Režimy financování, granty

Režimy financování, granty

Na informační stránce, kterou máte právě otevřenou, naleznete ve stručné formě základní informace o 1. režimech financování činností na základě výzev k podávání projektů 2. grantech a refundacích uznatelných nákladů. Další informace týkající se financování projektů 7.RP se nacházejí na webu Technologického centra . Kromě toho Technologické centrum a Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu (CZELO) společně připravili vademecum pro předkladatele projektů nazvané Pravidla financování projektů 7. RP (pro specifické programy Spolupráce a Kapacity) . Pro detailní seznámení se s Finančními pravidly 7.RP doporučujeme předkladatelům projektů i pověřeným pracovníkům oddělení pro vědu jednotlivých fakult, aby si přečetli také příručku Guide to Financial Issues relating to FP7 Indirect Actions ( Aktuální verze 18/3/2013 ). Se složitějšími dotazy týkajícími se řešení problémů spojených s financováním 7.RP je možné se obracet na národní kontaktní pracovníky (NCP) působící v Technologickém centru, konkrétně na Ing. Lucii Matouškovou , tel. 234 006 147 a Mgr. Milenu Šupálkovou , tel. 234 006 158 - (finance/management). Dotazy o finančních informacích lze v angličtině zasílat také na portál Finance-Helpdesk . Libovolné dotazy k 7.RP můžete zadávat v angličtině také přímo na Evropskou komisi . 1. REŽIMY FINANCOVÁNÍ a. Kolaborativní projekty Collaborative projects Podpora výzkumných projektů prováděných konzorcii s účastníky z různých zemí v rámci specifických programů Cooperation a Capacities. Cílem kolaborativních projektů je přinést nové poznatky, technologie, produkty nebo společné zdroje pro výzkum. Kolaborativní projekty mohou být zaměřeny i na konkrétní skupiny, jakou jsou například SME. Navrhovaná velikost a vnitřní organizace projektů se liší podle jednotlivých oblastí a témat. Může se jednat jak o akce zaměřené na výzkum menšího či středního rozsahu, tak o velké integrující projekty. Pro každé z dílčích témat výzvy je v příslušném pracovním programu definován rozdíl mezi mezi malými a středně velkými projekty a velkými projekty integračními. Rozlišovacím kritériem je zde výše uznaných nákladů a velikost finančního příspěvku požadovaného od společenství. Například v případě většiny dílčích témat okruhu Health může požadovaný příspěvek Společenství činit maximálně 3 mil. EUR pro malé a středně velké projekty, minimálně 6 mil. EUR a maximálně 12 mil. EUR pro velké integrační projekty, pokud není v pracovním programu u konkrétního dílčího tématu uvedena jiná částka. Stanovené finanční limity jsou jedním z kritérií hodnocení návrhů projektů. Návrhy, které nebudou respektovat předepsané finanční limity, budou vyloučeny z dalšího hodnocení z formálních důvodů. b. Sítě excelence Networks of excellence Podpora společných výzkumných programů uskutečňovaných více výzkumnými organizacemi integrujícími své činnosti v dané oblasti, realizovaných výzkumnými týmy v rámci dlouhodobé spolupráce. V připadě zapojení do sítí excelence je vyžadováno, aby se partnerské instituce oficiálně zavázaly, že programu integrálně přispějí částí svých zdrojů a činností. c. Výzkum ve prospěch určitých skupin, zejména SME Research for the benefit of specific groups, in particular SMEs Podpora výzkumných projektů, v nichž je hlavní část výzkumu a technického vývoje prováděna vysokými školami, výzkumnými středisky nebo jinými právními subjekty ve prospěch konkrétních skupin, zejména malých a středních podniků nebo jejich sdružení, viz také komentář zpracovaný kanceláří CZELO .

