slezské M a íic e o s v č iy lid o v é pro Těšínsko a Hlučínsko

Jubilejní zpráva o činnosti

slezské M a íic e o s v č iy lid o v é pro Těšínsko a Hlučínsko 1898—1923 ----------------------------------------- 5 ř —

---------------------------

Redigoval Fr. Onderka.

Slezská Ostrava 1924. Tiskla Mor.-slezská knihtiskárna v Mor. Ostravě (nájemci: Hrachovina, Penkala a spol.) Nákladem ústředního výboru slezské Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko.

Slezská Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku v roce 1898- 1923.

Slezská Ostrava 1924. Tiskla Moravsko-slezská knihtiskárna v Moravské Ostravě (nájem ci: Hrachovina, Penkala a spol. Nákladem Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko.

Vzpomínky na budifelshou činnost na Tčšfnsku. Bedřich Šimeček, president krajského soudu v Uher. Hradišti.

Téměř neuvěřitelných věci nalézám celou spoustu, obirám-li se vzpomínkami na vykonanou životní svou dráhu, zvlášt na své působení úřední, sociální a národní na Slezsku. Až do své plnoletosti znal jsem Slezsko asi právě tak, jako téměř všichni abiturienti; učiliť nás, že hlavní město Slezska je Opava, že Slezsko bylo součástí české koruny a to snad bylo dosti. Když jsem tedy v červnu 1880 dostal dekret jmenovavší mne adjutovaným auskultantem pro krajský soud v Těšíně, díval jsem se zvědavě na mapu, jak se do toho města a do Slezska dostanu. Chtěl jsem do Brna, nahoře však usoudili, že do Těšína. Byl jsem nepříliš mile překvapen, neznal jsem v novém působišti živé duše a jakýsi pocit strachu před „cizinou" mne pojal, neboť Moravu považoval jsem za svůj domov. Slezsko připadalo mi odlehlým, nenaším, vždyť nikdo nám 0 něm nevyprávěl a měl jsem proto zato, že tam pro nás ničeho není, co by za zmínku stálo. Smuten opouštěl jsem proto po jednoročním praktikováni Nový Jičín a zvědavě vyhlížel jsem z železničního vozu do krajiny od Bohumína až po Těšín. Upoutal mne živý ruch v nádraží bohumínském, horní závody v Orlové, Dotnbrové a Karvinné, naslouchal jsem hovoru českých lidí, jenž podoben byl našemu moravskému, ale přec od něho zcela oclišný. Za stanici' Karvinnou uzřel jsem silného vepře pasoucího se na trávě, uvázaného provazem za krk ke kolu do země zaraženého, čemuž jsem se usmáti musel, nejsa takovému divadlu uvyklý. V nádraží těšínském čekalo mne příjemné překvapení: tamní auskultanti Barta a můj pozdější upřímný nerozlučný přítel Vad. Sedlecký zavedení soudního adjunkta Václ. Hrubého a ještě několika českých osobností uvítali mne přátelsky, uvedli na byt a — potom do restaurace Valicovy, kde denně scházel se výkvět české společnosti. Vzpomínám si, že k večeru tam sedávali: rada zem. soudu Krupka, otec advokáta a senátora L. Krupky z Vyškova, soudní adjunkti Dr. Horák, Dr. Frant. Sláma a Václ. Hrubý, profesor P. Havlas, profesor P. Oenzerek mimo nás auskultanty. Hovor býval vždy nad výsost zajímavý, týkající se začasto otázky národnostní, věd technických, přírodních, dějin, filosofie a j. Tím zajímavější byl, když se zúčastnili též návštěvníci němečtí jako historiograf Radda, profesor Kresta, Krajdei, národohospodář Schroder a j. Vedle našeho dlouhého stolu sedávali za kulatým stolem v rohu mno-d studenti univer­ sitní a mladí jich vrstevníci městští. Bavili se po svém způsobu a často zasahovali do vážných hovorů u dlouhého stolu — ale vždy ve vzájemné úctě a plné harmonii. V této místnosti u Valice došla nás také jistého večera telegrafická zpráva, že N á r o d n í d i v a d l o p r a ž s k é právě již již dostavěné s t o j í v p l a m e n e c h ! Nemohu popsati naše tehdejší zděšení nad Jobovou zvěstí tou, vím jen, že všem nám vytryskly slzy z oči, z prvu němě že jsme na sebe pohlíželi, pak jako osiřelí ruce jsme si tiskli a do náručí padali a že i h n e d ještě téhož večera k popudu Hrubého sebrali jsme značnou částku peněz, k čemuž i přítomní Němci i mladíci přispěli. Zde ihned také rozhodnuto sbírati i jinde na Slezsku na obnoveni Národního divadla a vskutku za nedlouho sebráno v Těšíně 343 zl. a na Těšínsku 1719 zl. Nezapomenutelným mi zůstane, kterak 1 dámy svůj památný peníz obětovaly, zv ášť kterak dojemně odevzdala mi Mařenka R. z Těšina veliký starý peníz, darovaný jí kdysi od babičky — „na nový chrám umění". Tu seznalo se, že na Těšínsku jest značná část Cechů, že nejsou to jen úředníci v městech, nýbrž že máme také mimo město na venkově svůj český, či jak on si říká — „moravský" lid. Založen proto roku 1882 z podnětu Václ. Hrubého český spolek Literární a zábavní klub „Snaha" v Těšíně, jenž soustřeďovat měl všechny Cechy na Těšínsku a býti osvětovým centrem svými přátelskými besedami, svými časopisy, knihovnou a fedrováním národního vědomí. Prvým předsedou zvolen stařičký profesor Dr. Josef Fischer, jednatelem soudní adjunkt Václ. Hrubý. Tohoto podporoval značně v jeho vlasteneckých záměrech soudní adjunkt Dr. Sláma, horní rada Hořovský (spisovatel), profesoři Balcar a Odstrčil, soudní rada Krupka, ing. Šimáček z Dombrové a jako spoluzasvěcenec do všech záměrů pisatel těchto řádků. Prozíravý a nadšený Hrubý vycítil

velmi dobře, že pár inteligentů nedělá ještě „národ" a proto svým bystrým a jasným citem vyslídil české měšťany v místě a mimo Těšín a získal je pro myšlenku „Snahy". Tak stah se důležitými d činiteli Snahy" a šiřiteli myšlenek národních na Těšínsku: Josef a Jan Chadraba, statkari v Sebíšo- p> vicích, lesní Zelinka a správce Řihák z Těrlicka, zvláště pak stolař a poctivý starý vlastenec Cizek z; a jeho vysoce inteligentní dcera Blandina, pozdější redaktorka „Novm Tesmskych, Ant. Holeček, panský stolař, kloboučník Himer, kupec Horáček, hudebník Sklenář a j. Ve „Snaze* sbíhal se skutečně od roku 1883 z celého Těšínská uvědomělý národní živel; odtud pořádaný první sbírky na Ustredm matici školskou, na Radhošt, na Národní divadlo brněnské. Zde pořádány koncerty hrano divadlo, zaváděny skvělé taneční zábavy, odtud vypraven divadelní vlak do Ostravy a na Ondříčkův koncert a pak do Orlové, odtud pořádány výlety do Dombrové, Hnojníka, Domaslovic a j. Ze zabavy ty, zvláště výlety a konané často přednášky z dějin, literatury, z národpopisu a hospodářství a t. a. měly rozhodný vliv na národní uvědomění a zhusta nemalou roli hrály později v zapasu politickém, dosvědčují skutečnosti samy. Nelze nezmíniti se tu o výletech do Hnojníka, kde v lesíku u nádraží po několik let vykvet české společnosti k pozvání přednosty stanice R. Janála se scházel nejen z Těšína, ale i z siréno okolí. Tam zpívány v přírodě české písně, tam vedeny plamenné vlastenecke hovory, tam pestovana ťnilá přátelská zábava. v „ Odtud vyšel též popud, aby Slezané navštívili jubilejní výstavu ^a bylo skutecne na 1oU účastníků z Těšínská hromadně na výstavě té za vedení pisatele těchto pamětí, a na národopisnou 1895 vypraven z Těšína zvláštní vlak s 350 účastníky. Byla to těžká prače, neboť přihlášky docházely pomalu a neurčité a mimo to mnozí žádali slevu aneb jízdu zdarma, zvlaste ucastmci a ucastmce v krojích, dráha chtěla určité prohlášení, fondů nebylo a v poslední den telegrafoval prokurátor Slezska", spisovatel Ign. Hořica pisateli, že Praha dala 400 zl. na slezský vlak. Ihned nato telegra­ fováno všem důvěrníkům, že vlak jede a skutečně dne 24. srpna 1895 o 6. hodině ranní vlak z Těšína vyjel. . Do všech míst Slezska vyslán plakát tohoto znění: „Lide náš slezský Jako všichni věrni Synové národa z blízkých i dalekých sídel, ano i zpoza oceáni chvátají na česl^Slovanstou n á r o­ d o p i s n o u v ý s t a v u , tak i my Slezané vypravíme si dne 24. srpna 1895 zvláštní vlak výstavní do zlaté naší matičky Prahy, hlavy království, bychom i my, jako věrné děti č e sk e h o n á r o d a se přihlásili a důstojně se ukázali, na poklady na výstavě naši nahromaděné pohledli a z nich silu, svezest a utužení v národní práci čerpali". v S n a h a " byla hlavně stálým střediskem Čechů těšínských, kdež cítili se všichni jako jedna rodina;”nikdo z účastníků nezapomene na krásné, veselé a příjemné chvíle tam v bratrské a sest®^s e lásce ztrávené. Dámy i páni starší i mladíci závodili o to, kterak přispěti zpevem hudbou prednaska , humorem a vším krásným ku zábavě, uměleckým požitkům a ku vzdělaní a vlasteneckemu nadšeni. Vzpomínám jen námatkou těch _úchvatných duet Dvořákových a Subrtovych písni, pí. prof. Landsfeldovou a Marií Šimečkovou, houslových a otěrových přednesu Stanisl. Pokorného klavírních produkcí virtuosa Fialky a magistra Štěpky, krásného zpěvu tenonsty Musi.a not least — koncertních zpěvů pí. Šimáčkové, choti vrch. inženýra z Dombrove. O národních svátcích chodili těšínští Čechové do kostela Milosrdných, kde zpívali česky, pak scházela se společnost ve „Snaze" k ušlechtilé, vždy s přednáškou spojene zabave. Než nedbáno pouze zábavy, nýbrž vážně přetřásány potřeby národa na Slezsku. Tak ^od'la se též myšlenka vydávati „N o v i n y T ě š í n s k é", jichž první číslo yyslo 1. P a sin c e 1894 v' Tešme z tiskárny Procházkovy. Byl to hlavně Václ. Hrubý, rada soudní Lisec a obchodník zelezem Fr. Pospíšil a sl. Bl. Čížková, kteří o vydávání novin se radili a pisatele vzdy k poradam pnbirah. Poukazováno na to, že Slezsko se skládá ze dvou různých části ze zapadmho a východního z nichž každá má své zvláštní potřeby, zvláštní zájmy a různi se od sebe zvyky, narecim a t. d. Jmenovité neušlo naší pozornosti, že Těšínsko nemá žádného sklonu k Opavsku, součásti to Moravy, kdež o Těšínsko je částí bývalého velkého Slezska. Uvažovány bedlive potíže s vydávíanim. s p o j e n e nebylo redaktora zodpovědného, nebylo zaručeno dostatek přispívatelů clanku, neboť ta hrstka lidi pocitanych na prstech ruky, měla svá vyčerpávající zaměstnání a — nebylo tu krejcara fondu na tisk. Nejhorlivějším podněcovatelem byl v této věci rada Lisec, který s nejvetsim zapalem a optimismem hcil dobry výsledek a nám pochybovačům často perným vtipem a sarkasmem chmury zaplašoval. Uvolili jsme se tedy, že každý nějakou částku peněžitou složíme na fond, jmenovite zelezar Pospisil a jsme se do práce.

Lid na Těšínsku měl nyní „svoje“ noviny, zajímal se o ně a — četl je. Ovšem lid uvykly dosud na těžkou práci na tvrdé a skoupé horské půdě, za tkáčskými stroji a nádemčině na panských polích a lesích, jen pomalu a zdlouhavé odhodlával se čisti noviny, pokládaje to za přepychove zaměstnání „pánů“, zvlášt kdyžtě z výdělku sotva krýti mohl nejnutnější potřeby na uhájeni svého živobytí. Kdepak ještě vydávati peníze na přepych — noviny! Nicméně poznenáhlu si lid navykal

slezshč Kalíce osvěly lidové

Od leva na p rá v o : P. Ant. F u š e k , farář ve Slezské Ostravě. Bedř. Š i m e č e k , president kraj. soudu v Uherském Hradišti. f Prof. Frant. H o l e č e k , první předseda Matice osvěty lidové v Těšínů. V. H r u b ý , býv. zem a říšský poslanec za Frýdecko v Opavě. Rich. P o r u b á , vrch. pošt. kontrolor v. v. v Krásně nad Bečvou. f Dr. J. K o r d á č, býv. advokát v Těšíně.

a přilnul s upřímnou láskou ku svým „Těšínkám", jež vykládaly mu jeho práva, líčily jeho žaly a stesky a ukazovaly mu dávnou slávu jeho rodu i bojovaly udatně za jeho lidská práva, za jeho řeč a národnost. Vida zálibu lidu těšínského na čtení vlasteneckém, zvlášt pokud vlastního Těšínská se týče, ale zároveň pozoruje, že jen skromný zlomek^obyvatelstva^novinami se obírá, pomýšlel pisatel této

stati dáti lidu do rukou čtení odpovídající intencím „Novin Těšínských1', jež by bylo v každém domě a ne pouze na okamžik, nýbrž trvale, i připadl na myšlenku vydati „ K a l e n d á ř s l e z s k ý " , jehož rodiny užívají po celý rok nejen k hospodářským zápiskům, nýbrž i ku čtení po celé dlouhé večery. Tak vydán o sv. Václavu r. 1896 první ročník „Kalendáře slezského", jenž pak po 10 roku plnil svůj úkol jako n á r o d n í s l e z s k á č í t a n k a , obeznamuje lid se slavnou historií českou, se slavnými muži i ženami vlasti i kraje, s vědeckými, uměleckými a hospodářskými vymoženostmi doby, povzbuzuje ku práci, vzdělání, k pokroku v hmotném i mravním směru. A věru, že „Kalendar slezský“ poslání své vyplnil, národní vědomí probudil a ku hospodářskému i duševnímu rozmachu přispěl jak nejlépe o tom svědčí ještě dnes časté vzpomínky lidu Těšínská na „náš kalendář". Do kalendáře hojně přispívali svými statěmi řed. Vine. Prásek, prof. Landsfeld, rada Hrubý, Dr. Sláma, Bl. Čížková, rada Lisec, K. Engliš, kněži, učitelé, lékaři i rolníci a dělnici. ^ Také na kalendář nebylo žádného fondu, inserátů poskrovnu a tak muselo se sporiti na vydaní. Pořadatel sám za vydatné obětavé pomoci své ženy dělal balíky po desíti až 20 kalendářích, sva­ zoval je motouzem, psal adresy i průvodní adresy a vlastnoručně nosil je na poštu nádražní maje tam ze Saské kupy nejblíže. Byla to věru lopota, ale těšila, neboť jinak nebylo by se čteni dostalo mezi lid. Pohlížeje po více než 25 letech na vykonanou lopotu je pisatel spokojen, nebot símě do země vržené vzklíčilo a doneslo na Těšínsku užitek dobrý. Do té doby padá též zakládání r a i f f e i s e n e k na českém Těsinsku. Byly to zkusenosti získané jednak v soudní praksi, jednak ve styku s hospodáři šatnými, které nás poučovaly, že ne­ dost >vá se venkovu laciného a snadného úvěru, čímž hospodářství jeho velmi trpí a hyne. Nepatrne půjčky několika set zlatých musely býti kontrahovány u spořitelen v Těšíně a Frýdku, k tomu musely zhotoveny býti dluhopisy a žádosti o zavtělení do pozemkových knih advokátem a při nedodrženi platebních lhůt úrokových neb kapitálových nastávaly exekuce a vysoké útraty. Tak kdo potřeboval sto zlatých vypůjčoval 150 zl., neboť těch padesát zl. šlo na vymáhání půjčky advokátem, kolky a t. d. Proto založeny raiffeisenky na Borové, na Morávce, v Dobré, Domaslovicích a j., kde občane bez výloh, bez knihovního zavtělováni na 4% dostávali výpůjčky a dle možnosti je spláceli a sve úspory v dobách dobrých ukládali. Z podobných příčin založena též pisatelem v T ě s i n ě O b č a n ­ s k á z á l o ž n a pro úvěr živnostníků a řemeslníků. Peněžní ústavy ty dodnes blahodárně působí. Kolik ušetřeno tu peněz lidu venkovskému na nákladech právních přátel, poplatků, na drahém čase, zmařeném putováním dříve do měst, kolik grošů, jichž jinak by se nebyly ušetřilo, uloženo v raiffeisenkách, jimiž zesílena chuť k úspornosti a nabytí byť i malého kapitálu.^ Horský lid, zvláště děvčata, neměl v zimě kromě tkalců a dřevorubcu výdělku. Tomu odpomoci se chtělo zavedením pletení punčoch, živůtků a t. d. z vlny a bavlny na strojích. Dámy těšínské za součinnosti pisatele a vydatné rady sl. Bl. Čížkové vešly ve styk s podnikatelem Sídlem z Fren­ štátu ten zapůjčil pletací strojky a vyslal na Morávku několik zručných pletaček, ktere místní děvuchy učily'na stroji plésti. Děvuch se přihlásilo hojně, pilně si pletení hleděly a již v červenci 1899 po­ řádána ve škole ve Vlaském výstavka pleteného zboží. Výstavka budila obdiv svými důkladnými výrobky- takže zemský výbor dal na ni subvenci, při zahájení výstavky intervenoval a take baron Rollsberk se jí osobně zúčastnil, hojně zboží zakoupil a pilným děvuchám odměny udělil. Kok nato pak pořádána ve Vyš. Lhotách výstavka tkalců a založeno tkalcovské družstvo za pnspem a vydatné pomoci rady Václ. Hrubého. , xot.i a Bolestně pociťovali národovci těšínští, že není na Těšínsku zadnych ceskych skol pro ceske děti. Tyto musely navštěvovati školy národní, t. j. ony, v nichž od první třídy učilo se jiz němčině a ve čtvrté třídě již se v řeči té vyučovalo dle platného výnosu tamního. Učitelů národně uvědomělých bylo jen poskrovnu. Musíme bohužel zde vytknouti, že ani na Moravě a tím méně v Čechách nebylo pro tuto žalostnou stránku pochopení, lid slezský ponechán sám sobě a zžírající germanisaci. Bylo proto nutno, aby Slezané pomohli si sami. Myšlenka rady Václ Hrubého zříditi spolek pro šíření osvěty a jmenovitě k zakládání českých škol stala se skutkem, když po vypsané anketě v „Novinách Těšínských" a po několika tirádách původcem myšlenky s pisatelem na v a l n é h r o m a d ě v T ě š í n ě d n e 8. z á ř í 1898 založena M a t i c e o s v ě t y l i d o v é pro k n í ž e c t v í T ě š í n s k é . Byli tam zástupci z Pol. Ostravy, Frýdku, Orlové, Bilska a j. vedle četných pánů a dam z Těšína. Celkem nás bylo 38 a to většinou úředníků, kteří ze svých přijmu mohli tak tak krýti svoje životní potřeby. Ti chtěli zakládati školy, vydržovati učitele? Nebylo to bláznovství? A kolik nadšenců přicházelo a chtěli míti ve své obci českou školu! Nelze tu poininouti episody, udavší se brzy po založení Matice osvěty lidové. Pisatel se jednoho dne koupal v parních lázních, když lázeňský hlásil, že nějaký pán si přeje velmi n u t n ě s mm mluviti, o k a -

mži tě. Rozumí se, že vyvolaný ihned v přírodním kostýmu vstoupil do přední místnosti a tam osloven národovcem z Frýdku asi takto: „Zařizuji ve Frýdku českou národní školu a žádám vás, abyste mi bezodkladní k tomu dal deset tisíc zl., kterých nutně je třeba; vždyf na to založena Matice osvěty lidové!“ My chudáci neměli dosud ani deset tisíc krejcarů. Celý nešťasten a rozzloben opustil Frýdečan parní lázeň. Než nezoufáme. Neúnavnou prací, poučováním, prosbami nejen doma, ale i na příslušných místech v Čechách a na Moravě docíleno, že mohly býti založeny Maticí osvěty lidové národní školy ve Frýdku, v Tošonovicích, na Volovci a v Lazích. Práci, nadšení a vytrvalosti nebe požehnalo, jak nynější rozkvět českého školství na Těšínsku a mohutná organisace Matice osvěty lidové svědčí. Účelem Matice osvěty lidové bylo šířiti osvětu a starati se o vzdělání, mravní zušlechtěm a hospodářské posílení mezi lidem českým na Slezsku vůbec a knížectví Těšínském zvlášť a mezi jinými prostředky též zakládání a^udílení stipendií.

První spolková místnost Matice osvěty lidové v Těšíně (nynější Polský Těšín).

Jí náleží proto také spravovati Ž í d k ů v f o n d pro chudé studující z Těšínská. Když totiž P. K. Žídek, mladistvý vlastenecký farář na Borové dne 5. března 1896 neočekávaně na věčnost se odebral, usnesli se národovci těšínští ve „Snaze“, aby na jeho pamět zavedla se sbírka, jež by se věnovala na stipendium pro hodného pilného žáka středních škol na Slezsku. Mínilo se, že zřízeno bude české gymnasium ve Frýdku. Když ale Němci nás divným způsobem překvapili, takměř přes noc německé gymnasium ve Frýdku založili, ujednáno, že stipendium bude poskytováno slezským studentům, studujícím na gymnasiu v Místku, pokud nebude založen střední ústav na Slezsku. Sbírky vynesly přes 1100 zl. a uloženy byly zatím v Občanské záložně v Těšíně a Matice osvěty lidové s prof. sborem v Místku udělovala’ stipendia. Sbírky uveřejňovány v „Novinách Těšínských" a podrobný seznam je uschován u pisatele. Nejhorlivějším sběratelem byl P. Nogol, farář v Sedlištích. Vypisovati práci politickou a hospodářskou, jmenovitě získání mandátů českých a polských na slezský sněm, založení hospodářské jednoty v Opavě a ve Frýdku a všech vymožeností pro venkovsko-selské obyvatelstvo není úkolem této stati a má býti ponecháno nejhorlivějšímu v těchto otázkách radovi Václ. Hrubému, jenž nešetře času, námahy, studia, peněz, věnoval se cele pracím těmto s výsledkem mnohdy až překvapujícím. Zapomíná se mnohdy na práce tyto, bez nichž jistě vymoženostem nynějším bychom se netěšili. Proto píšeme toto in memoriam.

Frant. Ondetka a Ant. Hořlňek:

.

.

,

Pětadvacet lei cinnosli sleisKé flallce osvěty lidové. ,

SOI

Národnostní poměry na Těšínsku byly v letech 90. ubohé. Ve všech okresích na Těšínsku jevil se zřejmý úpadek českého živlu, který v přemnohých národnostně cítících budil beznadějnost až fatalistickou. Odrodilectví, které sáhlo na kořeny českého živlu na resrasku, bujelo úžasně jak mezi dělnictvem, tak mezi inteligencí. Všechno podřizovalo se příkazům německé Vídně. Úřady, závody, jednotlivci předstihovali se v odnárodnovaci akci na Tesmsku. Česky uvědomělý živel živořil, nejsa schopen života. Odnárodňovací prače mela zen přehojnou. Počet Čechů na Těšínsku každým rokem klesal. Jako mor šířila se do všech obcí na Tesmsku germanisace a polonisace. Dle úředního sčítání bylo na Těšínsku:

^ & ^ jei Tí

Těšínsko v letech devadesátých.

Roku

Čechů

Poláků

°/„

Němců

%

1880 71.788 27-36 153.724 58'59 36.856 1405 kt 1890 73.897 25 22 177.418 60-55 41.714 14-23 1900 85.553 23'70 218.869 60*69 56.240 15'59 . 1910 115.604 27-09 233.850 5481 76.916 18*03 a| Dle okresů bylo v r. 1880 Čechů: v okrese polsko-ostravském 80%, bohumínském 12°/0, a řryštátském 24%, frýdeckém 94%, těšínském 15"/,,, jablunkovském 0-4°/o. V roce 1890 počet št ten klesl a to: v okrese pol.-ostravském na 76%, bohumínském na 8"1 /„, frystatskem na 17 9 /„, frýdeckém na 90%, těšínském na 9-227„ a jablunkovském na 0-24°/0. Sčítání z r. 1900 vykazuje v další značný pokles českého živlu, a to: v o k r e s e pol.-ostravském na 63‘17 frystatskem na m 10 24%, těšínském na 8-8°/0. V roce 1910 jeví se jíž vzrůst českého živlu působením Matice Sf osvěty lidové. V okrese bohumínském stoupl počet Cechů z 8% na 12%, a v okrese frystatskem z 10-24% na 22%. Značného zesílení doznal živel polský a německý. Tak v okrese pol.-ostravskem stoupl počet Poláků z 10% v r. 1880 na 29'60% v r. 1900. Němci zesílili značně v okresích bohu­ mínském, fryštátském a těšínském. V době 30 let vzrostla populace obyvatelstva na Těšínsku z 262.368 na 426.370, t. j. o 63°/ Přibývalo tudíž obyvatelstva v jednom desítiletí o 21%. Dle národnosti přibylo v tomto p období: Čechů 43.816, t. j. 60%, Poláků 80.126, t. j. 52%, Němců 40.060, t. j. 109%. Nejvetsi v nápor proti českému živlu prováděn byl v období mezi r. 1880—1900. V te dobe byl prirustek T Čechů velmi nepatrný, t. j. pouhých 19% oproti 49% přírůstku Poláků a 52% prírůstku Nemcu r( Teprve v desítiletí 1900—1910 byl český živel na Těšínsku vyburcován.^ Počet Cechu stoupl n z 85.553 v r. 1900 na 115.604 v r. 1910, vzrostl tedy o 30.051 příslušníků, t. j. o 35°/0r; Nápor na český živel jasně odrážel se v obcích: Albrechtice, Rychvald, Dombrová, Lazy, n Petřvald, Malé Kunčice, Vrbice, Pudlov, Hrušov, Ratimov, Leskovec a j.,k d e při sčítání z r. 1880 b byla veliká většina českého obyvatelstva, při sčítání v r. 1890 napočítána však jen nepatrna n menšina českého obyvatelstva, nebo toto, jako na př. v Albrechticích, trikem sčítacího komisare přeměněno prostě na obyvatelstvo národnosti polské. Na zničení českého živlu na Těšínsku nešetřila rakouská vláda ani nákladem ani prostředky. Volební řád jak do sněmu zemského tak na radu říšskou zpracován tak, že nadpoloviční většina slovanského obyvatelstva ve Slezsku měla v uvedených zákonodárných sborech jen nepatrne " zastoupení. Přirozeně, za takových poměrů nemohl český živel ve Slezsku a na lesinsku zvláště náležitě se rozvinouti. Vyčerpán a vysílen soustavným potlačováním a pronásledováním, zlhostejněl k národním zájmům a resignovaně pohlížel do budoucnosti, přinášející mu uplny zánik. Přes tento trpný stav nebylo však určeno Čechům na Těšínsku zahynouti. Našlo se n několik lidí, kteří těžce nesli tíživé postavení českého živlu na Těšínsku a toužili zachrániti, v co za daných poměrů se zachrániti dalo. A těmto lidem patří dnes po 25 letech dík veškerého českého obyvatelstva na Těšínsku, £ že první zvedli prapor odboje na záchranu českého živlu na Těšínsku. Jsou to .

Vencesíav H r u b ý , bývalý zemský a říšský poslanec za okres frýdecký, t. č. v Opavě, Frant. H o l e č e k , profesor gymnasia v Těšíně, Dr. J. K o r d á č, advokát v Těšíně, Bedřich Š i m e č e k , sekretář krajského soudu v Těšíně, nyní president krajského soudu v Uherském Hradišti, Richard P o r u b á , poštovní úředník v Těšíně, nyní ve výslužbě v Krásně nad Bečvou, P. Ant. F u š e k , nyní farář ve Slezské Ostravě. Uvedeni skupili kol sebe hrstku nadšených národních pracovníků soustředěných v literárnězábavném klubu „Snaha“ v Těšíně, ustaveném v r. 1883. Po 15 letech vychází z tohoto klubu poznání, že na Těšínsku nelze pracovati pouhou zábavně-společenskou činností, že národní práci na Těšínsku nutno postaviti na reálný základ a způsobem praktickým čeliti proti náporu germanisačnímu. O soustavně již tehdy prováděné polonisaci nebylo příliš uvažováno. Mezi Poláky av Čechy panovala „zgoda", která ovšem byla jen k naší škodě. Polák byl Slovanem a stal-li se z Čecha Polák — zůstal přece jenom Slovanem. Takový byl tehdy názor. Svědčí o tom nesporně tento důkaz: Předsedou „Towarzystwa ošwiaty ludowej dla Ksi§stwa cieszynskiego" byl dr. Fischer, který byl zároveň až do své smrti předsedou českého spolku „Snaha“. V důsledku v předu uvedeného poznání došlo pak v r. 1898 k uskutečnění založení obranného spolku národního. Spolek utvořen byl dle vzoru „Towarzystwa ošwiaty ludowej" a nesl název „Matice osvěty lidové pro knížectví Těšínské". Úkolem tohoto spolku bylo doplňovati a z části nahražovati existující již tehdy Matici opavskou a pracovati pro účely Ústřední matice školské. Ustavující valná hromada v život vyvolané Matice osvěty lidové konala se dne 8. září 1898 v Těšíně. Prvním předsedou byl Frant. Holeček, profesor německého gymnasia v Těšíně, místopředsedou dr. J. Kordáč, advokát v Těšíně, jednatelem Bedřich Šimeček, sekretář krajského soudu v Těšíně a pokladníkem Richard Porubá, poštovní úředník v Těšíně. Spolek uveden byl v život a čekala jej tuhá a obtížná práce.

Počáteční činnost Matice osvěty lidové. Počáteční činnost Matice osvěty lidové byla velmi obtížná. Krajně nepříznivé národnostní poměry na Těšínsku překážely náležitému rozvoji mladé obranné organisace a narážely na veliké neporozumění širokých vrstev lidových. Českého školství, v pravém slova smyslu, na Těšínsku nebylo. Bylo zprzněno pověstným Zeynkovým nařízením, dle něhož už od 8. školního roku mělo se vyučovati na všech slovanských školách všem předmětům školním jazykem německým. Nařízení toto plněno bylo učitelstvem až příliš otrocky. Mělo za následek, že i v obcích ryze českých vyučováno bylo němčině a to hned v první třídě. Byly ovšem i výjimky, že někteří učitelé snažili se obejiti nařízení a vyučovali dítky duchem národním. Výjimky tyto byly však velmi vzácné. Učitel, aby uchránil se výtek inspektorových, učil dle předpisů. Českých, národně uvědomělých učitelů bylo v těch dobách na Těšínsku málo. Odchováni většinou na německém učitelském ústavu v Těšíně, vychovávali v těmž duchu. A tak se stávalo, že v duchu Zeynkových nařízení odchovávaly školy lidi povah zotročilých, bez jakéhokoliv národního vědomí, nakloněných duchu rakouskému, kráčejících v životě tam, kde kynul osobní prospěch. Tak si toho přála rakouská vláda, tak si toho přál všemohoucí německo-židovský kapitál. Úžasný rozmach německého kapitálu, podporovaného vládou a úřady, jeho ohromná moc a vliv, upevnil v lidu národně neuvědomělém mínění, ž e j e d i n o u s p á s o u a j e d i n ý m p r o ­ s t ř e d k e m k z a j i š t ě n í e x i s t e n c e je n ě m č i n a . Čeština neznamenala nic. V úřadech, na závodech, ve fabrikách mluvilo a jednalo se pouze německy. Na závody dosazováni němečtí inženýři a úředníciv ve státních a zemských úřadech vládli Němci. Český člověk byl nanejvýš nějakým písařem. Český člověk stěží se dorozumíval. Ký div, že považoval němčinu za nutnou a potřebnou, a že šmahem posílal dítky do škol německých. S nedůvěrou pohlížel na všechny národní organisace a vyhýbal se národní práci, která přinášela mu jen pronásledování a často byla příčinou i zničení jeho existence. Pracovat

za takových poměrů na poli národním bylo cínem odvážným. Přes to zakladatelé Matice osvěty lidové nelekali se těchto obtíží a s chutí usilovnou a s nadšením uchopili se těžké a také nevděčné práce národní. První snahou výboru Matice osvěty lidové bylo přesvědčiti lid o n u t n o s t i n á ­ r o d n í v ý c h o v y š k o l s k é . Vycházeje z předpokladu, že jen zdravá národní výchova školská může dáti dobrý základ pro upevnění národních našich snah v budoucnu na Těšínsku, přikročil výbor ihned k zřizování škol mateřských. A poněvadž národní výchova v tehdejších dobách nejvíce ohrožována byla v obcích průmyslových, v nichž závody jsouce v držení našich nejzavilejších národních odpůrců Němců a židů, usilovně prováděly germanisaci zakládáním škol německých a přímo násilně nutily rodiče odvislé na závodech posílati dítky do škol německých, přikročeno bylo ihned v r. 1898 a 1899 k zřízení dvou mateřských škol v Michál­ kovicích. Na Polské Ostravě zřízeny rovněž dvě mateřské školy (1900—1902). Jak těžko probíjela se národní činnost matiční na Těšínsku vidno z toho, že v době 9 let zřízeno bylo pouze 14 odborů matičních. Intensivnější činnost nastala teprve přeložením sídla ústředního výboru z Těšína do Pol. Ostravy v r. 1908. Od té doby vyvíjela se činnost Matice osvěty lidové velmi utěšeně a jak sami činitelé matiční doznávají, přeložení ústředního výboru znamenalo význačný mezník v dějinách Matice osvěty lidové.

členi

Ostr a ki Před ve S

pou; máti

Vývin organisace. První matiční odbor založen byl 8. září 1898 v Těšíně. Byl to odbor kmenový, který zastával současně funkci ústředního výboru. K založení místních odborů došlo teprve v roku 1899, a to 5. května, kdy založeny odbory: v Dobré, Michálkovicích, na Morávce a v Polské Ostravě (nynější Slezská Ostrava). Tyto čtyři odbory jsou nejstarší a budou příštího roku slaviti jubileum svého 25-letého trvání. V témž roce založen byl ještě dne 30. září odbor v Lazech. Počáteční nadšení, které tak pěkně projevilo se v založení 5 odborů, ochablo. Teprve po dvou letech v r. 1901 zřizuje se odbor v Dombrové a Muglinově. A zase ochablost trvající plných pět let. Národní život na Těšínsku jakoby odumřel. Těšínsko zachváceno sociálním hnutím, které razilo si vítězně cestu do revíru a přenášelo se i na venek. Postaveno na základ internacionální (mezinárodní, vlastně beznárodní) ostře stavělo se proti národnímu hnutí. Lid národně zvlažněl, zlhostejněl. Otázka národního bytí ustoupila otázce sociální, deroucí se živelní silou do předu a ponechávajíc v otázkách národních volné pole Němcům a Polákům, kteří dovedně využitkovali dané situace. Němci a Poláci těžili, my upadali. Ztráceli jsme jednu obec za druhou, tisíce našich dětí se poněmčovalo a popolšťovalo. Zvolna, velmi zvolna a těžko probouzelo se Těšínsko z těžkého spánku.

P ř e h l e d v y k o n a n é práce. Organisace.

Organisační síť matičních odborů je v přítomné době rozprostřena nejen na celém obvodě Těšínská, ale také částečně též na Hlučínsku. Do roku 1918 bylo založeno celkem 44 odborů na Matice osvěty lidové výhradně jen na Těšínsku. Od roku 1918 a hlavně po rozdělení Těšínská se založeno dalších 77 odborů matičních. r e Koncem roku 1923 čítala matiční organisace 108 odborů na Těšínsku a Hlučínsku. V pří­ poli tomné době čítá matiční organisace 121 o d b o rů , z toho 10 připadá na Hlučínsko. to i Na Těšínsku zřízeny okresní sbory matiční pro obvod bohumínský, orlovský, fryštátský, si česko-těšínský, jablunkovský, frýdecký a slezsko-ostravský; na Hlučínsku pak okresní sbory finí drž pro severní a pro jižní část Hlučínska. v C V čele těchto okresních sborů stojí matiční okresní jednatelé, osvědčení to národní a kulturní pracovníci, kteří s delegáty jednotlivých matičních odborů projednávají veškeré národní, kulturní, školské a sociální záležitosti, týkající se jejich obvodů a obcí. Organisace tato je < řad je vzorná a výsledky práce tisíců dobrých českých lidí jsou skvělé.

Matiční organisace čítá dnes okrouhle 18 tisíc skutečných, zakládajících a přespolních členů. Je zároveň nejmohutnější národní organisací ve Slezsku vůbec. Celá matiční organisace spravována je ústředním výborem, jehož sídlem je Siezská Ostrava — největší to české město ve Slezsku. Cleny ústředního výboru jsou čelní národní a kulturní pracovníci ze všech vrstev občanstva a z různých krajů Těšínská a Hlučínsku. Předsednictvo slezské Matice osvěty lidové zdolává obrovskou agendu pomocí ústřední kanceláře ve Slezské Ostravě a její odbočky v Českém Těšíně. Č in n o s t š k o ls k á . Školy střed n í. 1. České reálné gymnasium v Orlové. Do roku 1909 nemělo Těšínsko ani jediné české střední školy. V té době byl ve Slezsku pouze jediný český střední ústav — české soukromé gymnasium v Opavě, vydržované Ústřední maticí školskou. Průmyslově bohaté Těšínsko bylo vůbec bez střední české školy, přes to, že

Obecná škola v Bohumině-nádraži. Založena a vydržována slezskou Matici osvěty lidové.

na Těšínsku žilo ve skutečnosti dvě stě tisíc Čechů. Stav tenlo byl neudržitelný a proto rozhodla se Matice osvěty lidové bez dlouhého rozmyšlení zříditi počátkem školního roku 1909 české r e á l n é g y m n a s i u m v O r l o v é na Těšínsku, kde v tutéž dobu otevřeno bylo polské gymnasium. Matice neměla dostatek hmotnýah prostředků na vydržování ústavu a přes to odvážila se s hotovostí 800 korun do stavby budovy pro toto gymnasium, která vyžádala si nákladu přes 150.000 korun. Vydržování a vybudování gymnasia v Orlové hrozilo Matici finanční katastrofou. V kritické chvíli pomohla Ústřední matice školská, která převzala vy­ držování orlovského gymnasia i budovu se zatížením hypotekárním do své správy. Gymnasium v Orlové bylo po převratě převzato do státní správy a druhá část budovy státem dostavěna. Ústav tento zachránil český živel na Orlovsku a s radostí konstatujeme, že Orlovsko je dnes nejsilnější českou baštou na těšínském pohraničí. Ústav vzkvétá a odchoval nám již řadu zdatných národních pracovníků.

2. Dívčí lyceum a dívčí ref. reál. gymnasium ve Slezské Ostravě. •v

r

Š

Dne 15. září 1911 zřídila slezská Matice osvěty lidové druhý český střední ústav na Těšínsku — d í v č í l y c e u m n a S l e z s k é O s t r a v ě , které mělo za účel vychovávati dívčí dorost slezský v mateřském jazyku, neboť v celém Slezsku a na moravském Ostravsku s nebylo jediného českého dívčího středního ústavu. Po převratu změněn byl ústav na dívčí s ref. reál. gymnasium ve Slezské Ostravě a v roce 1922 převzat do státní správy. Ústav plní ® ze zdarem svoje poslání a odchovává nám řadu zdatných a uvědomělých českých žen.

X

3. České ref. reál. gymnasium v Českém Těšíně.

s z

Po rozdělení Těšínská přikročila slezská Matice osvěty lidové v roce 1921 ku zřízení ^ č e s k é h o r e f . r e á l . g y m n a s i a v Č e s k é m T ě š í n ě , poněvadž v celéin rozsáhlém f okrese těšínském nebylo českého středního ústavu. Rozdělením města Těšína na část českou a polskou zůstaly všechny střední ústavy polské a německé v části polské a proto bylo nutno zříditi v Čes. Těšíně český střední ústav, aby byla umožněna jeho návštěva dětem domorodého obyvatelstva slezského ze širého okolí. Je zajímavo, že býv. ministr školství a národní osvěty Dr. Šusta odepřel povolení ku otevření t tohoto ústavu a že na důrazné zakročení bylo povolení konečně uděleno. Ústav vyžadoval ^ velikých nákladů udržovacích a zařizovacích, leč krásná návštěva jeho svědčí o tom, že Matice £ otevřením jeho utužila naše národní a státní zájmy v tomto jistě důležitém kraji. Ústav má , tři ročníky, celou řadu poboček a je navštěvován 392 žáky. Stát převzal ústav do své správy , začátkem školního roku 1923-24. V Současně se zřízením matičního gymnasia v Českém Těšíně zřízeno bylo na popud Matice j osvěty lidové české státní ref. reál. gymnasium v Bohumíně-nádraží, které má veliký národní význam pro Bohumínsko. Existence obou těchto středních škol zabezpečena jest vzornou r organisací českého obecného a občanského školství v soudním okrese bohumínském, fryštátskéin, česko-těšínském a jablunkovském. i Těšínsko má tudíž v přítomné době čtyři české střední školy a jeden český učitelský ústav ve Slezské Ostravě, zřízený ještě za Rakouska. Mimo to stává v Bohumíně-nádraží německé státní gymnasium a v Orlové polské soukromé gymnasium, které sotva je vydržováno i z peněz polských obyvatel na Těšínsku. Německé gymnasium státní ve Frýdku, zřízené rakouskou vládou za účely gerinanisačními, bylo před nedávnem naší vládou pro nedostatek „českého" žactva uzavřeno. O české střední školství na Těšínsku je postaráno a jeho počet vyhovuje plně potře a početnosti českého lidu na Těšínsku. v * Školství odborné. 4. Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická v Karvinné.

Jako středních, nebylo ani českých odborných škol na Těšínsku. Potřeba odborného j školství prokázána byla ohromným průmyslovým rozvojem Těšínská a Ostravska. Dřívější rakouská vláda neměla pro potřeby českého školství obecného porozumění, natož pro potřebu škol středních a průmyslových. Za rakouské vlády nebylo ovšem na zřízení české průmyslové školy na Těšínsku ani pomyšlení. Rakouská vláda nezřídila ji ani v Ostravě, ačkoliv čeští činitelé o její zřízení po leta usilovali. Také umísťování českých absolventů průmyslové školy na zdejší německo-židovské závody nemělo by výsledku. O zřízení české průmyslové školy mohlo býti jednáno teprve po utvoření samostatného státu československého a po rozhodnutí o Těšínsku. Po úřadě s národními činiteli na Karvínsku usneseno jednomyslně dožadovati se u vlády zřízení vyšší průmyslové školy v Karvinné, středisku uhelného průmyslu na Těšínsku. Ačkoliv zřízení této školy bylo nutné a potřeba její naléhavá, nebyla vláda myšlence této nakloněna a odepřela zřízení školy, poukazujíc na blízkost nově zřízené státní vyšší průmyslové školy ve Vítkovicích. Zástupci českého Těšínská však od požadavku svého neustoupili a když vláda důsledně trvala na svém stanovisku, převzala zřízení vyšší průmyslové školy slezská Matice osvěty lidové. Po dlouhém jednání vláda naší

republiky konečně zřízení s o u k r o m é v y š š í p r ů m y s l o v é a mistrovské školy s t r o j n i c k é v K a r v i n n é p o v o l i l a . Průmyslové ústavy otevřeny byly začátkem školního roku 1921 nákladem a ve správě slezské Matice osvěty lidové za pomoci města Karvinné. Hojná návštěva ústavů žáky z rodin slezských svědčí o velikém významu léto školy pro Těšínsko. Školy jsou podporovány státem a město Karvinná vystavělo pro ně nádhernou budovu. Školy mají nyní své samostatné dílny. Mistrovská škola strojnická vyslala již v roce 1923 první odchovance do životní praxe. Absolventi vyšší průmyslové školy půjdou do životní praxe příštím rokem. V přítomné době jedná Matice se státem o převzetí průmyslových škol českých v Karvinné do státní správy. Je naděje, že začátkem školního roku 1924/25 budou ústavy již ve státní správě. Dlužno poznamenati, že dosud ani jediná z velikých národních jednot neodvážila se zříditi svým nákladem vyšší průmyslové školy, jichž vydržování a zařízení vyžaduje velikých obětí. Průmyslové ústavy v Karvinné přinesou naší české věci na Těšínsku dobré ovoce. Č eské ob ecn é a m ěšťanské š k o lstv í na T ě šín sk u . Základem školství na Těšínsku bylo školství české. Školy zřizovány byly při farách a nesly název „farní škola". Přesná statistika českých škol známa je z roku 1831, kdy na Těšínsku, t. j. celém, před rozdělením, bylo 116 škol českých a 3 školy německé Polských škol tehdy vůbec nebylo Polština začala se zaváděti do škol na Těšínsku v r. 1834, kdy vedle 84 škol českých a 17 škol německých bylo 27 škol česko-polských. Čistě polské školy vyskytují se na Těšínsku teprve v r. 18H5, tedy v minulosti celkem nedávné. V tomto roce bylo na Těšínsku 45 škol českých, 17 německých a už 90 škol polských. Z toho nejlépe vidno, jak čeština byla všude zatlačována a podporována polština. Stalo se tak následkem nové rakouské ústavy, která znala na Těšínsku pouze Němce a vedle nich Poláky. Od r. 1860 začalo se již Těšínsko soustavně poněmčovat a popolšťovat. Polština zaváděna do škol, kostelů i úřadů. Popolštování napomáhal silně veliký příliv haličského dělnictva a polské inteligence do prů­ myslových středisk na Těšínsku, které v letech šedesátých počínaly svůj amerikánský rozvoj, čímž vysvětluje se také značný vzrůst škol polských. Roku 1874-75 měl fryštátský okres školní jen jednu německou školu, za to ale 14 českých, i utrakvistické a 24 polských škol. Okres těšínský měl 34 českých, 3 utrakvistické, 4 německé a 67 polských škol. Frýdek neměl žádné německé školy, ale 2 česko německé, které později po pádu města Frýdku do rukou německých přeměněny byly úplně na německé. Celé Těšínsko mělo v té době 48 škol českých, 2 česko-německé, 18 německých, 136 polských a 10 utrakvistických. Roku 1900-1901 bylo na Těšínsku 55 českých škol, 8 česko-německých, 21 německých, 3 utrakvistické, 143 polských a 7 polsko-německých. Roku 1910 bylo na Těšínsku českých veřejných škol 70, česko-německých 5, něme­ ckých 41, polských 154 a německo-polských 22. Českých občanských škol bylo na Těšínsku 6. V r. 1914 bylo na Těšínsku 78 českých obecných škol, z nichž značná část vedena byla ještě duchem utrakvistickým. Vedle toho bylo 7 obecných škol matičních. Všech žáků bylo 19.612, občanských škol bylo 7 s 2102 žáky. Střední školy 2 soukromé (matiční) s 320 žáky. Celkem navštěvovalo české školy na Těšínsku v r. 1914 21.944 žáků. Po rozdělení Těšínská nastala v organisaci českého školství úplná změna. V r. 1922-23 bylo na českém Těšínsku 150 českých škol s 596 třídami a 25.625 žáky. Občanských škol 19 se 128 třídami a 5568 žáky. V přítomné době má Těšínsko celkem přes 190 českých škol obecných, občanských, středních a průmyslových, které navštěvuje víc než 33.000 žáků a žákyň. Kromě těchto škol je na Těšínsku ještě řada škol hospodyňských, rodinných, živnostenskopokračovacích, 1 hospodářská škola v Českém Těšíně a 1 obchodní škola v Orlové. Po celou dobu svého trvání věnovala Matice osvěty lidové největší péči národnímu školství na Těšínsku. Její více než skrovné prostředky hmotné znemožňovaly v dobách mírových hojnější zřizování českých škol na důležitých místech. Široká česká veřejnost neznala národních potřeb Slezska a neznala takřka Slezska vůbec. Nebylo možno dovolati se podpory pro národní potřeby slezské ani u vůdčích činitelů národních, a bohužel ztráty, které jsme ve Slezsku a zvlášť na Těšínsku vinou naší národní lhostejností utrpěli, nedají se takřka ani odčiniti.

O této věci daly by se psáti celé kapitoly a z nich přesvědčil by se náš národ jak chybil, že o Slezsko nejevil žádného zájmu. Přes to podnikala Matice osvěty lidové vše možné, aby alespoň na nejdůležitějších bodech Těšínská zřídila české školy, kterých nebylo možno dosíci od tehdejších rak. úřadů. Za svého trvání zřídila školy v L azích , ve V olovci, V rb ici, Frýdku, RychvalděP o d lesí, v R ych vald ě na A lp ín ce, v B oh u m ín ě-n ád raží, v D ol. T o šo n o v icích u Těšína a po převratě: v H rčavě, H lu ch o v é, D o ln í a H orní L om n é, Z ávadě a v K oňské. Pro školy v Bohumíně-nádraží, ve Vrbici, ve Volovci u Těšína, v Dol. Tošonovicích, v Rychvaldě na Alpínce postavila svým nákladem školní budovy takřka bez krejcaru a byly doby, kdy hrozil jí exekuční prodej těchto školních budov pro nezaplacení dluhů na budovách váznoucích.! Ústřední matice školská pomáhala vydržováním učitelských sil na těchto školách a mimol to převzala i některé školní budovy do svého majetku. Přes veškeré snahy nepodařilo se však zříditi v Těšíně českou školu jedině proto, žel nebylo prostředků na zakoupení budovy a vydržování školy. Pozdější doby ukázaly nám jasně, jak těžké chyby jsme se dopustili, že nezřídili jsme české školy v Těšíně. Č esk é státn í š k o lstv í o b ecn é a ob čan sk é na T ě šín sk u . Po rozdělení Těšínská přikročila Matice osvěty lidové k usilovné organisaci českého školství v obcích okresu fryštátského a těšínského, v nichž před tím českých škol vůbec nebylo. Ano, byly sice v těchto obcich kdysi před lety české školy, ale školy tyto byly bud změněny na školy polské nebo německé. Z celé řady těchto obcí obrátilo se domorodé slezské obyvatelstvo na Matici se žádostí o zřízení českých škol. Z národnostních důvodů nebylo možno zřuovati školy veřejné a proto podniknuty kroky, aby v obcích těchto zřízeny byly české státní školy obecné a občanské. Český živel není na Těšínsku v menšině. Český živel je ve zdejším kraji živlem domo­ rodým a od pradávna v zemi usedlým. Proto nemůže býti mluveno o české menšině na Těšínsku a školy tyto nemohou býti považovány za školy menšinové. Péčí Matice osvěty lidové zřízeny byly od rozdělení Těšínská až po dnešní dobu české školy vydržované státem v následujících obcích : V politickém

okrese

fryštátském:

A lb rech tice, D ark ov, B oh u m ín -nád raží, Fryštát, K arvinná, S o v in ec, Karvinná na h ran icích , L ouky, P etro v ice, Ráj, Staré M ěsto, Ston ava, S u ch á H orní Šunychl, Z ávada. V politickém okrese česko-těšínskéin: B lu d ov ice D o ln í, B y střice, Guty, Chotěbuz, H rčava, H radiště, H rádek, Hluchová, Jab lu n k ov, K arpentná, K oň sk á, D o ln í L išn á , K om orní Lhota, D oln í Lom ná, Horní Lom ná, L yžb ice, M ilik ov, M istřo v ice, M osty u J a b lu n k o v a , N á v sí, N ěbory, Nýdek O ldřichovice, P ísek , R opice, Ř eka, Č eský T ěšín , T rlíěk o H orní, T řin ec, T řítěž, Tyra, V endryně, Žukov D o ln í a H orní. Zřízeno celkem 49 českých škol se 102 třídami a 25 pobočkami, které navštěvovány jsou 4350 dětmi ve státní správě. Pro české školy v Bohumíně-nádraží, Karvinné, Fryštátě, Českém Těšíně, Třinci, Jablunkově vybudovány byly nádherné školní budovy, které hlásají, že český živel v těchto pohraničních důležitých místech procitnul z dlouholetého spánku, do něhož byl vnucen zlobot bývalých rakouských germ anisatorů a polonisatorů. Nutno na tomto místě před celou českou veřejností žalovati na to, že převážná většina těchto státních škol je nevhodně umístěna, že nemá vlastních školních budov, čímž slibný vývoj těchto škol jest krajně ohrožen. Domorodý slezský lid přihlásil se ku svému národu a státu a je na povolaných činitelích vládních, aby mu pro jeho děti vybudovali řádné školy,

Kromě státních škol byly zřízeny veřejné školy české v následujících obcích na Těšínsku : V B o h u m ín ě -m ě stě , D o m b ro v é, N ě m e c k é L u ty n i, P o ls k é L u ty n i, R y c h v a ld ě , Pudlově, S k ře č o n i a v e ^ V ě řn o v ic íc h v okrese fryštátském ; v H n o in ík u , M o stech u C. Těšína, S ta n islo v ic íc h , Š u m b a r k u a v T řa n o v ic íc h v okrese česko-těšínském. O b č a n s k é školy. Nákladem Matice osvěty lidové zřízeny byly v dobách mírových české občanské školy v Lazích a v R atim o v ě . Po rozdělení Těšínská zřízeny byly na popud Matice osvěty lidové občanské školy: v B o h u m ín ě -n á d ra ž í, D o ln íc h B lu d o v ic íc h , ve F ry š tá tě , J a b lu n k o v ě , Německé L u ty n i, K a rv in n é , P r o s tř e d n í S u c h é , Č. T ě š ín ě a v T ř in c i.

Obecná škola v Dol. Tošonovicích. Založena a vydržována slezskou Matici osvěty lidové.

V přítomné době je na Těšínsku celkem 19 českých občanských škol jednak veřejných, jednak státních. , „. Každou nově zřízenou českou školu na Těsínsku podporovala Matice osvěty hdove pn zařizování, obstarávání místností a učebných pomůcek. S radostí prohlašujeme, že jsou již jen tři obce na Těšínsku, v nichž dosud české školy není, ale i v těchto budou v nejbližší době zřízeny. M ateřsk é šk o lstv í. Velmi důležitým faktorem v českém školství na Těšínsku je mateřské školství matiční. Zvlášť v průmyslových obcích, kde poměry národnostní jsoii^velice pestré, má matiční mateřské školství význam nejen po stránce národní, ale i sociální. České dělnictvo mělo veliký zájem na zřizování českých matičních škol na Těšínsku, poněvadž německo-židovské závody prů­ myslové zřizovaly matiční školy německé, aby v nich germanisovaly české děti již v nejútlejším věku. Slezská Matice osvěty lidové po všechna leta svojí činností snažila se, pokud to hmotné prostředky dovolovaly, zřizovati mateřské školy, aby v nich mohly býti české děti vychovávány pro vstup do českých škol obecných.

Od počátku své činnosti zřídila slezská Matice osvěty lidové ve své správě a vydržovala úplně české mateřské školy v následujících obcích: Na

Těšínsku: v politickém 1. M ichálkovice I., 2. , » II., 3. » III., 4. Polská O strava=Zárubek, 5. Polská O strava=Hladnov, 6. R advanice, 7. M uglinov I., 8. M uglinovíM exiko, 9. Ratim ov, 10. H eřm anice I., 11. H rušov I., 12. H rušov, kolonie Ida, 13. H eřm anice II., 14. Staré M ěsto u Frýdku 15. Staré H am ry, V 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 14. 45. 46.

politickém okrese O rlová na M iihsam ě Lazy, D om brová, O rlovásK opaniny, P etřv ald I., P etřv ald II., P etřv ald III., B ohum ínsnádraži, D ětm arovice, Porem ba, R ychvald u kostela, R ychvald na Podlesí, R ychvald na A lpínce, O rlová »Zim ný důl«, P ro střed n í Suchá, Z áb latí u Bohumína, V rbice u Bohum ína, K arvinná I., K arvinná II., K arvinná na hranicích, K arvinná Sovinec, Pudlov u Bohumína, Bohumínsm ěsto, Skřečoň u Bohum ína, Staré M ěsto u F ryštátu, D olní Suchá, F ry štát, N ěm ecká Lutyně, H orní Suchá, M arklcvice u F ryštátu, Polská Lutyně,

V politickém 47. Třinec, 48. Šumbark,

okrese frýdeckém: založena roku 1898 » » 1899 »> 1908 » » 1900 » » 1902 » >» 1902 » » 1903 » » 1909 »>• »> 1907 »> » 1900 » 1909 » » 1912 » » 1909 » 1910 » » 1911

fryštátském: založena roku 1902 » » 1903 » » 1905 » » 1908 » » 1908 » » 1909 » » 1910 » » 1909 » » 1909 » » 1909 » » 1909 » » 1911 » 1911 » » 1910 » 1910 » » 1910 » » 1911 » 1913 » 1921 » » 1923 » 1923 » 1920 » » 1920 » » 1921 » 1921 » » 1921 » » 1921 » » 1922 » » 1922 » » 1923 » » 1923 okrese těšínském: založena roku 1920 >» » 1921

49. 50. 51. 52. 53.

JablunkoV, Český T ěšín í., Český T ěšín II., Šibice u Čes. T ěšína, N ávsí u Jablunkova,

založena roku » » » » » » » »

1922 1923 1923 1923 1924

Na

Hlučínsku: 54. Petřkovice, založena roku 1921 55. Hlučín, » » 1921 Samostatné budovy vystavěny nebo zakoupeny byly pro m ateřské školy v Hrušově na Idě, Muglinově, Vrbici, Pudlově, Záblatí, Porembě, Heřmanicích, Starém Městě u Frýdku, Bohumíně-nádraží a v Hlučíně. Mateřské školy Matice osvěty lidové vychovaly za dobu svého trvání desetitisíce českých dětí a zachránily je před odnárodněním.

Činnost kulturní. Ihned při svém založení sledovala Matice cíl lidovýchovný. Národně málo uvědomělý lid na Těšínsku potřeboval výchovy. S jakým nadšením se na tomto poli pracovalo, o tom zmiňuje se ve svých vzpomínkách jeden ze zakladatelů Matice osvěty lidové pan Bedřich Šimeček, uveřejněných v této výroční zprávě. Výchova těšínského lidu vedena dvojím sm ěrem : P ř e d n á š k o u a k n i h o u . Národní buditelé na Těšínsku jezdívali po vesnicích a před­ náškou nebo zábavou burcovali lid z národní zaostalosti, připomínajíce mu zašlou slávu českého národa a budíce v něm lásku k české věci a statečnost v boji za práva národní. Jako mluvčí těšínských Čechů stala se Matice střediskem veškerého národního a kultur­ ního snažení na Těšínsku. V Matici soustřeďovaly se a dosud soustřeďují veškeré nitky českého národního a kulturního snažení, odtud vycházely a dosud vychází popudy a náměty na upevnění národních snah. V lůně Matice zrodila se myšlenka vydávání prvních českých novin na Těšínsku, jichž první číslo pod názvem „ T ě š í n s k é N o v i n y “ vyšlo 1. prosince 1894. 0 dvě léta později uvedena ve skutek nová myšlenka vydávání „ S l e z s k é h o k a l e n d á ř e " . Slezská Matice osvěty lidové stala se opravdovou ochránkyní utlačovaného češství^ na Těšínsku, rozhodným mluvčím těšínských Čechů a nejpevnější pohraniční stráží pro zabezpečení národních a státních zájmů republiky. Kulturní činnost slezské Matice osvěty lidové je velmi obsáhlá a není možno v kusé zprávě do všech podrobností vylíčiti práci, kterou na Těšínsku během svého 25-letého trvání vykonala a dosud pro dobro a upevnění českých a státních zájmů koná.

Přednášky. Za dobu svého trvání uspořádáno bylo Maticí tisíce přednášek vzdělávacích a lidovýchovných. ~ , ... V pohnutých dobách za rakouské vlády uspořádána byla Matici rada veřejných schůzi, na nichž jednáno bylo o akutních otázkách národnostních a školských. Mohutným dojmem působila zvláště maniřestační schůze v Orlové v r. 1911 pro zřízení II. české university v Brne, která vyzněla mohutným projevem celého Těšínská pro zřízení této vysoké školy. Kromě toho byla uspořádána celá řada přednášek universitních, na nichž přednášeli profesoři české techniky v Brně. Po rozdělení Těšínská se přednáškový ruch na Těšínsku značně rozvinul založením matičních odborů. Přednášky pronikly i do nejzapadlejších horských vesnic na Jablunkovsku. Lid velmi rád poslouchá přednášky a zvláště přednášky se světelnými obrazy s oblibou navštěvuje. Pro pořádání přednášek světelných má Matice k disposici projekční aparáty, které po celý rok jsou v činnosti. Počet absolvovaných přednášek každým rokem vzrůstá.

Kursy. Této části praktické lidovýchovy věnuje Matice osvěty lidové zvýšenou péči. Zájem pro pořádání kursů stoupá. Kursy jsou četně navštěvovány a těší se značné oblibě. Od počátku

svého trvání uspořádala slezská Matice osvěty lidové celkem 196 kursů. Z tohoto poctu připadá na kursy šití prádla a šatů, střihů a vaření 150, na kursy občanské výchovy, kursy jazyka českého a jiné 46. Kursy navštěvovalo přes 10.000 účastníků.

Knihovny. Veliký úkol lidovýchovný na Těšínsku mají knihovny. Péčí slezské Matice osvěty lidové zřízena byla při každém matičním odboru a tém ěř v každé obci na Těšínsku knihovna. Do konce roku 1923 zřízeno bylo Maticí 84 knihoven s 19.751 knihami. Z uvedeného počtu bylo 31 knihoven zveřejněno. Dobrá česká kniha vykonala mezi slezským lidem pravé divý. Zájem o knihy každým rokem vzrůstá. Knih se bohužel nedostává, takže žádosti, zasílané ústřednímu výboru o zřízení knihovny, musí dlouho ležeti nevyřízené.

Knihovny žákovské. Při každé škole, kterou Matice buď sama zřídila a vydržovala, nebo která péčí její byla zřízena, založena byla Maticí knihovna žákovská. Za dobu své působnosti až do konce r. 1923 založeno bylo Maticí 96 žákovských knihoven s 9711 knihami.

Divadlo. Důležitým výchovným činitelem je divadlo. To matiční odbory dobře ocenily a také na tomto poli velmi úspěšně pracují. Do konce roku 1923 uspořádáno bylo matičními odbory celkem 3844 představení. Za rok 1923 sehráno bylo 258 ochotnických představení. Vlastní jeviště má 39 odborů v ceně 223 484 Kč. V r. 1924 zřízeny byly nákladem a péčí ústředního výboru slezské Matice osvěty lidové jeviště v těchto obcích na H lučínsku: v Kravařích, ve Velkých Hošticích, v Zábřehu, v Bolaticích, v Pišti a Hati, které mají veliký význam uvědomovací v tomto kraji.

Těšínský, slezský a moravský kalendář. Ještě před založením slezské Matice osvěty lidové vyšla z popudu národních buditelů na Těšínsku myšlenka dáti lidu na Těšínsku do rukou čtení, které by bylo po celý rok v rukou. Myšlenka tato se ujala a po náležité úvaze rozhodnuto vydávati pro slezský lid „Kalendář slezský". První ročník tohoto kalendáře vydán byl o sv. Václavu r. 1896 za redakce Bedřicha Šimečka, nynějšího presidenta krajského soudu v Uh. Hradišti, nadšeného národního pracovníka na Těšínsku. „Kalendář slezský* vydáván byl po deset let až do r. 1906, kdy další vydávání muselo býti jednak pro nedostatek prostředků, jednak pro nedostatečné porozumění obyvatelstva zastaveno. K dalšímu vydávání kalendáře došlo teprve v r. 1921, kdy po úřadě s národními činiteli na Těšínsku jednomyslně rozhodnuto vydávati pro těšínský lid kalendář s názvem „Těšínský kalendář", pro Hlučínsko „Moravský kalendáP a p ro ‘ ostatní Slezsko „Slezský kalendář1'. První ročník tohoto kalendáře byl přímo s nadšením uvítán, z čehož dalo se souditi, že kalendář pevně zakotví. Předpoklad tento se také splnil. Dosud vydány tři ročníky kalendáře nákladem desetitisícovým. Zájem o kalendář každým rokem stoupá, takže bylo nutno náklad pro rok 1925 zvýšiti. Kalendář rozšířen je také ve značné míře na Hlučínsku a vykonává úspěšně své národně-uvědomovací a výchovné poslání.

Loutkové divadlo. V matiční lidovýchovné činnosti má také loutkové divadlo veliký význam výchovný. Je určeno hlavně pro školní dítky, ale také i dospělí je rádi poslechnou. Pro tuto činnost pořídila slezská Matice osvěty lidové několik Alšových loutkových divadel, které úspěšně ve­ dením zdatných sil konají své poslání. Na Těšínsku má slezská Matice osvěty lidové loutková divadélka pro soudní okres těšínský a pro soudní okres jablunkovský. Na Hlučínsku pracují tři matiční loutková divadélka : v Petřkovicích pro okolní nejbližší obce, v Hlučíně a v Hati

pro nejbližší okolní obce. Ďo konce roku 1923 uspořádáno bylo celkem 529 představení. V r. 1923 uspořádáno 165 loutkových představení v 35 obcích.

KinematograSy. Rozvojem kinematografie stala se tato důležitým výchovným činitelem. Výdělečné kinopodniky nesledují ovšem přesně lidovýchovný cíl a tak se velmi často stává, že předvádějí se filmy, jichž účel je právě opačný. Aby stinná stránka kinematografie byla v nejvyšší míře omezena, provádějí příslušné úřady pečlivou censuru filmů. Také zadávání kinolicence pro podnik čistě výdělečný je značně omezeno a tyto propůjčují se povětšině korporacím sledu­ jícím cíle lidovýchovné. Tím způsobem propůjčena byla také slezské Matici osvěty lidové licence p ro k o č o v n é k i n o . Vlídným porozuměním úřadů rozšířena byla oblast kočovného kina slezské Matice osvěty lidové na celé Slezsko. Kočovné kino slezské Matice osvěty lidové

Obecná škola v Rychvaldě na Alpínce. Založena a vystavěna slezskou Maticí osvěty lidově.

projíždí celým Slezskem a Hlučínskem a seznamuje obyvatelstvo s uměním kinematografie a vhodnými filmy uvědomuje a vzdělává slezský lid. Krom? kočovného kina propůjčena byla kinolicence odboru v T ř i n c i , B o h u m í n ě - n á d r a ž í , S u m b a r k u , R a d v a n i c í c h , K a r v i n n é a P e t ř k o v i c íjc h na Hlučínsku. Kočovné kino slezské Matice osvěty lidové vykazuje za r. 1923 141 představení pro dospělé a 43 pro školní mládež, celkem 184 představení. Odbory uspořádaly 185 představení pro dospělé a 19 představení pro školní mládež. Celkem 204. Všech kinopředstavení uspořádáno bylo v r. 1923 388. Od počátku činnosti celkem 823 představení.

Koncertů a akademii uspořádáno bylo v r. 1923 v 26 obcích 42. Od počátku činnosti slezské Matice osvěty lidové celkem 347 koncertů a akademií.

Národních slavností uspořádáno bylo v r. 1923 odbory 71 v 49 obcích. Od počátku činnosti Matice osvěty lidové celkem 425 tiár. slavností. Před převratem pořádány byly ústředním výborem na Slezské

Ostravě mohutné národní slavnosti pod názvem „ S l e z s k ý d e n “, jichž zúčastňovalo se až padesát tisíc slezských Cechů.

Programových večírků, besídek, plesů a tanečních zábav uspořádáno bylo odbory celkem 181 v 61 obcích. Od počátku činnosti celkem 771. Vánočních nadílek celkem 315.

Různé. Funkci místní osvětové komise vykonává 65 matičních odborů. Ostatní odbory mají své zástupce v místní osvětové komisi.

Socíální péče.

Slezská Matice osvěty lidové věnovala po celou dobu svého trvání sociální péči na Těšínsku obzvláštní pozornost. Ze zvláštních fondů slezskými příznivci založených udělovány byly podpory slezským studujícím na středních a vysokých školách. Na středních ústavech Maticí na Těšínsku založených byla převážná část nemajetných žáků osvobozena od placení školného a poplatků. Pro nemajetné žactvo kupovány byly na středních školách školní knihy a jiné potřeby za veliké obnosy. Na českých školách obecných a občanských na Těšínsku byla vždy a zvláště v krajích průmyslových většina žactva z rodin dělnických a tudíž nemajetných. Matice obstarávala v dobách předválečných vánoční nadílky na těchto školách, šatila a obouvala chudé děti a sirotky, poskytovala jim školní knihy a na mnohých místech zřídila též polévkové ústavy. Rozsáhiá síť matičních odborů vykonala v místech své působnosti obrovský kus sociální práce, neboť pomáhala nejen chudým dětem českým, ale též i trpícím českým rodinám v dobách nejtěžších. A právě v posledních letech poděleno bylo tisíce a tisíce českých dělnických dětí na nově zřízených českých školách na Těšínsku školními potřebami a knihami, protože hospodářská tíseň jejich rodičů nedovolovala jim zakoupiti potřebné školní pomůcky. Veliký počet mateřských škol zřízených Maticí osvěty lidové svědčí o veliké práci matiční činnosti na poli sociální péče. Desetitisíce dětí vyšlo z mateřských škol matičních a z 90°/„ byly to dětí českých dělníků, o něž se Matice pečlivě starala v dobách veliké nouze mezi dělnictvem na Těšínsku, vyssávaným cizáckým kapitálem. Matice osvěty lidové dávala nemajetným dětem šatstvo, obuv i potraviny, pomáhala i jiným v nouzi trpícím Čechům, dávala to, co mohla a jistě slezská veřejnost uzná její práci i na tomto poli. V dobách válečných spolupracovalo s Maticí České srdce pro Slezsko, které převz převážnou část úkolů sociální péče ve Slezsku. Veliká matiční organisace podporovala vždy a v každém místě šlechetné snahy Českého srdce. Dnes působí již celá řada nově vytvořených sociálních korporací ve Slezsku, které zdárně vykonávají dílo lidskosti mezi českým lidem slezským, který nikdy neoplýval statky vezdejšími. Český lid slezský má sice svoji vlast osvobozenou, ale moc hospodářská v jeho vlasti je v rukou cizáckých držitelů. Doufejme, že * i po této stránce dožije se lepší budoucnosti.

Národně-polítícká činnost. Za dob rakouských omezila se Matice osvěty lidové pouze na činnost školskou a národně uvědomovací. Styků se státními úřady neměla tehdy vůbec. Nedostávala tehdy ani na svoje školské podniky žádné podpory ze státních prostředků, kdežto dnes dostávají různé kulturní a sociální korporace jinonárodní krásné subvence od československé republiky a za to ji nenávidí. Jaký to rozdíl. Neměla žádných důvěrníků ve státních úřadech, protože tyto úřady obsazeny byly na svých vůdčích místech zuřivými germanisátory a byl-li někde na vedoucím místě český úředník, pak bál se udržovati styky s takovou „podezřelou11 Maticí a dal-li některý z nich menší příspěvek na národní účely, pak stokrát zapřísahal Matici, aby jeho jméno nikdy a nikde neuveřejňovala. A bylo i jinde u státních úřadů dosti českých úředníků, kteří prostě zapřeli svůj rod a mnohdy Matici ve své byrokratické horlivosti šikanovali tak, že tím způsobem byly i škody národní. Mnozí z nich jsou dnes na význačných místech, ohánějí se národními hesly a jsou prý věrnými republikány.

<

_/-°V—% r>\ °y“T / /

/

-*&»** C&Cthičov

/

. J fc x s lz á

Svoboda.

A* V

° •

*’'

„a Sť^ó n ío v /cc

„/

R a fic e

i«Aaý |

% V.M oltj& :e

tn - \

\

(y — "

s*o£t,c*

/

/

%i££

\ ÉW ^T

V

\ °^ V

uíif ^

'v.\ « %.

o sv é fc -----------------------------------------/ fid o v é .

o &uj/ovice

/~

/ \y

CAaí^pky A XDr^/inci

o _ ,, tL/ol.JJ4f9
a

A 'p

U o^ c*

\\ / „

_

O d b o r y z a ío x o d r. 4 9 *& d o r.

®

O d é o -ru

.

/

^

/

OK ^

^3

. „_-r

(

9a a rk noiííce

o,

^

\

X opyj& lv*

'v.

^ n io s o n c h J J io h u T n in

A

,

.

y

Z a ío x o d 7* S Ó 9 3 ctor- /91& .

J!Ufo\»ice v JfriJrovfC f .o/**•.

J V fu c írx

J

£ J

A JKwf*' ^

\

r & a n is a c G .

\ \

^

'" • v

O

„g

KfnBAtc*

*4

”

/

i

( / '* • ') áSU -

**•

r\

^/ nuqCtriovi * */ - *ýMj^§y0fcf * 0

i a* ^

\.

r T o t& íyn l

/

~

S@*jí*ov>ce

K

A ro vá -

^

® o VOr ,; « f ® , ;* & o o d N \ift

íhO<^ r )

(•£

g a * r> W A r * olw _v^

/fc ^ a a

I

•

^&er20V jýfmbkrf, C

t i

)

'

A <

J r J k o v /c e

J

• Jfe3-*osec~/*^i-sSe' . < o

i í

J íc n o v á

i)ct #

y

A

- f g W f ^ c e \^ O fb n cb tce jfc.B fcatov/ce

\

v— ;

d a r h o ^ n á jJ

JP

ttíW J u c ií

/~\ t^L°^ouíC (S) v^j ( ^ / / M c la r ic e r ^ p ^ i ^ \

•

fo íc a

>/« /

H or D a ty ly n e O

&■ **rjjtvi< *

^ v /n e c

« ® , ‘ r ^ ^ n r ------->

V

/ '- 'i

JB . • • o / .* z S fa d a y ^ ^ J f& n á / /ritw n á 1

/ j

)

i

Mq2. 'ňíudpric^. g o J /. » ^/,'c'A o z i r ^ i z5T"il'U‘:> , . . • CĚoEtiv* ! z-' O Jm u /a w o /

O

^

^

^

„© , ^ - * n r — s w > a ^ w ,«\ ' \ ift (Sfc 'fo t ^-S í t^vtolimoi^^ ^vinOV (§ ř/ /% > ^ - D tyíyn é

/**

\

í;

o

/

í

)

ao/íot-sc (g)

* ' ” eC

K & in g á • J° fca a

v

JP

Ho F j v c í Í

t-°»

*

fr č íc e

y r s°*o,ec S « * M í

Z řr^ T ^

S . I®

/

, /

1i

Gf " w

;

X o & t o y v V * ' '} o„ C?5 Testri/

H o jg o m w h v ic e D o l. QH .Z u * o < r % / .Q fta rn o v tc e J tfa le

' j% j^ / ■X S ^„ok/cW *

®»

0

i „ - ' /oMokce Jó^onon-]J^ 0 * 0 «L J »Z " ^ uvoJf \ >s Jfaítce. ^ r io íď -c č - ' " K tlo p o h ^

°q> ' I J r tn o ^ i ^ y e m a r ic *

l.o

, '

^ Ú y str*

T VA "‘

y

° _ -^ oV ari 0 Hor. ( J^ÁoifiaJfom o _ I J ín í forte* *

(•)

jjf& to r ň e

\

V

/

\

° ^ iW

,

S fo ro K y ^

25,—.,------

JT o Z sA á jr aJ to n ± J

A

A

w/fěí>oru A

C

- f ř /j

X -#

™ WeC

fk

\ Jo

t

^

o^*í/, .

/*w , \

Ď o B ra j

l

ffu tn o

c~ -r~ > j

r 'C °

J r * ^ 2 íe ®

J .( ) f fs f 0

{

"s

? Í 1ňíuc'f>" e% - /l'< rAe

í.,

\^

)

Jh u tyf

—S^W ff/ueíorice \ _ Gfbrccbbce

•„

jw ,,c e

V

^

9

.

V-

y

J íc n á v a

\.__

( rfip tsfe '

« ^

m Hcf * A á\ « * /V— ' Z a rko ^n á jJ •

V -T isn #

i^-v

m \

•

\

S y U ie e O ío fiich o r.Ž *

\

‘7/ťaí,'7«

\

rO

•

« " ^ \_ _ _ _*

V
A

\

A

# ,

^

J T fu c k o l

"■ *'

f J

/flU '— ^

•

T

Ě

\

Š

r

M ';S

I j

7 j

O

/

^H ráekk

.

<

K X o ía fú k o

)• *

•

Mi&Aor *n á yy, ^

JG-OSncx

\

o

✓

O

^

% H or f o m n á

^

^ o č o n o rte * 2>I b m n a

í % rín c A T n i

A

;

V _

v “5

W J a ífu n ito r .** n f*

Teprve po převrate uplatnila se mohutná matiční organisace při různých státotvorných akcích, jako při vytvoření zemského Národního výboru pro Slezsko, zvlášť pak p n akci plebiscitní a nedávno při obecních volbách na Těšínsku. Tisíce a tisíce čelných clenu maticnich pracuje v intencích matičních v různých obecních, okresních a zemských funkcích pro zdárný vývoj našich národních a státních zájmů nejen na Těšínsku, ale také i na Hlučínsku a v ostatním Slezsku. Nebýti Matice osvěty lidové a její široce rozvětvené organisace, pak pochybujeme, ze by byly těšínské hranice zajištěny tak, jak v přítomné době zajištěny jsou. A z těchto hranic, které vytvořeny byly rukou neumělou a neznající svátých práv našeho národa a jeho slezské větve, neustoupí český lid slezský bohdá nikdy.

Matiční finance. Byly-li začátky Matice na poli organisačním obtížné, byly finance její naprosto nedostatečné. Aby mohla Matice splniti všechny úkoly, v jichž splnění se uvázala, k tomu bylo zapotřebí značného kapitálu. Ačkoliv po založení Matice bylo nadšení veliké, p n poskytovaní příspěvku značně ochablo, neboť celkový příjem za r. 1898 —1899 byl pouhých K 2104'80. Následující roky byly příjmy matiční ubohé. Tak r. 1910 vykazuje příjem K 616-80. A tak to jde az do r. 1909, kdy příjem zvýšil se na K 3024-28. Přesídlení ústředního výboru do Polské> p ^ ra v y mělo za následek i zvýšení příjmů. Tak r. 1909 vykazuje již na příjmech K 16.589'57. (Jd tohoto roku až do r. 1916 pohybuje se roční příjem mezi 2 0 -5 5 tisíci korunami. V r 1917 dostoupil příjem výše K 119.752-54, v r. 1918 stoupl na K 265.320’58, v r. 1919 na K 319.755 09 v r. 1920 na K 815.493-90, v r. 1921 na K 1,422.62109, v r. 1922 klesl opetne na K 916.836-62. Za rok 1923 činil příjem Kč 1,291.75570.

Vydání matiční. Vykonaná matiční práce značí se nejlépe a nejjasněji v číslicích jejího vydání. Za 25 let činnosti slezské Matice osvěty lidové vydáno bylo na: mateřské školy 1,053.116 33; na |k o ly střední: reál. gymnasium v Orlové Kč 242.98549, dívčí lyceum ve Sl. Ostravě Kc 164.15r22, ref. reál. gymnasium v Čes. Těšíně Kč 362.953‘20, na vyšší průmyslovou a mistrovskou školu strojnickou v Karvinné Kč 397.855-17. Úhrnem na střední školy Kč 1,167.841 "08 ; Nai obcans: e školy Kč 61.061-32; obecné školy 789.020-85. Lidová výchova vykazuje položku Kc 771.702-98, z toho na Těšínský kalendář Kč 337.171-91, knihovny Kč 142.618-73, přednášky Kc 120.036-88, divadelní a kinové podniky Kč 40.788-32, kursy Kč 21.123-35, loutková divadla Kc 18.803*04 čítárny Kč 14.238-60, výpravy dětí Kč 42.163-74. Na sociální péči dáno Kc 80.411 -99, na činnost nár.-hospodářskou Kč 91.819-36, na propagaci Kč 317.348-49. Celkem vydal úslř výbor slezske matice osvěty lidové na školství, národní, kulturní, sociální a hospodářské potřeby na lesinsku a na Hlučínsku Kč 4,332.322'40. Velmi úspěšně podporovaly snahy ústředního výboru matiční odbory. Práce, kterou odbory vykonaly a konají je úctyhodná a z a s lu h u j e plného uznání. Veliký kus práce vykonaly odborv zejména na poli sociální péče, k jejímuž provádění dává ústř. výbor popud. Nebude bez zajímavosti, uvedeme-li obnosy, jimiž odbory přispěly na potřeby školské, kulturní a sociální po dobu svého trvání, čímž plně vynikne práce, kterou veliká matiční organisace kona. Na školství mateřské věnovaly odbory Kč 406.506-99, na podporu školství obecneho, občanské 10 a středního Kč 225.810-44, na knihovny, přednášky a kursy Kč 217.875-85, na vanoctn nadílku a jinou sociální péči Kč 863.730 58. Obnosy tyto vyšší, poněvadž všechny odbory statistický dotaz nezodpověděly. Celkem vydaly odbory na uvedené potřeby Kc l,71o.y2o . Úhrnem s vydáním ústředního výboru dáno na potřeby školské, národní, kulturní a socia ni Kč 6,046.246-26. v. „ , , .. , . Uvážíme-li, že příjmy Matice plynou výhradně z darů, příspěvku a sbírek, je prače, kterou Matice během svého 25-letého trvání vykonala, obdivuhodná. S hrdostí doznáváme, ze výsledek matiční práce je činem lásky a obětavosti těch, kteří s lidem na Těšínsku a Hlučínsku cítí, a kteří si přejí, aby ten lid měl totéž co mají šťastnější jeho bratří v územích národnostně zabezpečených. j s o u

m

n o h e m

Zakončení.

Zakončujíce přehled vykonané práce za 25 let trvání Matice osvěty lidové, pokládáme za milou povinnost poděkovati vřele všem, kteří v této obrodné práci nám byli nápomocni.

Na prvém místě děkujeme m inisterstvu školství a národní osvěty za vzácnou podporu a vlídné porozumění našich snah, ministerstvu sociální péče, zemské správní komisi pro Slezsko, zemské správě politické v Opavě, ministerstvu zemědělství, českým poslaneckým klubům a zvláště poslancům našeho kraje, Svazu národních jednot a matic, zakládajícím členům slezské Matice osvěty lidové, Národní jednotě slezské, Mor.-slezské besedě, Českému srdci pro Slezsko, okresním správním komisím v Cechách, městům, obcím a všem těm tisícům, kteří buď hmotně nebo morálně práci naši podporovali. Bez jejich vzácné podpory, obětavosti a porozumění pro národní a kulturní potřeby Těšínská a Hlučínska nebylo by možno práci, kterou Matice vykonala, zdolati. Všem voláme srdečný dík a prosíme je, aby nám svou vzácnou přízeň i nadále zachovali. Z činnosti této je vidno, že ani po převratě a zřízením samostatného státu nepozbyly národní jednoty a Matice svého významu,^ ale že pole jejich činnosti se dnem ze dne ještě rozšiřuje. Nejsme ještě ani uvnitř ani zevně na tolik zabezpečeni, abychom s dobrým svědomím mohli složiti ruce v klín. Nejbližší doby mohou nás v tom důkladně přesvědčiti a proto jest naší povinností státi v každé divili na stráži. Stráž na Těšínsku je připravena! *

*

*

Ceslté reálné gymnasium v orlové. (Z jeho historie). Jan fařabáč, ředitel stát. reál. gymnasia a starosta města Orlové.

Již od roku 1905 volalo se na Těšínsku po zřízení české střední školy. Vláda rakouská zůstávala však hluchá k volání českého obyvatelstva na Těšínsku, odpírala mu důsledně tuto samozřejmou kulturní potřebu a tak pro 130.000 Čechů na Těšínsku nebylo po dlouhou dobu jediné střední školy. Národnostní poměry na Těšínsku byly velmi spletité a palčivé proto, že zde narážely na sebe zájmy tří národností, obývajících Těšínsko, totiž Čechů, Poláků a Němců. Vláda ovšem Němce a Poláky favorisovala, kdežto přirozený rozvoj českého živlu všemi pro­ středky brzdila a proto zřízení každé nové české školy potkávalo se s velikými obtížemi. Na otázky kulturní a školské nepohlíželo se jako na kulturní záležitosti, nýbrž činilo se z nich politicum. Stoupající národní uvědomění domorodého lidu slezského vynutilo si však časem zřízení celé řady českých škol (mateřských, obecných i občanských), z nichž většina byla zřízena zprvu jako školy soukromé M a t i c í o s v ě t y l i d o v é p r o T ě š í n s k o . Tato národní a kulturní instituce postavila se v čelo našeho národního snažení, dala mu pevnou orgauisaci^ a získala si zejména o rozvoj českého školství na Těšínsku zásluh nehynoucích. Zasáhla všude tam svépomocnou akcí, kde nebylo možno donutiti stát ku konání povinností. Vyvrcholením tohoto národního a kulturního snažení před válkou bylo zřízení č e s k é h o s o u k r o m é h o r e á l . g y m n a s i a v Or l o v é . Jeho zřízení nedalo se již déle odkládati, když se ukázalo, že i Poláci rozhodli se zříditi polské reálné gymnasium a to v samém centru českého života kulturního a národního v Orlové. Bylo zrejmo, že zde jde o promyšlený postup polonisační, který ze známých příčin byl úřady dřívější monarchie podporován. Bylo potřebí rychle jednati. A tu se rozhodla Matice osvěty lidové pro Těšínsko ve Slezské Ostravě požádati, se zárukou Ústřední Matice školské v Praze, o povolení k otevření soukromého reálného gymnasia v Orlové. Vláda povolení nemohla odepříti, poněvadž povolila Polákům zřízení polského reálného gymnasia, a tak byla p o č á t k e m š k o l n í h o r o k u 1909/10 otevřena I. třída nového ústavu. Zápis do I. třídy ukázal, jak ústav byl nutným. Bylo přijato 60 žáků, takže bylo potřebí zříditi pobočku. Ředitelem ústavu byl ustanoven pan Antonín Landsfeld, profesor gymnasia v Těšíně, který spravoval ústav až do ledna 1919. Ústav neměl z počátku samostatné budovy a byl umístěn v prvním roce v provisorních místuosteeh v nynější obecné škole na Kopaninách, která tehdy měla jenom přízemí, ve druhém roce pak opět v provisorní budově měšťanské školy v Orlové. Na jaře v roce 1911 přikročila vydržovatelka ústavu Matice osvěty lidové k stavbě samostatné budovy, které ústav nezbytně potřeboval. K tomu účelu zakoupen pozemek (bývalé Javorkovice) uprostřed Orlové na vhodném místě a do podzimu postavena první polovice budovy, aby mohly býti umístěny aspoň nižší třídy a sbírky. Dlužno připomenouti, že při zahájení stavby gymnasia v Orlové disponovala Matice osvěty lidové hotovým jm ěním K 800—,

siovv osm set korun, kdežto účet za stavbu a zařízení gymnasia vyžadal si nákladu 160 tisíc korun. Břemeno výstavby gymnasia orlovského hrozilo tehdy Matici osvěty lidové finanční katastrofo*). Druhá část budovy měla býti postavena později. Pro nepříznivé poměry válečné byla však přístavba provedena až po válce. Počátkem školního roku 1911/12 počalo se tedy vyučovati ve vlastní budově. Tím a pak rozšiřováním ústavu a zvětšováním profesorského sboru náklad na vydržování ústavu neobyčejně vzrostl takže dosavadní vydržovatelka ústavu Matice osvěty lidové nebyla s to při svých skrovných finančních prostředcích ústav sama dále vydržovati. Proto byla požádána Ú s t ř e d n í ma t i c e š k o l s k á v. P r a z e , aby převzala náklad na udržování ústavu. Ústřední matice školská tak učinila a převzala od 1. července 1911 osobní náklad na ústav, později pak od 1. ledna 1914 i věcný náklad.

Ústav utěšeně rostl a rozvíjel se a měl každého roku 2 i 3 pobočky. Válka však za­ sáhla ve vývoj orlovského reálného gymnasia velmi rušivě. Válečná persekuce, která těžce

České státní ref. reálné gymnasium v Orlové.

dolehla na všechen český veřejný život na Těšínsku, nešetřila našich kulturních institucí ani našeho školství a postihla nejen jednotlivce ze sboru profesorského a z řad žactva, nýbrž také ústav jako celek. Na jaře v roce 1915 byli žáci nejvyšší tehdy třídy ústavu IV. udáni pro čtení a rozšiřování ruských velezrádných letáků a vyšetřováni z velezrady. Byli pozatýkáni, vězněni a souzeni vojenskými soudy, internováni a z trestu posíláni na frontu. Ústavu odňato právo veřejnosti, které dosud měl, ba hrozilo nebezpečí, že bude zavřen úplně. Na ústav dele­ gováni profesoři z jiných ústavů státních, před nimiž se žáci museli podrobiti po prázdninách nové zkoušce. Sbor profesorský ztenčen, někteří jeho členové odstraněni a povoláni k vojenské službě anebo internováni, takže ústav pak po celou dobu války zápasil s velikým nedostatkem sil učitelských. Úplnému zavření se sice podařilo zabrániti, avšak právo veřejnosti nebylo ústavu uděleno (teprve v roce 1917 pro 4 nižší třídy), žáci vyšších tříd museli se podrobovati zkouškám na jiných veřejných ústavech. Teprve po převratu nastal pro ústav obrat a doba nového rozvoje. Sbor se návratem svých členů z válečné služby rozmnožil a doplnil, čsl. ministerstvo školství a nár. osvěty pak

udělilo^ těžce zkoušenému ústavu opet právo veřejnosti pro všechny třídy se zpětnou platností od 1. července 1915 a právo konati m aturitní zkoušky. Ihned po převratu podnikla také vydržovatelka ústavu Ústřední matice školská u vlády republiky čsl. potřebné kroky, aby ústav byl z e s t á t n ě n , což se stalo d n e m l . z á ř í 1919 výnosem min. školství a nár. osvěty ze dne 11.-VIII. 1919, čís. 12106. Poněvadž po převratu počal také počet žactva na ústavu rapidně stoupati, nestačila pro potřeby ústavu^ naprosto dosavadní budova, vystavěna Maticí osvěty lidové, a muselo býti sáhnuto opětně k nouzovému umístění dvou tříd v budově polské obecné školy v Orlové, která se nachází na blízku budovy gymnasijní, ve škol. roce 1920/21 a 1921/22. Když pak byl spor o Těšínsko definitivně zlikvidován, bylo konečně vyhověno žádostem o dostavbu neúplné budovy gymnasijní a tak přikročil stát na podzim roku 1921 k přístavbě budovy, která pak byla dokončena v roce 1922 a počátkem škol. roku 1922/28 odevzdána svému účelu. Od této doby bylo možno umístiti řádně všechny třídy, byl opatřen potřebný počet místností pro sbírky, laboratoře, fysikální posluchárnu a všechny jiné nutné místnosti. Zbývá dosud provésti stavbu tělocvičny, k níž má dojiti v letošním roce. Pak bude teprve reálné gymnasium v Orlové úplně a řádně vybudováno a bude, pokud se místností týče, vyhovovati potřebám a požadavkům na ně kladeným. Těžké poměry pro ústav nastaly také v době tak zv. „plebiscitu", kdy na Těšínsku rozpoutal se vášnivý zápas o příslušnost této země. V těch dobách, kdy byli jsme nuceni takřka všichni bojovad a chrániti nejen svých práv na Těšínsko, nýbrž mnohdy i své existence a osobní bezpečnosti, byla mysl profesorstva i žactva našeho ústavu neustále v horečném napětí a obavách o osud našeho Těšínská. A tu je přirozené, že vyučování bylo rušeno častými vlivy zvenčí a nemělo toho klidu, jehož je k zdárnému jeho průběhu potřebí. Než zlikvidováním otázky těšínské i to přestalo a od té doby má ústav opět všechny podmínky, aby mohl plniti své národní a kulturní poslání, jež mu jeho založením a umístěním bylo dáno. Rozvoj ústavu možno sledovati v následujícím přehledu počtu žactva v jednotlivých letech od založení ústavu až po dnešní dobu: Na českém reálném gymnasiu v Orlové studovalo na konci školního roku: 1909— 10 1910— 11 1911— 12 1912-13 1913— 14 1914— 15 1915— 16 1916— 17

60

105

150

203

242

240

217

1917

217

18 1918— 19 1919— 20 1920-21

1921 -22 1922— 23

1923-24

261 321 359 358 367 397 407 1 Je zvláštní náhodou, že v letošním jubilejním roce Matice osvěty lidové pro Těšínsko i české reálné gymnasium v Orlové má své jubileum. 15. září 1924 bude tomu 15 l e t , co byl ústav založen a otevřen. Jeho založením bylo v době předválečné korunováno úsilí Matice osvěty lidové o kulturní a národní zabezpečení českého obyvatelstva na Těšínsku, v něm byl zároveň zbudován pomník, který bude povždy hlásati, že český lid nešetřil žádných obětí, aby vybudoval i za nejnepříznivějších poměrů své školství a dal svým mladým generacím všechny podmínky kulturního rozvoje a tím i národního posílení. Profesorský sbor snažil se vždy, aby naši slezskou mládež na tomto ústavě vychovával v duchu našich národních ideálů i za těch nejtěžších dob, kdy se na Těšínsku všem českým lidem dýchalo a žilo velmi těžce. A myslím a doufám pevně, že naděje, které byly při založení ústavu v jeho kulturní a národní poslání kladeny, nebudou zklamány. Ústav vyslal již několik desítek svých abiturientů do života, z nichž část studuje dále na vysokých školách, jiní pak si zvolili ihned po maturitní zkoušce své životní povolání většinou doma na Těšínsku. Ti pak jsou si dobře vědomi národních a kulturních povinností, jimiž jsou našemu kraji a našemu lidu povinni. Jejich řady budou rok od roku vzrůstati a tím se budou zvětšovati též řady dobrých a uvědomělých pracovníků kulturních^ a národních a ukáže se zajisté již v nedaleké budoucnosti, že ústav orlovský své poslání, jež mu bylo při jeho založení dáno do vínku, splnil a plní k prospěchu českého Těšínská. 1

*

*

*

Dívčí lyceum a reformní reálné gymnasium ve Slezské oslravé. (V zn ik a vývoj). ]. Šváb, ředitel stát. dívčího ref. reál. gymnasia ve Slezské Oslravé.

V 2. polovině XIX. stol. byly jen 2 české vyšší dívčí školy, obě v Praze: Vyšší dívčí škola hlavního města Prahy založená r. 1863 a dívčí gymnasium založené r. 1890 spolkem „Minerva11. Studovati na nich mohly ovšem jen dívky bydlící v Praze a nejbližším okolí a zámožné dívky ze vzdálenějšího venkova. Počátkem XX. stol. vznikají dívčí střední školy již také mimo Prahu: šestitřídní lyceum bylo založeno r. 1901 v Brně („Vesna"), r. 1903 v Čes. Budějovicích, r. 1906 v Chrudimi, r. 1907 v Hradci Králové, Plzni a Jičíně, v r. 1908 na Vinohradech, r. 1909 v Praze VII., r. 1910 na Smíchově, dívčí gymnasium kongregace Školských sester na Vinohradech 1905, Střední škola dívčí akademie ve Val. Meziříčí 1907 a v Brně 1908, dívčí reál. gymnasium v Pardubicích 1910. Ženské

České státní dívčí ref. reálné gymnasium ve Slezské Oslravé.

učitelské ústavy byly založeny: v Praze 1866, v Brně 1872, v vPraze klášterní u sv. Anny 1877, v Kutné Hoře klášterní 1891, v Chrudimi klášterní 1894, v Olomouci-Repčíně klášterní 1899, v Plzni 1900, ve Val. Meziříčí 1903, v Čes. Budějovicích klášterní u nejsv. Svátosti 1903 a u sv. Josefa 1904, v Přerově 1907. Dívky ze Slezska a ze severových. Moravy měly nejblíže od r. 1901 na lyceum v Brně (,,Vesna“), od r. 1907 na Střední školu dívčí akademie ve Val. Meziříčí, od r. 1899 do r. 1903 na klášterní učit. ústav v Olomouci-Řepčíně, od r. 1903 na učit. ústav ve Val. Meziříčí. Studium na ústavech v cizích městech vyžadovalo značného nákladu a mohly si ho dopřáti jen dívky zámožnější. Povážlivé bylo, že četné dívky hledaly vyšší vzdělání na ústavech s tendencí náboženskou a v klášterech. Situace se poněkud zlepšila, když koncem prvního desítiletí našeho století byly dívkám pootevřeny brány mužských středních škol (nikoli ještě učit. ústavů). Byly jen pootevřeny, neboť byl přijímán jen velmi obmezený počet dívek, a ty nebyly přijaty za řádné žákyně, nýbrž jen za privatistky, jež

sice směly seděti ve škole, ale neměly býti tázány a teprve na konci roku, později na konci každého pololetí konaly nikoli snadnou zkoušku. Dívky z Těšínská a severových. Moravy mohly nyní studovati a studovaly na obou mužských středních školách v Mor. Ostravě. V našem lidnatém kraji to nestačilo. Bylo třeba umožniti všem, i nejchudším, nadaným dívkám studium na střední škole, a tak zcela přirozeně došlo, k čemu dojiti musilo — k založení s a m o s t a t n é d í v č í s t ř e d n í š k o l y pro celý širý kraj po obou stranách Ostravice. Iniciativy se uchopila M a t i c e o s v ě t y l i d o v é p r o T ě š í n s k o . Dne 25. června 1910 podala školním úřadům žádost, aby jí bylo dovoleno ve Slezské Ostravě zříditi 6 - 1 ř í d n í d í v č í l y c e u m . Zemská školní rada slezská žádosti vyhověla výn. ze dne 5. prosince 1910, čís. 1-876/2, dovolila, aby ředitel učit. ústavu Fr. V. Autrata lyceum spravoval, propůjčila lyceu místnosti v budově učit. ústavu a dovolila, aby používalo učebných pomůcek tohoto ústavu. Matice osvěty lidové založila pro financování ústavu zvláštní l y c e j n í s p o l e k „ Vl a s t a " , v jehož čele byli od 14. dubna 1911 paní Ema Zikmundová (starostka), prof. Alfred V. Václavek (jednatel) a paní M. Foltysová (pokladní). Rozhodnuto, aby ve škol. r. 1911-12 byly otevřeny I. a IV. tř. lycejní, sestaven první učitelský sbor, při přijímacích zkouškách před prázdninami a po prázdninách bylo přijato do I. tř. 24, do IV. tř. 30, celkem 54 žákyň, 19. září 1911 slavnostně zahájen první školní rok, 20. září zahájeno pravidelné vyučování. Zdálo se, že existence a klidný vývoj školy jsou zabezpečeny. Jak byli překvapeni všichni, kdož se o školu starali, když vláda — přes příznivou zprávu zem. insp. dra Wrzala — odepřela uděliti ji právo veřejnosti! Bylo třeba rázného zakročení, aby neslýchaná křivda byla odčiněna. Od té doby právo veřejnosti bylo škole udíleno bez potíží, ale vláda i zem. škol. rada čím dále tím bezohledněji projevovaly české škole svou nepřízeň. Vláda nedávala subvencí (r. 1910 založené ně­ mecké lyceum v Opavě dostávalo vydatnou podporu), zemská škol. rada brzdila vývoj školy, odpírajíc svolení k pravidelnému každoročnímu otvírání I. třídy, ba rok co rok vypovídala lyceum z budovy učit. ústavu vidouc, že ústav neumírá, jak patrně očekávala, nýbrž naopak rok od roku se těší větší návštěvě. Že ústav z budovy učit. ústavu nevyhostila, o to si získali zásluhu zejména starostka „Vlasty“ paní Ema Zikmundová a pan posl. Poppe. Ústavu ovšem nešlo k duhu ani’ stálé střídání učitelů a za války také správců. Počátkem škol. roku 1919-20 přejala Matice osvěty lidové veškerou správu lycea; zat. ředitelem lycea zvolen ústředním výborem Matice prof. učit. ústavu Alfred V. Václavek. Současně, počátkem škol. roku 1919-20, se svolením ministerstev veř. prací, financí a školství přestěhovalo se lyceum do budovy býv. konviktu učit. ústavu a profesorský sbor byl převzat do státní správy. Matici osvěty lidové zbyl tíživý v ě c n ý nák'ad na školu. Schůze rodičů žákyň, kterou svolal prof. sbor a která se konala 19. května 1920, usnesla se na resoluci, ve které žádala jednak úplné zestátnění ústavu, jednak přeměnu dívčího lycea^ve vyšší dívčí reformní reálné gymnasium. Resoluce byla zaslána všem českým poslancům a senátorům. Posl. Sladký a sen. dr. Witt se soudruhy podali již v červnu 1920 v příslušných parlamentních sborech návrh ve smyslu resoluce. Rozumí se, že i Matice osvěty lidové usilovala, aby stát sňal s jejích beder věcný náklad, čili aby ústav převzal úplně do své správy. Podle osnov ref. reál. gymnasijních vyučovalo se v V. tř. již ve škol. r. 1920-21 se zat. svo­ lením zem. škol. rady; p o s t u p n á p ř e m ě n a c e l é h o ú s t a v u v d í v č í r ef . r e á l . g y m ­ n a s i u m byla schválena rozhodnutím ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 15. června 1921 čís. 35.501/1920. D n e m 1. l e d n a 1922 převzal stát konečně také věcný náklad (výn. min. škol. a nár. osv. ze dne 6. srpna 1921 čís. 72409/21), čímž byl ú s t a v ú p l n ě z e s t á t n ě n . Matice osvěty lidové postoupila státu učebné pomůcky bez náhrady, vnitřní zařízení za náhradu kupní ceny. Dnem 1. ledna 1922 ujal se správy ústavu úplně zestátněného jako definitivní ředitel Jan Šváb, dříve profesor čes. gymnasia v Mor. Ostravě. Ř ed itelé (sp rá v ci) a u čitelé ústavu. Od založení ústavu do konce 1. pololetí škol. r. 1923-24 na ústavě působili 2 zat. ředitelé, 3 (4) zat. správci, 1 def. ředitel, 57 učitelů (učitelek,) povinných předmětů a 16 učitelů (učitelek) nepovinných předmětů, celkem 79 osob.

P očet žák yň od za lo žen í ú sta v u do k o n ce 1. p o lo letí 1923-24. (Malá číslice nahoře značí žákyně mimořádné, dole hospitantku)._________

K o n cem 1911/1211912/131

43

1

A

1

B

1342

1553

93s

731

761

48s

54

roku

1917/18 1916/17 1914/15 1 1915/16 ve t ř í d á c h IV. V. III. | IV. VI. 11. III. VI. I. II. IV. II. n i . f v . 30'30 ! 27 3921 301 44 47 42 32 25l 13 18 421 171 341| 422

1913/14

I. IV. 11. V. I. 24 30 26l 224 19

š k o 1.

K o n c e m škol. ro k u 1921/22 1920/21 1919/20 1918/19 ve t ř í d á c h ví. IV. n i II. Ht. IIV. I V. I. II. III. IV. V. I VI. l V. VL I. n . 111. I 521 28 22 41 15 32 33' 26 21 40 23 40 23* 31 39 33 231 331 17 ! 20

I.

36 '

1572

1901

1945

Koncem škol. roku 1922/23 ve t ř í d á c h VI. IV. III. II. 18 21 18 31 45

VII. 19

42

II. 39

I 651 1

Koncem 1. pololetí 1923/24 ve t ř í d á c h ví V. IV. III. 20 16 33 32

VII. V lil. 19 18

219

188

Ve škol. roce 1920-21 byly I.—IV. tř. lyc., V. tř. rrg., 1921-22 III. a IV. lve., I., II., V., VI. rrg., 1922-23 IV. lyc., I.—III., V.-VII. rrg., 1923-24 jsou všechny třídy rrg. ______ P o v o lá n í rod ičů žák yň v p rvn ích 5 letech .______ Obchodníci a živnostníci

29

Rolníci

Úředníci, učitelé (prof.) advokáti, lékaři a p.

6

79

Vojáci

Zřízenci a dělníci

Soukrom­ níci, neznámé povoláni

2

29

3

stejný pomě r byl i v letech následtíjících. Ve š kol. letech 1922-23 a L923-24: Vojáci

Zřízenci a dělníci

Soukrom­ níci, neznámé povolání

92

—

46

11

105

—

65

11

Rolníci

Úředníci, učitelé (prof.) advokáti, lékaři a p.

35

4

24

4

Obchodníci a živnostnici

Z k o u šk y d o sp ělo sti na ly ceu . 1913/14

1916/17

1918/19

u z n á n y s vyzna­ mená­ ním

všemi hlasy

5 20%

17 68"/o

většinou s vyzna­ m ená­ hlasů ním

3 12°/o

15 34%

všemi hlasy

18 41 ° /o

za

d o s p ě l é

většinou s vyzna­ m ená­ hlasů ním

11 25%

1919/20

7 25%

všemi hlasy

17 61%

většinou s vyzna­ m ená­ hlasů ním

4 14%

všemi hlasy

většinou hlasů

12 20 15 25-53% 42*56% 31-91%

X.ě*šina ab‘turientekv se věnovala učitelství, některé pokračovaly ve studiu na gymnasiu (VII. a VIII. tř.) v Mor. Ostravě (a snad i jinde) a po maturitě tu vykonané studovaly nebo studují na vysokych školách, některe se provdaly. au-í . Počínajíc letošním škol. rokem (1923-24) jest ústav úplným 8-třídním ref. reál. gymnasiem. Abiturientky mohou bez předběžných zkoušek vstupovati na všechny vysoké školy (na universitu techniku, vysokou školu obchodní, vysokou školu zemědělskou) jako řádné posluchačky. • •• u Us1fV dobře plni! ? plní.své P°sIání: poskytuje dívkám vyššího všeobecného vzdělání rozvíjí jejich soudnost, vychovává z nich ušlechtilé, národně uvědomělé ženy, připravuje je jak pro rodinný život, tak pro nejrozmanitější výdělečná povolání. Ústav tento jest jediným českým dívčím středním ústavem ve Slezsku a na Ostravsku.

*

*

*

ČesHé reformní reálné gymnasium v Ces. Téšlné. (Jeh o v zn ik a vývoj). Konst. P e t ř í k , ředitel českého stát. ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíne.

Po rozdělení Těšínská a města Těšína v červnu roku 1920 ukázala se v československé části j'ejich nesporná potřeba střední školy. Město Těšín mělo vždycky starou, dobrou školskou tradici dobré zavedené střední školy1), a ty rozdělením města zůstaly vesměs na polské straně. Bylo jasno’ ze je nutno už z ohledů státně-politických dosavadní tradici cizích škol utlumiti a náš venkov t. i’, okresní hejtmanství těšínské s 55 obcemi a 72.506 obyvateli odpoutati od středních škol na polské stranř, kam dosud naše mládež docházela, neboť jejich vedení a jejich duch naprosto nezaručoval výchovu naši mládeže v československé státní myšlence. Šlo o to, dáti Českému Těšínu střední školu domácí, o jejíž výhodu přišlo město po rozdělení úplně bez vlastní viny. Potřeba domácí střední školy byla tedy prokázána důvody státně-politickými, jednak také rozlohou kraje a počtem obyvatelstva ktere od nepaměti ma své tradiční politické, hospodářské, kulturní a společenské středisko v Těšině! Obyvatelstvo těšínského kraje kromě slabého procenta Němců (v okr. hejtm. těšínském 6-85°/ ) bylo v době rozdělení jakož i určitý čas před tim ve stavu zvláštní národnostní desorientace. Někdejší živel česky — a jeho ceskosti jsou dosud na venkově pamětníci2) — vlivem škol3) a kostela v době i v . v X L T,ě899ét«-7Vn Staré gym nas7 m evangelické, na němž byl svého času ředitelem známý slovenský buditel

J Kalinčák (1822-1871) a gymnasium katolické. R. 18o5 bylo na tomto katolickém gymnasiu 109 Němců 166 Čechů

44 Poláci, na evangelickem gymnasiu studovalo 57 Čechů, 47 Němců a 135 Poláků. Byl též v Těšíně německý’ veřejný ustav pro vzdělaní učitelek a soukrom é klášterní pedagogium a industriální škola sester Boromeiek dále aíumnát g ^ ™ 038111111 a realka> polské gymnasium, polské mužské pedagogium, šlechtický konvikt, evangelický 2) V Těšínském okrese byly české školy přes léta sedm desátá minulého století. V r. 1918 zmiňuje se polský zábor"6 polském "’ * Českých kancionalů; ostatně užíval českých kancionálů lid na Visle ještě rok po L éŠmS!i° \ r’ 18f 3,: . 17 něm eckých, 84 české, 27 sm íšených; v roce 1868: 219 německých, 40 i í t r l ' ’ a sm 'š,e.n ych. 117 něm .-polskych; v roce 1887: 50 českých, 5 něm.-českých, 7 něm.-polských a ostatní všechny něm ecké. Těšínský okres sám měl v roce 1S74-75 34 školy české, 3 utrakv., 4 německé a 67 polských.

půl století přijal v dialekte svém sice polský nátěr; přes to však uvnitř nevymanil se z kulturní souvislosti s českým západem, k němuž od nepaměti patřil a jehož byl součástí. Tento moment uplatnil se zřejmě za doby příprav plebiscitních, kdy slezský lid postavil se zřejmě na půdu naší republiky. Rozřešením těšínské otázky byl podstatně oslaben někdejší politický nátlak polský a ně­ mecký a „Šlonzáci“ počali se vráceti k českému celku tím, že přihlašovali se jednak při sčítání lidu za Čechy, jednak také posílali děti do českých škol, které na žádost obyvatelstva počaly zde býti zřizovány. O tomto rozvoji českého školství svědčí data: V roce 1919-1920, tedy ještě před rozhodnutím otázky těšínské, byly ve zdejším okresním hejtmanství 4 české školy veřejné a 1 soukromá a to všechny těsně na hranici českého okresu frýdeckého. Ve školním roce 1923-24 jest zde 12 českých obec. škol veřejných s 31 třídou, 34 obecné a 4 obč. školy státní s 57 třídami a celkem s 3767 žáky. Třeba, že tak spontánní ohlas, s nímž české školství nato se setkalo, a jeho mocný potomní rozvoj nemohl býti při rozdělení Těšínská v takové míře očekáván, přece znám byl zdejším pracov­ níkům, seskupeným v Matici osvěty lidové pro Těšínsko, celkový stav, který přímo volal po zřízení

Státní ref. reálné gymnasium v Českém Těšíně.

