Rozbor udržitelného rozvoje území

První Územně analytické podklady roku 2008 byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podpora byla poskytnuta z Integrovaného operačního programu v kontinuální výzvě pro oblast intervence 5.3. Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, zaměření výzvy 5.3.a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností. www.strukturalni-fondy.cz/iop

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností CHEB

Rozbor udržitelného rozvoje území 1. aktualizace 2010 pořizovatel:

Městský úřad Cheb, odbor stavební koordinátor projektu - Ing. Monika Šimečková referent oddělení územního plánování

spolupráce:

Misot, s.r.o., RNDr. Mgr. Gabriela Licková, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb Ing. arch. Luděk Vystyd, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, 350 02 Cheb

technická pomoc:

GEOREAL spol. s r.o., Hálkova 12, 301 00 Plzeň

datum zpracování:

prosinec 2010

Územně analytické podklady pro ORP CHEB - 2010 RURÚ

ÚAP, část b) Rozbor udržitelného rozvoje území Obsah textové části: 1.

Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ ......................................................... 3

2.

Základní charakteristika ORP CHEB ................................................................................. 3

3.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy ............ 7 3.1.

Horninové prostředí a geologie ................................................................................... 7

3.2.

Vodní režim ............................................................................................................... 10

3.3.

Hygiena životního prostředí ...................................................................................... 13

3.4.

Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 15

3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................... 17

3.6.

Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................. 18

3.7.

Sociodemografické podmínky ................................................................................... 20

3.8.

Bydlení....................................................................................................................... 21

3.9.

Rekreace .................................................................................................................... 22

3.10. 4.

Hospodářské podmínky ......................................................................................... 23

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek .................................................... 24 4.1.

Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ ................................................ 25

4.2.

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ ................ 27

4.3.

Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek ............................... 31

5.

Určení problémů k řešení v ÚPD ...................................................................................... 32

6.

Metodika zpracování RURÚ............................................................................................. 33

Obsah grafické části: 4.

Problémový výkres

Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

2/33


1. Přehled změn provedených touto aktualizací RURÚ Zpracování pilotního projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2007-2008 bylo realizováno v rámci dotačního titulu Integrovaného operačního programu - "ŠANCE PRO VÁŠ ROZVOJ". Projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Aktualizace projektu "Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Cheb" v roce 2009-2010 obsahuje nová data o území, která byla získána ve spolupráci s Karlovarským krajem (generální poskytovatelé), dále z předaných Doplňujících průzkumů a rozborů pro ÚP Cheb, Libá, Luby, Nebanice, Vojtanov a z Územního plánu Dolní Žandov (nabytí účinnosti 7.1.2010). Dále byla aktualizovaná data předaná poskytovateli pro ORP Cheb. Ke spolupráci pro první aktualizaci ÚAP pro ORP Cheb byli přizváni odborníci, kteří se podíleli již na pilotním projektu a spolupracovali na tématech dle své odbornosti: • Misot, s.r.o. o Horninové prostředí a geologie o Vodní režim o Hygiena životního prostředí o Ochrana přírody a krajiny o Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa • Úřad územního plánování o Veřejná dopravní – Ing. Monika Šimečková o Veřejná technická infrastruktura – Josef Průša • Ing. arch. Luděk Vystyd o Sociodemografické podmínky o Bydlení o Rekreace o Hospodářské podmínky • GEOREAL spol. s r.o. o Zpracování a kontrola dat o Tabulky (podklady, RURU) Povinnost aktualizace ÚAP obcí vyplývá ze zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Náležitosti obsahu ÚAP stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací dokumentace.

2. Základní charakteristika ORP CHEB a)

Základní charakteristika území ORP

Správní obvod obce s rozšířenou Cheb je druhým největším obvodem v Karlovarském kraji s rozlohou 497 km2. Počtem obyvatel 52 766 je až na 3. místě (za Karlovými Vary a Sokolovem). Hustotou osídlení 106 obyvatel na km2 se řadí na 3. místo v kraji (za Sokolovem a Aší). Ve správním obvodu Cheb je zahrnuto 21 obcí, kterými jsou: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Milíkov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Skalná, Třebeň, Tuřany, Velký Luh a Vojtanov. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb je hraniční oblastí s Německem a nacházejí se zde hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří – Schirnding, Svatý Kříž – Waldsassen a Vojtanov – Schönberg. Dále pak železniční přechody Vojtanov – Bad Brambach a Cheb – Schirnding. Krajina ORP Cheb je velmi rozmanitá. Většinou svého území leží v třetihorní Chebské pánvi s průměrnou nadmořskou výškou 450 m n.m., která je obklopena pahorkatinami a pohořími. Ze západu sem zasahuje pohoří Smrčiny, směrem od jihu a jihovýchodu pak Český les (přírodní park) a Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

3/33


Slavkovský les (chráněná krajinná oblast) a od severozápadu Kamenné Vrch a od severovýchodu Leopoldovy Hamry, které jsou zachovalými zalesněnými plochami. Složitý geologický vývoj dal za vznik unikátním přírodním výtvorům. K nejzajímavějším přírodním útvarům na území patří vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka a Národní přírodní rezervace SOOS s rozlehlým rašeliništěm, minerálním slatiništěm a unikátními útvary – mofety. V roce 2009 byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokalita „Ramena Ohře“, která zasahuje do území ORP Cheb a Sokolov. Předmětem ochrany jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. Zvláštností území, která mj. zapříčinila vznik a rozvoj Františkových Lázní (jeden ze tří vrcholů tzv. "lázeňského trojúhelníku"), je výskyt minerálních pramenů s vysokým obsahem solí a oxidu uhličitého. Rovněž v katastru obce Dolní Žandov se nachází několik pramenišť minerálních vod (Podlesí, Horní Žandov, Brtná). Díky své bohaté historii se na území nachází celá řada historických památek a kulturních zařízení. Historicky zajímavé jsou nejen města a větší obce, ale i obce menší, vesnice i vísky. Nacházejí se zde 2 městské památkové rezervace, 2 vesnické památkové rezervace a 2 vesnické památkové zóny. Ojedinělý typ památek představuje lázeňská architektura Františkových Lázní a lidová architektura v podobě hrázděných venkovských usedlostí (zejména Nový Drahov a Doubrava u Lipové). V krajině jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku. Spojení se sousední Spolkovou republikou Německo neumožňují pouze hraniční přechody, ale rovněž přeshraniční turistické stezky. Jde o Mýtinu (Lipová) – Neualbenreuth, Dubina (Libá) – Hammermühle, Starý Hrozňatov (Cheb) – Hatzenreuth, Horní Hraničná (Pomezí nad Ohří) – Pechtnersreuth, Plesná – Brambach, Luby - Wernitzgruen. V oblasti rovinaté Chebské pánve najdou vhodné terény méně zdatní turisté a cyklisté, těm náročnějším se nabízejí členitější pohraniční hvozdy.

Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje

ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

Rozloha 2 (km ) % za kraj 144 497 1 196 265 405 319 489 3 314 78 865

4,3 15,0 36,1 8,0 12,2 9,6 14,8 100,0

Počet obyvatel 17 879 52 927 89 983 14 114 24 646 29 940 78 914 308 403 10 467 542

5,8 17,2 29,2 4,6 8,0 9,7 25,6 100,0

13 373 34 873 51 459 7 108 13 758 17 357 24 467 162 395

% z počtu obyvatel Hustota osídlení celého 2 ORP na km 74,8 65,9 57,2 50,4 55,8 58,0 31,0

124,4 106,5 75,2 53,3 60,8 94,0 161,4 93,0 132,7

Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

tabulka č. 1


% za kraj

Počet obyvatel sídla ORP

verze 2.2010

4/33


ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

Počet obcí 5 21 40 8 14 14 30 132 6 249

Počet Počet obcí Počet obcí se statutem nad tisíc katastráln města obyvatel % za kraj ích území % za kraj % za kraj % za kraj 3,8 15,9 30,3 6,1 10,6 10,6 22,7 100,0

2 5 8 4 3 6 9 37 592

5,4 13,5 21,6 10,8 8,1 16,2 24,3 100,0

7,1 14,3 19,0 7,1 9,5 11,9 31,0 100,0

24 126 175 39 61 46 90 561 13 027

4,3 22,5 31,2 7,0 10,9 8,2 16,0 100,0

Statistická ročenka KK 2009, (data k 31.12.2008)

tabulka č. 1

b)

3 6 8 3 4 5 13 42 1 367

Mapa ORP

Schéma ORP Cheb s vyznačením stavebních úřadů


Schéma ORP Cheb s vyznačením 21 obcí

verze 2.2010

5/33



verze 2.2010

6/33


3. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (URÚ), dílčí SWOT analýzy 3.1. Horninové prostředí a geologie A)

Vyhodnocení stavu a vývoje území

Území ORP Cheb je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena „jednoduchým“ rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví - pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV - JZ směru a příkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka (jíž věnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r.1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP Cheb rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP Cheb. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny - čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Severní a severozápadní okraj chebské pánve tvoří Smrčiny, s nadmořskými výškami kolem 500-700 m. Východní a jihovýchodní okraj pánve je formován pohořím Slavkovského lesa s nadmořskými výškami do 800 m. Povrch vlastní Chebské pánve je málo výrazný, tvoří jej mírná kopcovitá pahorkatina s nadmořskými výškami kolísajícími mezi 450 až 480 m. Poměrně plochý reliéf pánve s celkovým sklonem k JV, je slabě rozčleněn mělkými údolími vodních toků. Pomineme-li výškové uspořádání pánve v porovnání s okolím a jeho význam pro umístění větrných elektráren v severovýchodní až východní části zájmového území, je místní geologie s tektonikou důležitá pro geomorfologii, a to zejména z hlediska orientace vodních toků a souvisejícího osídlení. Vodní toky se významnou měrou podílely i na akumulaci těžených nerostů sedimentárního původu písků a jílů. Ovšem geomorfologie je s těžbou provázána i naopak - současné povrchové dobývání (stejně tak bývalá hlubinná těžba) se významně projevuje v terénu. Proto těžbu zařazujeme mezi faktory ovlivňující geomorfologii a krajinu zájmového území (v kapitole o vodě popisujeme mj. vliv těžby na hydrologii území). Geologie a geomorfologie se projevila v daném území také v cestní síti. Díky prostupnosti krajiny údolím řeky Ohře, která v zájmovém území našla nejsnazší průchod mezi Smrčinami a Českým lesem, dále díky Lipoltovskému a Šitbořskému potoku (přítokům Odravy), které našly nejjednodušší cestu mezi Českým a Slavkovským lesem, se město Cheb stalo významnou obchodní křižovatkou (směry vyjmenovaných toků jsou shodné se dvěma výše popisovanými hlavními tektonickými směry v území). Historie Chebu jako obchodního města na křižovatce důležitých cest je známa - Cheb byl od středověku významným dopravním a obchodním centrem, ležel na důležité královské obchodní cestě z Norimberka do Prahy a významná byla také obchodní cesta z Chebu do Plavna přes Ašsko, a poštovní cesta z Chebu do Adorfu. V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57%. V okolí pánve Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

