SLOVESA = slovní druh, který vyjadřuje děj, tj. činnost (prosit, hrát, napsat), stav (sedět, stát) nebo změnu stavu (svítat, ztloustnout)
GRAMATICKÉ KATEGORIE SLOVES -slovesa se časují. Mohou vytvářet různými tvary : • • • • •
trojí osobu (1. mluvčí – já/my, 2. adresát – ty/vy, 3. předmět komunikace – on,ona,ono/oni,ony,ona) dvojí číslo (jednotné – já/ty/on,ona,ono a množné – my/vy/oni,ony,ona) trojí čas (přítomný, budoucí, minulý) trojí způsob (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací) dvojí rod (činný, trpný)
-schopnost slovesa vyjádřit ohraničenost nebo průběh děje se nazývá: •
dvojí vid (dokonavý, nedokonavý)
-slovesa lze rozřadit do pěti skupin, tzv. tříd a časovat podle konkrétního vzoru
SLOVESNÉ TVARY Rozlišujeme: • tvary určité – vyjadřují určitou osobu j. nebo mn. čísla (napíšeš, píšeme, napíšeme, piš, psal jsem, psal bych) • tvary neurčité – samy o sobě určitou osobu nevyjadřují (psal, napsal, napsán, psát) tvary jednoduché – jsou vyjádřeny jedním slovem (napíšeš, napiš, napsat) tvary složené – jsou vyjádřeny více slovy (budeš psát, napsal bych, byl napsán) Časování = tvoření různých slovesných tvarů podle osoby, čísla, času, způsobu a rodu Konkrétní slovesné tvary tvoříme z: • kmene přítomného (= ta část slova, která zůstane, když oddělíme od 3. os. j. č. přít. času koncovku osobní (on) přemluv –í, uvid –í, ved –e, usmív –á se) oznamovací způsob přítomného času (děl-ám, děl-áš, děl-áme, děl-áte, děl-ají) rozkazovací způsob (děl-ej, děl-ejme, děl-ejte) přechodník přítomný (děl-aje, děl-ajíc, děl-ajíce) • kmene minulého (= ta část slova, která zůstane, když oddělíme od příčestí minulého činného (-l) (on) vidě –l, pokusi –l, moh –l) infinitiv (děla-t, děla-ti) příčestí minulé (děla-l, děla-la, děla-lo, děla-li, děla-ly, děla-la) přídavná jména slovesná (spadl-ý, minul-ý, zvadl-ý…) příčestí trpné (dělá-n, dělá-na, dělá-no, dělá-ni, dělá-ny, dělá-na) podstatná jména slovesná (dělán-í, nesen-í, kryt-í, hořen-í, byt-í…) přídavná jména slovesná (vyráběn-ý, nesen-ý, kryt-ý…) přechodník minulý (uděla-v, uděla-vši, udělv-še) 36
37
NĚKTERÉ OBTÍŽNĚJŠÍ TVARY SLOVES 1. Přítomné tvary sloves typu krýt, kupovat, psát, mazat, plakat, řezat, klusat -tato slovesa (a ta, která se podle nich skloňují) mají v 1. os. j. č. a ve 3. os. mn. č. dvojí koncovky a) krýt, kupovat (slovesa 3. třídy) (po -j-) kryji, kryju (hov.) kryjí, kryjou (hov.) kupuji, kupuju (hov.) kupují, kupujou (hov.) koncovky –u, -ou mají hovorový ráz b) psát, mazat, plakat (po -š-, -ž-, -č-) píšu, píši píšou, píší mažu, maži (kniž.) mažou, maží (kniž.) pláču, pláči (kniž.) pláčou, pláčí (kniž.) koncovky –i, -í se užívají řídce, jsou většinou výrazně knižní či zastaralé (kromě psát) c) řezat, klusat (po -ž-, -š-) řežu, řezám řežou, řezají klušu, klusám klušou, klusají obě dvě varianty jsou rovnocenné, není mezi nimi rozdíl - pzn.: dvojí koncovky i v ostatních přítomných tvarech (řežeš/řezáš, řeže/řezá, řežeme/řezáme…)
2. Přítomné tvary 3. os. mn. č. a tvary rozkazovacího způsobu sloves typu prosit, trpět, sázet (slovesa 4. třídy) prosit trpět sázet
(oni) prosí (oni) trpí (oni) sází i sázejí
pros! trp! sázej!
