Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
SLEDOVÁNÍ ODOLNOSTI MLADÝCH SAZENIC TILIA PLATYPHYLLOS L. VŮČI STRESOVÝM FAKTORŮM Monitoring of young seedlings Tilia platyphyllos L. for resistance to stress factors Matraimov1 M. B., Salaš1 P., Achmatov2 M. K. 1 Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Česká republika 2 Kyrgyz State University I. Arabaev, Bishkek, Kyrgyz Republic ABSTRAKT Pokus byl založen na jaře v roce 2011 na pokusných plochách Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, v Lednici. Cílem práce bylo zhodnotit vliv aplikace hydroabsorbentu Hydrogel a pěstitelské technologie na morfologické a fyziologické parametry modelové rostliny lípy velkolisté (Tilia platyphyllos L.). Rostliny byly vysazeny do volné půdy, kontejnerů a air-pot pěstebních tašek. Hydrogel byl aplikován ve třech koncentracích (2 kg.m-3, 3,5 kg.m-3, 5 kg.m-3 pěstebního substrátu). V první polovině vegetace bylo dosaženo dobrých výsledků při použití vyšší dávky Hydrogelu do pěstebního substrátu. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi pěstitelskými technologiemi produkce mladých stromů. Klíčová slova: Tilia platyphyllos L., air-pot, Hydrogel, vodní stres ABSTRACT The experiment was established in spring 2011 on experimental plots of Faculty of Horticulture Lednice, Mendel University in Brno. The aim of this work was to evaluate the effect of hydroabsorbent (Hydrogel) and growing technology on morphological and physiological parameters of the model plants. As a model plant was chosen Large-leaved Linden (Tilia platyphyllos Scop.). Plants were planted in loose soil, container and air-pot. Hydrogel was applied in three concentrations (2 kg m-3, 3.5 kg.m-3, 5 kg.m-3 potting substrate). In first half of vegetative period have been reach good results with using higher doses of hydrogel addend into growing medium. There was no statistically signifiant diference between growing technologies of young trees. Key words: Tilia platyphyllos L., air-pot, hydrogel, water stress ÚVOD Kvalita školkařských výpěstků, vhodný původ a zdravotní stav se stávají rozhodujícím kritériem pro mnohé odběratele. Významnými faktory, ovlivňujícími kvalitu školkařské produkce, jsou, mimo správnou volbu pěstební technologie, také vlivy abiotických činitelů a častější výskyt atypických klimatických výkyvů počasí během celého pěstebního cyklu. Rostlinný organismus je neustále vystavován různým stresovým situacím. Pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí mez tolerance rostliny, pak lze hovořit o stresu (Bláha, 2003). Stresy jsou obyčejně způsobeny suchem, zasolením, vyšší nebo nižší teplotou, nedostatkem nebo nadbytkem živin a těžkými kovy. Výsledkem jsou morfologické, biochemické, fyziologické a molekulární změny v rostlině. Stres způsobený abiotickými faktory působí na fotosyntézu, respiraci, asimilaci dusíku, syntézu bílkovin, způsobuje poškození membránového systému, změnu rostlinného metabolismu i jiných buněčných procesů. Stres působící v dlouhé periodě může vést k redukci růstu a v extrémních případech k úhynu rostlin (Madhava a kol., 2006). Rostliny mají různé molekulární mechanismy, které jim pomáhají odolávat stresům. Odolnost vůči stresům lze ovlivnit změnou jejich genové, fyziologické a metabolické činnosti (Hung a kol., 2006; Madhava a 359
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
