Revue POTRAVINÁŘSKÁ. ŠPENÁT listový sekaný od největšího zpracovatele špenátu v České republice

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O V Ý Ž I V U , V Ý R O B U P O T R AV I N A O B C H O D

3/2012

NOVINKA český listový špenát za skvělou cenu

ŠPENÁT listový sekaný od největšího zpracovatele špenátu v České republice Špenát je pěstovaný v České republice v oblastech Litoměřicka a Mochova, které mají ideální podmínky k jeho růstu Garance zpracování špenátu - očištění, nakrájení a zabalení od největšího výrobce špenátu v České republice Očištěné listy špenátu jsou nařezány na menší lístky a hluboce zamraženy Listový špenát má široké využití v kuchyni, chutná jako tradiční špenát s vajíčkem, je vhodný k těstovinám, na pizzu, do palačinek atd. Roste podíl zákazníků, kteří preferují listový špenát před špenátovým protlakem AGRO Jesenice u Prahy, a.s. Jsme přední český pěstitel a producent mražené zeleniny splňující standardy norem certifikovaného HACCP a držitelem značek kvality Klasa a Regionální potravina.

Preferujeme české pěstitele Pro naše výrobky používáme zeleninu vypěstovanou v České republice. Našimi dodavateli jsou zejména pěstitelé z nejbližšího okolí. To nám umožňuje zpracovávat zeleninu bezprostředně po sklizni. Díky tomu můžeme nabídnout kvalitní a zdravou zeleninu pro práci v kuchyni.

AGRO Jesenice u Prahy a.s., Mrazírna Vestec, 252 42 Jesenice u Prahy www.mrazirna.agro-jesenice.cz

FLORIAN ACTIVE

JE ČAS ŽÍT

Florian Floriann Active má má nejen nejeen úžasnouu chuť, chuť,, ale v každém kelímku jsou připraveny připraveny miliardy miliardyy živých bakterií, bakteriií, pomocníků po omoccníků trávení. trávenní. Jogurt Joguurt obsahuje obsahujje jedinečnou jedinečnou směs tří probiotických prob biotických kultur, kultuur, 15% 15% doporučené doporučenné denní denní dávky dávkky vápníku váp pníku a jenn 2% 2% tuku. tukku. Výrobek Výrobek je je bez bezz lepku lepku a konzervantů konzervanntů a má nízký nízký glykemický glyykemický index. inndex. Jogurt Jogurt je vyráběn vyrá áběn v ochucení ochucení jahoda-brusinka, jahoda-bruusinka, meruňka-konopné meruňkka-konopné semínko, borůvka-arónie, borůvka-arónnie,, tropické tropickké ovoce, ovvoce, bílý.

www.olma.cz www.olma.cz | www.florian-active.cz www.flflorian-acttive.ccz

v ý ž i v a

/

p o te rdai vt io nr oi a v á l

Vážení naši čtenáři, květen, jeden z nejkrásnějších měsíců roku, je tady. I teplé dny s ním a vydatné deště, co vyčistily ulice a potěšily budoucí úrodu. I můj otec, dlouholetý vedoucí nákupu mléka v havlíčkobrodské mlékárně, vždy k jarnímu dešti přidával: „zemědělcům padají miliony“. Myslel tím samozřejmě dostatek krmení pro zvířata, dostatek obilí – tedy viděl na konci tohoto přírodního úkazu pěknou tržbu zemědělců za suroviny na výrobu potravin a tím obživu lidí. Dneska nám všude pěkně kvete řepka, jejíž olej projedeme v motorech našich aut, za chvíli se začne tyčit kukuřice, kterou spálíme na teplo. Ještě že alespoň obilí plní svoji prapůvodní funkci stále, ale kdo ví, kam to i s ním půjde dál. Vývoj nezastavíš, zní staré známé klišé. A myslí se tím vývoj správným směrem. Je-li však tímto vývojem i využití zemědělské plochy na výrobu nepotravinářských surovin, jsem přesvědčen o tom, že je to vývoj směrem chybným. Polovina světa doslova hladoví a starost o tyto lidi se takřka nedostavuje. Sami zemědělci na tyto otázky odpovídají jednoznačně: „Je to trh a do země musíme dávat to, co nás uživí.“ A k zemědělským plodinám u nás už nepatří ani brambory. Jedete krajem Vysočina a nevidíte, kromě pár řádků na zbytkových políčkách u chalup, bramborový lán. Odkud ty všechny brambory v supermarketech potom jsou? Z našich polí určitě ne. Najdete však v těch, co si kupujeme, chuť českých brambor? Také určitě ne. Samozřejmě

ÁVĚRKA PRVNÍ UZ ĚNÝCH DN ZA ZVÝHO EK M POD ÍN 12 30. 6. 20

3

b e z p e č n o s t

souhlasím s tím, že se zemědělec musí chovat tržně. Avšak pak jsou „ekonomické agrární noty“ napsány pro falešnou muziku. A lze si i dále přidat na toto negativní téma. Dotace na rostlinnou výrobu jsou dostatečné, či spíše – dle mého – přehnané, a velkou měrou nikoliv potravinářským směrem. A živočišná výroba, tedy chov prasat a skotu, včetně výroby syrového kravského mléka, „žije“ takřka bez dotací. Již zredukované stavy prasat se redukují stále. Rozvoj chovu skotu je neznámý pojem a vlastně stagnuje, přestože tato země je dle mého soudu schopna uživit trojnásobek současného počtu krav produkujících skvělé mléko. Nechci již dále gradovat nedobré směry vývoje, i když konkrétních příkladů by se našlo daleko více. Přesto je nutné o těchto věcech mluvit, upozorňovat na ně a nenechat se ukolíbávat argumentem „jsme přece v EU a jinak to nejde“. A pak ještě jeden poznatek, který je hodně proti nápravám chybných vývojů. A tím je lobbismus. Lobbují vždycky úspěšněji ty zájmové skupiny, které prosperují. A z redukujících se výrob se finance na lobbistu hledají obtížně. Aby to bylo srozumitelné: Kdo u nás lobbuje za chov prasat a kdo vylobboval žlutou jarní krajinu? Ona je sice nádherně fotogenická a krásně se nad ní paraglidistům stoupá k nebi, ale do úst k budoucí obživě v ní najdete velmi málo. V tomto čísle najdete řadu článků, které s výše uvedenými postesky mají souvislost. A určitě dokumentují šikovnost našich lidí, která umí i řadu „zvláštních vývojů“ při výrobě a prodeji potravinářských výrobků přinejmenším eliminovat. Jsou to pohledy odborníků jak státní správy, tak nevládních organizací, hájící zájmy výrobců, ale především osobností z výrobních podniků a obchodních společností. Nejmenuji je, věřím, že mi to autoři prominou. Hezké pocity ze čtení, ale i poučení. Ing. František Kruntorád, CSc., vydavatel

TOP GASTRO & HOTEL

7. MEZINÁRODNÍ VELETRH GASTRONOMIE A ZAŘÍZENÍ PRO HOTELY A RESTAURACE

HOLIDAY WORLD GOLF SHOW

Výstaviště Praha - Holešovice www.top-gastro.cz

P O T R A V I N Á Ř S K Á

7. –- 10. 2. 2013

R E V U E 3 / 2 0 1 2

4

s p o l e č n o s t

Rozhovor s Mgr. Romanem Bočkem, MBA, pověřeným řízením SZIF

Má Fond podle vás ještě nějaké rezervy? Nějaké rezervy se najdou v každé organizaci, ale musím podotknout, že po svém příchodu do SZIF jsem byl mile překvapen, jak celý Fond efektivně funguje. Rezervu vidím např. v přechodu na úplnou elektronizaci komunikace s klienty. Dále se budeme snažit snížit provozní výdaje SZIF, což se nám v současné době již daří – aktuálně jsme snížili rozpočet provozních výdajů SZIF pro letošní rok o 120 mil. Kč.

tátní zemědělský intervenční fond má od 1. března 2012 nové vedení. Řízením SZIF byl dočasně pověřen Snáměstek ministra zemědělství Petra Bendla, Roman Bo-

Změní se nějak postavení SZIF v příštích letech ve vazbě na restrukturalizaci resortu? Na tuto otázku je nyní ještě předčasné finálně odpovědět, v rámci restrukturalizace resortu probíhají jednání s nevládními organizacemi. Nabízí se využití SZIF pro jednotný dotační systém resortu. Intenzivně diskutujeme otázku začlenění Agentur pro zemědělství a venkov do SZIF. Ve chvíli, kdy stát hledá každou korunu a současně provozuje dvě na sobě nezávislé regionálně členěné sítě, je logickou manažerskou reakcí pokusit se najít způsob, jak je spojit v jednu. Samozřejmě je nutné zajistit co nejplynulejší přechod tak, aby pro zemědělce bylo případné sloučení přínosem, a nikoli překážkou. Redakce

ček. Převzal tak vedoucí funkci po Oldřichu Černochovi.

Máte v plánu zjednodušit komunikaci se zemědělci – jakým způsobem? Jak jsem již uvedl, snažíme se postupně zavést u všech opatření elektronický příjem žádostí tak, aby žadatelům odpadla řada „papírové“ administrativy a zároveň se tak zrychlil a více zefektivnil celý proces administrace. Dále chystáme několik dílčích opatření v komunikaci, jako je např. zpřehlednění našich webových stránek a zefektivnění činnosti infolinky.

KLASA aktuálně


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Roman Boček je absolvent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Manažerský titul MBA mu byl udělen v roce 2006. V roce 2002 absolvoval kurz správce konkurzní podstaty. Absolvoval také jazykový pobyt na Novém Zélandě. Svou profesní kariéru začal jako soukromý podnikatel, později v manažerských pozicích v několika soukromých firmách. V letech 2003−2008 působil jako ředitel a předseda představenstva Oblastní nemocnice v Příbrami. Od ledna 2009 do července 2010 byl náměstkem ministra dopravy. Od července 2010 zastává funkci náměstka ministra zemědělství a v současné době je dočasně pověřen vedením SZIF. Jak probíhá spolupráce s vaším předchůdcem Oldřichem Černochem v souvislosti s předáváním funkce? V první řadě postupně přebírám po panu řediteli agendu, již jsem úspěšně absolvoval návštěvu všech regionálních odborů a postupně se scházím s partnery z nevládních zemědělských organizací, abych tak navázal na trend otevřenosti, který již zavedl můj předchůdce. Na co se zaměříte ve vedení Státního zemědělského intervenčního fondu – jaké jsou vaše vize? Prioritní je pro mě navázat na práci Oldřicha Černocha, který SZIF stabilizoval a započal se snižováním administrativní zátěže žadatelů o dotace. Nemám v plánu zde dělat nějakou revoluci. Co se týká delšího horizontu, musíme se soustředit na přípravu Fondu na nové programové období. Také nás čeká řada významných tendrů, na které je třeba se zaměřit.

Aktuálně byl ukončen příjem nabídek do výběrového řízení na zajištění komunikační podpory značky KLASA na období let 2012–2013, které vypsal Státní zemědělský intervenční fond, a zasedá hodnotící komise. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem pět agentur a výsledek bude oznámen do konce června.

Kampaň na Regionální potravinu

Výběrové řízení na marketingovou a komunikační podporu značky Regionální potravina vyhrála agentura Ogilvy a samotná kampaň se rozběhne v následujících měsících. Rovněž byla uzavřena jednotlivá regionální výběrová řízení na uspořádání soutěže o značku Regionální potravina v daném regionu, resp. kraji.

5


Nizozemska. Veletrh PLMA je největší akcí svého druhu v Evropě s 25letou tradicí. Pravidelně se jej účastní vystavovatelé z celé Evropy a potenciální partneři přicházejí i z dalších zemí celého světa. Každoročně se účastní přes 3200 vystavovatelů z 65 zemí světa. Na veletrhu se prezentují výrobci zboží určeného pro prodej v obchodních řetězcích a návštěvníky jsou nákupčí obchodních řetězců a velkoobchodních organizací, které obchodní řetězce zásobují. PLMA je unikátní veletrh v tom, že se zde čeští výrobci mohou přímo setkat s nákupčími mezinárodních obchodních řetězců a prezentovat jim svoje výrobky. Zvyšuje se tak jejich šance na úspěch v podobě kontraktu na dodávky.

Roadshow KLASA 2012 KLASA a Regionální potravina na veletrzích Na přelomu měsíce února a března proběhl v Brně Mezinárodní potravinářský veletrh s téměř čtyřicetiletou tradicí, SALIMA 2012. Domácí produkci propagovaly expozice Ministerstva zemědělství ČR, Státního zemědělského intervenčního fondu a Potravinářské komory ČR. Návštěvníci mohli v rámci expozice SZIF ochutnat výrobky se značkou Klasa od celkem 21 výrobců a od sedmi výrobců potraviny reprezentující značku Regionální potravina. Sedm výrobců si odneslo z veletrhu certifikáty značky kvality Klasa, které udělil ministr zemědělství Petr Bendl dvanácti výrobkům. Mezi oceněnými potravinami byly například jablečný mošt, tvaroh, párky, klobásy nebo nakládané okurky. Další veletrh, na kterém se představí výrobky značky Klasa, se bude konat 22.−23. 5. 2012 v hlavním městě

Rané, nebo pozdní?

Také v letošním roce mohou spotřebitelé ochutnat a zakoupit výrobky oceněné značkou KLASA na prodejních akcích po celé České republice. Jarní vlna roadshow KLASA začíná 19. dubna na veletrhu Flora Olomouc, kde se výrobci KLASA představí celkem ve čtyřech prodejních stáncích. Prezentace výrobků bude doplněna o bohatý program formou soutěží a ochutnávek.

Seznam jarních roadshow KLASA: Cukrářské slavnosti, zámek Kačina – 22. 4. 2012 Středočeské pivní slavnosti, Velká Dobrá – 28. 4. 2012 Májový jarmark, Bílina – 5. 5. 2012 Otevírání pramenů, Luhačovice – 12. 5. 2012 HOBBY veletrh, České Budějovice – 16.–22. 5. 2012

Hlavně ty naše.

P O T R A V I N Á Ř S K Á R E V U E

Potr_zpravodaj_Klasa_255x184_brambory.indd 1

3 / 2 0 1 2

Víte,výrobky jak poznáte naši kvalitu? Napohled první pohled podle značky KLASA! Produkty z mimořádně kvalitních Oba vypadají na první stejně.–Ale ty podstatné rozdíly se skrývají uvnitř. Výrobky surovin procházejí kontrolovaným procesem výroby, často podle unikátních receptur. Výsledkem je označené KLASA nesou pečeť zcela výjimečné kvality. Ať je to unikátní receptura, specifický proces záruka, která vám dává vždy na vybranou. výroby, či mimořádná kvalita surovin. Naše www.eklasa.cz V ÝJ I M E Č N Á kvalita K V A L I T A zaručena ZARUČENA www.eklasa.cz 23.8.11 12:01

6


České zemědělství – historie a budoucnost

Ing. JAN VELEBA, prezident Agrární komory ČR


R E V U E

3 / 2 0 1 2

a příběhu brazilské ekonomiky, která v loňském roce předstihla britskou a zařadila se na šesté místo ve světě, N je vidět, že země, které jdou cestou produkce potravin a energie, rostou a daří se jim dobře. V tomto turbulentním a nejistém světě bude mít čím dál větší význam zabezpečení základních zdrojů. Jsou to energie, potraviny a voda. Z tohoto pohledu má naše zemědělství velkou budoucnost. Tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Staré židovské přísloví říká: „Naše budoucnost začíná tam, kde je naše minulost.“ Naše zemědělství má velkou historii a minulost. Pohledů na české zemědělství může být a také je velmi mnoho. Většinou se ale jedná o jednotlivosti, fragmenty, velmi málo autorů předloží čtenáři kompletní analýzu a z ní vycházející pokusy o predikci dalšího vývoje. Následující řádky jsou pokusem předložit výsledky komplexnější analýzy. Kvůli jednoduchosti a přehlednosti jsou základem konceptu jednoduché tabulky a grafy, proložené spojovacím textem s tím, že veškerá uvedená čísla pochází z oficiální databáze Českého statistického úřadu.

Hrubá zemědělská produkce Základním ukazatelem vývoje zemědělství je hrubá zemědělská produkce (HZP) měřená ve stálých cenách. V tabulce č. 1 je HZP vztažena ke třem časovým hranicím – k rokům 1936, 1990 a 2010. Tabulka č. 1 Hrubá zemědělská produkce (mil. Kč, stálé ceny roku 1989, ČSÚ) Rok Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80 946 42 501 38 444 1990 106 142 44 416 61 725 2010 68 123 35 053 33 069

Z tabulky vyplývá, že: české zemědělství bylo už v prvním polovině minulého století vysoce výkonné a svého vrcholu dosáhlo na konci devadesátých let; v naší době jeho výkon hluboce zaostává a mění se jeho struktura v neprospěch finální živočišné produkce a jsme svědky ústupu z produkce českých potravin. Když přejdeme z makroekonomiky HZP celého zemědělství na hodnocení produkce na jeden hektar zemědělské půdy, pak můžeme výsledek sledovat v tabulce č. 2 (k dispozici je časová řada jen od roku 1948). Tabulka č. 2 Hrubá zemědělská produkce na hektar zemědělské půdy (Kčs a Kč, stálé ceny roku 1989) Rok 1948 1950 1970 1990 2010

HZP celkem 11 299 14 237 17 962 25 040 16 081

Po válce v roce 1948 byla produkce pochopitelně velmi nízká. Do roku 1990 se zvýšila 2,2krát, aby se v naší době vrátila na úroveň konce šedesátých let. Rostlinná produkce, která vyrábí suroviny, převýšila živočišnou výrobu, která vyrábí finální produkt, vytváří pracovní místa a přidanou hodnotu. Tento zlom nastal v roce 2008, čtyři roky po našem vstupu do Evropské unie.

Pracující v zemědělství Zde si povšimneme, jaký byl demografický vývoj českého zemědělství. K dispozici máme opět časovou řadu od roku 1948 (tabulka č. 3). Tabulka č. 3 Pracující v zemědělství (tisíce fyzických osob) Pracující Rok v zemědělství (tisíce) 1948 1 313,8 1960 862,0 1980 575,3 1990 539,8 2000 115,1 2010 132,8 Z tabulky je patrné, že české zemědělství prošlo dramatickým demografickým vývojem, ze kterého lze mimo jiných vypíchnout následující postřehy: Prudké snižování stavů pracovníků skončilo v polovině osmdesátých let a další sestup do roku 1990 byl velmi pozvolný, protože výkonnost tehdejší soustavy byla velmi vysoká. Tento vývoj kopíruje nárůst produkce od doby konsolidace v polovině osmdesátých let, který je dán mimo jiné prudkým rozmachem nezemědělské výroby (přidružené výroby). Po roce 1990 se stavy pracovníků prudce propadají, což odpovídá ústupu odvětví živočišné výroby, která je základem zaměstnanosti.


Půda a její využití Po rozboru lidských zdrojů se podíváme na vývoj bilance půdy, která je základem každé agrární soustavy a nejen jí. Dost často byla v historii předmětem geopolitiky a vedly se za účelem jejího získání mezi státy ničivé války. Tabulka č. 4 Bilance půdy (tis. ha, ČÚZK) Orná Rok Zemědělská půda Procento zornění půda 1920 5 094 3 814 74,8 1945 4 758 3 641 76,5 1990 4 288 3 219 75,1 2010 4 234 3 008 71,0

postupů, která je vynucená úpadkem stavů chovaných hospodářských zvířat. Největší změny v tomto směru nastaly v posledních dvaceti letech. Tabulka č. 5 Struktura osevních ploch (%, ČSÚ) Rok 1990 2000 2011 Obiloviny celkem 50,5 54,5 59,0 Luskoviny 1,7 1,3 0,9 Brambory 3,4 2,3 1,1 Cukrovka 3,6 2,0 2,3 Řepka 3,2 10,8 15,0 Pícniny 33,6 24,0 17,0 Dvě hlavní tržní plodiny, obiloviny a řepka, už zaujímají celkem 74 % orné půdy. Pícniny, důležitý faktor stability půdní úrodnosti a ochrany půdy před vodní erozí, klesly téměř na polovinu a za posledních 20 let jich zmizelo z našich polí přes 500 tis. ha! Technické plodiny, rovněž důležité pro půdní úrodnost, se snížily na polovinu dřívější výměry. Tento stav je alarmující a je třeba konečně reagovat. Jednou z možných reakcí je rozvoj zemědělských bioplynových stanic s povinností, aby jedním ze substrátů nutných pro jejich provoz byly právě víceleté pícniny. Tedy návrat pícnin do krajiny monokultur obilí a řepky.

3 / 2 0 1 2

Jedno z nejobjektivnějších kritérií hodnocení vývoje českého zemědělství je jednotková produkce hlavních výrobků rostlinné a živočišné výroby na hektar zemědělské půdy. Vývoj výroby je patrný z následující tabulky č. 6.

R E V U E

Produkce hlavních komodit a stavy hospodářských zvířat


Čísla v tabulce jsou pro mnohé překvapivá a lze z nich vyvodit celkem jasné závěry. Půdní fond se postupem doby samozřejmě zmenšuje, přičemž tempo snižování orné půdy je největší v posledních dvaceti letech. Zatímco mezi lety 1920 až 1990 ubývalo ročně v průměru jenom 8 500 ha orné půdy, v posledních dvaceti letech to už bylo 10 550 ha s tím, že tempo se dále zvyšuje. A teď to překvapení. Procento zornění půdy bylo už v dvacátých letech minulého století velmi vysoké, což ukazuje na velmi vyspělou agrární soustavu a dobré kořeny, a vůbec není pravda, že je důsledkem komunistické velkovýroby. Zemědělskou půdu, kterou máme k dispozici, však využíváme jenom z necelých 85 procent. Když vezmeme rok 2010, pak obhospodařovaná zemědělská půda vykazovala 3 523 tisíc hektarů a orná půda 2 540 tisíc hektarů. Snižování plochy obhospodařované půdy není jediné negativum. Za velký problém z pohledu budoucí půdní úrodnosti lze považovat dramatickou změnu struktury osevních

7

8


Tabulka č. 6 Vývoj výroby Rostlinná výroba Rok

Sklizeň zrnin (kg/ha)

Sklizeň brambor (kg/ha)

Sklizeň olejnin (kg/ha)

Sklizeň cukrovky (kg/ha)

Jatečná zvířata (kg. ž. hm.)

Mléko (l)

Vejce (kusy)

1950 1990 2000 2010

386 2 146 1 527 1 968

1 420 414 345 189

7 80 220 329

1 156 950 656 870

126 296 185 152

508 1 133 633 741

290 868 716 351

Z uvedených čísel lze odvodit následující závěry: Úroveň produkce hlavních komodit po válce byla celkově samozřejmě nižší, ale našly se komodity, jejichž intenzita produkce byla vyšší než nyní (brambory, cukrovka), a komodity, které se současné úrovni blížily (jateční zvířata, mléko). Vrchol produkce dosáhlo české zemědělství na konci devadesátých let a od té doby s výjimkou obilovin a olejnin trvale klesá. Největší pokles zaznamenávají komodity živočišné produkce – které vytváří zaměstnanost a přidanou hodnotu. Podívejme se teď na stavy hospodářských zvířat. Jejich vývoj od roku 1935 až do dnešní doby ukazuje následující tabulka a graf.

R E V U E

3 / 2 0 1 2

Tabulka č. 7 Stavy hospodářských zvířat (tisíce kusů, ČSÚ) Ze Skot Z prasat Rok skotu Prasata Ovce Drůbež celkem prasnice krávy 1935 3 105 1 851 2 309 278 40 – 1945 3 024 1 518 1 724 202 282 14 724 1960 2 986 1 429 3 498 361 228 18 657 1990 3 506 1 236 4 789 310 429 31 981 2011 1 343 551 1 749 112 209 21 250


Živočišná výroba

Hodnocení uvedených statistických dat není příliš radostné a je celkem jednoznačné. Stavy skotu a prasat jsou nízké nejen ve srovnání s rokem 1990, ale i se stavy za první republiky. Současný stav prasat lze zhodnotit jako tragický, odvětví je v podstatě rozvrácené. Určitou intenzitu vykazuje pouze drůbež, v posledních letech stoupají stavy ovcí. Stavy hospodářských zvířat jsou hluboce pod produkčními možnostmi českého zemědělství. Jinými slovy nevyužíváme svoje přírodní a lidské zdroje.

Intenzita chovu a živočišná produkce Pro dokreslení vývoje českého zemědělství mně závěrem dovolte uvést údaje o intenzitě chovu hospodářských zvířat. Ta nejlépe vypovídá o stupni vyváženosti agrární soustavy a využití zdrojů území. Když seřadíme početní stavy hlavních hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935 v přepočtu na 100 ha půdy, pak dostaneme následující výsledky: Tabulka č. 8 Intenzita chovu hospodářských zvířat (ks, ČSÚ) Rok 1935 1946 1990 2010 Rok 1935 1946 1990 2010

Na 100 ha zemědělské půdy Skotu Z toho krav Ovcí 61,7 36,1 0,8 63,7 31,5 3,3 79,4 28,2 10,2 38,1 15,7 5,9

Prasat 54,9 64,4 142,1 68,8

Na 100 ha orné půdy Z toho prasnic Drůbeže 7,2 x 6,8 264,5 9,7 1 035,3 4,4 836,5

Čísla samozřejmě korespondují s absolutními čísly vývoje stavů chovaných hospodářských zvířat a jsou z nich patrné celkem jasné závěry: U skotu jsme měli historicky vysokou intenzitu chovu, která se soustavně lineárně zvyšovala až do roku 1990 – poté následuje strmý pád na zhruba poloviční stav. Intenzita chovu prasat rostla především v poválečném období v návaznosti na řešení zvyšující se spotřeby masa. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v r. 1980 – 155,4 ks chovaných prasat na 100 ha o. p. Chov prasat dospěl za posledních 20 let do stavu, který je velmi špatnou vizitkou české agrární politiky. Stalo se tak za absolutního nezájmu našich vlád. Další obor, chov drůbeže, si jako jediný důležitý sektor udržoval dobrou intenzitu chovu, ale počínaje rokem 2008 se vývoj obrací a intenzita trvale klesá. Od roku 2007 o 19 %. Souhrnným ukazatelem intenzity chovu hospodářských zvířat je objem živočišné výroby, tedy produkce v tunách, litrech a kusech. V následující tabulce je zachycen od roku 1950, data z první republiky jsou neúplná a někdy chybí zcela.

9


Tabulka č. 9 Objem živočišné výroby (tis. tun živé hmotnosti, mil. litrů, mil. kusů, ČSÚ) Rok

Celkem

Skot

Prasata

Drůbež

1950 1990 2003 2010

605 1 465 1 082 788

218 509 198 171

330 740 580 366

26 210 304 251

Mléko (mil. litrů) 2 330 4 802 2 646 2 612

Vejce (mil. ks) 1 329 3 681 2 841 2 125

Jak je patrno z tabulky, vývoj objemu produkce živočišné výroby je velmi nepříznivý. Nenalezneme bohužel obor, který by vykazoval vzestupný trend. Celkovou dnešní produkcí 788 tis. tun (do r. 2003 v tabulce chybí telata) jsme na úrovni roku 1964! Přitom je to živočišná výroba, která tvoří zaměstnanost (v prvovýrobě, ve zpracovatelském průmyslu a obslužných oborech), přidanou hodnotu a suroviny pro výrobu domácích potravin. V zemích EU-15 je vývoj přesně opačný. Je paradoxní, že německá spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová musí proti zeleným obhajovat expanzi produkce masa. Pro list Neue Osnabrucker mimo jiné řekla: „Zvyšování spotřeby masa odpovídá růstu počtu obyvatel, především ve velkých rozvojových zemích se rapidně mění způsoby stravování.“ Během deseti let od roku 2011 totiž Německo zvýšilo vývoz masa o 250 % na více než 3,7 milionu tun. O takovémto vývoji se nám může jenom zdát.

proč bychom neměli uvažovat podobně. Holanďané chovají 82 krav na 100 ha půdy, my 12… Druhá cesta, která se jeví jako hlavní, je zapojit příslušnou výměru půdy do energetické bilance státu. Konkrétní čísla jsou následující:

Co na závěr?

Česká republika přijala závazek docílit v roce 2020 podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (OZE) 13 %. K tomuto účelu se předpokládá dispozice 900 tis. hektarů půdy v členění na jednotlivé druhy OZE: Bioplyn 150 tis. ha Biomasa 250 až 300 tis. ha Biopaliva 500 tis. ha

V předchozím textu jsem na číslech ČSÚ doložil vývoj českého zemědělství za několik desetiletí do dnešních dnů. Je možno učinit tři zobecňující závěry. Ten první – české zemědělství snižuje svůj rozměr, mění svoji strukturu, převažuje výroba surovin. Druhý – historicky doloženo má mnohem na víc, než v současné době produkuje. A konečně třetí – tento vývoj má negativní dopad na potravinářský průmysl. Ve světle řečeného je hlavním úkolem začít řešit ekonomickou výkonnost, respektive zastavení trvalého snižování rozměru sektoru. Nejvýstižnějším ukazatelem je čistá přidaná hodnota na pracovníka. Ta je ve srovnání se sousedními a dalšími významnými zeměmi následující:

80% potravinová soběstačnost 1 082 tis. ha orné půdy 353 tis. ha TTP

Vedle půdy jsou k dispozici stále ještě relativně velké zdroje z živočišné produkce. Kejda a hnůj do bioplynových stanic. Jde o cca 12 600 tis. tun s potenciálem 700 MW elektrické energie, počítáno využití z 50 %. K bioplynovým stanicím (BPS), které jsou pro zemědělce přirozeným uzavřením koloběhu organické hmoty, je třeba počítat s navazujícími výrobními možnostmi, které dává vedlejší produkt teplo. Jedná se o vytápění komunálních jednotek a skleníkové programy. Možnosti jsou velké – nyní je v provozu cca 230 BPS, v roce 2020 by jich mělo být v provozu 740. Závěrem nemohu než požádat čtenáře, aby si znovu přečetl úvodní odstavec. Teď mu po přečtení předchozích úvah, rozborů a tabulek porozumí lépe.

R E V U E 3 / 2 0 1 2

Zřetelný odstup od vyspělých zemí v našem případě už nelze řešit snižováním pracovníků, ale zvyšováním produkce. Mimochodem – stejný názor mám na hospodářskou politiku současné vlády. Do zemědělské produkce, výroby potravin, se už pravděpodobně v dřívějším objemu nevrátíme. Naše potravinová soběstačnost je v současné době na sedmdesáti procentech a má tendenci se dále snižovat. První cesta pro české zemědělství je tedy návrat k vyšší produkci potravin. To bude ale velmi obtížné a nelze předpokládat, že se nám podaří naplno dobýt ztracené pozice. Nicméně netřeba se vzdávat. Jestliže kupříkladu Holanďané při své současné extrémní produkci mléka plánují po zrušení mléčných kvót v roce 2015 zvýšit produkci o 20 %,

100% potravinová soběstačnost 720 tis. ha orné půdy 200 tis. ha trvalých travních porostů (TTP)


Tabulka č. 10 Čistá přidaná hodnota na pracovníka (tis. Kč) ČR 355,1 Německo 753,0 Slovensko 196,5 Rakousko 657,0 Polsko 141,3 Francie 725,9 Maďarsko 385,0 Itálie 688,0

Potenciál zemědělské půdy v ČR pro energetické využití

10


EFSA i ICBP slaví 10. výročí své existence Ing. JITKA GÖTZOVÁ, Ing. PETR BENEŠ a OLAF DEUTSCH, Ministerstvo zemědělství ČR

„koordinační místa pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA“ – v ČR zajišťuje jeho činnost Úřad pro potraviny – Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství), jejichž úkolem je podporovat členy Poradního sboru a zajišťovat oboustrannou spolupráci a komunikaci mezi EFSA a organizacemi a jednotlivci v členských státech. Intenzivně se v uplynulých deseti letech také rozvíjela spolupráce mezi EFSA a vědci či vědeckými institucemi. Již více než tři tisíce vědců z celého světa bylo zařazeno do Databáze expertů EFSA (34 z ČR) a téměř 400 vědeckých institucí z celé EU spolupracuje s EFSA podle čl. 36 (Nařízení EP a Rady č. 178/2002). Členské státy také sdílejí své vědecké výstupy prostřednictvím Platformy na výměnu informací (Information Exchange Platform – IEP). Za tři roky existence bylo do IEP vloženo již téměř 1000 dokumentů. Jak se v uplynulých deseti letech vyvíjela EU (počet členských států vzrostl z 15 na 27, počet obyvatel vzrostl až na 490 mil.), zvýšil se i objem úkolů, kterými se EFSA musí zabývat. Současně se intenzivně vyvíjela i oblast výzkumu a výroby potravin a v té souvislosti se objevila nová témata – např. GMO, nanotechnologie. Změnám ve svém okolí se nutně musel přizpůsobit i EFSA. V roce 2011 došlo ke změně organizační struktury EFSA, která nyní lépe odpovídá skutečným potřebám Úřadu a současně přispěje ke zvýšení efektivity jeho práce.

Během 10 let své existence EFSA:

úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) hraje již od roku 2002 klíčovou Erolivropský při hodnocení rizik v oblastech bezpečnosti potravin a krmiv v Evropské unii. Využijme této příležitosti ke krátkému ohlédnutí za uplynulými deseti lety činnosti EFSA, během kterých Úřad aktivně podporoval rozhodování orgánů EU v oblasti veřejného zdraví rozsáhlou vědeckou činností, a přispěl tak k ochraně evropských spotřebitelů. Připomeňme si, jaké byly důvody vzniku EFSA v roce 2002, čeho během své zatím ještě krátké existence dosáhl a také kam směřuje.

poskytoval vědecké poradenství, jež přispělo ke snížení


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Vznik a vývoj EFSA Ustavení EFSA v roce 2002 bylo reakcí na celou řadu potravinových krizí v Evropě (dioxiny, BSE) a bylo součástí celkové rekonstrukce přístupu Evropské unie k ochraně obyvatel před možnými riziky souvisejícími s potravinovým řetězcem. Nový systém zajištění bezpečnosti potravin v EU byl vystaven na principu nezávislosti hodnocení rizik (risk assessment) na řízení rizik (risk management) s tím, že veškerá rozhodování musí být vědecky podložená. Prvotním úkolem Úřadu bylo vytvořit vlastní vnitřní strukturu nezbytnou pro úspěšné zvládnutí svěřených úkolů. Jejím základem jsou vědecké panely a vědecký výbor, sestavené z nezávislých odborníků vybraných na základě jejich odborných znalostí a zkušeností. Klíčovou oblastí se pro další rozvoj stala spolupráce s členskými státy, bez jejichž významné spolupráce by EFSA nemohl existovat. Důležitou roli v tomto ohledu hraje Poradní sbor, který tvoří zástupci jednotlivých členských států a v roli pozorovatelů také zemí kandidátských a Focal Points (česky

výskytu případů salmonelózy v EU o téměř 50 % mezi lety 2004 a 2009; posoudil více než 3000 zdravotních tvrzení, čímž přispěl k ochraně zájmů spotřebitelů před klamavým označováním potravinářských produktů a nepravdivou reklamou; opětovně zhodnotil bezpečnost většiny potravinářských barviv schválených k používání v EU v rámci úkolu přehodnotit bezpečnost potravinářských aditiv; každoročně analyzoval data o zoonózách a antimikrobiální rezistenci u zvířat a v potravinách poskytnutá členskými státy, jakož i data o expozici spotřebitelů reziduím pesticidů; vyvinul celou řadu vodítek pro žadatele předkládající žádosti o schválení regulovaných produktů (např. doplňkových látek v krmivech) a také vodítka pro hodnocení rizik v různých oblastech (např. nanotechnologie); zveřejnil více než 2500 vědeckých výstupů, které byly základem pro rozhodování v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv; soustředil více než 1500 nezávislých odborníků pro hodnocení rizik; implementoval jeden z nejrobustnějších systémů k zajiš-


11

Obr.: Organizační struktura EFSA k 1. 1. 2012 tění nestrannosti vědeckého poradenství, což bylo potvrzeno nezávislým srovnáním; zvýšil počet zaměstnanců z 30 v roce 2002 na 450; vyvinul struktury pro efektivní spolupráci a výměnu informací mezi všemi členskými státy a navázal efektivní spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty (stakeholders); úzce spolupracoval s dalšími organizacemi EU (ECDC, EMA, ECHA) a také mimo EU, ve snaze rozvíjet celosvětově spolupráci v oblasti hodnocení rizik.

Kam EFSA směřuje?

R E V U E 3 / 2 0 1 2

V průběhu roku 2012 bude EFSA u příležitosti svého jubilea organizovat, ať samostatně, či ve spolupráci s členskými státy, celou řadu odborných akcí. Vrcholem oslav bude vědecká konference v listopadu v Parmě, jíž by se podle očekávání mělo zúčastnit na 500 účastníků z celého světa. Tato konference bude zaměřena na představení klíčových oblastí nové vědecké strategie EFSA. Také Česká republika se připojí k oslavám 10. výročí existence EFSA, a to organizací konference o komunikaci a vnímání rizika spotřebiteli, která se uskuteční na podzim 2012. Na její organizaci bude Koordinační místo pro spolupráci s EFSA České republiky spolupracovat s kolegy z Kontaktného bodu Slovenskej republiky pre EFSA, který je součástí Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka. V rámci internetových stránek www.bezpecnostpotravin.cz byla vytvořena samostatná sekce „10. výročí založení EFSA“, ve které budou průběžně zveřejňovány související informace. Přejme EFSA do dalších deseti let existence hodně úspěchů při řešení zadaných úkolů, aby neztratil odhodlání zajistit bezpečnost evropských potravin.


Za deset let existence EFSA se svět změnil. V současné době Úřad čelí novým výzvám a očekáváním, souvisejícím např. s demografickými a klimatickými změnami a také s globalizací obchodu. EFSA se vyvinul v organizaci schopnou řešit komplikovaná témata, aniž by přestal vnímat detaily. Ostatně, Strategický plán 2009–2013 i Vědecká strategie 2012–2016 zdůrazňují, že se Úřad bude stále více zabývat multi-disciplinárním poradenstvím v oblastech, jako je zdraví a výživa zvířat. EFSA bude nadále rozvíjet proaktivní přístup k identifikaci a hodnocení nově se objevujících rizik, což bude vyžadovat více spolupráce s členskými státy a organizacemi EU. Autorita Úřadu je založena na důvěře evropských spotřebitelů a spolupracujících organizací v kvalitu práce EFSA, tedy v úroveň vědecké podpory pro přijímání opatření evropskými manažery rizika. Tato důvěra je současně odrazem toho, jakým způsobem EFSA během deseti let své existence dokázal zavést hodnoty, na kterých byl založen: vědeckou excelenci, schopnost reagovat na podněty, nezávislost, transparentnost a otevřenost.