7/33


probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží - sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v současné době využit, protože tržní podmínky nejsou příznivé pro těžbu tohoto nerostu ať už z důvodu jeho kvality či náročnosti báňsko technických podmínek dobývání (viz přerušená těžba v sousedním území - lom Lipná ve smrčinské žule). Na druhou stranu ložiska štěrků a písků jsou provozuschopná, o čem svědčí i obnovení těžby v pískovně Vrbová, která je výlučným dodavatelem pro betonárku „Zapabeton“ v Aši. Ačkoliv rašelina není horním zákonem považována za nerost, zmiňujeme ji také jako surovinu s potenciálem souvisejícím s balneoprovozy - ložiska Starý Hrozňatov a Vackovec. Jak už bylo uvedeno výše, jíly představují velký potenciál. Bohužel ani keramickému průmyslu se v současné době nedaří (především čínská konkurence ničí český a evropský keramický průmysl), takže nelze předpokládat nárůst těžby ani otevírání nových ložisek. Současná těžba bude v nejlepším případě stagnovat. To se týká nejen ložisek jílů (Hartoušov, Hněvín, Děvín, Mlýnek), ale i ložiska kaolinu (Velký Luh) a také sklářských písků (Velký luh). Potenciál a v současné době i stabilitu představuje bazalt (≈ čedič). Současný nesnižující se odbyt suroviny těžené jak ve Slapanech (včetně netěžených ložisek v k.ú.Háje), tak v Libé je dokladem toho, že surovina je natolik výjimečná, že náklady na těžbu plus úpravu nepřekračují výnosy z prodeje suroviny. Střet zájmů představují dvě ložiska hnědého uhlí. Ochrana těchto ložisek není úměrná a blokuje územní rozvoj. V současné době je tento problém řešen v rámci rozpracovaného návrhu územního plánu obce Cheb a dalších obcí. Člověk využívá geologii a geomorfologii území kromě účelu těžby a zemědělské činnosti, také k lesnímu hospodaření (lesní půda zaujímá 27,12% celkového území) a k energetické soběstačnosti - větrné (Čižebná, Vackov), vodní (VN Skalka, Jesenice, Horka) a sluneční elektrárny (Cheb, Františkovy Lázně). Geomorfologické členění zájmové oblasti víceméně odpovídá geologické stavbě. Centrální a největší část území ORP Cheb je tvořena Chebskou pánví. Její západní až severní okolí tvoří Smrčiny, na východě sousedí (od severu k jihu) s Krušnými horami, Sokolovskou pánví a Slavkovským lesem, na jihu se nachází Český les a Podčeskoleská pahorkatina. U vegetace a celkového krajinného rázu je běžná závislost na geologii a geomorfologii. S typem vegetace a krajinným rázem je samozřejmě spojena ochrana přírody a krajiny – počínaje od zákonem obecně stanovených významných krajinných prvků (zák.č.114/1992 Sb. §3) - lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků, jezer, údolních niv, a konče velkoplošnými chráněnými územími. K vodní i větrné erozi půdy a následnému zanášení vodních toků a vodních ploch, což souvisí s geomorfologií a klimatem, viz též kap.M.2 a M.5. Chebská pánev a blízké okolí je řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí (dle údajů zpracovávaných Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy - VÚMOP do on-line mapy eroze z r.2008 průběžně aktualizované). Plochy ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Extrémy a výjimky horninového prostředí a geologie Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. EXTRÉMY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Za extrém je možné považovat seizmickou aktivitu, která doposud nejvíce postihla Skalnou, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesnou (v r.1985 byly poškozeny i domy v Chebu, Františkových Lázních a Kynšperku, intenzita těchto otřesů dosáhla stupně 7). Tento extrém představuje spíše limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8). Dle mapy seizmických oblastí je celý okres Cheb hodnocen jako jeden ze čtyř nejzatíženějších okresů. Jedná se o extrém v republikovém měřítku.


verze 2.2010

8/33


Za extrém je možné považovat akumulaci ložisek jílů prvotřídní kvality ve skalenské oblasti - obce Skalná, Nová ves, Suchá, Vonšov, Zelená, Děvín. Představuje rozvoj území, protože dlouhodobě zajišťuje pracovní příležitosti a z dlouhodobého hlediska se podílí na ekonomické stabilitě území. V současné době však keramický průmysl stagnuje, a proto je ekonomický přínos omezen. Na druhou stranu těžba v povrchových lomech představuje zásahy do krajiny, do chráněné oblasti přirozené akumulace vody, popř. do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Františkovy Lázně. Tento extrém je tedy ve střetu zájmů, které všechny představují limity využití území. Obdobnou oblast akumulace kvalitních a žáruvzdorných keramických jílů v ČR nenajdeme. Jedná se tedy o extrém v republikovém měřítku.. Za extrém považujeme ochranu dvou ložisek hnědého uhlí zabírajících rozsáhlou výměru bez stanoveného chráněného ložiskového území. Ochrana totiž spočívá v zablokování územního rozvoje příslušnými orgány státní správy (ministerstvem životního prostředí a ministerstvem průmyslu a obchodu). Tento extrém je republikového významu s ohledem na končící zásoby hnědého uhlí. Za zcela výjimečnou - jedná se o extrém v evropském měřítku - považujeme z geologického hlediska rezervaci SOOS. Tuto rezervaci volíme jako zástupce mnoha dalších geologických zajímavostí a výjimečností republikového významu - viz Příloha č.1. Za součást tohoto extrému je považován také mineralogický výskyt vltavínů v pískovně Dřenice, neboť je možné jej z hlediska geologického výzkumu hodnotit za republikový. Za související výjimku považujeme výstavbu rodinných domů Komorní Dvůr na úpatí Komorní hůrky – jedná se o výjimku z hlediska ochrany unikátního geologického prvku (problém výstavby rodinných domů v lokalitě Komorní Dvůr je podrobněji popsán v kap. M.4, protože výstavba není pouze ve střetu zájmů z hlediska geologie, ale i ochrany přírody). Za extrém považujeme akumulaci lázeňských zřídel ve Františkových Lázních ve smyslu potenciálu (rekreačního, léčebného) a také limitů využití území (omezení průmyslu, těžby nerostů). Jako extrém lokalitu hodnotíme pouze v místním měřítku. V krajském měřítku se díky ostatním lázeňským místům jedná pouze o výjimečnou lokalitu, ovšem v republikovém měřítku má celá západočeská lázeňská oblast nesporný význam. Z tohoto důvodu jsou Františkovy Lázně se svými balneoprovozy a okolní přírodou a krajinou hodnoceny jako extrém a nejen jako výjimka. VÝJIMKY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Hodnotíme-li jako normální, že většina území se nachází v chebské pánvi, pak za výjimku považujeme okolí obcí Dolní Žandov, Libou, Luby, Poustku, Vojtanov, které se nachází zcela vně chebské pánve. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že většina území ležícího v chebské pánvi se nachází "nad" ložisky hnědého uhlí s názvy Chebská pánev a Odravská pánev, pak za výjimku považujeme polohu zcela mimo uhelné zásoby, což platí pro obce Dolní Žandov, Libá, Lipová, Luby, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Plesná, Pomezí nad Ohří, Poustka, Tuřany, Velký Luh, Vojtanov. Jedná se o výjimku místního významu. Spíše za výjimku než za extrém považujeme stabilitu odbytu čediče z ložisek Slapany a Libá (vrch Blatná) v porovnání se stagnací těžby stavebního kamene nebo keramických surovin. Jedná se o výjimku místního významu. Hodnotíme-li jako normální, že území je tvořeno sedimenty, metaforfity nebo granity, pak za výjimku označujeme lokality s neovulkanity - těžená ložiska v obcích Libá, Slapany, netěžená ložiska v k.ú.Háje a kužely pyroklastik Komorní a Železná hůrka. Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimku hodnotíme lesní plochy uvnitř Chebské pánve - např. SOOS. Tato souvislá lesní plocha z části vznikla biologickou rekultivací po ukončené těžbě jílů. Výjimečnou ohroženost půdy představuje kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 0,75 je v k.ú. Opatov u Lubů a Dolní Pelhřimov Jedná se o výjimku místního významu. Jako výjimečnou hodnotíme výskyt perlorodky říční v pískovně Pomezná. Tato lokalita, resp. její okolí je zatíženo dosud aktivním sesuvem, který se nachází severozápadně od pískovny. Jeho vznik je Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

9/33


spojen s narušením starého německého odvodňovacího systému a se zhoršením stability svahu vlivem těžby. K nápravě by mohlo dojít obnovením drenáže a svedením vody mimo toto území.

