích v důsledku nevhodného stravování. Pátou kapitolu zaměřuji na problematiku návykových látek v těhotenství, kde se zmiňuji především o alkoholu a kouření v období těhotenství a možných důsledcích na vývoj plodu. Šestá kapitola zahrnuje alternativní stravování v období těhotenství, kde jsem se snažila podat ucelený přehled o vegetariánství v období těhotenství a to hlavně z pohledu o jaké důležité složky stravy je těhotná vegetariánka ochuzena. Závěrečná kapitola je věnována negativním projevům, které souvisí s nezdravou výživou těhotných žen, kde je důležité podotknout, jaké nejčastější obtíže mohou těhotnou ženu v oblasti zažívací a vylučovací soustavy postihnout.

8

Cílem mé bakalářské práce bylo podat komplexní informace o tom, jak se má každá těhotná žena stravovat, jaké jsou důležité základní živiny v těhotenství a upozornit na možné nežádoucí účinky a projevy při nesprávném stravování.

Cíle Cíl 1. Předložit poznatky o vhodném stravování těhotných žen Cíl 2. Předložit poznatky o významu důležitých živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků pro správný vývoj plodu Cíl 3. Předložit poznatky o onemocněních souvisejících s nezdravou výživou

Bibliografické citace vstupní studijní literatury HRONEK, Miloslav. 2004. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. ISBN 80-7345-013-5. MACKŮ, František, MACKŮ, Jaroslava. 1998. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 80-7169-589-0. PAŘÍZEK, Antonín. 2009. Kniha o těhotenství a dítěti. 4. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-653-3. TRČKA, Stanislav. 2009. Budeme mít děťátko. 9. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2581-9. BOWDEN, Jonny, TANNISOVÁ, Allison. 2010. 100 nejzdravějších jídel pro nastávající maminky. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2010. ISBN 978-80-7321523-1. PARKER-LITTLEROVÁ, Catherine. 2010. Průvodce těhotenstvím a porodem: vše o vašich 40 týdnech a ještě víc, na co se bojíte kohokoli zeptat. 1. vyd. Praha: Ikar, 2010. ISBN 978-80-249-1376-6. Vyhledávácí strategie Klíčová slova výživa, těhotenství, zdravá strava, stravování, zdraví, těhotná žena, těhotenství a potraviny, těhotenství a strava, vitamíny, návykové látky, vegetariánství

Vyhledávače Google.cz, Google.scholar Databáze a) BMČ (Národní lékařská knihovna ČR - Bibliographia Medica Čechoslovaca) b) EBSCO

9

c) MEDLINE – PubMed

Časopisecké zdroje Aktuální gynekologie a porodnictví ISSN 1803-9588 Časopis lékařů českých ISSN 0008-7335 Česká gynekologie ISSN 1210-7832 Gynekolog ISSN 1210-1133 Hygiena ISSN 1802-6281 Medicína po promoci ISSN 1212-9445 Postgraduální medicína ISSN 1212-4184 Praktické lékárenství ISSN 1801-6739 Prevence úrazů, otrav a násilí ISSN 1801-0261 Výživa a potraviny ISSN 1211-846X

Vyhledávací období 2002 – 2012 Celkem jsem pro svoji práci vyhledala 42 článků, z toho 23 článků v českém jazyce, 11 článků v anglickém jazyce a 8 článků jsem pro svoji bakalářskou práci nepoužila z důvodu odchýlení se od zvoleného tématu.

10

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH POZNATKŮ 1 VÝŽIVA V OBDOBÍ TĚHOTENSTVÍ 1.1 Obecné poznatky o výživě těhotných žen Hrubý píše, že zdravá výživa by se měla stát základním bodem pro těhotnou ženu a již před otěhotněním by měla dodržovat správné stravovací návyky. Hrubý ve svém článku podotýká, že aby bylo možné těhotenství označovat za fyziologické, a aby nevznikaly žádné patologie vzhledem k plodu, je nutné, aby u těhotné ženy byly splněny tři důležité faktory a to: optimální tělesná hmotnost před těhotenstvím, přiměřený přírůstek za těhotenství a správná výživa (Hrubý, 2005, s. 62). Grofová uvádí, že strava těhotné a netěhotné ženy je rozdílná. Je nepostradatelné zabezpečit, aby strava byla harmonická a pestrá a zajistila tak jak zdraví matky tak i dítěte a také snadný průběh porodu (Grofová, 2010, s. 38). Těhotná žena by měla brát na sebe i dítě ohled a měla by se tak vyvarovat jakýmkoliv dietám a hladověním, které můžou být pro ni i dítě velmi nebezpečné (Hrubý, 2005, s. 62). Kotrbová se ve svém článku zmiňuje o tom, že těhotná žena by měla do svého jídelníčku každý den zahrnout potraviny, jež jsou nezbytně nutné pro zajištění jejího zdraví, tak i pro zdraví budoucího dítěte. Tudíž by těhotná žena měla konzumovat dostatek obilovin, těstovin, pečiva a také rýži. Přičemž největší pozornost by měla věnovat právě tmavému pečivu a neloupané rýži. Jednak tyto složky blahodárně působí jako zdroj vitamínů a to zejména vitamínů z řady B a P a nepatrně také jako zdroj železa a vápníku. Také by těhotná žena neměla zapomínat na dostatek vlákniny ve stravě, aby tak předcházela zácpě (Kotrbová, 2009, s. 32). Grofová uvádí, že přírůstek hmotnosti v těhotenství se odvíjí podle toho, jaká byla výchozí hmotnost těhotné ženy před otěhotněním. U obézních matek se doporučuje přibrat maximálně 6 kg, zatímco u podvyživených i 15 kg (Grofová, 2010, s. 38). Kdežto Müllerová pohlíží na problematiku váhového přírůstku jinak. Uvádí, že optimální je přibrat za těhotenství 10-12 kg, u žen, které jsou podvyživené zhruba 14 kg a u obézních žen 4-8 kg (Müllerová, 2002, s. 647). Grofová také ve svém článku píše, že těhotná žena si může ověřit, zda má optimální váhu pomocí tzv. body mass index (BMI) (Grofová, 2010, s. 38).

11

Hrubý podotýká, že společně se zvýšením nároků na organismus v období těhotenství, dochází i k navýšení energie a to o 5-10 % (Hrubý, 2005, s. 62). Grofová ve svém článku uvádí, že energetický příjem u těhotné ženy by se měl v těhotenství navýšit a to o 300 kcal denně (Grofová, 2010, s. 38). Naproti tomu Müllerová uvádí, že „britská doporučení radí navýšení příjmu energie pouze v třetím trimestru těhotenství, a to jen o 0,84MJ (200 kcal) za den“ (Müllerová, 2002. s. 647). Grofová uvádí, že 80 000 kcal je hodnota, kterou by měla těhotná přijmout za celé těhotenství, aby byl zaručen zdravý vývoj plodu, ale i placenty a dělohy (Grofová, 2010, s. 38). Podvýživa, nadváha, ale i obezita může znamenat pro těhotnou ženu i její plod velké riziko, pokud nebude dodržovat zásady správného stravování. Podvýživa u plodu může způsobit: •

kongenitální malformaci

•

předčasný porod

•

perinatální mortalitu i morbiditu

Stejně jako podvýživa může i nadváha a obezita znamenat pro matku i plod závažné zdravotní problémy. Nadváha u těhotné ženy může vyvolat následnou: •

hypertenzi

•

diabetes mellitus

•

těhotenskou gestózu

Těhotná žena, která trpí obezitou by měla být opatrnější pokud jde o příjem energie a nenavyšovat tak denní spotřebu o více jak 1600 kcal (Grofová, 2010, s. 38).

1.2 Nepříznivý dopad při konzumaci nevhodné výživy 1.2.1 Poruchy gastrointestinální Kejvalová ve svém článku poukazuje na to, že v případě, že těhotná žena bude do svého jídelníčku zařazovat nevhodnou stravu, zvyšuje se u ní riziko, že bude postižena některou závažnou nemocí (například vředová choroba či rakovina). Zácpou trpí poměrně většina těhotných žen. Každá těhotná žena by měla vědět, že je důležité pravidelné vyprazdňování, aby tak předešla vzniku zácpy a hemeroidů. Zácpě těhotná žena může předejít požíváním dostatečného množství vlákniny a také by měla zvýšit příjem vody (Kejvalová, 2011, s. 174).

12

1.2.2 Poruchy příjmu potravy (podvýživa – obezita) Každá těhotná žena může snadno sklouznout k nadváze nebo až dokonce k obezitě. Pokud se těhotná žena vyvaruje tučných, kořeněných jídel s vysokým obsahem cukrů, tuků zejména živočišných a zařadí do svého denního programu více pohybu a zdravou výživu, může tak předejít riziku vzniku obezity. Obezita je častokrát doprovázena vysokou hladinou cholesterolu a rovněž se při konzumaci nezdravé stravy mohou objevit poruchy kardiovaskulární s nimiž souvisí i vysoký krevní tlak. Stejně jako obezita, tak i podvýživa je pro těhotnou ženu nebezpečná. Hladovění není vhodné ani pro budoucí plod. S podvýživou může souviset řada problémů jako je například: únava, poruchy soustředění a paměti a v neposlední řadě chudokrevnost (Kejvalová, 2011, s. 174-175).

1.2.3 Poruchy ledvin a jater Kejvalová hovoří, že špatným stravováním můžeme našemu organismu velmi přitížit a týká se to i jater a ledvin. Jakmile těhotná žena přijímá malé množství tekutin a naopak mnoho soli, může svým ledvinám velmi uškodit. V důsledku toho je náchylnější k infekcím močových cest nebo k přítomnosti kamenů v ledvinách. U jater to platí obdobně, jestliže těhotná žena nebude dbát na zdravou stravu a bude tak svému tělu dopřávat více živočišných tuků a barviv, které nejsou ve vyšší míře pro člověka akceptovatelné (Kejvalová, 2011, s. 175).

1.2.4 Porucha snášenlivosti fyzického a psychického stresu Kejvalová také ve svém článku dává za pravdu, že fyzický stres se může u těhotné ženy projevit následnými symptomy: únava, nevolnost, bolesti břicha, porucha imunity. Trpí-li těhotná žena tzv. syndromem chronické únavy je vhodné, aby zařadila do svého jídelníčku i životně důležité doplňky stravy jako jsou například: vitamíny řady A, B, C, E a K a také minerály jako je železo a hořčík. Také podotýká, že vitamíny skupiny B může těhotná žena využívat pro blahodárné působení na nervový a imunitní systém. Rovněž vitamín C přispívá k tomu, aby imunitní systém těhotné ženy byl odolnější vůči nejrůznějším nemocem. Nemělo by se ve stravě ani zapomínat na důležité omega-3 nenasycené mastné kyseliny, jenž nejenom povzbuzují paměť, ale také mají příznivý dopad na činnost mozku, stejně tak mohou zajistit dobrou náladu (Kejvalová, 2011, s. 175).

