Střední škola stavební Jihlava
Sada 2 – Geodezie II 14. Vytyčení polohopisu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Petr Procházka © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Vytyčení polohopisu • Polohopisné vytyčení zahrnuje vytyčení prostorové polohy stavby • To znamená vytyčení hlavních bodů (u staveb plošných nebo prostorových), nebo hlavní polohové čáry (u staveb liniových) • Potom následuje podrobné vytyčení bodů • Někdy se prostorové a podrobné vytyčení provádí společně
Vytyčení polohopisu • Vytyčování se uplatňuje nejen při stavební činnosti, ale také v lesnictví, zemědělství, při úpravách pozemků, při budování malých vodních nádrží, atd. • Při vytyčování musíme dbát na přesnost, pečlivost a spolehlivost, ale zároveň hospodárnost práce. • Při vytyčení musíme používat všechny dostupné metody kontroly vytyčení
Vytyčení polohopisu • Potřebné údaje pro vytyčování obsahuje vytyčovací výkres • Vytyčovací výkres je vyhotoven podle ČSN 01 3419 a jsou v něm zakresleny vytyčovací prvky (délky a úhly) vztažené k vytyčovacímu systému • Vytyčovací systém tvoří dostatečně hustou a přesnou síť bodů, který umožňuje vytyčení objektu s dostatečnou přesností
Vytyčení polohopisu • Síť měřických bodů se nazývá vytyčovací síť • Body vytyčovací sítě mohou být body polohového pole (PBPP), nebo speciálně zřízené body • Ve vytyčovacím výkresu musí bít orientace k zeměpisnému severu, použitý polohový a výškový systém ( obvykle S-JTSK, Bpv), místní souřadnicový systém pouze u menších staveb
Vytyčení polohopisu • Před vlastním vytyčováním se musí provést kontrola bezchybnosti a úplnosti vytyčovacího výkresu • Vytyčení prostorové polohy provádí většinou pracovník investora, podrobné vytyčení provádí dodavatel • Předání vytyčení se potvrdí zápisem ve stavebním deníku a vyhotovením předávacího protokolu
Vytyčení polohopisu • K vytyčení potřebujeme: • Teodolit • Pásmo, nivelační lať, výtyčky, olovnici, měřičské hřeby, dvojitý pentagon • Kolíky, kladivo, provaz, stavební dřevo, hřebíky,pila, barva, ochranné tyče atd. • V poslední době se k vytyčení využívá totální stanice, nebo systémy GPS
Vytyčení polohopisu • Metody vytyčování • Ortogonální metoda (pravoúhlé souřadnice) • Podstata vytyčení spočívá v realizaci dvou vytyčovacích prvků – staničení a kolmice • Metoda je jednoduchá a nenáročná na měřičské pomůcky (výtyčky, pásmo, měřičské hřeby, dvojitý pentagon)
Vytyčení polohopisu • Postup vytyčení ortogonální metodou: • Koncové body vytyčovací přímky signalizujeme výtyčkami • Pásmem vyměříme příslušné staničení (paty kolmic), stabilizujeme hřeby • Pentagonem vytyčíme kolmice a ve směru zařadíme výtyčku, délku kolmice vyměříme pásmem, bod stabilizujeme kolíkem
Vytyčení polohopisu • Délky kolmic nemají být delší než 30 m, max. 50m, přesnost vytyčování je 2-5cm • Při větší vzdálenosti kolmic, nebo při větší přesnosti, použijeme místo pentagonu teodolit • Po vytyčení objektu musíme provést kontrolu vytyčení (úhlopříčky, oměrné míry)
Vytyčení polohopisu • Polární metoda • Nejpoužívanější metoda, jednotlivé body vytyčujeme pomocí vodorovného úhlu a vodorovné vzdálenosti • Úhly vytyčujeme obvykle teodolitem, délky pásmem • Výhodou je vytyčování z jednoho bodu
Vytyčení polohopisu • Postup vytyčování polární metodou: • Na vytyčovaném bodě postavíme teodolit, ten centrujeme a horizontujeme • Nastavíme nulový směr na orientační bod • Postupně vytyčujeme úhly a současně nanášíme délky • Tak určíme jednotlivé body
Vytyčení polohopisu • Kontroly vytyčení provedeme jako v předchozím případě • Tato metoda není univerzální a proto se metody navzájem kombinují • V současné době se k polárnímu vytyčování využívají totální stanice, které v sobě zahrnují elektronický teodolit a elektrooptický dálkoměr
Vytyčení polohopisu • Doplňkovými metodami vytyčení jsou: • Vytyčení bodů protínáním z délek
Literatura: Geodezie P. Hánek P. Koza 1998, Geodézie M. Pokora a kolektiv 1985, Geodézie pro obory s,e,a,v, J. Culek 1986.
Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