české střední školy v Českém Těšíně. Když pak v roce 1921 bylo zřejmo, že stát otevíraje své české reformní reálné gymnasium v Bohumíně, zřízení gymnasia v Českém Těšíně hodlá odložiti na dobu pozdější, přistoupila v poslední chvíli v prázdninách 1921 Matice osvěty lidové k činu sama a podala ministerstvu žádost za povolení ku zřízení na vlastní její náklad soukromého českého reálného gymnasia v Českém Těšíně. T a t o p r v n í ž á d o s t b y l a m i n i s t e r s t v e m š k o l s t v í a n á r o d n í o s v ě t y z a m í t n u t a (ministrem školství byl Dr. Šusta) a teprve nové žádosti ze dne 31. srpna 1921 bylo vyhověno, takže gymnasium počátkem září téhož roku přece mohlo býti otevřeno. Beze všech příprav a na rychlo proveden zápis a přihlásili se ihned do první třídy 72 žáci. A zvláštní hra osudu: první česká střední škola, která na této půdě hlásí se k svému právu, bezděky nalézá dočasný útulek v bývalém domě úhlavního a zapřisáhlého našeho národního škůdce — markýze G era! Jest nespornou zásluhou Matice osvěty lidové, že nezalekla se prvního a snad neočekávaného neúspěchu a plán svůj přece provedla energicky a bez průtahu; svědčí o prozíravosti jejich pracovníků, kteří správně nahlíželi, že každým odkladem oddaluje se zde zároveň možnost kulturní práce a stěžují se její podmínky. A jak naléhavá byla zde potřeba tohoto ústavu, nejlépe dosvědčuje potomní jeho rozvoj: ve školním roce zapsáni 173 žáci ve 2 třídách a 3 pobočkách, v roce 1923-24 jsou zde 392 žáci ve 3 třídách a 7 pobočkách (první třída má pobočky čtyři). Jest nutno při tom zdůrazniti, že tito žáci vesměs pocházejí z těšínského kraje a to část z města přímo a z přilehlých obcí, část dojíždí až z periferie okresu: ze Suché, Dobratic, Jablunkova a Mostů u Jablunkova.

Nemalý náklad na udržování gymnasia nesla Matice osvěty lidové po plná dvě léta ze svého a to jak náklad věcný (místnosti se zařízením a učebnými pomůckami), tak také náklad osobní. Jakmile však ústav nabyl rozsahu tak neočekávaného a dokumentoval jím pak eminentní svůj význam a důle­ žitost, ukázala se zcela zřejmě nutnost, aby gymnasium přešlo ze soukromé správy matiční do veřejné správy státní. Této povinnosti se vláda nikterak neuzavírala a tak bylo gymnasium dnem 1. z á ř í 1923 z e s t á t n ě n o . Tím nabyl ústav pro budoucnost pevné a bezpečné základny, aby mohl se věnovati úkolům, jež mu v tomto kraji byly vytknuty. A tyto úkoly, jejichž obtíže dosud podařilo se mu šťastně zdolati, jsou nemalé důležitosti. V Bezručově kraji, obydleném vrstvami drobného lidu, v dřívějších dobách kulturně opomíjeného, má tato střední škola vychovávati ze svěřeného sobě dorostu živel demokraticky uvědomělý a probudilý po stránce všeobecně-osvětové i státně-politické. Bude jeho povinností na hranici státu upevniti také zřejmou hranici kulturní. A tu uprostřed živlu hospodářsky slabého vzal si za úkol umožniti studium a vyšší vzděláni všem, kdož cítí jeho potřebu, bez rozdílu stavu a majetku. A jsou to především lidé drobní a nemajetní, jimž skýtá se zde možnost, aby mohli svým dětem popřáti vzdělání při nejmenších obětech finančních. Při ústavě byl zřízen spolek pro podporováni nemajetných studujících, jenž za krátkou dobu svého trvání dopracoval se potěšitelných výsledků. Opatřuje studentům knihy a školní potřeby, šatstvo, obuv, peněžité podpory a prázdninové zotaveni. S pomocí jednotlivců, soukromých a veřejných korporací vyslal v r. 1923 na prázdniny 96 studentů. A důkazem pozornosti, s níž setkaly se snahy ústavu v těšínském kraji u nejširší veřejnosti, jest podpora, jež schází se podpůrnému spolku ve formě příspěvků a subvencí a jež dosahuje ročně desítek tisíců. Zřízením gymnasia a jeho zajištěním položen byl základ kulturni práce ve prospěch dnešních i budoucích generací na Těšínsku. Tato práce bude se vyvíjeti klidně a blahodárně ve směrnicích, jež charakterisuji demokratickou myšlenku milého našeho státu. Strážné ohně před Těšínem, jež zmíraly před dvaceti lety beznadějně před zrakem básníkovým, oživly a bohdá vzplanou opět a napraví historickou křivdu. A to bylo snahovu těch, jejichž ušlechtilé práci a nezištné n á m a z e děkuje dnešní státní č e s k é gymnasium v Českém Těšíně za své zrození.

*

*

*

Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická řlalice osvěly lidové v Karvinné. (V zn ik a vývoj). Ing. Václav Ladislav, ředitel průmyslových škol v Karvinné.

Velké Těšínsko, kraj bohatý poklady přírodními, těžce neslo po plebiscitu ztrátu většího dílu svého hospodářského území a s ním i odborného školství v Bílsku. Nová hranice státu českoslo­ venského učinila ze srdce Těšínská naši nejvýchodnější hranici, nejvíce ohroženou, zbavenou kulturních ústavů, kde by synové zdejších horníků, dělníků a jiných mohli nabýti odborného vzdělání, jakožto nejlepší ochrany proti dnešním sociálním zápasům. Úporný boj nepřátel československého státu vedl se zejména o odtržení Karvinné od našeho státního území, neboť Karvinná stala se novým přirozeným střediskem uhelného kraje, rozhraničovaci komisí nám přiděleného. Obrat nastal když 28. srpna 1920 správu Karvinné převzala do svých rukou správni komise. |ejí směrodatní čeští činitelé seznali ihned nutnost započíti se vzděláním dítěte, jež české škole se odnárodňovalo. Rozhodli se podati jménem obce a zástupců karvinských Čechů žádost presidiu ministerské rady o provedení staveb škol obecných, občanských a zároveň o zřízení vyšší státní průmyslové školy pro odbory: strojnický, elektrotechnický, chemický a stavitelský vždy s při­ členěnou školou mistrovskou. Odborná škola měla býti těšínskému kraji náhradou za ztracenou školu v Bílsku, jejíž odcho­ vanci jsou většinou mistry na místních horních a hutních závodech a měla kromě toho poskytnouti odborně vyškolené pracovní síly národnosti české, které nemohou s velkými finančními obětmi stu dováti na jiných ústavech vzdálených.

když meziministerskou komisí 31. března a 1. dubna 1921 byla uznána nutnost a důležitost zřízení průmyslové školy strojnické v Karvinné, za podpory obce Karvinné a pomoci státu, odhodlalo se předsednictvo Matice osvěty lidové pro Těšínsko ve Slezské Ostravě postaviti se v čelo cele akce pro hájení kulturního rozkvětu těšínského lidu. ,x , , Houževnatému úsilí všech zúčastněných českých činitelů místních horních závodů a maticmch podařilo se v r. 1921 otevříti dnem 1. října četně navštívenou vyšší průmyslovou školu strojnickou v Karvinné a 17. října strojnickou školu mistrovskou. Vývoj ústavu byl na počátku brzděn nedostatkem učebných místností se zařízením vnitrním a pomůcek vyučovacích. Horní správa závodů Dr. Larische Monnicha povolila umístěni obou ústavu, vyšší školy i mistrovské, v klášterní škole u jámy Jindřich. Zde byly poskytnuty ustavu dve tridy bez vedlejších místností. Porady sboru konaly se v bytě ředitelove. Z tohoto provis°ria dostala škola výpověď ještě téhož roku před vánocemi na naléhaní klášterních sester, takže 9. ledna 1922 bylo nutno

Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická

v Karvinné.

ústavy přesídliti prozatímně do novostavby české dívčí občanské školy v Karvinné, kde se ještě pracovalo na dokončení budovy. Nábytkové zařízení propůjčeno obcí Karvinnou. Netrvalo však dlouho a 17. července 1922 byl ústav nucen učiniti opět místo rozšířeni dívčí občanské školy a přestěhovati se do rozestavené české chlapecké občanské školy, kde setrval az do 19 října 1923, maje tři ročníky otevřeny a to 1. a II. ročník mistrovské školy a II. ročník vyssi školy. Přičiněním ústředí Matice osvěty lidové a českých činitelů karvinských podařilo se pohnouti vládu ku poskytnutí finanční podpory ústavu. Stalo se tak od 1. srpna 1922 udělenou statni subvenci, na nejnaléhavější potřeby vyučovací, udržovací a částečné zařízení školních dílen ve sklepních mlst" ^ ch občanské chlapecké školy. Otevřeni I. ročníku vyšší školy v roce 1922 nebylo ministerstvem skolstvi a národní osvěty povoleno z důvodů nedostatku učitelských sil a učeben, coz bylo veřejnosti na TeSmSkM e z S le pPracOTaíi)’čeští činitelé v Karvinné usilovně na zajištění vlastních ubikací pro ústav, jakožto na nejnaléhavější toho času potřebu jeho zdárného vývoje. Úsilí bylo korunováno zdárným výsíedkem když na dotaz ministerstva ze dne 15. listopadu 1922 mohla obec Karvinna pnkroč.t, ku zajištění vlastního pozemku pro stavbu průmyslové školy a zhotoveni ,d|;ta“ 17. ledna předložil starostenský úřad města Karvinné ministerstvu školství a národní osvěty ku

M

schválení. 1. května 1923 započalo se se stavbou vlastní budovy průmyslové školy strojnické Matice osvěty lidové v Karvinné nákladem obce a 18. října 1923 přesídlil ústav z občanské školy do vlastních pohodlných prostorných učeben se školními dílnami. Ministerstvo školství a národní osvěty uznávajíc účelnost umístěni průmyslové školy v Karvinné, poskytlo ústavu ve správním roce 1923 značné subvence na vnitřní zařízení učeben a kanceláří, jakož i na vybavení školních dílen potřebnými obrá­ běcími stroji, transmisemi a elektrickými pohony. V říjnu počalo ředitelství ústavu s úpravou vnitřního zařízení a zde dlužno oceniti i snahu a přičinění žáků ústavu, kteří v zájmu zmírnění finančních výloh obětavě přikládali ruku k dílu, na překonání obtíží stěhovacích i zařizovacích, aniž by prospěch vyučovací tím byl utrpěl. V programu r. 1924 jest doplněni vnitřních zařízení budovy a dílen, vybavení sbírek pomůckami vyučovacími a uspořádání vnitřní organisace celého provozu ústavu, aby stál na výši, v jaké by ho Těšínsko rádo vidělo. V roce 1924 jedná se o zestátnění tohoto ústavu matičního. Tím podán přehled usilovné práce školské za dva a jednu čtvrtinu roku pro kulturní rozkvět těšín­ ského lidu. Poslání vyšší a mistrovské průmyslové školy v Karvinné pro přítomnost i budoucnost jest trojí: má býti baštou vzdělání technického českého živlu na pohraničí naší republiky, má posíliti občanskou výchovou převážně dospělého žactva zdejši kraj, jehož národní uvědomění po celá desítiletí bylo potlačováno ku prospěchu cizáků a naznačovati žactvu lepší stránky hospodářského vývoje. Průmyslová škola v Karvinné má býti kulturním pramenem nejen pro mládež zdejšího pracovitého lidu, ale má poskytnouti i večerními odbornými kursy starším pracovníkům možnost, aby své vědo­ mosti v příslušném odvětví mohli dopíniti i rozšiřiti a zjednati si tak přehled ve svém oboru. Bez přiměřeného odborného vzdělání nelze v dnešní době dosáhnouti vhodného místa. Rovněž tak naskýtá se vhodná příležitost odborovým sdružením, vzdělávacím spolkům a pod. použiti vzdušných a pro­ storných místností průmyslové školy v Karvinné ku vzdělávacím přednáškám rázu všeobecného i odborného. Stačí předložití ředitelství ústavu žádost s naznačením žádaného programu, vše další se již zařídí. Mimo to mohou se pořádati kočovné přednášky odborné i vzdělávací v okolních obcích za přispění ministerstva školství a národní osvěty, ku kterým ředitelství ústavu na požádání vyšle potřebné odborníky a veškerým dotazům v záležitosti uspořádání takovýchto přednášek vyjde ochotně vstříc. V roce 1923 ukončil ústav druhý školní rok, z něhož vyšli první absolventi mistrovské ško strojnické, kteří valnou většinou dosáhli již v odborné praxi takových míst, jaká absolutorium mistrovské školy předpokládá. Absolvent mistrovské školy náležité průpravy a odborného vzdělání má nárok stati se samostatným živnostníkem, dílovedoucím v továrnách, topírnách, železničních dílnách, stroj­ vůdcem na drahách, montérem, předním dělníkem, samostatnou technickou silou v závodech s tech­ nickým zařízením a pod., nejsa vázán jen na místní poměry, má možnost při znalosti řeči uplatniti svoje schopnosti všude i za hranicemi. Vyšší škola strojnická poskytuje žákům všeobecné a odborné vzdělání teoretické i praktické, jakého potřebují i techničtí úředníci, správcové neb majitelé strojnických závodů nebo závodů se strojním zařízením, po případě určité kategorie státních zaměstnanců. Vyšší škola trvá čtyři roky a mistrovská dva roky. Potřebné informace na dotaz podá vždy zdarma ředitelství ústavu. %r

X

Fr. Onderka, Slezská Ostrava:

l činností z« roh 1923. Rok 1923 vyznačuje se dalším zdárným vývojem národní a kulturní práce na Těšínsku a přináší naší věci krásné výsledky v českém školství a v rozšíření matiční organisace na Těšínsku a Hlučínsku. V tomto jubilejním roce věnovala slezská Matice osvěty lidové největší pozornost prohloubení národního uvědomění v okrese fryštátském a těšínském a to zvlášť v obcích dosud málo národně uvědomělých. Rozšířením matiční organisace v četných obcích těchto obvodů dány byly českému živlu v obcích těch směrnice pro další vývoj našich národ­ ních a státních zájmů. Během roku 1923 založeno bylo na Těšínsku a Hlučínsku dalších 14 matičních odborů na přání místního českého občanstva, poněvadž v Matici vidí svého oprávněného zastánce a nestranného fedrovatele našich národních a státních zájmů. Nově založeny byly následující odbory:

Na T ě š í n s k u : politickém 1. Louky 2. Závada 3. Karvinná na Šolci V 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

politickém Dolní Lomná Písek Hrčava Horní Lomná Hradiště Koňská Ropice Tyra

okrese

č

okre dne „ „

se 24. 14. 30.

sko dne „ „

-tě 11. 18. 18.

*

„

* „ *

fryštátském: června 1923 října 1923 pros. 1923

šíns února února února 11. března 12. března 4. května 21. května 4. listop.

k é m: 11923 1923 1923 1923 1923 1923 1923 1923

M asarykovy školy v Č. Těšíně.

Na H l u č í n s k u : V p o l i t i c k é m o k r e s e h l u č í n s k é m : 1. Koblov dne 29. června 1923 2. Hať » 28. října 1923 3. Hlučín „ 17. pros. 1923 Koncem roku 1923 čítala matiční organisace; V politickém okrese frýdeckém : 32 odborů fryštátském : 37 „ „ „ „ čes.-těš.: 35 „ „' „ „ hlučínském : 4 „ Celkem 108 odborů Při této příležitosti možno se již zmíniti, že začátkem roku 1924 byly zřízeny další matiční odbory na Hlučínsku, a to: ve Velkých Hošticích, Kravařích, Štěpánkovicích, Bolaticích, Zábřehu a Antošovicích a to vesměs na výslovné přání místního obyvatelstva. Odbory na Hlučínsku sdružují ve svém středu t. zv. „moravské" obyvatelstvo ze všech vrstev, které přes

veškeroii nepřátelskou agitaci pracuje svorné s námi na utužení našich národních zájmů v tomto kraji. Hustá a dobře organisovaná síť matičních odborů na Těšínsku a na Hlučínsku je nej­ bezpečnější národní stráží na těšínských a hlučínských hranicích. Její drobná práce po venkově přináší nám hojné ovoce na poli uvědomovacím i kulturním. Matiční odbory stojí v každé obci v čele této národní činnosti, dávají popud ku zřizování nových českých škol, které všemožně podporují. Matiční odbory zastávají ve většině obcí funkce místních osvětových komisí, zakládají knihovny a čítárny, pořádají uvědomovací přednášky, divadelní představení a různé jiné kulturní akce. Odbory v českých obcích přejímají ochrany nad slabšími odbory v místech národně ohrožených a podporují se navzájem při různých ná­ rodních a kulturních podnicích. Tato mravenčí píle dobrých našich národních bojovníků přinesla nám dobré výsledky při prvních obecních volbách na Těšínsku, které zajistily nám ve všech obcích na Těšínsku vlivnou účast na obecním hospodářství. Doufejme, že v budoucnosti zvětší se počet českých zástupců v obecních správách zvlášť v oněch obcích, které záškodnictvím bývalých rakouských činitelů byly nám urvány. Jsme pyšni nad mohutným organisačním tělesem matičním, které nikdy ze svých těžce dobytých posic neustoupí a vyslovujeme veškerému členstvu v matičních odborech na Těšínsku a Hlučínsku dík za jeho neúmornou práci a jeho oběti přinesené na oltář naší slezské vlasti a na utužení našich státních zájmů. Činnost matičních odborů řízena byla v minulém roce obezřetnými okresními jednateli matičními, pracovníky to na slovo vzatými, kteří v přečetných schůzích okresních sborů matičních projednávali spolu se zástupci jednotlivých matičních odborů všechny důležité zá­ ležitosti, týkající se jejich kraje. Mohutný organisační aparát matiční veden byl ústředním výborem slezské Matice osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě, v jehož středu zasedají čelní národní pracovníci ze všech krajů Těšínská a Hlučínska, a to ze všech vrstev českého obyvatelstva. Rozsáhlá matiční agenda vedena byla předsednictvem za pomoci ústřední kanceláře matiční ve Slezské Ostravě a její odbočky v Českém Těšíně. O rozsáhlosti matiční agendy možno si učiniti představu z následujících dat o vykonan schůzích a vyřízené korespondenci: Předsednictvo Matice konalo v minulém roce celkem 39 schůzí, trvajících průměrně tři hodiny. V těchto schůzích bylo učiněno 1037 usnesení a návrhů pro ústřední výbor. Ústřední výbor konal 7 plenárních schůzí a učinil 1125 usnesení protokolovaných. Ústřední kancelář matiční vyřídila na základě těchto usnesení 21.423 presidiálních přípisů a rozeslala kromě toho přes 50.000 přípisů účtárenských, přípisů organisačních, letáků, tisko­ pisů atd. Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně vykazuje ve své agendě přes 5000 čísel. Číslice tyto dokazují nutnost řádně vybudovaných kanceláří, má-li býti rozsáhlá agenda matiční včas a řádně vyřízena. Č in n ost na p o li šk o lsk ém . 1 Střední školství. V r. 1923 vydržovala Matice plně svým nákladem č e s k é r e f . r e á l . g y m n a s i v Českém Těšíně. Ústav tento má velikou důležitost pro celý okres česko-těšínský, neboť v celém okrese není jiného středního ústavu vůbec. V okrese tomto působí již nyní veliký počet českých škol a proto bylo nutno zaříditi český střední ústav v Českém Těšíně, aby dorůstající mládeži z českých škol bylo umožněno vyšší vzdělání. Ústav ten vyvíjí se velice zdárně a má již ve svých počátcích při svých tři třídách celou řadu poboček. Začátkem škol. roku 1923-24 bylo na ústavě zapsáno 396 žáků vesměs z T ěšínská.. Gymnasium v Českém Těšíně vyžadovalo v minulém roce velikých nákladů zařizovacích, ja k vidno z pokladní zprávy, přes to ale obstaral ústřední výbor vše, co bylo potřebné k řádnému vývoji ústavu. Gymnasium bylo umístěno v najatých místnostech v budově býv. těšínské komory, které nevyhovují svému účelu a je povinností povolaných činitelů, aby v nejbližší době vystavěna byla pro ústav důstojná budova.

České gymnasium v Českém Těšíně bylo převzato začátkem školního roku 1923-24 do správy a nákladu státu na žádost Matice a tím budoucnost ústavu postavena na pevné základy. Slezská Matice osvěty lidové vydržovala v minulém roce další střední ústav a sice vyšší p r ů m y s l o v o u a m i s t r o v s k o u š k o l u s t r o j n i c k o u v K a r v i n n é . Rovněž i tento ústav, mající ohromný význam pro naši národní věc na Těšínsku, vyvíjel se za obezřetné správy školy s velikým zdarem, jak svědčí zvláštní stať o činnosti tohoto ústava za minulý rok. Odborný tento ústav vyžaduje na své zařízení a vydržování obrovského nákladu^ a je povinností naší sděliti veřejnosti, že obec Karvinná přispívala hojnou měrou na vydržování jeho a to zvlášť propůjčením místností, otopem, školním zařízením a jiným. Nej větší porozumění pro důležitost průmyslových škol karvinských projevilo ministerstvo školství a národní osvěty a zvlášť sekční šéf p. Pižl tím, že uděleny ústavům veliké subvence na zařízení dílen při ústavě, na zařízení učíren a přikázáním několika odborných profesorůinženýrů na ústavy. Město Karvinná a jeho správní komise vybudovala pro průmyslové školy karvinské nádhernou budovu, jejíž obrázek je v tomto spise. Školou touto posíleny byly naše posice nejen v Karvinné samé, ale též i na celém Těšínsku. Ústřední výbor zahájil přípravy pro převzetí průmyslových škol v Karvinné do státní správy a žádosti jeho bylo v tomto roce vyhověno. Od školního roku 1924-25 bude ústav již ústavem státním. České státní obecné a občanské školství na Těšínská. Největši národní chloubou naší jest č e s k é s t á t n í školství obecné a občanské na Těšínsku. Jeho rozvoj je přímo neočekávaný. Ještě ve školním roce 1922-23 bylo v politickém okrese fryštátském a těšínském celkem 39 škol státních s 96 třídami a s návštěvou 3055 dětí. Za­ čátkem školního roku 1923-24 bylo na Těšínsku již 49 škol se 102 třídami a 25 pobočkami, které navštěvovalo 4350 dětí. Přibylo tedy v roce 1923 nových 10 státních škol a počet dětí vzrostl o 1295 dětí. V roce 1923vzřízeny byly následující české státní šk o ly : občanská škola v D olních Bludovicích a v Č esk ém Těšíně. Obecné šk o ly : v politickém okrese fry štátsk ém : Závada (48 dětí), Ráj (20 dětí). V politickém okrese česko-těšínském : K o ň sk á (25), Ř ek a (31), R o p ic e (29), L yžbice (28), Písek (56), Hrádek (23), N ěbory (29), Tyra (30), M ilikov (32), N ávsí (56). Všechny tyto školy zřízeny byly po důkladných přípravách Matice, mnohé z meh byly delší dobu vůbec Maticí vydržovány než stát rozhodl o jejich převzetí. O zařízení postarala se rovněž Matice a obstarala pro tyto školy první učebné pomůcky a žákovské knihovny. v . . . . . t t u Všechny tyto školy umístěny jsou v prozatímních, povětšině nevyhovuiicich místnostech, které byly pronajaty buď v soukromých domech auebo též i v místnostech polských škol. Stav tento nedá se však dlouho držeti. Matice starala se dále o vyhledání vhodných pozemků pro s t a v b y sajnostatných školních budov pro české školy a zakoupila stavební pozemky v A lb rech ticích , Třinci, M istřovicich, Hrčavě, H radišti a v Horním Trlíčku. Dále zahájila jednání o koupi stavebních pozemků v Horní Lom né, D ol. B ludovicích, B ystřici, Loukách, Závadě, D ol. Lomné a v Petrovicích. Stavební pozemky v H rčavě a v Třinci postoupila čsl.^ eráru. Mimo to darovala ministerstvu školství a národní osvěty stavební pozemek pare. č. 1533-1 a 1533-2 v Hradišti na stavbu české školy. Pozemek tento byl Matici darován majiteli velkostatku Hradiště. Není jediné české školy v okrese fryštátském a těšínském a to zvlášť v místech ohrožených, kde by Matice nebyla přispěla české škole. Matice zakoupila za desetitisíce školní potřeby a učebné pomůcky pro nemajetné děti na následujících školách státních v C h o t ě buzi , n a S o v i n c i , Ho r . L o m n é , S t o n a v ě , K a r p e n t n é , Do l . L o m n é , H l u c h o v é , T ř a n o v i c í c h , H n o j n í k u , Z á v a d ě , K o ň s k é , N ý d k u , Lyz-

bi c i , O l d ř i c h o v i c í c h , N ě b o r e c h , V e n d r y n i , P í s k u , M i l i k o v ě , Ná­ v s í , H r á d k u , D o l . B l u d o v i c í c h , R o p i c i atd. Totéž učinila i pro školy na Hlucínsku : ve V ř e s i n ě , L u d g e ř o v i c í c h , K o b l o v ě , H l u č í ně, H a t i , O l d ř i š o v ě , Benešově, Antošovicích, Markvartovicích, Bělé a Zábřehu. Na mnohých školách platila nájemné z místností, někde přispěla majiteli budovy pří­ spěvkem na dostavbu, aby v dostavěné budově mohla býti česká škola umístěna. Takřka všem novým českým školám přiděleny žákovské knihovny. České státní obecné a občanské školy na Těšínsku nemají v převážné většině vlastních školních budov. Povětšině umístěny jsou v prozatímních místnostech v soukromých budovách a také v polských místních školách. Místnosti nevyhovují svému účelu a stav tento je pro budoucnost neudržitelný. Matice podnikala po celou dobu trvání těchto škol všechny možné kroky u vlády čsl. republiky, aby ji přiměla k výstavbě řádných školních budov. Každým rokem předloženy byly kompetentním ministerstvům rozklady, pojednávající o nutnosti výstavby školních budov pro školy zvlášť nevhodně umístěné. Nesčetné intervence zástupců matičních u vlády v Praze v záležitosti staveb školních budov měly prozatím bohužel jen skrovné výsledky. Kompetentní vládní činitelé poukazovali na nedostatek hmotných prostředků ve státním rozpočtu na stavbu menšinových škol v celé republice a proto tedy nebyly dosud stavební programy, tak jak je vláda sama stanovila, uskutečněny. Na Těšínsku přikročeno bylo ke stavbám školních budov v A l b r e c h t i c í c h , H r a d i š t i , H o r . T r l í č k u , T ř i n c i , J a b l u n k o v ě a v M o s t e c h u Jablunkova. Leč ani z těchto staveb nebyly dosud mnohé dokončeny. Pomocí matičních čelných činitelů v komunálních správách vystavěny byly nádherné moderní školní paláce pro státní obecné školy v B o h u m í n ě - n á d r a ž í , v K a r v i n n é , ve F r y š t á t ě a v Č e s k é m T ě š í n é, které byly pak dány státu za mírný peníz do vlastnictví. Připojujeme v tomto spise fotografie těchto škol, aby česká veřejnost poznala naše školní paláce na nejdůležitějších pohraničních posicích Těšínská. Jsou naší chloubou a pevnými baštami našeho národa a státu na těšínských hranicích. Uzavíráme stať o českém státním školství na Těšínsku a žalujeme české veřejnosti na svízelný stav ostatních českých státních škol na Těšínsku, které umístěny jsou velice bídně, následkem čehož je jejich další vývoj krajně ohrožen. Vykonali jsme vše, co bylo v naší moci, aby školy tyto byly řádně umístěny. Inter­ venovali jsme bezpočtukrát u vlády a upozorňovali jsme ji na nebezpečí, které těmto školám hrozí nebudou li pro ně vystavěny řádné školní budovy. Naše stížnosti přednesli jsme samému ministerskému předsedovi, který plně uznal oprávněnost naší žádosti, který zdůraznil důležitost těchto škol a přislíbil zařízení určité akce pro výstavbu budov pro tyto školy. Akce tato dosud je v přípravách a Ústřední matice školská je pověřena jejím provedením. Zříkáme se veškeré zodpovědnosti za škody, které českému státnímu školství na Těšínsku nevystavěním školních budov určitě vzejdou a poukazujeme na živelné roztrpčení českého lidu na Těšínsku, který ve starosti o další zdárnv vývoj českého školství na Těšínsku trpce žehrá proti všem vládním činitelům, kteří se dosud nepostarali o řádné školní budovy pro tyto školy. Český lid na Těšínsku zasluhuje, aby jeho hlas byl slyšán a náš důležitý kraj vyžaduje rovněž, uby jeho potřebám byl věnován patřičný zřetel. České státní školství na Těšínsku je krajně ohroženo . . . . Mateřské školství. Mateřské školství matiční vykazuje v roce 1923 další slibný rozvoj. Celá řada žádostí z různých obcí o zřízení nových mateřských škol svědčí o tom, že m ateřské školství matiční je oblíbeno a že má nemalý význam zvlášť v místech národnostně smíšených. Naprostý ne­ dostatek volných místností znemožnil otevření některých mateřských škol v loňském roce, přes to pátráme neustále po vhodných místnostech. V roce 1923 vydržovala slezská Matice osvěty lidové následující m ateřské šk o ly : V politickém okrese frýdeckém: 1. Hrušov — kolonie Ida 47 dětí 2. Heřmanice — kolonie jámy Terezie 48 „ 3. Staré Město u Frýdku 53 „

V politickém okrese fryštátském: 4. Vrbice u Bohumína 37 dětí 5. Záblatí u Bohumína 35 „ 6. Skřečoň u Bohumína 49 „ 7. Karvinná — jáma Jindřich 84 „ 8. Karvinná — na hranicích 77 „ 9. Karvinná — na Sovinci 28 „ 10. Fryštát 67 „ 11. Dolní Suchá 38 „ 12. Prostřední Suchá 35 „ 13. Horní Suchá — jáma Barbora 36 „ 14. Rychvald-Podlesí 45 „ 15. Staré Město u Fryštátu 26 „ 16. Německá Lutyně 45 „ 17. Marklovice u Fryštátu 41 „ 18. Polská Lutyně 42 „ politickém okrese česko-těšínském: 19. Šumbark v 32 dětí 20. Šibice u Českého Těšína 28 „ 21. Jablunkov 34 „ 22. Český Těšín 36 „ Na H l u č í n s k u : 23. Petřkovice — kolonie jámy Anselm 66 dětí 24. Hlučín 52 , Úhrnem 1081 dětí Mateřské školy matiční umístěny jsou částečně ve vlastních budovách, některé v pro­ najatých místnostech. Vlastní školní budovu mají m ateřské školy v Hlučíně, v Hrušově na Idě, v Heřmanicích, ve Starém Městě u Frýdku, ve Vrbici, v Záblatí u Bohum ína; mimo to propůjčila Matice svoje budovy v Pudlově u Bohumína a v Porembě pro mateřské školy, které byly svého času Maticí vydržovány a převzaty pak do správy obecní. Mateřské školy matiční navštěvovány jsou z převážné většiny dětmi dělnickými a jsou pravým dobrodiním pro jejich rodiče, zaměstnané na různých průmyslových závodech v kraji. Vydržování těchto mateřských škol vyžaduje nákladu několika set tisíc mimo příspěvků, které věnují místní matiční odbory na vánoční nadílky a učebné pomůcky pro tyto mateřské školy. Celá řada školených a spolehlivých učitelek stará se zpěvem, hrou a povídkami vychovati budoucí dorost pro naše české školy. Školy spravovány jsou mimo to pedag. správci z řad českého učitelstva. Děti lnou k m ateřským školám a mnohdy již v časných hodinách utíkají rodičům z domova do mateřské školy. Staly se i případy, že německé a polské děti navštěvující německou neb polskou mateřskou školu v místě, připojí se jednoduše ku svému kolegovi z české mateřské školy a jdou s ním do české školy bez vědomí rodičů, kteří byvše upozorněni českou učitelkou, odvádějí ovšem své dítě z české školy, ale s velikým nářkem dítěte, které nechce z české mateřské školy odejiti. Mateřské školství matiční prospívá a od jeho dalšího vývoje závisí také vývoj ostatního českého školství na Těšínsku. Sociální péče. Ruku v ruce se školskou a jinou národní činností Matice na Těšínsku a Hlučínsku po­ kračovala též matiční práce na poli sociální péče. Zemská ústředna pro péči o mládež ve Slezsku, České srdce pro Slezsko a ostatní okresní sbory sociální péče ve Slezsku vykonaly v r. 1923 veliký kus práce na poli sociální péče a slezská Matice osvěty lidové doplňovala je všude tam, kde toho bylo nejvýš potřebí. Udělovala stipendia slezským studujícím vna vysokých školách, osvobozovala hojně ne­ majetné žáky na svých středních školách v Českém Těšíně a v Karvinné; kupovala hojně

potřebné školní pomůcky a umožnila jim účast na různých odborných exkursích. Matiční odbory pomáhaly v místech středních škol matičních zřízením internátu a udělením hmotných podpor chudým žákům, návštěvujícím střední školy české na Těšínsku. Ústřední výbor slezské Matice osvěty lidové věnoval v roce 1923 desetitisíce na zakoupení učebných pomůcek pro chudé žáky na českých státních občanských a obecných školách na Těšínsku, zakoupil školní potřeby pro nemajetné žactvo na školách na Hlučínsku. Matiční odbory staraly se ve svých působištích o ošacení chudých dětí na místních školách českých a věnovaly, jak vidno z přiložené statistiky, přímo úžasné sumy na tento účel.

Státní občanské školy v Karvinné.

Nebýti veliké matiční organisace na Těšínsku, pak sotva našlo by se dostatek spolehlivých pracovníků pro ostatní sociální korporace, neboť matiční odbory a matiční pracovníci jsou zároveň v převážné většině míst pracovníky ve skupinách Českého srdce a v okresních sociál­ ních péčích. Celá organisace matičních mateřských škol náleží pod sociální péči. Matice starala se také o to, aby churavé nemajetné děti byly přijaty do různých léčebných ústavů a zotavoven na účet země neb obce. Matice žádala povolané činitele, rozhodující v zemské autonomní správě, aby pamatováno bylo v budoucnosti na vybudování zemského sirotčince a zemského útulku pro mládež stiženou plicním neduhem, neboť podobných zemských ústavů Slezsko vůbec nemá. Doufejme, že i v tomto směru odčiněny budou křivdy, páchané býv. zemským výborem slezským na české opuštěné a churavé české mládeži ve Slezsku. Národne-politkká činnost. Působnost slezské Matice osvěty lidové na tomto poli byla v roce 1923 zvlášť čilá a přinesla v mnohém našim národním a státním zájmům dobré ovoce, ale nikoliv takové, abychom mohli spokojeně založiti ruce v klín. Ještě dnes v šestém roce trvání našeho svo­ bodného státu nemáme ve státních a zemských úřadech slezských takový počet českého úřednictva, který by odpovídal početnosti českého živlu na Těšínsku a ve Slezsku vůbec. Zvlášt státní

finanční úřady na' Těšínsku obsazeny jsou dodnes z veliké většiny úřednictvem národnosti německé, které nemůže se ani s domorodým lidem slezským domluviti. Nejinak je tomu na četnických stanicích, v nichž je celá řada četníkň německé národnosti, neovládajících rovněž jazyka státního. Na železnicích a na poštovních úřadech se poměry v loňském roce zlepšily. Přírodními poklady bohaté Těšínsko je vysoce důležitým faktorem v hospodářském životě našeho státu a tu bohužel i dnes musíme konstatovati, že takřka veškeré veliké hospodářské hodnoty na Těšínsku jsou v rukou německých průmyslníků a cizáckých společností, které naší věci nebyly a nejsou nakloněny. Železářské podniky říšsko-německého příslušníka Dr. Alb. Hahna z Berlína, kamenouhelné doly známého germanisatora Hanse Wilczka ve Slezské Ostravě, chemické závody v Bohumíně, železárny a továrna na vagony ve Fryštátě, kamenouhelné doly Dr. Jana LarischeMonnicha v Karvinné jsou dodnes urputným i baštami germanisace skrytými sice, za to ale tím nebezpečnějšími středisky odporu a záště proti našemu národu a státu. Na závodech těchto zaměstnáno je úřednictvo německé, které stará se o to, aby náš národní vývoj v těchto místech byl poškozován co nejvíce. I zde pracovala Matice, aby obhájila naše národní a státní zájmy proti škůdcům otevře­ ným i zjevným. Jest ale povinností našich stát. úřadů, aby vývoji věci na těchto průmyslových závodech byla věnována největší pozornost. V roce 1923 byly vykonány první obecni volby na Těšínsku, jichž výsledkem můžeme býti prozatím spokojeni. Není obce na Těšínsku, ve které by nebyl zastoupen český živel svými spolehlivými zástupci ve správě obecní. A přece byly doby, kdy rakouští germanisatoři a poloxiisatoři prohlašovali, že na těšínském pohraničí vůbec Čechů není. Starobylé město Fryštát má dnes po staletích svého českého starostu, přes to, že před válkou se ve Fryštátě o Češích vůbec nemluvilo. Český Těšín a Jablunkov mají v novém obecním zastupitelstvu celé desítky českých členů. Třinec, bývalá bašta polského terorismu má rovněž českého starostu, a též vedení města Frýdku má ve svých rukou česká většina obecního zastupitelstva. A výsledky mohly býti ještě příznivější, kdyby nebylo v českém táboře politického tříštění a hašteření. Matiční organisace a její činitelé na celé oblasti Těšínská pracovali obětavě při obecních volbách na Těšínsku a docílili krásných výsledků. Jsme přesvědčeni, že ani volby do Národního shromáždění nenajdou nás nepřipraveny. Pozemková reforma na Těšínsku nepřinesla nám dosud toho, čeho nezbytně potřebujeme. Veliké latifundie Dr. J. Lari§che-Mónnicha jsou sice v záboru, ale k parcelaci jejich dosud nedošlo. Parcelováno bylo pouze několik menších velkostatků. Průtahy s parcelací Larischových velkostatků jsou velice podezřelé a my varujeme znovu povolané státní činitelé před jakoukoliv povolností s jejich strany. Zdárný vývoj našich věcí na Těšínsku vyžaduje bezodkladné převzetí těchto velkostatků do státní správy a jejich rozparcelování. V roce 1923 převzaty byly do státní správy statky bývalé těšínské komory, jejíž majitelem byl slezský markýz Gero, zločinný býv. rakouský arciv. Bedřich Habsburský. Doufáme, že mezinárodní soud haagský vynese pro nás příznivý výrok v této záležitosti. Slezská Matice osvěty lidové všímala si všeho, co souvisí s vývojem našeho národního života na Těšínsku a Hlučínsku. Nelze z vážných důvodů líčiti na tomto místě všechny její akce v tomto směru. Je potřebí další usilovné práce všech národních složek, aby Těšínsko a Hlučínsko bylo pevným pohraničním bodem proti nástrahám ze strany kterékoliv. Slezská Matice osvěty lidové soustřeďuje ve svých řadách státotvorné živly bez rozdílu politických stran, je v přítomné době nejmohutnější národní organisací ve zdejším kraji a zná důkladně svoje úkoly pro budoucnost. Český národ a český lid slezský může býti přesvědčen, že od vytčených svých cílů Matice neustoupí nikdy a že bude vždy věrnou strážkyní našich státních a národních zájmů jak na Těšínsku tak také na Hlučínsku a ve Slezsku vůbec.

*

*

*

ústřední výbor slezské Matice osvčiy lidové v roce 1023. Předsednictvo. S t a r o s t a : Dr. Ferd. Pele, notář a president zem. II. j e d n a t e l a f i n a n č n í r e f e r e n t : Eduard Suský, ředitel důchodenského úřadu města správní komise pro Slezsko ve Slez. Ostravě. Slezské Ostravy. I. n á m ě s t e k : Petr Pavlán, správce okresní ne­ P o k l a d n í k : Fr. Klimánek, hlavní pokladník mě­ mocenské pokladny ve Slezské Ostravě. II. n á m ě s t e k : Jan Sedlařik, velkostatkář v I{asta Slezské Ostravy. timově. 0 1e 11: Fr. Onderka. ředitel kanceláří slezské Ma­ I. j e d n a t e l : Alois Holeš, knihvedoucí kamenotice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. uhelných dolů Orlová—Lazy v Orlové. Členové ústředního výboru. Václav Cupák, tovární mistr v Bohumíně-nádraží. Marie Pasírbková, učitelka ve Vyšnich Lhotách Lud. Cholevová, žena zřízence policejního komi­ u Frýdku. sařství ve Fryštátě. Karel Petřík, ředitel ref. reál. gymnasia Matici Frant. Husička, vrchní revident košicko-bohuminské osvěty lidové (nyní státní) v Čes. Těšíně. dráhy v Dombrové. JUDr. Karel Říha, advokát v Bohům ně—městě. Josef Kačmařik, strojmk a předseda závodní rady Karel Smyczek, řidiči učitel české státní obecné koksovny jámy »Trojice« ve Slezské Ostravě. školy v Jablunkově. Boh. Klac, ředitel městských úřadu v Čes. Těšíně. Jiří Stadther, správce české obec. školy v Hnojníku. Ant. Krůta, vládni komisař města Karvinné. Ruá. Viáetič, strojník v Orlové. Jan Křistek, majitel realit v Lazích. Frant. Zelený, správce městské elektrárny ve Slez. Andělin Novák, okresní školní inspektor v Hlučíně. Ostravě. Kooptovaní členové ústředního výboru: Jaroslav Čížek, lesni správce ve Starém Městě u Josef Smiřák, vrchní mistr kamenouhelných dolň Fryštátu. v Michálkovicích. Pravoslav Machara, ředitel české státni občanské Jar. Zahradník, učitel závodní školy v Dombrové. školy v Třinci (nyní v Čes. Těšíně.) Poradci ve věcech školských: Antonín Klvaňa, okresní školní inspektor v Orlové. Valentin Valeček, inspektor státních škol ve Slezsku v Karvinné. Revisoři účtů: Robert Huvar, ředitel občanské školy ve Slezské Jos. Rychtářský, řeáitel berního úřadu ve Slezské Ostravě. Ostravě. Vlasta Kročková, žena nadučitele a člena zemské Robert Štěpán, báňský úředník v Orlové. správní komise pro Slezsko v Hrušově. Předsedové okresních sborů M atice osvěty lidové jako poradci ústředního výboru: Bedřich Štětina, ředitel české státní občanské školy Jaroslav Zahradník, učitel závodní školy v Dombro­ vé — předseda okresního sboru Matice osvěty v Bohumíně—nádraží — předseda okresnMo lidové pro Jablunkovsko. sboru Matice osvěty lidové pro Bohum.nsko. Jan Jařabáč, ředitel českého státního reál. gymna­ Jan Zaj c, nadučitel ve Frýdku — předseda okresn ho sboru Matice osvěty lidové pro Frýdecko. sia v Orlové — předseda okresního sboru Ma­ Dr. Alfred Václavek, profesor učitelského ústavu ve tice osvěty lidové pro Orlovsko. Slezské Ostravě — předseda okresního sboru Alois Holeš, knihvedoucí kamenouhelných dolů Or­ Matice osvěty lidové pro obvod slezskolová—Lazy v Dombrové — předseda okresního ostravský. sboru Matice osvěty lidové pro Fryštátsko. Boh. Klac, ředitel městských úřadů v Čes. Těšíně — Karel Hruška, řed. obč. školy v Kravařích — předse­ da okr. sboru Matice osvěty lidové pro severní předseda okresního sboru Matice osvěty lido­ část Hlučínska. vé pro obvod česko-těšínský.

r

41

Aí, Tesař, referent pro lidovou výchovu v Českém Těšíně:

Lidovýchovná činnost slezské Matice osvěty lidové za rok 1923.

Ke školské, organisační a buditelské práci slezské Matice osvěty lidové druží se čestně práce na poli lidové výchovy. I v tomto oboru byl v uplynulém roce vykonán veliký kus práce a její výsledky jsou zcela potěšitelné. K porozumění níže uvedených dat statistických nutno uvésti, že shrnuta je tu jen činnost Matice samé; činnost okresních sborů osvětových, pokud je vykonávána těmito sbory, resp. zvláštními sovětovými komisemi, v tomto přehledu zahrnuta není. Totéž platí o veřejných knihovnách. Data, která níže uvádíme, týkají se jen těch knihoven, které jsou majetkem odborů matičních a které jsou v jejich správě. Třebaže tedy obraz lidovýchovné činnosti na Těšínsku, který jen v hlavních rysech níže uvádíme, musel by k vůli úplnosti býti doplněn ještě zprávou o kulturní činnosti okresních sborů osvětových a jiných korporací, tož přece i z této hrstky dat statistických můžeme souditi, že osvětová práce na Těšínsku je velmi intensivní a že v tomto směru může se Těšínsko důstojně postaviti po bok jiným krajům, ba že v lecčems i nad jiné kraje vyniká. 1. K n i h o v n y . Skoro ve všech obcích na Těšínsku, zejména pak v obcích národnostně smíšených, položila základ k vybudování veřejných knihoven slezská Matice osvěty lidové. V 58 obcích na Těšínsku zastávají knihovny matičních odborů funkce knihoven veřejných, ve všech ostatních obcích až na malé výjimky položen byl darováním matičních knihoven pevný základ k vybudování knihoven obecních. V uplynulém roce založeny byly další veřejné knihovny matičních odborů: V p o l i t , o k r e s e f r y š t á t s k é m : Závada (50 svazků), Louky (118 svazků) a Marklovice (100 svazků). V p o l i t , o k r e s e t ě š í n s k é m : Hrčava (50 svazků), Komv Lhota (53 svazků), Dolní Lišná (54 svazků), Dol. Lomná (25 svazků), Hor. Lomná (50 svazků) a Sibice (42 svazků). N a H l u č í n s k u : Haf (30 svazků), Koblov a Hošťálkovice (knihovny přenosné). Na O p a v s k u : Bílovec (nemocniční knihovna o 40 svazcích). Činnost knihoven veřejných, pokud byly ve správě odborů Matice osvěty lidové, jeví se takto: Okr es frýdecký: Obec

ro tc i čtenářů

Dobrá lanovice |anovice-Bystrá Malenovice Muglinov Panské Nové Dvory Ratimov Řepiště Staré Město Vojkovice Žermanice

101 45 49 92 60 52 142 115 152 44 29

Okres fryštátský: 16 Albrechtice 83 Bohumín-město 259 Bohumín-nádraží 24 Darkov

Počet přečtených knih 1380 632 270 1077 1850 864 2630 1975 4056 300 267

234 1350 2113

96

n „ 0 bec

Počet čtenářů

50 Fryštát Něm. Lutyně-Zbytky 36 Něm. Lutyně - u Boh. 3 9 80 Lutyně Polská 27 Marklovice 62 Petrovice 86 Pudlov 28 Ráj Rychvald „Podlesí" 4 2 Rychvald „Alpínka“ 3 2 122 Skřečoň St. Město u Fryštátu 39 90 Suchá Horní 107 Suchá Prostřední 126 Suchá Dolní 50 Věřnovice 18 Vrbice 30 Závada

Počet přečtených knih

2510 972 232 594 568 585 1326 196 290 651 2571 439 573 2325 2494 300 190 178

( Ókr e s t ě š í n s k ý : Obec

Počet čtenářů

Počet přečtených knih

Obec

Bludovice Dolní 60 370 Lomná Horní Bystřice ve Sl. 60 350 Mistřovice Dobratice 66 1800 Mosty u Čes. Těšína Guty 19 76 Mosty u Jablunkova Hradiště 13 54 Nýdek Hrčava 12 27 Oldřichovice Hnojník 19 160 Šibice Chotěbuz 26 65 Šumbark Jablunkov 76 493 Tošonovice Dolní Karpentná 25 250 Trlíčko Horní Lhota Komorní 51 358 Třanovice Lišná Dolní 15 195 Třinec Lomná Dolní 12 68 Vendryně Úhrnný počet čtenářů 3117, úhrnný počet přečtených knih 45.543.

Počet čtenářů

20 23 26 26 31 26 28 63 30 29 36 35 40

Počet přečtených jknih

70 160 185 138 274 143 265 570 150 148 316 669 93

Bylo tudiž ve všech třech politických okresech v 58 obcích celkem 3117 čtenářů, kteří přečetli 45.543 knih. Oproti r. 1922 stoupl počet čtenářů o 479, knih přečteno bylo o 3782 více. Na Hlučínsku založená v listopadu knihovna v Hati vykazuje koncem roku 1923 5 čtenářů a 23 přečtených knih. Knihovny žákovské byly zřízeny Maticí osvěty lidové v těchto obcích: V p o l i t , o k r e s e f r y š t á t s k é m : Děttnarovice-Koukolná (30 svazků) a Staré Město (50 svazků). V p o l i t , o k r e s e t ě š í n s k é m : Šumbark (dopl. 20 svazky) a Nýdek (30 svazků). N a H l u č í n s k u : Benešov (50 svazků), Hošfálkovice (30 svazků) a Ludgeřovice (30 svazků). Pokládáme za milou povinnost vysloviti na tomto místě upřímný dik všem jednotlivcům a kor­ poracím, kteří darováním knih umožnili Matici osvěty lidové zakládání a rozšiřování veřejných i žákovských knihoven. Jsou to zejména: Moravsko-slezská beseda v Praze, Banka čsl. legií v Praze, Rud. Mizera, účetní cukrovaru v Čelechovicích na Hané, spisovatel O. Schiifer v Praze, poštmistr Sejnoha ve Vel. Popovicích, Jaroslav Mácha, rotmistr v Praze, Dr. Lad. Novák, soudce v Novém Bydžově, Dr. Ad. Vaněk, advokát v Příbore, učitel Zahradník v Orlové, prof. Dr. L. Dlouhý v Kyjově, Jos. Kotlář, nakladatel v Praze, Jos. Onderek, učitel v Sedlištích, Marie Hromádková v Horní Pečernici, Josef Výborný, tajemník ve Vodňanech a A. Malý v Pardubicích. Děkujíce znovu všem těmto dárcům prosíme, aby svoji přízeň ohroženému Těšínsku zachovali i napříště. 2. Č í t á r n y . Z prostředků matičmch vydržovány byly i v uplynulém roce veřejné čítárny v Rychvaldě na Alpínce a v Sibici u Českého Těšína. Kromě toho předplácela slezská Matice osvěty lidové jisté množství nepolitických časopisů a zasílala je odborům matičním v ohrožených obcích zdarma, aby mezi členstvem a nám nakloněným obyvatelstvem byly rozšiřovány. 3. P ř e d n á š k y . Přednáškový ruch byl i v uplynulém roce velmi čilý. Počet vykonaných přednášek je značně vyšší oproti roku 1922, ačkoliv po dobu volebních příprav byla přednášková činnost více než na měsíc přerušena. Poněvadž obecní volby byly na Těšínsku provedeny po prvé a projednávání volebního řádu do obcí padlo tehdy do doby sporů o Těšínsko, kdy veškeren zájem zdejšího lidu byl jedině k této otázce obrácen, bylo nutno takřKa v každé obci uspořádati informační přednášky o novém volebním řádě do obcí republiky československé, aby česky orientované obyvatelstvo bylo o celém průběhu volební akce náležitě poučeno. V roce 1923 byly uspořádány přednášky v těchto obcích:

a) Politický okres Frýdek: Dobrá 2, Hrušov 1, Janovice 17, Janovice-Bystré 4, Kunčice Malé 1, Lhoty Vyšní 5, Malenovice 4, Muglinov 8, Nošovice 3, Panské Nové Dvory 3, Radvanice 2, Raškovice 4, Ratimov 7, Řepiště 7, Sedliště 8, Slezská Ostrava 9, Slezská Ostrava-Zárubek 2, Šenov 2, Vojkovice 4, Žermanice 2. b) Politický okres Fryštát: Albrechtice 2, Bohumin-město 9, Darkov 10, Dombrová 8, Fryštát 3, Karvinná ?, Karvinná-Sovinec 4, Lazy 12, Louky 1, Lutyně Německá 3, Lutyně Německá-Zbytky 2, Lutyně Polská 4, Marklovice 1, Orlová 2, Orlová-Zimný důl 3, Petřvald 6, Poremba 18, Pudlov 11, Ráj 3 I. Rychvald-Podlesí 3, II. Rychvald 2, III. Rychvald-Alpínka 2, Skřečoň 3, Staré Město 4, Stonava 6, Suchá Horní 5, Suchá Prostř. 3, Suchá Dolní 2, Sunychl 3, Věřnovice 3, Vrbice 5, Záblatí 6, Závada 2.

Česká státní obecná škola v Chotěbuzi.

c) Politický okres Český T ěšin: Bludovice Dol. 12, Bystřice 3 Dobratice 5 Domasloyice Dolní 4, Guty 4, Hradiště 2, Hnojník 6, Hrčava 5, C h o tě b u z 2, Jablunkov 16 Lhota Komorní 1, Knňská 1 lišná Dolní 2 Lomná Dolní 2, Lomná Horní 3, Mistrovice 4, Mosty u Ces. Těšína 7, Nýdek 8, Oldřichovice 2, Ropice 2, Šibice 21, Šumbark 5, Těšín Český 14, Tošonovice Dolní 6, Trličko Horni 1, Třanovice 11, Třinec 3, Vendryně 3, Volovec 1. d) Politický okres Hlučín: Haf 1, Koblov 2, Petřkovice 3. Celkem tedy absolvováno bylo v okrese frýdeckém 86 přednášek v o k re s e fryštátském 153, v okrese těšínském 140 a na Hlučínsku 6. V celém o b v o d u působnosti slezske bylo uspořádáno 385 přednášek v 79 obcích, průměrné asi 5 přednášek v jedne obci. Oproti r. 1922 o 31 přednášek více. , 4. L i d o v ý c h o v n e k u r s y . S činností přednáškovou souvisí i lidovýchovné k u r s y . P o té to stránce vedly si matiční odborv velmi čile. Kursy občanské výchovy pořádaly odbory : Sibice (průměrná navšteva 60 osob) Hrčava (průměrná, návštěva 11 osob), Dombrová 6 kursů Udovýchovnych s P r M ™ r f t a 80 osob, Těšín Český 1 kurs lidovýchovny s prumernou návštěvou 42 osob, 1 kurs vedecko

výchovný s průměrnou návštěvou 45 osob, 1 kurs prázdninový pro děti, trvající 7 týdnů který navštěvovalo 100 dětí. Třinec 1 kurs občanské výchovy (průměrná návštěva 48 osob). Všeobecně-výchovných kursů pořádalo 6 odborů a navštěvovalo je 386 osob. ^ Kursvšití a střihů pořádal odbor: v Ratimově (počet účastníků 82), v Porembě (počet účast­ níku 42), v Repistich (počet účastníků 40), v Lazích (počet účastníků 31), ve Starém Městě u Frýdku (poč. úč. 24), v Záblatí (poč. úč. 20). Celkem 6 kursů šití prádla a střihů s návštěvou 239 osob. , x ,,Kurs, iazyka„ českého pořádal odbor: v Gutách (počet účastníků 10), Mosty u Jablunkova (poc. uč. 22), ve Skřečoni (počet úč. 8), v Hnojniku (počet úč. 16). Celkem 4 kursy jazyka českého s 56 účastníky. Kromě toho pořádal odbor v Petřkovicích na Hlučínsku kurs čtení a psaní s 30 účastníky odbor v Karvinné kurs vaření a šití s 68 účastníky a odbor v Porembě kurs tanečních hodin s 250 účastníky, Mosty u Jablunkova kurs pro železniční zřízence a kurs tanečních hodin. Mužský odbor Slezská Ostrava kurs esperantský. Účastníků 17. Vyučovalo se 2 hodiny týdně. Týž odbor zřídil večerní lidovou školu na Janské. Vyučováno čtyřikrát týdně po 2 hodiny. Posluchačů 40. Celkem uspořádáno bylo v 18 obcích 24 různých kursů, které navštěvovalo 1086 osob. 5. O c h o t n i c k é

divadlo.

