Slovo předsedy. Smír přináší jistoty v podnikání. Jaroslav Palas: Jsem ministrem zemědělců i potravinářů, nikoho neupřednostňuji

8/2004



Lidé nemají čas na vaření a chtějí hotová jídla  Nový masokombinát zahájil činnost v Hovoranech  Vegetariánství  Kostelecké uzeniny otevřely v Hodoníně novou porážku drůbeže  Poláci pláčí kvůli prudkému zdražení potravin  Masný průmysl v Rusku v roce 2003  Ruský trh s masem LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Ročník XII. • 20. července 2004 • Cena 12 Kč

Jaroslav Palas: Jsem ministrem zemědělců i potravinářů, nikoho neupřednostňuji

Smír přináší jistoty v podnikání Vláda doznala výrazných změn. Komisař Pavel Telička má své dny v Bruselu také spočítané. V čem hledat jistotu, o co se opřít? Bude to znít banálně, ale při troše přemýšlení možná dojdeme ke shodě. Moderně se začalo mluvit o konsenzu, ale proč užívat cizích výrazů, když máme krásné české pojmy. V rozhárané době, kdy se vládní škatulata rozhýbala je dobrý spoleh na obchodní partnery jedinou jistotou v podnikání. Na ministerstvech totiž nikdo neví co bude zítra a aktivity prospívající podnikatelskému prostředí nejen ustaly, ale dochází i ke kontraproduktivním úkonům. O to víc potěší, i když budeme v roli „vojažéra“, že dřívější velcí rivalové napřáhli paži ke smíru, nikoliv k další facce. Zástupci dvou znesvářených svazů sedli společně ke kulatému stolu a ohlasy z jejich jednání jsou více než povzbudivé. Mám na mysli Český svaz zpracovatelů masa reprezentovaný Ladislavem Steinhauserem a celostátní odbytové družstvo Centroodbyt, v jehož čele stojí předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství Jan Veleba. Není tomu totiž tak dávno, co oba muži vzpláli hněvem a vyčítali si kde co. Vyhrocením obchodních vztahů nakonec byla i demonstrace zemědělců na půdě Steinhauserova masokombinátu v Tišnově. A tak si předseda profesní organizace vypil za všechny řezníky hořký kalich a vyslechl výtky, ale i pohrůžky, k jejichž plnění se záhy zemědělci uchýlili. Zatímco tady se vše mlelo hlava nehlava a jeden vyčítal druhému málem nos mezí očima, zahraniční podnikatelé si mnuli ruce. Na německé straně se začalo koketovat s tím, že se maso začne do Česka valit jednat od Drážďan, zespoda z Bavor a trochu se nechá vydělat i rakouským sedlákům a řezníkům. Ne, že by se veškeré množství dalo vyprodukovat ve dvou zmíněných zemích, ale hodně se kalkulovalo s polským levným zbožím a překupníků začalo přibývat. Oba muži, kteří stojí v čele znesvářených stran si zavčas vážnost situace uvědomili. A jak vzpláli, dokázali stejně rychle vzít rozum do hrsti a počítat. Chvilku zdánlivého zisku a lepší prosperity záhy nutně vystřídají hubenější měsíce, protože konkurence bude vstřícná a bude se podbízet jen dokud soupeř neklekne a to by dlouho netrvalo. Sedli k jednomu stolu a jak dříve dštili jeden na druhého síru a popel, dnes hovoří rozumně, smířlivě a racionálně. Jsou to oba „srdcaři“, říká jeden z nestorů masného průmyslu, jehož jméno nebudu pro tentokrát prozrazovat. Vyjadřuje se tak o lidech, kteří jsou za svá předsevzetí ochotní přinášet oběti a ve svém svatém zápalu ztrácejí po špetkách na soudnosti. Jelikož oba ale oplývají vysokým IQ , emoce musely ustoupit do ústraní a smír následoval i spolu s činy. Přestalo se s výhružkami v tisku, po demonstracích není památky, protože ceny se posunuly na hladinu únosnou pro obě strany. A právě v tom může být pro obě strany ta kýžená jistota v podnikání, ne-li stručně řečeno pro rozvoj toho kterého oboru. Rozum zvítězil, tleskáme. E. Línková

Do křesla ministra zemědělství po tuhých bojích zasedne znovu ministr Jaroslav Palas. Byl sice oficiálně schválen zástupci třech koaličních stran již v pátek 30. července, ale snahy prosadit někoho ze zhruba sedmi navrhovaných adeptů se znova přes neděli rozhořely a až v pondělí večer mohl Jaroslav Palas zvednout číši k přípitku. Do funkce ministra zemědělství je oficielně potvrzen.

PRAHA – Definitivní výměna premiéra byla potvrzena na posledním jednání bývalé vlády. Vladimír Špidla (vlevo) a Stanislav Gross odcházejí z tiskové konference po závěrečné schůzi vlády, svolané na 28. července do zámku v Kolodějích. Zároveň platí, že Pavel Telička zůstává na postu eurokomisaře jen do listopadu tohoto roku, kdy jej vymění bývalý premiér Vladimír Špidla. foto E. Línková

Co pane ministře bylo důvodem oněch bojů a otazníků? Na jednu kost připadalo příliš mnoho zájemců. Pan premiér Stanislav Gross vybral toho nejlepšího. Jaké jsou vaše priority? Prioritou resortu je získat pro zemědělství celou částku peněz vyplývající z kodaňského protokolu. Jsou to finanční prostředky na rozvoj zemědělství a venkova, tedy jednak přímé plat-

by a peníze z rozvojových programů. Nově nastavený cukerní pořádek by měl záporný dopad pro Českou republiku, je nutné prosadit větší kvótu, aby se nemuselo krátit z rozlohy určené pro cukrovku. Z rozhodnutí Světové obchodní organizace se budou na evropském i americkém kontinentu krátit podpory směřované do zemědělství. Pokud by se ale krátilo stejným dílem jak pro staré tak nové členské státy, dopad by byl nespravedlivý pro nové členy, kde jsou dotace čtvrtinové. Budeme o tom jistě ještě nesčetněkrát jednat. Mluvíte o zemědělství, co potravinářství? Jsem ministrem jak zemědělců tak potravinářů, nedělám výjimky, ani nikoho neupřednostňuji. Na tomto mém postoji se nic nemění. E. Línková

WTO se dohodla na principech liberalizace světového obchodu ŽENEVA (dra) – Zástupci členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) se 1. srpna krátce po půlnoci v Ženevě dohodli na principech liberalizace světového obchodu. Podle politiků a ekonomů by další liberalizace globálního obchodování měla přinést velký impulz pro světovou ekonomiku. Dohoda měla být sjednána již loni v září v Mexiku, ale konference tehdy skončila neúspěšně. „Je to velký úspěch, který WTO zaznamenává po velmi složitém období, které vyvrcholilo neúspěchem v Cancúnu před téměř rokem. Podařilo se dosáhnout toho základního cíle, to znamená vytvořit jakýsi rámec pro věcná jednání, pro dohodnutí nejrůznějších technických detailů, které budou určovat parametry další liberalizace světového obchodu,“ řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Miroslav Somol, který na jednání zastupoval Českou republiku. Na základě této politické shody přijaté

konsenzem zástupců 147 členských zemí by měli profesionální vyjednavači zahájit v září několikaměsíční diskuzi o podrobných podmínkách a posunout takzvané Katarské kolo po třech letech ke konečnému výsledku. Další ministerská konference, která by měla uzavřít jednání Katarského kola, se uskuteční v prosinci 2005 v Hongkongu. Podle Somola byla nejsložitější jednání, která se týkala zemědělství a přístupu na trh nezemědělských výrobků. V zemědělství účastníci jednání nejvíce řešili otázky

domácích podpor, které negativně ovlivňují obchod. Složitá diskuse se vedla také o exportních subvencích, úvěrech a zárukách či o některých aspektech poskytování potravinové pomoci, uvedl náměstek. Indický ministr obchodu Kamal Nath řekl, že vyspělé země uznaly, že subvencovaný zemědělský vývoz nevyhovuje zásadám volného obchodu. Dodal, že zrušením subvencí Spojené státy, Evropská unie a další vyspělé země také vydělají. Česká republika se konference zúčastnila poprvé jako člen Evropské unie. Česko podle náměstka podléhá jednomu obchodně-politickému režimu unie, to znamená, že všechny výsledky, které byly dosaženy, se budou vztahovat na EU a v rámci toho na Českou republiku. „Myslím si, že Česká republika bude jako součást většího obchodně-politického celku, jednotného vnitřního trhu, tě-

žit také z pokračující liberalizace obchodu a zpřesnění pravidel, kterými se řídí Světová obchodní organizace. Žádný z našich ekonomických zájmů není tím kompromisním řešením, kterého bylo dosaženo, ohrožen,“ podotkl Somol. Skupina předních světových ekonomů na letošní konferenci v Kodani odhadla přínos úplné liberalizace až na 2,4 bilionu dolarů ročně. Světová banka odhaduje zisk z částečné liberalizace Katarského kola do roku 2015 na více než 500 miliard dolarů ročně. Částečným uvolněním bariér by se bez větších nákladů vymanilo z chudoby více než půl miliardy lidí. Politici a ekonomové si od další liberalizace obchodu slibují masivní impulz pro světovou ekonomiku. Skupina předních světových ekonomů na letošní konferenci v Kodani odhadla přínos úplné liberalizace až na 2,4 bilionu dolarů ročně.

Slovo předsedy Řezníci kontra zemědělci? Navenek by se mohlo zdát, že vztahy mezi chovateli jatečných zvířat a provozovateli jatek nejsou poslední době nejlepší. Vzpomeňme na dlouhodobě nízké nákupní ceny zvířat, mediální reakce, protestní blokádu jatek, diskuze okolo klasifikace, samozřejmě klasifikační masky, klasifikační agentury, okolo definice JUT, dopravy, SRM, konfiskátů a podobně. Je to úctyhodný seznam oblastí, na kterých jsme se navzájem utkali, či utkáváme. Přesto ale nevidím na těchto našich krocích nic špatného. Ba naopak. Je přece normální chovat se v obchodě podle toho, na které židli sedím. Je přece

nutné reagovat na všechny změny, které se nás v posledním období týkaly a týkají. Jsem si jistý, že jejich seznam je jistě mnohem větší než ten předešlý. Co pokládám však v kteroukoli dobu při obchodních jednáních za důležité, jsou vzájemné vztahy, styl jakým jednání vedeme. Nemůžeme před sebou bouchat dveřmi, diskutovat prostřednictvím médií. Musíme k sobě vždy najít cestu, vyměňovat si názory, i když jsou často opravdu zcela diametrálně jiné. Nesmíme uhýbat pohledem od problémů, které vidíme nebo očekáváme. Jsem přesvědčený, že všichni zástupci svazů máme tyto problémy otevírat a diskutovat je navzájem jako svoji povinnost. Bez ostychů a zábran. Jedině tak můžeme pokročit kousek kupředu a vytvářet prostor pro konkrétní obchodní jednání v praxi na úrovni obecně vyjasněných mantinelů. Důležité je, abychom si navzájem dali jasně najevo co chceme, abychom jasně vymezili své pozice. Ano, ať každý vytyčí své pole, které hájí, o které i urputně bojuje. Ale čestně, rytířsky s otevřeným hledím! Jsem rád, že všechna poslední jednání mezi svazy producentů a zpracovatelů masa byla korektní, slušná a přímá. Přicházíme na to, že i tvrdé jednání přece může probíhat u snídaně, či oběda a navíc s úsměvem. Jsem rád, že jsme tuto nutnost společně konstatovali na úrovni prezidenta Agrární komory, předsedy Svazu chovatelů prasat i předsedů představenstva našich největších odbytových družstev. Víte co je na našich jednáních zajímavé? Obě strany

hrdě hájíme své často historické nebo futurologické pozice a po čase zjišťujeme, že naše cíle jsou v podstatě stejně identické. Co vlastně všichni chceme? Chceme přece slušný obchod – slušné prodejní ceny, slušný zisk, slušné žití. Obě dvě strany tlačíme logicky na ceny. Jedna zdola, druhá shora. Směrem podle židle, na které právě sedíme. Snažíme se co nejrychleji napřímit paragrafy, které si sice často vykládáme zcela opačně, ale společně je napřimujeme proto, aby nám všem bylo jasno. Možná se dnes zdá, že kupující sedí na své židli velmi pevně a může si k prodávajícímu mnohé dovolit. Možná, ale já si to nemyslím. Pokládám za nutné dnes říci nahlas, že se navzájem potřebujeme, že jsme na sobě i závislí. Jde nám přece o obchod a u něho jsou nutné vždy minimálně dvě strany. Jistě, můžeme nakoupit maso v Dánsku či Holandsku, ale proč vyvážet peníze za jeho tržbu ven z Česka? Je to idealismus? Nemyslím si to! Všichni neustále kupujeme, prodáváme a spotřebováváme – konzumujeme. Věčný kolotoč produkce a spotřeby. A samozřejmě i zisků, které všem v obchodě zainteresovaným zůstávají, aby je jako spotřebitelé nakonec zase utratili. Pochutnávám si na křupajícím debrecínském párku a přemýšlím, na kterém sedátku obchodního kolotoče nejčastěji sedím. Jako kupující maso, prodávající uzeninu, či konzumující párek? Na každé pozici mám různé představy, ale stejný cíl – spokojenost. Ladislav Steinhauser

