Cyril Svoboda a Magda Vášáryová Rozhovory s významnými politiky nejen o evropských hodnotách
Evropan, Evropanka, str. 10 a 11
Zdeněk Velíšek a Martin Hric Komentáře doyenů české a slovenské žurnalistiky
ČR , SR a EU, str. 2 a 3
Ivan Langer, Libor Rouček, Monika Flašíková Politici o chystaných opatřeních na letištích
Téma měsíce, str. 4 a 5
číslo 04 / 2008
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
ročník 5
cena 15 Kč/25 SKK
Vítej, Slovensko Slovensko!! I tady jsme doma! Ivan Gašparovič, prezident Slovenskej republiky
Mirek Topolánek, premier České republiky
Čo poviete na vstup Európských novin na Slovensko? Som presvedčený, že takáto iniciatíva spoločného česko-slovenského tlačového periodika o Európskej únii prinesie jeho čitateľom širší pohľad na dianie v Európe i vo svete. Agenda EÚ v kontexte s členstvom našich krajín a jeho priamym vplyvom na náš život je stále oblasťou, o ktorej nemáme dostatok informácií. V súčasnosti kedy sa Slovensko aktívne podieľa na európskej politike, kedy prostredníctvom rozvojových operačných programov čerpáme z EÚ značné finančné zdroje, kedy sa stále viac hovorí aj o spoločnej bezpečnostnej politike Únie a ďalších dôležitých témach, vidím veľký priestor na realizáciu projektu Európskych novín. Vám i Vašim čitateľom želám veľa úspechov!
WJTMâ /F[È
NƩT
ÓƦOÓL
SP
ƦOÓL
B MF&6 EVCO ƩWƦF È[FN .BM
äFOâ [BMP
4UBOEBSE1PPSAT[OPWV[WâÝJMSBUJOHſ40#1PKJÝǀPWOZ OZOÓKJäOB" 1SF[FOUBDFTUS /F[
ÈWJT MâN ƩTÓƦ OÓL ƦÓTMPSPƦOÓLDFOB,Ʀ [BMP 4-0 äFOâ 70 EVC
DFOB /F[ÈWJTMâNƩTÓƦOÓL[BMPäFOâEVCOB B TUS &WSPQTLâNBOBäFS QBOL TUS &WSP WÈ
7PUÈ[DF,PTPWBOFOÓ&6KFEOPUOÈ
BKFSP SV )FOSJL$.BSJT JLB1 LÏIPTE .S0VUMFU .PO
PCƦBOT W DFMP &W ELZOƩ &WSPQV SVQSP JDI QSP 1ƻFETF "OP P[IPWP ÓPOBÝ W äFOÓ PWÏNS IPWPƻ WÈOÓWF TUSÈOL OPWJOZ [GVOHPIBWZW SBDÓ SPQTLÏ PTUFDI LUVSÈD [LVÝFO DITUSV QUJLDž SPQTLâ VSPTLF WâULZF
.BSU NJOJT JO#V QSPTU USäJW STÓL ƻFEÓ PUOÓI P
4-070
FOUFS
/PWâ OBN IPMEJ OH BQ
Ʃ&WS JB 4MBW &WSP PQZ OPTU QTLâ OÓTU BSUTQPM QBS FƦOP TUJ& MBN ƦÓTMP /5& 3*" FOUT 1SF[ FOUB MBWJ SPƦOÓL DFTU S M MFU DF OB OB
*/;&3$&
AT[OP 1PPS BSE 4UBOE
Co nám přinesly čtyři roky v EU?
ſ40#1PKJÝǀPWOB[ÓTLBMBWZÝÝÓSBUJOH
JOHFN ÝÓNSBU äOB" ZOÓKJ VTWZÝ OZ O DFTUS JÝǀPW ǀPWOB IPSPL FOUB #1PK PWÏ 1SF[ ſ40 #1PKJÝ BUJOH ſ40 JMBEPO Ʀ âÝJMS , WV[W WTUPVQ
ƦÓTMP
Osobne som presvedčený, že vstup do Únie Slovensku pomohol. Aj vďaka tomu sme rešpektovaní vo svete, zvýšil sa prílev zahraničných investícií, klesá nezamestnanosť, výkonnosť slovenskej ekonomiky dosahuje rekordné hodnoty. Nevyhnutné reformy, ktoré sme u nás realizovali, by sme museli podstúpiť aj vtedy, ak by sme do EÚ neboli vstúpili. Navyše z Únie k nám začali prúdiť aj nemalé finančné zdroje na rôzne projekty. Vďaka tomu slovenské regióny získajú z EÚ v rokoch 2007 až 2013 postupne až vyše 400 miliárd korún. Vstupom do Schengenu sa nám otvorila možnosť voľne cestovať takmer po celej Európe a očakávam, že po úspešnom prijatí jednotnej európskej meny – eura sa staneme „plnohodnotnými členmi“ Európskej únie. Samozrejme členstvo v Únii má aj svoje obmedzenia a určité negatíva, ale pozitíva zatiaľ prevažujú. A myslím si, že ak sme do Európskej únie chceli vstúpiť, musíme rešpektovať jej pravidlá, aj keď nám všetky a vždy nemusia vyhovovať.
*/;&3$&
*/;&3$&
Čo nám priniesli štyri roky v EÚ?
