Sociální skupiny Miroslava Schӧffelová LS 2013
Sociální skupina • Základní sociální jednotka • Organizovaná jednotka, v níž jsou vztahy strukturovány a podléhají určitým vzorcům • Třídí se dle různých kritérií
Sociální skupiny dle vzniku • Neformální – Vzniklé spontánně – Kvůli uspokojení určitých potřeb – Příklad?
• Formální – Vzniklé vnějším rozhodnutím – Kvůli naplnění cíle – Příklad?
• Školní třída?
Sociální skupiny dle příslušnosti • Členské – Skupina, jíž jsem členem
• Referenční – Představuje model hodnot, ale není rozhodující, zda jsem jejím členem
• Mohou být totožné • Příklad třída A a B
Sociální skupina dle velikosti • Velká • Střední • Malá
Funkce a vlivy sociálních skupin na jednotlivce • • • • • • •
Proč jsou skupiny důležité? Efekt sociální facilitace – Triplett Efekt sociální inhibice Sociální zahálení – Ringelmannovo tahání lana Skupina ovlivňuje chování jedince Potřeby skupiny X potřeby jedince Normy a hodnoty skupiny X jedince
Vliv velké skupiny na chování 1. Davové a masové chování https://www.youtube.com/watch?v=e6IVs77lacM Dav • Gustave Le Bon (Psychologie davu) • Iracionálním uskupení řídícím se primitivními impulsy • Člověk v davu se chová zcela jinak, než jak by se choval jako jednotlivec • Mentální nákaza • Dav je velmi sugestibilní a má sklon k hysterickému chování • Společný cíl, za kterým jdou Masa • Anonymní seskupení • Každý svůj vlastní cíl • Ztrácí běžné zábrany v chování, ale nepřejímá hodnoty skupiny
Vliv malé skupiny na chování • Změna chování vlivem chování ostatních • Změna v úsudcích, názorech a postojích jedince v důsledku setkání s úsudky, názory a postoji ostatních 1. Konformita/inovace (vliv většiny nebo menšiny na chování skupiny) 2. Kompliance (vyhovění) 3. Poslušnost (vyhovění autoritám)
Konformita (vliv většiny) • „Stádní chování“ • https://www.youtube.com/watch?v=zNNz0yzHc wg • Vliv názoru většiny na náš názor • Konformita = sociální vliv, který je výsledkem setkání s názory většiny nebo většinové části vlastní skupiny • Sherifova skupinová norma • Aschův experiment
Sherifův autokinetický efekt • Změna názoru jedince na vzdálenost pohybu světelného bodu ve tmě směrem k názoru dalších 2 participantů, jejichž názory byly podobné
Aschův experiment • Cvičení • Vliv názoru ostatních? • https://www.youtube.com/watch?v=iRh5qy09nNw Výsledky • Kontrolní skupina: – Chybovost kolem 1%
• Experimentalní skupina: – 37% pokusů chybových – jen 25% lidí nikdy nechybovalo – 75% se nechalo strhnout vlivem většiny!!!
Typy probandů • Nezávislí x konformisti Důvody nezávislosti: zvyklí bojovat proti davu, byli si jistí správnou odpovědí, cítili se povinni říct pravdu aby nepokazili experiment.. Důvody konformity: nejistota vlastního názoru u minority! Spíše touha patřit ke skupině, nevybočovat!
Kvalitativní výsledky interview: • Nesamostatné o. (= ti kteří se v polovině nebo ještě ve vyšším počtu poddávají většině) a) Deformace vnímání: malý počet, považovali své pozměněné odhady za správné b) Deformace úsudku: jejich vnímání není korektní, ale vnímání většiny je správné c) Deformace činnosti: nedošlo ke změně vnímání, ani si nemyslí, že se mýlili, ale nechtějí se zdát jiní nebo horší
Kvalitativní výsledky interview: • Nezávislé o. (= ti kteří se v polovině nebo ještě ve vyšším počtu nepoddávají většině) a) Důvěra ve vlastní vnímání a zkušenost b) Nezávislé a distancované osoby uvádí nutnost chovat se individuálně c) Vykazují napětí a pochyby, ale trvají na svých úsudcích, nutnost vyrovnat se adekvátně s úkolem
Faktory ovlivňující konformitu • Sebevědomí jedince • Jeho informovanost v daném poli a zkušenost se stimulem • Atraktivita skupiny, ve které se jedinec pohybuje • Kultura – více konformní v asijských a latinskoamerických zemích, kde identita je vytvářena příslušností ke skupině. Západní kultura silně individualistická
Důvody konformity • Proč? • Informační vliv – vlastní úsudek versus úsudek ostatních
• Normativní vliv – Potřeba být druhými akceptován
• Vazba na školní praxi?
