Granty Strom života – statistický průzkum
V rámci průzkumu byli osloveni všichni příjemci nadačního příspěvku z programu Strom života od jeho založení až po současnost (2000–2009) Celkový počet rozeslaných dotazníků: 501 Počet oslovených subjektů: 430 Celkový počet vyplněných dotazníků: 214 (tj. 43 % dotázaných) Celkový počet udělených nadačních příspěvků: 569 V rámci průzkumu bylo osloveno 430 subjektů, kteří s podporou programu Strom života realizovali celkem 501 projektů, tzn. některé organizace získaly nadační příspěvek opakovaně. Osloveni nebyli příjemci v podprogramu Zaměstnaneckých grantů (fyzické osoby) a organizace jejichž projekty v době průzkumu (ke dni 25. 5. 2009) právě probíhaly (celkem 68 z celkového počtu v tu chvíli udělených nadačních příspěvků). Dotazník v rozsahu 3 stran jsme rozeslali e‐mailem, příjemce, kteří na naši výzvu nereagovali, jsme následně kontaktovali telefonicky. Na konci výzkumu jsme získali 214 vyplněných dotazníků. K vyhodnocení tří statistických údajů – Rozprostření příjemců nadačních příspěvků v krajích, Právní subjektivita příjemců a Porovnání počtu odpovídajících a podpořených realizátorů v jednotlivých letech – jsme použili přímo databázové údaje, tzn. že do zpracování byly zahrnuty všechny v letech 1998‐2009 udělené granty.
1. Rozprostření příjemců nadačních příspěvků v krajích Program Strom života působí na území celé ČR. Počet podpořených projektů se v jednotlivých krajích ovšem liší a přibližně koresponduje s počtem přijatých žádostí. Výsledný přehled vychází z databázových údajů, tzn. že zahrnuty byly všechny skutečně udělené granty (počet 569). Pro porovnání je uvedeno i procento „odpovídajících“ (těch, kteří zaslali vyplněné dotazníky) v jednotlivých krajích. Z tabulky je zřejmé, že rozprostření odpovídajících v jednotlivých krajích je reprezentativní vzhledem k celkovému počtu udělených grantů. Mezi kraje s největším počtem realizovaných projektů patří Jihomoravský (22 %), Středočeský (14 %) a kraj Vysočina (11 %). Naopak nejméně projektů bylo realizováno v kraji Karlovarském (2 %), Libereckém (2 %) a v Praze (3 %). Podpořené projekty podle krajů % % Počet podpořených odpovídajících Kraj podpořených (celek = 569) (celek = 214) Jihočeský 31 5 6 Jihomoravský 122 22 23 Karlovarský 11 2 2 Královéhradecký 36 6 8 Liberecký 14 2 1 Moravskoslezský 37 7 8 Olomoucký 52 9 4 Pardubický 21 4 5 Plzeňský 26 5 5 Praha 18 3 2
‐ 1 ‐
Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem
80 19 65 37 569
14 3 11 7 100 %
13 3 11 10 100 %
Podpořené projekty v jednotlivých krajích Jihočeský Jihomoravský Karlovarský 7%
11%
5%
Královéhradecký Liberecký
22%
3%
Moravskoslezský Olomoucký Pardubický 2%
14% 3%
5%
4%
2%
7%
9%
6%
Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský
2. Velikost obcí, ve kterých sídlí příjemci nadačních příspěvků S ohledem na výši a charakter nadačních příspěvků lze očekávat, že mezi žadateli budou převažovat ti, kteří sídlí v malých obcích. Graf toto očekávaní potvrzuje. Celých 47 % příjemců, tedy bez mála polovina, sídlí v obcích, které mají méně než 1 000 obyvatel. Dvacet šest procent z nich se nachází dokonce v obcích s méně než 500 obyvateli. Naopak jen 25 %, tedy čtvrtina příjemců, sídlí v obcích s více než 5 000 obyvateli. Pouhá tři procenta příjemců sídlí ve městech s více než 100 000 obyvateli.