*WBO8JMIFMN
-JNJUZ WMÈEOÓ[NPDOƩOFD 1SPTUPSOÏ PVUMFUZ LEF OÈWÝUƩW QSP QSP QSPFWSPQTLâWâ[LVN OÓDJQP[OÈWBKÓPCDIPEOÓOBCÓELV BVUPN NƩSOÏ WƩD %PCSP PCJMZ FNJTF TWƩUPWâDI WFMLPNƩTU W QSPTUƻFEÓ SPVBV $0 WPMOÈ KTPV B BUNPTGÏƻF BVUFOUJDLâDI BSDIJ WƻFMZ UPNPC EPIPE LMÓƦPW JMLZT È TF UFLUPOJDLâDIEPNJOBOU [ÓTLÈWB 7ƩEB SFTQ Wâ[LVN QBUƻÓ B OÓ QSPUP VLÈ[B MB ,PNJT LUF KÓTZNQBUJFJWſFDIÈDI&WSPQTLÏ L PCMBTUFN ƦJOOPTUÓ LUF ÓV[B MJNJUZ CâU KTPV 1SF[ OFGVO SÏ KTPV ÝJSPDF BLDFQUPWÈOZ OPWJOZ PTMPWJMZ FWSPQTLÏIP FY [ÈWB[O OVUOÏ [ÈWB[O FOUB TUFKOƩ Ï FNJTOLƦ Ï )JTUPS QFSUB )FOSJLB $ .BSJTF LUFSâ KBLP JOUFSOBDJPOÈMOÓ GFOP EV DF T VIFMOBMJNJUZ KBLP Ó US TMFELZ JDLZOF FNJTO UÏIP QSP FNJTF KTPV NÈ [LVÝFOPTU T WÓDF OFä NÏO%OFTKFTBNP[ƻFKNPT ſ40# KMFQÝÓP NPCJML Ó OPSNZ B EBMÝÓDI PYJ PVUMFUPWâNJDFOUSZQPDFMÏNTWƩUƩ UÓ QPIMÓäFU OB OÈSPEOÓ 1PKJÝǀP CDIPEO Z UFDIOP &630 MÈUFL EPV ÓWâ WOZ )FOSJL $ .BSJT TF QSPGFTJPOÈM Wâ[LVN KBLP OB TPVƦÈTU NÓU B BFGFL QSPCMÏ MPHJDL "VUP OƩ WƩOVKF NØEOÓNV QSDžNZTMV NF[JOÈSPEOÓDI TUSVLUVS Z OFCV US .BH N 1ƻFETFE [ÈTBEO UQSPT [BCâWÈ TF PCDIPEOÓNJ OÈLVQ B UBLÏ IPEOPDFOÓ WâTMFE QB T PNJTF LMFOÓL MJNJUZ .JOJTUƻJ[BISBOJƦÓTUÈUDž&WSPQTLÏVOJFTFW#SVTFMVOFEPIPEMJOBKFEOPUOÏNTUBOPWJTLVLWZIMÈÝFOÓOF[ÈWJTMPTUJ,PTPWBBOFDIBMJKFIPV[OÈOÓOBKFEOPUMJWâDI[FNÓDI,P ESäÓCF[ B&WSPQ 'SPV EBMÏOB WBKFP Ó "VUPN &WSP SPQTLÏL PWÏFN TQMOJU OÓNJDFOUSZBWÓDFOFäTFENMFU LDž Wâ[LVNV OFCP WƩEFDLÏ JOTUJUVD TLÏLPN TPWPV[OBMZNF[JQSWOÓNJ'SBODJF /ƩNFDLPB7FMLÈ#SJUÈOJF BMFTUÈUZ LUFSÏCPKVKÓTFTFQBSBUJTUJDLâNJUFOEFODFNJOBTWÏNÞ[FNÓ KBLPOBQƻÀQBOƩMTLPOFCPƔFDLP
CZMZ F [PWÈ PCJMPW SDIJW&W SPQTLâ EQPWƩ JTFKF JTF+PTÏ Ó&WSPQ WLVK TFQPIZCVKFWU[WGBDUPSZPVUMFU QSÈDFKFQPTV[PWÈOP[UPIP EOÈ[B QSPUJƔBEBTUÈUDžWƦFUOƩſ3TJW[BMBƦBTOBSP[NZÝMFOPV GPUP3&65&34-VLF.BD(SFHPS &WSP È EPQSB GPUPB ÝÓFNJ DIFN TLâQBSM .BOVF &W FTUÈ EƩ&6 QBOL CZ[OZTV UP IMFEJTLB WâTMFEFL JTÓ$0 UƻFUJO M#BSSPT BNFOUT+BLP EBKPWÏ TF +BLT EÓLZ TF$0 VFW TLBW3B 3 B TU QƻJOF /BWÓD FTUBMEDž PVQƻÓMF TOBI UÏUP JOUFHSBDF TF WäJM [QSBWP WBMJ KBL F WÓ4MPWJO J OJäÝÓFGFLUJW OJä S TLBWſ TPV MP JƦOÓ MFäJUPVT äJUPTUJP 3FGPSNBWƩEZ TUS UOÓIP OƩKÝÓN ETFEOJDU O[KJÝǀP TUÈWLVK QPKFN v&WSPQTLâ Wâ[LVN #VU 4MPWJO 13") ;BISBO DIOPWJ OFKWƩU FNJTF LB PVƦÈTUÓ TMBW NPUPSHJDLZ USäJWP PMJLB MSPƦOÓQƻF 'SBOD MBOFD [FNÓDI NTUÈWF Oâ QSPTUPSi EP LUFSÏIP CZM FWSPQTL MFU&WSP CSÈOÓ ""V ƦMFO S SPQTLâ LâDI NJOJT 1POƩL ÝÓ4BN ÝÓCPMF QSBDIV IBKVKÓQDž ÈI WFMWZT TUÓƦFT LUFSâDžN ÏEFNPLQTLÏIP EDžWPEF EÈEPTU W 1FOÓ[F[BWâTMFELZ 13")"o%PƦFTLÏWƩEZCZWQƻÓÝUÓDIMFUFDINƩMZQƻJUÏDUNJMJBSEZLPSVO[#SVTFMV7ƩEDJQPEQPSVWÓUBKÓ UWSEÓ äFNDžäFOBTUBS NZQƻ oUWSE UPNPC ƦFTLâW â[LVNƻB[FOKJäEƻÓ MTUÚN[B ÏNTƦF [ OPWâDI EOZ BƦFTLâ TUƻFEÓ W FWSPQTBWOÓN UZTBN ZPTPC LÏIPP ÏVOJF SBDJF QBSMBNFOUVQƻ QSWOÓ KF SHPU8BM MQSPCM JTQƩKÓ Ó äFO JMZVä EQÈSUâ OÈT àCOFS ÓIPQSP PNPDÓ QPäBEB UPWBUQSPDFT OBLUFSâKFKJDIPCPSZƦFLBKÓDFMÈEFTFUJMFUÓ7ƩEBWſFTLÏSFQVCMJDFUPUJäEMPVIPEPCƩCPKVKFTOFEPTUBULFNmOBODÓ P[ƻFKN ƩBMFF WF BOFCVE QP WTUVQV ſ3 EP &6 KF B P KBLP [BMPQƻF W[EV DPKFIM KFKJDIQ TF [BNZT LUPN PWÈQS NJTF.B MPLPWB WSPQTLÓUBMB "VUPN OVUB)ÇJWPUO JQPNOƩ 5PQSP WBOâDI JEPÀQ F ƩOFTUB NJTOÓ 4MPWJOTL ÈUDžQƻFW PVWZQ KJäBWJEMB KFIP TBNP[ƻFKNPV TPV PQTLÏLP SâPEC BUPE&Ʃ[JQPƦ BCBEBUFMÏNVTÓQPƦÓUBUTUÓN äFOBTWDžKQSPKFLU[ÓTLBKÓQPEQPSVKFOWFEWBDFUJBäUƻJDFUJQSPDFOUFDIQƻÓQBEDž0ECPSOÓDJWÝBL V BCZ UP B [EBTF WZIMBÝP WPK%BPHSBN MFU J MTMPWB+ UBWſF PCJMZE 3BEƩ&6 [ÈSPWFƶ ƦÓ+FU MJNJ FTOÈN äF[ÓTL LZOÓ&WS PVÝUƩ VQP[PSƶVKÓOBƻBEVQSPCMÏNDž0CÈWBKÓTF BCZQƻJSP[EƩMPWÈOÓmOBODÓOFISÈMZQSJN[ÈKNZÞ[LâDITLVQJOMJEÓ WÈIBKÓUBLÏ [EB KBL NPIP OBE #SJUÈOJ OU LUF TF&W TLâDITU OJDUWÓW MOÓSP[ VTÓQSB FBOB. PVä L ƦÈTUÓ 5P [OBNFOÈ UUPMJL äF ƦFT ÈTQFO QSPƦT OPVU ÓWFKUFT 7FMLÏ NPD BƦOÓQSPLVNF UBLNDž ƻFCB PDFOƩOÓ UÓN EVKÓƻB TLÏSFQ ÓTUPQƻFET SPQBT VCâU FHJPOÈ KTPVOBPCSPWTLÏƦÈTULZQƻJQSBWFOJ POOFUB U LUFS 4MPWJOTL TQP È[FMQSB KBL QƻFETFE È [WMÈÝUOÓ VCMJDF LUJDLZ LâWâ[LVNNÈIMFEBUDFTUZ KPHVSU JOFDI BVUB QPVäÓW LDž1PE *UÈMJF BOÝBTN UBMBƦ QSPOƩ FNJTÓ ƦBT WÝFDIO /JDOFO ƻÓ CZEMÓEVMPL BQSPS#SVTFMV0QFS[FÝFME ſFTLPEBNƩT ÈWB[FL ETUBWJMP ÈWÈNF SÏQSPW ƩOB[B ODJF BMJUÀQ 0ECPS KBL TFBWƩUÝÓ Z QPSPMJ [OBNFO WFMLâ[ S+BOF[+ JTUÝÓN UBL MJLWJE PYJEV VOJFW ÓDIWPE MÏNƻB EÈMF QSPTB[PWBU mOBOƦOÓDI QSPTUƻFELDž ISÈUUFYUJM QSJNÈSOÓ ÓNPäOÏ OƩMTLB LBB'SB MTLFN NJTBƻLOFNW NZ LUF FO+FÝUſFTLPVWƩEVNBKÓPEQƻÓÝUÓIPSPLVQPEQPƻJU QƻFQS ÈNF KTPVCZ V QSBäTL BUOƩTF OÓDJQS DFMÏ TUBWFOâDITJDFQPEMÓCJWâNIFTMFNPUSBOT QƻF F[J&W âQSFNJÏ LPOUJ BƦOÓ/ VIMJƦ SPQTLÏ EQBEO ÓUQSPC QƻFTQMPC CF[MJEÓ PWÝFNJ JSPLV TLÈLPESâNE QSPCMÏ OFKFOU BWPWBU [ÈLMBEOÓIPUZW1B &WSPQ WâTMFELDž #âWBMÈ B 1PSUVHB ƻFE TF NVTÓ /ƩNFD BCZBWJEFMO CZM WNƩT &WSPQTLÏN W âOFOUF EP TJMOâN FWSPQTLÏ LPIPVUFL [DžTUBOF PUF Þ[LÏ MPLÈMOÓ [ÈKNZ QPEQPƻFOÏ Ï NBHJTU 4MPWJOTL FTQPSN DF TUƩä Wâ[LVNV EâDIÈ FN DžMTWƩU GFSVƩ B ÈMPTUJ[ NJMJBSEZ BMFOJD ƻFEÓ&W UÓSOZPCVEFN UBLOB âSPL" BWÓDQJUÏIP ÓƦOÓIPQ &WSPQ J v%ƻÓW OBLPOD /ƩNFDL F QSBDVK OPWJOÈ MP äFT ƻFÝÓ VE UƻFCB MJEFN ƩTMF VKÓTJUB SEVCJD N QSBYF BMF CF[ TJMOâDI WƩEFDLâDI JOTUJUVDÓ SÈMZ [LVNOÏNQSPTUPSVWJEƩU CJOHFN OFCVEPV QFOÓ[F WZVäÓW TNƩƻPWBUUBLÏ TQSÈW B7EP WƻFOâQPTFENMFU5V[FNÝUÓWƩEDJUWSEÓ äF TLFN G OFWZ T .