B)

Dílčí SWOT analýza 1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * geologická (Chebská pánev), hydrogeologická * těžba zatěžuje dopravu (SOOS, Fr. Lázně), geografická (pohraničí) a geomorfologická (členitý zvlněný terén) atraktivita území * historie a tradice těžby podporuje sounáležitost a historické vazby obyvatel k místu, nabízí témata turistických nebo naučných stezek (možné kombinovat s okolní probíhající těžbou)

* těžba v OP PLZ LM Fr.Lázně a v CHOPAV oblasti Mariánských Lázní vyžaduje zvýšenou prevenci a omezení těžebních aktivit za účelem nenarušení hydrogeologických podmínek

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * potenciální surovinová základna (štěrkopísky, * iracionální využívání nerostných surovin (může cihlářské hlíny, jíly, kaolin, rašelina, uhlí...) ovlivnit vodní režim, ovzduší, přírodu…) * probíhající krize keramického a sklářského průmyslu může vyvolat omezení nebo ukončení těžby (ztrátu pracovních míst) IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) S recentní aktivitou tektonických linií souvisí seizmicita -limity využití území dle příslušných norem (Eurokód 8); 2) Ekonomická destabilizace místní těžební organizace (působící hlavně ve skalenské oblasti), jejímž odbytištěm je v obecném smyslu slova keramický průmysl; 3) Ochrana dvou ložisek hnědého uhlí bránící rozvoji území ve velkém plošném rozsahu (ve většině plochy Chebské pánve); 4) Geomorfologie je využívána mj. k pokusům zajištění energetické soběstačnosti, ovšem výroba elektřiny s nízkou účinností se děje na úkor krajinného rázu, ZPF, přírody celkově, 5) Zvýšená hlučnost, prašnost a zatížení místních komunikací nákladní dopravou

3.2. Vodní režim A)


Celá oblast ORP Cheb patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Pro přehled uvádíme i sousední území: ašský výběžek - severní část okresu je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, náležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která na naše území se dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém


verze 2.2010

10/33


potoku, která tvoří hranici mezi územím ORP Cheb a Sokolov a slouží jako zásobárna pitné vody. Celková vodní plocha v území ORP Cheb zaujímá 2.247 ha, tj. 4,52% z celkové výměry 49.685 ha. Dnešní směr toků je v chebské pánvi, ve františkolázeňské části SZZ - JVV (Stodolský potok) směru až SZ – JV (Vonšovský potok, Sázek), v oldřichovsko – pochlovické části převládá S-J směr (Plesná, Libocký potok), pro část odravskou je charakteristický směr JZ-SV (Odrava) a JJV až SSZ (Lipoltovský potok). Všechny vodoteče severní poloviny pánve ústí do řeky Ohře, jižní polovina pánve je odvodňována do Odravy. Odrava se jižně Nebanic vlévá do Ohře. Většina území nachází v CHOPAV - chráněné oblasti přirozené akumulace vody Chebská pánev a Slavkovský les. Severní až severovýchodní část území spadá do CHOPAV Krušné hory. Činnosti v CHOPAV jsou limitovány nařízením vlády č.85/1981 Sb. Podle mapy ČR výskytu větrné a vodní eroze je Chebská pánev a blízké okolí řazena do oblastí s nižším než 25% rozsahem plochy postižené erozí. Člověk vodu potřebuje jako vodu pitnou, využívá ji k zemědělské a průmyslové výrobě, k rekreaci. Z tohoto důvodu významně usměrnil vodní toky - jediný potok, jehož koryto nebylo zásadně upravováno, je potok Plesná. Člověk také odnepaměti využívá vodu podzemní - příkladem významného zdroje pitné vody tohoto typu je vrt hluboký 220 m v k.ú.Jindřichov. Místní hospodaření s vodou se projevuje i v odvodňování většiny zemědělských ploch, v budování protierozních a protizáplavových opatření. Usměrnění vodních toků, odvodňovací zařízení a další zásahy do přirozeného vodního režimu vedlo mj. k dnešní ochraně přirozených úseků místních vodotečí - nejčastěji v rámci ÚSES. Nápravy nešetrných zásahů jsou řešeny také zvyšováním retenční schopnosti často v kombinaci s protierozním opatřením. Příkladem může být výstavba nových a obnova starých rybníků - např. lokalita Komorní Dvůr na Střížovském potoce nebo soustava tří rybníků u bývalé roty jižně od Libé na bezejmenném potoce, popř. suché poldry na Vlastislavském potoce - plán obce Libá aj. Klimatické poměry jsou dlouhodobě relativně drsnější než v okolních oblastech. Nejvyšší teploty jsou zaznamenávány v červenci a srpnu (27 až 30°C), nejnižší v únoru (do –30°C). Průměrná roční teplota kolísá od +6 do +8°C. Srážky se pohybují v suchých obdobích mezi 400-600 mm/rok, ve vlhkých kolem 800 mm/rok. Nejvíce srážek je v letních měsících (červen, červenec 90 až 100 mm). V zimě je nejvíce srážek v prosinci 30-40 mm. Nejméně srážek je v září (10-20 mm). Údaje jsou vztaženy k chebské pánvi. Hydrogeologická charakteristika území je dána hlavně jeho geologickou stavbou - v zásadě z hlediska hydrogeologických vlastností odlišujeme tři typy hornin, a to 1) metamorfika krušnohorské oblasti (pararuly, svorové ruly, svory a fylity); 2) granitoidy krušnohorské oblasti (smrčinský a žandovský žulový masív); 3) jílovito - písčité uhlonosné sedimenty chebské pánve. Za výjimku považujeme také františkolázeňské prameny. Ochrana přírodních léčivých zdrojů a ložisek peloidů je zajištěna zákonem.Smrčinský žulový masiv, porušený četnými zlomy a zvětralý do značných hloubek, obsahuje puklinové vody, doplňující zásoby podzemních vod terciérní výplně chebské pánve. Na doplňování těchto zásob se podílí i plášť krystalických břidlic a svorů, obsahujících rovněž puklinovou vodu. Chebská pánev je hlubokou tektonickou depresí, drenující podzemní vody širokého okolí budovaného krystalinikem a žulou. Podzemní vody třetihorních sedimentů v pánvi tvoří dva zvodnělé komplexy. Zvláštní postavení zaujímá františkolázeňská oblast minerálních pramenů. Svrchní pliocenní zvodněný komplex a spodní miocénní zvodněný komplex. Konkrétní extrémy a výjimky vodního režimu Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam.


verze 2.2010

11/33


EXTRÉMY VODNÍHO REŽIMU Celkově lze území hodnotit z hlediska vodního režimu za výjimečně příznivé, neboť je zaručena vysoká retenční schopnost, dále dostatečnost zdrojů pitné i užitkové vody, dostatek rekreačních a oddechových možností, které jsou umocňovány revitalizací - např. břehy Ohře v Chebu. Jedná se o výjimku republikového významu díky chebské pánvi. Z hlediska vodních toků a vodních ploch je výjimečnost celého území zajištěná také dostatkem prostoru k akumulaci vody, a to jak z hlediska vody coby dobrého sluhy (dostatečná kapacita vodních zdrojů pro pitnou i užitkovou vodu, pro rekreaci), tak i vody coby špatného pána (ochrana před záplavami a erozí). Extrémem je kontaminace zejména dravých ryb celkovou rtutí a methyrtutí ve VN Skalka. Jedná se o dlouhodobý negativní jev, který není možné jednoduše odstranit. V současné době je řešen sportovním rybařením bez konzumace ryb a upozorněním na její vysoké hygienické riziko. Voda ve Skalce je nevhodná ke koupání pouze z důvodu výskytu sinic, což bývá běžný důvod. Extrémní je potok Plesná se svým přirozeným korytem ve většině délky svého toku. O jeho přirozeném charakteru svědčí rašeliniště a probublávání v některých místech - významné lokality Vackovec, Bublák. Z hlediska ochrany CHOPAV však musíme zmínit případnou těžbu hnědého uhlí, na níž se zákaz plochy zabrané těžbou, která by byla větší než 10 ha, vztahuje pouze omezeně, a jak již bylo řečeno, těžba je významným geomorfologickým činitelem. Tento střet zájmů považujeme za extrémní. VÝJIMKY VODNÍHO REŽIMU Nepříjemnou výjimkou je nedosažení ekologického potenciálu ani u jedné z nádrží - Jesenice, Skalka, Horka. Extrémy v hodnocení celkového chemického stavu povrchových vod jsou následující: Slatinný potok po ústí do toku Ohře - nevyhovující stav v oblasti všeobecných fyzikálně chemických látek a jejich syntézy (vyhovující z hlediska chemického složení), totéž hodnocení je pro Stodolský potok po jeho ústí do toku Sázek, dále pro Odravu po vzdutí nádrže Jesenice, Mohelenský potok. Protože se však jedná o běžný jev v celé republice, hodnotíme pouze jako výjimku. Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků - důvodem je zejména bentos. Světlou výjimkou jsou proto toky ekologicky vyhovující, a to: Libský potok po ústí do Ohře, Sázek po soutok se Stodolským potokem a až po ústí do Ohře, Lubinka po ústí do Plesné, Lipoltovský potok po ústí do Odravy, Libocký potok po vzdutí do nádrže Horka. Plochy erozně ohroženější jsou převážně v severním až SV, jižním a JZ okolí Chebské pánve včetně sousedních pánevních břehů. Nejvíce ohrožené s dlouhodobým odnosem půdy 10,1 až 12 t/ha/rok je v k.ú.Opatov u Lubů. Jiné větší plochy ohrožené dlouhodobým smyvem se v zájmovém území nevyskytují. Ohroženost kategorie silně ohrožení půdy (koeficient ohrožení 0,61 - 0,75 je v k.ú. Opatova u Lubů a Dolní Pelhřimov. Výjimkou ve smyslu důležitosti je úpravna vody Nebanice se svými zdroji pitné vody. Její význam je místní. Jedná se o nejvydatnější zdroj, kterým jsou podzemní vody fluviálních štěrků a vildštejnského souvrství soutoku Ohře a Odravy. Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu (vyhl.č. 252/2004 Sb.) nepovažujeme za extrém ani výjimku. Jedná se spíš o problém menších obcí - např. Podlesí, Salajna atd. kde vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu se předpokládá zásobování z individuálních zdrojů, popř. investice do vodovodní sítě až po r.2015. Výjimkou je prameniště Podhoří, které není v současné době využíváno a které kvalitou své vody dokládá velmi dobrou funkci vzrostlého lesa.


verze 2.2010

12/33


Bohužel nejsou výjimkou velké úniky vody z potrubí, které vyžadují rekonstrukci. V případě Františkových Lázní je tato rekonstrukce ztížena ochranou pramenů. Tj. za výjimku považujeme vodovodní řady bez velkých úniků vody. Další bohužel se týká dožilých vodovodních sítí – případ Doubí. CHEVAK, a.s. tuto síť nepřevezme, a proto její opravy představují zátěž pro obec.