2

Z D O M O VA

Lidé nemají čas na vaření a chtějí hotová jídla

Doznání hříšníka, který prošvihl narozeniny svého přítele Edy Kazdy O věčném optimistovi, úspěšném uzenáři a jeho životním jubileu již informaci naše noviny přinesly. To však neomlouvá můj nepořádek v kalendáři, který zavinil moji opožděnou gratulaci. Abych se vyrovnal se svým svědomím, dovoluji si připomenout onu slavnou událost dnes již historickou fotografií. (Rš)

I třinácté podezření na BSE se potvrdilo Konfirmační test, který provedli v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku BSE ve Státním veterinárním ústavu Jihlava, právě potvrdil, že v ČR se vyskytl třináctý případ BSE. Šlo o nutně poraženou 59 měsíců starou krávu z Podhorního Újezdu na okrese Jičín (3. 8. 1999 až 21. 7. 2004). V souvislosti s tímto případem bude v souladu s dosud platnou legislativou utraceno jejích 143 vrstevnic, které budou dodatečně speciálně označeny a do doby jejich usmrcení se nesmějí nikam přesunovat. Lze říci, že se u nás výskyt BSE pro-

jevuje stejným způsobem, jako v zemích západní Evropy. To znamená, že nejvíce nemocných zvířat pocházelo z poloviny devadesátých let, kdy se ještě na trhu pohybovalo krmivo s obsahem závadné masokostní moučky. Mladších zvířat je méně, neboť kontaminace krmiva je již sporadická a snad víceméně náhodná. Nyní je otázkou, jakým způsobem se bude situace vyvíjet dále. Očekáváme, že četnost výskytu by neměla stoupat, spíš by mělo jít o mírný pokles. Následující měsíce a roky, doufejme, tento předpoklad potvrdí.

OIE: vzteklina už není! (v ČR) Dobrou zprávu obdržel Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, v těchto dnech z OIE, Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat, že Česká republika je zařazena na seznam zemí prostých vztekliny. Vzteklina patří mezi nebezpečné zoonózy, tj. nákazy přenosné ze zvířat na člověka. Pro člověka může být onemocnění vzteklinou smrtelné, jde tedy o dobrou zprávu i z hlediska zdraví lidí. Státní veterinární správa ČR předložila tomuto úřadu sídlícímu v Paříži žádost o uznání statutu země prosté vztekliny s tím, že poslední výskyt byl u nás zaznamenán 19. dubna 2002; systematicky se

u nás provádí vakcinace volně žijících lišek a vyšetřují se všechny podezřelé případy onemocnění zvířat, ze kterých by se dalo usuzovat na onemocnění vzteklinou. V Office international des épizooties naši žádost pečlivě prošetřili a shledali, že je opravdu důvod, proč vyhovět. Podle Josefa Holejšovského je to obrovský úspěch systému našeho státního veterinárního dozoru a úspěch plošné vakcinace volně žijících lišek, který praktikujeme od roku 1989. Nyní však nelze s vakcinací náhle přestat, podle zkušeností například ze sousedního Německa je nutné ve vakcinaci pokračovat, zejména v oblastech, kde by mohlo dojít k zavlečení, například z Polska či Slovenska.

Co se psem, který napadl dítě? Tolik času se věnuje diskusím o tom, zda pes, který napadl a těžce zranil člověka, či dítě, je zdravý. To by mělo být zcela irelevantní uvažování ve vztahu k dalšímu osudu zvířete. Bohužel se dá očekávat, že pes, který vážně poranil člověka, ať už zdravý nebo nemocný, tak může učinit i příště. Samozřejmě je v pořádku, že je pes podroben veterinárnímu vyšetření, zda nemá například vzteklinu, anebo nějaké jiné onemocnění, které by útok mohlo vysvětlit. To je pro osvětlení okolností útoku důležité. Nicméně i laikovi je jasné, že nenajde-li se žádný zjevný důvod, pak je to v „psychice“ zvířete a zde je potom na místě uvažovat o tom, jak dalšímu potenciálnímu útoku, když zvíře přestane cítit k člověku respekt, zabránit. Jelikož zákon neukládá jasnou povinnost utratit zvíře, které vážně poraní, nelze očekávat, že takto striktně rozhodne soukromý veterinární lékař, který posuzuje jeho zdravotní stav. Zvíře je totiž podle zákona na ochranu zvířat proti týrání možné usmrtit, jedině v případě bezprostředního ohrožení člověka zvířetem, a utratit je může jen veterinární lékař a jedině z vyjmenovaných důvodů, například když zvíře nevyléčitelně trpí a tak se předejde eskalaci jeho dalšího utrpení. V případě agresivního psa může o jeho utracení rozhodnout jeho majitel, pokud nenajde jiné schůdnější řešení.

Je tedy na samotném majiteli, aby si uvědomil, že další kontakty lidí se psem, který je přece hodný, ale jen občas někoho kousne, mohou mít další vážné důsledky. Také by zřejmě s ohledem na prevenci prospělo věci, kdyby se i důsledněji využívalo právních prostředků k postihování majitelů takovýchto psů. Určitým kompromisem je, že pes, který vážně poranil, je umístěn v útulku. Odtud se ale může dostat do nové rodiny, takové je také poslání útulků, avšak již byly zaznamenány případy, že opět došlo k problémům, a takovýto pes se do útulku vrací. Je potom útulek řešením? Žít stále v kotci a dostávat v pravidelných intervalech krmení? Ve skutečnosti je pes posuzován jako provinivší se člověk – je uvězněn. Není vhodnější, aby místo eufemistického „nechat žít“, majitel zodpovědně rozhodl o agresivním psu? Právě i z těchto důvodů je v zákoně zvíře v zájmovém chovu považováno za věc, aby bylo možné s ní nejen nakládat, ale i za nakládání s ní nést plnou zodpovědnost! Zajisté jsou takoví cvičitelé, kteří špatně vychovaného nebo agresivního psa převychovají, ale vzhledem k tomu, že případů napadení lidí, zejména dětí, je poměrně hodně, lze stěží očekávat, že by převýchova agresivních zvířat byla „systémovým“ řešením. Však to ostatně ani ne vždy funguje u lidské populace. SVS ČR

Praha (zub, egi) – Češi pomalu začínají měnit své stravovací návyky, takže v obchodech roste zájem o chlazená hotová jídla. Takto nabízené pokrmy, které jsou nejvíce oblíbené ve vyspělých západních zemích, jsou podle obchodních řetězců vítanou alternativou zejména pro časově vytížené manažery, lidi žijící bez partnera, bezdětné páry či méně talentované kuchaře i kuchařky. „Zájem o hotová jídla stále roste tak, jak rostou nároky zákazníků,“ řekl manažer komunikace Delvity Petr Uchytil. Tržby za komplexní hotová jídla s přílohou podle něj rostou o stovky procent ročně. Nárůst je způsoben rozšiřováním řady výrobků, osvětou i zlepšenou úrovní prezentace zboží, dodal expert Delvity na hotová jídla Ladislav Cíferský. Chlazená hotová jídla patří mezi rostoucí část trhu v oblasti čerstvých potravin, souhlasila mluvčí Tesca Martina Čermáková. Zatím je jejich nabídka limitovaná, ale svého zákazníka si již našly, podotkla. V západních zemích jsou hotová jídla standardní součástí nákupního koše, připomněl Uchytil. Delvita nechává zákazníky, aby se sami vizuálně přesvědčili o kvalitě jídla již před nákupem. „Výrobky s průhledným obalem se prodávají až pětinásobně lépe, než když zákazník na produkt nevidí,“ poznamenal Cíferský. Čermáková upozornila na to, že nejpopulárnější jsou tradiční česká jídla, například svíčková s knedlíkem, španělský ptáček nebo knedlíky plněné uzeninou. Zákazníkům podle jejích slov rovněž chutnají ovocné knedlíky. Dávají přitom přednost knedlíkům plněným kusovým ovocem před knedlíky s džemem. V obchodech Hypernova a Albert je největší zájem vedle tradiční české kuchyně o pizzu. Roste také obliba mražených bramborových hranolků do trouby, uvedla mluvčí společnosti Ahold Kateřina Černá.

A jak na tato slova reagují potravináři? Firma Xaverov, specializovaná na zpracování drůbeže se v poslední době cíleně zaměřuje právě na výrobu jídel s rychlou úpravou. „Z našeho výrobního programu představují jídla, která po ohřátí, osmažení a nebo uvaření mohou jít během 10–15 minut na stůl, tak čtvrtinu produkce,“ řekl Zdeněk Štěpánek, generální ředitel firmy Xaverov. A jelikož zástupci supermarketů nejčastěji vzpomínali pokud jde o zájem spotřebitelů plněné knedlíky, směřoval dotaz k jejich výrobcům. „Zvyšujeme výrobu a rozšiřujeme sortiment plněných knedlíků s ovocem, ale i s masovou náplní. Roste zájem i o zmražené polévky,“ uvedl Miloslav Kojan, předseda představenstva firmy Alima, jejíž jeden ze tří závodů se sídlem v Kunovicích právě zmrazené plněné knedlíky vyrábí.

Společnost Maso Planá v pololetí zvýšila tržby, zisk jí ale klesl PLANÁ NAD LUŽNICÍ (zub) – Tržby společnosti Maso Planá v letošním prvním pololetí meziročně vrostly o 15 procent na 762 milionů korun. Za stejné období ale firma, která patří mezi největší tuzemské masokombináty, vykázala zisk po zdanění necelých 10 milionů korun, což je pouze 40 procent loňského výsledku za stejné období. Podle výkonného ředitele společnosti Emila Kaspera se zde odrazily o 19 procent vyšší náklady, zejména na likvidaci odpadů, zvýšení veterinárních poplatků i vyšší osobní náklady. Za pololetí firma meziročně zvýšila porážky hovězího o tři procenta a vepřového o 11 procent. Její masná výroba tím vzrostla o 10 procent

na 4580 tun a prodej výsekového masa o 26 procent na 5838 tun. Loňská produkce a.s. Maso Planá činila 20.326 tun masa a masných výrobků, což bylo meziročně o 16 procent více, a její tržby převýšily 1,3 miliardy korun. Do těchto výsledků se příznivě promítla kompletní rekonstrukce výroby, do níž firma v uplynulých třech letech vložila zhruba 300 milionů korun. Podle Kaspera základní investiční akce skončily a během července firma doplatí zbytek faktur dodavatelům. Do dvou týdnů zahájí provoz nová balicí linka na uzeniny, která stála 6,5 milionu korun. Loni uvedlo Maso Planá do provozu novou porážecí linku, která umožňuje omra-

čování vepřů oxidem uhličitým. Technologie za zhruba 100 milionů korun, která je zatím v zemi ojedinělá, eliminuje stres zvířat, a zvyšuje tak kvalitu masa, zajišťuje vyšší bezpečnost a produktivitu práce a maximální čistotu. Letos v březnu byla firma opět schválena EU jako exportní závod v činnostech vepřová a hovězí porážka, zpracování syrového masa a masná výroba. Společnost, která je součástí skupiny AGF Trading, od l. dubna uplatňuje nový systém identifikace hovězího masa, jenž znamená vyšší standard než v EU. Každý spotřebitel si na základě čárového kódu z etikety nebo registračního čísla na produktu může na webových stránkách firmy najít detaily o původu zvířete.

