SLOVE SKÁ A ČESKÁ ŠTUDE TSKÁ VEDECKÁ KO FERE CIA LEKÁRSKYCH FAKÚLT

UIVERZITA KOMESKÉHO JESSEIOVA LEKÁRSKA FAKULTA MARTI

SLOVESKÁ A ČESKÁ ŠTUDETSKÁ VEDECKÁ KOFERECIA LEKÁRSKYCH FAKÚLT

Martin

12.-13. novembra 2003

Slovenská a česká študentská vedecká konferencia lekárskych fakúlt, 12.-13.11.2003, Martin

2


SLOVESKÁ A ČESKÁ ŠTUDETSKÁ VEDECKÁ KOFERECIA LEKÁRSKYCH FAKÚLT

Martin

12.-13. novembra 2003 3


Čestné predsedníctvo: Doc. PhDr. František Gahér, CSc. rektor Univerzity Komenského v Bratislave Prof. MUDr. Ján Danko, CSc. dekan Jesseniovej lekárskej fakulty UK v Martine Prof. MUDr. Kamil Javorka, DrSc. prodekan Jesseniovej lekárskej fakulty UK Prof. MUDr. Ján Hanáček, CSc. predseda poroty v sekcii základných medicínskych disciplín Prof. MUDr. Ján Buchanec, DrSc. predseda poroty v sekcii klinických disciplín Doc. MUDr. Dagmar Statelová, PhD. predsedníčka poroty v stomatologickej sekcii Ing. Radoslav Surovka, Johnson&Johnson Slovakia

Organizačný výbor: Predseda: MUDr. Juraj Mokrý Členovia:MUDr. Daniela Ševecová MUDr. Branislav Kolarovszki MUDr. Jozef Dragašek MUDr. Peter Ďurdík Jana Ptáková Miroslav Šulaj Peter Bánovčin

Konferencia sa koná s podporou spoločnosti Johnson&Johnson Miesto konania: prednáškové miestnosti auly na Novomeského 7 Každá prednáška trvá 10 minút, diskusia 10 minút.

4


Program konferencie Streda, 12. novembra 2003 19.00 salónik Hotela Turiec Pracovné stretnutie členov Poroty a zástupcov vedení lekárskych fakúlt spojené s večerou 20.00 Študentský domov JLF UK Stretnutie účastníkov konferencie – študentov – inštruktáž spojená s nahrávaním prezentácií a občerstvením.

Štvrtok, 13. novembra 2003 8.00 Aula „B“ pri ŠD JLF UK Slávnostné otvorenie konferencie 8.30 Spoločná fotografia 1. Sekcia základných medicínskych a predklinických disciplín Aula „A“ a) prvá časť (9.00 – 10.20) b) druhá časť (10.40 – 12.00) 2. Sekcia klinických disciplín - Aula „B“ a) prvá časť (9.00 – 10.20) b) druhá časť (10.40 – 12.20) 3. Stomatologická sekcia – Aula „C“ 9.00 – 10.20 12.30 Obed - Študentská jedáleň ŠD JLF UK 13.45 9esúťažná sekcia – vzdelávanie v medicíne 14.45 Vyhodnotenie konferencie

5


Sekcia základných medicínskych a predklinických disciplín 1. časť 9.00 Krupka Peter: Výskyt širokospektrých β-laktamáz vo Fakultnej nemocnici Olomouc a význam v klinickej praxi (LF UP Olomouc) 9.20

Radocha Jakub: Účinky selenu na proliferaci a buněčnou smrt in vitro (LF UK Hradec Králové)

9.40

Rohoň Peter: Štúdium najčastejšej mutácie v géne kódujúcom konexín 26, genetická diagnostika prelinguálnej nesyndrómovej hluchoty s AR dedičnosťou (LF MU Brno)

10.00

Říha Pavel: Přenos mutantního genu Cd36 z SHR/OLA (spontánně hypertenzního potkana) na genetické pozadí kmene PD/CUB (modelu metabolického syndromu X) (1.LF UK Praha)

10.20 – 10.40 Prestávka 2. časť 10.40 Sobotová Jana: Diagnóza familiárnej adenomatóznej polypózy molekulárno-genetickými metódami (LF UK Bratislava) 11.00

Varcholová Lenka, Tobiašová Zuzana: Účinok provinolu na hyperreaktivitu dýchacích ciest vyvolanú alergénom (JLF UK Martin)

11.20

Voller Jaroslav: Vliv dlouhodobé expozice vysokofrekvenčnímu elektromagnetickému poli na nervové funkce normálních a neurodefektních myší (LF UK Plzeň)

11.40

Wohlfahrt Peter, Rokošný Slavomír, Kišš Ján, Leško Dušan, Rojtáš Marek, Tóth Stanislav: Endotelizácia a trombogenicita peritoneálnych štepov vo venóznom systéme psa (LF UPJŠ Košice) 6


Sekcia klinických disciplín 1. časť 9.00 Galandáková Iva: Úžinové syndromy. (3. LF UK Praha) 9.20

Klaboch Jan, Holubec Luboš Jr: Prokalcitonin u nemocných s chronickým selháním ledvin léčených kontinuální ambulantní peritoneální dialýzou (LF UK Plzeň)

9.40

Križanová Daniela, Taliga Ján, Rakovan Martin: Závislosť výskytu ischemickej choroby srdca od členkovoramenného indexu (LF UK Bratislava)

10.00

Laco Ján: Úloha galectinu-3 a cytokeratinu 19 v diferenciální diagnostice folikulárních nádorových lézí štítné žlázy (LF UK Hradec Králové)

10.20 – 10.40 Prestávka 2. časť 10.40 Růžičková Katherine: Parametrické sledování výsledků protokolární léčby u dětské akutní lymfoblastické leukemie (LF UP Olomouc) 11.00

Šedý Jiří: Klinická anatomie příštitných žláz (1.LF UK Praha)

11.20

Šrámková Ludmila: Hodnocení střednědobých výsledků po subtalární stabilizaci nohy dle Dennysona-Fulforda u dětských spastiků (LF MU Brno)

11.40

Vargová Andrea, Babjak Branislav, Mantičová Ivana: Epidemiológia chronickej renálnej insufuciencie u detí na Slovensku (LF UPJŠ Košice)

12.00

Zoľák Vladimír, Bánovčin Peter: Manometrický profil pažeráka u detí s asthma bronchiale a recidivujúcimi respiračnými ochoreniami (JLF UK Martin) 7


Sekcia stomatologická 9.00

Celec Peter, Hodosy Július: Salivary tiobarbituric acid reacting substances and malondialdehyde - their relationship to parodontal status (LF UK Bratislava)

9.20

Kosorínová Katarína: Kuřácké návyky studentů prvních ročníků vysokých škol v Hradci Králové (LF UK Hradec Králové)

9.40

Stebel Jakub: Dlouhodobě provizorní řešení u mladých pacientů po 5 letech (1.LF UK Praha)

10.00

Tvardek Jiří, Kašper Jiří: Vliv retinovaného špičáku na morfologii horních postranných řezáků (LF MU Brno)

12.30 Obed - Študentská jedáleň ŠD JLF UK esúťažná sekcia – vzdelávanie v medicíne 13.45

Líčeník Radim, Jelenová Daniela, Šimková Renáta, Krajzlová Barbora, Doubravská Lenka, Indráková Jarmila, Jindra Petr, Kurfürst Pavel, Potomková Jarmila, Strojil Jan, Špatenková aděžda, Zedková Iveta: Skupina pro komunikaci v medicíne (LF UP Olomouc)

14.00

Strojil Jan: Počítačová gramotnost úspěšných ucházečů o studium na naší lékařské fakulte (LF UP Olomouc)

14.15

Mokrý Juraj, Ševecová Daniela, Šulaj Miroslav: Aktuálny stav ŠVOČ na JLF UK – výsledky dotazníkovej akcie (JLF UK Martin)