-koncovku –ejí lze použít pouze tam, kde končí rozkazovací způsob na –ej! -u sloves typu prosit, kazit se v rozkazovacím způsobu -s, -z nemění př.: nepros neproš NEEXISTUJE !!! nekaž nekaz
3. Příčestí minulé sloves typu minout, tisknout, začít (slovesa 2. třídy) mine – minul
tiskne – tiskl
začne – začal
a) slovesa, která mají před -ne: samohlásku, r, l mine minul zahyne zahynul plyne plynul vane vanul hrne hrnul lne lnul b) slovesa, která mají před -ne souhlásku většinou nemají -nutiskne tiskl táhl táhne padne padl
38
vždy -nu-
všimne si všiml si vázne vázl klesne klesl slovesa s neslabičným základem (a jejich odvozeniny) však mají kvůli výslovnosti vždy -nuusnul usne hne hnul pohne se pohnul se u řady sloves lze užít obě varianty stárne stárl, stárnul (ale pouze stárla a stárli) řízne řízl, říznul (ale pouze řízla a řízli) bouchne bouchl, bouchnul (ale pouze bouchla a bouchli) -tvary s -nu- jsou většinou hovorové c) slovesa začne, počne začne začal počne počal
-a-
slovesa tne, žne -a- i -nutne ťal, tnul žne žal, žnu l stejné tvary i některá slovesa zakončená na –me přijme přijal odejme odňal vyjme vyňal, vyjmul najme najal, najmul
4. Infinitiv sloves typu péci, moci -slovesa, která mají v přítomných tvarech před koncovkou -č- mají dvojí možné zakončení infinitivu peče péci (kniž.), péct teče téci (kniž.), téct vleče vléci (kniž.), vléct infinitiv zakončený na -i má knižní ráz -podobně je tomu u slovesa moci může moci, moct -pzn: sloveso moci má v 1. os. j. č. a 3. os. mn. č. navíc dvojtvary (mohu/můžu, mohou/můžou)
39
SLOVESNÝ ČAS -určujeme pouze u oznamovacího způsobu •
minulý -děj, který již proběhl (stal se) - je vyjádřen pomocí: příčestí minulého (-l,-la,-lo,-li,-ly,-la) nesl, nesla, neslo, nesli, nesly, nesla + pomocného slovesa být Př: nesl jsem, nesl jsi, nesl (jest), nesli jsme, nesli jste, nesli (jsou)
•
přítomný -děj, který právě probíhá -je vyjádřen jednoduchými přítomnými tvary ozn. způsobu Př: nesu, zpívám, střílím, píšu, jedu… -pzn: některá, tj. dokonavá slovesa čas přítomný vyjádřit nemohou!!!
•
budoucí -děj, který bude probíhat, proběhne (teprve se stane) -je vyjádřen: a) přítomné tvary některých, tj. dokonavých sloves vyjadřují budoucnost Př: přinesu, zazpívám, střelím, napíšu, přejedu… b) složeným slovesným tvarem (budu, budeš, bude… + infinitiv) Př: bude zpívat, bude střílet, bude psát… c) předponou po-/pů- u pohybových sloves Př: ponesu, pojedu, půjdu… pzn: v některých případech lze použít oba způsoby (bude růst/poroste, bude lézt/poleze…)
40
SLOVESNÝ ROD = schopnost slovesa vyjádřit, zda __ __ __ __ __ __ je, nebo není původcem děje.
Pes honí zajíce
Zajíc je honěn psem
Vojáci oblehli město.
Město bylo obleženo vojáky.
Maminka pere prádlo.
Prádlo je práno maminkou.
Učitel chválí žáka.
Žák je chválen učitelem.
Podmět je zároveň původce děje.
Podmět není původcem děje. Slovesný tvar vyjadřuje, co s podmětem dělá někdo jiný nebo něco jiného. Podmět „trpí“ činností někoho, něčeho jiného.
ROD ČINNÝ
ROD TRPNÝ
41
Dva možné způsoby trpného rodu Opisný tvar trpný
Zvratná podoba slovesa
Na nábřeží jsou stavěny nové domy.
Na nábřeží se staví nové domy.
Knihy byly půjčovány každou středu.
Knihy se půjčovaly každou středu.
pomocné sloveso být
příčestí trpné
zvratné zájmeno se
jsou
stavěny
se
staví
budou
půjčovány
se
půjčovaly
Pzn: Zvratnou podobu nelze použít všude.
Příčestí trpné je tvořeno příponami: –en
sloveso (3. os. r. č.)
Sloveso se zvratným zájmenem může
ved(l) ved -en, ved-ena, ved-eno
mít jiný význam.
ved-eni, ved-eny, ved-ena
Domy se staví.
×
(Někdo jiný staví domy.)
–n
bra(l)
brá-n, brá-na, brá-no
Pavel se praštil. (Pavel praštil sám sebe.)