•x-t ochotnických divadel, která ve zdejší oblasti mají stále ještě i cenu národně-buditelskou zvýšil se značně oproti roku 1922. Přibylo ochotníků a v četných obcích zřízena byla nákladem maticnich odboru nová jeviště. Ochotnické divadlo bylo občas spojováno s přednáškami a proslovy. V uplynulém roce byla uspořádána ochotnická divadla v těchto obcíc-h : u i ■al , ° wr .e s F r ý d e k : Dobrá 3, Heřmanice 2, Janovice 6, JanoviceBystra 6, Lhoty Vysni 4, Maleno více 4, Michálkovice 2, Muglinov 7, Nošovice 2, Panské Nové Dvory 4, Raškovice 4, Sedliště 3, Slezská Ostrava-Zárubek 3, Staré Město 4, Šenov 4, Voikovice 4 Zermanice 2. J ’ _ , t>) P o 1 i t i c k ý o k r e s F r y š t á t : Bohumín-město 3, Bohumín-nádraží 2, Pudlov 3 Darkov Dombrová 2, Fryštát 1, Karvinná 13, Karvinná-Sovinec 1, Lazy 1, Německá Lutyně 4 Lutyně Německá-Zbytky 2, Lutyně Polská 4, Orlová-Zimný důl 6, Petřvald 1, Petrovice 2, Poremba 6 I. Rychvald-Podlesí 4, II. Rychvald 5 III. Rychvald-Alpínka 1, Skřečoň 7, Staré Město 1, Stonava 2 Sucha Horní 5, Sucha Prostřední 5, Sunychl 3, Věřnovice 3, Vrbice 4, Záblatí 14, Závada 1. c) P o l i t i c k ý o k r e s T ě š í n Č e s k ý : Bludovice Dolní 3, Bystřice 3, Dobratice 3 pomaslovice Dolní 5, Guty 2, Hradiště 2, Chotěbuz 3, Jablunkov 12, Karpentná 1, Koňská 1 Lisna Dolní 1 Lomná Horní 1, Mistřovice 2, Nýdek 1, Oldřichovice 3, Šumbark 8, Těšín Český l ’ Trlicko Horní 4, Tnnec 3, Vendryně 6, Volovec 5. ’ d) P o l i t i c k ý o k r e s H l u č í n : Koblov 4, Petřkovice 5. Celkem tudíž uspořádáno bylo v roku 1923 v okrese frýdeckém 64 ochotnických divadel v okrese fryštátském 114 v okrese těšínském 70, na Hlučínsku 9 ; v celé oblasti působnosti slezské Matice osvěty lidové 257 divadelních představení v obcích. Oproti r. 1922 o 69 představení více. 6. J e v i š t ě .

Rozvoj ochotnického divadla na Těšínsku a Hlučínsku je velmi potěšitelný. Hlavní zásluhu ? rozvoj ochotnického divadelnictví mají matiční odbory, z nichž větší a starší odbory mají vlastní jeviště. Divadlo ma pro výchovu lidu veliký význam a proto také ústřední výbor slezské Matice osvěty lidové divadelnictví podporuje a stará se, aby zvláště v místech ohrožených měly odbory vlastni jeviste. Tuto akci provádí zvláště na Hlučínsku, kde nákladem slezské Matice osvěty lidové pořízeno jiz bylo a ještě bude několik jevišť. Vlastní jeviště mají tyto odbory: Bludovice Dolní gysn ce Darkov Dobra

cena » „ »

7.000 300 4.000 6-000

Kč „ „ ».

Dobratice Domaslovice Frýdek Fryštát

cena „

5.000 Kč 3.000 2.000 10.000 I

v

f f

oy > *# *o < í^

'•

/

O ía/riJou

’\

.-v

°

JČ n 4 vo s/‘k e

/ !rr C ň íeb id o v

*•* J

Svoboda.

^«y

^

o*” * '* g .

j f . >

i t ó

w -^ "

—

■■ --■-=»

|

__ „ . j w , V.

A

----------

Oluc6cl\^

ft& p á n .ko vic.a

^

q/

■.............. -

oX ^

\

C

Ovs.Hz

^

p. , / '

s tř e d n í

®

o 'V \« «

S^Q Íy zaíox&né_ a v j/c tá 30a(iá_i

A

* —

\

V o l J ie n a s o v ^

^

/

■

občanské. t

0 , **\

•

m a te r s k é *

J5&r"

JCo-tmice

\^

•

/

Parkovicc

ov

^

M °y,c I e

JC nboucc

*y

“* “—. Jfívčin. 3 Jtof,yé&v** j Q narŘ vO rtic* x S \ O . A® / Ar ‘. / *.s ~

\

O/

o

jCita^eroviCa

vnm

Yo

,

® .^ i

/ /

('

[ J b H í ífS ír L /c e

>

ui~"'

f

,S

®m (8) ,J?

KoUorfi^*

#

•V o ů ro u n /k

.<■>

fin io so ric í* /J io fiu m m S u n y c h * ''

*v 9udlo'J

^

‘- ^ c e ^ ^ /* - - 0 z « / x

6°” . *«”’

' hJ H L L -

.

’ rn°& /&

V 1-.

®@

> •

*'*

)

'

•

7V /^ ^ T /^ B a L J,•■ f*r-3B >, /'„ •' ) A b l C u fyn e Z o r a d a y ____/ 9v t n á / Q sÉraucí^.

ť ”^ Z o r t/fa x

A

S-

-

/

J& em ó a h o v íc e

# # •/

j n K u n a ce j * . / i' n n a d v a n ic e t # # # .

o*

< ,% atim or0 J in o v C tto r Z b ty n e < ) o ) * %>áovcc Q Cv.j

^

? •■ •

/

*

A * .

£ * * "“ .o

iW

fo íc a

•y/ /

{ V

71 / *. ® t j í

A

© o

D arkov

^

(

v

J to n a v a

i

• X a ň o v ic e . ~ 1?*^ £ Ju d o nce y . 0 S ir.B tiid o více ■ /'tr.rA*~n/0r 'J i d í i s t £ Hor 'Th/udnr/rp _

o

A

(

Q fbncbttce _ j \ P -" —I ) j

\

f» t

.^ /á ř , o v^*w*^

V -«

^ v ,„

J

V

-O

h o f Suchá

•

J> o/f1o-r£jbvice

• •„ř ,

Jío re M ísto

b y

/

D o m b ro vá

O r lo v a

/ * » -“

5 & /?ov/ci ^

K on k o tn á

a

A o í /.

n á íj

; ». /

**™sLn±<±

«

\

r»

jbrc/roť/fe Dol »

»a

/

JLtfcsfo \

\

o

'

O

'

J rxn o 1

O

.

-

o

2b l T u ( o \

K lopotís * W

->

*~U

o

X ckska

\

°%arzma

C

čŠibice O íc íř/c b o v tc t

\ ^

o

C * P r D .r is n #

<**^ \

H o*áy*s

j

---------JC qjtoncef

<»

\

\

--

a

O

/7ť7/«wr/cc

O

\ Jn e A a

/ ,

* •» < * * /* •

'

‘

/

Jfa .p e n t n á

®

\

0

/iW e *

* oro>'*<* \

/v ♦A.a r e

H a m ry

T

t

Š

|

f

M ' il

*.

I

*?

{ S

i

< } (

ď v g /in /

0HJv*Orr% S

I JP ^ot^oJC om o . 0 < J r r tU o r ic e ° /Tébory A \ 9 ta k o r e c V *

Hor.

:

•

I

'°Lt

Q třernor/ce S ib iie . ^ 0 - >

J

% o š* o r,c e

I

o

^ C/-

*£

J - h o ttt}

Q J a n o v ic e o, /

. yr

o

O A U«-»

S y s tr *

/

o

\Ž>uko„cc

°<* »•

|

* *

_o

J km u fa ro rica .

„ rov

D o bror j /"q < ^Vof- ^ L V o jk o h c t > « » < ■ » • / £ , -

J

I

ct>9

o / /

f

j

&&á Uk r , c ° ..o o s o í& u t ;

0T , / * ra' a a

/

5

K.

y

.*

/I \ •

J irá c /e k X o š a rts A o

Q H ib k o v

*n á v s ,

\

'

/

y /

O

j V _

o *& r& *r~ c4*/ -

*,,% w

-

3ocononct

^ J a b /u n k o r

o,

„

,r

^hsecn a

,/

Pudlov cena cena 1.500 Kč janovice-Bystrá Ratimov „ 3.160 „ Janovice Rychvald I. „ 10.000 „ Karvinná n Rychvald II. „ 500 „ Kunčice Velké Slezská Ostrava-Salma „ 1.000 „ Lhoty Vysni Slezská Ostrava-Zárubek „ 700 „ Lutyně Německá Staré Město u Frýdku „ 3.000 „ Lutyně Polská Staré Město u Fryštátu „ 7.000 „ Malenovice Suchá Dolní „ 1.000 „ Mistřovice Šenov „ 2.000 „ Muglinov Šumbark „ 4.300 „ Oldřichovice Trlíčko Horní „ 3.000 „ Orlová-Zimný důl Vojkovice „ 7.000 „ Panské Nové Dvory Vrbice „ 3.000 „ Petrovice Záblatí „ 55.000 „ Poremba Má tudíž své vlastní jeviště 38 odborů v ceně 223.484 Kč. yy

yy

yy

yy

yy yy

yy

yy n

yy

yy

yy

yy

4.149 Kč 15.000 5.000 » 4.875 6.000 6.000 10.000 2.000 12.000 6.000 8.000 3.000 3.000 1.000 5.000 yy

yy

yy

yy

yy

yy

yy yy

yy

yy

yy

yy yy

7. L o u t k o v é d i v a d l o . K dvěma loutkovým divadlům, jež měl odbor pro lidovou výchovu v roku 1922 k disposici, přibyla v roku 1923 další dvě úplná divadélka Alšova. Pro každé z těchto divadélek utvořen byl pořadatelský komitét, který ve svém obvodě pořádal loutková představení hlavně v obcích národnostně smíšených. V uplynulém roce sehráno bylo loutkové divadlo v těchto obcích: a) P o l i t i c k ý o k r e s F r ý d e k : Dobrá 4, Hrušov 12, Janovice 2. b) P o l i t i c k ý o k r e s F r y š t á t : Bohumín - město 22, Darkov 3, Dombrová 1, Fryštát 3, Karvinná-Sovinec 4, Petrovice 2, Lutyně Polská 3, Staré Město 8, Závada 1. c) P o l i t i c k ý o k r e s T ě š í n Č e s k ý : Guty 1, Chotěbuz 1, Koňská 3, Ropice 2, Šibice 4, Těšín Český 10, Třinec 13, Bystřice 2, Hrčava 2, jablunkov 16, Jablunkov-Sigla 1, Lomná Horní 1, Lomná Dolní 3, Mosty 3, Návsi 3, Nýdek 1, Oldřichovice 1, Písek 2, Šumbark 2, Vendryně 2. d) P o l i t i c k ý o k r e s H l u č í n : Petřkovice 17, Ludgeřovice 5, Koblov 4, Marklovice 1. Celkem tedy sehráno v okrese frýdeckém 18 loutkových divadel, v okrese fryštátském 47, v okrese těšínském 73, na Hlučínsku 27; v celé oblasti působnosti slezské Matice osvěty lidové 165 loutkových divadel v 35 obcích. 8. K o n c e r t y a a k a d e m i e . Lidové koncerty a akademie uspořádány v těchto obcích: Bohumín-nádraží 4, Bohumínměsto 1, Bystřice 2, Darkov 3, Dombrová 1, Fryštát 1, Karvinná 2, Karvinná-Sovinec 1, Lazy 1, Michálkovice 1, Mosty u Jablunkova 1, Orlová 2, Orlová-Zimný důl 1, Petřkovice 2, Petřvald 2, Poremba 2, Ratimov 1, Slezská Ostrava-mužský 5, Slezská Ostrava-ženský 2, Skřečoň 1, Staré Město u Frýdku 1, Staré Město u Fryštátu 3, Suchá Prostřední 2, Šenov 1, Šumbark 1, Těšín Český 1, Třinec 2. Celkem uspořádáno 47 koncertů a akademií v 26 obcích. Národní slavnosti a oslavy. Pořádaly odbory: Albrechtice 1, Bludovice Dolní 1, Bohumín-nádraží 1, Bohumín 2, Darkov 2, Dombrová 1, Domaslovice-Volovec 1, Fryštát 1, Guty 2, Haf (Hlučínsko) 1, Heřmanice 1, Hnojník 1, Janovice-Bystrá 2, Karpentná 2, Karvinná 1, Karvinná-Sovinec 1, Kunčice Malé 1, Lišná Dolní 2, Lutyně Německá 1, Lutyně Německá-Zbytky 2, Lutyně Polská 2, Marklovice 2, Mosty u Těšína 2, Mosty u Jablunkova 2, Nošovice 1, Oldřichovice 2, Orlová-Zimný důl 2, Petrovice 1, Poremba 1, Pudlov 1, Ráj 1, Raškovice 2, Ratimov 1, Ropice 1, Rychvald I. 1, Rychvald II. 3, Rychvald-Alpínka 1, Řepiště 1, Skřečoň 1, Staré Město u Frýdku 1, Staré Město u Fryštátu 2, Suchá Horní 1, Suchá Dolní 1, Suchá Prostř. 1, Šenov 1, Šibice 2, Šumbark 1, Třinec 1, Věřnovice 1, Vojkovice 1, Vrbice 2, Záblatí 2, Žermanice 1. Celkem uspořádáno bylo odbory 71 národních slavností a oslav v 49 obcích.

Programové

večírky,

besídky,

plesy

a taneční

zábavy.

Pořádaly odbory: Bludovice Dolní 2, Darkov 3, Dobrá 1, Dobratice 3, Domaslovice 2, Domaslovice-Volovec 2, Frýdek 2, Fryštát 5, Hnojník 2, Hradiště 2, Janovice-Bystrá 1, Janovice 1, Karvinná 4, Karvinná-Sovinec 1, Koblov (Hlučínsko) 2, Lišná Dolní 3, Lhota Komorní 1, Lhota Vyšní 2, Lomná Horní 2, Lutyně Německá 2, Lutyně Německá-Zbytky 11, Malenovice 3, Marklovice 13, Michálkovice 1, Mistřovice 2, Mosty u Jablunkova 1, Muglinov 2, Nošovice 2, Nýdek 2, Oldřichovice 2, Orlová-Zimný důl 1, Panské Nové Dvory 5, Petrovice 2, Petřkovice (Hlučínsko) 3, Petřvald I, Rychvald I. 4, Rychvald II. 13, Řepiště 1, Slezská Ostrava — ženský 1, Skřečeň 1 Svtaré Město u Fryštátu 5, Stonava 4, Suchá Dolní 1, Suchá Horní 1, Suchá Prostřední 2, Šibice 3, Šumbark 4,

Občanská škola v Lazích, založena Matici osvěty lidové.

Šunychl 7, Těšín 1, Třanovice 3, Třinec 3, Vendryně 3, Věřnovice 3, Vojkovice 3, Vrbice 3, Záblatí 2, Závada 2, Žermanice 1. Celkem 181 v 61 obcích. 9. S v ě t e l n é d i v a d l o . Vlídným porozuměním úřadů pro lidovýchovnou činnost slezské Matice osvěty lidové propůjčeno bylo slezské Matici osvěty lidové licence ku provozování kočovného kina pro celé Slezsko. Kočovné kino slezské Matice osvěty lidové projíždí celým Slezskem a vhodně volenými filmy poučuje a vzdělává lid. Kromě kočovného kina propůjčeno bylo kinolicence odboru v Bohumíně-nádraží, v Karvinné, v Petřkovicích na Hlučínsku, v Radvanicích a v Šumbarku. Za rok 1923 provedlo kočovné kino 141 představení pro dospělé a 43 pro školní mládež, celkem 184 představení. Odbory uspořádaly 185 představení pro dospělé a 19 pro dítky. Celkem 204. Váec/i kin o p ře d sta v e n i m a tičn ích b y lo 38 8 .

10. T ě š í n s k ý ,

moravský

a slezský

kalendář.

Těší se stále větší oblibě. Třetí ročník vydaný pro r. 1924 byl v krátké době úplně rozebrán. Kalendář vnikl do všech částí českého Těšínská, ujal se i na Hlučínsku a též v ostatních slezských krajích, kde se zálibou čte se v moravských rodinách. Vydáván je ročně nákladem až 20.000 kusů. *

*

*

■

Vyšší průmyslová a mistrovská škola strojnická Matice osvěty lidové v Karvinné. (Školní rok 1922/23.) Ve správním roce 1923 inesla se veškerá snaha činitelů, k teří m ají zájem o zdejší ústav, na vybudo* viní vlastní budovy školní s dílnami. T u osvědčila se -opět pravdivá slova K ollárova: Pracuj každý s chutí usilovnou na národa roli dědičné, cesty mohou býti rozličné jenom vůli m ějm e všichni rovnou, la k i zde. Předsednictvo M atice osvěty lidové intervenovalo na všech sm ěrodatných m ístech, aby finančně zajistilo ústav, přiložila ruku k dílu obec Karvinná, pracoval sbor učitelský, přispěli prací i žáci ústavu a_ v krátké do* bě od 1. května 1923 do 18. října téhož roku byla budova školní s rozsáhlým i m oderním i učebnami ode* vzdána svému účelu i s vnitřním zařízením učeben, kanceláří a dílnami. Ministerstvo školství a národní osvěty poskytlo subvence na vnitřní zařízení ústavu a opatření dílen moderními obráběcími stro ji s elektrickým skupinovým pohonem . O bec K arvinná vlastním nákladem posta* vila budovu školní s dílnami a předala ji M atici osvěty lidové pro Těšínsko, k te rá odevzdá ji pri zestat* nění státu ku používání. Tím pravidelný rozvoj školy je st od; roku 1923 ^zajištěn pod svým vlastním přikrovem a záleží nyní na školních činitelích, zorganisovati veškeré vzdělání, k te ré škola poskytnouti múze, tak, aby v dalším postupu rozvoje splnil ústav pro Těšínsko poslání od celé veřejnosti těšínské od neho Dnes má ústav vlastní školní dílny, sestávající se tří sam ostatných oddělení, kovárna, dílny truhlář* ské a modelářské, a dílny strojnické, spojené se zámečnickou. Ministerstvo školství a národní osvěty vybavilo to v á rn u třem i výhněm i s kovadlinami, ventilátorem^ a exhaustorem k nim s elektrickým pohonem, pákovým i nůžkami, proibíjecím strojem a brusem na výhovky za tepla vedle strojové pily na železo. P ro větší práce kovářské dodalo m inisterstvo školství a národní osvé* ty moderní vzdušný bucliar o váze beranu 50 kg, výrobek to stro jírn y Breitíeld, D aněk a spol. v Praze*Karlí* né. Buehar poháněn jest elektricky. Dílnu truhlářskou opatřilo m inisterstvo škol. a národní o světy 6 hoblicemi, pásovou pilou s elektri* ckým pohonem, kom binovaným hoblovacím strojem na dřevo s elektrom otorem a dvěm a mechanickými sou* struhy na dřevo. Největšího nákladu vyžadovala dílna strojnická. Dnes je st vybavena šestnácti obráběcím i stroji. Z těch tři soustruhy a sto jatý frézovací stro j opatřilo předsednictvo již dříve pro ústav M atice osvěty li* dové a byly tyto stroje přenešeny žáky z dřívějších prozatím ních díien do nové budovy školní. O statní stroje moderních konstrukcí dodalo m inisterstvo školství a národní osvěty. V eškeré usazovací práce spoje* né s uložením strojů na místo, upevněním na základy, m ontáž transm isí provedli žáci ústavu od 18. října 1923, jakožto cvičení dílenské a pracují dosud na dokončení definitivního pohonu stro jů elektrom otory. N a strojích se pracuje s prozatím ní úpravou pohonu. Jest to práce obtížná a zodpovědná, které se však žáci s chutí podrobili. Ostav maje právo veřejnosti, udělené m inisterstvem školství a národní osvěty _č. j. 56.463*22 ze dne 21. června 1922, podléhá nyní novým předpisům pro přijím ání žáků, jako do státních škol prům yslových a od* borných, dle výnosu m inisterstva školství a národní osvěty ze dne 7. května 1923 č. j. 46.571411. la to usta* novení jsou následující:

Předpisy o přijímání žáků do státních škol průmyslových a odborných. Výnios m inisterstva školství a národní osvěty ze dne 7. kv ětn a 1923, číslo 46.571*111. V šeobecná ustanovení. 1. Do I. ročníku vyšších škol prům yslových je zápis osobní a žáci přijím ají se na konci předešlého školního roku. D o 1. ročníku škol ostatnícn děje se zápis podle rozhodnutí ředitelství buď písemnou přihláš* kou, neb osobně před prázdninam i a výjim ečně — je*li m ísto — do 10. července. Při písemných přihláškách uvědomí se žadatelé o výsledku přijeti písemně. Do vyšších ročníků všech škol je zápis osobní na počátku školního roku. Do 14 dní po začátku školního roku musí býti zápis na všech školách ukončen. V odůvodněných pří* pádech může m inisterstvo školství a národní osvěty povoliti i přijetí pozdější; žádosti podávají se v tako* vých případech prostřednictvím ředitelství školy. 2 . P o č e t p ř i j a t ý c h ž á k ů řídí se počtem volných míst, ale do jednoho ročníku smí b ý t i přijato, nenWi zvláštního ustanovení, nejvýše 40 ž á k ů . T en to počet nesmí b ý t i překročen. Je4i počet uchazečů, kteří vyhovují přijím acím podm ínkám , větší než počet volných míst, jest přijímati žáky, když byla zajištěna m ísta žákům postupujícím a opakujícím , na vyšších školách podle přijímací zkouš* ky, na ostatních školách podle předchozího školního vzdělání a pralese. Všeobecně je st se říditi zásadou, že při témž školním vzdělání, pokud se tý k á při témž výsledku přijí* raací zkoušky, náleží přednost žadatelům , kteří m ají delší praksi v oboru, jejž hodlají studovati, mezi nimi žadatelům starším a mezi starším i těm, jejichž rodiče provozují sam ostatně podnik příslušného oboru nebo jsou v příslušném tíboru zaměstnáni. Cizozemce lze přijm outi jen ten k rát, zbývá*li volné místo po přijetí všech domácích uchazečů, kteří vy* hovují podmínkám přijím acím. Rozhodnutí o přijetí cizozemců vyhrazuje si m inisterstvo školství a národní osvěty. Žádosti cizozemců se podávají skrze ředitelství školy.

3. Žáci jsou řádní a mim ořádní. Řádní žáci j sou ti, kteří j sou povinni chodití do všech povinných předm ětů. Žáci m im ořádní jsou ti, kteří jsou účastni vyučování toliko v některých, při zápise stanovených přeib metech. Mohou býti p řijati jen v m im ořádně naléhavých a o důvodněných případech, jeslí v příslušné třídě volné m ísto. Žáci m im ořádní dostávají jen vysvědčení o návštěvě. Přijetí jich m ůže býti kd yko li zrušeno. Povolení k přijetí m im ořádných žáků udílí m inisterstvo školství a národní osvěty. 4. Od každého uchazeče se vyžaduje, aby byl p ro vyučování tělesně i duševně způsobilý a aby vládl dostatečně jazykem vyučovacím. V případech pochybných budiž uložena uchazeči přijím ací zkouška z vym ěovacího jazyka. K zápisové přihlášce je st předložití: a) úřední doklad o stáří; b) vysvědčení lékařské od úředního lékaře (podle uznání přijím ací komise); c) list dom ovský; d) vysvědčení zachovulosti (jen pro ty, kteří nepokračují ve studiích). Mimo to je st předložili: a) Pro školy vyšší a školy, k teré nevyžadují prakse, ještě: e) všechna vysvědčení (výkazy) ze dvou posledních školních roků; poslední vysvědčení ze střední školy musí mí ti doložku na odchodrou. Žáci, přestupující z jiné školy téhož druhu, předloží pouze poslední vysvědčení, opatřené doložkou na odchodnou. Žáci, k te ří přerušili studium , musí předložití průkaz o svém zam ěstnání od vydání posledního školního vysvědčení. b) Pro ostatní školy pak ještě: f) poslední školní vysvědčení; g) vysvědčení o praksi živnostenské nebo tovární, výučný nebo tovaryšský list podle přijím acích pod* mínek příslušné školy; h) vysvědčení (výkazy) z ústavů a škol sm ěru průmyslového a živnostenského, do nichž žák chodil za své prakse. 5. O přijím ání žáků, vyjím aje případy, které jsou podrobeny rozhodnutí m inisterstva školství a národ* ní osvěty, rozhoduje přijím ací komise, Která se ustanoví pro příští rok v některé poradě druhého běhu. Kos mise se skládá z ředitele (správce) jako předsedy, z přednostů odborů a nejm éně ze čtyř členů učitelského sboru na školách vyšších a podle usnesení sboru ze dvou až čty ř členů na školách m istrovských a odborných, volených sborem. Jeden člen přijím ací kom ise na školách m istrovských a odborných je z učitelů dílenských. Komise se usnáší většinou hlasu; p ři rovnosti hlasů rozhodne předseda. 6. Z a přijím ací zkoušky do I. ročníku se poplatky neplatí. Do ročníků vyšších platí se za zkoušku z každého předm ětu 20 Kč, dohrom ady za všechny zkoušky nejvýše 100 Kč. P oplatky se rozdělí mezi zkouše* jící členy komise. 7. P řijetí nových žáků kromě těch, kteří přicházejí ze stejných oddělení škol domácích, jest pro I. běh zatímní. V této době rozhodne te o definitivním přijetí. Je=li žák neschopen, budiž propuštěn. 8. Soukromé studium není na státních školách prům yslových a odborných přípustné.

Přijímací podmínky. I. V ěk uchazečů o přijetí za řádné žáky do I. ročníku, 1. S t á t n í

školy

průmyslové:

A. V y š š í š k o l y . D o I. ročníku přijím ají se tělesně i duševně náležitě vyspělí jinoši a dívky, k teří dovrší aspoň 14. rok věku v kalendářním roce, v němž žádají o přijetí. B. M i s t r o v s k é

školy

strojnické:

Do I. ročníku přijím ají se tělesně i duševně náležitě vyspělí jinoši a dívky, kteří dovrší aspoň 17. rok věku v kalendářním roce, v němž žádají o přijetí.

It. Předběžné školní a praktické vzdělání uchazečů o přijetí do I. ročníku. 1. S t á t n í

školy

průmyslové:

A. V y š š í š k o l y . a) A bsolvování IV. tříd y státní školy středn í nebo nestátní školy střední, nadané právem veřejnosti, nebo absolvováním jednoročního učebného běhu při škole občanské, v obou případech s prospěchem ve všech povinných předm ětech nejm éně dostatečným . b) A bsolvování III. třídy školy střední nebo III. tříd y školy občanské (na Slovensku IV . tříd y školy ob* ěanské) s prospěchem v obou případech nejm éně dobrým ve všech povinných předm ětech a aspoň jednoroč* ní prakse učednická. Všichni žadatelé musí se podrobiti zkoušce přijím ací podle odstavce III. Žadatelé s praksi m ají při jinak stejném školním vzdělání a téže kvalifikaci přednost.

Č) M i s t r o v s k é š k o l y s t r o j n i c k é .

,

Absolvování tro jtříd n í školy občanské (na Slovensku čtyřtřídní) nebo jíně rovnocenné školy s prospe* chem ve všech povinných předm ětech aspoň dostatečným , výučný nebo tovaryssky list (vysvedceni) a nej* méně tříletá prakse (počítaje v ni dobu učebnou) pro školy strojnické, pro jem nou mechaniku, elektrotechn cké a hutnické nebo dvouletá prakse pro školy stavební. P řednost m ají žadatele s delsi praxi a s lepším skol* ním vzděláním. V ýjim ečné přijetí děje se podle oddílu II., 5. 5 V ý j i m e č n é přijetí. „ , Doškol, uvedených v odd. II., v bodech 1 C, mohou b ý ti p řijati též žáci, k te h složili s prospechem zkoušku z učiva III. třídy školy občanské podle nařízeni vlády ze dne 26. n jn a 1922, c. 336 Sb. z. a n,

III. Přijímací zkouška do I. ročníku vyšších oddělení státních škol průmyslových. Přijímací zkouška je pouze písemná, a to z jazyka vyučovacího a počtu i m ěřictví v tom to rozsahu: l l a z v k v y u č o v a c í : Z působilost reprodukovat! jednoduchý, výpravný článek správným postupem myšlenkovým a bez hrubých poklesků jakykových a pravopisných. N ejdulezitejsi pravidla pravopisna (krat* ký diktát) Znalost tvaroslaví a skladby (slovní i větn ý rozbor vety slozene).

Česká stáini oLčanská škola v Bohumíně-1. 2. P o č t y a m ě ř i c t v í : Z nalost m etrických m ěr a vah. D ůkladné ovládání čtyř základních úkonů po* četních (sčítání, odčítání, násobení a dělení) čísel celých, desetinných a lomených. M ocnění a odmocňování dvěma a třemi čísel celých a desetinných. Počítání úsudkem. Řešení trojčlenky jednoduché a slozene usud* kem i úměrou. Počet procentový a jednoduchý počet úrokový. V ýpočet obvodů, ploch, povrchů i obsahu jednoduchých útvarů měřických. V ěta Pythagorova. Č tyři základní výkony početní s výrazy algebraickými. Mocnění součinů a mocnin. D vojm oc a trojm oc dvojčlenu. .— "*-: O přijímací zkoušce vede se tabelární protokol, v němž jest u každého uchazeče uvésti, vztahující se k podmínkám přijím acím, jednotlivé znám ky podle dalšího ustanovení, jakož i rozhodnutí přijím ací komise. Výsledek přijím ací zkoušky stanoví se takto: Do protokolu se zapíše: 1. prům ěrná znám ka z jazyka vyučovacího a počtů podle předložených vysvěd* čení. Na zbytky do 2/4 nebéře se zření, 0.75 se čítají za 1. Z nám ky se počítají: výborná (a) na vysvedcem ze školy občanské a velmi dobrá (b) na vysvědčení ze školy střední = 1;: chvalitebná (a) nebo dobra W , _ i, dobrá (a), nebo dostatečná (b) — 3; dostatečná na vysvědčení ze školy občanské — 4. U žadatelů, kteri mají pouze 3 třídy školy střední neb občanské, hodnotí se znám ky tím ž způsobem jak o při cty rtn d n i škole stredm neb občanské, ale jeden rok prakse se jim neoceňuje. ^ _ , Mimo to se zapíše známka z každé jednotlivé práce písemné. Součet těchto čtyř známek stanoví pořadí pro přijetí. Jestliže však některý žadatel prokáže při zápisu nepřetržitou praksi v příslušném oboru aspoň de* setiměsíční (nebo aspoň 1 rok a 10 měsíců, absolvoval*li žák pouze 3 třídy střední neb občanské), zařadí se v pořadí rozhodující p ro přijetí, tak, jako by byl celkový výsledek tak to stanovený o 2 stupně lepši, coz se v seznamu poznamená. Rozhodnutí komise přijím ací oznámí se rodičům uchazecu pisem ne a mimo to vyhláškou na cernem prkně. Písemné práce uchazečů uschovají se jako příloha příslušného protokolu. Žadatelé, kteří vykonali s prospěchem přijím ací zkoušku na některou školu a nebyli přijati pro nedo* statek místa, mohou býti přijati na jinou školu, pro kterou platí tytéž podm ínky přijímací, beze zkoušky.

IV. Přijímání žáků do vyšších ročníků škol průmyslových a odborných. Při přijím ání žáků do vyšších ročníků je zajistiti nejprve místo postupujícím a opakujícím žákům tehoz Ústavu,

šó Do vyšších ročníků mohou býti přijati též uchazeči, ktěří vychodili s prospéchém aspoň dostatečným Vé Všech povinných předm ětech předcházející ročník téže kategorie škol domácích, pokud vyhovují přijím acím podmínkám místní školy. P ře stu p u je š žák ze školy domácí, na které se vyučuje jiným jazykem, musí se podrobiti přijím ací zkoušce z jazyka vyučovacího nebo i z jiných předm ětů, a to v rozsahu, jejž určí přijím ací komise. Zcela výjim ečně mohou b ýti přijati do vyšších ročníků žáci, kteří dosáhli aspoň věku, v němž lze do* speti do ročníku, o který jde, norm álním postupem , majWi předběžné vzdělání školní i praktické, jež lze hodnotiti nejm éně tak, jako vzdělání žáků ročníku předcházejícího. Uchazeči tito musí se podrobiti zkouš* ce přijímací, jejíž rozsah je tak určití, aby žák zkouškou prokázal, že může sledovati s prospěchem výklad ve všech povinných předm ětech ročníku, do kterého žádá. P řijetí povoluje m inisterstvo školství a národní osvě­ ty. Rozsah zkoušky určí přijím ací komise.

V. Přijímání uchazečů s vysvědčením cizozemským. Uchazeči, kteří vykonali předběžná studia na cizozemských školách, mohou býti přijati jen se svole* mm m inisterstva školství a národní osvěty.

VI. Speciální kursy. Za kurs jest považovati každé oddělení, na kterém není vyučování celodenní, trvající 10 měsíců. Pro tyto kursy platí přijím ací podm ínky, které se stanoví v každém případě zvláště.

In sp ek ce v r o c e 1923. Dne 28. března navštívil ústav pan m inisterský rada inž. J. J i n d r a , odborný inspektor, za účelem projednání potřeb pro vnitřní zařízení školy a dílen, aby mohla býti stanovena výše potřebných subvencí. Dne 28. dubna 1923 u příležitosti návštěvy pana m inistra školství a národní osvěty R. B e c h y n ě navštívili ústav páni ministerští radové dr. Karel B a r o n a F. P a v e l e k z O pavy, aby seznali jeho zařízení a organisaci. Dne 2. května vykonal odbornou inspekci ústavu pan m inisterský rada František Č a b r á d e k , odborný inspektor a 15. května 1923 odborný inspektor pan Jan K a b e l í k. Dne 12. října konala se kolaudace budovy prům yslové školy pokud se týče stavebního program u a při té příležitosti poctili návštěvou pan sekční šéf m inisterstva školství a nár. osvěty A. P i ž l , pan zemský presů dent slezský Š r á m e k , pan m inisterský rada R e ž n ý z O pavy, pan vrchní stavební rada L. L e p š í , pan ministerský rada P f e i f e r za rev. úřad a předseda M atice osvěty lidové pro T ěšínsko p an dr. Ferdinand P e l e . Za úřad politický pan okresní hejtm an dr. H a e r i n g z Fryštátu, v přítom nosti zástupců obce Karvinné s p. vládním komisařem A nt. K r ů t o u v čele a za závody dr. LarischsMoennicha pan vrchní správce Lo* r e n č í k. Při této příležitosti vyslali žáci ústavu z každé tříd y deputaci, aby v ředitelně nového ústavu před* nesla dík žactva panu sekčnímu šéfu A. P i ž l o v i za vybudování odborného učiliště na Těšínsku, kterého si váží. Projev ten to byl příznivě p řijat a pan sekční šéf P i ž l krátkým i slovy povzbudil žáky ku vytrvalé píli. 29. prosince provedl na ústavu pan sekční šéf A. P i ž l odbornou prohlídku dosavadního vnitřního zařízení a zúčastnil se na radnici v K arvinné porady, za jakých podm ínek mohlo by se přikročiti ku zestátnění ústavu. Poradě přítom ni byli za vydržovatelku ústavu Mat. osvěty lidové ředitel František O n d e ř k a , za obec Karvin* nou vládní komisař A ntonín K r ů t a , ředitel m ěstských úřadů dr. D o r a z i l , pan H o n ě k, člen správní ko* mise a m ěstský stavitel p. Jan F e i l h a u e r . Z a správu ústavu inž. Václav L a d i s l a v , řed. prům . škol.

Č lenové sb oru u čitelsk é h o ve šk o ln ím roce 1922-23 a rozvrh u čiva dle učitelů. Státem

přikázané

Vyučovali v období od do 1./2. 30./6. 1923.

učitelské

sí l y.

Letní semestr. I- r. mistr. 11. r. mistr. počet vyučovacích hodin v týdnu

II. r. vyšší

1. ředitel inž. V■ Ladislav mechanika . . ......................................... 3 hod. vyměřování a la b o r a to ř ......................... — _ A '\ n d,lny .............................................................. 8 „ 2. Ing. Lad. Krištůfek

— hod. 4 8

„

r ý s o v á n í..................................................... 7 hod. — hod. te c h n o lo g ie ............................................. . 4 _ parní kotle . . 14./4. do 30./6................ 2 m e c h a n ik a ................................................. —.................. 4 ” popisné s tr o jn ic tv í.................J 4 ” organisace dílen ...................................... — ” statika a d y n a m ik a ..............................

—

}i

’

— hod. __ » 4 „ — hod. _ ’ __ ” __ ”

4

” 3

”

Letni semestr. I. r. mistr. II- r. mistr. II. r. vyšší počet vyučovacích hodin v týdnu

Vyučovali v období od do 1./2.

3 0 / 6 . 1923.

3. Ing. V. Šimák elektrotechnika . . . . . . • • • • • popisné s tr o jn ic tv í................................. t e c h n o lo g i e .................• ' ” elektrotechnika od I4./4. do 30./6. e lek tro tech n ik a......................................... části strojové . . .............................

» »

síly

— hod. » o

"

_ _

» » ”

" o

4. Josef Kovařík smi. díloved. modelářský d í l n y ..........................................................

Výpomocné

hod. „

4

8 hod.

_ _ ” _ * g ’ g ”

8 hod.

4 hod.

učitelské.

5. Frant. Štefaník, prof. zem ě-dějepis . ..................................... č e š t i n a .....................................................

upw/4 — hod. »

__ hod. _ nou‘ ”

3 hod. 3

5. Frant. Štefaník, profesor x č e š t i n a ..................................................... n ě m íin a .................................... němčina ......................................... „

3 hod. “ IIUU l *

— hod. _ » »

— hod. _ _

6. Boh. Žabský, profesor m a te m a ti k a ............................................. c h e m i e ..................................................... 7. Emil Mydlarčík, profesor . .č in a ......................................... n ě. m 8. Š. Tesař, řed. obč. škol. živnost, p íse m n o sti............................. •

» »

^ _

” ”

2

”

_ hod Iluu'

— hod.

2 hod.

2 hod.

— hod.

hod.

9. Karel Svoboda, profesor p ru m étm ctv i............................................. 10. Ludv. Španlang, inž. , m o t o r y ..................................................... te c h n o lo g ie ............................................. pružnost a pevnost ............................. 11. Ant. Kania, vrch. oficiál od 1./2. do 14./4. e le k tr o te c h n ik a ..................................... parní kotle .............................................. 12. M UDr■ Jan Babiček . . h y g i e n a ..................................................... 13. Jar. Kavan, stavitel encyklopedie s ta v ite ls tv í..................... 14. Jan Giirtler, výpomocný mistr v dílnách na jámě Hohenegger 15. Eduard Krasnitzky. výpomocný mistr v dílnách na jám ě Jindřich 16. Josef Kodeš, zámečník, dozor v dílnách školních 17. Zdenka Hořínková, kancelářská úřednice 18. Frant. Choleva, dílenský sluha

_

hod nou-

— hod.

? hod.

_

hod. 11 * .

4 hod. _

— hod. 3 3 ”

“ —

~~ hod. ^ »

■

^

hod. ”

— hod

2 hod.

— hod.

3 hod.

_

— hod.

1

Č lenové sb oru u čitelsk é h o ve šk o ln ím roce 1923-24 a rozvrh u čiva dle učitelů. S t á t e m p ř i k á z a n é u č i t e l s k é sí l y. Vyučovali v období Zimní semestr. od do I. r. mistr. II. r. mistr. I. r. vyšší 1./9. 31 1924. počet vyučovacích hodin v týdnu 1. ředitel inž. V. Ladislav části s tr o jo v é ................................. — hod. — hod. — hod. d í l n y ................................................. 8 , 8 . 4 , 2. Ing. V. Šimák, prefesor f y s i k a .................... technologie ................................. ele k tro te c h n ik a ............................. chemická technologie . • . . . e le k tro te c h n ik a ............................. vodní s t r o j e ................................. 3. Ing. Maxmilian Černý, profesor nauka o l á t k á c h ......................... m a te m a tik a ..................................... m e c h a n ik a ..................................... f y s i k a ............................................. chemie ..................................... statika a d y n a m ik a ..................... pružnost a p e v n o s t ..................... 4. Josef Jiruš, učitel teorie měřictví a průmětnictvi . . . . n ě m č i n a ......................................... popisné s t r o j n i c t v í ..................... technické kreslení . . . . . . 5. Václav Nechvilka, učitel teorie technické k re s le n í......................... te c h n o lo g ie ..................................... nauka o motorech .................... strojnické r ý s o v á n í .....................

4 hod. — m ---» 3 hod. 6 „ — —

” n n n

III. r. vyj

10 hod. 3 „

— hod. 5 „ 3 „

— hod. __ _ ”

— hod. 3 „

__

_ ”»

3 3 3

n — hod. __ 4 ” _

n

•> — hod. » » 4 „ 3 n„

n

n

l n„ „

— hod. »

3 3

» n „ „

10 hod. 2 „ — ” »

— hod. 2 „ 4 „ n

— hod. 2 „

4 hod. 4 „

— hod. — 5 l 9 „

— hod. -_ 1) n

— hod. _ _ n

»

5

”

— hod. »

6. A- Koudela, dílovedoucí d íln y ..................................................

8 hod.

8 hod.

4 hod.

3 hod.

7. Josef Kovařík, s m i dílovedoucí modelář, d í l n y .........................

8 hod.

8 hod.

4 hod.

3 hod.

4 hod. 3 „ »

3 hod. 3 „ 2 .

7 hod.

2 hod.

9 hod.

— hod.

— hod. —

— hod. —

— hod.

— hod.

Výpomocné síly učitelské. 8. František Štefaník, profesor č e š tin a .............................. .' . — hod. — hod. — B — zem ě-dějepis ................................. n ě m č i n a ......................................... n 9. Bohumil Žabský, profesor m a tem atik a..................................... — hod. — hod. 10. Vlastimil Průša, profesor měřictví a průmětnictvi . . . . — hod. — hod. 11. Štěpán Tesař, řed. obč. škol č e š tin a ............................................. 3 hod. — hod. občanská nauka ......................... 2 „ » 12. A lfons Appelt, učitel živnostenské účetnictví . . . . — hod. 2 hod. 13. Eduard Krasniizky, výpomocný mistr v dílnách já m y Jindřich 14. Jan Giirtler, výpomocný mistr v dílnách jám y Hohenegger 15. Františka Hrubá, kane. úřednice 16. /. Pelikán, školník od 10--12.1923

svazků.

Exkurse. Žáci I ročníku m istrovské školy podnikli 29. a 30. května exkursi do železáren v T řinci a zpáteom cestu

v RrnJ a okolM akož i západom oravské elektrárny v Oslavanech. N a zpáteční ceste doplněna exkurse prohlid* v Hrne a okolí jakož i zapauom ui D aněk v Blansku II ročník vyšší školy strojnické navštívil ve dnech

h

s

»

m

kursT bvl olně dosažen Z načná část účastníků nebyla před exkursí nikdy návštěvou v zemích českých a mo­ ravských a exkursí touto nabyla zcela jiného rozhledu a náhledu jak uoastnici sami dotvrzovali. Školní oslavy.

tim . p» - V ř i s t s r n sy

rs:

demta republiky T . G. M a s a r y k a o význam u prače, vykonané m inistrem dr. A. Kasinem, ctvu, aby dle projevů pana presidenta vždy v životě se ndilo. Sociální péče o žactvo.

Na žádost ředitelství ústavu povolila správa závodu jám y »G abriela« v Karvinné,

náležející H orní

* S ™ n a ak ? e ^ stvím ústavu jest koupání povoleno. Žáci i sbor učitelsky používají hojné tohoto svoleni.

ředitel‘

Stipendia.

Zemská správní kom ise pro Slezsko povolila výnosem ze dne 5. března 1923 čís. I..715 studijní podpory na rnk 1923 v celkovém obnosu Kč 3.200.—. i_ j -j.-

šk“ y V í i K o íw lé lT o š k o K ” 6 žáků o d ” S lo °i« U * . 6 M k / od celého Školného, ve II. t o é . f a v ,š il p.um y.

M n á í “ e II r o S í S mfatrovské Í S M

šlové školy 9 ž á k ů o d c e lé h o šk o ln é h o a 2 ž á k y od polovice školného.

.

kteří ooužívaií osvobození již z předešlého školního roku, používají teto podpory i nadale, takže

celken^livio os^o^zet^o v I. roéníku mistrovské školy » ročníky vyšší

«

,

II. r„|„ik » mistrovské .koly 18 » k u , z II. hd.

škol, v Karvinné v roce 1923 pořádaných. Očelem zúčastněni se bylo seznam iti veřejnost s orgam saci a vy* kony zdejší průmyslové školy.

K lasifikace žactva ve šk oln ím r o c e 1922-23. Celkový

prospěch.

I. r. mistr, školy letní běh

•u výborný.................................................................. d o b rý ......................................................... ....^i dostatečný..................................................... ' •„ nedostatečný.................................J>

g

oprava p o v o le n a ............................................. _

vystoupili ..............................................................

II. r. mistr, školy letni běh

»• / ‘.■Yfu* letni běh

14 14 ______________ _____________ _______________________ ____________

1

_

—

p ro s p ě li.............................................................. ... ...................................— ------------------------------------ —--------------- -j.

Celkem ž á k ů . . .

33

9 18 4 6 —

28

S eznam žáků ve šk oln ím r o c e 1923-24 s udáním rodiště žákova. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

ročník

školy

Bathelt V alter, Biala (Polsko.) Bervic Břetislav, T rhové Sviny. Bóhnel Evžen, Těšín (Polsko.) Broda František, Darkov. G ajd a Jan, Louky. G aluška Rudolf, Orlová. Gieler František, Těšín. G raosm ann František, L izy. H onzek Ladislav, Heřmanice. Janečko A ugustin, Poremba. K aras Josef, Lazy. Kaškovský V ladimír, Orlová. Ki-ndl Rudolf, Schirmdorf. Klapsia Jan, Šibice. Kocyart Josef, Skřečoň. K outný H ynek, Dolani u Olomouce Krpel A ntonín, Mor. Ost-.iva. II. r o č n í k

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

mistrovské

strojnické.

18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. ■ 31. 32. 33. 34.

mistrovské

Krzyvoň A rnošt, Skřečoň. Leopold V iktor, Karvinná. M arciniák František, Stonava. M arynčák Rudolf, Heřmanice. M asný A ugustin, Rychvald. M ožíšek Vladimír, Vojkovice. Miiller Jan, Čes. Těšín. O rel Alois, Čes. Těšín. Palát Jaroslav, Krásno. Piích Ludvík, Čes. Těšín. P okorný Josef, Poštorná. Rous Eduard, Stanoviště. Roška Jan, Petřvald. Štula Adolf, Dětm arovice. V rožina Fridolín, Veřnovice. Zelenka Karel, Poremba. V eřm iřovský Adolf, Kopřivnice.

školy strojnické.

Bierský Rudolf, Orlová. Ciehý Josef, Lazy. Fílípek Oldřich, Rychvald. Form ánek Alfons, Mar. Hory. Frodl Josef, Karvinná. G regor Alois, Čes. Herálec. H ess Ervín, Karvinná. K něžík František, D om brová. Kuš Vilém, Šumbark. K ypast Rudolf, Orlová. M adrý Oldřich, Slezská O strava. M acháň Jan, Letošov. Malík A ugustin, H orní Suchá. M atušinský Dominik, Něm . Lutyně

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

M ichna Teofil, Fryštát. Noga Bronislav, D om bro/á. Pastrňák Josef, Lazy. Pešek Josef, Chrudim. Saměs Jan, N ěbory. Schneider Karel, Orlová. Sobotka Julius, Rakšice. Šteiner Alois, Dombrová. Teofil Rudolf, Jablunkov. W icherek Jan, Petrovice. V lček Jan, Heřmanice. Z am razil Miroslav, Lipník. Zem bol Adolf, Orlová. Žebrák Alois, Heřmanice.

I. r o č n í k v y š š í š k o l y s t r o j n i c k é . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Červený Ervín, Karvinná. Čížek Rudolf, Staré Město. Foltýn Michal, Ráj. Gill A lfred, Karvinná. H avránek Z deněk, Karvinná. H erm an Bedřich, Michálkovice. H olý A ndělín, Záblatí. Ghrom čák Bohuslav, Hulváky. Kika Břetislav, Záblatí. K inast Osvald, Orlová. Kněžík Bedřich, Dombrová. Kocur A ntonín, Dobroslavice. K olář G abriel, Porem ba. K onečný Ladislav, Zibřidovice. K rm ášek František, Bohumín, K učera Ludvík, Rakvice. Kiihn A rnošt, Fryštát. K vapil Klem ent, Postřelm ov. M atějovský Josef, Karvinná.

20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

M atloch Leon, Stonava. M atuzsek Karel, Těšín. M ěrka Jarom ír, Klimkovice. M ušálek Jindřich, V elká Polom. P asterný Teodor, Mor. O strava. P etrášek Bedřich, Lazy. Pospěch Josef, Karvinná. Rauchm ann Jaroslav, N ižní Lhoty. Samek Rudolf, Karvinná. Scieszka Miroslav, Karvinná. Stodůlka Karel, Bytyška. Škuta Josef, Z áblatí. Šnapka A ntonín, Rychvald. T ichavský František, N ový Jičín. T ippe František, Mor. O strava. Z ajonc Bedřich, Rychvald. Z atloukal Jan, Bohumín. Pařízek Vilém, Frýdlant. Žíla Karel, Slezská O strava.

III. r o ; 8 n í k v y š š í š k o l y s t r o j n i c k é . 1. Bajgar Bohdan, Petřvaldík. 2. Bárteček Jaroslav, Záblatí. 3. Bartoš Fridolín, D om brová. 4. Čeněk Bedřich, Karvinná. 5.-C ochlar Jarom ír, Štramberk. 6. Čejka G ustav, Stanislavov.

I

7. 8. 9. 10. 11. 12.

D ěrgel Josef, Záblatí. Fiirst Richard, K yjo v. H adám ek Jan, Postřelmov. H anzel Josef, Lazy. Juchelka František, Budišovice. Karas Josef, D ětm arovice.

13. 14. 15. 16. 17. 1'8. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

Kika Ladislav, Záblatí. Krčmář Kamil, Frýdlant. Kubánek Bedřich, Frýdek. Kula Albín, Pálkovice. Lorenc Ludvík, Orlová. N eděla František, Malé Kunčice. N eoral Josef, N apajedla. Palovský Jindřich, P rostřední Suchá. Pešat Alfred, M ar. H ory. Pisczek Josef, Karvinná. Rauchm ann František, Dobrá. Rueký Jaroslav, Orlová. II. r o č n í k

mistrovské

Stuchlík Karel, Lazy. Svoboda Rudolf, Orlová. Sýkora Bedřich, M.ir. Huti. Sýkora Emil, Slezská O strava. U rbančík Rudolf, D om brová. V aněk Alois, Karvinná. V ašíček Emil, V elké Kunčice. V engloř Josef, Porem ba. Zelenka Jarom ír, Poremba. Zelníček Leopold, Orlová. Zluna Karel, Bordovice.

školy strojnické.

První absolventi. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Bernatík Karel, Lazy. Bernatík Rudolf, L izy. Buchta A ntonín, Dolní Trlíčko. Bůžek Alois, Mor. O strava. Cedivoda Aleš, Michálkovice. G řonka Emil, Dombrová. Halška Rudolf, Rychvald. Javorák Jan, Karvinná. Ježek Štěpán, Mor. O strava. Jurák Robert, Štramberk. Kandus Bohumil, Telč. K endura Ludvík, Lazy. Klepáč Bedřich, Slezská O strava. Klepek Štěpán, O rlo 'á.

Kodeš Josef, Ratim ov. K onečný Josef, Lazy. K řupa Andělín, Petřvaldík. Lamla Emil, Z áblatí. M ichna Jan. F ryštát. N áv rat Alois, Michálkovice. Pavlas G ustav, Dolní Bludovice. P etráš Jan, Štram berk. Pežga Josef, Šenov. Pegřím ek Alois, Lizy. Ram ík A ntonín, Karvinná. Samek A rnošt, Dombrová. Štefánek Bohumil, Lazy. Žíla Josef, Dombrová.

Zápisy a přijím ací zkoušky do I. ročníku vyšší Školy strojnické konají se 28. června 1924 o 8. hodině ranní. Všichni uchazeči musí přinésti sebou veškeré doklady, předepsane v přijím acích podm ínkách drive uve­ dených. Zápis na mistrovskou školu strojnickou do 1. ročníku kona se 30. č e r v n a 1924. Lisemne zadosti do­ ložené doklady dle přijím acích podm ínek v předu uvedených přijím á ředitelství ústavu b ehem měsice cervna poštovní zásilkou, nebo osobně předložené 30. června před přijím ací komisi. D o vyssich roem ku obou skol jest zápis osobní ve třídách na počátku nového školního roku 1. září v 8 hodin ráno. Chudí a pilní žáci mohou býti osvobozeni od placení školného, po případě poskytne se jim studijní pod* pora zemská, nebo zapůjčením pomůcek vyučovacích, od místního podpůrného fondu M atice °sv ety hdove v Karvinné. Týž odbor Matice osvěty lidové má k disposici internát pro ubytovaní zaku nem ajetných, který čítá 28 lůžek. Žádosti v tom to směru nutno adresovati ředitelství školy. Organisace školy.

Škola má dvě oddělení: I. vyšší školu strojnickou a II. m istrovskou školu strojnickou. Vvšší škola strojnická poskytuje žákům ucelené všeobecné a odborné vzdělání teoretické a praktické, jakého potřebují m ajitelé neb správcové menších strojnických závodů se strojním zařízením a techm cti úředníci těchto závodů. Studium trvá 4 roky a ukončuje se m aturitní zkouškou ku konci 4. ročníku. Mistrovská škola poskytuje příslušníkům odboru strojnického takové vzdělání, aby mohli na podklade další praxe státi se předním i' dělníky, dílovedoucími, m ontéry, strojvedoucím i; sam ostatným i strojnickým i mi* strv, technickými sílami v závodech se strojním zařízením, nebo po jednolete praxi jako pomocnici, samostat* nými živnostníky v tom oboru, ve kterém se vyučili. Z a tím účelem vydava se absolventům vysvedeení na odchodnou s příslušnou doložkou opravňovací. ;

*

*

*

Okresní sbory slezshé Malice osvěty lidové. Jar. Zahradník, okresní jednatel pro Jablunkovsko:

lablunKovsKo. Č innost o k resn íh o sb oru s le z s k é M atice o sv ěty lid o v é pro J a b lu n k o v sk o . Okres jablunkovský vzbuzoval ještě do nedávná v duši českého člověka, který stanul na některé z jeho pěkných vrchů, ať byla to již Girová, nebo Kozubová, nebo Stožek, podobné pocity, jako kdysi vznikaly v srdci Kollára, který při pohledu na bývalý kraj pobaltických Slovanů a při vzpo­ mínce na zhaslou slávu bratří tam u Rujany zvolal: „Aj, zde leží zem ta před okem mým slzy ronícím, někdy kolébka, nyní národa mého rakev. . .“ A není pochyby, že slovanským SJezanům týž nepřítel spřádal podobný osud, jako onen tam u břehu moře baltského. Krutý nepřítel Čechů, bezohledný germanisátor kraje, mocný markýz Gero, vládl tu neobmezeně a měl dobře připravený plán na vyhubeni těšínských Slovanů. Školy z větší

Česká státní obecná a občanská škola v Jablunkově.