Oslavy 10. výročí

12


10. výročí Informačního centra bezpečnosti potravin

Již od roku 2002 funguje při Ministerstvu zemědělství Informační centrum bezpečnosti potravin (ICBP), které se zaměřuje na komunikaci s veřejností. První aktivitou ICBP bylo vytvoření internetových stránek www.bezpecnostpotravin.cz, které jsou zdrojem informací o problematice bezpečnosti potravin a dalších tématech, která s potravinami souvisejí. Uživatelé zde naleznou také informace ke kvalitě potravin, tiskové zprávy dozorových orgánů i varování před závadnými potravinami. Dále jsou zde informace o systému zajištění bezpečnosti potravin v ČR, o činnosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a další zajímavé aktuality. Během svého působení ICBP realizovalo mnoho aktivit, ze kterých můžeme jmenovat výukové programy pro děti a mládež, přednášky pro spotřebitele, spolupořádání Dnů zdraví a mnoho dalších. V roce 2005 jsme na základě programu Světové zdravotnické organizace WHO „5 klíčů k bezpečnému stravování“, připravili projekt, který je dosud jednou z hlavních aktivit ICBP a jehož prostřednictvím vzděláváme děti i dospělé. Pro děti v mateřských školách a na prvním stupni ZŠ realizujeme programy, které jim vhodnou formou vysvětlují základy hygieny při manipulaci s potravinami a základy zdravé výživy. Do konce roku 2011 připravilo ICBP pro děti 882 programů, na kterých se účastnilo 42 572 dětí a jejich učitelé. Pro dospělé vznikl na základě aktivní spolupráce s 3. lékařskou fakultou UK v Praze přednáškový program se základním tématem „Bezpečnost potravin, zdravá výživa a alimentární choroby“. Do konce roku 2011 se uskutečnilo 201 přednášek po celé ČR, kterých se celkem zúčastnilo 6 534 posluchačů.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

ICBP na farmě Chlumeček u Křemže – Farmářské trhy Foto: Olaf Deutsch

Výukový program ICBP Žiji zdravě a s chutí Foto: Olaf Deutsch

V loňském roce rozšířilo ICBP svou činnost o další webové stránky www.viscojis.cz, které jsou určeny pro spotřebitele všech věkových kategorií a jsou zaměřeny na témata zdravé výživy a zdravého životního stylu. Součástí této stránky je také část www.viscojis.cz/teens, věnovaná žákům druhého stupně ZŠ a jejich pedagogům, pro které jsme s odborníky z 3. lékařské fakulty UK připravili výukový program „Výživa ve výchově ke zdraví“. Výukový program obsahuje textovou část, která slouží právě pedagogům jako informační podpora při výuce žáků základních škol, a pro žáky jsou určeny praktické interaktivní pracovní sešity. Velmi nás těší, že současné aktivity mají dobrý ohlas, dokonce takový, že poptávku po programech pro děti nejsme z kapacitních a finančních důvodů schopni uspokojit. Nicméně se snažíme stále nabízet nové služby, abychom vyšli vstříc požadavkům spotřebitelů, kteří se stále více zajímají o vše, co se týká kvality potravin a jejich bezpečnosti. Proto ICBP připravuje v letošním roce několik zajímavých akcí a pár novinek. Jednou z akcí, na které se bude ICBP spolupodílet, jsou Farmářské slavnosti, které mají za úkol přiblížit veřejnosti život na farmách. ICBP naplánovalo svoji účast na třech akcích, první se již konala dne 28. dubna na farmě Bůžek v Chlumečku u Křemže, další je naplánována na zemědělské farmě v Radonicích ve Středočeském kraji dne 19. května a poslední na Farmě rodiny Peštových v Boru u Sedlčan, která proběhne dne 6. října. Na všech akcích se bude ICBP aktivně prezentovat a proběhnou zde znalostní soutěže i zábavný program pro děti. Další akce pro rodiče s dětmi připravuje ICBP na konci srpna na výstavě Země živitelka a v září v ZOO Ústí nad Labem, která je naším tradičním partnerem. Pro veřejnost ICBP letos naplánovalo 90 výukových preventivních programů pro děti a také 24 přednášek pro spotřebitele. Některé aktivity ICBP připravuje ve spolupráci s koordinátory zdravých měst, tzv. Dny bezpečnosti potravin, které proběhnou ve městě Turnov a Pelhřimov. Z připravovaných novinek můžeme zmínit například novou aplikaci spotřebitelských dotazů a odpovědí, kterou uživatelé najdou na webové stránce www.bezpecnostpotravin.cz v průběhu 3. čtvrtletí roku 2012. Veškeré aktivity ICBP jsou financovány Ministerstvem zemědělství, které chce i nadále podporovat a zlepšovat vzdělávání a informovanost spotřebitelů v oblasti bezpečnosti potravin.

14



R E V U E

3 / 2 0 1 2

Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme

roce 2011 každý Čech vytřídil v průměru 38,9 kg odpadů (plastů, papíru, skla a nápojového kartonu), což V je o 2,3 kilogramy více než v roce předcházejícím. I díky tomu se zvýšilo celkové množství obalových odpadů, pro které systém EKO-KOM zajistil využití a recyklaci, na 621 273 tun, tedy o více než 3 %. K tomuto pozitivnímu vývoji velkou měrou společně přispěla aktivní spolupráce průmyslu a obcí se společností EKO-KOM. Ovšem nově se do dalších let výrazně zpřísnily zákonné požadavky týkající se třídění a recyklace obalových odpadů. V České republice může třídit už 98 % obyvatel, tedy 10,4 mil., a 68 % se třídění aktivně věnuje. Počet barevných kontejnerů na ulicích stále postupně narůstá a koncem roku 2011 měli občané možnost třídit odpady již do 213 946 kontejnerů. Nyní je průměrná vzdálenost ke kontejnerům 106 metrů, zatímco ochota občanů dojít ke kontejnerům je zhruba o třicet metrů víc. Toto vysoké množství barevných kontejnerů na ulicích občanům umožňuje snadnější a dostupnější třídění, a tak jsou stále více

motivováni odnášet vytříděný odpad do barevných kontejnerů. V systému EKO-KOM, který se stará o třídění a recyklaci obalových materiálů, bylo ke konci roku 2011 zapojeno 20 482 společností produkujících obaly a balené zboží a 5 993 obcí. Na zajištění služeb zpětného odběru a využití obalového odpadu spolupracuje EKO-KOM s téměř

15


dvěma stovkami svozových firem, více než stovkou úpravců odpadů a zpracovatelů odpadů, kteří zajišťují spolu s obcemi sběr a následnou recyklaci obalových odpadů. Společnost EKO-KOM tak za rok 2011 dostála všem závazkům vyplývajícím z autorizace, a tím splnila i zákonem požadovaný rozsah recyklace a využití pro jednotlivé druhy obalů. V roce 2011 EKO-KOM zajistil recyklaci pro 72 % nevratných obalů, čímž splnil zákonné podmínky za své klienty, a tak společně s průmyslovými podniky významným způsobem přispěl k ochraně životního prostředí. Ochota třídit mezi roky 2008 a 2009 poklesla a díky intenzivní práci v oblasti vzdělávání a komunikaci, včetně aktivní spolupráce s obcemi, se tento trend podařilo zvrátit. Nyní aktivně odpady třídí 68 % obyvatel, což je o 2 % více než v roce předcházejícím. Tento pozitivní trend je důkazem toho, že třídění se pro 2/3 obyvatel stává nedílnou součástí jejich každodenního života.

www.ekokom.cz

P O T R A V I N Á Ř S K Á R E V U E 3 / 2 0 1 2

16

a k t u a l i t y

KLASA a Regionální potravina na mezinárodním veletrhu Víno & Delikatesy Ministr zemědělství Petr Bendl zahajuje veletrh Víno & Delikatesy 2012.

e dnech 25.–27. dubna 2012 proběhl na Výstavišti v pražských Holešovicích již 15. mezinárodní veletrh V Víno & Delikatesy. Mezi třemi sty vystavovateli nechyběl

Návštěvníci mohli ochutnat hned několik jedinečných potravin z českých i moravských regionů. Nechyběly sýry, slané moučníky, přírodní šťávy ani medovina či speciální druhy piva. Za Regionální potravinu se zde prezentovala Farma Dolenec, Mlékárna Olešnice, Tvarůžková cukrárna z Loštic, Jankar Profi. Za značku kvality KLASA se prezentovalo celkem šest výrobců: LINEA NIVNICE, a. s., VITAMINÁTOR s. r. o., Pekařství VALAŠSKÉ FRGÁLY s. r. o., POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s., Pekařství Josef Rýdl, s. r. o., a Pivovar ZUBR a. s. Na expozici proběhlo i několik ocenění vinařů. Cenu premiéra ČR za nejúspěšnější víno získal Ryzlink rýnský, ročník 2009, od Znovínu Znojmo, Pohár ministra zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky. Konkrétně se jedná o přímé platby, tržní opatření a Program rozvoje venkova. SZIF rovněž administruje a spravuje marketingovou podporu značky kvality KLASA a nově od roku 2012 i Regionální potravina.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

ani Státní zemědělský intervenční fond, který zde představil delikatesy oceněné značkou KLASA a Regionální potravina.

převzal v kategorii bílých vín taktéž Znovín s Tramínem červeným 2009 a v kategorii červených vín vinařství Tanzberg Mikulov s vínem Cabernet Sauvignon 2007. Letošní novinkou bylo udělování Poháru primátora Prahy pro nejlepší víno ze zahraničí, který získal maďarský výrobce Finet s vínem Tokaji Aszú 5 puttonyos. Petr Hlavatý, tiskový mluvčí SZIF

HAVLÍK OPAL spol. s r. o.

DYNYBYL, spol. s r. o., a Pekařství Josef Rýdl, s. r. o.

18

v ý ž i v a

/

p o t r a v i n o v á

Životní styl, výživa a senioři MUDr. MICHAEL VÍT, Ph.D., Mgr. EVA GOTTVALDOVÁ, Ministerstvo zdravotnictví ČR


R E V U E

3 / 2 0 1 2

pět, po čase, se na stránkách Potravinářské Revue věnujme výživě. Tentokrát výživě seniorů. Od našeho posledO ního setkání na téma výživy dětí je to sice skok poněkud většího rozsahu, vynechávající celé životní údobí, ale rozhodně nelze říci, že by tento skok byl skokem bezvýznamným či bezdůvodným. Jako jeden z důvodů, proč se zrovna nyní věnovat seniorům, jejich životnímu stylu a výživě, můžeme například zmínit to, že rok 2012 byl Evropskou komisí a nynějším, tj. dánským, předsednictvím Rady EU vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Proč? Použijme údaje z tiskové zprávy, která vyhlášení „Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“ doprovázela: „Populace Evropské unie stárne. Od roku 2012 se začne podíl evropské populace v produktivním věku snižovat, zatímco počet obyvatel ve věku 60 let a více se bude výrazně zvyšovat, a to přibližně o dva miliony ročně. Tento demografický posun je výsledkem toho, že velký počet lidí tzv. poválečného „baby boomu“ nyní dosahuje důchodového věku. Průměrný věk v Evropské unii je nyní kolem 40 let, avšak kolem roku 2060 se zvýší na 47. Poměr populace v tzv. „Evropské 27“ ve věku 55 let a více vzrostl z 25 % v roce 1990 na 30 % v roce 2010 a v roce 2060 se odhaduje jeho další zvýšení až na 40 %.“ Za seniora je nyní obecně považována osoba starší 65 let. Někteří odborníci zabývající se otázkami stárnutí v souvislosti se stářím zmiňují i čísla vyšší, a to z důvodu prodlužující se délky života a i oproti minulosti obecně lepšího zdravotního stavu. My se však budeme držet výše zmíněného úzu 65 let. I proto, že s touto věkovou hranicí pracuje i Eurostat, a také proto, že stojí za to ještě zmínit několik dalších údajů. Ve své (zajímavé a na internetu volně dostupné) publikaci „Active ageing and solidarity between generations: A statistical portrait of the European Union 2012“ (Aktivní


stárnutí a solidarita mezi generacemi: Statistický portrét Evropské unie 2012), kterou Eurostat doplňuje aktivity Evropské komise, uvádí: „Struktura populace Evropské unie se mění a postupně se stává starší – v lednu 2010 zde bylo o něco málo více než 87 milionů osob starších 65 let, to je nějakých 17,4 % celkové populace. Tyto poslední údaje můžeme srovnat s údaji z ledna 1985, kdy v zemích EU-27 bylo 59,3 milionu osob starších 65 let, tj. 12,8 % celkové populace. Neustálý nárůst v očekávané délce dožití napříč celou EU vedl během posledního století k nárůstu dlouhověkosti. K tomu se navíc v posledních dekádách – od sedmdesátých let dále – v celé EU přidala klesající porodnost. Oba tyto trendy mají vliv na demografické stárnutí – na proces, který byl v EU zahájen v posledních třiceti až čtyřiceti letech a který se podle mnohých, neboť absolutní počet a relativní důležitost populace seniorů neustále narůstá, v Evropě ještě více během nadcházejícího půlstoletí ustálí. Tyto demografické změny budou pro rodiny i jednotlivce představovat řadu výzev – například – může se stát naprostou samozřejmostí, že lidé, kteří budou nastupovat do penze, budou v této době stále mít jednoho nebo i oba své rodiče.“ Stárnutí populace však není jen otázkou EU, ale můžeme na něj nahlédnout například i v kontextu zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Porodnost klesla ve všech zemích tohoto společenství; pravda nejvíce v zemích, které jsou členy EU. V těchto zemích klesla porodnost pod hodnotu 2,1 dítěte na jednu ženu, to znamená, že není zajištěna obnovitelnost populace, a řada evropských zemí proto čelí depopulaci. Nejvíce viditelný propad porodnosti byl však pozorován v zemích s původně vysokou porodností – například v Mexiku, kde počet dětí, které se narodí jedné ženě ve věku 19–49 let, byl v sedmdesátých letech minulého století 6,77, ale už jen 2,17 v roce 2006. V Evropské unii porodnost klesla více v její jižní a východní části než v části severní a západní. Tento aspekt je některými připisován společensko-ekonomickému modelu „muže živitele rodiny“ („man breadwinner“) a nízkému podílu žen na pracovním trhu. Druhým dechem však odborníci z OECD například dodávají, že menší rodiny a vysoký podíl žen na pracovním trhu ovlivňují dostupnost neformálních (neinstitucionálních) poskytovatelů péče o starší rodinné příslušníky. Česká republika však patří k zemím, kde je porodnost na dlouhodobě nízké úrovni a kde ještě více propadla – z 1,91 dítěte na jednu ženu v roce 1970 na 1,33 dítěte v roce 2006. V souvislosti s „náhradou“ práce schopné populace je často poukazováno na migraci. Jenže v zemích, jako je Německo či Spojené království Velké Británie a Severního Irska, emigranti, kteří se sem přistěhovali v šedesátých a sedmdesátých letech, se nyní stávají penzisty. Další migrace může některým zemím sice krátkodobě pomoci a ulevit od demografického tlaku tím, že se přistěhovalci budou podílet na platbách daní či sociálních dávek, ale lze předpokládat, že nakonec i oni se stanou právoplatnými konzumenty penzí či sociální péče. Zajištění dostatečného množství (zdravé) pracovní síly, zabezpečení funkčnosti zdravotních, sociálních a penzijních systémů se staly vysoce aktuálními otázkami, na které hledá (dílčí) odpovědi a možná řešení celá řada organizací a institucí, například právě OECD ve své loňské publikaci „Health reform – Meeting the challenge of ageing and multiple morbidities“ (Reforma zdravotnictví – Propojení výzev stárnutí a mnohočetných onemocnění), ze které bylo i nyní čerpáno. Podle této publikace možná tou největší výzvou, které budou země OECD v několika následujících dekádách čelit, je léčba lidí trpících současně několika chronickými onemocněními.

v ý ž i v a

/


R E V U E 3 / 2 0 1 2

nepředstavují nic nového. Jenže, ruku na srdce, kolik z nás se těmito neustále „omílanými“ doporučeními ve skutečnosti řídí? Jaké že je tedy hlavní poselství odborníků zabývajících se dlouhodobým sledování procesu stárnutí (a nejen jich)? Pohybová aktivita, správná výživa a pravidelné stravovací návyky, chození na pravidelné preventivní prohlídky a využívání nabízených možností skríninkových programů jsou jimi zdůrazňované základní oblasti, na které bychom se všichni měli zaměřit. Pohybová aktivita je považována za základ. Pohybová aktivita by měla být nedílnou součástí našeho každodenního života. Lidé, kteří se pravidelně hýbají, nejen že žijí déle, ale žijí i lépe. Každodenní pohyb, jako je chůze, procházky se psem, zahradničení, na podzim shrabování listí, chození do schodů místo jízdy výtahem, nám nakonec může umožnit zůstat déle nezávislými, soběstačnými a schopnými dělat to, co nás baví. Pohybová aktivita má význam pro udržení síly svalů či snižuje riziko osteoporózy, na druhou stranu má také pozitivní vliv na léčbu některých chronických onemocnění, jako je například artritida, vysoký krevní tlak či cukrovka. Stačí se jen o vhodné formě pohybu poradit s lékařem či fyzioterapeutem. I lidé, kteří s aktivnějším pohybem začnou poněkud později, to je například v šedesáti či sedmdesáti letech, z něj mohou mít prospěch. S postupujícím věkem se mění složení těla, ubývá svalů a přibývá tělesného tuku. Svaly ve stáří navíc ztrácejí svoji sílu, čímž se snižuje výkonnost jedince. Starší člověk potřebuje delší čas k reakci na nenadálé podněty zvenčí. Zhoršuje se koordinace pohybů a samozřejmě organismus už nezvládne takovou zátěž jako v mládí. Svalstvo je zásobárnou bílkovin, a když svalstva ubývá, ubývá i jich. Ve svalech se hromadí do zásoby i glykogen. Takže, když člověku svaly ubudou, tak se sníží i zásoby glykogenu, což má zase zpětně vliv na jejich výkon. Snížené množství svaloviny má také význam pro obranyschopnost starších lidí. Je třeba mít na paměti, že v případě závažnějšího onemocnění či úrazu je pro lidský organismus nejjednodušší použít pro výrobu protilátek, které jsou po chemické stránce bílkovinami, vlastní svalovinu, která je také bílkovinou. Velmi jednoduše řečeno organismus si bílkovinu svalu „nastříhá“ na jednotlivé aminokyseliny a z nich poté „složí“ potřebné protilátky; nebo také bílkovinu svalu použije jako zdroj energie. V době krize totiž nedochází k adaptaci

19


Jak populace stárne, zvětšuje se i podíl jedinců trpících několika chronickými onemocněními zároveň – jako například diabetes mellitus 2. typu (cukrovkou), zvýšeným krevním tlakem, chronickým selháváním srdce, revmatoidní artritidou a například i depresí či demencí. Není proto divu, že pozornost vědců se stále více upíná směrem, který by jim napomohl rozlišit, co je „normální, běžné“ přirozené (fyziologické) stárnutí, a zabývá se otázkou, jak je odlišit od nemoci. Stejně tak by vědci rádi zjistili, proč jsou starší lidé náchylnější k nemoci či vzniku nějakého postižení. Tomuto se například již dlouhodobě věnuje americký Národní institut pro stárnutí v rámci své „Baltimorské longitudinální studie stárnutí“. V rámci této studie lékaři a další odborníci sledují již od šedesátých let minulého století projevy stárnutí u více než tisíce jedinců a každé dva roky je podrobují komplexní zdravotní prohlídce a dalšímu testování – sledují například jejich složení těla, sílu svalů, složení kostí, či provádí zátěžové testy a řadu dalších. Snaží se odlišit nejen přirozené procesy stárnutí od nemoci, ale snaží se zkoumat i dynamiku vzájemných vztahů těchto procesů. Zjistili tak například, že řada vlastností, které jsou mnohdy lidmi připisovány stárnutí, jsou spíše znaky potenciálního onemocnění. Jako příklad uvádí náhlé změny osobnosti. Lidé běžně věří, že se stářím se jedinci stávají podivínskými, depresivními a uzavřenými. V rámci této studie však vědci dlouhodobým sledováním zjistili, že osobnost člověka se po třicítce již mnoho nemění. Lidé, kteří jsou již za mlada veselí a sebevědomí, takovými s největší pravděpodobností zůstanou i v osmdesáti. Pokud se objeví významnější změny v jejich osobnosti, budou nejspíše představovat prvotní příznaky nějaké nemoci či demence. V současné době, kdy je kladen důraz na mládí, vitalitu a výkonnost, jsme zavaleni inzeráty na přípravky či postupy zcela zaručeně zamezující a zpomalující stárnutí. Není to však nic nového, již od pradávna alchymisté hledají elixír mládí (a jen tak mimochodem, všimli jste si, že i v /našich/ pohádkách tou nejhodnější, nejkrásnější a nejchytřejší hrdinkou bývá vždy ta nejmladší z dcer a že obdobně to platí i pro hrdiny mužského pohlaví…?). Dnešní vědci pravděpodobnost objevení takovéhoto elixíru, jehož účinnost by šlo vědecky ověřit, považují za mizivou. Neznamená to však, že by pro nás neměli několik doporučení, jak se ve stáří udržet co nejdéle zdraví a aktivní. A jaká jsou doporučení získaná z této studie? Chtělo by se (možná až s troškou škodolibosti) říci, že vlastně



R E V U E

3 / 2 0 1 2

20

v ý ž i v a

/


metabolismu na hladovění a nedochází k mobilizaci tukových zásob jako zdroje energie. Denně tak můžeme ztratit až 400 g svaloviny! V době krize (nejen ve stáří, ale například i u mnohočetných poranění u mladých lidí) je tento způsob pro organismus ten nejefektivnější. Ve vyšším věku je však schopnost „skládat“ – syntetizovat bílkoviny komplikována tím, že se s postupujícím věkem snižuje. Proto je nezbytné, abychom si zachovali pohyblivost do co nejvyššího věku a do své stravy zařazovali kvalitní zdroje bílkovin. I ve vyšším věku má totiž pohyb příznivý vliv na tvorbu svaloviny a i v případě hospitalizace či ústavní péče je třeba pohybové aktivitě, například formou rehabilitace, věnovat náležitou pozornost. Jak poznamenávají naši přední odborníci na klinickou a léčebnou výživu, množství svalové hmoty je ekvivalentní pohybové aktivitě – což sice vědí kulturisté, ale jejich kolegové lékaři mnohdy ne… A doplňují citací slov jejich francouzského kolegy: „Imobilizace pro akutní onemocnění nebo chirurgický výkon snižuje beztukovou tělesnou hmotnost, množství svalstva, svalovou funkci a syntézu nových bílkovin. Postel je pro seniora stejně nebezpečná jako Ferrari pro teenagera“ (čerpáno z: tematický seminář pořádaný v PSP ČR, 21. únor t. r. zaměřený na problematiku nutriční péče v nemocnicích a domovech seniorů). Jelikož se menším pohybem méně zatěžuje kostra, dochází i zde ke změnám. Pravidelná pohybová aktivita je prevencí osteoporózy. Jednak tím, že kostru potřebně zatěžuje a namáhá, ale také tím, že pokud se pohybujeme venku, získáváme pro zdraví kostí potřebný vitamin D. Kostní buňky se obměňují po celý život, proto je třeba kosti neustále zatěžovat a tím posilovat. Nejvhodnějším pohybem pro tvorbu kostí, který je vhodný i pro vyšší věk, je chůze, turistika, ale i tanec, či pro aktivnější jogging, fotbal či kondiční posilování ve fitcentru. Snížená pohyblivost ve vyšším věku s sebou přináší i to, že tělo nepotřebuje tolik energie. S úbytkem svalů se snižuje i základní látková výměna neboli bazální metabolismus. Svaly jsou, spolu s mozkem, největšími spotřebiteli energie v těle. Tímto se proto snižuje celková potřeba energie. Pokud tedy nepřizpůsobíme svůj jídelníček aktuálnímu energetickému výdeji, můžeme si přivodit nárůst tělesné hmotnosti. S obezitou či nadváhou pak souvisí hrozba onemocnění diabetes mellitus 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečního infarktu či cévní mozkové příhody, ale také další snížení pohybové aktivity. Pohybová aktivita napomáhá udržet i duševní vlastnosti, které se s postupujícím věkem snižují. Stáří bývá spojeno i se změnami nálad, starší lidé bývají více melancholičtí a mají sklony k depresím a v takovémto stavu člověk nemívá ani nejmenší pomyšlení se najíst. Velmi často se proto setkáváme i se špatným jídelníčkem u osob osamělých, které netěší si pro sebe vyvařovat. Vše mohou ještě i komplikovat onemocnění, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Nesmíme také zapomínat, že snížená pohyblivost ovlivňuje i schopnost seniorů obstarat si nákupy potravin – hůře se na ně dostávají a následně v prodejnách pak raději volí stále stejnou cestu nákupu a kupují stále stejné, osvědčené, potraviny. Nakupování stále stejných potravin podporuje i to, že často hůře vidí a nedokáží si přesně přečíst, co je na obalech uvedeno. Jejich strava je následně zbytečně fádní a jednostranná. Pro někoho bude možná překvapující následující tvrzení, že nadměrná tělesná hmotnost ve stáří nemusí vždy znamenat problém. Záleží totiž na složení těla a na poměru (aktivní) svalové a tukové hmoty. Čím více aktivní svaloviny, tím lépe. Je třeba mít na paměti, že obezita je definována jako zvýšené množství tuku v těle. (Obezitologové tak znají i pojem „štíhlý obézní“, tj. jedinec, který je sice na první


pohled štíhlý, ale v jehož tělesné skladbě převažuje složka tuková, nikoli svalová, jak by tomu mělo být.) Proto například u žen po menopauze je mírná nadváha, pokud nemají metabolické komplikace (například porušenou glukózovou toleranci, vysoký krevní tlak či vysokou hladinu cholesterolu v krvi) a jsou pohybově aktivní, považována za výhodnou z hlediska prevence osteoporózy – jedním z důvodů je například právě to, že kosti potřebují pro zachování pružnosti a pevnosti určitou zátěž, kterou jim v tomto případě tělesná hmota zajišťuje lépe než u velmi štíhlých žen. Záleží však i na distribuci tuku v těle, víme, že obezita typu „jablko“, kdy je tuk nahromaděn v oblasti břicha, je daleko rizikovější pro rozvoj onemocnění srdce a cév či rakoviny prsu než obezita typu „hruška“, kdy je tuk nahromaděn v oblasti hýždí a stehen. Kdy tedy ve stáří, pod odborným dohledem, zcela určitě hubnout – pokud jedinec trpí obezitou (BMI > 30) a dalšími metabolickými komplikacemi – například cukrovkou a vysokým krevním tlakem. A aby vše nebylo zase až tak jednoduché, tak i obézní jedinec může trpět podvýživou. To, že někdo má nadměrný energetický příjem, který u něj vyústí v nadměrnou tělesnou hmotnost, ještě neznamená, že konzumuje stravu dostatečně pestrou, která mu zajistí dostatečný příjem všech potřebných živin včetně vitaminů a minerálních látek. V případě (vážné) nemoci by se ošetřující lékař měl zcela určitě zajímat i o vaši tělesnou hmotnost, a to ani ne tak o její absolutní hodnotu, jako spíše o její změnu v nedávné době – nechtěný úbytek hmotnosti o 5 % během tří měsíců či o 10 % za půl roku je již signálem možného rizika malnutrice (podvýživy). To platí i pro jedince, kteří i přes ztrátu uvedených 5 % (či 10 %) jsou stále obézní. Nechtěný úbytek hmotnosti během nemoci totiž s největší pravděpodobností představuje ztrátu svalstva, včetně svaloviny srdeční a svalstva dýchacího. Malnutrice u seniorů není až tak bezvýznamným problémem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Až 50 % seniorů trpí malnutricí a až 40 % onkologických pacientů je podvyživených již při stanovení diagnózy. Je třeba si uvědomit, že lidé s malnutricí, oproti jedincům v dobrém výživovém stavu, vyžadují o 9 % více léků, mají o 6 % větší návštěvnost u praktického lékaře a o čtvrtinu vyšší frekvenci hospitalizací. Co tedy ve vyšším věku jíst? Jak již bylo na stránkách tohoto časopisu opakovaně uvedeno, základním pravidlem, ze kterého bychom měli již od dětství vycházet, je pravidlo tří „P“ – to je – jíst pravidelně, pestře a přiměřeně. S tímto základním pravidlem si opravdu vystačíme po celý život. Avšak i stáří má svá specifika, stejně jako jiná životní údobí, a své zvláštní požadavky na výživu. Ty jsou jednak ovlivněny přirozenými změnami organismu, které v něm během stárnutí probíhají, a jednak, jak již bylo řečeno, případnými přidruženými onemocněními. A jak již bylo také řečeno, správná výživa a přiměřená pravidelná pohybová aktivita mohou dokonce proces stárnutí zpomalit a podpořit zdraví. I když i ve stáří platí obecná doporučení pro výživu, nastávají během stárnutí určité změny, se kterými je třeba se vypořádat. Během stárnutí se mění vnímání chutí a vůní, tyto změny pak mohou ovlivnit náš apetit a potěšení z jídla. Během stáří se totiž snižuje počet chuťových pohárků na jazyku, a to až o celou polovinu. Jednoduše řečeno, pokrm si již nevychutnáme tak jako dříve. Aby pokrm alespoň nějak chutnal, mnohem častěji saháme po soli. Soli obecně konzumujeme mnohem více, než bychom měli (přibližně dvojnásobně), avšak zejména ve vyšším věku může zhoršovat naše zdravotní problémy a jejímu nadměrnému používání bychom se měli vyvarovat. Během stárnutí se také zhoršuje schopnost vstřebávat a trávit živiny, je proto důležité klást velký důraz na pestrost

v ý ž i v a

/


lék dráždí trávicí trakt u citlivých osob (kyselina acetylsalicylová, ibuprofen), nebo u léků, kde potrava zvýší možnost jejich vstřebání. Ale ani zde není doporučováno podávat léčivo po hlavním jídle, ale spíše během nebo po malém lehčím jídle. Dalším příkladem, který si tu můžeme v souvislosti se stářím uvést, je vitamin K, který působí opačně než poměrně často užívaný warfarin (látka působící proti srážlivosti krve). Při podávání warfarinu je doporučováno omezit příjem listové a košťálové zeleniny, nikoli však vynechat zeleninu veškerou! Při pravidelné kontrole srážlivosti krve a konzumaci přiměřeného množství zeleniny nebude tato interakce ovlivňovat léčbu warfarinem. Jíst pravidelně, pestře a přiměřeně – od tohoto základu se opravdu můžeme odrážet po celý život. Přičemž bychom neměli zapomínat, že přiměřenost výživy do značné míry určuje míra pohybové aktivity, které se věnujeme, a že i součástí seniorského věku by měly být i aspekty kultury stravovaní a umění gastronomie a že bychom neměli zapomínat či rezignovat i na společenský život. Zabrousíme-li totiž zpět k významným institucím, zjistíme, že aktivní stárnutí je Světovou zdravotnickou organizací definováno jako proces maximálního využití možností pro zdraví, zapojení se a bezpečí s cílem podpořit kvalitu života během stárnutí. Tato poněkud krkolomná definice zahrnuje představu rozšíření aktivit seniorů, a to jak v rámci pracovního procesu oddálením nástupu na penzi, tak i v rámci společnosti zapojením se do celé řady společenských, ekonomických, občanských či kulturních aktivit. Určitě je proto na místě zmínit zde další výsledky jednoho z výzkumů zabývajících se aspekty stárnutí – i když lidé nad 50 let jsou v Evropě nejčastějšími zákazníky, kteří večeří v restauracích, mnoho z nich negativně vnímá to, že při romantickém večerním osvětlení svíčkami jaksi nejsou schopni bez nezbytného lovení brýlí rozluštit nabídku uvedenou na jídelním lístku… Ve stručnosti na závěr:

3 / 2 0 1 2

R E V U E

Stáří je zcela přirozenou součástí života člověka. Stáří s sebou přináší řadu změn, které se mohou odrazit na zdravotním stavu člověka. Pro lepší zdraví je třeba ve stáří velmi dbát na pravidelnou a pestrou stravu a pohybovou aktivitu přizpůsobit věku a možnostem, nikoli ji však zcela vynechat. Ve stáří ubývá svalů a ty, co zbývají, jsou slabší a méně výkonné. Tělo již nevyužije tolik energie jako za mlada. Ve stáří se mění kvalita kostí mnohem rychleji, je tedy třeba je pravidelně zatěžovat pohybem (nejlépe venku) a ve stravě mít dostatek vápníku. Ve stáří mizí pocit žízně. Když je v těle méně vody, organismus pracuje mnohem hůře a pomaleji. Senioři ztrácejí až polovinu chuťových pohárků, horší se čich i stav chrupu a to vše přispívá k tomu, že nemají mnohdy chuť k jídlu. Ve stáří lidé užívají řadu léků, které jako vedlejší účinek snižují chuť k jídlu, ale také výkonnost trávicího systému. Na stravu má vliv i samota, míra sebeobslužnosti či nedostatek financí. Senioři často jedí málo ovoce a zeleniny, proto jim chybí řada vitaminů, ale i vláknina. Často trpí zácpou. Senioři musejí myslet na to, že jejich imunita již není tak silná, a dodržovat o to více hygienická pravidla při přípravě pokrmů a více dbát na bezpečnost potravin.


stravy tak, aby byl zaručen jejich dostatečný příjem. Hůře se například vstřebává vitamin B12, a to proto, že s postupujícím věkem v žaludku klesá tvorba tzv. vnitřního faktoru, který je pro jeho vstřebání nezbytný. Ve stáří navíc klesá schopnost kůže vytvářet vitamin D. To, v kombinaci s nedostatečným příjmem vápníku a tím, že senioři mají tendenci se méně pohybovat venku, ovlivňuje kvalitu kostí ve vyšším věku. Snížený přívod potřebných živin, například vitaminů z ovoce a zeleniny, bývá také velmi často způsoben ztrátou zubů, někdy dokonce i nevyhovující zubní protézou. Je proto třeba věnovat náležitou pozornost zubní hygieně a pravidelně navštěvovat svého zubního lékaře. S nízkou konzumací ovoce a zeleniny jde ruku v ruce malý příjem vlákniny. Vláknina urychluje průchod potravy střevem a zvyšuje objem stolice a tím působí preventivně proti zácpě, kterou senioři často trpí. U seniorů je nízká konzumace vlákniny spojena i se sníženým pocitem žízně a tím i nedostatečnou konzumací tekutin, to ještě nebezpečí vzniku zácpy umocňuje. Dostatečný příjem ovoce a zeleniny je ve stáří významný i pro vstřebávání železa. Starší lidé mají tendenci přijímat jednostrannou stravu, která obsahuje velmi málo zdrojů železa. Nízkým přívodem železa si proto mohou způsobit anémii z jeho nedostatku. Železo se ze stravy vstřebává poměrně špatně, vitamin C obsažený v ovoci či zelenině jeho vstřebatelnost usnadňuje. Čaj a káva naopak vstřebatelnost železa snižují. Následkem nízkého příjmu tekutin může být i snížená tvorba slin, a tím vysychání sliznice úst (hůře se polyká strava). Nízký příjem tekutin může také zapříčinit bolesti hlavy, poruchy koncentrace či zmatenost. Jelikož stáří je spojeno se sníženou imunitou, musí senioři velmi dbát na dostatečnou tepelnou úpravu pokrmů a dodržování hygienických pravidel a pravidel bezpečného zacházení s potravinami. Jakékoli alimentární onemocnění spojené s průjmem a zvracením znamená nebezpečí dehydratace, která může seniory ohrozit i na životě. Nebezpečí vzniku alimentární nákazy ve vyšším věku je navíc násobeno i ztrátou chuti a čichu, kdy senioři nerozeznají, že potravina je zkažená a neměla by se již konzumovat. Navíc, pokud hůře vidí, věnují i nižší pozornost datu spotřeby uvedenému na obale potraviny a mnohdy si ani neuvědomí, že daná potravina jim doma v ledničce leží déle, než by měla. Ve stáří stejně jako v ostatních údobích života je třeba dávat si pozor při užívání různých doplňků stravy, ať už se jedná o vitaminové přípravky či suplementy minerálních látek. Jednak si pomocí těchto přípravků můžeme navodit nadbytečný příjem některých vitaminů a minerálních látek – například vitaminu A, ale také mohou tyto přípravky nepříznivě ovlivnit vstřebávání a funkci léků, které užíváme. Je proto třeba se o užívání jakýchkoli přípravků poradit se svým lékařem. Typickým projevem ve stáří je i již zmiňovaný výskyt různých onemocnění, často i několika najednou, které jsou mnohdy chronického charakteru. To znamená, že jsou dlouhotrvající a vleklé a střídají se u nich období zlepšení a zhoršení. Řada z těchto onemocnění vyžaduje pravidelné užívání různých druhů léků. Tyto léky mohou jednak ovlivňovat chuť k jídlu, ale i vstřebávání různých živin. Proto je vhodné se o stravě poradit se svým lékařem. Například vláknina obecně prodlužuje dobu, kdy potrava zůstává v žaludku. Tím může prodloužit i nástup účinku léků a jejich vstřebávání, ke kterému dochází až v tenkém střevě. Většina léků až na výjimky by tedy neměla být přijímána s jídlem či po jídle. Zejména důležité je to u léků, kde je žádoucí rychlý nástup jejich účinku. Na druhou stranu tato vlastnost vlákniny pro nás může být naopak i žádoucí, a to tehdy, když

21


v ý ž i v a

/


Cesta z moře ke spotřebitelům Ing. RICHARD KREJČÍ, generální ředitel, BOLTON CZECHIA, spol. s r. o.

obré jídlo není jen o potěšení a chuti. Moderní stravovací kultura staví na nutričních hodnotách; dobře jíst znameD ná cítit se zdravě a žít lépe. Kvalitní mořská ryba v sobě spojuje vynikající chuť, požitek z jídla a zdravou potravinu. Ryby jsou bohaté na bílkoviny a fosfor, mají nízký obsah tuku a obsahují stopové minerály a omega-3 mastné kyseliny. Jsou ideální pro ty, kteří potřebují stravu bohatou na látky prospěšné pro tělo. Světová spotřeba ryb stále roste; průměrná roční spotřeba na osobu je uvedena v následujícím grafu: Narůst konzumace ryb – celosvětově

Zdroj: FAO

23

10 z nich zaujímá přední místo na trhu. Rio Mare je nejdůležitější značkou v portfoliu výrobní společnosti Bolton Alimentari, kterou v Čechách a na Slovensku reprezentuje BOLTON CZECHIA, spol. s r. o. Rio Mare je tradiční značkou odkazující na historii firmy v oblasti zpracování tuňáků, a to nejen v Itálii, ale také v mnoha dalších evropských zemích. V České republice je Rio Mare lídrem v oblasti tuňákových konzerv s hodnotovým podílem na trhu přesahujícím 35 %. Mottem značky Rio Mare od jejího vzniku je úsilí o špičkovou úroveň na všech úrovních: při výběru surovin, přísných kontrolách ve všech fázích výrobního procesu a při transparentní komunikaci zaměřené na spotřebitele. Neustálá inovace znamená, že Rio Mare je schopno přizpůsobit svou nabídku tak, aby vyhovovala požadavkům trhu v reálném čase díky široké řadě chutných, výživných výrobků s mnoha různými možnostmi použití. V průběhu let se v Itálii klasická nabídka tradičního tuňáka v olivovém oleji rozrostla o nové, lahodné a velmi úspěšné výrobky: tuňák ve vlastní šťávě, tuňák v extra panenském olivovém oleji, tuňákové saláty, tuňákové filety, prémiový steak z tuňáka, hotové tuňákové směsi na těstoviny Tonno per Pasta, tuňákové konzervy s různými omáčkami, tuňákové pasty a jiné rybí výrobky, jako jsou filety z lososa, makrely či sardinky. Stěžejní část portfolia Rio Mare nabízíme také v České republice a na Slovensku; sortiment každý rok rozšiřujeme o novinky.

Konzumace ryb: způsob, jak si udržet zdraví a svěžest Americká dietetická asociace (ADA) potvrzuje, že tuňák by se měl stát základní složkou skutečně zdravé výživy, protože nabízí všechny výhody potravin z ryb. Konzumace nízkotučných potravin bohatých na bílkoviny reálně přispívá například ke zmenšení bolesti způsobené artritidou, pomáhá překonávat potíže dýchacích cest a prospívá růstu a vývoji dětí. Omega-3 mastné kyseliny, které jsou v našich zemích konzumovány stále jen v malém množství, mají navíc mnohonásobné přínosy pro kognitivní funkce, náladu, oční sítnici, rekonstrukci tkání a nápravu řady metabolických poruch. Tuňák, losos a makrela obsahují i významné množství vitaminů A, D a E, které jsou nezbytné pro naše zdraví, protože regulují metabolismus vápníku a podporují správnou rovnováhu minerálů v těle. Ryby jsou také vynikajícím zdrojem vitaminu B: P O T R A V I N Á Ř S K Á R E V U E 3 / 2 0 1 2

Tuňák je rybou, která v sobě kloubí velmi vhodné nutriční kvality, příjemnou chuť a rozmanitost použití. Česká republika patří spotřebou 0,3 kg konzervovaného tuňáka na osobu na rok mezi podprůměrné evropské země. Jíme tuňáky 3x méně než standardní Evropan a některé státy s kvalitní středomořskou stravou jsou pro nás v tomto ohledu nedostižné – např. každý Španěl ročně zkonzumuje v průměru 2,2 kg tuňáka v konzervě, Ital 1,8 kg. Pro zajímavost, jasnou světovou jedničkou je středomořský ostrov Malta, kde se průměrná roční spotřeba vyšplhala na neuvěřitelných 5,1 kg na osobu. Synonymem kvality, chuti a zdraví je v řadě evropských i mimoevropských zemí tuňák Rio Mare. Je ideálním produktem pro moderní spotřebitele, kteří věnují stále více pozornosti složení stravy a zdravým stravovacím návykům. Rio Mare je značkou číslo 1 na evropském trhu s rybími konzervami. Globálně Rio Mare působí ve 40 zemích a ve více než


24

v ý ž i v a

/



100 gramů ryb může představovat až 38 % denní doporučené dávky (DDD) vitaminu B2 a až 100 % DDD vitaminu B12. V neposlední řadě ryby obsahují také hořčík, který je nezbytný k výrobě energie pro naše tělo, a fosfor, který je základní složkou našich kostí a zubů. Ryby jsou také vynikajícím zdrojem jódu. 100 gramů ryb může zajistit 50–100 % denní potřeby hořčíku, fosforu, železa a jódu. Za zmínku stojí také přítomnost selenu, který se nalézá především v tuňákovi a který dokáže zpomalit proces stárnutí mozku. To vše díky této potravině, která má delikátní chuť, je lehká a snadno stravitelná.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Průměrné výživové hodnoty ve 100 gramech výrobku (tuňák + olej) Vitaminy Vitamin 1,45 mg Energetická 415,1 kcal B12 (245 % DDD) hodnota 1716,8 kJ 8,40 mg Niacin (47 % DDD) Sacharidy Minerály 0,0 gramů 166 mg Bílkoviny 18,5 gramů Fosfor (20 % DDD) 69 mg Tuky 37,9 gramů Jód (46 % DDD) Bylo prokázáno, že konzumace 1–2 porcí ryb týdně, což je přibližně 150–300 gramů v syrovém stavu, má významné ochranné účinky na zdraví srdce a cév. Pro dosažení ochranných účinků není nutné konzumovat vysoké dávky ryb: již 30 gramů ryb denně významně snižuje riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob. Statistiky ukazují, že ryby v naší stravě nejsou příliš zastoupeny, přestože celková světová spotřeba v posledních letech strmě vzrůstá. Často je to způsobeno tím, že ryby není vždy snadné sehnat či dobře připravit. Právě z tohoto důvodu je užitečné zdůraznit, že rybí konzerva je reálnou alternativou k čerstvým rybám. Konzervovaný tuňák, losos a sardinky Rio Mare vstupují do našich domovů a dostávají se na náš stůl. Ve vysoce odolném obalu, jehož kvalita se kontroluje a jež se snadno a pohodlně používá, si přitom zachovávají většinu nutričních vlastností. Rybí konzervy Rio Mare jsou široce, rychle a snadno použitelné, lehce stravitelné, pečlivě sledované a neobsahují žádné konzervační látky. Dobré jídlo je kombinací potěšení a chuti z jídla na stole a touhy zůstat zdravý a udržet si zdravý životní styl. Správná výživa je nejlepším spojencem našeho zdraví. To neznamená vzdát se potravin, které máme rádi. Chuť a zdraví mohou jít ruku v ruce ve výživě dětí, dospělých i seniorů. Stravovací potřeby všech těchto skupin zachycuje středomořská potravinová pyramida. Je rozdělena do šesti hierarchických úrovní a představuje model stravování založený na stravě evropských zemí kolem Středozemního moře.

Zdroj: „Italian Food Pyramid“ projekt, 2008, Univerzita Sapienza, Řím, http://www.piramideitaliana.it

Pyramida obsahuje jak pečivo a těstoviny, tak zeleninu (bohatou na vlákninu a vitaminy), ryby (skutečný všelék pro naše zdraví), olivový olej, čerstvé ovoce, a dokonce i víno, které je ovšem třeba konzumovat s mírou. Společnost Rio Mare, aby vytvořila zdravá a chutná jídla, jednoduchá na přípravu, použila středomořskou dietu jako jeden ze svých základních principů. Ve svých receptech kombinuje ryby vynikající kvality s olivovým olejem, zeleninou a těstovinami. Potravinová pyramida dává přehledná doporučení, kterým porozumí každý. Na první pohled je vidět, že základem našeho zdraví je pořádná porce pravidelné fyzické aktivity. Vyšší stupně pyramidy pak ukazují, které kategorie potravin jsou zásadní pro naši každodenní stravu a které by se měly jíst nejméně jednou týdně (zde je velká důležitost přisuzována rybám). Bolton Alimentari hodlá, ve spolupráci s odborníky na výživu a lékaři, stejně jako s významnými mezinárodními vědeckými ústavy a partnery, např. Nadací pro výživu Itálie, zkoumat vlastnosti a přínosy potravin a šířit kulturu „zdravého stravování“.

Rio Mare: vysoká kvalita a odborné znalosti Jedním ze základních požadavků značky Rio Mare pro dosažení dokonalosti je pečlivý výběr surovin: tuňáků a jiných ryb, oleje a zeleniny. Rio Mare používá pouze nejkvalitnější tuňáky s jemným a křehkým masem. Důležité je také zvolit ideální místa pro rybolov, využívat nejlepší a nejšetrnější rybářské metody, spolupracovat se subjekty, které jsou schopny dostát nejvyšším nárokům na kvalitu, a s dopravci, kteří umějí převážet ryby v souladu se všemi bezpečnostními a hygienickými normami. Kvalita konečného výrobku záleží také na kvalitě procesu čištění ryb. Tuňáci používaní pro rybí konzervy společnosti Bolton Alimentari procházejí dvěma samostatnými fázemi čištění. To zajišťuje vynikající kvalitu, kterou se výrobky společnosti Bolton Alimentari vyznačují. Ostatní suroviny používané ve výrobcích společnosti Bolton Alimentari jsou především losos a makrela. Pokud jde o lososy, používá Bolton Alimentari lososa obecného a lososa růžového, oba bohaté na omega-3 mastné kyseliny a vysoce výživné. Lososi se konzervují ihned po pečlivém odstranění kůže a kostí, čímž si zachovávají kvalitu a chuť rybího masa.

v ý ž i v a

/


Makrela je díky svým vynikajícím výživovým vlastnostem bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin a obsahuje vysoké množství vitaminů a minerálních látek. Olivový olej ve výrobcích společnosti Bolton Alimentari je vysoce kvalitní olej pečlivě zpracovaný v Itálii na nejmodernějších zařízeních. Mnoho z výrobků uváděných na trh společností Bolton Alimentari obsahuje různé druhy zeleniny. Ta je vybírána podle přísných standardů kvality, jaké platí pro výběr všech surovin používaných touto společností. Další základní podmínkou pro Bolton Alimentari je bezpečnost potravin a kvalita výrobků. U výrobků Rio Mare se provádí několik kontrol – od začátku výroby až do okamžiku, kdy se dostanou na váš stůl. Všechny fáze zpracování surovin živočišného původu jsou prováděny pod veterinárními kontrolami a inspekcemi. Společnost Bolton Alimentari vždy prováděla systematické a sofistikované kontroly svých surovin: mezi ně patří například sledování radioaktivity na základě řady kontrol, které zaručují bezpečnost a kvalitu výrobků. Každý rok se provádí více než 5 000 analýz surovin (chemické analýzy, přítomnost těžkých kovů a mikrobiologické testy), 4 000 testů na vzorcích hotových výrobků (přítomnost aditiv, těžkých kovů, mikrobiologických alergenů, geneticky modifikovaných organizmů /GMO/, mykotoxinů). Provádí se také přes 50 000 kontrol organoleptických vlastností konečného výrobku (kontrola chuti, barvy a vzhledu). Zvláštní pozornost je věnována potenciálnímu obsahu rtuti v tuňákovi. Analýzy, které společnost Bolton Alimentari konstantně provádí, vykazují hodnoty hluboko pod parametry stanovené zákonem. Zvláštní pozornost je věnována kontrole histaminu, látce produkované bakteriemi přítomnými v přírodě. K tvorbě této látky dochází, jestliže ryby nejsou ihned zmraženy, ale jsou ponechány příliš dlouho při pokojové teplotě. Každý rok se provádí více než 15 000 kontrol pro ověření toho, že tato látka se ve výrobcích Bolton Alimentari nevyskytuje. S cílem nabídnout co nejširší záruky kvality, bezpečnosti výrobků a respektování udržitelnosti životního prostředí zaručuje společnost Bolton Alimentari dohledatelnost původu prostřednictvím systému, který umožňuje vysledování historie každé tuňákové konzervy od okamžiku její výroby až do doby, kdy se výrobek dostane do rukou zákazníka. U každé konzervy lze zjistit, z jaké je šarže a kdy dorazila do výrobního závodu. Na každém balení tuňáka je kód, který lze použít ke zpětnému vyhledání původu tuňáka a k dokonalému vysledování biografie každé konzervy. Zadáním tohoto kódu na webových stránkách www.riomare.cz nebo www.riomare.com můžete získat další informace o výrobku: jméno lodi, která dotyčnou rybu vylovila, zeměpisná oblast, v níž byla ryba ulovena, použitá metoda rybolovu, kvalita konzervovaného tuňáka.

Rostoucí udržitelná ochrana mořského ekosystému

International Seafood Sustainability Foundation

3 / 2 0 1 2

Další základní hodnotou značky Rio Mare je ohleduplnost vůči mořským ekosystémům. Společnost Bolton Alimentari byla vždy odhodlána prosazovat udržitelný rybolov, protože udržitelný rozvoj a ochranu mořských zdrojů považuje za své základní principy. Jako důkaz tohoto závazku společnost Bolton Alimentari od roku 1992 podporuje program na ochranu delfínů Dolphin safe a v roce 2009 napomohla založit ISSF, globální neziskovou Mezinárodní nadaci pro udržitelnost mořských produktů (International Seafood Sustainability Foundation). ISSF sdružuje klíčové představitele mezinárodní vědecké obce, Světového fondu na ochranu přírody (WWF) a lídry v oblasti zpracování tuňáků s cílem zajistit udržitelnost populací tuňáků v dlouhodobém horizontu a udržitelné využívání stávající populace. Toho chce docílit snižováním vedlejších úlovků a prosazováním ochrany mořského ekosystému. Závazky společnosti Bolton Alimentari zahrnují boj proti nezákonnému a neohlášenému rybolovu vytvořením jediného světového seznamu plavidel na základě čísla UVI (unikátní identifikace plavidla), které vydává IMO (Mezinárodní námořní organizace). Od června 2011 společnost kupuje pouze tuňáky z plavidel, které mají takové číslo. Prostřednictvím ISSF společnost Bolton Alimentari navíc podporuje vytvoření mořských rezervací k ochraně bohaté biodiverzity mořských druhů. Bolton Alimentari se zavazuje, že nebude kupovat tuňáky pocházející ze čtyř mořských rezervací ve středním a západním Tichomoří stanovených v dohodě Nauru (PNA), která zahrnuje Federativní státy Mikronésie, Kiribati, Maršalovy ostrovy, Nauru, Palau, Papuu Novou Guineu, Šalamounovy ostrovy a Tuvalu. Cílem společnosti Bolton Alimentari je dodat na stůl spotřebitele tuňáka uloveného nejlepšími udržitelnými metodami. Společnost pracuje na tom, aby do roku 2017 dosáhla 100% udržitelnosti populace tuňáka. V tomto ohledu Bolton Alimentari potvrzuje svou podporu iniciativám zaměřeným na zlepšení vědeckých a technických postupů a metod používaných v plavidlech lovících tuňáky na celém světě. Neustálý technologický pokrok a vědecký výzkum v kombinaci s informovaností a školením posádek lodí jsou klíčovými prvky pro zlepšení udržitelnosti a ochrany mořského ekosystému.

R E V U E

Ale to není všechno. Aby společnost Bolton Alimentari umožnila úplné vysledování, postupně zavádí uvádění odborného názvu na obalu. Je třeba zdůraznit, že úplné vysledování výrobku je strategickou zbraní v účinném boji proti nezákonnému rybolovu. Z tohoto důvodu Bolton Alimentari plánuje rozšířit tento globální systém také na své další výrobky. Trvalý důraz společnosti Bolton Alimentari na kvalitu je komplexní. Společnost přebírá odpovědnost nejen za kvalitu svých výrobků, ale také za životní a společenské prostředí, v němž působí. Takto široce je chápán termín „odpovědnost za kvalitu“.

Odpovědnost za kvalitu vyjadřuje koncept sledování kvality přímo v celém dodavatelském řetězci, od okamžiku výlovu ryby až do doby, kdy přijde na váš stůl. Je to volba, která v průběhu let potvrzuje a posiluje závazek společnosti a ukazuje směr, kterým se společnost chce i nadále rozvíjet. Oblasti, v nichž společnost Bolton Alimentari vyjadřuje svou odpovědnost za kvalitu, jsou: lov tuňáků a ochrana ekosystému, ohleduplnost vůči životnímu prostředí, ohleduplnost vůči lidem, výběr surovin, analýza a kontrola, výživa a zdraví. Pro každou oblast byly definovány principy a konkrétní postupy, které do systému zapojí také dodavatele a další subjekty.


25


26

b i o k o u t e k

měra orné půdy byla 59 281 ha, výměra sadů 6 453 ha a výměra vinic 965 ha. Podrobné údaje a porovnání s rokem 2010 je uvedeno v tabulce.

Aktuální stav v oblasti legislativy

Aktuální stav ekologického zemědělství a produkce biopotravin Ing. MARTIN LEIBL, Ph.D., oddělení ekologického zemědělství, Ministerstvo zemědělství ČR

a rok 2011 došlo k navýšení počtu výrobců biopotravin a ekologických zemědělců. Bylo registrováno již 646 výZ robců biopotravin a 3 920 ekologických zemědělců, kteří hospodařili na celkové výměře 482 927 ha, což představuje 11,4 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu. Vý-

Novela zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 344/2011, kterým se mění dosavadní zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Novela byla přijata především na základě nové evropské legislativy ekologického zemědělství, kterým je nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a prováděcí nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Co novela zákona o ekologickém zemědělství přinesla? Hlavním smyslem novely bylo zjednodušit administrativu kolem registrace nových osob podnikajících v ekologickém zemědělství, včetně výrobců biopotravin a obchodníků s biopotravinami. Proto se již neplatí správní poplatek 1 000 Kč za podání žádosti o registraci a také byly zjednodušeny formuláře pro registraci. Místo dosavadních 5 formulářů je jednotný formulář pro všechny typy osob podnikajících v ekologickém zemědělství (zemědělci, výrobci, obchodníci, včelaři, dovozci biopotravin apod.). Zákon také stanoví administrativní postup při vydávání výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Výjimky už nemohou vydávat kontrolní organizace, proto je od roku 2010 vydává MZe a některé žádosti o vydání výjimky jsou nově zpoplatněny částkou 1 000 Kč. Pouze výjimku na použití neekologického osiva a sadby brambor vydává ÚKZÚZ, odbor osiva a sadby, a tato žádost není zpoplatněna. Dále není zpoplatněna žádost o výjimku v případě katastrofických událostí a žádost o zkrácení přechodného období. V oblasti kontrolního systému se nově stanovuje lhůta, do kdy musí osoba podnikající v ekologickém zemědělství dokončit proces přechodu k jiné kontrolní organizaci, pokud chce svoji kontrolní organizaci změnit. Pokud původní smlouva o kontrolní činnosti pozbude platnosti, musí osoba podnikající v ekologickém zemědělství (pokud má zájem dále pokračovat v podnikání v ekologickém zemědělství) do 30 dnů uzavřít smlouvu s jinou kontrolní organizací pověřenou MZe, jinak jí bude zrušena registrace. V oblasti správních řízení byly také přeformulovány skutkové podstaty porušení pravidel ekologického zemědělství tak, aby odpovídaly terminologii evropské legislativy.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Tabulka: Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství

Počet výrobců biopotravin Počet ekofarem Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra orné půdy (ha) Výměra trvalých travních porostů (ha) Výměra trvalých kultur (sady) (ha) Výměra trvalých kultur (vinice) (ha) Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha) Ostatní plochy (ha)

Nárůst za leden– –prosinec 2011

31. 12. 2010

31. 12. 2011

626 3 517

646 3 920

20 403

448 202

482 927

34 725

10,55

11,40

0,85

54 937 369 272 5 128 803 8 18 054

59 281 398 060 6 453 965 10 18 158

4 344 28 788 1 325 162 3 103

Nárůst za leden– –prosinec 2011 (%) 3 11 8

8 8 26 20 25 1

27

b i o k o u t e k

Novela prováděcí vyhlášky č. 16/2006 Sb. Dne 1. 4. 2012 nabyla účinnosti vyhláška č. 80/2012 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb. Vyhláška je poměrně stručná, v příloze 1 je uveden vzor jednotného formuláře pro všechny osoby podnikající v ekologickém zemědělství. Vyhláška dále obsahuje zejména výčet hospodářských zvířat, která je možné chovat v ekologickém zemědělství, a aktualizovaná pravidla pro chov králíků v ekologickém zemědělství. Naopak byla vypuštěna pravidla ekologického chovu ryb, protože ta jsou obsahem nařízení Komise (ES) 710/2009 o ekoakvakultuře. Vyhláška dále obsahuje podobu národního loga, kterým se označují biopotraviny, a několik formálních ustanovení. Pravidla pro zpracování biovína Dne 8. března 2012 vyšlo nařízení Komise (EU) 203/2012, kterým se po několikaletém úsilí podařilo stanovit pravidla pro zpracování ekologicky vypěstovaných hroznů na biovíno. Přijetí nařízení umožnilo označování biovín podle stejných pravidel, podle kterých jsou označovány ostatní biopotraviny. Pravidla pro produkci biovína zakazují používání následujících enologických postupů: částečné zahuštění chladem, odsíření fyzikálními metodami, ošetření elektrodialýzou k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene, částečná dealkoholizace vína nebo ošetření katexem k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene. Některé enologické postupy jsou omezeny následujícím způsobem: při tepelném ošetření nesmí teplota překročit 70 °C, při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm. Co se týče síření biovín, vychází se z hodnot povolených pro konvenční vína, která jsou stanovena v příloze 1B nařízení (ES) 606/2009. U biovín s méně než 2 g/l zbytkového cukru je maximální povolená hranice pro síření o 50 mg/l méně než u konvenčních vín, u ostatních biovín je to o 30 mg/l méně než u konvenčních vín. V příloze jsou dále uvedeny produkty a látky povolené k užití nebo přidání do ekologických vín za účelem provzdušnění, filtrace, přikyselení nebo stabilizace vína. Tato nová pravidla začnou platit od 1. srpna 2012, to znamená, že je bude možné využít již pro letošní sklizeň a produkci biovína.

V tomto programovacím období 2007−2013 jsou v rámci Programu rozvoje venkova finančně podporováni jak ekologičtí zemědělci, tak výrobci biopotravin. Od letošního roku je ale zastaven příjem žádostí u nových žadatelů, v letošním a příštím roce tak budou dotací na plochu podporováni pouze stávající ekologičtí zemědělci. Do konce roku 2013 už pravděpodobně nebude vyhlášeno ani investiční opatření „Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům“, v rámci kterého byli bodově zvýhodněni výrobci biopotravin při investicích na výstavbu nebo rekonstrukci výrobních provozů nebo skladovacích kapacit. Zároveň se připravují dotační podmínky od roku 2014. Zatím lze říci, že dotace pro ekologické zemědělce bude pokračovat, v současné době se řeší konkrétní podmínky pro poskytnutí dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství. Stejně tak je cílem pokračovat i v podpoře výrobců biopotravin. Vzhledem k tomu, že všechny návrhy jsou zatím pouze na pracovní úrovni, nelze poskytnout závazné konkrétní informace.

Propagace

3 / 2 0 1 2

V současné době chybí stálá informační kampaň na podporu biopotravin a ekologického zemědělství financovaná státem, poslední kampaň byla ukončena v roce 2010. V letošním roce proběhne již 8. ročník akce „Září − Měsíc biopotravin“, jehož hlavním tématem bude trvalá udržitelnost ekologického zemědělství s mottem „Držte se biokvality“. Na stránkách www.mesicbiopotravin.cz bude moci každý vložit informaci o své akci, kterou bude organizovat (biojarmark, biodožínky, ochutnávky biopotravin, exkurzi na ekofarmě, seminář apod.). Dále proběhnou tradiční akce, jako je vyhlášení nejlepšího ekozemědělce roku (Bartákův hrnec). Cenu za rok 2011 převezme Ing. Jan Dvorský s rodinou z farmy Dvorský kozí statek Olešenka u Přibyslavi. Jedná se o podnik s faremním zpracováním kozího a ovčího mléka s týdenním objemem 600−800 litrů a výrobou sýrů. Předání ceny proběhne přímo na oceněné farmě v sobotu 26. května od 11.00 hod. Akce je určena pro veřejnost, součástí programu je i prohlídka ekofarmy včetně sýrařského minikurzu. Stejně tak probíhá každoroční soutěž o nejlepší biopotravinu roku, kdy českou biopotravinou roku 2011 byl vyhlášen ovčí sýr Arnika z Horského statku Abertamy. Celkem bylo nominováno 58 biopotravin od 19 biovýrobců. Soutěž tradičně vyhlašuje Potravinářská komora ČR společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Na dodržování pravidel soutěže každoročně dohlíží již výše zmíněná společnost Bureau Veritas, která je Zlatým partnerem soutěže.

R E V U E

V současné době jsou výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství pověřeny ministerstvem zemědělství tři organizace: KEZ o. p. s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT AG se sídlem v Jihlavě a Biokont CZ, s. r. o., se sídlem v Brně. Na konci minulého roku proběhlo výběrové řízení na další kontrolní organizaci, vítězem se stala organizace Bureau Veritas. Jde o celosvětovou kontrolní a certifikační organizaci založenou již v roce 1828. Organizace je akreditovaná podle normy ČSN EN 45011, což je jedna z hlavních podmínek pro výkon kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství. V oblasti potravinářství se organizace v současné době zaměřuje především na certifikaci systému

Finanční podpora ekologických zemědělců a výrobců biopotravin


Zahájení činnosti nové kontrolní a certifikační organizace

kritických bodů HACCP, dále provádí certifikaci systému environmentálního managementu (EMS) nebo certifikaci BRC (British Retail Consortium Scheme), který řeší požadavky bezpečnosti potravin a obalů určených pro potravinářství. Praktické zahájení činnosti této nové kontrolní a certifikační organizace očekáváme do konce tohoto roku.

28

n a b í d k y

/

i n f o r m a c e


R E V U E

3 / 2 0 1 2

GRNRQDOpREDO\ SURGRNRQDOpY êUREN \

OBALY, KTERÉ VYHRÁVAJÍ ! Devro s.r.o.

www.cutisin.cz

]iND]QLFNêVHUYLVSURý5D65 2NUXåQt6ODYNRYX%UQD_WHO_ID[_HPDLOMDURVODYQRYRVDG#GHYURFRP

o r g a n i z a c e

/

29

v ý r o b a

Devro s. r. o., výrobce obalů pro masné výrobky reakci na probíhající celosvětovou konsolidaci podV niků zpracovávajících maso přijala skupina Devro strategii, která vede k vytvoření jednotného přístupu podnikatelských jednotek ve Skotsku a České republice k evropskému a africkému trhu, tedy sjednocení komerčních aktivit podniků v tomto regionu pod hlavičku Devro s. r. o. Tato transformace společnosti umožňuje rozvoj efektivnějších vztahů s našimi klíčovými zákazníky. Přímá cesta k velkým zákazníkům zajistí naši rychlejší a pružnější reakci na jejich aktuální potřeby a strategické plány. Získáme tak důležitou konkurenční výhodu. Jednotnou obchodní politikou zároveň deklarujeme solidnost firmy, spolehlivost v dodávkách zboží v rámci dlouhodobé vzájemně výhodné spolupráce s našimi zákazníky. Michal Štoček, generální ředitel společnosti Devro s. r. o. Foto: Kateřina Peštová

Obaly Devro s. r. o., obaly, které dají vašim výrobkům možnost vyniknout! Ing. JAROSLAV NOVOSAD, Devro s. r. o.

v masném, drůbežářském a mlékárenském průmyslu. Šíře sortimentu dává výrobcům jistotu, že si vždy v naší nabídce najdou pro svůj výrobek ten nejlepší obal.

Jedlá kolagenní střívka kroužková Dalším přiblížením průmyslově vyráběných jedlých kolagenních střev ideálu přírodního střeva je dosažení jejich zahnutého tvaru – kroužku, který je i pro laika indikátorem, že výrobek je v přírodním střevě.

3 / 2 0 1 2

Jedlá kolagenní střívka přímá Jednoznačně nejvýznamnějším výrobkem firmy Devro s. r. o. jsou jedlá kolagenní „párková“ střívka s označením „FINE“, která jsou určená pro tepelně opracované drobné

R E V U E

Sortiment výrobků firmy Devro s. r. o. tvoří:


výrobků firmy Devro s. r. o. dodávaných již desítky let do celého světa obsahuje různé druhy obaSlů ortiment vhodných pro rozdílné typy výrobků produkovaných

masné výrobky typu Jemné párky, Debrecínské párky, Vídeňské párky ...a stejně tak pro tepelně neopracované sušené a fermentované masné výrobky typu Dunajská klobása. Speciálním obalem je střívko CPE, což je jedlé kolagenní střevo vhodné pro tepelně opracované masné výrobky větších průměrů. Střívko CPE lze klipsovat a je vhodné ke grilování a opékání. Příkladem použití pro krátké masné výrobky je výrobek typu Špekáček. K dalším „párkovým“ střívkům patří střívko s označením AF, které je určeno pro tepelně neopracované masné výrobky, které jsou před konzumací opékány, jako je například Vinná klobása. Sortiment výrobků je dále doplněn párkovými střívky vyráběnými firmou DEVRO ve Skotsku, které svým použitím odpovídají střívkům FINE. Jako jediný výrobce na světě umí firma DEVRO vyrobit párkové střívko pouze z vepřového kolagenu. Všechna výše uvedená „párková“ střeva lze při výrobě použít jako adekvátní náhradu za střeva skopová, vepřová a případně i hovězí. Zcela novou kvalitu kolagenních jedlých střívek ale reprezentuje párkové střívko SELECT.

30

o r g a n i z a c e

Speciální technologií jsou tak v Devru s. r. o. vyráběna jedlá kroužková střeva nové generace s označením CMQ, ta jsou vhodná pro tepelně opracované masné výrobky typu Myslivecká klobása, Ostravská klobása ….a také pro tepelně neopracované sušené a fermentované masné výrobky typu Dunajská klobása. Speciálním typem kroužkového jedlého kolagenního střeva je střevo s označením CMF, které je určeno pro výrobky z čerstvého masa, na polotovary určené k následnému pečení, smažení či grilování, příkladem je již zmíněná Vinná klobása.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Salámová kolagenní střeva Salámová střeva patří k tradičním výrobkům společnosti Devro s. r. o. V nabídce jsou dva základní typy střev, a to SPR a 014. Salámové kolagenní střevo s označením SPR je salámové kolagenní střevo určené pro výrobky tepelně opracované uzením a následným dovařením v páře, typu Vysočina, Turistický trvanlivý salám… Salámové kolagenní střevo s označením 014 je určeno výhradně pro trvanlivé výrobky za studena zrající, opracované uzením a sušením, typu Herkules, Poličan, Lovecký salám …a různé druhy salámů s ušlechtilou plísní na povrchu, například Uherák. Jedlá kolagenní fólie Speciálně ke zdokonalení vzhledu uzenářských výrobků v síťkách a snížení hmotnostních úbytků při tepelném opracování byla vyvinuta jedlá plochá kolagenní fólie EDICOL „R“ a EDICOL ® a jedlá kolagenní EDICOL T, která je vyráběna ve formě bezešvé hadice, a lze ji tak plnit přímo na klipsovacích (polo)automatech, což vede k významnému zvýšení produktivity a standardizaci výroby. EDICOL „R“, EDICOL ® a EDICOL T jsou určeny pro použití na výrobky tepelně opracované, jako jsou uzené šunky, rolované plece, a pro různé typy výrobků tepelně neopracovaných, fermentovaných. Unikátním typem jedlé tubulární kolagenní fólie je fólie EDICOL „A“, určená pro výrobu pečených masných výrobků a polotovarů určených k pečení, například Pečená masová rolka. Plastová střeva Široké možnosti použití mají v masném, drůbežářském a mlékárenském průmyslu také plastová střeva vyráběná v Devru s. r. o. Nejpoužívanějším je střevo typu RALEX „S“. Jedná se o nejedlé, biaxiálně orientované, mono-vrstvé, teplem smrštitelné střevo, vyrobené ze 100% Polyamidu (neobsahuje chlor a plastifikátory), které je určené pro masné výrobky tepelně opracované vařením ve vodě nebo v páře. Příklady aplikací tohoto obalu jsou Šunkový salám, Gothajský salám… Unikátním typem RALEXU je RALEX „D“ a RALEX

/

v ý r o b a

„W“. Tato střeva jsou „uditelná“, tzn. speciální komponenty použité při výrobě těchto střev zajišťují při tepelném opracování dostatečnou propustnost stěny střeva pro vodní páru a kouř. Výrobek při doporučeném způsobu tepelného opracovaní tak získá kouřové aroma, a to při zachování vynikajících bariérových vlastností zaručujících dlouhou údržnost a nízké hmotnostní úbytky. Dalším „tradičním“ plastovým obalem vyráběným v Devru s. r. o. je polyethylenové střevo NILEN určené pro vařené masné výrobky, např. na tlačenky nebo na krmivo pro zvířata. Své místo na trhu již získala také plastová střeva MINIRALEN a MINISMOKE určená pro drobné masné výrobky, jako jsou například Jemný párek, Kuřecí párek. Střevo typu MINIRALEN je nejedlé, biaxiálně orientované, mono-vrstvé, teplem smrštitelné střevo, vyrobené ze 100% Polyamidu (neobsahuje chlor a plastifikátory), které je určené pro masné výrobky tepelně opracované vařením ve vodě nebo v páře. MINIRALEN není propustný pro kouř. Pro vařené drobné masné výrobky následně uzené kouřem bylo speciálně vyvinuto plastové střevo MINISMOKE. Střevo MINISMOKE je díky své „zauditelnosti“ rovnocennou náhradou celulózových střev a oproti nim zaručuje navíc výrazně nižší hmotnostní úbytek během tepelného zpracování (cca 2 %) a následně také nižší ztráty během skladování a distribuce hotových výrobků. Servis a služby zákazníkům Našim zákazníkům je neustále k dispozici tým obchodních zástupců a servisních techniků, kteří jsou schopni okamžitě reagovat na všechny jejich požadavky a problémy. Umíme se spolu se zákazníky podílet na vývoji jejich nových výrobků a technologií. K tomuto účelu je možné využít naši zkušebnu masné výroby. V této zkušebně také pravidelně probíhají semináře a školení, na kterých je předváděno praktické použití našich obalů, a to nejen tuzemským zákazníkům, ale i zákazníkům z celého světa.

Párek v přírodním střívku, nebo párek v jedlém „kolagenním“ párkovém střívku? Sortiment výrobků firmy Devro s. r. o. je velmi rozsáhlý, ale jedna skupina obalů v něm hraje z hlediska rozsahu výroby a prodejů tu nejdůležitější roli. Touto skupinou obalů jsou jedlá kolagenní párková střívka určená pro výrobu různých druhů drobných masných výrobků. Párková jedlá kolagenní střeva jsou průmyslově vyráběna již téměř 60 let a byl to právě český výrobce Cutisin – dnes Devro s. r. o., který přišel s tímto typem střívka jako první

o r g a n i z a c e

na trh. Samozřejmě zpočátku tato střívka nemohla co do kvality (vzhledu, tvaru, tuhosti při kousání) konkurovat střívkům přírodním/skopovým a leckterý milovník konzumace párků poznal, že některé párky vypadají jinak a lze je taky poněkud hůře ukousnout. Většina výrobců proto používala raději kolagenní párková střívka jen na výrobky patřící do nižší kvality a na opravdu kvalitní výrobky dál používala jen přírodní/skopová střívka. Tvrzení „kvalitní párek se pozná podle toho, že je vyroben do přírodního/skopového střívka“ je tak zafixováno v paměti mnohých výrobců, kteří o kolagenním střívku stále uvažují jako o střívku, které se hodí jen na výrobky průměrné kvality prodávané po tunách a za lidové ceny. Naproti tomu, jako opravdu kvalitní párek je pak často prezentován jen ten, pro jehož výrobu bylo použito přírodní/ skopové střívko. Ano, na trhu se tak najde mnoho opravdu kvalitních výrobků v přírodním/skopovém střívku, ale je tam i část takových výrobků, které svoji kvalitu a také vyšší prodejní cenu schovávají jen za přírodní/skopové střívko, jehož použití je vždy u takového výrobku pro jistotu náležitě zdůrazněno. Je to ovšem konečný zákazník, který má to poslední slovo a rozhoduje, co je pro něj při nákupu párků to důležité, a ten si určitě již víckrát nekoupí párek nevalné kvality, ať už je v kolagenním nebo v přírodním/skopovém střívku.

Lepší párek a nižší výrobní náklady? Většina výrobců by jistě ráda vyráběla jen velmi kvalitní párky, ale z ekonomického hlediska se musí přizpůsobit podmínkám na trhu, a tak, v případě, že chtějí na párek použít přírodní/skopové střevo, které nákladově

/

v ý r o b a

31

tvoří podstatnou část ceny výrobku, musí nasadit vyšší prodejní cenu výrobku, anebo šetřit „uvnitř“ párku. Existuje však možnost, jak vyrobit lepší párek a přitom za nižší výrobní náklady? Ano, je to možné. Po mnoho let byla kolagenní střeva spojována hlavně s nižšími výrobními náklady. Vyšší výrobní rychlosti, větší výrobní kapacita a nižší nároky na pracovní sílu představovaly vždy možnost uspořit významnou část nákladů ve výrobě. Zvláště vzhledem k současným cenám skopových střívek se jedná o velmi významné úspory, které mohou dosáhnout až desítky Kč/kg. V souvislosti s možnou reakcí spotřebitelů na použití jedlých kolagenních střev se ale stále objevují určité obavy a předsudky. Proto byla nejnovější generace našich jedlých kolagenních střev, s obchodním označením SELECT, vyvíjena především s přihlédnutím k názorům konečných spotřebitelů a je jimi již považována za stejně dobrou, nebo dokonce lepší, než jsou přírodní/skopová střívka.

ISI, vysoce hodnocená společnost pro zjišťování senzorického vnímání se sídlem v Gottingenu v Německu, provedla nezávislý a nestranný průzkum. Tento průzkum ukázal, že spotřebitelé hodnotili párky vyrobené do jedlých kolagenových střívek SELECT stejně dobře, nebo dokonce lépe než párky vyrobené do skopových střev. Výsledky senzorického hodnocení/porovnání výrobku v přírodním/skopovém střevě s výrobky o stejném složení v kolagenním střívku SELECT:

Graf 1: Senzorické aspekty – téměř ve všech senzorických hodnoceních dosahovaly oba vzorky podobných průměrných hodnot – pouze co se týče vzhledu, dosáhl kolagen výrazně vyšších průměrných hodnot než skopová střeva.


Kopii kompletních výsledků průzkumu ISI je možné nalézt na internetové stránce www.select-casings.com.

32

o r g a n i z a c e

Nová generace jedlých kolagenních střívek SELECT má mírné zakřivení, skvělé „křupnutí“ a měkký skus. Co je pravděpodobně nejdůležitější, je to, že v těchto aspektech naše kolagenní střívka SELECT zaručují stabilní kvalitu. Výrobci, kteří přechází ze skopových střev na jedlá kolagenní střívka SELECT, už nemusí mít obavy, že budou dostávat stížnosti na tvrdý skus nebo že každá výroba párků vypadá před zabalením a při prodeji jinak. Maloobchodníci a spotřebitelé tak přesně vědí, za co platí. Jedlá kolagenní střívka za téměř 60 let vývoje urazila dlouhou cestu, spotřebitelé je upřednostňují nejenom kvůli tomu, že jsou nákladově výhodná, ale také z hlediska potravinářské bezpečnosti a trasovatelnosti vycházející ze směrnic EU, která je tak důležitá pro dobré jméno výrobců potravin a spokojenost jejich zákazníků. Jedlá kolagenní střívka SELECT jsou tedy pro výrobce kvalitních párků jednoznačně přirozenou alternativou za přírodní/skopová střeva. Kromě toho, že poskytnou jejich výrobkům vše, co od nich spotřebitelé očekávají, navíc jim umožní dosáhnout významných finančních úspor při výrobě.

/

v ý r o b a

Výzkum spotřebitelského chování při výběru a konzumaci párků v ČR a SR Z hlediska úspěšného uplatnění výrobků na trhu, a to ať párků nebo lokomotiv, je vůbec základní předpoklad znát co nejvíce zákazníka, který nabízené zboží kupuje, co od něj očekává, jaká kritéria jsou při rozhodování o koupi pro něj ta nejdůležitější. Právě nalezení odpovědí na tyto zásadní otázky bylo důvodem, proč si Cutisin, s. r. o./Devro s. r. o. nechalo provést společností Brand Brothers s. r. o. „Výzkum spotřebitelského chování při výběru a konzumaci párků v ČR a SR“. Šetření bylo uskutečněno metodou omnibusového dotazování respondentů (face to face) v České republice a Slovenské republice. Jednotlivé rozhovory tazatelé zaznamenali do připravených dotazníků. Dotázáno bylo celkem 1015 respondentů v ČR a 1033 respondentů na Slovensku. Chuť, vůně/receptura párků je v ČR nejčastěji zmíněným kritériem výběru párků – uvedlo jej 55 % konzumentů. Pro

Kompletní výsledky výzkumu je možné nalézt na internetové stránce www.cutisin.cz. Zde jsou uvedena jen nejdůležitější sledovaná kritéria s komentářem: Graf 2

Zdroj: Výzkum Brand Brothers s. r. o.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Graf 3


o r g a n i z a c e

52 % konzumentů je důležitá také cena (cenový faktor značí také speciální nabídka/akce s 18 %). Následují obsah masa (40 %), výrobce/značka (34 %) a barva (25 %). Kritéria související se střívkem byla zmiňována méně často. Aby skrz střevo nebyl vidět tuk nebo kousky chrupavky, uvedlo spontánně 6 % respondentů, tuhost střeva 4 %, aby na střevě nebyly vidět žilky 3 % a aby přes střevo nebylo vidět maso 0,5 % (graf 2). V SR nejvíce konzumentů jako kritérium výběru zmínilo cenu (71 %), 26 % uvedlo také speciální nabídku (akci). Z necenových faktorů je nejdůležitější chuť, vůně/receptura (zmínilo 63 % konzumentů). Následují výrobce/značka (46 %), obsah masa (45 %) a barva (27 %). I na Slovensku je nejčastějším kritériem spojeným se střívkem „skrze střevo není vidět tuk nebo kousky chrupavky“ (6 %) (graf 3).