B)

Dílčí SWOT analýza 2. VODNÍ REŽIM

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * dostatek vody a akumulačního objemu ve VN * 66% území ORP Cheb leží v OP PLZ druhého Skalka a Jesenice; dostatečná vydatnost vodních stupně (II.B) LM Fr.Lázně a Mariánské Lázně (z zdrojů toho ještě asi 12% v II.a) a 100% území v CHOPAV Mariánské Lázně(zvýšená ochrana území vyvolává omezení některých podnikatelských aktivit, zvyšuje poplatky za odnětí pozemků ze ZPF, PUPFL apod.) * rozsáhlá regulace odvodňovací systémy

* stanovení záplavových území umožňuje připravenost obce na záplavy

toků,

velkoplošné

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * zvýšení retenční schopnosti území např. * nemožnost posouzení bilančnosti HG rajónu zřízením vodních ploch 2110 (nelze bilancovat - podíl minerálních vod) * spolupráce s vědeckými institucemi - zvýšení * záplavy a další přírodní katastrofy atraktivity území, doplnění znalostí * deregulace (revitalizace) vodních toků

* zjištění úniků škodlivin z lomů, úniky PHM ze zemědělské mechanizace

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) Rtuť v sedimentech VN Skalka; 2) Ekologický stav je nevyhovující u většiny toků; 3) Celkový chemický stav je nevyhovující u Slatinného p., Stodolského p., Odravy, Mohelenského p.; 4) Od extrému k extrému - náprava škod způsobených meliorací, úpravou koryt, svedením vody mimo přirozenou dráhu odtoku atd. je nyní řešena budováním rybníků, jejichž účinek může situaci zhoršit (drénováním vody z podmáčeného okolního prostoru dochází k jeho vysušení - příklad Komorní Dvůr); 5) Ohrožení erozí k.ú. Opatov u Lubů a Dolního Pelhřimova; 6) Velké kolísání hladiny vody ve VN Jesenice a Skalka (mj. příčina, že ani jedna z VN nedosáhla ekologického potenciálu); 7) Ochrana CHOPAV se nevztahuje v plném rozsahu na těžbu uhlí; 8) místy omezené možnosti protizáplavových opatření (např. v Libé); 9) Neplnění hygienických limitů pro pitnou vodu, popř. nedostatečná vydatnost v mnoha malých obcích (např. Podlesí, Salajna,...) a omezené možnosti řešení 10) stanovit priority při rekultivaci území po těžbě (na ZPF značně nákladné X na zeleň a vodní plochy levné a výhodné)

3.3. Hygiena životního prostředí A)



verze 2.2010

13/33


Současný stav hygieny životního prostředí se jeví jako přijatelný. Na stav hygieny životního prostředí má kladný účinek mírně podprůměrná hustota osídlení řešeného území vůči celku, České republice. Hustota osídlení v řešeném území je 102 obyvatel/km2, zatímco průměr v ČR je 130 obyvatel/km2. Stav hygieny životního prostředí také souvisí s poklesem dálkových imisí, jejichž snížení je přímým důsledkem využívání moderních technologií v průmyslových odvětvích a spalovacích procesech. Odkanalizování obcí v rámci ORP Cheb je přes 80%. Vzhledem k nepřítomnosti těžkého průmyslu je akustická zátěž prostředí také přijatelná. Výrobní závody, těžební zařízení, doprava a rekreační aktivity přítomné na území ORP Cheb jsou zdrojem mírné akustické zátěže. Vzhledem ke geologickému podloží území ORP Cheb je na většině území nízká až přechodná kategorie indexu radonového znečištění. V rámci ORP Cheb byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem zmapovat co největší počet budov se zvýšeným obsahem Rn. Mezi slabší stránky hygieny životního prostředí patří plynofikace obcí v rámci ORP Cheb. Plynofikováno je méně než 50% obcí. Přes značný počet odkanalizovaných obcí je mírnou zátěží vypouštění odpadních vod ze septiků a jímek do místních vodotečí či stojatých vod. Vlivem dopravy jsou mírně překročeny roční limity pro benzo(a)pyren. Ojedinělý je výskyt lokálních starých ekologických zátěží, vesměs s nízkým stupněm ohrožení hygieny životního prostředí. Do příležitostí pro příznivou změnu hygieny životního prostředí můžeme zařadit dostavbu a případnou rekonstrukci oddílně kanalizace v rámci řešeného území. S tím související minimalizaci počtu septiků a následné svedení odpadních vod do ČOV. Další možností pro snížení zátěže hygieny životního prostředí je zkvalitnění emisí z lokálních topenišť. Spolu s výše uvedenými příležitostmi na území ORP Cheb je nutné vést veřejný dialog s občany řešeného území na daná témata, rušení septiků a jímek na odpadní vody, změna topných médií. Jednotlivé ohlašovatele do integrovaného registru znečišťovatelů (IRZ) včetně sousedního území (např. elektrárna Tisová) za rok 2007 viz Příloha č.6. Konkrétní extrémy a výjimky Za "extrém" považujeme krajnost, jedná se o společné označení pro maximum a minimum (pozitivní / negativní). Za "výjimku" považujeme věc, událost, situaci nebo skutečnost, která je mimo zaběhnutá pravidla nebo není obsažena v obecném konstatování. Pokud je něco "zcela výjimečné", hodnotíme to jako "extrém". Stejně přistupujeme k hodnocení, pokud popisovaná výjimečnost má nadmístní význam. Extrémy v oblasti hygieny životního prostředí nejsou známy. Za klimatické výjimky je možné považovat výchylky z dlouhodobých průměrů. Za výjimky z hlediska nedodržování kvality ovzduší je možné považovat liniové zdroje znečišťování - hlavní dopravní tahy, a sídla s převahou domácích topenišť na tuhá paliva. Běžným kompenzačním opatřením v působnosti obcí je výsadba zeleně, údržba místních komunikací a motivace občanů k využití plynofikace. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP Cheb 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Výjimka z hlediska překračování hygienických limitů pro hluk je v Horních Lomanech - jedná se o rozhodnutí KHS ze dne 25.5.2006 č.j. KV/2168/2006/MV/Sir;Br, v němž došlo k povolení časově omezeného provozování komunikací I. tříd v karlovarském kraji, a to v úseku 0,4 až 0,6 km do 31.12.2011. Další výjimka udělená stejným povolením je pro lokalitu Leinbruk - silnice č.I/21 v úseku 42,8 až 43,2 km. Výjimka v této lokalitě má trvání 31.12.2012. Silnice zahrnutá do výpočtu hlukových hladin je silnice R6, I/21 (viz portal.gov.cz). Jako výjimečné z hlediska radonového indexu je možné považovat zvýšené hodnoty radonu v jednom z vrtů sloužících k zásobování pitnou vodou obec Libá, což odpovídá geologickému podloží smrčinská žula. Obdobné hodnoty lze očekávat i v místech žandovského žulového masivu. Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

14/33


B)

Dílčí SWOT analýza 3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY * přes 80% obcí má vyhovující kanalizaci

SLABÉ STRÁNKY * méně než 50% obcí je plynofikována

* převážně malá akustická zátěž z průmyslových * většinou mírná překročení ročních limitů závodů nebo jiných aktivit *) benzo(a)pyrenu * na většině území ORP Cheb nízká až přechodná kategorie indexu radonové aktivity geologického podloží; byl zahájen státní program vyhledávání budov s vyšším výskytem Rn s cílem vyhledat co největší počet budov se zvýšeným obsahem radonu * významný pokles dálkových imisí PŘÍLEŽITOSTI * dostavba oddílné kanalizace, zrušení septiků a svedení odpadních vod na ČOV * optimalizace média pro lokální topeniště

* odpadní vody v septicích, odkud jsou vypouštěny do místních vodotečí a rybníků nebo řešeno bezodtokými jímkami

* ojedinělý výskyt lokálních SEZ, vesměs nízkého stupně ohrožení OHROŽENÍ * občané se musí připravit na finančně náročnější likvidaci odpadních vod z bezodtokých jímek a septiků (po r.2015) * SEZ - zjištění úniků znečišťujících látek * časové zdržení plánů dostavby kanalizace

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) není řešeno odkanalizování splaškových vod z rekreačních oblastí 2) výstavba obchvatů měst a obcí pro snížení imisí a hlukové zátěže území

3.4. Ochrana přírody a krajiny A)


Stav a vývoj Biogeografická specifikace: Zájmové území spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského 1.26, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V Chebsko-Sokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4.vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku na nichž se objevují i dubohabřiny (CULEK A KOL.1996). Konkrétní extrémy a výjimky Kritická místa pro tah obojživelníků: Skalná - 10 přejetých jedinců na křižovatce směrů ze Starého Rybníka a z Vonšova; Luby - 10 přejetých jedinců v k.ú. Božetín. Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

15/33


Rybí přechod není v zájmovém území žádný (nejbližší Kynšperk). Do JV části území zasahuje ochranná zóna CHKO Slavkovský les. Není evidována žádná ptačí oblast (lokality NATURA) a jsou evidovány tyto Evropsky významné lokality - lokalita Soos, U sedmi rybníků (k.ú. Vojtanov), Mechové údolí (k.ú. Brtná u Dolního Žandova), Ramena Ohře. Za výjimky považujeme místa krajinného rázu, která jsou něčím specifická - např. Cheb a jeho význam pro celé Chebsko, jenž se odráží v místní kulturní krajině, Františkovy Lázně, Libá, rekreační oblasti Skalka a Jesenice, údolí Ohře, Skalenská oblast. Za výjimky dále považuje dominanty - např. nebanické silo, větrné elektrárny ve svahu nad Novým Kostelem, vysílač Zelená hora a rozhledny. Sídla Chebska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města Chebu nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B)

Dílčí SWOT analýza 4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY * ekologicky stabilní území

SLABÉ STRÁNKY * nedostatečné finanční zdroje

* rekultivace lomů

* neudržováná zeleň místy dusí krajinu

* maloplošná chráněná fungující prvky ÚSES

území;

CHOPAV * vyšší polatky za odnětí půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně) i pro budování turistických stezek * zachování některých biologicky cenných lokalit * drenážní systém * narušení cenných biotopů v minulosti, což vede k vysoké ochraně stávajících biotopů, a tím omezování některých aktivit nebo záměrů PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * ekologickou údržbou krajiny a * zvýšení turistického ruchu na neúnosnou míru agroenvironmentálními opatřeními může dojít ke zvýšení pestrosti a počtu cenných biotopů a následně ke snížení ochrany - tj. uvolní se prostor pro některé podnikatelské aktivity v současné době omezené * zvýšení retenční schopnosti území * těžbou dojde k ovlivnění vodního režimu (řešeno prevencí) * zvýšení ochrany biologicky cenných území legislativními opatřeními * dotační tituly


verze 2.2010

16/33


IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nedořešené priority těžby hnědého uhlí a ochrany přírody, v případě budoucí těžby je třeba již nyní budovat ochranné pásy zeleně apod. 2) nadměrný rozvoj cestovního ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny, 3) nefunkční část územního systému ekologické stability

3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A)


Stav a vývoj ZPF a PUPFL Krajinný ráz území ORP Cheb je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v Chebské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu Chebské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13–17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Konkrétní extrémy a výjimky ZPF a PUPFL Extrémy nejsou známy. Výjimkou jsou vyrovnané podíly ZPF a PUPFL - Dolní Žandov, Luby, Pomezí nad Ohří, Plesná. Vyrovnanému poměru se blíží Libá a Skalná. Další výjimkou je téměř absence lesa v Nebanicích (pouze 6 ha) a velmi nízký podíl ZPF ve Velkém Luhu (49 ha).