Compiled 12.11.2014 16:08:20 by Document Globe ®

1

d. Koordinační a podpůrné akce Coordination and support actions Podpora činností zaměřených na koordinaci a podporu výzkumu (tvorba sítí, výměny, mezinárodní přístup k výzkumným infrastrukturám, studie, konference atd.). Tyto akce lze provádět také jinými prostředky než na základě výzvy k podávání návrhů. e. Podpora průkopnického výzkumu Support for "frontier" research Podpora projektů prováděných jednotlivými národními nebo mezinárodními výzkumnými týmy. Tato forma financování bude uplatňována při podpoře projektů průkopnického výzkumu s tématy navrhovanými samotnými badateli. Projekty budou finacovány v rámci působení Evropské rady pro výzkum (ERC). f. Podpora odborné přípravy a profesní rozvoj výzkumníků Support for training and career development of researchers Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje badatelů, určená především pro realizaci aktivit v rámci programu „Marie Curie“. Informace o dovolených režimech financování činností je součástí každé výzvy k předkládání projektů a lze ji najít v souhrnném listě (Call Fiche) informačního balíčku (Information Package). V pracovních programech konkrétních témat specifických programů (Work Programme, WP) a pokynech pro žadatele (Guide for Applicants), které též patří do informačních balíčků výzev k předkládání projektů, jsou navíc upřesněny také kategorie oprávněných účastníků (např. výzkumná organizace, vysoká škola, průmyslové odvětví, veřejná správa, SME, nezisková organizace....), počty partnerů a případné finanční limity a typy činností (např. VaV, demonstrace technologie, šíření znalostí...). 2. GRANTY A REFUNDACE UZNATELNÝCH NÁKLADŮ 2.1 Definice uznatelných nákladů •

jsou skutečné a týkají se pouze doby trvání projektu (s výjimkou nákladů na přípravu závěrečné smlouvy, pokud to grantová smlouva připouští),

•

jsou reálné a byly použity efektivně a výhradně k dosažení cílů projektu v souladu s principy hospodárnosti,

•

byly vynaloženy v souladu s běžnou praxí mateřské instituce účastníka projektu

•

byly skutečně zaplaceny a zaznamenány v účetnictví daného účastníka (nebo třetí strany, která poskytla případné další prostředky na řešení projektu).

Nově mohou být vykazovány i průměrné osobní náklady, pokud se příliš neliší od skutečných nákladů (tj. nákladů běžných v mateřské instituci). Platy stálých zaměstnanců bude možné vykazovat jako náklady projektu, pokud tito zaměstnaci budou schopni prokázat, že na projektu skutečně pracovali; to znamená, že během trvání projektu budou muset vést přiměřenou časovou evidenci své činnosti. Platba DPH (jakož i celní poplatky, kurzovní ztráty a další podobné položky vyjmenované v Art. 31/e) nejsou uznatelnými náklady, stejně jako tomu bylo v RP6. Počínaje datem 1.1.2008 však zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, novelou zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), požádat o vrácení zaplacené daně z přidané hodnoty z přijatých plnění, která byla zaplacená z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje (viz zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně. Postup při vracení DPH v rámci projektů 6. a 7. rámcového programu je popsán v dokumentu Informace ekonomického odboru č. 19/2008 2.2 Vykazování nepřímých uznatelných nákladů Způsob financování nepřímých nákladů projektů RP7 byl jedním z bodů, který byl Komisí, Radou a Parlamentem dlouze diskutován, neboť se vyskytly obavy, že instituce používající v RP6 model dodatečných nákladů (Additional costs) budou


2

novými pravidly finančně poškozeny. Parlament a Rada nakonec prosadily, že výše pevné sazby týkající se institucí neschopných účetně vykázat skutečné nepřímé náklady projektu bude zakotvena přímo v pravidlech účasti, nikoliv až v modelové grantové smlouvě. Parlament a Rada tak postavily jasné mantinely pro tvorbu modelové grantové smlouvy. Vytvoření modelové grantové smlouvy která je plně v kompetenci Komise, která její podobu s členskými státy pouze konzultuje. Podle konečné verze pravidel účasti v RP7 platí, že neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nedokáží přesně doložit své skutečné nepřímé náklady, mohou použít pevnou sazbu ve výši 60 % celkových přímých uznatelných nákladů. Ostatní subjekty, se mohou rozhodnout, zda budou vykazovat skutečné nepřímé náklady, nebo využijí možnosti pevné sazby na stanovené ve výši 20% celkových přímých uznatelných nákladů. Oproti RP6, kdy velké firmy musely v každém případě účtovat skutečné nepřímé náklady, existuje i pro ně v RP7 možnost volby. Pevnou sazbu ve výši 60% lze dle nové vyhlášky využívat po celou dobu trvání 7. rámcového programu. ("The Commission has decided to extend the possibility of using the specific flat rate of 60% for indirect costs, (applicable under certain conditions to non-profit bodies, secondary and higher education establishments, research organisations and SMEs) for the entire duration of FP7. The cut-off date for this rate (1/1/2010), mentioned in annex 3 to the Guide for applicants, is therefore no longer applicable.") Během přípravy legislativních dokumentů RP předložila Rada návrhem zjednodušené metody výpočtu nepřímých nákladů. Tato metoda by měla vysokým školám a jiným subjektům, které si v RP6 zvykly používat model Additional Costs, usnadnit přechod na vykazování plných nepřímých nákladů. Dosud však není zcela jasné, co se pod pojmem zjednodušená metoda výpočtu nepřímých nákladů skrývá. Je však zřejmé, že zjednodušená metoda musí být založena na skutečných nákladech odvozených z finančních účtů mateřské instituce účastníka v dotčeném období. Několik členských států již zahájilo bilaterální jednání s Komisí o vlastní metodě výpočtu režijní sazby. Podobně jako tomu je v RP6, subjekt využívající možnosti pevné sazby na nepřímé náklady se opět bude moci později rozhodnout pro vykazování skutečných nepřímých nákladů. V takovém případě však bude muset tento způsob vykazování nepřímých nákladů nadále používat u všech následujících projektů RP7. 2.3 Finanční příspěvek Společenství viz Rules for the Participation /SECTION 3: Community financial contribution , stáhnout •