13

2 ZÁKLADNÍ ŽIVINY V TĚHOTENSTVÍ 2.1 Sacharidy Hrubý se ve svém článku zmiňuje, že sacharidy představují pro těhotnou další nezbytnou složku potravy v jejím jídelníčku, přičemž jak už víme, tak sacharidy jsou nepostradatelným tvůrcem energie. Těhotná žena by měla brát ohled na sebe i na své dítě a držet se tak doporučených hodnot příjmu sacharidů, které činí okolo 55 – 60 % příjmu celkové energie, kdy vyměřená dávka pro první trimestr je pro těhotnou přibližně 350-400 g (Hrubý, 2005, s. 63). Také poukazuje na to, že sacharidy můžeme rozčlenit na: monosacharidy, oligosacharidy a rovněž i na polysacharidy. Těhotná žena by měla být pozorná, co

se týče konzumace sacharidů, aby část monosacharidů a disacharidů v jejím

jídelníčku byla přiměřená a nebyla vyšší jak 10 %, což představuje 60g (Hrubý, 2005, s. 63). Grofová podotýká, že těhotná žena by měla do svého jídelníčku zařazovat především takové potraviny, které jsou proslulé nižším glykemickým indexem, jedná se například o zeleninu (okurka, paprika rajče nebo i také špenát, zelí, květák), ovoce (jahody, třešně, švestky), ale také uzeninu a maso. Jednak těhotnou ženu tyhle potraviny zasytí a jsou bohaté na vlákninu a také tyto potraviny udržují hladinu glykémie (Grofová, 2010, s. 39). Hrubý uvádí, že polysacharidy, které nacházíme v běžné stravě, například v celozrnných výrobcích a mimo jiné i v ovoci a zelenině, by pro těhotnou ženu měly představovat v její stravě kolem 30 g na den. Polysacharidy jsou také důležitým pomocníkem, pokud má těhotná žena problémy se zácpou (Hrubý, 2005, s.63). Grofová ve svém článku píše, že nedostatek i nadbytek sacharidů může ublížit, jak těhotné ženě tak i plodu, proto by si těhotná žena měla dávat pozor na to, co jí a v jakém množství sacharidy přijímá. Nedostatek v těhotenství se projeví jako stav ketózy, přičemž negativní dopad působí právě na plod. Opačně nadbytek může způsobit hyperglykémii a hyperinzulinemii u matky i plodu, kdy následkem tohoto stavu může dojít k potratu. Fatálně to může skončit pro plod i v případě, že těhotná žena bude mít nepřetržitě vyšší glykémii (Grofová, 2010, s. 38-39).

14

Grofová uvádí ve svém článku, že „glykemický index potravin je zjednodušeně řečeno poměr doby strávení určité potraviny k době, za kterou je strávena glukóza“ Glykemický index se udává v procentech (Grofová, 2010, s. 39).

2.2 Proteiny Kejvalová píše, že bílkoviny ve stravě těhotné ženy představují důležitý faktor především pro zdravý vývoj dítěte a to hlavně v oblasti růstu. Aby tak dítě bylo zdravé a netrpělo žádným růstovým deficitem, je důležité, aby plod přijímal alespoň 1,3 g bílkovin denně. Jak je již známo, bílkoviny můžeme rozdělit na rostlinné a živočišné, kdy mnohem významnější pro plod jsou právě živočišné bílkoviny, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny. Esenciální aminokyseliny se vyznačují jednou zvláštní vlastností a to takovou, že těhotná žena není schopna si je sama vytvářet, tudíž jejich přísun do organismu je zajišťován formou příjmu potravin (Kejvalová, 2011, s. 174). Pro těhotnou ženu je vhodné, aby dávala přednost zejména rybám, drůbeži, libovému telecímu a hovězímu masu a to v dávce přibližně kolem 180-250 g masa denně před méně zdravými uzeninami. Kotrbová uvádí, že přísun bílkovin si těhotná žena může zajistit konzumací vajec, mléka, mléčných výrobků (Kotrbová, 2009, s. 32). Kdežto Kejvalová píše, že významným zdrojem jsou luštěniny (Kejvalová, 2011, s. 174). A Grofová se zmiňuje o luštěninách a hlavně o sóji (Grofová, 2010, s. 38). Kotrbová poukazuje na to, že těhotenství ženy představuje určitou zátěž pro její organismus, proto také stoupají nároky na spotřebu důležitých živin, kdy dochází především k nárůstu příjmu bílkovin a to až v průměru o 30 % (Kotrbová, 2009, s. 32). Grofová naopak ve svém článku poukazuje na to, že 1g bílkovin/kg tělesné hmotnosti ženy je pro těhotnou ženu dostatečným příjmem (Grofová, 2010, s. 38). Těhotná, ale i také kojící žena by měla ve své stravě dbát na dostatečný přísun všech důležitých živin. Nepochybně po dobu těhotenství a kojení by se měla vyvarovat jakýmkoliv dietám a jiným alternativám stravování a to především vegetariánství (Grofová, 2010, s. 38). Müllerová uvádí, že dostatek bílkovin ve stravě těhotné ženy je důležitý, jak z hlediska vývoje plodu, jak jsem se již zmínila výše, tak i z hlediska vývoje mozku

15

plodu. Jestliže těhotná žena nebude mít dostatečný příjem bílkovin, může se to projevit těmito negativními důsledky: •

spontánní potraty

•

předčasné porody

•

nízká porodní hmotnost

•

zvýšený výskyt malformací a mentálních retardací (Müllerová, 2002, s. 648).

Naopak i nadbytečný přísun bílkovin v potravě může být pro těhotnou ženu určitým nebezpečím, který spočívá v přítomnosti některých nádorových onemocnění, aterosklerózy a zvýšeného vyplavování vápníku ledvinami. Müllerová uvádí, že „české výživové doporučené dávky vydané Společností pro výživu v roce 1993 doporučují od druhého trimestru 90 g denně“ (Müllerová, 2002, s. 648). Hrubý ve svém článku uvádí, že příjem bílkovin u těhotné ženy je velmi důležitý, neboť po dobu gravidity dochází k značnému poklesu hladiny bílkovin v krevním séru, proto doporučuje, aby tak těhotná žena zvýšila svůj příjem této složky a to ve 4. měsíci na 75-80 g, od 7. měsíce na 80 g (Hrubý, 2005, s. 62-63).

2.3 Lipidy Kejvalová píše, že tuky prezentují další důležitou složku potravin u těhotné ženy. Těhotná žena by měla denně ve svém jídelníčku dodržovat přiměřené množství tuků, které je pro ni a dítě bezpečné a dohlédnout na to, aby tak tuky nepřesáhly 30-35 % celkové denní energie (Kejvalová, 2011, s. 174). Hrubý ve svém článku prezentuje, že příjem tuků ve stravě by se měl pohybovat u těhotné ženy kolem 75-80 g na den (Hrubý, 2005, s. 63). Přičemž z článku od Vrány vyplývá, že 40 g by mělo být živočišného a 35 g rostlinného původu (Vrána, 2010, s. 49). Kejvalová uvádí, že hlavní složkou tuků ve stravě těhotné ženy jsou mastné kyseliny. Jak je již známo mastné kyseliny můžeme rozdělit na nasycené a nenasycené mastné kyseliny. Pro těhotnou ženu je daleko prospěšnější, aby ve stravě dávala přednost více důležitým nenasyceným mastným kyselinám, které mají i mimo jiné význam při vývoji stavby mozku. Celkový příjem nenasycených mastných kyselin by neměl přesáhnout 2/3 mastných kyselin v potravě (Kejvalová, 2011, s. 174).

16

Také podotýká, že naopak nasycené mastné kyseliny jsou sice zdrojem energie, přesto by je těhotná žena měla ve stravě vyhledávat pokud možno co nejméně, neboť se výrazně podílejí na zvýšení hladiny cholesterolu a mají tak sklon k ukládání se do tukových rezerv. Proto celkový příjem mastných kyselin by měl být 1/3 (Kejvalová, 2011, s. 174). Omega-3 nenasycená mastná kyselina by se měla zaručeně objevovat v jídelníčku těhotné ženy, neboť má blahodárný vliv na plod. U dítěte jsou pak zaručeny lepší výsledky oblasti řeči, pohybu a paměti. Za přijatelné množství omega-3 nenasycených mastných kyselin pro těhotnou a kojící ženu je 100-300 mg/den. Původcem této důležité omega-3 nenasycené mastné kyseliny by se ve stravě mohli stát: mořské ryby, ale také rostlinný olej a to především rybí olej (Kejvalová, 2011, s. 174). Kotrbová uvádí, že většina populace si myslí, že lipidy našemu organismu škodí, ale naopak ve stravě těhotné ženy jsou nepostradatelné pro vstřebávání vitamínů a to hlavně pro vitamíny rozpustné v tucích jako je A, D, E, K (Kotrbová, 2009, s. 32). Hrubý poukazuje na to, že příjem tuků ve stravě těhotné ženy by neměl být značně hojný, poněvadž může u těhotné ženy vyvolat již známý symptom - tzv. ketózu (Hrubý, 2005, s. 63). Grofová ve svém článku píše, že nejvíce přijímanou složkou potravy v období gravidity by se měly stát pro těhotnou ženu esenciální mastné kyseliny, které jsou důležité pro správný vývoj CNS plodu a v jídelníčku by se měly objevovat v množství okolo 4-6 % (Grofová, 2010, s. 39). Vrána, ve svém článku píše, že nedostatek i nadbytek esenciálních mastných kyselin v potravě může znamenat pro těhotnou ženu nepochybně riziko. Nedostatek se může podílet například na tom, že těhotná žena má pocit, že nedokáže zdolávat zátěž, kterou dříve zvládala, protože u ní dochází ke snížení tělesné výkonnosti, stejně tak může snadněji podlehnout různým virům a bakteriím v okolí, protože dochází ke snížení odolnosti proti infekcím. Taktéž nadbytek esenciálních mastných kyselin je pro těhotnou ženu zvláště ohrožující, jelikož četné množství tuků se tak začne ukládat v těle těhotné ženy a může ji tak ohrozit vznikem obezity (Vrána, 2010, s. 49).

17

Po dobu těhotenství je schopna těhotná žena ve svém organismu uložit až 2,2 g esenciálních mastných kyselin za den (Vrána, 2010, s. 49).

2.4 Působení kyseliny dokosahexaenové Mezi významné omega-3 nenasycené mastné kyseliny řadíme:


alfa-linolenová kyselina (ALA)




kyselina eikosapentaenová (EPA)




kyselina dokosahexaenová (DHA)

Kyselina dokosahexaenová ve výživě matky sehrává pro nastávající dítě podstatnou roli a to především pro správný vývoj CNS a zraku. Kyselinu dokosahexaenovou by těhotná žena mohla vyhledávat v těchto potravinách, například v olejích ze lněného semínka a v lískových oříškách (Vrána, 2010, s. 49). Vrána ve svém článku poukazuje na to, že bylo dokázáno, že více této kyseliny nacházíme u matek, které rodí poprvé než u matek, které rodili vícekrát. 500 mg kyseliny dokosahexaenové na den je považováno za dávku pro těhotnou ženu nejpříznivější a bezpečnou (Vrána, 2010, s. 49). Jakákoliv náhrada omega-3 nenasycených mastných kyselin v jídelníčku těhotných žen může zapříčinit na budoucím dítěti vyšší porodní hmotnost, blahodárný účinek má také na to, aby se děti rodily v termínu a ne předčasně před 34. týdnem gravidity. Z různých studií vyplývá také, že pokud těhotné ženy dopřávaly během těhotenství svému dítěti dostatečný příjem kyseliny dokosahexaenové, ukázalo se, že tyto děti ve 4 letech byly daleko chytřejší a dosáhly tak lepších výsledků v IQ testu (Vrána, 2010, s. 50).