části poněmčil, na školách, i polských, učili učitelé německy vychovaní i německého smýšlení, v kostelích kázali kněži o úctě a poslušnosti milostivé německé vrchnosti, rozsáhlé lesy byly dány v správu lidí zavolaných z alpských zemí, zřízenci byli přijímáni jen na doporučení Nordmarek a Schulvereinů. Tak hrozil Jablunkovsku téměř neodvratný osud úplného poněmčení, osud předurčený snahou umožniti těsné sousedství Němcům s Maďary s konečným cílem směřujícím k ovládnutí Balkánu a dalšímu tažení do Orientu, kde mělo dojiti k rozhodujícímu boji s dosavadními držiteli světové moci — s Angličany. Za války promluvily tyto snahy mluvou srozumitelnou, zvláště, když v Těšíně byl uby­ tován hlavní rakouský válečný _stan a ze zámku těšínského vydal šéf tohoto štábu, markýz Gero, krutá persekuční nařízení proti Čechům a hlavně rozkaz k rozpuštění České Obce Sokolské a k zatčení jejího starosty Dr. Scheinera. Tehdy jsme my na Těšínsku dobře pocítili, kdo stojí v cestě dobývačných snah německých a proč mělo býti Těšínsko za každou cenu poněmčeno. Horám jablun­ kovským a celému kraji pod nimi hrozila smutná perspektiva do budoucna. Tehdy, kdy markýz uchyloval se od své krvavé roboty z Těšína do hor, aby na př. na Polomu poznamenal na veřeje, dnes české turistické chaty, kolika kulemi zastřelil tetřeva, srnce nebo divoku svini, sotva pomyslil, že jeho lesy stanou se majetkem republiky a že v celém kraji zahlaholí ve školách a kostelích jemu tak nenáviděná řeč česká . . .

Skončí se světová válka, ale o Těšínsko rozpoutává se nový boj — boj plebiscitní. V něm probouzí se odpor značné části obyvatelstva na Jablunkovsku k Polákům. Cast tato>si přeje připojeni Těšínská k československé republice a přináší sama doklady o tom, že lid na Ja b lu n k o v sk u nikdy polským nebyl, ale že byl jen z č á s t i popolštěn. Poláci podnikají valecne vypravy na Jab lu n k o v sk o , hlavně z Těšína a Třince, aby nepohodlné „čechofily“ násilnostmi zastrašili. Leč dílo se ),™s n^ ar ’ naopak hnutí roste a mohutní hlavně tehdy, když temer cele Jablunkovsko, az na dvě obce stava se součástí československé republiky. Určitých forem a sily nabyva toto hnutí v&r.1921 pn satani lidu kdy není ještě v celém okrese aniJediného českeho spolku, am jedine ceske školy a kdy nap čítáno 5444 Čechoslováků oproti 171 Cechům, zjištěným rakouským sčítáním v r.1 9 1 0 V r 1921 začíná již také systematická činnost za ucelem zorgamsovani Slezanu na Jablun kovsku kteří se přihlásili za Čechy. Výsledky, s nimiž se pak na Jablunkovsku setkáváme nebyly by nikdy možné, kdyby pro toto hnutí nebyla půda staletou českou kulturou a tradici zkypřena a pro mvšlenky znovu do kraje přinesené předchozími staletími popravena. A patrame-li v minulost SaíehoTraiJ potkáváme se témíř na každém kroku se svídky ieské minulosti. V Jablunkově všecky městské knihy a výsady dané knížaty těšínskými i císaři rakouskými až do panovaní Mane Terezie jsou psány česky podobně zápisy v pozemkových knihách, knihách jednotlivých cechu az do třicátých iet minulého věku, testamenty, kupy a jiné smlouvy nejen v městě, ale celém okolí spisuji se v Češtině Komora těšínská ještě do počátku minulého století úřaduje česky. V katohckychkostelichzpivahí z českých kancionálů Fryčaje, Onderka, slezských to rodáku z Těšínská a jiných zpevniku na Mo ravě vydaných; v evangelických kostelích ještě do nedávná používali českeho kancionálu Jiříka Třanovského. Lidové zvyky a obyčeje, dále písně, v čemž nejlepe se odrazí duse ' ' ^ "aprosto neukazují na to že by lid byl polský. Naopak vse, tedy jak pisemne pamatky, tak i duse lidu na Jablunkovsku a všecky její dnešní životní známky ukazují na český původ a souvislost s životem českých Slezanů na Těšínsku, zvláště na Frýdecku. ntraW i Po převratu Poláci n a Jablunkovsku z nařízeni Rady národové zrušili ve všech obcích utrakvi­ stické školv německo-polské a zavedli pouze vyučování polské. V tom stavu převzala československá republika roku 1920 školství v okrese jablunkovském. Nebylo tu jiných škol než polských. S počátku v mnohých obcích byla nalada pro^změnu vyucovaciho jazyka polského v český, nebo pro postupnou změnu polských trid v ceske. V mnohých obc>chbJ lo by se to zdařilo bez překážek. Leč nakonec ovládlo míněni, aby vedle polských dosavadníchJ^kol byty zřizovány školy české a obyvatelstvu dána volnost, do ktere školy chce sve děti posílati. A v poměrně krátké době necelých tří let byly zřízeny české školy téměř ve všech obach ok esu jablunkovského, jež navštěvuje dnes již 1260 dětí, jak ukazuje mze připojena přehledná tabulka. A zajisté byl by vzrůst českých škol ještě větší, kdyby byli Poláci nezačali agitovati proti ceskym školám a kdyby české školy byly hned umístěny v řádných budovách. Lee i tak jsou^vysledkyjis^ velmi potěšující a bude jen na českých úřadech a naší vládě, aby výstavbou rádných budov školních další rozvoj českého školství na Jablunkovsku umožnily. Organisaci buditelské práce na jablunkovsku provedla Matice osvěty lidové a pouze ji za zásluhu lze přičísti dnešní úspěšné výsledky jak na poli školském, tak na poli spolkové organisacni a národně-kulturní práce. Od 29. dubna 1921, kdy se konala ustavující Matice osvěty lidové na Jablunkovsku, přišly postupné na radu temer všecky obce okresu jez si odbor zřídily, takže dnes ve 14 odborech je organisováno 1141 členu! Prvním českým^ podnikem do válce byla oslava narozenin presidenta Masaryka v Jablunkově dne 6. března 19- . ^ divadlo bylo sehráno rovněž v Jablunkově dne 15. října. Hrála se tehdy „Vojnarka na počest spis. Jiráska. Pojítkem všech odborů byl okresní sbor Matice osvěty lidové ustaveny 29. června 1921. Tehdy obeslaly tuto ustavující schůzi obce: Jablunkov, Oldřichovice Dolní Lomná, Mosty “ ° v • Hrčava Návsí Hrádek, Bystřice, Karpentna a Guty. Počátkem škol. roku 1921-22 byly zalo^ ny první české školy v Jablunkově, Gutách a Mostech. Mimo odbory Matice vyvíjejí nyní v okrese este E s ? Tělocvičná jednota Sokol v Jablunkově, Okresní péče o mládež odbory Kluta českosl. turistů v Jablunkově a Mostech, Hospodářské spolky v několika obcích Zas luh.ou‘ ..Bezkydu .odboru Klubu čs turistů v Orlové bude tetos dostavěna prvm česka turistická chata na Jablunkovsku a to na Velkém Polomu. Péčí Slezské musejní společnosti v Orlové bude rovnez letos otevřeno v (ablunkové k r a j i t ó m u seu m .^ , ^ ^ ^ ^ ý odbor Matice osvěty lidové. Ve všech obcích okresu pořádá lidovýchovný odbor maticm přednášky se světelný obrazy a představení loutkového divadla. Mimo to matiční odbory jiz často poradaji divadla ochot­

nická a divadelní představení s dětmi; některé pořídily si dokonce již vlastní jeviště. Poslední dobou konají se v četných obcích samostatné slavnosti matiční a odbory přispívají značnými obnosy na ošacení chudé mládeže školní. Z větších podniků okresních jmenujeme první českou slavnost v Jablun­ kově, konanou 31. července 1921, sokolský zájezd do Jablunkova 29. června 1922 a slezskou národo­ pisnou slavnost rovněž v Jablunkově dne 26. srpna 1923. První obecní volby na Těšínsku v r. 1923 našly nás rovněž i na Jablunkovsku řádně připra­ veny. Téměř ve všech obcích vytvořili jsme samostatné volební skupiny a získali tak značného vlivu v obecních sborech. Výsledky obecních voleb předstihli jsme leckde výsledky sčítání lidu v r. 1921. Nyní ve všech obcích dlužno s naším vlivem počítati a to již znamená velký úspěch oproti dobám dřívějším, kdy o Češích nebylo tu slechu, vidu. Doufejme, že tento vliv ještě poroste. Zakotvení českých spolků a zvláště odborů Matice osvěty lidové na Jablunkovsku, jejich rozvoj a úspěšná činnost je známkou, že i naši Šlonzáci pochopili význam kulturních spolků českých a že po boku s ostatními členy dávno již založéných spolků na západě Těšínská dovedou se stejným zdarem pracovati k společnému cíli našemu: k povznesení kulturního a hospodářského stavu našeho Těšínská a k upevnění státních a národních zájmů na jeho pohraničí. Výsledky tříleté jejich práce v tom směru vykonané budou jim nejen chloubou, ale také jistě povzbuzením k další činnosti.

P ř e Iv 1 e d odborů M a t i c e o s v ě t y l i d o v é a českých stát. menšinových š k o l v okrese jablunkovském. ((Dle stavu z 31. března 1924).

Kdy založen Boconovice Bukovec . Bystřice . Hrádek . .

13.-4. 28.-5. 29.-4. 7.-11.

Jablunkov Karpentná Košařiska . Lomná Dolní Lomná Horní Lyžbice M ilikov . Mosty u Jabl. Návsí . Nýdek . Oldřichovice Písek . Tyra . . Vendryně

22 24 21 21

11.-4. 23 11.-3. 23 3.-2. 24 7.-11. 6.-4. 14.-8. 15.-11. 18.-11. 4.-11. 19.-4.

21 24 21 21 23 23 21

Počet členů

79

52 95 35

Kdy založena

22.-4. 22 1.-9. 23 15.-9. 21 1.-9. 22 1.-9. 22

62

l.-ll. 22

74 32

23.-11, 23 1.-9. 23 1.-12. 23 15.-9. 21 1.-9. 23

87

202 53 80 128 45 52

Počet „ „ „ „

3.-7. 21

65

Počet Počet 15 6 žáků O tříd

Obyv. dle národ, sčítání z r. 1921 Poznámka

Češí

Po!.

8 42 632 214

334 1030 1974 721 2476

Něm.

X

2

1

obec. 5

měšť.2 1

1 1 1 1

56 30 224 135 27

5

30 38 32 30 207

2

100

l . - l . 22 10 . - 11 - 21

2+1 2

1.-9. 23 l . - l l . 23 1.-9. 22

2

109 72 63 32 75

1

2

Dbec. 31

1141 (soud. okres Quty Čes. Těšín)

ne

Česká škola

Odbor

mí$[. 2 1.-9. 21

odborů Matice osvěty lidové členů odborů Matice osv. lid. českých škol obecných „ „ měšťanských žáků českých škol

137 50 210

74 50 50 140 50 180 30 100

1125 135

1162

22

125

904 92

420

29 116 205 56 329 973 197 374 197 4 638

846 482 1057 805 2188 1366 1569 1544 880 413 2074

262

555

4 —

43 — 425 1

Mateřská škola matični

11 1 37 —

72 137 12 15 8 4 55

M ate řsk á šk o la m atični

v soudním okrese jablunkovském 14. „ „ „ „ 1141. „ „ „ 15. „ „ „ „ 1. „ „ „ „ 1260.

TéšinsKo. od doby jeho u sta v en í do 31. p rosin ce 1923.

i

B. Klac, okresní jednatel pro obvod Český Těšín. „Pod Godulou v zimní noci mrzl jsem při strážném ohni: díval jsem se ku Těšínu, cítil jsem, jak kdosi z Bezkyd velký, mpcný, potměšilý dívá se tia naše oh ně: Brzo uhnou, brzo shasnou?“ . Petr Bezrui.

V Českém Těšíně, 10. května 1924. v Od ustaveni okresního výboru Matice osvěty lidové pro obvod Český Těšín k "5 ®“* “oMo dne 8. ledna 1922, nastal v tomto obvodě velmi potěšitelný rozvoj po strance národnostní, skolske, kulturni i hospodářské.

Obecná škola na Hrčavě. Založená Maticí osvěty lidové (nyní státní).

Počátkem roku 1922 byly poměry ve zdejším obvodě dosti neutěšené. Odbory Matice osvěty lidové tyto přední stráže v našem boji za odčiněni staletých křivd, byly jen ve 14 obcích, ceských škol bylo celkem málo a některé z nich byly slabě navštěvovány, osvětová prače byla teprve v_po­ čátcích! Hospodářsky byl český živel v tomto obvodě velmi slabý, vždyť byly to pravé vrstvy sociálně nejslabší, které se k nám hlásily. Třinecké závody byly tehdy ještě baštou germamsace a na statcích markýze’ Gera sotva daly se tušiti červánky lepších dnů. Ale již stály tu přece piliře, které měly příště nésti mohutnou budovu matiční prače. Bylo.to nředevším české ref. reálné gymnasium v Českém Těšíně, založene Matici osvěty lidové 1. zan 9 , překážky, jež nepřízeň poměrů a nepochopení vlivných činitelů nakupily v cestu, podařilo se šťastné překonati a mladý ústav začal slibně plniti vysoké svoje poslání • • • .................... Byla tu dále hrstka nadšených pracovníků, kteří i v odlehlých obcích okresu zahájili intensivni práci uvědomovací, připravujíce půdu pro založení dalších odborů matičních a pro znzem dalších český práce) soustředěné v okresním výboru Matice osvěty lidové, pokud je můžeme ve struíné zprávě shrnouti, jsou velmi pěkné, ale jen znalec místních poměru dovede posouditi, kolik námahy stály, kolik překážek bylo nutno překonati.

a) O r g a n i s a c e . Ke 14 odborům, které existovaly již koncem roku 1921, přibyly r. 1922 odbory v Dol. Domaslovicích-Volovci, Hnojníku, Chotěbuzi, Dol. Lišné a Šibici, v r. 1923 pak další odbory v obcích Hradiště, Koňská, Něbory a Ropice. Koncem roku 1923 jest tedy v obvodu těšín­ ském 23 odborů Matice osvěty lidové v 22 obcích. b) N á r o d n o s t n í r o z v r s t v e n í . Dlevúředního sčítání lidu z r. 1921 bylo napočteno ve zdejším okrese 45.833 obyvatelů, z toho 19.554 Čechů a českých Šlonzáků (43°/0), Poláků a p o l­ ských Šlonzáků 18.849 (41% ), Němců a německých Šlonzáků 6.310 (14 °/0), zbytek připadá na Židy a ostat, národnosti. Přes to, že od r. 1921 mnoho polských příslušníků nabylo čs. státního občanství a rozmnožilo takto řady polských a německých voličů, byl tento poměr při posledních volbách do obcí r. 1923 nejen uhájen, nýbrž procento českého obyvatelstva se ještě zvýšilo. c) Š k o l s t v í . Největší rozvoj možno s uspokojením konstatovati v oboru českého školství. Až do rozhodnutí o Těšínsku bylo v celém politickém okrese těšínském jen 5 obecných škol a to v obcích na pomezí českého okresu frýdeckého. Od té doby vzrůstá počet českých škol a počet českých žáků velmi rychle. Ve šk. roce 1920-21 založeno bylo 9 škol obecných, ve šk. roce 1921-22 další 4 školy obecné, ve šk. roce 1922-23 škola občanská v Třinci a 5 nových škol obecných, ve šk. roce 1923-24 dvě školy občanské (Čes. Těšín, Dol. Bludovice) a 4 školy obecné. Celkem je ve zdejším obvodě 29 českých škol obecných (z toho 17 vydržovaných státem) a 3 školy občanské, vesměs státní. Zřízením českého ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně r. 1921 byla organisace českého školství v obvodu těšínském dovršena. Ústav vzrůstá každým rokem a má dnes již 3 třídy a 7 poboček, žáků celkem 371, tedy ve třech třídách více než mají úplné ústavy v Cechách neb na Moravě. K doplnění obrazu nutno uvésti, že v obvodě těšínském jsou 3 české školy mateřské; zřizováni dalších škol jest největší překážkou nedostatek vhodných místností. d) Č i n n o s t o s v ě t o v á . Odbory Matice osvěty lidové převzaly vesměs funkci místních osvětových komisí a okresní výbor jest zároveň okresním sborem osvětovým. Lidovýchovná činnost rozvíjela se v roku 1922 a 1923 velmi pěkně po všech stránkách. Roku 1922 bylo uspořádáno 38 přednášek, z nichž většina se světelnými obrazy, jeden kurs občanské školy a jeden kurs šití. Dále uspořádáno bylo 14 programových večírků, 4 koncerty, 39 ochotnických divadel. Založeny 2 knihovny veřejné a 2 žákovské. V roce *1923 uspořádáno bylo (v 5 obcích) 6 kursů občanské výchovy, 88 přednášek 22 obcích, většinou se světelnými obrazy, sehráno 41 divadel ochotnických ve 14 obcích, 26 lout­ kových her pro školní mládež, 26 uvědómovacích večírků a koncertů, 12 lidových besed, 8 besídek pro mládež, 6 lidových akademií a 1 poučná vycházka. Koncem roku 1923 byly zřízeny veřejné knihovny ve 22 obcích; většinou jsou to opět knihovny odborů matičních, jež konají funkce knihoven veřejných. V těchto knihovnách bylo koncem r. 1923 celkem 3372 knih, čtenářů bylo 1066, počet přečtených knih 12.861. Celkový náklad na tyto knihovny činil v roce 1923 Kč 18.865‘45. Kromě toho zřízena byla pro politický okres těšínský obvodová knihovna menšinová, čítající 668 svazků cenné četby. Z těch zřizovány kolekce o 40—50 knihách a zapůjčovány do obcí, kde dosud knihovny veřejné není. K přednáškám se světelnými obrazy jsou ve zdejším obvodu 3 promítací stroje, dále je tu úplné Alšovo loutkové divadlo, kolekce knih pro divadla ochotnická; v brzku přibude ještě putovní kinematografický přístroj. e) S o c i á l n í p é č i věnují odbory Matice osvěty lidové ve zdejším obvodě stálou pozor­ nost. Předmětem této činnosti je zejména chudé žactvo českých škol, jež podělováno jest učebnými pomůckami a školními potřebami, šatstvem, obuví a pod. Podrobnější statistika byla vedena teprve r. 1923; dle toho věnováno na sociální péči a žactvo českých škol celkem Kč 105.683-95 ve 23 obcích. Vydatně v tomto směru pomáhá Okresní péče o mládež v Čes. Těšíně, Národní jednota slezská v Praze, Čs. červený kříž a j. Kromě činnosti shora vylíčené sledoval okresní výbor Matice osvěty lidové pozorně všecky obory veřejného života v obvodu těšínském a dbal vždy toho, aby státní myšlenka byla stále po­ silována. Není zde možno podati zprávu podrobnější; jen tolik možno říci, že i v tomto směru vykonán velký kus práce. Matiční odbory stojí tu jako věrni strážcové státních zájmů.

\ ._ / J o N o !

/ /

\

*

*

'v —

x

r

> °-"T

č )

. J Íe x A á

.

„

Z)r~l>J>a

Ť .J o G a r fíc *

ň

P \

J ťr a h o u i^ .

,«

/f

OxucfcilnaK^ í *v J

3 'S ,^

y

\

oJS«//y

<**'\k *»

o su é f u /id o v é .

V

.9^.^.. o. , X o b eS ,ce Cfiaobtíov y .v%boafa A, yie.pón.íov/ce /

" ' 6"* 3 %

_J» ' /* -

í

V

o

ij

/

/

@ e s k é _ J t é o / r f v i.

Ous/s^t'

0^

^

wa

/\

OTa brek

•

^

S^ nna

O

@

Otxzcnz clo r. 191& .

•

O b ecn é.

^

J ř d ín i m e.r» H rinová, o d r . f9t&- i92*f

o a t r. t9 f8 c ío ír * 9 2 4

^ ^ío a /íW ft,

/

^

V

JTotmice

S

JS & ''

y<^’

rfarficvtce

rs

*v

q

W

\ O

^ ® O éxíayo s^ é. °i/«rob/ce >•.

V í* o u « O ,. VOarkoarrííce

J Jfíucín. • -r> O,

O

,

f , ^

ý

/ v r

. > S -N .<1S Xopytilir• "V, ^ Aniosovtcb/'JMhumta ^rimucht^ S

/ ( ■y

K o U o rfi^ 'jo t ó f e f - *

/ o■ 'tJCožíofE&hice

C- S ' J Í

* « *

^ ,y /K\

& - *

@ y■

^ ..

\

;

\> w ,« í

>

/ J iď río u ic e

/

\ rS)® )

• ^ (

(S \

(©*

^áíoťec/^i

SN \

,

'i

^#/

~

*s„4 ;

- í

)|r@ S « a ’

o °S o l-J tic h a

i

A

i V

fo fc a

H o T S uchá

isfíc / c n c e _jr~T)^ j í A ' ; X -^.

u

* * * '^ JL ec -

!

J. V ^_ _ jÉt \

L

aKŽw

© ® , ť*Sfc* ^ ^ /oí ,@ ®

r< ^

\

J

7 ® fí»

^

/924:

<-* v

, ?'r S

V * '" '-

D a rk o v ^ R q jJ

*


S to n a v a

/

/ í£

í

„:

.

j£ r v

/

\/S V ®

r

(©Ví

o

°D o í S u ch á

Z M T m o fa \ f i n o v Á ZtA r* <&./* « fc/j.< .« ' r* { & * ' *

> ifiU a (* $ * ?

, u

-

/•

* —

JE #* * ™ * H o f S i / u ^ .c *

jr

d a rk o * ^ K Ó ii

. é

'u # V ~

4 \ r S ty f

4

i

Q íbrtM tce

n .

V

Z e > fn a n ifr

c — j ,r* -A J Á

#GÍ
ťZ ri •

a JLvfí m í .

J g b A frs o ric .*

Ttošortoe^

S

fo C ca

,

~ iEa^ Mludorice \

\

)

/

r '0 /

£

H r a d u fc m

*

f j^ /y u

W o p o t^

V

* - r

^

----------------

,1 ,f L £

tta vsi

K i

q sH a 9uJfo*céiTni .^cicWww W7a6/vnAor

2)/om ná

^ ^ / f

c? ,_ r / ; V ife c n a / M

Okresní výbor Matice osvěty lidové pro obvod těšínský konal do konce roku 1923 celkem 10 schůzí plenárních, nepočítaje užších porad, týkajících se jednotlivých okrsků. Nejobtížnější kus práce národní byl již vykonán. Nesmíme však složiti ruce v klín, nýbrž nutno pokračovati stejným směrem i nadále. Strážné ohně planou jasně, strážcové jsou bděli: Bezrucova obava bohudík se nesplnila a bohdá nesplní.

Fryštóísho. Činnost ok resn íh o sb oru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod Iry štá tsk ý od jeho založení v roce 1921 do k o n ce ro k u 1923. Alois Holeš, okresní jednatel pro Fryštátsko.

Ve Fryštátě dne 1. května 1924. Okresní sbor fryštátský uveden v život v květnu 1921 pro 11 pohraničních obcí východní části okresního hejtmanství fryštátského. V té době byly již odbory: 1. Ve Fryštátě, který si čile vedl a jehož přičiněním byla založena česká škola, která je tísnila za polodenního vyučování v budově německé školy. Odbor měl již tehda slušnou knihovnu, ktere ostatní odbory vesměs postrádaly. ^ 2. Albrechtice, odbor počtem slabý, ale houževnatý v práci, jehož snem bylo zřízeni čes. školy. 3. Darkov, kde pro nejednotnost ve vlastních řadách nedocíleno těch úspěchů, jak bylo možno a jakých' si bylo třeba přáti. Jednotřídní státní škola našla útulek v polské škole. 4. Staré Město počínalo si již od počátku (leden 1923) velmi čile za součinností všech vrstev obyvatelstva. Státní jednotřídka umístěna v polské škole. Zřízením funkce okresního jednatele dán pevný základ k organisované práci. Okresní jednatel vniká do všech mu přidělených obcí, vyhledává v nich české lidi, volí si z nich důvěrníky a spolecne se zástupci již stávajících 4 odborů tvoří okresní výbor. Tím veškeří dosud rozptylem, mnohdy se ani neznající češti lidé soustřeďují se v jeden celek. Pořizují se ve všech obcích katastry českých lidí a zejména těch Slezanů, kteří nabyvše po rozdělení Těšínská svobodné volby, si uvědomuji, ze pocházejí z české krve, že mnozí z nich chodili dříve do moravských, nyní popolstených skol, houfné se hlásí k nám. Odpolonisovační proces začal. v; v . v Okresní výbor stává se národním sněmem pro všechny přidělené obce okresu. Veskere národní, kulturní i hospodářské záležitosti jednotlivých obcí se v něm probírají a resi. Bedhve sledovány poměry u úřadů, v kostele a u velkoprůmyslu. Na závady upozornovan ustredm výbor na Slezské Ostravě, jež stále jest informován okresním výborem o stavu v okrese. Dnes ve všech 11 obcích — vyjímaje Marklovice, které teprve v dubnu 1924 byly definitivně mezi naší republikou a Polskem rozděleny — jsou české školy a ve všech obcích matiční odbory. Počet

dětí Obec

na

českých počet tříd

školách

počet dětí

v roce

1923-24.

umístěni školy

vlastní školní budova 72 v polské škole 39 vlastní budova 216 vlastní budova 124 ‘ v polské škole 65 soukromý dům 37 v polské škole 108 v polské škole 23 v polské škole 103 škola obecná 46 do české školy dle soupisu, provedeného v dubnu 1924, celkem

2 Albrechtice 1 Darkov 5 Fryštát, obecná 3 Fryštát, občanská 2 Sovinec 1 Louky 3 Petrovice - Prstná 1 Ráj 2 Staré Město 2 Stonava V Marklovicích se přihlásilo 120 dětí. O zřízení české školy požádáno. Nedostatek vlastních školních budov brzdí náš postup, což nejlépe dokazují Albrechtice, kde postavením samostatné školní budovy stoupl počet dětí z 18 na 72.

M ateřsk é šk o lk y Fryštát s 67 dětmi, Marklovice s 62 dětmi, Staré Město s 26 dětmi, Sovinec s 28 dětmi. Ostatní cbce domáhají se zřízení mateřských školek, avšak naprostý nedostatek vhodných místností nedovoluje jejich otevření. Rovněž českých knihoven, až na Fryštát, nebylo, dnes jest knihovna již v každé obci. Velmi dobře se osvědčují kursy šití a střihu, které jsou velmi četně navštěvovány.

Česká státní obecná škola v Tyře.

Počet členů v matičních odborech: Místo

Koncem 1923

Místo

Koncem

Petrovice-Prstná 94 Albrechtice 30 Ráj 36 Darkov 93 Staré Město 164 Fryštát 246 Stonava 36 Sovinec 65 104 Louky 84 Marklovice Celkem 952 členů. Č innost p řed n á šk o v á a k u ltu rn í. Přednášek uspořádáno bylo v uvedených obcích celkem 34, ochotnických divadel 15, loutkových divadel 17, koncertů a akademií 8, národních slavností a oslav 11, programových večírků, besídek a jiných zábav 20. České expansi v jednotlivých obcích již nestačí matiční odbory a zakládají se proto tělocvičné jednoty sokolské (Fryštát, Petrovice, Staré Město) (DTJ Fryštát) jinde české hasičské sbory, hospo­ dářské spolky a ve Fryštátě i peněžní ústav. Okresní výbor se dobře osvědčil při volbách do obcí v roce 1923. Rovněž každoroční zápis do škol jest organisován okresním výborem. Pozemkové reformě, jež může býti pro nás požehnáním, při neopatrném provádění však ne­ štěstím, věnována obzvláštní péče.

Okresnímu sboru se podařilo umístiti celou řadu dělníků, kteří delší dobu byli bez zaměstnaní, r°VněŽVvnsledky m a S Upráce těžce nesou naši nepřátelé Poláci i Němci Čeští lidé jsou napadáni a špiněni v novinách, zejména v „Gazetě kresowe", „Robotmku sl.“ a „Tygodm u . Jejic vypa y oy mitna nriráčeti k čemuž se ochotně propůjčila zejmena „Obrana blezsKa . r Ve své’ práci hraničárské jsme vedeni ideou: odpolonisovati násilím popolsteny a zgermamsovanv lid povznésti jej kulturně i hospodářsky. Naše práce se dobře daří, poněvadž jsme v Matra všichd svorni, neznáme mezi sebou stranictví a pracujeme s láskou, zadarmo a nezištne. Beda tomu, kdo vnese rozkol do řad matičních pracovníků. „Pochodně Osvěty, Lásky a Víry vrháme nadšeně v slezský kraj širý “.

OrlovsKo. Č innost ok resn íh o sboru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod o rlo v sk ý od rok u 1921 -1 9 2 4 . Prof. Břet. Kubala, okresní jednatel pro Orlovsko.

V Orlové, 20. května 1924. K okrsku orlovskému přičleněny jsou tyto obce: Orlová, Polská Lutyně, Dětmarovice Dom­ brová Karvinná, Lazy, Dolní, Horní a Prostřední Suchá, Petřvald, P o re m b a H o rn ía D
Frýdecho. Činnost ok resn íh o sb oru s le z s k é M atice o sv ěty lid o v é pro obvod írý d eck ý za r. 1923. J. Zajíc, okresní jednatel pro soudní okres frýdecký.

Frýdek dne 30. května 1924. Činnost odborů matičních v obvodu frýdeckém byla, až na některé odbory, normální. Zvlasf čile si vedlo jen několik odborů, a to tam, kde v popředí stáli lide, kten nejsou pnhs angazo' v politice místní V některých odborech činnost uvázla. Skoro ve všech takových případech lezl příčina stagnace v tom, že vedoucí činitelé v obci jsou pro různé politické presvedčení navzájem osobními odpůrci a tím znemožňují součinnost všech pro vec společnou. Stranicka zast ohlusuj a tam nadobro národní sebevědomí a pro zájem stranický zanedbava se P0™ s t n^odni Ačkph isme v pátém roce po převratu, poměry ty se spise zhoršuji, místo aby se uklidňovaly. Jest to zjev no vlastech českých bohužel dnes obvyklý, že jakmile někde pomine národnostní nebezpečí a není třeba jednotné fronty proti národním odpůrcům, hned se pustí české strany do sebe a bratrovraz

nými boji vyčerpávají energii, které se pak nedostává pro prácí ve prospěch věcí celonárodní. Na venkovském okrese frýdeckém již národnostního nebezpečí není a proto jsou tu ty smutné zjevy úpadku národnostní činnosti. A přece právě kraj frýdecký potřeboval by ještě mnoho, a to zejména osvětové činnosti, neboť ve příčině duševního povznesení českého lidu nebylo tu mnoho vykonáno. Tam, kde odbory matiční jsou zároveň místními osvětovými komisemi, jeví se činnost čilá. Někde pracují odbory svorně s ostatními spolky místními a dělí se s nimi o hmotný výtěžek z kul­ turní činnosti. V okrese frýdeckém nemá Matice v přítomné době ani škol, ani školek mateřských. Není ani žádoucí, aby v českých obcích Matice opatřovala kulturní potřeby lidu, kdyžtě jinde v obcích s českou m e n š i n o u jest hmotných prostředků tolik potřebí a příliv peněz do pokladny matiční je pořád slabší a slabší. V popředí činnosti odborů jsou přednášky a divadelní představení vedle četby a péče o chudou mládež a někde i podpory ruchu turistického. V městě Frýdku jest nebezpečí pořád ještě vážné. Okresní sbor konal časté schůze, na nichž projednávány celokrajové záležitosti, vedle věcí, uložených ústředním výborem Matice ku projednání. V okrese je ještě několik úplně českých obcí, kde není odborů matičních. Příčina toho jest v tom, že někde nelze ani při největším úsilí získati několik ochotných funkcionářů, a někde zas přílišná strnulost a lpění na tradicích starších místních spolků, dnes již skoro bezvýznamných, znemož­ ňuje založení odborů. Až pronikne u nás vědomí, že odbory matiční na Frýdecku jsou nepostrádatelnou zálohou hlavního voje na Fryštátsku, Těšínsku a Jablunkovsku, kde se svádějí pořád, a to často, prudké boje, nebude ani na Frýdecku jediné obce, ve které by nebylo odboru matičního a tam, kde již jsou, jistě se vzchopí k usilovnější činnosti.

SlezsKo-OsfravsKo. Č innost o k resn íh o sb oru M atice o sv ěty lid o v é pro obvod slezsk o -o stra v sk ý . Jos. Smiřák, okresní jednatel pro Slezsko-Ostravsko.

Do obvodu slezsko-ostravského spadá 7 obcí: Slezská Ostrava, Hrušov, Heřmanice, Michál­ kovice, Kunčičky, Muglinov a Radvanice, v nichž ve všech jsou matiční odbory. Slezská Ostrava má čtyři odbory a to mužský a ženský ve Slezské Ostravě, dále odbor na Zárubku a odbor na Salmě, v 7 obcích celkem 16 odborů. Okres slezsko-ostravský je až na nepatrnou německou menšinu v Hrušově a nepatrné procento Poláků ve všech obcích ryze český. Za rakouské vlády byl okres slezsko-ostravský vydán silnému náporu německému a polskému. Německý a polský živel silně pronikal. Německé školy zřízeny byly v Hrušově a Slezské Ostravě, polské v Hrušově, Slezské Ostravě, Michálkovicích a Malých Kunčicích. Dnes je německá škola ještě v Hrušově a Slezské Ostravě, polská rovněž v těchto dvou obcích. Německá i polská škola ve Slezské Ostravě živoří a v dohledné době obě školy nedostatkem žáků zaniknou. Největší počet žáků vykazuje německá škola v Hrušově. I v této obci se však poměry zlepšují a počet žáků německé školy každým rokem se zmenšuje. Poměry na závodech, které před rozdělením Těšínská byly vedeny skoro výhradně německými inženýry, rovněž se zlepšují. Největší baštou němectví v okrese slezsko-ostravském je sodová a che­ mická továrna v Hrušově ovládaná úplně německými úředníky, kteří v posledním záchvatu snaží se udržeti němectví v obci. Od rozdělení Těšínská je češství v okrese slezsko-ostravském na stálém postupu. Činnost matičních odborů vedena byla duchem celé matiční organisace. Poněvadž v obcích není národnostního nebezpečí, jak tomu je v obcích na pohraničí, omezovala se činnost odborů více na práci kulturně-výchovnou a sociální. Kulturní činnost ve větším měřítku vykonávají místní osvětové komise. Z matičních odborů funkci osvětové komise zastává mužský odbor ve SI. Ostravě a odbor v Muglinově. V ostatních obcích jsou samostatné osvětové komise, složené ze zástupců politických stran a větších kulturních spolků. Ve Slezské Ostravě je také sídlo Ústř. výboru slezské Matice osvěty lidové, odkud celá ma­ tiční agenda se řídí a vycházejí náměty k další práci. Z matičních odborů je mužský odbor ve Slezské Ostravě nejstarším odborem, založeným 5. května 1899; slaví letos své 251eté trvání. K posouzení celkové činnosti matičních odborů ve Slezské Ostravě nutno poznamenati, že by mohla býti mnohem vydatnější. Slezsko-ostravský okres je jedním z nejuvědomělejších na Těšínsku; má za sebou bohatou tradici úporného národnostního boje a právě tato tradice měla by býti pohnutkou,

abv pracováno bylo mená to složiti ruce více mělv bv české národních a Státních

čileji. Nehrozí-li dnes okresu slezsko-ostravskemu národnostní■“ebezpea. «ezna v klín. Práce, kterou Matice osvěty lidové vykonává, není jeste ukončena. T obce které jsou zbaveny národnostního nebezpečí přispivati na zabezpečen zájmů v obcích národnostně ohrožených a v obcích s menšinou českou. To platí

zejmena pro 5^J ^ g / e^ šjJh Zb r a t ř ? ^ o h S i č í Těšínská a na Hlučínsku a jest proto svátou naší povinností pomáhat! jim ku šťastnější budoucnosti a k zabezpečení národních a státních zajmu na těchto územích.

Matiční odbory v roce 1923: Ok r e s f r ý d e c k ý : Obec

1. Bartovice 2. Baška 3. D atyně H orní 4. D obrá 5. Frýdek 6. H am ry Staré 7. Heřmanice 8. Hrušov 9. Janovice-Bystrá 10. Janovice 11. Kunčice Malé 12. Kunčice Velké 13. Lhoty Vyšní 14. Malenovice 15. Michálkovice 16. Morávka«Pražma 17. Muglinov 18. Nošovice 19. Panské N ové dvory 20. Radvanice 21. Raškovice 22. Ratim ov 23. Řepiště 24. Sedliště 25. SL O strava—mužský 26. Sl. O strava—ženský 27. Sl. O strava—Zárubek 28. Staré Město 29. Šenov 30. Václ-wovice 31. V ojkovice 32. Žermanice

Založen

17. prosince 1910 14. srpna 1909 13. března 1918 5. kv ětn a 1899 22. ledna 1919 17. prosince 1910 3. prosince 1908 18. úr.ora 1911 13. února 1914 13. března 1918 25. ledna 1909 3. prosince 1908 13. března 1918 4. května 1918 5. května. 1899 5. května 1899 1. července 1901 28. října 1921 17. prosince 1919 2. prosince 1910 17. prosince 1910 1. května 1907 14. srpna 1909 15. dubna 1913 5. května 1899 26. ledna 1911 26. ledna 1911 14. srpna 1909 14. srpna 1909 15. dubna 1913 26. února 1921 14. května 1922

O k r e s f r y š t á t ský: 13. dubna 1921 1. A lbrechtice 13. června 1901 2. Bohumín-nádraží 4. září 1920 3. Bohumínsměsto 20. prosince 1922 4. D arkov 3. prosince 1908 5. D ětm arovice 30. květina 1901 6. D om brová 11. srpna 1920 7. F ryštát 3. prosince 1908 8. K arvinná 30. prosince 1923 9. K arvinná »Solci« 30. září 1899 10. Lazy 24. června 1923 11. Louky 19. prosinec 1914 12. Lutyně N ěm ecká 26. února 1921 13. Lutyně N ěm ecká »Zbytky« 19. prosince 1914 14. Lutyně Polská 2. dubna 1922 15. M arklovice 14. prosince 1901 16. O rlová 19. března 1914 17. O rlová »Zimný důl« 3. června 1921 18. Petrovice 3. června 1908 19. Petřvald 13. ledna 1906 20. Porem ba

Počet členů

75 42 54 105 79 108

122 63 62 58 203 73 26 180 184 81

111

75 135 245 86

195 109 85 347 225 200

194 87 57 87 36

30 89 71 93 63 149 246 182 60 191 84 115 92 153 104 245 126 , 94 258

655

Založen

ObeC 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.

Pudlov Ráj Rychvald I. Kychvald 11. Rychvald III. Skřečoň Staré M ěsto S taré M ěsto »Sovinec«. Stonava Suchá Dolní Suchá H orní Suchá P rostřední Šunychl Veřnovice V rbice Z áblatí Z ávada

30. 23. 3. 2. 2. 28. 18. 1. 4. 25. 23. 15. 5. 20. 3. 14. 14.

prosince 1919 října 1921 prosince 1908 ledna 1911 ledna 1911 května 1911 ledna 1921 července 1922 dubna 1922 ledna 1909 února 1921 ledna 1914 března 1922 prosince 1920 prosince 1908 února 1909 října 1923

Počet členů 272 36 76 82 180 92 164 65 36 217 108 125 32 78 162 140 60

Okres těšínský: 1. Bludovice Dolní 2. Bystřice 3. D obratice 4. Domaslovice 5. Domaslovice »Volovec« 6. G uty 7. H nojník 8. H radiště 9. H rčava * 10. Chotěbuz 11. Jablunkov 12. K arpentná 13. K oňská 14. Lišná Dolní 15. Lhota Komorní 16. Lomná Dolní 17. Lomná H orní 18. M istřovice 19. Morávka»Pražma 20. M osty u Jablunkova 21. M osty u Těšína 22. N ýdek 23. Oldřichovice 24. Písek 25. Ropice 26. Stanislovice 27. šebišovice 28. Šibice 29. Šumbark 30. T ěšín Český 31. Tošonovice Dolní 32. Trlíčko H orní 33. Třanovice 34. Třinec 35. T y ra 36. V endryně

17. října 1920 23. dubna 1922 18. února 1911 29. května 1921 20. srpna 1922 15. listopadu 1921 17. července 1922 12. března 1923 18. února 1923 14. května 1922 28. března 1921 7. listopadu 1921 21. května 1923 2. dubna 1922 6. srpna 1921 11. února 1923 11. března 1923 20. kv ětn a 1921 5. kv ětn a 1899 7. listopadu 1921 20. prosince 1920 14. srpna 1921 15. listopadu 1921 18. listopadu 1923 21. května 1923 29. května 1921 11. ledna 1919 17. března 1922 20. prosince 1920 20. prosince 1920 2. ledna 1911 28. května 1921 29. března 1921 20. prosince 1920 4. listopadu 1923 19. června 1921

82 87 120 41 42 74 41 51 16 58 151 36 21 72 37 67 64 72 81 91 38 53 80 129 50 35 55 53 150 180 44 46 24 188 45 42

O k r e s h 1u č í n s k ý : 1. 2. 3. 4.

Hať Hlučín Koblov Petřkovice

28. 17. 29. 7.

* * *

října 1923 prosince 1923 června 1923 prosince 1921

67 75

86 129

Zprávy o činnosti odborů za rok 1923. O dbor M atice osvěty lidové v A lbrech ticích

(okr. Fryštát).

mnoho prače. O dbor .p oradil 5 c*enskych schůze J y doko,n čen ? v listopadu. D ne 4. listopadu úspora, stavba a otevřeni' ceske statni š k o l y . ^ t a v b a započata , . m;,n;lst erstva školství a národní osvetv, dal odbor slavnost otevření nove s W y . S l a - ^ ^ | tT ústředního v ý b o r u slezské zemské správy politické, zemsko školní rady, okresní politi P y d ... j e ^gti v nevhodných Matice osvěty lidové a veliký počet obyvatelstva z oko meh ^ c i . D o p o M i^ u ra iy ^ iie ^ ^ tak> aby místnostech staré polské školy a tepive nyní « . odbor 9 na oslavu narozenin n. presidenta, a oslavu v těžkém životním b o ji nepodlehly. Přednášky ^ r a d a odbo ’ nepořádal isa plně zaměstnán stavbou Metého trvání republiky. Představeni divadelních a lo u { k o v y * bor n * * gl odbor K č 2362.80, íknlní budov v P ro dítky české skolv usporadana bohata vanoem naaiiKa. iNd přijm eš na vydáních Kč 2197.60. Z bývá Kě 165.20. O dbor M atice osvěty lidové v D o \

vánky«, přednášky & Kč 8682:89.

oslavy narozenin Pres’^ n t a d S J S r ^ S ? 5 3 Í L

2 .i »

-

B ludovicích

(okr. Český Těšín).

-_P noyé jevišt5 k te ré přičiněním ochotníků wVo« N . příjm ech měl

O dbor M atice osvětv lidové v Bohumíně=městě

dovánkv, spoiené sl veřem vm cyícenrm »>Sokola«l

f c W

m

odbor Kč 10.M5.02. « vvd.nM,

(okr. Fryštát).

květinový d e n .o sla v a na o

m

s výkresů.m jménem Matice

f f iít ó

J ^ IS S S !

V p t d n t ó k á J h Ss e 7 v 1 t \ K i oHrázkv se pokračuje. Přednáška představení bvlo 1, loutkových divadel pro dítky uspořádáno 21

^ o d to o T ^ N a d flfa ^esrnskvch ^ k ale n d ^ u P to d an o ^ ^

eelkem C817 « M „ o 68 m arner. f W l u nadílky obnáší přes 11.000 Kč. O dbor Pracoval pro z d a r n y jy d e d e k z a p su do cesKe „

C e lk o v ý ^

B r a u n e s s m - s r s n r í s r a s - v s £ f,»« « » * bor 128. N a příjm ech měl odbor Kč 3568.82, na vydáních 1480.60. O dbor M atice osvěty lidové v Bohuminěsnádraží

(okr. Fryštát).

„,k nou práci. N estaráni se dnes uz odbor p n m o o is k o lstv i. 1pak^ nreoe

každoročním darem Kč 3?50.—, vv<

těžek" z po řád an éh o dětekéíio d n e T č W 2 7 .^ rozdělen podle

S ^ á n o S n a d ík i

ležitostné oslavy, koncerty, zájezdy m or.slez. N aro ctah o l T W ™ ™ ú n ^ p r S r p í u č n ý ffm : »Ein* spěté atd. 8. února 1923 poradan koncert virtuosa , ' ' , divadla Páně presiden+<wv narozen steinův princip relativity* 22. února bvlo pryn, nredstavein m « r^ sk N ár
Sem’M & S W í c h ' l « 5 n o 8 “ ”3 * írom.d,. N« příjmech mil odtor Kí 75.781.52, „ vydáních K« 47.609.92. —

v , O dbor M atice osvětv lidové v D árko vě (okres Fryštát).

a s * f f lř X S k X & & X S&

konáno 10. Divadelní představení 2. U spořádal je footbalový klub z Fryštátu. N ávštěva při přednáškách i dma dle byla pom ěrně slabá. H udební a zpěvní akadem ie p ořádány 3. V červnu uspořádán květinový den, spojeny s národní slavností, k terá byla zdařilou m anifestací zdejší české menšiny. O slava 1. května uspořádána^ spo* leoně. O dbor vypravil dítky české školy na dvoudenní výlet na H ostýn. V ýletu zúčastnilo se také 9 členů od* boru. D ruhý výlet s dětm i uspořádán do Mor. O stravy u příležitosti prům yslové výstavy. V prázdninách vy» pravil odbor 8 dětí a 5 členů do Prahy. Dále uspořádal odbor 2 program ové večírky, které se zdařily a 2 kursy tanečních hodin, které měly rovněž pěkný úspěch. Kromě toho uspořádán maškarní, representační_ a ^domácí ples. O dbor podnikl sbírku na zlatý poklad republiky, k terá měla pěkný ú sp ěch Sbírka odvedena ústřednímu výboru M atice osvěty lidové, k te rý ji prostřednictvím m ěstské spořitelny ve Slezské O stravě odvedl svému účeUi. P ro divadelní potřebu zakoupil odbor divadelní jeviště. N a příjm ech měl odbor Kč 27.115.40, na vydám Kč 17.341.69. N a vánoční nadílku věnoval odbor Kč 1228.—, na výlety dítek Kč 1004.—. O dbor M atice osvěty ' lidové v B ystřici (okr. Čes. Těšín).

Z aložen 23. dubna 1922. P ředseda Jiří Stefek, penisista, jed n atel Ferd. Foršt, úředník státních drah, pokladník K. Teofil, žel. zřízenec. Členů 96. K onáno 8 schůzí výboru a 1 členská. Došlých dopisů 72, odešlá* ných 67. Činnost odboru sm ěřovala k povznesení české školy a ku prospěchu české menšiny. O dbor umožnil výlet školních d ítek do Prahy, zúčastnil se národní slavnosti okolních odborů. U spořádána dvě divadelní představení a sylvestrovsiká zábava. O dbor přispěl k založení odboru v Hrádku. Těšínských kalendářů za* koupeno 50. K nihovna čítá 150 svazků a je ho jn ě členy používána. — N a příjm ech měl odbor Kč 2641.80, na vydáních K č 1657.58. O dbor Matice osvěty lidové v Dětm arovicích (okr. F ryštát). Založen 3. prosince 1908. Předseda Josef D ra p k i, podúředník, jednatel Boh. Karas, cadučitel, pokladník Josef Rosmaň, horník. Členů 63. Č irro st odboru je slabá. Omluvou jest, že většina členů pracuje pilně v tělo* cvičné jednotě »Sokol«:, k terá převzala všechnu osvětovou činnost v obci. Svoláno bylo 5 výborových schůzí. Žákovské knihovně zdejší školy darováno Kč 400.—, pro chudé žáky školy pokračovací Kč 200.—v N a vánofc ní nadílku odboru v Z ávadě darováno Kč 100.—•. D opisů došlo 48, odesláno 26. N a příjm ech měl odbor Kč 1171.65, na vydáních Kč 870.50. V Raifeisence m á odb. uloženo Kč 1328.50. O dbor M atice osvěty lidové v D obraticích (okr. Čes. Těšín).

Založen 18. února 1911. Předseda Jan Poloch, správce školy, jednatel Karel Chovanec, učitel, pokladník AI. Křupa, horník. Činnost odboru vyvíjela se všestranně. Sehrána 2 divadelní představení, otevřena večerní škola, k te rá vykazuje velmi pěkný úspěch. U spořádáno 5 přednášek se světelným i obrazy. O dbor získal koupí se 4 sousedními odbory skioptikon. P ořádán 1 ples a 2 taneční zábavv. U možněn chudvrn dětem vvlet. Od* bo r zúčastnil se se svými členy ústřední valné hrom ady M atice osvěty lidové, národopisné slavnosti v Jab* hrnkově a lidovýchovné výstav y v Mor. O stravě. K nihovna měla 68 čtenářů, p řečten o 1806 knih. N a příjmech měl odbor Kč 4492.—, na vydáních Kč 3259.— . ! . O dbor M atice osvěty lidové v Dobré (okr. Frýdek).

Z aložen 5. května 1899. Předseda V áclav Slíva, říd. učitel, jed n atel Rud. Jež, učitel, pokladní Jan Nou* dek, profesor. Členů 105. Činnost: K onáno 8 schůzí výborových a 1 valná hrom ada. Sehrány 3 divadelní před* stavení, uspořádal 1 veřejnou schůzi, oslavil 5*leté výročí republiky a jeden ples. Knihovna, čítající přes 400 svaz* ků, nropůjčena byla obecní knihovně na dobu 10 let. V obecní knihovní radě zasedají za odbor dva členové a předseda jako okr. knihovní d o zo rce.' N a příjm ech měl odbor K č 3332.47, na vydáních Kč 2894.90. O dbor M atice osvěty lidové v D om aslovicích (okr. Čes. Těšín).

Založen 29. května 1921. Předseda V rat. W olfel. říd. učitel, jed n atel D am . Sojka, učitel, pokladník Boh. Klobouk, učitel. Členů 41. Č innost odboru: konáno1 5 schůzí výborových, jedna schůze výborová .společná s výborem dobrovolných hasičů, jedna schůze členská na oslavu pětiletého výročí trv án í ěsl. republiky. Před* nášky konány 4. D ivadlo sehráno p ětk rát, z toho jedenkráte pohostinně v šebišovicíoh. V m asopustě konána maškarní m erenda. O dbor vykonal dvě sbírky; jednu p ro O kresní péčí o mládež v Čes. Těšíně, druhou na zlatý poklad republiky. Z a spoluúčastí m ístního sboru dobrovolných hasičů uspořádán b yl květinový den. Dopisů p řijato 56, odesláno 30. Těšínských kalendářů prodáno 10. N a příjm ech měl odbor Kč 1760.94, na vy* dání K č 1392.81. | O dbor M atice osvěty lidové v Dom aslovicích na V o lo vci (okr. Čes. Těšín.) Založen 20. srpna 1922. Předseda Jindř. Gucziur, obchodník, jed n atel A nt. O bornv. horník, pokladník Pavel Žvak. Členů 42. Činnost odboru: V ýborových schůzí konáno 7, členských 5, přednáška 1, jeden ples, vycházka na Javorový a květinový den. D opisů p řija to 46, odesláno* 31. T ěšínského kalendáře prodáno 30 ku* sů. Divadlo pořádáno 5*
Založen 30. května 1901. Předseda Fr. Kubík, správce velkostatku, jednatel Karel M lynařík, řídící učitel, pokladník Jan Dbalý, báň. úředník. Členů 149. Činnost odboru: K onáno 9 schůzí výborových a 3 členské. Li*

ttovíchovná výstava v Mor. O , „ . v í o b e . U n . 25 „ t g * . " { & £ " í t ó ,1 „ ; . školy rodinné v K ™ " « ' „ S ^ li í » r fr .v lc e k J e ío 70. „ „ o n n l n í m W . závodní školy a zasloužilému literátu QrW nrzovi íc icho 50 narozeninám . Pořádán květinový den. Pro* také spoluzakladateli odboru p č l e n e m ústavu pro zmrzačelé v Králově Poli. Pro dít* iláno 150 kusů Tesínskeho kalendare O dbor je Cmn m c „ O sta v e n í Jako místní osvětová komise kv místních škol uspořádány, radovánky a u h r a n á dve loutková ^ d s t a v c m ^ Jako ^ ^ kolské ro m ěry ,, uspořádal odbor oslavu ? ? \ n,' na ’ ?• a Švýcarsku« Pam átka M. J. H usa oslavena přednáškou. Dále po* přednášku »Nase zahraniční hnuti ve Tranc i „nháHlcv nro děti P řednáška měla veliký výchovny vyznám, řádán cyklus 8 přednášek se světelným, obrazy a 2 p o h ^ y pro d ^ . ^ Velldrvni bylo yv. Průměrný počet účastníku na jedné T^dn;asce • " , . gástka K č 2000.— na vánoční nadílku. Valna datně pomáháno morálně i finajicne. O dboru Z em řelý člen odboru .T. Polach odkázal odboru dle po* hromada ústředního výboru zastoupena by a . S .■ vysokoškolským studentům , příslušníkům dom* slední vůle K 5 0 0 0 .- . « ? / « n í = h K í 24.326.93. O dbor M atice osvěty lidové ve F rýd ku (okr. Frýdek).

Z « ,„ « n 2 2 . W n » 19,0, W , A nt. dopisů, odesláno 15. V ykonáno 7 vyborovyc nevykazuje N adějem e se, nost osvětovou pro netečnost členstva o d b o r z a r. 1923 " e v y k a z u j ^ š i činností býval vzorem jiným odborům, opetne se vzchopí a svou aoorou p

J i K že odbor náš, který svou zachová,

O dbor M atice osvěty lidové ve Fryštátě.

kladnv, pokladniK jo se i u í ^ "'-“ . . j í ~ Dooisů došlo 147, odesláno 119. Přednášky Porad«ny 3, nich získaly české stranv 10 m andátu. Starostou m ěsta

davnnet 1 a květinový den. ťři voibacn ODec* 14 k é obe=né školy Kamil Krčmář, C“ h^ i é “ bf epr0 dítkv. Dále Bezručův večer

^ ‘u n ^ ^ ^ b a v ^ ^ n ilio T O a ^ d b o n j1 čítá 530 svazků. Byla p ro p ů jče n , veřejné knihovně, člen ů 246. N a příjmech mčl odbor 35.928.12, na vydáních Kč 31.662.10. Mulíro osvětv lidové v G utách (okr. Čes. H ěšín).

O dbor M atice osvěty lidové v H a ti na H lučínsku.

„ , v oq io>'? Ohee Hať přičleněna byla k republice československé v březnu roku 1923 roz* Založen 28. n jn a - ■ t wXfJwi fphnž roku učiněnv bvlv přípravy pro založení odboru sleizske Ma* hodnotím delim itacm komise, J i z v k v e t , „ t} o sv ětv lidové v Petřkovicích. U stavující valná hro*

t & S T r u K

E / S í e t 2 SS-

^ k £ „ ? ' ? S í e y V S S i á 5 Ó S S ř S n o hf.de jeviSté, je h o i p M . je M m * Prvním pfedsedou o d b o rzvolen byl Jos. Dlouhý, nadučitel I. české školy obecnc, jednatelem K. Bainar, učitel. O dbor M atice osvěty lidové v Hluěině.

