Téma:
Sociální rysy osobnosti Sociální rysy, dovednosti, postoje.
1
K
ép v líčo
y: m oj
vlastnost = relativně stabilní charakteristika jednotlivých vnitřních psychických procesů či psychiky jako celku
intenzita pozornosti kapacita pozornosti fluktuace pozornosti
vlastnosti pozornosti, vlastnosti myšlení, vlastnosti prožívání, vlastnosti vůle ap.)
rys, resp. sociální rys se vztahuje ke zvláštnostem (sociálního) chování člověka, je to charakteristika projevu člověka v kontaktech s okolím tolerance, vstřícnost, bezohlednost, konfliktogennost atp. 2
Sociální dovednost
Dovednost chápeme jako zkušeností (učením) rozvinutý (případně i zautomatizovaný) souhrn vnitřních předpokladů vztahujících se k určité činnosti, aktivitě. GILLERNOVÁ: „Sociální dovednosti jsou předpoklady pro adekvátní sociální interakce a komunikaci získané učením“.
Dovednosti percepční Dovednosti interakční Dovednosti komunikační Dovednosti behaviorální 3
Sociální dovednost
GILLERNOVÁ: „Mezi sociální dovednosti učitele patří zejména ty, které se vztahují k procesům komunikace, sociální percepce a tvořivému zvládání konfliktů. Následující výčet a příklady profesních dovedností patří k základním sociálněpsychologickým dovednostem učitele: Vcítění, empatie k jednotlivci i k celé skupině (školní třídě). Odlišování prožitků a pocitů od úvah a úsudků u sebe i u žáků. Otevřené vyjadřování pozitivních i negativních prožitků. Umění pochválit (aktivně hledat příležitosti k účelné pochvale každého žáka) Respektování a tolerování odlišného pohledu na projevy interakcí Naslouchání Porozumění neverbálním projevům jedince Autenticita, otevřenost projevů učitele ve vztahu k žákům Vyjadřování se ke konkrétním situacím a ne k zobecněným a zobecňujícím zkušenostem Akceptování osobnosti žáků Podporování sebekontroly žáků Rozvíjení sebejistého vystupování. Vedení ke spolupráci. Ilustrace, odkaz Porozumění vlivu na žáka vlivu žáků na učitele“ 4
Sociální dovednosti, sociální rysy (souvislosti)
Sociální dovednosti se odvíjejí především z činností (ze sociálních aktivit), sociální rysy spíše ze vztahů na základě principu interiorizace (Piaget, Vygotský) a obojí je zásadně ovlivněno psychickými vlastnostmi jedince (t.j.: temperamentem, intelektem, motivy, charakterem a zvláštnostmi psychických procesů a stavů jedince).
5
K základním pozitivním (žádoucím) sociálním rysům patří:
sociální citlivost otevřenost vstřícnost tolerance („tolerantnost“) kooperativnost altruismus
6
Podle- tzv. pětifaktorové teorie osobnosti známé spíše jako „Big Five“, vyjadřují osobnost tyto základní faktory
extraverze přívětivost svědomitost emocionální stabilita intelekt (otevřenost vůči zkušenosti) 7
Ilustrace, odkaz
RYSOVÝ FAKTOR
RYSOVÉ ŠKÁLY
EXTROVERZE
samotářský - společenský tichý - mnohomluvný inhibovaný - spontánní
PŘÍVĚTIVOST
popudlivý - srdečný necitelný - soucitný sobecký - nesobecký
SVĚDOMITOST
bezstarostný - opatrný nespolehlivý - spolehlivý nedbalý - svědomitý
EMOCIONÁLNÍ STABILITA
klidný - neklidný odolný - zranitelný jistý - nejistý
OTEVŘENOST
konvenční - originální bojácný - odvážný konzervativní - liberální
8
(McCrae; Costa 1987 - Atkinsonovi s.544)
Sociální rysy jako produkt socializace
Čáp, J.(1996). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy.
„Způsob výchovy - zvláště v rodině - silně působí na formování
stability-lability, odolnosti dítěte. “
(E.1.2. str. 15)
Způsob výchovy - zvláště v rodině - ovlivňuje formování i dalších subsystémů osobnosti (temperamentu, aktivnosti, rysů působících v komunikaci.“ (E.1.3.str.15) „
Ilustrace, odkaz
9
Základní vlivy při utváření sociálních rysů osobnosti rodinná konstelace sebepojetí rodiny míra autonomie a zároveň „otevřenosti“ rodiny, způsob života (především styl vedení a rodinná atmosféra)
náročnost - nenáročnost v přístupu direktivnost - nedirektivnost, citová zainteresovanost - citový chlad, tvořivost - rigidita přístupů vnitřní motivovanost - vnější motivovanost dítěte stimulace - nonstimulace (nedostatečná stimulace) adekvátní očekávání - neadekvátní očekávání 10
Pojem postoj vnesli do sociologie a sociální psychologie W.I.Thomas a F.Znaniecki:
Postoj jako protipól společensky determinované kategorie „hodnota“ 1882-1958
1863-1947
Hodnota jako to, co je společensky důležité, postoj jako to, co je individuálně, subjektivně, významné... Další pojetí
POSTOJ x HODNOTA POSTOJ x MOTIV POSTOJ x JEDNÁNÍ 11
Ilustrace, odkaz
Thomas Samuel Kuhn (Harvard, Berceley, Princeton): člověk má tendenci se k objektům chovat 1. diferencovaně 2. stabilně utváří si tendenci se takto (opakovaně) chovat. Postoj se tedy utváří jako tendence ke konzistentnímu hodnocení a chování.