/

v ý r o b a

33

Chuť párku po ohřátí při konzumaci je v obou zemích nejdůležitějším kritériem hodnocení (92 % v ČR a 94 % v SR). Jako druhé nejčastější kritérium byla zmíněná křehkost (jemnost) skusu (36 %, resp. 46 %). U střívka hodnotí konzumenti kromě křehkosti skusu také jeho kvalitu (18 %, resp. 22 %). Slováci pak kladou větší důraz než Češi při hodnocení na barvu (34 % oproti 22 % v ČR), stejnoměrnost ohřevu (14 % v porovnání s 5 % v ČR) a tvar párku (10 %, resp. 6 %) (graf 5). Podle 53 % Čechů je chuť tím faktorem, který odlišuje kvalitní párky od ostatních. S odstupem uvedli také vzhled párku (34 %), cenu (33 %), obsah masa (32 %) a kvalitu masa (31 %). Druh použitého střeva odlišuje kvalitní párky od ostatních podle 7 % konzumentů, žvýkatelnost podle 4 % (graf 6 na další straně).

Graf 4


Pro více než polovinu konzumentů v SR (51 %) není střívko při výběru párků důležité. V ČR tuto možnost zmínil také největší podíl konzumentů (43 %) (graf 4). Preference materiálů obalů je nejednoznačná. Spotřebitelé nejčastěji nepreferují žádný materiál střívka. Ostatní spotřebitelé jsou ve své volbě nejednotní. Důležité je, že ostatní data výzkumu ukazují, že pro ty konzumenty, kteří preferují nějaký materiál střívka, je tento rozdíl nedůležitý.

Také v SR je to chuť, která odlišuje kvalitní párky od ostatních (71 %). Následuje cena s 58 %, kvalita masa s 39 % a vzhled párku s 37 %. Faktory týkající se použitého střívka jsou také méně časté – druh použitého střeva uvedlo 6 % slovenských konzumentů a jeho žvýkatelnost 5 % (graf 7 na další straně). Výzkum spotřebitelského chování při výběru a konzumaci párků v ČR a SR tak ukázal, že pro většinu spotřebitelů

Graf 5



34

o r g a n i z a c e

/

v ý r o b a

Graf 6


Graf 7


R E V U E

3 / 2 0 1 2


je při nákupu a konzumaci párků samotný materiál střívka nepodstatný, a to i v případě párků vyšší kvality. Jak ukázal průzkum, spotřebitelé párek berou jako celek a rozhodují se podle kritérií, která jsou jim blízká. Důležitá je pro ně vůně, chuť, receptura, značka, obsah masa a barva. Konkrétní materiál střívka nebyl zmíněn ani jedním respondentem v ČR či SR.

V souvislosti se střívkem se ale poměrně nezanedbatelně vyskytovaly odpovědi ukazující, že střívko může naopak odrazovat, pokud je jeho kvalita nestejnoměrná, jsou na něm vidět žilky a pod ním tuk či chrupavky. V tomto ohledu je pro výrobce problematické spíše používání přírodních střívek, kde se může lišit zásadně kvalita jednotlivých dodávek střev. Zákazník nakupující párky spíše ocení kvalitní obsah, v kvalitním, průmyslově vyrobeném kolagenním jedlém střívku. Konečné rozhodnutí o typu použitého střeva na výrobu párku je samozřejmě na výrobci a jeho obchodní a marketingové strategii. Nicméně je nutné zdůraznit, že dnešní parametry jedlých kolagenních střívek, obzvláště střívek SELECT, již předčí přírodní/skopová střeva a na hotovém výrobku je od nich pozná už jen odborník. Navíc při nákupu párků nehraje u spotřebitelů typ použitého střeva nijak zvlášť významnou roli. Lze tak s nadsázkou parafrázovat epitaf velikána Járy Cimrmana „Budoucnost patří aluminiu“ na „Budoucnost patří kolagenu“. Tedy alespoň pokud jde o párky.

n a b í d k y

/

35

i n f o r m a c e

ED I

20 let na vrcholu

E R P Q AD

APS Pre a c t o r

Jen efektivní podnikové procesy vedou k udržení se na trhu, zvýšení

CR M

BI

konkurenceschopnosti a expanzi

MINERVA ČESKÁ REPUBLIKA SLAVÍ 20 LET NA ČESKÉM IT TRHU. 20 LET NA VRCHOLU. Pomáháme výrobním podnikům s optimalizací podnikových procesů:

> prodej a nákup > logistika a skladování > plánování a řízení výroby > finance a manažerské rozhodování

> údržba strojů a majetku > řízení lidských zdrojů > řízení vztahů se zákazníky

Informujte se, jak snížit své provozní náklady na Informujte se jak zefektivnit oblasti Vašeho informačního systému na [email protected] [email protected] nebo na tel. 386 351 870.

www.minerva-is.eu


Vím, co mi chutná.

Carne Gourmet Frut Marina

PT servis konzervárna Tábor

m a r k e t i n g

Vstup do areálu konzervárny

PT servis konzervárna, Tábor, navazuje na tradici Bc. ŠÁRKA ŠÍŠOVÁ, ředitelka PT servis konzervárna spol. s r. o.

vých konzerv, hotových jídel, paštik, pomazánek a zeleninových pokrmů a výrobků.

3 / 2 0 1 2

Po znárodnění fungovala firma pod názvem JILIKO (Jihočeské lihovary a konzervárny), do které bylo začleněno 56 hospodářských lihovarů a konzervárenských závodů − např. Tábor, České Budějovice, Jindřichův Hradec atd. Jak šel čas, docházelo k různým transformacím a změnám názvů společnosti na Frutu, Jihočeskou Frutu a opakovaně REKORD České Budějovice. V roce 1989 závod několikrát změnil majitele a provozovatele, činnost firmy upadala, hospodářské výsledky byly špatné a firma skončila v konkurzu. V roce 2000 koupil nemovitý majetek Ing. Pavel Tomáš a začala nová éra výrobního závodu. Celkový stav firmy byl velmi špatný. Budovy byly zchátralé, chybělo technologické zařízení, odborně zdatný personál. Vznikl první tým pracovníků, který s majitelem firmy měl jediný cíl, a to co nejrychleji obnovit výrobu. Rychle probíhaly opravy budov a kompletace výrobních linek. Dobrá věc se podařila. Firma začala vyrábět základní sortiment výrobků. Do roku 2002 se podařilo výrobní program stabilizovat a došlo k úspěšnému zařazení výrobků firmy PT na trhu s potravinami. Postupně docházelo k nárůstu výroby. Sezonní výrobu sterilované zeleniny doplňoval masový program v mimosezonních měsících. S rozvojem výrobního programu byla konzervárna schopna splnit požadavky obchodních řetězců a realizovat své výrobky v celé ČR. Konzervárna se v uplynulých 5 letech zaměřila především na modernizaci technologického zařízení. Do technologických linek byly doplněny stroje, které odpovídají moderním trendům výroby potravin. Modernizace technologie přispěla ke zlepšení kvality výrobků. Kvalita a zdravotní nezávadnost výrobků je priorita naší firmy. Proto kromě zlepšení výrobních a sterilizačních technologií se firma zaměřila i na kontrolu hotových výrobků. Do balicích linek byly nainstalovány rentgeny. Jako jedna z mála firem se může pochlubit rentgenem na velké skleněné obaly – gastro balení, kde jsou detekovány nežádoucí cizorodé látky, jako např. skleněné střepy. Majitel i vedení firmy si uvědomují riziko kontaminace hotového výrobku nežádoucími cizorodými látkami, především střepy, které mohou způsobit velmi vážné poškození zdraví dospělých i dětí, protože velké množství výrobků v gastro balení končí ve školních jídelnách a mateřských školách. Nezapomínáme ale ani na maloobchodní balení. Všechny výrobky v současné době procházejí velmi přísnou a důslednou kontrolou, kterou umožňují právě rentgeny. Dynamickému zvyšování prodeje a výroby se postupně přizpůsoboval i systém řízení, přenos informací

R E V U E

V roce 1911 byla založena Továrna na konzervy a poživatiny s výrobním programem ovocných pomazánek, zeleninových konzerv a ovocných vín. Sortiment se rozšiřoval a postupně závod vyráběl i masové konzervy pro armádu. V roce 1921 se stal závod akciovou společností a 10. ledna 1921 byly emitovány první akcie. Došlo i k zaregistrování ochranné známky REKORD.

Zaměstnanci v roce 1921


PT servis konzervárna spol. s r. o. navazuje na dobrou tradici výroby konzervovaných potravin v ČesFké irma republice. Firma se zabývá výrobou a distribucí maso-

37

38

m a r k e t i n g

Balicí linka hliníkových misek


R E V U E

3 / 2 0 1 2

a organizační a řídicí struktura firmy. Provoz nových výrobních technologií vyvolal potřebu zavedení nových metod řízení pro všechny úseky – výrobního, technického, obchodního, logistiky, úseku vývoje a kontroly kvality, úseku nákupu a úseku podpory řízení. Vedení firmy se podařilo i přes velmi složitou situaci na trhu práce v posledních 3 letech stabilizovat personál. Firma si velmi cení odborně zdatných pracovníků, jako jsou např. řezníci, konzervář, protože v současné době učební obory, které připravovaly kvalitní absolventy s dobrou úrovní teoretických i základních znalostí praxe, byly z větší části zrušeny. Dobře zavedený systém vlastní výchovy odborných pracovníků přináší firmě dostatek zaučených pracovníků, které může postupně využívat pro odborná pracovní místa. Výhodou je, že pracovníci si své teoretické poznatky mohou okamžitě ověřit v praxi. PT servis konzervárna je druhý největší výrobce konzervovaných, sterilovaných výrobků v ČR s objemem výroby cca 26 tis. tun ročně. Úspěšně realizuje zeleninový výrobní program, což jsou především sterilované okurky, paprika, zelí, směsi do salátů, leča, a to v maloobchodním i gastro balení. V produkci masových konzerv jsou nejznámějšími výrobky vepřová, hovězí, krůtí a kuřecí masa ve vlastní šťávě, vynikající konzervy s vysokým obsahem masa pod odkoupenou ochrannou známkou původních čínských konzerv MeiNing, hotová jídla − guláše, lečo a další. Významnou skupinou výrobků jsou pomazánky a paštiky v balení alu-pack. U spotřebitelů jsou velmi oblíbené např. Pekelníkovy tousty, Vepřová paštika s pepřem, ale i tzv. vaječný program, tj. krůtí maso s vejci nebo tuňák s vejci a další.

Firma používá pro balení svých výrobků všechny obaly, které jsou recyklovatelné, což je velmi prospěšné pro životní prostředí. Sortiment výrobků do roku 2000 byl znám pod obchodním označením REKORD, pak jej vystřídala obchodm ozn n ní značka , která kopíruje celý sortiment distribuovaný na trh. h. Gourmet – kat kategorie t produktů, k jejíž výrobě je používána zelenina, p užží po Fruit – kategorie produktů z ovoce, Carne – kategorie masových ý výrobků mimo výrobků z ryb a poslední kategorie Marina – kategorie výrobků vyrobených ze sladkovodních a mořských ryb. Pod touto obchodní značkou najdou spotřebitelé naše výrobky na prodejních pultech všech řetězců působících v ČR, ale i ve firemní prodejně. Firemní prodejna je součástí objektu výrobního závodu v Táboře. Prostředí a uspořádání firemní prodejny připomene tradiční pultové prodejny s usměvavými a ochotnými prodavačkami, které dokáží zákazníka velmi dobře informovat o výrobcích, které vyrábíme. Je velmi příjemné a pro dnešní dobu až nezvyklé, když vedení firmy přijde do firemní prodejny a tam slyší od našich věrných zákazníků slova chvály na personál i na sortiment a výrobky. Kdo navštíví naši firmní prodejnu, má pocit, že se opravdu naplnilo heslo „NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN“. Starší generace tuto atmosféru pultových prodejen dobře zná. A nyní zpět do reality. Cílem naší firmy je přispět jako ryze česká firma k vrácení důvěry spotřebitelů k potravinářským výrobkům českých výrobců. Tuto snahu naší firmy je možné doložit oceněním pro naše výrobky − např. ocenění Zlatá Salima výrobku Kuřecí maso Asie. Ministerstvo zemědělství ČR tomuto výrobku udělilo ocenění značky kvality Klasa. Značku kvality Klasa získaly další naše výrobky, např. Kuřecí maso Mexico, Kuřecí maso Asie, Sterilované zelí bílé, Okurky delikates – Prémium. Mnoho našich výrobků je pyšné na označení Český výrobek. Mezi tyto nositele patří např. Selské maso, okurky sterilované, zelí bílé, lečo s klobásou, párečky pikantní, směs na špagety, drůbeží lunchmeat a jihočeský lunchmeat, utopenci VIVA, Pekelníkovy tousty, krůtí maso a uzené maso s vejci, mrkvový salát Junior, Lahůdkový salát pana Voka atd. Zaměřujeme se i na spotřebitele nejmenší, tj. na děti. Mezi výrobky vhodné pro tuto cílovou skupinu jsou bez pochyby zeleninové a ovocné výrobky, u kterých dbáme především na snížený obsah cukru, žádné konzervanty a tzv.

39

m a r k e t i n g

Sterilovací zařízení PANINI

Plnicí linka na hotová jídla

„éčka“. Za zmínku stojí např. Junior paštika, mrkvový salát Junior a nový výrobek, který plánujeme připravit do prodeje pod názvem a logem známých postaviček z televizního pořadu Kouzelná školka, František a Fanynka. Rádi bychom i nadále obohatili naši nabídku o výrobky, které budou splňovat výživové požadavky pro naše děti. Oceňujeme, že naše výrobky našly svoje místo na českém trhu a obliba našich výrobků u spotřebitelů narůstá. Všichni víme, že česká kuchyně je oblíbená i v zahraničí. Mnoho našich výrobků je postaveno na tradičních českých recepturách (např. hotová jídla, masa ve vlastní šťávě, paštiky, utopenci aj.), a proto se úspěšně prezentovaly i na zahraničním trhu (na Slovensku, v Rusku, Rakousku aj.). Naše firma si velmi cení přízně našich spotřebitelů, kteří si oblíbili naše výrobky, což potvrzuje nárůst prodeje a výroby.

To je velmi zavazující, a proto firma PT servis konzervárna používá při výrobě svých výrobků podle příslušných receptur kvalitní vstupní suroviny (živočišné suroviny – chlazená masa, čerstvou chlazenou zeleninu, ovoce, např. moravské meruňky, cukr, ocet, chlazenou vaječnou melanž aj.). Sledování kvality se ve společnosti PT servis konzervárna týká nejen výrobků a uvedených procesů, ale všech zdrojů, které kvalitu produktů a procesů ovlivňují, tedy zdrojů materiálních, prostorových, strojních − technologických a personálních. Naše společnost PT servis konzervárna může díky inovacím spotřebitelům nabízet nové druhy výrobků ve standardní i prémiové kvalitě, které rozšiřují široký sortiment konzervovaných výrobků na českém i zahraničním trhu.


6946_ISP_Cityspar_Inzerce_180x128.indd 1

25.4.12 15:13

40

m a r k e t i n g

První prodejna SPAR City v BB Centru Praha 4


R E V U E

3 / 2 0 1 2

ne 3. května 2012 otevřela společnost SPAR ČOS novou a zároveň první prodejnu SPAR City v České D republice. Formát SPAR City vychází z pozitivních zkušeností ze zahraničí. Pro české zákazníky nabízí SPAR City v BB Centru v Praze 4 široký sortiment čerstvého a vysoce kvalitního zboží. Díky jeho uspořádání a přehlednosti prodejny zde nakoupí zákazníci rychle „v rytmu města“. „Vzhledem k vymezené cílové skupině zákazníků SPAR City jsme situovali první prodejnu do velice frekventované oblasti, kde se střetávají jak zaměstnanci prestižních firem sídlících v této části Prahy, tak obyvatelé Prahy 4, a zároveň zde projde řada lidí, kteří ocení rychlý nákup kvalitního a čerstvého sortimentu. Ten je právě v novém konceptu SPAR City zastoupen nejvíce,“ říká Martin Ditmar, generální ředitel společnosti SPAR ČOS. „Otevření menšího formátu SPAR City potvrzuje náš záměr zaměřit se na menší prodejny, které jsou zákazníky stále více vyhledávány. Zaměřili jsme se kromě exkluzivního sortimentu ,to go‘ také na příjemné prostředí marketu, které dotváří barvy, nábytek a dispoziční rozdělení do tří zón,“ dodává Martin Ditmar.

Sortiment SPAR City Nový SPAR City koncept nabízí zákazníkům čerstvé zboží zahrnující pečivo, sýry a uzeniny, mléčné výrobky, polotovary a hotová jídla připravená do mikrovlnné trouby i takzvané half-ready nebo ready to eat food, tedy jídla

41

m a r k e t i n g

Koncept potravin SPAR To Go je založen na třech řadách produktů: Zeleninové saláty a zeleninové svačinky – saláty z kvalitní čerstvé zeleniny doplněné chutnými komponenty a lehkými dresinky, které neobsahují rafinovaný cukr, lepek, ztužené tuky ani žádné chemické konzervanty a jsou podstatně chutnější alternativou k nezdravým emulgovaným omáčkám. Saláty z čerstvého ovoce a ovocné snacky – saláty z kvalitního a čerstvého ovoce jsou určeny hlavně pro ty, kteří si rádi pochutnají na exotickém ovoci, ale na své si přijdou i milovníci hroznů a sezonního ovoce. Ovoce zachovává svou čerstvost, barvu, aroma a chuť, a to i přes to, že není ošetřeno konzervanty. Lehká jídla jsou postavená na čerstvých surovinách, ve větším množství vhodná na lehký oběd, v menším balení na zdravou svačinku.

Díky silné pozici, kterou si SPAR ČOS na českém trhu za 15 let vybudoval, můžeme dále expandovat, říká Martin Ditmar, CEO SPAR ČOS. vhodná na obědy do práce nebo na večeři domů. Market je rozdělen do tří zón tak, aby se zákazníkům nakupovalo co nejpohodlněji. První zóna nabízí těm, kteří hodně spěchají, hotové výrobky určené k okamžité konzumaci, jako například svačiny, rychlé občerstvení „food to go“. Druhá sekce je pro běžné nakupující a třetí pro místní obyvatele, kteří nakupují zboží denní potřeby zahrnující sladkosti, nápoje alkoholické i nealkoholické, základní nonfood sortiment, tabák a časopisy.

Novinka mezi čerstvými „SPAR To Go“ potravinami

www.sparcity.cz

www.facebook.com/Interspar.cz

Staňte se našimi fanoušky!


„Čeští zákazníci postupně vyhledávají kvalitní, čerstvé a chutné potraviny,“ říká Martina Procházková, jednatelka společnosti TITBIT, s. r. o. „Tato změna je pro nás po 11 letech působení na českém trhu velkým pozitivem, a my se tak můžeme více rozšiřovat a nabízet pestrý výběr zdravých pochoutek. Jsme velice rádi, že nás společnost SPAR ČOS oslovila s možností spolupráce na novém konceptu potravin pod privátní značkou SPAR To Go, který odpovídá naší myšlence. Tou je dodávat lidem čerstvé a kvalitní suroviny v balení, které je uživatelsky příjemné, zákazník si na produktu může pochutnat kdekoliv. Sortiment ovocných a zeleninových salátů pod značkou SPAR To Go bude postupně dodáván do celé sítě hypermarketů INTERSPAR a supermarketů SPAR. Veškeré saláty jsou zabaleny v praktickém, znovu uzavíratelném balení s vidličkou. Věříme, že si naše výrobky naleznou mezi zákazníky obchodní sítě SPAR ČOS své stálé zákazníky a ocení kvalitu a čerstvost těchto výrobků,“ dodává Martina Procházková.

42

m a r k e t i n g

Náplňové tuky Favorit pro výrobce oplatek a čokoládových výrobků

uky značky Favorit si za svou dlouhou přítomnost na trhu vydobyly vedoucí pozici v mnoha aplikacích potraTvinářského průmyslu. Léty prověřená kvalita těchto tuků se osvědčila například velmi dobře při výrobě náplní do oplatek a sušenek, stejně tak jako při výrobě či úpravě čokoládových polev.

3 / 2 0 1 2

Náplně do mnoha produktů z kategorie trvanlivého pečiva, jako jsou oplatky, sušenkové sendviče či plněné jemné pečivo, jsou založeny na několika málo ingrediencích – cukr, tuk, kakao, ořechy, sušené mléko a pak další suroviny dle typu náplně. Tuk může v takovýchto náplních tvořit až 40 % hmotnosti, a je tedy jejich hlavní strukturní složkou, a současně má i významný vliv na chuťový vjem konzumenta. Například v nemáčených oplatkách tvoří náplň zhruba kolem 72 % výrobku, tedy tuk tvoří zhruba více než pětinu celkového složení finálního produktu. Tuk, který by neměl vhodnou křivku tání, by mohl negativně ovlivňovat výsledný dojem z výrobku – například, pokud by se dostatečně rychle nerozplýval, celý produkt by zanechával voskovitou až mýdlovitou příchuť v ústech, mdlou a nedostatečně sladkou chuť, a to i kdyby jinak ostatní složky byly zastoupeny ve správné míře. Naopak tuk, který je příliš měkký, způsobuje mnoho potíží ve výrobě, výrazně zvyšuje množství odpadu, zhoršuje užitné vlastnosti produktu, když z něj za vyšších teplot panujících v létě vytéká náplň, a může zvyšovat nepříjemně

sladkost produktu atd. Proto je nutné při volbě tuku pro náplně věnovat dostatečnou pozornost jeho technologické zpracovatelnosti v daném typu výroby. Jedním ze zásadních kritérií, pokud ne tím nejdůležitějším, je tzv. křivka SFC (Solid Fat Content), vyjadřující průběh tání/tuhnutí tuku při různých teplotách. Její příklad je pro ilustraci uveden na obr. 1 pro kakaové máslo (CB), palmový tuk (PMF), kokosový tuk (CNO) a směs palmového tuku a sušeného kokosu. Graf ukazuje, že kakaové máslo má například při 25 °C kolem 80 % tuhých podílů, zatímco palmový tuk jen něco přes 30 % – je tedy při této teplotě mnohem měkčí. A kokosový tuk je při těchto teplotách již zcela tekutý. Z tohoto ilustrativního příkladu jasně plyne, že kakaové máslo je dostatečně pevné a tuhé, přitom ovšem při teplotě panující v lidských ústech (kolem 36 °C) se rychle rozpouští – a právě tyto jeho vlastnosti dělají z čokolád tolik oblíbenou pochoutku. Podobná pravidla platí i pro náplňový tuk – dostatečná tuhost a pevnost, nicméně v ústech by se měl příjemně rozpouštět, čili i jeho křivka SFC by měla být dostatečně „strmá“ tak, aby při 36 °C byly již tuhé podíly minimální, tzn. jeho bod tání byl v této oblasti. Strmost křivky SFC je samozřejmě velmi důležitá i z hlediska výroby. Zejména oplatky, po namazání a skládání, kdy se vytvoří tzv. složka mající i kolem 2 kg, jsou dosti náročné na chlazení obsažené náplně. Tyto složky vstupují do chladicího tunelu a náplň se v něm musí z teploty mazání cca 33–35 °C zchladit až na ideálně 4–7 °C tak, aby proběhla krystalizace


R E V U E

CB PMF CNO PMF + DCN

teplota (˚C)

Obr. 1 SFC křivky kakaového másla (CB), palmového tuku (PMF), kokosového tuku (CNO) a směsi PMF a kokosu (DCN)

43

m a r k e t i n g

Obr. 2 SFC křivka FAVORITU N

teplota (˚C)

(tedy ztuhnutí) tuku rovnoměrně všude a složka odolala mechanicky namáhavému řezání bez toho, aby se pláty při řezání oddělovaly, a oplatka se tak „rozlepovala“. Náplňový tuk tedy musí být schopen rychlého nástupu krystalizace, je velmi důležité, aby se co nejdříve vytvořily první krystaly neboli krystalizační centra, kolem nichž se potom vystavuje celá krystalizační struktura. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by nutné čas v chladicím tunelu prodloužit, což vyžaduje vyšší náklady na energii, snižuje výkon linky a efektivitu výroby. Po dlouhá léta byl standardním tukem používaným pro výrobu tukových náplní do produktů typu Tatranek, Horalek, Florentek, Disko sušenek a mnoha dalších oblíbených výrobků tuk Favorit N. I přes to, že dnes jsou na trhu, zejména pro velkovýrobce, jako jsou společnosti Opavia, Sedita atp., možnosti používat směsi tuků dopravované ve vyhřívaných cisternách, se blokový náplňový tuk nadále s úspěchem používá, což prokazuje jeho vysokou kvalitu. Tento tuk se osvědčuje nejen pro svou technologickou zpracovatelnost, když velmi rychle startuje krystalizaci a dobře tuhne, ale i z organoleptického hlediska. Bod tání v okolí 36 °C zajišťuje dobrou rozplývavost v ústech a strmost křivky je vyhovující jak z technologicko-výrobního, tak i ze senzorického pohledu (viz obr. 2). Minimální trvanlivost 12 měsíců se zaručenou stabilitou produktu je velkou výhodou tohoto blokového tuku oproti cisternovým tukům, které je nutné kvůli skladovacím teplotám kolem 45 °C zpracovat do

cca 2 týdnů. Samozřejmostí je i neutrální chuť, která nijak neovlivňuje vlastnosti finálního výrobku. Receptura Favoritu N reflektuje také poznatky ohledně zdravotního působení tuků – finální výrobek typů běžné oplatky tak není zatížen vysokým obsahem trans-nenasycených mastných kyselin (TFA), jejich obsah je kolem 1 % v porovnání například s máslem, které přirozeně obsahuje 3–5 % TFA. Současně není tuhnutí tohoto tuku založeno ani na úplné hydrogenaci, jak tomu bývá například u kokosového tuku, Favorit N obsahuje jen polovinu nasycených mastných kyselin, zbytek obsahu tvoří monoa polynenasycené mastné kyseliny. Vedle Favoritu N lze do oplatkových a jiných tukových náplní používat i jiné stoprocentní tuky, nicméně vždy je třeba velmi pečlivě zvážit parametry jak tuku, tak i výrobního zařízení, kapacitu chlazení, množství náplně, tvar a velikost finálních oplatek atp. Pro zákazníky zpracovávající významná množství náplňových tuků jsme také schopni navrhnout vhodný tuk, jako například specifické směsi palmových tuků s vyladěnou křivkou SFC a vhodnými vlastnostmi. Etalonem pro náplňové tuky však stále zůstává Favorit N. Doufáme, že se budeme moci s našimi zákazníky z řad výrobců produktů s tukovými náplněmi podílet na výrobě delikátních náplní v jejich chutných a oblíbených výrobcích, a být tak jejich partnerem při vývoji novinek i zefektivňování výroby při udržení vysoké kvality. Ing. David Kotrba, Marketing & Product manager B2B, KåKå CZ s. r. o. P O T R A V I N Á Ř S K Á R E V U E 3 / 2 0 1 2

Bezpečnost potravin je naším trvalým cílem

Dopravní a procesní pásy hrají významnou roli ve všech fázích zpracování potravin. Ammeraal Beltech považuje dodržování vysokého standardu hygieny při zpracování potravin za základní pilíř ve vývoji produktů pro potravinářský průmysl. Se zaměřením na tuto oblast jsme vyvinuli komplexní sortiment pásů pro bezpečné, rychlé a z hlediska nákladů efektivní zpracování všech potravin. Vaše výrobní procesy budou moci splnit stanovené požadavky a nároky při uplatňování systému HACCP.

Více informací o našich produktech přicházejících do přímého styku s potravinou získáte v článku Dopravní pásy a bezpečnost potravin nebo na internetových stránkách www.ammeraalbeltech.cz. Ammeraal Beltech s. r. o. Hruškové Dvory 80 586 01 JIHLAVA tel.: +420 567 117 211, fax: +420 567 117 208 [email protected] www. ammeraalbeltech.cz

m a r k e t i n g

45

Dopravní pásy a bezpečnost potravin blast odpovědnosti za výrobky a bezpečnost potravin se rychle vyvíjí. Ammeraal Beltech představuje výrobO ky, které řeší každodenní problémy v potravinářském průmyslu. Ammeraal Beltech disponuje ucelenou řadou produktů splňujících přísná kritéria požadavků na produkty přicházející do přímého styku s potravinou.

Antimikrobiální pásy – pro zvýšenou hygienu Antimikrobiální pásy Ammeraal Beltech jsou vyrobeny z nemigrujících materiálů s jedinečnou technologií založenou na vlastnostech iontu stříbra. Kombinací všech těchto vlastností vzniká produkt, který je vysoce účinný proti široké škále mikroorganismů. zabraňování tvorbě bakterií vysoký standard hygieny

Modré pásy – pro splnění hygienických požadavků Modré pásy Ammeraal Beltech nabízejí trvalou podporu pro dodržování potravinářských standardů a využití v jakémkoli potravinářském odvětví. Díky modrému zabarvení pásu mohou být nečistoty rychleji identifikovány a odstraněny. omezení kontaminace snadné odhalení případného poškození pásu snadno omyvatelný povrch

KleenEdge – netřepivé okraje

R E V U E

snížení rizika kontaminace dlouhá životnost pásu nízké náklady chodu snadná údržba


Konstrukce KleenEdge představuje inovativní způsob ochrany okrajů pásu. Pásy zůstávají během používání čisté a jsou chráněné proti celkovému opotřebení pásu, čímž je zaručena nejenom delší životnost pásu, ale zároveň je sníženo riziko kontaminace. Užitím vysoce kvalitního potravinářského polyuretanového filmu se zvyšuje celková kvalita povrchu pásu, kde dochází k přímému styku s potravinou.

3 / 2 0 1 2

46

m a r k e t i n g

Amseal – zatavená hrana Zatavená hrana Amseal je technologické řešení boční ochrany pásu. Technologie Amseal kompletně uzavře pás, čímž zabráníme kontaminaci uvnitř pásu a zajistíme jeho delší životnost. kompletně uzavřený pás snadné čištění menší kontaminace vhodné pro všechny typy povrchů dlouhá životnost pásu

Modulární pásy – hygienická volba pro zpracování potravin Nová generace modulárních pásů byla speciálně vyvinuta pro aplikace vyžadující vysoký hygienický standard. Základní charakteristikou pásů uni chains Single Link® je homogenní plocha v celé šířce modulárního pásu, nepoužívají se zde spojovací čepy a tím se eliminují místa, která jsou obtížně čistitelná a kde by mohlo dojít ke kontaminaci. Tyto nové modulární pásy jsou vyrobeny z nejnovějších materiálů se speciální povrchovou úpravou, čímž vzniká produkt, který splní nejvyšší možné požadavky z hlediska bezpečnosti potravin.

Soliflex PRO – nejhygieničtější pás na trhu Kombinuje v sobě vlastnosti tradičního dopravního pásu s vlastnostmi pásu modulárního. Je vyroben z homogenního termoplastického materiálu s dokonale uzavřeným povrchem. To z něho dělá ideální řešení pro aplikace s vysokou hygienickou náročností. Jeho konstrukce umožňuje snadnou čistitelnost a podporuje výborné hygienické vlastnosti. Je vyroben bez vrstev, tažných vložek a bez modulů. Dokonalou uzavřenost a hladký povrch ještě zvýrazňuje odolnost proti řezům a abrazi, což snižuje možnost zachycení nečistot a vlastního poškození.

Potravinářské normy

Charakteristiky a vlastnosti antimikrobiálních pásů, modrých pásů, KleenEdge, Amseal, modulárních pásů a Soliflex PRO jsou synonymem atributů moderních výrobních procesů v potravinářském průmyslu – hygienická náročnost, čistitelnost, efektivita a kvalita.

15 let máme na všem svůj otisk Ammeraal Beltech 1997-2012

R E V U E

pomáhají při uplatňování systému HACCP, splňují požadavky FDA/EU.


3 / 2 0 1 2

Všechny výše uvedené pásy splňují mezinárodní potravinářské normy:

m a r k e t i n g

47

Od porážky k expedici: Váhové terminály automatizují procesy vážení ve výrobě masných výrobků a uzenin v divizi TORO Hlavečník společnosti CHOVSERVIS a. s. Moderní váhové terminály přináší rozhodující výhody polečnost TORO Hlavečník používá nerezové průmyslové váhové terminály noax ve všech krocích zpracování: od Sporážky až k expedici. Tím dochází k zajištění nejen trvale vy-

Software pro zařízení noax používaná na jatkách pochází od české vývojářské společnosti AQUILA TS s. r. o.

Odolné proti silnému dotyku

Automatizace vážení na expedici uzenin

Vážení, klasifikace masa a evidence na porážce

Vážení, klasifikace, evidence


První místo, kde se používají váhové terminály noax, je porážka. Počítačová technika usnadňuje nejen vážení a klasifikaci kvality masa, ale také ukládání dat a tím i jejich zpětné dohledání. Ke dvěma nerezovým průmyslovým počítačům S12 jsou připojeny dvě váhy, jedna podlahová váha na maso, kůže a vnitřnosti a jedna váha ve visu, na které se váží naporcovaná těla zvířat, která se dopravují do chladíren. Zaměstnanci navíc s pomocí čtečky čárových kódů snímají informace o původu zvířat. Ke klasifikaci masa používají řezníci měřicí zařízení ve tvaru pistole, kterým lze odečítat mimo jiné podíl svalové hmoty a tuku v mase. Od těchto hodnot se odvíjí cena, jaké mohou dané kusy dosáhnout. Hmotnost a kvalita masa se spojí s údaji o poraženém kusu a společně uloží do databáze IS.

Co je myšleno slovem „robustní“, se ukazuje v bourárně masa, kde řezníci nakládají metrákové poloviny zvířat na pracovní stoly, aby je zručnými pohyby rozbourali na jednotlivé kusy masa. Vážení zde má zvlášť velký význam, aby bylo možné přesně vysledovat, jaká množství jaké kvality jsou ve výrobě použita. Na těchto pracovištích používá společnost TORO Hlavečník dva nerezové průmyslové počítače typu S12, kde ke každému jsou připojeny vždy dvě váhy, stolní nebo nájezdové. Přes USB lze k počítači připojit ještě další periferie: čtečku čárových kódů nebo RFID. Jako aplikační software běží na počítačích program od firmy Neuman Company. Než terminály nainstalovali, obávali se, jestli zařízení vydrží hrubé zacházení zaměstnanců. Ale průmyslové počítače noax je přesvědčily o opaku. Jakmile je maso rozbouráno na jednotlivé části, převezou jej zaměstnanci do chladicích prostor. Zde je uskladněno až do chvíle, kdy je expedováno nebo opět vyzvednuto k výrobě uzenin. Váhové terminály noax mají ve výrobě uzenin dvě funkce: Jednak jsou kusy masa vyhrazené na výrobu uzenin ještě jednou zváženy a poté zkontrolovány podle receptury. Vedle toho vede IPC zaměstnance krok za krokem celou recepturou. Jednotlivé kroky je nutné vždy potvrdit přes dotykovou obrazovku. Pokud se skutečné množství liší od zadaného v receptuře, systém okamžitě zaměstnanci zobrazí zpětné hlášení. Pro tyto úkoly je váhový terminál noax napojený na dvě váhy: na podlahové váze se váží masné části, na stolní váze sůl, koření a zbývající přísady.

soké úrovně kvality procesů, ale také k nárůstu produktivity a zvýšení spokojenosti zaměstnanců. Jako samostatná divize je TORO Hlavečník součástí CHOVSERVIS a. s., společnosti specializující se na produkty a služby pro zemědělské chovatele. Nabízí mimo jiné inseminace, přenosy embryí, šlechtění chovů jednotlivých zvířecích ras a speciální produkty pro chov zvířat, ale také porážky zvířat a zpracování masa. Pod jménem TORO Hlavečník naleznete masné výrobky a uzeniny vyrobené podle tradičních českých receptur v celé České republice.

R E V U E 3 / 2 0 1 2

48

m a r k e t i n g

Snadná archivace dat a navažování ve zpracovně masa

Snadná a rychlá příprava k expedici Expedice je poslední místo, kde znovu využívají IPC noax. Společnost TORO Hlavečník rozlišuje dodávky pro velkoodběratele a malé společnosti. Pro drobné odběratele používá váhový terminál, ke kterému jsou připojeny jedna podlahová a jedna stolní váha. Čtečka čárových kódů, čtečka RFID a tiskárna etiket jsou připojeny k IPC noax přes USB. Software připravila firma Neuman Company s. r. o. K dodávkám pro velkoodběratele využívá společnost TORO Hlavečník váhový terminál s připojenou jednou váhou ve visu a jednou podlahovou váhou. Software taktéž pochází od firmy Neuman Company. Přestože se jedná o rozdílná množství, pracovní postup při zpracování zakázky pro expedici je vždy stejný: Zaměstnanci expedice zvolí na IPC noax zakázku. Každou položku zakázky lze zvolit dotykem na obrazovku, poté je požadované množství zváženo. Jakmile je dosaženo odpovídající hmotnosti, na dotykové obrazovce se položka potvrdí a vybere další položka zakázky pro zpracování.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Heterogenní váhové systémy Ve firmě TORO Hlavečník jsou používány váhy od různých výrobců. Velkou výzvu pak představovalo řešení, jak připojit tyto heterogenní váhové systémy k váhovým terminálům noax, aby všechny procesy vážení probíhaly hladce a údaje bylo možné posílat do informačního systému. To bylo úkolem partnerské společnosti noax Lesak s. r. o. Stávající váhy byly připojeny k váhovým terminálům noax, nastaveny provozní parametry a systém musel být okamžitě připraven k vážení. Pracovníci divize TORO jsou s výkonem Lesak s. r. o. coby partnerské společnosti noax velice spokojeni: „Lidé ze společnosti Lesak tu skutečně odvedli dobrou práci. Zejména když si vezmete, že tu používáme různé váhové systémy od tří různých výrobců.“ Než společnost TORO Hlavečník přístroje noax nainstalovala, používala v provozu terminály jiného výrobce, které byly umístěny v ocelových skříňkách zajišťujících odpovídající krytí. „V nich se ale hromadilo teplo a vlhkost. To žádný počítač nevydržel déle než rok, maximálně rok a půl. Skutečnost, že počítače noax žádnou další skříň nepotřebují a jsou odolné proti vlhkosti, se pracovníkům divize TORO Hlavečník líbilo už od počátku.“ Nejen kompatibilita a robustnost hardware noax, ale také nárůst efektivity imponuje: „Když srovnáme, kolik času potřebovaly naše zaměstnankyně při práci se starým systémem, nestačíme se divit, o kolik se vše po několika měsících provozu zrychlilo.“ A také zaměstnanci si IPC a váhové terminály pochvalují. Přirozeně někteří při implementaci

Jednoduché ovládání s pomocí dotykové obrazovky přístrojů noax reptali, ale mnoho lidí se tak staví ke všem novinkám. Když by se ale dnes chtěli vrátit zpět k tomu, jak to bylo předtím, stoprocentně by začali stavět barikády. V divizi TORO Hlavečník očekávájí, že produktivita díky použití IPC a váhových terminálů noax ještě dále poroste. Už teď se implementace přístrojů noax ukázala být pro firmu TORO Hlavečník naprostým úspěchem. Až definitivně dopracují všechny softwarové prvky, dosáhnou optimálního sledování toku materiálu a tím dalšího zvýšení efektivity.

