Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290 Číslo a název klíčové aktivity: Číslo DUM: Název DŮM: Jméno autora: Ročník: Předmět: Vzdělávací obor: Klíčová slova: Anotace: Druh učebního materiálu: Očekávaný výstup: Metodika učebního materiálu:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_08Hal_3 3_Chemická vazba Mgr. Dagmar Halová 1. Chemie pro obory zakončené maturitní zkouškou chemická vazba, vazebná energie, elektronegativita, polární vazba, nepolární vazba, iontová vazba, kovová vazba Jedná se o výukovou prezentaci doprovázenou otázkami. Prezentace by měla sloužit jako obrazová a textová podpora k výuce chemické vazby. Prezentace Žák objasní vznik chemické vazby, charakterizuje jednotlivé typy vazeb. Stiskni klávesu F5
Chemické vazba • Většina atomů prvků v přírodě je vázána do větších útvarů (molekula, krystal). • Výjimku tvoří atomy vzácných plynů, atomy těchto vzácných plynů se neslučují, neboť mají valenční vrstvu plně obsazenou valenčními elektrony. • Jsou to: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn.
Chemické vazba
Molekula NH3
Obr. 1 - Krystal křemene
Vznik chemické vazby • Vznik chemické vazby je dán předpokladem, že se k sobě přiblíží 2 atomy mající dostatečnou energii a vhodné uspořádání valenčních elektronů. V tom případě dochází k překryvu valenčních orbitalů a ke vzniku elektronových párů.
Vazba a
Jednoduchá vazba • Je-li vazba tvořena 1 elektronovým párem , je to vazba jednoduchá, nazýváme ji vazbou (sigma).
Dvojná vazba • Vazba tvořena dvěma elektronovými páry se nazývá vazba dvojná (je tvořena jednou vazbou a jednou vazbou ).
Trojná vazba • Je tvořena třemi elektronovými páry (skládá se jedné vazby a dvou vazeb ).
Typy vazeb • Kovalentní vazba – je vazba mezi atomy buď stejných nebo různých prvků. Vzniká překrytím jejich valenčních orbitalů, které jsou obsazeny každý jedním elektronem opačného spinu. Vzniklý vazebný pár je pak sdílen oběma atomy.
Typy vazeb • Koordinačně kovalentní vazba - je chemická vazba zprostředkovaná elektronovým párem. Oproti kovalentní vazbě se liší pouze způsobem vzniku. Jeden z vazebných atomů donor poskytuje volný elektronový pár, druhý vazebný partner – akceptor poskytnutými elektrony zaplní své volné orbitaly.
Typy vazeb Koordinačně kovalentní vazba
Elektronegativita • Atomová elektronegativita je schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony. • Je periodicky závislá na stavbě atomu. • Označujeme ji X, např. X(Cl), X(H). • Hodnotu elektronegativity najdeme v periodické tabulce prvků.
Elektronegativita • V důsledku rozdílných hodnot elektronegativity mezi vázanými atomy dochází k nesouměrnému rozložení vazebného elektronového páru. • Podle rozdílu elektronegativit rozdělujeme chemickou vazbu na polární ~ iontovou.
Polární vazba • Je vazba atomů, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit je větší než 0,4 . X(Cl) = 2,8 X(H) = 2,2 ∆X = X(Cl) -X(Cl) ∆X = 2,8 – 2,2 = 0,6
Iontová vazba • Je vazba atomů, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit je větší než 1,7 . X(Na) = 1,0 X(Cl) = 2,8 ∆X = X(Cl) -X(Na) ∆X = 2,8 – 1,0 = 1,8
Kovová vazba • Charakteristická pro kovy. • Valenční elektrony jsou volně pohyblivé, označují se často jako elektronový plyn. • Překrýváním energeticky stejných valenčních elektronových orbitalů v krystalu kovu vznikají společné energetické pásy. • Těchto pásech se mohou elektrony volně pohybovat a dodávat tak látce specifické vlastnosti kovů - lesk, velkou elektrickou a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost i jejich chemické vlastnosti.
Kovová vazba
Uspořádání atomů v měďi
Úkol 1 • 1. Které atomy prvků jsou schopné samostatné existence ?
Úkol 1 - řešení • 1. Které atomy prvků jsou schopné samostatné existence ? • Atomy těchto vzácných plynů se neslučují, neboť mají valenční vrstvu plně obsazenou valenčními elektrony. • Jsou to: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn.
Úkol 2 • Výpočtem urči druh vazby ve sloučenině:
amoniak NH3
Oxid uhličitý CO2
Fluorid vápenatý CaF2
Úkol 2 - řešení Výpočtem urči druh vazby ve sloučenině: Amoniak ∆X = X(N) – X(H) = 3,04 – 2,10 = 0,94 vazba polární Dusík ∆X = X(N)- X(N) = 3,04 – 3,04 = 0 vazba nepolární Oxid uhličitý ∆X = X(O) – X(C) = 3,44 – 2,55 = 0,89 vazba polární Fluorid vápenatý ∆X = X(F) – X(Ca) = 3,98 – 1,00 = 2,98 vazba iontová
Použité zdroje: • Obr. 1:Archaeodontosaurus [cit. 2012-09-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW:
