Rakousko Uhersko na konci I. světové války
Poslední Rakousko - Uherští panovníci
Císař František Josef I. (1830-1916)
Císař Karel I. (1887-1922)
Národně osvobozenecký boj od I.SV až do vzniku Československé republiky I.
6.7.1915 vystoupil v Ženevě u příležitosti 500 let od upálení mistra Jana Husa T.G. Masaryk s projevem, kde odsoudil politiku Rakouska, vysvětlil, proč Češi povstali a v zahraničí se formují do Českoslovanská beseda boje proti Rakousku. Slovan, Ženeva
I. na počátku odbojového hnutí v r. 1915 je podepsána: Clevelandská dohoda (22.-23.10.1915), která Masaryka podpořila.
Česko-slovenští dobrovolníci v boji za svobodu v USA
I. v r. 1916 v Paříži vytvořena Česko-slovenská národní rada jako ústřední orgán, který organizoval Čechy žijící v zahraničí. Předsedou se stal Masaryk, výkonným úředníkem Beneš. Hlavně z Benešovy iniciativy si vedla efektivně.
Paříž v r. 1916
Česko-slovenští dobrovolníci ve Francii
I. tvorba našich legií – napřed ve Francii, pak v Rusku, kde byla nejpočetnější (podpora Ruského režimu před nástupem bolševiků), nakonec v Itálii.
Náborový leták do legií
Pohlednice československých legionářů v Rusku
Bitva u Zborova (2. července 1917) – první významné vystoupení Československých legií na východní frontě
Českoslovenští legionáři ve zborovských zákopech
Přední pozorovací hlídka v zákopech u Zborova
Návštěva zraněných legionářů v Kyjevské nemocnici. Na foto v první řadě zleva: J.Kudela, P.Maxa, J.Klecanda, dr.V.Girsa, T.G.Masaryk a J.Červený (červenec 1917)
I. po uzavření Brest-litevského míru musel Masaryk zabezpečit odsun a pochod našich ruských legií přes Transsibiřskou magistrálu do Vladivostoku, po moři do francouzských přístavů a odtud domů. Při přechodu přes Sibiř docházelo k hlavním střetům mezi Čechy a bolševiky; Boje u Bachmače.
T.G.Masaryk v Rusku (rok 1917)
Sibiřská anabáze: události začínající ústupovým bojem československých legií z Ukrajiny v březnu 1918 a končící evakuací čs. vojsk z Vladivostoku roku 1920.
Legionáři - Bachmač (8.-13.3.1918)
Pohřeb padlých čs. legionářů (11.6.1918) v obsazené Samaře (29.5.1918)
6. července 1918 obsadili čs. legionáři velkou část sibiřské magistrály od Volhy až po Irkutsk 7. července po rozsáhlé pozemní i říční operaci obsazena Kazaň
Slavnostní uvítání čs. legií v Irkutsku
Evakuace Česko-slovenských legionářů z Ruska probíhala od října 1919 do září 1920. Vladivostok: … v přístavu, před naloděním
… po vyplutí
T.G.Masaryk na obraze od M.Švabinského
I.
29.6.1918 Francie uznala Československou národní radu jako vládu příštího česko-slovenského státu. 9.8.1918 tak učinila i Velká Británie; postavení Masaryka, Beneše i Štefánika se stalo legitimním.
E. BENEŠ * 28.5.1884 3.9.1948
T.G. MASARYK * 7.3.1850 14.9.1937
M.R. ŠTEFÁNIK * 21.7.1880 4.5.1919
I.
v říjnu 1918 Masaryk v souladu s Wilsonovými 14 požadavky vyhlásil Washingtonskou deklaraci o naší republice. Staneme se v mezinárodním smyslu mezinárodněprávním subjektem. T.G. MASARYK Národ byl ale ještě v moci Washington 1918 Habsburků. Rakušané se pokoušeli kontaktovat některé české představitele k záchraně rakouské monarchie, Češi to pochopili jako zánik Rakouska - Uherska. M.R.ŠTEFÁNIK (uprostřed) Washington 1917
28. říjen – vznik Československé republiky II. 28.10.1918 se Češi začali v
Praze shlukovat. Československý národní výbor převezme moc: Šrobár, Švehla, Stříbrný, Soukup a Rašín.
Po 300 letech se české země staly svobodnými; 30.10. 1918 se Slováci Svatomartinskou deklarací přihlásili do společného státu (Matúš Dula přečetl deklaraci).
Mladou Československou republiku čekalo hodně práce
Velký znak Československé republiky
Koncept deklarace nezávislosti, stylizovaný a psaný T.G.Masarykem v r. 1918 Preissingov propagační plakát vytvořen v americkém exilu Vlajka ČSR do roku 1920
Jedny z prvních Československých známek vydány v prosinci 1918. Autor návrhu: A.Mucha
Zamalovaní symbolů c. a k. 29.10.1918 byly na vrchu Žižkově spáleny na hranici rakouští orlové a znaky
28.10.1918 v Praze. První dopolední projevy na Václavském náměstí u sochy knížete Václava
Ozbrojené Sokolstvo ve dnech převratových
Říjen 1918 ve Slaném. Masový průvod Husovou ulicí.
31.10.1918 v Ženevě skončila jednání protirakouského zahraničního odboje. Bylo rozhodnuto, že Československo bude republikou v čele s prezidentem T.G.Masarykem. Vládu bude vést Karel Kramář
Účastníci jednání v říjnu 1918. Sedící zleva: G. Habrman, F. Staněk, K. Kramář, E. Beneš, V. Klofáč, P. Šámal. Stojící: I. Markovič, K. Svoboda, A. Kalina, Š. Osuský, L. Strimpl, J. Preiss.
Stěhování vídeňských Čechů do Československa 20.12.1918
Příjezd prezidenta Osvoboditele do Československa 21.12.1918 – uvítání na nádraží v Táboře
Návrat Karla Kramáře a Václava Jaroslava Klofáče z Paříže, 1918 (na Táborském nádraží)
Triumfální návrat T.G.Masaryka do Prahy 21.12.1918 (Václavské náměstí)
Přivítání generála M.R.Štefánika – Jekatěrinburk 8.12.1918
Výstroj čs. legionáře
Trosky Štefánikova letadla po tragické nehodě 4.5.1919
Pohřební průvod Bratislavou 10.5.1919 – poslední rozloučení s gen. M.R.Štefánikem
T.G.Masaryk s K.Kramářem při pokládání základního kamene k pomníku J.Žižky
Návrat legionářů: 1919-20 na nádraží v Táboře
Válečný invalida dekoruje prezidenta T.G.Masaryka československým válečným křížem
Pohlednice vydané na počest návštěvy prezidenta T.G.Masaryka ve Slaném
Pohřebiště legionářů na IV.hřbitově ve Slaném
Socha T.G.Masaryka ve Slaném na Masarykově náměstí