Nový masokombinát zahájil činnost v Hovoranech HOVORANY(egi) – Do měsíce srpna startuje nový masokombinát na jižní Moravě. Manželé František a Marie Zahrádkovi se pustili nejdříve do výstavby jatek a na ně má navazovat vybudování zpracovny masa. Nebude to žádný drobeček, denně se tam porazí 250 vepřů a 10 kusů skotu. Areál firmy vedené na Marii Zahrádkovou je za benzinovou čerpací stanicí ve směru na Mutěnice. Slavnostní otevření areálu pro zpracování masa, na nějž firma Marie Zahrádková dostala od ministerstva pro místní rozvoj státní dotaci pro nově vytvořená pracovní místa se konalo 29. července. Akce se zúčastnil vládní zmocněnec pro Jihomoravský kraj Ladislav Korbel.

Jak František Zahrádka uvedl, nemá zatím se zemědělci uzavřené smlouvy na dodávky jatečných zvířat, vsadil ale na okamžité placení. „Chceme hned po přejímce prasat a skotu zemědělcům za maso zaplatit,“ uvedl. Ti na to reagují jednoznačně. „Dnes je pro nás právě okamžitá splatnost zboží tím nejdůležitějším,“ řekl Jan Veleba, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství, který je i předsedou odbytového družstva Centroodbyt. „Rychlé placení je mnohdy víc než koruna navíc u kilogramu masa v živé váze,“ dodal. „Vítáme každou takovouto firmu na trhu s jatečnými zvířaty a s manželi Zahrádkovými určitě budeme co nejdřív jednat,“ řekl Veleba. Pan Zahrád-

ka není v oboru nováčkem. Pracoval léta v masokombinátě Hodonín až do zastavení provozu. Potom podnikal ve své výrobně. Zpracovával maso na různé speciality. „Uvědomili jsme si ale, že je pro nás velmi potřebná porážka a proto jsme se s manželkou pustili do výstavby. Nechtěli jsme začínat ale žádným krcálkem a vypracovali jsme projekt na středně velké jatky. Vše ale můžeme uskutečňovat postupnými kroky.Co vyděláme z prodeje masa dáme do rozvoje firmy, která má být uzavřeným komplexem. Počínaje jatkami až po výrobu specialit,“ prozradil Zahrádka. Jediné s čím tato moravská firma nepočítá, jsou trvanlivé salámy vyráběné studenou cestou.

Ochutnáváme, posuzujeme a nakupujeme Praha (li) – Nějaké ochutnávky se zúčastnil každý druhý Cech. V rámci letošního červnového výzkumu agentury NFO AISA to potvrdilo 52 procent dotázaných. Dva roky předtím přiznalo testování nějaké poživatiny 57 procent respondentů. Ženy přitom nabídkám většinou pohledných hostesek podléhají o něco více než muži. „A když už Češi něco ochutnají, tak je velká šance, že si to hned a nebo později také koupí,“ uvedl Josef Hanuša, analytik. Podle letošního výzkumu byl totiž každý třetí (33 %) účastník ochutnávkou (otázka mířila na tu poslední) tak zaujat, že si produkt koupil hned nebo se s určitostí rozhodl jej koupit později. Každý druhý „ochutnávač“ (53 %) pak uvedl, že ho poslední využití „zdarma nabídky“ tak interesovalo, že si testovaný výrobek možná někdy koupí. Na druhé straně každého zhruba sedmého (14 %) účastníka ochutnávací stimulace nezaujala a zboží si nejspíš nebo rozhodně nekoupí. Nejčastěji uváděným místem konání upoutávek je hypermarket a supermarket (76 procent). Respondenti však letos daleko více než před dvěma lety zmiňovali už i specializované prodejny. Také ochutnávky na ulici letos registrovali častěji než předloni (2002: tři procenta, 2004: sedm procent). Během letošních i předloňských ochutnávek byla podle dotazovaných nejčastěji nabízena káva, čaj, sýr, jogurt, puding, maso, uzeniny, alkoholické a nealkoholické

nápoje. Co se týče konkrétních produktů, tak významná část účastníků s odkazem na poslední ochutnávku jmenovala u čaje značku Jemča, u kávy značky Tchibo, Jacobs a Nescaíe, u sýrů Hermelín a Apetito, u nealkoholických nápojů různé znač-

ky minerálek a kofolu a u alkoholu velké množství různých značek piva a „tvrdšího“ pití. Předloňského lednového a letošního červnového výzkumu se zúčastnila více než tisícovka respondentů. To, že vůbec ochutnávky existují, zaznamenalo osm z deseti Čechů, a to napříč všemi sociálně-demografickými skupinami. O něco vnímavější vůči ochutnávkám jsou ženy (84 procent) a hospodyně (85 procent). Muži si jich všímají méně (72 procent). Nabídku k ochutnání evidovali před dvěma lety lidé tím spíše, čím lépe byli situováni. V letošním roce však už v tom výše bankovního konta a naditost peněženky roli nehrála téměř žádnou.

Cože? Zase mrkev? To už se naše mladá s tím řezníkem rozešla? (sch)

3

Z D O M O VA – N A B Í D K Y – I N F O R M A C E

Vegetariánství Slovo vegetarianismus pochází z latinského slova vegetabilis – rostliny a vegetare – růst, rozvíjet se, případně vegetus – plný života.

N

a zeměkouli byly a jsou regiony, kde lidé konzumují tradičně maso, stejně jako oblasti, kde se lidé živí převážně ovocem, zeleninou, obilninami – rostlinnými potravinami. Souvisí to především se zajištěním potřebného energetického příjmu nutného k přežití v různých teplotních podmínkách a celoroční dostupností potravin včetně možností jejich uchovávání. Je jisté, že k vegetariánské výživě jsou ideální podmínky v subtropickém a tropickém pásmu. Naopak v oblastech severských až subarktických tradičně nevhodné, kde obyvatelé preferující maso jako nezbytný zdroj výživy, zvláště v období dlouhého vegetačního klidu. Ve všech kulturách a civilizacích především v jižních a východních zemích známe filozofy, lékaře, kněží a významné osobnosti, kteří propagovali, a co je důležité, i sami přísně dodržovali vegetariánský způsob života – Pythagoras, Sokrates, Platón, Hipokrates, Ovidius, Seneka, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Newton, Goethe, Wagner, Lincoln, Nietzsche, Voltaire, Shaw, Gandhi, Tolstoj, Gorkij, Nurmi, Albert Schweitzer a Albert Einstein, dnes Johny Cash, Paul McCartney, George Harrison, Donovan, Sting a jiní. Vegetariánství však bylo a u řady lidí je i dnes, spojováno s jistou pózou, výjimečností a zviditelněním ve společnosti, kterou však nacházíme u všech lidských činností, vegetariánství nevyjímaje. Vegetarismus přišel do antického Řecka z Asie od brahmínů, jogínů a vyznavačů buddhismu. Římané, jak je známo, byli naopak velkými milovníka masa, kultu síly. Kořeny vegetarismu, tak jak ho známe nyní, nacházíme v 19. století v Anglii pravděpodobně importované jako životní styl Angličanů žijících dlouhodobě v Indii. Již v roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo – vegetarián. Vegetariánství rozdělujeme do tří základních skupin: ovo-lakto-vegetariáni – nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce, mléko a produkty z nich vyrobené, lakto-vegetariáni - nejedí kromě masa a ryb ani vejce. Vegani, nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo, mléko, med, jejich podskupinou jsou vitariáni, kteří konzumují vše jen syrové bez tepelné úpravy a fruitariáni, kteří jedí pouze syrové ovoce. Vegetariáni dnes obhajují svoji pozici a získávají nové příznivce na základě následujících zásad a tvrzení: Etickým důvodem pro vegetariánský styl života je mravní a filozofický způsob života. Poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim, snaha řešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Mahátma Gándhí prohlašoval, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody. „Cítím“, řekl, „že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tělesných potřeb.“ Podporu etických stránek vegetariánství je dnes možné najít v hnutí Different Life. Impulsem pro jeho založení v roce 1993 byla potřeba především mladých lidí se vyjadřovat, diskutovat, přijímat a poskytovat informace o věcech, které se v industriální pojetí světa odsouvají na vedlejší kolej. Vegetariánství propaguje svůj styl života poukazováním na dnešní ekonomické aspekty zemědělství, potravinářství a ochranu životního prostředí. K vyprodukování 200 g bifteku, je třeba obilí, které by nasytilo 45 až 50 lidí obilnou kaší. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10 tun brambor. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. Přeměna lesů na pastviny slouží k chovu dobytka nakupo-

vaného firmou McDonald´s na výrobu hamburgerů – konstatují webové stránky propagující vegatariánství. Ve všech světových náboženstvích nacházejí vegetariáni „podporu“ odmítáním zabíjení živých tvorů. Jejich výklad je však i z pohledu duchovních, v jejichž řadách mají mnohé zastánce, zjednodušený a jednostranný. Zdravotní důvody přechodu na vegetariánství vidí ve vyvrácení kultu masa a hledáním souvislostí mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy, ischemickou chorobou srdeční, vysokou hladinou cholesterolu, artrózou, nádory a rakovinou. Vznik těchto polyfaktoriálnch nemocí však souvisí nejen s nadměrným příjmem živočišných bílkovin, tuků, ale i způsobem života. Je faktem, že životní styl vegetariánů tkví nejen v odmítání masa, ale i abstinenství, nekuřáctví a vyhýbání se stresovým situacím a naopak vyhledáním sportu a duševní hygieny. Kult masa je ve společnosti dlouhodobě zakořeněn jako zdroj fyzické síly. S technickým rozvojem však sám kult síly postupně pozbývá na významu, do popředí se dostává fyzické zdraví a rozvíjení duševní kondice. Je ale těžké vyvracet obě krajní pozice. Hnutí Different Life, ale i další často využívají skandálů v produkci a zpracování masa. Je třeba přiznat, že upozorňování na některé problémy, které byly dlouhodobě odkládány a neřešeny možná jen z ryze ekonomických důvodů, přinesly obecně pozitivní posun v současném praktickém konání i myšlení lidí, kteří vegetariánství sami odmítají. Vědecké články o vegetariánské výživě často provázejí připomínky nebo varování v souvislosti s možným nedostatkem životně důležitých složek výživy. Obvykle jsou to názory lékařů podporující přirozenou kombinovanou výživu. Je však mít i zřeteli, že stále se rozšiřující řada syntetických preparátů dnešní farmacie umožňuje i extrémním skupinám vegetariánů – veganům deficit vitamínů, minerálů a některých esenciálních aminokyselin nahradit. Tato cesta je však vegetariánským hnutím odmítána. Proč reagovat na současné bilbordy visící po celé republice. Jsou stejně jako před dvěma lety financovány panem Petrem Vachlerem, prezentujícím se na serveru Zvíře v tísni. Proč mnu vyvracet jeho názor? Proč je vyvracet kterékoli straně, která je o své pravdě skálopevně přesvědčena? Proč diskutovat o problému jestli trávicí ústrojí člověka je uzpůsobeno na stravu masitou či rostlinnou? Jako veterinární lékař si myslím, že pravda je uprostřed. Člověk je přece po tisíce generací adaptován na stravu kombinovanou, pestrou, vyváženou a plnohodnotnou. Najít tuto hranici a zobecnit ji je však těžké. Každý člověk si ji musí najít sám individuálně, s ohledem na své aktivity, věk, zdraví, ale i klimatické podmínky kde žije, dokonce s ohledem na sezónní výkyvy. V kultu vegetariánství dnes jistě svoji roli hraje nejenom „módnost“. S rozvojem techniky skladování potravin, mezinárodním obchodem a celoroční dostupností čerstvé zeleniny, spolu se snížením energetické náročnosti výživy lidí z důvodů lepších bytových podmínek, nižším fyzickým zatížením, systémem speciálních stravovacích služeb jsou vytvářeny podmínky pro rozvíjení vegetariánství po celé planetě. Tedy i v oblastech, kde vegetariánství doposud dobré podmínky dlouhodobé nebo alespoň celoroční trvání nemělo. Současnou propagaci vegetariánství mezi mladými lidmi není možné jen jednostranně odmítat, je třeba je alespoň chtít pochopit, porozumět jejich potřebám a názorům, které se možná liší od našich. Ale kdo ví, jestli se jejich pohled na maso časem nezmění? Kdo ví, kam se bude vyvíjet i náš obor? Nakonec – ještě krůček, a některé masné výrobky budeme schopni do vegetariánského jídelníčku směle zařadit sami. Ladislav Steinhauser