Založen dne 17. prosince 1923. P ředseda A nd. N ovák, školní inspektor, jed n atel Chalupová, učitelka, po­ kladník Karel Hill, dirigent A grární banky. Členu 65. O dbor M atice

O světy Lidové v H n o jn ík u (okr. Čes. Těšín).

K č 3792.70. O dbor M atice osvěty lidové v H rad išti (okr. Čes. Těšín).

Založen 12. března 1923. Předseda A d. Olbřích, důlní, jednatel D onát Fafoiánek, s p r š c e školy poklad* nik Jan Jasiok, horník. Členů 51. O dbor založen byl v p o su n ech velmi nepříznivých a tezkych. Byl zalozen

hlavně proto, aby snaze m ohlo býti čeleno proti všemu, co směřovalo proti úspěšnému rozvoji státn í a národní myšlenky v naší obci, a aby našim lidem d án a bvla příležitost seznám iti se s českou 'kulturou a literaturou a aby vůbec měli ve spolku oporu, na níž b y mohli vždv a ve všem spoléhati. N a ustavující valné hromadě přistoupilo' iza členy 33 obyvatelů, během roku stoupl počet členů na 51. Přesto, že nebylo vhodných místnosti ke schůzím, přednáškám >atd., scházel se výbor v soukrom ém dom ě každého měsíce, aby se radil, co ,na post* lení naší věci mělo býti podotknuto. D ivadelní kroužek odboru sehrál 2 divadelní představení s velmi pěkným úspěchem. M im o schůzí výborových konány dvě schůze členské, 1 přednáška o významu 28. říina, 1 taneční zábava a 1 mikulášská zábava. Knihovna odboru čítá 25 svazků, darovaných m inisterstvem školství a národ* ní osvěty. Jak špatně je chápána lidovýchovná a vzdělávací činnost v naší obci svědčí to , že správní komise odm ítla žádost odboru o vyplácení povinné dotace na veřejnou knihovnu. N eivětších zásluh získal si odbor o českou školu. Počet dětí vzrostl na 86. rvro něž musela býti zřízena druhá třída. Ú středním výborem Matice osvěty lidové byl darován pro stavbu školy pozemek. Se stavbou školy započato bylo v létě. V obecních vol* hách zvoleni do nového obecního zastupitelstva 4 čeští zástupcové, vesměs členové odboru. N a příjm ech měl odbor Kč 1140.20, na vydáních Kč 765.90, zůstatek Kč 374.30. O dbor M atice osvěty lidové

v H rča vě (okr. Český Těšín).

Z atažen 18. února 1923. Předseda Jan Sýkora, rolník, jednatel Em. D vořák, správce české školy, po* kladník f r . Ořeohovský. Činnost odboru soustřeď uje se hlavně ve školní m ístnosti. T a to je velmi malá a ne> muže ani pojm out i obecenstvo při loutkovém divadle. V ýborových schůzí konáno 4, přednáška 1, dom ácí zá* I r *'i P ^ nov® '°dboru zúčastnili se ve svých rázovitých krojích národní slavnosti v Jablunkově, 'kde před* vedli ukázky domácích tanců a zvyku. Přičiněním odboru zaznam enány naše staré m oravské tance a písně pp. Vochalou a M ojžíškem. D opisů p řijato 48, odesláno 19. O dboru darována ústředním výborem knihovna o 50 'knihách. O knihovnu je veliký zájem. Z a tři měsíce bylo 23 výpůjček. N a příjm ech měl odbor Kě 442.—, na vydáních Kč 441.50. Ženský odbor M atice osvěty lidové v H rušově (okr. Frýdek).

Založen 18. února 1911. Předsedkyně AI. M oravcová, choť vládního komisaře, jednatelka AI. Zuzánko* va učitelka, pokladní A nna Sladčíková. Činnost odboru byla následující: Svoláno 7 výborových schůzí. Před; náška uspořádána jedna se světelným i obrazy, přednášela sl. Rosypalová n a tém a »O šetřování a výviin ko* ience«. D ětské radovánky pořádány iza spolupůsobení našeho odboru. U spořádána vánoční nadílka, při které bylo poděleno' 11 d ítek látkou na šaty a obuví. T y to a pak ještě přes 30 poděleny vánočkou, jablky, ořechy a cukrovím. N áklad na nadílku činil K č 3823.67. Práce našeho odboru vztahuje se výhradně na tu to činnost. O dbor M atice osvěty lidové \ C hotěbuzi

(okr. Český Těšín).

c\ j . ^ ,c?fen května 1922. Předseda Rud. Bayer, obuvník, jednatel R. N akládal, hosp. úředník, pokladník O ndr. G elfert, poštm istr. Činnost odboru: V ýborových schůzí konáno 11, členské 2, přednášky 2. Uspořádána oslava narozenin p. presidenta, oslava H usova a oslava 28. říina. Divadelní představení 2, jedno sehráno škol-’ nimi dítkam i, jed n o těl. jedn. »So;kol« ve Stanislovicích. P ořádán matiční ples a 3 taneční zábavy. Pro školní d ítky uspořádána vánoční nadílka. Poděleno všech 37 dětí. N a popud odboru zavedena česká bohoslužba pro místní evangelíky. Těšínských kalendářů pro d án o 25. O bvodová knihovna M atice osvěty lidové používána do‘ti hojně. Čtenářů mSU 26. knih o ře řte rr, 110. Počet dětí v čsské škole vzrostl o 13. Členů má odb. 58. Přistoupilo 21, změnou bydliště vystoupilo 10. Pokladní zpráva vykazuje p řeb y tek 500 Kč. O dbor M atice osvěty lidové v Janovicích (okr. Frýdek). Založen 13., března 1918. P ředseda Leop. Gola. horník, jed n atel Ford. Piasečný, učitel, pokladník Rn* jV er6^ ’ Pořádáno: 5 schůzí výborových, 3 přednášky, 3 divadelní představení, 1 taneční zábava. Odbor pořídil si vlastní jeviště společně s tělocvičnou jednotou »Sokol« v ceně Kč 7000.—j. Knihovna v ceně 6000 Kč postoupena obci za veřejnou. N a příjm ech měl odbor Kč 2836.20, na vydáních Kč 2786.—. O dbor M atice osvěty lidové v JsnovicíchsB ystrém (okres Frýdek). •i 13- února 1914. Předseda L. Černoch, učitel, jed n atel Jos. Zem an, horník, pokladník Čeněk Vojfcovský, horník. Členů 62. D opisů došlo 28, odesláno 19. K onána 1 valná hrom ada, 3 členské schůze, 4 schů« ze výborové 4 přednášky, 6 divadelních představení, 1 vycházka do přírody, taneční zábava a zábava syb yestrovska. K nihovna odboru čitá 127 svazku, čten á řů 35, přečteno 426 knih. O dbor zastává funkci osvětové komise. N a příjm ech měl odbor Kč 765.44, na vydáních 748 Kč. O dbor M atice osvěty lidové v Karpentné (okr. Čs. Těšín). Založen 7. listopadu 1921. Předseda Jan Spratek, zámečník, jednatel Frant. Dámek, hajný, pokladník J. Lipovfký, horník. Činnost odboru: D ošle 70 dopisů, odesláno 46. K onáno 16 schůzí členských a valná hromu da. D ne 29. ledna sehráno dětské představení, dne 27. května uspořádán výlet se školními dětm i na Radhosť, dne 29. června pořádán výlet s dětm i n i Javorový. D ne 19. srpna pořádána národní slavnost, dne 26. srpna zájezd na s_avnost d o Jablunkova. D ne 28. října konána oslava osvobození národa za přítomnosti clenu obec. výboru. D ne 21. prosince pořádána oslava vánočního strom ku. Při té to byly chudé dítky podéle* " y s)a' sstv ™ a obuvím. O dbor daroval na vánoční nadílku 420 Kč. Příjem činil za rok 1874.70 Kč, vydání

n

Založen 8. prosince 1903. P ředseda A nt. K růta, vládní kom isař m ěsta Karvinné, jednatel Štěpán Tesař, řed. obě. školy, p o k l a d n í k Jos. Kožušník, báň. úředník. Uplynulý rok byl pro nas odbor r o k e m zapasu A i ho ieště roků upiyne, a ž bude n e moci si říci v Karvinné, ze dosahu jsm e aspoň polovinu svých tuzeb a vrou­ cích přání M noho je zde ještě příslušníků našeho národa nejen v řauach dělnictva, ale i v rudách inteligente, kteří neuznali dosud za hodno státi se členy odboru. O db. náš ma jen 182 cleny. Jinde, v malých obcích je více olenú nez u nás V ýbor odboru pracoval v r. 1923 všestranně. N ebylo snad jedineho nam etu k upevnem našich d o s íc který bv byl opom enut. V ýborových schůzí bylo 11. Dopisu došlo 128, odesláno 106. Krom ě toho zaslat oy byly na patřičná m ísta písemné rozklady, týkající se našich kulturních a národnostních naší isou naše školy. Jejich rozvoj utěšeně pokračuje. Přes velikou agitaci našich nepřátel nastal na našich skolách potěšitelný přírůstek, takže počet tříd na obecných a měšť. školách musel bytí rozmnozen. N ove znzenj mateřské škoTy na Jindřichově jám ě a na »hranicíeh«. O bě školky vykazují _ takový počet děti ze by mely vlastně z každé býti zřízeny školky dvě. Z řízena byla také škola v kolonii jám y Jindřichovy, zatmi expositura. Těžce vydobyté prům yslové škoiy m ají nyní svůj vlastní stán ek i s dílnami. A by studenti, jichž kazdym r * kem na průmyslovce přibývá, měli se při nynější bytové nouzi kam uchýliti, zřízen internát, k terý je uplne vy­ držován odborem a vyžaduje krom ě jiného osobního nákladu přes 2000 Kc rocne. A b y i jinak usnadněno > studium na prům yslové škole, zřídil odbor podpůrný fond. Jak o zakiad darovala správní komise m ěsta 10.00) Kč z nichž již letošího roku by 1» udělena podpora. H ospodyňská škola nase ukazaia, ze stoji_ na vysi do y. Škola postavena na pevný základ získáním zkušené a osvědčené učitelky varem. A by i dospělo zeny obeznáme* bvlv a novinkami kuchařského umění, pořádán bude letošího roku kurs varem a zavarovam . Škola ma 32 chovanek. M atiční kino překonalo již své těžké počátky a začíná utěšeně rozkvétat. Peci odboru usporadana m součinnosti »O kresní péče o mládež« v Lazích vánoční nadílka, na mz rozdáno satu a botu za Kc 38.115. . Odbor sám věnoval ze svýoh prostředků na vánoční nadílku Kč 30.929. — Peci odboru uspořádána sbírka vánoční nadílku, k terá vynesla 7300 Kč. O pobavení školní mládeže postaral se odb. uspořádáním skoL vyletu za součinnosti všech m ístních českých škol. Z a pomoci odboru pořádány take vylety d eti do hor a mnohým umožněn i výlet do Prahy. Péčí Ces. srdce um ístěno bylo 20 našich dětí v kolonu v Malenovicich. Narozeniny pres Masaryka a 51eté výročí naší sam ostatnosti oslaveny byly péci odboru způsobem důstojným . Konc valy zde pěvecké spolky Lumír a Z áboj za osobního řízení p prof. R unda D ivadelních představeni uspořádáno 10 a 4 jiné zábavy. N a příjm ech měl odbor Kč 83.810.87, na vydáních K c 67.563.90. O dbor M atice osvěty lidové v Koblově (Hlučínsko).

Založen 29. června 1923. Předseda K arel Barč, báňský úředník, jed n atel J. Konečný, učitel, pokladník Jan Gengela, báňský úředník. Činnost odboru jeviia se následovně: výborových schůzí konáno 5, členských 5. Došlých dopisů bylo 35, odeslaných 36. Přednášek 5. Krom ě toho uspořádal odbor 2 pohádkové dny se svet. obrazy pro školní dítky. Divadelní představení 2. Dále pořádána mikulášská zábava, sylvestrovsky večírek a matiční ples. N a vánoční nadílku přispěl odbor částkou k c 013.—. N a příjm ech měl od o o r Kc \» U .89, na vy­ dáních Kč 452.40. , _ . O dbor M atice osvěty lidové v Konske (okr. Ces. ie sin ). Založen 21. května 1923. Předseda K arel Jendrůlek, žel. zřízenec,.jednatel O tak ar Souček, učitel, poklad­ ník Ignác Nekuša, izahradník. U stavující valná hrom ada konala se za účasti 21 členů. O dbor M atice osvěty lidové v M alých

K u n čicích i(okr. Frýd ek).

Založen 25. ledna 19G9. P ředseda Fr. Baroch, báň. úředník, jednatel Jan Gengela, báň. úředník, pokladník Fr Eliáš, báň. úředník. Konáno 5 schůzí výborových, aa»e květinový den ve prospěch ústředního vyooru vy­ nesl Kč 463.60. O dbor účastnil se společně oslavy narozenin p. p residenta a oslavy 28. n jn a i esinskych ka­ lendářů prodáno 50 kusů. N a příjm ech měl odbor s přenosem z roku minulého 4642 Kc 36 hal., na vydáních 1553 Kč 54 hal. O dbor M atice osvěty lidové ve V e lk ých K unčicích.

Založen 3. prosince 1908. Předseda A nt. Tornis, m ajitel usedlosti, jed n atel Jan Kroupa zámečník poklad­ ník Jos. G ajda, strážník. Členů 72. Činnost odboru: Konána 1 valná hrom ada a 6 schůzi výborových Celková činnost odboru byla slabá. N a jaře připravována veliká slavnost, k te rá vypuknutím hornické stávky byla odlo­ žena. Během léta zúčastnil se odbor činně slavností, pořádaných m enšinovými odbory. N a podzim uspořádán taneční vínek ve prospěch ústředního výboru. Styk s ústředím byl velice čilý. Jelikož v obci je zvláštní osvětová komise, nepořádal odbor žádných přednášek a členstvo pilně zúčastňovalo se přednášek, osvětovou komisí pořádaných. K nihovna odboru postoupena byla knihovně obecní. Čtenářů bylo 214, prectenych knih 4000. N a příjm ech měl odbor Kč 2912.64, na vydáních Kč 1279.13. O dbor M atice osvěty lidové v Lazích

(okres Fryštát).

Založen 30 září 1899. Předseda Jan Křístek, m ajitel realit, jed n atel Jos. D vořák, učitel, pokladník K. Cekai, báňský úředník. Členů 191. Ačkoliv činnost naše za uplynulý rok byla živější roku předešlého, nebyla přece taková, jak by na Lazy náleželo. Ze odbor náš m á dostatek chuti k životu a d o statek pracovníků, dokázal svou činností v Oldřichovicích, m aje pod ochranou tam ější odbor. V létě uspořádán h ro n a d n ý zájezd na tamejsi slavnost. Přes 70 účastníků z Lazů se na slavnost dostavilo. N a podzim uspořádány byly do Oldřichovic dva di­ vadelní zájezdy, k teré měly pěkný finanční i morální úspěch. Z a spoluúčasti členů našeho výboru jednáno bylo o založení odboru v T yře, o koupi divadelního jeviště a j. N a vánoční nadílku věnovali J s m e Oldřichovicum 1200 Kč. Pokud se týče m ístní činnosti, uspořádal odbor dne 11. března pěvecko^hudební koncert. Květinový

n den uspořádán byl 20. května. O dbor věnoval 200 Kč, t. j. 1 KÓ z každého člena na zlatý poklad republiky, 2Ó0 Kč na výpravu děti lil. tř. měšť. škol v Lazích do Prahy. Těš. kalendářů rozprodáno 61. N a hedvicky d ar vy> bráno 53;> Kč. N a vánoční nadílku věnovány ty to obnosy: O bdarováno 5 sirotku, ozmacenyeh »O kr. pecí o mlá­ dež* Oldřichovice obdržely 1200 Kč, H or. Suchá 100 Kč, A lbrechtice 100 Kc, Louky ,00 Kc, M osty u T esina 100 Kč Celkem dáno na vánoční nadílku K č 2200.—. V nitřní práce odboru pozustavala z 5 s c h ů z i výborových. Do­ pisů přijato 76, odesláno 52. Jako m ístní osvětová komise konal odbor: oslavu Husovu, uspořádán kure sth satu a prádla za účasti 31 žákyň. Pořádáno 13 přednášek se světelným i obrazy ja k p ro dw p& e, ta k příjmech měl odbor Kč 8698.52. na vydáních Kč 8678.74. O světová komise p n je m Kc *104.58. V ydám 500 Kc. O dbor M atice osvěty lidové ve Lhotě K om orní (okr. Ces. Těšín).

Založen 6 srpna 1921. Předseda P etr H oudek, zřízenec nemoc, pokladny, jed n atel Štěpán Bijok, správce české školy, pokladník Pavla K usiáková, skladnice. Členů 37. Činnost odboru: P řijato 82, o d e slá n o 18 pripisu. Činnost odboru není taková, ja k mohlo by se očekávati za okolností příznivějších. O dchod dvou funkcionaru — předsedy a pokladníka — mezi rokem měl značný vliv na činnost. Rovnez v období volebním museli clu nove vvvinouti úsilí jiným směrem. Z 18 členů obecního zastupitelstva získali Cesi 8, z nichž 5 clenu našeho odboru. — Přednášky uspořádány 2 se světelným i obrazy, květinový den a tenecm zabava. TesmsJcycli kalen* dářů prodáno 22 kusů. Knihovna m á 100 svazků. Č tenářů 64, výpůjček 163. K nihovna je ve funkci knihovny veřejně. O becní poplatek na českou knihovnu činí ročně 90 Kč. K nihovna um ístěna je v ceske škole. Na příjm ech měl odbor Kč 1602.70, na vydáních Kč 1291.20. O dbor M atice osvěty lidové ve V yšn ích Lhotách (okr. Frýdek).

Z aložen 13. března 1918. Předseda Rob. Rusi,na, rolník, jed n atel A nt. Pasírbek, řídící učitel, pokladník Jan Mojžíšek, říd, učitel. Členů p řijato 36, dopisů odesláno 28. U spořádáno 5 přednášek se svetelnym i obrm y, senrány 4 divadelní představeni a p ořádán l čajový večírek. P říjem odboru^ cirnl za rok 1923 Kc 1184.^8, vydáni Kč 209.50. Z ů statek Kě 974.78. Jm ění odboru na hotovosti obnáší Kc 3880.99. O dbor M atice osvěty lidové v D olní Lišné (okr. Ces. Těšín).

Z aložen 2 dubna 1922. P ředseda Jam V aněk, strážm istr pohraniční stráže, jed n atel A. Lacuška, správce české školv později St. Buchta, správce české školy, pokladník Ed. N ěm ec, vládní kom isar obce. — V roce P 2 3 dosáhl odbor svého účelu: upevnil českou školu, což p atrn o je st z dvojnásobného poctu žactva. Od* norem uspořádány byly čtyři pociinuKy: květinový den, »Vinobrání«, taneční věneček a sylvestrovska zabava. Vvbor konal 10 výborových schůzí, členské schůze ko-iáay 3. V říjnu konána m im ořádná vatna hromada, iro di-iky ěesKo škOiy uspořádány Dy»y dve nadílky: m ikulášská a vánoční. N a nadílky přispěli: odbor Kc 60(. , N árodní jednota slezská Kč 600.—, veřejnost v Dol. Lišné -a v f h n c i sbírkam i K c 933.—, O kresní pece o mla* dež darovala 19 párů bot, 8 obleků pro chlapce a látku n a oblek pro 7 dítek. N adílka rozdělena byla dne 21. prosince 1923 při vánočním strom ku. Rozděleno bylo celkem 25 p áru obuvi, 18 obleku ch lap e ck ý c h ,81 divcich, 8 látek na oblex, 12 párů punčoch, 50 kusů vánoček, cukrovinky, ořechy a jablka. P řijm u mel odbor Kc 4220.08, vydání Kč 299.70. Z ů statek pro rok 1924 obnáší K č 1229.38. O dbor M atice osvěty lidové v D o ln í Lom né (okr. Ces. Těšín).

Založen 11. února 1923. Předseda Čeněk V ančura, nad h ajn ý , jed n atel A nt. Bešta, pokladník Pavel Matu* šok. Činnost našeho odboru byla na zdejší pom ěry uspokojivá. O dbor nem ůže se náležitě rovinouti, poněvadž v obci není žádného sálu, kde mohlo by býti pořádáno divadlo, nebo zábava a kde moWa by se tak e mladez te* Jesne cviciti. u u o o r nned při svém zaiožem získal 41) členů, nyní m á členů 69. Přednášky konaný dve se sve> telným i obrazy D ne 7. března konána byla slavnost o tevření české školy a na počest narozenin p. presiden* ta. U spořádán výlet žáků II. tř. na výstavu do Mor. O stravy. O dbor zakoupil pro chudé d ítk y n ek tere uceb* nice, stal se přispívajícím členem »Okresiní péče o mládež« a uspořádal pro dítky školy vánoční nadílku. Na příjm ech měl odbor Kě 1046.70, na vydáních Kě 953.70. O dbor M atice osvěty lidové v Lom né H o rn í (okr. Ces. Těšín).

Založen 11. března 1923. Předseda Fábr Karel, lesní, jed n atel Jos. D vořák, správce české školy, poklad* nik Jos Carbol nadhajný. Členů 64. T ěžká práce čekala o d b o r v naší dédince. Počátek byl mnohoslibný. Při ustavující valné hrom adě přihlásilo se 70 členů. D nes vlivem polské agitace čítá odbor 64 pevných členů. Po* čet na horskou naší vísku značný a jistě se zvětší. H lavním úkolem odboru bylo sta ra ti se o nove zřízenou českou školu, o její rozvoj a upevnění. Práce ta to se přes všechen od p o r našich n ep řátel dařila. V červnu uspořádal odbor dětem výlet do Dolní Lomné. S taral se o um ístění české školy. V budově polské školy byly dítky ve vyučování zkracovány. V yhlédnuta nová m ístnost, schválena a opravena. Dnes už dítky chodí do no* vč učírny. P ro obecní volby konány byly 3 členské schůze, na nichž poučováni členové o volebním řádu. Do volebního’ období připadl zápis do školy. Toho využitkovali polští agitátoři a docílili, že přestrašení obyvatelé odpírali dále posílati d ítk y do české školy. V ýsledek té to agitace byl, že ze 70 zapsaných d ítek do české školy přišlo pouze 40. Při volbách získány 4 m andáty. O dbor založil hospodářský spolek na h ájení zájmu ma* lozemědělců. Pořádal 2 taneční zábavy, 3 představení loutkového divadla p ro d ěti, 2 přednášky se světelnými obrazy pro dospělé i pro děti. P ro rolníky uspořádána přednáška o polním hospodářství a dobytkářství v na* šem kraji. N a oslavu 28. října uspořádána byla ve škole přednáška. O dbor po staral se o vánoční nadílku, kte» rá byla velmi štědrá. Rádných schůzí konal 6 a 3 členské. P řijato 21 dopisů, odesláno 25. P říjem odboru činil Kě 780.—, vydání Kč 494.60, pokladní hotovost Kč 285.40. ,

žaiožen 24. června 1923. P ředseda Rud. Janečko, strojvedoucí, jed n atel Frant. M oravec, strážm istr pohr. stráže, pokladník Rudolf Ramík, horník. Členů 84. O d svého založení konal odbor 3 schůze členské a 3 vy-boro* vé. Došlo 26 dopisů, odesláno 14. Pořádány 2 hum oristické večírky a ples. U spořádána 1 v eřejná prednaska a oslava 28. října. O bětavostí p. Šejnohy, vrch. poštm istra ve V elkých Popovicích, přidělena byla odboru Ústředním výborem slezské M atice osvěty lidové knihovna o 118 svazcích. K nihovna nese jm éno »Knihovn.i Mileny Šejnohové«. K nihovna je členy odboru pilně používána. P ro d ítk y české školy uspořádána by»a- vánoční nadílka. Ň a příjm ech měl odbor Kč 2170.10, na vydáních Kč 1536.10. O dbor M atice osvěty- lidové v Něm ecké Lutyni (okr. Fryštát).

Založen 19. prosince 1914. P ředseda Rud. Mžik, žel. zřízenec, jednatel J. Svoboda, učitel. Členů 115. Pří* pisů došlo 75, odesláno 65. K aždý měsíc konány pravidelně výborové schůze. D ne 27. ledna 1921 k o nán »hkolnt ples«. l>ne 4. března sehráno divadelní představení »Gorali« od Sokola»Tůmy. Ke konci školního roku porada* ny dětské radovánky, při nichž děti ukázaly rodičům část své školní výchovy a byly všechny stejným dílem poděleny. V červenci a v září konány dvě taneční zábavy. Jelikož d ěti na počátku školního roku pro dlouho trvající hornickou stávku nenosily si do školy potřebných sešitů, věnoval odbor každé škole 100 Kč na jich za* koupení pro nejchudší žáky. D ne 18. listopadu sehráno divadelní představení »O becní volby«, které bylo také ve Věřnovicích sehráno. Herci zřekli se cestovného ve prospěch mikulášské nadílky na m ateřské škole. Na vánoční nadílku věnoval odbor Kč 500.—. Knihovna v minulém; roce tak é řádně konala svoje poslání. Jelikož otevřena byla knihovna obecní, rozhodl výbor předati knihovnu odboru se svolením ústředního výboru M atice osvěty lidové knihovně obecní s podm ínkou, že i na dále zůstává m ajetkem odboru a že v knihovní radě bude rníti odbor 2 zástupce. N ejvíce podporována byla m ateřská škola, k terá velice zdárně se vyvíjí, takže příštím rokem bude nutno pomýšleli na stavbu sam ostatné budovy. Přednášky konány 2. K nihovna odboru cíta 244 svazků. Čtenářů bylo 39, přečtených knih 232. N a příjm ech měl odbor Kč 9661.15, na vydáních Kč 9100.67. O dbor Matice osvěty lidové v Něm ecké Lutyni

na Zbytkách

(okr. F ryštát).

Založen 20. února 1921. P ředseda V iktor Močidiun, horník, jed n atel Jos. V ašk a , říd. učitel, pokladník Jo* sef Míček, horník. Dopisů odesláno 79. O dbor konal 2 plesy, 9 tanečních zábav, 3 divadelní představení pro dospělé a 1 pro školní dítky a dospělé, 2 zahradní slavnosti a to slavnost školních d ítek n a ukončení skoiniho roku a slavnost dožiinkovou. Dále pořádány dvě přednášky lidovýchovné a 1 se světelným i obrazy. Pé^čí odboru uspořádána byla vánoční nadílka nákladem 2200 Kč. Knihovna odboru těší se značné oblibě. Otenářu bylo 36, přečteno 972 knih. N a příjm ech měl odbor Kč 6347.10, na vydáních Kč 5180.27, pokladní hotovost cini Kc 1166.83. N a -vánoční nadílku věnováno 2200 Kč, na zakoupení školních knih a potřeb 470 Kč. O dbor Matice osvěty lidové v Polské Lutyni

(okres Fryštát).

Založen 19. prosince 1914. Předseda Fr. A dam ec, řídící učitel, jed n atel M erta Rud., učitel, pokladník Jevioř lan, báňský úředník. Členů 153. O dbor náš utěšeně vzkvétá. Činnost jeho o p ro ti loňsku se zdvojnásobila. Po* čet členů stoupl o 50 procent. Přípisů došlo 76, odesláno 65. Péčí ústředního výboru zřízena byla v obci mater* ská škola, po které jsm e již dávno toužili. Schůze konána 1. Přednášek 4. Pro školní d ítk y uspořádáno 2krat loutkové divadlo. D ivadla sehrána 4, dětská 2 k r á t U spořádán dále květinový den ve prospěch ústředního vy* boru a výlet pro školní mLUlež. Zakoupen pozemek pro stavbu m ateřské školy. V ánoční nadílka pořádána byla 23. prosince. Činnost spolková zakončena m atičním plesem. N a příjm ech měl odbor Kč 15.802.52, na vydáních Kč 11.831.71. O dbor M atice osvěty lidové v M alenovicích

(okr. Frýdek).

Založen 4. května 1918. Předseda Frant. N ovák, nadučitel, jed n atel K aras AI., mechanik, pokladník K. Drabina, hostinský. Členů 180. Činnost odboru byla následující: konáno 6 schůzí výborových, 1 valná hro* mada a 1 schůze členská. Přednášky byly 4, z toho 3 se světelným i obrazy. U spořádány 4 divadelní před®ta* vení, 2 taneční zábavy, 2 květinové dny a sylvestrovská zábava. Z knihovny odboru vypůjčeno bylo 1077 knih 92 čtenářům. N ových knih bylo zakoupeno za Kč 530. N a opravu a vazbu dáno 300 Kč. N a příjm ech měl odbor Kč 7450.86, na vydáních Kč 6979.33. N a podporu žákovské knihovny věnováno Kč 400.—. O dbor Matice osvěty lidové v M arklovicích

(okr. F ryštát).

Záložen 2. dubna 1922. Předseda Ferd. Ovčaěík, zřízenec vozovky, jednatel Jos. Severa, pokladník Adolf Martínek valcíř. Členů 104. čin n o st odboru byla následující: P řijato 51 dopisů, odesláno 34. V ýborových schů* zí konáno 7, členské 4. Různých zábav 11 a 2 plesy, a 1 květinový den. Péčí odboru zřízena nákladem ústřední* ho výboru m ateřská škola. T aké knihovna byla zřízena. Těš. kalendářů prodáno 60_kusů. O dbor podnikl akci u obce za účelem dosažení subvence na m ateřskou školu a dosazení členů do správní komise. Českému srdci vě* nováno.110 Kč, na zlatý poklad■republiky odesláno 85 Kč a různé mince a jiné věci. N a všenárodní slavnost do Fryštátu vyslán alegorický vůz.

7tln9en •> května 1899. Předseda Jos. Smiřák, vrchní m istr, kamenouh. dolů, jed n atel Em. ^Šakmaf, správce'školy Členů 184. V uplynulém roce konal od b o r 11 výborových schůzí a 1 členskou. D»pisu vynA.* no bylo 120. O dbor zúčastnil se třem i zástupci valné hrom ady svého chranence sc v K arpentné a uspořádal v té to obci národní slavnost, která se velnu krasne zdařila f c to odbor valné hrom ady ústředního výboru M atice osvěty lidové v K arvinné a slavno Schráno kamene ku stavbě útulny na Vel. Polomu. N a květinový den odevzdal ústředním u výboru Kc lTOO.-i Ochran) 1 divadelní představení a uspořádána mikulášská zábava. ° d b o r ziicastnii se verejne os a . • nrcké škole darována částka Kč 100.— na umožněni vvlctu chudým zakum do Bezkyd. O dbor obdrzei zpt svou knihovnu, o 538 svazcích, kterou svého času postoupil obci. V ýbor odboru se ^ usnesl, aby z knihovny zřízenv bvlv tři přenosné knihovničky po 80— 100 sva :cích, k teré by se postupné půjčovaly menšinovým o o S S i t o C T a vypravena byla péčí p. obecního tajem níka Pitříka do kolonie bylo vysláno odborem 5 žáků a 5 žákyň. Těšínských kalendaru prodáno 70 výtisku. N a prym cch mel odbor K č’ 10.904.48, na vydáních Kč 9368.63. O dbor M atice osvěty lidové v M istřovicích (okr. Č. Těšín).

Založen 20. května 1921. Předseda Rud. Lanc, dom kář, pokladník J. Barabaš, dozorce továrny, jednatel Vilém H avlásek správce školy. Členů 72. Č innost odboru: konanv dve p řed n á šk y , poradana 3 divadelní před­ stavení a matiční ples. V ýborových schůzí konáno 5. Jednací protokol v y k a z u je 109 cisel. Prodáno 20 výtisku Těšínského kalCTidáře Knihovna odibo.ru čítá 119 vázaných a 37 čísel nevázaných č te n á řů 23, výpůjček uci. něno 160 N a příjm ech měl odbor Kč 1917.80, vydání Kč 1917.80. N a vánoční nadílku pro m ístní českou školu věnováno 400 Kč. O dbor M atice osvěty lidcvé v M ostech u Jablunkova (okr. Č. Těšín)

Založen 7 listopadu 1921. P ředseda Leo Blataň, přednosta stanice, jed n atel Štěp. Šitavanc, řídící učitel, pokladník M Berková, učitelka. Členů 91. Činnost odboru: pořádána slavnost otevření nove ceske školy spo» k n á s koncertem Pěveckého sb o ru ze Skalice, letní s’avnost s detskyím rad o v án k em , ples svátek 28. njen dslaven byl školní slavností za účasti odboru. Pořádán kurs pro železniční znizence, kurs českého jazyka a ta. neční kurs. Členové odboru zúčastnili se četně slavnosti v Jablunkově. O dbor intervenoval v zalezitosti samostatné pošty. Hlavní překážkou úspěšné kulturní činnosti odboru je, ze nemá jeviste. T o to vsak bude v dohled né době zřízeno. T ěšínských kalendářů prodáno 30. Na příjm ech mel odbor Kc 2618.—, vydaní Kc 2558.40. O dbor M atice osvěty lidové

v

M uglinově

(okr. Frýdek).

Založen 1 července 1901. Předseda Frant. N ovotný, báňský úřed., jed n atel A nt. Stuchlý, báňský úřed nik pokladník L. Líčka, báň. úředník. O dbor měl 105 členů, vystoupilo 6, přistoupilo 13, zemřel 1 črta 111 členů. V ýbor odboru konal 13 schůzí, 4 schůze místní osvětové komise a 1 valnou hrom adu. Pořádány - kulášský večírek. V ykonána sbírka na zlatý poklad repubhkv, která mc.a pekny výsledek. Sbírka odevzdan.i prostřednictvím ústředního výboru svému účelu. O dbor ve fun.
N ošovicích

(okr.

Frýdek).

Založen 28. října 1021. P ředseda Vilém N ohel, rolník, jednatel Vilém Kusín, úředník, pokladník Fr. V ojkovský. K onány 4 schůze výborové, 2 schůze členské. Pořádány 3 přednášky, 2 divadelní představeni, matiční výlet a 2 taneční zábavy. N a vánoční nadílku věnoval odbor Kč 500. . O dbor M atice osvěty lidové v N ý d ku (okr. Čes. Těšín).

Založen 14. srpna 1921. P ředseda i.nž. V. Richtár, asist. lesní správy, jednatel Jos. Smejkal učitel v Clu« * ád - a Muzikář, >• •< -- strážm . -v .istr . pohraniční -i...... !*-« ís----*-« «*-.**«» w K onána 11 valná chové, p o............ k lad n ík 'L finanční stráže. Členů 53. Konána valná hromada, I 5 schůzí výborových a 3 členské, spojené s-přednáškou. 28. října pořádána prednaska. 1 rijato 655 aa odesláno českou školu 30. dopisů. Práce odboru po celv rok sm ěřovala k posílení české menšiny p m obecni
škol Vánoční nadílku. N a nadílku přispěly: O kresní péče o m ládež v jablunkově, N árodní Jednota slezská v Praze, Ú střední výbor slezské M atice osvěty lidové, Ú střední M atice školská v Praze a odbor. Odborem pořádány dobročinné sbírky na H edvioký dar, vynesly Kč 90.—, prázdninová sbírka květinová pro Okresní péči o mládež v Jablunkově Kč 50.—, sbírka na V lil. dětsk ý den Kě 183.—. Pro N árodní Jednotu pro jiho­ západní M oravu rozprodány losy věcné loterie. Při volbách d o obecního zastupitelstva obdržela česka monsin i 7 m andátů Poláci 17. K nihovna odboru čítá 50 svazků. V letním období propůjčena byla odboru Okresním osvětovým s b o r e m v českém Těšíne létací knihovna o 49 svazcích. O bě knihovny byly v pnzm clenu a knihy hojně vypůjčovány. N a příjm ech měl odbor Kč 3439.55 i s pokladní hotovostí roku predesleho, na vydáních Kč 1112.92; pokladní hotovost Kč 2326,03,. O dbor M atice osvěty lidové v O ldřich ovicích (okr. Čes. iěšín ).

Založen 15 listopadu 1921. Předseda Jindřich Tomis, listonoš, jed n atel Lad. K rejčí, správce eeskc: školy, pokladník A dam Sivý, domkář. Koncem roku 1923 bylo 80 členů. K onány 4 ,s oh^ ^ Došlých přípisů bylo 87, odeslaných 103. Činnost odboru zdarne se vyvíjela, zvlaste ve druiie polovici toku 7 každého našeho'podnikání bylo viděti lásku a nevšední ochotu, s jakou se kazdy prače ujímal, ^ a b a ^ ťínnošt předčila činnost osvětovou Z dejší lid nem á d o s u d p o r o z u m ě n í p r o prací osvětovou. Pořádány dve předZ

J

S

n

T

o

S

p re s id e n ta ^ a n , 28

K

jl

V é t*

vyW

.

k . j t a

směru měl veliký finanční i m ravní uspeeh. Pri slezske národopisné slavnos „ěk n v sál O dbor pořídil z odboru tančili slezské tance a zpívali staré písně. M atiční m ístnost rozšířena byla v pekny sal. O dboi poruiu si krásné nové jeviště. O chranitel našeho odboru, odbor v Lazích, také v to m to roce s .nevšedním p , ním pro nás pracoval. - D ne 30. září sehráli ochotníci z Lazů na našem novém jevišti veselohru ,p .k e k c h o třída 27« a dne 15. prosince veselohru »Staří blázni*. O bě h ry se velmi líbily a byly pekne n a v š t í v e n y . Odb i pracuje nyní na vytvoření sam ostatného kroužku ochotnického a pěveckého. P ořadana tancem ^ á b m , . ^ ti ční ples. Pěkného úspěchu docíleno bylo při obecních volbách. Z v o l e n o 5 českých zástupců - • S koa m sc roste a vzmáhá sc zásluhou odboru. Počátkem školního roku zapsano 76 zaku, proti « k « n u J P g * téměř o 40 žáků. Škola má 2 třídy, vyučuje se polodenne. N astav a sta ro st o rychle 0 vánočních svátcích sehráli žáci školy »Honza v zakletém *amku« N ávštěva byla vehka (,(j£> čítá 180 svazků. V poslední době se horlivě čte. Těžká, n enahraditelná ztráto postihla odbor odchodem dosa­ vadního předsedy p. Tom ise na jiné působiště. Členové ociDoru budou vždy vdeenc vzpom m ati jeho prače. Na příjmech měl odbor Kč 5254.80, na vydání Kč 4319: O dbor M atice osvěty lidové v O rlové

(okres F ryštát).

Fr. Kovařík, Založen 14 prosince 1901. Předseda A nt. Klvaňa, okresní škol. inspektor, jednatel Fc. — — učitel, •. .. po* . AI. Sítek, Sítek", vrchní účetní oficiál. innost kladník AI oticiál. Členů Clenu 245. Č čin n o st odboru: oaD oru: Koná.i rvo«a.,ma 1i valná hrom ada a ^5 schůzi vybo o* t i a i i v ' 1' 1__ X i . ’. _____ .Jden. I D v,-, ^ l - x r n r n a n v n o r u n ji TI vvcli. Přijato 110 dopisů r, a odesláno 72. Pořádán květinový ne T 25 května p o ř á d á n ,s p .o lu s u u td sk o u uvčdo* (jánisací ie čírek k 75, narozeninám^ F , Poláška, učitele v v a - f t o u . i k h o p rw o v m k i uvc odbory. Těšínských kalendářů, prodáno ou. ucvoor uai p u p a u x u ^ zdejších školách na zlatý poklaď republiky. Práce našeho odboru byla nehlučná ale \z d y n a p™Ám„ „fix' moci je třeba. O dbor náš sta rá se o dva chráněnce: odbor v Loukách a v M ostech u Jablunkova. len dar 500 Kč, druhém u 1000 Kč n a vánoční nadílku O dbor zastava 4^4 1 1 jmech mel odbor s převode-n z r. předešlého Kč 5750.43, na vydáních Kc 534/,28, zůstatek Ke 03.1 .

O dbor M atice osvěty lidové v Orlové=Zim ný důl (okres Fryštát).

Založen 19. března 1914. Předseda Jan Papuga, báňský úředník, jednatel Emil Šlachta báňský úředník po* kladník Fr. Pytlík, elektrotechnik. Členů 126. Činnost našeho odboru v uplynulém roce b y |“ W k°J*v “řádáno bylo 7 divadelních představení, ples, oslava nar. presidenta M asaryka, a 28._ rijna. Pořádaný 2 přednáš­ ky. Pořádán výlet školních' dítek, při něm ž uspořádáno loutkové divadlo. N a zlatý poklad republiky vybra o Kč 300.—. Dále pořádány mikulášská a vánoční nadílka pro dítky m atersko a obec ne školy. f r° ^ o r v střovicích, jenž je v ochraně našeho odboru, zakoupeno zbozí na vánoční nadílku Převzat poloviční naklad . j S , zakoupené těl. jedn. >,Sokol«. V ýborových schůzí konáno 12 a 2 členské. Těšínských kalendaru prodáno 50 kusů. O dbor M atice osvěty lidové v Panských N o vých D vorech (okr. Frýdek).

Založen 17. prosince 1919. P ředseda Frant. Ja n ši, jednatel Jan K očvara, p o k l a d n í k Jan '1 omeela. O d * bor konal v r. 1923 10 výborových schůzí, 3 členské a 2 oslavy. Sehrány 4 div. hry, pořádaný _ kabaretm ve* čírky a 1 ples. Přípisů došlo 44, odesláno 35. Přednášky 3. T ěšínských kalendářů prodáno 4/. 1 njem ciml Kč 5141.85, vydání Kč 4614.60, zůstatek Kč 527.25. N a oprayu jeviště a elektrického zařízeni vydáno Kc Koupě a oprava divadelních knih Kě 400.—,

Založen 3. června 1921. Předseda Rud. Holomek, p řednosta stanice, jednatel And. Pěgřím, rld. učitel čeJ ské školy, pokladník Leonhard Becher, oficiál čs. státních drah. Členů 94. Činnost našeho odboru není taková, jak bychom si přáli, přes. to musíme s uspokojením přiznati, že bylo vykonáno dost. V ýborových schůzí konáš no 11. Mimo -to zúčastnil se. odbor 1 schůze ve F ryštátě, 2 v D árkově a vailné hrom ady v Karvinné. P ro lidový* chovnou výstavu v M or. O stravě pořízena fotografie členů výboru a zakládajících členů odboru. O dbor pečo* val o zápis do české školy. Z apsáno 108 žáků, o 30 žáků více. Stará se o výstavbu školní budovy. Všem dětem dávány školní pom ůcky zdarm a. N áklad na potřeby činil Kč 1713.70. O dbor uspořádal zájezd žáků do Prahy, na k te rý věnoval Kč 600.— Účastnilo se ho 12 žáků a 5 dospělých. U spořádán výlet žáků do Dolní Lomné, kte rý k ry t výtěžkem divadelního představení »Se.n v án o čn k a »Krakonoš«. N a konci školního roku uspořádána učitelským sborem výstavka žákovských prací, při které darováno návštěvníky 94 Kě, které věnovány n a za* koupení látky na halenky a čepce pro školu. Z hotoveno 8 halenek a čepců, které budou při různých slavnostech dětem půjčovány. P ořádána 3 loutková představení. Velikou péči věnoval odbor vánoční nadílce. Celkem ros* dáno: 104 páry bot, 5 chlapeckých obleků, % m látky pro dítky, 40 m caiku pro chlapce, 2 zimníky, 10 čepic, 12 párů rukavic, 39 m látky na košile mimo jablka, ořechy a cukroví. N a nadílku přispěl odbor částkou Kč 2936.24. Při volbách do obecního zastupitelstva získali jsm e 9 členů a 2 náhradníky. Další činnost odboru: matiční slav* nost s ukázkou tělesné výchovy, divadelní představení a přednáška na oslavu 28. října. Z e slavnosti zaslán p. presidentovi pozdravný telegram ; m ikulášská zábava, sylvestrovská zábava, ples a m asopustní zábava. Odbor zúčastnil se četně národních slavností, pořádaných okolními odbory. P ostaral se o umístění a pohoštění 42 dětí volyňských Čechů. Těšínských kalendářů prodáno 125. Předplácí 4 výtisky časopisu »N aš Slonzak« a 1 výtisk »O brany Slezska«. Dále pořádán kurs šití a střihů. Ú častnic 30. Pořádán cyklus přednášek. O dbor m á svou v k stn í knihovnu o 171 svazcích. Čtenářů 62. přečteno 585 knih. V ýnos knihovny činil 116,68 Kě. N a příjmech měl odbor Kč 17.967.64, na vydání Kč 16.099.36. O dbor M atice osvěty lidové v Petřkovicích

(Hlučínsko).

Založen 7. prosince 1921. Předseda E. M aehuta, řídící učitel, jednatel Fr. O tásek, inženýr, pokladník Ant. Ryštínk, oficiál. N a konci roku 1922 byl 101 člen. V roce 1923 ubylo 8 členů, přistoupilo 36 členů. Koncem ro* ku 1923 má náš odbor 129 členů. V roce 1923 pořádal odbor: přednášek 3, divadel 3, loutkových představení 17, slavnostních akadem ií 2, jiných zábav 3, celkem 28. K onáno: valná hrom ada 1 , výborových schůzí 7, členských 2. Jak viděti z poslední jednatelské zprávy za rok 1922, konaly se všechny podniky .naše od n ás zase jen pro nás. Prvním naším úspěchem byl 11. břeizen 1923, k d y pořádána slavnostní akadem ie .na oslavu výročí naroze* nin p. presidenta. T ím dnem položen první základní kám en k další osvětové činnosti našeho odboru. Návštěva tohoto1 večera asi 350 osob. většinou zdejších a okolních Moravců. Toho večera docíleno toho, co bylo naším cílem: upozornit na sebe zdejší lid a to se nám plně podařilo. Již 25. března vypravuje se .asi 20 členů na* šeho odboru do Koblova, kde zakládají přípravný výbor M atice osvěty lidové, jež dnes má též kus práce za se* bou za ta k k rátk o u dobu. O velikonocích pořádá se zdařilá pom lázková zábava. O dbor renovuje jeviště a získá* vá darem jedny nové kulisy. O dbor zúčastnil se divadla ochotníků ve Lhotce. Počátkem k v ětn a vyšel podnět k založení tělocvičné a vzdělávací jednoty v Petřkovicích. Počátkem června h raje se »Palackého tříd a 27« za velkého úspěchu. Předseda odboru M aehuta, M r. Ph. V ečeřa a inž. O tásek zakládají přípravný odbor Matice osvěty lidové v H ati. Z a tý d en nato se opakuje »Palackého tříd a 27« v H ati s velkým úspěchem. O dbor dá* vá darem tělocvičné a vzdělávací jednotě kopací míč, učitel Šigut začíná cviěiti zpěv se členy tělocvičné a vzdělávací jednoty. V době největšího snažení je naše činnost brzděna stálým pořádáním kinematografických představení v kině »Apolo«. jehož vedení je něm ecké. T o dává pod n ět k získání této koncese. Po několika jiti* tervencích kinolicence zem skou politickou správou přislíbena a v září dochází ke kolaudaci sálu. Ihned započato s přípravným i pracemi. Byly to těžké chvíle. U skutečnění podniku vyžadovalo nákladu Kč 26.700.—<, a stav po* kladny té doby byl asi K č 1000.—. O bětavostí členů našeho odboru získáno dobrovolnou bezúročnou půjčkou na dobu jednoho roku Kč 9450.—•, darem na m ateriáliích získáno Kč 13.840.96, tak že zbývá dluhu v obnose Kč 13.769.04. T ím to upsáním dokázali všichni porozum ění a lásku k celé věci, že pomohli uskutečniti podnik, k te rý -má šířiti osvětu a nesledovati jen cíle výdělečné. P rojekční p řístroj koupen nový, nejnovější znáčky za Kč 12.600.—. K výročí Sdetého trv án í naší sam ostatnosti uspořádána o p ět slavnostní akadem ie s bohatým umfo leckým, hudebním, zpěvním a tělocvičným programem . Po prvé veřejně vystoupila tělocvičná a vzdělávací jed* nota s pěkným i tělocvičným i čísly. N ávštěva a úspěch toho dne vyvrcholil. Dne 24. listopadu konal dr. Svo* boda velice poučnou a poutavou přednášku o tuberkulose. D ne 25. listopadu konala se ustavující valná hromada »Sokola« a všichni členové tělocvičné a vzdělávací jed n o ty přistupují iza členy. Celkem přihlášeno1 přes 90 členů, z čehož přes polovinu zdejších M oravanů. V te n to den položen druhý základní kám en pro. osvětovou' čin* nost. O d toho dne začíná ještě intensivnější práce. U čitel Šigut sestav u je sm íšený pěvecký sbor v počtu 50 osob, pilně nacvičuje sbory národních písní. Uč. Strom ský pořádá jazykový ku rs čtení a psaní. Mikulášská a sylvestrovská zábava, k teré pořádány .naším odborem společně se »Sokolem«, měly nečekaný úspěch. Skiopti* koňové přednášky pořádal učitel Parobek, loutková představení učitelka D rahokouoilová » učitel Starý. Dív.i* dělní představení (hrána s 'áskou k věci našimi člpny a členkami za režie Mr. Večeři. D obrá hudební čísla kvartetu nacvičoval učitel Koeman. Co tu bylo lásky, obětavosti a porozum ění pro. věc od m noha a mnoha jed* notlivců jak členů, tak členek. Budiž tato obětavost příkladem všem, kdož chtějí býti pravým i členy naše* ho odboru, jehož cílem je býti na Dravém m ístě a splnit svoje poslání. N a příjm ech měl odbor v roce 1923 8763 Kč 53 hal., na vydáních K č 7182.16. O dbor M atice osvěty lidové v Písku (okr. Český Těšín).

Založen 18. listopadu 1923. P ředseda Jan Hlavička, lesní strážce, jednatel Aug. Krejčí, správce školy, pokladník A dam Chybíďura, rolník. U stavující schůzi přítom no bylo přes 70 občanů a občanek z Písku. Odbor vede si velmi čile. Česká škola v Písku má přes 60 žáků.

f

j

f

O ^ i č /s o o

) %".Jo/iarticě.

a

'•*' Č .'

iJrbbcL

\

/íp x jč iá

# tfo ň o t^

je S ív o ý /ic e

^řoBí\jí V
G )ř )n íic e . o ju é í u /ic /o u e ^

u zr J fc & e r/c e

'V

/ v% v u

\ . .

Ji^ánAeV/ce

i

,x ^ , o '• . \ , cw \ 7# Qus/OVICA f ^ V í á /Ny V , 3 e n e .j- o v

'" ? ^

■J fn w š k o ls t v í v r. 1 9 2 4 _

. \

\

čSL// >3<3

i

O *yríuctri • ,s

•


\/

\s 5 6 r o .* « ^ { , ~

ř

____'V

^

V? £^

-*“'

\

i

’J ^ Í q f

~^Z^vbeA _

I

i

fyariovice

) {

A

/

'

n

I

\ \ ?--Un

/■ £ ?

° Dot

(

Z~ada\

Kwkolná D o m b ro v á

uo[d ------- s

•

jj£Wmora*>^Q‘^' fm a r< x ri

On o va .

ímMxrh

o tc m

f\ #

P-o •r e m b*a

ji!

C*

y

htth^Lkovíce.

_

\ S

J ly c h v o ld j ? j f r fy n i.

J

/ K u n d ce 9 < R a c/vo rsice f / 3

1 yjCuvace • * t» *

'3ť °Jopy/V.

/ % cyw . ^
jf MtfugťrnG u ffm o y

.A *

~ fa c £ T n e .c k á — "~

^t/c* r \^ ' ^ j^ Zd^/cr/f' H ^ m afc/c a fc /ceeAW ^yf H^m

I

J T p & t iíf f & b c e

•-« V 2^

■

N

^jflíarAtice •,jfrifrovec

gnartvortitfi

•

n a L -r o c ÍT O O S ÍJ -

9 C es ke. o b e.cn e. O % ís k á T T H m e .c k < i -«♦ O eské. s í r & ů l n i A 'ÍJblské. -*-

CkSupSy

P a rko vtca

\^^

d í&

■

aZs,7i£

'« .-"i

*

?

tfČ tn Á /

«ri&,Qc.e, A V a r fq j f5o v D»! Karhjfovice.

Jiarřně.sto # O Dol ’"". 7?y}táT\v WHor-

+ v J°'j,K,ec •O ' Karv/nna ° ca Jor C

Yif

HofSlcíá

Q, D a®rk o ť *

po

JStonava to n o v a

'/tv

Szv** # o

\

-• O /

í<*r C

32/ °a/

%<

t t o F lb / y v e

} (íř« * /// \j / A A

r

< y

,

m

^ " o ./c e

/io r. % {u d p n c e ^ r\

< 2 > ra ro « ie

3 o ? ,‘. L ,

(

JL^ fá ý fo

p

V

t

/

.'^ )

2>o/. ' \ ? u * " c t íro,'c

i• •*/»<>-

•Hor. fAo'*r'A>!t r m Q^ I JT io íto Jlo

• • \

A

e

&fe£

°

\

^

T Ě Ž Í

$»,

n'iI 5 /

li

| \

i

/

/

PO

• * . ____

*■ ‘ *

T ? e fia /r y n e

® 0 Jfru ch o ir

/ '

1

mT ,

jCi/ zěic&

U lc M r č b o s ič e #0 \

Ott •X o rd r**

(\ • w * - ,

____

# p

OA

r \^

/

^

*£&« j§l J—/ rt

S \

°pice

JSni&rinO • % f o y J r • O J) Z"**”™ \Z c d^ f

• # » /« , \

* ^ ň a U n o r/< a

f

o S S aaJ* WoroU m D \

f> )

L , _ / TKyji

é tf*

FfrZukor r AC*jV

73 ~

*l T CC • \ fy s tr e £ ; t or/ce \

W

>

W /?a/

s £ x « tr m . M c e % a;0„oe_ J

/

° ^

ftor^>omas/oťrc
D o b r ar {

1

-. Q C b W

H ra d i 'le.