14.45 Vyhodnotenie konferencie 16.00 Prehliadka Matice Slovenskej 8


Abstrakty

9


VÝSKYT ŠIROKOSPEKTRÝCH Β-LAKTAMÁZ VO FAKULTEJ EMOCICI OLOMOUC A VÝZAM V KLIICKEJ PRAXI Peter Krupka Ústav mikrobiologie LFUP v Olomouci Školiteľ: Doc. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. Úvod: Rezistencia gramnegatívnych baktérií k antibiotikám je už neodmysliteľnou súčasťou dnešného života a stúpa priamo úmerne s neadekvátnou aplikáciou antibiotickej terapie. Medzi mechanizmy rezistencie môžeme zahrnúť zníženú permeabilitu vonkajšej membrány gramnegatívnych baktérií, alteráciu cieľových „Penicilin Binding Proteins“ a produkciu ßlaktamáz, ktoré môžu byť kódované chromozomálne alebo plasmidovo. Obzvlášť nebezpečné sú AmpA β-laktamázy (ESBL) a AmpC β-laktamázy. Tie sú schopné hydrolyzovať cefalosporiny I., II., III. a dokonca i IV. generácie. Cieľ: Stanovenie výskytu širokospektrých β-laktamáz vo Fakultnej nemocnici Olomouc (FNO). Materiál a metodika: Z klinického materiálu pacientov, hospitalizovaných vo FNO, boli v sledovanom období (september 2001 – marec 2003) izolované patogénne gramnegatívne bakteriálne kmene. U každého kmeňa s rezistenciou alebo hraničnou citlivosťou k cefalosporínom III. generace (cefotaximu, ceftazidimu) a citlivosťou ku kombinácii ampicilin/sulbactam bol prevedení test na produkciu širokospektrých ß-laktamáz ESBL. K detekcii plasmidovo kódovaných β-laktamáz bol použití diskový test s cefoxitinom a tzv. 3D test. Výsledky: V sledovanom období bolo izolovaných 27 ESBL-pozitívnych bakteriálnych kmeňov, ktoré boli určené ako Klebsiella pneumoniae (67%), Escherichia coli (11%) a Enterobacter aerogenes spolu so Serratia marcescens (7%). Pri analýze výskytu ESBL-pozitívnych bakteriálnych kmeňov vo FNO nebol zistený epidemický výskyt. Až na III. internú kliniku (22%) sa kmene vyskytovali ojedinele na rôznych klinikách. Ako zdroj týchto kmeňov boli najčastejšie identifikované moč (33%) a ster z kanyly (15%). Ochorenie močovej sústavy (26%) a choroby obehovej sústavy (22%) boli najčastejšími infekciami, podmienenými ESBL-pozitívnymi bakteriálnymi kmeňmi. Z plazmidovo kódovaných AmpC β-laktamáz bolo 11 pozitívnych bez epidemického výskytu určitého druhu. Záver: Z uvedených výsledkov je patrný priaznivý stav výskytu patogénnych kmeňov s produkciou širokospektrých β-laktamáz, čo môže byť dokladom správneho uplatňovania antibiotickej politiky vo FNO. I napriek optimálnej realite je naďalej nutné monitorovať výskyt rezistentných gramnegatívnych kmeňov, aby nedošlo k ich nekontrolovateľnému výsevu, bez možnosti adekvátneho zasiahnutia Antibiotického centra.

10


ÚČIKY SELEU A PROLIFERACI A BUĚČOU SMRT I VITRO Autor: Jakub Radocha (5. ročník) Ústav lékařské biologie a genetiky, Lékařská Fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze Školiteľ: PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. Úvod: Selen a jeho sloučeniny jsou v poslední době intenzivně studovány pro svůj vliv na nádorové buňky. V centru pozornosti pak stojí zejména jeho schopnost vyvolávat apoptózu u některých nádorových linií, přičemž za jeden z možných mechanismů je považována zvýšená tvorba kyslíkových radikálů. Metodika: Ke sledování účinku sloučenin selenu na stabilizovanou buněčnou linii Hep-2 byly použity seleničitan sodný a selenomethionin (koncentrace 0-320 µM). Stanovení proliferační aktivity bylo testováno kolorimetrickou metodou WST-1. Imunocytochemická detekce kaspázy-3, fluorescenční barvení jader, sledování integrity mitochondrií a barvení aktinu faloidinem byly použity ke sledování dynamiky změn v průběhu buněčné smrti. Koncentrace peroxidu vodíku byla měřena ke stanovení úrovně oxidačního stresu. Výsledky: Po ovlivnění buněk seleničitanem významně klesá proliferační aktivita buněk, zatímco selenomethionin v testovaném koncentračním rozmezí nemá na buňky žádný vliv. Seleničitanem ovlivněné buňky vykazují jak známky apoptózy (redukce mitochondriálního potenciálu, blebbing, kolaps aktinového cytoskeletu), tak nekrózy (nepřítomnost aktivované kaspázy-3). Významně stoupá obsah peroxidu vodíku v ovlivněných buňkách. Diskuse a závěr: Oproti očekávání nenastala buněčná smrt u buněk ovlivněných selenomethioninem. U buněk ovlivněných seleničitanem nastala bunečná smrt, která vykazuje jak známky apoptózy, tak nekrózy.

11


ŠTÚDIUM AJČASTEJCEJ MUTÁCIE V GÉE KÓDUJÚCOM KOEXÍ 26, GEETICKÁ DIAGOSTIKA PRELIGUÁLEJ ESYDRÓMOVEJ HLUCHOTY S AR DEDIČOSŤOU Peter Rohoň (4. roč. VL) Oddělení lékařské genetiky FDN JGM v Brně Školiteľky: MUDr. Renata Gaillyová, R9Dr. Barbora Ravčuková Úvod: Študovať najčastejšiu mutáciu v géne GJB2, ktorý kóduje konexín 26 35delG. Navrhnúť molekulárne-genetickú metódu detekcie tejto častej mutácie a zároveň vytvoriť predpoklady pre prenatálnu diagnostiku v rodinách s významnou pravdepodobnosťou výskytu geneticky determinovanej hluchoty. Metodika: Do analýzy boli zaradené osoby s diagnózou hypacusis perceptiva congenita, ktorá bola potvrdená audiometricky alebo pomocou OAE. V súčasnosti je genotypizovaných 24 pacientov a jeden plod /AMC-amniocyty/. Tento údaj však nie je konečný, pretože sú genotypizované ďalšie osoby - žiaci zo špecializovaných učilíšť pre sluchovo postihnutých. Metodicky bola na diagnostiku použitá modifikovaná AS-PCR, v niektorých prípadoch sa použila alebo použije informatívna sekvenácia exónu 2 na chromozóme 13q. Výsledky: Vzhľadom ku skutočnosti, že diagnostika 35delG sa stala súčasťou vyšetrovacieho postupu na OLG-FDN, nie je k dispozícii konečný počet vyšetrení, no ku dnešnému dňu sa v danom súbore našli 3 recesívni homozygoti s manifestným fenotypovým prejavom. Diskusia a záver: Prítomnosť 35delG v exóne 2 na chromozóme 13q znamená defekt konexínových kanálov v oblasti podporných buniek vnútorného ucha a hluchotu. Jej frekvencia v populácii nepočujúcich je veľmi vysoká /presnejšie údaje budú zrejmé až po vykonaní štatistického šetrenia/, taktiež je zrejmé, že frekvencia prenášačov bude asi podobná ako pri CF.

12


PŘEOS MUTATÍHO GEU CD36 Z SHR/OLA (SPOTÁĚ HYPERTEZÍHO POTKAA) A GEETICKÉ POZADÍ KMEE PD/CUB (MODELU METABOLICKÉHO SYDROMU X) Pavel Říha (3. ročník) Ústav biologie a lékařské genetiky, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Školiteľ: prof. MUDr. Vladimír Křen, DrSc. Metabolický syndrom X sdružující esenciální hypertenzi, insulinovou resistenci, dyslipidemii a obezitu se řadí mezi nejvážnější současné poruchy lidského zdraví. Tato velmi komplexní metabolická vada je podmíněna četnými geny, mezigenovými interakcemi i vlivem prostředí. Jedním z významných faktorů podílejících se na vzniku dyslipidemie a insulinové rezistence je u potkanů kmene SHR/Ola (spontánně hypertenzní potkan) deleční mutace genu Cd36. Pro lepší porozumění role genu Cd36 v metabolických poruchách je vyvíjen kongenní kmen potkanů PD.SHR-Cd36 pomocí transferu mutantního genu Cd36 kmene SHR na genetické pozadí kmene PD/Cub (model metabolického syndromu X) prostřednictvím cross-intercross křížení a zpětného křížení. Isolovaná DNA získaná z ocasních biopsií takto křížených potkanů byla genotypizována pomocí primeru amplifikujícího fragmenty v intronu 13 a exonu 14 genu Cd36. Pro rozlišení heterozygozity v okolí genu Cd36 byl využit polymorfismus přilehlých mikrosatelitních markerů D4Rat7, Il6 a D4Bro1. PCR produkty byly po elektroforéze na akrylamidovém gelu vizualizovány ethidiumbromidem. V průměrných hodnotách sérových triglyceridů byl zjištěn signifikantní rozdíl (P = 0,019; nepárový oboustranný t-test) mezi ekvivalentem čtvrté generace zpětného křížení kmene PD.SHR-Cd36 (2,70 ± 0,14 mmol/l; průměr ± SEM) a kmenem PD (2,13 ± 0,15 mmol/l; průměr ± SEM). Tyto předběžné výsledky podporují předpokládanou roli receptoru CD36 v metabolismu triglyceridů. Defektní funkce tohoto receptoru vede ke zvýšení hodnot sérových triglyceridů a LDL jako rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Po dokončení vývoje kongenního kmene PD.SHR-Cd36 (tj. po dosažení alespoň ekvivalentu osmi generací zpětného křížení) bude hodnocena role mutantního genu Cd36 v metabolickém syndromu X kmene PD. Tato práce je podporována granty GA ČR 303/01/1010 a 204/98/K015

13


DIAGÓZA FAMILIÁREJ ADEOMATÓZEJ MOLEKULÁRO-GEETICKÝMI METÓDAMI

POLYPÓZY

Jana Sobotová (2. ročník) Lekárska fakulta UK, Bratislava Školiteľ: R9Dr. Vladimír Zajac, CSc. Familiárna adenomatózna polypóza je autozomálne dominantné ochorenie s takmer 100% penetráciou. Prejavuje sa vznikom stoviek až tisícok polypov v kolorekte, z ktorých aspoň jeden sa malígne zvrhne na karcinóm. Kľúčovým faktorom pri vzniku tohoto ochorenia sú zárodočné a somatické mutácie v APC (Adenomatous Polyposis Coli) géne. Molekulárno-genetickými metódami sa dajú zárodočné mutácie zistiť, čím je možné identifikovať postihnutých jedincov v rámci jednotlivých rodín a zaradiť ich do klinického programu preventívnej starostlivosti. Tak je možné včas zistiť ochorenie a uskutočniť kolektómiu, čím sa až na 95% zabráni vzniku kolorektálneho karcinómu. Vo svojej práci som zisťovala prítomnosť zárodočných mutácií v APC géne v podoblastiach A-Q 15 exónu u členov štyroch rodín, ktorých krv nám bola poslaná na základe klinických vyšetrení. Po vyizolovaní DNA z periférnej krvi som na diagnostiku využila heteroduplexnú analýzu, jednovláknový koformačný polymorfizmus a sekvenáciu DNA na automatickom kapilárnom DNA sekvenátore. Vzorky pre jednotlivé analýzy sme namnožili pomocou polymerázovej reťazovej reakcie. U jedného člena z rodiny č.106 som detegovala mutáciu v podoblasti 15 B-B, ide o deléciu ACAA v kodóne 811. U pacientky z rodiny č.103 som identifikovala mutáciu v podoblasti 15 G-G. V ďalších dvoch rodinách som mutácie nezistila. Postihnutí členovia budú zaradení do preventívneho programu, prípadne budú pokračovať v začatej liečbe. U zdravých jedincov je riziko kolorektálneho karcinómu rovnaké ako pre normálnu populáciu a treba ich informovať o všeobecnom preventívnom programe. Kľúčové slová: kolorektálny karcinóm – familiárna adenomatózna polypóza (FAP) – APC gén – molekulárno-genetická diagnostika

14


ÚČIOK PROVIOLU A HYPERREAKTIVITU DÝCHACÍCH CIEST VYVOLAÚ ALERGÉOM Lenka Varcholová, Zuzana Tobiášová (5. ročník) Ústav farmakológie JLF UK, Martin Školiteľka: R9Dr. Soňa Fraňová, PhD. Úvod: NO je dôležitým mediátorom NANC neurotransmisie v dýchacích cestách, ktorý zohráva úlohu v patofyziológii ochorení respiračného systému. Porucha metabolizmu NO participuje aj pri vzniku hyperreaktivity dýchacích ciest vyvolanej alergénom. Cieľ: Cieľom práce bolo sledovanie účinku akútneho podania Provinolu (zmes polyfenolických látok izolovaných z červeného vína) na reaktivitu tracheálneho hladkého svalu v in vitro podmienkach, použitím modelu alergénom (ovalbumínom) vyvolanej astmy u morčaťa a zároveň, zhodnotenie úlohy NO v bronchodilatačnom účinku Provinolu. Metodika: V experimentoch bola použitá metóda izolovaných preparátov tracheálneho hladkého svalu morčiat po 14 dňovej senzibilizácii ovalbumínom (OVA). Ako hodnotiaci parameter slúžili zmeny amplitúdy kontrakcie ku bronchokonstrikčným mediátorom histamínu (10nM-1mM), acetylcholínu (10nM-1mM) a alergénu (OVA 10-5-10-3g/ml). Provinol (10 µM) a Provinol v kombinácii s L-NAME (10 µM) boli pridané do orgánového kúpeľa 30 min. pred bronchokonstrikčnými mediátormi. Výsledky: Podanie Provinolu znížilo kontrakciu tracheálneho hladkého svalu vyvolanú alergénom, histamínom aj acetylcholínom u morčiat po 2-týžňovej senzibilizácii ovalbumínom. Účinok Provinolu bol čiastočne antagonizovaný pridaním neselektívneho inhibítora NOS L-NAME. Záver: Provinol znižuje hyperreaktivitu tracheálneho hladkého svalu morčiat senzibilizovaných OVA a v mechanizme jeho účinku čiastočne participuje aj ovplyvnenie metabolizmu NO. Práca vznikla za podpory Grantu VEGA 1/8155/01.

15


VLIV DLOUHODOBÉ EXPOZICE VYSOKOFREKVEČÍMU ELEKTROMAGETICKÉMU POLI A ERVOVÉ FUKCE ORMÁLÍCH A EURODEFEKTÍCH MYŠÍ Jaroslav Voller (5. ročník) Ústav patologické fyziologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze Školitelé: MUDr. Jan Cendelín, Ing. Vladimíra Štenglová, Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Zkoumali jsme vliv dlouhodobé expozice vysokofrekvenčnímu elektromagnetickému poli (VF EMP) o frekvenci 870 MHz, která spadá do oblasti používané mobilními telefony, na prostorové učení a excitabilitu CNS u zdravých a neurodefektních myší typu Lurcher. Některé neurony těchto mutantů jsou citlivější k neurotoxickým vlivům, lze tedy předpokládat i vyšší citlivost k působení VF EMP. Přibližně polovinu zdravých a neurodefektních myší jsme od druhého do dvacátého prvého dne od narození vystavovali 2,5 hodiny denně působení VF EMP. Zbytek sloužil jako kontrola. Prostorové učení bylo testováno od 22. dne metodou Morrisova vodního bludiště, v němž se zvířata učila hledat ostrůvek skrytý těsně pod hladinou. K vyšetřování excitability CNS jsme použili metodu audiogenní epilepsie, která spočívá v hodnocení reakce pokusných zvířat na silný zvukový podnět. Bylo použito 51 zdravých a 50 neurodefektních myší typu Lurcher obou pohlaví odvozených od kmene C57Bl/7. Mozky některých zvířat byly podrobeny histochemickému vyšetření k detekci NADPH-diaforázy. Ve schopnosti prostorového učení nebyl zjištěn ani u zdravých, ani u mutantních myší statisticky významný rozdíl ozařované skupiny oproti kontrolám. Reakce na zvukový podnět měla u ozařované skupiny v průměru menší intenzitu ve srovnání s kontrolami u zdravých i neurodefektních myší. Histochemický rozbor prokázal změny v NADPH-diaforázové aktivitě v hipokampu ozářených myší. Výsledky dosavadního výzkumu neprokázaly zjevný vliv chronické expozice VF EMP použitých parametrů na schopnost prostorového učení, avšak byly zaznamenány změny excitability CNS. Naše předchozí pokusy naproti tomu ukázaly negativní vliv akutní expozice na prostorové učení, zatímco excitabilita CNS postižena nebyla. Práce byla podporována grantem GAČR 310/03/0391.

16


EDOTELIZÁCIA A TROMBOGEICITA ŠTEPOV VO VEÓZOM SYSTÉME PSA

PERITOEÁLYCH

Wohlfahrt Peter (5. r.), Rokošný Slavomír (6. r.), Kišš Ján (5. r.), Leško Dušan (3. r.), Rojtáš Marek (4. r.) Ústav histológie a embryológie LF UPJŠ Školitelia: Prof. MVDr. Mikuláš Pomfy CSc., MVDr. Štefan Tóth, MUDr. Peter Baláž, MUDr. Ivan Matia, MUDr. Patrik Tošeňovský Cieľ: Zhodnotiť a porovnať trombogenicitu a schopnosť endotelizácie mezotelovej a submezotelovej strany parietálneho peritonea vo venóznom systéme u psa. Materiál a metodika: Experimentálne zvieratá: canis familiaris (n=13), kríženci oboch pohlaví, vek 0,5-2 roky, hmotnosť 30-40 kg, podstúpili autológnu transplantáciu peritoneálnych štepov mezotelovou stranou do lumenuskupina V (n=5) a submezotelovou stranou do lumenu - skupina P (n=5). V kontrolnej skupine K (n=3) bola použitá ako štep časť venóznej steny, ktorá bola našitá na svoje pôvodné miesto. Bioptické vzorky odobrané na 10.,20.,30. a 40. pooperačný deň (POD) boli ofarbené farbením na HE, NADPH-d a imunohistochemicky na von Willebrandov faktor. Miera endotelizácie peritoneálneho štepu bola zmeraná morfometrickým meraním. Trombogenicita bola hodnotená peroperačne makroskopicky a strip testom a pooperačne mikroskopicky. Výsledky: Ani v jednej experimentálnej skupine nebola zistená prítomnosť trombov. V prvej experimentálnej (skupine V) bola na 10.POD zaznamemaná začínajúca endotelizácia peritoneálneho štepu v rozsahu 20 %. Kompletnú endotelizáciu sme v tejto skupine zaznamenali na 30.POD. V druhej experimentálnej (skupine P) bola zistená na 10. POD endotelizácia štepu v rozsahu 10 %. Kompletná endotelizácia bola zaznamenaná na 40.POD. V tretej experimentálnej skupine K, neboli pozorované zmeny endotelu. Diskusia: Obidve strany parietálneho peritonea majú schopnosť endotelizovať a sú netrombogénne, z čoho vyplýva potenciál využitia tohoto materiálu v cievnej chirurgii na konštrukciu venóznych chlopní de novo v terapii chronickej venóznej insuficiencie a na rekonštrukciu cievnej steny pri nádorovom a traumatickom poškodení. Záver: Obe strany peritonea nejavia známky trombogenicity a majú schopnosť endotelizovať. Kľúčové slová: peritoneum – endotelizácia – mezotel