Požadavky a použití Cíle: racionalizace pracovních procesů podrobná evidence dat ve výrobních prostorách zlepšení hygieny během výroby automatizace při vážení a klasifikaci masa přesná kontrola a dokumentace kroků zpracování zajištění sledovatelnosti dle nařízení EU 178/2002 větší technologická kázeň při dodržování receptur rychlejší příprava k expedici Požadavky na IPC: použití ve výrobních prostorách se zvýšenými požadavky na hygienu denní čištění IPC vysoce korozivními dezinfekčními prostředky trvalé použití v chladném prostředí zcela uzavřená konstrukce dle stupně krytí IP65 odolnost proti stříkající vodě, vlhkosti a tukům snadná ovladatelnost pro zaměstnance dobře čitelné displeje maximální bezpečnost chodu v extrémních provozních podmínkách Hardware: průmyslový počítač Steel S12-N8B procesor: Intel Celeron M – 1,0 GHz ovládání: dotyková obrazovka váhový kontrolér s jedno- a vícerozsahovými moduly (obchodní váha tř. III) krytí IP65 (vč. krytky konektoru) Software: operační systém: Windows 7 Programy aplikací: specializovaná řešení pro masný průmysl společnosti AQUILA TS s. r. o. komisní a váhový systém společnosti Neuman Company s. r. o.

n a b í d k y

/

49

i n f o r m a c e


www.vomaub.cz

50


R E V U E

3 / 2 0 1 2

n a b í d k y

COOP_210x297.indd 1

1.7.2010 17:02:44

/

i n f o r m a c e

m a r k e t i n g

51

Realizace nové ék koncepce rozvoje privátních značek v obchodní síti skupiny COOP rodukty privátních značek (PL) získávají již řadu let stále větší oblibu u spotřebitelů. Po počáteční míře P nejistoty, související s obchodní politikou některých maloobchodních řetězců, spočívající v tom, že byla u těchto výrobků jednostranně preferována nízká cena, hlavně na úkor kvality, nyní zaznamenávají prudký růst nejen jejich nabídky, ale také poptávky. Je to zejména proto, že změnou chování většiny obchodních řetězců došlo k posílení důvěry v kvalitu těchto výrobků. Obchodní síť skupiny COOP přistoupila k zařazování privátních značek do své zbožové nabídky již před 16ti roky. Od samého počátku šla proti tehdejšímu obecnému trendu a budovala důvěru ve své vlastní značky ve spojení a jednotě ceny a kvality. Při tom zachovávala tržní potřebu jejich dělení na ekonomickou řadu, řadu skupiny standard a prémiovou řadu. Tím byl také stanoven základ pro vnitřní strukturální dělení PL COOP. V dnešní podobě ekonomickou (diskontní) řadu PL COOP reprezentují výrobky s ochrannou známkou COOP KLASIK, které je možno charakterizovat sloganem „kvalita za přijatelnou cenu“.

Řada PL COOP STANDARD se vyznačuje kvalitou v úrovni nejlepších srovnatelných brandových výrobků. V prodejnách COOP je naleznete v dalším dělení, např. podle základní suroviny – kategorie mléčných výrobků Ranko, podle převažující sladké chutě – kategorie Dolcezza, , podle jejich zpracován – kategorie Varoma, nebo podle jejich dalšího využití a použití – kategorie Dle Gusta, Cvak Cvak, Baby Land atd. Celkem standardní food řadu PL COOP tvoří 13 kategorií PL. Všechny mají registraci ochranné známky.

I v podmínkách COOP prémiovou řadu představují výrobky nejvyšší kvality, které mají společnou vlastnost také v tom, že se prodávají nejen na území ČR, ale v rámci sdružení COOP Euro, tj. také na Slovensku, Maďarsku a Bulharsku. Dosavadní zkušenosti z budování a realizací systémů PL, spolu s potřebou jejich modernizace a inovace, vedla k rozhodnutí navrhnout a realizovat novou koncepci rozvoje PL COOP. Ta byla v orgánech COOP schválena na podzim roku 2011. Zároveň bylo stanoveno hlavní kritérium pro hodnocení její úspěšnosti, a tím je zvyšování podílů PL v dosahovaných obratech prodeje. Základem přijaté a nyní již realizované nové koncepce PL COOP je prosazení hodnotová orientace výrobků, zařazených do kteréhokoli z jejich úrovňových stupňů. Představuje tak průběžnou změnu strategie tvorby privátních značek, včetně efektivní komunikační struktury. Jejím základním obsahem je: celková modernizace konceptu, designu a portfolia výrobků jasná deklarace hodnot značky COOP a jednotlivých PL značek (výrobkových skupin/výrobků) vytvoření konzistentní komunikační linky srozumitelné pro spotřebitele

3 / 2 0 1 2

my jsme však pro takovéto hodnocení stanovili požadavky, které jdou nad rámec běžného posuzování bezpečnosti. Musí být bez geneticky upravených vstupů, bez

R E V U E

bezpečný – takový by měl být každý výrobek na trhu,


Tento základní obsah nové koncepce PL je modifikován dle úrovní a kategorií PL COOP a znamená tak diferencovaný přístup a řešení. Spolu s tím i nové posuzování výrobků z jednotlivých řad a případně jejich úrovňové přeřazení. U kategorie KLASIK základní změny prodělává design všech výrobků. Spočívá ve dvoubarevném provedení na jednotnou a jednoduchou linii. Sleduje však základní cíl, který jsme si i zde stanovili, a to, aby spotřebitel, který preferuje diskontní nabídku, nabyl přesvědčení o férovosti KLASIK nabídky. V této oblasti již máme hodně odpracováno a z celkového počtu 81 výrobků je na trh v nové designové podobě uvedeno kolem třiceti a další průběžně přibývají, v závislosti na vyčerpání objemu zásob „starých“ obalů u výrobců. Diferencovaně také přistupujeme ke kategorii STANDARD. Zde, kromě designového rebrandingu prováděného pro každou kategorii výrobku zvlášť, ve vlastní grafické linii, hodnotíme i kvalitu výrobků, jejich složení a původ. Vyžadujeme, aby výrobky zařazené do této řady PL byly z těchto hledisek na vysoké úrovni. Pro posuzování takto stanovených kriterií využíváme skupinu externích odborníků, kteří se vyjadřují ke každému výrobku zvlášť a dávají svá stanoviska k jejich oprávněnosti být v této úrovni PL COOP. Jako kvalitativní vrchol PL COOP Standard jsou některé výrobky z této řady oceňovány pečetí „COOP DOBRÉ JISTOTY“. K tomu, aby výrobek takovéto cenění dostal, musí beze zbytku splňovat hodnotová kriteria, která jsme pro tuto značku kvality definovali. Musí být:

52

m a r k e t i n g

spotřebitelům garanci, že v plné míře splňují výše uvedené hodnoty. První z těchto výrobků si již mohou naší spotřebitelé v prodejnách COOP postupně zakoupit. V této souvislosti je nutné ocenit úlohu výrobců a dodavatelů PL COOP s pečetí „COOP DOBRÉ JISTOTY“. Bez jejich pochopení, podpory a aktivního přístupu k této záležitosti a samozřejmě i potvrzení bezprostřední garance, že jejich výrobek bude opakovaně a stále odpovídat stanoveným hodnotovým kriteriím, bychom nebyli schopni tuto část naší nové koncepce PL realizovat. Nová koncepce prémiové řady PL COOP, která je charakteristická produkty vyšší kvality za vyšší cenu, je řešena ve spolupráci s našimi zahraničními partnery a výrobci. Výrobky této úrovně se představují v obchodní síti COOP pod ochrannou známkou. „COOP Premium“ a zlatá pečeť kvality „COOP Quality EURO“.

nebezpečných aditiv, umělých barviv nebo dalších nebezpečných přídatných látek, tzn., že neobsahuje přídatné látky, ve smyslu kontroverzních „E“ček, poctivý – obsahuje přírodní a přirozené suroviny a pouze deklarované složky, a to v množství a kvalitě, odpovídajícím textové části označení výrobku. Na obale výrobku dáváme spotřebitelovi poctivou informaci o energetické hodnotě výrobku a také o tom, co pro něj jeho konzumace znamená v nutnosti pohybových aktivit, aby energetický příjem „spálil“, ověřený – jeho kvalita je ověřena skupinou externích odborníků, dále ověřená renomovanými pracovišti, je a bude testovaná prováděnými ochutnávkami s větším počtem externích respondentů, spolupracujících s dele-

govanými zástupci spotřebních družstev COOP Centra a COOP Morava při nové koncepci PL

s uvedením místa výrobce kde je výrobek vyroben, s minimálním podílem 90% české práce a 80% českých vstupních surovin, s vyjímkou výrobků, v nichž jsou obsaženy nezbytné ingredience, které přirozeně nemohou mít původ v ČR ekologický – splňuje podmínky ekologicky obnovitelnosti zdrojů, bez fosfátů, cfc, není testován na zvířatech, obaly ekologicky nezatěžují prostředí a výrobci mají příslušné smluvní ujednání o ekologické likvidaci obalů, společensky odpovědný – neobsahuje dětskou a jinak společensky neúnosnou práci, je společensky prospěšný, např. odváděním stanoveného procenta z prodejní ceny výrobku pro nadační, charitativní a jinak společensky prospěšné účely a výrobce je společensky bezúhonný


R E V U E

3 / 2 0 1 2

český – garantuje výrobu v České republice, na obale

Z hodnocení současného složení PL lze usuzovat, že z celkového počtu cca 380 food položek PL COOP Standard, může obdržet pečeť „COOP DOBRÉ JISTOTY“ 90 – 100 položek. U všech z nich dává a bude dávat COOP svým

I pro nás je konkurenční prostředí neustále ovlivňováno komunikačními a prodejními aktivitami jednotlivých hráčů na retail trhu (moderním a nezávislém). Vezmeme-li k tomu i stávající ekonomickou situací, tak si to vyžaduje cílenou komunikaci na spotřebitele. Jde o vztah, který se opírá o srozumitelné a požadované prodejní argumenty. Jeho součástí je vždy, kromě cenové nabídky i jasné představení hodnot jednotlivých privátních značek. To je další důležitý úkol v realizaci nové koncepce PL COOP. Máme ho připravený a rozpracovaný pro jeho realizaci v obsahových i časových souvislostech. Jsme si vědomi toho, že schopnost odlišovat a uvědomovat si skutečnou hodnotu značky se pro spotřebitele stává základním výběrovým kritériem, kde, co a jak nakupují. Celou naší novou koncepci PL chceme docílit toho, aby spotřebitelské vnímání skupiny COOP mělo i v tomto směru stále se zlepšující vývojovou tendenci a trvalou důvěru. Pro první představení našeho nového přístupu v přípravě a nabídce PL COOP jsme využili potravinářského veletrhu Salima v Brně (28. 2.–2. 3. 2012). Skutečné zahájení realizace nové koncepce však představovala celostátní konference k této problematice, uskutečněná 7. 3. 2012 v Havlíčkově Brodě. Byli na ni pozváni a zúčastnili se jí čelní představitelé svazových orgánů, zástupci partnerských zahraničních skupin COOP z Itálie a Slovenska, jednotlivých spotřebních družstev a zástupci výrobních podniků – jim byly také předány první Certifikáty pro výrobky s pečetí „COOP DOBRÉ JISTOTY“. Výsledek realizace nové koncepce rozvoje privátních značek v obchodní sít skupiny COOP budeme prezentovat na výstavě Země živitelka v závěru měsíce srpna 2012.

i n f o r m a c e

Pivní preference se postupně mění a pivovary se lidem přizpůsobují Ing. FRANTIŠEK ŠÁMAL, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

eský konzument piva má dlouhodobě téměř neměnnou nálepku: malá ochota ke změnám. V posledních Č letech se však zdá, že se pivní konzervatismus mění. Ke

sledovali zvlášť, ale zahrnovali do široce pojaté kategorie ostatních piv. Od té doby začíná prudký vzestup produkce nealkoholického piva. Zatímco před deseti lety se ročně prodalo kolem 150 000 hl nealkoholického piva, navíc ho nabízely jen některé pivovary a v rozhodující míře v lahvích, v loňském roce se pro domácí trh poprvé v historii vyrobilo přes půl milionu hektolitrů. A nejen to! Nealkoholické pivo je dnes nabízeno převážnou většinou velkých i malých pivovarů s produkcí nad 10 000 hl piva ročně. Především se však stalo pro mnohé konzumenty logickou alternativou, když si nemohou dát pivo běžné, ať už kvůli svému povolání (řidiči atd.), nebo z jiných důvodů. Pivovary nabízejí nealkoholická piva nejen v různých baleních, zvyšuje se rovněž nabídka točených nealkoholických piv. Rok 2011 byl rokem, kdy se snad nejnápadněji projevil v ČR dlouhodobě téměř neznámý trend, který má v okolních zemích svou historii a tradici. Poprvé jsme totiž zaznamenali poměrně dramatický nástup ochucených piv. Úspěch výrobku jednoho z nejvýznamnějších pivovarů u nás nezůstal bez odezvy. Ačkoli některé menší či malé pivovary ochucená a neobvyklá piva vyráběly již před loňským rokem, přece jen se tato piva stala pro mnohé pivovary důvodem k rozšiřování nabídky i otevírání cesty k novému druhu spotřebitele. Tento jev je třeba hodnotit o to kladněji, víme-li, že roky 2009 a 2010 ohraničují dobu prudkého poklesu produkce piva. Nelze počítat s tím, že ochucená ovocná piva nahradí ve významnější míře piva plzeňského typu, ale mohou k tomuto nápoji přivést nového konzumenta. Pro pivovary znamenají zajímavou příležitost nabídnout nápoj, který je pro určité věkové i sociální skupiny zkrátka „trendy“. Prozatím jsme nezmínili celkové výsledky pivovarství v uplynulém roce. Po dvou letech výrazného poklesu produkce piva v České republice, který v letech 2009 a 2010 činil dohromady 14,5 %, se tento neblahý trend zastavil. Vyplývá to z údajů, které má Český svaz pivovarů a sladoven k dispozici a které zahrnují členské pivovary i nejvýznamnější pivovarské subjekty mimo něj. Celkový výstav zaznamenal růst o 2,7 % oproti roku 2010. Výstav pro tuzemsko se zvýšil téměř o 2,6 % ve srovnání s rokem 2010. Export piva po poklesu v letech 2009 a 2010 vykázal mírný vzestup o téměř 4 %. Roste podíl nových teritorií na úkor tradičně silných importérů. Výrazně poklesly dovozy piv ze Slovenska, Maďarska a Polska. Graf: Vývoj výstavu piva pro tuzemsko v letech 2001−2011 − meziroční srovnání P O T R A V I N Á Ř S K Á

změně dochází sice velmi pozvolna, ale nové trendy jsou stále patrnější. Pivovarům nezbývá než si změn v poptávce všímat a vhodně na ně reagovat.

R E V U E

Zdroj: ČSPS

3 / 2 0 1 2

Vývoj na tuzemském trhu potvrzuje dlouhodobé změny v konzumaci jednotlivých druhů piv. Posiluje spotřeba ležáků, především tzv. jedenáctek, dosáhla výše téměř 38 % na úkor výčepních piv. Ta jsou nadále nejčastěji konzumovaná, ale jejich podíl poklesl na necelých 56 %. Uvědomíme-li si, že výčepní piva ještě v roce 2002 tvořila 62,3 % produkce a ležáky necelých 34 %, je trend jednoznačný. Dalším významným trendem je stále se rozšiřující nabídka speciálních a neobvyklých piv. I když jejich podíl zůstává ve srovnání s tradičním pivem plzeňského typu nadále nízký i přes 6,5% nárůst, oproti roku 2002 jde o téměř dvojnásobek. Tehdy činil výstav lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv kolem 3,7 %. Všimněme si, že v uvedeném roce byl také výstav nealkoholických piv natolik zanedbatelný, že jej pivovarníci sice

53


R E V U E

3 / 2 0 1 2

54

i n f o r m a c e

Významným fenoménem je trvalejší přesun poptávky od konzumace piva v hospodách a dalších typech gastronomických zařízení ve prospěch růstu prodejů v maloobchodě. Ještě v roce 2002 jsme zaznamenali mírně se zvyšující podíl piva stáčeného do sudů (52,2 %) a pokles podílu piva v lahvích (43,3 %), zbytek tvořily cisterny a plechovky. Uvedený rok zaznamenal největší pokles v poptávce po pivu v PET lahvích a minisoudcích. Stačilo pouhých deset let a trh se změnil. Soustavně klesá prodej piva v sudech, který dominoval až do roku 2009, od té doby následně nepřetržitě klesá – až na loňských 43,3 %. I v loňském roce se prodalo nejvíce piva ve skleněných lahvích, a to 44,3 %. Stagnuje podíl piva prodaného prostřednictvím cisteren, a to na úrovni 2,8 %. Kde však zaznamenáváme největší změny, je poptávka po pivu v plechovkách a PET lahvích. V roce 2011 narostl ve srovnání s předchozím rokem o 23 % prodej piva v plechovkách a jeho celkový podíl vyšplhal na 3,6 %. Fenoménem posledních let je rostoucí obliba prodeje piva v PET lahvích. Meziročně se více než zdvojnásobil objem piva prodaný v tomto druhu obalu a činil v uplynulém roce 5,8 %. Stále více pivovarů, od nejmenších až po nejvýznamnější hráče na trhu, zvláště výčepní piva nabízí v PET lahvích, od litrových až po dvoulitrové. Tento trend se podle nás bude prohlubovat. Příčin tohoto jevu je několik. Především se zvýšila kvalita tohoto druhu obalu, a pivo v PET lahví lze proto konzumovat delší dobu, než jak tomu bylo u dříve používaných technologií k výrobě PET obalů. Mění se také návyky spotřebitele: Vítězí pivo s obalem nižší hmotnosti, navíc nabízející možnost konzumovat nápoj i po opakovaném otevření lahve a v neposlední řadě hraje roli fakt, že piva v PET lahvích jsou k dispozici v různých objemech. Domníváme se, že podstatná je i určitá pohodlnost konzumenta, který lahev nemusí vracet do obchodu, a přitom se chová ekologicky – vždyť v třídění odpadů patříme k evropské, pokud ne světové špičce. Nesmíme opomenout faktor, který si český piják piva nerad přiznává. Mezi pivem konzumovaným v hospodě nebo restauraci a doma se rozevírají cenové nůžky podobné evropským, nebo přesněji celosvětovým standardům. Pivo v off-tradu, tedy v obchodech všeho druhu, je cenově mnohem dostupnější než v gastronomických zařízeních. Podíváme-li se na celkový vývoj pivovarství u nás, musíme konstatovat, že se prozatím nepodařilo navázat na vysoká tempa přírůstků z období před rokem 2008, příčiny jsou v zásadě dvě: ekonomická recese a následné zvýšení spotřební daně na pivo, uvalené v roce 2009. Za pozitivní lze považovat, že se postupně obnovuje dynamika exportu českého piva směrem k zahraničnímu zákazníkovi. Dlužno podotknout, že export piva z České republiky po poklesu v letech 2009 a 2010 vykázal mírný vzestup o téměř 4 %. Roste podíl nových teritorií na úkor tradičně silných importérů. Exportu nadále dominují ležáky, kterých bylo vyvezeno 75,7 %. Následuje prodej výčepních piv, jejichž podíl činí 20,9 %, zbytek jsou exportovaná speciální piva. Největší objemy jsou tradičně exportovány do SRN, na Slovensko, do Švédska, Velké Británie, Ruska a USA. Podle nejnovějších odhadů se české pivo exportuje již do více než 60 zemí všech kontinentů. Počet exportujících pivovarů a pivovarských skupin roste. Pohled na letošní rok svádí k opatrnému optimismu. To je dáno několika důvody, které se pokusíme specifikovat. Zrychluje se přirozený proces generační proměny profilu pijáka piva. Po odchodu velkých konzumentů piva, kteří byli s to vypít větší než zdravé množství piva, lze očekávat, že se spotřeba piva rozprostře mezi větší skupinu spotřebitelů s nižší konzumací na osobu. Je známo, že lékaři považují za zdraví prospěšné umírněné pití piva, které je v optimální míře

specifikováno jako dva půllitry piva u mužů a dvě malá piva u žen denně. Pivovary spíše než na přesvědčování ke konzumaci piva vynakládají čas a prostředky na informování o pivu jako fenoménu. V této souvislosti je třeba zmínit významnou roli Českého svazu pivovarů a sladoven, který již jedenáctý rok organizuje kampaň na podporu image českého piva České pivo naše pivo. Domníváme se, že s tím, jak poroste informovanost a náročnost konzumenta, bude se rozšiřovat také škála poptávaných piv. Pivovary, od nejmenších po největší, na to budou reagovat rozšiřováním nabídky. Z marketingového hlediska potom poroste počet piv s příběhem – něco jako pohádka pro dospělé – a pivovary se i tímto způsobem budou snažit od sebe odlišovat. Na trhu opakovaně pozorujeme zajímavý moment – pivovary nejenže testují nová piva u svých konzumentů, ale stále častěji je zapojují do procesu výběru názvu piva. Role konzumenta roste. Je to logický a marketingovými experty podněcovaný a oceňovaný trend. Spotřebitel je (a stále více bude) zapojován do komunikace o produktech, které konzumuje nebo jsou mu nabízeny. Koneckonců je to logické, toto zapojení v něm vytváří pocit spolutvůrce. Z hlediska druhů piv se u nás neočekává dramatická změna. Rozhodující většina českých konzumentů bude nadále pít pivo plzeňského typu, tedy spodně kvašené. Lze proto očekávat, že přes nové informace bude pokračovat výroba těch druhů piva, které české země proslavily a které jsou ze strany konzumentů očekávány, a to jak od domácích, tak i těch, kteří k nám především jako turisté za touto specialitou a atrakcí přijíždějí. Specifická je situace v gastronomických zařízeních. Sotva se asi vrátí doby, kdy jsme v Československu nebo později v České republice pili piv více v hospodě a restauraci než mimo ně. Snaha pivovarů a vlastníků gastronomických zařízení udržet si zákazníka a přimět jej, aby si své pivo dal mimo domov, vede k jednomu nesporně velmi pozitivnímu trendu. Je jím růst kvality čepovaného piva a obecně i tlaku na vyšší standard kvality nejen piva samotného, ale i toho, co k pivu patří – prostředí, obsluha, čistota atd. Vedle standardních hospod a restaurací, u kterých lze očekávat stagnaci co do počtu, předpokládáme naopak růst počtu speciálních vlajkových hospod a restaurací pivovarů. Tento jev trvá již snad sedm let a tato zařízení se stávají nejen vlajkovými loďmi pivovarů, ale nastavují vysoký standard nabídky piva. A to lze jen uvítat a pivu i jeho image to velmi prospívá. Pivo bude stále nejpopulárnější nápoj u nás, ale postupně nepochybně ztratí nálepku levného pití. Poroste jeho prestiž jako kvalitního, přírodního a zdravého nápoje. Tento proces

55

i n f o r m a c e

začaly podporovat a prosazovat velké pivovary a postupně se k nim přidávají střední výrobci i ti nejmenší. Právě zde sehrály nemalou a nikoli nevýznamnou roli minipivovary. Ukazuje se jasně, že pivo, pokud je kvalitní a chutné a je nabízeno v odpovídajícím prostředí, potvrzuje svou roli jako společenský fenomén a jako pravý nápoj družnosti. Opakovaně jsme zmínili aktivní přístup pivovarů, a to bez výjimky k inovaci produktu, tedy piva. S inovací jsme se sžili a stala se součástí marketingového úsilí jednotlivých pivovarů a pivovarských skupin v oblasti obalů. To umožňuje, aby bylo kvalitní pivo konzumováno nejen v hospodách a gastronomických zařízeních, ale i doma nebo ve společenských, negastronomických zařízeních (klubech atd.). Společenské a ekonomické podmínky u nás se mění a na ty musí pivovary reagovat. Naštěstí pro ně se to skutečně děje. Nejsou to pouze zmiňovaná piva v PET obalech nebo v plechovkách. Mnohem častěji se na trhu objevují výčepní zařízení pro menší objemy výtočí piva a také výčepy pro domácnosti. S tím souvisí i očekávané posilování prodeje piva v soudcích. Kvalita piva a způsob servírování tomu napomáhají. Nabídka speciálních a neobvyklých piv bude nadále růst. Jak jsme uvedli, nová piva přivedla ke konzumaci nové skupiny spotřebitelů, kteří preferují sladší nápoje. Souhlasit lze též s tím, že diversifikace druhů a značek piv posune prestiž piva směrem vzhůru, a pivo tak bude přitažlivější i pro ty, kteří se mu z důvodu image levného nápoje dosud vyhýbali. Vždyť kdo by se před deseti nebo pěti lety nadál, že podle nejnovějších odhadů se v současnosti u nás vyrábí na 500 značek piv a jejich počet se zvyšuje? Na závěr si připomeňme fakta z renomovaného průzkumu. Nejnovější výzkumy o postavení piva v české společnosti ukazují, že se dlouhodobě výrazně nemění podíl lidí, kteří

v České republice pijí pivo. Dosahuje hodnoty kolem 90 % u mužů a 50–60 % u žen. Mírně, ale dlouhodobě se však snižuje množství piva, které u nás vypijí muži, zatímco u žen se uvedený trend nemění. Neexistuje ani výrazný rozdíl mezi věkovými nebo příjmově sociálními skupinami, k tomuto závěru došel výzkum, který pravidelně od roku 2004 pořádá Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v rámci dílčího projektu Pivo v české společnosti. Jednoznačně nejčastěji si česká veřejnost všímá zlepšení v nabídce druhů piva na trhu, posunu v kvalitě čepování, kvality piva jako takového, chuti piva a jeho společenské prestiže. Naopak nepříznivě hodnotí český konzument růst cen piva. Citujme PhDr. Jiřího Vinopala, Ph.D., z CVVM, který průzkum realizoval: „Výzkum potvrdil, že pivo nic neztratilo ze své univerzální pozice nápoje, u kterého nenajdeme významné odlišnosti mezi skupinami různého věku, vzdělání nebo příjmů spotřebitelů, a současně ukázal, že české pivo jakožto nápoj prošlo v poslední době vývojem, který obyvatelé u nás hodnotí převážně příznivě nebo neutrálně. Fakt, že klesá konzumace piva na hlavu, nemusí být chápán jako vysloveně negativní jev, neboť spotřeba piva na osobu u některých lidí u nás byla až na hranici akceptovatelnosti.“ Přejme si, aby nadcházející sezona potvrdila, že trend postupného růstu spotřeby piva z produkce českých pivovarů, především na domácím trhu, není jev nahodilý, ale vrátí se k letům, kdy byl standardem. Kvalita českého piva a umění českých pivovarníků si to zaslouží. Na úplný závěr místo tečky ještě jedna poznámka: V letošním roce by měla podle odhadů zahraničních expertů být Česká republika sedmou nejvýznamnější zemí na světě vyvážející pivo...

NOVINKY

&MZSNSZEWXEVSÐIWO¤ YÎR¤OVOSZMÐOE

R E V U E

&MZSNıZWXEVSÐIWOÀYÎRÀFSO

3 / 2 0 1 2

www.bivoj.cz


&MZSNSZEWXEVSÐIWO¤ YÎR¤OÀXE

56

i n f o r m a c e

Maková semena – zdravá pochoutka, nebo skrytá hrozba? JIŘÍ HOLOUBEK


R E V U E

3 / 2 0 1 2

e svém článku bych se rád zaměřil na téma obsahu morfinu v máku. Již si nedokáži přesně vzpomenout, kde jsem V četl o potenciálním nebezpečí, které lidem hrozí v případě, že zkonzumují větší množství makových semen. Jediné, co si pamatuji, je to, že mne zpráva z domácího tisku zaujala, neboť nejrůznější cukrářské výrobky s obsahem máku mám ve veliké oblibě, a trochu jsem znejistěl. Do té doby jsem řešil kvalitu máku především z hlediska jeho chuti a vyzkoušel jsem si mnohokrát na vlastní kůži, jak je obtížné koupit dobrý mák. Nikdy mne však nenapadlo zabývat se otázkou obsahu morfinu v máku, který je součástí náplně vybraných druhů pečiva. Postupem času se mi podařilo pochopit tuto problematiku v širších souvislostech. Rád bych proto vnesl do celé záležitosti více světla, neboť se domnívám, že ne každý spotřebitel přesně ví, co má od máku očekávat. Soustředím se proto na možný vliv obsahu morfinu v makových semenech na zdraví či život konzumentů máku. Zároveň bych se chtěl zmínit o rozdělení odrůd máku na potravinářské a průmyslové. V následujících řádcích též naleznete informace o zneužívání makových semen, které jsou spojeny s varováním určeným pro případné experimentátory před následky, které mohou v takových případech nastat. Většina čtenářů asi bude vědět, že samotná semena máku neobsahují mléčnice. Morfin, který lze laboratorním rozborem v máku odhalit, totiž pochází z drobných částic ulpělých na povrchu semen. Celosvětově pěstované odrůdy máku dělíme podle primárního způsobu využití do dvou základních skupin, na potravinářské a průmyslové. Pokaždé se však jedná o rostliny máku setého (Papaver somniferum L.). Jednotlivé kultivary se liší v obsahu morfinu. Ten může velmi významně rozhodovat o tom, zda bude daná odrůda použitelná především pro výrobu suroviny potřebné k extrakci morfinu, nebo k získávání semen pro použití v potravinářství. Není bez zajímavosti, že právě zvyšující se obsah alkaloidů v rostlinách zpravidla zhoršuje chuť máku. Skupina kultivarů s obsahem morfinu v suché tobolce nad 0,8 % je proto předurčena spíše pro průmyslové použití, zatímco odrůdy s obsahem morfinu v suché tobolce do 0,8 % řadíme do skupiny potravinářských odrůd. Technologie pěstování je ale u obou typů máku prakticky stejná. Díky nižšímu obsahu morfinu jsou semena takových odrůd máku vhodná k potravinářskému využití, ať už pro pekárenský průmysl, k maloobchodnímu balení pro použití v domácnostech nebo do velkovýrobně vyráběných náplní cukrářských výrobků. Makovina je pak pouze vedlejším produktem, který se pouze příležitostně používá jako legální surovina k výrobě morfinu.

Pro záměrné získávání morfinu jsou vhodnější průmyslové odrůdy s vyšší koncentrací alkaloidů. Jak již bylo zmíněno, semena průmyslových odrůd mívají nahořklou chuť. Pro potravinářský průmysl se nehodí ani kvůli tomu, že i na povrchu semen můžeme najít až desetinásobné množství morfinu v porovnání s potravinářskými odrůdami (tj. 250 mg i více v jednom kilogramu). Přesto existují důkazy o tom, že se na trh s potravinami občas taková semena máku bohužel dostanou. V České republice je pěstován výlučně potravinářský mák a naše země patří mezi největší producentské oblasti tohoto máku. Mezi významné producenty průmyslového máku patří Austrálie, Indie, Španělsko, Francie a Maďarsko. Všeobecně lze konstatovat, že pro pěstování průmyslového máku jsou nejvhodnější teplé oblasti. Právě teplo a dostatek slunečního záření v kombinaci se suchým počasím jsou důležitými předpoklady pro sklizeň makové slámy s vysokým obsahem morfinu a dalších alkaloidů. Pro upřesnění uvedu, že morfin se dnes získává téměř výhradně z makové slámy. Surové opium z nezralých makovic legálně zpracovává pravděpodobně již jen Indie. Pro usmrcení člověka postačuje 100–300 miligramů morfinu. Uvážíme-li, že jeden kilogram kvalitně vyčištěných semen pocházejících z potravinářské odrůdy máku obsahuje v surovém stavu v průměru 16 miligramů morfinu na 1 kilogram, potom vážné zdravotní problémy může způsobit přibližně 6–19 kilogramů nezpracovaných semen. Jak je vidět, z pohledu přísunu morfinu do našeho organismu se jedná o čistě teoretickou hrozbu. Případnou námitku, že takové množství máku není zdravé sníst, bez ohledu na to, kolik morfinu semena na svém povrchu obsahují, pochopitelně plně akceptuji. Jen jsem měl v úmyslu názorně ukázat bezpečnost potravinářského máku z hlediska zdravotních rizik pro lidské zdraví způsobených morfinem. Při konzumaci nejrůznějších potravin s obsahem máku je třeba si navíc uvědomit, že mák, který jíme v hotových pekárenských výrobcích, prochází mletím a při pečení tepelnou úpravou. Dochází tak k výraznému snížení obsahu morfinu zhruba o 70–90 %. Proto potravinářský mák v koláčích, buchtách, závinech a na povrchu rohlíků či housek opravdu nepředstavuje žádné zdravotní riziko. V případě průmyslového máku je situace poněkud dramatičtější. Kritické množství již nepředstavuje zmiňovaných 6–19 kilogramů, nýbrž se jedná o váhové rozmezí pouhých 0,5 až 1,5 kilogramu za předpokladu, že jeden kilogram průmyslového máku může obsahovat zhruba 100–250 mg morfinu. I toto množství nezpracovaných makových semen je ale pro jednoho člověka poměrně hodně. Horší může být situace, pokud se k někomu dostane pečivo, které bude obsahovat semena průmyslových odrůd máku. Nejspíše si nejenom příliš nepochutná, ale navíc může do svého organismu dostat takové množství morfinu, které bude odpovídat dávce morfinu obsažené v lécích dostupných pouze na lékařský předpis. Například jedna tableta léku pro tlumení bolestí s názvem Sevredol 10 mg obsahuje 7,5 mg morfinu, 20mg tableta stejného léku odpovídá 15 mg morfinu, dalším příkladem může být podobný lék Continus – 30mg tableta = 22,5 mg, 60mg tableta = 45 mg, 100mg tableta = 75 mg morfinu. Jsem si vědom toho, že reálná dávka 7–15 mg morfinu (tj. 200 gramů zpracovaného máku) hned tak někomu velkou škodu na zdraví nezpůsobí, ale k ovlivnění

i n f o r m a c e

Literatura: 1. Kolektiv autorů (2010): Mák, s. 313–320, ISBN 978-80-904011-8-1 2. Jiří Štefan, Jan Mach (2005): Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi, s. 101, ISBN 10-80-247-0931-7

R E V U E 3 / 2 0 1 2

Internet: http://teenhealth.about.com/od/substanceuse/a/poppyseed.htm http://poppyseedtea.com/ http://mundisal.cz/vpois/produkty/sevredol/souhrnudaju-o-pripravku/?radit-dle=atc-skupina http://mundisal.cz/vpois/produkty/mst-continus/ zakladni-informace/?radit-dle=atc-skupina http://www.vicodinwithdrawal.org/alternativemedicine/poppy-seed-tea-detox/


reakce citlivějšího jedince za určitých podmínek může dojít, zvláště pak při opakované a dlouhodobé expozici. Ještě větší potíže ale mohou nastat v případě, kdy maková semena mletím a působením tepla neprojdou, a přesto se dostanou do potravního řetězce lidí. Asi málokdo tuší, že ze semen máku jde také připravovat výluh ve vodě. Tento „čaj“ z makových semen má pravděpodobně sloužit jako levný zdroj morfinu, který má, jak známo, narkotické účinky. Při podrobném zkoumání jsem na českých internetových stránkách nenašel ani jedinou zmínku o tomto nápoji. Situace je ale odlišná v zahraničí (např. USA, Austrálie i Rusko), kde je možné si přečíst různé zkušenosti konzumentů. Názory účastníků diskuzí nejsou úplně jednotné, ale asi nejvýmluvnějším podkladem pro vytvoření si vlastního názoru na věc jsou internetové stránky rodičů sedmnáctiletého mladíka z Kalifornie, který zemřel pravděpodobně na následky dlouhodobějšího pití výluhu z makových semen. Jeho rodiče neměli ani tušení o nebezpečnosti synova počínání, takže mu přípravu čaje z makových semen ani nerozmlouvali. Domnívali se, že jde o nápoj na úrovni běžného bylinkového čaje, který si jejich syn připravoval z běžně dostupných surovin. Zároveň však pozapomněli na fakt, že mezi pojmy „přírodní“ a „bezpečný“ nelze klást automaticky rovnítko. Byli proto rádi, že k řešení psychických problémů jejich syna stačí přírodní prostředky. Zřejmě nešlo o typický potravinový mák, protože by mladík musel spotřebovat hned několik kilogramů takového máku v řádu několika hodin. Zde si připomeňme, že stejný účinek může mít pouhá polovina kilogramu makových semen z průmyslových odrůd. Proto se domnívám, že mohlo jít o semena potravinářského máku výrazněji znečištěná makovinou nebo šlo o mák z nějaké průmyslové odrůdy. Je zřejmé, že neúmyslná příprava smrtícího koktejlu může být snazší, než by si někdo mohl myslet. Případné experimentátory by měla odradit skutečnost, že obsah morfinu na povrchu zakoupených semen máku není možné nikdy spolehlivě odhadnout dopředu a snadno může dojít k předávkování. Jako další varování lze brát četné výpovědi přispěvatelů do nejrůznějších internetových diskuzí, kteří jsou někdy doslova zoufalí a nevědí, jak se mají dostat z bludného kruhu závislosti na morfinu. Opravdovou vážnost problému dokládá kromě případů úmrtí hned několika mladých lidí také několik citací převzatých z různých webových stránek na internetu. Nejprve bych chtěl zmínit několik příspěvků umístěných na stránkách založených rodiči onoho sedmnáctiletého studenta http://poppyseedtea.com/ (sekce „Read Feedback Emails“). Čtyřiatřicetiletý Ben popisuje, jak začal výluh z makových semen používat k utlumení úporných bolestí. Postupně si podle vyskytujících se abstinenčních příznaků uvědomil, že se stal závislým na tomto nápoji, a po čtyřech letech je zoufalý. Chtěl by skončit, ale neví jak. V dalším příspěvku se jistý Jeff zmiňuje o tom, jak se on a několik jeho přátel stalo závislými na morfinu získávaném z makových

semen. Zpočátku se domníval, že jde o neškodnou záležitost, ale později si uvědomil, že to byla velká chyba. V době psaní řádek prodělával třetím dnem odvykací kůru a vyjadřoval velké odhodlání skoncovat se závislostí, neboť mu pití tohoto nápoje způsobovalo mnohem více trápení než pocit štěstí. V diskusní skupině nad závislostí http://community.discovery.com („Addiction Groups“) přispěvatel pod přezdívkou Square_root2 vypovídá: „Piju výluh z makových semen již řadu let. Pokouším se s ním přestat, ale když si ho nedám, tak je mi potom zle. Mám stejný pocit jako při chřipce a jsem zesláblý a unavený…“ Autor příspěvku na stránkách http://www.vicodinwithdrawal.org/ Adam zase vypovídá o svých zkušenostech s výluhem z makových semen a porovnává je se svými zážitky pod vlivem heroinu. Připouští, že nečekal, že by výluh mohl mít podobné účinky jako heroin a že by na něj mohl mít nápoj nějaký větší vliv. Jak sám píše: „Potom, co jsem zažil, myslím, že je opravdu možné, aby se čajem z makových semen někdo předávkoval.“ Naráží tím na výše citovaný případ sedmnáctiletého mladíka. Jak vidno, z jedné strany dostupnost tohoto legálního zdroje morfinu činí především z průmyslových odrůd máku poměrně nebezpečný rostlinný materiál. Autentické výpovědi jednotlivců potvrzují, že je možné získat dokonce závislost na morfinu. „Čaj“ z makových semen není správnou volbou v případě, že se jednotlivec rozhodne skoncovat se závislostí na opiátech, např. na heroinu. Na straně druhé neexistují žádné důvody, proč omezovat spotřebu kvalitního dobře vyčištěného potravinářského máku, který je u nás tradiční součástí koláčů, buchet, závinů či některých sladkých jídel od pradávna. Laboratorními rozbory bylo zjištěno, že 100 gramů máku totiž obsahuje například 1 402 mg vápníku, 705 mg draslíku, 854 mg fosforu, 100 μg kyseliny listové a řadu dalších zdraví prospěšných látek, navíc v atraktivní podobě, která umožňuje též chuťový zážitek, což se nedá říci o nejrůznějších tabletách. Jsem si vědom faktu, že internet není univerzálním zdrojem informací. Nicméně s ohledem na povahu problému jsem musel použít tento informační zdroj jako hlavní, neboť nikde jinde není možné najít výpovědi lidí, kteří mají nějakou zkušenost s omamnými látkami všeobecně. Doufám, že je všem čtenářům zřejmé, že jsem svým článkem rozhodně neměl v úmyslu vyvolat hysterii a paniku způsobenou obavami z konzumace máku. Spíše naopak. Chtěl jsem ukázat, že pokud mák bude pocházet přímo od pěstitele nebo jiného spolehlivého zdroje, lze zejména český mák považovat za zdravou pochoutku, nikoli za skrytou hrozbu. Vždyť právě o český mák je v zahraničí zájem a přibližně více než čtyři pětiny českého máku jsou exportovány do zahraničí.