RT
RČ
brá-ni, brá-ny, brá-na
–t
skry(l) skry-t, skry-ta, skry-to skry-ti, skry-ty, skry-ta
1. Infinitivy v závorkách převeď do trpného rodu. (Dej pozor na slovesný čas.) Žák byl pochválen........... učitelem. (pochválit – č. min.) Kachna …………………....…………. myslivcem. (zastřelit – č. min.) O důležitých věcech ………………..…………. na veřejném zasedání. (rozhodovat – č. přít.) Na sídlišti …………………....…………. několik nebezpečných stromů. (pokácet – č. bud.) Zbojník ………… veřejně ………....…………. . (popravit – č. min.) Pořad …………………....…………. v rozhlase příští pátek. (vysílat – č. bud.) Kdy ty …………………....………….? (zkoušet – č. bud.) Na obalu …………………....…………. datum spotřeby 14. 10. 2015. (uvést – č. přít.) Ropa z Kuvajtu …………………....…………. do celého světa. (vyvážet – č. přít.) Oprava kina …………………....…………. příští měsíc. (dokončit – č. bud.)
42
SLOVESNÝ VID = schopnost slovesa vyjádřit, zda je děj časově ohraničený (ukončenost, dokonavost děje), nebo neohraničený (průběhovost, nedokonavost děje)
SLOVESA NEDOKONAVÁ
SLOVESA DOKONAVÁ
probíhající, neohraničený děj
ukončený, ohraničený děj
děj probíhal, probíhá, bude probíhat
děj proběhl, nebo proběhne
(nějakou dobu to trvalo, trvá, bude trvat)
(stalo se to, stane se to „naráz“)
utíkat
utéct
utíkal
čas minulý
utekl
utíká
čas přítomný
------
bude utíkat
čas budoucí
uteče
dokáží vyjádřit přítomnost
nedokáží vyjádřit přítomnost (průběh)
utíkal
utekl
utíká
uteče
bude utíkat
bude utéct
mají všechny tři slovesné tvary
nelze vytvořit tvar budoucí (budu + infinitiv) budoucnost vyjadřují tvarem přítomným
VID NEDOKONAVÝ
VID DOKONAVÝ
1. U následujících sloves urči vid – N/D. (Pomůcka: říkej si budu + infinitiv – lze-li/N, nelze-li/D) mluvit shrnout .věřit koupat zveličit –
plácnout – sfouknout – nosit – zvracet – obrátit –
zklamat – vyskytovat (se) – kleknout (si) – usínat – kvákat –
43
VIDOVÁ DVOJICE = slovesa, která se liší pouze videm (tj. slovesa opačného vidu) př. prodávat - prodat, kupovat - koupit, kopat – kopnout, sekat – seknout, mluvit - promluvit Tvorba sloves NEDOKONAVÝCH od dokonavých
Tvorba sloves DOKONAVÝCH od nedokonavých
1) kmenotvornou příponou
1) předponou
dát → dávat
sázet → vysázet
připojit → připojovat
kosit → skosit
seknout → sekat
učit → naučit
2) odtržením předpony
2) změnou kmenotvorné přípony
oholit → holit
házet → hodit
nanosit → nosit
vzlétat → vzlétnout
roztroubit → troubit
stahovat → stáhnout
2. Vytvoř vidové dvojice. N
D
D
N
kousat - kousnout/nakousat/rozkousat
přijít
- přicházet/jít……………
mlátit - ……………………………
naučit se - ……………………….
rovnat - ……………………………
vyloučit
- ……………………….
sedět - ……………………………
heknout
- ……………………….
mluvit - ……………………………
zdrhnout - ……………………….
umírat - ……………………………
ukrást
- ……………………….
hlídat - ……………………………
převléct
- ……………………….
vysávat - …………………………..
máknout
- ……………………….
křičet - ……………………………
shrabat
- ……………………….
plavat - ……………………………
přetrhnout - ……………………….
44
SLOVESNÉ TŘÍDY A VZORY TŘ.
ZAKONČENÍ
VZOR
KMEN MINULÝ
ROZK. ZPŮSOB
_____________________________________________________________ 1.
–e
nese nes-l TVRDÉ VZORY bere bra-l maže maza-l peče pek-l MĚKKÉ VZORY umře umře-l _____________________________________________________________ 2.
–ne
tiskne
tisk-l
mine minu-l zača-l začne _____________________________________________________________ 3.
–je
kryje kry-l kupuje kupova-l _____________________________________________________________ 4.
–í
5.