17


ÚŽIOVÉ SYDROMY Iva Galandáková Ústav anatomie 3. LF UK, Praha Školitel: MUDr. David Kachlík Úžinové syndromy náležejí mezi chronické kompresivní neuropatie, které vznikají při průchodu nervu anatomicky definovanými prostory. Jedná se o zúžení, které může být tvořeno hypertrofickými svaly, atypicky rozděleným svalem, kostními výběžky nebo vazivovými, často až tuhými tunelovitými strukturami, jež pak utlačují nerv či jeho vasa nervorum. Cílem této vědecké práce je ukázat, zda by mohlo docházet v anatomických oblastech přesně popaných v literatuře ke kompresi nervu. Dalším významným počinem je upozornit, že kromě syndromu karpálního tunelu existují úžinové syndromy periferních končetin, které jsou sice mnohem vzácnější, ale ne nezanedbatelné v projevech i následcích. Popis metody: Na pitevních preparátech horních a dolních končetin určených k výuce jsem sledovala průběhy jednotlivých nervů. Práce probíhala od dubna roku 2002, kdy jsem začala s preparáty na naší fakultě, dále na 1. LF UK a 2. LF UK a výsledkem je 66 prohlédnutých končetin. Úžinové syndromy, které jsou způsobené hypertrofickým svalem nelze z důvodu již poškozených končetin hodnotit. Co se týče vazivových a kostních struktur, lze se i přes malý soubor vyjádřit alespoň přibližně k četnosti jednotlivých nálezů. Převážně se jednalo struktury typu vyzivového poutka. Výsledky: Podle míst popsaných v literatuře jsem hledala úžiny a vazivové poutka, které jsem také našla i v místě útlaku hypertrofickým svalem. Na horních končetinách z 30 prohlédnutých: Nervus medianus – v místě úzkého průchodu mezi oběma hlavami musculus pronator teres (=pronátorový kanál) vazivové poutko – 2krát Nervus interosseus anterior pod musculus pronator quadratus – 1krát Nervus radialis – při průchodu musculus supinator (supinátorový kanál) vazivové poutko – 5krát Nervus musculocutaneus – při průchodu musculus coracobrachialis – vazivové poutko 2krát Nervus ulnaris – syndrom ligamentum pisohamatum (při průchodu canalis ulnaris Gyuoni) – 1krát Nervus cutaneus brachii medialis – vazivové poutko – 1krát Na dolních končetinách z 36 prohlédnutých: Nervus tibialis – pod aponeurózou musculus triceps surae (arcus tendinesu m. solei) – vazivové poutko – 1krát - v mediálním tarsálním tunelu kryt retinaculum mm. flexorum – 1krát Nervus plantaris lateralis – abduktorový kanál v místě úponu musculus abductor hallucis – vazivové poutko – 1krát Nervus fibularis communis – mezi hlavičkou fibuly a úponem musculus fibularis longus (ve fibulárním tunelu) vazivové poutko – 3krát Nervus fibularis profundus – v předním tarsálním tunelu – teninaculum mm. extensorum (nesprávne ligamentum cruciatum), zesílené vazivové poutko – 2krát Nervus fibularis superficialis – při průchodu fascií bérce asi 10 cm nad zevním kotníkem vazivové poutko – 1krát Závěrem bych chtěla říci, že výsledky této práce by se dali také použít například pro výuku a že při studiu anatomie by se měla tyto místa úžinových syndromú zmiňovat studentům, protože kromě syndromu karpálního tunelu se praktický lékař setká s ostatními úžinovými syndromy sice jen výjimečně, ale znalost těchto úžinových mononeuropatií je nutností pro odborného lékaře.

18


PROKALCITOI U EMOCÝCH S CHROICKÝM SELHÁÍM LEDVI LÉČEÝCH KOTIUÁLÍ AMBULATÍ PERITOEÁLÍ DIALÝZOU Jan Klaboch (6.ročník),2 Luboš Holubec Jr. 1 I. a 2II. interní klinika LF UK a FN v Plzni Školitelka: 1Doc. MUDr. Sylvie Opatrná, PhD. Východisko: Prokalcitonin (PCT), protein o molekulové hmotnosti 13 kD, je nový marker infekce a/nebo zánětu. Cíl: porovnat hladiny PCT mezi peritoneálně dialyzovanými (PD) pacienty a zdravými dobrovolníky (ZD) a určit faktory ovlivňující koncentraci PCT v plazmě. Metodika: Bylo vyšetřeno 28 PD nemocných ve stabilizovaném stavu a 28 ZD shodného věku a pohlaví. PCT byl stanoven immunoluminometricky (LUMItest fy Brahms, Berlín, Německo). Výsledky: Plazmatické hladiny PCT byly signifikantně vyšší (Wilcoxonův párový test, p< 0,001) u PD pacientů (0.33 ng/mL, medián) oproti ZD (0.18 ng/mL). Univariační analýza (Spearmanův test) prokázala signifikantní přímou korelaci mezi PCT a ureou, kreatininem, CRP, leukocyty, neutrofily, fibrinogenem, ferritinem, triglyceridy. Nepřímá korelace byla zjištěna mezi PCT a albuminem, celkovou bílkovinou, transferrinem, železem, HDL cholesterolem a hemoglobinem. Při použití stepwise lineární regrese byly jako faktory s nejvýznamnějším vlivem na plazmatický PCT identifikovány CRP (p< 0,01, parciální korelační koeficient 0.36), transferrin (p< 0,01, -0.43) a železo (p<0,01, -0.39). Závěr: Signifikantně vyšší hladiny PCT u stabilních PD pacientů ve srovnání se ZD svědčí pro stav chronické mikroinflamace v této subpopulaci nemocných. Práce byla podpořena Hlavním výzkumným záměrem (č. 206032; 111400002: 9áhrada funkce ledvin dialýzou a transplantací) Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

19


ZÁVISLOSŤ VÝSKYTU ISCHEMICKEJ CHOROBY SRDCA OD ČLEKOVO-RAMEÉHO IDEXU. 2

Križanová Daniela, 2Taliga Ján, 2Rakovan Martin (6. ročník) Department of Nuclear Cardiology, Heart Institute, University of Ottawa, Canada (1) II. interná klinika FN, Bratislava (2) Školitelia: 1Prof. MUDr. J. Fodor, 1Prof. MUDr. T. Ruddy, MUDr. 2Ján Lietava, CSc., 2Doc. MUDr. Andrej Dukát, CSc. Úvod: Členkovo-ramenný index (ABI) je indikátor ischemickej choroby dolných končatín (ICHDK). Porovnali sme výskyt ICHDK, definovaný ako ABI≤90% a súčasný výskyt ischemickej choroby srdca (ICHS), definovanej dysfunkciou ľavej komory (DĽK) SPECT záťažovým testom na základe dvojitej kontroly nezávislými kardiológmi. Cieľom bolo overiť možnosť využitia merania ABI ako relatívne jednoduchej, neinvazívnej a lacnej skríningovej metódy pre ICHS. Metodika: Vyšetrili sme 537 následných pacientov (266 mužov a 271 žien), ktorí absolvovali SPECT záťažový test v Heart Institute. Systolický krný tlak na ramenách a členkoch sme merali dopplerometrickou sondou. Výsledky: 59% vyšetrených nemalo ICHS (ICHS-), 27% malo jednocievne postihnutie srdca (SVD) a 13% malo viaccievne postihnutie (MVD). Priemerný vek bol 60,2±11,9 vs. 62,5±11,8 a 63,6±10,9 rokov, resp., p<0,05. ABI≤90% bolo namerané u 11% ICHS-, 16% SVD a 26% MVD pacientov (p<0,01). Tabuľka č.1. Senzitivita, špecificita, pozitívna prediktívna hodnota (PPV), negatívna prediktívna hodnota (9PV) a validita pre ABI. N Senzitivita Špecificita PPV NPV Validita Sign. ABI≤90% vs. ICHS- / 537 19 % 89 % 55 % 62 % 61 % p<0,01 SVD+MVD ABI≤90% vs. ICHS- a 26 % 88 % 25 % 89 % 79 % p<0,01 537 SVD / MVD Logistická regresná analýza identifikovala vek, packyears, hypertenziu v anamnéze, pohlavie, DĽK, a EF ako parametre determinujúce ABI. ABI pozitívne koreluje so závažnosťou koronárneho postihnutia (rho=0,135, p<0,01), s výskytom DM (rho=0,091, p<0,05), hypertenziou (rho=0,159, p<0,001), ejekčnou frakciou (rho=0,162, p<0,001). Negatívne koreluje s vekom (r=-0,25, p<0,001), celkovým % DĽK (r=-0,114, p<0,01) a packyears (r=-0,196, p<0,001). Záver: Vysoká špecificita a negatívna prediktívna hodnota, napriek nízkej senzitivite a pozitívnej prediktívnej hodnote testu ICHS meraním ABI umožňuje použiť meranie ABI ako nenáročnú, lacnú, neinvazívnu skríningovú metódu na vylúčenie pacientov, ktorí nemajú viaccievne postihnutie srdca. Toto jednoduché meranie môže slúžiť na stratifikáciu závažnosti koronárneho postihnutia.