18

3 VITAMÍNY V TĚHOTENSTVÍ 3.1 Obecné poznatky o vitamínech v těhotenství Kotrbová uvádí, že je nezbytné, aby žena v období gravidity zahrnula do své stravy co nejvíce vitamínů, které by se měly stát podstatnou součástí jejího jídelníčku (Kotrbová, 2009, s. 32). Hronek podotýká, že vitamíny totiž řadíme mezi esenciální látky, které není naše tělo schopno si samo vytvořit, a proto je důležité zajistit jejich dostatečný příjem (Hronek, 2006, s. 102). Kotrbová píše, že ovoce a zelenina jsou hlavním zdrojem těchto vitaminů. Těhotná žena by se je měla snažit konzumovat v syrovém stavu a nikoliv jakkoliv tepelně zpracované, protože v důsledku této úpravy by mohlo dojít ke značné ztrátě jejich důležité složky, kterou jsou vitamíny. Samozřejmě i rozmanitá a vyvážená strava je pro těhotnou ženu základem proto, aby její dítě bylo po narození zdravé (Kotrbová, 2009, s. 32). Hlúbik, Střítecká se shodují na tom, že v případě, že těhotná žena nezahrne do své potravy potřebnou dávku vitamínů, může to vést k poškození nejen jejího zdraví, ale také to může narušit zdravý vývoj jejího dítěte. Můžeme zde hovořit o hypovitaminóze, což je stav, kdy člověk nemá potřebnou dávku vitamínů a nebo o avitaminóze, která představuje pro danou osobu ještě závažnější následek, jedná se o úplný nedostatek vitaminů (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 352). Hronek ve své studii poukazuje na to, že „nejvyšší deficit v příjmu vitamínů jsme zaznamenali u žen v druhém trimestru gravidity konkr. u vitaminu D (30 % z doporučené denní dávky), vitaminu E (80 % z doporučené denní dávky), kyseliny listové (48 % z doporučené denní dávky) a vitaminu C (63 % z doporučené denní dávky)“ (Hronek, 2006, s. 102). Sochorová,

Lukášová

uvádí,

že

„některé

studie

ukazují,

že

užívání

multivitaminových přípravku v období okolo početí (perikoncepční) může přispívat k prevenci vrozených defektů, avšak nebyly ještě identifikovány konkrétní složky zodpovědné za tento efekt. Nebylo také potvrzeno, že by se ženám, které v těhotenství neužívaly žádný vitaminový přípravek, rodily děti s nízkou porodní váhou“ (Sochorová, Lukášová, 2009, s. 40).

19

3.2 Vitamín A Hlúbik, Střítecká píši, že vitamíny vždy můžeme rozlišit na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Přičemž Vitamín A řadíme do skupiny rozpustné v tucích (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 354). Kotrbová ve svém článku píše, že žena v období gravidity nemusí dbát na zvýšený přísun vitamínu A v tomto období, postačí pokud do svého jídelníčku zahrne běžnou dávku zeleniny, ve které se především vitamín A nachází, zejména pak v mrkvi. Je dokázáno, že plod může být ve svém zdravém vývoji v prvním trimestru dokonce ohrožen nadbytečným přísunem vitamínu A (Kotrbová, 2009, s. 32). Grofová na problematiku nahlíží takto, že proto je vhodnější doporučit těhotné ženě konzumaci betakarotenu, díky jemuž si naše tělo bude schopno obstarat potřebné množství daného vitamínu (Grofová, 2010, s. 39). Hlúbik, Střítecká uvádí, že vitamín A výrazným způsobem ovlivňuje budoucí život narozeného dítěte, hlavně pokud jde o jeho tělesnou stavbu a obranyschopnost vůči nejrůznějším nemocem, které ho ohrožují v počátcích jeho vývoje. Pokud by došlo k požití většího množství vitamínu A naráz, je možné, že se u dané osoby projeví hypervitaminóza (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 355). Nyní bych se zaměřila na další následky, jenž mohou být vyvolány v důsledku zvýšeného množství vitamínu A v těle: •

poruchy růstu

•

oční vady

•

spontánní potraty ( Grofová, 2010, s. 39).

•

intrauterinní růstová retardace

•

předčasný porod (Müllerová, 2002, s. 649).

3.3 Vitamín C Hlúbik, Střítecká říkají, že se jedná o vitamín, který je rozpustitelný ve vodě (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 354). Kotrbová uvádí, že v případě, že těhotná žena v období gravidity onemocní, má vitamín C výraznou funkci a to v takovém smyslu, že posílí imunitu těhotné před škodlivými nemoci, které přichází z vnějšího okolí. Ovlivňuje tak nejenom

20

zdraví samotné těhotné, ale i zdraví dosud nenarozeného dítěte (Kotrbová, 2009, s. 33). Také se zmiňuje o tom, že přínos vitamínu C si ve své stravě těhotná může zajistit požíváním přiměřeného množství ovoce a zeleniny. Z ovoce bych mohla uvést například citrusové plody, ze zeleniny např. hlávkové zelí, špenát či rajčata (Kotrbová, 2009, s. 33). Hronek tak doporučuje, aby těhotná žena nezařazovala do svého jídelníčku příliš velké množství vitamínu C, ale aby ho požívala pouze v dávce, která je pro ni nezbytně nutná a bezpečná. Za takovou hranici se považuje 110 mg pro těhotné ženy a 120 mg pro kojící ženy na den. Příjem velkého množství vitamínu C má negativní dopad na plod. Jsou známy případy, kdy již dítě po narození trpělo závislostí na vitamínu C, tzv. hypovitaminózou C (kurděje), jenž byla způsobena tím, že žena v těhotenství nedbala doporučení a poskytovala svému tělu více daného vitamínu než bylo nutné (Hronek, 2006, s. 104). Kotrbová ve svém článku poukazuje na to, že pro zajištění zdraví těhotné i dítěte je důležité, aby těhotná a kojící žena nepřekročila ve svém jídelníčku 2000 mg vitamínu C na den (Kotrbová, 2009, s. 33). Při překročení tohoto limitu mohou nastat negativní důsledky, o kterých jsem se zmínila výše. Hlúbik, Střítecká naznačují, že otrava vitamínem C u těhotné nastupuje prakticky jen velmi zřídka. Vitamín C je proslulý svými vedlejšími účinky a to převážně snížením hladiny kyseliny listové, která je v těhotenství pokládána za nejvýznamnější vitamín (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 354).

3.4 Vitamín D Hronek se zmiňuje o tom, že těhotná žena by měla do svého jídelníčku nepochybně zahrnout také vitamín D, který je nezbytně nutný pro vývoj dítěte (Hronek, 2006, s. 102). Hlúbik, Střítecká poukazují na to, že vitamín D se může pyšnit svou neobvyklou funkcí a to takovou, že je schopný se v těle těhotné ženy tvořit sám, tudíž těhotná žena nemusí dbát na to, aby byl ve větším množství obsažen v jejím jídelníčku (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 355). Kotrbová zjistila, že požití většího množství vitamínu D (a to konkrétně pětinásobku doporučené dávky) mohou mít pro těhotnou ženu negativní dopady v podobě

21

zvracení nebo bolesti hlavy. Potravinami, které jsou bohaté na vitamín D jsou játra, žloutek z vajec, losos, tuňák, mléko a sýry (Kotrbová, 2009, s. 33). Hronek uvádí, že vitamín D můžeme u těhotné ženy také hledat v mateřském mléce a to bezmála okolo 15-80 IU/I (Hronek, 2006, s. 102). Müllerová tvrdí, že v případě, že těhotná žena a její plod nebudou mít dostatek vitamínu D, mohou u nich nastat určité změny vyvolané tímto deficitem. U těhotné ženy mohou vznikat:


deformity pánve




osteomalacie

U plodu může tento nedostatek způsobit:


křeče




nižší porodní váhu (Müllerová, 2002, s. 649).




defekty zubní skloviny (Hronek, 2006, s. 103).

Hronek ve svém článku píše, že každá těhotná a kojící žena by neměla překročit dávku 10 µg vitamínu D na den (Hronek, 2006, s. 103). Hlúbik, Střítecká podotýkají, že vzhledem k tomu, že vitamín D je při vyšších dávkách označován za jed a může dojít k otravě, měla by těhotná žena vždy dbát pokynů svého nutričního terapeuta a zařazovat vitamín D do svého jídelníčku jen v doporučených dávkách, aby tak nedocházelo k ohrožení života těhotné ženy i plodu (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 355). Hronek píše, že bylo zjištěno, že plod je náchylnější k nedostatku vitamínu D mezi 3.-6. měsícem jeho vývoje, a proto je třeba dbát v tomto období (a hlavně v zimních měsících) na to, aby plod měl zajištěn dostatečný přísun daného vitamínu (Hronek, 2006, s. 102).

3.5 Vitamín E Kotrbová podotýká, že vitamín E nijak zvlášť neovlivňuje organismus těhotné ženy a plodu, a proto se nemusí soustředit na jeho přítomnost v potravě (Kotrbová, 2009, s.33). Hronek upozorňuje na to, že pokud těhotná žena bude vyhledávat vitamín E v potravě, je důležité, aby nepřekročila dávku, která organismu neuškodí a to dávku 14 mg u těhotné ženy, u kojící 18 mg na den (Hronek, 2006, s. 102).

22

Kotrbová ve svém článku uvádí, že velký přínos má vitamín E zvláště u žen, které mají problém otěhotnět nebo u nichž byla dokonce zjištěna neplodnost (Kotrbová, 2009, s.33). Hronek navíc poukazuje na to, že dávky bychom měli zvednout u těch žen, které opakovaně potrácí a nedaří se jim plod dochovat nebo u těch, které porodí svůj dítě předčasně (Hronek, 2006, s.102). Kotrbová se také ve svém článku zmiňuje o tom, že potrácející ženě můžeme doporučit, aby ve svém jídelníčku zvýšila příjem potravin, které jsou obzvláště bohaté na vitamín E a to od listové zeleniny jako je špenát, růžičková kapusta přes obilné kličky, obiloviny až k luštěninám a vejcím, které jsou v našich podmínkách velice dostupné (Kotrbová, 2009, s.33). Hlúbik, Střítecká v článku uvádí myšlenku, že není důležité, aby těhotná žena užívala jakékoliv tabletky, které by zvyšovaly hladinu vitamínu E, které i mimo jiné ve velkých dávkách způsobují zažívací problémy. Těhotná žena si totiž vystačí s perorálním příjmem v potravě (Hlúbik, Střítecká, 2004, s. 356).