Velikost obce do 500 obyvatel
9%
3%
500 – 999 26%
1 000 – 4 999
13%
5 000 – 19 999 20 000 – 99 999 21% 28%
100 000 a více
‐ 2 ‐
3. Právní forma příjemců nadačních příspěvků Uvedené údaje vychází z databáze příjemců nadačních příspěvků (počet 569). Z grafu je zřejmé, že prakticky polovina (49 %) příjemců je z řad občanských sdružení a obecně prospěšných společností. Třicet pět procent příjemců tvoří obce a sdružení obcí, 11 % školy a jiné příspěvkové organizace, 2 % církevní právnické osoby. Právní subjektivita příjemců se významně proměňuje v závislosti na jednotlivých podprogramech. Např. zatímco u Malých grantů tvoří obce polovinu příjemců, v podprogramu Pro přírodu tvoří tři čtvrtiny příjemců občanská sdružení. Právní forma příspěvků nadačních příspěvků Počet % podpořených podpořených Právní forma Občanská sdružení a o.p.s. 281 49 Obce a sdružení obcí 197 35 Školy a jiné příspěvkové organizace 64 11 Církevní právnické osoby 8 2 Jiné (fyzické osoby, nadační fondy, družstva) 19 3 Celkem 569 100 %
Právní forma příjemců nadačních příspěvků
Občans ká s družení a o.p.s . 11%
2%
3% Obce a s družení obcí 49%
Školy a jiné přís pěvkové organizace Církevní právnické os oby Jiné (fyzické os oby, nadační fondy, družs tva)
35%
‐ 3 ‐
4. Porovnání počtu odpovídajících a podpořených realizátorů v jednotlivých letech Odpověď na otázku „uveďte rok, ve kterém byla získána podpora“ měla za cíl vytvořit přehled o tom, jak korespondují počty odpovídajících s počty skutečně podpořených projektů v jednotlivých letech. Z grafu je zřejmé, že počty podpořených a odpovídajících v jednotlivých letech přibližně korespondují. Nejvíce podpořených i odpovídajících se objevuje v roce 2007, silně je zastoupen také rok 2008. V obou případech odpověděla více než polovina podpořených. Jak se dalo předpokládat, odezva realizátorů směrem do minulosti klesá. Porovnání počtu odpovídajících a podpořených realizátorů 140
118
120
124 110
100 71
80 60 33
40 20 0
1
3
2
2
2000
2001
2002
2003
45
36
29
22
19
32
10
15
2004
2005
‐ 4 ‐
66 26 11
2006
2007
2008
2009
5. Nejobtížnější část realizace projektu V grafu jsou znázorněny odpovědi respondentů na otázku: „Co bylo při realizaci Vašeho projektu nejobtížnější?“ Odpovídající mohli zatrhnout maximálně dvě možnosti. Z výsledků vyplývá, že nejtěžší bylo pro realizátory zapojit do práce veřejnost (23 %) a zajistit následnou péči o výsledky projektu (23 %), obtížná byla také samotná realizace projektu (17 %). Naopak pouze tři procenta respondentů hodnotí jako nejobtížnější část závěrečné vyúčtování, 10 % zaznamenalo těžkosti se zajištěním souhlasu vlastníků, 14 % s přípravou žádosti. Mezi odpovědí „jiné“ se často opakovaly problémy s vandalismem. Dá se shrnout, že obtížná je pro příjemce příspěvků spíše samotná realizace projektů v porovnání s administrativní částí věci.