–á
prosí prosi-l trpí trpě-l trp! sází sáze-l sázej! _____________________________________________________________ dělá
děla-l
Pzn: 1) Ke vzoru začne (2. třída) patří několik sloves se zakončením –me (od slovesa jmout): zajme (zajal), najme, obejme, přijme, ujme, sejme (sňal)… 2) Nepravidelná slovesa (různé kořeny) být – jsem – budu chtít – chci jíst – jím vědět - vím
Postup při určování vzorů 1) Sloveso zařadíme do třídy (podle tvaru 3. os. j. č. přít. času) (-e, -ne, -je, -í, -á) 2) V každé třídě (vyjma 5.) se řídíme dle rozdílů v zakončení kmene minulého 3) U sloves 1. třídy nejprve zjistíme, zda je v zakončení kmene přítomného tvrdá/ obojetná souhláska (
tvrdé vzory), nebo měkká souhláska (
měkké vzory)
4) U sloves 4. třídy zakončených na -e/-ě rozlišujeme dále podle rozkazovacího způsobu. 45
PŘECHODNÍKY
46
PŘÍSLOVCE =vyjadřují bližší okolnosti děje určení místa (kudy, kde, kam, tady, kolem…) času (kdy, dnes, včera, zrána…) způsobu (jak, zbytečně, rychle, dobře…) míry (velmi, moc, trochu…) příčiny (proč, proto)
TVORBA PŘÍSLOVCÍ a) Z přídavných jmen příponami –e, (-ě), -o, -y Př: hrubý hrubě, tvrdý tvrdě, měkký měkce malý málo, častý často, dlouhý dlouho hezký
hezky, český
česky, přátelský
b) Ustrnutím tvarů podst. jmen Př: kolo kolem, úprk úprkem, ráno
přátelsky
ráno, celek
celkem, ráz
rázem
c) Příslovečné spřežky (předložka + podst. jm.) Př: čas občas, ráno zrána večer zvečera, konec dokonce pravidlo zpravidla
PRAVOPIS PŘÍSLOVEČNÝCH SPŘEŽEK -nutné odlišit, zda se jedná o příslovce, nebo o předložku a jméno Stál nahoře. Stál na (veliké) hoře. (=ve výši)
(=na kopci)
Napiš to dohromady.
Skočil do (velké) hromady listí.
(=k sobě)
(=kupy)
Vtom se otevřely dveře.
Nehrab se v tom odpadkovém koši.
(=náhle)
(=v kom, čem)
47
Pzn: některé spřežky se smí psát dohromady i zvlášť (viz Pravidla) bezesporu i beze sporu, bezpochyby i bez pochyby, kupříkladu i ku příkladu, například i na příklad, obden i ob den, zpočátku i z počátku, zblízka i z blízka, mimoto i mimo to, poprvé i po prvé, víceméně i více méně, zatímco i zatím co apod. Zpočátku / z počátku příliš nevnímal.
STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ 1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
-eji (-ěji), -e
nej-
směle, krásně
směleji, krásněji
nejsměleji, nejkrásněji
snadno, blízko
snáze, blíže
nejsnáze, nejblíže
málo
méně
nejméně
mnoho
více
nejvíce
dobře
lépe
nejlépe
zle
hůře
nejhůře
brzy
dříve
nejdříve
nepravidelné stupňování
Pzn: 1) v 2. a 3. stupni může odpadnou koncové –e
hovorový charakter (viz Pravidla)
Př: dráže i dráž, výše i výš, dále i dál, hůře i hůř, lépe i líp, dříve i dřív apod. 2) některá příslovce nelze stupňovat Př: polsky, zhruba, zvysoka, naostro… 3) příslovce lze zeslabit či zesílit pomocí dalších příslovcí Př: velmi dobře, zcela blízko, nadmíru hezky, více doprava, méně pěkně, poměrně včas… 4) k zeslabení významu lze využít též zdrobnělá příslovce Př: blízko – blizoučko, drobně – droboučce, málo – maličko/malinko - malilinko, brzy – brzičko
48
PŘEDLOŽKY = vyjadřují bližší okolnosti děje, ovšem jen ve spojení se jmény Pzn 1:
Pzn 2:
kromě
mimo
2. p.
4. p.
s
z
7. p.
2. p.
MIMO CYKLISTŮ
- lze využít i starší pravidla: 2. p. ( , ) skočil s mostu, vzal sešit se stolu -4.p.
s – ustálené vazby kdo s koho být s to něco udělat (Př: Nebyl s to promluvit.)
