Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 161 – 169, ISSN 0139-6013

PROMĚNLIVOST TEPLOTNÍCH PODMÍNEK V RŮZNÝCH PĚSTEBNÍCH MÉDIÍCH U KONTEJNEREROVANÝCH ROSTLIN Variability of Temperature Conditions in Different Growing Media in Container Plants 1

Jezdinský Aleš

1

Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zelinářství a květinářství

Abstract V experimentu byly zkoumány teplotní podmínky substrátu v konejnerové produkci u druhu Alnus glutinosa v případě 3 substrátů (rašelino-kůrový substrát RKS II, písek a kůrový substrát) s přídavkem hydroabsorbentu TerraCottem. V každém měsíci dosahovaly teploty u kůrového substrátu a písku nejvyšších hodnot. Teplota kůrového substrátu byla nejvyšší, kromě zimních měsíců, kde byl nejteplejším médiem písek. Teplota vzduchu byla v každém měsíci nižší než teplota obou substrátů. V případě kůrového substrátu bylo zaznamenáno více dní s nízkou (< 10 ºC) nebo vysokou (>35 ºC) teplotou. Taktéž velké množství dnů bylo evidováno v případě písku, kdy maximální teplota substrátu byla vyšší než 35 °C. Průměrné denní teplotní výkyvy byly nejnižší v případě kontejnerovacího rašelino-kůrového substrátu RKS II. Klíčová slova: teplota substrátu, TerraCottem, RKS II, rašelino-kůrový substrát, písek, kůrový substrát Abstract Temperature conditions of three growing substrates of Alnus glutinosa container production (moss-bark substrate – RKS II, sand, bark substrate) with application of hydroabsorbent TerraCottem have been monitored. Each studied month the highest temperature was registered in sand and bark substrate. The bark substrate temperature was the highest except the winter months when the sand was evaluated as the warmest substrate (medium). Each month the air temperature was lower than the temperature of both bark and sand substrate. There were more days when bark substrate showed very low (< 10 °C) or very high (> 35 °C) temperature. In the sand substrate there were more days when the temperature maximum was higher than 35 °C. In the case of container moss-bark substrate (RKS II) the average daily fluctuation of temperature was the lowest. Key words: temperature, TerraCottem, moss-bark substrate II (RKS II), moss-bark substrate, sand, bark substrate Úvod V případě kontejnerované produkce jsou rostliny izolovány od půdy, což je hlavní rozdíl mezi tímto a tradičním pěstováním rostlin ve volné půdě. Velikost používaných pěstebních kontejnerů není dostatečná a kořenový systém je menší na rozdíl od kořenů rostlin pěstovaných ve volné půdě. Relativně menší množství kořenů je hlavním důvodem toho, že v této technologii je kladen větší důraz na substrátové médium, ve kterém jsou rostliny následně pěstovány. Velmi důležitá je struktura média, médium musí mít nízkou hmotnost, dostatečnou vododržnost a vysokou propustnost. Optimální obsah živin v médiu je rovněž důležitý. Vzhledem k omezenému kořenovému systému při pěstování rostlin v kontejnerech je nezbytné časté zavlažování. Velké množství vody je nevhodné 161