Nejobtížnější část realizace projektu (% ) 25
23
Zajištění následné péče o výsledky projektu
23
Zapojení veřejnosti do práce
20 17 15
Samotná realizace projektu
14 10
10
10
Příprava žádosti Zajištění souhlasu vlastníků s výsadbou
5
3
Závěrečné vyúčtování Jiné
0
‐ 5 ‐
6. Zkušenosti se získáváním grantových prostředků Cílem otázky „Jaké jsou vaše zkušenosti se získáváním grantových prostředků?“ bylo zjistit, jak vysoký je podíl žadatelů, kteří si v programu Stromu života poprvé vyzkouší získat grantové prostředky pro svoji činnost. Z grafu je zřejmé, že pro více než třetinu žadatelů (37 %) je grant programu Strom života první úspěšnou zkušeností. Potěšující je zjištění, že celých 26 % (tedy bezmála tři čtvrtiny) těchto příjemců dokázalo svou zkušenost dále zúročit a získat další prostředky jinde. Naproti tomu 63 % žadatelů běžně získává granty na svoji činnost.
Zkušenosti se získáváním grantových prostředků (%) 70
Běžně získáváme granty na svoji činnost
63
60 50
Grant Stromu života byl naší první úspěšnou zkušeností, poté následovaly další
40 30
26
Grant Stromu života byl prozatím jediný, který se nám podařilo získat
20 10
11
0
‐ 6 ‐
7. Největší přínosy realizace V tabulce jsou vyhodnoceny odpovědi na otázku „Co považujete za největší přínos Vámi realizovaného projektu?“, přičemž míra významnosti stoupá s bodovým hodnocením (1 – nevýznamné, 5 – velmi významné). Jako nejvýznamnější vyhodnotili respondenti zapojení veřejnosti – místních lidí, dětí atd. (4,3), následovalo zlepšení životního prostředí (4,1) a zachování místního přírodního/kulturního dědictví (3,9). Mezi dalšími přínosy se často objevovalo získání zkušeností a navázání komunikace. Celkově lze říci, že všechny nabízené možnosti byly hodnoceny jako poměrně významné. Přínosy realizace projektů (1 – nevýznamné, 5 – velmi významné) Přínosy hodnocení Zapojení veřejnosti – místních lidí, dětí atd. 4,3 Zlepšení životního prostředí 4,1 Zachování místního přírodního/kulturního dědictví 3,9 „Rozhýbání“ společenského života místa 3,5 Navázání spolupráce mezi místními organizacemi 3,4 Při porovnání hodnocených přínosů a velikosti obce, ve které žadatel sídlí, nebyly zaznamenány významné trendy. Přínosy realizace projektů podle velikosti obce (1 – nevýznamné, 5 – velmi významné) zapojení navázání zlepšení zachování místního „rozhýbání“ veřejnosti – spolupráce velikost obce životního přírodního/kulturní společenského místních lidí, mezi místními prostředí ho dědictví života místa dětí atd. organizacemi do 500 4,1 4,3 4,3 3,2 3,7 500 ‐ 999 4,3 4,1 4,4 3,5 3,9 1 000 ‐ 4 999 4,0 3,7 4,3 3,6 3,3 5 000 ‐ 19 999 4,3 3,3 4,0 3,4 3,2 20 000 ‐ 49 999 4,1 3,5 4,3 2,7 3,1 100 000 a více 4,0 3,8 4,0 4,0 3,4
‐ 7 ‐
8. Hodnocení procesu žádání o finanční prostředky V tabulce jsou zobrazeny odpovědi na otázku „Jak hodnotíte samotný proces žádání o finanční prostředky z programu Strom života?“. Respondenti měli vyjádřit svou míru souhlasu s předloženými konstatováními, přičemž platilo, že čím nižší hodnota, tím více se konstatování blíží jejich názoru (1 – rozhodně souhlasím, 5 – rozhodně nesouhlasím). Výsledné hodnocení je poměrně vyrovnané, s výjimkou jednoho konstatování jsou všechny hodnoty v rozmezí 1,4 – 1,5, tzn. respondenti „rozhodně souhlasí“ či „spíše souhlasí“ s tím, že: formulář žádosti je jednoduchý a srozumitelný, požadovány jsou pouze skutečně nezbytné přílohy, konzultace jsou kvalitní a výstižné, výsledky jsou zveřejňovány včas a webové stránky s vyhlášením jsou lehce dostupné. O něco hůře (1,89) je hodnocena pouze propagace grantové výzvy. Jak hodnotíte samotný proces žádání o finanční prostředky z programu Strom života? ( 1 – rozhodně souhlasím, 5 – rozhodně nesouhlasím)