20


ÚLOHA GALECTIU-3 A CYTOKERATIU 19 V DIFERECIÁLÍ DIAGOSTICE FOLIKULÁRÍCH ÁDOROVÝCH LÉZÍ ŠTÍTÉ ŽLÁZY MUDr. Jan Laco (6. ročník) Fingerlandův ústav patologie, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové Školitel: MUDr. Aleš Ryška, Ph.D. Cílem studie je zjistit možnost využití imunohistochemického stanovení galectinu-3 (Gal) a cytokeratinu 19 (CK 19) v diferenciální diagnostice folikulárních nádorových lézí štítné žlázy. Gal je beta-galaktosid vázající protein, jehož biologická funkce není zcela známa. Významně se uplatňuje v interakci mezi buňkami a v interakci mezi buňkami a mezibuněčnou matrix. Mechanismus účinku je zprostředkován vazbou na polylaktozaminové řetězce lamininu. Dále Gal ovlivňuje růst buněk, buněčnou diferenciaci, maligní transformaci a proces metastazování. Byla prokázána jeho signifikantně vyšší exprese v papilokarcinomu a anaplastickém karcinomu štítné žlázy na rozdíl od folikulárních tumorů štítné žlázy. CK 19 patří do velké skupiny intermediálních filament - cytokeratinů, které se nacházejí ve všech epiteliálních buňkách. Jeho přítomnost je typická zvláště pro buňky žlazového nerohovějícího epitelu. Ve štítné žláze byla prokázána jeho významně vyšší exprese v buňkách papilokarcinomu, bez ohledu na jeho histologický vid. Studie byla koncipována jako retrospektivní na histologických preparátech. K průkazu Gal, resp. CK 19 jsme použili nepřímou imunohistochemii s monoklonálními protilátkami. Celkem jsme vyšetřili n = 31 případů, z toho 10 folikulárních adenomů (FA), 9 folikulárních karcinomů (FC) a 12 folikulárních variant papilokarcinomu (FVPC). Průměrná velikost tumoru byla 28 mm (10-105). Z 31 případů bylo 24 žen (77 %), 7 mužů (23 %). Průměrný věk souboru byl 53 let (20-82). Intenzita barvení byla hodnocena podle procenta obarvených buněk následovně: 0-25 % (+), 25-50 % (++), 50-100 % (+++). Bez použití prahování vykazovalo 8/10 FA expresi Gal a žadný expresi CK 19. Z FC bylo 8/9 Gal pozitivních, 4/9 CK 19 pozitivních. Z FVPC bylo všech 12 pozitivních pro Gal a 11/12 pozitivních pro CK 19. Na hranici 50 % byl pouze 1/10 FA Gal pozitivní a žádný CK 19 pozitivní. FC byly všechny negativní a z FVPC bylo 9/12 pozitivních pro Gal a 4/12 pro CK 19. Senzitivita, specificita, negativní a pozitivní predikční hodnota pro Gal byla pro 0 % hranici pozitivity 0,95; 0,20; 0,71; 0,67 a pro 50 % hranici pozitivity 0,43; 0,90; 0,90; 0,43. Pro CK 19 byly tytéž hodnoty 0,71; 1,00; 1,00; 0,63 pro 0 % hranici a 0,19; 1,00; 1,00; 0,37 pro 50 % hranici. Závěrem je možno konstatovat, že stanovení Gal a CK 19 je přínosné pro diferenciální diagnostiku FVPC od jiných folikulárních lézí, bohužel není přínosem pro diferenciální diagnostiku FA a FC. Možnost jejich využití v preoperační diagnostice (např. FNAC cytobloky) však zůstává stále otevřena.

21


PARAMETRICKÉ SLEDOVÁÍ VÝSLEDKŮ PROTOKOLÁRÍ LÉČBY U DĚTSKÉ AKUTÍ LYMFOBLASTICKÉ LEUKEMIE Katherine Růžičková ([email protected]) Dětská klinika FN Olomouc Školitel: prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc. Úvod: V současnosti v ČR neexistuje standardizovaná forma parametrické dokumentace onkologického pacienta a různorodá správa informačních systémů v zdravotnických zařízeních značně komplikuje jednotnou kontrolu výsledků, kvality a ekonomické náročnosti léčebné péče. „Health Technology Assessment“ (HTA) je systematickým procesem hodnocení lékařských technologií z hlediska léčebné úspěšnosti, ekonomických nákladů a samozřejmě bezpečnosti aplikace a možných rizik. Cílem prezentace je představit návrh elektronické formy zdravotnické dokumentace pacientů s nádory dětského věku, se zaměřením na akutní lymfoblastickou leukemii (ALL) s cílem naplnit základní požadavky komplexního hodnocení kvality. Pilotní studie se uskutečnila na pracovišti dětské onkohematologie (Dětská klinika LFUP a FN Olomouc). Metoda: Na celkem 36 retrospektivně digitalizovaných protokolech (ALL-BFM 95) akutní lymfoblastické leukemie (37% mužské pohlaví; 11 SRG, 21 MRG, 3 HRG) byl dokumentován datový model pokrývající všechny významné komponenty hodnocení vývoje pacienta: • Parametrický profil léčebných kroků dle protokolu • Vývoj protokolem předepsaných biomarkerů • Identifikace a řešení komplikovaných případů • Nezbytné komponenty pro ucelené hodnocení HTA o Objektivní známe faktory (prediktory vývoje). Biomarkery, cytogenetika, rizikové skupiny o Nepředvídatelné faktory. Komplikace. o Léčebný postup v kontextu: standard x náklady x výsledek Výsledky: U všech 36 digitalizovaných chorobopisů byl zahájen průběžný záznam o vývoji těchto případů. Hodnocení „follow-up“ periody odhalilo celkem 4 relapsy (s dobou do relapsu 8 – 40 měsíců) a 3 úmrtí. Jeden případ (MRG) zemřel na komplikace související se zahájením léčby. Zavěr: Prezentace představí komplexní řešení sběru dat pro lokální provoz informačního systému na úrovni klinického pracoviště nebo týmu: parametrickou strukturu pro sběr dat, databázové řešení a interaktivní analytické a grafické nástroje pro práci klinika-specialisty s daty. Kromě běžné sumarizace dat je hlavním přínosem práce interaktivní software, který umožňuje plnou kontrolu dat jednotlivých případů nebo jejich skupin ošetřujícím lékařem.

22


KLIICKÁ AATOMIE PŘÍŠTÍTÝCH ŽLÁZ Jiří Šedý (6. ročník) Anatomický ústav 1. LF UK, III. Chirurgická klinika 1. LF UK a FNM Školitelé : MUDr. Ondřej 9aňka, MUDr. Svatopluk Adámek, CSc Úvod. Poloha a počet příštítných žláz odpovídá jen v 80% anatomické normě. Zbývající případy se vyznačují variabilitou a jsou zdrojem komplikací parathyroidektomie (PTE). Naším cílem bylo vypracovat optimální postup jejich odběru pro transplantaci a operační postup při PTE. Materiál a metodika. Studie byla prováděna na 76 tělech v Anatomickém ústavu a Ústavu Patologie 1. LF UK. Tělíska jsme identifikovali podle vzhledu a polohy a následně mikroskopicky. Výsledky. Horní příštítné žlázy se obvykle nacházejí ve vazivu na povrchu štítné žlázy nad zkřížením a. thyroidea inferior (ATI) a n. laryngeus recurrens (NLR), zatímco dolní leží pod tímto křížením, většinou ventrálně od NLR. Mikroskopické ověření 278 vzorků ukázalo příštítnou žlázu v 77 %. Nejčastěji byla zaměněna za lymfatické uzliny (9,3%), lalůček štítné žlázy (7%), tukovou tkáň (6%) a tkáň thymu (1,2%). Mezi horními a dolními tělísky a pravou a levou stranou nebyl rozdíl v úspěšnosti identifikace. Diskuse. Anatomická variabilita a záměna příštítných tělísek za okolní útvary jsou zdrojem komplikací PTE. Ve specializovaných centrech je udávána až 95% úspěšnost. To je více než v našem souboru (77%). Preparace hypertrofických tělísek je však snazší a je podpořena použitím předoperačních zobrazovacích metod. Závěrem jsou tato doporučení: vypreparovat a šetřit NLR a pak nalézt jeho zkřížení s ATI – v okruhu do 2 cm leží většina tělísek. Pokud nejsou nalezena, preparovat ve vazivu podél průběhu ATI a NLR, na zadní ploše štítné žlázy, v tukové tkáni a v krčních výběžcích thymu. Je třeba vzít v úvahu i variabilitu průběhu cév a nervů. Nácvik v pitevně zvyšuje erudici operatéra.