z hlediska vyplavování rozpustných živin z média. Časté doplňky hnojiv jsou pro kontejnerovanou produkci nezbytné (Mehlquist, 1969; Józsa, 2004). Při růstu rostlin má významný vliv na rostliny teplota půdy a také teplota vzduchu. Teplota půdy má vliv na příjem dostupných živin. Vysoká teplota urychluje příjem živin, nízké teploty působí na pohyb a příjem živin inhibičně (Bergmann, Neubert, 1976, Adams, 2002). Různé části rostlin mají rozdílné optimální teplotní hodnoty pro pěstování. Změny teploty půdy jsou méně významné než změny teploty vzduchu, proto je tolerance kořenů nižší a tím jsou citlivější vůči extrémním teplotám v porovnání s nadzemní části rostlin. Teplota půdy určuje přímo růst kořenů (Kaspar, Bland, 1992) a nepřímo růst výhonků tím, že ovlivňuje fyziologickou aktivitu kořenů. Optimální teplota pro růst kořenů je nižší než optimální teplota příjmu vody a živin. Proto teplota obecně určuje poměr kořenů vůči nadzemní části. V případě rostlin mírného pásma, které mají nižší teploty půdy, je poměr kořenů k nadzemní části vyšší, a proto při zvýšení teploty půdy dojde ke snížení tohoto poměru. Nejnižší poměr je mezi 20 a 30 °C. Je to výsledkem zvýšeného příjmu vody a živin, zvýšeného růstu výhonů a kompetice kořenů a nadzemní části při využití asimilátů. V písčité půdě, která se snadno zahřívá, je poměr kořenů k výhonům nižší (Pethő, 1984). Vlhký substrát se zahřívá déle než substrát suchý, protože na zahřátí vody je potřeba více energie než na zvýšení teploty stejného množství vzduchu. Písek a písčité půdy se zahřívají rychleji, zatímco jílovité půdy pomaleji (Whitefield, 2004). Změny teplotních podmínek v půdě v oblasti kořenů závisí na teplotní rovnováze. Mezi hlavní tepelné parametry půdy patří tepelná vodivost, měrné teplo a tepelná kapacita. Tyto parametry jsou závislé na vlhkosti půdy (Stefanovits, 1975; Bunt, 1988, Abu-Hamdeha, Reeder, 2000) a také na koncentraci soli, minerálním složení a obsahu organické hmoty (Kimball, Jackson, 1979; Abu-Hamdeha, Reeder, 2000). Tepelná vodivost je závislá na půdním druhu. V pěstebních systémech kontejnerové produkce se tepelné vlastnosti substrátových médií mění rychleji než teplota půdy u volně pěstovaných rostlin (Mehlquist, 1969, Schuch, 2004) zejména z důvodu menšího objemu kontejnerů a někdy i vyššího obsahu vzduchu. Zde má velký význam materiál a barva kontejnerů (Bunt, 1988; Bilderback, 2001). Velikost pěstební nádoby má významný vliv na teplotu pěstebního média, jak dokladují výsledky studie Schuch (2004). Uzavřeným rozestupem kontejnerů nejen zvyšujeme účinnost zavlažování, ale v důsledku to znamená i ovlivnění teplot substrátu, které jsou nižší, zároveň se snižuje transpirace, evapotranspirace a ztráty vody z kontejnerů (Bilderback, 2001). Ve volné půdě rostliny rostou rychleji, mají větší objem substrátu i lepší možnosti získávat vodu a živiny z větší hloubky. Ve volné půdě je kolísání teplot nižší a pomalejší než v kontejnerech (Schuch, 2004). Pethő (1984) uvádí, že v případě rychlého zahřátí půdy v kontejnerech bude poměr nadzemní a podzemní kořenové části vyšší. V experimentech, které prováděli Warren a Bilderback (2004) ve školkařských technologických postupech, bylo prokázáno, že vhodné načasování závlahy má silný vliv na teplotu substrátu. Údaje teploty a vodního režimu napomáhají upřesnit změny, charakterizující růst rostlin. Důležitou podmínkou je správné umístění senzorů čidel. Autoři Warren a Bilderback (2004) zdůrazňují umístění senzorů a čidel do středu nádob a do požadované hloubky. Oba uváděné údaje – rozdílnost teploty a vlhkosti substrátu – se mění s hloubkou umístění. Zaznamenávání jednotlivých frekvencí a ukládání naměřených dat je rovněž významné. Četnost denních jednotlivých měření umožňovala výpočet denních výkyvů. Tento experiment potvrdil silný účinek těchto výkyvů na růst rostlin. Současně bylo možné sledovat vliv aktuálních teplot vzduchu na zavlažování a na teplotu substrátu (Schuch, 2004; Warren,