kol., 2006).Stres způsobený suchem je jeden z hlavních abiotických stresů, limitujících růst a produktivitu rostlin. Vodní deficit nastane v případě, že rychlost transpirace přesahuje množství vody, absorbované rostlinami (Larcher, 2003). Vodní deficit je často spojován se zasolením, zimním vysycháním a teplotním stresem. Schopnost rostlin přežít během období sucha se často označuje jako tolerance k suchu, zahrnující strukturální a fyziologické adaptace, které rostlinám umožní přežít prodlouženou periodu omezené dostupnosti vody. Jednou z nejdůležitějších strategií rostlinné adaptace k nedostatku vody je konzervace vody v buňkách. Zadržení vody v rostlině může být dosaženo rychlým uzavřením průduchů, čímž se sníží ztráta vody transpirací (Huang a kol., 2006). Transpirační tok je ovlivňován mnoha faktory, např. teplotou, relativní vzdušnou vlhkostí, mikroklimatem stanoviště, ale také druhem a stářím dřeviny (Akhmatov, 2005). Míra odolnosti rostlin proti vodnímu stresu z nedostatku přijatelné vody není po vegetační dobu stejná. Nejvíce se snižuje v tzv. kritických obdobích vegetace (Kincl, Krpeš, 2000). Během vodního stresu se zvyšuje degradace chlorofylu a klesá jeho koncentrace, omezuje se transport látek, snižuje akumulace sušiny, hromadí se toxické látky. Je omezena transpirace. Při produkci dřevin v kontejnerech je velmi důležitým faktorem mikroklima porostu (Salaš, 1996). Eliminovat nebo snížit vodní stres můžeme pomocí látek, které zadržují vodu v půdě. Hydroabsorbenty syntetické povahy představují širokou skupinu přípravků, které se dostávají do popředí zájmu. Prezentují jednu z možností snižování stresových podmínek pro rostliny a zlepšování chemických, fyzikálních a biologických vlastností půd. Polymery hydroabsorbentů jsou běžně dostupné zboží k zajištění dostatečné hydratace, protože mají schopnost absorbovat velké množství vody (Jobin a kol., 2004, Al-Humaid a kol., 2007). Při produkci dřevin v obalech a nádobách může při nedodržení pěstební technologie dojít k poškození kořenového systému rostlin. K zamezení deformací kořenů jsou vyráběny různé alternativní typy kontejnerů, určené pro různé druhy kořenových systémů a akceptující i stáří a velikost pěstovaných rostlin. Využívají se vzduchové polštáře – technologie střihu vzduchem, různé tvary kontejnerů, tkané či netkané textilie, kontrolovaný růst kořenů je možno ovlivnit také využitím chemických látek (Ortega a kol., 2001, 2006). Bylo by vhodné vytvořit účinný monitorovací systém, který by zabezpečil školkařům a velkopěstitelům přístup k přesným datům, umožnil jim pojmenování akutně hrozících stresových faktorů a možnost účinně a preventivně proti nim zasáhnout již v první fázi hrozícího stresu rostlin (Salaš, 1996). Propojením klasicky používaných metod, vycházejících z empirických zkušeností školkařů, s progresivním využitím moderních přístrojů, určených k monitorování základních životních funkcí rostlin, by mohlo vést k ranějšímu rozpoznání hrozících stresových situací. MATERIÁL A METODY Na jaře (20. dubna) 2011 byl na experimentálních plochách ZF MENDELU Brno, Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v Lednici založen dvou faktorový pokus. V pokusu byl sledován vliv aplikace Hydrogelu (dodává firma Falconry s.r.o., Kozmice) na růst modelových rostlin. Byly také srovnávány různé pěstitelské technologie. Hydrogel je pomocná půdní látka – přípravek, absorbující vodu a živiny, které dokáže postupně opět uvolňovat rostlinám. Dodaný do půdy v optimálním množství podporuje růst rostlin a minimalizuje ztráty vody i živin. Hydrogel působí v půdě po několik let. Schopnost vstřebávat a uvolňovat vodu do půdy je zachována i po opakovaném vyschnutí a následném zvlhčení.