B)

Dílčí SWOT analýza 5.A ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

SILNÉ STRÁNKY * přes 57% území jsou plochy ZPF

SLABÉ STRÁNKY * zpoplatnění za odnětí zemědělské půdy ze ZPF (CHOPAV, OP PLZ Fr. Lázně)

* přibližně 33% ploch ZPF jsou TTP *

* uměle sloučené plochy orné půdy do nepřirozeně velkých celků

* racionální řěšení pozemkových úprav

pozemků

pomocí * velkoplošné drenážní systémy, regulace na většině vodních toků PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * obnova remízků, fragmentace orné půdy * eroze a odvodnění pozemků * dotační tituly, pastevectví, agroturistika, chov koní IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nutná přebonitace půdy ZPF


verze 2.2010

17/33


5.B POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * nadprůměrná lesnatost v porovnání s průměrem * vyšší náklady na provoz lesů zvláštního určení ČR; průměrná ve srovnání s Karlovarským krajem * ochranná a mimoprodukční funkce lesa * vysoký podíl jehličnatých monokultur; málo převyšuje hospodářskou funkci smíšených a listnatých lesů * lesy zvláštního určení v CHOPAV PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * zalesňování vhodných oblastí, u nichž se * přírodní katastrofy (vichřice, kůrovec,…) nepředpokládá, že by v budoucnu byly využity k výrobním aj. aktivitám * ekologické hospodaření v lesích, výsadba původních dřevin IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) omezit monokultury , vysazovat smíšený les

3.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura A)


Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). V rámci analýzy byly dále využity především materiály a data informačních systémů Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Politika územního rozvoje České republiky: • Rozvojové oblasti a rozvojové osy: Rozvojová osa OS7 – Ústí nad Labem – Karlovy Vary - Cheb – hranice ČR/Německo, navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. • Koridory a plochy dopravní infrastruktury: Železniční doprava – Koridor konvenční železniční dopravy C-E40a – Praha - Plzeň – Cheb – hranice ČR/Německo, řešící zlepšení železniční dopravní infrastruktury. Silniční doprava – rychlostní komunikace R/6 – Praha – Karlovy Vary – Cheb – SRN, zkvalitnění silničního spojení a vazba na německou silniční síť. Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje: • Veřejně prospěšné stavby: Silniční doprava: D.07 – přeložka silnice I/21 v prostoru Jesenice D.08 - přeložka silnice I/21 v úseku R6 – Františkovy Lázně D.09 - přeložka silnice I/21 Františkovy Lázně D.14 – přeložka silnice II/214 – jihovýchodní obchvat Cheb D.15 – přeložka silnice II/213 v obci Křižovatka D.16 – přeložka navrhované trasy silnice II/216 a II/213 v prostoru obce Plesná D.77 – dostavba úseku rychlostní silnice R6 na čtyřpruhové uspořádání SZ od města Cheb. Železniční doprava: D.100 – trať č. 170 – propojení železničních tratí Plzeň – Cheb a Cheb – Schirnding. Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

18/33


Významná část území ORP Cheb je velmi dobře dopravně dostupná zejména díky budované rychlostní komunikaci R/6 Karlovy Vary – Cheb – Hranice NSR a železničnímu koridoru Plzeň – Cheb – hranice NSR. Zmíněná osa má celostátní význam a spolu s přilehlým územím tvoří jednu z nejdůležitějších rozvojových os Česka. Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující, zvláště pak v úsecích s výraznou zátěží nákladní dopravy. Na území je evidováno sportovní vnitrostátní letiště (bývalé vojenské letiště). Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, především na elektrárny Tisová, Vřesová a rozvodnu ve Vítkově s transformací 220 kV/100 kV. Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná Chebská pánev je jedinečná svým potenciálem velkého počtu vývěrů pramenů, podzemních i povrchových zdrojů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou směrem Kynžvart - Mariánské Lázně a také Luby. Kanalizace a čištění odpadních vod, a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území. Zásobování zemním plynem a elektronické komunikace jsou součástí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatelů.

B)

Dílčí SWOT analýza 6.A VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

SILNÉ STRÁNKY * výhodná příhraniční poloha

SLABÉ STRÁNKY *chybějící napojení na republikovou a evropskou dálniční síť

* síť cyklostezek

vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou

vysoká intenzita dopravy na hlavních tazích silniční sítě, přetížení některých úseků nákladní dopravou PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * další postupný rozvoj integrovaného * pokračující přesun dopravní zátěže železniční dopravního systému na silniční infrastrukturu *budování cyklostezek, oddělení motorové a * zvyšující se nemotorové dopravy infrastruktury

tlak

na

kapacitu

silniční

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nedostatek odstavných a parkovacích ploch, 2) špatná kvalita povrchů komunikací, 3) vysoké zatížení obcí a měst tranzitní dopravou, 4) chybějící napojení na republikovou a evropskou dálniční síť

6.B VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY * vyhovující napojení na elektrickou energii

SLABÉ STRÁNKY * malé využívání alternativních a obnovitelných zdrojů

* přes 80 % obcí má vyhovující kanalizaci

* nevyhovující stav technické infrastruktury v některých venkovských částech území

* dostatečná vydatnost vodních zdrojů PŘÍLEŽITOSTI * úspory energie vytápění objektů a ohřev TUV


* nedostatečná programů

verze 2.2010

OHROŽENÍ koncepčnost

energetických

19/33


* využívání obnovitelných zdrojů energie a * jednostranná orientace na výrobu (opomíjení přírodních zdrojů regulace a úspor) * rozšíření vodovodů, kanalizační sítě a ČOV

* nedostatek finančních prostředků v obcích na rozvoj technické infrastruktury

* modernizace technologie čištění odpadních vod stávajících ČOV IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) nevyhovující stav technické infrastruktury v okrajových a venkovských částech území

3.7. Sociodemografické podmínky A)


Řešené území tvoří Chebská kotlina, státní hranice z Bavorskem od hranice k. ú. Vysoká u Staré Vody, po hranici k. ú. Polná u Hazlova, dále hranice k. ú. Hazlova a Otova u Hazlova, státní hranice se Saskem po hranici k. ú. Vernéřov u Kraslic, údolí Libockého potoka s hranicemi katastrů obce Kraslice, Krajková, Habartov, Kacéřov, Kynšperk na Ohří , svahy Slavkovského lesa s hranicemi k. ú. Březová, Lazy, Lázně Kynžvart a Stará Voda. Je to v podstatě střední část okresu Cheb bez Ašska s Hazlovem a Mariánsko-Lázeňska s Lázněmi Kynžvart a Lazy. Skoro bezlesou úrodnou zemědělskou krajinou obklopenou zalesněným pohraničím a Slavkovského lesa protéká řeka Ohře a říčka Odrava s vodními nádržemi přehrad Jesenice a Skalka. Území dominuje vyhaslá sopka Komorní hůrka. Území bylo a je frekventovaným dopravním uzlem železniční i silniční dopravy i dálkových rozvodů elektřiny i plynu. Krajina je poznamenána násilným vysídlením hraničního pásma podél státní hranice, které způsobilo značné vylidnění, ale i zachování původních přírodních hodnot krajiny, do které byl dlouhodobě zakázaný vstup obyvatel. Historické město Cheb dominuje okolnímu osídlení, kterému je přirozeným centrem nejen na české straně hranice. Po druhé světové válce se zmenšil počet obyvatel na cca polovinu ( z 80 223 v roce 1931 na 37 788 v roce 1951). Od té doby ve všech sídlech mimo Cheb, Františkovy Lázně a Nebanice počet obyvatel stále klesal. Pouze vlastní Nebanice a Střížov jsou jediná sídla, která měly v roce 2001 nejvíce obyvatel ve své historii.