57

58

i n f o r m a c e

XV. den VÚM MVDr. GABRIELA KUNOVÁ, Ing. JIŘÍ CICVÁREK, MILCOM a. s., VÚM s. r. o. ýzkumný ústav mlékárenský s. r. o. a MILCOM a. s. pořádali dne 29. března 2012 v rámci operačního proV gramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost workshop


R E V U E

3 / 2 0 1 2

– komplexní vzdělávání lidských zdrojů v mlékařství (č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0081). Na úvod již tradičně přednesl příspěvek pan Ing. Jiří Kopáček, CSc., na téma mlékařství v ČR a ve světě. Ing. Kopáček mluvil o trendech ve výrobách mléčných produktů, varoval především před příliš vysokým dovozem mléčných potravin do ČR (Německo, Polsko, Slovensko, Belgie). Pozitivně však ohodnotil i rostoucí vývoz (Slovensko, Maďarsko, Itálie, Německo). Dále upozornil, že od roku 2004 (vstup ČR do EU) je celkový propad výroby sýrů až 17 %, v ČR se např. již téměř vůbec nevyrábí ementálské sýry. Důvodem je především vysoký dovoz sýrů z EU. Zájem spotřebitelů se však dle statistik přesouvá směrem k čerstvým sýrům. Co se týče celosvětového měřítka, roste spotřeba mléčných produktů. Ohledně pracovních aktivit VÚM – výzkumu, vývoje, vzdělávání a pomoci praxi – informoval ředitel Ing. Petr Roubal, CSc. Následně zazněly příspěvky od pracovníků VÚM s. r. o. a MILCOM a. s. na aktuální témata řešená zejména v rámci výzkumných úkolů a projektů. O situaci týkající se kvality syrového mléka z pohledu obsahu somatických buněk a možnosti řešení informovala ve svém příspěvku Ing. Růžena Seydlová (MILCOM a. s.). Z dlouhodobého pohledu na situaci v kvalitě syrového mléka z hlediska počtu somatických buněk v mléce se spíše jedná o dlouhodobou stagnaci hodnot než o pozitivně posouditelný pokles. Cílem by měla být hodnota dle doporučení FAO do 150 000. Zazněla také informace týkající se principů řízení optimálního zdraví mléčné žlázy podle National Mastitis Council a světové odborné Vlevo: Mgr. Jiří Hoffer – jeden z hlavních organizátorů workshopu Vpravo: Účastníci XV. dne VÚM z řad vysokoškolských institucí, výzkumných organizací a mlékáren

veřejnosti zdůrazňující zejména vliv tranzitního období na zdravotní stav mléčné žlázy po otelení a v souvislosti s tím i principy důrazně selektivního přístupu při zaprahování dojnic. Další příspěvek se týkal praktických zkušeností s kultivačním stanovením pseudomonád v mléce, prezentován za kolektiv autorů VÚM s. r. o. Ing. Irenou Němečkovou. Porovnány byly kultivační metody stanovení pseudomonád v syrovém mléce, přičemž testovány byly půdy podle ČSN P ISO/TS 11059 (2009) s penicilinem a pimaricinem, GSP půdy s penicilinem a pimaricinem a půdy s CFC suplementem (cetrimid, fucidin a cefalotin) a CN suplementem (cetrimid a kyselina nalidixová). Prezentovány byly dále výsledky testování prebiotických oligosacharidů a schopnost jejich využívání vybranými mikroorganismy, zejména kmeny laktobacilů. Testovány byly prebiotické vlastnosti některých komerčně dostupných frukto- a galaktooligosacharidů, které sloužily jako jediný uhlíkatý zdroj pro testované bakterie za in vitro podmínek. Získané výsledky byly shrnuty a prezentovány MVDr. Gabrielou Kunovou (VÚM s. r. o.). Na téma zajišťování kvality výsledků měření IR analyzátorů v mlékárenských laboratořích přednesl příspěvek Vladimír Zikán (VÚM s. r. o.). Prezentovány byly především hlavní operace ovlivňující správnost měření parametrů na infračervených analyzátorech. Dále byly uvedeny souhrnné výsledky mezilaboratorních testů v oblasti základního chemického a mikrobiologického složení mléka. V loňském roce byla pracovníky VÚM vypracována certifikovaná metodika na téma Detekce bakteriofágové kontaminace, určení kritických míst možného zdroje kontaminace, metodický postup potvrzení bakteriofága a eliminace vzniklých technologických problémů. Nejdůležitější poznatky ohledně této problematiky byly shrnuty a prezentovány Ing. Jitkou Peroutkovou. Ke konci Dne VÚM přednesl Ing. Jiří Cicvárek krátkou přednášku o významu VÚM pro podporu mlékárenské praxe. Upozornil především na zkušenosti odborníků ve VÚM, kteří mají mnohaletou praxi v oboru. Mlékárny a prvovýrobci pak mohou při spolupráci s VÚM z těchto bohatých zkušeností těžit.

59 i n f o r m a c e / n a b í d k y


R E V U E

3 / 2 0 1 2

60

i n f o r m a c e

vyráběly zejména vína známková v lahvích 1 l a také odrůdová vína v lahvích 0,7 l. Po osamostatnění proběhla kuponová privatizace a nás čekala spousta práce. Název Znovín jsme vytvořili nově ze dvou slov: znojemské a víno. Zpočátku (a často i dnes) se nás ptali, z kterých novin vlastně jsme… 90. léta nebyla pro Znovín jednoduchá. Banky půjčovaly s úrokem téměř 20% p. a. a nechtěly půjčovat. Socialistické velkoobchody se privatizovaly a bylo zde až moc různých „zlatokopů“. To vše jsme přečkali a již v roce 1995 jsme začali s vinařským turistickým programem v Křížovém sklepě v Příměticích, pak na vinici Šobes, v Malovaném sklepě a v Moravském sklípku v Šatově. V roce 2000 jsme vstoupili do Louckého kláštera ve Znojmě… S distribucí poštou na dobírku jsme v roce 1993 začali „na koleně“ v Hodonicích… Mnozí naši věrní zákazníci jistě pamatují. Od té doby se mnohé událo, víno se pomalu stává součástí naší kultury a získalo postavení, které mu právem náleží. V letošním roce se budou proto některé naše akce nést v duchu těchto oslav – tedy

20. výročí založení ZNOVÍNU ZNOJMO, a. s.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Terroir zanechá významnou stopu ve vínech, říká ředitel Znovínu Znojmo Ing. Pavel Vajčner.

20 let Znovínu aneb rozmanitost vín a nákup vinic

Moravské vinařství je typické velkou rozmanitostí odrůd, která v jiných vinařských oblastech Evropy i světa není tak obvyklá. Najdeme zde odrůdy pěstované v celém světě, například Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské šedé čili Pinot gris, Tramín, Sauvignon, Rulandské modré neboli Pinot noir. Pěstují se tu ale samozřejmě i odrůdy typicky středoevropské, jako je Veltlínské zelené nebo Svatovavřinecké, a také odrůdy vyšlechtěné před lety přímo u nás, třeba Pálava, Muškát moravský, Aurelius nebo André – právě ony se v poslední době těší větší oblibě. Z nověji vyšlechtěného evropského sortimentu odrůd se na Moravě pěstuje například Kerner, Zweigeltrebe, Blauburger, a ovšem též velmi populární Müller Thurgau; ten už překročil stovku. Moravskou nabídku doplňují desítky nově povolených odrůd, vyšlechtěných v poslední době na zdejším území; uvedu alespoň Agni nebo Sevar – tito kříženci si ale zatím jen obtížně nacházejí cestu ke spotřebitelům. Za velice dobré pokládám, že se do povědomí konzumentů vína znovu dostávají staré české a moravské odrůdy, které se v toku staletí z různých důvodů pěstovat přestaly. Patří sem například Tramín bílý, Bouvierův hrozen, Sémillon, Svatojakubské nebo Modrý Janek. A dostávají se k nám i zajímavé staré odrůdy ze světa, třeba Chenin blanc, Sauvignon šedý či Merlot.

Ing. PAVEL VAJČNER, ředitel, ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Motto: „Nic nespojuje člověka tak s krajem, jako požitek z vína, které má původ v jeho zemi a které je prosluněno jeho sluncem.“ ok 2012 je rokem očekávání, co nás všechny vlastně potká. I my vinaři jsme plní očekávání, jaký rok 2012 bude. R V tomto roce bilancuje i naše firma. Byla totiž založena již před dvaceti lety. Přesně 4. května 1992, jako akciová společnost. Před devadesátými lety měl tehdy nejmenší závod bývalých Moravských vinařských závodů za úkol vyrábět vína odrůdová, různé velikosti lahví, dárková balení a tehdejší jedinou známku kvality – vína „archivní“. Ostatní čtyři závody

Veletrh Víno & Delikatesy, Praha 2012 – stánek Znovínu Znojmo

i n f o r m a c e

Vína s ještěrkou zelenou – Lacerta viridis – jsou dnes velmi vyhledávaná. roky, množství vykoupených hroznů. Pro firmu je to posílení značky a rozšíření spektra zajímavých vín ze zajímavých a nových viničních tratí.

Znovínské vinice Šobes – ikona moravského vinařství Vinice Šobes svou jedinečnou dispozicí a romantikou v meandru řeky Dyje v Národním parku Podyjí příchozí neustále při každé návštěvě fascinuje. Rovněž vína z této vinice jsou jedinečná, nenapodobitelná. To jsme tušili, když jsme od Obecního úřadu Podmolí v roce 1995 kupovali asi 6,5 ha vinic (celkem má vinice Šobes téměř 12 ha). Koupili jsme tehdy 6,5 ha pozemků s vinicemi, několik ha plochy s vinicemi jsme dokoupili od fyzických osob, zbytek pronajali a doufali jsme, že vložené investice, zejména do marketingu, se nám vrátí alespoň v turistickém programu, s nímž jsme v roce 1997 začínali. Otvírali jsme tehdy ochutnávkový stánek na vinici Šobes, Malovaný sklep a Moravský sklípek v Šatově. Mimořádnou kvalitu vín jsme tušili již z výjimečné polohy, ale zejména z historie, neboť Šobes byl odedávna opěvován a víno po léta dodáváno na vídeňský císařský dvůr. Tím, že byla do roku 1989 vinice nepřístupná, neboť je situována blízko česko-rakouských hranic, bylo povědomí o kvalitě vinice velmi malé. Převzetím Šobesu v roce 1995 jsme započali obnovovat zašlou slávu této vinice. Šobes se nám odvděčil fantastickými víny – Ryzlink rýnský, ročník 1997 – pozdní sběr, Ryzlink rýnský, ročník 2000 – bobulový výběr, vynikajícími Rulandskými šedými, aukčními Sauvignony a dalšími víny. Vinice se začala plnit turisty, každý by chtěl vidět vinici Šobes...


Vedle širokého odrůdového spektra se projevuje v moravských, a tedy samozřejmě i v našich znovínských vínech rozmanitost půdního podloží, ať už je ovlivněno horninami Karpatského systému nebo na Znojemsku českým masivem. Horniny bývají překryty sprašemi nebo písky, často mořskými. Půda, z níž rostliny nasávají živiny, se na charakteru hroznů jednotlivých odrůd, potažmo vín významně podepisuje… Všeobecně známé se na Znojemsku staly viniční tratě, jako např. Šobes v Národním parku Podyjí, dále Staré vinice – Havraníky, Weinperky – Miroslav, U tří dubů – Stošíkovice na Louce, Kamenný vrch – Tasovice, Na vinici – Šatov, Knížecí vrch – Hnanice a řada dalších. Znovín do roku 2010 dlouhodobě zpracovával hrozny právě z vytipovaných viničních tratí a i finančně podporoval výsadby zejména aromatických odrůd v těchto lokalitách, a to zvláště odrůd Sauvignon, Tramín, Pálava, Muškát moravský, ale i dalších odrůd dle jednotlivých viničních tratí. Na přelomu roku 2010 a 2011 došlo k zásadnímu strategickému rozhodnutí nákupu vinic a většinové surovinové – tedy hroznové soběstačnosti. Znovín dosud vlastnil vinici Šobes – asi 11 ha a 10 ha vinice Staré vinice v Havraníkách. Na přelomu let 2010 a 2011 Znovín realizoval nákup vinic na Hustopečsku a v létě 2011 u Strachotic na Znojemsku. Na Hustopečsku jsme zakoupili vinohrady o rozloze 256 hektarů. Nákup na Hustopečsku probíhal následovně: Společnost ZZN Pomoraví a. s. patřící do skupiny Agrofert koupila firmu ZEMOS, a. s. (dříve ZVOS Hustopeče). V létě loňského roku byly z komplexu vyčleněny dvě organizace: Vinice Hustopeče s. r. o. a Sady Velké Němčice, s. r. o. Poté od firmy ZZN Pomoraví a. s. Znovín koupil 100% obchodní podíl firmy Vinice Hustopeče s. r. o. Nákup nám rozšiřuje sortiment odrůd – ve vinicích je vysazeno zejména Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré, Frankovka a Ryzlink vlašský. Těchto odrůd se v našem regionu nedostává. Zakoupené viniční tratě jsou skutečně nádherné. Například pro Ryzlink vlašský či pro Frankovku jsou tyto polohy přímo ideální. Dále Znovín na jaře roku 2011 nakoupil 52 ha asi 10letých vinic v plné kondici, a to viniční trať Dívčí vrch, vinařské obce Strachotice a Slup. Je zde vysázen Sauvignon, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské šedé, Tramín červený, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. Znovín již částečně pro vás z této tratě na sprašových půdách vína vyráběl a nyní vám je nabídne v plné šíři. Na jaře v roce 2012 na tuto viniční trať budeme určitě putovat při 12. ročníku Jarního putování po vinicích Znojemska. K nákupu vinic nás také vedly poslední dva neúrodné

61

R E V U E

Vinice Šobes v Národním parku Podyjí – nejznámější turistický cíl Znojemska

3 / 2 0 1 2

Obrovské sklepení v Louckém klášteře ve Znojmě

62

i n f o r m a c e

Lacerta viridis

Nová vinice Znovínu Znojmo – Dívčí vrch – Strachotice Jakmile získáme dotace na obnovu, kterou by vinice Šobes určitě postupně potřebovala, začneme s její obnovou včetně kamenných teras. Přitom se chceme chovat co nejšetrněji k přírodě, aby se zde dále dařilo ještěrkám zeleným, užovkám stromovým a další unikátní flóře a fauně, které vytváří jedinečnou romantiku této vinice. Chceme investovat a dostat vinici na úroveň, kterou si stoupající slávou zaslouží. Pevně věříme, že se všichni dočkáme a vinice Šobes bude dále vzkvétat ke slávě Znojemska a celé Moravy.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Staré vinice Viniční trať Staré vinice se nachází v katastru vinařské obce Havraníky. Celková výměra je 80,3 ha. Od severozápadu je chráněna lesy Českého masivu Národního parku Podyjí a Havranickým vřesovištěm. Od jihovýchodu je oddělena cestou Znojmo–Retz (Rakousko). Vinice byla nově osázena v rozsahu cca 30 ha v roce 2003 a 2004, a to převážně odrůdami Ryzlink rýnský, Sauvignon, Tramín červený, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Müller Thurgau, Veltlínské zelené a několika odrůdami méně známými. Uprostřed vinice vznikl přímo u cyklostezky ochutnávkový stánek znovínských vín. Můžete tak obdivovat nádherný výhled do kraje a přitom se osvěžit několika vzorky zajímavých vín. Velkému obdivu se zde těší Sauvignon šedý, Chenin blanc či Irsai Oliver. Dívčí vrch Dívčí vrch se nachází jižně od Znojma v blízkosti rakouských hranic. A aby to nebylo tak jednoduché, část viniční tratě patří do katastru vinařských obcí Slup a část do Strachotic. Obě vesničky mají starou vinařskou historii. V blízkosti se nachází významná přírodní památka Ječmeniště, která je v těsné blízkosti právě viničních tratí Lampelberg a Dívčí vrch. Jsou zde zbytky teplomilných rostlin stepního charakteru, dále vzácná mandloň nízká, ale i kosatec nízký, třezalka ozdobná nebo pampeliška pozdní. Celá vinice i s pozemky je od nedávna ve vlastnictví dceřiné společnosti Znovínu Znojmo – VINICE ZNOVÍN, s. r. o. Hlavní odrůdy této vysoce kvalitní a nádherné viniční tratě jsou Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské modré a Cabernet Sauvignon. Dále jsou zde vysazeny odrůdy Sauvignon, Tramín červený a Rulandské šedé. Hustopečsko Znovín vlastní vinice i na Hustopečsku. V naší nabídce tak v letošním roce najdete i vína z tamějších viničních tratí se zajímavými názvy Kolby, Kolébky, Nosislav, Kacířky či Kozí hory. Z odrůd budou zastoupeny zejména Chardonnay, Rulandské bílé, šedé i modré, Frankovka a Ryzlink vlašský.

Poptávka našich zákazníků po biovíně nás vedla k vytvoření nové výrobkové řady. Biovíno zatím v české ani evropské legislativě není definováno a nemělo by takto být označováno. Doporučuje se označení „víno z biohroznů“. Naše řada vín, která jsou označená samolepkou „JEŠTĚRKA ZELENÁ“, latinsky LACERTA VIRIDIS, jsou vyráběna z hroznů z viničních tratí, které jsou současně i teritoriem vzácné a velmi krásné ještěrky zelené. Ještěrka zelená – hýřící smaragdově měnícími se barvami – se v České republice vyskytuje jen na několika lokalitách, vždy však pouze v ekologicky čisté krajině, jsou to i vinice na kamenitém podloží v povodí přirozeně meandrující řeky Dyje, táhnoucí se od Šobesu přes vinařské obce Hnanice, Havraníky, Znojmo, Načeratice a končící v Tasovicích a Krhovicích. Kdysi se ještěrka zelená vyskytovala i kolem Slupi a Jaroslavic, kam řeka Dyje směrem na východ pokračuje. Přítomnost Národního parku Podyjí, žádný těžký průmysl, bývalá „železná opona“, viniční tratě, kde nelze provozovat jiné intenzivní způsoby zemědělské výroby, i pestrá mozaika vinorodého kamenitého rulového podloží dává ještěrce zelené jedinečné teritorium. Je zde také jedinečná druhová pestrost teplo i chladomilných planých rostlin, ptáků, hmyzu i plazů včetně ještěrky zelené. Právě ještěrka zelená žije na Znojemsku v teritoriu, které je současně ideální Terroir pro révu vinnou. Díky šetrnému přístupu ke zdejší přírodě se její teritorium rozšiřuje a ještěrku zelenou lze nalézt nyní i přímo na těchto vinicích. Setkání se zelenou ještěrkou na prosluněných vinicích patří k mimořádným zážitkům, na které se nezapomíná, a i vinaři jsou patřičně hrdi na to, že si ještěrka vybere a trvale žije v jejich vinicích. Pro větší transparentnost jedinečnosti vín označených „ještěrka zelená“ jsou tato vína laboratorně analyzována ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Brně na přítomnost zbytků postřiků a zejména plísní, které se v bioproduktech často vyskytují. Všechny vinice, ze kterých jsou tato vína vyráběna, jsou samozřejmě zařazeny v systému integrované produkce, tedy k přírodě šetrnějšímu způsobu obhospodařování vinic.

Úspěchy znovínských vín Na začátku letošního roku jsme se konečně dočkali pořádných mrazů a podařilo se nám úspěšně sklidit hrozny na výrobu ledového vína. Zmrzlé hrozny Tramínu červeného

Úspěšná řada přívlastkových vín Znovínu – Terroir Club

63

i n f o r m a c e

a Rulandského modrého čekaly na sběrače ve vinici U tří dubů ve Stošíkovicích na Louce do 1. února 2012, kdy rtuť teploměru poklesla k -15 ºC. Sklidilo se celkem 1 820 kg hroznů a s cukernatostí 54º ČNM. Ten už je teď v péči sklepmistra Petra Drozda v Křížovém sklepě v Příměticích, který dohlíží na jeho kvašení. Stejně tak prošly přímětickým lisem už i hrozny na výrobu slámového vína. To se lisovalo 29. února z hroznů Rulandského šedého, opět z viniční tratě U tří dubů. Z více než 2 800 kg hroznů bylo vylisováno 560 litrů moštu s cukernatostí 46º ČNM. Doufejme, že až nazrají, budou obě vína stejně dobrá jako jejich předchůdci, kteří na výstavách vín získávají významná ocenění. Například Ryzlink rýnský – ledové víno, 2008, se pyšní šestnácti oceněními z národních i světových výstav. Za všechny jmenujme následující úspěchy: Velká zlatá medaile na světové soutěži vín „TERRAVINO 2009“, Izrael, Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „INGA 2009“ v Zagrebu, Zlatá medaile na světové soutěži vín „VINUS 2009“, Mendoza, Zlatá medaile na světové soutěži vín „VINALIES INTERNATIONALES 2010“ v Paříži a Národní cena za sladké víno v roce 2010 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem DECANTER (Londýn). Úspěšné bylo také Rulandské šedé – slámové víno, 2009, které získalo titul Champion na mezinárodní soutěži vín „GRAND PRIX VINEX 2012“. Další dvě vína získala letos Zlatou medaili na mezinárodní soutěži vín „CHISINAU WINE AND SPIRITS COMPETITION 2012“ v Kišiněvě (Moldávie). Jedná se o Ryzlink rýnský – ledové víno, 2009, a Tramín červený – výběr z hroznů, 2009. Tím nejčerstvějším úspěchem je získání titulu Šampion Valtických vinných trhů, které získalo víno Rulandské modré 2011. Významným úspěchem pro Znovín je i umístění jeho deseti vín v Národním salonu vín pro rok 2012.

Jsou to: – Ryzlink rýnský – ledové víno, 2008, číslo šarže 8106, Stošíkovice na Louce, U tří dubů – Chardonnay – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9031, Božice, Stará hora – Rulandské šedé – ledové víno, 2009, číslo šarže 9094, Stošíkovice na Louce, U tří dubů – Rulandské šedé – slámové víno, 2009, číslo šarže 9096, Stošíkovice na Louce, U tří dubů – Ryzlink rýnský – pozdní sběr, 2009, číslo šarže 9053, Horní Dunajovice, Frédy – Ryzlink rýnský – ledové víno, 2009, číslo šarže 9095, Stošíkovice na Louce, U tří dubů – Svatovavřinecké – jakostní, 2009, číslo šarže 9037, Hostěradice, Volné pole – Tramín červený – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9074, Stošíkovice na Louce, U tří dubů – Veltlínské zelené – výběr z hroznů, 2009, číslo šarže 9009, Slup, Kacperky – Tramín červený – pozdní sběr, 2010, číslo šarže 0023, Stošíkovice na Louce, U tří dubů

Champion G Grand Prix Vinex 2012


M Mazlivě sladké a romanticky provoněné Rulandské šedé ocení každý znalec speciálních vín. Snoubí v sobě kvalitu odrůdy, jakož i bohatost chutě a vůně sp ddocílené dlouhým ležením hroznů na slámě a jejich částečným vysušením. Víno se může pochlubit významnými úspěchy na poli soutěžním. Získalo V Stříbrnou medaili na prestižní mezinárodní soutěži vín „GRAND S PRIX VINEX 2011“ a jako jediné získalo Velkou zlatou medaili P a současně i titul Absolutní Šampion na mezinárodní soutěži „PINOT GRIS DU MONDE 2011“ ve Štrasburku (Francie); Bronzová medaile G v roce 2011 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem DECANTER (Londýn); Zlatá medaile na mezinárodní soutěži vín „ICE D WINE DU MONDE 2011“ Lednice na Moravě; Zařazeno do Salonu vín W ČR 2012; Absolutní šampion na „GRAND PRIX VINEX 2012.“ Č

R E V U E 3 / 2 0 1 2

64

l e g i s l a t i v a

Právní regulace odběratelskododavatelských vztahů se zaměřením na veřejnoprávní úpravy v rámci soutěžních pravidel Mgr. ANDREA POKORNÁ

1


R E V U E

3 / 2 0 1 2

ne 1. února 2010 vstoupil v účinnost zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a poD travinářských produktů a jejím zneužití. Česká republika se tímto zařadila mezi státy, v jejichž národních právních řádech je obsažena specifická veřejnoprávní úprava odběratelsko-dodavatelských vztahů. V současné době je tato problematika opět aktuálním tématem. Na národní úrovni probíhají diskuze o budoucnosti zákona o významné tržní síle a současně Evropská komise a Evropský parlament projednávají, jakým způsobem přistoupit k řešení nerovnováhy v obchodních vztazích v rámci potravinářského dodavatelského řetězce na komunitární úrovni. Tento článek popisuje přístupy jednotlivých států k regulaci odběratelsko-dodavatelských vztahů souvisejících s problematikou upravenou v zákoně o významné tržní síle2, kategorizuje různé podoby příslušných národních právních

úprav, podává základní přehled o těchto úpravách a v případě členských států Evropské unie zařazuje jejich právní úpravy do existujícího legislativního komunitárního právního rámce. V článcích, které budou následovat v dalších vydáních, bude publikován podrobnější výklad některých zahraničních právních úprav. Přístupy jednotlivých států k regulaci odběratelsko-dodavatelských vztahů jsou velmi odlišné, což se odráží v jejich právních úpravách. Příčinou této situace je skutečnost, že neexistuje jednotný právní standard v evropském či mezinárodním měřítku3, který by tvořil základní východisko pro jednotlivé právní úpravy. V nejobecnější rovině lze z pohledu přístupu jednotlivých států k regulaci odběratelsko-dodavatelských vztahů rozdělit státy do dvou skupin. V první skupině jsou státy, ve kterých existuje veřejnoprávní ochrana odběratelsko-dodavatelských vztahů, tj. státní orgány provádí dohled nad dodržováním právních norem, které tyto vztahy regulují. Jedná se o pravidla na ochranu hospodářské soutěže (soutěžní pravidla) nebo jiná pravidla veřejnoprávního charakteru. Dodržování těchto pravidel je kontrolováno a vymáháno soutěžními orgány či jinými orgány veřejné moci prostřednictvím veřejnoprávních sankcí nebo nápravných opatření; případně je veřejnoprávní ochrana poskytována jiným způsobem (např. žalobou orgánů veřejné moci k soudu). V některých státech je veřejnoprávní ochrana doplněna i soukromoprávní ochranou (vyplývající z předpisů soukromého práva), eventuálně zde existují etické kodexy obchodníků. Ve druhé skupině jsou státy, které nevyvíjejí žádnou zvláštní veřejnoprávní aktivitu v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů a regulují je jen v soukromoprávní rovině, přičemž nedodržování těchto pravidel (např. pravidel nekalé soutěže) musí být vymáháno poškozenou stranou v civilním řízení. V některých státech z této skupiny jsou také přijímány etické kodexy obchodníků. Předmětem tohoto článku je popsat veřejnoprávní ochranu odběratelsko-dodavatelských vztahů v rámci soutěžních pravidel, která je obsažena v právních úpravách, článek neřeší problematiku jiných výše zmíněných úprav.4

Veřejnoprávní úpravy v rámci soutěžních pravidel Cílem veřejnoprávní regulace odběratelsko-dodavatelských vztahů v rámci soutěžních pravidel je ochrana hospodářské soutěže na trhu.5 Soutěžní pravidla zakazují určitá jednání mající negativní dopady na soutěžní prostředí. Při tvorbě těchto pravidel nebo jejich aplikaci se berou v úvahu předpokládané nebo skutečné účinky chování účastníků těchto vztahů (soutěžitelů) na soutěž na daném trhu.6 Za soutěžní se

1 Článek vyjadřuje pouze osobní názory autorky a neprezentuje oficiální názory Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na kterém autorka v současné době působí jako právník Odboru kontroly tržní síly. 2 Tato oblast dodavatelsko-odběratelských vztahů je v textu dále označována pouze jako „dodavatelsko-odběratelské vztahy“. 3 Na mezinárodní úrovni byla tato problematika komplexně diskutována v roce 2008 na mezinárodní konferenci v Kyotu, která byla uspořádána v rámci mezinárodní soutěžní sítě (ICN) – blíže viz ICN Special Program for Kyoto Annual Conference: Report on Abuse of Superior Bargaining Position. International Competition Network, 2008 [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.internationalcompetitionnetwork.org/uploads/library/doc386.pdf. 4 Předmětem tohoto článku není analyzovat efektivnost národních úprav. 5 Veřejnoprávní regulace odběratelsko-dodavatelských vztahů v rámci jiných nesoutěžních pravidel jsou, na rozdíl od těch soutěžních, přijímány a aplikovány pouze s cílem ochrany slabší strany vůči silnější straně v rámci smluvního vztahu – viz blíže Faull, J., Nikpay, A. The EC Law of Competition. Second Edition. New York and Oxford: Oxford University Press, 2007, str. 106–108, bod 2.59 až 2.61, ISBN 9780199269297. 6 viz blíže Faull, J., Nikpay, A., pozn. 5


Jak již bylo výše uvedeno, v některých státech jsou odběratelsko-dodavatelské vztahy regulovány prostřednictvím soutěžních pravidel, která zakazují zneužívání dominantního postavení. Pro pochopení důvodů regulace chování dominantního soutěžitele lze uvést např. závěry vyslovené v české judikatuře ve vztahu k této problematice. Dle této judikatury pravidla regulující chování soutěžitele s dominantním postavením omezují svobodu chování takového soutěžitele na trhu a „[č]iní tak z důvodu veřejného zájmu. Podstata zneužití vychází ze zákazu chování, které by za normálních podmínek bylo přípustné, avšak vzhledem k tomu, že tento subjekt má zvláštní odpovědnost vyplývající z potencionální újmy, kterou by jeho chování mohlo způsobit soutěži obecně a zájmům konkurence, dodavatelů, zákazníků a spotřebitelů zvláště, je v jeho případě takové jednání považováno za nepřípustné. […] Porušit abstraktní model smluvní svobody lze ve prospěch funkčnosti hospodářského systému. V tržní ekonomice platí domněnka, že pokud bude hospodářská soutěž narušena, pak celkový ekonomický rámec nebude fungovat“.9 V jednotlivých státech jsou však i právní úpravy dominantního postavení a jeho zneužívání rozdílné. V Německu je např. v dominantním postavení a) soutěžitel, který nemá konkurenci nebo není vystaven podstatné soutěži, a b) soutěžitel, který má významnou pozici na trhu ve vztahu ke svým konkurentům, přičemž zákon uvádí kritéria pro posouzení takové pozice. Platí zde vyvratitelná domněnka, že v dominantním postavení je soutěžitel, který dosahuje 1/3 podílu na relevantním trhu. Dominantnímu soutěžiteli je zakázáno zneužívat své postavení, např. narušovat schopnost jiných soutěžitelů soutěžit a požadovat excesivní ceny nebo jiné obchodní podmínky. Dále je dominantnímu soutěžiteli zakázáno nepoctivě bránit jinému soutěžiteli v jeho obchodních aktivitách, které jsou obvykle přístupné pro obdobné soutěžitele, nebo je přímo či nepřímo diskriminovat. Tato zakazující pravidla platí nejen pro dominantní soutěžitele, ale také ve vztazích mezi nedominantními soutěžiteli a menšími či středními soutěžiteli, kteří jsou na nich závislí. Ve všech vztazích mezi dominantními i nedominantními soutěžiteli na jedné straně a soutěžiteli, kteří jsou na nich závislí, na straně druhé, platí navíc specifické pravidlo, dle kterého nesmí soutěžitel své postavení na trhu využívat k tomu, aby jiné soutěžitele vybízel nebo přiměl k poskytnutí výhod v obchodních vztazích bez objektivního důvodu.10 Tato úprava je obsažena v německém soutěžním zákoně. Dohled nad jejím dodržováním a rozhodování o jejím porušení jsou svěřeny příslušným německým soutěžním úřadům. V Rakousku je např. za dominantního považován soutěžitel, pokud a) je vystaven žádné nebo nepodstatné soutěži nebo b) má rozhodující tržní pozici ve vztahu k jiným soutěžitelům, c) má rozhodující pozici ve vztahu k jeho zákazníkům nebo dodavatelům, tj. zejména v případě, kdy zákazníci a dodavatelé musí pokračovat v obchodních vztazích s dominantním soutěžitelem, aby zabránili vážným ekonomickým ztrátám. V rakouské úpravě je rovněž obsažena vyvratitelná

3 / 2 0 1 2

blíže k charakteru soutěžních pravidel viz Faull, J., Nikpay, A., pozn. 5 Právní úpravy v Německu a Francii jsou blíže popsány níže. cit. Rozsudek VS v Olomouci ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. 2 A 3/2001 (ČEZ) viz Act against Restraints of Competition. The Bundeskartellamt: Legal Bases [online]. © 2010 Bundeskartellamt [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.bundeskartellamt.de/wEnglisch/download/pdf/GWB/110120_GWB_7_Novelle_E.pdfThe Bundeskartellamt

R E V U E

7 8 9 10

Pravidla zakazující zneužívání dominantního postavení


považují např. pravidla, která se aplikují v případě, že jedna ze stran disponuje určitou tržní silou. Dalším příkladem těchto pravidel jsou ta, jejichž cílem je ochrana menších soutěžitelů na trhu proti jejich větším konkurentům, a pravidla, která regulují chování mezi soutěžiteli s cílem ochrany spotřebitelského blahobytu.7 Právní pravidla existující v jednotlivých státech lze rozdělit na dvě základní skupiny, a to z hlediska způsobu, jakým je při regulaci odběratelsko-dodavatelských vztahů zohledňováno postavení jejich účastníků na trhu. Do první skupiny patří pravidla, která se aplikují za podmínky existence specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu na trhu; musí se např. nacházet v dominantním postavení na trhu (např. Německo, Rakousko, Lotyšsko, Kanada) či disponovat určitou významnou tržní silou na trhu (např. Maďarsko, Česká republika, Velká Británie), nebo být v postavení ekonomické závislosti (např. Německo, Itálie, Portugalsko, Francie, Kypr, Španělsko). Je-li účastník v takovém postavení, nesmí jej zneužívat. Ve druhé skupině jsou pak pravidla, která se aplikují na odběratelsko-dodavatelské vztahy bez ohledu na postavení jejich účastníků na trhu, přičemž daná pravidla zakazují určité obchodní praktiky ve všech vztazích, které regulují (Francie, Irsko, Japonsko). V tomto článku budou tato pravidla dále označovaná jako pravidla zakazující restriktivní praktiky. Právní pravidla v jednotlivých státech lze také klasifikovat z hlediska rozsahu jejich věcné působnosti, tj. zda se vztahují na všechny odběratelsko-dodavatelské vztahy, nebo regulují pouze určitou oblast těchto vztahů. V Rakousku se např. regulace vztahuje pouze na ochranu místních dodavatelů v zemědělských oblastech, regulace v Irsku, Velké Británii a České republice se týkají pouze vztahů mezi dodavateli a odběrateli při obchodování s potravinářským zbožím. Z hlediska rozsahu osobní působnosti jsou v některých státech právní pravidla omezena jen na soutěžitele v postavení odběratelů, např. v Maďarsku, Velké Británii a České republice. V praxi pak v jednotlivých státech zpravidla existují buď jen pravidla vztahující se na dominantní soutěžitele, nebo jejich kombinace s dalšími výše uvedenými pravidly, která se vztahují i na nedominantní soutěžitele. Důvodem pro přijetí těchto specifických pravidel je zpravidla skutečnost, že obecná soutěžní pravidla pro dominantní soutěžitele nelze na odběratelsko-dodavatelské vztahy aplikovat, např. protože účastník nedosahuje tržního podílu, který je nezbytný pro kvalifikaci soutěžitele jako dominantního. Základní myšlenkou těchto právních úprav je, že nejenom chování dominantního soutěžitele může narušit soutěžní prostředí a způsobit újmu spotřebitelům. V Německu např. platí pravidla pro dominantní soutěžitele i v určitých vztazích mezi nedominantními soutěžiteli a soutěžiteli, kteří jsou na nich závislí. Ve Francii existují dokonce dva druhy pravidel, která jsou aplikovatelná i na chování nedominantního soutěžitele; je zde regulováno jak chování soutěžitelů ve vztazích ekonomické závislosti, tak jejich chování bez ohledu na jejich postavení na trhu (jsou zakázány určité restriktivní praktiky).8

65

66


domněnka, podle které je v dominantním postavení soutěžitel a) jehož tržní podíl je nejméně 30%, b) přesahuje-li jeho tržní podíl 5 % a je-li vystaven soutěži ne více než dvou jiných soutěžitelů a c) přesahuje-li jeho tržní podíl 5 % a patří-li mezi čtyři největší soutěžitele na tomto trhu, kteří mají společný tržní podíl nejméně 80 %. V případech, kdy je splněna jedna z těchto podmínek, je na soutěžiteli, aby prokázal, že není dominantem. Zneužívajícím jednáním je např. ukládání neférových nákupních a prodejních cen nebo jiných neférových praktik a diskriminace ukládáním rozdílných smluvních podmínek na obdobné transakce. Dohled nad dodržováním těchto pravidel, obsažených v soutěžním zákoně, vykonávají soutěžní úřady, přičemž o jejich porušení rozhoduje specializovaný soutěžní soud na základě žaloby podané příslušným soutěžním úřadem nebo veřejným žalobcem pro antitrust.11 Ve srovnání s právní úpravou dominantního postavení v České republice, která vychází ze zákonné domněnky, že soutěžitel mající tržní podíl méně než 40 % na daném relevantním trhu není dominantem, je zřejmé, že právní úpravy dominantního postavení v Německu a Rakousku jsou přísnější. Specifická právní úprava dominantního postavení v maloobchodním sektoru byla v roce 2008 přijata v Lotyšsku. Tato specifická pravidla pro posuzování dominantního postavení v maloobchodním sektoru existují vedle obecných soutěžních pravidel pro dominantní soutěžitele v ostatních sektorech. V dominantním postavení v maloobchodě je zde jeden či více účastníků působících na maloobchodním trhu, kteří mají možnost přímo nebo nepřímo požadovat nebo ukládat nespravedlivá a neospravedlnitelná ustanovení, podmínky nebo platby vůči dodavatelům, a mohou bránit, omezovat nebo narušovat soutěž na relevantním trhu na území Lotyšska. Mezi jednání, která jsou považována za zneužívající, patří např. aplikace nebo ukládání nespravedlivých nebo neospravedlnitelných ustanovení týkající se vrácení zboží, plateb, slev za dodávku zboží nebo umístění výrobků na regálech obchodu. Tato pravidla jsou součástí soutěžního zákona. Dohled nad jejich dodržováním a rozhodování o jejich porušení jsou v pravomoci lotyšského soutěžního úřadu.12


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Pravidla zakazující zneužívání významné tržní síly Jak již bylo shora popsáno, právní úpravy regulující chování i nedominantních soutěžitelů, v nichž je zohledňována jejich tržní síla, platí např. v Maďarsku, Velké Británii a České republice. Významnou tržní sílu má v těchto státech odběratel, jehož obrat za určité období přesahuje zákonem stanovenou hranici. V Maďarsku má např. významnou tržní sílu obchodník, jehož čistý obrat v předchozím roce byl větší než 100 mld. HUF a/nebo má jednostranně výhodnou vyjednávací pozici

vůči svým dodavatelům. Takový obchodník nesmí zneužívat svou významnou tržní sílu, což spočívá např. v neospravedlnitelné diskriminaci dodavatelů, ukládání neférových podmínek dodavatelům, které vedou k alokaci rizik, z nichž jednostranně profitují obchodníci, nebo uplatňování poplatků jednostranně vůči dodavatelům (např. zalistovacích). Obchodník s významnou tržní silou je rovněž povinen zpracovat etický kodex upravující férové obchodní praktiky ve vztazích s jeho dodavateli, který je předkládán ke schválení soutěžnímu orgánu. Pravidla o zneužívání významné tržní síly jsou součástí obchodního zákoníku. Maďarský soutěžní úřad vykonává dohled nad jejich dodržováním a rozhoduje o jejich porušení. Ve Velké Británii je od února 2010 účinná nová právní úprava pro odběratelsko-dodavatelské vztahy v oblasti obchodování s potravinářským zbožím (zahrnující zejména potraviny a nápoje), jejíž součástí je tzv. Kodex praxe při dodávkách potravin (The Groceries Supply Code of Practice)13. Pravidla obsažená v této úpravě platí pro konkrétní obchodníky (vyjmenované v příloze) a další obchodníky, kteří jsou písemně označeni soutěžním orgánem za obchodníka podléhajícího těmto pravidlům, pokud přesáhne stanovenou hranici obratu ve výši 1 miliardy £ maloobchodních dodávek potravinářského zboží za předchozí finanční rok ve Velké Británii. Tito obchodníci mají povinnost inkorporovat určitá ustanovení do smluv o dodávkách a dodržovat další stanovené povinnosti, např. poskytovat informace soutěžnímu orgánu, povinnost vyškolit zaměstnance nákupního týmu, jmenovat speciálního úředníka ve věci dodržování kodexu nezávislého na nákupním týmu, jež bude kontaktním místem pro dodavatele a orgány veřejné správy a jeho povinností bude vypracovat výroční zprávu pro soutěžní orgán o dodržování Kodexu. Dohled nad dodržováním těchto povinností je svěřen soutěžnímu orgánu. Samotný Kodex stanovuje pravidla, která jsou obchodníci povinni dodržovat ve vztahu k dodavatelům. Obchodníci nesmí např. retroaktivně měnit smlouvy o dodávkách (jen výjimečně za specifických okolností a podmínek) a ukládat povinnost dodavatelům platit kompenzace za ztrátu obchodníka. Orgánem dohledu nad dodržováním povinností v Kodexu má být specifický orgán – Rozhodce pro potravinářský kodex (Groceries Code Adjudicator). V současné době je na vládní úrovni ve spolupráci s parlamentními výbory (v rámci tzv. pre-legislative scrutiny) připravován návrh legislativního aktu, kterým má být rozhodce zřízen.14

Pravidla zakazující zneužívání ekonomické závislosti Výše bylo také uvedeno, že některé státy uplatňují kritérium ekonomické závislosti pro posouzení postavení soutěžitele a jeho jednání. Právní úpravy obsahující pravidla

11 viz Ablasser-Neuhuber, A., Neumayr, F. Austria. In: The European Antitrust Review 2012: Section 4: Country Chapters [online]. Global Competition Review © Law Business Research Ltd, 1998–2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: www.globalcompetitionreview.com/ reviews/37/sections/132/chapters/1389/austria/ 12 viz Competition Law. The Competition Council: Regulatory enactments [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.kp.gov. lv/uploaded_files/ENG/Competition_law.pdf 13 viz THE GROCERIES (SUPPLY CHAIN PRACTICES) MARKET INVESTIGATION ORDER 2009. Competition Commission [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.competition-commission.org.uk/assets/competitioncommission/docs/pdf/inquiry/ ref2006/grocery/pdf/notice_of_intention_to_make_order_gscop 14 srov. The Competition Commission Market Investigation on the Supply of Groceries in the UK. THE NATIONAL ARCHIVES. Webarchiv [online]. The Department for Business, Innovation and Skills (BIS), 12. 3. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://webarchive. nationalarchives.gov.uk/+/http://www.bis.gov.uk/policies/business-law/competition-matters/market-studies/cc-market-investigation -on-the-uk-supply-of-groceries


jednání stane relevantním z pohledu soutěžního (Itálie) nebo kdy takové narušení volné soutěže ovlivňuje veřejný zájem (Španělsko).18 Zneužívajícím jednáním je např. ukládání diskriminačních nebo nepřiměřeně nespravedlivých smluvních podmínek (Itálie, Kypr), neospravedlnitelné přerušení stávajících obchodních vztahů (Francie, Portugalsko, Itálie, Kypr), jednání zakázané pro dominanta (Německo, Portugalsko), získání nebo snaha získat od obchodního partnera jakoukoli výhodu, která neodpovídá žádné efektivně poskytnuté či zjevně nepoměrné obchodní službě vůči hodnotě poskytnuté služby (Francie), podrobení nebo snaha podrobit obchodního partnera takovým povinnostem, které vytvářejí určitou nevyrovnanost v právech a povinnostech stran (Francie). Podmínkou protiprávnosti jednání je ve většině těchto států prokázání jeho negativních účinků na soutěž. V Německu je však např. jednání spočívající ve vybízení nebo podněcování k poskytnutí výhod bez věcně ospravedlnitelných důvodů ve vztahu k soutěžitelům, kteří jsou závislí na silnější poptávkové straně, považováno přímo za jednání s protisoutěžním cílem.