/***

' 0ry&Ze/d -fa * “ U ft^ M

.—* _ o

o V á # *? # 0

O jit><son
',

\

L # f/ ib to

\

i ^

\ Y \w-/ /, P^aM p

'*

# 0

Aonava V r* P / „ 9 0 • ZV '« # o —a^rSTudor^e s^O/brecbtce \ Bfbdovtce \ r— t /

j ^ e s ó o re c ^ i d í i í i i

I

/Jca °z>frAo,*ps'''"'

\f /S

K

O .

o

c e

”* * * *

/ f\

*SU«

^nrdatek JC osartsko

A/*\

,

i9 B , *9<, v,

S~

I

i /

0 -Bé/cr JurírecíTm'

\

/

/ •'-■ v

\

(*v * * W

/

v *w

/

O#

Hor. l o m n á

í*

2 }-£ o m n a

^

r-\

x S

(

f

J j JO ,

L

7 Nevřen 13 května 1906. Předseda Fr. Benda, horník, jednatel Fr. Snapka, bánský úředník, pokladník Ed. Gavalěík báňský úřed Clenu 665. Přibylo 80 členů. Přípisů došlo 263, odesláno 252. K onáno 11 sehuzt vyboro* vvch řádných 6 mim ořádných a jedna schůze členská. U spořádáno 12 přednášek rádných, 5 přednášek pr kursu a l nři oslavě H usově Celkem 18 přednášek. Dále uspořádán kurs střihů a šiti p iadla po dobu 3 mesicu r S n i , - J i Při tom to kursu absolvováno bylo 5 přednášek. V lednu uspořádán m-iticni ples, v dubnu koncert Skalického "sm íšeného sboru. D ivadelních představení sehráno 6. Dále pořádán k u rs tanečních hodin. «-nrnu iisnořádán květinový den v červenci oslava Husova. N a zlatý poklad republiky vybráno K e l <2 4 .- , 2.40 kg stří­ bra a 25
sswř

jsšsíš:

1946 čtenářů, vypůjčených knih 5849. N a příjm ech mel odbor k c 89.609.98, na vydaní Kc 87.UB0.W. O dbor M atice osvěty lidové v Pudlově (okr. F ryštát). Založen 30. prosince 1919. Předseda A nt. Presfreund, strojvůdce, jednatel Karel D vořák, pokladník Jar. Šubert účetní kancelista. O dbor pořádal 14 přednášek, 3 d iv ad eln í představeni, z toho je no ( e , , ■ S n o ^ t m ik u la ^ o u zábavu a ples. K nihovna odboru č ítá 441 knih Cl:en4ru bylo ^ 6 . v y p u ^ k 1038. N a p ří­ jmech měl odbor 10.249.50 Kč, na vydáni v teze vysi. N a vanoem nadílku věnovat odbor Kc O dbor M atice osvěty lidové v Radvanicích (okr. Frýdek). Založen ? nrosince 1910 Předseda M U D r. O tto Král, lékař a vládní kom isař obce, jednatel Josef Mikš učitel, pokladník Fr. Břenek, hostinský. Clcnů 245. Činnost v uplynulém roce P ^ s ™9^ 4e p^ á £ f hornické stávky dosti čilá. Nevvznamemávala sc sice slavnostním i podniky m ela vsak za to raz Na prázdninovou kolonii bylo odborem vysláno 14 dětí N a vánoce uspořádán* byla b o h ata jnadilka. Pod ^ léno bvlo celíkem 212 dětí, z nichž 160 bylo sirotků. Celkem věnoval odbor n a nadílku K c 6219 - N a darec přijato bylo Kč 1950.—. K hrazení výloh na nadílku použito bylo penez z výnosu zabavm ho podniku a -u. ..ku z minulého roku Schůzí konáno 10, z nich bylo 9 výborových a 1 členská, spojena » Přednáškou p, dr. Krále o význam u očkování. Rozprodáno 70 Těšínských kalendářů. Peci ústředního výboru z1* ^ lirpnri Podnik ie v činnosti od 10. listopadu 1923 a tčsi se znacne prizm . V nasi ochranu sverenemu ouooiu v Nýdku nebyla udělena žádná podpora, ježto odbor získal na nadílku d a r v^odjinud ■ vvdánT óM ^^K ě. odboru v N ýdku při pořizování jeviště v příštím roce. N a příjm ech mel odbor 6811.08, n a vydám 00W.4U kc. O dbor M atice osvěty lidové v

Ratim ově

(okr.

Frýdek).

Založen 8. května 1907. Předseda Fr. H rbáč, ředitel občanské školy, jed n atel Jóža^ Souček, P0’^ " * Jos. Sládek, členů 195. V ýborových schůzí konáno , a jedna valna hrom ada. D opisu t ^ í L L l k k tcrý se no. Přednášek konáno 7. Dále oslava 28. října a 2 květinově dny. Z m ě n kurs stn h u a síti P ™ Jk. • setkal s úspěchem. O dbor zřídil dále veřejnou eitarnu. Peci odboru .zřízena ^ O ch ram m atek«, Iktwa z a p o j í slibně svou činnost. Mimo místní činnosti zúčastnil se odbor slavnosti okolních odboru, zajel také ku sve svěřence v Dol. Bludovicích a udělil jí peněžitou podporu. Knihovna je společná matiční, sokolská a obec 1 . Zájem o knihovnu v tom to roce vzrostl. Čtenářů přibylo. Půjčeno 2630 knih, 1poplatek bvÍ Nezaměstnaným půjčovalo se zdarma. O bce přispívá na, knihovnu ™stko«. Kc 1200^- V .M o u jwlozkou bv odbor zatížen opravou jeviště. O prava stála 7000 Kc. P n jem činil K c 12.468.19, vydaní Kc 9-98.60. O dbor M atice osvěty lidové

v Raškovicích (okr. Frýdek).

Založen 17. prosince 1910. Předseda Ferd. Šmíra, u č i t e l , j e d n a t e l K arel, M uroň, dělníky P«k1^ " ^ Jindřich Záškodný. K onáno 6 schůzí výborových a 2 schůze clenske. Dale pořádány: i p r e d n a s ^ a a k v c t m o , vý den. O dbor zúčastnil se 25 členy národopisné slavnosti v Jablunkově Divadelních 4. Prodáno 30 T ěšínských kalendářů. Přípisů došlo 34, odesláno 14. K nihovna odboru cita 282 knih. Ctenaru bvlo 70, přečteno 890 knih. N a příjm ech měl odbor Kč 2963.—, na vyd an í Kc 2540.12O dbor M atice osvěty lidové v R áji (okres F ryštát). 7 ilo ž en 23 říina 1921 Předseda Fr. Budkovskv, vrchní hajný, jednatel Balcar Karel, strážm istr pohr. fin. .tríž e , A i l F ? . X h ™ O d S “ « M ilenS. D o p M přijato 50, odesláno 44. V S b o ro v ích m i m l m m .

12, členská 1 , přednáška 1 , přednášky se světelným i obrazy 2, hum oristický večírek s taneční zábavou, národní slavnost, taneční zábava, matiční ples, 2 kino*představení pro dospělé a 2 pro dítky. K nihovna odboru má 45 svazků. Č tenářů bylo 28, přečteno 196 knih. O dbor jc pod ochranou odboru M atice osvěty lidové ve Fryštátč, Příjem činil Kč 2094,30, vydání 844.70. zůstatek Kč 1249.60. O dbor M atice osvěty lidové v Repištích

(okr. Frýdek).

Založen 14. srpna 1909. Předseda O ndřej Z ahradník, učitel, jed n atel V. Lvčka, pokladník Lud. Stibor. Členů 102. O dbor náš utrpěl těžkou ztrátu úm rtím dlouholetého jednatele učit. V. Lyčky, k te rý svědomitě povinnosti své konal. Činnost odboru: Schůzí výborových konáno 5. Pořádán ples, květinový den a výlet. Přednášky konány 3 a 2 se světelným i obrazy. Ú čast na přednáškách byla značná. Dále pořádán 3mčsíění kurs šití prádla. Ú častné 39. K urs hradily účastnice samy. O becní knihovna čítá 658 svazků. Č tenářů bylo 115, přečtených knih 1975. Těšínských kalendářů prodáno 50. O dbor věnoval sirotčímu sportku ve Frýdku Kč 100.—, odboru v H orní Suché na vánoční nadílku Kč 200.—. Chudým m ístním školním dětem zakoupil odbor 4 párv botků a 1 chlapecké šaty. D opisů došlo 65, odesláno 42. N a příjm ech měl odbor 2519.73, na vydáních 1823.30 Kč.

O dbor

M atice

osvěty lidové v

Ř e p ici (okr. Český Těšín).

Založen 21. května 1923. P ředseda Fr. Kaniok, of. stát. drah, jednatel V áclav Zem an, finanční strážmistr, pokladník A dolf Q nift, zámečník. Členů 50. Z ačátek odboru b y l krušný. V ýsledky jeho činnosti jsou však již znatelný. Péčí odboru zřízena v obci česká škola a při obecních volbách docíleno úspěchu zvolením dvou zá» stupců českých. Přednášky pořádal odbor 2, a to: ve výročí upálení J. H usa a v den 28. října. 27. září uspo* řádal odbor izahradní slavnost. Čistého zisku použito k náktipu botu a šatstva pro chudé děti české školy. Na* dílka rozdělena dětem v den 28. října. O vánocích uspořádána vánoční nadílka. O bě nadílky vyžádaly si ná« kladu K č 1699.—. Schůzí výborových pořádáno 6, členských 3. Přípisů došlo 61, odesláno bylo 28. N a příjmech mčl odbor Kč 4003.—, na vydání Kč 2021.80.

O dbor M atice osvěty lidové v R ychvalděsA lpínce (okres F ryštát).

Založen 2. ledna 1911. Předseda Štěpán Kubín, jednatel Filip H eřm an, řídící učitel, pokladník Fr. Herman. Členů 176. N áš odbor, pokud celkové činnosti jeho od doby založení se týče, vykazuje pěkné úspěchy. Činnost v roce 1923 poněkud ochabla. V ýborových schůzí bylo 11, členských 4, valná hrom ada 1, pořádáno 1 divadelní představení, slavnost s dětským výletem a 1 ples. Jednací protokol vykazuje 59 čísel. K nihovna odboru čítá 322 svazků. Čtenářů 34, výpůjček 651. Předvedeno 25 představení pro dospělé a 4 p ro dítky. V zhledem k tomu, žs obyvatelstvo nejeví pro kino dostatečného zájmu, usneseno kino definitivně zrušiti. Jako v letech minulých i v tom to roce přihlížel odbor k potřebám m ístního školství dle svých sil. P ro m ateřskou školu zakoupil hračky a učebné pom ůcky a obstaral vánoční nadílku. T ak é pro d ítk y školy obecné postaral se o vánoční nadílku a při* spěl i škole měšťanské. N a příjm ech měl odbor Kč 26.720.27, na vydáních 25.569.80. N a kulturní účely věnoval; N a školku 1980 Kč, na vánoční nadílku 1471.82 Kč, na knihovnu 231.30 Kč, na darech 500 Kč.

O dbor M atice osvěty lidové v R ychvaldě II. (okr. F ryštát).

Založen 2. ledna 191!. Předseda Lud. Hrabovský. důlní dozorce, jednatel Rich. Děrgel, řidič jeřábu, po* kladník Rud. Kolek, horník. O dbor konal jednu valnou hrom adu, valnou hrom adu ochotnického kroužku, 20 schůzí výborových, 5 schůzí členských, 2 přednášky, 1 školní výlet, slezskou svatbu, květinový den, večírek, ples, 5 divadelních představení, 10 tanečních zábav a -vánoční nadílku. D opisů došlo 87, odesláno 79. N a při* jrncch měl odbor K č 28.694.71, na vydáních K č 31.241.44. Schodek Kč 2546.73, k terý vznikl pořádáním vánoční nadílky, bude hrazen obcí. Poděleno bylo žáků v počtu 564. Celkový náklad na vánoční nadílku činil přes Kč 7000.—. O dbor M atice osvěty lidové v RychvalděsPodlesí (okres Fryštát).

Založen 3. prosince 1903. Předseda Rud. N eborák, maj. cem entárny, jednatel Pavel H arok, řídící učitel, pokladník Karel N eborák, strojník. Činnost: K onána 1 valná hrom ada, 2 členské schůze, 3 schůze širšího vý* boru a 9 schůzí výborových. D opisů došlo 45, odesláno 57. Těšínských kalendářů prodáno 30. Dále pořádal od* bor společně s Českou besedou ples a společný školní výlet. Čistý zisk obou podniků rozdělen n a dva stejné díly. O dbor vypravil 20 chudých žáků a sirotků na výlet do hor. Dále uspořádal 4 divadelní představení, tniku* lášskou zábavu a jiné zábavy. O praveno jeviště za částku 2500 Kč a pořádán kurs tanečních hodin. N a vánoční nadílku věnoval odbor 3098 Kč. Rozdáno bylo 23 párů bot, 6 chl. obleků a 6 obleků p ro dívky. Krom ě toho ob< držeH všichni žáci veškeré psací a kreslicí potřeby, dále cukrovinky, ořechy a jablka. Ošaceno bylo celkem 28 sirotků a chudých žáků. Poděleni byli i žáci školy občanské, kteří navštěvovali zdejší školu. N a příjm ech měl odbor 7809.44 Kč, na vydáních 7065,Í8 Kě,

Založen 15. dubna 1913, Předseda Jan Polach, rolník, jed n atel Jos. O nderek, správce školy, pokladník Vítězslav G rygar. M álokterá obec je obšťastněna tolika spolky jako Sedliste, kde existuji 4 politické strany, 3 těl jednoty a 11 spolků. V té to pestré směsi spolků zachoval si i v roce 1923 nas odbor cestne místo. Konal 4 výborové a 2 členské schůze. U spořádal 8 přednášek, z nich 3 se světelným i obrazy, vzpom něl vhod. ným způsobem nar. presidenta M asaryka. Páté výročí čsl. sam ostatnosti oslavil divadelní hrou _a vhodným proslovem předsedy odboru a redaktora J. Vochaly. Dne 18. listopadu 1923 sehráno divadelní• J Íirusovicích. Na oslavu lOletého založení odboru konán a slavnostní schůze d en sk a s k o n ^ rte m SU hckeho smíšeného sboru. 17. června pořádán květinový den a v rijnu hedvicka sbírka. Těšínských kalendaru prodáno 22 kusy. Dopisů p řijato 72, odesláno 43. Příjem odboru činil Kč 3782.65, vydaní Kc 3765.70. O dbor vm ovaL České obecné škole v Sedlištích Kč 522.47, ústředním u výboru M atice osvěty lidové 803 70 Kc od_bo.ii v Albrechticích Kč 75.—, Českému srdci Kč 30.—, na knihovnu 234.—, na kulturní podniky odboru 1570.1.1 Kc. O dbor M atice osvěty lidové ve Skřečoni (okres F ryštát), Založen 28. května 1911. P ředseda Em. Svoboda, řídící učitel, jednatel V. Jahn (po jeho odchodu) L. Nc» síbová, učitelka, pokladník Alois M lejnek, poštm istr. Členů 92. V ýborových schůzi konáno 10. Projednáno 1-3 nřínisů Ve schůzích vykonány byly přípravy k těm to podnikům . D ne 4. února poradan ples společné se »Sokokm <11 únor a sehráno školn ím i'd ětm i'd iv . představení »Dlouhý, Široký a Bystrozraký* V ečer davan ty** kus pro dospělé. 29. dubna pořádána hudební akademie. 10. června konala se slavnost de.skeho dne. D eti b \b , p o ­ děleny párky, pečivém a malinovou štávou. V ečer uspořádána pro dospele taneční zabava D ne - 8. rijna osla* veno výročí' Sletého trvání republiky. Přednášel řed. gymnasia v Bohumíne p Doležal. D a le ic in k o v a l Peveckv sbor a kvarteto a schrána aktovka »Den svobody*. D ne 11. listopadu hrana >>Charleyova teta«. Pred divadle uspořádána přednáška »Žena v Africe a je jí společensko postaveni* s 50 světelným i obrazy. Dne 18. listopadu uspořádáno školní představení »U brousku, prostři. se!« Mikulášská zabava usporadana 9. prosince. 1 -, prosin­ ce konána přednáška »Osvobození čs. národa* se světelnými obrazy. O vánočních sva cích projektovaná vánoc, ní nadílka odpadla vypuknutím spály. N adílka konana az po N ovem roce. Podele.io bylo 5d sirotku satstvem a obuví Kromě toho všem dětem obecné i m ateřské školy v poctu 320 dany saoky s jablky, ořechy, cukrovím a psacími potřebam i. České srdce poskytlo při nákupu 25proc. slevu a darovalo 1 obleku a 8 paru obuvi N a výlet školní mládeže na Radhošť hrazeny 15 dětem výlohy. V zimním období poradan kurs češtiny v jondeu a"ve čtvrtek. Prodáno 80 výtisků »Těšínského kalendáře*. N a příjm ech mel odbor Kc 8555.08, na vydáních K~ 5471.45, zůstává Kč 3083.63. N a vánoční nadílku dáno 2232.35 Kč. K nihovna cita 601 svazek Z a uplynuly ro přibylo’ 60 knih. O bec zakoupila pro knihovnu knih za 350 Kč. N a knihovnu vydáno Kc 607.80. Č tenaru bylo 122, přečtených knih 2571. Mužský odbor slezské M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě (okr, Frýdek). Odbor ví také fui předšed Frant. 1 po zvání

Navrátil, ve sboru pro oslavu 100. narozenin B. Sm etany pro Slezsko a O stravsko předseda dr. Václavek, kinem atograiíckyin v okresním O světov cm sboru a v knihovní radě jednatelé V. Fedrovič a V. Kovalčík, jest předseda zpravodajem pro m inisterstvo inisterstvo jest předšed a jeho zástupcem řed. V. \ avřík. výborových schůzi bylo 10. Činnost odboru: 4 b ř e z n a 1923: »Tryzna H eydukova«, s níž spojena vzpom ínka předsedova na m inistra financí dra A. Kasina, univ. prof. dra J. U . Jarníka. O H eydukovi přednášel prof. dr. J. N ovák, hudební čísla přednesli skladatel M. Balcar a koncert, pěv. M. -Tomášková. Připom enuto také předsedou 70. narozenin .1. Holečka. N a. zlatý poklad republiky k uctění pam átky Rašfnovy věnováno Kě 100.—. Pořádáno společně s ženským odborem Matice osvěty lidové, spolkem »Vlastou« a »Sokolem«.

8. b ř e z n a 1923: Při valné hrom adě m oravských výtvarných umělců v Mor. O stravě pozdravil sjezd jménem odboru jako. M ěstského osvětového sboru předseda dr. Václavek. Od 13. b ř e z n a d o 15. k v ě t n a 1923: »E sperantský kurs.« Vyučoval předseda E sperantského kroužku a zkouš. učitel p. J. Babinec. Ú častníků 17. V yučovalo sc ve 2 hod. týdně. 26: b ř e z n a 1923:- U niv. extense prof. d ra Vlad. Úlehly z Brna o vývoji života s vědeckým filmem, Pořádáno společně s K ulturní radou pro širší O stravsko, 23. b ř e z n a 1923: V Kino Palace přednášel: »Dějiny pro mládež profesor A. Lánfk,

revoluce

francouzské«

se světelnými obrazy

25. b ř e z n a 1923: óstaV á rtarozemn M asarykových. Přednášel »Od Komenského a S laíioskva k saryikovi« prof. VI. N avrátil. »D éjiny francouzské revoíucc« se světelným i obrazy prof. dr. A. Václavek. Poslán holdovací připiš presidentovi M asarykovi, za nějž kanceláří poděkováno. 6. nimi spolky.

a 7. d u b n a 1923: 3 představení »Ruské umělecké družiny«. Pořádáno s ostatním i českými ku

8. d u b n a 1923: Z ájezd do ochranného odboru v Dárkově. Přednášel prof. dr. A. V. V áclavek »O hodit cl českého národa — T. G. M asaryk* se světelným i obrazy. 17. d u b n a 1923: »Z dílny sochařovy«, přednášel akad. sochař M istr F. Bílek se světelným i obraizy. O d 2. d u b n a do 20. d u b n a 1923: »Kurs politických nauk«. Přednášeli o politických programech svých stran: za soc. dem. p. red. Fr. Čepek, za nár. dem. p. řed. K. Petřík z Čes. Těšína, za lidovou stranu prof. K. D robný, přísedící zemského výboru z Brna, za živn. obch. p. red. J. Borůvka, za čs. socialisty pan inž. V. Katz, člen zem. správní komise z O pavy. N ejv ětší návštěvu měl program lidový (250). Litovati sluší, žo návštěvníci byli vždy straníci, jen menšina účastníků účastnila se všech přednášek, jež sc vždy té> šily zájmu posluchačů a budiiy živou debatu. 20. ř í j n a 1923: »Pěvcekoshudební vcčírek« za spoluúčinkování pěveckého sboru D. T. J. z Jansk prospěch tradičního H cdvického daru pro Matici osvěty lidové. 27. ř í j n a 1923: Oslava 28. října, jakožto pětiletí trvání čs. republiky. O významu dne promluvil prof. Fr. N avrátil. 28. ř í j n a 1923: T áž oslava na Janské, řeč měl jednatel V. Fedrovič, učitel. N a obou oslavách působil pěvecký .sbor 1). T. J. a poslán holdovací projev presidentovi M asarykovi, za nějž poděkováno kanceláří pre* sidentovou. O d 1. ř í j n a 1922 d o 15. d u b n a 1923: »Večerní lidová škola« na Janské ve Slezské O stravě. Vyučováno 4krút týdně po 2 hodinách: češtině, občanské nauce, počtům, těsnopisu, řečnictví, hudební nauce a němčině. Posluchačů 40, prům ěrná návštěva 30. Správu vedl předseda dr. Václavek, učili: V. Fedrovič, V. Kovalčík, F. Masek, A. Poledník, prof. B. Čejka.

19. l i s t o p a d u 1923. K oncert V. K uchyňky z Prahy, virtuosa na basu, pí. Maškové, operní pěvk a sklad. M. Balcara v Kat. dom ě v Mor. O stravě. Celkem v roce 1923 pořádáno 9 přednášek, z nich 5 se světelnými obrazy, 5 hudeb, produkcí, 1 cyklus přednáškový, 2 školní podniky a 1 sbírkový, celkem 18 podniků krom ě jiných akcí. N a příjm ech měl odbor Kč 17.648.82, na vydání Kě 17.501.26.

Ženský odbor M atice osvěty lidové ve

Slezské

O stravě

(okr.

Frýdek).

Založen 26. ledna 1911. P ředsedkyně A nna Poppeová, choť vlad. komisaře, jednatelka Marie Boturová, úřednice, pokladní Milada Rundová, učitelka. Členů 225. Činnost odboru: Konáno 7 výborových schůzí a 1 společná s m užským odborem . Došlo 40 přípisů, odesláno 50. O dbor pořádal společně s m užským odborem květinový den dne 3. června. D ne 20. května uspořádal na Salině večer aktovek. Dne 18. března uspořádal na Šalme koncert pěveckého sboru Skalického. D ne 9. června uspořádána akadem ie za laskavého řízení pí. Humplíkové, řed. hospod, školy. Přednášky a oslavy pořádány byly společně s mužským odborem . N a příjs mech měl odbor Kč 10.015.47, na vydáních K č 2985.25. H otovost Kč 7030.22 uložena na vkladní knížku. O dbor M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě na Z árubku (okr. Frýdek). Z aložen 26. ledna 1911. Předseda Jan Kuldásek, báňský úředník, jednatel Fr. Žaček, střelec, pokladník Fr. Věluch. Členů 200. K onáno 7 schůzí výborových, 2 přednášky, k v ětin o v ý . den a 2 divadelní představení. N a příjm ech měl odbor Kč 2649.34, na vydáních Kč 1542.56. O dbor M atice osvěty lidové ve Starém M ěstě na Sovinci (okr. F ryštát). v Založen 1. července 1922, P ředseda V iktor H urnik, zámečník, jed n atel Em. Červený, říd. učitel, pokladník Jos. Šelong, horník. Členů 65. V roce minulém konal náš odbor 8 výborových schůzí, 4 přednášky, l divadlo, 1 akadem ii, 2 taneční hodiny s věnečky a matiční ples. Jako ku svatostánku pohlíží odbor k české škole. Po* čet žáků vzrosti o 24. Celkem má škola 85 dětí. Štola, tísní se dosud v nedostatečné m ístnosti. Máme však slib, že k stavbě dojde v příštím roce. Pro dítky školy uspořádána vánoční nadílka, n a kterou odbor přispěl Kč 400.—(, odbor v K arvinné Kč 2200.—, N árodní Jed n o ta slezská, 400 Kč a nejm enovaný dárce rovněž 400 Kě. Celkem Kč 3400.—v České srdce přispělo 15 p áry obuvi, 3 chlap, obleky a 7 dívčími šaty. Rozdáno celkem 18 dívčích $atů, 22 chlapeckých obleků a 54 párů bot. N a náš popud zřízena m ateřská škola. O dbor postaral se

Pro všechny dětí českých škol karvinských uspořádán společný výlet, který působil mohutným dojmem, nemocně dětí opatřeno zdarma léčení v lázních v Dárkově. Podpora vymozena 9 vdovám a 2 nezaměstnaným. — Velké oblibě těšil se Těšínský kalendář. Prodáno 30 kusů. Narozeniny p. presidenta oslaveny přednáškou a 28. říjen společnou oslavou s odborem v Karvinné. N a příjmech měl odbor Kč 4602.30, na vydáních 2396.06. O dbor M atice osvěty lidové ve Starých H am rech (okr. Frýdek).

Založen 17. prosince 1910. Předseda Aug. D uda, m ajitel pily, jed n atel E. Málek, předn. stanice, poklad* nik Fr. Duží, hisfemaký. Členů 108. V ýbor odboru konal 6 schůzí. K onány 4 přednášky lidoyýchovnó a 5 před* násek se světelnými obrazy. D ivadelní představení uspořádána 2, dále ča jový večírek a květinový den. I ro chu­ d é d f tk v z d e išíc h lk o l zakoupeno 70 párů bot na vánoční nadílku. O dbor u trp ě těžkou ztrátu úm rt.m jednatele české^školy.

S V

1 ^ í = v o s i K čT ^H .

O dbor M atice osvěty lidové ve St. Městě u Fryštátu (okr. F ryštát).

5 přednášek lidovýchovných, 1 přednášku se světelným i obrazy

1 ^

^

rag ^ e řc >n’ým cvičeniím »Sokola«, 1

B í!rí,s ,li s ^ « • #« »*»*» ffitřsjaw iasís a to pro 95 dětí školy obeone a 26 deti školy m aters c. fn' m| PJ « t d e tív české škole o 30 proč. N a příjmech s ř í a i t ? s t ó ? r y s a ř f e s t s w s - •s*s» « * 215

přeit“ o byl°

439 knih. Čtenářů 39.

O dbor M atice osvěty lidové ve Stonavě (okr. F ryštát).

Založen 4. dubna 1922. P ředseda K arel V alečko, zámečník, jed n atel K arel Jůnger, učitel P ^ Konečný, horník. ,Č lenů 30. Organisační činnost odboru počalaq ®° ^ v e í m i m noho’ nepřátel, k

t t p

Zf c

a

í

s

íroSfpS

^

d .h i d „> £„ k ě M , d<, T a te r , ,™ > » 1 3 ní stará se zaramovanýý obraz »Osvobození národa®. Pořádáno 8 schůzi výborových a 5 členských. O dbor M atice osvěty lidové v Dolní Suché (okres F ryštát).

Založen 25. ledna 1909. Předseda R obert Scheuer báň sk ý úředník, jed n atel B. K něžík ^ v c e ^ p ^ la d n ík Fr Duda, báňský úředník. Členů 217. V ýborových schůzi konáno 14, z toho 2 společné « odborem v Frostr. w h p Hnšln 6? nříoisů odesláno 89 Péčí odboru, jak o žto mustm osvětově komise, usporadana 10. b rt/n p řed n á šK a Í L ^ r ^ B p L w e .n ta M asaryků, 6. července oslavu Husovu. 28 října oslavu osvobozeni čsl národa PH té to zpíval pěvecký sbor Suchá / Lazy. Dále uspořádán taneční vínek a detske radovankv. Ve orosnčeh ústředního výboru uspořádán 20.—2 1. května květinový den s cistym vytezkem k c 34-.60, na he v íc k é m d a ru od vedeno ú st ředí ^ íč 3 3 0 .-. Prodáno 100 Těšínských k a le n d á ř ^ V e P e p e c h Českeho srdce vy*

dánských uspořádána společně s odborem v Prostředni Suché nakladeni Kc 7480.—, jez ^byly ziskanj dary a spir kou. O dbor sám přispěl částkou Kč 1000.-. Knihovna odboru zverejnena a působí blahodárné. N a její potřeby věnoval odbor Kč 500.—. N a školní pom ůcky měšťanské školy Kc Z40S.W. O dbor M atice osvěty lidové v Prostřední Suché (okres F ryštát).

Založen 15 ledna 1914. P ředseda Jindřich V icherek, báňský úředník, Je d n a te l Jindřich Bolek, Pokladník Aug. Koláček. Členů 125. V ýborových schůzí konáno 12, krom ě toho 4 spolecne s odborem v Dolní Suc e. D -

vadeloí představení sehrána 4. H ráno: »Lešetínský kovář«, »Vesnioký mučec!lník«, »Ďiblík, šotek z hor« a mikulášská hra. Pořádán květinový den, oslava Husova, oslava narozenin presidenta M asaryka a koncert, spo* jený s přednáškou o význam u 28. října. O dbor zúčastnil se národopisné slavnosti v Dol. Bludovicích, Albrech* ticích, Stanislo vících, Jablunkově a Třinci. Pro dítky m ateřské školy uspořádána m ikulášská nadílka, na níž vě* noval odbor Kč 222.50. N a vánoční nadílku, pořádanou společně s odborem v Dolní Suché, vybráno od různých spolků a korporací Kč 7480.—. D ítky poděleny školními potřebam i v obnosu Kč 6.—• na 1 dítě. V mateřské škole vystrojen stromeček. Z bytek obnosu v částce Kč 2649.— věnován na ošacení sirotků. Lidovýchovná vý* stava v Mor. O stravě obeslána fotografiem i členů výboru, budovy m ateřské školy a dětm i m ateřské školy. Dopisů p řijato 93, odesláno 73. N a příjm ech měl odbor Kč 5886.84, na vydáních Kč 5654.87. Pokladní hotovost činí Kč 231.97. O dbor M atice osvěty lidové v H orn í Suché (okr. Fryštát).

Založen 23. února 1921. Předseda dr. V. Glaser, lékař, jed n atel V lad. Kudláček, správce školy, poklad* nik Štěpán Burkovský. Členů 108. O dbor náš je strážcem a ochráncem zájm ů českých v H orní Suché. Činnost jeho byla v r. 1923 následující: Pořádáno 5 poučných a vzdělávacích přednášek, sehrána 4 divadelní předsta­ vení. Pro školní mládež uspořádána slavnost spojená s cvičením sokolského dorostu. O vánocích pořádána pro děti obecné i m ateřské školy vánoční nadílka. Všechny děti poděleny byly obuví a prádlem a skoro každé šatí stvem. V lednu uspořádán m atiční ples. Do obecních voleb zasáhla činně česká m enšina a získala 5 mandátů. Z výsledkem naší práce jsm e plně spokojeni. N a příjm ech měl od b o r Kč 16.590.40, na vydáních K č 13.936.52. N a vánoční nadílku dáno Kč 5540.70.

O dbor M atice osvěty lidové

v

Senově (okres

Frýdek).

Založen 14. srpna 1909. Předseda Josef D ostál, malíř, jednatel Jan Pežga, zámečník, pokladník Emil Gros, krejčí. Členů 87. Činnost odboru: K onáno 12 schůzí výborových, 2 schůze člensiké. U spořádány 2 před* nášky, 3 divadelní představení, květinový den, jubilejní slavnost 204etéiho trv án í odboru, ples a čajový večírek. Prodáno 25 Těšínslkých kalendářů. Došlo 107 přípisů, odesláno 89. Z akoupena státn í vlajka. N a příjm ech měl odbor Kč 8948.43, na vydáních K č 8747.48. V e vydání je poslední splátka na jeviště Kč 500.—, na vánoční nadílku dětem m ístní školy věnoval odbor Kč 800.—.

O dbor M atice osvěty lidové v Šibici (okr. Český Těšín).

Založen 17. března 1922. Předseda A nt. K otas, vrchní průvodčí, jed n atel Frant. Tichopad, správce české školy, pokladník Pavel Buzek, dělník. Členů 53. M ezi rokem přesídlil jed n atel odboru správce školy Tichopad a na jeho m ísto nastoupil Fr. Sudek. O dbor pořádal v minulém roce lidovýohovný kurs, přednášky a zábavy, účinně podporoval m ístní českou školu a českou m ateřskou školu, finančně přispěl dětem n a výlet do Mostů, n.a zájezd d o P rahy a na mikulášskou a vánoční nadílku. R ozkvět české státn í školy, d o níž chodí 98 dětí, české školy m ateřské s 28 dětm i je st vysvědčením o práci našeho odboru. O dbor m á vlastní knihovnu o 42 knihách a knihovnu obvodovou o 45 knihách. Mimo toho je v obci obecní knihovna o 40 svazcích. Čte se málo. O dbor odebíral 8 časopisů a prodal 30 kusů Těšínských kalendářů. N a vánoční nadílku věnoval odbor Kč 5200.— . O dbor M atice O světy lidové v Šumbarku (okr. Čes. Těšín).

Založen 20. prosince 1920. Předseda A d. Sobek, řídící učitel, jed n atel Fr. Dzik, horník, pokladník Josef Benda. Činnost odboru: K onána 1 valná hrom ada, 9 schůzí výborových, 1 schůze členská, 6 schůzí důvěrných. Divadelních představení pořádáno: 4 pro- dospělé a 2 pro školní dítky. P ro školní dítky pořádán školní výlet. Přednášky 3. Dále pořádán m atiční ples, květinový den s tanečním vínkem, m ikulášská zábava a zábava Syl* vestrovská. Pro dítky školy m ateřské a obecné uspořádána vánoční nadílka, na kterou odbor věnoval 4782 Kč. Ku zdaru vánoční nadílky přispělo České srdce ve Slezské O stravě, O kresní péče o mládež, Červený kříž v Tě* síně, H orní a hutní sp o l, řed. závodů OrlovásLazy, úřednictvo a dělnictvo jám y Suchá, »Budoucnost«, těl. jed* n? ^ . »Sokol« v Kolíně, Brázda, obch. v Šumbarku, spr. kom isař Balon a obec Šumbark. Z knihovny odboru vy* půjčilo 63 čtenářů 468 knih. Odibor je m ajitelem kinolicence. Předvedeno 20 představení pro školní mládež, 3 v^děl. představení. V letním období se nehraje. Členů má odbor 150. N a příjm ech měl odbor Kč 20.900.11, na vydáních K č 20.161.17. N a školní p o třeb y dětem obecné školy vydáno Kč 951.25, školy m ateřské Kč 537 25 na knihovnu 338.90, na vánoční nadílku Kč 4782.05.

O dbor M atice osvěty lidově v Šanychlu u Bohumína (okr. Fryštát).

... v Z alv°,zen 5- 'března 1922. Předseda Josef M acháček, jed n atel Fr. Pločiea, žel. zřízenec, pokladník K arel Ka* ? o U, 3.2, DC °P.1SU došlo 26, odesláno 9. Konána 1 valná hrom ada, 8 schůzí výborových, 5 člen* y a 3 důvěrné, Sehráno 5 divadelních představení, 1 přednáška se skioptikonem . D ále uspořádán matiční

ples, 2 zábavy taneční a mikulasska a syU'estrovska zabava^ tě ší se v e l i k é oblibě. V lastní knihovny odbor nemá Ma p r o s t ř e d k ů nemá, aby mohl vlastni km hovnu zakoup, . adílka. V šechny d í t k y ^ 2 horlivé zasazuje se o .zřízeni m aters e y c*7ni 70 zřízena. PHjem odboru činil Kě 7071.80, vydám Kč 5701.79.

vypůjčených, k te ré nestačí a finančních yp m dítky české školy vánoční ost atní odbor v Bohumíně-nádraží. Odbor péčí ústředního výboru M atice osvěty lidové

O dbor M atice osvěty lidové v Českém Těšíně (okr. Český Těšm ). Založen 20. prosince 1920.

r o c e l ? řá d n ý c h ^ c h ť tó ’

vě přistoupilo 37 členu. O dbor vyt si , j Ěeská ma,teřská škola. Z apsáno ihned 38 deti. D ětem se následovně: H ned na ja c a tk u ^ k u zřízena bv do správy o b ce. J ako m ístní osvětová komise dávány lácrát tý d n e svačiny. Škola ta o p , , , době o d 6 do 23. března v kreslím e českeho ref. uspořádal odbor cyklus y e d w to ^ v c h o v n y c h pred posluchačů. Dále uspořádal odbor 4 přednášky reálného gymnasia. Přednášek konáno 12, 1 "řipoiena byla 1-42 pohádkv. Loutkových představeni nro se světelnými obrazy pro deti. k u kazde Pr®*ia P idiair,o ván,a byla obci Č eský T ěšín jako zaklad dětí uspořádáno bylo 10. K nihovna odboru ) zlatý y aid republiky, k te rá vynesla Kč 685.—, mno* k utvoření české veřejné k n i h o v n y . U sporadana sbi . - , p rodáno, 200 kusů Těšínského kalendáře pro ho jinvch cizozemských mincí, stříbrný koflík a stn b rn y řetízek. Prodá:n,o * w wi T ta to rok i 924. - D ne 11. června otevřena byla II. ceslka m aterska škola. P nhlasijo s e ^ p n kurs jazvka škola převzata byla do správy obce — V prazdm nach usporada J j zapsáno dd české státní českého p ro děti, vstupující d o českých skol - V e r t m roce 1923 £ D yo ^ ^ . školy obecné 293 dětí. — V roce 192.- az 1 y sVolía V nrvém roce svého trvání má 120 roce 1923 až 1924 zřízena byla statni obcanska obvodová škola. ^ p ? 24 noV^ Cih 200 žáků. žáků. D o českého reform ního reálného gymnasia zapsáno ve sk o m m dbo a geskvch zástupců ve Získáno te d y celkem do českých škol y č e s . Teame novy,ch 437 d eti 2Sasluhc^ o“ b°r uspořádal správní komisi povolil stá t vybudovaní skoln. budovy. Se a t e v ^ b y l o ^ e ^ t o e d akademii a dne 1. v předvečer vlastní slavnostní kladení zakladniho kam ene p n stav b ě tě ch to skol s la v n ý července 1923 vlastni slavnost kladení základ* ho. k a m e n e 0 ^ o X S l e m odbo™ v Ropici a da, měly pro českou menšinu v česk ém .T ešm e p r r n v y v ý sle d e k -O d b o r re ^ “ ^ X ^ c h o v m ý c H a 10 před, roval tom uto Kč 5 0 0 .-. V e d n e c h 19. až 20 listopadu nadíh nášek se světelnvm i obrazy. Prům ěrná navsteva tohoto kursu byla 42 i. Ve p V ^ „ o fá d á n a ky uspořádal odbor mikulášskou zábavu sehráno divadelní P o d s t a v e n , >.Jed en t o K ř fino.-, peněžní sbírka. N a vánoční nadílku v Českem T ešm e daroval odbor Kc 815010. a odboru 26.118.46. celkem n a vánoční nadílku Kč 8750.10. N a příjm ech mel o d b o r celkem K c 30.978.95, celKove v y aan iv Z ůstatek Kč 4860.49. O dbor M atice osvěty lidové v Tošonovicích D o ln ích (okr. Čes. Tesin).

Založen 2. M m W H . U M I 5* ? « k .k , hom lk J . d . i W i Ž S B'ahut. horník. Členů 44. K onáno 17 schůzi vvborovvch a 5 schůzi c easky<* . p preslder,ta spo. nika činnosti iest ta to : 4. února pořádán hum oristicky večírek, 1 1 . března oslava narozenin p p kvéts icná s přednáškou, 22. dubna uspořádána přednáška *e;světelnym i obrazy n*^ ^ ^ m t t í o s t i če9k « lo v en sk é na taneční zábava, 10. června prednaska o volebním radu _do obci 28. rijna o na A drii«. 8. prosince

’N . Pflimech mél odho, Kě 200050, « vy. nání Kč 865.72. O dbor M atice osvěty lidové v T řa no vicích (okr. Český Těšín).

Založen 29. března 1921. Předseda Jiří Škandera, vládní kom isař, kladní M M araňová Členů 24. K onány 4 výborové schůze, uspořádáno 5 přednášek se

3 te M

S v

S oS ." přijato 81.

obíažv °á „„rlMtu

n . Pto ;««,<>, lf ,U ifc*

na k terou přispěly: Čsl. péče o mládež v Čes. T ěšíně 11 obleku chlapeckých, 3 obleky d iv e ,a _ 1 - naru o n u ^ . £ n 2 rr p ? í I l é V

»

v Z árubku Kě m

-

odbor

obvodové knihovny z Č eského Těšína. O dbor M atice osvěty lidové v T řin c i ((okres

Český Těšín ).

Založen 20 prosince 1920 P ředseda J. Chlumský, úředník dráhy, jed n atel B. D rucker, zverolekar, po* kladník Josef Boháč, dozorce železáren. Členů 188. V ystoupilo 5, odešlo n a jm a působiště 13. Přistoupilo 35.

Konáno 13 schůzí výborových, 1 členská a 1 zábavního výboru. Přípisů došlo 234, odesláno 149. Kulturní a osvětová činnost odboru jevila se v pořádání kursu občanské výchovy, 3 přednášky: z oboru historického, lé* kářského a národohospodářského. Přednášeli: dr. Hubbáček, ředitel Pilář a zvěrolékař D rucker. K onána dále oslava Komenského s přednáškou, recitací a světelným i obrazy. Přednášel ředitel M achara. 5. července uspořá= dána oslava H usova za součinnosti všech místních českých spolků. O čast 2000 osob. Oslavu 28. října uspořádal odbor sám za součinnosti škol. M ístní české školství bylo plně podporováno. Propagována návštěva českých škol i škol vyšších. O dbor poskytl stipendium jednom u žáku prům yslové školy v K arvinné a hradil cestovné chudým žákům z Třince a okolí k návštěvě českého gymnasia v Čes. Těšíně. Podporována peněžitě místní če®» ká škola. U spořádána vánoční nadílka za součinnosti jiných českých spolků. Celkový náklad n.a vánoční nadíl* ku činil Kč 18.000.— a byl k ry t většinou dary. O dbor staral se o novostavbu měšťanské školy. Budova bude letos předána svému účelu. V ykonána sbírka na zlatý poklad republiky s krásným výsledkem. Uspořádána slavnost položení základního kam ene budovy občanské školy. Podporováno založení odboru a české školy v Koňské a zřízení české školv v N áborech. Loutkové divadlo, zakoupené odborem , plní své poslání. Příjem odboru činil K č 17.726.56, vydání Kč 13.894.14. Z ů statek 3832.42. O dbor M atice osvěty lidové v H o rn ím

T rfíčk u

(okr. Český ToSín).

Založen 28. května 1921. Předseda Karel K řístek, rolník, jednatel Tom áš A m bros, správce české školy, pokladník R. V rána, obchodník. V ykonáno bylo celkem 5 výborových schůzí a 2 členské. Provedena sbírka na izlatý poklad republiky, jejíž výtěžek odeslán k dalšímu řízení Ú středním u výboru slezské M atice osvěty lidové a kvitován v »Mor.sslezském deníku*. P ořádána přednáška n a tém a »Volby do obcí«. N arozeniny p. pres. republiky oslaveny společně s míst. odborem »S )kola«, výročí čsl. osvobození oslaveno přednáškou na tém a »Ve spárech rakouského orla« s divadelním představením . Sehrány celkem 4 divadelní představení spo< léčně s odborem »Sokola«. U silovná snaha odboru přím ěti povolané činitele ku stavbě vlastní budovy pro českou školu, korunována byla zdárným výsledkem . V roce 1924 bude školní budova slavnostním způsobem odevzdána svému účelu. U plynulý rok byl zkušebním kam enem pro sílu a pohotovost našich řad. O d b o r náš věnoval v uplynulém roce podobně jako v letech minulých péči skutečně m ateřskou místní české škole. Péče ta to p ro jev u je se p ři každé příležitosti a korunována byla opět bohatou vánoční nadílkou. Knihovna odboru měla počátkem roku 53 knih. O dborem zakoupeno 12 knih. Stav knihovny koncem roku 65 knih. Obec Hor. T rií Sko věnovala na veřejnou knihovnu českou, k te rá spojena je i s knihovnou odboru Kč 375.—, za kterýž obnos zakoupeno bylo 40 knih. Č tenářů 29, výpůjček 148. Za vypůjčování knih vybráno Kč 87.20. N a příjmech měl odbor Kč 2260.42, na vydáních Kč 2237.40. Z ů statek Kč 23.02. N a p o třeby české školy vydáno Kč 210.—, na vánoční nadílku Kč 771.44, na knihovnu odboru Kč 154.—, doplatek na jeviště Kč 482.88. Členů 46. O dbor M atice osvěty lidové v T y ře

(okr.

Český Těšín).

Z aložen 4. listopadu 1923. Předsedou zvolen 'Rud. Slíva, hajný, jednatelem Leo Ševeček, lesní příručí, po* kladníkem Pavel Haltof, kovář. Členů 32. U stavující schůzi přítom no 26 občanů místních. O dbor M atice osvěty lidové ve V e n d ryn i (okr. Český Těšín).

Z aložen 19. června 1921. Předseda Fr. Frištenský, nájem ce velkostatku, jednatel Fr. M atyáš, správce ško* ly, pokladník Josef Sidek, tesařsk ý mistr. Členů 42. P řijato a vyřízeno 110 přípisů. Činnost odboru: Konáno 14 výborových schůzí, 3 členské, 1 přednáška lidovýchovná, 5 přednášek se světelným i obrazy pro dítky, 2 před< stavení loutkovývých divadel a 3 zábavy. O dbor se přičinil, aby otevřena byla druhá třída při škole české. Rovněž pracoval pro zřízení české školy v Lyžbici. Počet dítek v české škole ve V endryni je 74, v Lyžbicích 32. Příjem za ro k 1923 činil K č 3650.—■, vydání Kě 3357.50. O d b o r přispěl finančně na exkurse na »5ance na Slovensku®, pak na výstavu do Mor. O strav y a hradil veškeré cestovné dítek na zotavení v prázdninách na Moravě. N a vánoční nadílku přispěl odbor částkou Kč 2200.—. O dbor M atice osvěty lidové ve V ě řn o vicích

(okres Fryšltát).

Založen 20. prosince 1920. Předseda V ikto r Venglař, žel. zřízenec, jednatel Rudolf Malchar, vládní komw sař, pokladník Leopold1 N ávrat, kovodělník. Členů 78. K onány 4 schůze výborové, 8 scihůzí členských, 2 před* nášky, 4 divadelní představení, m atiční výlet, matiční ples, 4 taneční zábavy a vánoční nadílka. N a příjmech měl odbor Kč 8424.92, na vydáních Kč 9800.96. O dbor M atice osvěty lidové ve V o jk o v icích (okr. Frýdek).

Založen 26. února 1921. Předseda K. N ěm ec, úiedník, jed n atel Josef T vrdý, horník, pokladník A nt. Jež, železniční zřízenec. K onány 4 schůze výborové a 2 členské. D opisů došlo 15, odesláno 18. Divadelní představ vení uspořádána 4. U spořádány dvě zábavy — krm ášová a květinová — vycházka n a b o ry a výprava školních

« * n« Průmyslovou . v * * ™ v M» školv uspořádána vánoční nadílka a koupeny školní p c m u c k y L m ovjcnovna vySL fotografiemi N a příjm ech měl odbor Kč 2730.90; n3 vydamoh Kc 2441.92. O dbor M atice osvěty lidové ve V rb ic i (okres Fryštát).

Založen 3. prosince 1908. Předseda K. H anka, říd učit.el ^ S ž i p ^ Í e d ů m in ic h kladník J. Mička, učitel. Členu 162. f onal 4 s c h u ^ B sc 3 ^ * ^ p ět P řcd n ášeno bylo: O pa* českých organisací za ucelem společné oslavy Huso y. M istra T H usa o význam u 28. října. Jedná nu presidentovi (společně se *Sokolem«), o JsebeVp ^ nI’o d bor sehrál dvě divadelní představení »Ta naše Má* přednáška byla se světelným i obrazy■ na tem a >>Panz«. O dbor, sehrál dve U i v a a e i V ^ plcs, lkancert, ňa« a »Hanzelinova kometa«, a 1 detske P ^ ^ k m o i o n o v ý m průvodem a pálením hranice a zábava syl» dětská besídka, m atiční slavnost, Husova oslava s P 12 832.77 v y d án í Kc 12,824.28, zůsta* vestrovská. Dle z p r á v y pokladní obnášel příjem _od . k n ížk u “ činí Kč 2008.64. Knihovna odboru čítá 130 tek Kč 8.49. Pokladní hotovost odboru uložena ™ v k la d n ík m z k u c o d b o r přistoupil p03

£ % » . i* *

* *

>«*•

ka na zlatý poklad republiky. Zapůjčeno jeviště odboru v Šunychlu. O dbor M atice osvěty lidové v Záblatí (okres F ryštát).

liiif P I S lS S llI * Kč 14.006.50, vydání Kč 13.622.68. Z ůstává na hotovosti Kc 383.82. O dbor M atice osvěty lidové v Závadě (okr. Fryštát).

*

*

*

Statistika příjmů a vydání odborů Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory: Pilin Kč 1 Albrechtice 2 Bludovice Dol. 3 Bohumín nádr. 4 Bohumín město 5 Bystřice 6 Darkov 7 Dětmarovlce 8 Dobrá 9 Dobratice 1( Dombrová 11 Domaslovice 12 Domasmyice-^DlOYGC 13 Frýdek 14 Fryštát 15 Guly 16 Hamry Staré 17 Heřm anice 18 Hnojník 1! Hradiště 20 Hrčava 21 Hrušov 22 Chotěbuz 23 Jablunkov 24 Janovice-Byitré 25 Janovice 2ti Karpentná 27 Karvinná 28 Koblov 29 Kunčice M alé 30 Kunčice l/elké 31 Lazy 32 Lišná Dolní 33 Lhota Kom orní 34 Lhota l/yšní 35 lo m n á Dolní 3li Lomná H orní 37 Louky 38 Lutyně Něm.

;;>i

4(i 41 42 13 44 15 -1ti 17

IS lil

ZOsíalefi h

Kč

h

50 51 52 53 Orlova „Zimný sir 51 Paniko nové Dvoru 5 5 Petrovice 5(i Petřkovice 57 Petřvald 5 8 Porem ba

h

2362 80 2197 60 165 20 10165 02 8682 89 1482 13 75781 52 47609 92 28171 60 3568 42 1480 60 2087 82 2641 80 1657 58 984 22 27115 40 17341 69 9773 71 1171 65 870 50 301 15 3332 47 2894 90 437 50 4492 1 1 3259 — 1233 11 25393 63 24326 93 1066 70 1760 94 1392 81 368 13 1163 54 660 — 503 54

35928 12 31662 10 5138 90 4506 60 5983 64 3489 50 8432 04 7276 68 4785 40 3792 70 1140 20 765 90 442 — 441 50 7224 90 5523 70 3622 10 3154 — 12998 11 12325 81 765 44 748 — 2836 20 2786 — 1874 70 1478 20 83810 87 67563 90 1927 89 452 40 4642 36 1553 54 2912 64 1279 13 8698 52 8678 74 4222 08 2990 70 1602 70 1291 20 1184 28 209 50 1046 70 953 70 780 — 494 60 2170 10 1536 16 9161 15 9100 67 M yn é H ěm .,Z ím n y 6347 10 5170 27 Lutyně Polská 15802 52 11831 71 7450 86 6979 33 Malenovice 18961 — 18403 85 M arklovice 10904 18 9368 63 Michálkovice 1917 80 1917 80 M istřavice 7443 72 3295 ili MorívUa-Piažma 2618 — 2558 40 M osly u Jabl. 343 — 343 Mosty u Těšína 8030 42 7295 32 Muglinov Nošovice Nýdek Oldřichovice Orlová

Kč

4266 02 632 30 2494 14 1155 36 992 70 374 30 50 1701 20 468 10 672 30 17 44 49 80 396 50 16246 97 1475 49 3088 82 1633 61 19 78 1229 38 311 50 974 78 93 — 285 10 634 — 60 18 1166 83 3970 81 471 53 557 15 1535 85

—

4550

—

5141 85 46 1 4 60 17967 64 16099 36 8 7 6 3 5 3 7 1 8 2 16

Kč

h

500 —

655

—

Kč

h

N a jin é š k o ly Kč

h

837 —

3080 166 16

4500 — 58 80 1481 50

h

Kč

h

K u rs y

Kč | h

334 — 2348 80 322 l

400 —

400 _ 1000 —

100 — 50 —

400 —

35 — 33 70

50 —

24 60

324 20

12 —

200 — 4418 57 1073 65 60 —

500 —

4519 68 3001 — 573 —

120 — 500 —

60 —

200 — 305 40 1000 — 1000 — 4401 05

250 —

500 — 470 — 400 -

320 90

100 —

481 —

343 — 200

—

600 — 300 — 305 — 200 — 681 94 250 _ 50 — 465 86

30 — 20 —

37 —

100 — 1755 90 46 10 20

474 40

—

100

1248 27 3636 60

h

150 —

400 558

— -

—

220 — 276 —

N áro d n í akce

úč. Kč

h

1076 400 426 — 63 30 5000 — 1297 10 4600 — 668 43 200 - 1228 — 2050 _ 100 — 300 - 3000 —

410 - -

500 — 5000 — 3000 _ 82 — 613 - 2630 531 20 1531 70 334 —

420 — 2500 _ 26916 84 613 —

150 - -

2200 — 600 — 100 — 700 — 500 — 2200 — 800 _ 1540 20 1453 80 400 — 1021 50

330

2213 70

Kč

D o b r.

378 - -

900 —

100 —

V á n .n a d .

3811 77 2740 — 3852 93

781 93

1581 37 1600 —

89609 98 87086 97 2523 01

Kč

P ře d n á š .

400 — 626 60 990 —

527 25 1 8 68 28

K n ih .

211 30

— —

735 10

M ís tn í č e s . šk.

631 — 881 20 500 — 600 — 500 — 1091 40 200 —

4148 26 59 60

3439 35 1112 92 2326 63 5254 so 4319 20 935 60 5750 13 5347 28 403 15 3895

M a t . šk.

250 — 500 — 202 50 1500 1500 2260

— —

9 3 3 0 24

Kč

h

507 60 700 _ 500 _ 20 _ 200 _ 100 _ 250 _

70 _

424 40

53 - 100 - -

1500 _

573 60 390 _

160 - 120 - 240 500 --50 _ 450 -167 20 25 — 97 — 1250 _ 850 — 545 _ 240 —

1000 _ — _ 100 _ — 300 _ 100 — 576 — 600 — 1083 25 325 200 300 500

500 — 200 — 6135 60 17865 10 3204 65

Matice osvěty lidové za rok 1925. Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory: Pilin

Huláni

Zústateh

Kč | h

Kč 1h

Kč | h

10249 áO 10249 8(1 6811 18 6648 Id 2094 50 844 7ii 2963 2540 12 12468 19 9298 io 4003 — 2021 8 0 7809 44 7065 18 2869471 31241 1 1 26720 27 25569 Kil 2519 73 1823 30 378265 3761 30 70 Sl. ostrava-mužsliý 17648 82 17501 26 71 sl. Ostiava-žeDsHý 10015 17 2985 25 72 Sl. Dsirava-Zániuelt 2649 34 1542 56 8555 (18 5471 13 73 Skřečoň

Pudlov Radvanice Ráj Raškovice Ratim ov Ropice Rychvald I. 66 Rychvald II. 67 Rychvald III. 68 Ř epiště 69 Sedliště

59 60 61 62 63 64 65

74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85

13787 93 11361 33 30 2396 06 Staré Město .S ovibgc ' 4602 _ 3139 1699 82 Stonava

Suchá Dolni Suchá Horní Suchá P rostř. Šenov Šibice Šumbark Šunychl Těšín Český 86 Tošonovice Dc 87 Trlíčko Horní 88 Třanovice 89 Třinec 90 Vendryně 91 Věřnovice 92 Vojkovice 93 Vrbice 94 Záblatí 95 Závada

15356 55 15352 14 16590 40 13936 52 5886 84 5654 87 8948 43 8747 49 4719 40 4362 50 20900 11 20161 17 7071 80 5701 79 30978 95 26118 46 . 2000 50 865 72 2260 42 2237 40 1715 _ 1376 12 17726 56 13894 14 3650 _ 3357 50 8424 92 9800 96 2730 90 2441 92 12832 77 12824 28 14006 50 13622 68 1673 7C 1263 9C 936706 68

78965' 26

162 58 1249 ii) 422 88 3169 59 1981 20 744 26 2546 73 1150 47 696 43 21 35 147 56 7302 22 1106 78 3083 63

Místní Na jiné Mat. šk. čes. šk. školy Kč 1h

Kč | h

1167 50

771

Kč

h

Kč | h

102

—

360

—

49142

19

300 4108 — 506 — 50 — 522 17 101 — 258 — 200 --666 60 400 — 300 — 2468 40 40 — 200 —

Kč | h

341 85

300

—

3143 iO 1002 50 6500 554 io

—

450

—

—

117 — 4305 70 3361 10

Kč i h

1699 --2978 — 7000 — 1441 JO 416 — 75 —

Kč | h 80

200 — 200 — 140 — 30 — 3659 93

50 — 130 — 2232 35 440 — 806 70 1147 87 882 60 633 33 4564 — 111 — 400 — 400 — 2368 40 213 — 2000 — 24 30 500 — 84 10 5540 70 196 92 860 — 248 99 300 — 183 800 — 91 40 2239 — 4782 05 716 60 338 80 300 — 2388 — 1296 — 8750 10 1340 — 153 —

100

—

2000 -

154 —

771 44 750 —

34 80 235 30 448 1C

2200 — 500 — 197 42 13T 106f — 700 _ 162523 J97

26410

500 237 90 150 _ 150 _ 39224 29

331 'ID 200 — 254 —

Kč | h

Národní akce

Dobr. úč.