Vážení členové, Český svaz zpracovatelů masa vydal Katalog výsekových a výrobních mas v reakci na komplexní soubor podnětů, které během uplynulého období stále významněji ovlivňovaly podnikatelské prostředí v oboru zpracování masa. Katalog je ve své výsekové i výrobní části zaměřen výhradně na vepřové a hovězí maso, což je zdůvodněno tím, že tyto dvě kategorie představují hlavní předmět zájmu ČSZM mezi tzv. „červenými“ druhy mas. Katalog výsekových mas je určen zejména k jednoznačnému pojmenování standardních a jakostních úprav vepřového i hovězího výsekového masa. Tyto úpravy byly doposud specifikovány pouze psanou formou v textech ČSN 57 6510 a 57 6540. Katalog se tak stává tolik potřebným obrazovým doplňkem těchto technických norem a zároveň nástrojem pro zlepšení orientace podnikatelských subjektů v rámci tuzemského obchodu s výsekovým masem. V oblasti výrobních mas je úlohou tohoto katalogu více rozčlenit doposud běžně používaný systém třídění suroviny, toto modernější třídění podrobně popsat a doplnit jej také o názorné ukázky jednotlivých kategorií ve formě fotografických snímků. Využívání rozsáhlejšího systému třídění výrobních

Když jsem poprvé otevřel Katalog výsekových a výrobních mas zpracovaný Výrobní sekcí Českého svazu zpracovatelů masa, měl jsem dobrý pocit. Pocit z dobré práce malého kolektivu lidí. Z toho, že je možné se dohodnout a vytvořit materiál, který potřebují všichni z nás – standardy, jak má vypadat výsekové maso. Známe je přece všichni! Všichni z nás s masem denně pracujeme, obchodujeme. Proč tedy popisovat něco, co je nám všem jasné!? Proto, aby to co je jasné, bylo ještě jasnější. Abychom s těmito standardy mohli navzájem obchodovat. Proto, abychom nejen my, ale i naši obchodní partneři viděli, že to co nabízíme je v té naší konkrétní firemní úpravě lepší než standardní, tedy jistě i za vyšší ceny. Abychom my i naši zákazníci měli v rukách popisný a jasný materiál. Potřebují ho samozřejmě školy, které vychovávají naše budoucí pracovníky. Jsem

Jan Katina, výkonný ředitel, Český svaz zpracovatelů masa Libušská 319 142 00 Praha 4 – Písnice Česká republika tel: +420 244 092 404 fax: +420 244 092 405

přesvědčený, že se jedná o potřebný a kvalitně zpracovaný materiál. Mám dobrý pocit z toho, že dnes mohu oficiálně poděkovat všem, kteří se na příprava tohoto katalogu podíleli. Jsou to Ing. Jan Kopečný – Masna Studená, MVDr. Josef Kameník, CSc. – Kmotr Kroměříž, Ivan Ječmeň – Masný průmysl Krásno, MVDr. Josef Pažout – Procházka Roudnice, Ing. Alena Koplíková – Schneider Plzeň, Jan Hanuš – Zemko Česká Skalice, MVDr. Jan Budig, CSc. – Dera Food Technology CZ a Jan Katina – ČSZM. Jedná se o první vlaštovku navazující na to, co u nás bylo a v našem okolí je zcela běžné a nutné – základní podklad pro podnikové katalogy. Na titulní straně je nápis – 1. vydání, věřím, že brzy přibudou i vydání další, doplňující celý náš obecně známý sortiment zboží. Děkuji Vám Ladislav Steinhauser

Obchod bez hranic Před pár týdny jsme přemýšleli, co všechno se stane po otevření hranic. Očekávali jsme dovoz výrobního masa z Německa, Dánska a Holandska, masných výrobků z Polska, ale i z Německa a Itálie, samozřejmě i náš vývoz do sousedních zemí. K těmto obchodům už běžně dochází, rozbíhá se i výměna částí s Rakouskem i Německem, samozřejmostí jsou kamiony směřující s masem a výrobky od nás na Slovensko do Maďarska a dále. Vyrovnala se nabídka na našem trhu a stabilizovala se cena jatečných zvířat na úroveň západních sousedů. Klesne-li u nás nabídka masa (jatečných zvířat), samozřejmě stoupne jeho cena, ale nyní už jen do úrov-

ně našich sousedů. Jen se přiveze o pár kamionů masa více. Ale co naše jatečné provozy? Nemohou přece čekat se složenýma rukama, jak se situace vyvine! Po dovozech živých prasat ze Slovenska či Polska k nám dojely první dávky živých prasat z Holandska. Spokojeni byli prý všichni – holandští producenti s českou cenou na háku, provozovatelé jatek s výbornou kvalitou prasat, vysokou výtěžností drahých částí, prodejností libových boků. A doprava? Jistě byly drahá, ale nad její cenou se holandští zemědělci nepozastavili. Stejně jako před pár týdny naši obchodníci při vývozu prasnic na přesně opačnou stranu. Půjde-li cena z důvodů vyšší nabídky dolů, jistě vyvezou naši chovatelé stejně jako před měsícem pár kamionů prasat do Německa a cenu zase stabilizují. Náš objem přebytků či nedostatků, které byly v minulosti schopny nesmírně rozhoupat cenu na našem trhu, je z evropského hlediska kapkou v moři. Zkrátka, nejsme na pro nás novém trhu hráči, kteří jsou schopni svým objemem cenu masa rozkolísat. Přiznejme si, že se vezeme na vlně, která Evropou prochází. Na vlně vyšších farmářských cen. A je tomu tak dobře, naši chovatelé jatečných zvířat si přece zaslouží lepší období než to, ve kterém podnikali minulý i část letošního roku. Věřme, že vzedmutá hladina nebude pro naše zákazníky příliš vysoká a bude co nejdéle stabilní. Vyhovuje to přece všem. Ladislav Steinhauser

Koření, kořenicí směsi a technologické přípravky pro výrobu uzenin

2x AVIA A.31.1K skříň speciál s chlazením

Kraj BRNO, informace na tel.: 602 703 212

Katalog lze objednat na kontaktních adresách sekretariátu ČSZM ([email protected]). Cena katalogu je stanovena následovně: 1) členské subjekty ČSZM při objednávce nad 1 ks – 250 Kč/kus + poštovné a balné 2) subjekty, které nejsou evidovány v ČSZM – 300 Kč/kus + poštovné a balné

Katalog výsekových a výrobních mas

Prodám: 1x AVIA A.31.1N PHZ (přepravník zvířat)

surovin totiž umožňuje výrobcům masných výrobků zajistit vysoký stupeň jednotnosti své produkce. Tato skutečnost nabývá vyššího významu především v návaznosti na požadavky legislativy Evropské unie, jež v případě masných výrobků ukládá producentům povinnost stanovení obsahu použité svaloviny. Zajištění standardní výroby tak vedle plnění požadavků zákazníka má i tento nový rozměr.

P R O K VA L I T U R A D Ě J I Výhradní zastoupení v ČR:

ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice

tel.:

387 412 761

Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle Praha 9 - Újezd nad Lesy

tel./fax: tel./fax: tel.:

387 412 481 461 632 813 281 970 443

4

AKTUÁLNĚ – ZE ZAHRANIČÍ

Kostelecké uzeniny otevřely v Hodoníně novou porážku drůbeže

Andrej Babiš je známý tím, že pokud něco ve firmě nevykazuje trvale dobré výsledky, ukončí v závodě provoz.To se stalo v jednom z provozů jeho firmy Agrofert v Litoměřicích. Linky byly ale moderní, proto se přestěhovaly do prostor jeho bývalého závodu na zpracování krůt. Na snímku je s Janem Bočkem, předsedou představenstva Kosteleckých uzenin, k nimž hodonínský drůbežářský závod patří.

BRNO/HODONÍN (egi) – Slavnostního zahájení chodu Hodonínského závodu na zpracování kuřat se v pondělí 2. srpna zúčastnil předseda představenstva Kosteleckých uzenin Jan Boček a generální ředitel téže firmy Jiří Bambula. Přijel i podnikatel An-

drej Babiš, jehož firma Agrofert je 34 procentním akcionářem Kosteleckých uzenin do jejichž portfolia právě hodonínská porážka drůbeže patří..Nechyběli producenti drůbeže, veterináři v čele s Josefem Holejšovským, ústředním ředitelem Státní veterinár-

ní správy a zastupitelé hodonínského regionu. Podle místostarostky Zuzany Domesové je pro zaměstnanost na Hodonínsku nový zpracovatelský závod velkým přínosem. Práci v novém závodě na zpracování drůbeže v Hodoníně najde postupně v letech 2004 až 2005 kolem 120 lidí, polovina z nich ještě letos. „Celkem investovala firma do nové výroby 80 milionů korun,“ řekla ředitelka marketingu kosteleckého podniku Vladka Pivoňková. Výrobním programem hodonínského závodu bude porážka a také zpracování kuřat a slepic. Letos se počítá s 25.000 až 30.000 kusy kuřat denně za jednu pracovní směnu. V příštím roce bude závod ve dvou směnách porážet 50.000 až 60.000 kusů kuřat denně. Hodonínští by se přitom měli specializovat na takzvaná lehká kuřata o živé hmotnosti od 1,3 do 1,8 kilogramu. „Po porážce váží kuřata kolem 0,8 až 1,2 kilogramu a tyto kategorie se obvykle označují jako kuřata pro gril,“ vysvětlila Pivoňková. Doplnila, že zbývajících asi 60 pracovních míst vznikne v roce 2005 po rozběhu druhé směny. Kostelecké uzeniny se při výběru nových pracovníků spojily s místním úřadem práce. V regionu s nezaměstnaností bezmála 15 procent totiž zůstala v evidenci řada bývalých zaměstnanců z již dříve uzavřených závodů Krůta Hodonín a Masokombinát Hodonín. Pro rozhodující část lidí firma požadovala kvalifikaci vyučen. Výběr vyvrcholí dvoutýdenní vstupní praxí a za-

Co k nové porážce drůbeže řekli odborníci Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy Praha: V Hodoníně byla zrekonstruována bývalá krůtí porážka.Těší nás, že linka umožní porážet drůbež všech váhových kategorií. Brojleři a slepice se zpracují v odděleném režimu. Jsme rádi, že nějaká porážka už konečně v České republice začne porážet vynesené slepice. Zatím po 11 měsících, až slepice dosáhly vrcholu snášky a bylo nutné je odstranit z hal nebylo nikoho, kdo by je chtěl zpracovat na linkách. Byli jsme tak v minulosti svědky takových nehorázností, že si soukromník koupil za dvě koruny stovky vynesených slepic a i když polovinu z nich nechal pojít hlady a žízní, zbytek prodal za 15 korun a ještě stále vydělal. Nikdo není schopný z překupníků rozprodat desetitisíce nosnic, tyto zrůdnosti se ale staly a věřím, že se to nebude opakovat. Jedním z řešení je porážková činnost. Jsem proto rád, že tato linka vznikla.