Pzn 3: kvůli díky -POZOR na významový rozdíl! Př: Zvládl to díky pečlivé přípravě. Propadlu kvůli tomu, že se neučil. Pzn 4: z, s, v, k -neslabičné -nemohou stát na konci řádku! -kvůli výslovnosti varianty: s/se, z/ze, v/ve, k/ke
49
MIMO CYKLISTY
SPOJKY =neohebná slova, která spojují větné členy (šel s babičkou a dědou) nebo věty (vykoupali se a šli domů). •
spojky podřadicí ( ) -připojují vedlejší větu k větě, na níž závisí -vyjadřují závislost věty (kterou uvozují) na jiné větě aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že …
•
spojky souřadicí (– –) -spojují souřadné členy v několikanásobném větném členu (zabil mouchu i ováda), souřadně spojené věty hlavní (VH – VH: Znal odpověď, ale nepřihlásil se.) nebo souřadně spojené věty vedlejší (VV – VV: Napsal jí, že nepřijede a že nemá čekat.) a, i, ani, anebo, či, ale, avšak, však, neboť …
50
ČÁSTICE = neohebná slova, která a) naznačují druh vět, b) vyjadřují postoj mluvčího k obsahu sdělení nebo c) některý člen zdůrazňují, vytýkají apod.
a) a, i… (zvolání); kéž, nechť, ať… (přání) Př: A copak to tu máte? I jen se podívejme! Kéž by bylo jaro!
b) ano, ne, jo, ba, nikoliv … (souhlas/nesouhlas) bohužel, bohudík… (hodnocení) prý, možná, asi, pravděpodobně, určitě, zajisté, bezpečně, stoprocentně… (jistota/nejistota, možnost, pravděpodobnost…) Př: Prý má přijít? Ne, dnes zajisté nedorazí.
c) tak, takhle, to, ono, zejména … (zdůraznění, vytýkání) Př: To vám jdu jednou takhle ráno po ulici… Vyznamenal se zejména Petr.
-stojí mimo větnou vazbu, tj. nejsou větným členem! (při rozboru je, podobně jako oslovení, neurčujeme)
51
CITOSLOVCE = neohebná slova, která vyjadřují a) nálady, city, pocity, b) vůli mluvícího nebo c) hlasy a zvuky
a) inu, aha, ach, ó, au, jé… b) hop (=skoč), nate (=vezměte si), psst (=buď zticha), hej rup (=povol), kšá (=běž pryč)… c) haf, mňau, žbluňk, bé, bú, vrkú, cink, frr …
Pzn 1) Citoslovce se píší s čárkami nad ú (hú, vrkú, cukrú, bú…)
Pzn 2) Citoslovce a čárka ve větě •
pokud stojí samostatně (vnímáme-li to tak) – oddělujeme čárkou Př: Jé, vidíte tu opičku? Na, vezmi si můj svetr.
•
pokud jej nepociťujeme jako samostatné – čárku nepíšeme Př: Ach má milá rozmilá!
•
nahrazuje-li sloveso – čárku nikdy nepíšeme!!! Př: Hurá za ním! Vrány frr přes pole.
52
VÝZNAM SLOV, SLOVNÍ ZÁSOBA, TVOŘENÍ SLOV SLOVO A JEHO VÝZNAM Sémiotický trojúhelník -vyjadřuje, jakým způsobem spolu souvisejí znak (jazyk, pojmenování, slovo), skutečnost (realita, věc) a její význam (pojem, smysl) Princip: •
jazyk (znak) vyjadřuje pojmy (význam, odraz reality)
•
pojmy (význam) odrážejí skutečnost (věc)
•
jazyk (znak) tuto skutečnost pojmenovává
Slovo = skupina hlásek, která má v jazyce význam, označuje nějakou skutečnost (věc) př: strom × troms -slovo může mít o věcný význam – zachycen ve slovníku (definice, tj. soubor charakteristický prvků) dřevina s kmenem, která se nahoře větví v korunu o mluvnické významy – zařazení slova k slovnímu druhu, jednotlivé mluvnické kategorie (jména: pád, číslo, rod; slovesa: osoba, číslo, způsob, čas, rod, vid) podstatné jméno, 1. pád, č. j., RMN Sousloví = ustálené spojení dvou či více slov s jedním významem př: základní umělecká škola, podstatná jména, babočka paví oko, hnědé uhlí (× Petrova škola, zajímavá jména, bystré oko, vytěžené uhlí) Rčení = obrazná spojení, jejichž základem bývá sloveso Př: Roste jako z vody. Vzal nohy na ramena. Jde to jako po másle.