360
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
Lednice se nachází v nadmořské výšce 170 m n. m. Průměrná roční teplota je 9°C, průměr ve vegetačním období dosahuje 15,5°C. Vegetační doba trvá v průměru 178 dní. Dlouhodobý průměr ročních srážek činí 516,6 mm, z toho za vegetační období 323 mm (61% celoročního úhrnu). K pokusům byly využity již existující pokusné plochy – kontejnerovna a okolní školkařské plochy (volná půda). Jako modelová rostlina byla vybrána lípa velkolistá (Tilia platyphyllos L.), která představuje druh s relativně snadnou technologií pěstování se zvýšenými nároky na vodu a s dostatečně velkou listovou plochou pro přesnější měření příslušných parametrů. Pokusné rostliny, zakoupené v Nizozemí, měly standardizovanou výšku 0,4 m a průměr kořenového krčku 3-5 mm. Rostlinám byl před výsadbou zakrácen kořenový systém na délku 0,1-0,15 m. Dovozcem rostlin byla firma ARBOEKO s.r.o., Obříství. Po výsadbě následovalo důkladné zavlažení všech pokusných rostlin. Jako substrát pro kontejnery a pěstební air-pot tašky byl vybrán rašelinokůrový substrát RKS II Profesional, od výrobce AGRO CS a.s., Česká Skalice. Jeho chemické a fyzikální vlastnosti byly: pH 5,5 – 7,0, N 250-350 mg . l -1, P2O5 200-250 mg . l-1, K2O 300400 mg . l-1, spalitelné látky min. 35 %, částice nad 20 mm max. 5 %. V pokusu byly hodnoceny tři různé pěstitelské technologie (výsadba do klasických kontejnerů, air–pot pěstebních tašek a do volné půdy). Z každé pěstitelské technologie byly založeny čtyři pokusné varianty, tři s aplikací hydroabsorbentu, čtvrtá kontrolní varianta (viz Tabulka 1), vždy ve čtyřech opakováních (tj. 40 ks rostlin ve variantě). V každé variantě pokusu (mimo kontrolní), byl do substrátu přimíchán hydroabsorbent Hydrogel ve třech aplikačních dávkách (2 kg.m-3, 3,5 kg.m-3, 5 kg.m-3 substrátu či půdy). Rostliny byly vysazovány do substrátu s již přimíchaným Hydrogelem. Experiment celkem zahrnoval 480 ks pokusných rostlin. Kontejnery a air–pot pěstební tašky (typ ARBO®STANDART od firmy P.P.Martex®, Otwock, Polsko) měly objem 5 litrů. Při aplikaci do volné půdy byla ornice ve stejném objemu vyzvednuta, promíchána pečlivě s Hydrogelem a vrácena na pokusnou plochu. Tabulka 1: Varianty pokusu a aplikační dávky Hydrogelu Varianta pokusu č. 1 Kontejnery 2 3 4 5 Air–pot pěstební 6 tašky 7 8 9 Volná 10 půda 11 12
Aplikační dávka Hydrogelu 2,0 g.m-3 3,5 g.m-3 5,0 g.m-3 0,0 g.m-3 - kontrola 2,0 g.m-3 3,5 g.m-3 5,0 g.m-3 0,0 g.m-3 - kontrola 2,0 g.m-3 3,5 g.m-3 5,0 g.m-3 0,0 g.m-3 - kontrola
361
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
V průběhu vegetace bylo prováděno měření fyziologických parametrů v termínech 07.07.2011 a 02.08.2011, a to: měření průduchové vodivosti (Porometer AP4), měření obsahu chlorofylu v listech (Chlorofyllmeter CCM 200), měření fotosyntetické výkonnosti (Chlorofyll Fluorometer OS 30). Měření fyziologických parametrů bylo zahájeno v době, kdy již měly rostliny první plně vyvinuté listy. Naměřené údaje byly vyhodnocené ve statistickém programu STATISTICA (verze 10.0). Při založení experimentů bylo provedeno zaznamenání vstupních morfologických parametrů rostlin, rostliny byly měřeny také v průběhu vegetace. Pokusné rostliny byly hodnoceny jedno vegetační období. Před zahájením pokusu byly odebrány vzorky půdy a pěstebních substrátů a následně v akreditované laboratoři firmy AGRO CS Česká Skalice provedeny rozbory. VÝSLEDKY A DISKUZE Studie fyziologických procesů rostlin komplikují neustále se měnící vnější faktory, které mění charakter stresových reakcí rostlin. Za stresových situací probíhají v rostlinách neustálé změny fyziologických procesů. 07.07.2011
02.08.2011
32
Index obsahu chlorofylu [CCI]
30 28 26 24 22 20 18 16 14
var.1
var.3 var.2
var.5 var.4
var.7 var.6
var.9 var.8
var.11 var.10 var.12
varianta