TOP 10 zpracovatelů masa v Evropě (2003) Meat Processing Global; červenec/srpen 2004 TOP 10 ZPRACOVATELŮ MASA V EVROPĚ: VEPŘOVÉ PORÁŽKY pořadí společnost % podílu na trhu země původu 1. Danish Crown 2. Bestmeat Company 3. Westfleisch 4. Socopa 5. Tönnies 6. Grampian 7. Cooperl 8. Nutreco 9. Swedish Meats 10. Glon Sanders

10,0 Dánsko 8,0 Holand./Něm. 1,8 Německo 1,5 Francie 1,5 Německo 1,5 V. Británie 1,4 Francie 1,2 Holandsko 1,0 Švédsko 1,0 Francie

TOP 10 ZPRACOVATELŮ MASA V EVROPĚ: HOVĚZÍ PORÁŽKY pořadí společnost % podílu na trhu země původu 1. Bestmeat Company 4,0 Holand./Něm. 2. Irish Food(AIBP, ABP) 3,5 Irsko/V. Británie 3. Socopa 3,0 Francie 4. Cremonini 3,0 Itálie 5. Südfleisch 3,0 Německo 6. Queally Dawn 2,5 Irsko/V. Británie 7. Alliance Biggard Charal 2,0 Francie 8. Danish Crown 1,5 Dánsko 9. Kepak 1,0 Irsko/V. Británie 10. Hilton Food Group 1,0 Irsko/UK/NL

Vlastimil Moravek, zástupce dánské strojírenské firmy Linco FOOD Systems, hlavního dodavatele technologie na zpracování drůbeže v Hodoníně: Linka na zpracování drůbeže je moderní zařízení, které jsme instalovali v Litoměřicích a přestěhovalo se z tamního uzavřeného závodu do Hodonína. Patří mezi novinky ve svém typu, jakých zase v České republice není tolik. Myslím si, že příprava potravinářů na vstup do Evropské unie spočívala především v dodržení hygienických zásad. Velká péče se věnovala podlahám, vykachlíkování výrobních hal, odpadům, čističkám, ale strojírenské vybavení v provozech není na špičkové úrovni a mnohde ani na střední. Postupně bude nutné potravinářské provozy modernizovat, jinak by klesla konkurenceschopnost českých potravinářů.

Josef Holejšovský, šéf státní veterinární správy na snímku chválí Jana Bočka za to, že Kostelecké uzeniny s staly průkopníkem v porážení vynesených slepic. Ty byly donedávna velkým problémem na úrovni Nerudovského: „Kam s ním“. Text a foto Eugenie Línková

školením v mateřské firmě v Kostelci na Jihlavsku. „Noví pracovníci bez odpovídající kvalifikace budou následně absolvovat rekvalifikační kurz na pozici řezník, balič,“ uzavřela Pivoňková. Kostelecké uzeniny patří k největším výrobcům masa a uzenin v tuzem-

N A S L OV Í Č KO S P Ř E D S E D O U P Ř E D S T AV E N S T VA K O S T E L E C K Ý C H U Z E N I N , J A N E M B O Č K E M

Kuřata na gril a slepice do polévky Britů

Jedním z iniciátorů vybudování porážky drůbeže v odstaveném hodonínském závodě na dřívější zpracování krůt je Jan Boček. Mezi řezníky má pověst tvrdého ekonoma, který dokáže korunu nejen přehodit ze strany na strany, ale především zmnožit. Co ale Kostelecké uzeniny mohou vydělat na porážce vynesených slepic? Nemalý peníz. Slepice nakoupíme za korunu, či dvě, náklady na lince na každou představují osm korun a my ji vykuchanou a zabalenou prodáme zhruba kus za 20 korun. To je vroucí přání? Je to reálný podnikatelský záměr. Máme již s obchodníky a odběrateli z Velké Británie uzavřený roční kontrakt na určité množství takto upravených slepic.

KRÁTCE ZE SVĚTA Zákaz vývozu amerického hovězího masa do Japonska trvá Japonští odborníci vyjednávají s oficiálními představiteli amerického ministerstva zemědělství o testech hovězího dobytka, určeného pro dovoz do „země vycházejícího slunce“. Japonsko, které patřilo k největším světovým odběratelům hovězího masa z USA, v prosinci zakázalo dovoz této komodity amerického původu. Stalo se tak v reakci na výskyt nemoci šílených krav ve Spojených státech. Od té doby nebyla zatím vedena oficiální jednání o uvolnění tohoto zákazu. Odborníci by měli stanovit standardy testování, tak aby v srpnu mohlo dojít ke schůzce představitelů obou států. Američané doufají, že dovoz hovězího do této asijské země potom bude obnoven. Kurz říjnového futures kontraktu hovězího dobytka v Chicagu posílil o 3,4 procenta na 90,125 centu za libru. (egi)

Prázdninové kuriozity Kanadští psi už prý nebudou chroupat pošťáka k večeři Kanadská pošta není spokojena s psími granulemi značky Štěkající tyčinky. Psíci to sice nevědí, ale v tomto případě chroupou keksy ve tvaru pošťáka a kočky s příchutí parmazánu, ryb či česneku. Pošta dala v důrazném dopise distributorovi najevo, že to považuje za důkaz mimořádně špatného vkusu, protože doručovatelé se v reálném životě kvůli psům dostávají často do nebezpečí. Nejnovější případ je z ontarijského Chathamu. Pes zde nedávno napadal doručovatelku, ukousl jí část ucha a žena má dosud zlomená obě zápěstí. Pošta v dopise sice nehrozila právním postihem, avšak důrazně žádala stažení produktu z trhu, což distributor učinil. „Považuji toto krmení za důkaz mimořádně špatné-

sku. Od založení akciové společnosti v roce 1992 vzrostly její celkové výnosy desetkrát až na více než čtyři miliardy Kč. Společnost má přes 4000 odběratelů v České republice a téměř deset procent výroby exportuje. První certifikát pro vývoz zboží na společný evropský trh získala firma v roce 1996.

Britové je budou dělat na paprice, přidávat do uzenin nebo k jaké vůbec jsou určené úpravě? Britové mají velmi rádi slepičí polévku. Maso nejedí, ale potrpí si na silný, dobrý vývar. Slepice se nevyskladňují pořád a nebude určitě plynulá dodávka. Jak využijete linku? Zhruba ze tří čtvrtin se na ní budou porážet kuřata nižších váhových kategorií o váze od 1,20 do 1,50 kilogramů. To ale nebude plemeno ROSS 308, které známe ve váze kolem dvou kilogramů v podobě kulatých, pěkně osvalených brojlerů. Je to přesně tento hybrid, ale nebude ve výkrmu 42, ale jen 32 dnů. Jsou to kuřata určená ke grilování. Obchodníci mají o ně velký zájem.Ty se právě v počtu až 60 tisíc denně budou na hodonínské lince porážet. E. Línková

• KRÁTCE ZE SVĚTA

ho vkusu. Psi běhají v létě volněji, lidé na ně nedohlížejí a mezi doručovateli máme několik velmi vážných případů pokousání,“ prohlásil mluvčí kanadské pošty John Caines. Kanadští psíci tedy mají s kočkami a pošťáky utrum, avšak krmení, které se vyrábí v USA, zůstane dál na trzích jiných zemí. Američtí pošťáci prý mají na věc jiný názor a někteří údajně na svých pochůzkách keksy pejskům sami házejí, aby předešli konfliktu.

Velká fúze v masném průmyslu V Evropě se uvnitř masného průmyslu donedávna skloňovala ve všech pádech společnost Moksel, jako vlajková loď zpracovatelů a exportérů masa. Dnes již o vládu nad trhy s masem se dělí Italové s Nizozemci a Dány. Svědčí o tom následující zpravodajství. Holandská společnost Bestmeat Company B.V. ovládá majoritní balík akcií německé firmy A. Moksel AG (v roce 2001 získala společnost Moksel 6. pozici v objemu hovězích porážek v Evropě s 2 %ním podílem na trhu; obrat společnosti 1,9 miliard €). Na konci března představoval majoritní balík 83 % akcií. Bestmeat je sesterská společnost holandské Sobel-Gruppe. Předložila nabídku vlastníkům dalšího holandského koncernu Dumeco, a to na výměnu akcií za emitované podíly společnosti Bestmeat. Dumeco obsadilo v roce 2001 v objemu vepřových porážek 2. místo v Evropě (podíl na trhu EU 5 %, obrat 2,3 miliardy €). Rozhodnutí přijmout nabídku doposud

nepadlo. Experti ale očekávají integraci koncernu Dumeco do holdingu Best Agrilund. Tento holding zahrnuje již zmíněné společnosti Sobel a Bestmeat. Patří zemědělské organizaci ZLTO, která rovněž vlastní přímo 19 % firmy Dumeco. Zbývající podíly společnosti Dumeco patří zemědělským družstevním firmám Cehave a Cebeco. Plánovanou fuzí by se stala společnost Bestmeat Company druhým největším zpracovatelem masa v Evropě s více než 7000 zaměstnanci v Holandsku a Německu (1. místo patří dánskému kolosu Danish Crown/Steff Houlberg).

Francouzský soud řešil případ žravých hlemýžďů Až u nejvyšší francouzské soudní instance, kasačního soudu, skončil případ, v němž hrají hlavní roli tak nevinně vyhlížející tvorové Jako jsou hlemýždi. Přesněji řečeno jejich záliba ve vápníku. V roce 1993 nahodil bretaňský omítač jednu budovu a natřel ji nepromokavou barvou. Za pár týdnů byly ve fasádě díry, majitelé ho žalovali a musil jim zaplatit 92.000 franků (asi půl milionu korun), zatímco dodavatel barvy byl obžaloby zproštěn. U soudu vyvolal řemeslník všeobecné veselí, když se hájil tím, že fasádu musili poničit hlemýždi. O případ se ale začala zajímat badatelka z univerzity v Rennes, která věděla, že hlemýždi potřebují na své ulity hodně vápníku, jehož v bretaňské půdě moc není. A když v laboratoři dala hlemýžďům na výběr mezi zeleninou bohatou na vápník a barvou použitou na fasádě, výsledek byl jasný – hlemýždi se vrhli na barvu, kde je vápníku mnohem víc. Takže omítač vyhrál odvolání a odškodné měl zaplatit výrobce barvy. Protože jde o odbočku mocné firmy Total, hnali to až ke kasačnímu soudu, který ale jejich zmateční stížnost nepřijal. List Libération, který o případu žravých hlemýžďů informoval, píše, že v Bretani kolují nejrůznější recepty, jak se jich zbavit. Jeden z nich radí zaplavit zahradu světlým pivem. (dra)

5

ZE ZAHRANIČÍ

Poláci pláčí kvůli prudkému zdražení potravin

Varšava (prov) – Hovězí maso v Polsku před 1. květnem 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie, bylo nejlacinější v celé unii, oproti sousednímu Německu dokonce o více než polovinu. Za poslední dva měsíce se však jeho cena na vnitřním trhu zvýšila o 21,7 procenta, v západních oblastech země dokonce až o 40 procent. Důvod? O polské hovězí projevují velký zájem dovozci ze staré unie, kteří jsou ochotni za ně platit víc než byla dosavadní cena. Hovězí však není jediný artikl, jehož cena šla tak výrazně nahoru. Podle zprávy, kterou zveřejnila Polská Národní banka, která spolu s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů sledovala systematicky vývoj cen na polském trhu od 21. dubna do 30. června, není hovězí jediným zbožím, které po vstupu do EU tak výrazně podražilo. To, že ceny potravin i jiného zboží na vnitřním polském trhu půjdou po vstupu do EU nahoru, předpovídali všichni ekonomové, neboť byly relativně nízké a musely se na společném evropském trhu vyrovnat s cenami v ostatních členských zemích; nikdo však neočekával, že k tomu dojde v tak krátké době. Viceprezident centrální banky Karol Rybinski prohlásil, že „nás překvapila silná poptávka po polském mase a mléčných výrobcích. Vliv vstupu země do EU na průměrnou celoroční inflaci by však neměl být větší než 0,9 procenta“. Analytici však uvádějí, že právě v důsledku růstu cen potravin i dalších výrobků se inflace koncem června zvýšila meziročně o více než 4 procenta, čímž byla překročena horní hranice tzv. inflačního cíle 3,5 procenta, který si stanovila centrální banka.