Konstatování hodnocení Formulář žádosti je jednoduchý a srozumitelný 1,41 Poskytované konzultace jsou kvalitní a výstižné 1,41 Webové stránky s vyhlášením jsou lehce dostupné 1,42 Výsledky výběrového řízení jsou zveřejňovány včas 1,44 Požadovány jsou pouze skutečně nezbytné přílohy 1,47 Grantová výzva je dostatečně propagována 1,89
9. Propagace generálního partnera programu Tabulka shrnuje odpovědi na otázku „Jak probíhala propagace generálního partnera programu v souvislosti s Vaším projektem?“ Největší část respondentů (43 %) uvádí, že generální partner programu byl propagován stejně jako všichni ostatní partneři, dalších 40 % potom uvádí, že jejich snahou byla maximální možná míra propagace, přičemž si uvědomují její důležitost. Sedm procent dotázaných přiznává, že propagovali pouze v nejnutnější možné míře, 2 % žadatelů o potřebě propagovat generálního partnera programu nevěděla. Propagace generálního partnera programu (%) 50 40
43
40
30 20 10
9
6
2
0 Propagace stejná jako u všech ostatních partnerů Maximální možná míra propagace, uvědomujeme si důležitost V době, kdy byl projekt podpořen, ještě neexistoval generální partner Propagace pouze v nejnutnější možné míře, důležitý byl projekt, ne partneři Nevěděli jsme o potřebě propagovat generálního partnera Propagaci partnera jsme se snažili vyhýbat
‐ 8 ‐
0
10. Zajištění následné péče o výsledky projektu Na otázku „Jakým způsobem probíhá následná péče o výsledky projektu?“ uvedlo nejvíce (celkem 36 %) dotázaných, že péči obstarává obec, v jejímž katastru se realizace nachází. Dalších 23 % realizátorů zajišťuje péči svépomocí, 20 % podpořených pečuje o realizaci ve spolupráci s místními občany nebo jinou organizací.
Zajištění následné péče o výsledky projektu (% ) 40
36
Obstarává obec
35
Zajišťujme sami
30 25 20
22
20
Zajišťujeme ve spolupráci s místními
20
15
Zajišťujeme ve spolupráci s jinou organizací
10
O výsledky projektu není třeba pečovat
5
Jinak 1
0
‐ 9 ‐
1
11. Další aktivity navazující na realizaci projektu Cílem otázky „Navázaly na realizaci tohoto projektu další aktivity?“ bylo zjistit, jaký byl dopad projektu na rozvíjení komunitního života obce. Pro více než polovinu respondentů (52 %) byl projekt jednou z pravidelných aktivit. Více než čtvrtina (28 %) uvádí, že projekt byl iniciační aktivitou – ve 14 % případů stála realizace projektu na samém počátku pravidelných aktivit, v dalších 14 % případů realizátoři další aktivity plánují. Pod pojmem „jiné“respondenti většinou uvádí konkrétní navazující aktivity, které ale tématicky nesouvisí s již realizovaným projektem. Pouze 6 % respondentů uvádí, že se jednalo o jednorázovou akci.
Další aktivity navazující na realizaci projektu (% ) Projekt byl jednou z našich pravidelných aktivit
60 52 50 40
Realizace projektu stála na samém počátku našich pravidelných aktivit
30
Prozatím ne, ale plánujeme další aktivity v budoucnu
20 10
14
14
14 6
0
‐ 10 ‐
Ne, šlo o jednorázovou akci
Jiné
12. V jakých oblastech byste uvítali podporu programu Stromu života? Cílem otázky bylo zjistit, jaká jsou očekávání a potřeby příjemců nadačních příspěvků a kam případně směřovat další podporu. Třiceti sedmi procentům respondentů vyhovuje současný stav a od programu Strom života očekávají pouze podporu výsadeb stromů. Více než čtvrtina (29 %) odpovídajících by uvítala podporu ošetření vzrostlých stromů, bezmála čtvrtina (24 %) podporu následné péče o vysazené stromy. V kategorii „jiné“ se často objevovaly požadavky na podporu přírodních učeben či zvyšování biodiverzity zemědělské krajiny. Často byly také uváděny požadavky, které již nyní naplňují jiné podprogramy programu Strom života.