162


Bilderback, 2004). Pomocí těchto senzorů lze stanovovat potřebu závlah (Cayanan et al., 2008; Cáceres et al., 2008). Cílem tohoto projektu bylo vyzkoušet použití různých pěstebních médií v kontejnerové produkci. Bylo měřeno a sledováno mnoho parametrů rostlin a byly měřeny teplotní podmínky v substrátech. V příspěvku je pojednáno o odlišném tepelném managementu zkoumaných substrátů (rašelino-kůrový substrát, písek a kůrový substrát s přídavkem hydroabsorbentu TerraCottem). Materiál a metody Katastr obce Lednice se nachází podle zeměpisných souřadnic na 16° 48´ v.d. a 48° 48´s.š. v nadmořské výšce 176 m nad mořem. Katastr pokusného území se nachází na víceúčelovém experimentálním pracovišti Zahradnické fakulty v Lednici. Sledovaný experiment probíhal po 3 roky v roce (2004-2006). Rostlinný materiál určený pro pokus byl vybrán ze skupiny opadavých okrasných a hospodářsky významných rostlin. Jako modelová rostlina byla zvolena olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.), která představuje druh s dobrou množitelností, relativně snadnou technologií pěstování se zvýšenými nároky na vodu a s dostatečně velkou listovou plochou pro přesnější měření příslušných parametrů. Rostlinný materiál byl nakoupen ve formě jednoletých prostokořenných semenáčků. Pokusné rostliny byly zařazeny do velikostní kategorie 0,25 – 0,6 m, jak udával výrobce, tloušťka kořenového krčku byla 3 mm a délka kořene dosáhla 0,15 – 0,20 m, dle platných pěstebních norem. Velikostní třídění bylo pomocí dalšího výběru všech jednoletých semenáčků dále upraveno tak, aby bylo dosaženo maximální možné uniformity rostlin. Výrobce: CE WOOD, a.s. Zlínské Paseky – Lesní školka Kladíkov – Moravský Písek. Byly sledovány tři odlišné substrátové prostředí s přídavkem hydroabsorbentu TerraCottem a jejich teplotní podmínky. Specifikace substrátu - pěstební substrát RKS II (AGRO CS – Česká Skalice). Obecné vlastnosti substrátu: Je vhodný pro hrnkování rostlin vyžadujících typ substrátu s podílem jílovitých částí a vyšší koncentraci živin, lze použít pro ruční i strojové plnění nádob. Struktura substrátu: velmi homogenní a vyrovnaná směs, středně hrubá s částicemi do 20 mm. Charakteristika: Jedná se o těžší typ substrátu se stabilitou vůči výkyvům pH, s dobrou sorpcí vody a živin. Tento substrát je strukturní a nesléhavý. Složení: Nejkvalitnější typy bílé i černé rašeliny, humusu a obsah jílovitých částic. Je zde dále obsažen humus, jíl, jemně krystalické hnojivo PG Mix se stopovými prvky a s dolomitickým vápencem. Garantované chemické složení substrátu RKS II: N: 250 – 300 mg.l-1; P2O5: 200 – 250 mg.l-1; K2O: 300 – 400 mg.l-1; pH 5,5 – 6,5; obsah solí: < 2 g.l-1. Písek (Štěrkopískovny Zechmeister spol., s.r.o. – Valtice). Obecné vlastnosti substrátu: Je vhodný pro vylehčování těžkých substrátů, jako nezpevněný úlomkovitý sediment o velikosti zrna do 2 mm byl použit „bračický“ kopaný písek. Rozmezí této frakce bylo 0 – 4 mm. Struktura: „Bračický“ kopaný písek se vyznačuje obsahem a příměsí jílových částic zeminy. Směs byla poměrně homogenní a splňovala klasické zařazení do příslušné frakce. Charakteristika: Tento kopaný písek je podle klasifikace zařazen v rozmezí mezi kategoriemi písek a písek s přídavkem štěrku. Velikostní frakce byla od 0 do 4 mm. Jedná se o inertní materiál s přídavkem jílovitých minerálů, které se v tomto druhu písku často vyskytují.