53
SLOVA JEDNOZNAČNÁ A MNOHOZNAČNÁ slova jednoznačná = mají pouze jeden jediný význam •
vlastní jména: Praha, Jana, Miloš, Španělsko
•
odborné názvy: obratník, úhlopříčka, citoslovce, generátor
•
jiná slova: klubovna, obálka, míč
slova mnohoznačná = mají více významů, označují více různých věcí - kromě základního významu mají další významy vzniklé přenesením slova na věci, které se původní skutečnosti podobají nebo s ní nějak souvisí •
metafora = přenesení slov podle podobnosti (VZHLED) př: oko (orgán zraku) – volské oko, oko na punčoše, mastná oka na polívce, horské oko (jezírko) zub (součást čelisti sloužící ke kousání a rozmělňování potravy) – zuby na pile, zub ve vlasech (vystřižené místo), zuby na ozubeném kole, zuby na noži
•
metonymie = přenesení slov podle vnitřních souvislostí (LOGIKA) př: sladkost (název vlastnosti)
koupím si sladkosti (=bonbony, dort, tj. sladké věci)
stráž (činnost)
zavolejte stráže (=osoby vykonávající stráž)
psaní (činnost)
pošlu ti psaní (=dopis, výsledek psaní)
Damašek (město) Röntgen (fyzik) Volt (fyzik)
damašek (=tkanina, která se vyráběla v Damašku) rentgen (=přístroj, který sestrojil)
volt (=jednotka napětí)
Čapek (spisovatel)
čtu si Čapka (=jeho knihy)
synekdocha = označení části celkem, nebo naopak celku jeho částí př: Ve středověku bylo snadné přijít o krk (=o celý život) (část celek) Celé město bylo na nohou (=všichni lidé) (celek část)
54
SYNONYMA, ANTONYMA, HOMONYMA Synonyma = slova stejného nebo podobného významu př: chlapec
kluk, jinoch, hoch, mládenec, mladík, klučina
zlý
ošklivý, hrozivý, děsivý, hrozný, špatný
ten
tenhle, tento, onen, týž
dívat se
koukat se, rozhlížet se, hledět, čumět, čučet, pozorovat, sledovat
pěkně
hezky, krásně, nádherně
vedle
u, při (stromu)
ale
avšak, však
- synonymy mohou být •
slova domácí a přejatá (mluvnice – gramatika, basketbal – košíková)
•
jednoslovné pojmenování a sousloví (ofsajd – postavení mimo hru)
- synonyma mohou: a) být plně zaměnitelná (zcela stejný význam) louže – kaluž, stejnorodý – homogenní, tenhle – tento, ale – avšak b) se lišit významovým odstínem (nelze je vždy libovolně zaměnit) cesta – pěšina (Šli jsme po lesní cestě/pěšině.
Auto jelo po asfaltové cestě/pěšině.)
c) být synonymy pouze v určitém kontextu cesta – a) pěšina (cesta/pěšina v lese)
stezka, cestička, průsek, chodník
– b) výprava (cesta/výprava na severní pól)
odysea, exkurze, výlet
- synonyma se liší i slohovým užitím A) slova slohově neutrální otec, pes, automobil, pracovat B) slova se slohovým zabarvením •
hovorová – taťka (otec), moc (mnoho), kapánek (trochu)
•
knižní – jest (je), oř (kůň), rab (otrok), pravil (řekl)
•
básnická – vesna (jaro), luna (měsíc)
•
odborná – hmotnost (váha), čerpadlo (pumpa)
•
nespisovná - nářečí, slang, argot flaška (láhev), štrúdl (závin); šufánek (naběračka), rožnout (rozsvítit); příraz (přírodopis), kule (pětka); káča (kasa), raky (hodinky), krochna (pistole) 55
- synonymické řady (=řady synonym) •
význam synonym může být zesílen či zeslaben malý – maličký – nepatrný – miniaturní
•
synonyma se mohou lišit citovým zabarvením slova mazlivá – domek, domeček slova hanlivá – barabizna, barák slova zdrobnělá – pejsánek, psík, psíček, pejsek slova zveličelá – pesan, psiště
Antonyma = slova opačného významu př: a) mladík – stařík bílý – černý
každý – nikdo
vzbudit se – usnout
mnoho - málo
dole – nahoře
b) cenný – bezcenný omylný - neomylný
Homonyma = slova, která sice stejně znějí, ale jejich odlišné významy spolu nijak nesouvisí př: los
zvíře tiket
rys
zvíře
topit
v kamnech
výkres
ve vodě
tah ve tváři - mohou se shodovat pouze ve výslovnosti (tzv. nepravá homonyma) př: bílý – bílí – býlí [bi:li:] (barva – natírá – plevel)
vyli – vili – vily [vili]
blýská – blízká [bli:ska:]
(psi – splétali – domy)
(blýskat se – nedaleká)
ODBORNÉ NÁZVY – TERMÍNY = slova s přesným významem, jednoznačná, bez citového zabarvení - použití: odborný styl - mohou být domácí/přejaté - rovnoběžka/geometrie jednoslovné/víceslovné (sousloví) - úsečka/kruhová výseč - terminologie (odborné názvosloví) = soubor termínů jednoho oboru př: lékařství – fonendoskop, interní lékařství, chirurgie, klíční kost, aorta, bronchitida… jazykověda – podstatná jména, citoslovce, infinitiv, rod trpný, morfologie…
56
VÝZNOMOVÁ NADŘAZENOST, PODŘAZENOST A SOUŘADNOST SLOV zvířata plazi užovka hroznýš
ryby
savci
sumec kapr okoun
slon srna muflon
hmyz včela komár lumek
Slovo zvířata je významově nadřazeno všem ostatním slovům a ona jsou mu podřazena. Slova plazi, ryby, savci a hmyz jsou na stejné významové rovině, jsou si významově souřadná. Př: plazi – podřazené zvířatům, nadřazené užovce a hroznýši (ti jsou vzájemně souřadné a podřazené plazům, potažmo zvířatům.)