Inovace (vliv menšiny) • Konzistence skupiny (intraindividuální a interindividuální) • 12 rozhněvaných mužů (12 angry men) (youtube) • Převrácený Aschův experiment (Moscovici, Lage, Naffrechoux)
Převrácený Aschův experiment Gree n
Confed 1
Gree n
Confed 2
Blue
Subject 1
Subject 2
Blue
Subject 3
Blue
Subject 4
Blue
Kompliance (vyhovění) • Změna chování osoby po vystavení (třeba i jednotlivému) názoru či žádosti jiných lidí, nemusí nutně zahrnovat vnitřní souhlas s tímto názorem či požadavkem. • V situaci kdy je učiněna přímá žádost a osoba jedná ve shodě s požadavkem
Techniky jak dospět ke komplianci • Noha ve dveřích (foot in door) = osoba má napřed malý (iniciální) požadavek, když jej druhý splní, má větší a náročnější požadavek – ten je ovšem také splněn s větší pravděpodobností – (podomní prodejci)
• Dveře v tváři (door in face) = jedinec který odmítne první (přemrštěný) požadavek bude náchylnější splnit následný méně náročný
Techniky jak dospět ke komplianci • Nízká koule (low-ball technique) = rozhodneme se na základě nenáročného požadavku a poté, co se vnitřně přesvědčíme, přistoupíme i na horší požadavek – V momentě rozhodnutí vzniká závazek – cítíme se zavázáni vůči druhé osobě a hledáme vlastní zdůvodnění pro přijetí vyššího požadavku (méně výhodných podmínek)
Techniky jak dospět ke komplianci • To není vše (that´s not all) – postavení požadavku do nečekaně příznivé polohy – Klasické nabízení slev nebo bonusů – Teleshoping
Sociální vliv autority • Viz minulá přednáška – Milgramovy a Zombardovy experimenty • Vliv „vůdce“ v patologické struktuře třídy
Přestávka
Malá sociální skupina • 3-20 členů (ale i třída) – při větším počtu vznikají podskupiny Charakteristické znaky • Interakce • Identifikace • Společné cíle • Normativní očekávání
Dynamika malé sociální skupiny • Tendence ke spolupráci (kooperaci)– uspokojení ze společné činnosti a přijetí skupinou • Tendence k soutěživosti (kompetici)– uspokojení potřeby sociálního uznání a prestiže • Dle druhu skupiny jedna ze složek převládá – do popředí se dostávají různí jedinci
Kooperace X kompetice • Záleží na zastoupení jedinců – Prosociální jedinci – maximalizace celkového prospěchu, minimalizace rozdílu prospěchu svého a druhých – Individualisté – maximalizace vlastního prospěchu v absolutním smyslu
• Nekooperativní jedinci vzbuzují nekooperativní jednání u obou skupin • Kooperaci volím pouze v případě, že i já mám alespoň nějaký užitek • https://www.youtube.com/watch?v=zrv91Pa3jgs
Kooperace a kompetice • Kooperace = chování maximalizující výsledky (či prospěch) skupiny • Kompetice = chování maximalizující relativní výhody jedince nad druhými
Struktura sociální skupiny Vnitřní uspořádání skupiny, které se stává jejím charakteristickým znakem 1. Vazby mezi členy → podskupiny 2. Postavení jednotlivých členů – hierarchie ve skupině – sociální pozice jednotlivých členů Závisí na individuálních vlastnostech, věku, pohlaví…
Sociální pozice Dle vlivu
Dle sympatií
• Vůdcové • Aktivní pomocníci vůdce • Podřízení závislí členové • Pasivní členové • Okrajoví členové
• • • • •
Hvězdy Oblíbení mnohými členy Akceptovaní Trpění Stojící mimo – koalice zavržených
Normy určují chování v každé pozici – čím výše, tím volnější
Školní třída jako sociální skupina
Školní třída jako formální i neformální skupina • Skupina vzniká jako formální – Cíle jsou určeny přímo institucí a přesahují individuální potřeby členů – Jasné ohraničení či vymezení členství ve skupině – Uplatňování sankcí při porušování norem ze strany instituce
• Postupně se mění v neformální skupinu – Vznikají neformální vztahy
• Skupina formální s velmi silnou neformální vztahovou strukturou
Členství ve třídě jako sociální skupině • Členská a referenční skupina – Kladný X neutrální X záporný vztah – Třída jako členská a referenční skupina – ideální stav – Negativní vztah ke skupině – referenční skupina jiná (nebo žádná) na škole
Školní třída jako sociální skupina • Normy a pravidla určeny – mění se dle fungování skupiny, skupina vytváří vlastní neformální • Pozice určuje dodržování neformálních pravidel • Vytváří složitou strukturu • S věkem roste její důležitost • Učitel není (a nemůže být) jejím členem
Struktura třídy jako sociální skupiny II Mívá obsazeny všechny sociální pozice – je velmi důležité je znát Nejčastější podskupinky • Dle schopností a prospěchu („šprti“) • Dle socio-ekonomické vrstvy („socky“) Proč je důležité znát sociální pozice ve třídě?