163


Kůrový substrát (AGRO CS – Česká Skalice). Obecné vlastnosti substrátu: Pro dopěstování rostlin v kontejnerech je kůra vždy vhodná jako součást nějaké směsi. Zde byla využita volně ložená kompostovaná kůra jako samostatné pěstební médium s přídavkem hydroabsorbentu. Struktura substrátu: Směs kůrového substrátu byla částečně homogenní. V substrátu byla zřetelná struktura různých velikostních frakcí. Garantované chemické složení kůrového substrátu: P2O5: 20 – 30 mg.l-1; K2O: 220 – 400 mg.l-1; pH 4,5 – 5,5; obsah solí – <1,2 g.l-1. Založení experimentu s kontejnerovanými rostlinami probíhalo klasickým způsobem. Pro jednotlivé varianty pokusu byl předem namíchán substrát s přídavkem hydroabsorbentu. Výrobce udává doporučení 5 gramů hydroabsorbentu na litr substrátu, které bylo použito. Potřebné množství hydroabsorbentu pro jednotlivé varianty bylo přesně odváženo a smícháno se substrátovým médiem. Před založením experimentu bylo potřeba přesně odměřit množství substrátu. Bylo toho dosaženo odebráním substrátu kontejnerem příslušné velikosti a odpočítáváním, neboť nešlo vycházet z množství substrátu, které bylo v baleních po 75 litrech substrátu. Bylo počítáno i s utužením. Substrát byl několikrát promíchán, dokud nebyl hydroabsorbent s použitým médiem dokonale promísen. Výsadba rostlin do takto připraveného substrátu probíhala přímo na stanovišti, rostliny olše byly následně přeskládány do trojsponu. Přípravek TerraCottem (TerraCottem n.v. 25 A Boelaekendreef 9870 Zulte – Belgium). Obecné vlastnosti přípravku: Půdní kondicionér TerraCottem je unikátní patentovanou netoxickou směsí více než 20 složek, které jsou řazeny do šesti různých skupin látek. Všechny tyto složky synergickým způsobem podporují růst rostlin. Součástí přípravku jsou růstové stimulátory a hydroabsorbenty kopolymerů, složené z akrylamidu a kyseliny akrylové. Dalšími složkami jsou rozpustné minerální hnojivo (klasická směs živin NPK) a postupně se uvolňující hnojivo. TerraCottem navíc obsahuje organické hnojivo a vulkanické úlomky. Fyzikální vlastnosti přípravku: směs na bázi vulkanických pyroklastických úlomků polymerů hydroabsorbentu a hnojiva NPK se stopovými elementy. Struktura: jedná se o granulátový přípravek. Charakteristika: garantované složení: kopolymery akrylamidu a kyseliny akrylové, na bázi draslíku a amonia (NH 4), doplněné o draselné soli – 39 %. NPK hnojivo (10–15–10) se stopovými prvky – 9 %. Stopové prvky: B – 0,01 %; Fe – 1,25 %; Mo – 0,001 %; Cu – 0,005 %; Mn – 0,03 %; Zn – 0,003 %. Technické vlastnosti: objemová hmotnost – 0,8 kg.l-1; pH (1g/l H2O) – do 7; sušina – 96 %; organická hmota – 30 %; kapacita absorpce v destilované vodě – minimálně 4500 g H2O v 100 g; kapacita absorpce v roztoku 2g.l-1 Ca (NO3)2; rozmezí - částice > 4 mm: 10 %; částice 3– 4 mm: 20 %; částice 1– 3 mm: 50 %; částice 0,63 – 1 mm: 15 %; částice pod 0,63 mm: 5 %; suchá, granulová směs prostá mikroorganizmů. Substrátová média byla dle jednotlivých variant naplněna do speciálních dvoulitrových černých školkařských kontejnerů o objemu 2 litrů. Kontejnery byly rozestavěny z důvodu omezeného prostoru tak, že stěny kontejnerů se bezprostředně dotýkaly. Výsadba rostlinného materiálu byla provedena do kontejnerů v každém roce začátkem dubna. Počátek měření teplotních podmínek v substrátech začal již v den výsadby a byl ukončen při expedici rostlin. Závlaha byla prováděna ručně každý den, dle aktuální potřeby rostlin. V průběhu celého vegetačního období byla zaznamenávána a měřena data sledující mikroklimatické podmínky přímo v porostu, data sledovala teplotní poměry ve zkoumaných substrátech. Všechny tyto charakteristiky byly stanoveny pomocí automatického mikroklimatického systému. Ve variantách byly umístěny teplotní senzory s dataloggerem