B)

Dílčí SWOT analýza 7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

SILNÉ STRÁNKY * příznivá věková struktura obyvatelstva

SLABÉ STRÁNKY * výrazné rozdíly mezi městskými středisky a venkovem

* výhodná geopolitická poloha, vazba na * nízká vzdělanost a kvalifikační úroveň Bavorsko obyvatelstva PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * rozvoj vyššího školství v technických oborech, * není uplatnění pro zaměstnance s vyšším rozšířit nabídku vzdělání stupněm vzdělání * vytvářet podmínky pro pracovní místa pro * zvyšující se podíl postproduktivní složky kvalifikované odborníky populace v dlouhodobém výhledu Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

20/33


IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) málo pracovních příležitostí pro vysokoškolsky a odborně vzdělané lidi, 2) odliv mladých z regionu do Prahy a větších center mimo kraj

3.8. Bydlení •


Po druhé světové válce ustala na dlouhou dobu veškerá bytová výstavba v celém řešeném území. Asanace území historického jádra Chebu po roce 1956 byla jedna z prvních akcí nové bytové výstavby Chebu. Koncem padesátých let 20 století postavilo se v Chebu první sídliště v Sadové ulici a zahájena výstavba sídliště Spáleniště. Začátkem šedesátých let byly realizovány bytové domy pro státní statek v Milhostově, náhradou za zatopenou Jesenici a Dřenice byla postaveny bytové domy v Okrouhlé a rodinné domy v Lipové. Od té doby se realizovaly ve všech městech panelová sídliště ve velkém rozsahu až do roku 1992 (Zlatý vrch v Chebu). Výstavba rodinných domů se zprvu realizovala jako pohotovostní byty při výstavbě farem Státních statků. V Novém Kostele zůstala výstavba řadových RD torzem a po roce 1990 již nebyla dostavěná . Na rozdíl od Křižovatky, kde byly jednotlivé domy odprodány soukromníkům a dostavěny. Vlastní výstavby soukromých rodinných domů byla zahájena až koncem šedesátých let. Do roku 1990 nikdy však nedosáhla rozsahu výstavby ve vnitrozemí. Tím i demolicí mnoha sídel nebo jejich větších částí, došlo v celém Chebsku k značně nerovnoměrnému rozložení vzájemného poměru bytů v rodinných domech k bytům v bytových domech. V Chebu je tento poměr skoro čtvrtinový oproti celorepublikovému průměru, v okrese Che je na úrovni dvou třetin protože ani i na venkově převažovala výstavba bytů v bytových domech. Jak je patrné z tabulky postoupně se poměr vyrovnává. Přesto, hlavně v Chebu by se i nadále měla preferovat výstavba bytů v rodinných domcích a novou výstavbu bytových domů potlačit. Jako sociální byty a byty pro nutné profese je možno upravovat bytový fond ve stávajících sídlištích. S ohledem na značné úbytky obyvatel v řešeném území a velkorysosti požadavků na novou výstavbu je ve vlastním území obcí i v územních plánech (starších i zcela nových) dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu. Lze odhadnout, že v souhrnu jev řešeném území k dispozici nových ploch pro byty s cca 20 až 45 tis. obyvateli (záleží na formě bytové výstavby).

•

Dílčí SWOT analýza 8. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY * vylidňování center sídel, novou výstavbou na * dostatek ploch pro bytovou výstavbu ve všech okrajích sídlech * kvalitní životní prostředí ve většině sídel a v * nerespektování struktury sídel při zástavbě jejich bezprostředním okolí nových ploch * vybudovaná páteřní technická infrastruktury * nevhodné typy domů do daného prostředí území * předimenzování ploch pro bydlení zvyšuje nároky na dopravní i technickou infrastrukturu * hustá síť komunikací - silnice i železnice. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * přílišný zábor ZPF výstavbou a soustředěnou * rekonstrukce a úpravy stávajících objektů pro zástavbou bydlení * zvýšené nároky na obč. vybavenost s malou * dostatek ploch po zdemolovaných objektech a v kapacitou to znamená s neekonomickým prolukách provozem


verze 2.2010

21/33


* postupná přestavba rekreačních objektů pro * poškozování přírodního prostředí rekreačních bydlení oblastí nadměrnou dopravní zátěží spojenou s trvalým bydlením IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) ve stávajících a rozpracovaných územních plánech značný přebytek ploch pro bydlení neodopvídá demografickému vývoji

3.9. Rekreace A)


V daném území lze evidovat rozličné druhy rekreace. Většina malých venkovských sídel je převážně využívaná pro rekreaci (chalupy a chaty se zahradami). Ve všech městech je značně rozšířená rekreace spojená se zahradničením nebo chovatelstvím. Na březích přehradních nádrží vznikly chatové osady, autokempy a koupaliště. Jako centrální rekreační oblast pro Chebsko a Sokolovsko byla koncipována rekreační oblast Jesenice u přehradní nádrže postavené v roce 1961. Vznikly velké kolonie chat (Dřenice, Stebnice, Mechová Všeboř) a zahrad (Podhrad), byly postaveny autokempy, tábořiště a koupaliště (Dřenice, Václav, Karel, Ronak, Jesenice, Stebnice,…). Nedostatkem je špatná dopravní dostupnost a nevyhovuje jak dopravní tak technická infrastruktura. Chybí splašková kanalizace, parkoviště a veřejná sportoviště. Bohužel nadregionální charakter již není u této rekreační oblasti ve vyšších územních plánech preferován. Lokálnější charakter má rekreační oblast přehradní nádrže Skalka. Pro rekreaci byly postupně přestavěny sídla Bříza, Cetnov, Skalka, Podhoří, Tůně a částečně i Pomezí nad Ohří. Mimo chatové osady soukromníků, byl zřízen autokemp v Poohří, Vojenský rekreační areál (nyní zcela zdevastován) na Skalce a v Cetnově rekreační areál čs. Pošty. Také tyto osady nemají vyřešenu likvidaci splašků, zavedením vodovodů se jeví jako nutnost postavit i společnou splaškovou kanalizaci. Nedaleko hráze v Chebu bylo postaveno koupaliště s koupacím vorem a vodácká loděnice. Velkým problémem je však výskyt sinic, které převážnou část léta a podzimu znemožňují využívat vodu nádrže na koupání. Do doby vyřešení tohoto problému není vhodné do rozvoje oblasti investovat. Pro divoké koupání využívá se bývalá kaolinová jáma mezi Starostí a Dvorekem, obdobné jámy ve Velkém Luhu, Černý rybník u Manského dvora a několik rybníků u Plesné, Skalné, Lubů a v okolí Františkových Lázní. Celkově je mimo přehrad v řešeném území málo příležitostí k letní rekreaci a koupání. V řešeném území nejsou žádná zimní střediska rekreace. Obyvatelé využívají lyžařské svahy v Hundsbachu (Bavorsko), Mariánských Lázních a v Aši. Tam jsou i upravované běžecké lyžařské tratě. V současné době se buduje mnoho cyklostezek a stezek pro inlay bruslení (Cheb Slapany, Bavorsko, a další.

B)

Dílčí SWOT analýza 9. REKREACE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY * dvě velké vodní plochy přehrad Jesenice a * nekvalitní voda v přehradních nádržích (sinice) Skalka a atraktivní přírodní prostředí na jejich značně omezuje koupání a letní provoz rekr. březích zařízení


verze 2.2010

22/33


* kvalitní přírodní prostředí podél státních hranic * omezená možnost ubytování a bývalých hranic okresu Cheb (Slavkovský les, ..) * Lázeňské město Františkovy Lázně a blízkost * omezené podmínky pro plavání, nedostatek dalších lázeňských měst krytých bazénů, koupaliště * nemovité kulturní památky, památkové * nedostatečný počet sportovišť (chybí stadion rezervace a zóny a jiné turistické aktivity pro lehkou atletiku, málo hřišť pro míčové hry, apod) * minimální zátěž z výroby a zemědělství většiny vesnic, mnoho jezdeckých oddílů a chovných stájí. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * vzájemné propojení pěších stezek a * bez vyčištění vody v přehradách nelze vhodnou cyklostezek, plochy pro inline bruslení rekreaci rozvíjet, nedostatečná technická infrastruktura rekreačních oblastí Skalka a Jesenice - ohrožuje kvalitu vody * rozšířit kapacity ubytování a stravování u * ohrožení přírodního a životního prostředí přehradních nádržích a doplnit je sportovně rekreačních oblastí předimenzováním zástavby rekreačním aktivním vybavením * vybudovat síť sportovišť a zařízení pro * pokles turistického zájmu v důsledku krátkodobou rekreaci nedostačující infrastruktury a služeb * využít plochy po těžbě štěrkopísků pro rekreaci * malá propagace území IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) chybí technická a dopravní infrastruktura i občanské vybavení v rekr. oblastech, hlavně Skalka a Jesenice 2) sinice ve vodní nádrži omezují potenciál rekreačního území okolo nádrže Skalka i pro obyvatele Chebu, 3) chybí kryté koupaliště a plovárna v Chebu. 4) nedostatek a špatný stav sportovišť v celém území nejhorší stav v Chebu.

3.10. Hospodářské podmínky A)


Původně bylo území využíváno ponejvíce pro zemědělství. Od 19 století pro lázeňství a v okrajových územích oblasti vzniklo mnoho průmyslových objektů a zařízení (Hrozňatov, Šlapany, Háje, Libá, Skalná, Plesná, Luby, Libocký důl (Opatov). Cheb byl od středověku významným obchodním městem a dopravním uzlem. Tato pozice se posílila i po vybudování železniční sítě a dobudování silnic. V 19 století se i v Chebu rozvinulo mnoho průmyslových podniků. Výrazně do území zasáhla těžba kaolinu a hlín (Skalná, Vonšov, Nová Ves, Kateřina, Hájek, Velký Luh) a dalších nerostů (čedič – St. Hrozňatov), štěrkopísek a písek (Okrouhlá, Dřenice, Milhostov, Vrbová), žula (Libá a Lipná). Zanikly již lomy, cihelny a pískovny v Těšově, Lužné, Starosti, Pomezné, Žírovicích, Šlapanech a N. Hrozňatově i těžba uhelných jílů v Kopanině, Třebeni a velmi stará divoká těžba Pomezí, Maškov,.. po níž zůstala poddolovaná území. Po roce 1990 výrazně posiluje zaměstnanost v terciální sféře (služby, pohostinství, státní správa, obchod, atd.) i přesto, že byly z území vymístěny vojenské posádky armády i ochrany hranic a omezila se přeprava na železnici Českými drahami a tím ubylo značné množství pracovních míst. Ve stejné době byly v Chebu zrušeny f. Eska, Jatka, PČP, redukoval se počet zaměstnanců ve f. KOVO a dalších. Obdobná situace je i v ostatních městech s dříve velmi rozvinutou průmyslovou Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

23/33


výrobou. Jen některé z továrních budov jsou využívány novými provozovnami a s pracovními místy. Nově však vznikl Průmyslový park Cheb-Hradiště, rozšířila se průmyslová výroba v Novém Kostele a jsou připraveny plochy pro umístění další objektů potenciálních zařízení (Hradiště, Obilná, TrpešJesenice, Cheb, Střížov a další).