V jakých oblastech byste uvítali podporu programu Strom života? 40,0 35,0 30,0 25,0
37 Výsadba stromů
29 24
Ošetření vzrostlých stromů
20,0 15,0
11
Následná péče o vysazené stromy Jiné
10,0 5,0 0,0
‐ 11 ‐
13. Další služby programu Strom života usnadňující realizaci Cílem otázky „Uvítali byste nějaké další služby programu Strom života, které by Vám usnadnily realizaci projektu?“ bylo zjistit, čím ještě bychom mohli příjemcům nadačních příspěvků vyjít vstříc. Jednoznačně nejvíc (41 %) odpovídajících by uvítalo informace o možnostech financování svých aktivit z dalších zdrojů mimo Nadaci Partnerství. Bezmála čtvrtina odpovídajících (23 %) by stála o pravidelné informace o novinkách Nadace Partnerství, 11 % respondentů by uvítalo kontakty na dodavatele stromů, materiály informující o správné technice výsadby či výběru stromů a informace o tom, jak psát tiskové zprávy, či kontakty na novináře.
Další služby programu Strom života usnadňující realizaci 45
Informace o financování z dalších zdrojů
41
40
Pravidelné informace o novinkách NP
35 30 25
Kontakty na dodavatele stromů
24
Materiály o správné technice výsadby atd.
20 15
11
11
Informace jak psát tiskové zprávy, kontakty na novináře
11
10
Jiné
5
2
0
‐ 12 ‐
14. Poznámky k dotazníku Část žadatelů využila i poslední příležitosti vyjádřit v dotazníku svůj názor a písemně reagovala na otevřenou otázku „Vaše poznámky k dotazníku“. Zde jsou některé ze vzkazů příjemců nadačních příspěvků: -
Program Strom života je jeden z nejpřínosnějších programů v ČR pro rozvoj občanské společnosti. Dotazník vnímám jako snahu dělat Vaši práci ještě lépe než nyní. Přeji Vám v tomto úsilí hodně energie.
-
Dobrý a díky za vás, za celý kolektiv NP.
-
Tyto projekty nám pomohly zahájit řadu dalších ekologických projektů. Přihlásili jsme se letos do soutěže Vesnice roku 2009. Máme připraveny další projekty, ale ve vedení obce jsme neuvolněni a musíme dokončit realizované projekty a vyhodnotit je. Poté určitě jdeme do dalších.
-
Myslím, že otázky pokryly celou problematiku. Jsem ale nesmírně rád, že jsem v roce 2007 získal dotaci. To byla motivace pro další aktivity. Letos pořádáme 3. benefiční koncert na farní zahradu. Jinak se to lidem moc líbí. Lidé z okolních vesnic, co sem přijedou, jsou nadšení.
-
Těší nás Váš trvalý zájem o příjemce dotací, o zpětnou vazbu. Cítíme se skutečně Vašimi partnery.
-
Tak jako vše od Nadace Partnerství – jednoduchý, jasný, stručný, účelový, prostě perfektní práce.
-
I drobné peníze dokáží nastartovat velké věci.
-
S Vaší organizací se velice dobře spolupracuje, děkujeme.
-
Formuláře, které používá Nadace Partnerství, jsou velmi srozumitelné. Veškeré podmínky ke smlouvám jsou zřejmé, včetně vašich dalších požadavků.
-
Uvědomujeme si důležitost zpětné vazby a zjišťování požadavků žadatele. V tomto případě jde o jednoduchou a nenáročnou formu.
‐ 13 ‐