To vysvětluje, proč Rada peněžní politiky centrální banky zvýšila v poslední červnový den základní úrokovou sazbu až o 0,5 procentního bodu, čímž překvapila většinu analytiků, kteří předvídali zvýšení úrokové sazby nanejvýš o 0,25 procentního bodu. Evropská komise už na počátku roku předpovídala postupné vyrovnávání cen v Polsku a zemí staré unie, ale uváděla, že si to vyžádá 5 až 7 let. Rozšíření unie podle EK také mělo vést k rychlému růstu exportu potravin ze zemí staré unie do Polska, což se ale nepotvrdilo. Naopak, jen v květnu vzrostl polský vývoz potravin do ostatních zemí unie o 25 procent. Z růstu vývozu potravin i následného vzestupu jejich cen na domácím polském trhu mají radost farmáři, zatímco spotřebitelé jsou přirozeně nespokojeni, protože mzdy celkově stagnují. Další výraznější růst cen by tak podle analytiků mohla zastavit jen slabší poptávka na vnitřním trhu, která donutí producenty jít s cenami dolů. Určité signály v tomto směru se už podle expertů začínají projevovat, například u vepřového masa, jehož prodej se začal v červnu zmenšovat. Některá jatka už proto ceny okamžitě snížila. Podle již citovaného viceprezidenta centrální banky Rybinského se dosud neprojevily všechny očekávané změny cen, které měl vyvolat vstup země do EU. Na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí by podle něco mělo dojít k výraznému snížení cen obilí, neboť se očekává mimořádně dobrá úroda. Pokud se tento předpoklad potvrdí, moučné výrobky zlevní, stejně jako i krmivo pro drůbeží farmy, které by mohly jít s cenami dolů. „V létě očekáváme mírný pokles cen a od září nový růst. Největší zdražení však už máme za sebou,“ dodal Rybinski.

Masný průmysl v Rusku v r. 2003 Zásadní změny, které v Rusku nastaly při přechodu od plánovaného k tržnímu hospodářství začátkem devadesátých let minulého století, se bolestným způsobem dotkly i sociálně – ekonomického rozvoje celé země. V posledních pěti letech je pozorován růst v řadě oblastí včetně výroby zemědělských a potravinářských produktů. Také v r. 2003 byl zaznamenán růst zemědělské a průmyslové produkce o 7, resp. 15 %. Ve srovnání s r. 1998 byl nárůst výroby v potravinářském průmyslu trojnásobný. Nehledě na příznivý vývoj posledních let je situace v oblasti živočišné výroby i nadále složitá. V posledním období (od r. 1999) se produkce stabilizovala na průměrných 4,56 mln t ročně. Masný průmysl v Rusku se stále potýká s nedostatkem surovin domácího původu. Také využívání kapacit stávajících závodů je na velice nízké úrovni: 28 % u výrobců masa, 65 % u výrobců uzenin a do 42,5 % u výrobců masových konzerv. V posledních letech se podařilo stabilizovat dovoz masa na průměrnou úroveň 2,3 mln t. Struktura dovozu masa se postupně mění, v r. 2003 byla následující (v závorce hodnoty v r. 1999): hovězí 19 % (38 %); vepřové 22 % (32 %), drůbeží 45 % (17 %). Dovoz drůbežího masa vzrostl z 242 tis. t v r. 1999 na 1,2 mln t v r. 2003. Do r. 1992 byla poptávka na vnitřním trhu s drůbežím masem plně kryta z domácích zdrojů a na dovoz připadlo pouze 3 %. V současné době k hlavním dodavatelům drůbežího masa v Rusku patří USA. Odborníci se domnívají, že výrazný nárůst dovozu masa byl zapříčiněn také nedostatečnou ochranou ruského trhu. Ruská vláda proto v r. 2003 přijala řadu opatření k regulaci dovozu masa. V letech 2000–2003 vzrostl objem výroby masa 1. jakostní třídy o 45 %, uzenin o 71 % a polotovarů 2,3 krát především kvůli nárůstu dodávek surovin ze zahraničí. Z hlediska struktury průmyslového zpracování masa na kuřecí maso připadá 46 %, hovězí 26 %, vepřové 25 % a skopové 0,3 %. Stále se rozšiřuje sortiment masných výrobků, spotřebitelé začali vyhledávat kvalitnější a dražší výrobky. Také manažeři velkých podniků masného

průmyslu se ve stále větší míře začali zabývat marketinkem, průzkumem trhu a následně adaptací výrobního programu podle požadavků spotřebitelů. Růst průměrné spotřeby masa na osobu (z 45 kg v r. 1999 na 52 kg v r. 2003) je potvrzením faktu, že průměrné reálné příjmy ruského obyvatelstva v posledních třech letech stále rostou, v r. 2003 byl zaznamenán nárůst 14,5 % ve srovnání s r. 2002. K nejvýznamnějším podnikům masného průmyslu v Rusku patří např. Kirovskij masokombinát, který je největším podnikem ve Volgo-Vjatském regionu v oblasti primárního zpracování masa, výroby uzenin, polotovarů, živočišných tuků a krmiv. V současné době se za jednu směnu vyrobí 50 t masa a 25 t uzenin. Další masokombinát Slobodskij z Kirovské oblasti vyrábí více než 200 druhů výrobků. Tichoreckij masokombibát je znám v Rusku jako výrobce vysoce jakostních masových konzerv. Moder-

ní zařízení umožňuje denně vyrábět až 100 tisíc tzv. standardních konzerv (po 350 g) pro dětskou výživu a 30 tis. ostatních typů konzerv a 20 t uzenin. K významným podnikům masného průmyslu patří masokombináty Skopinskij (Rjazanská oblast), Brjanskij (s tržní značkou Car-mjaso) a Vologodskij. Zmíněné podniky a mnohé další se představily na třetím ročníku mezinárodní akce, která se koná pod názvem Mjasnaja Industrija vždy v únoru v Moskvě. Další možností pro české firmy představit se na ruském trhu či seznámit se nebo navázat kontakty s ruským potravinářským průmyslem je 13. ročník veletrhu potravin a nápojů World Food, který se koná ve dnech 21.– 24. 9. 2004 v Moskvě (www.world-food.ru). Výrobci potravinářských přísad by neměli vynechat další stěžejní akci potravinářského průmyslu – 7. ročník výstavy Ingredients Russia 2004, která se koná také v Moskvě ve dnech 23. – 26. 11. 2004 (www.ingred.ru).

Ruští inspektoři zamířili k potravinářům vyvážejícím na ruský trh

PRAHA (dra) – Ruští inspektoři začali v tuzemsku kontrolovat výrobce živočišných potravin, kteří vyvážejí do Ruska, nebo mají na vývoz smlouvu. Od září totiž budou moci dodávat na ruský trh živočišné produkty jen ty závody, které mají přístup na společný evropský trh a navíc je schválí ruská veterinární služba. Současná etapa kontrol se týká 13 podniků na červené a bílé maso a 11 podniků vy-

Hormony v mase škodí zdraví Brusel (dra) – Po prověření 17 studií a dalších nejnovějších vědeckých údajů potvrdil Vědecký výbor pro veterinární opatření v souvislosti s veřejným zdravím (SCVPH), že použití hormonů jako stimulátorů růstu při výkrmu skotu může poškozovat zdraví konzumentů. Výše uvedených 17 vědeckých studií bylo zpracováno na základě pověření Evropské komise. Cílem bylo odstranit mezery, které se vynořily v souvislosti s rozhodnutím odvolacího výboru WTO ve vztahu k vědeckému zdůvodnění zavedení zákazu dovozu masa a výrobků z masa do EU, pokud pocházely ze zvířat ošetřovaných hormonálními přípravky. Studie pojednávaly o toxikologických aspektech, možnostech zneužití, problémech kontroly a vlivu na životní prostředí 6 hormonů: 17-beta-estradiolu, progesteronu, testosteronu, zeranolu, trenbolonacetátu a melengestrolacetátu a jejich metabolitů. Výbor potvrdil na základě závěrů studií platnost dřívějšího stanoviska. Výbor se zabýval zejména dispozicí stabilních lipoidních esterů v tělním tuku a nárůstem množství reziduí všech hormonů v poživatelných tkáních v závislosti na dávkách. Navíc existuje stále více důkazů o mutagenním a genotoxickém potenciálu 17-beta-estradiolu. Byla identifikována komplexní biotransformace trenbolonu, zeranolu a melengestrolacetátu. Byla vyhodnocena experimentální a epidemiologická data s ohledem na možné následky pre- a perinatálních expozic hormonů v souvislosti s výskytem rakoviny. V roce 1988 zakázala EU použití 17-beta-estradiolu, testosteronu, progesteronu, zeranolu, trenbolonacetátu a melegestrolacetátu (MGA) ke stimulaci růstu u hospodářských zvířat. Tento zákaz platí pro členské země a současně pro import z třetích zemí. USA a Kanada napadly tento zákaz, v roce 1997 rozhodl WTO-Panel, že toto opatření odporuje Dohodě o použití zdravotně-policejních a rostlino-ochranných opatřeních. Proti tomuto rozhodnutí podalo EU odvolání. Podle odvolacího výboru WTO je třeba opatření EU založit na příslušném testování rizik pro lidské zdraví. V roce 1999, 2000 a i nyní došel SCVPH k závěru, že pro testovaných 6 hormonů nemůže být stanovena žádná přípustná denní dávka (ADI). Ve světle stanovisek SCVPH navrhla Komise EU v květnu 2000, především ponechat v platnosti zákaz použití hormonů, a to do doby, než budou k dispozici důkladné vědecké poznatky.

rábějících mléko a mléčné výrobky, uvedlo ministerstvo zemědělství. Česká republika jako člen EU musí respektovat režim vztahů, který platí mezi Ruskem a unií. Východní soused zavedl 1. června zákaz dovozu masa ze zemí Evropské unie, který po několika dnech zrušil. Koncem června pak skončilo v Moskvě jednání mezi oběma stranami o tom, za jakých podmínek se budou moci vyvážet

produkty živočišného původu na ruský trh. Ruská delegace přijela do Česka počátkem prvního srpnového týdne a nejdříve se seznámila s organizací státního veterinárního dozoru, se systémem veterinárních kontrol a nákazovou situací. Velkou pozornost věnovali ruští odborníci tzv. nemoci šílených krav (BSE) a její prevenci. Inspekce v jednotlivých podnicích potrvá týden.