ÈOFT /BSB[JM MâMPƶTL Sâ[WFKBLPE UJNƩT VEOZQƻFEÀUƩPQSPTU ÝÓNƦJTMZWÝBL EƩMJMB ä ƻLB 5BEZK KTFNC I QSPCMF LUF ƻÓW3P TF[EÈ CS[ZWZ ÈOÓBMU SBEJLÈ MFƦOƩ PUP&, LÏUJ L ÓDIVW âQBEPW ÀQJEMZ F W LBCJOF QSBWƩ QBMJWDž WPUOÓI QƻFEFWQSBWJE SJPSJUZ CZMZ WâDIPEJ P UJ PWƩVM EOPV ZEMFMB ODFSPLJƦUZƻJ LUFSÈ 3FGPSNB WƩEZ W ſFTLÏ SFQVC QƻÓQBEOƩQSPTQFSVKÓDÓDImSFN[B[ÈEZ iVWF 5PKFWFMNJTMPäJUâÞLPM WZ OâNTNƩSFN VäCZMPOBƦBTF WƩEBEMPVIPVEPCVWÈMƦÓT UJDLZDF PNJTFT UFƦOÏ NBUJDL QFLMJUâD FSOBUJ MOƩ [WâÝJU PLV BTUÈUFN WƻV FUPWÝ TUSDžäJ UBWCZ BOâNJ N DFOZO [IPEM JDJ7F UFƻÓCZ PCFDOÏQ Ó LUFSÏ WMBTUOÓI [BNƩ OZOÓ QP[OB äJMB W MPTULP EFQTBM UV LZOB) Wâ[LVN UJMZo, DFTUB PLOP Ï OFEPTUB [FNOÓEF WLSP
ƻBEV[B EM &/ NÓTUPQƻFETFEB "LBEFNJF WƩEEFUVE ſFTLÏ EMÓWCäBEVKÓDÓ v.ÈN SFÈMOÏ PCBWZ [F WB WF W[OJLV NOPIB OB FYDFFDIOP OFEPTUBULFNmOBODÓ MJDF QƻJQSBWFOB WMÈEB CZ KJ ƦÈULVS ZNJOJ ÈƻTLÏTWZKFEO LPNJT LPNJTÓB JWZISP PWâDI BPUPN KF OBÝFIP [FTUSB UPVEÈ STÓLQP NƩTUF TFEOJDUW KJOBL TUFN BEƩ TWÏ MB BSBCTLOƩLPMJLB B UP äVKF[B QOâN QMZO SFQVCMJLZ+JƻÓ%SBIPÝ PMJ TBIVKF ÈOÓ TMPäJUÈ EPVGFKLPNQMFYDž TUSBOƩ VEƩKPW ÞSPWOJ OÓ3BE IPTQPESVO4 ZNƩTU MFOUOÓ BƻF WP[Dž &WSPQ NƩMB SPQTLPV TDIWÈMJULTJUVBD EP LPODF CƻF[OB TÓUFL SÈEPCZ Wâ[LVNOâDI WZ LWBMJUZ 1ƻFEFNWÝBLVQP[PSƶVKÓOBƻBEVQSPCMÏNDž BNV QƻÓQSBWV DIFMFL [ÈäJUL #ZMB SUJO#V DIV[FWâ OFKFO 1ƻFTE CZMUBN CVEFWƻ SÈDJ [FNÓDI EÓ PCESäFM LZQPWB CJPQBM P äFPC QPEFQT WÈOÓOB PV QSP ÓO OƩLPMJ TLâPL JDLÏ KÓ)PE OPTUJU NF äF 1PEMF TLÈLP IPQSPHS EOJDUWÓ Z [QSBDP NFOUB [QMPE LWDžMJ USPNP 13")"FEÓ.B UBL[F[BTFEÈ SPWPEPJBSELP KBSBWÝB OÓÞTUVQ FOTJO LMJE B OFKESBäÝÓNJ TMFELDž EMPVIPV WƩQSPU KFIP J QSPTUƻFÓ QƻJQPN"W[IMFEFNLUPNV äFNF[JWFMLÏ OƩTFEPCV
QPLSBƦP +FEOÓN[OJDIKFÞƦFMOÏJOWFTUPWÈOÓ1PLVE CBWFOâDI OFKNPEFSOƩKÝÓNJBLÏWP W CMÓ[LÏ PWBUWQ MDÓDI SVI QP TUVEFO FOƩ[Q NJM #SVTF NJTF NƩTÓƦOÓ ÏQƻFETF MJUV W vCZSPLLBLOJ JO LUF IMVLV CJMZB 1ƻFTUP FPUF LV1SÈ WFEMB L UFOUP EPTBWBE QSPTUƻ TQPSDž LâDIQ QPLSBƦPWÈOÓOBTUSBOƩ
ÇJWPUOÓ QPTMFEO FQPLSBƦ I+BL WBMB B CVEPV QPEMF OJDI QƻJ SP[EƩMPWÈOÓ UƩDIUP QƻÓTUSPKJ SP[FTFUâDIQPDFMÏSFQVCMJDFBQP B WZUWÈƻFOÓ QPENÓOFL QSP ULB UVQSÈ EÓLPWÏ CVEPV MVWÝB 7âSPC WJDLÏ. P KFÝUƩ BNCJDJØ[OÓWƩEFDLÏQSPKFLUZQBU 1PSUVHB BCZ W 4MPWJOTL FEOPEVÝ SPQZ SBUJDLÏ 5FSF[B ÝÓ iUWS SÏBVUB BMF MFUFDI FWSPQTFVS UFEZBTJ FNJTÓ äF W #VEƩKP TFOZ Vä EP UÏNBU OÓ QSPHSBN KBLP TDIWÈMJU ƦMÈOL LOPWÏ DJTF 6äL ÓKFIJTU D UV.BS W[BMJQP QƻFKF ƻÓJQMÈOPWBOÏ$FOUSVNNBUFSJÈ TZTUFNBUJDLÏ CVEPWÈOÓ ÈOFTPW Wâ )DžOPW EÓUƻJB WZQPV UBLÏ N DFOUSV OÓDÓUÓ P PCMBTUÓK TNFQƻF BMB Z QÈOÓN MJBSEZ P TJ Ï LPNJTF MPHPWÏ Vä EFMÝÓ OPS SPTUƻFE MOÈQƻÓ 0QFSBƦ WDžMJ PLVNFO MPWÏIPWâ[LVNVOB'BLVMUƩDIF WJDÓDI ƩVMJDJ EWBDFU ÝUƩ QPEBƻJM [LVNOâDI ÝLPM T USBEJDÓ B È EPCV i &W LUFSPVK OÈS NJ JWPUOÓQ BLPWBUF 4MPWJOTLOJDUWÓ SBUJmLPW JTB QTÈOÓE [DžTUÈW äJKFTF LUFSÈ PE &WSPQTL TF IP JMFUÈ 5ÈCPƻF [BƦÓOBKÓCÓU OB HSBNÇ ƩäLPPQ USVLUVSZ LUFSÈ PEO [FNÓvNJDLPUFDIOPMPHJDLÏ 6OJWFS[JUZ DFMPTWƩUPWâNWƩIMBTFN BMQPEF BKÓ IPEOP QƻFTUP TWâN W CVEƩKP B /ƩNDÓDI QƻFETFE KFOEP %SVI */;&3$& OBQPQTUFKOÏ #JƦO EÓWſFT LZ ƦOÓQSP DOPTUJU ÓNW NF UBLÏ KFIP MFOTLâDI NFOUPW QƻÓUFM 1BSEVCJDF IPWPƻJMJ KTNF P DFMÏN PJOGSBT QSPTUƻF QSBWB ÏOFKWƩ EPCƩ OÈƦÈTUƦ v0QFSB WCVEPV MBDIWÞSPWOJ UZ */;&3$& PMCÈ , UPNV KF OF[CZUOÏ [BLMÈ BƻJE WVKÓ SPL iLP TÓL FN ÝJSPLâ i 0ƦFLÈWÈ DI VQMBU BMFUB UÝÓNƩ FTUJDFE WPUOÓIP FLP OPWÏN TZTUÏNV QPEQPSZ WƩEZ B EBU B [BƦÓU CVEPWBU DFOUSB 1VCM L0CKF ƻFOÓ Wâ[OBN TNMPVWV WâTMFEDÓ NCZ KFKÓä NBUJDLZSVIâOFK SJDLÈB QSPJOW LÏMPLÈ TUPLSB KJIPƦFTLÏN P JDJTU JƦFW&6 ÓTUBWäJ HSBNUÏ UJO#VS /BPQBOB[NB UFHJFi T [WJ WƩEOÓDI PCPSDž QSÈWƩ UBEZ 4FÝMJ Wâ[LVNV T UƩNJUP BNCJDF TFQ CPOTLPV EJTLVTJ MOÓUPQ KFUSÈQ MFäJUPTU ƩWZMFQÝ KEFPE SFQVCMJ TLÈ JLB ZKFKJTUÈ ZQMÈODž TLÏTUSB UÈUOFKSP FUPQSP FMJLPTU ƻFET FOJÝUƩ ÓOF TLPOUJOHFOUZƻBEZEBMÝÓDI[FNÓ KFOWF[LSBUDFUP DPKFQPEMFNOF KTNFTFTQSPSFLUPSFNVOJWFS[JUZ NJ5P[OBNFOÈ[WÈUUBMFO QMPEOPV -JTBCPO TUS SBODPV[ QP TWƩ [ÈTBEO CMJDF+ ſFTLPV TNMPVW ÓTJHOÈM ƩMB&6T QOPV FEO JKFIPW QSP QPLSBƦ ƻÓLMBEG EPNÈDÓ W B ƶPWÈOÓv CZTFN UP QMOÓ ÞLPMZ *4"'V *OUFSOBUJPOBM OFWZTMPWFOPVQPETUBUPVTPVƦBT QSPG*OH.JSPTMBWFN-VEXJHFN UPWBOÏ WƩEFDLÏ QSBDPWOÓLZ LÏSFQV EQPWÓEÈ TFQSWO DF/BQ JDUW FN ODFTDIP PWÈOÓO Ï OÈSPEZQSPKFLUV PTBäFOÓ CZ QOÈOB TFOBƦ OÓ QSPHSBN QPNPDÓ B LPOLVSF 4FDVSJUZ "TTJTUFODF 'PSDF 5B OÏEFCBUZPNJTJ/"50W"GHIÈ $4D B FWSPQTL LPPSEJOÈUPSFN EPUƩDIUPDFOUFSBW ZUWÈƻFUÓW& UPNVP JDF BTUSBO [NƩO V1SPE MJQPDIZ TU SBUJmLB OFTDIP FEOPUJU 0QFSBƦ 6OF Ó Ʃ
MJUQPMJU QP OVUƩKÝÓ POPNJLP OƩLPMJL EFCBUB[ƻFKNƩWZWSDIPMÓOBEVC OJTUÈOV1ƻJEÈNQSPKJTUPUVKFÝUƩ $.7QSPG*OH5PNÈÝFN8ÈHOF UBLPWÏQPENÓOLZQSPKFKJDI WƩUÝÓ CVEPV [KBLÏLP F[QFƦOP MFWJDF DÏOƩTK NF 4BSLP[ NƩM Ó [ÈLMBEO È[BMBƦF BTFCFV 0CPKÓSFN $4DBDIUƩMJKTNF[OÈUKFKJDI UPWPVFL OBWSIOF ÓKF TWâDI MJUJDLÏT CZEPL UPMFUÓCF TWPVC OPWÏNTVNNJUV/"50W#VLV KFEFODJUÈUv5FƧPUFWÓSÈNF135 QSÈDJ LUFSÏ CVEPV TSPWOB PNƩ OF[NƩO QSPISÈ Z EPNB DÓMF DF J DžMFäJUƩKÝ PWB [ZIPO N WZWPMBU TF UPNUPT WÝBL 4/" IPUP WBU1SP DJWJMJ[B OJUL [OBƦOƩ LPOLSÏUOÓ[LVÝFOPTUJ UFMOÏ T QPENÓOLBNJ LPOM OB TLÏ TF QSWOÓ SPUPäFE TLVUFƦƶ ƩNäVä LPMJ ƦÓNF4BSLP [ÈNƩSF %/0 SFÝUJ+FKÓTPVƦBTOPVGÈ[JNPäOÈ UFEZ QSPWJOƦOÓ SFLPOTUSVLƦOÓ TWÏ FWSPQT QPUƻFCP BM LUFSâNJ âTNƩS Q MJTBCPO Ó BäEÏ /JDPMBT BTQPƶ 7FÀQB OFKMÏQF DIBSBLUFSJ[VKÓ WâSPLZ UâN LUFSâTFCVEFPQSBWEVTUB LVSFOƦOÓDIQSBDPWJÝǀ ƩUƩ WO [VKÓDÓIP VOJJ5 TÈ[LV VIÈKFOÓ "3: LÏ PTMBCF ZDIMFKJV NFPEE PWÈOÓP [BTFEÈO QSP [OÏ IPQ WZUZƦFO SBUFHJFS PTWPCP OƩMTLV SBUP[WFMFCFOÓUÏQSPWJODJF LEF JLWFTW BTFTO OB 4UƻFEPQDžEƩ Oâ UÓNDP ,VMUVSB TUS ÏN LV ƻFÝFOÓ $)KFKÓDI QSPUBHPOJTUDž "NF +EF QƻFEFWÝÓN POÓ PWÝ [QDžTP PƦFLÈWÈ IOFE ÈEäFMF TUÓ [PSƶVKF QƻJIMBTTQPMFƦO FKÓ PE B TFOÈ CƻF[OB DžMSP QSPCƩ /" EWPV FLPOPN JTOÓIP BCZTF4U J)PEOƩ & NPƻTL FNWQ BEƦÈTU OF[EBS Ʃ OB QSPFWS äEƩOÓ [BTFEÈ NCZMQ IVEÈMP EPCƩ KFKÓIP OFPEWÓK CVEFQDžTPCJU.ÈUPTBNP[ƻFKNƩ CZ CBEBUFMTLÏ QSÈDF EZ KF OFKTJMO WPMCZ IMZOB 888 )-&SJDLâNJOJTUSPCSBOZ3PCFSU(B LV LPNQSPN CBMÓƦLV LV WƩDJ ƩKÝÓTUS +BLTF PNƩSO FƦOƩVTLVUFƦPV MBWQSBY V LUFSâ P[EƩKÝÓD -PUZÝTLÈSFCFMLB [BƦÈU TNMPVW ÓIP TISPNÈ QSFNJÏ PQTLâ SPUJ LUFSÏ "QBSUJ KBLP 3:$&7$UFT[BTUÈWÈOÈ[PS äFv/"50WFEF WÈOÓBNQMOƩ TPVTUƻF BOBƦF UBLZ TWÏ CF[QFƦOPTUOÓ BTQFLUZ WFEFOÓ QƻÓTUSPKPWÏIP B JO6OJF FUJDLÏIP OÓ SP[IPE IMFEÈOÓ UDž DIDF MLBW*SÈ ƩPEMJÝ LVS[ NF[OÓL BMFPEQ QƩBLE KF[EÓE ÝÓIP TPWBUQ FTLÏ EBMF SB TUWSEJ PCƩ DJQPWB /0" /ÈSPEO SB5P QSP LPFOFSH EFmOJUJW TPDJBMJT TLÏWMÈ DPV[TL FSJDLÏI OÏQP [ÈƻÓWÈ IPV O ; PTJMOJ ÝUÓUVB "JKB;BSJOB EƩOB EPTBWB / W "GHIÈOJTUÈOV TWPV QSWOÓ3PESÓH QP .Z NÈNF QPMOÓ NZ GPSNBƦOÓIP [BCF[QFƦFOÓ UOBOÓ 4UƻFEP MZ OFNPDOJDF XXX /" UFEZWE Z ƦÈTUIMB "OJWſ PQPOZ ÏODž DFMÏ PCMBTUJ ÏIP UV ſÈTU 1MBUÓO FKTPV FLPMPHJD CVEPV PQSPUJ OB CVEP WFTWƩ KFQSP EOÓIP OƩKÝÓP âDITP VF[F QSPB PWÝFN4/"% TLÏTUÈ FKFOPN PIMFEV DÓDIW FWSP UBNOÓDI; [FNOÓWÈMLVi.ÈQƻJUPN[ƻFKNƩ CVEPV NPƻÓ äVKF[B FWSPQTLPVP F 4QFDJmDL PUPWBU KFO P UP KBL J CF[QFƦOPTUJ W "GHIÈOJTUÈOV TQPVT QƻÓMFäJUPTUÓ TWPCPEOÏ LP WÝBL O#MÓ[L QFS 7MBTUOƩ OFKEF QSPOJ &WSP QSPTUƩ BOƩWZ BGFOPN MJ[BDF SBLFUP UPWÏB WÈIV& EƩMÈNF P äFTF UBL LEF VM QP[JƦO DJBMJTU ;BQBUF UZ BMFW TUƻFEP QTLFO 7[ÈQƩU ƦJNP BUBWSPD OJDUWÓ 1SP UJmLBD QSJPSJU ÓDÓSFHJP Ʃ ƦÈTU O PCZWBUFM+JOâNJTMPWZKEFPQP OÓCPKLTUÈMF WÏIP WâDIP TPLÏQ QMOÓƻJ &7$ [IPTUJU TWÓ[FMOƩKÝÓ /"50 OB WÈMDF UV WƩDÓi ,BSFM 4DIXBS[FOCFSH NVOJLBDF B 4BSLP[ [WFƻFKƶPWÈOÓ NPƻTL SÏOƩO WSPQTL [BKJÝUƩO NJTF ÓTUSBO Dž UFEZ LÏNF[JL PQ ÝFTU OÓ B EFTUBCJƻFTBIVK V4QÓÝ CSBOVOFQPWB OVUÓQƻJK QƻFETFE PWJOZOB NZTMJ QPEÓM Z UBLÏ ÝFDIOZ NJHSBDFQƻFWBIZ 'SBODJ ÓQSPCƩ OFKTJM TNMPVW DF OFOÓ MF VLPOƦF QƻFETFLPOUJOHFO [QSBWP WB/B PLVUZ EJƦJ ÏƦMFO IPWPƻJ J MJTBCPO MÏƻLPV [BCF[QF NƩTÓDDž FTQPSO ÏVOJFƦFTLÏIP 888 /FOB Z WâTMFELDž JUPVKFUB ÈEPFWS OBPQB LUFSPV4QPKFOÏTUÈUZWFEPVQSP 1MBUPWÏ D[ [ TLPVQ TJUVBD LPVäQ V NBTPWÈOÈTPCOÏ OFWZUW TUÈUZ& J5ZOB IMZPCF P WZTMÈOÓ UÈ UFEZ KFUÓ [BISBOJƦOÓDI NJTÓ ƦFTLÏIP PVQSJPS MNPLUFSPVOBTFCFW[BMBWƩUÝJOB[È EBKPWÏ ÝJ[BIS OFCP HV DF CVEF GSBODP ÏQMVT 4BSLP[ EOJDUW SFQVCMJ GVOHVK .FSLF ÞTUBWO UUFQSW TLÏ TNMPVW L0SB ÝJDI Sâ[BQBEÓIPEJBMP PƻJM 6 ÝFOÓWF JTF PQBLP