164


(AMET Velké Bílovice), teplota vzduchu se měřila registrátory Hobo. Obě skupiny senzorů zaznamenávají teplotu každých 15 minut. Teplotní senzory byly umístěny ve středu kontejneru tak, aby nejlépe zachytily oblast obsahující co nejvíce kořenů (50 mm hluboko). Teplota substrátu (°C) byla měřena, zapisována a ukládána automaticky společně s teplotou minimální i maximální a denním rozpětím teplot. Zastoupení senzorů bylo možné pouze na osluněném stanovišti pouze u jednoho, částečně u druhého opakování v jednotlivých kontejnerových variantách. Senzory byly ponechány v půdě i přes zimu a díky tomu byla i tato data využita ke sledování jednotlivých odlišností mezi variantami. Byla porovnávána průměrná měsíční a roční teplota substrátu, denní výkyvy a četnost dní s nízkou (<10,0°C) a vysokou (>34,5°C) teplotou v roce a průměrné denní výkyvy teploty. Výsledky a diskuze Z naměřených hodnot průměrných teplot vzduchu a porovnání teplot v substrátu byly z tříletého experimentu vyvozeny tyto závěry. Graf 1 znázorňuje průměrné teploty experimentálního období v letech 2004 – 2006. Na základě uvedeného grafu je patrné, že v každém roce experimentu byla u kůrového substrátu vyhodnocena nejvyšší teplota a u rašelino-kůrového substrátu nejnižší teplota. Nižší teplota substrátu může vést ke snížení odpařování, a to ztrátou vody z kontejneru, což ve svých pracích potvrzuje Bilderback (2001). Průměrná teplota substrátů byla v každém roce vyšší než průměrná teplota vzduchu (průměrný rozdíl byl 1,38 °C v případě RKS II, 1,82 °C v případě RKS II + TerraCottem, 2,23 °C v případě písku + TerraCottem a 2,52 °C v případě kůrového substrátu + TerraCottem). Pethő (1984) a Whitefield (2004) také pozorovali rychlé zahřívání písku. V případě tří substrátů, které obsahovaly Terracottem, byly v roce 2006 zaznamenány nejvyššími průměrné hodnoty teploty, v roce 2004 naopak nejnižší průměrné hodnoty teploty. V případě RKS II substrátu byla zjištěna nejnižší průměrná teplota v roce 2006. PRŮM ĚRNÁ TEPLOTA V PRŮB ĚHU VEGETAČNÍHO OB DOB Í 25

2004 2005 2006

Teplota [ºC]

20

15

10

5

0 RKS II + Te rraCotte m

Pís e k + Te rraCotte m

K ůrový s ubstrát + Te rraCotte m

Vzduch

Graf 1. Průměrná teplota substrátů a vzduchu na osluněném stanovišti v experimentálním období v letech 2004 – 2006

165


Měsíční průměrné teploty (na základě denního a tříletého průměru) jsou zobrazeny v grafu 2. V tomto experimentu bylo vegetační období růstu ukončeno v říjnu, nicméně rostliny setrvávají v okrasných školkách často i v zimních měsících, a z tohoto důvodu také byly teploty v substrátu dále sledovány, aby poukázaly na vlastnosti zkoušených substrátů. Histogram ukazuje, že nejen roční průměrná teplota, ale také v každém měsíci byla nejvyšší teplota kromě zimních měsíců naměřena v kůrovém substrátu. V zimě byl vyhodnocen jako nejteplejší substrátové médium písek. Teplota vzduchu byla v každém měsíci nižší než teplota písku a kůrového substrátu. PRŮM ĚRNÁ M ĚSÍČNÍ TEPLOTA V LETECH 2004 – 2006 30 25

Teplota [ºC] ...