SLOVNÍ ZÁSOBA A JEJÍ OBOHACOVÁNÍ V živém jazyce se slovní zásoba se neustále mění.Vznikají nová slova (pro nové skutečnosti apod.), mění se významy slov, málo užívaná slova zastarávají a mizí
Způsoby obohacování slovní zásoby 1. Tvoření nových slov a) odvozováním: pra-člověk, provozov-na, pod-krov-í b) skládáním:samoobsluha, knihtisk, Petrohrad c) zkracováním: Semafor, Čedok 2. Přejímání slov z cizích jazyků televizor, hit, kečup 3. Spojování slov do sousloví bytové jádro, postavení mimo hru 4. Přenesení významu a) metaforicky: vraní oko, kuří oko b) metonymicky: hradní stráž, milostné psaní
57
TVOŘENÍ NOVÝCH SLOV A) ODVOZOVÁNÍM (nejčastější) -ze základových slov, přebírají slovotvorný základ příponami léta(t)
let(ět)
let
leta-dlo
let-ec
let-ový
předponami létat
letět
let
od-létat
při-letět
ná-let
koncovkami let(ět)
připrav(it)
let(ø)
příprav(a)
předponami + příponami palub(a) pod-palub-í
stran(a) ú-stran-í
B) SKLÁDÁNÍM -spojení dvou (zřídka více) slov, vznikají složeniny -jsou využívány spojovací prvky -o-, -i-, -e-, -ěPř: půllitr, okamžik, čtyřválec tlak-o-měr, rop-o-vod, hmyz-o-žravec, Běl-e-hrad
C) ZKRACOVÁNÍM •
zkratky: ČD, PSČ, ČKD, OSN, ČSOB, ZUŠ, OSA p. (pan), fa. (firma), aj., apod., mj., atd.
•
zkratková slova: Čedok, Setuza, Semafor -skloňujeme je
58
PRAVOPIS A VÝSLOVNOST SLOV PŘEJATÝCH PRAVOPIS – SLOVA OBECNÁ (o pravopisu rozhoduje míra jejich zdomácnění a rozšíření v češtině) Slova zdomácnělá – dle zásad českého pravopisu původně psané
píšeme
vyslovujeme
příklad
ae, ai, oe
e, é
e, é
aféra, prémie, prézens
c qu
k kv
k kv
kakao, abstraktum, kanón kvóta, kvinta
gu
gv
gv
sangvinik
w i/y
v j
v j
víkend tramvaj, bonsaj, jachta
rh ck
r k
r k
rododendron hokej, šok
th ss, ll, nn,
t s, l, n,
t s, l, n,
antologie, etika, mytologie adresa, pulovr, tenis
mm, dd, rr…
m, d, r…
m, d, r…
dilema, puding, iracionální
s
z
z
gymnázium
Délka samohlásek -označuje se zpravidla tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje dlouhá samohláska – téma, túra, fúze POZOR: ve všech slovech přejatých vždy ú!!!