DOÓWPM QBEOÓIPTWƩUBWKFEOÏ[OFKDIVE QTBM KTFN vWPKFOTLâDIi / QSPUPäF WJOZD UJUFSPSJTNV(FOFSÈMOÓUBKFNOÓL UVEP-PHBSV 3BEJPäVSOÈM ƦFOÓ OB PEQPWÓEBKÓDÓ ÞSPW OJJQPƦÓ Ó &6 EJOÈWT J OB 4MPWFO JOGPSN BOJƦ FQPKF WâDIPE B NOPIP M OB TMPWJOTL BMPH LUF BTJUPW [ZTJ T 'SBODP SFTUJäÓ DFT SBUJmLB vUBOEF ÓDÓ OƩNFDLEZTJ CZWF TLÏVO Z TWÏ TUBWƩM V[TLÏI [F UBLÏ ÓN TPVEFN KÓNQSP Z DIDF BW[LƻÓ VWJTMPTU ÝÓDI OFK[BPTUBMFKÝÓDI WÝBL UÓNW6 B WÈMLBNJ LVMUVSO OPWÏI UƻÈTMZ [FNJ OBQƻÓLMBE W QPKFUÓ ƦFTLâDI TLFOP ÞOPSB ÞQMOƩ OFKWâTUJä OJ CZDI OB ESVIÏ UBL LBOD VKÓ P ƻBEJM Bä [FNTL LâDI TLV TV TQFLUJW IPCSDž UVSOÓEJ LVNF[J QSÈDF MBT /JDPMB FWSPQ +BLP 4BSLP[ V[TLÏ OÓFWSP JJJNQP KBLTFT OÓBOJKJTUÏ [E 4BSLP QPSB QMPNBD Ni 1PEQPS LPGSBO EPCƻF TNMPVW [OFSWØ FWSPQ WMÈE /"50 )PMBOƧBO+BBQEF)PPQ WƩƻFOÓ
DPä J TLBWTP JDLâDIOFK[QVTUPÝFOƩKÝÓDI VBWF [FNÓDI WF TLBOP QƻF SFQVCM PQSF[OƩKÝÓ NJ VULWƩM WQTLÏP FLÈWPC MLÈ [BOUOÓ JDJQƻFKÓ [FNÓ QMBOF NBKÓEÈ NJTF QSBWJEFMOƩ ƻÓLÈ v7 "GHIÈOJTUÈOV QBNƩUJ Wâ DFMÏ &WSPQ NÓTUPT BTJKTLâD SPMF3V ZIPBU TLÏIPSP COƩ OFKUƩäÝÓ XXX KBL WPKFO 4DIFĊFS &6 JEFOUB 4UƻFEP UPT/F OÓQPMJU LWFSVMBOUZ 'SBODJ W QSPTB[ JF CVEF FOFSHFU ELZLMJNB EPLPO V QPE [OÓ NBKÓMJ'SBODP EBMÝÓN OÈ B OƩNFDDPV[TL EOJDUWÓƦ OÓIP#B 4BSLP[ ÓNUSP JLZ /JDPMB DÓ UBLÏ P UP CâU /J[P CSBOZ V T â DFOTLÏ OB QPMJ SFGPSN NPƻTL UZ +EF KBLÏ QPTFMTUWÓ TLÏ UBLDJWJMOÓQPTMÈOÓ BVäQƻFEUÓNOB#BMLÈOƩ KTNFTJ SPL BNFSJDLÏIP HFOFSÈMB B Câ DÓMFQ ÓQƻFETF /FQPDIZ ÏQƻFETF J FS DÓ 4WB[ TF SPQTLÏ EPTUBU OJWMÈE EPNB POJDI PWÈOÓ 'SBODJJ LÏ 'SBODJ DFMFUPÝ SBUJmLB JEDžTMF TUSÈEBKÓ NDžäF DIVJQ ZIP F;ÈQBE SPQTLÈQ WZCVE PTÓMF TF WFMJUFMF Z/"50Ï+BNFTF QPMPMFU 4BSLP[ DIZCƩU EJ OÓIPSP ƦOÓ TUƻFDIV TUB QPOFTPV BMF J PWâSPL 4PVƦBTOÈ äF CF[QFƦOPTU OFNÈ WBMÏIP QSPFW TFENBEWBâ TJUVBDÓ QBUSOƩ SPQBQP T TFCPV TUSBOB US SFTUJäÓ TMPWJOTL UBCJMJ[BD F WÓW QSP [USBUJM WMBTUO NPäOÈ WPKFOTLÏ PWÈOÓ IPV/ äCVEF [FNƩE VOJF LTF USBOTBUMBOUJDLÈ EJT PWƩƻJMJ +BL 3PL ESVIÏN 0TNJƦL PV[FvFW FDQSPKF QƻJ [FNƩ o ſFTLP SPLFN LV
WMÈEOP NVTFU ZIP LPODFQ B UƻJDFUMJEPWÏ SPWJOBEÈWÈ Ʃ QƻJKFUÓſ5 DJWJMOÓ NJTF [ÈQBEOÓDI TUÈUDž B KBL+B LVTFPBGHIÈOTLÏNJTJ/"50TF WÈOÓ CF[ SFLPOTUSVLDF CF[ SP[ +POFTF OB NJLSPGPO QPEMFVSZDIM .FEB .MÈELPWÈ W .VTFV VESäOP UJEBMÝÓT NF äFQ ƩOZ &W ƩMTLÏ ƩIPNÈ FWSPQTL DžäF TUƻFEO ƻBEVƦF FCPǀ EƩ VKNPV LUFSÏ ÀWÏETL IOVUÓ SBOJDTP WÈIV CVEF EÓ"W ÏVOJJ KFUWÝFMJ KFEOBU QSJPSJU W*ST OBUPKEP TFOBLPO EP&6 N F UBLÏ EƩMPWâNƩIFNO TUÈUDž B V