B)

Dílčí SWOT analýza 10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

SILNÉ STRÁNKY * tradice průmyslové výroby a obchodu, rozvoj průmyslového parku Cheb. * atraktivita prostředí se zvýšenou turistickou návštěvností

SLABÉ STRÁNKY * nutnost výstavby v okrajové části města na plochách ZPF a ložisek nerostných surovin * stárnutí obyvatelstva a málo pracovních příležitostí pro mladé po ukončení vysokoškolských studií * lázeňské kapacity * omezování tradiční výroby (houslařství, textilní a keramický průmysl) PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ * Rozšíření terciární sféry - služby pro turistiku a * poškození životního a přírodního prostředí rekreaci, nabídky pravidelných atraktivních akcí rekreační oblasti Jesenice - nevhodnou zástavbou zvyšujících návštěvnost oblasti v okolí přehradní hráze * podpora středního a malého podnikání v oblasti * zhoršení životního prostředí v případě výstavby služeb zařízení se zvýšenou hlučností, prašností a plošnou náročností * Úprava území MPR a jeho zatraktivnění pro turistiku IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 1) do výhledu omezené plochy pro rozvoj průmyslu (ze ZUR vypuštěn průmyslový park Dolní Dvory), 2) pokračující útlum zemědělské výroby

4. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Hodnocení je provedeno formou SWOT analýzy, v tomto případě představuje definování faktorů a jevů, které: a) přispívají k rovnováze mezi pilíři – SILNÉ STRÁNKY, b) mohou přispět k rovnováze – PŘÍLEŽITOSTI, c) vytvářejí rovnováhu mezi pilíři – SLABÉ STRÁNKY, d) mají potenciál k nerovnováze – HROZBY. Z pohledu vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelnosti je nutné v ORP Cheb zdůraznit, že jde o poměrně různorodé území: a) s koncentrací výroby kolem silnice I/6 a II/606 (Cheb, Odrava, Pomezí nad Ohří) b) zemědělskou oblastí (Luby, Nový Kostel, Velký Luh, Skalná, Milhostov, Třebeň, Nebanice, Odrava, Tuřany, Milíkov, Dolní Žandov), c) oblastí krajinných hodnot (Křižovatka, Skalná, Třebeň, Poustka, Františkovy Lázně, Libá) d) oblastí lázeňství (Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka) e) oblastí rekreace a cestovního ruchu (Cheb, Lipová, Okrouhlá, Pomezí nad Ohří, Františkovy Lázně, Třebeň, Poustka, Libá) Do budoucna bude prioritou hledání nových směrů v rozvoji podnikání a vytváření nových pracovních příležitostí pro stabilizaci obyvatelstva. Zároveň je nutné podporovat rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu. Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

24/33


4.1. Souhrnné SWOT analýzy pro jednotlivé pilíře URÚ

(pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí SILNÉ STRÁNKY - S -

-

-

SLABÉ STRÁNKY – W

významné přírodní zdroje – ložiska nerostných surovin, kvalitní vodní zdroje, lesy nadprůměrná lestnatost v porovnání s průměrem ČR a KK chráněná území a přírodní parky jako potenciál pro cestovní ruch ekologicky stabilní území dostatečná vydatnost vodních zdrojů, vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody a minerálních vod dostatek vody a akumulačního objemu (vodní nádrže Jesenice, Skalka) vysoké zastoupení prvků územní ekologické stability

-

bilancované ložisko hnědého uhlí záplavová území omezení rozvoje vyplývající z ochrany krajiny zátěž životního prostředí tranzitem na I/6 (R/6), I/21 a I/24 existence objektů vypouštění odpadní vody do vodotečí mimo kanalizační systém výskyt starých ekologických zátěží expanze individuální bytové výstavby do volné krajiny

PŘÍLEŽITOSTI - O -

-

HROZBY - T

využití přírodního potenciálu a relativně kvalitního prostředí podél hranice (zelený pás) revitalizace vodních toků šetrné využití přírodních zdrojů pro hospodářský rozvoj rozvoj cestovního ruchu vhodné využívání krajiny pro odpočinek a rekreaci zvýšení retenční schopnosti území provozování zemědělské výroby šetrné ke krajině zlepšování čistoty vody napojením objektů na kanalizační systém likvidace starých ekologických zátěží využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady

-

rozvoj stavební činnosti na úkor zemědělské půdy a krajinného rázu omezení rozvoje obcí na území CHLÚ dopad otevření těžby hnědého uhlí na životní prostředí a rozvoj obcí urbanizace zástavby do volné krajiny přechod občanů od CZT k jinému způsobu vytápění narušení krajiny nevhodnými stavbami a činnostmi stagnace údržby krajiny nárůst počtu lokálních topenišť prudký nárůst cen energií působí negativně na kvalitu životního prostředí zvyšování produkce odpadů a kontaminace prostředí zastavování území v nivních plochách

tabulka č. 1


ÚÚP Cheb

verze 2.2010

25/33


(pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel SILNÉ STRÁNKY - S -

-


aktivní krajina umožňuje krátkodobou rekreaci bydlení v atraktivní krajině a kvalitním životním prostředí tradiční rekreační oblast Chebského a Sokolovského okresu /přehradní nádrže Jesenice a Skalka vysoký potenciál cestovního ruchu velké množství nemovitých kulturních památek městské a vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny relativně dobrá dostupnost malých obcí autobusovou a železniční dopravou potenciál objektů pro přechod z druhého bydlení na trvalé bydlení

-

-

omezení rozvoje obcí vyplívající z ochrany ložiska hnědého uhlí zátěž životního prostředí vlivem tranzitní polohy ORP (hraniční přechody Pomezí nad Ohří, Vojtanov) zábory volné krajiny pro výstavbu pokles obyvatelstva v hraničních a komunikačně koncových plochách území absence lékařské péče v menších obcích nedostatečná obslužnost sociálními službami v malých obcích regionu nedostatečná občanská vybavenost mimo větší města nízká vzdělanost obyvatelstva přetrvávající segregace určitých sociálních skupin


-

-

HROZBY - T

nárůst populace související se zvýšeným zájmem o bydlení v kvalitním životním prostředí a venkovském prostoru využití přírodního potenciálu území (zelená hranice) zvýšení atraktivity a propagace území v souvislosti s přírodními hodnotami a cestovním ruchem zlepšit povědomost obyvatel v oblasti ekologického způsobu vytápění a recyklace odpadů

-

-

nevhodný charakter nových objektů pro bydlení ve vztahu k okolnímu prostředí a tradičnímu charakteru krajiny úpadek tradičního průmyslu (textilní, výroba hudebních nástrojů) nedostatek kvalifikovaných pracovních sil odliv mládeže do větších měst a následné vysídlování vesnic úpadek občanské a sociální infrastruktury malá schopnost čerpat finance ze Strukturálních fondů EU

tabulka č. 2

ÚÚP Cheb

(pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj SILNÉ STRÁNKY - S -


dobré dopravní spojení s krajským centrem dopravní propojení měst regionu veřejnou dopravou nárůst populace – kladné migrační saldo druhé bydlení a rekreační využití území – potenciál pro ekonomická rozvoj dobrá občanská vybavenost centra ORP pracovní příležitosti vázané na průmyslovou zónu v Chebu existence léčivých zdrojů minerálních vod


-

špatná dostupnost základních sociálních služeb v periferních polohách ORP malý počet trvale bydlících obyvatel v ředě obcí dostupnost trhu práce závislá na kvalitě dopravního spojení nepříznivá situace ve vybavenosti menších obcí sociální a technickou infrastrukturou nedostatek kvalifikovaných pracovních sil prezentace mikroregionů a měst navenek nevyhovující maloobchodní síť v menších

verze 2.2010

26/33


-

lázeňství dostatečné množství vodních zdrojů postupné zlepšování vzhledu obcí

-

městech útlum zemědělské výroby, špatný technický stav provozovaných podnikatelských objektů


-

-

HROZBY - T

dokončení rychlostní komunikace R/6 v úseku Sokolova realizace obchvatů Chebu a Františkových Lázní existence průmyslových a zemědělských objektů, výhodných pro rozvoj malého a středního podnikání volné překračování hranic v rámci schengenského prostoru vybudování dopravního terminálu v Chebu mobilita umožňující bydlení ve venkovské krajině rozvoj komunikačních technologií a možnosti práce doma zlepšení občanské vybavenosti pro stabilizaci obyvatel využití fondů EU pro dobudování kanalizační a vodovodní sítě napojení zastavitelných ploch na inženýrské sítě využívání alternativních zdrojů energie využívání fondů EU pro plynofikaci obcí, realizaci systému nakládání s odpady intenzivní rozvoj na přestavbových plochách na úkor extenzivní expanze do krajiny nabídka národních a evropských programů pro rozvoj venkovských obcí a venkovských území

-

nedostatečné kapacity sociálních služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva odliv vzdělaných mladých lidí do měst za širším spektrem příležitostí úzká specializace ekonomické činnosti – hrozba ztráty pracovních příležitostí hospodářský pokles zadlužení obcí a nedostatečnost jejich rozpočtů nedostatek finančních zdrojů na opravy a údržbu silniční sítě a na realizaci dopravních staveb pokles nebo zastavení dotací z fondů EU a státního rozpočtu zvyšování podílu obyvatel důchodového věku odliv návštěvníků vlivem málo kvalitních služeb

tabulka č. 3

ÚÚP Cheb

4.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ

Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009


verze 2.2010

27/33


1) Horninové prostředí a geologie, 2) Vodní režim, 3) Hygiena životního prostředí, 4) Ochrana přírody a krajiny, 5) ZPF a PUFL, 6) Veřejná dopravní a technická infrastruktura, 7) Sociodemografické podmínky, 8) Bydlení, 9) Rekreace, 10) Hospodářské podmínky Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území Z - enviromentální pilíř