Pravidla zakazující restriktivní praktiky Jak bylo také shora popsáno, v některých státech existují pravidla, která se aplikují na odběratelsko-dodavatelské vztahy bez ohledu na postavení jejich účastníků na trhu. Právní úpravy obsahující tato pravidla zakazující určité restriktivní obchodní praktiky ve vztazích, které regulují,

R E V U E 3 / 2 0 1 2

15 viz ICN Special Program for Kyoto Annual Conference: Report on Abuse of Superior Bargaining Position, pozn. 3, str. 8 16 viz Abuse of Economic Dependence. The Competition Authority [online]. 2010 @ Portuguese Competition Authority [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: www.concorrencia.pt/vEN/Praticas_Proibidas/Anti-competitive_practices/Abuse_of_economic_dependence/Pages/ Abuse-of-economic-dependence.aspx 17 viz The Protection of Competition Law, 2008. The Commission for Protection of Competition [online]. 2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.competition.gov.cy/competition/competition.nsf/dmlcompetition_en/dmlcompetition_en?OpenDocument 18 viz Commission staff working paper accompanying the Communication from the Commission to the European Parliament and Council Report on the functioning of Regulation 1/2003 {COM(2009)206 final}. EUR - Lex [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http:// eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri= CELEX: 52009SC0574:EN:NOT


zneužívání ekonomické závislosti jsou např. v Německu, Itálii, Portugalsku, Francii, na Kypru a ve Španělsku. V Německu je např. ekonomická závislost dána v případech, kdy malé a střední podniky jako dodavatelé nebo odběratelé určitého druhu zboží nebo služeb nemají dostatečné a odpovídající možnosti dodávat nebo odebírat od jiného soutěžitele, přičemž platí zákonná domněnka, že za takto závislého se považuje takový dodavatel, od kterého poptávající pravidelně získává mimo běžných slev či jiných náhrad zvláštní výhody, které nebyly poskytnuty obdobnému poptávajícímu. V Itálii je např. ekonomická závislost definována jako situace, kdy soutěžitel je schopen určovat excesivní nerovnovážná práva a povinnosti v obchodních vztazích s jinými soutěžiteli.15 V Portugalsku je např. ve vertikálních vztazích (mezi odběratelem a dodavatelem) za ekonomicky závislého na jiném soutěžiteli považován takový soutěžitel, který nemá rovnocennou alternativu dodávky nebo nabídky zboží. Rovnocenná alternativa je považována za nemožnou, když dodávka zboží nebo služeb může být poskytnuta jen omezeným počtem soutěžitelů nebo soutěžitel nemůže obdržet rovnocenné obchodní podmínky od jiného partnera v rámci přiměřeného časového rámce.16 V Německu, Portugalsku, Francii a na Kypru17 jsou specifická pravidla upravující zneužívání ekonomické závislosti součástí soutěžních zákonů a jsou vymáhána soutěžními orgány. V Itálii a Španělsku je zákaz zneužívání ekonomické závislosti upraven ve speciálních zákonech a soutěžním orgánům je dána pravomoc v případech, kdy se takové

67

68



R E V U E

3 / 2 0 1 2

má např. Francie, Irsko, Rakousko, Japonsko a Korea. V následujícím textu jsou uvedeny příklady některých těchto úprav. Ve Francii vedle pravidel platných ve vztazích ekonomické závislosti existují také pravidla zakazující určité restriktivní obchodní praktiky (pratiques restrictives 19) uplatňované ze strany výrobce, zpracovatele, obchodníka nebo osoby zapsané v obchodním rejstříku, a to bez ohledu na dopad na soutěž.20 Kompetentními orgány pro projednání a rozhodnutí porušení těchto ustanovení jsou specializované obchodní a civilní soudy, přičemž mezi osoby oprávněné podat žalobu patří vedle osob s oprávněným zájmem také veřejný žalobce, ministr hospodářství a předseda soutěžního orgánu.21 Zakázanými praktikami jsou např. získání nebo snaha získat výhody od obchodního partnera, které neodpovídají žádné poskytnuté obchodní službě nebo jsou ve zjevném nepoměru k hodnotě poskytnuté služby; podrobení nebo snaha podrobit obchodního partnera takovým povinnostem, které vytvářejí určitou nevyrovnanost v právech a povinnostech stran; získání nebo pokus získat pod hrozbou okamžitého nebo částečného přerušení obchodních vztahů podmínky zjevně protizákonné, pokud jde o ceny, platební lhůty, způsoby prodeje nebo služby nesouvisející s povinností nákupu a prodeje, či úplné nebo částečné přerušení obchodního vztahu bez předchozího písemného upozornění.22 Soutěžní zákon v Irsku zakazuje soutěžitelům s potravinami bez ohledu na jejich tržní sílu účastnit se určitého jednostranného jednání: určovat ceny pro jejich další prodej, nespravedlivě diskriminovat, naléhat nebo vynucovat platby za reklamu nebo umístění zboží na regálu, a to pokud jeho cíl nebo účinek je bránění, omezování nebo narušování soutěže v obchodu s potravinami ve státě nebo části státu.23 Pravomoc dohledu a vymáhání těchto pravidel jsou svěřeny irskému soutěžnímu úřadu. V Rakousku existuje vedle právní úpravy zneužití dominantního postavení také speciální zákon na ochranu místních dodavatelů v zemědělských oblastech, který zakazuje řadu praktik, jako např. diskriminaci a požadování plateb nebo služeb bez ekvivalentní protihodnoty. Soutěžní orgán je oprávněn vymáhat určitá pravidla stanovená v tomto zákoně.24

V Japonsku jsou obecně zakázány určité obchodní praktiky, pokud jsou uplatňovány neoprávněně s ohledem na běžné obchodní praktiky, s využitím nadřazené vyjednávací pozice nad druhou stranou. Mezi zakázané praktiky patří např. donucení druhé strany, aby poskytla ekonomický prospěch; ukládání nebo změna obchodních podmínek způsobem nevýhodným pro jednu stranu. Důvodem speciální japonské regulace je zajištění volné soutěže tak, aby smluvní strany mohly určovat náležitosti a podmínky obchodu na základě svobodného a nezávislého rozhodnutí. Existence rozdílností ve vyjednávací pozici mezi smluvními stranami je běžným jevem a sama o sobě tato situace nevyvolává soutěžněprávní otázky, i kdyby obchodní podmínky byly nevýhodné pro jednu stranu. Avšak v případech, kdy strana ve výhodné vyjednávací pozici nad druhou stranou využije svou výhodnější pozici tak, že omezuje nezávislé obchodní aktivity druhé strany a donucuje druhou stranu přijmout nevýhody, což by nebylo v případě, pokud by soutěž fungovala řádně, jeho chování brání druhé straně soutěžit svobodně a nezávisle. Současně tato situace vytváří soutěžní výhody pro účastníka, který takové praktiky uplatňuje, ve vztahu k jeho konkurentům. Dohled nad dodržováním těchto pravidel a rozhodování o jejich porušení jsou svěřeny japonskému soutěžnímu úřadu.25

Základní komunitární právní rámec pro veřejnoprávní regulaci Komunitární soutěžní pravidla se vztahují na jednání soutěžitelů, které může ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie.26 Komunitární právo zakazuje protisoutěžní dohody soutěžitelů27 a zneužívající jednání soutěžitelů v dominantním postavení, která patří mezi tzv. jednostranná jednání (unilateral conduct). Dodržování těchto pravidel je vynucováno Komisí nebo příslušnými orgány národních členských států. Současně je členským státům Evropské unie ponechána možnost přijmout a aplikovat přísnější národní soutěžní pravidla jak pro posuzování dominantního postavení a jeho zneužívání, tak pro další jednostranná jednání, které jsou uplatňovány soutěžiteli, jež se v dominantním postavení

19 Nejvyšší soud ve Francii (Cour de Cassation) ve svém rozhodnutí č. 2051 z 3. prosince. 2002 potvrdil, že i cílem ustanovení o restriktivních praktikách je zachování soutěže, a to prostřednictvím ochrany soutěžní schopnosti různých ekonomických subjektů na trhu. – viz Dr. LUKE, A. FRENCH NATIONAL REPORT: Private enforcement in the field of competition. In: UIA 48th Congress – GenevaCongress – Geneva, 1-5 September, 2004: COMPETITION LAW COMMISSION [online]. Paris, France, 2004 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: https:// docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:w5tOk-_hOXwJ:commissions.uianet.org/uploads/tx_hhuiacommission/LukeQuestionFrance. pdf+48%C3%A8me+Congr%C3%A8s+de+l‘UIA-+Gen%C3%A8ve,+1-5+septembre+2004%2Bfrench&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid =ADGEESjuQziDNe40GpRgS-dKuBUvvw-_DWDwDtoOOVySIjd-R_DbZ-31i4oQ11O3Zq823fgEfYCXcAnS7s_IeUOF7cXmLedQ NW9mpDaxKD34EedE2-Y2uTAmZ1AKxrT8RWMzT8Qozuc3&sig=AHIEtbRYR50jV8JZVE5pXAwtJP8uROe1MA. 20 V praxi jsou více využívána, a to z důvodu striktních podmínek pro aplikaci ustanovení o ekonomické závislosti – srov. SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ: Zpráva o fungování nařízení č. 1/2003 {SEK(2009)574}. EUR - Lex [online]. 2009 [cit. 2012-04-22], bod 165. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0206:FIN:CS:PDF. 21 viz French Legal and Regulatory Update - NovemberUpdate – November 2009. THE PARIS OFFICE OF LOVELLS. E-newsletter [online]. 2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.hoganlovells.com/files/Publication/c578d54d-d99b-4663-bb22-dbde963c2cc4/ Presentation/PublicationAttachment/c55a24e6-a621-46ef-9bf3-e2541567f046/res5164B97881BF464CA42DFB9DB3520295.pdf 22 viz Code de commerce, Version consolidée au 2 avril 2012. Legifrance [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www. legifrance.gouv.fr/ affichCode.do? cidTexte=LEGITEXT000005634379&dateTexte=20120422 Code de commerce, Version consolidée au 2 avril 2012 [online]. Akt. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/ affichCode.do? cidTexte= LEGITEXT000005634379&dateTexte=20120422 23 COMPETITION (AMENDMENT) ACT 2006. The Competition Authority [online]. 2006 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.tca. ie/images/uploaded/documents/Competition%20Amendment%20Act%202006.pdf 24 viz ICN Special Program for Kyoto Annual Conference: Report on Abuse of Superior Bargaining Position, pozn. 3, str. 9 25 viz ICN Special Program for Kyoto Annual Conference: Report on Abuse of Superior Bargaining Position, pozn. 3, str. 7, 14–15 26 čl. 101 (ex 81) a čl. 102 (ex 82) Smlouvy o fungování EU 27 Nejsou předmětem tohoto článku.

69


nenacházejí nebo tato jednání nejsou považována za zneužívající ve smyslu komunitární úpravy.28 To znamená, že jednostranná jednání soutěžitelů, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, jež komunitární právo nezakazuje, mohou být zakázány národními právními úpravami.29 Přísnější národní právní úpravy jednostranných jednání existují v řadě členských států EU, jak již bylo výše popsáno, např. přísnější pravidla pro posouzení dominantního postavení a jeho zneužívání, pravidla zakazující zneužití významné tržní síly, zneužívání ekonomické závislosti a uplatňování restriktivních praktik.30 Skutečnost, že pro posuzování jednostranných jednání soutěžitelů, které mají dopad na přeshraniční obchod, neplatí jednotný právní standard, je kritizována a poukazuje se na nezbytnost rozšíření tzv. konvergenčního pravidla, které v současné době platí jen pro zakázané dohody soutěžitelů, i na jednostranné praktiky soutěžitelů.31 Konvergenční pravidlo znamená, že národní soutěžní právo nemůže zakazovat jednání, která mají dopad na obchod mezi členskými státy, ale podle komunitárních pravidel nenarušují soutěž či spadají do komunitární výjimky.32 Za slučitelné s komunitárním soutěžním právem jsou považovány rovněž národní právní úpravy, které převážně sledují účel odlišný, než je ochrana hospodářské soutěže. Mezi takové úpravy patří např. pravidla týkající se nekalých obchodních praktik (unfair trading practices), jejichž aplikace není závislá na skutečných či presumovaných

účincích takového chování na soutěž na daném trhu. Nekalými obchodními praktikami se rozumí uplatňování podmínek, které jsou nespravedlivé, nepřiměřené nebo bezdůvodné.33 V současné době se problematikou nerovnováhy v obchodních vztazích v potravinovém řetězci zabývá jak Evropský parlament, tak Evropská komise. Evropský parlament se v Usnesení o nerovnováze v potravinovém řetězci z ledna 2012 vyjádřil k aktuální situaci v této oblasti a formuloval návrhy a výzvy Komisi a členským státům k přijetí příslušných opatření34. Evropská komise pak v druhé polovině roku 2012 plánuje vydat sdělení, ve kterém se bude zabývat možnými přístupy k řešení potenciálního regulatorního rámce smluvních praktik v obchodních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce.35

Závěr Závěrem lze shrnout, že ačkoliv přístupy států k otázce regulace odběratelsko-dodavatelských vztahů jsou různé, existuje řada států, které přistoupily k veřejnoprávní ochraně těchto vztahů. Tato problematika bude i v budoucnosti nadále diskutovaným tématem, a to zejména v souvislosti s možnými legislativními změnami právního rámce na komunitární úrovni.

28 viz Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Text s významem pro EHP). EUR - Lex: Úřední věstník L 001 , 04/01/2003 S. 0001 - 00250001 – 0025 [online]. 2003 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003R0001:CS:HTML, bod 8 preambule 29 viz Commission staff working paper… , pozn. 18, bod 160 30 Mezi zakázané jednostranné praktiky dále patří také např. zákaz prodeje pod náklady nebo se ztrátou, tyto však nejsou předmětem článku, neboť se přímo netýkají odběratelsko-dodavatelských vztahů. 31 viz Commission staff working paper…, pozn. 18, bod 177, str. 54 32 viz Commission staff working paper…, pozn. 18, kapitola 4.3, str. 48–49 33 viz Commission staff working paper…, pozn. 18, bod 180, str. 55, Nařízení Rady (ES) č. 1/2003…, pozn. 28, bod 9 preambule 34 viz Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2012 o nerovnováze v potravinovém řetězci: P7TA-PROV(2012)0012. Evropský parlament [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/RegData/seance_pleniere/textes_adoptes/ provisoire/2012/01-19/0012/P7_TA-PROV(2012)0012_CS.pdf 35 viz The High Level Forum for a Better Functioning Food Supply Chain – Expert platform on business to business contractual practices in the food supply chain: Mid-term report. European Commission: Enterprise and Industry [online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/ sectors/food/files/competitiveness/b2bmidterm_report_en.pdf


70

r e p o r t á ž

Putování za sýry NA KOZÍ VRŠOK NEJEN ZA KOZÍMI SÝRY…

Ing. JIŘÍ KOPÁČEK, CSc., Českomoravský svaz mlékárenský


R E V U E

3 / 2 0 1 2

alší zastavení na našem putování za sýry nás zavede do malebného a turisticky jedinečného regionu Liptov na D severu Slovenska. Ve zdejší malé dědinke Ivachnová ležící uprostřed nádherné přírody právě obklopené rozkvetlými jarními loukami a pastvinami se stády ovcí a koz, s kontrastujícím rázovitým vrcholem Choč na severozápadě a majestátným Kriváněm s ještě dostatečnou sněhovou čepicí na východě, se 5. května uskutečnil první „Celoslovenský sýrařský jarmark“, který do této oblasti přitáhl hojný počet návštěvníků. Jarní setkání bačů, salašníků, výrobců sýrů, bryndzárů s veřejností a především pak milovníků dobrých slovenských sýrů, vín a dalších regionálních specialit uspořádala společnost Leonteus, která na zdejším „Kozím vršku“ vybudovala v loňském roce mimořádně atraktivní areál agroturistiky, mlékaření a zážitkové gastronomie. Velmi rád jsem proto přijal pozvání pana Martina Gračky ze společnosti Leonteus a nestora slovenského sýrařství pana Karola Heriana a v tento nádherný sluneční květnový den se vydal na Slovensko, abych si zde pochutnal nejenom na tradičních slovenských sýrech, ale abych se opět sešel a popovídal si s mými slovenskými přáteli a milými kolegy. Nad celoslovenským sýrařským jarmarkem převzal záštitu předseda Žilinského samosprávného kraje pan Juraj Blanár. Uvedenou akcí tak byly zahájeny letošní slovenské oslavy Světového dne mléka, které zde vyvrcholí 15. května. Pořadatelé připravili návštěvníkům velmi bohatý doprovodný program. Samozřejmostí bylo vystoupení místních folklórních

hudebních souborů oblečených v liptovských krojích, v areálu jsme se také setkávali s bači, řezbáři, hrnčíři a dalšími řemeslníky, většinou oblečenými do místních krojů. Ten liptovský je ale velmi rozmanitý a doslova tu platí, že co dědina, to jiný kroj nebo také jiný název jednotlivých krojových součástí. Ale vraťme se k sýrům, kvůli kterým jsme na Liptov přijeli. Už při zahájení se o nich významně mluvilo. Z projevů řečníků byla zřejmá oprávněná hrdost sýrařů na místní krajové sýrové speciality. Bývalý ředitel Výzkumného ústavu mlékárenského ze Žiliny Ing. Karol Herian, vnímaný slovenskou odbornou i laickou veřejností jako uznávaná sýrařská autorita, vysvětloval veřejnosti význam konzumace sýrů v moderní mléčné výživě a zejména hovořil o zdravotních benefitech výrobků z mléka koz. Připomenul například vysoký obsah významných enzymů, které se příznivě podílejí na trávení, hovořil o odlišném složení mastných kyselin v kozím mléčném tuku. Jedná se zejména o kyseliny máselnou, kapronovou, kaprylovou a kaprinovou (poslední tři uvedené jsou vlastně pojmenovány podle latinského výrazu pro kozu a jsou právě v kozím mléce dominantní). Tyto kyseliny se příznivě uplatňují při léčbě celé řady onemocnění v humánní medicíně, např. pozitivně působí proti průjmům, poruchám metabolismu tuků, při léčbě žlučníkových kamenů, posílení imunitního systému. Vědci se ale také domnívají, že kozí mléko by mohlo pozitivně působit i při léčbě zhoubných nádorů. Známé jsou dále i studie popisující protialergické účinky kozího mléka na trávicí systém člověka či např. jeho pozitivní vliv na nervovou soustavu, a dokonce kloubní onemocnění. Nesporné zdravotní výhody má však také mléko ovcí. Když jsem byl i já požádán o krátký „príhovor“, tak jsem si v něm trochu povzdechl nad tím, že je velká škoda, když se zde na tomto festivalu přesvědčujeme, jak skvělé a zdravé výrobky produkují slovenští sýraři, a přesto se na místní trh dováží tolik „jednoduchých“ a ne vždy vydařených sýrů ze zahraničí. Vyjádřil jsem však přesvědčení, že právě díky takovýmto akcím, jako je probíhající sýrařský jarmark, si díky účinné osvětě a komunikaci spotřebitelé v budoucnu najdou cestu ke skutečné kvalitě a skvělé slovenské výrobky se jistě také ve větší míře než dnes dostanou na stoly gurmánů

Martin Gračka (vlevo) při zahájení jarmarku, uprostřed zástupce Žilinského samosprávného kraje Ing. Jozef Štrba

71

r e p o r t á ž

Mezi návštěvníky a hodnotiteli byli také prof. Schmidt a doc. Graifová z Fakulty chemické a potravinářské technologie Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Svatobná misa

Sýrová dekorace „Záhrada“

R E V U E 3 / 2 0 1 2

řilo zvítězit. Říkala mi, že si byla téměř jistá, že letošní soutěž vyhraje, svěřovala se mi s tím, že na své dekoraci pracovala více než šest hodin, a bylo zřejmé, že tak činila s velikou láskou a nadšením. Snažil jsem se ji sice uklidňovat Coubertinovským výrokem, že „není důležité vyhrát…“, ale to byla jen slabá náplast na smutek této „sýrařské výtvarnice“. Teprve výzva k tomu, že tato soutěž nebyla první ani poslední a že její čas ještě přijde, ji trochu motivovala a vyloudila opatrný úsměv na tváři a upřímné „Ďakujem vám, pan inženier…“ I já jsem pozorně obešel všechny soutěžní exponáty, a jakkoliv musím připustit, že vítězné produkty si své ocenění plně zasloužily, našel jsem mezi předváděnými sýry ještě další mé osobní favority. Tím prvním byla bezesporu produkce z rodinné „Mléčné farmy-Braunvieh“ Jozefa Hiadlovského ze Slovenské Ľupče v Nízkých Tatrách. Pan Hiadlovský navázal na zemědělskou tradici svých předků, kteří dříve chovali ovce a vyráběli ovčí mléčné výrobky. On však chov rozšířil i o hovězí dobytek a za tím účelem dovezl v roce 1992 z rakouského Tyrolska plemeno hnědých alpských dojnic „Braunvieh“, které se dostalo až do současného názvu farmy. Dnešní stádo chovatele čítá přibližně 100 kusů tohoto horského typu dobytka. V chovatelské práci uplatňuje pan Hiadlovský volné ustájení přinášející potřebnou pohodu chovaných zvířat. Samozřejmostí je také sběr a úchova krmiv z květnatých podhorských luk Nízkých Tater. Na chov pak navazuje moderní farmářská sýrárna a zrací sklep specializující se na výrobu tradičních dlouhozrajících horských sýrů, které jsem měl možnost v Ivachnové ochutnat a posoudit. Jedná se o plnotučné sýry vyráběné ze syrového mléka. Sýry měly buket kvalitních horských sýrů charakterizova-


v zahraničí. Už dnes má Slovensko zapsané v rejstříku chráněných zeměpisných označení šest sýrů a samozřejmě i s nimi jsme se mohli na Kozím vršku u Ivachnové setkat a ochutnat je. Jsou to: Zázrivský a Oravský korbáčik, Slovenský oštiepok, Slovenská parenica, Slovenská bryndza a Tekovský salámový sýr. Asi nejatraktivnější součástí programu byla soutěž o nejlepší sýr a nejlepší sýrovou mísu. Do soutěže přihlásilo celkem deset výrobců na 37 sýrů, a to nejenom z průmyslového sektoru, ale především z družstevního farmářského zpracování a ze salaší. Rovněž se soutěžilo o nejkrásnější sýrovou mísu. Tradicí slovenského „sýrařského folkloru“ je totiž tzv. figurální sýrařství, kdy se především pařené sýry tvarují do rozličných formátů srdcí, válečků, květin, oveček, koz či kamzíků apod. a z těchto tvarů jsou pak dekorovány doslova „umělecké“ sýrové mísy. Pro hodnocení výrobků však tentokrát pořadatelé zvolili jiný postup. K hodnocení nepozvali odborníky, ale na názor se dotázali přítomné veřejnosti. Každý z návštěvníků si mohl vybrat tři nejchutnější sýry a jednu sýrovou dekorativní mísu. Celkem se do těchto ochutnávek zapojilo více než 1400 hodnotitelů a sčítání, a vyhodnocení výsledků tak organizátorům zabralo více než jednu hodinu. A jaké sýry byly mezi návštěvníky hodnoceny nejvýše? K velkému překvapení patřila prvá dvě místa tradičním farmářským produktům ze společnosti Agrovex Novoť. Vítězem se stal skvělý „Ovčí hrudkový sýr“ a druhé pořadí získala „Ovčí bryndza 100%“. Až na třetím místě se umístil průmyslový produkt, kterým byl rovněž vynikající sýr s červeným mazem na povrchu nazvaný „Encián Gold“ ze společnosti Tatranská mliekareň z Kežmaroku. V sýrových mísách zvítězila „Svatobná misa“, kterou naaranžovala společnost MILSY z města Bánovce nad Bebravou, druhé místo obsadila veliká dekorace „Záhrada“ od paní Pažičanové ze Žiliny a třetí místo získal „Gazdovský tanier“ z Agrodružstva Krivá. Na vítězném místě ocenili hodnotitelé zejména její nápad, stylovou čistotu a kreativní jednoduchost. Určitě by řada svatebních párů ocenila takovýto „sýrový dort“ na své svatební tabuli. To ale není problém, neboť vítězná mísa nebyla pouhým

uměleckým dílem vytvořeným pro tuto soutěž. Společnost MILSY má totiž obdobné výrobky pod označením „Bánovecká torta“ také ve svém sortimentním portfoliu. Po soutěži jsem si krátce popovídal s autorkou druhé úspěšné dekorace, mísy nazvané „Záhrada“, s paní Pažičanovou ze Žiliny. Ta neskrývala smutek a lítost nad tím, že se jí nepoda-

r e p o r t á ž

ných výjimečnou pikantní chutí a vůní. Pan Hiadlovský se do svého projektu „obul“ nejen vysoce odborně, ale také marketingově. Analýzy jeho sýrů potvrdily podobný podíl nenasycených omega-3, 6 mastných kyselin jako v italských typech extra tvrdých sýrů. Výrobce na svých stránkách (www.syryhiadlovsky.sk) zve návštěvníky také do své „domácí“ degustační místnosti nejenom na své sýry, ale i na skvělá slovenská vína z „Malokarpatské vinné Slečna Hiadlovská s maminkou cesty“. Já jsem ale nejvíce mi představila znamenitý sýr „Hiadlovec“ připomínající ital- ocenil nový sýr „Hiadlovec“, polotuhý sýr ské Taleggio. s výraznou špekovitou konzistencí formovaný do tvaru čtvercového carré a zrající pod vlastní mazovou a omývanou kůrkou. Sýr mi velmi připomínal italské Taleggio, které se vyrábí v Lombardii a Piemontu a na kterém si pochutnával již slavný Cicero. Když jsem o tom vyprávěl dceři sýraře, která dnes studuje management na zemědělské univerzitě v Nitře, byla příjemně překvapena těmito mými informacemi a pyšně se přiznala, že tento sýr vyrobila právě ona. A zde jsem pro změnu zase smeknul já a vyjádřil svůj upřímný obdiv k její práci. Dalšími lahůdkami, které jsem mohl v Ivachnové ochutnat, byly kozí goudské sýry se značkou „Goat Hill“ ze zdejší mlékárny patřící společnosti Leonteus. Majitel společnosti pan Martin Gračka mě s několika dalšími hosty provedl po své minimlékárně, která je součástí zdejšího areálu „Kozí vršok“. Ten byl vybudován teprve v loňském roce s investičními náklady okolo 3 mil. eur a slavnostně uveden do provozu 1. října 2011. Součástí areálu je vedle minimlékarny ještě restaurace, prodejna vlastních a přikoupených mléčných výrobků a zejména vlastních kozích sýrů, venkovní tržiště, prostor pro grill party, mini ZOO a spousta atrakcí pro vyžití dětí a také čerpací stanice pronajatá řetězci Shell. Vraťme se ale opět na sýrárnu. Zde se zpracovává nejenom kozí, ale i ovčí a kravské mléko, vyrábějí se polotvrdé a pařené sýry a také ovčí hrudkový sýr. Mléko si majitelé sváží

od několika producentů z blízkého okolí vlastní cisternou. V současné době tato minisýrárna denně sýří jen asi 4 000 litrů mléka, její kapacita je však okolo 15 000 litrů a na uvedenou výrobu jsou také koncipovány zrací sklepy. Majitelé se usilovně snaží o to, aby se rychle na svůj špičkový výkon dostali. Nutí je totiž k tomu nevšední zájem spotřebitelů o výrobky, které jsou opravdu mimořádné kvality. Sýry se zde vyrábějí v biokvalitě a částečně ručně s výraznou pečlivostí při jejich ošetřování v průběhu několikaměsíčního zrání. Ve „VIP-zóně“ jsem měl možnost ochutnat místní šestiměsíční kozí horský sýr, který byl pro mě gastronomickým zážitkem. Plná, příjemně pikantní chuť s charakteristicky štiplavou, ale čistou a stále příjemnou chuťovou stopou kozího mléka, šedobílé sýrové těsto, typicky lámavá konzistence s množstvím drobných krystalků aminokyselin, které se vytvořily půlročním zráním v klimatizovaném zracím sklepě. V přilehlé prodejně splňující všechny zásady úspěšného moderního marketingu jsem pak ocenil i výrobky v nižším stupni zrání či sýry ochucené pažitkou, chilli papričkami, různými dalšími typy koření, ale také bylinkami, jako je např. česnek medvědí. Informace o areálu zážitkové gastronomie „Kozí vršek“ naleznete na webových stránkách www.kozivrsok.sk, kde se dočtete o dalších zajímavých nabídkách podnikatelské skupiny Leonteus. Bylo mi skutečnou ctí být hostem na této akci. Až pojedete např. do Vysokých či Nízkých Tater na dovolenou, doporučuji vám v Ivachnové přibrzdit a zastavit se v tomto nádherném prostředí a dopřát radost všem vašim smyslům. Určitě neprohloupíte! Celoslovenský sýrový jarmark byl bezesporu skvělou příležitostí k poznání tradiční i moderní slovenské sýrařské výroby, k zamyšlení se nad bohatou Prodavačka z „Kozího vršku“ zemědělskou, společen- nabízející skvělé kozí goudy skou a kulturní tradicí „Goat Hill“ překrásného Liptovského regionu. Stejně jako pořadatelé věřím, že tato akce založila tradici nových setkání příznivců slovenské gastronomie, a rád přeji všem organizátorům a účinkujícím hodně dalších podobných úspěchů.

Pohled do zracího sklepa minisýrárny společnosti Leonteus na „Kozím vršku“ v Ivachnové

Jiří Kopáček s nestorem slovenského sýrařství Ing. Karolem Herianem. V pozadí se tyčí majestátný vrchol Choč.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

72

v z d ě l á n í / v ý c h o v a

Obalový a grafický design lze studovat na SŠ i VOŠ Štětí

Ing. JANA ŽIŽKOVÁ

Jako každý rok, tak i letos se budou v červnu konat přijímací zkoušky na VOŠ obalové techniky ve Štětí. Podmínkou je samozřejmě mít ukončené středoškolské vzdělání maturitou. Další podmínkou k úspěšnému uplatnění je mít chuť navrhovat obaly či grafiku, sledovat trendy a vývoj v oboru a pochopitelně mít i motivaci k učení. Čím se štětská škola odlišuje od ostatních typů škol a proč je mezi studenty tak populární, se snažila v krátkém textu čtenářům zprostředkovat dlouholetá pedagožka školy Ing. Jana Žižková.

Konstrukce obalů jen na profesionálních SW Zvláště po kvalitních konstruktérech lepenkových obalů je na trhu poptávka. Absolventi ať již střední (zakončení maturitní zkouškou, včetně praktické zkoušky) či později i vyšší odborné školy (zakončení absolutoriem a udělení titulu DIS) mají k rozvoji své budoucí profese všechny dostupné možnosti. Snad žádná škola v Evropě nemá přístup ke všem hlavním SW užívaných při konstrukci lepenkových obalů. Důraz je kladen především na výuku konstrukce v modulových SW aplikacích ArtiosCAD a EngViewPackage Designer & Synergy, studenti však mají k dispozici i produkt oceňovaný především displejáři, Kasemake. Zkusit si však individuálně (jedná se o jediný produkt, kde t. č. škola nemá multilicenci) studenti můžou výborný technologický a konstrukční SW, ImpactCAD. Další výhodou SW je nejen možná 3D vizualizace, ale především možnost vyvzorkování obalu (vytvoření reálné makety) na vlastním plotru. Zakoupení profi plotru Aristo 1317 bylo ve své době jednou z největších investicí do vybavení školy vůbec. Na vzorkovacím plotru Aristomat Liberty 1317 s oscilační hlavou, který škola vlastní již od roku 2000, lze zhotovovat nejen makety spotřebitelských obalů, ale i jednotlivé části POS displejů, přepravních a velkoobjemových obalů apod., neboť řezná plocha plotru je 1300 x 1700 mm a umožňuje řezat plné i vlnité lepenky do tloušťky 14 mm, vč. rilování, perforace, ale třeba i jen předkreslovat makety. K obalu neodmyslitelně patří potisk a prvním předpokladem je vhodný návrh grafiky, podpořené vizualizací, prezentací či tvorbou webu. Během studia se studenti naučí ovládat produkty Adobe (Photoshop, Illustrator, In Design), Corel, QuarkXPress a mnohé další programy. Nechybí zázemí ani pro ty, kteří se chtějí soustředit na stále více žádanou oblast webdesignu (Flash, DreamWeaver atd). Myslíme i na studenty, kteří rádi pracují s materiálem ručně. Tomu se lze věnovat jak v rámci některých cvičení, tak i v rámci externích workshopů. Škola dlouhodobě spolupracuje s Dílnou ručního papíru v Litoměřicích, kde se studenti naučí vyrábět papír či zhotoví si vlastní papier maché.

R E V U E

Obalový set na repliky historických hodinek (Kamila Rysová, 2011)

3 / 2 0 1 2

nebyla. Obor se vyučoval na tehdejší Průmyslové škole grafické v Praze (dnes Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická, známá „Helichovka“). Obor byl „přenesen“ do Štětí v roce 1988. Ve Štětí v té době fungovala průmyslová papírenská škola, která sem byla přestěhována v roce 1983 z Hostinného (zde byla v provozu od roku 1946). Zájem o „čisté“ papírenské obory zaměřené především na technologii prvovýroby začal později upadat a naopak o nový obor, na jehož uvedení v život měl velký podíl nedávno zesnulý ředitel školy (a kromě jiného také absolvent z Hostinného) Ing. Jan Langthaler, zájem studentů vzrůstal. V současnosti lze na škole ve Štětí studovat obor obalová technika jak na střední úrovni (zakončení s maturitou), tak i na úrovni vyššího odborného studia (zakončeno absolutoriem, titul DIS). VOŠ a SŠ obalové techniky ve Štětí patří ke školám s největší prestiží v daném oboru. Toto hodnocení je pro

školu zároveň velmi zavazující. Škola poskytuje studentům velké zázemí nejen v oblasti teoretické výuky, ale i volnočasových aktivit. Studenti se mohou od počátku studia zaměřovat buď užitým výtvarným směrem či směrem technickým. Jejich uplatnění na trhu práce je velmi dobré. Pracují na pozici reklamních grafiků, zakládají vlastní DTP studia, věnují se konstrukci či technologii výroby obalů.


OŠ a SŠ obalové techniky ve Štětí patří ke školám s vůbec nejdelší tradicí v oboru. Obor obalová technika se dal poV prvé studovat již v roce 1965. Tehdy však ještě škola ve Štětí

73

74


další. Vybraní studenti mají možnost se zúčastnit jak českých (Embax, Salima, Reklama&Polygraf), tak i zahraničních veletrhů (Fachpack Norimberk) či vybraných seminářů a kongresů.