23


HODOCEÍ STŘEDĚDOBÝCH VÝSLEDKU PO SUBTALARÍ STABILIZACI OHY DLE DEYSOA - FULFORDA U DĚTSKÝCH SPASTIKŮ Ludmila Šrámková ( 5. ročník VL LF MU) Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FDN Brno Školitel: Doc. MUDr. Jan Poul, CSc. Úvod: Zhodnotit retrospektivně soubor pacientů ošetřených operací dle Dennysona-Fulforda ať již uni- či bilaterálně. Získat představu o výsledcích operace v časovém odstupu a rovněž tak zavést i nové hodnotící metody, které nejsou zatím rutinně užívány - videoanalýza chůze, počítačová analýza distribuce tlaku pod ploskou operované nohy. Metodika: Počtu 85 pacientů s 146 operovanými nohami byly změřeny na skiagramech ve stoje úhly talokalkaneární (TK) a úhly sklonu kalkanea k podložce (KP)před operací a po operaci. Všichni pacienti byli vyzváni ke kontrole. Dostavilo se 43 pacientů. Při kontrole byly zhotoveny boční skiagramy nohou ve stoje, otisky nohou (plantogramy) a změřeny úhly odklonu paty do valgozity oproti podložce. Digitální videokamerou byly pořízeny záznamy chůze ze strany a zepředu, stejně tak byla zhotovena fotodokumentace. Všechny výsledky byly zařazeny do tří tříd a zpracovány statisticky. Úhly TK a KP byly zařazeny do tří tříd a zhodnoceny. Výsledky: Výsledky této studie ukázaly, že v hodnocení dle plantogramu, úhlu paty a subjektivního hodnocení bylo dosaženo třídy I a II průměrně v 86 % případů, což je nález fyziologického plochonoží v dětském věku. Výsledky videoanalýzy prokázaly, že vlivem dynamického a statického zatížení dochází k posunu mezi třídami hodnocení. Diskuse a závěr: Retrospektivní analýza výsledků operace prokázala, že příznivý výsledek ve střednědobém horizontu je možno očekávat až v 86 %.

24


EPIDEMIOLÓGIA CHROICKEJ U DETÍ A SLOVESKU

REÁLEJ

ISUFICIECIE

Andrea Vargová, Branislav Babjak, Ivana Mantičová (6.ročník) Univerzita P. J. Šafárika, Lekárska fakulta, Klinika detí a dorastu, Tr. SNP 1, 040 66 Košice Školiteľ: Prof. MUDr. Ľudmila Podracká, CSc. Úvod: V súčasnosti chýbajú presné údaje o prevalencii a incidencii chronickej renálnej insuficiencie (CHRI) u detí na Slovensku. Posledná a doteraz jediná štúdia bola vykonaná ešte v roku 1977 a preto sme vykonali epidemiologický prieskum o aktuálnej situácii. Tým sme získali základné údaje o epidemiológii chronickej renálnej insuficiencie u detí na Slovensku. Metodika: Údaje sme zisťovali dotazníkovou akciou, v ktorej sme sa obrátili na všetky detské nefrologické ambulancie. Informácie o pacientoch sledovaných v detskej nefrologickej ambulancii FNsP v Košiciach sme zisťovali sami z ich zdravotnej dokumentácie. Výsledky: Výskyt CHRI u detí do 18 rokov je 18,2 /1 mil. obyvateľov a 71,7 /1 mil. detí. Prevalencia detí do 18 rokov liečených aktívnou liečbou nahradzujúcou funkciu obličiek (dialýzou a transplantáciou) je 7,4 /1 mil. obyvateľov a 29,3 /1 mil detí . V súčasnosti sa na Slovensku dialyzuje 24 detí a 16 detí je po úspešnej transplantácii obličky. Podiel hemodialýzy a CCPD je 54 resp. 46%. Diskusia: Výsledky epidemiologického prieskumu svedčia pre signifikantný nárast CHRI u detí na Slovensku od roku 1977 (7,4 resp. 4,32 detí /1 mil. obyvateľov a 29,3 resp. 15,87 /1 mil. detí do 15 rokov, p<0.01). Záver: Zistili sme zvýšenie výskytu CHRI u detí na Slovensku oproti poslednej vykonanej štúdii. V porovnaní s inými vyspelými krajinami je u nás nižší podiel aktívne liečených pacientov. Na základe týchto výsledkov chceme iniciovať založenie Slovenského národného registra pre deti s CHRI.

25


MAOMETRICKÝ BROCHIALE OCHOREIAMI.

PROFIL PAŽERÁKA A RECIDIVUJÚCIMI

U DETÍ S ASTHMA RESPIRAČÝMI

Vladimír Zoľák, Peter Bánovčin (4. ročník) Klinika detskej chirurgie, Univerzita Komenského v Bratislave Jesseniova Lekárska fakulta v Martine Školitelia: prof. MUDr. Milan Dragula, CSc., MUDr. Daniel Bočínec Gastroezofageálny reflux (GER) je významným patomechanizmom astma bronchiale a plúcnych infekcií. Prevalencia GER kolíše u detí s chronickými dýchacími ochoreniami v rozpätí od 47 do 64 percent. Ezofageálna manometria je diagnostickým testom, ktorým meriame intraluminálny tlak a taktiež koordináciu svalovej činnosti ezofágu. Poskytuje nám kvalitatívne aj kvantitatívne hodnoty o tlaku, koordinácii a motilite ezofágu. Cieľom našej štúdie bolo porovnať manometrický profil pažeráka u detí s pozitívnou 24-h pH-metriou (skupina B) a detí s respiračnými komplikáciami gastroezofageálneho refluxu (skupina C). Hodnoty manonetrických profilov u detí s negatívnou 24-hodinovou pH-metriou (skupina A), sme použili ako štandardné manometrické profily pažeráka. Na demonštráciu manometrického profilu pažeráku bola použitá metóda, ktorej princípom je meranie odporu steny pažeráka proti prúdu vody vytekajúcej z bočných otvorov katétra. Konštantný tlak vody vytvára pneumohydraulická infúzna pumpa, tlakový menič generuje elektrické signály spracovávané v polygrafe. Výsledky manometrických profilov skupín A a B boli použité z predchádzajucích štúdií na Klinike detskej chirurgie v Martine. Jediný štatisticky významný rozdiel parametrov dolného ezofageálneho zvierača (LES) bol v celkovej dĺžke LES – skupina B: 3,6 cm a skupina C: 2,75 cm, skupina A: 3,6 cm. Intraabdominálna dĺžka LES, pokojový tlak LES (LESP) a relaxácia LES (LESR) boli bez štatisticky významného rozdielu. Parametre dolného pažeráka : percento peristaltických kontrakcií u skupiny C (43,75%) dokonca nižšie jako v skupine B (68%), skupina A (93,4%). Takisto mala skupina C vyššie zastúpenie nekoordinovaných kontrakcií dolného pažeráka jako skupina B. Bez štatisticky významného rozdielu bola amplitúda kontrakcií : skupina C 33,0 mmHg; skupina B 32,7mmHg; skupina A 43,7 mmHg. Naša práca potvrdzuje význam patologického GER-u pre vznik chronických respiračných infekcií a asthma bronchiale. Pacienti s týmito ochoreniami majú manometrické parametre pažeráka ako pacienti s pHmetricky verifikovaným GERD-om.