Graf 1. Hodnoty indexu obsahu chlorofylu (CCI) jednotlivých variant ve dvou termínech měření (hladina významnosti α=0,05) Graf č. 1 dokumentuje statistické hodnocení měření obsahu chlorofylu v listech pokusných rostlin. Data ukazují, že obsah chlorofylu v listech se měnil v průběhu vegetace, a to poklesem indexu obsahu chlorofylu ve druhém termínu měření v porovnání s prvním termínem, u varianty 1 statisticky průkazně. Pouze ve variantách 11 a 12 (volná půda, hydrogel 3,5 a 5 kg.m-3) došlo ke zvýšení průměrné hodnoty indexu obsahu chlorofylu, avšak statisticky neprůkazně. Jedná se o varianty ve volné půdě, se střední a vysokou dávkou hydrogelu, které měly díky nim vyšší vododržnost, a tak mohly příznivě ovlivnit výživový
362
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
stav rostlin. Nejvyšší průměrné hodnoty indexu obsahu chlorofylu byly zaznamenány ve variantách vysázených ve volné půdě (viz Graf 1). K podobným závěrům došly ve své práci i autorky Fedulova a Podušina (2009), které uvádí, že na tvorbu chlorofylu má velký vliv minerální výživa, vodní režim a další faktory. Rostliny vysázené ve variantách 1–8 (kontejnery a pěstební tašky) mohly více trpět nedostatkem vody, živin, nebo výkyvy ve výživě, což mohlo negativně ovlivnit obsah chlorofylu v listech. Nejnižší obsah chlorofylu byl naměřen v termínu 02.08.2011 u dřevin, vysazených v kontejnerech s dávkou Hydrogelu 2,0 kg.m-3 a 5,0 kg.m-3 (var. 1 a var. 3). Vysoký obsah chlorofylu byl při prvním měření (07.07.2011) zaznamenán u listů rostlin, vysázených ve volné půdě ve variantě s nízkým obsahem Hydrogelu (var. 9) a při druhém termínu měření (02.08.2011) u varianty s dávkou 3,5 kg.m-3 (var. 10, volná půda). K měření byly vždy vybrány listy středního stáří, protože faktor stáří listu má také vliv na obsah chlorofylu (Biber, 2007). 07.07.2011
02.08.2011
fluorescence chlorofylu [Fv/Fm]
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
var.1
var.3 var.2
var.5 var.4
var.7 var.6
var.9 var.8
var.11 var.10 var.12
varianta
Graf 2. Hodnoty fluorescence chlorofylu Fv/Fm jednotlivých variant ve dvou termínech měření (hladina významnosti α=0,05) Fluorescence chlorofylu byla zaznamenávaná ve stejných termínech, jako obsah chlorofylu v listech. Rong-hua a kol. (2006) uvádějí ve své práci velmi vysokou korelační závislost mezi obsahem chlorofylu a poměrem Fv/Fm, v tomto pokusu byla závislost na základě Pearsonového korelačního koeficientu mezi obsahem chlorofylu a měřeným maximálním kvantovým výtěžkem fotosyntézy (Fv/Fm) velmi nízká (<0,2) u všech sledovaných variant. Ve druhém termínu měření bylo zaznamenáno vyšších průměrných hodnot tohoto parametru ve srovnání s prvním termínem. Nejvyšší průměrné hodnoty Fv/Fm byly zaznamenány u variant, vysazených ve volné půdě se střední a vysokou dávkou příměsi Hydrogelu (var. 10,11), jak je vidět z grafu 2. Jak uvádějí například Germ a kol. (2005), Šuplák, Martincová (2006), Bogale (2011), optimální hodnoty tohoto parametru se u většiny
363
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
rostlin pohybují okolo hodnoty 0,8, každá odchylka od tohoto parametru ukazuje na stres rostlin. V obou termínech nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly ve sledovaných variantách, kromě prvního termínu měření (07.07.2011), ve kterém byl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve variantách, vysazených ve volné půdě, kde v kontrolní variantě bez příměsi Hydrogelu (var. 12) byly zaznamenány, ve srovnání s var. 10 a 11, statisticky průkazně (α=0,05) nižší hodnoty parametru Fv/Fm. V prvním termínu měření je možné (Graf 2) vidět opačný trend tohoto parametru zaznamenaného ve variantách, kde byly rostliny umístněny v kontejnerech a air–pot pěstebních taškách bez přídavku Hydrogelu. Byly zde sice zaznamenány vyšší hodnoty tohoto parametru, ne však statisticky významné. 07.05.2011
02.08.2011
18
průměr kořenevého krčku [mm]
17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7
var.1
var.3 var.2
var.5 var.4
var.7 var.6
var.9 var.8
var.11 var.10 var.12
varianta