Spolupráce se sociálními partnery

Spolupráce s Dílnou ručního papíru v Litoměřicích


R E V U E

3 / 2 0 1 2

Odlišnost školy od grafických uměleckých škol Zaměření Obalový a grafický design se týká také konstrukčního, tedy obalového, designu. Proto zaměření není jen „umělecké“, i když v prvním ročníku existuje předmět přípravné kreslení. Samozřejmě, že nejlepší kombinací je výtvarný talent a cítění se schopností konstrukčního designu, v našem případě designu obalů. To vytváří nejlepší předpoklady pro uplatnění, protože takových lidí není mnoho a firmy jim nabízejí nadstandardní odměny. K hlavním teoretickým předmětům patří Obalová technika, Tiskové techniky, Nauka o materiálu a Dějiny výtvarné kultury. Škola je zaměřena hodně prakticky, tzn. že hodně hodin je věnováno cvičením (Počítačová grafika, Praktická cvičení, Konstrukční design, Grafický design apod.). Z povinně volitelných předmětů lze volit mezi praktickým Signmakingem a Webdesignem. Hodně prostoru je věnováno cizím jazykům, především anglickému. V nové akreditaci jsme nabídku předmětů rozšířili i o oblast Reklamy a Marketingu. Vedle výuky na škole se klade důraz i na externí přednášky od odborníků z praxe (především BOBST, Fiala &Šebek, Kaňák, Marbach, Top tisk, Unipap, Servisbal) a odborné exkurze. Výborná spolupráce je i s obalovou asociací SYBA, kde tajemník SYBY zajišťuje pro studenty Vyšší odborné školy přednášky z oblasti legislativy. Již v době studia si studenti mohou prohlédnout zázemí těch nejvýznamnějších hráčů především z oblasti lepenkových obalů (THIMM, SCA Packaging, Model Group, Mondi, OTK Kolín a mnohé další). V teoretické části se věnujeme i jiným materiálům než jen papír a lepenka. Studenti měli možnost navštívit sklárnu OI Avirunion i Detesk, přední výrobce plastových obalů Granitol, Alfa Plastik a mnohé

Vedle řádných i externích přednášek či exkurzí škola vyvíjí i další oblasti spolupráce se sociálními partnery z řad firem. Ve formě přednáškových bloků či workshopů jsou vedeny externí aktivity, kde na konci celého cyklu jsou studentům zadávány projekty ke zpracování. Tyto projekty jsou pak hodnoceny komisionálně (komise tvoří odborní učitelé školy společně se zástupci výrobních firem). Příkladem takovýchto projektů mohlo být reálné zadání na spotřebitelská balení různého charakteru (potravinářského i nepotravinářského) od firmy Fiala&Šebek, výroba displejů ve spolupráci s firmou Branaldi či konstrukce přepravních obalů pro mezioperační balení, které škola zadala ve spolupráci se společností Unipap. Řada firem podporuje školu i hmotně, ať již formou finančních darů (např. Mondi), zafinancování exkurzí (SCA, UNIPAP, Top tisk, EKO KOM, SYBA atd.) či dodávkou materiálu (THIMM, Mondi, Model…). Zajímavou akcí je i cyklus přednášek na téma Zpracovatelské stroje, realizovaný společností BOBST Group. Na závěr těchto přednášek BOBST zadává ve spolupráci se školou znalostní test z problematiky, který je výbornou zpětnou vazbou k vyhodnocení projektu. Dva nejlepší studenty pak BOBST každoročně na své náklady v létě vezme do výrobního závodu v Lausanne ve Švýcarsku. Spolupráce se sociálními partnery je pro školu z hlediska praxe nezbytná, na druhou stranu není nezajímavá ani pro případného sociálního partnera, který může z hlediska dlouhodobého marketingu v budoucnosti oslovit nového zaměstnance či klienta. Nezapomíná se ani na výtvarné zájmy studentů, vedle odborných exkurzí, návštěv muzeí či památek se škola stala organizátorem Dřevosympózia. Mezi další úspěšné projekty patřilo i zhotovení artefaktů pro SCA Boletice i Jílové, tyto artefakty zdobí prostory společnosti dodnes. K úspěšným projektům mimoškolního zaměření patří i příprava a realizace módní přehlídky oděvů z obalových materiálů v jezuitském kostele v Litoměřicích. Tato akce byla připravena s tamní Dílnou ručního papíru. Školu navštěvují i mnozí mimoštětští studenti. Přede-

Prezentace obalů na těstoviny (Pavla Rosůlková, 2011)

75


vším kvůli nim prošly ubytovací kapacity Domova mládeže v loňském roce velmi nákladnou rekonstrukcí. Pro ty současné a potenciální studenty je tedy dnes připraveno velmi moderní ubytovací zázemí zohledňující všechny hygienické i technické požadavky. Škola myslí i na ty studenty, kteří se potřebují po (a někdy i v průběhu) výuky pořádně odreagovat. Přímo v budově školy si mohou studenti zahrát kulečník či šipky. Tělocvična disponuje vlastním fitness, navíc se v ní lze zúčastnit i dalších sportovních aktivit – volejbal, basketbal, fotbal či večerní populární zumba. Vyzkoušet si sedmimílové boty či zahrát si na PC Kinect Pro XBox, který využívá ke hraní celé tělo, paže, ruce a chodidla – ani to není ve Štětí problém.

Maturita a absolutoria na „obalovce“ Středoškolský obor obalová technika je čtyřletý, zakončený maturitní zkouškou. Vedle státní maturity, která je stejná jako na ostatních typech škol, studenti maturují i odborně. Čeká je jak dvoudenní praktická zkouška, tak i teoretický blok ústní zkoušky. U odborné zkoušky se studenti mohou profilovat buď jako výtvarní, či jako technicko-konstrukční designéři. V prvém případě je čeká zadání práce převážně grafického charakteru a teoretická část je směsí předmětu obalová a tiskové techniky a dějiny výtvarné kultury. V druhém případě musí během dvou dnů vyvinout a zkonstruovat na PC obal, navrhnout jeho výrobu a udělat zjednodušenou kalkulaci. Teoretický blok je pak složen (ovšem mnohem podrobněji) pouze z předmětů obalová technika a tiskové techniky.

Podmínkou k přijetí na Vyšší odbornou školu je maturita. Studium je tříleté, zakončené absolutoriem. Vlastní absolutorium se skládá ze tří částí – zkoušky z cizího jazyka (anglický či německý), z odborného teoretického bloku (obalová technika, tiskové techniky a dějiny umění) a závěrečné obhajoby praktické práce. Důraz u cizího jazyka není kladen jen na běžnou komunikaci, ale především na jazyk odborný. Student musí být schopen v cizím jazyku nejen hovořit o vylosovaném tématu, ale stručným způsobem i představit svou praktickou práci, případně reagovat na připomínky zkoušejícího). Teoretická odborná část vychází z celého tříletého studia. Každý rok je nejočekávanějším blokem ABS obhajoba vlastní praktické práce. Témata prací jsou již tradičně velmi variabilní – od propagace fiktivních firem až pro práce zhotovené pro konkrétního reálného objednavatele. Vedle vlastní práce studenti zpracovávají písemnou část, kde je možné se seznámit nejen s veškerou dokumentací, ale i s thumbnails práce, u některých prací nechybí ani podklady a výpočty pro kalkulace. Nezbytnou přílohu tvoří i průřez odbornými pracemi zhotovenými na škole během studia (portfolium studenta). Škola po studentech vyžaduje i veškeré formální náležitosti spojené s prací, tím není míněno pouze dodržení termínu odevzdání, ale dodržování všech typografických i lingvistických zásad práce, logické obsahové členění, grafická úprava stránky (vč. předepsaného záhlaví i zápatí), závěr, seznam literatury a nezbytné přílohy. Prostě nesmí se zapomenout na nic, co je součástí prací tohoto rozsahu nejen u nás, ale třeba i v zahraničí. Přílohou práce je i její elektronická podoba na CD/DVD ve formátu PDF, aby bylo možné práci umístit na web školy.

NOVINKY PRO EKONOMICKÉ BALENÍ POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ PRO MALÉ A STŘEDNÍ VÝROBCE MULTIVAC T300 – automatický traysealer pro MAP a skin

Oba stroje Vám rádi představíme při balení Vašich výrobků v našem předváděcím centru, neváhejte nás kontaktovat. Zabezpečujeme dodávky balicích zařízení a obalových materiálů pro potravinářský, farmaceutický, medicínský a non-food průmysl

Vakuové komorové baličky Technologie Risco – narážky Obalové materiály – fólie, sáčky Originální náhradní díly Servisní činnost Poradenskou činnost

Kontakt: MULTIVAC VERPACKUNGSMASCHINEN ČESKÁ REPUBLIKA, s. r. o., Párkerova 693, 250 67 Klecany u Prahy tel.: +420 261 260 516, fax: +420 261 260 518, e-mail: [email protected]

3 / 2 0 1 2

Robotická centra – plně automatické balicí linky Zařízení pro kontrolu kvality balení – vyřazovací váhy – metaldetektory – rentgenové detektory – detektory těsnosti balení

R E V U E

Hlubokotažné baličky do flexibilní nebo tvrdé fólie Darfresh systém FormShrink systém Lipform systém Traysealery – nová generace T800 a T700


MULTIVAC R 095 – hlubokotažná balička jak pro vakuum, tak i MAP

'UĤEHåiĜVNê]iYRG.ODWRY\DV.

IDNWDDSĜHGVXGN\

&RE\PČOVSRWĜHELWHOYČGČW

GR ((N H(RB S

3UR]YêãHQtãĢDYQDWRVWLD~GUåQRVWLYRG\MVRXQD]NĜHKþHQt JULORYDQêFKPDVSRXåtYiQ\W\WRSĜtGDWQpOiWN\ 6WDELOL]iWRU\VNXSLQ(IRVIiW\]Y\ãXMtYD]QRVWYRG\YHYêURENX =DKXãĢRYDGODVNXSLQ(JXDURYiJXPD(.DUDJHQDQ\DWG ]Y\ãXMtFtSHYQRVWYêURENXDWDNpYD]QRVWYRG\ 3UR]YêUD]QČQtFKXWL /iWN\]YêUD]ĖXMtFtFKXĢDYĤQL(*OXWDPDQVRGQê -HVRGQiVĤON\VHOLQ\JOXWDPRYp-HWRMHGQD]QHMSRXåtYDQČMãtFKSĜtGDWQêFKOiWHNSURMHMt VFKRSQRVW]YêUD]QČQtFKXWL3RXåLWtOiWN\MHSURRFKXFHQtPUDåHQêFKPDVQêFKGUĤEHåtFK ]HOHQLQRYêFKDGDOãtFKYêURENĤLQVWDQWQtFKSROpYHNVPČVtNRĜHQtKRWRYêFK MtGHOVRMRYpRPiþN\DPQRKDGDOãtFK7DWROiWNDMHþDVWRXYiGČQDMDNRNRĜHQtFt SĜtVDGD3ĜHGHYãtPþtQVNiNXFK\QČPiãLURNpSRXåLWtJOXWDPDQXVRGQpKR =YêãHQêSĜtMHPWpWROiWN\PĤåH]SĤVRERYDWEROHVWLKODY\]YUDFHQtQHYROQRVWLGêFKDYLþQRVW DVWPDWLFNpSRWtåHSRSĜLKDOXFLQDFH8OLGtNWHĜtMVRXFLWOLYtQDWXWROiWNXDSR]RUXMt SRMHMtPSRåLWtSRSVDQpSRWtåHVHGRSRUXþXMHWpWROiWFHY\KêEDW9ý5MHSRXåtYiQt JOXWDPDQXVRGQpKRSRYROHQRYRPH]HQpPPQRåVWYtNHYãHPSRWUDYLQiP

3UR]YêãHQtWUYDQOLYRVWL .RQ]HUYDQW\VNXSLQ(EHQ]RDQVRGQê(/DNWiWVRGQêDRVWDWQtFKHPLFNpNRQ]HUYDQW\ 3UR]OHSãHQtY]KOHGX±%DUYLYD]HMPpQDVNXSLQ\(NDUPtQ\ 7RMVRXþDVWpGĤYRG\SURþVHVSRWĜHELWHORGWČFKWRYêURENĤSRVWXSQČRGYUDFt

Š V ( ST K A

/]HWRGČODWLMLQDN

%H]FKHPLFNêFKSĜtVDGEDUYLYDNRQ]HUYDQWĤ%(=(

www.dzklatovy.cz

'UĤEHåiĜVNê]iYRG.ODWRY\DV XONYČWQD.ODWRY\ýHVNiUHSXEOLND

TRADIýNÍ

ý

OLIVA

'UĤEHåiĜVNêSRGQLN.ODWRY\DVVHGORXKRGREČ]DEêYiYêYRMHPQRYêFKGUĤEHåtFK YêURENĤDXYHGOQDWUKQRYpSURGXNW\RGSRYtGDMtFtVRXþDVQêPOLIHVW\ORYêPWUHQGĤPNYDOLWQtFK YêURENĤVSĜLGDQRXKRGQRWRX.XĜHFtPDULQRYDQpGtO\VNRVWtDEH]NRVWLEH](Y\UREHQp ]NXĜHFtKRPDVDEH]SRXåLWtV\QWHWLFNêFKDGLWLYEDUYLYDNRQ]HUYDQWĤMHMLFKåPtVWR]DXMDO\þLVWČ SĜtURGQtOiWN\$YêVOHGN\SURGHMHXND]XMtåHWDWRQDVWRXSHQiFHVWDMHVSUiYQi ,YOHWRãQtPURFHMVPHYVDGLOLQDNYDOLWXD]GUDYêåLYRWQtVW\ODGiOHKOHGDOLQRYpSĜtFKXWČ PDULQiGQDEi]LE\OLQHNFKXWtRYRFHDWUDGLþQtKRSĜtURGQtKRNRĜHQt9ČĜtPHåHKLWHPOHWRãQt VH]yQ\]ĤVWDQHEUXVLQNRYiPDULQiGDROLYRYiãYHVWNRYiD*UHHQKHUEVDMDNRQRYiRVORYt VSRWĜHELWHOHPDULQiGD7H[DVD)ODPHQJR 1RYČMVPHSDNSUROHWRãHNGRSOQLOLĜDGX*ULORYDFtFKNOREiVMDNMLQDNQHåÄEH](³DWR R*ULORYDFt75,2±NOREiVN\XUþHQpNHJULORYiQtYEDUYiFKSDSULNRYČþHUYHQpEtOpDE\OLQNRYp

E

Á SK

C H Uġ

p r o f i l

o s o b n o s t i

Ing. Pavel Skřivan, CSc., od pedagoga k ředitelské židli – Ing. Pavel Skřivan, CSc., nar. 1959 – předseda představenstva a generální ředitel společnosti UNIMILLS a. s. – ženatý – tři děti a jeden vnuk – zájmy – příroda, pěší turistika, literatura d roku 2004 stojí v čele společnosti UNIMILLS a. s. Ing. Pavel Skřivan, CSc., a to ve funkci předsedy představenO stva a generálního ředitele. Akciová společnost UNIMILLS


sídlí na historicky tradiční pekařské adrese Ke Klíčovu v Praze Vysočanech a je součástí rakouského koncernu Good-Mills Group GmbH. Tento koncern má své mlýnské dceřiné společnosti – vedle naší země v Německu, Polsku, Rakousku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku a tvoří největší mlýnské uskupení v Evropě, s ročním semelkem přes tři miliony tun obilí, převážně pšenice. UNIMILLS a. s. provozuje mlýny Mladá Boleslav, Litoměřice a další dvě mlýnské jednotky ve svých dceřiných společnostech DELTA MLÝNY s. r. o. v Kyjově a AMPA s. r. o. v Pardubicích. Cesta k ředitelské židli bývá obvykle velmi klikatá. Nejinak je tomu i v případě Ing. Pavla Skřivana, CSc. Narodil se v roce 1959 v Praze a první tři roky života strávil na pražském Smíchově, v domě v těsné blízkosti pivovaru. Sám poznamenává, že tato okolnost mohla dost ovlivnit jeho další cestu k potravinářství, ale zejména lásku k pivu, podmíněnou i příjemnou vůní sladu, kterou nasával již v kočárku. Další léta prožil na pražských Vinohradech, a to až do svých padesáti

let. Jeho rodiče byli vědeckými pracovníky, oba absolventi Vysoké školy technologické v Praze, byli velmi zaměstnaní, a tak se na výchově mladého Pavla a jeho mladší sestry do značné míry podílela babička. Přesto jedno z prvních rozhodnutí, které bylo učiněno ve smyslu jeho vzdělání, bylo trochu proti její vůli. To, když se rodiče rozhodli vyslat jej od třetí třídy na základní školu s rozšířenou výukou německého jazyka v Kladské ulici. Babička, která měla ještě v živé paměti Protektorát a neměla k Němcům nijak kladný vztah, nebyla volbou jazyka nadšena. Nicméně vzhledem k tomu, že do této školy nastoupil v září roku 1968, odstup vůči němčině ustoupil skutečnosti, že na škole bylo naopak méně jazyka ruského. Dodnes hodnotí ing. Skřivan základní školu v Kladské jako školu zcela mimořádnou a vynikající. A to nejen z hlediska jazykové výuky, ale i jako dobrý základ pro formování jeho názorů v budoucím životě. Další velmi podstatný vliv na jeho život měla hudba. Na začátku to byl magnetofon Sonet Duo jeho otce, na který bylo možno nahrávat a pak poslouchat skladby z tehdy skvělého pořadu Československého rozhlasu „Houpačka“ a z Radia Luxembourg. A k tomu rád dodává: „Kdo je pamětník, ví, o čem mluvím.“ Jinošská léta a středoškolská studia hodnotí ing. Skřivan nyní s hezkým odstupem, ale s nesmírnou úctou k tomuto období: „Zatímco Kladská byla elitní škola na Královských Vinohradech – tehdy jen Vinohradech, gymnázium Sladkovského, které jsem začal navštěvovat, leželo za hranicí Vinohrad, ve ,Stínadlech‘, totiž na starém Žižkově. První ročník jsem absolvoval ještě zcela bez problémů pod doznívajícím vlivem předchozí školy. Ale od druhého ročníku mě zcela zasáhlo magnetické Na základní škole

77


R E V U E

3 / 2 0 1 2

78

p r o f i l

o s o b n o s t i

pole starého Žižkova, hospůdek s tehdy všudypřítomným a dobrým popovickým Kozlem, veselé večery a večírky ozvučené tehdy poloilegálním a o to krásnějším rock’n rollem, respektive bigbeatem, jak se říkalo u nás. Více než studiu jsem se věnoval těmto podnětům a jako každý druhý se pokoušel o veršotepectví – několik mých lyrických děl otiskl školní časopis Horizont, jedno dílko vyšlo S milovanou Ditou v jakémsi polopodzemním časopise Potemník. Tím chci říci, že studium nebylo mou prioritou, což se odráželo i na vysvědčeních.“ A pak k tomu s velkou otevřeností dodává: „Mám-li se upřímně vyznat z toho, co mne vedlo ke studiu na vysoké škole, pak to byla zejména krajní nechuť strávit dva roky v základní vojenské službě. Má profesorka výtvarné výchovy mi sice doporučovala architekturu – tou cestou se později vydal můj nejstarší syn – nicméně můj vztah k deskriptivní geometrii a podobným disciplínám byl natolik negativní a navíc mé známky natolik špatné, že jsem volil, následuje své rodiče, VŠCHT, kde jsem jako relativně nejmenší zlo vnímal Fakultu potravinářské a biochemické technologie. Tam jsem byl posléze i přijat.“ Vysokoškolská studia nebyla zpočátku nijak snadná. Na gymnáziu se průběžně nestudovalo, a tak toto období hodnotí ing. Skřivan takto: „První ročník byl pro mne utrpením a výsledky byly tristní. Druhý semestr jsem ukončil v posledních možných termínech a jediné, co mě vedlo k vzepětí a postupu do druhého ročníku, byl opět již zmíněný strach z vojny.“ Ale právě tato zkušenost jej nakonec přivedla k rozhodnutí, že má-li se napříště vyvarovat potupných zážitků ve zkouškovém období, bude lépe se začít učit svědomitě. Zpočátku to nebylo jednoduché, ale první výsledky se dostavily relativně brzy a nejdůležitější bylo, že jej škola začínala bavit. A byl to pro něj do té doby zcela neznámý pocit, ale pocit vítězný, se kterým se snaží „žít“ dodnes. A pak přišla biochemie – obor, který jej uchvátil. K tomu dnes uvádí: „Jako většina začínajících biochemiků jsem po jistou dobu propadl snu o tom, že to budu právě já, kdo objeví zázračný lék na rakovinu. Nicméně poměrně brzy jsem se vrátil zpátky na zem a začal vnímat možnosti propojení biochemie a technologie, tedy biotechnologie.“ A dál erudovaně a s rozvahou pokračuje: „Kdo žil v té době, ví, že biotechnologie a mikroelektronika byly jedněmi ze zaklínadel, kterými se ve své agonii oháněl i tehdejší režim ve snaze odvrátit patrný hospodářský úpadek země. Snad i proto se význam tohoto oboru začal zvyšovat a i technologické katedry naší fakulty jej začínaly brát na zřetel. A tak jsem i já měl tu čest – a to myslím zcela vážně – stanout mezi historicky prvními deseti studenty tehdy mezioborového studia speciální biochemie.“ Jeho mateřskou katedrou byla chemie a technologie sacharidů. Zde se ing. Skřivan zaměřil na cereální chemii a technologii, a tak se začalo profilovat jeho další směřování k systematickému studiu enzymových procesů v mlýnsko-pekárenské technologii.Ve studiu pokračoval i po roční vojenské službě v rámci vědecké aspirantury. Měl štěstí na vynikající učitele a kolegy. A k tomu dodává: „Měl jsem jen smůlu v tom, že jakkoli byla

biotechnologie skloňována v médiích a na stranických sjezdech, bylo jen málo pracovišť, kde pro její skutečný rozvoj byly prostředky. Devizy nutné pro nákup přístrojů a materiálů ve druhé polovině osmdesátých let citelně chyběly, a tak jsme byli často nuceni k improvizacím, které nás stály přinejmenším mnoho času. Pamatuji se například, jak jsem téměř rok čekal, než mi příslušné útvary na fakultě povolily zakoupit od společnosti Sigma dvě lahvičky čisté kyseliny linolové, kterou jsem ke své práci nezbytně potřeboval, při jejich ceně necelých 50 USD za kus.“ Dizertační práci pak pod vedením nestora české cereální chemie prof. Hampla v roce 1989 nakonec přesto ukončil a obhájil. Přesto si nebyl jist, že vědecká práce je to, čím se chce v životě zabývat, a dnes to s odstupem přičítá nedostatku trpělivosti a vůle. Na druhé straně však pochopil principy exaktního zkoumání skutečnosti, které mu přirostlo k srdci a které nakonec již nikdy neopustil. A jak hodnotí celá svoje studia? Říká o nich: „Musím zdůraznit, že VŠCHT v Praze byla i v těchto složitých letech vynikající školou, která toho, kdo chtěl, naučila tomu, co v nejlepším slova smyslu lze nazvat inženýrským myšlením.“ A dostáváme se k pedagogice. Vedle vědecké práce byla náplní jeho činnosti na fakultě výuka. Svou roli učitele hodnotí takto: „Faktem je, že být pedagogem na vysoké škole je něco zcela jiného než na škole střední, neřkuli základní. Pracujete s dospělými lidmi. Nicméně nakolik dobrým, byť vysokoškolským, pedagogem jsem byl, je otázka. Myslím, že můj tehdejší šéf docent Příhoda nebyl nadšen, když se dozvěděl, že klasifikované zápočty z mlýnské technologie jsem jednomu kroužku udělil v hospodě v Kunraticích – i když pravdou je, že právě z tohoto kruhu mnozí v oboru zůstali. Ale hlavní důvod, proč jsem po dlouhém zvažování v roce 1993 školu opustil, byla touha zúčastnit se budování kapitalismu v Čechách, jakkoli naivní představy jsem o něm měl, jako nejspíš mnozí z nás, a vydělat si peníze.“ Začal zcela mimo obor. V roce 1994 pracoval pro jednu malou firmu, která vyráběla lité podlahy. Sjednával dovoz materiálu z Německa a naopak export žulových dlažebních kostek tamtéž a jeho jedinou kvalifikací byla znalost němčiny. Když zjistil, že jej tato činnost neuspokojuje, přešel do investiční společnosti Evbak, jako poradce pro druhou vlnu kuponové privatizace, radit měl zejména při privatizaci potravinářských a chemických podniků. Absolvoval krátký kurz podnikové ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze a vrhl se s chutí do práce. Kuponová privatizace je dodnes kontroverzní součástí naší novodobé historie a v očích mnoha lidí má téměř kriminální podtext. Ing. Skřivan to však hodnotí přesněji: „Myslím si, že hlavní problémy, které provázely

Hory 2005

p r o f i l

79

o s o b n o s t i

Karaoke s přáteli ze studií

3 / 2 0 1 2

R E V U E

povedlo. Ramill a s ním kapitálově propojený Odkolek ovládli noví majitelé v podobě bratří Paříků a posléze jej spojili se svými Delta pekárnami. Mlýnská divize se postupně zformovala do samostatné společnosti Unimills a. s. Na jejím vzniku a koncepci jsem spolupracoval jako poradce pod vedením výše zmíněného Zdeňka Čejny. V roce 2004 mi Marko Pařík nabídl pozici předsedy představenstva této nové společnosti a já jsem přijal. A zůstal jsem v této funkci i po té, kdy v roce 2005 odkoupila 100 % akcií rakouská společnost Vonwiller. Na druhé straně je třeba říci, že Hérakleitos pravdu měl, protože Unimills roku 2012 a Ramill konce devadesátých let touž řekou nejsou. A já jsem se od mlýnské praxe ve své funkci také hodně vzdálil. Ale to hlavní, co se změnilo a co se již jistě nevrátí, je ona možná občas naivní, ale krásná dynamika a entuziazmus tehdejší doby. Unimills je dnes součástí nadnárodní společnosti GoodMills Group, která je největší v Evropě. V její velikosti je síla, ale také, jako většina dnešních nadnárodních korporací, je značně rigidní a charakteristická snahou vřadit lidi ,jako položky do systému‘. Ale má zkušenost je taková, že každý člověk je jedinečný a život systémy rád boří. Stejně je to s výrobním procesem – jistě, naprosto nepopírám zisk jako prioritu, k níž musí vést každá podnikatelská činnost, ale výroba musí být také tvorbou v pravém slova smyslu, tvorbou směřující k dobrému výrobku. Extrémní důraz na systemizaci všech procesů má svůj důvod – univerzalitu. Jednoduše řečeno, budiž ti jedno, jestli vyrábíš mouku nebo hřebíky, systém musí být tentýž. To znamená umožnit snazší přecházení managementu z oboru do oboru. Ale současně s tím se také vytrácí vztah k tomu, co vyrábíme. Jsem konzervativní a považuji to za špatné. A tak se snažím a budu snažit, dokud to půjde (dokud mi to bude dovoleno), udržovat alespoň zčásti lidskost a přirozený život v jeho mnohotvárnosti a občasné neuspořádanosti i v našich mlýnech a v lidech a v sobě samém kultivovat vztah k mlynářství, jedné z nejstarších činností člověka.“ A ještě jedno jeho vyznání na závěr: „Rád bych ještě dodal něco ke svým školám, které, jakkoli jsem dlouhá léta nebyl vzorem pracovitého žáka či studenta, mě formovaly a ovlivnily. Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT mě před dvěma lety přizvala do své vědecké rady. Je mi ctí být jejím členem a je to pro mne zároveň příležitost být se svou alma mater v kontaktu. A na základní škole v Kladské šla v mých šlépějích má dcera, která mi tak umožnila zažít dojemnou chvilku, když jsem v roce 2009 mohl popřát hodně zdraví do důchodu paní učitelce Kroftové, která mne bezmála čtyřicet let předtím učila matematice. A aby to nebylo jen o povinnostech – láska k rock’n rollu mě také zatím neopustila.“ Ing. František Kruntorád, CSc.


kuponovou privatizaci, nebyly spojeny s apriori nekalými úmysly, jako spíš s neznalostí věci. Problém investičních společností spočíval v tom, že za odkup kuponové knížky nabízely ceny, které nebylo možné postavit na reálný základ. Velel jsem tehdy týmu, kde byli vynikající mladí lidé, většinou s matematickým vzděláním, a naším úkolem bylo předem odhadnout hodnotu portfolia, které teprve mělo vzniknout. A tady ležel kámen úrazu, který lze vyjádřit jako snahu o vypočtení nevypočitatelného. Měli jsme v té době dobré znalosti i nástroje – na svou dobu kvalitní software na zpracování dat. Ale vstupní data byla, a o tom jsem přesvědčen, prakticky nestanovitelná. Zejména druhá vlna pak u mnohých investičních společností skončila znehodnocením prvotních investic lidí – držitelů investičních kuponů – „diků“. Ti, kdo investovali přímo, vydělali často mnohem více než ti, kdo svěřili kupony investičním fondům. Na druhé straně, bez fondů by jen těžko došlo k rychlému vytvoření přehlednějších vlastnických struktur.“ Vůně sladu šedesátých let přijímaná v kočárku na pražském Smíchově se vklíčila do mysli Pavla Skřivana hlouběji, než si sám byl ochoten připustit. Nebylo to však volání ječmenného sladu, ale pšenice, co ovlivnilo jeho další život. A tak, když jej v roce 1996 šťastnou náhodou potkala kolegyně a přítelkyně z fakulty Ing. Pavla Humpolíková a sdělila, že nově vzniklá mlýnská společnost Ramill a. s. hledá někoho na pozici vedoucího vývoje a technologického rozvoje, rád přijal nabídku a vrátil se, po krátké, ale zajímavé odbočce, ke svému oboru. Dnes považuje ing. Skřivan druhou polovinu devadesátých let za nejlepší období, které ve svém profesním životě prožil. To, čím se teoreticky zabýval na fakultě, bylo najednou možné zkusit aplikovat v praxi. A pozitivně hodnotí i tehdejší akcionáře společnosti Ramill a. s., kteří byli natolik moudří, že pochopili význam skutečného technologického rozvoje a dávali výzkumníkům v práci zelenou. Za tři roky bylo vybudováno v té době nejlepší centrum vývoje a řízení jakosti v tehdejším českém mlýnsko-pekárenském průmyslu. Jako první v oboru tato skupina zavedla, pod vedením ing. Skřivana, systém řízení jakosti a jeho kolegové, pod vedením jeho velkého kamaráda a milovníka rockové hudby Jiřího Bohuslava, zavedli první plně funkční informační systém v oboru. K tomu s humorem a přímostí jemu vlastní dodává: „Až teprve tehdy jsem plně pochopil fascinující principy mlýnské technologie, které jsem paradoxně předtím několik let přednášel na fakultě.“ Na konci roku 1999 dostihla jejich skupinu první krize a nutnost úspor. Mezi akcionáři převážili ti, kteří měli za to, že vývojové centrum je zbytečně nadstandardní. Ing. Skřivan svedl o existenci vývojového centra krátký boj, který se však ukázal jako marný, a společnost Ramill opustil. Na začátku další etapy jeho profesního života stála zase jeho kolegyně Ing. Pavla Humpolíková, s níž zakládá malou poradenskou společnost se zaměřením na budování systémů jakosti a hygienických standardů. Její začátky byly velmi krušné, ale firma se rozjela a pod vedením ing. Humpolíkové je aktivní dodnes. V roce 2002 nabídl ing. Skřivan své alma mater VŠCHT, že by mohl zhodnotit své zkušenosti z praxe a napsat nový učební text pro studenty mlýnské technologie. Tak ve spolupráci s docentem Příhodou a docentkou Hruškovou nakonec vzniklo nové skriptum. Na tento pedagogický počin je právem hrdý a hodnotí jej do jisté míry jako splátku své fakultě za to, co mu odborně dala. A rád dodává, že jeden výtisk věnoval Zdeňku Čejnovi, někdejšímu akcionáři Ramill, který jej přivedl k praktické mlynařině. A dále při popisu svého života přidává kousek filozofie, a tak nechávám Ing. Pavla Skřivana, CSc., hodnotit tuto životní etapu jeho slovy: „Hérakleitos z Efezu říkal, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Mně se to však do jisté míry

80

Revue

POTRAVINÁŘSKÁ

3 Editorial Ing. FRANTIŠEK KRUNTORÁD, CSc., AGRAL s. r. o.

4 Rozhovor s Mgr. Romanem Bočkem, MBA, pověřeným řízením SZIF Redakce

6 České zemědělství – historie a budoucnost Ing. JAN VELEBA, AK ČR

10 EFSA i ICBP slaví 10. výročí své existence Ing. JITKA GÖTZOVÁ, Ing. PETR BENEŠ, OLAF DEUTSCH, MZe ČR

14 Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme

56 Maková semena – zdravá pochoutka, nebo skrytá hrozba? JIŘÍ HOLOUBEK

58 XV. den VÚM MVDr. GABRIELA KUNOVÁ, Ing. JIŘÍ CICVÁREK, MILCOM a. s., VÚM s. r. o.

60 Dvacet let Znovínu aneb rozmanitost vín a nákup vinic Ing. PAVEL VAJČNER, ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

64 Právní regulace odběratelsko-dodavatelských vztahů se zaměřením na veřejnoprávní úpravy v rámci soutěžních pravidel Mgr. ANDREA POKORNÁ

EKO-KOM, a. s.

18 Životní styl, výživa a senioři MUDr. MICHAEL VÍT, Ph.D., Mgr. EVA GOTTVALDOVÁ, MZ ČR

23 Cesta z moře ke spotřebitelům Ing. RICHARD KREJČÍ, BOLTON CZECHIA, spol. s r. o.


R E V U E

3 / 2 0 1 2

26 Aktuální stav ekologického zemědělství a produkce biopotravin Ing. MARTIN LEIBL, Ph.D., MZe

29 Obaly Devro s. r. o., obaly, které dají vašim výrobkům možnost vyniknout! Ing. JAROSLAV NOVOSAD, Devro s. r. o.

53 Pivní preference se postupně mění a pivovary se lidem přizpůsobují Ing. FRANTIŠEK ŠÁMAL, ČSPS

70 Na Kozí vršok nejen za kozími sýry… Ing. JIŘÍ KOPÁČEK, CSc., ČMSM

73 Obalový a grafický design lze studovat na SŠ i VOŠ Štětí Ing. JANA ŽIŽKOVÁ

77 Ing. Pavel Skřivan, CSc., od pedagoga k ředitelské židli Ing. FRANTIŠEK KRUNTORÁD, CSc.

Revue

POTRAVINÁŘSKÁ

81

3 Editorial

23 The way from sea to consumers

Ing. FRANTIŠEK KRUNTORÁD, CSc., AGRAL s. r. o.

Ing. RICHARD KREJČÍ, BOLTON CZECHIA, spol. s r. o.

4 An interview with Mgr. Roman Boček, MBA, charged with managing the State Agricultural Intervention Fund Editorial

Since March 1, 2012, the State Agricultural Intervention Fund has a new management. Roman Boček, Deputy of Petr Bendl, Minister of Agriculture, was temporarily charged with managing the Fund – we are bringing an interview with him. You will also find current information concerning the quality marks “KLASA” and “Regionální potravina” (Regional Food Product).

6 Czech agriculture – its history and future Ing. JAN VELEBA, Agrarian Chamber of the Czech Republic

A comprehensive analysis of Czech agriculture from the point of view of the President of Agrarian Chamber of the Czech Republic, Ing. Jan Veleba – development of gross agricultural production – a main indicator of agricultural development, land use, production of main commodities and livestock numbers, potential of farmland in the Czech Republic for energy use.

10 Both EFSA and ICBP celebrate 10 years of their existence Ing. JITKA GÖTZOVÁ, Ing. PETR BENEŠ, OLAF DEUTSCH, Ministry of Agriculture of the Czech Republic

14 We continue improving our method of waste separation in the Czech Republic EKO-KOM, a. s.

Current state of waste separation in the Czech Republic.

26 Current state of organic farming and production of organic food products Ing. MARTIN LEIBL, Ph.D., Ministry of Agriculture of the Czech Republic

Current legal regulation of organic farming, comparison of general statistical indicators, start of activities of a new inspection and certification organization in organic farming, financial support of organic farmers and producers of organic food products, information campaigns to support organic food products and organic farming.

29 Obaly Devro s. r. o., packing providing your products with an excellent look! Ing. JAROSLAV NOVOSAD, Devro s. r. o.

A product assortment of the company Devro s. r. o.; a comparison of sausages in natural casing and in edible collagen casing; results of research dealing with consumer behaviour when selecting and consuming sausages in the Czech Republic and Slovak Republic.

53 Beer preferences gradually change – breweries respond to them Ing. FRANTIŠEK ŠÁMAL, Czech Beer and Malt Association

Development of beer preferences of beer consumers.

56 Poppy seeds – a healthy delicacy or hidden threat? JIŘÍ HOLOUBEK

A contribution dealing with the content of morphine in poppy seed.

58 15 Day of the Research Institute of Dairy Production th

MUDr. MICHAEL VÍT, Ph.D., Mgr. EVA GOTTVALDOVÁ, Ministry of Health of the Czech Republic

On March 29, 2012, the Research Institute of Dairy Production s. r. o. and MILCOM a. s. organized, within the operational programme “Training for Competitiveness”, a workshop – a comprehensive training of human resources in dairy industry.

About the nutrition of seniors and their eating habits.

3 / 2 0 1 2

MVDr. GABRIELA KUNOVÁ, Ing. JIŘÍ CICVÁREK, MILCOM a. s., Research Institute of Dairy Production s. r. o.

R E V U E

18 Life style and nutrition of seniors


The European Food Safety Agency (EFSA) and Food Safety Information Centre, a part of the Food Safety Unit of the Ministry of Agriculture of the Czech Republic, celebrates 10 years since their foundation. Development of the institutions, their activities.

About the nutrition and health benefits of consuming quality sea fish.

Revue

POTRAVINÁŘSKÁ

82

77 Ing. Pavel Skřivan, CSc., from a teacher to the Director’s chair

60 Twenty years of Znovín – a large selection of wines and purchase of vineyards Ing. PAVEL VAJČNER, ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Ing. FRANTIŠEK KRUNTORÁD, CSc.

Another part of the serial about prominent inzerce_1204_2colors-wf1.ai 1 12.04.12 13:26 personalities of food industry.

About the Moravian wine industry; development of the company ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., its vineyards, and success of wines from Znovín.

64 Legal regulations of buyer-supplier relationships concerning the public regulations within competition rules Mgr. ANDREA POKORNÁ

Methods of individual countries to regulate purchase-supplier relationships.

70 To “Kozí vršok” not only for goat cheese… Ing. JIŘÍ KOPÁČEK, CSc., Czech-Moravian Dairy Association

Another part of the serial “Wandering through the cheese regions”. This time, a reportage from the Slovakian event „Slovak Cheese Fair“.

73 The Secondary School as well as Higher Technical School in Štětí offer the study of packing and graphic design

ODBORNÁ KONFERENCE se zahraniĪní úĪastí V. roĪník Na tuto Vás zvou: èeskomoravský svaz mlékárenský, VOŠ potravináŏská a SPŠ mlékárenská Kromıŏíž a KROMILK, a.s. pod záštitou Mısta Kromıŏíž

Koná se v Kromıŏíži ve dnech 19.-20. záŏí 2012 více informací získáte na telefonu 573 338 752

Generální partneŏi:

Ing. JANA ŽIŽKOVÁ

A school presentation.

Revue Roční předplatné é + částečná úhrada poštovného – 805,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 315,- Kč

PŘÍLOHA POTRAVINÁŘSKÉHO ZPRAVODAJE

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 180,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO

R E V U E

Jméno (název podniku): .................................................................................................................................. Adresa : .....................................................................................................................................................


3 / 2 0 1 2

POTRAVINÁŘSKÁ PO P OTRAVINÁŘSKÁ

www.kmmd.eu

Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků apod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

IČO: ................................ DIČ: ................................ Číslo účtu/kód banky: ....................................................... Počet výtisků: ................ Datum objednávky: ................. Jméno objednávajícího: ....................................................

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected]. – odborný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Časopis je citován v databázích České zemědělské a potravinářské bibliografie. Vydává: AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 652, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected], http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace tel.: 296 374 657, fax: 296 374 658. Šéfredaktorka: Věra Fillnerová. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521, e-mail: [email protected] . DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tiskárna OMIKRON Praha, spol. s r. o., 198 00 Praha 9, U Elektry 650, ISSN 1801-9102 Evidenční číslo: MK ČR E 15151. Periodicita dvouměsíční. 8. ročník. Cena včetně úhrady poštovného – 115 Kč, roční předplatné 805 Kč. Vydáno 15. 5. 2012.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ. ŠPENÁT listový sekaný od největšího zpracovatele špenátu v České republice

Recommend Documents