I
ROZHOVOR_~~-----------~
Svet tak, jak ho zname, se meni. Rozvoj technologii promermje ekonomicke vztahy; zpusoby dopravy, vyrobu a distribuci energetickych zdroju, prenos in formaci, ale i zpusob, jakym dnes chapeme praci.
vzdelani a zamestnani az treba po bydleni. Ke zlomum v teto podobe dochazi, kdyz seve stejny historic!
• Jste predsedou nanotechnologicke asociace a ziuoven vell
44 FAKTOR:s:
JIRi KUS (52) je cesky podnikatel. Vystudoval energetiku a pozdeji i sociologii a psychologii. Pusobf jako predseda Asociace nanotechnologickeho prumyslu CR. Sam sebe vidf jako propagatora nanotechnologif a konceptu nove prumyslove revoluce.
• A ta zmena uz probiha? Ano, prave ted'. Vezmeme si treba energetiku jako prvni z klicovych technologii. UZ nejakou dobu se rozviji vyuzivani alternativnich, nebo chcete-li obnovitelnych . zdroju energie. Jde hlavne o energii ze Slunce, ktera je takzvanym neelitnim zdrojem. Technologie dospely do stadia, kdy je ten to zdroj energie dostupny beznemu spotrebiteli. To vede mimo jine k tomu, ze se energetika zacina decentralizovat, kazdy
dum se postlipne stane mikroelektrarnou. Kdemonstraci toho, jakou promenu muze prinest inovace ve trech klicovych technologiich, nam muze poslouzit priklad prvni prumyslove revoluce, vynalez parniho stroje a jeho vyuziti v 18. a 19. stoleti. Zdrojem energie se stalo uhli, informace prenasel telegraf a doprava se presunula na zeleznici. Diky pare doslo k promene vyroby z manufaktur zalozenych na rucni praci na centralizovanou tovarni velkovyrobu, para zacala menit povahu civilizace a vsech hospodars!
a vetsi nezavislosti lokalniho zivota. • Zminil jste pojem neelitnich energeticicych zdroju. Muiete ho bliie vysvetlit? Protoze suroviny jako uhli, ropa, ale i uran se nedaji tezit kdekoli, oznacuj~me je jako zdroje elitni. Jednoduse i'eceno, jde o zdroje, ktere nekdo rna a nekdo ne. Na strane druhe existuji zdroje neelitni a obnovitelne, tedy ty, ktere jsou dostupne pro vsechny a prakticky nevycerpatelne. Z pohledu obnovitelnosti lze vyuzit ti'eba i moi's!
race koupil CEZ podil v nemecke firme Sonnenbaterie, ktera vyviji systemy skladovani energie. Vedle toho je zde pochopitelna snaha vydelat na stavajicich zdrojich, co se da. To je pripad planu ERD zvysit pausaiy v platbe za elekti'inu a znevyhodnit domaci mikroelektrarny. Nutit ekonomicky lidi neseti'it, vic odebirat ad centralizovanych vyrobcu. • Casto se mluvi o promenach v doprave, kdy individualni vlastnictvi aut muie bYt nahrazeno jejich sdilenim. Myslite, ie jde o posun, kterj je nejalcym zpusobem pro budoucnost charakteristiclcy? Sdileni je otazka spolecneho zaZitku, neco spolecne videt, nekam se podivat. S tim souvisi i povaha individualni dopravy. Nastupuje umela inteligence as ni autonomni i'izeni. Vyvoj smeruje k autum bez i'idice. Napi'iklad Kia oznamila, ze vsechna jejich auta budou do roku 2020 castecne a do roku 2030 pine autonomni. A prave v tom momente sea uta mohou stat automatizovanou sluzbou. Na poskytovatele takove sluzby se mohou transformovat ti'eba prave velke automobilky nebo se objevi novi hrac\. Bud em elise pak potrebovat nekam pi'epravit, objedname si vliz pres mobilni aplikaci a zbytek zai'idi umela inteligence. Je to jednodussi a efektivnejsi zpusob individualni dopravy. Uvedomme si, ze podle provedenych studii jsou nase soukroma auta 95% 'casu pouze zaparkovana. Neni lepsi auto bez i'idice jako placena sluzba? Zmeni se tim i vnimani a uta jako neceho, co musime vlastnit. Auto pi'estane b.Yt symbolem socialniho statusu.