Graf 3. Hodnoty průměru kořenového krčku rostlin jednotlivých variant ve dvou termínech měření (hladina významnosti α=0,05) Z morfologických parametrů byly v tomto pokusu zaznamenávány: průměr kořenového krčku a celková výška rostlin, rovněž ve dvou termínech měření (viz Graf 3, 4). Při hodnocení průměru kořenového krčku byl zaznamenán statisticky průkazný (α=0,05) nárůst tohoto parametru ve druhém termínu měření, ve srovnání s prvním termínem, u všech sledovaných variant. Nárůst kořenového krčku se pohyboval v rozmezí od 35 do 72%, přičemž nejmenší byl zaznamenán u var. 12 (volná půda, bez aplikace Hydrogelu) a naopak největší u var. 8 (air–pot pěstební tašky, bez aplikace Hydrogelu). V prvním termínu měření byl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl pouze v technologii pěstování v air–pot pěstebních taškách, kde kontrolní varianta bez aplikace Hydrogelu dosahovala statisticky průkazně nižších hodnot průměru kořenového krčku ve srovnání s var. 6 (air–pot pěstební tašky, 3,5 kg.m-3). V pěstitelské technologii pěstování mladých stromů v kontejnerech bylo zaznamenáno u všech variant s příměsí Hydrogelu vyšších průměrných hodnot kořenového krčku ve srovnání s variantou kontrolní, naopak tomu bylo v pěstitelské technologii pěstování mladých stromů v air–pot pěstebních taškách, kde kontrolní varianta dosahovala vyšších průměrných hodnot (Graf 3). Při pěstování mladých stromů ve volné půdě dosahovaly rostliny
364
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
ve variantách 9 a 11 (2,0 g.m-3, 5,0 g.m-3) vyšších průměrných hodnot ve srovnání s kontrolní variantou. 07.05.2011
02.08.2011
0,75 0,70
vyška rostlín [m]
0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40
var.1
var.3 var.2
var.5 var.4
var.7 var.6
var.9 var.8
var.11 var.10 var.12
varianta
Graf 4. Průměrné hodnoty výšky rostlin jednotlivých variant ve dvou termínech měření (hladina významnosti α=0,05) V jednotlivých termínech měření nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v celkové výšce rostlin mezi variantami a pěstitelskými technologiemi. Avšak, rovněž jako u parametru průměru kořenového krčku, v pěstitelské technologii pěstování mladých stromů v kontejnerech byly i v tomto parametru naměřeny vyšší průměrné hodnoty sledovaného parametru ve variantách s příměsí Hydrogelu ve srovnání s variantou kontrolní. Podobných výsledků bylo dosaženo i u pěstitelské technologie pěstování v air–pot pěstebních taškách, kde však byly ve variantě s příměsí vysoké dávky Hydrogelu (5,0 g.m-3) zaznamenány nižší průměrné hodnoty výšky rostlin. Naopak v pěstitelské technologii ve volné půdě (var. 11), s vysokou dávkou Hydrogelu (5,0 g.m-3), byly dosaženy vyšší průměrné hodnoty výšky rostlin. ZÁVĚR V předešlém textu jsou uvedeny dílčí výsledky porovnání třech pěstitelských technologií pěstování mladých stromů z první poloviny vegetace, kde varianty, vysázené v kontejnerech a air–pot pěstebních taškách dosahují vyšší průměrné hodnoty sledovaných morfologických parametrů ve srovnání s pěstitelskou technologii ve volné půdě. Může to být způsobeno rozdílným pěstitelským substrátem, kdy se ve variantách se substrátem RKS II rostliny projevovaly rychlejším vyrašením, vývojem kořenové soustavy rostlin, lepším zásobením živin, teplotními a vlhkostními poměry v prvních týdnech od výsadby rostlin. Naopak při porovnávání pěstitelských technologii na základě fyziologických parametrů dosahovaly lepší výsledky rostliny, pěstované ve volné půdě. Z výsledků je také možno říci, že přídavek vyšší dávky Hydrogelu do pěstebního substrátu pozitivně ovlivnil průměrné hodnoty sledovaných parametrů rostlin v průběhu vegetace. Na základě těchto dílčích výsledků není možno jednoznačně konstatovat závěry z porovnávání pěstitelských technologií 365
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
pěstování mladých stromů. Budou provedeny další sledování a měření fyziologických a morfologických charakteristik. Aktivní selektivní přístup rostlinného organismu k nepříznivým, stresovým podmínkám vnějšího prostředí se projevuje v jeho schopnosti samoregulace, optimalizaci procesů a ke schopnosti adaptace k faktorům vnějšího prostředí, ve kterém se rostlina nachází v průběhu celého svého růstu. Pro vytvoření příznivých podmínek, eliminujících nebezpečí sucha, je možné využít hydroabsorbenty. DEDIKACE Tento výzkum byl podpořen grantovým projektem MŠMT č. 2B08020 Národního programu výzkumu II „Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu“. LITERATURA Akhmatov, M. K., Salaš, P.: The daytime woody plants water output by transpiration, Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., ISSN 1211-8516, 2005, LIII, No. 2, pp. 163 - 176 Al-Humaid, A. I., and A. E. Moftah. 