20 15 10 5 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

-5 Měsíce RKS II + TerraCottem

Písek + TerraCottem

Kůrový substrát + TerraCottem

Vzduch

Graf 2. Průměrná měsíční teplota substrátů v průměru za 3 roky (2004 – 2006). (Poznámka: leden, únor, březen a duben: průměr roku 2005 a 2006) Zkoumání počtu dní s vysokými a nízkými teplotami je znázorněno v grafu 3. V roce 2005 byla většina dní s nízkými nebo vysokými teplotami v substrátu nalezena v případě kůrového substrátu (53 a 50 dnů). V případě písku bylo zaznamenáno 35 dnů s maximální teplotou vyšší než 35 °C. V roce 2006 bylo více extrémních dní než v roce 2005 v případě třech použitých substrátů, které obsahovaly TerraCottem. Hodnoty roku 2004 jsou pouze informativní, protože v průběhu dvou týdnů v květnu a jednoho týdne v červenci nebyly zaznamenány údaje z důvodů výpadku měřícího automatického monitorovacího systému. Rozdíly mezi denní maximální a minimální teplotou a ročními průměry jsou demonstrovány v grafu 4. V roce 2004 byly nejnižší průměrné výkyvy teploty změřeny v kůrovém substrátu (ze všech tří let), v dalších dvou letech poskytoval kůrový substrát nejvyšší průměrné hodnoty teploty. V roce 2006 dosahoval písek s přípravkem TerraCotem také vysokých hodnot, týkajících se průměrných denních výkyvů teplot. Tyto výsledky také potvrzují výsledky studie Stefanovits (1975), ve které je uvedena vysoká termální kapacita substrátu a obsah humusu při porovnání s pískem.

166


ČETNOST VÝSKYTU EXTRÉM NÍCH TEPLOT 80 70

Počet dní [ks]

60 50 40 30 20 10

2004

2005

M inimální te plota <10,0ºC



RKS II + TerraCottem







0

2006 M aximální te plota >34,9ºC

Graf 3. Frekvence výskytu nízkých a vysokých teplot v substrátech v letech (2004 – 2006)

PRŮM ĚRNÉ DENNÍ VÝKYVY TEPLOTY 20

2004

18

2005 2006

16

Teplota [ºC]

14 12 10 8 6 4 2 0 RKS II + Te rraCotte m

Píse k + Te rraCotte m

Kůrový s ubstrát + Te rraCotte m

Graf 4. Průměrné denní výkyvy teploty v průběhu vegetačního období v letech 2004 – 2006 Závěr Na základě výsledků experimentu lze konstatovat následující zjištění: ze třech zkoumaných substrátů rašelino-kůrový substrát RKS II s přípravkem přípravku TerraCottem reagoval na zahřátí nejméně ze všech sledovaných médií. To může být výhodné v teplých letech, kdy tak jako v tomto experimentu byly denní výkyvy teploty nejnižší v tomto substrátu. Písek byl charakterizován jako středně záhřevný, v období vegetačního růstu a v zimních měsících se vyznačoval nejvyšší průměrnou teplotou. Zejména v teplejších letech v případě písku se teplota může vyšplhat a být vyšší než 35 °C a tím také vyšší než průměrný denní teplotní

167


výkyv v kontejnerech. Tento problém se vyskytoval také v kůrovém substrátu, který byl charakterizován jako médium s nejvyšší záhřevnou funkcí v průběhu vegetačního období. V případě každého substrátu byla jeho průměrná teplota vyšší než teplota vzduchu a tato skutečnost příznivě působila na růst a rozvoj kořenů v kontejnerové školkařské produkci. Použitá literatura 1) 2) 3) 4)

5) 6)

7)

8) 9) 10) 11) 12) 13)

14)