3.6 Kyselina listová (vitamín B9) Koucký ve svém článku píše, že kyselina listová je považována v období plánování těhotenství, ale také v období gravidity za nejdůležitější vitamín a to především s ohledem na plod, neboť její konzumace zabraňuje vzniku vrozených vývojových vad plodu, konkrétně vzniku vad vývoje neurální trubice. Proto je nutné, aby těhotná žena dbala na dostatečný přísun tohoto vitamínu. Kyselinu listovou řadíme mezi vitamíny rozpustné ve vodě, přičemž je mnohdy definována a užívána jako vitamín B9 (Koucký, 2011, s. 166). Grofová ještě doplňuje, že pokud těhotná žena nezvýší svůj příjem kyseliny listové v potravě, může tak přispět k dalším závažným chorobám dítěte a to konkrétně k onemocnění nervového systému a anémii (Grofová, 2010, s. 39). Koucký zjišťuje, že nároky na příjem vitamínu se během těhotenství mění a to platí zvláště pro kyselinu listovou, kterou by těhotné měly konzumovat daleko častěji oproti jiným vitamínům. V době plánování gravidity se doporučuje 0,2 mg denně, u těhotné se přísun kyseliny listové mění na 0,4 – 0,6 mg denně. Současně nebylo prokázáno, že by zvýšené množství požití kyseliny listové bylo nebezpečné (Koucký, 2011, s. 166-169). Zatímco Hronek uvádí, že by těhotná žena neměla překročit míru užití 1000 µg na den (Hronek, 2006, s.104).

23

Koucký uvádí, že mezi nejpřijatelnější potraviny s vysokým obsahem kyseliny listové, jež jsou těhotné ženě doporučovány, patří: listová zelenina např. brokolice, špenát, hrášek, fazole. Přičemž kvasnice, játra a ledviny také patří k potravinám bohatým na kyselinu listovou (Koucký, 2011, s. 166). V případě, že těhotná žena již v minulosti porodila dítě s vadou neurální trubice, je vhodné po konzultaci navrhnout ženě, aby při dalším plánování těhotenství - jako prevence - byla u ní zvýšena dávka kyseliny listové na 1 – 3 mg (Hrubý, 2005, s. 63). Koucký ve svém článku píše, že je vhodné pro těhotnou ženu, aby konzumovala veškeré druhy zeleniny a ovoce v syrovém stavu, jakákoliv jejich tepelná úprava totiž ničí až 95 % listové kyseliny (Koucký, 2011, s. 166). Kotrbová podotýká, že pokud má těhotná přesto všechno pocit, že pro správný vývoj svého budoucího potomka dělá málo, můžeme ji doporučit, aby do svého jídelníčku ještě zahrnula preparáty tohoto vitamínu, například Fembion, Pregminum či Gravital (Kotrbová, 2009, s. 35). Je důležité těhotné ženě říci, aby se nezdráhala přijímat foláty ve formě nejrůznějších potravin, jenž jsou obsaženy v kyselině listové, protože je známo, že plod si kyselinu listovou neumí sám syntetizovat (Koucký, 2011, s. 168). Rovněž pokud se žena bude držet doporučených dávek v období těhotenství (nejlépe během prvního trimestru), ale i v období před otěhotněním, výrazně tak prospěje k tomu, aby plod dochovala celých 9 měsíců a nenarodil se jí potomek dříve jak před 32. týdnem těhotenství (Koucký, 2011, s. 170).

3.7 Vitamín K Kotrbová pokládá za důležité, aby těhotná žena dodržovala dávku, která je na den stanovena na 65µg (Kotrbová, 2009, s.33). Müllerová píše, že při prvním ošetření novorozence po porodu se vždy podává jedna kapka Kanavitu tzn. vitamínu K, abychom tak předešli komplikacím dítěte. Právě jeho nedostatek může přivodit u dítěte hemoragickou chorobu spolu s intrakraniálním krvácením (Müllerová, 2002, s. 649).

24

4

MINERÁLNÍ

LÁTKY,

STOPOVÉ

PRVKY

V

TĚHOTENSTVÍ 4.1 Vápník Kotrbová podotýká, že vápník by měl být nedílnou součástí stravy těhotné ženy. Jak

již

víme,

dostatečná

konzumace

vápníku

v

jídelníčku

se

postará

o to, aby organismus těhotné ženy měl pevné a zdravé kosti, ale i také zuby. Stejně tak se postará i o to, aby svaly fungovaly tak jak mají (Kotrbová, 2009, s. 34). Hronek ve své studii prokázal, že u ženy v období těhotenství a kojení dochází ke snížení hladiny vápníku až o 7 % (Hronek, 2006, s. 13). Kejvalová poukazuje na to, že vápník by těhotná žena měla vyhledávat především v mléčných výrobcích, například v jogurtech či tvarohu. I 1 litr mléka denně se postará o dostatečnou zásobu vápníku v těle těhotné ženy (Kejvalová, 2011, s. 174). Kdežto Vause et al., kromě mléčných výrobků doporučuje těhotným ženám konzumovat také ryby např. losos, sardinky. Rovněž se také nebrání tomu, aby těhotná žena začlenila do svého jídelníčku brokolici, která je taktéž bohatá na vápník (Vause et al., 2006, p. 18). Pakliže už je zmínka o zdrojích a funkci vápníku v těle, je důležité se také zmínit o tom, kolik by těhotná žena měla vápníku denně přijmout Grofová uvádí, že optimální dávka pro těhotnou je 1500 mg (Grofová, 2010, s. 40). Zatímco článek vydaný Hrubým doporučuje, aby dávka vápníku se přibližně pohybovala v rozmezích 1800-2000 mg na den, neboť se do jisté míry výrazně podílí na tom, aby těhotná žena svoje dítě porodila v termínu a zabránila tak riziku předčasného porodu (Hrubý, 2005, s. 63). Hronek se zmiňuje o tom, že příjem vápníku do těla dítěte je stejně tak významný jako u matky a během dne by měl přijmout přibližně 120 až 250 mg vápníku za den (Hronek, 2006, s. 13). Nicméně Müllerová se domnívá, že umělá dodávka vápníku v těhotenství není nutná s výjimkou

těhotných

vegetariánek,

které

mléčné

výrobky

nekonzumují,

a proto je vhodné, aby se zaměřily na doplňkovou formu vápníku a to v dávce, jenž se pohybuje kolem 600 mg denně (Müllerová, 2002, s. 649).

25

4.2 Železo Kotrbová ve svém článku píše, že železo představuje pro těhotnou ženu nedílnou součást potravy. Železo má významnou vlastnost a to takovou, že váže červené krvinky, díky nimž umožňuje dodávku kyslíku (Kotrbová, 2009, s. 34). Grofová podotýká, že bychom těhotné ženě měly říct, jak je železo pro ni důležité. Železo může těhotná žena v našich podmínkách najít v jakýkoliv potravinách a jakkoliv tepelně zpracovat. Mezi potraviny bohaté na železo řadíme: maso, zelenou zeleninu, vaječné žloutky, celozrnné výrobky a luštěniny (Grofová, 2010, s. 39). Müllerová schvaluje, aby si těhotná žena v době těhotenství hlídala příjem železa v potravě. Dávka, která je pro ni a dítě nezbytně potřebná a bezpečná je považována za 24 mg, podle amerických studií až 30 mg za den. Rizikovými skupinami těhotných žen, které by mohly trpět na nedostatek železa jsou převážně: vegetariánky, ženy podvyživené a ženy, které čekají více jako jeden plod (Müllerová, 2002, s. 648-649). Kotrbová se také zmiňuje o tom, že v těhotenství bývá většina těhotných žen postižena nedostatkem železa a rozvíjí se tak již známé onemocnění jako je anémie. Z tohoto důvodu je vhodné, aby těhotná žena začala dodávat tělu železo v tabletové formě a to již od 4. měsíce, kdy jsou orgány dítěte již vyvinuty a není tak ohrožován na životě. Ovšem je důležité těhotnou ženu před zahájením léčby informovat, že železo má jednu nevýhodu a to takovou, že způsobuje zácpu (Kotrbová, 2009, s. 34). Müllerová ve svém článku podotýká, že taková náhrada železa by se měla zpočátku pohybovat okolo 50-100 mg na den a postupně se v těhotenství snižovat (Müllerová, 2002, s. 649). Anémie může ohrozit matku i dítě a jedná se o: •

nedonošenost plodu

•

nízkou porodní hmotnost

•

riziko infekce matky v šestinedělí (Müllerová, 2002, s. 648).

26

4.3 Hořčík Kotrbová ve svém článku píše, že v těhotenství je důležité věnovat pozornost obzvláště dostatečnému přísunu hořčíku v potravě, jelikož po dobu těhotenství hladina nepatrně klesá asi okolo 10 % (Kotrbová, 2009, s. 34). Hrubý tak naznačuje, že nedostatek hořčíku v těle těhotné ženy, ale i také dítěte může způsobit: •

těhotenské toxikózy

•

potraty

•

předčasné kontrakce

•

předčasné porody (Hrubý, 2005, s. 63).

•

abnormality plodu

•

syndrom náhlého úmrtí kojenců (Kotrbová, 2009, s. 34).

Avšak ani nadbytek hořčíku u těhotné ženy nemusí být bezpečný pro těhotenství. V důsledku toho může být dítě do termínu porodu ohrožováno tím, že placenta nebude dostatečně pracovat a dítě tak bude postrádat základní živiny (Kotrbová, 2009, s. 34). Müllerová přesto doporučuje, aby denní dávka nebyla pro těhotnou ženu vyšší jak 320 mg (Müllerová, 2002, s. 649). Grofová ve svém článku podotýká, že mezi suroviny, které jsou bohaté na hořčík, bychom zařadili mléko, mléčné výrobky, maso, ryby. Z ovoce by těhotná žena mohla konzumovat citrusy a z pečiva zejména celozrnné výrobky (Grofová, 2010, s. 40).

4.4 Jód Grofová ve svém článku poukazuje na to, aby byla zajištěna správná funkce štítné žlázy v těhotenství je potřeba, aby těhotná žena přijímala doporučené množství jódu v potravinách (Grofová, 2010, s. 39). Kejvalová se domnívá, že nedostatek jódu ve stravě těhotné ženy se může projevit: •

potratem

•

předčasným porodem (Kejvalová, 2011, s. 174).

•

nízkou porodní hmotností u dítěte

•

vyšší porodní úmrtností (Müllerová, 2002, s. 648).

27

Avšak Grofová se také zmiňuje o tom, že nedostatek jódu ve stravě těhotné ženy může na dítěti zanechat vážné následky jako je vrozený kretenismus (Grofová, 2010, s. 39). Müllerová podotýká, že tento vrozený kretenismus může být zjištěn u dítěte již od 8. týdne gravidity (Müllerová, 2002, s. 648). Kotrbová uvádí, že jód by těhotná žena měla ve stravě vyhledávat pokud možno co nejvíce, protože tak napomáhá svému budoucímu dítěti ve správném vývoji mozku. Vědecky bylo dokázáno, že nedostatek jódu se může projevit ve snížení inteligence a to až ztrátou 10-15 IQ bodů (Kotrbová, 2009, s. 34). Grofová doporučuje, že jód těhotná žena může vyhledávat především v rybách, minerálkách a v jodidované soli (Grofová, 2010, s. 39-40). Kotrbová uvádí, že by nemělo docházet k tomu, aby těhotná žena měla nadbytek jódu ve svém těle a měla by se tak držet dávky 150 µg na den (Kotrbová, 2009, s. 35).