H - ekonomický pilíř

S - sociální pilíř

Obec 1

2

3

4

5

8

9

10

8

9

Obec Dolní Žandov

+

+

+

+

+

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

+

+

+

Město Františkovy Lázně

-

+

+

-

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

Město Cheb

-

+

-

+

-

-

-

-

+

+

-

-

-

-

+

+

+

+

Obec Křižovatka

-

+

+

+

+

+

+

-

+

-

-

-

+

-

-

+

-

-

Obec Libá

-

+

-

-

+

-

-

-

+

+

-

-

-

-

-

+

+

-

Obec Lipová

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

+

Město Luby

+

+

+

+

+

+

-

-

-

+

-

-

-

+

-

+

+

+

Obec Milhostov

-

+

+

+

+

+

+

-

-

+

-

-

-

-

-

-

+

-

Obec Milíkov

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

+

-

+

+

-

Obec Nebanice

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

+

Obec Nový Kostel

-

+

+

+

+

+

-

+

-

+

+

+

-

-

-

+

+

-

Obec Odrava

-

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

+

-

-

+

+

Obec Okrouhlá

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

-

+

-

+

+

+

Město Plesná

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

-

+

+

-

-

+

-

-

Obec Pomezí nad Ohří

+

+

+

-

+

+

+

-

-

-

-

-

+

-

-

-

+

-

Obec Poustka

+

+

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

-

-

-

+

+

-

Obec Skalná

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

+

-

+

-

+

Obec Třebeň

-

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

-

+

-

+

Obec Tuřany

-

+

+

+

+

+

-

-

-

+

+

-

+

-

-

-

+

-

Obec Velký Luh

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

+

+

-

+

+

+

Obec Vojtanov

+

+

+

+

+

+

+

+

+

+

-

+

-

+

-

+

-

-


6A 6B

verze 2.2010

6A 6B 10

28/33


Souhrn vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí

Obec

vyváženost vztahu územních podmínek pro RURU

územní podmínky

kategorie zařazení obce Z

H

S

dobrý

špatný

H

Obec Dolní Žandov

2b

+

-

+

Z,S

Město Františkovy Lázně

1

+

+

+

Z,H,S

Město Cheb

3c

-

-

+

S

Z,H

Obec Křižovatka

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Libá

4

-

-

-

Obec Lipová

1

+

+

+

Z,H,S

Město Luby

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Milhostov

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Milíkov

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Nebanice

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Nový Kostel

2a

+

+

-

Z,H

Obec Odrava

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Okrouhlá

2b

+

-

+

Z,S

H

Město Plesná

2a

+

+

-

Z,H

S

Obec Pomezí nad Ohří

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Poustka

3a

+

-

-

Z

H,S

Obec Skalná

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Třebeň

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Tuřany

3a

+

-

-

Z

Obec Velký Luh

1

+

+

+

Z,H,S

Obec Vojtanov

2a

+

+

-

Z,H


verze 2.2010

vyjádření v kartogramu

Z,H,S

S

H,S

S

29/33


Kartogram - Vztah území obcí v ORP Cheb podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území.


verze 2.2010

30/33


4.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Životní prostředí (environmentální pilíř) Celé území definují dva charaktery, které přibližně odpovídají dvěma oblastem krajinného rázu: členité zalesněné Smrčiny a Český les a mírně zvlněná Chebská pánev s množstvím rybníků a malých vodotečí. Významným článkem je ostrý zářez údolí řeky Ohře. Kvalitu přírodního prostředí podtrhují vyhlášené přírodní rezervace, přírodní parky i připravovaný Česko-bavorský geopark UNESCO. Přírodní podoba některých území, zvláště příhraniční části, která se na čtyřicet let ocitla za železnou oponou, je ale výsledkem dlouhodobého zanedbávání péče o krajinu. Tomu odpovídá i velká míra neprůchodnosti krajiny, která je v největší míře způsobena zcelováním pozemků do nepřirozeně velkých celků a zrušením obrovského množství polních i místních cest. Politování hodný zánik cestní sítě byl bohužel v mnoha případech potvrzen nešťastně prováděnou privatizací. S předpokládaným růstem turistické atraktivity (další cyklo a pěší trasy apod.) a s případným obnovením aktivit v zaniklých obcích by se mohla zvýšit i péče o krajinu – krajina se stane výrobním prostředkem. Nadějná je i přeshraniční spolupráce s obcemi v SRN, zvláště v péči o příhraniční pás krajiny. Soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) ORP Cheb leží na okraji republiky, které se výrazně dotklo poválečné vysídlení Němců a následné postupné zničení center obcí, ale především i násilné odtržení od zázemí pohraničních obcí a od přirozeného spojení s Německem. V té době zmizelo 23 sídel a ze 17 zbyla jen torza. Minimum pracovních příležitostí v menších obcích nutí většinu obyvatel vyjíždět denně za prací do okolních měst a obcí se stávají noclehárny. Proto je velice důležité rozvoj místní infrastruktury (školy, školky, veřejné knihovny, sportovní hřiště,…). Hlavní nevyužitou šancí ORP Cheb je poloha na hranici se SRN a zajímavé přírodní okolí; obojí láká nejen turisty, ale místní. Hospodářský rozvoj území (ekonomický pilíř) Obyvatelé jsou nucení za prací dojíždět do větších měst. Z menších obcí se tak postupně stává rezidenční oblast, noclehárna, satelit Chebu a Františkových Lázní. Nutná infrastruktura pro rozvoj průmyslu v rámci menších obcí existuje. Rozvoj brzdí spíše nedostatek volných ploch pro výrobu a přebytek brownfieldů (bývalé továrny textilních podniků). Dalším velkým handicapem může být špatná vzdělanostní struktura obyvatel. Horší podmínky financování obcí na okrajích ORP jsou patrny ve špatném a stále se zhoršujícím stavebně technickém stavu komunikací nižších tříd, které jsou důležitými spojnicemi mezi obcemi a osadami. Služby v menších obcích jsou jen minimální. Obchodní síť ve větších městech jako je Cheb a Františkovy Lázně je dostačující, v menších obcích jsou pouze malé obchody s nejnutnějším zbožím. Proklamovaná orientace obcí Chebského regionu na turismus také postupuje velice pomalu, chybí infocentra, kvalitní ubytování i restaurační služby, vázne propagace. Je-li hlavní nevýhodou většiny území ORP Cheb poloha mino hlavní dopravní osy (netýká se Chebu), musí být změněna na hlavní výhodu těsného kontaktu se SRN a vybudováním motoristických i nemotoristických cest spojujících příhraničí a vzájemné propojení s okolními obcemi. V zaměstnanosti jistě výrazně pomohou i makroekonomické změny jako je zrušení restrikcí ve volném pohybu pracovních sil.


verze 2.2010

31/33


5. Určení problémů k řešení v ÚPD Územní podmínky pro hospodářský rozvoj v rámci ORP Cheb: • podporovat využití starých průmyslových areálů a zchátralých budov ve vhodných lokalitách (brownfields) • těžit z výhodné polohy v blízkosti hraničního přechodu • využívat výhod napojení na železniční síť • zkvalitnit a rozšířit síť cyklistických stezek, budovat další cyklostezky s oddělením nemotorové a motorové dopravy • zlepšovat kvalitu místních komunikací, odstranit nevyhovující šířkové a směrové parametry některých úseků komunikací • dobudovat veřejný vodovod a splaškovou kanalizaci ve vybraných lokalitách • zajistit dostavbu oddílné kanalizace a zvyšování čistoty vypouštěných odpadních vod modernizací technologií čištění • rozvíjet vybavenost službami • využívat nabídky atraktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání • prohlubovat a využívat tradice navázané přeshraniční spolupráce • rozšířit nabídku ubytovacích kapacit v závislosti na míře poptávky • zvýšit podporu propagace tradičních výrobních odvětví • podporovat zefektivnění čerpání dotací ze zemědělských dotačních titulů • podporovat vznik infrastruktury pro malé a střední podnikání ve vytypovaných lokalitách • využít přírodní potenciál území pro rozšiřování nabídky atraktivit cestovního ruchu s ohledem na zachování přírodních a krajinářských hodnot v souladu s hospodářským rozvojem vymezit nové zastavitelné plochy pro výrobu a služby Územní podmínky pro příznivé životní prostředí v rámci ORP Cheb: • realizovat komplexní pozemkové úpravy a revitalizovat vodní režim v krajině odbouráním nevhodně řešených drenážních systémů/meliorací • podílet se na budování ochranného systému před přírodními rizikovými jevy (zvýšená seismicita, povodně) • zvyšovat retenční schopnosti území a realizace protipovodňových opatření • realizovat územní systém ekologické stability a zvážit participaci v projektu Zelený pás – Grünes Band • vysazovat původní dřevinnou skladbu typickou pro místní klimatické a vegetační podmínky • eliminovat přetrvávající staré ekologické zátěže v území (skládky) • optimalizovat typy lokálních topenišť změnou topných medií • podporovat využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie v souladu s příznivým životním prostředím vymezit nové zastavitelné plochy pro bydlení a rekreaci Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v rámci ORP Cheb: • podpora rozšíření vzdělanostního a kvalifikačního profilu obyvatel (rekvalifikační a vzdělávací kurzy) • udržet a rozšířit nabídku vzdělávání • podporovat příliv nových obyvatel za kvalitními životními podmínkami a prostředím • podporovat rozvoj integrovaného dopravního systému • udržet trvale bydlící obyvatelstvo v centrech obcí • rozšíření veřejné infrastruktury v obcích, vymezit nové plochy občanského vybavení (školy, veřejné služby, veřejná správa,…) • podporovat budování veřejných prostranství a ploch pro trávení volného času v souladu se soudržností obyvatelstva vymezit nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost, veřejná prostranství Městský úřad CHEB prosinec 2010

verze 2.2010

32/33


Vyváženost udržitelného rozvoje bude podpořena: a) návrhem ploch pro výrobu a služby - podporou ekonomického rozvoje b) doplněním koncepce dopravy c) návrhem ploch pro veřejnou infrastrukturu – zajištění podmínek pro všechny uživatele území d) návrhem ploch pro bydlení – zajištění podmínek pro trvale bydlící obyvatelstvo e) podpora kvalitního a udržitelného turistického ruchu f) návrhem ochrany přírodních hodnot a přírodního dědictví g) návrhem na ochranu a rozvoj kulturního dědictví Základním cílem ÚPD musí být příprava podmínek pro realizaci vyváženého a udržitelného rozvoje území, posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot.

6. Metodika zpracování RURÚ Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje ve správním území ORP Cheb byla využita řada koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR KK 2010). Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností Cheb byly zpracovány v rámci projektu „Koordinované pořízení a správa územně analytických podkladů Karlovarského kraje“ (KOPaS ÚAP KK). První aktualizace ÚAP byla rozšířena o metodiku textové části „Jedná osnova ÚAP obcí“ (JOKar). Důvody pro sjednocení obsahu, struktury a formátu textové části územně analytických podkladů obcí (ÚAPo): a) Způsob zpracování ÚAP o digitální technologií, v souladu s ustanovením § č odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., musí umožnit výměnu dat pro jejich využití v ÚAP kraje, b) ÚAP jsou dle § 25 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a dle § 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Podkladem pro zpracování územního plánu.


verze 2.2010

33/33

Rozbor udržitelného rozvoje území

Recommend Documents