180 90 1188 13 102 —

1053 40 951 25

210 — 1200 — 1949 86

Ván.nad.

Kursy

225 — 2415

164 — 2629 10 2426 60 844 80 2206 24 1250 — 1439 18 4 41 2703 14 2653 88 188 76 231 97 862 88 200 94 356 90 83 _ 738 94 537 25 1370 08 4860 49 7533 86 1134 78 23 02 338 88 3832 42 292 5< 1376 04 288 9( 8 49 2344 9C 383 82 1458 409 8( 14704S 62

Kč | h

Jednáš.

Knih.

3776

16457 90

31 120 — 10091

70

18652

70

482 88 150 —

100 _ 30219 65

N a školské, kulturní, n áro d n í a sociáln í p o třeb y vydaly o d b o ry v roce 1923 celkem Kč 3 4 0 * 8 7 3 * 0 2 * Peněžní obrat matičních odborů za rok 1923 činil Kč 1, 873.413*36. Na m ateřské školy vydaly o d b o r y ............................. Kč 49.142-19 na ostatní české š k o lstv í..................................................Kč 43.000‘29 na k n ih o v n y ...................................................................... Kč 16.457'90 na lidovýchovné ú č e ly ...................................................... Kč 28.744‘40 na sociální p é č i.................................................................. Kč 292.743 62 na národní a k c e .............................................................. Kč 12.784-62

100 —

137 50

12784 62

Č innost m ateřských šk o l v ro ce 19Ž5. M ateřská škola M atice osvěty lidové ve Fryštátě.

Založena v r. 1921. U čitelka M atylda Bernátová, ošetřovatelka Štěpánka Severová. Pedag. správce Ka* mil Krčmář, správce české obecné školy ve Fryštátě. U m ístěna v jedné m ístnosti české statný školy. Ve školním r 1923—24 zapsáno 62 dětí, mez rokem přibylo 5, celkem 67 dětí. P rům ěrná denní navsteva 50 deti. V yučuje se celodenně. Dle povolání rodičů je 31 dětí dělnických, 12 z rodin úřednických, 11 dětí řemeslni, ků, 11 dětí vdov, 1 invalidy a 1 obchodníka. P ro d ítk y uspořádána bo h atá vánoční nadílka. N aval dítek do školy je ta k veliký, že m ístnosti více nestačí. M ateřská škola M atice osvěty lidové v H eřm anicích v kolonii jám y »Terezie«.

O tevřena 15. září 1910. U čitelka Bernarda N ohlová, ošetřovatelka M arie Borutová, pedag. správce Jo< sef N ajzar, odborný učitel. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 124 v H eřmanicích. Zapsano 48 dětí. P rům ěrná denní návštěva 36 dětí. V yučuje se celodenně. Inspekce m ateřsko školy yykonana byla dne 2. května 1923 okr. školním inspektorem Kar. K apičkou ze Slezské O stravy. Školu navštěvuji výhradně d ítk y horníků. D ítky provedly dvě divadelní hry, uspořádán jeden výlet a vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Hlučíně.

stěna Mezi učuje ků, 3

Z řízena 12. září 1921. U čitelka Jindřiška Lacmanová, říd. učitelka. O šetřovatelka A n g B ie lík o v á . Umí* v dom ě čís. 124 v H lučíně ve dvou m ístnostech. V e školním roce 1922—23 navštěvovalo školu 39 deti. školním rokem přibylo 37 dětí. V šech zapsaných dětí je 52. Prům ěrná denní návštěva 36 41 dětí. Vy* se celodenně. Dle povolání rodičů je 19 dětí horníků, 19 řemeslníků, 4 stavitelů, 2 žel. zřízenců, 4 uredni* vdov. Škola uspořádala slavnost 28. října a vánoční nadílku, při níž všechny dítky byly podeleny. M ateřská škola M atice osvěty lidové v H rušově v kolonii jám y »Ida«.

O tevřena v r. 1914. U čitelka Cupalová Irena, ošetřovatelka P etříková Františka, pedag. správce Hans.ián Rob., říd. učitel v H rušově. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 278 v Hrušově. Ve školním r. 1923—-24 zapsáno 37 dětí; mezi rokem přibyly 4; celkem 41 dětí. P rům ěrná návštěva denní 24 dětí. Vyučuje se celodenně. V r. 1923 podrobena byla m ateřská škola inspekci p. okr. škol. inspektorem Kapičkou ze Slezské O stravy. Dle povolání rodičů jsou dítky většinou rodičů horníků. P ro dítky uspořádána 19. prosince 1923 vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Jablunkově.

O tevřena v r. 1922. U čitelka Josefa Beková, ošetřovatelka Barbora Farníková, pedag. správce Karel Smy* czek, správce české obecné školy v Jablunkově. U m ístěna ve 3 m ístnostech domu čís. 10 v Jablunkově, ná< lcžejícího státním statkům . Z apsáno 28 dětí, mezi rokem přistoupilo 6, celkem 34. Prům ěrná denní návštěva 2,8 dětí. V yučuje se celý den. Dle povolání rodičů je 10 dětí želez, zřízenců, 5 dětí úředníků, 9 dětí živnostníků, 5 dělníků, 2 dětí vdov, a po jednom d ítěti poštm istra, trafik an ta a správce školy. — Škola uspořádala slav* n o st na ukončení školního roku, výstavu dětských prací, mikuláškou slavnost, vánoční nadílku a velikou vánoční slavnost v radničním sále. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Karvinné na »hranicích«.

O tevřena 1. ledna 1923. U čitelka D rahom íra M ěchovská, ošetřovatelka Emilie K ornasová, pedag. správ; ce V ítězslav Bayer, řídící české obecné školy v K arvinné na »hranicích«. U m ístěna v jedné místnosti české obecné školy v K arvinné na hranicích. Z apsáno 67 dětí, mezi rokem přistoupilo 10, celkem 77 dětí. Průměrná denní návštěva 50 dětí. V yučuje se celodenně. Dle povolání rodičů je 49 dětí horníků, 7 dětí zámečníků, 6 dětí zedníků, 2 děti koksařů, po dítěti tesaře, sedlaře, kočího, školníka, stolaře, holiče a švadleny. Inspekci školy provedl okresní školní inspektor A nt. K lvaňa z Orlové. Škola pořádala dětské radovánky a vánoční nadílku. M ateřská škola slezské M atice osvěty lidové v K arvinn é na jám ě Jindřich.

Založena v prosinci r. 1923. V roce 1923 přeložena z jám y H ohenegger na jám u Jindřich. Učitelka Julie M acháčková, ošetřovatelka Jenovefa Gilovská. Pedag. správce Bedř. Lacman, správce české školy. Umístěna v dom ě dr. Larische»Monnicha čís. 907. Zapsáno 79 dětí. Mezi rokem přibylo 5, celkem 84. Prům ěrná denní ná* vštěva 75 dětí. V yučuje se celodenně, vyjm a soboty. Dle povolání rodičů je 80 dětí horníků, 4 dozorců. Práce dítek vystaveny byly na lidovýchovné výstavě v Mor. O stravě. Pro dítky uspořádán byl školní výlet, m ikulášská a vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v K arvinné na »Sovinci«.

Založena 1 . záři 1923. U čitelka M elanie Bubenková, ošetřovatelka T erezie Potišová, ped. správce Em, Červený, říd. učitel. U m ístěna ve dvou m ístnostech domu čís. 1163 »Budoucnosti«. Z apsáno 25 dětí, přibylo 6,

Pro dítky uspořádána m ikulášská a vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Něm . L utyn i u Bohumína.

O tevřena , M ^ d . M g ní M arie Dietlová. O šetřovatelka A nežka teisko^va. I e d a fc .^ ? ^ ^ k<wtcla Z apsáno 45 dítek. Prům ěrná Umístěna v jedné m ístnosti ceske obecné školy_ , m t gk , d robil v měsíci prosinci 1923 školní insp. denní návštěva 30 dětí. V yučuje se celodenně. Inspekra h dítek želez, zřízenců, 5 dítek různých děl, Ant. Klvafta z Orlové. D le povolám rodicu j d tó ’n fk x skolnice. Práce dítek vystaveny na l.do,

só5;r- ks& S£w

*—*

M ateřská škola M atice osvěty lidové v Polské Lutyni.

Založena dne 1. listopadu 1923. UčiteHca ^ c^e^ iJ ^ ^ ® e íh V« b ^ n íh o V^ o lS S .* Ž Í1psáIiot‘ 42Vďě?(. Prům ěrná ce Frant. Adamus řed ceske skaty. > ^ ^ ^ rodičů je 32 dětí dělnických, 3 úředmeke, 5 živ. n o s t a í l ^ ^ ^ d ě U smi^romníků! P ro dkiky uspořádána vánoční nadílka.

Mateřská škola M atice osvěty lidové v Petřkovicích na H lučínsku.

Z .W -. * .

ř ííS S S & ř

<1

V V.

u yw u

'***

^ v

.*

Prům ěrná denná návštěva 4.i

hráno dětem loutkové divadlo. O vánocích uspořádán* vanoem nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v RychvalděsPodlesi.

O tevřena 1. prosince 1920 l 'čiíelka M a ri^ K o sa r ova ®j t°ů I m fs” ě n 11 cd né &’m í s Fno s t? ob e c n í ho Pavel H arok, nadučitel ceske obecné školy v Ryehvafd • řistoup,ilo ], celkem 45 dětí. Průměrná domu «
M ateřská škola M atice osvěty lidové v D olní Suché.

O tevřena 1. dubna 1921. U čitelka Josefa BcjSková, Jos. Tom ek, ředitel otoč. školy v Dol. Suehe. Umístěna psáno 13 dítek, mezi rokem přistoupilo -5 ,.celk em ■8denně. Během školního roku vykonány tri‘ ceJ 4 báňských úředníků, 1 inženýra, 1 rolníka, 1 zel. zřízence přírody a slavnost vánočního stromku.

v D o llu /h ^ Z a * návštěva denní 24 dítek. V yučuje sc celo. správcem Dle povolání rodičů je 30 dětí horníku, i zahradníka. U spořádáno několik vycházek do .

M ateřská škola M atice osvěty lidové v H o rn í Suché v kolonii jám y ,.Barbora*.

K a ň o v ^ S ě n a P; t m ě

č í f 1 5 ^ Báňské t h u í n í £ 8 * 5 ? ! * J &

fig lS S l^ S t&

S í 45 dětí.

Alc/i školním rokem ubylo 9 dětí, zůstalo celkem 3o děti. P rům ěrná denní navstěva 2? detí. V yučuje sc |)ólodcnnč' m ístnosti m ateřské školy používá k vyučování taiké škola obecná. Inspekci školy provedl okresní školní inspektor A nt. K lvaňa z Orlové. Dle povolání rodičů jsou d ítk y všechny rodičů hornických, lořadany dětské radovánky a vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v P rostřední Suché v kolonii. O tevřena v r. 1910. U čitelka M elanie Tom ášková, ošetřovatelka Jana Godulová, paedag. správce Jan Kubeěka, učitel v P rostřední Suché. U m ístěna v jedné m ístnosti závodního domu čís. 246. Z apsáno 27 dětí, mezi rokem přistoupilo 8, celkem 35 dětí. Prům ěrná denní návštěva 25 dětí. V yučuje se celodenně. Dle po* volání rodičů je 21 dětí horníků, 4 děti báňských úředníků a 10 jiných na závodě zam ěstnaných dělníků. Pořádány dětské radovánky, slavnost na ukončení školního roku, vycházky do lesa, mikulášská a vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Šibici u Českého Těšína. O tevřena dne 15. května 1923. Řídící učitelka Štěpánka Pardyloyá, ošetřovatelka M arošová Zuzana. U m ístěna v jedné m ístnosti m ajitele domu K. A lexandra v Šioici. Z apsáno 24 dětí, mezi rokem přistoupily 4- celkem 28 dětí P rům ěrná denní návštěva 22 dětí. V yučuje se celodenně. Dle povolání je 19 d ětí želeiznič* nich zřízenců, 5 dětí nádenníků, 2 d ěti úředníků, 1 dítě pekaře a 1 dítě vdovy. Během školního roku uspořá* dán výlet do M ostů u Jablunkova a na Šance, m ikulášská nadílka a vánoční slavnost. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Šumbarku. O tevřena dne 1. června 1921. U čitelka Eliška N ováková, ošetřovatelka V lasta Mirvtělová, paedag. správce A dolf Sobek, řídící učitel české školy v Šumbarku. U m ístěna je ve dvou m ístnostech obecního do* mu čís. 37 v Šumbarku. Z apsáno 32 dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 34 dětí. Prům ěrná denní návštěva 26 dětí. V yučuje se celodenně. Inspekce školy provedena byla dne 16. dubna 1923 p, okr. škol. inspektorem A nt. Klvaňou z Orlové. Dle povolání rodičů je 21 dětí horníků, 7 dětí dělníků, 1 dítě obchodníka a 3 dítky úředníků. U spořádány dětské radovánky, mikulášská a vánoční nadílka. > M ateřská škola M atice osvěty lidové ve Vrbici u Bohumína. O tevřena V r. 1911. U čitelka Ladislava N ováková, ošetřovatelka Aloisie V arkoěková, paedag. Správce K arel H anka, řídící české školy ve Vrbici. U m ístěna ve dvou m ístnostech vlastní budovy čís. 79 ve Vrbici. Z apsáno 35 dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 37 dětí. V yučuje se celodenně. Prům ěrná denní návštěva v létě 35, v zimě 27. Inspekce školy vykonána v lednu 1923. Dle povolání rodičů jest 26 d ětí zaměstnanců stát. drah, 7 dětí horníků, 3 děti dělníků a 1 dítě obchodníka. Pořádány: letní dětská slavnost, oslava narozenin p. presidenta, oslava 28. října, při kterýchžto oslavách přednášely děti básničky, zpívaly písně a předná* šely různé hry a tance. O vánocích pořádána vánoční nadílka. M ateřská škola M atice osvěty lidové v Z áblatí u Bohumína. O tevřena v r. 1910. U čitelka M arie Králová, ošetřovatelka A málie Peřichová, paedag. správce Fr. Tam ele, učitel obecné školy v Z áblatí. U m ístěna ve vlastní budově v domě č. 138 v Záblatí. Zapsáno 33 dětí, mezi rokem přistoupily 2, celkem 35 dětí. P rům ěrná denní návštěva 28 dětí. V yučuje se celodenně. Dle povolání rodičů je 38 dětí dělníků, horníků a železničních zřízenců, 4 d ítk y živnostníků. Pořádán školní výlet, na němž tančily dítky různé národní tance a hrály různé hry. Školní rok ukončen výstavkou výtvarných prací dítek. O beslána lidovýchovná výstava v Mor. O stravě výtvarným i pracem i dítek. O vá* nocích uspořádána nadílka a strom ečeki i

*

*

*

Seznam osob, jež slezská Matice osvěty lidové na svých ústavech zcela neb částečně v r, 1923 odměňovala. V yšší prům yslová škola slezské M atice osvěty lidové v K arvinné. 1. 2. 3. 4. 5.

Inž. Václav Ladislav, ředitel. Inž. V áclav Šimák, profesor. Inž. M ax Černý, profesor. Josef Jiruš, profesor. Václav Nechvílka, profesor.

6. Josef . N ápravník, výp. profesor, 7. Josef Liškutín, výp. profesor. 8. Boh. Žabský, výp. profesor. 9. Frant. Toušek, výp. profesor. 10. Frant. H rubá, kancel. síla.

M istrovská škola stro jn ick á slezské M atice osvěty lidové v K arvinné. 11. Inž. Václav Ladislav, ředitel. 12. Inž. Václav Šimák, profesor, 13. Inž, Max Černý, profesor,

14. Josef Jiruš, profesor. 15. Václav Nechvílka, profesor. 16, Václav Průša, výp, profesor.

17. F rant. Štefaník, výp. profesor. 18 M UDr. Jan Babiček, lékař, výpom ocný učitel, 19. Jan Feilhauer, stavitel, výp. učitel.

20. Alfons A ppelt, výpom ocný učitel. 21. E duard K rasnitzky, výp. dílovedoucí. 22. Jan G iirtler, výpom ocný dílovedoucí,

České reform ní reálné gym nasium v Českém Těšíně. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

29. 30. 31. 32. 33. 34.

K onstantin Petřík, ředitel. Karel Sobek, profesor. Dr. Lad. Dlouhý, supi. profesor. Jan V ašátko, supi. profesor. Boh. M acák, supi. profesor. M et. Tesař, supi. profesor.

Dr. Emilie NovákovásForm anová, profesorku, Václav Průša, výp. profesor. Alois G eryk, výp. učitel. M agda V ozihnojová, výp. učitelka. J. H ájková, výp. učitelka. Josef Rucký, školník.

O becné školy: t-

r-> v,,

H r ř iv i

39 Alois Zdobinský, správce školy, Hor. Lomná.

37 Josef D vořák, správce školy, H orní Lomná. 38. Josef Smejkal, učitel, N ýdefeG luchová.

41. t d , Krygel, u citei, iNycieK.

M ateřské školy: 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63.

U čitelky: Jindřiška Lacmanová, Hlučín. M arie Šlapetová, H orní Suchá. M arie Králová, Z áblatí. Ladislava N ováková, Vrbicc. M arie Košařové, Rychvald »Podíesí«. D rahom íra M ěchovská, K arvinná na hranicích. Josefa Bejčková, D olní Suchá. M atylda Študlarová, Fryštát. Josefa Beková, Jablunkov. Eliška Chudobová, Staré Město u Fryštátu. A nežka Palarčíková, Skřečoň u Bohumína. Štěpánka Pardylová, Šibice u Čs. Těšína. M elanie Bubenková, Karvinr.ásSovinec. Jóža H oráková, M arklovice u F ryštátu. H elena N ěmčíková, Polská Lutyně. Julie M acháčková, K arvinná »Jindřich«. Bernarda N ohelová, Heřmanice. Eliška N ováková, Šumbark. A rnoštka D rahokonpilová, Petřkovice. M arie Dietlová, N ěm ecká Lutyně. Irena Cupalová, H rušov »Ida«. Melanie Tom ášková, Prostřední Suchá.

Opatrovnice: 64. M arie Bieliková, Hlučín. 65. Kristina Káňová, H orní Suchá. 66. Am alie Peřichová, Z áblatí u Bohumína. 67. A loisie Varkoěková, Vrbicc. 68. M arie Válečková, Rychvald »Podlesí«. 69. E m ilie Kornasová, K arvinná na hranicích. 70. Em ilie Koběrská, Dolní Suchá. 71. Irena Severová, Fryštát. 72. Barbora Farníková, Jablunkov. 73. Frant. Zubková, Staré M ěsto u Fryštátu. 74. K arolina Pospíšilová, Skřečoň u Bohiímína. 75. Zuzana Marošová, Šibice u Českého '1 čšína. 76. Terezie Potyšková, Karvinná*»Sovincc«. 77. Božena G rygarová, M arklovice u Fryštátu. 78. A n n a Helisová, Polská Lutyně. 79. Jenovefa G ilovská, K arvinná »Jíndřich«. 80. 81. 82. 83. 84.

V lasta M intělová, Šumbark. M arta Krakovková, Petřkovice. Žofie Slašěoková, Něm . Lutyně. Frant. Petříková, H rušov »Ida«.

Jana Godulová, Prostřední Suchá.

Pedagogičtí správcové: 85. 86. 87. 88. 89 90. 91. 92. 93. 94.

}

F rant. Tam ele, správce školy, Záblatí. K arel H anka, řídící učitel, Vrbice. _ Pavel H arok, naduěitel, Rychvald »Podlesi«. V ítěz. Bayer, řídící uě., K arvinná na hranicích. Josef Tom ek, ředitel obč. školy, Dolní Suchá. K arel Študlar, učitel, M arklovice u Fryštátu. Frant. A dam ec, řídící učitel. Polská Lutyně. Bedřich Lacman, řídící učitel, Karvinná. Josef N ajzar, odborný učitel,^H eřm anice, Kamil K rčm ář, říd. učitel, Fryštát.

95 96. 97. 98. 99 100. 101. 102. 103.

Karel Smyczek, řídící učitel, Jablunkov. Rud. Staš, správ, školy, St. M ěsto u Fryštátu. Em. Svoboda, řídící školy, ve Skřečom u Boh. Em. Červený, říd. učitel, K arvinná »Sovinec-', A dolf Sobek, řídící učitel. Šumbark. Karel K rystýnek, řed. obč. Školy, Petřkovice, Karel Březina, naduěitel, N ěm ecká Lutyně. R obert H anslián, řídící učitel, H rušov »Ida«. J. Kubeěka, řídící učitel, P rostřední Suchá.

Lidová výchova: Í04. M etoděj T esař, referent pro lidovýchovu a správce odbočky ústřední kanceláře v Čs. Těšíně.

105. Blažena Černocká, úřednice odbočky ústřed. kanceláře v česk ém Těšíně.

Ú střední kancelář: 106. 107. 108. 109.

Frant. O nderka, ředitel. A ntonín H ořínek, tajem ník. Frant. Sedláček, účetní. Emilie Fikáčková, úřednice v účtárně.

110. Božena Šustová, úřednice. 111. M arie Boturová, úřednice. 112. Emilie M atějová, výpom. síla.

113. Anna Jelínková, posluhovačka,

f 70 Alfons A ppelt, výpom ocný učitel. 17. Frant. Štefaník, výp. profesor. „řitel 21 Eduard Krasnitzky, výp. dílovedoucí. 18. M U D r. Jan Babiček, lekar, výpomoc y • G iirtlcr, výpom ocný dílovedoucí. 19. Jan Feilhauer, stavitel, vyp. učitel. U . Jan o " 1 jv

České reformní reálné gymnasium v Českém Tetine. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

09 Dr. Em ilie Nováková=Form anová, profesorku. “ 0 y áclav p r ůša, výp. profesor. - Alo;s G e ryk, výp. učitel. • • Magc(a v ozihnojová, výp. učitelka. -• H ájková, výp. učitelka. • )o { Rucký gkolník. ”

. Konstantin Ie t rik , ředitel. Karel Sobek, profesor. Dr. Lad. Dlouhý, supi. profesor. Jan Vašátko, supi. profesor. Boh. Macák, supi. profesor. Met. Tesař, supi. profesor,

Obecné školy: 35. Em. Dvořák, správce školy H rčava.

39.

*

M osty u jablunkova.

“ • *■»«* • » * Ní'
38* Josef Smejkal, učitel, Nýdek»Gluchová.

Mateřské školy:

Opatrovnice:

, .. ^ . (^4 M arie Bieliková, Hlučín. 42. Jindřiška Lacmanová, Hlucm . • R }st}na Káňová, H orní Sucha. 43. M arie Šlapetova, H orní buchá. ^ A m alie Peřichová, Z áblatí u Bohumína. 44. M arie Králová, Zablati. 67 A loisie y arkočková, Vrbice. 45. Ladislava N ováková, Vrbice. M arie Válečková, Rychvald »Podlesi«. 46. M arie Košařová Rychvald »Podle»wc. ■ Kornasová, K arvinná na hranicích. 47. Drahom íra Mechovska, K arvm na na hranicích. 6^. Koběrská> Dolní Suchá. 48. Josefa Bejčková, Dolní Sucha. Jrena Severová, Fryštát. 49. M atylda Študlarova řry sta t. Barbora Farníková, Jablunkov. 50. Josefa Beková, Jablunkov. •~ . Zubková, Staré Město u F rystatu. 51. E liška Chudobová, Staré Město ” 74' Karolina Pospíšilová, Skřečoň u Bohumína. 52. Anežka Palarcikova, Skrecon u Bohumína. ^ Zuzana Marošová, Šibice u Českeho 1 esma. 53. Štěpánka Pardylova, Šibice u C.s. Tesm a. Terezie Potyšková, Karvinná»»Sovmec«. 54. M elanie Bubenková, Karyinna*Sovinec. ■ Grygarová, M arklovice u Frystatu. 55. Jóža H oráková, M arklovice u F rystatu. 77. ^ e n a ^ r y g ^ ^ ^ 56. Helena N ě m č í k o v a , Polska Lutyne. Jenovefa G ilovská, K arvinná »Jindnch«. 57. Julie M acháčková, K arvm na »Jindnch«. 58. Bernarda Nohelová, H eřmanice. Vlasta M intělová, Šumbark. 59. Eliška Novákova, Šumbark 81' M arta Krakovková, Petřkovice. 60. Arnoštka Drahokoupilova, 1 etrkovice. fi2 žo fie glaščoková, Něm. Lutyne. 61. M arie Dietlová, N ěm ecka Lutyne. ■ F ran t p c tříková, H rušov »Ida«. 62. Irena Cupalová, H rusov »lda«. 04' j Godulová, P rostřední Suchá. 63. Melanie Tomášková, Prostředni Sucha. 84. Jana u o a u io v ,

Pedagogičtí správcové: 85. 86. 87. 88. 89.

ví , v-ui„+í Frant. Tamele, správce školy, Zablati. K arel Hanka, ndici učitel, Vrbice. Pavel H arok, naduěitel, Rychvald »Podl . Vítěz. Bayer, řídící uč. K arvinná na hranicích. Josef Tom ek, ředitel obc. školy, Dolní Sucha.

R KS. %

95 K arel Smvczek, řídící učitel, Jablunkov. 95. ^ ^ skoly> St M ěsto u Frystatu. • Svoboda, řídíeí školy, ve Skřecom u Boh. • • ^ . u 5itel, K arvinná »Sovinec-/. 98. E m ^ rv e n y , l|6 it; L Šumbark. . ( K s týnek íe d . c bč. Školy, Petřkovice.

!S: 3 *

&

8 1 ? S . S . , n * » « .i.

94. Kam il Krčm ář, říd. učitel, Frystat.

Lidová výchova: ,04. M sioděj Tesař,

Pro lid o v ý c h o v u .

správce odbočky ústřední kancelare v Cs. Tcšínc

105.

kanceiare

Ústřední kancelář:

„ , , v i 106. Frant. O nderka, reditcL 107. Antonín H orinek, tajem ník. 108. Frant. Sedlaček, ucetni. . 109. Em ilie Fikáčkova, úřednice v uctarne.

110 m ' n2. 11 3 U jt

Božena Šustová, úřednice. M arie Boturová, úřednice. Em ilie M atějová, výpom. síla. Anna Jelínková, posluhovačka.

A.nna

***

Příjmy.

Zpráva účetní a pokladniční Kč

Kč

h

Vyšší průmyslová škola strojnická v Karvinné: 19.960

Školné a p o p la tk y .........................................................

Mistrovská škola strojnická v Karvinné:

13.400

Školné a p o p la tk y ......................................... Subvence na strojnické k u rsy.....................

84 19.600

6.200

České ref. reál. g y m n a siu m Č e s k ý Těšín:

84

15.900

Školné a jiné p říjm y .........................................

18.383

Nájemné z budov a pozemků

95

Běžné příjmy: 942.935 15.861 29.093 33.383 17.870 30.590 10.539

Subvence, příspěvky korporací, spolků: S la v n o s t i...................................................... Příspěvky jednotlivců „ zakládajících čle n ů ................. „ členské o d b o r ů ..................... Všenárodní sbírka 1. leden 1923 . . „ 1. leden 1924 . . .

Snáška

07 40 86

90 60

01 97

1,030,274

1,154.119

60

93

Vydání.

za správní rok 1923. 1 » j----------------------------------------

h

Kč

Kč

h

109.469

18

143.590

26

138.904

20

I. Školství. Vyšší průmyslová škola slrojnickó v Karvinné. Sociální péče . ............................. .................... • . ■ ............................ .... • Úrazové pojištění ...............................................................................................

Mistrovská školai strojnická v Karvinné:

České ref. reál. gymnasium Český Těšín: Sociální p é č e .............................................................. ■

.......................

49625

02

1.005 4.240 52.598

80 36

2.000

46.278 1.600 2.465 7.295 85.950

68

76.704 8.500 16.100 11.956 25.643

58

70 72 16

44 18

České reálné gymnasium v Orlové:

1.000 —

Občanské školy:

2.105

52

144.506

35

221.139

19

85-256

57

845.971

27

Obecné školy: Udržování školních budov, pojištění čištěni a nájem . . . . . . . .

18.934 23.716 3.598 98.256

80 98 57

149.007

55

22.995 20.380 2.277 4.652 21.626

50 16 06 34 58

19.553

80

2.880 2.878 57.032

62 15

Mateřské školy: Na Těšínsku:

200

Na Hlučínsku:

200 — 2.712 —

Pensijní a nemocenské p o j i š t ě n í ................ ........................................ • •

Příjmy. Kč

h

Kč

P ře n o s ....................

1,154.119

60

4.800

_

106.733

40

26.102

70

2,025.079 41.896

03

3,358.730

99

Kočovné k i n o ........................................................................................................... Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1922

.........................

.

»

»

n

»

v

1923

.....................................

n

ii

n

n

a

1924

.....................................................

734

60

30.363

10

75.635

70

19.232

60

2.469

—

496

—

1 245

—

2.660

10

1,194.625

36

774.919

76 14

Prodej kalendáře a in se r c e .................................

Různé příjmy Odznaky

................................. ....

. . . .

..................................................................

Pohlednice

...........................................................................................

Legitimace

................................................. ............................

Matiční p u b lik a c e ..................................... ................................

h

Pohledávky : Poštovní úřad šekový č. 42.166 a 19.782 ............................................. .... Peněžní ústavy ................................. Průběžné ..............................................................................

55.534

Pokladní zbytek z 31./12. 1922 ......................................................... Úhrnem .................... |

II

26

1

VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ, F r a n t i š e k K l i i n á n e k , v, r.,

E d u a rd

pokladník.

II. jednatel a finanční F r a n t i š e k S e d l á č e k , v, r.,

účetní. Revise

provedena

a

SLEZSKÁ OSTRAVA, J o s e f R y c h t á ř s k ý , v. r.,

revisor-

Vydání. Kč

*

1

Přenos . .

Kč

h

845.971

27

190.051

80

Lidová výchova: Osobni náklady na přednášky a j........................................................... • • C e s t o v n é ......................................... • , • • • •. ■ • • • • ; ..................... Přednášky, čítárny, podpory udělene odborům na lidovýchovu . . . Knihovny, lidové četby, výstava a propagační b r o ž u r y ......................... Loutková divadla na Těšínsku a H lu č ín sk u ............................................. S k io p tik o n y .................................................................................................. ■ Kočovné kino .............................................................. ........................................

46.645 3.025 16.822 22.333 4.270 2.725 423

50 33 94 24 98 72

13.248

29

80.556

80

4.744

07

2.025

60

6.769

67

20.432 54.793

25 03

75.225

28

97.141 6.795

11

103.936

11

1,201.436 864.133 47.814

93 55 75

2,113.385 23.391

23 63

3,358.730

99

Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1923: Doplatky účtů .......................................................................................................

Těšínský, Slezský a Moravský kalendář 1924: Redakční a administrační výlohy: Tisk, štočky, inserce a jiné

. . .

Různá vydání: K v ě tin y ...................................................................................................................

Výlohy agitaění a propagační činnost: Osobní n á k la d y .................................................................................................. Věcné výlohy . . . ................................................................. ....................

Správní výlohy: Kancelář ústředního výboru ve Slezské Ostravě a v Českém Těšíně Osobní náklady a slu. n é .................................................................................. Věcný n á k la d ......................................................................................................

Pohledávky: Poštovní šekový úřad (čís. 42.466 a 19.782 ..................... Peněžní ú s t a v y ...................................................................... P r ů b ě ž n é ................................................. ................................ ............................ Pokladní zbytek z 31. prosince 1 9 2 4 .....................................................

|

Ú h r n e m ...............

dne 16. února 1924. D r . F e r d i n a n d P e l e , v. r.,

Suský, v. r., referent.

starosta. F r a n t i š e k O n d e rf c a , v. r ,

ředitel. vyúčtování

shledáno

Správným,

dne 2. a 3. června 1924. V la s ta K ro čk o v á , v. r., revisorka.

R o b e r t H u v a r , v. ř.,

revisor.

C/5

O “t p, < <

(J)

(O

CA<

w

fD O

n o

85

O. 3

| £

CA

o 5*r

S < SP 5 «** o Cfi W< 3*

..

^

3

3 t“ S TC

fD<

I

?r 3

pr

P

P o<

» -• e 3

9

O <

o<

fD-

► 1 3 H?•

S5<

fD CA

PC *<>

3 CA X C

P

O

a fD PC N

CA<

K* O CD P ro to 05

!

2 <

?c n

o <3 3

3

CA<

2 n §v> ■« 3. 2P > M®í ?r §' p > 3 *<s "t CA< CA c<<’rq 05-l(li w r-

£

Cřq

X) rD <

03 3

— » '? r fí-

E p

< s•

"

O a* r>

pc = <** CA< o o ■a 2PC ^ *<* 3* p 0*0-0 *< cřq os <* 3 p P 03 o< . cl H 3 7-

Hj »-* 03 3

o

0< XI 2 3* Jd 5r-f-0 B —Ji I &= *

-• O o <—• K

3

** O < p. PC

5? <

0

PC

O < fD

e. co o< fD

?

CL m

fD

N

3

co

(0

CO — O 4~

CL ř— QJ, f>< O j? r

< m

<

rm

co

P

>'

7

O

co CA

2 5-1* <

H

XJ > < >

sr o o r><

CL

p»

IO

£. w o s fis.

3 O P

oj

< ‘C ?r

3

9*

W CL

£

e

O

p

— <1

N

p

05

3

O-

(/i

3 3 vs n*

fD-

CJ

o o* 3 O

C CA sr r

O

CO

Ol

co to oO l CO to

O co H > < m<

'Z 50

CL

3 fD

fD

S°

CL

N

0

2

řf

D. 05 -

3 CA

■o ■n

OJ. < 3

<5

C. 3 O

P 3 rj* CA< & •“*< PC

to 4^ to to GC

o o* —

CA

^1

fD

p' CA

5. X

00 3 2 < r» o

►i

TJ n<

Z

fD< p . w.

C «'

n> 3 CA sc

fD ' *0

"t< co 3

fO *<

4*

a. 0 3 fD CL O ■n PT 03

3

3

< ^

fD» N

0 5 o

p

E cr

<

6 3-

<s CA

pr «< pr

P* 3*0 o 2<

o 3* n<
p

řp oofD

a

CA

C a

•t

C CA 5 *

T3 <

N O

O*

0

<

*0

fD N PC * ť"

03

fD<

<

PC

p

to ^ to w to to CO

p 5s *

o g CA

K* O *t X3 O *“t p o

fD 3 0p. n< <—1

O ji hj 3-

fD

H

CO IO

fD

o o. a

CO

to ^ 00 o to

P '

r> n> *-t < 3 P

4* CO

co

ro

05.

Ó ÍO 61 o 00 o

N

*

03

to to 00 co co co

© ^ to 03 b CD O O yt a 'jí

CD

CO

<1 co

p\ o nJ 01 05

CL

j3) W CO


CO

CO

'O-4 O O05 —

to 4^

CO

*— —0

CO

05

io 4 w^ ^

O

S

CO CO CO CO

-a o

4»

— co o

o to CO lo čo 60 o co 00 ^ to OJ co o o -

OJ

H

00 CO '•l co Ol

05

o OJ —

7^ o<

Budovy

osvěty

lidové.

Poznámka

Matice

Umístnění

Převzala, 13./10. 1906 Ú. M, Šk. v Praze

slezské Majitelkou od

obec. škola

účely Výměr

16.-7. 1902

pro školské Parcely 14 a 38 m2

Převzala 16./10. 1907 Ú. M. Šk. v Praze

a pozemky

st. p. č. 38, zahr. 237/15, pole č. 237/26

obec. škola

Budova, pozemek 583

15.-11. 1906

Místo 463

20 a 95 m2

školní budova st. p. č. 77/2, role č. 77

mateř. škola

Rychvald-Podlesí 49

1909

50

5 a 39 m2 l.-io.

školní budova st. p. č. 137, zahr. č. 90/2

Volovec 204

obec. škola

školní budova

1910

Záblatí

1.-1.

Poremba

Orlová

Rychvald-Alpínka

Bohumín 1.

pozemek

školní budova

školní budova

školní budova

školní budova

StaréMěsto u Frýdku školní budova

644

495

420

173

502

753

358

č. 542/10,

st. p. č. 262, zahr. rok 542/11

st. p. č. 755, role 188/3

st. p. č. 661, role č. 549/20, 1780/7

st. p. č. 525. role 478/21

21 a 63 m2

6 a 61 m2

43 a 16 m2

15 a 60 m2

25.-4. 1918

1.-7. 1911

2.-4. 1911

3.-9. 1910

mateř. škola

reál. gymn.

obec. škola

Převzala l./l. 1916 Ú- M. Šk. v Praze

Převzala 28./4. 1914 Ú. M. Šk. v Praze

216, zahr. 1255/3

344

role č. 460/16, 460/27,460/28,460/29

27.-7. 1918

mateř. škola

Pro stavbu

pro

školy

1922 prodány

pro stavbu státu

mateřské

školy

Darován státu pro stavbu školy

Část odprodána státu stavbu škol

Odprodán

V roce

Určen před válkou pro stavbu občanských škol ve Frýdku

882

5 a 15 m2

mateř. škola

18.-9. 1923

22.-3. 1923

13.-3. 1923

1922

1922

mateř. škola

mateř. škola

st. p. č. 14/1, zahr. č. 20/1

27.-7. 1918 st. p. i. 392, pole 306/4

č. 14/3, zahr. č. 20/1 189

st. p. č. 103, pole č. 15, 79/1

pare. č. 1533/3, 1535/2, 1533/1

37 a 46 ma pare. č. 208/13 419 pare. č. 314|44, 315/44, 48/46, 347/40, 20 a 90 m2 83V 349/45, 3317/47.

43

pare. č. 1154/36 31 a 40 m2 4.-9. pare. č. 80512, 808, 811, 812, 822, 790/2, 799/4, 18.-12. 799/5, 803/2

35

st. p.

15.-8. 1918

mateř. škola

57 a 55 m2

55

Frýdek

školní budova

334

6 a 38 m1

10.-4. 1910

st. p. č. 139, role č. 811 2, louka 812/2

školní budova

Hrušov

školní budova

č.

139

Dolní Tošonovice

Hrušov

školní budova

88

č.

obec. škola

Hrušov

školní budova

st. p.

24.-1. 1910

Pudlov

pozemek

231

13 a 41 m2

Hrčava

pozemek

obec. škola

st. p. č. 102, role č. 462/8, louka 463/3

Třinec

pozemek

207

22.-6. 1910

112

Hradiště

pozemek

79

školní budova

Pol. Lutyň

školní budova

1 1 1 1 1

3

Vrbice

Hlučín

OJ 4^ 3i«

c£> OJ 00 31-3 00 ► -* to co oto to 3J* O w C Osn

4^ OJ C£> O l 3tc

*-4 O l

00 00 t— *

1

05 1 1 1

24 a 30 m2

Kni­ hovní vložka

to to 1

4^ OJ ^1 Ol 31-3

Číslo domu

oo 00 co to CO00

1

Turistika na Těšínsku. I. Na první pohled zdá se, že turistika a lyžařství nemá žádné spojitosti s jinakými osvětovými snahami a kulturní činností slezské Matice osvěty lidové. A přece jest tomu ta k ! Turistika a lyžařství vychovává nám nové pokolení, jež dbá své tělesné i duševní zdatnosti více — než pokolení starší; jež svou zdatnost občas zkusí a změří s obtížemi a pře­ kážkami a jež za účelem zvýšení výkonnosti začíná vystříhati se stále více škodlivin : alkoholu, nikotinu a karbanu. Zajímavo jest pozorovati rozdíl mezi oběma pokoleními, když se tak někdy v neděli časně z rána setkají. Jedni jdou z barů, kaváren a tanečních místností; krok jest vrávoravý, držení těla malatné, zrak mdlý; vzdor kožešinám každého mrazí a odtud chvat do postele. Druzí s baťochem na zádech, lyžemi na ramenou v poměrně lehkém šatě chvatají k nádraží; tělo jest po řádném spánku odpočato, krok pružný, oko zářící. Cílem jsou hory, kde v jasu slunečním, někdy také v počasí bouřlivém, ale přece úchvátném, bude ztráven den. Ač turistika a lyžařství není výhradnou vymožeností obyvatelů měst, ježto i ve vesnicích nalézáme výborné turisty — přece jenom tito pro zmínění pěstují ji a také potřebují ji daleko více. Po celotýdenním pobytu v kancelářích, dílnách a jiných uzavřených místnostech potřebují daleko více pobytu ve volné přírodě, pohybu v čistém vzduchu, v lesním stínu a slunečním jasu. A ty hory, do kterých chvátáme, ty jsou součástí naší vlasti, v nich bydlí náš lid, jenž vede těžký boj s přírodou o své žití; mnoho práce a námahy ho stojí, než urve zemi to zrno a skývu chleba, než ochrání své políčko před záplavou vody neb úrodu před zvěří, než vydělá ruční prací v lesích a vožením groš potřebný na zakoupení dalších potřeb životních. A raztoky horské, úbočí, místy i hřebeny jsou plny roztroušených chaloupek, v nichž lid ten žije za nízkými malými okny. A ta rozptýlenost, roztroušenost má za následek, že pomaleji než jinde vniká sem do těch chaloupek uvědomění, vzdělání, kniha a časopis. A s tím lidem svede turistu i lyžaře náhoda leckde; často naskytne se oběma příležitost nahlédnouti do těžkého života horala, poznati jeho radosti i trampoty; často může poraditi, poučiti, pomoci. Tím přispěje, že uvědomí si lid ten, že patří k témuž národnímu celku i státnímu. Proto má turistika na Těšínsku, ve slezských Bezkydech tak eminentní význam národ­ nostní, ježto zde mnoho zmeškáno bylo, ježto nás předešli Němci, částečně i Poláci, a leckde již zakotvili, na mnohém místě zjednali si vliv, získali jednotlivce, kteří pak pracovali pro ně. Něco bylo již i zde od převratu vykonáno. Však dosud málo. Jest pak potřebí dvojího: jednak stále a intensivně šířiti známost o slezských Bezkydech; vychovávati turisty i dorost a učiti je, by hledali ta krásná místa a jejich zákoutí; konečně umožňovati jim pobyt stavbou českých útulen. Stalo se mi velmi často, že byl jsem dotazován, že dával jsem radu a činil projekty jednotlivcům i společnostem; slyšel jsem slavnostní sliby, že příště půjde se do slezských Bezkyd a ve skutečnosti — šlo se ušlapanou cestou, za ostatním množstvím turistů jinam. Jsou jednotlivci, kteří Bezkydy slezské již znají a rádi se do nich vracejí. U ostatních existuje pouze jakési nejasné tušení, že zde na Těšínsku máme krásný kraj horský; že v něm žije dobrý lid — součást to národa našeho; čeká se však — až prvým zdařeným výletem se i u těch všech ostatních rozjasní a oni najdou zalíbení. Vždyť přece jsou slezské Bezkydy velmi snadno přístupny; je-li někde potřebí kráčeti déle od stanice k úbočí, máme jinde stanice tak výhodně položeny, že ihned od nich začíná stoupání. Cesty turistické jsou většinou dobře upraveny, označkovány a nápisy opatřeny, takže nemusí se obávati zbloudění ani ten, kdo poprvé se sem pustí. Rovněž o posilnění a odpočinek, případně i o ochranu při nepohodě jest již ve slezských Bezkydech postaráno. V nástupních stanicích jest již řada dobrých hostinců, kde českého turistu rádi vidí i obslouží a ve všem mu vyjdou vstříc. V horách samotných máme značný

počet útulen; většina jest postavena Beskidenvereinem, jenž obsadil již mnohé význačné body. I my jsme postavili již některé: tak dvě soukromé na Gruni (Charbulákova a Vavrečkova) a spolková na Prašivé, postavena odborem Klubu čsl. turistů ve Frýdku.

n. Ú tulny. K otázce dalších útulen v Bezkydech uveřejněno bylo v poslední době několik hlasů v časopisech ostravských i mimoostravských. Zdá se, že rok 1924 bude rokem pilné práce na všech stranách. V slezských Bezkydech dokončí prvou část stavby odbor orlovský na V. Polomu. Odbor slezsko-ostravský rozhodl se a zadal již stavbu na Ropičce, jež má rovněž letos býti prove­ dena. Odbor mor.-ostravský začal již se stavbou v zadních horách moravských. Prvé dvě útulny postaveny budou v oblasti působení slezské Matice osvěty lidové. Jejich uskutečnění jest nanejvýše potřebno. Ztrávil jsem v okrese jablunkovském a těšínském 12 roků, poznal jsem

České státní obecné a občanské školy ve Fryštátě. jejich domorodý lid a zněmcenou a popolštěnou inteligenci. Tento domorodý lid to byl, jenž vydržel nápor Poláků při plebiscitu, připravovaném před několika lety a jenž nejvíce při tom trpěl. Nebylo-li tehdejší naše horování pro Těšínsko a Jablunkovsko pouhým chvilkovým vzplanutím, chceme-li se těmto předním bojovníkům aspoň trochu odvděčiti — postavíme jim ony dvě chaty turistické a pilnou návštěvou prvých 3—4 let upevníme svazky naše s tímto krajem. Tam do zastrčených údolí a raztok vysíláme své pionýry vzdělanosti české — matiční a menšinové učitele a žádáme, by tam vydrželi, kde sami bychom nezůstali ani týden. A ti mají nejen ve škole pilně učiti, nýbrž i pracovati mimo školu. A všem těm bude posilou při jejich namáhavé práci, když budou moci ukázati na českou práci v horách, na návštěvu turistů a lyžařů, na možnou pomoc jejich. Tím zajištěna bude také východní hranice naše pro případ budoucí nějaké zápletky. S nepřátelským smýšlením Poláků musíme počítati stále ještě. Jejich pravé smýšlení ukazuje se i při turistice a lyžaření. S Němci a Maďary se zde již setkáme v m nohém ; pouze s Poláky ne — ježto nás nechtějí znáti. Ani mne nenapadá horovati proto, by některý Polák byl počeštěn; však pracovati musíme k tomu, by vráceno nám bylo, co odňato bylo nám ve chvíli zapomenutí a slabosti. Na Těšínsko a Jablunkovsko zapomněli jsme již jednou; bylo to v letech sedmdesátých a osm­ desátých minulého století, kdy nedali jsme mu českých učitelů a kněží. Nesmíme zapomenouti podruhé na ty, kdož tam za nás pracují.

Jest však samozřejmo, že podniky turistické nelze stavětí jedině s hlediska národnostního. Musejí býti splněny a dány také předpoklady s hlediska turistického. A že tyto jsou dány, zjistíme, všimneme-li si trochu kraje, kde mají býti postaveny. III. Kraj m ezi O lzou a M orávk ou . Jedeme-li vlakem z Frýdku do Těšína, vidíme, jak za sebou jdou vrchy: Prašivá, Kičera, Godula, Javorový a mezi oběma posledními trochu vzadu Velký Lipový a Ropice; pozorujeme údolí a raztoky je oddělující a tvořící vchod do nitra hor. Jsou to údolí Stonavky, Raztoky a Řeky. Hřeben za nimi s vrchy Čuplem, Kotařem a Ropičkou více tušíme než spatřujeme. A podobně, jedeme-li údolím Olzy z Těšína do Mostů, defilují za sebou v právo vrcholky: Javorový s útulnou, zalesněný a špičatý Ostrý, podlouhlá Kozubová a nad Mosty Skalka. Vrchy ty zdají se býti úplně samostatné a přece mají spojení a tu tvoří horský hřeben táhnoucí se od Ropice směrem jižním až k Malému Polomu (Trojačce). Každý s vrchu vyjmenovaných má na tento hřeben připojení. Údolí Tyry, Kopytné a Lomné, jež ono oddělení hor způsobují, vnikají hluboko do hor a končí pod oním hřebenem.

Česká státní občanská škola v Třinci.

Neméně pestře střídá se vrcholek a údolí v Morávce v té části, jež obracena jest k onomu hřebenu. Údolí Malý a Velký Lipový, Slavič, Skalka, Nitrová a Kotly, dále Lučka vnikají z této strany pod onen hřeben Ropice—Trojačka a působí, že jest v mnohém místě značně zúžen. Všechna vyjmenovaná údolí jsou dobře chráněna proti větrům, jsou mnoho zalesněná a přímo lákají k odpočinku i delšímu pobytu. V každém nalézá se vesnice neb i dvě. Oby­ čejně se název řeky, údolí i obce kryje jako Řeka, Tyra, Lomná, Morávka. Jen Raztoka je Komorní Lhotou, Košařiska jsou v údolí Kopytné. Půjdete-li jednou tímto údolím a zajdete daleko za Kozubovou, ohlédněte se! Údolí se za vámi sevřelo, výběžky Kozubové a Ostrého splynuly; nevidíte východu, jen stráně všude vůkol a máte dojem, že nalézáte se v zákoutí od světa úplně odříznutém. V takovémto údolí, ve svěží zeleni z jara, nebo hýření barev na podzim možno teprve dokonale vydechnouti, setřásti se sebe prach všedního života, zapomenouti na útrapy povolání a znavenost. A vedle ten p o to k ; v době jarního tání byl mohutný, teď v létě však jest krotký, skáče a bublá přes kameny, tvoří vodopády a jen jen láká ke koupeli. Však i na hoře jest krásně. V této části Bezkyd táhnou se dva hřebeny. Severnější z Prašivé přes Ropici na Javorový. Jej vyznačují vrchy: Prašivka s kostelíkem a útulnou K. čs. T. Frýdek (704 m), Velká Prašivá (843 m), Čupel (862 m), Kotař (899 m), Ropička (918 m), Velký Lipový (1001 m), Ropice (1082 m ', Velký Javorový (1032 m) a Malý Javorový (947 m) s útulnou B.-V. Hřeben jižní táhne se po hranici moravsko- a slovensko-slezské ze St. Hamer do Mostů; v něm jsou uásledující vrchy: Gruň (887 m) s útulnami Charbuláka a Vavrečky, Bílý Kříž se Sulovem a útulnou B.-V. (943 m), Polomka (991 m), Trojačka (Malý Polom 1058 m), Burkov (1030 m), Mužinkový (968 m), Velký Polom (1067 m) a Skalka (928 m).

A jednu velikou přednost mají Bezkydy slezské před moravskými — totiž hřebenové spojení obou popsaných horských hřebenů. A tu tvoří horský výběžek táhnoucí se od Ropice až ke Trojačce směrem jižním; v něm vystupují tyto m arkantnější vrcholky: Smrcina (1012 m), Kalužný (891 m), Babí vrch (952 m), Slavic s útulnou B.-V., Polka (886 m) a Kozí hřbet (971 m). Na Slavičí zařídili manželé Kolářovi ve své budově 3 pokoje pro turisty a najdou v nich útulek čeští turisté, pak-li by dána byla přednost v útulně Hadaščokově členům B.-V. A jak vyhlíží to na hoře ? Prašivá, JRopice, Ostrý, hřeben od Ropice k Trojačce, část mezi touto a Burkovem je zalesněna. Za to Čupel, Kotař, Ropička, Javorový, Kozubová, Burkov, V. Polom mají rozsáhlé pastviny. Stín a jas sluneční, chlad a teplo se zde stále střídají. Partie z Prašivé na Javorový skytá krásné pohledy do roviny Těšínská a na ostravsko-karvinský revír; současně přehlížíme na jih celé Bezkydy a všechny jejich význačnější vrchy. Partie od

České státní ref. reálné gym nasium v Hlučíně.

Trojačky na Skalku skytá neméně krásné pohledy, zejména v oblasti V. Polomu, odkud vidíme Vysoké Bezkydy v Haliči a Fatru s Rozsudcem na Slovensku. Dlouholetá německá práce vytvořila v této oblasti Bezkyd cestu, již obsadila svými útulnami a jež stala se cestou obvyklou. Její směr určují vrchy a body, na nichž tyto útulny stojí: Javorový—S lav ic-B ílý K říž—Lysá. Postavením útulen na Ropičce a Vel. Polomu zdaří se snad raziti cestu novou, jež označena bude jmény : Prašivá—Ropička —Slavič—Velký Polom—Mosty. Úsek od Ropice k Tro­ jačce jest oběma cestám společný. Po této cestě z Prašivé do Mostů bude umožněno dlouhé a při tom pohodlné cestování, ježto neztratí se mnoho z nabyté výšky. Postavené útulny umožní, že cestu můžeme rozděíiti na několik d n ů ; pustiti možno se dále i při nejistém počasí, ježto budeme věděti, že za 2—3 hodiny najdeme útulek při nastalé nepohodě. Vylíčená mnohotvárnost tohoto horstva má další velikou přednost. Kdežto jinde jsme vázáni určitým počtem cest horských, můžeme podnikati výlety neděli co neděli a jdeme pokaždé cestou buď úplně neb aspoň částečně novou. Soupis těchto tu r uveřejnil jsem ve „Věstníku turistickém* 1924.

O statní s le z s k é B ezk yd y. Promluvil jsem obšírněji o kraji mezi Olzou a Morávkou a zbývá dodati jen ještě něco, by obrázek slezských Bezkyd byl úplný. K slezským Bezkydám patří ještě dvě skupiny: Skupina Čantorie (995 m)^ a Stožku (975 m), ležící mezi Olzou a Vislou. V republice československé zůstala západní část této skupiny, ježto hranice jde po hřebenu z Čantorie na btozek a to tak, že útulna B.-V. na Cantorii jest v republice československé, polská útulna na Stozku v Polsku. Tento hlavní hřeben umožňuje krásné putování po hřebenu a skytá rozhledy po celých Bezkydách a okolních horách. Při jasném počasí viděti i Vysoké Tatry.

Partie na Ostravici.

Druhá hřebenná partie jest z Poledné nad Nýdkem rovněž na Stožek. Obě odděleny jsou dlouhým údolím Gluchové, končícím pod Stožkem. Stožek vysílá na všechny strany svá ramena, tvořící pak mnoho krásných údolí, z nichž nejznamejsi jest údolí Radvanov, jímž jest umožněn pohodlný přístup na Stožek od Jablunkova. Druhá skupina jest Lysá s Trávným — mezi řekami Ostravicí a Morávkou. Oba nejvyšší vrchy slezských Bezkyd (1325 a 1201 m) odděleny jsou od sebe údolím mohelnickým a od Grune recickým. Jen k Bílému Kříži mají oba společné připojení na hřeben Gruň-Trojačka. Vsak i zde nutno hluboko sestoupiti. U ^ ySé Skytá ' e 'í holá špice’ Převyšující všechny ostatní vrcholky Bezkyd, nádherný rozhled. Mohutné výběžky na všechny strany umožňují pak pohodlný výstup. ^Tak k Frýdlantu Malchor a Luksinec, k Saticům Cupel, k Bílému Kříži Zimný, do Mohelnice Šebestina. Na Lysé jsou dvě útulny B.-V. Však i ta je naše, opředena bájemi o Ondráši, opěvována Bezrucem a Ostravickým. , „ , . /. Valeček, soudní rada v Ostravě.

' ! ■

.

■ÉÉ