Finanční příspěvek Společenství bude u naprosté většiny grantů založen na úhradě uznatelných nákladů (reimbursement of eligible costs), a to plné nebo částečné.

•

Příspěvek Společenství může však mít i podobu financování pevnou sazbou (flat-rate financing) nebo financování paušálními částkami (lump-sum financing).

•

Přípustná bude i kombinace úhrady uznaných nákladů s financováním pevnou sazbou nebo paušální částkou, např. v podobě úhrady přímých uznatelných nákladů kombinované s financováním nepřímých uznatených nákladů pevnou sazbou.

•

Formy grantů týkajících se jednotlivých typů aktivit jsou definovány v pracovních programech a výzvách k předkládání návrhů projektů.

2.4 Maximální podíl podpory Společenství na uznatelných nákladech projektů viz Rules for the Participation: Reimbursement of eligible costs (Art.31 ) & Upper funding limits (Art.33 ), stáhnout Grantový systém RP7 je založen na principu neziskovosti a spolufinancování. Účastníci vykazují celkové uznatelné náklady organizace vynaložené na řešení projektu a Komise část těchto nákladů podle daných pravidel refunduje. výzkum a vývoj

demonstrační činnosti

jiné činnosti podle smlouvy (Příloha I smlouvy)

kolaborativní projekty

50% 75%

sítě excelence


1

2

50%

* 1

50%

*

3

100% 100%

3

75%

2

*

koordinační a podpůrné akce projekty programu Ideas

100% 100 % (výzkum)

4

projekty programu People

*

4

100 %

V současné době je možné podat žádost o poskytnutí institucionální podpory účasti v projektech 7. RP a dalších formách mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Více informací naleznete zde

1. V případě tematického okruhu "Security" může podíl podpory činit až 75% uznatelných nákladů, viz Art. 33/1 2. Týká se neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků. 3. viz Art. 33/4 4. Návrh modelové grantové smlouvy koordinačních a podpůrných akcí stanoví, že úhrada nepřímých uznatelných nákladů může dosáhnout maximálně 7% přímých uznatelných nákladů, vyjma nákladů na subdodávky. V případě akcí Evropské výzkumné rady bude s největší pravděpodobností platit, že náhrada nepřímých nákladů nepřesáhne 20% všech přímých uznatelných nákladů. Při refundaci je rozhodující pouze maximální povolený podíl podpory Společenství na uznatelných nákladech projektu. Libovolná „kategorie nákladů“ (např. nepřímé náklady nebo platy zaměstnanců) tak může být zúčastněnou institucí uhražena zcela nebo částečně z vlastních zdrojů. Je třeba si uvědomit, že i ty režimy financování, u nichž se uvádí, že jsou Komisí hrazeny v plné výši (100%), budou ve skutečnosti vyžadovat určité spolufinancování. Například u koordinačních a podpůrných akcí je maximální příspěvek Společenství na nepřímé náklady omezen Grantovou smlouvou na pouhých 7% uznatelných přímých nákladů, což zřejmě nepokryje veškeré nepřímé náklady většiny projektů tohoto typu. Uvedené maximální podíly podpory Společenství se týkají jak přímých tak nepřímých uznatelných nákladů. 2.5 Způsob platby finančního příspěvku Společenství projektovým partnerům Podle nových pravidel účasti dochází ke zjednodušení režimu zálohových plateb oproti 6.RP. Připravované modelové grantové smlouvy naznačují, že zálohová platba bude činit přibližně 150% průměrného příspěvku Společenství na jedno projektové období (průměrný příspěvek: předpokládaný celkový příspěvek Společenství / počet období). Pro výpočet reálné výše zálohové platby je však třeba vzít v úvahu, že z ní bude ihned odečtena částka ve výši 5% celkového předpokládaného příspěvku Společenství, která bude převedena do garančního fondu (viz dále). Po skončení každého období zašle Komise účastníkům projektu průběžnou platbu (Interim payment), ve výši odpovídající Komisí akceptované částce podle výkazu předloženého účastníky projektu za dané období. Součet zálohové platby a všech průběžných plateb nesmí před ukončením projektu přesáhnout 90% maximální výše celkového příspěvku Společenství, přičemž částka vložená do garančního fondu se do tohoto podílu nezapočítává, neboť příspěvek do garančního fondu je považován za součást zálohové platby. Po skončení posledního zúčtovacího období pak Komise vyplatí konečnou platbu finančního příspěvku a dorovná tak příspěvek Společenství do plné výše. Veškeré platby obdrží účastníci projektu prostřednictvím koordinátora, a to bez zbytečného prodlení. 2.6 Audity a vykazování uznatelných nákladů •

Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se uznatelných nákladů, finančních výnosů z předběžného financování (úroky z poskytnutých záloh) a příjmů v souvislosti s realizací daného projektu.

•

Povinnost předložit Komisi také osvědčení o finančních výkazech mají pouze ti partneři projektů RP7, u nichž kumulativní finanční příspěvek Společenství na úhradu uznaných nákladů činí 375.000 euro a více. Při menším příspěvku Společenství se žádné osvědčení o finančních výkazech nevyžaduje. Osvědčení o finančních výkazech se také nevyžadují u projektů, které byly v plné výši uhrazeny paušálními částkami nebo pevnými sazbami.

•

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, musí¨být toto spolufinancování vykázáno a případně po skončení akce stvrzeno osvědčením, pokud nastanou výše uvedené důvody.


4

•

U projektů o délce trvání 2 roky nebo kratších nebude od účastníka projektu požadováno více než jedno osvědčení o finančních výkazech, a to až na konci projektu.

•

V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního a vysokoškolského vzdělávání může požadované osvědčení o finančních výkazech kompetentní státní úředník. Toto osvědčení o finančních výkazech bude mít Komisí stanovenou formu (formulář D - příloha VII grantové smlouvy).

•

Účastník projektu RP7 může předložit Komisi ke schválení osvědčení o metodologii, kterou používá při přípravě finančních výkazů, týkající se jak osobních, tak režijních nákladů a souvisejících kontrolních systémů. Toto osvědčení musí být vyhotoveno ve stanovené formě (formulář E – příloha VII grantové smlouvy) a ověřeno externím auditorem, resp. kompetentním státním úředníkem v případě vysokých škol. Pokud Komise osvědčení o metodologii akceptuje odpadá tomuto účastníkovi povinnost poskytovat osvědčení o finančních výkazech na průběžné platby bez ohledu na výši příspěvku. To se však netýká platby konečné.

2.7 Garanční fond Nová pravidla účasti v RP7 zrušila požadavek tzv. kolektivní finanční odpovědnosti, známý z RP6. Podle starých pravidel účastníci projektu přebírali finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu, což negativně ovlivňovalo ochotu podnikatelského sektoru zapojit se do společných projektů s akademickými institucemi. značně omez. 6.RP. Namísto kolektivní finanční odpovědnosti byl pro RP7 Evropskou komisí zřízen účastnický garanční fond, jehož mechanismus fungování je následující: Ze zálohové platby každého projektu RP7 bude odečtena částka přestavující 5% předpokládaného maximálního příspěvku Společenství. Tyto finanční prostředky budou uloženy do garančního fondu a budou po celou dobu trvání projektu generovat úroky. Takto vytvořené dodatečné finanční prostředky budou použity na krytí případných ztrát některých projektů. Na konci projektu bude společně s konečnou platbou všem partnerům z fondu vrácena stejná částka, jakou do něj původně vložili. Pokud však bude mít některý z partnerů na konci projektu dluh vůči Společenství, bude mu tato částka od konečné platby odečtena. Garanční fond je Komisí považován za dostatečnou záruku pokrytí případných dluhů některých účastníků projektů. Od mateřských institucí účastníků RP7 by tedy neměly být vyžadovány žádné další záruky nebo zajištění.


5

Režimy financování, granty

Recommend Documents