4.5 Zinek Müllerová uvádí, že je nezbytné po dobu těhotenství vyhledávat další důležité látky ve stravě a jednou z nich je i zinek (Müllerová, 2010, s. 649). Grofová uvádí, že pokud má těhotná žena vyšší přísun zinku ve stravě, není to vhodné (Grofová, 2010, s. 39). Müllerová poukazuje na to, že nedostatek zinku může mít za následek mentální poškození dítěte. Přičemž Hronek, Kudláčková nevylučují ani prodloužené těhotenství a zvýšenou morbiditu matky v důsledku nedostatku zinku (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163). Müllerová doporučuje, aby těhotná žena konzumovala potraviny, které jsou bohaté na dostatek zinku a to je maso a mořské ryby (Müllerová, 2002, s. 649). Hronek, Kudláčková doporučují, aby dávka zinku na den pro těhotnou ženu byla 14 mg (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163). Azman et al., se shodují na tom, že pokud těhotná žena trpí deficitem zinku, je vhodné přistoupit na suplementaci a dodání tohoto minerálu (Azman et al., 2009, p. 12). Miyake et al., poukazují na skotské studie, kde sledovali příjem zinku. Ze studií vyplývá, že denní příjem zinku by měl představovat 12, 5 mg (Miyake et al., 2010, p. 762).

28

5 NÁVYKOVÉ LÁTKY V TĚHOTENSTVÍ 5.1 Užívání opioidů v těhotenství Opiody po dobu těhotenství jak je již známo, mohou znamenat pro těhotnou ženu riziko závažných poruch, které mají určitý vliv i na dosud nenarozené dítě. Opioidy v organismu těhotné ženy, ale stejně tak i u dítěte mohou způsobit: •

anémii

•

endokarditidu

•

žloutenku

•

odtržení placenty či dokonce nižší porodní váhu (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673).

•

novorozenecký abstinenční syndrom (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73).

Nešpor, Scheansová uvádí, že v horších případech vedlo užívaní těchto nebezpečných látek i k mortalitě plodu (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673). Zatímco Sedláčková a Žižková se ve svém článku zmiňují o tom, že u plodu může nastat i tzv. syndrom náhlého úmrtí kojence a hepatitis typu B a C (Sedláčková, Žižková, 2007, s.73). Nicméně i matka k tomuto stavu může přispívat svoji neobezřetností vůči plodu tím, že bude po dobu těhotenství užívat alkohol, tabák, nadbytečně se bude vystavovat stresu a nebude věnovat dostatek času kvalitnímu spánku, který je taktéž pro ni velmi důležitý (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73).

5.2 Užívání sedativ v těhotenství Sedativa patří také mezi látky, kterým by se měla těhotná žena po dobu svého těhotenství vyvarovat, pokud chce zajistit zdravý vývoj svého plodu. Všeobecně se léky nedoporučují užívat především v prvních třech měsících pro zvýšený výskyt vrozených vývojových vad fétu. Sedláčková, Žižková upozorňují na to, že „sedativní účinky barbiturátů jsou známé od roku 1902 a o tři roky později byl popsán v Německu první případ závislosti a abstinenčních příznaků po jejich vysazení“ (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73). Nešpor a Scheansová ve svém článku podotýkají, že každá těhotná žena, která se rozhodně užívat sedativa po dobu těhotenství, by měla být seznámena s riziky těchto léčiv. Pakliže vznikne závislost, ohrožuje tak nejen sebe, ale i dítě

29

a odvykají stav nemusí být vůbec v těhotenství jednoduchý (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673). Sedláčková, Žižková ve svém článku nedoporučují užívat sedativa ve velkém množství, neboť to může mít především negativní dopad na plod a může se po čase objevit řada patologií například, že dítě bude mentálně zaostávat, bude mít zpomalený vývoj, tudíž neporoste jako zdravé dítě a následky je možné rovněž spatřit v oblasti hlavy jako jsou deformace obličeje či horní končetiny, kdy se vytváří malformace prstů (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73). Nešpor, Scheansová navíc ve svém článku ještě uvádějí, že se může vyskytnout snížená teplota (hypotonie) a vyšší podíl vzniku vrozených vad u dítěte (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673).

5.3 Kofein, nápoje a umělá sladidla v těhotenství Mnoho žen ať už těhotných nebo netěhotných si nedokáže život bez ranní kávy představit. Káva pro většinu těhotných žen se stává nedílnou součástí života. Podle Vause et al., by bylo vhodné, aby těhotná žena množství kofeinu po dobu gravidity pokud možno snižovala, přesto studie ukazují, že 300 mg/den je dávka, která by neměla plodu ani matce uškodit (Vause et al., 2006, p. 19). Bromová et al., ve svém článku poukazuje na to, že těhotná žena by měla pití kávy omezit, v lepším případě úplně vyloučit. Negativní dopady této látky působí především na plod a to prostřednictvím placenty, která umožňuje spojení mezi matkou a dítětem a díky které se dostávají do těla plodu všechny škodlivé látky. U dítěte může kofein vyvolat změny růstu kostry a také se může stát, že těhotná žena buďto dítě potratí nebo v horším případě porodí dítě bez známek života (Bromová et al., 2010, p. 218). Vause et al., se shodují na tom, že pokud matka dodává svému organismu nápoje s obsahem kofeinu, může to vyvolat u dítěte změny v srdeční frekvenci a dýchání (Vause et al., 2006, p. 19). Sedláčková, Žižková uvádí, že pití kávy neovlivňuje hmotnost budoucího potomka a ani termín narození. Doposud neexistují žádné důkazy o tom, že by dítě přišlo na svět předčasně kvůli zvýšenému příjmu kofeinu (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 74).

30

Vause et al., se také zmiňují o tom, že bylo vědecky zjištěno, že keř známý pod názvem Guarana, jehož produkt se objevuje ve velké míře v různých nápojích obsahuje daleko více kofeinu než běžná káva nebo čaj (Vause et al., 2006, p. 19). Stejně tak Bromová et al., uvádí, že by se těhotné ženy měly vyhýbat konzumaci příliš sladkých nápojů s vysokým obsahem cukrů, protože tak podporují vyšší tělesnou hmotnost dítěte a do budoucna by tak mohlo dítě trpět nadváhou až obezitou. Co se týče umělých sladidel v těhotenství, nejsou vůbec doporučována. Jedná se například o aspartam nebo více známý sacharin. Ačkoliv se umělá sladidla nacházejí ve většině potravin, měla by těhotná žena raději preferovat zdravou výživu a dopřát tak sobě více ovoce, jehož prostřednictvím bude přijímat cukr ve zdravější formě (Bromová et al., 2010, p. 218). Greenwood, Alwan, Boylan provedli studie, kde zjišťovali zda pití kávy má negativní dopad na plod a to především na potrat a mrtvorozenost. Studie se zúčastnilo celkem 2643 žen a to věku 18 až 45 let, přičemž tato studie byla provedena především mezi 8. až 12. týdnem gravidity v roce 2003 až 2006. Bylo zjištěno, že „pití kávy v prvním trimestru alespoň 100 mg denně vedlo k výskytu potratů 2,2 x častěji než u kontrol, při pití 200 až 299 mg denně až 1,7 x větší riziko a při příjmu kávy 300 mg a více je riziko potratů i mrtvorozenost 5,1 x vyšší“ (Greenwood, Alwan, Boylan, 2011, s. 233).

5.4 Dopad alkoholu na těhotenství Sedláčková, Žižková poukazují na to, že těhotná žena by neměla požívat po dobu těhotenství žádné alkoholické nápoje. Každou těhotnou ženu by měl lékař dostatečně informovat o možných následcích. Bylo prokazatelně zaznamenáno negativní působení na doposud nenarozené dítě. Díky placentě, která plod vyživuje se bezpochyby dostává alkohol do těla plodu a následně je tak plod ohrožován (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73). Nešpor, Scheansová uvádí, že požívání alkoholu v těhotenství může mít své kořeny i v genech. Často se proto setkáme s mnoha těhotnými ženami, které požívají alkohol a jejichž matky samy bojovaly rovněž s konzumací alkoholu v době gravidity (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673). Nešpor ve svém článku uvádí, že „podle Kukly a spol. pije v České republice alkoholické nápoje před otěhotněním ¾ žen. Z nich třetina pokračuje v pití alkoholu

31

během prvních tří měsíců a dalších 16 % i mezi 3. až 6. měsícem“ (Nešpor, Csémy 2005, s. 334). Williamson ve svém článku poukazuje na to, že pokud se těhotná žena rozhodně po dobu gravidity konzumovat alkohol a to v dávce vyšší než je doporučována to je dávka vyšší jak 80 g za den - ohrožuje tak fétus rizikem vzniku fetálního alkoholového syndromu (Williamson, 2006, p. 27). Nešpor, Scheansová ve svém článku taky píší, že první trimestr se stává jakýmsi hraničním mezníkem, kdy plod můžeme pitím alkoholu nejvíce ohrozit na životě a způsobit tak fatální následky. Nejčastěji může být dítě ohroženo, jak jsem se již zmínila výše, fetálním alkoholovým syndromem (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673). Sedláčková, Žižková uvádí, že podle studií bylo zjištěno, že fetálním alkoholovým syndromem trpí 1 ze 750 narozených dětí. Procentuálně se rodí zhruba 30 % dětí s tímto syndromem, pokud těhotné ženy po dobu těhotenství konzumují alkohol ve větší míře (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73). Hamanová, Csémy popisují fetální alkoholový syndrom těmito znaky:


kraniofaciální abnormality




poruchy růstu




dysfunkce centrálního nervového systému (Hamanová, Csémy, 2010, s. 606).




změny v obličeji (krátká oční šterbina, epikantus, plochý široký nos) (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73).

Sedláčková, Žižková se taky shodují na tom, že hladina alkoholu v krvi těhotné ženy je vždy totožná s hladinou alkoholu v krvi dítěte a navíc během druhé až třetí hodiny po požití alkoholu je u dítěte vyšší než u těhotné ženy. Z čehož vyplývá, že by si každá těhotná žena mohla myslet, že alkohol se drží v krvi stejně dlouho i u nenarozeného dítěte, ale není tomu tak. Naopak podle studií bylo zjištěno, že alkohol v krvi se zaručeně déle držel u dítěte (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 73). Pití alkoholu u těhotné ženy může způsobit u dítěte řadu patologií:


nižší porodní váhu




postižení centrálního nervového systému




srdeční a cévní vady (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673).