Ruský trh s vepřovým masem v r. 2003 V současné době se chov prasat a výroba vepřového masa řadí k nejrychleji se rozvíjejícím sektorům živočišné výroby v Rusku. Nehledě na příznivé trendy se obor potýká s řadou problémů. Kapacity zpracovatelských závodů jsou naplněny pouze u sedmi provozů, u dvaceti je kapacita využívána na 50 % a u 52 méně než na 50 %. Pokud by u všech podniků byla plně využita jejich kapacita, dvojnásobně by vzrostla výroba vepřového masa. Odborníci se shodují, že příčin neradostného stavu v odvětví je mnoho. Za nejzávažnější je považována nestabilita cen krmiv a skutečnost, že neexistuje státní podpora. Materiální podpora chovu prasat v ostatních západních státech je 8-10 krát vyšší než v Rusku. Import levného vepřového masa tak velmi znevýhodňuje místní producenty.

K 1. 1. 2004 bylo celkem v Rusku 16,5 mln kusů prasat, což bylo o 4,8 % méně než v r. 2002. Při analýze vývoje v minulém období lze konstatovat, že stabilizace v oboru bylo dosaženo až v r. 2000. Růst objemu výroby vepřového masa v r. 2003 ve srovnání s r. 2000 byl 48,7 %. Celkem bylo v r. 2003 vyrobeno 399 049 t (24,8% nárůst ve srovnání s r. 2002). Výroba je soustředěna především do Privolžského (25 %), Sibiřského (22 %), Centrálního (18 %) a Jižního (19 %) regionu. Dovoz vepřového masa v období 1998-2003 zaznamenal různé výkyvy od 212 921 t v r. 2000 do 601 984 t v r. 2002. V r. 2003 se však objem dovozu snížil o 10 % především díky nárůstu domácí výroby. Dominantním dovozcem vepřového masa do Ruska je Brazílie (70 %). Podíl dalších států je výrazně niž-

ší - Polsko (12 %), Čína (5 %), Německo (2 %). Dodávky se realizují především ve formě zmrazených vepřových půlek (43,1 %) a zmrazeného vykostěného vepřového masa (40,1 %). Z hlediska podílu na ruském trhu v r. 2003 domácí produkce vepřového masa zaujímala 42 %, což je trend, který s výjimkou r. 2000 byl charakteristický v posledních letech. Nejvyšší spotřeba vepřového masa je již tradičně monitorována v Moskvě a Moskevské oblasti, Petrohradě a Leningradské oblasti, Krasnodarském kraji, Sverdlovské, Omské a Čeljabinské oblasti. Tyto regiony jsou sídlem řady velkých masokombinátů. Ceny vepřového masa v loňském roce vzrostly o 3 %, průměrná cena se začátkem února letošního roku pohybovala na úrovni 82,64 rublů.

Ruský trh s hovězím masem v r. 2003 K 1. lednu 2004 byl stav hovězího dobytka 25,0 mln kusů (o 4,6 % méně než v r. 2002) včetně 11,1 mln krav (o 4,5 % méně). Z hlediska struktury zpracování jatečných zvířat na hovězí dobytek připadá 45,5 %. Analýza situace v oboru naznačuje, že po prudkém poklesu (až o 28 %) výroby hovězího masa v r. 1999 se situace postupně stabilizuje, i když zatím nebylo dosaženo objemu výroby z r. 1998. V r. 2003 bylo celkem vyrobeno 412 944 t hovězího masa (0,5% nárůst ve srovnání s r. 2002). Hlavními producenty hovězího masa v Rusku jsou regiony Privolžský (30 %), Centrální (24 %) a Sibiřský (21 %). V oblasti dovozu hovězího masa došlo k řadě zvratů. V r. 1999 byl zaznamenán významný nárůst (o 27 %), následující rok byl naopak charakterizován prudkým poklesem (o 47 %), v r. 2001 opět prudkým nárůstem (o 67 %) a od r. 2002 se roční nárůsty pohybují v rozmezí 6-7 %. V r. 2003 bylo dovezeno celkem 539 980 t hovězího masa, z toho 16 200 t živých kusů nebo chlazeného masa. Dominantním dodavatelem živých kusů nebo chlazeného masa je Německo (86 %), na dodávkách se také podílí Litva (4 %), Nizozemsko a Ukrajina (po 4 %). K největším dodavatelům zmrazeného hovězího masa patří Ukrajina (32 %), Brazílie (16 %), Německo (11 %) a Irsko (10 %). Hovězí maso do Ruska také dodává Španělsko (8 %),

Nizozemsko (6 %), Mongolsko (4 %) a Itálie (3 %). Na ruském trhu (s výjimkou r. 1998) v období 1998-2003 převládá hovězí maso z dovozu, jeho podíl v r. 2003 byl 57 %. Průměrná cena za 1 kg hovězího masa vzrostla v r. 2003 o 3,4 % , k 1.1. 2004 byla 74,67 rublů. M. Macháčková, ÚZPI

Á, pan Oulehlo se vrací z dovolený, tak se nám zase kšefty pohnou! (sch)

6

M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A

Komoditní zpravodajství V průběhu 29. týdne (12. 7. – 18. 7.) se ve sledovaných podnicích porazilo o 959 ks jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Porážky byly vyšší u všech kategorií kromě telat a volů. Největší rozdíl ve srovnání s předchozím týdnem byl u mladých býků (+399 ks) a krav (+394 ks), pak u býků (+163 ks), jalovic (+103), telat (+38 ks) a ml. skotu (+4 ks). Průměrná cena se ve 29. týdnu zvýšila u krav o 0,82 Kč/ kg ž. hm. na 25,95 Kč/kg ž. hm. (49,30 Kč/kg v mase) a u mladých býků o 0,38 Kč/kg ž. hm. na 39,49 Kč/kg ž. hm. (70,29 Kč/kg v mase). CZV jat. býků stagnovala na 39,11 Kč/kg ž. hm. (69,61 Kč/kg v mase) stejně jako CZV jalovic na 29,50 Kč/kg ž. hm. (54,57 Kč/kg v mase). Jatečných mladých býků, býků, krav a jalovic se porazilo nejvíce ve tř. R. V denním sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve 28. týdnu v průměru 39,53 Kč/kg ž. hm. (70,37 Kč/kg v mase), ve 29. týdnu 40,07 Kč/kg ž. hm. (71,33 Kč/kg v mase). V první polovině srpna očekáváme další růst cen jatečného skotu. Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K vzrostla od 28. týdne o 1,17 Kč/kg ž. hm. na 38,24 Kč/kg ž. hm.

(47,04 Kč/kg v mase). Ve sledovaných podnicích se ve 29. týdnu porazilo o 9 035 ks jatečných prasat více. Nejvíce se porazilo jatečných prasat ve tř. E (49 % z celkových porážek). Ve srovnání s předchozím týdnem stoupla nejvíce porážka ve tř. E (+4 991 ks). Do tříd SEU bylo zařazeno 88,9 % prasat za průměrnou cenu 39,09 Kč/kg ž. hm. (48,08 Kč/kg v mase). Zmasilost v jednotlivých třídách stagnovala kromě tř. S, kde se zvýšila o 0,26 % a tř. P, kde klesla o 0,16 %. Průměrná porážková hmotnost v živém se ve většině jakostních tříd nezměnila, o 1 kg se zvýšila ve tř. S a P, a snížila se o 1 kg ve tř. U. Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU 17ti vybraných podniků je patrné, že ve 28. týdnu cena činila 38,47 Kč/kg ž. hm. (47,32 Kč/kg v mase) a ve 29. týdnu 39,03 Kč/kg ž. hm. (48,01 Kč/kg v mase). V průběhu první poloviny srpna očekáváme zastavení růstu cen jatečných prasat s možností případného snižování cen. Selata se ve 29. týdnu prodávala v průměru po 1 318 Kč/ks, tj. 63,21 Kč/kg ž. hm. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.

CZV za jatečná prasata hodnocená podle SEUROP normy (30 podniků) Kč/kg v živé hmotnosti

Vývoj cen jatečných prasat tř. SEU placených zemědělcům v roce 2003 a 2004

Týdenní vývoj CZV jatečných býků, krav a jalovic v jakostní třídě R3 v roce 2004

Vývoj cen jatečných býků tříd SEUR placených zemědělcům v roce 2003 a 2004 TIS ČRSZIF

Ing. František Kruntorád, CSc.

infak

P O T R AV I N Á Ř S K Á P O R A D E N S K Á AG E N T U R A

· ·· ·· · ··

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4 revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

7

S E R I Á LY

V

další části mých vzpomínek se budu věnovat převážně technické problematice. Po poznání podniku jsem se zaměřil na posouzení jednotlivých úseků jatek za účelem přípravy podmínek pro další rozvoj. Prověřil jsem návaznosti jednotlivých pracovišť, prohlédl a posoudil stav odvěšován a chladíren včetně mrazírny. Při mých úvahách o budoucích úpravách kapacit jsem musel brát v úvahu nerovnoměrnost příhonu jatečných zvířat a také potřebu přijímat maso z dovozu prostřednictvím naši železniční vlečky. V roce l955 jsme chtěli pokračovat v takzvané velké mechanizaci, která měla směřovat k odstranění těžké a namáhavé práce a také k využití prostorů Pražských jatek k další výrobě. Ostatně také tato problematika byla součástí úvodní revizní zprávy, jejíž body jsem byl nucen plnit. Porážková kapacita hovězí porážky byla v roce l955 více než 200 kusů denně. V době, kdy jsme začali provádět všeobecná opatření ve výkonech, nebyla provedena žádná mechanizace. Poráželo se tradičně „na stanech“ s ručními kladkostroji a celý kus se rozdělil na porážce na dva předky a celý zadek se odnášel do odvěšovny a tam se teprve za studena sekal. Práce, hlavně nošení zadků byla velmi namáhavá. Proto bylo nutné provést opatření, aby byla práce úplně zmechanizovaná, nebo alespoň usnadněná. To ovšem souviselo s potřebou úpravy starých, měkkých norem výkonů. Vepřová porážka byla v té době již částečně zmechanizovaná, to znamená, že z jednotlivých pařicích van byla sestavena linka s rozmístěním 22 pracovníků. Na konci linky byla nainstalována trubková dráha, vedoucí pouze do odvěšovány. Do chladíren se musely půlky dále přenášet. Z úvodní revizní zprávy na nás čekal ještě další úkol. Jednalo se o využití velkých prostorů, které sloužily dřívějšímu provozu pro který byly postaveny. Byly to kapacity pro ustájení velkého množství jatečných zvířat všech druhů, včetně koní. Tyto kapacity sloužily až do druhé světové války k tzv. „trhování v živém“. Plánovaná změna spočívala v tom, že v jatkách se nemělo pouze porážet a ošetřovat maso v jatečné úpravě, ale provoz přizpůsobit dalšímu zpracování masa. V roce l955 jsme pokračovali v různém rozmisťování technologie do upravených místností. V roce l956 jsem se bohužel přesvědčil, že vše kolem opatření pro zvýšení úrovně výkonů není v pořádku. V měsíci květnu mi bylo jedním pracovníkem, který pro mě přiběhl do kanceláře oznámeno, abych se dostavil na vepřovou porážku, že tam zemřel jeden poražeč. Vzal mě za ruku a táhl mě přímo na vepřovou porážku. Na porážce byla zastavena práce. Všichni byli soustředěni u jednoho stolu, na kterém ten pracovník ležel. Byl mrtvý. Nebylo mi přitom moc dobře a nevěděl jsem vůbec o co se jedná. Ten člověk nebyl v pracovním úboru, byl civilně oblečený, takže jsem nepochopil jak se mohl na porážku dostat. Vše se dodatečně vysvětlilo. Nehoda, která se přihodila, byla však velmi vážná. V té souvislosti se zastavila celá výroba v Pražských jatkách. Já jsem tomu dost dobře nerozuměl. Byl jsem z toho dosti vyveden z míry, protože jsem nevěděl jak k celé události došlo. Jisté však bylo, že se jednalo v té době o jedinou stávku v celém potravinářském průmyslu, jejíž příčinou bylo úmrtí pracovníka z vepřové porážky. V podniku se vytvořily stávkové výbory, nevím vůbec kdo byl v jejich čele. Ve velkém sále se shromáždili zaměstnanci ze všech pracovišť a požádali, aby byl zavolán vedoucí pracovník Ministerstva potravinářského průmyslu. Ten byl již o případu informo-