ABU-HAMDEHA, N.H., REEDER, R.C. Soil thermal conductivity. Effects of density, moisture, salt concentration, and organic matter. Soil Science Society of America Journal. 2000, vol. 64, s. 1285-1290. ISSN 0361-5995. ADAMS, P. Nutritional control in hydroponics. In: Savvas, D., Passam, H. (ed.) Hydroponic Production of Vegetables and Ornamentals. Embryo Publications, Athens, 2002, s. 211-261. ISBN 960-8002-12-5. BERGMANN, W., NEUBERT, P. Pflanzendiagnose und Pflanzenanalyse. Gustav Fischer Verlag, Jena, 1976, 711 s. BILDERBACK, T.E. Environmentally compatible container plant production practices. Acta Horticulturae 548: International Symposium on Growing Media and Hydroponics. Kassandra, Macedonia, Greece, 2001, s. 311-318. ISBN 978-90-66057-54-8, ISSN 0567-7572. BUNT, A.C. Media and mixes for container-grown plants. 2nd edition. Unwin Hyman, London, 1988, 309 s. ISBN 0-04-635016-0. CÁCERES, R., CASADESÚS, J., MARFÀ, O. Comparison of methods to automatically activate irrigation systems for shrub species grown outdoors in containers. Acta Horticulturae 779: International Symposium on Growing Media. Angers, France, 2008, s. 461-470. ISBN 978-90-66050-15-0, ISSN 0567-7572. CAYANAN, F.D., DIXON, M., ZHENG, Y. Development of an automated irrigation system using wireless technology and root zone environment sensors. Acta Horticulturae 797: International Workshop on Greenhouse Environmental Control and Crop Production in Semi-Arid Regions. Tucson, AZ, USA, 2008, s. 167-172. ISBN 97890-66055-81-0, ISSN 0567-7572. JÓZSA, M. Konténeres termesztés. In: Schmidt, G., Tóth, I. (ed.) Díszfaiskola. 2nd edition. Mezőgazda Kiadó, Budapest, 2004, s. 374-391. ISBN 963 286 134 5 KASPAR. T.C., BLAND, W.L. Soil temperature and root growth. Soil Science. 1992, vol. 154, no. 4, s. 209-299. ISSN 0038-075X. KIMBALL, B.A., JACKSON, R.D. Soil heat flux. In: Barfield, B.J., Gerber, J.F. (ed.) Modification of the aerial environment of plants. American Society of Agricultural Engineers. St. Joseph, Michigan, 1979, s. 211-229. ISBN 0-916 150-15-1. MEHLQUIST, G.A.L. Some problems in container growing in nursery stock. Acta Horticulturae 15: Symposium on Plant Production in Containers. Copenhagen, Denmark, 1969, s. 77-88. ISSN 0567-7572. PETHŐ, M. Mezőgazdasági növények élettana. Mezőgazdasági Kiadó, Budapest, 1984, 451 s. ISBN 963 231 965 6. SCHUCH, U.K. Container production of ornamental crops in retractable roof greenhouses in semi-arid climate of the Southwestern Unit States. Acta Horticulturae 659: VII International Symposium on Protected Cultivation in Mild Winter Climates: Production, Pest Management and Global Competition. Kissimmee, Florida, USA, 2004, s. 105-111. ISBN 978-90-66052-59-8, ISSN 0567-7572. STEFANOVITS, P. Talajtan. Mezőgazda Kiadó, Budapest, 1975, 351 s. ISBN 963 230 363 6. 168


15) WARREN, S.L., BILDERBACK, T.E. Irrigation timing: effect on plant growth, photosynthesis, water-use efficiency and substrate temperature. Acta Horticulturae 644: International Symposium on Growing Media and Hydroponics. Alnarp, Sweden, 2004, s. 29-37. ISBN 978-90-66055-37-7, ISSN 0567-7572. 16) WHITEFILED, P. The Earth care manual. A permaculture handbook for britain &other tempera climates. Permanent Publications, East Meon, Hampshire, 2004, 469 s. ISBN 1 85623 021 X. Kontaktní adresa Ing. Aleš Jezdinský, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zelinářství a květinářství, Valtická 337, 691 44 Lednice, email: [email protected]

169

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN

Recommend Documents