túra, fúze, kúra (= procedura – např. lázeňská, manikúra, pedikúra)
Slova psaná původním pravopisem Slova omezená na úzký okruh uživatelů – odborná, knižní, mezinárodní značky (př. abbé, brutto, netto, watt) Slova částečně zdomácnělá, kde se výrazně liší výslovnost od psané podoby (př. bulletin, interview, outsider, résumé) Citátové výrazy (př. curriculum vitae, status quo, de iure)
PRAVOPIS – VLASTNÍ JMÉNA (osobní a zeměpisná) Jména pocházející z jazyka užívající latinku většinou PŮVODNÍ PRAVOPIS Př: Ludwig van Beethoven, Daniel Defoe, Barcelona, Monte Carlo Jména pocházející z jazyka, který užívá jiné písmo než latinku PŘEPIS DLE ZAVEDENÝCH PRAVIDEL Př: Alexandr Sergejevič, Puškin, Peking, Soul POČEŠTĚNÁ PODOBA o jména cizích panovníků, papežů a známých hist. osobností – Př. Kryštof Kolumus, Ludvík XIV., Mikuláš Koperník, Ivan Hrozný o některá zeměpisná jména – Př. Paříž, Londýn, Cáchy, Benátky, Dunaj
VÝSLOVNOST 1. Psané di, ti, ni
tvrdě dy, ty, ny – Př. diktát, titul, nikl, politik
2. Spojení i + samohláska se vyslovuje s vloženým j – Př. dieta [dije-], hyena [hije-], studium [-dijum] 3. Psané i po samohlásce a před souhláskou [j] – Př. detail [detajl], celuloid [celulojd] 4. Slova zakončená –ismus, -smus
[-izmus, -zmus] - Př. archaismus, orgasmus
59
SKLOŇOVÁNÍ CIZÍCH VLASTNÍCH JMEN -většina cizích vlastních jmen - dle rodu a zakončení zařazujeme ke vzorům Puškin, -a (pán)
Elektra, -y (žena)
Sergejevič, -e (muž)
Etiopie, -e (růže)
Tokio, -a (město)
Poznámky: Slovanská příjmení – původem přídavná jména jako česká přídavná jména (vzor mladý) Př: Tolstoj, (bez) Tolstého, (k) Tolstému… (Lev Nikolajevič Tolstoj = Tlustý) Gorkij, (bez) Gorkého, (ke) Gorkému… (Maxim Gorkij = Horký) Słowacki, (bez) Słowackého, (k) Słowackému… (Juliusz Słowacki = Slovenský)
Jména zakončená –o dle vzoru pán (podvzor Stýblo) Př: Ševčenko, (bez) Ševčenka, (k) Ševčenkovi… Michelangelo [mikelanželo], (bez) Michelangela, (k) Michelangelovi…
Jména zakončená -e dle vzoru pán (tvrdé zakončení) a soudce (měkké zakončení) lze užít tvary s koncovkami –ho, -mu (dle vzoru ten) Př:
Goethe [géte]
(bez) Goetha i Goetheho (ke) Goethovi i Goethemu
Heine[hajne]
Nietzsche [nýče]
Heina i Heineho
Nietzsche i Nietzscheho
Heinovi i Heinemu
Nietzschovi i Nietzschemu
(vidí) Goetha i Goetheho
…
(volá) Goethe! (o) Goethovi i Goethem (s) Goethem
Méně známá jména zakončená –e, neslovanská jména zakončená –i, -y tvary s koncovkami –ho, -mu (dle vzoru ten) Př: Ševarnadze, (bez) Ševarnadzeho, (k) Ševarnadzemu… Verdi, (bez) Verdiho, (k) Verdimu… Timothy, (bez) Timothyho, (k) Timothymu… 60
…
Latinská a řecká jména zakončená –os, -es, -us, -as dle vzoru pán -os, -es, -us, -as se odsouvá Př: Hefaistos, (bez) Hefaista … Archimedes, (bez) Archimeda… Prometheus, (bez) Promethea… Aeneas [éneas], (bez) Aenea… Pzn: Zeus, (bez) Dia, (k) Diovi, (vidí) Dia, (volá) Die…
Některá antická jména typu: Tigris, Styx, Trpapezus -dochází k rozšiřování či pozměňování základu -obvykle lze užít i nepozměněné varianty Př: Tigris, (bez) Tigridu i Tigrisu… Styx, (bez) Stygu i Styxu… Trapezus, (bez) Trapezuntu i Trapezusu Pzn: císař Nero – pouze (bez) Nerona, (k) Neronovi…
Jména typu: Korea, Odyssea dle vzoru idea Př: Korea, (bez) Korey i Koreje, (ke) Koreji, (navštíví) Koreu…
Jména nesklonná -řada cizích jmen se neskloňuje (zejm. jména zeměpisná r. stř.) Př: Waterloo [vaterló], Mississippi, Fidži, Baku, Buenos Aires, Anjou [ánžú], Glasgow, Dilí, Chamonix [šamony]…
61