2007. Effects of hydrophilic polymer on the survival of buttonwood seedlings grown under drought stress. J. Plant Nutr. 30: 53–66 Biber, P. Evaluating a chlorophyll content meter on three coastal Wetland plant species. Journal of Agricultural, food and enviromental sciences [online]. 2007, vol. 1, iss. 2. ISSN 1934-7235 Blaha, L., Rostlina a stres, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha, 2003. Bogale A.,Tesfay K., Gelet T. Morphological and physiological attributes associated to drought tolerance of Ethiopian durum wheat genotypes under water deficit conditio. Journal of Biodiversity and Environmental Science. 2011, 2, s. 22-36. ISSN 2220666.Germ, M., Berčič, U., O., Ačko, K., D. The response of sunflower to acute disturbance in water availability. Acta agriculturae Slovenica. 2005, 85, s. 135-141. ISSN 1854-1941. Fedulov Y., Podushin Y. The kontent and ratio of chlorophylls in leaves of the winter beat depending on agrotechnical methods of its cultivation. Scientific journal Kuban State Agrarian University. 2009, 51, s. 3-13. Gilman, E. F., Paz M., Harchick C. Root ball shaving improves root ystem on seven tree species in containers. J. Environ. Hort. 28:13–18. 2010. Huang, B. Plant-environment interactions. 3. vyd. Boca Raton, FL: CRC/Taylor & Francis, 2006. 388 s. Books in soils, plants, and the environment. ISBN 0-84933-727-5. Jobin, P., Caron J., Bernier P., Dansereau B. 2004. Impact of two hydrophilic acrylic-based polymers on the physical properties of three substrates and the growth of Petunia_hybrida ‘Brilliant Pink.’ J. Am. Soc. Hortic. Sci. 129: 449–457. Kincl, M., Krpeš, V. Základy fyziologie rostlin. Vyd. 2. Ostrava: Vydavatelství Montanex a.s. 2000. ISBN 80-7225-041-8, S 221. Larcher, W. Physiological plant ecology : ecophysiology and stress physiology of functional groups. 4. vyd. Berlin: Springer, 2003. 513 s. ISBN 978-3-540-43516-7.
366
Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 359 – 367, ISSN 0139-6013
Madhava R., Raghavendra K. V., Physiology and molecular biology of stress tolerance in plants. Dordrecht: Springer, 2006. 345 s. ISBN 1-4020-4225-6.Nichols, C.A. Alm. Root development of container-reared, nursery-grown and naturally regenerated pine seedlings. Can. J. For. 1983. Res. 13:239–245. Ortega, U., Majada J., Mena-Petite A., Sanchez-Zabala J., Rodriguez-Iturrizar N., Txarterina K., Azpitarte J., Dunabeitia M.. Field performance of Pinus radiata D. Don produced in nursery with different types of containers. 2006. New For. 31:97–112. Ortega, U., Rodríguez N., González-Murua C., Majada J., Azpitarte J., Txarterina K., Duňabeitia M. Estudio de la calidad de planta de Pinus radiata en envase, p. 354–359. Montes para la sociedad del Nuevo Milenio. III Congreso Forestal Espaňol. Vol. III. Junta de Andalucía. SE-2499-2001. Consejería de Medio Ambiente. III. 2001. Procházka, S., Macháčková I., Krekule J., a kol. Fyziologie rostlin. Praha: Academia. 1998. 484 s. ISBN 80-200-0586-2. Rong-hua L., Pei-pol G., Baumz M., Grando S., Ceccarelli S. Evaluation of Chlorophyll Content and Fluorescence Parameters as Indicators of Drought Tolerance in Barley. Agricultural Sciences in China. 2006, 5, s. 751-757. ISSN 1671-2927. Salaš, P., Řezníček V. Využití hydroabsorbentů při produkci a výsadbách dřevin na trvalé stanoviště. Sborník referátů z odborného semináře "Využití hydroabsorbentů pro potřeby zahradní architektury, zahradnické produkce a lesnictví", MZLU, Lednice, 1996, s. 45 – 57 Špulák O., Martincová J. Hodnocení změn fluorescence chlorofylu smrku ztepiléh na začátku jarní růstové aktivit. Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností. VÚLHM VS Opočno 2006, s. 425-431.
Kontaktní adresa 1. autora Maksat Bekboevič Matraimov, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Valtická 337, 691 44, Lednice, Česká republika. e-mail:
[email protected]
367