32

5.5 Kouření v těhotenství Hrubá ve svém článku píše, že u kuřaček se prokazatelně mnohem více vyskytují různá onemocnění plynoucí z přijímání nikotinu v těhotenství. Matky, které kouří po dobu těhotenství by si měly uvědomit, že tak výrazně poškozují svůj plod nemocemi o kterých se zmíním později (Hrubá, 2007, s. 132). Stejně tak Sedláčková a Žižková doporučují, aby těhotná žena nevyhledávala příliš prostory, které bývají zakouřené a mohly by tak být nebezpečné pro vývoj jejího dítěte. Bylo tak zjištěno, že ty ženy, které se pohybovaly častěji v zakouřených místnostech a byly tak vystavovány pasivnímu kouření, že jejich děti trpěly zvýšeným výskytem respiračních onemocnění (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 74). Troe et al., se domnívá, že jde zvláště o nemoci jako je dětské astma, v horším případě může být dítě ohroženo úmrtím (Troe et al., 2008, p. 1373). Hrubá také ve svém článku uvádí, že existují různé alternativy, díky nimž může těhotná žena úspěšně po dobu těhotenství potlačit chuť na cigaretu. Jako jsou například: žvýkačky, náplasti nebo také tablety (Hrubá, 2007, s. 132). Sedláčková, Žižková uvádí, že nebezpečí pro plod zaručeně stoupá s vyšším počtem a dávkou vykouřených cigaret. Podle studií bylo prokazatelně zjištěno, že kouří po dobu těhotenství zejména takové těhotné ženy, které mají často rozvrácené vztahy v rodině nebo jsou svobodné či nezaměstnané a taktéž ty, které ještě nejsou dostatečně vyspělé vzhledem ke svému věku (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 74). Hrubá se také domnívá, že problémy, které u dítěte vlivem kouření mohou nastat, jsou většinou zaměřeny na tělesnou hmotnost, která bývá obvykle o 150-200 g nižší a taktéž se stává, že plod mívá i menší obvod hlavičky a bývá vzrůstově menší (Hrubá, 2007, s. 132). Bittoun, Femia také zjistili, že kouření výrazně ovlivňuje produkci mateřského mléka. Pokud bude těhotná žena aktivně kouřit, sníží se množství mléka, jenž denně podává svému dítěti o 250-300 g (Bittoun, Femia, 2010, p. 91). Jak nám studie ukazují, aktivnímu kouření se věnuje bezmála 20-25 % těhotných žen (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 74). Nešpor, Scheansová se shodují na tom, že kouření v těhotenství může mít nepříznivý účinek i na samotnou rodící ženu, který se může projevit v podobě krvácení, odtržení placenty, potratu nebo může vést také k předčasnému porodu a to až ve 14 % (Nešpor, Scheansová, 2010, s. 673)

33

Sedláčková, Žižková se domnívají, že pokud se těhotná žena rozhodne v době gravidity zanechat kouření a to konkrétně v průběhu 7.-8. měsíce, bude to mít jistě blahodárný vliv na dítě, zejména pokud jde o jeho růst (Sedláčková, Žižková, 2007, s. 74). Dokonce Bittoun, Femia studiemi prokázali, že pokud těhotná žena kouří během prvního trimestru gravidity, ohrožuje tak ve 20-80 % svůj plod potratem na rozdíl od žen, které se kouření po dobu gravidity vyhýbají. (Bittoun, Femia, 2010, p. 90).

34

6 VEGETARIÁNSTVÍ V TĚHOTENSTVÍ 6.1 Poznatky o vegetariánství v období těhotenství Hronek, Kudláčková poukazují na to, že každá těhotná žena v období gravidity by měla zvolit takový způsob výživy, aby byl prospěšný jak pro ni, tak i pro budoucí dítě. V žádném případě by těhotná žena neměla vyhledávat žádné diety, přičemž vegetariánství je označováno z hlediska stravování za nevhodné, jelikož při tomto způsobu stravování je matka v průběhu těhotenství zbavována o důležité složky v potravinách (Hronek, Kudláčková, 2005, s.164). Důvody, proč právě matka v období těhotenství zvolí vegetariánství, je hned několik: •

náboženské

•

nutriční

•

psychologické (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162).

6.2 Výhody vegetariánství Hronek, Kudláčková píši, že přestože vegetariánství u těhotné ženy patří mezi rizikové způsoby stravování, je důležité si povšimnout, že těhotné ženy, které se tímto způsobem stravují, takřka netrpí deficitem zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a rozhodně přijímají méně nasycených tuků a živočišných proteinů (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162). Podle studií se ukázalo, že těhotné ženy vegetariánky měly prokazatelně nižší hodnoty BMI, hladinu cholesterolu a tudíž netrpěly ani vysokým krevním tlakem a výskytem rakoviny prsů. Dostatečná konzumace ovoce a zeleniny se výrazně podílí i na tom, že dítě není natolik vystavováno riziku vzniku vad neurální trubice (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162).

6.3 Nevýhody vegetariánství Většina těhotných vegetariánek by si měla uvědomit, že může trpět nedostatkem potřebných látek, které jsou důležité pro správný vývoj dítěte (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162). A o nichž se zmíním v následujících podkapitolách.

35

6.4 Důležité látky, které vegetariánky nepřijímají ve stravě Kejvalová ve svém článku podotýká, že zdravotní rizika u těhotných žen vegetariánek mohou být zapříčiněna především nedostatečným přísunem bílkovin, vitaminu D a B 12, vápníku, železa a jódu (Kejvalová, 2011, s. 174).

6.4.1 Nedostatek vitamínu B12 Hronek, Kudláčková uvádí, že jelikož těhotné vegetariánky nezahrnují do svého jídelníčku živočišnou stravu, která v sobě nese vitamín B 12, dá se předpokládat, že budou trpět nedostatkem tohoto vitamínu. Hronek, Kudláčková ve svém článku píší, že „studie Herrmanna W. z r. 2003 prokázala u vegetariánek tento deficit společně se zvýšenými hodnotami plazmatických koncentrací homocysteinu“ (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162). Také se domnívají, že vitamín B 12 by těhotná vegetariánka mohla přijímat obzvláště v sójových a cereálních výrobcích a to minimálně čtyřikrát do týdne, aby tak zajistila optimální přísun tohoto vitamínu do svého organismu. Dávka, která je těhotným ženám doporučována je 3,5 µg za den (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 162).

6.4.2 Nedostatek vápníku Hronek, Kudláčková uvádí, že bylo zjištěno, že pokud těhotná vegetariánka vyloučí z potravy veškeré mléčné výrobky, je nepochybné, že bude trpět se vší pravděpodobností nedostatkem vápníku. Nejpřijatelnějším zdrojem, v němž těhotná vegetariánka může nacházet vápník je sójové mléko (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163). Hronek, Kudláčková uvádí, že „roku 2000 Heaney RP ve své studii prokázal, že v organismu je z tohoto mléka absorbováno pouze 75 % vápníku v porovnání s mlékem kravským“ (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163).

6.4.3 Nedostatek železa, zinku, jódu Hronek, Kudláčková píší, že dále u těhotné vegetariánky postrádáme v jejím jídelníčku příjem železa. U těhotných vegetariánek může nedostatek železa způsobit:


sideropenickou anémii




nižší porodní hmotnost




zvýšené riziko předčasného porodu (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163).

36

Zinek je také další složkou, která u těhotné vegetariánky ve většině případů chybí. Hronek, Kudláčková, uvádí, že „roku 2000 sledoval J. C. King se svými spolupracovníky nutriční příjem zinku u žen. Z hodnocení 27 studií zjistili, že příjem zinku u vegetariánek byl 5-12,6 mg/den a u nevegetariánek 5,7-22 mg/den, tedy v průměru o 10 mg/den vyšší“ (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163). Hronek, Kudláčková poukazují na to, že vzhledem k tomu, že většina těhotných vegetariánek nezahrnuje do své stravy ryby, sýry, tvaroh, je jasné, že budou trpět i nedostatkem jódu (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163).

6.4.4 Nedostatek n-3 polynenasycených mastných kyselin Hronek, Kudláčková poukazují na to, že vzhledem k tomu, že těhotná vegetariánka nekonzumuje rybí tuk, trpí značným nedostatkem těchto kyselin: •

kyseliny alfa linolenové

•

kyseliny eikosapentaenové

•

kyseliny dokosahexaenové (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163).

6.4.5 Nedostatek energetického příjmu Barr S. I. provedl u těhotných vegetariánek a nevegetariánek výzkum, jenž trval 6 měsíců. Na základě těchto studií bylo zjištěno, že vegetariánky trpí zvýšením výskytem menstruačních poruch a rizikem osteoporózy, naopak mají vyšší fyzickou aktivitu (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 164).

37

7 NEGATIVNÍ PROJEVY SOUVISEJÍCÍ S NEZDRAVOU VÝŽIVOU TĚHOTNÉ ŽENY 7.1 Zvracení v těhotenství Goodwin uvádí, že nausea a zvracení se stává v době těhotenství velmi diskutabilním tématem. Až 90 % těhotných žen je vystavováno tomuto nepříjemnému příznaku, jenž těhotnou ženu velmi obtěžuje. Postiženo je bezmála 20 z 1000 těhotných žen. A 35 % těhotných si stěžuje na to, že zvracení jim výrazně narušuje hodnotu života (Goodwin, 2004, s. 44). Kdežto Einarson et al., se zmiňují o tom, že zvracením v období těhotenství trpí 50-80 % těhotných žen (Einarson et al., 2007, p. 360). Podle Lindseth, Vari trpí nevolností a zvracením těhotné ženy hlavně v prvních 13 týdnech gravidity (Lindseth, Vari, 2005, p. 373). Swallow et al., zjišťovali, jak se těhotná žena umí vyrovnat s nevolností a zvracením. Studie ukázaly, že 34 % žen se dokáže s tímto problémem vyrovnat, zatímco 39 % žen nedokáže s tímto problémem v období těhotenství bojovat (Swallow et al., 2005, p. 546). Goodwin tvrdí, že zpravidla u 30-40 % žen se vyskytuje spolu se zvracením vyšší výskyt slinění (Goodwin, 2004, s. 45). Lindseth, Vari podotýkají, že nevolnost a zvracení v době těhotenství je více či méně nebezpečné pro těhotnou ženu podle toho, zda jde o zvracení v časné nebo pozdní graviditě. Bylo zjištěno, že v prvních týdnech gravidity nezanechává na plodu žádné následky, zatímco v pozdním týdnu gravidity bylo zjištěno, že dítě trpí nižší porodní hmotností, pokud těhotná žena trpí tímto onemocněním (Lindseth, Vari, 2005, p. 372). Goodwin poukazuje na to, že dítě, které bylo vystavováno mateřskému zvracení, je náchylnější ke vzniku Downova syndromu (Goodwin, 2004, s. 46). Einarson et al., se domnívají, že příčina těhotenského zvracení spočívá ve složce, která je zahrnuta v placentě (Einarson et al., 2007, p. 360). Kdežto Lindseth, Vari poukazují na to, že zvracení v těhotenství může být zapříčiněno dalšími faktory jako je například: infekce, bolest, gastrointestinální onemocnění, migrény (Lindseth, Vari, 2005, p. 373). A Goodwin si myslí, že užívání perorální antikoncepce s pozitivní rodinnou anamnézou taktéž patří k dalším faktorům zvracení v těhotenství (Goodwin, 2004, s. 45).

38

7.2 Nadměrné zvracení v těhotenství (hyperemesis gravidarum) Veendaal, Abeelen, Painter popisují, že nadměrné zvracení se u těhotné ženy objevuje nejčastěji v období 4. až 8. týdne gravidity a následně u většiny těhotných žen trvá do 14. až 16. týdne gravidity (Veendaal, Abeelen, Painter, 2011, s. 233). Poukazují také ve svém článku na to, že nadměrným zvracením trpí více jak 0,3 až 2 % těhotných žen. Tito autoři provedli v roce 2011 studii zjišťující vztah hyperemesis gravidarum k porodu, porodní hmotnosti novorozenců, pohlaví atd. Z 205 těhotných žen 163 těhotných nemělo dostatečné symptomy hyperemesis gravidarum. U zbylých těhotných žen bylo potvrzeno, že ženy s tímto příznakem rodí častěji dcery (55 %) a že tyto ženy jsou náchylnější k předčasným porodům, jenž byly potvrzeny u 7,4 % případů (Veendaal, Abeelen, Painter, 2011, s. 233).