Vybíráme ze vzpomínek emeritního generálního ředitele masného průmyslu Josefa Kohouta – III ván tím, kdo ho zavolal. Představitel ministerstva se dostavil společně s představitelem strany. Začala debata, které jsem se nezúčastnil. Byl jsem odveden do kanceláře, abych se uklidnil a odpočinul si s tím, že to pro mne musela být velká rána. Přitom schůze ve velkém sále pokračovala. Po příchodu náměstka Horníka byly formulovány a předloženy následující požadavky stávkového výboru: odvolání ředitele podniku Kohouta, posouzení práce na jednotlivých porážkách, která je dosti progresivní a vyčerpávající a celkové odstranění těžké a namáhavé práce, což ostatně vyplývalo z již uvedené úvodní revizní zprávy. Je zajímavé, že problém vznikl na vepřové porážce, ale solidárně byla zastavena práce v celých jatkách včetně bourárny a expedice. Událost se roznesla po celé Praze prostřednictvím řidičů, kteří rozváželi maso po jednotlivých prodejnách. Přitom vznikly fámy, že ředitel Kohout byl dokonce fyzicky napaden. O čemž jsme se dozvěděli až poději. Mezi tím schůze pokračovala odpovědí na požadavky stávkového výboru náměstkem Horníkem: l) „Vážení pracující pražských jatek, vy jste Kohouta do funkce nevolili ani nejmenovali. Jmenovalo ho Ministerstvo potravinářského průmyslu a to trvá na tom, aby ředitel Kohout na těchto jatkách zůstal, protože se ničím neprovinil“. 2) „Máte určitou nedůvěru k výkonovým normám, prosím, vyhovíme vám. Všechny normy na porážkách i dalších pracovištích, které si určíte, posoudí normovači z jiných podniků. Zařídím, aby ta práce netrvala dlouho. To vám slibuji. Připomínám, že mechanizace, která je zde prováděna, má za hlavní účel odstranit těžkou a namáhavou práci. Práce na mechanizaci budou pokračovat a doufám, že mechanizace bude brzy uplatněna na jednotlivých pracovištích“. Tím byla celá schůze ukončena. Směna zajistila rozpracovanou surovinu, aby nedošlo k nějakým ztrátám. Celá událost byla vyřešena bez toho, aby se jí zabývaly jakékoliv vnější orgány mimo náměstka Horníka. Nyní se pokusím objasnit proč k tomuto nepříjemnému případu došlo. Na vepřové porážce byla instalována porážková linka. Postup práce byl stanoven tak, že 22 pracovníků za 8 hodin porazí 900 až 950 kusů prasat. Vzhledem k tomu, že se z jednotlivých van přešlo na linku, kde byly různé práce z hlediska odbornosti vyjádřené též třídami výkonů, vznikaly různé připomínky zejména z odborového hnutí. Pracovník který zemřel, sekal prasata na půlky. Na úseku půlení byli dva, jeden, který sekal a druhý, který dosekával. Pracovník byl však nemocný. Lékař podnikového zdravotního střediska, který ho po stížnosti na zdravotní stav vyšetřoval mu doporučil, aby přestal pracovat na stávajícím pracovišti, že práce ho velmi vyčerpává, že jeho srdce již takovou námahu nesnese. Po určité době zdravotní neschopnosti šel opět pracovník na prohlídku, protože měl i nadále zdravotní obtíže. Lékař zavolal sanitku a poslal nemocného na speciální prohlídku do nemocnice. Ten se stanoveným postupem souhlasil, požádal lékaře, že si dojde na porážku pro

Neznáte náhodou volací číslo do Česka? Dovolená končí, tak musím objednat manželku ke kadeřnici a sebe k řezníkovi. (sch)

svoje věci, aby se mu neztratily. Při cestě na porážku ho stihl záchvat a namístě zemřel. Takový byl skutečný stav, který jsem neznal, když jsem společně s dělníky na té porážce stál. Věděl jsem jen, že nemohl v době jeho smrti pracovat na pracovišti. Takže abych ukončil to drama, které moji odpůrci připravovali již dlouho a smutný případ se vlastně hodil jako podnět ke stávce, musím sdělit, že druhý den jsem šel normálně do podniku, tam prošel všechna pracoviště včetně vepřové porážky. Všude se normálně pracovalo a celková nálada byla normální. Samozřejmě, že i nadále trvaly různé připomínky z jednotlivých pracovišť prostřednictvím odborové organizace na přeměření časů pracovních úkonů. Často jsem musel řešit připomínky na vysokou intenzitu práce. Někdy jsem dal pracovníkům za pravdu a poukázal na skutečnost, že si do jisté míry způsobují problém sami, že drží svačinu, která je normována na 25 minut celou hodinu a pak musí čas dohánět. Těch mých vy-

světlení bylo nemálo a nechci se o nich již více zmiňovat. Uběhl rok l956 a my jsme přistoupili k hlavní práci, k úpravě linky na hovězí porážce. Dále jsme se zaměřili na vybudování centrální bourárny masa s expedicí. Cílem bylo odstranit těžkou a namáhavou práci. Z jedné velké haly jsme nový provoz vybudovali, doplnili jsme dráhy s posunem pro čtvrtě a půlky. Závěrem jsme provedli centralizaci všech středisek z různých částí Prahy. Vše bylo s pracovníky za účasti závodních organizací společenských organizací projednáno. Dodatečně se ukázalo, že celá mechanizace byla provedena dobře. Expedice masa byla prováděna z jednoho místa. Zrušena byla střediska na Smíchově, na Palmovce a na Poříčí. Tím došlo k naplnění hlavních úkolů úvodní revizní zprávy. Dále však bylo nutné přemísťovat pracovníky z „trhu“, uplatnit je buď na bourárně, v expedici nebo v dopravě. Všichni stávající pracovníci dostali práci, k žádnému propouštění nedošlo. Podnik Pražské jatky se celkově změnil nejenom na porážkách, ale stal se i zpracovatelem masa. Centralizace byla prováděna i nadále, např. kožárna byla přemístěna do jatek, využívaly se další volné provozy, to vše za účelem další koncentrace činností. Při všech starostech s řízením již vlastně nové organizace jsme museli mít neustále na vědomí, že musíme zajistit denní zásobování trhu výsekovým masem a zásobování jednotlivých podniků v Praze, které zajišťovaly výrobu masných výrobků, případně konzerv. Nová organizace přinášela také své výhody např. při plánování a kontrole plnění úkolů. Plán byl vyhodnocován kaž-

dý týden, měsíc a čtvrtletí. Při snižování nákladů jsme nemohli spoléhat na hlavní surovinu, protože ta byla ekonomicky blokována pevnými cenami. Hlavním zdrojem úspor byla zejména různá organizační opatření, např. snížení času na přesunech suroviny z porážek k dalšímu zpracování a pod. Provedené technické úpravy jednotlivých provozů se projevily také podstatným zvýšením provozní i osobní hygieny. Samozřejmě, že technický rozvoj na Pražských jatkách pokračoval. Byla dále vybudována centrální drobárna, která samostatně zásobovala odběratele droby. Vzhledem ke skutečnosti, že podnik měl také vlastní mrazírnu, jsme měli povinnost přijímat maso z ciziny, které bylo sjednáváno plánem pro jednotlivé roky. Maso však přicházelo chaoticky, nárazově. Někdy však přicházelo tolik vagonů, že maso nebylo možné ani umístit do vhodných skladů. Stávalo se to tím, že ostatní podniky masného průmyslu neměly potřebné skladovací kapacity a proto bylo často z rozhodnutí Hlavní správy maso přesouváno do našeho podniku, který měl z nádraží vybudovanou vlečku. Naší velkou starostí bylo do třech měsíců maso vyskladnit ostatním podnikům, nebo ho zpracovat ve vlastní bourárně. Naše mrazírna totiž v té době disponovala pouze teplotou -6 až -8 st. C. Manipulace s masem byla dosti obtížná, protože vykládka z vagonů a převoz do dalších mrazíren byl náročný na těžkou fyzickou práci. Při mé práci v Pražských jatkách se mi také stalo, že mě navštívil zřejmě pracovník z ministerstva vnitra, který mě informoval, že pokud na mně bude vyžadovat jistý pracovník volno v pracovní době, abych mu nedělal obtíže a vyhověl mu. Dále jsem byl žádán, abych se o tom nerozšiřoval. Dodatečně jsem se dozvěděl, že na vepřové porážce pracuje pracovník, který je katem. Byl to takový zamračený člověk. Dále jsem se dozvěděl, že má pomocníka, který pracuje na sanitních jatkách. To uvádím jen proto, že na Pražských jatkách se děly různé věci, které s provozem celkově nesouvisely.

“ m ů n á m r „Řezníci gu Terina (paštika) z telecího masa Suroviny pro 4 osoby:

Suroviny vystačí na náplň formy o asi 3/41itrovém obsahu: 2 tenké plátky špeku (asi 12 x 18 cm velké), 700 g jemně (nejlépe 2 x) mletého telecího masa, 200 g šlehačky, 2 vejce, 6 cl portského vína, trochu tymiánu, sůl, pepř, 50 g pistácií. Suroviny na náplň: 115 g telecích jater, 30 g másla, sůl, pepř, trochu kalvadosu, 2 jablka (asi 300 g), 30 g másla. Suroviny na želé: Po 1/81 portského vína a pomerančové šťávy, 4 plátky bílé želatiny, 2 bobkové listy.

Příprava: Zapékací formu hustě vyložíme asi dvěma třetinami připravených plátků špeku a odložíme do chladna. Maso (připravujeme-li sami) umeleme dvakrát na kuchyňském

mlýnku, případně v mixéru. Necháme silně zchladnout. Poté postupně vmícháme studenou šlehačku, vejce, portské, koření a nasekané pistácie. Odložíme do chladu. Játra velmi krátce opečeme na másle, na závěr je zastříkneme kalvadosem či jinou jablkovou pálenkou. Jablka omyjeme, odstraníme jádřinec, oloupeme je a nakrájíme na l cm silné plátky. V pánvi je v másle po obou stranách krátce opečeme. Játra i jablka necháme zchladnout. Poté obé nakrájíme na kostičky a opatrně vmícháme k masovému základu. Hmotou plníme připravenou formu, povrch uhladíme. Přikryjeme alobalem a ve vodní lázni vložíme do trouby předehřáté na 180 stupňů C. Necháme 60 minut pracovat. Pak vyjmeme z trouby, formu trochu zchladíme a terinu (paštiku) vyklopíme. Ozdobíme bobkovými listy. Želatinu necháme rozpustit ve směsi portského a pomerančové šťávy, zamícháme a směsí hotovou terinu přelijeme. Necháme ztuhnout.

8

NABÍDKY – INFORMACE

a.s. ZABEZPEČUJE PRO VÁS na vysoké profesionální úrovni následující vývozní a dovozní obchodní služby v oblasti zemědělských produktů a potravinářských výrobků:

průmyslový úklid

živá jatečná a užitková zvířata • maso výrobky • přírodní– masné potravinářské obaly všech druhů střeva, • mléko a mléčné umělé výrobky • obilí, krmiva, krmné komponenty, luštěniny • ostatní produkty zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu • Dále jsme schopni pro Vás zajistit tuzemské i zahraniční obchody zemědělských a potravinářských surovin a výrobků, podle Vašeho konkrétního přání!

a.s.

•

160 00 Praha 6 - Dejvice Na Kocínce 1 Fax: 233 332 283 Telefon: 220 107 111 E-mail: [email protected] www.animalco.cz

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

•

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 276,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

KDS nožířské výrobní družstvo Sedlecká 570, 264 12 Sedlčany tel.: 00420 318 841 971, 318 841 911 fax: 00420 318 841 981

Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ..................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý. Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.