26


SALIVARY TIOBARBITURIC ACID REACTIG SUBSTACES AD MALODIALDEHYDE – THEIR RELATIOSHIP TO PARODOTAL STATUS Peter Celec (6.)2, Július Hodosy (4.)1, 2 1 – 1st Stomatologic clinic, Comenius University, Bratislava, Slovakia 2 – Institute of medical chemistry, biochemistry anc clinical biochemistry, Faculty of Medicine, Comenius University, Bratislava, Slovakia Školitelia: doc. MUDr. Ján Vodrážka, CSc., MUDr. Viera Celecová, doc. Ing. Lukáč Halčák, CSc., MUDr. Peter Božek, CSc., R9Dr. Martin Kopáni, Mgr. Matúš Kúdela Background. Thiobarbituric reacting substances (TBARS) are markers of lipoperoxidation. The best-known specific TBARS is malondialdehyde (MDA). Results from our previous studies have shown that TBARS can be measured in saliva and are increased in patients with gingivitis. Whether MDA is the main TBARS in saliva from patients with altered parodontal status is unknown. Aim. To observe the relationship between the parodontal status and TBARS, MDA and the number of epithelial cells in saliva. Subjects & Methods. In Study I saliva and plasma samples of 15 patients (8F, 7M) suffering from inflammatory periodontal diseases were gathered and TBARS levels were measured in these samples. In Study II saliva samples from 217 consecutive stomatologic patients were collected and analysed for TBARS spectrofluorometrically, MDA by high-performance liquid chromatography and epithelial cell count by light microscopy. Papillary bleeding index (PBI) was determined in standard stomatologic examination. Results. In Study I results from our previous studies showing no correlation between salivary and plasma TBARS levels were confirmed. This indicates that the local salivary level of TBARS is unlikely to be directly affected by systemic oxidative stress. In Study II higher PBI was associated independently (adjusted for age and sex) tightly with higher TBARS (p<0,005) and with lower number of epithelial cells in saliva (p<0,05). Smokers had higher salivary MDA levels (p<0,003) and lower number of epithelial cells in saliva (p<0,01). Conclusion. Salivary TBARS are a good marker of the parodontal status with a potential usefulness in the clinical stomatology. We show herein that MDA is not responsible for the association between PBI and TBARS, but is dependent on age and smoking. Further studies should uncover the main salivary TBARS compound in patients with altered parodontal status and trace the origin of these salivary lipoperoxidation markers. Key words: malondialdehyde, thiobarbituric reacting substances, oxidative stress, saliva, gingivitis

27


KUŘÁCKÉ ÁVYKY STUDETŮ PRVÍCH ROČÍKŮ VYSOKÝCH ŠKOL V HRADCI KRÁLOVÉ Katarína Kosorínová (2. ročník magisterského studia – obor zubní lékařství) Stomatologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Školitel: Doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc. Úvod Abuzus tabákových produktů působí negativně na stav orálního zdraví současné populace. Negativní vlivy kouření v dutině ústní, projevují se zejména změnami na parodontu a ústní sliznici, mohou vést po určité expoziční době, která je velice individuální, ke vzniku či progresi různě závažných patologických změn v dutině ústní (hyperpigmentace, gingivitida, parodontitida, leukoplakie, karcinomy). Vyšetření kuřáckých návyků studujících prvních ročníků čtyř fakult vysokých škol v Hradci Králové ve školním roce 2002/2003 bylo provedeno v rámci protikuřáckých aktivit školícího pracoviště. Materiál a metodika K sledování byl použit anonymní modifikovaný dotazník Ch. Squiera z Univ. of Iowa. Sledovány byly kuřácké návyky a abuzus některých dalších drog (marihuana, hašiš). Výsledky šetření byly hodnoceny pomocí statistických metod (chí kvadrát). Výsledky Vyšetřeno bylo celkem 235 studujících (236 žen, 121 mužů) s věkovým průměrem 20,1 roku. Kuřáci tvořili 25 % respondentů, bývalí kuřáci dalších 7 %. Denně kouřilo 12 % dotázaných. Většina kuřáků začala pravidelně kouřit již ve věku 13 – 17 let. Přestat kouřit nikdy nezkoušelo 49,4 % dotázaných, úmysl přestat kouřit mělo 53 % kuřáků. S kouřením hašiše a marihuany mělo zkušenost 56 % studentů. Dobré znalosti o principech náhradní nikotinové terapie mělo 20 % dotázaných. Diskuse a závěr V sledovaném souboru bylo téměř 80 % nekuřáků. Skupina mužů a žen se svými návyky výrazněji nelišila, rovněž tak studenti jednotlivých fakult. Polovina pravidelných kuřáků hodlá zanechat tohoto návyku. Znalosti studentů o škodlivosti kouření a možnost odvykací léčby byly dobré. Šetření potvrdilo poznatky o značném rozšíření tabakismu u příslušníků současné mladé generace.

28


DLOUHODOBĚ PROVIZORÍ ŘEŠEÍ U MLADÝCH PACIETŮ PO 5 LETECH Jakub Stebel (4. ročník) Stomatologická klinika 1.LF UK, VFN, Kateřinská 32, 120 00 Praha 2 Školitel: doc. MUDr. Taťjana Dostálová, DrSc., Stomatologická klinika 1.LF UK Úvod: Ortodontická terapie nebo úrazy zubů u mladých pacientů jsou často spojeny s potřebou korigovat anomálie i proteticky. Rozvoj nových adhezivních technik dovoluje oddálit klasické protetické řešení a chrání zdravé zubní struktury. Cílem studie bylo objektivně zhodnotit kvalitu této terapie po pěti letech používání v dutině ústní. Metodika: Výchozí klinickou skupinu tvořilo 20 pacientů. Průměrný věk byl 21,5 let. Dlouhodobě provizorní sanaci jsme mohli rozdělit na: korekci tvaru zubu, doplnění mezery a řešení poúrazové ztráty. Terapii jsme prováděli aplikací fazet z kompozitního materiálu, dále jsme zhotovovali dentapregové můstky i adhezivní konstrukce z kovových slitin. Ve dvou případech jsme se rozhodli pro klasické fixní řešení kovokeramickými korunkami. Výsledky: Při vyšetření jsme hodnotili stav sanace u 32 zubů podle následujících kritérií: kvalita marginálního okraje sanace, adaptace okraje, anatomický tvar korunky, přítomnost kazu, barevná stálost fazety, diskolorace okraje, hladkost povrchu, citlivost po výkonu. Nejčastěji jsme detekovali porušený povrch sanace, často v kombinaci s diskolorací rekonstruované plošky. Změna anatomického tvaru s sebou přinášela odlomení plošky i zabarvení fazety. Celkový stav ošetření jsme zhodnotili jako velmi dobrý, zuby nebyly výrazně barevně ani tvarově změněné, adaptace okraje byla ve všech případech výborná, ve dvou případech jsme nalezli sekundární kaz. Diskuze a závěr: Adhezivní techniky, které nevyžadují preparaci celého pilíře jsou trendem moderní protetiky. Menší ztráta tvrdých zubních tkání i přirozený průběh abraze by měl zajistit integraci nahrazené části zubu či mezičlenu do oblasti přirozeného chrupu. Při kontrole sanace bylo ve výborném klinickém stavu pouze polovina zubů. Dlouhodobě provizorní sanace vyžaduje optimální hygienu pacienta i pravidelné kontroly.

29


VLIV RETIOVAÉHO ŠPIČÁKU POSTRAÍCH ŘEZÁKŮ

A MORFOLOGII HORÍCH

Jiří Tvardek, Jiří Kašpar ( 6.ročník Stom) Stomatologická klinika FN USA Školitelka: as. MUDr.Pavlína Černochová Úvod: Srovnání rozměrů a tvarů horních postranních řezáků na straně retinovaného špičáku s velikostí a tvarem postranních řezáků na straně kontralaterální. Metodika: Prošetřili jsme soubor 39 pacientů, z toho 17 mužů a 22 žen, průměrný věk M=19 let (10-34). Měřili jsme meziodistální a palatovestibulární rozměr horních postranních řezáků v oblasti incisní hrany a v oblasti zubního krčku. Dále jsme stanovili třídu okluse dle Anglea. K měření jsme použili sádrových ortodontických modelů z doby na začátku léčby. Přesné uložení retinovaného špičáku v zubní řadě jsme stanovili na základě analýzy OPG (popřípadě snímku v jiné projekci) a CT vyšetření. Výsledky: Na základě stanovení 95% konfidenčního intervalu a dalšího statistického zhodnocení jsme zjistili, že rozměry postranních řezáku na straně kontrolní jsou ve všech měřených rozměrech větší než na straně s retinovaným špičákem. Statisticky signifikantní jsou rozdíly v rozměru palatovestibulárním, a to jak v oblasti zubního krčku, tak incisní hrany. U většiny pacientů byly přítomny i další ortodontické anomálie. Diskuse a závěr: Retinovaný stálý špičák má vliv na velikost a tvar postranního řezáku na postižené straně. U pacientů s tímto postižením se navíc vyskytují i další ortodontické anomálie.