7.3. Hemeroidy v těhotenství Janků, Kaprálová, Volková uvádí, že dalším častým problémem mladých těhotných žen mohou být hemoroidy v období těhotenství, ale i v šestinedělí (Janků, Kaprálová, Volková,

2002,

s.

13).

Přičemž

Avsar,

Keskin

se

shodují

na

tom,

že hemoroidy se vyskytují převážně ve 2. až 3. trimestru a to u 85 % všech těhotných žen. Rovněž naznačují, že hemeroidy většinou ustávají po porodu, ale u některých žen hemeroidy zůstávají i nadále. Výzkum prokázal, že u 8-24 % žen hemeroidy vymizely do 3 měsíců, u 24 % žen během 3-6 měsíců a 15-16 % po 6 měsících po porodu (Avsar, Keskin, 2010, p. 233). V případě, že porod nebude příznivě pokračovat a dojde k prodloužení druhé doby porodní, předpokládá se zvýšený výskyt hemeroidů u těhotné ženy. Není vhodné, aby těhotná žena po dobu těhotenství podstupovala vyšetření tlustého střeva v rámci diagnostiky hemeroidů pomocí kolonoskopu, kdy bylo prokázáno, že tento nástroj může způsobit předčasný porod (Avsar, Keskin, 2010, p. 233). Janků, Kaprálová, Volková doporučují, aby se těhotná žena naučila předcházet riziku vzniku hemeroidů, je důležité, aby věděla, že do své stravy musí zařadit dostatek ovoce, zeleniny, kompotů a tmavého celozrnného pečiva. V případě, že se u těhotné ženy vyskytnou hemeroidy, je potřeba ji edukovat, aby myslela na zvýšenou potřebu hygieny v oblasti konečníku (Janků, Kaprálová, Volková, 2002, s. 13).

39

7.4 Zácpa v těhotenství Derbyshire et al., uvádí, že další problém, které se často objevuje v souvislosti se stravováním těhotných žen je zácpa. Bezmála 40 % těhotných žen trpí příznaky zácpy. Podle studie vyplývá, že těhotné ženy trpí na zácpu nejvíce v prvním a druhým trimestru těhotenství, méně pak ve třetím trimestru a po porodu (Derbyshire et al., 2006, p. 131). Janků, Kaprálová, Volková se domnívají, že jestliže se v důsledku nevhodného stravování u těhotné ženy objeví zácpa, je možné použít laxantia. Obezřetní by jsme měli být hlavně, pokud těhotná žena má sklon k předčasnému porodu nebo nastaly počínající stahy (Janků, Kaprálová, Volková, 2002, s. 13). Avsar, Keskin upozorňují na to, že každá těhotná žena by měla být informována o tom, že dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a vody napomáhá v prevenci zácpy (Avsar, Keskin, 2010, p. 234).

40

DISKUZE Ve své práci jsem se zabývala problematikou výživy těhotné ženy. Snažila jsem se výstižně popsat, jak by se těhotná žena měla stravovat, jaké potraviny by měla a naopak neměla do svého jídelníčku zahrnout a jaký dopad může mít nezdravá strava pro samotnou těhotnou ženu a její ještě nenarozené dítě. V první řadě jsem chtěla zjistit, jaký váhový přírůstek je pro těhotnou ženu optimální. Výsledky studií mnoha autorů se liší. Hrubý uvádí, že optimální váhový přírůstek by měl být mezi 9-12 kg (Hrubý, 2005, s. 62). Kdežto studie podle Janků uvádí, přibližně 13 kg (Janků, 2003, s. 290). Zatímco podle Müllerové je to v rozmezí 10-12 kg (Müllerová, 2002, s. 647). Zajímalo mě, jak těhotné ženy zařazují do jídelníčku potraviny obsahující vitamíny. Ze studie, kterou uvádí ve své práci, Hronek vyplývá, že deficit nejrůznějších vitamínů se našel převážně u těhotných žen ve druhém trimestru gravidity a to hlavně u vitamínu D (30 %), vitamínu E (80 %), kyseliny listové (48 %) a vitamínu C (63 %) (Hronek, 2006, s. 102). Také jsem se snažila upozornit na negativní dopad nevhodného stravování v období těhotenství a uvedla jsem zjištěné poznatky o zvracení, zácpě, hemeroidech. Mnoho autorů se shoduje na tom, že zvracení se vyskytuje u mnoha těhotných žen. Goodwin se domnívá, že zvracením je postiženo až 90 % všech těhotných žen (Goodwin, 2004, s. 44). Ale Einarson et al., poukazují na to, že zvracením trpí 50-80 % těhotných žen (Einarson et al., 2007, s. 360). Stejně tak jako zvracení často těhotnou ženu obtěžují i hemeroidy. Podle výzkumu bylo zjištěno, že hemeroidy u 8-24 % žen zmizely do 3 měsíců, kdežto u 24 % žen v rozmezí 3-6 měsíců a u 15-16 % žen po 6 měsících po porodu (Avsar, Keskin, 2010, p. 233). Stejně tak je důležité zmínit i užívaní kofeinu, který úzce souvisí se stravou u těhotné ženy. Bylo zjištěno, že pokud si těhotná žena dopřeje množství nepřesahující 300 mg/den, není pro ni ani dítě nebezpečné požívat nápoje obsahující kofein (Vause et al., 2006, p. 19).

41

ZÁVĚR Svou bakalářskou práci jsem psala na téma Specifika výživy těhotné ženy a mým hlavním cílem bylo napsat o daném tématu co nejvíce publikovaných informací tak, aby ten kdo si přečte tuto práci, získal ucelený pohled na danou problematiku.

Cílem 1 mé práce bylo zjistit, jak se těhotná žena má stravovat. Dohledané studie se shodují na tom, že každá těhotná žena by měla se zdravou výživou začít již před otěhotněním (Hrubý, 2005, s. 62). Je nezbytné, aby strava obsahovala všechny důležité a potřebné látky pro správný vývoj těhotné ženy i dítěte. Mezi důležité potraviny, které by se měly stát součástí jídelníčku těhotné ženy, shodně autoři uvádí zejména obiloviny, těstoviny, pečivo a rýži (Kotrbová, 2009, s. 32). Především důraz kladou na tmavé pečivo. Z toho vyplývá, že pokud se nebude těhotná žena držet doporučených rad v oblasti výživy po celé období těhotenství, mohou se objevit velmi nepříjemné komplikace, které by mohly ohrozit vyvíjející se plod, jenž by mohl trpět vrozenou malformací. Těhotná žena sama sebe může vystavovat ať už poruchám gastrointestinálním tak i poruchám ledvin, jater a v neposlední řadě obezitě a podvýživě. Je prokázána souvislost se stravováním těhotné ženy a hmotnostním přírůstkem v období těhotenství. Dohledané studie mnoha autorů pohlíží na oblast váhového přírůstku velmi podobně. Za optimální váhový přírůstek považují 10-12 kg. Kdežto u obézních těhotných žen se názory na problematiku váhového přírůstku lišily. Müllerová píše, že obézní těhotná žena by měla v těhotenství přibrat maximálně v rozmezí od 4-8 kg (Müllerová, 2002, s. 647). Ale Grofová uvádí jako optimální váhový přírůstek 6 kg (Grofová, 2010, s. 38).

Cílem 2 bylo zjistit význam důležitých živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Z vitamínů je potřeba věnovat pozornost zejména kyselině listové (Koucký, 2011, s. 166). Autoři se shodují na tom, že její nedostatek se může projevit u dítěte a to vrozenými vadami neurální trubice (Grofová, 2010, s. 39). Hrubý se shoduje s Grofovou (Hrubý, 2005, s. 63). Na základě studií se potvrdil deficit vitamínů ve druhém trimestru a to u vitamínu D, E, C a kyseliny listové (Hronek, 2006, s. 102). Naopak se nepotvrdilo, že by těhotné ženy, které by neužívaly vitamíny, rodily děti s nižší porodní váhou (Sochorová, Lukášová, 2009, s. 40). Z minerálních látek a stopových prvků je důležité věnovat pozornost zejména hořčíku,

42

jehož hladina v období těhotenství klesá (Kotrbová, 2009, s. 34). Autoři na základě výzkumu potvrdili za důležité také železo, jehož nedostatek se projevuje zejména u vegetariánek (Müllerová, 2002, s. 648-649). Hronek, Kudláčková nahlíží na problematiku stejně jako Müllerová (Hronek, Kudláčková, 2005, s. 163). Stejně tak se autoři shodují na tom, že i jód by měl být do stravy zahrnut, protože je důležitý pro správný vývoj mozku (Grofová, 2010, s. 39). Kotrbová nahlíží na problematiku stejně jako Grofová (Kotrbová, 2009, s. 34).

Cíl 3 mé práce bylo shrnout poznatky o onemocněních souvisejících s nezdravou výživou těhotné ženy. Nejprve jsem se zabývala zvracením, o kterém se autoři ve svých studiích zmiňují různě. Například Goodwin tvrdí, že zvracením trpí přibližně 90 % těhotných žen (Goodwin, 2004, s. 44). Kdežto Einarson et al., se domnívají, že se jedná o 50-80 % (Einarson et al., 2007, s. 360). Těhotné ženy jsou postiženy zvracením zejména v prvních 13 týdnech gravidity (Lindseth, Vari, 2005, p. 373). Příčin zvracení v období těhotenství je hned několik, například Einarson et al., se domnívají, že zvracení je vyvoláno určitou složkou, která se nachází v placentě (Einarson et al., 2007, s. 360). Přičemž Lindseth, Vari poukazují na infekci, bolest nebo také na migrénu (Lindseth, Vari, 2005, p. 373). Dále jsem se ve své práci zaměřila na nadměrné zvracení, přičemž bylo zjištěno, že tímto symptomem trpí už pouze menší část těhotných žen a to v rozmezí od 0,3 až do 2 % (Veendaal, Abeelen, Painter, 2011, s. 233). Dále mohou být mladé těhotné ženy po dobu gravidity postiženy hemeroidy. Ukázalo se, že tento problém se projevil u těhotných žen zejména v období druhého, ale i třetího trimestru a to u 85 % všech těhotných žen (Avsar, Keskin, 2010, p. 233). Stejně tak zácpa může být dalším problémem souvisejícím se stravováním těhotných žen. Ukázalo se, že zácpa se vyskytovala u 40 % těhotných žen a to zejména v prvním a druhém trimestru (Derbyshire et al. 2006, p. 131). Užívání preparátů jako jsou laxantia, nebyly považovány za nevhodné řešení daného problému v případě, že těhotná žena netrpí počínajícími děložními kontrakcemi (Janků, Kaprálová, Volková, 2002, s. 13).