Struktura třídy jako sociální skupiny • Členové získávají různou prestiž a oblibu a zaujímají různé pozice ve skupinové hierarchii • Formální i neformální pozice jedince se může lišit. • Formální struktura školní třídy nevýrazná, často pouze formální, projevuje se sporadicky (předseda třídy, pokladník, různé služby apod.). • Podstatnější je struktura neformální
Specifický znak: role učitele • Školní třída je vedle výše uvedených charakteristik specifická rolí učitele/učitelů. • Rozhodující vliv někdo, kdo není jejím členem. Tzv. ovlivnění zvenku. • Učitelé ovlivňují ve školní třídě jak její formální, tak neformální strukturu.
Vliv skupiny na školní výkon • Viz sociální facilitace X sociální inhibice • Vliv skupiny na školní výkon pro potřebu přijetí skupinou – Soulad hodnot a norem skupiny s hodnotami a normami školy – Silná potřeba přijetí ve skupině ovlivňuje školní výkon (ve smyslu + nebo -)
Vliv skupiny na chování • Potřeba přijetí – ochota respektovat normy, které nejsou součástí norem jednotlivce • → velmi rozdílné chování žáka doma a ve skupině spolužáků • Školní třída – specifická skupina – nelze ji opustit – je třeba tolerovat normy, chci-li alespoň „přežít“ • Prvky davového chování, konformity, poslušnosti – princip šikany • Alibi pro vlastní chování „dělali to všichni“
Možnosti diagnostiky školní třídy • • • • •
Systematické pozorování třídy Rozhovory se žáky, učiteli, rodiči Sociálně-psychologické hry Dotazníky Sociometrické metody
Diagnostické dotazníky
Sociometrické metody • Sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá preference dětí, sympatie a atraktivitu. SO-RA-D (Hrabal) • –VLIV–v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků a třídy jako celku. • –OBLIBA–přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost, přitažlivost
Sociometrické metody II • Vlastní sociometrie • Příklady otázek: – Se kterým žákem bys chtěl/a sedět – Se kterým žákem bys nechtěl/a sedět – S kým bys chtěl/a bydlet na výletě – S kým bys nechtěl/a bydlet na výletě
• Vyhodnocení – sociogram
Sociogram • K čemu je to dobré? • Na co je nám taková informace? • Jak s tím dále naložit?
Práce se třídou jako sociální skupinou • Učitel nikdy nejedná s jedním žákem, ale vždy s celou třídou • Výzkum E.B. Hurlockové • Spolupráce se sociální špičkou – sociometrickými hvězdami – Rozhodující vliv na jednání a hodnotovou orientaci třídy → restrukturace třídy
Práce se třídou jako sociální skupinou • Využití principu vlivu menšiny – Konzistence je nutnou podmínkou
• Vlivy autority - šikana • Odborné programy – metodik prevence na škole (výchovný poradce) - SVP
Shrnutí a kontrolní otázky • Sociální skupiny a jejich dělení – Uveďte příklad neformální malé skupiny – Uveďte příklad členské nereferenční skupiny
• Vlivy sociální skupiny – Davové a masové chování • Jaký je v nich rozdíl?
– Inhibice – Facilitace – Zahálení • Co to je? • Uveďte příklad ze školní praxe
Shrnutí a kontrolní otázky • Konformita • Inovace • Kompliance – Co to je? Uveďte příklad
• Charakteristika malé sociální skupiny – Dynamika – kooperace vs. kompetice • Jaká je nutná podmínka pro kooperaci? • Za jakých okolností mají jedinci tendenci spíše nekooperovat?
• Struktura malé sociální skupiny • Školní třída je sociální skupina – Jak můžeme využít informace o struktuře školní třídy pro práci se třídou?
Děkuji za pozornost
Doporučená literatura • VÝROST, Jozef a Ivan SLAMĚNÍK. Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 987-80-247-1428-8. • HEWSTONE, Miles a Wolfgang STROEBE. Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 769 s. ISBN 80-7367-092-5