Pi'edpokladam, ze obecne bude socialni status v blizke budoucnosti zalozen vic na sii'i pi'istupu ke sluzbam nez na fyzickem vlastneni veci. • V jed nom ze svjch textu jste napsal, ie v budoucnu ui moina nebude lidska prace duleiita. Maji se tedy Iide obavat, ie jim stroje vezmou praci? Z te vety ,Stroje nam vezmou praci" jako by zaznival duch ze zacatku prvni prumyslove revoluce, kdy delnici rozbijeli stroje. Dnes je situace jina. Manualni prace je nahrazovana robotizaci, pi'ece jen robot nikdy nespi a muze pracovat 24 hodin denne. Ceka nas rozvoj umele inteligence, stroju a poCitacu i'izenych slozicymi algoritmy, ktere dokazou vyhodnocovat vstupy ze ~veho okoli a pi'izpusobovat jim sve jednani. Vyvoj smei'uje k tomu, ze umela inteligence nahradi i tu cast prace, ktere does i'ikame vysoce kvalifikovana. Otazka ale zni jinak: marne se ptat, zda stroje vezmou !idem praci? Zda se, ze pi'ichazi doba, kdy clovek uz nebude muset pracovat, kdy relativne pohodlny zivot s pi'istupem ke spickovym technologifm nebude nakladnou zalezitosti. Pak je otazka, zda cloveku nekdo nebo neco vezme praci, uplne mimo novou realitu.
Zdase, ze prichazi doba, kdy clovekuz nebude muset pracovat, kdy relativne pohodlny zivot s pristupem ke spickovym technologiim nebude nakladnou zalezitosti. .
• V reakd na ,ubjvani" prace se objevuje idea zaruceneho prijmu. V nizozemskem Utrechtu se zacne testovat ui v letosnim roce, Svjcarsko chysta referendum o ,davce pro vsechny" ... Myslim si, ze Clovek zustane nezastupitelnym kreativnim Cinitelem. Nicmene rozvoj
FIITOR:s: 45
technicJ
v pozadi nove prumyslove revoluce jsou pokroCile materialove technologie, nanotechnologie. Jde o zachazeni s hmotou na urovni molekul nebo dokonce atomu. Nanotechnologie prostupuji vsemi obory, muzeme vsak
identifikovat'ctyri oblasti, v nichz se da ocekavat jejich nejvetsi rozvoj. Prvni oblasti jsou chytre materialy, funkcni textilie, samocistici povrchy, superkluzke povrchy, materialy pevnejsi nez ocel a lehke jako pirko. . z takorych materialu lze vyrobit produkty se zcela odlisnymi vlastnostmi, nez bylo doposud mozne a predstavitelne, jako tfeba auto, ktere zvednete jednou rukou, obleceni, ktere se samo cisti a jehoz barvu zmenite mobilni aplikaci. Druhou oblasti jsou velka data, coz je jeden ze ~ tavebnich kamenu digitalni revoluce. Akumulace velkeho mnozstvi dat do minimalniho prostoru je naprosto zasadni pro rozvoj umele inteligence. Za tim jsou technologie, ktere dokazou ukladat data az do atomu. Mluvi se treba o spinotronice, ktera nahradi elektroniku, ci 0 kvantorych poCitaCich. Ti'eti oblasti je uskladiiovani energie. Nanotechnologie vstupuji do pokrocilych 3D baterii, vyvijeji seale napfiklad i superkondenzatory. Posledni oblasti ocekavaneho rozvoje nanotechnologie je senzorika. Ta souvisi napriklad s moderni medicinou. Muzeme si predstavit okem neviditelne senzory umistene v obleceni nebo naramku na ruce, ktere nepretrZite sleduji nas zdravotni stav. Vyuziti nanosenzoru je vsak mnohem sirsi a zasahuje takrka do vsech myslitelnych oboru. E1