Nejde ovšem jenom o „útvar kognitivní“, nejde jen o názor či mínění. Jde o připravenost se nějak chovat (jednat). 12
Ilustrace, odkaz
D. J. Bem „postoj lze chápat jako individuální vyjádření přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho prostředí"(1968) Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Až tyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určité chování či jednání 13
Shrnutí
Definice postoje
Postoj je získaný hodnotící vztah člověka k objektům a jevům životního prostředí, projevující se výběrovostí a zaměřeností jednotlivých psychických procesů i osobnosti jako celku a připraveností k určitému hodnocení a jednání.
Prof. Vondráček: Postoj je tendence ke konzistentnímu hodnocení a chování 14
Úrovně utváření hodnotícího vztahu dominuje
pocit
dojem
mínění
názor
postoj
emotivita
racio
akce
15
Problém struktury postoje „Jak zkušenosti, které vedly k určitým postojům, tak jejich manifestace mají tři komponenty: kognitivní, emoční, behaviorální…“(Rosenberg a Hovland 1960).
16
poznávací
STRUKTURA POSTOJE citová
volní
DYNAMIKA POSTOJE
P C
V
17
Ilustrace
18
Ilustrace, odkaz
D.Krech, R.S.Crutchfield, E.L.Ballachey: „...mít vůči něčemu postoj... ...znamená zaujmout vůči nějakému objektu... hodnotící stanovisko...“ Postoj (Attitude): Psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu (G.Bohner s.283) „Postoje k sobě se studují pod názvem sbehodnocení; postoje k abstraktním entitám se často nazývají hodnotami…“(G.Bohner s.284) Postoj = akt hodnocení, hodnotící vztah k tomu co je za hodnotu považováno
POSTOJ = (hodnotící) VZTAH 19
C. Morris : tři základní postoje k životu: Dionýská cesta - snaha dosáhnout splnění přítomných potřeb a přání Prométheovská cesta - snahou ovládat svět Buddhistická cesta - charakteristická snahou ovládat sama sebe 20
Ilustrace, odkaz
Th.M.Newcomb: „...motiv je příčinou jednání... ...postoj determinuje způsob jednání...“
21
Ilustrace, odkaz
Teorie kognitivní disonance Leon Festinger 1919 - 1989
(Iowa, Michigan, Massachutetts, Stanford) Slaměník,Výrost s. 242
„Festinger:...ve vztahu „postoj-chování se ne postoj, ale naše chování projevuje jako „kůň“ a naše postoje jako „vůz“. Rozpory mezi kognitivními elementy vedou k disonanci. Disonance je forma frustrace, která nastává, jestliže jedinec má např. dva rozporné názory nebo se chová v rozporu se svým přesvědčením. Disonance vyvolává nepříjemný duševní stav, jedinec je motivován k tomu, aby ho redukoval změnou postoje. 22
Zmenšení disonance:
Redukce kognitivní disonance.
Ilustrace, odkaz
Změnou jednoho nebo více elementů, které se podílejí na disonantních vztazích. Zavedením nových kognitivních elementů, které jsou konsonantní se stávajícími kognitivními elementy. Zmenšení významnosti elementů, které vyvolaly disonantní vztah.
23
Slaměník,Výrost s. 242
Ilustrace, odkaz
Armstrong, Jadov:
Osobnostní rys: ...je opisem tendence osoby realizovat určitou třídu chování v určité třídě situací...“
24
Ilustrace, odkaz
Vlastnosti osobnosti se tedy mohou projevovat ve více rysech Sociální rysy obvykle tvoří „trsy“
aktivita - pasivita labilita - stabilita smyslovost - racionálnost
otevřenost
čitelnost
submise - dominance introverze - extroverze
25
Ilustrace, odkaz
D. J. Bem „postoj lze chápat jako individuální vyjádření přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho prostředí"(1968) Vztah mezi postojem a chováním vyjadřuje aforisticky takto: "Stručně řečeno, můžeme si být jisti v tom, že máme rádi černý chléb, protože ho jíme. Je však též možné, že jíme černý chléb proto, že ho máme rádi"(1968, 214). Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Až tyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určité chování či jednání 26