43

BIBLIOGRAFICKÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE AVSAR, A. F., KESKIN, H. L., 2010. Haemorrhoids during pregnancy. JOURNAL OF OBSTETRICS AND GYNAECOLOGY [online]. 2010, vol. 30, no. 3, p. 231-237. [cit. 20. 1. 2012]. ISSN 0144-3615. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=16&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 AZMAN, Mohd S., SAUDI, Wan S. Wan, LLHAMI, Mohammed, MUTALIB, Mohd Sokhini A., RAHMAN, Mohammed T. 2009. Zinc intake during pregnancy increases the proliferation at ventricular zone of the newborn brain. NUTRITIONAL NEUROSCIENCE [online]. 2009, vol. 12, no. 1, p. 9-12. [cit. 27. 1. 2012]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=15&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 BITTOUN, Renee, FEMIA, Giuseppe. 2010. Smoking cessation in pregnancy. OBSTETRIC MEDICINE [online]. 2010, vol. 3, p. 90-93. [cit. 12. 1. 2012]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=9&hid=1 23&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 BROMOVÁ, Martina, DALIHODOVÁ, Andrea, HOLINKOVÁ, Petra, LICHTENBERGOVÁ, Marie, MAXOVÁ, Nawa Mubiana, NOVÁKOVÁ, Petra, PODLENOVÁ, Kateřina, RŮŽIČKOVÁ, Lucie, VINKLEROVÁ, Lucie, VÍT, Zbyněk, PATOČKA, Jiří. 2010. Zdravotní rizika energetických nápojů. PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ [online]. 2010, roč. 6, č. 2, s. 205-224. [cit. 15. 3. 2012]. ISSN 1801-0261. Dostupné z: http://www.zsf.jcu.cz/journals/prevence-urazu-otrava-nasili/jednotliva-cisla-podle-rocniku/2010/2-2010/zdravotni-rizika-energetickychnapoju/ DERBYSHIRE, Emma, DAVIES, Jill, COSTARELLI, Vassiliki, DETTMAR, Peter. 2006. Diet, physical inactivity and the prevalence of constipation throughout and after pregnancy. MATERNAL AND CHILD NUTRITION [online]. 2006, vol. 2, p. 127-134. [cit. 23. 1. 2012]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=17&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 EINARSON, T. R., NAVIOZ, Y., MALTEPE, C., EINARSON, A., KOREN, G. 2007. Existence and severity of nausea and vomiting in pregnancy (NVP) with different partners. JOURNAL OF OBSTETRICS AND GYNAECOLOGY [online]. 2007, vol. 27, no. 4, p. 360-362. [cit. 27. 1. 2012]. ISSN 0144-3615. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=13&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 GOODWIN, T. Murphy. 2004. Zvracení v těhotenství. Gynekologie po promoci. 2004, roč. 4, č. 4, s. 44-49. ISSN 1213-2578.

44

GREENWOOD, D.C., ALWAN, N., BOYLAN, S. et al. 2011. Zvyšuje pití kávy v těhotenství počet potratů? Gynekolog. 2011, roč. 20, č. 6, s. 233. ISSN 1210-1133. GROFOVÁ, Zuzana. 2010. Výživa v těhotenství. MEDICÍNA PRO PRAXI [online]. 2010, roč. 7, č. 1, s. 38-40. [cit. 17.1.2012]. ISSN 1803-5310. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/01/10.pdf HAMANOVÁ, Jana, SCÉMY, Ladislav. 2010. Prenatální účinky alkoholu. ČESKOSLOVENSKÁ PEDIATRIE [online]. 2010, roč. 65, č. 10, s. 606-612. [cit. 13. 12. 2011]. ISSN 0069-2328. Dostupné z: http://www.medvik.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=123370&picp=&idpi= 355428 HLÚBIK, Pavol, STŘÍTECKÁ, Hana. 2004. Vitamíny v graviditě-přínos a rizika. INTERNÍ MEDICÍNA PRO PRAXI [online]. 2004, roč. 6, č. 7, s. 352-356. [cit. 13. 10. 2012]. ISSN 1212-7299. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/07/04.pdf HRONEK, Miloslav, KUDLÁČKOVÁ, Zdeňka. 2005. Deficitní příjem nutrietů a z něho vyplývající zdravotní komplikace u vegetariánek v období gravidity a laktace. ČESKÁ GYNEKOLOGIE [online]. 2005, roč. 70, č. 2, s. 161-164. [cit. 20. 2. 2012]. ISSN 1210-7832. Dostupné z: http://www.medvik.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=123179&picp=&idpi= 355237 HRONEK, Miloslav. 2006. Význam vitamínů a jejich použití v době gravidity a laktace. PRAKTICKÉ LÉKARENSTVÍ [online]. 2006, č. 2, s. 102-106. [cit. 13. 10. 2012]. ISSN 1801-2434. Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2006/02/13.pdf HRONEK, Miloslav. 2006. Deficitní nutriční příjem kalcia v období gravidity a s ním související zdravotní rizika. Gynekolog. 2006, roč. 15, č. 1, s. 12-15. ISSN 1210-1133. HRUBÁ, Drahoslava. 2007. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. PRAKTICKÁ GYNEKOLOGIE [online]. 2007, roč. 11, č. 3, s. 132-134. [cit. 25. 1. 2012]. ISSN 1801-8750. Dostupné z: http://www.praktickagynekologie.cz/praktickagynekologie-clanek?ida=1365 HRUBÁ, Drahoslava. 2011. Matčino kouření a pohlaví plodu významně ovlivňující enzymatickou aktivitu jater u lidských plodů. HYGIENA [online]. 2011, roč. 56, č. 4, s. 142. [cit. 20. 10. 2011]. ISSN 1803-1056. Dostupné z: http://www.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2011-4-15.pdf HRUBÝ, Stanislav. 2005. Výživa v období fyziologického těhotenství a kojení. Výživa a potraviny. 2005, roč. 60, č. 3, s. 62-63. ISSN 1211-846X.

45

JANKŮ. Petr. 2003. Preventivní farmakoterapie a výživa v těhotenství. Moderní gynekologie a porodnictví. 2003, roč. 12, č. 2, s. 290-297. ISSN 1211-1058. JANKŮ, Karel, KAPRÁLOVÁ, M., VOLKOVÁ, N. 2002. Varikozita dolních končetin a těhotenství. PRAKTICKÁ GYNEKOLOGIE [online]. 2002, č. 3, s. 10-13. [cit. 20. 3. 2012]. ISSN 1211-6645. Dostupné z: http://www.praktickagynekologie.cz/prakticka-gynekologie-clanek?ida=1086 KEJVALOVÁ, Lenka. 2011. Výživa a její vliv na tělesný a duševní vývoj. PRAKTICKÝ LÉKAŘ [online]. 2011, roč. 91, č. 3, s. 173-175. [cit. 20. 1. 2012]. ISSN 0032-6739. Dostupné z: http://www.medvik.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=124445&picp=&idpi= 357058 KOTRBOVÁ, Daniela. 2009. Doplňky stravy v graviditě. PRAKTICKÉ LÉKARENSTVÍ [online]. 2009, roč. 5, č. 1, s. 32-35. [cit. 13. 10. 2011]. ISSN 18012434. Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/01/08.pdf KOUCKÝ, Michal. 2011. Patologie kyseliny listové a těhotenství. PRAKTICKÉ LÉKARENSTVÍ [online]. 2011, roč. 7, č. 4, s. 166-170. [cit. 9. 12. 2011]. ISSN 18012434. Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/04/04.pdf LINDSETH, Glenda, VARI, Patty. 2005. Nausea and Vomiting in Late Pregnancy. HEALTH CARE FOR WOMEN INTERNATIONAL [online]. 2005, vol. 26, no. 5, p. 372-386. [cit. 6. 12. 2011]. ISSN 0739-9332. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=10&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 MIYAKE, Y., SASAKI, S., TANAKA, K., HIROTA, Y. 2010. Consumption of vegetables, fruit, and antioxidants during pregnancy and wheeze and eczema in infants. ALLERGY [online]. 2010, vol. 65, p. 758-765. [cit. 27. 1. 2012]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=14&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 MÜLLEROVÁ, Dana. 2002. Výživa v těhotenství. Postgraduální medicína. 2002, roč. 4, č. 6, s. 647-652. ISSN 1212-4184. NEŠPOR, Karel. 2003. Alkohol v těhotenství – nová zneklidňující zjištění. Česká a slovenská psychiatrie. 2003, roč. 99, č. 8, s. 451. ISSN 1212-0383. NEŠPOR, Karel, SCHEANSOVÁ, Andrea. 2010. Alkohol, tabák a jiné návykové látky a reprodukční rizika. PRAKTICKÝ LÉKAŘ [online]. 2010, roč. 90, č. 11, s. 672675. [cit. 20. 10. 2011]. ISSN 0032-6739. Dostupné z: http://www.medvik.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=123779&picp=&idpi= 356116 SEDLÁČKOVÁ, Kateřina, ŽIŽKOVÁ, Blanka. 2007. Užívání psychoaktivních látek v těhotenství. PREVENCE ÚRAZŮ, OTRAV A NÁSILÍ [online]. 2007, roč. 3, č. 1, s.

46

71-76. [cit. 20. 2. 2012]. ISSN 1801-0261. Dostupné z: http://www.zsf.jcu.cz/journals/prevence-urazu-otrav-a-nasili/jednotliva-cisla-podlerocniku/2007/ SOCHOROVÁ, Klára, LUKÁŠOVÁ, Magda. 2009. Vitamínové přípravky. PRAKTICKÉ LÉKARENSTVÍ [online]. 2009, roč. 5, č. 1, s. 36- 40. [cit. 9. 12. 2011]. ISSN 1801-2434. Dostupné z: http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/01/09.pdf SWALLOW, B.L., LINDOW, S. W., MASSON, E. A., HAY, D. M. 2005. Women with nausea and vomiting in pregnancy demonstrate worse health and are adversely affected by odours. JOURNAL OF OBSTETRICS AND GYNAECOLOGY [online]. 2005, vol. 25, no 6, p. 544-549. [cit. 27. 1. 2012]. ISSN 0144-3615. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=12&hid= 123&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 TROE, Ernst-Jan W., RAAT, Hein, JADDOE, Vincent, W. V., HOFMAN, Albert, STEEGERS, Eric A. P., VERHULST, Frank, C., WITTEMAN, Jacqueline., C. M., MACKENBACH, Johan, P. 2008. Smoking during pregnancy in ethnic populations: the Generation R study. NICOTINE & TABACCO RESEARCH [online]. 2008, vol. 10, no. 8, p. 1373–1384. ISSN 1462-2203. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3f21e5337bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113&vid=7&hid=123 VAUSE, Tannys, MARTZ, Pat, RICHARD, Francesca, GRAMLICH, Leah. 2006. Nutrition for healthy pregnancy outcomes. APPL. PHYSIOL. NUTR. METAB. [online]. 2006, vol. 31, p. 12-20. [cit. 10. 10. 2011]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=4&hid=1 23&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113 VRÁNA, Tomáš. 2010. Vliv kyseliny dokosahexaenové na antenatální vývoj plodu a postnatální vývoj dítěte. Praktická gynekologie. 2010, roč. 14, č. 1, s. 49-50. ISSN 1211-6645. WILLIAMSON, Claire. 2006. Nutrition in pregnancy latest guidelines and advice. PRIMARI HEALTH CARE [online]. 2006, vol. 16, no. 7, p. 23-28. [cit. 10. 10. 2011]. ISSN není dostupné. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&hid=1 23&sid=3f21e533-7bad-472c-88f0-abcd24ba32b4%40sessionmgr113

47