30


SKUPIA PRO KOMUIKACI V MEDICÍĚ Radim Líčeník, Daniela Jelenová, Renáta Šimková, Barbora Krajzlová, Lenka Doubravská, Jarmila Indráková, Petr Jindra, Pavel Kurfürst, Jarmila Potomková, Jan Strojil, aděžda Špatenková, Iveta Zedková Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, ([email protected]) Školitel: doc. MUDr. Čestmír Číhalík, CSc. Komunikační dovednosti jsou nezbytnou součástí profesionální výbavy lékařů, sester a ostatních zdravotnických pracovníků. Efektivní využívání těchto dovedností vyžaduje jejich aktivní výuku již v pregraduálním medicínském vzdělávání. V září 2002 založila Sekce pro medicínské vzdělávání Spolku mediků Lékařské fakulty UP Skupinu pro komunikační dovednosti v medicíně. Je to interdisciplinární skupina zabývající se komunikací obecně a komunikací v medicíně z různých pohledů: psychologie komunikace, sociologie komunikace, etologie člověka, právní aspekty komunikace v medicíně, informační zdroje a výuka komunikačních dovedností a její evaluace. V akademickém roce 2002 / 2003 se zabýváme vybranými tématy: • Sdělování špatných zpráv • Komunikace lékař – sestra • Komunikace v přednemocniční neodkladné péči V akademickém roce 2002 / 2003 probíhají výzkumné projekty: • Komunikace lékař – sestra cíl: měření postojů studentů LF, lékařů a sester ke kvalitě komunikace mezi lékaři a sestrami • Profesionální chování studentů cíl: měření postojů lékařů-učitelů k profesionálnímu chování studentů LF UP • Psychologie postojů cíl: vypracování metodiky pro měření postojů Od ledna 2002 připravujeme aktivní výukové kurzy komunikačních dovedností: • Sdělování nepříznivých zpráv cíl: připravit kurz rozvíjející komunikační dovednosti studentů, zaměřený na umění sdělovat nepříznivé zprávy nemocným a jejich blízkým pilotní kurz: proběhl 25. – 28. října 2002 • Komunikace lékař – sestra cíl: připravit kurz pro aktivní výuku komunikačních dovedností potřebných pro práci ve zdravotnickém týmu

31


POČÍTAČOVÁ GRAMOTOST ÚSPĚŠÝCH O STUDIUM A AŠÍ LÉKAŘSKÉ FAKULTE

UCHÁZEČŮ

Strojil Jan Ústav lékařské biofyziky, LF UP Olomouc Školitel: Ing. L. Doležal, CSc., prof. Ing. J. Hálek, CSc. Úvod: Ústav lékařské biofyziky zabezpečuje mimo jiné i výuku základů aplikované lékařské informatiky. Od roku 1998 byly z výuky vynechány základní znalosti práce s počítačem v operačním systému MS Windows s tím, že tyto znalosti by si studenti měli přinést ze střední školy. Ne všichni přijatí studenti však mají dostatečné znalosti základů práce s PC, a proto jsme připravili na začátku prvního ročníku doučovací kurzy. V prvním cvičení z biofyziky absolvují všichni studenti jednoduchý test znalostí a na základě jeho výsledku jsou ti úspěšnější zařazeni do skupin, které začínají semestrální systém cyklování úloh cvičením z informatiky. Cíle: Cílem práce je zhodnotit vývoj "počítačové gramotnosti" studentů přijatých k magisterskému studiu na naší fakultě. Na základě toho pak bude možné provést případně změny ve výuce informatiky v prvním ročníku tak, aby lépe odpovídala znalostem a potřebám studentů. Metoda: Statistické zhodnocení dotazníků, které se používají v nezměněné podobě od roku 1998. Každý rok bylo přijato kolem 200 studentů, celkem je hodnoceno 1006 dotazníků. Každý dotazník obsahuje 15 otázek. Dvě třetiny z nich se týkají obecných principů a práce v MS DOSu, třetina je věnována MS Windows. Dotazník neobsahuje žádné otázky týkající se používání Internetu. Výsledky: Celkové výsledky se mírně zlepšují, s významností 4 %. Tento trend je především v důsledku zlepšování znalosti MS Windows, kde je nárůst velmi výrazný a signifikantní. Naopak znalosti DOSu a obecné znalosti mají spíše sestupnou tendenci, i když ne tak významnou. Celkově se dá usoudit na posun studentů k "uživatelům" v moderním slova smyslu. Znalosti se stávají spíše praktickými než technickými a teoretickými. Z hlediska vlivu pohlaví se ve všech otázkách ukazuje lepší znalost u chlapců, rozdíl je nejmarkantnější u otázek, kde je celkové skóre nízké. Dá se ale konstatovat, že rozdíly se rychle zmenšují. Některé otázky dosahují dlouhodobě úspěšnosti nad 80 %. Tyto bude nutné nahradit takovými, které budou mít větší vypovídací hodnotu a budou aktuální. Závěr: Nárůst skóre je dán hlavně zlepšující se znalostí Windows a rychlým nárůstem znalostí u děvčat. Vzhledem k požadavkům praxe však bude dále nutné klást důraz i na alespoň minimální znalosti DOSu. Dotazník bude vhodné rozšířit o otázky týkající se používání sítí a Internetu.

32


AKTUÁLY STAV ŠVOČ A JLF UK – VÝSLEDKY DOTAZÍKOVEJ AKCIE Mokrý Juraj, Ševecová Daniela, Šulaj Miroslav Jesseniova lekárska fakulta UK, Martin Cieľ: Cieľom tejto štúdie bolo zhodnotiť minulosť a súčasný stav študentskej vedeckej a odbornej činnosti (ŠVOČ) na Jesseniovej lekárskej fakulte Univerzity Komenského v Martine (JLFUK), ako aj načrtnúť jej budúce smerovanie. Metodika: Použil sa anonymný dotazník, ktorého otázky boli zamerané na zapojenie študentov JLFUK do ŠVOČ. Retrospektívne sa hodnotil počet a príslušnosť k jednotlivým medicínskym odborom študentov, ktorí sa zúčastnili výročných Študentských vedeckých konferencií (ŠVK). Výsledky: Po čiastočnom útlme ŠVOČ na JLFUK v rokoch 1990-1996 sa na ŠVK v roku 1997 prezentovalo deväť prác. V ďalších ročníkoch bol počet prednášajúcich študentov nasledovný: 7 študentov v roku 1998, 6 v roku 2000, 16 v roku 2001, 25 v roku 2002 a 35 v roku 2003, pričom zastúpenie predklinických a klinických oddelení bolo proporcionálne rozdelené. Do ŠVOČ na JLFUK sa zapájajú prevažne študenti študujúci v slovenskom jazyku; záujme o ŠVOČ prejavilo len niekoľko zahraničných študentov (1997 – 2, 1998 – 1, 2002 – 1). Podobnú situáciu možno pozorovať u študentov odboru Ošetrovateľstvo. V krátkej histórii ŠVK od roku 1997 vystúpilo s prednáškou len 7 študentov z tohto odboru (1997 –1, 2000 – 1, 2003 - 5). Záver: Výsledky štúdie ukázali, že počet študentov, ktorí každoročne vystúpia na ŠVK, postupne rastie. Nakoľko zapojenie študentov i školiteľov do ŠVOČ podlieha vplyvu mnohých faktorov, hlavnou úlohou do budúcnosti bude eliminovať vplyv tých negatívnych a podporovať pozitívne faktory. Kľúčové slová: vzdelávanie v medicíne, študentská veda, pregraduálny výskum, medicína, ošetrovateľstvo

33


Poznámky:

34


aše krédo Věříme, že naší prvotní odpovědností je odpovědnost lékařům, ošetřovatelkám a pacientům, matkám a otcům a všem ostatním, kdo používají naše výrobky a služby. Vše, co děláme k uspokojení jejich potřeb, musí být vysoce kvalitní. Musíme neustále usilovat o snížení nákladů, abychom udrželi přiměřené ceny. Objednávky našich zákazníků musejí být vyřizovány rychle a přesně. Naši dodavatelé a distributoři musejí mít příležitost dosáhnout přiměřeného zisku Jsme odpovědni našim zaměstnancům, mužům a ženám, kteří s námi pracují po celém světě. Každý musí být posuzován jako jednotlivec. Musíme respektovat jejich důstojnost a uznat jejich zásluhy. Všichni zaměstnanci musejí mít pocit jistoty ve svém zaměstnání. Odměna musí být spolehlivá a přiměřená, pracovní prostředí čisté, uspořádané a bezpečné. Musíme dbát na to, jak pomáhat našim zaměstnancům plnit jejich rodinné povinnosti. Zaměstnanci musejí mít možnost svobodně podávat návrhy a stížnosti. Pro ty, kteří jsou kvalifikováni, musí být stejná příležitost k zaměstnání, profesionálnímu vývoji a postupu. Musíme jim poskytnout kompetentní vedení, jehož činnost musí být spravedlivá a etická. Jsme odpovědni společnostem, v nichž žijeme a pracujeme, a rovněž celosvětovému společenství. Musíme být dobrými občany, podporovat dobrou práci, dobročinnost a nést svůj spravedlivý díl daní. Musíme podporovat společenský pokrok, zdravotnictví a vzdělávání. Musíme dobře spravovat majetek, který máme právo užívat, chránit životní prostředí a přírodní zdroje. V neposlední řadě jsme odpovědni našim akcionářům. Podnikání musí mít spolehlivý zisk. Musíme využívat nové nápady, pokračovat ve výzkumu, vyvíjet nové programy a odpovídat za omyly. Musíme nakupovat nová zařízení, obstarávat nové objekty a uvádět na trh nové výrobky. Musíme vytvářet rezervy pro nepříznivá období. Pokud budeme pracovat podle těchto zásad, měli by mít akcionáři zaručen spravedlivý zisk

35


36

SLOVE SKÁ A ČESKÁ ŠTUDE TSKÁ VEDECKÁ KO FERE CIA LEKÁRSKYCH FAKÚLT

Recommend Documents