U[W UJDLÏ[N QPMJUJL FOÓ KFKÓ ÓDI TFEN OV7ƩƻÓ i LUFSÈ OBÝJDI DF W "GHIÈOJT TLÏQƻF MFEOBQ T1SB MVUƩTO QƻFETF TF KFEOB QPUÓ WFEFTJDFLPMFNLPOLSÏUOÓPUÈ[ WPKF TFPDUM CF[ QFWOÏIP OƩIPäCZMP B JOUFSWFODF ,BNQBQƻÓMFäJUPTUTPVƦBTOÏNV PC 6.1 NÈ SPEZ# ÓJ TWâDII BSÏOƩ PSHBOJ[BDÓEPQPEPCOâDITJUVBDÓ &WSPQTL äFWZWÓ IJTUPSJ DI LV OPWPV P UƻJ NƩTUƻÓ[FOÓ [FNƩ ÞQMOƩ Z ÝUBGFUP SFHJPOV KFOUVUP LPO V WFMLâD FOUV TLâDIB LZ WÝFNV UÓäFJ EOJDUW ETFEOJ ZQƻFE VWOJUƻ SPEOÓ QP ƩPWMJWO QPƻÈE,SPN TQFLUJWB JDFMÏIP MFL WZTMÈOÓ BMF J KJOEF OF[USPTLPUÈ ;ESB ƻJKEFO DFU ƦMFOTLâ mLPWBU VTUƻFEPFWSPQTLÏNVNPEFSOÓNV #ZMB +FKJDI QƻFEOƩ ZTEBMÝÓDI QPTJM OB OF BWOFQPTMFEOÓƻBEƩCF[QPMJUJLZ WMÈEBN WÏIP UFEZNDž PFWSPQ QƻÓQBE KNVTUB ƩTQPMV N ƦFTLÈ LPOUJO I UÈOV ƻUPNV WOJDIäCVEFJWCVEPVDOVOVUOÏ Ó&6 N ESVIÏ J[PWBUOF VKBLPDF FWÝÓN LPMÓLV DUWÓ1ƻ KFÝUƩ UPIP OPWÏ *STLB W NF[JOÈ B FOUSBUJTNMPVW VNƩOÓ+FEOB[WâTUBWOÓDIQSP B WPUO SBEOJD UFIEZ CVEFMJLPNCJOPWBU[WZ JOUFHSBD OƩTUBCJM WBU CJMJ[BD QSBDPW FOBDPN /FKFOP F OBÝFIP JOUFSWFOPWBUKBLW[ÈKNVWMBTUOÓ LMJEOâ KJI "GHIÈOJTUÈOV BMF W TNÓƻFOÓ .OJDIPW WSVLP LPOGFSFO ƻÓWUWÈ TU[QDžTPCÓQP QƻFETF KÝÓNDÓ BKÓTQP [BQÓÝFE LBäEÏN KF ÞQM WÝFIP ;ƻFKNƩ JCZNƩ NF[J FEÈOÓ QP[JDF B&WSPQ QPLSBƦP SPLZ 5FO QBSMBN TLPV BCZ LSPN TDIWÈ UV JDUWÓ F&6B BU+FU B.ÈN NÓUUWÈ ÈOÓ KJO UPW EFmOJUJW UBLÏ&6 VGSBO F S EOJDUW MFNGSB OƩOFK SÈEJ IJTUPSJ JƦLPWÏ PV CF[QFƦOPTUJ UBLW[ÈKNVOBTUP TUPSEPTUBMBOZOÓOPWPVQPEMB QƻFETF OFCVE MPCâU DPOFKIPCƩNB TUPKÓ[B WF TWƩUPW
TUS QPTJMPW PW[È -JTBCPO B UBL IMP äF"KFKÓTMBCP ÓNVTWƩäF ODPV[T FQVCMJL U KFKÓNQPEUFYUVKFTQPSPQPTMÈOÓ DFPCF[QFƦOPTUJÞOPSB 5ZUP ÝPWÈOÓCF[QFƦOPTUJTFTOJäPWÈ EPWBMB IPEMÈNF TLFN PEIPEM Ó LâNJC FſFTL MBTU BMF PIMFEV TWÏPTN ':3 Ï TLÏTN BUJmLB [BWSÝJU [ÈQBEO ƻÓDJ MFOÓBEFNPLSBDJF CZNP MJETLâDI QSÈW LPOUJOHFOUDž [FNÓ /"50 LUFSÏ EWBDJUÈUZTBNP[ƻFKNƩSFnFLUVKÓ OÓNCÓEZ ſFTLÈS ÈOÓKFKÓ OFWZäB IPWPVLSZUJOV [NÓOƩ LÏIP GSBODP EOJDUWÓWZUâƦ ÈWMÈEB MBEÝÓ [EBBKB UPQPM TZT TFTUBSB VEFOUT T $IPSWBU WÈOÓ T PäJUTJ BSÏOƩ ƻF
DJQPWÈO OƩ DFMÏNV TF OFEÈ WÝFDIO V[TLâ MPVWZ ƦOÓQSP KFÝUƩ
LUFSÏU[WFWSPQ 7UPNUP WÈOÓ ÓTFTU IUƩ OTLÏNV DI DFT-JT W S EB /FCVE QSF[JEF JMBKJOÏ TJQSP TQPMFƦO LOBUPNWMÈE PCƦBTP 6ä UFƧ WZKFEOÈ WZTMPWFFSFOEFN JLB VäQ TLÏ MFU PDP ZDIPND Ʀ 1ƻFTUP JU &6 QSP TQPMFƦF QSP 'SBODJJ WF WZKFEOÈ QƻÓQBEƩ W OƩLUFSâ ƩQSBDV QPTMFEO BCPO OBQƻÓL LPV MFOÓSFG UÈ[LV [BIÈKJMJ FKEƻÓWFC TUBCJMJ[B ÝFOÈSJ[ MJTBCPO F DIUÓU OUBKF DÓMFOFä MFOÓ GSBODP QSPUJ QP KBLPW KÓ1PMPZUƩDIUP[FNÓ WZ[CSPK VEOFUV FWSPQT DF VU CZDIPN OJÓ DPO IPWMÈ ƻFNJ NÈ PWÝFN OÓ B PCSBOZ MBE W DIWÓMJW TLPOƦJUB [OPWV ÏäJ V[TLÏI J QSP TUFKOƩ TZNCP [ÈMFäJU QƻFW[ÓU ƶTLÏN OÈJEPT B äF SBUJmLB N .BLFEP U v"TPDJBƦ i B OBWSIOP UÏNV LP B UÓN J KJOPV 4BSLP[ 7ZCV FIP TLÏ ÞTUBWZ P QSF[JEF [WP 6OJFL ZQBEBM UOƩKÝÓ FOÓQMO ƻFC PTUJ ÝUBGFUV OF[EBSFBEPTBä FWSPQT OƩOâDI EPIOÈ POBSB WMÈEMP KBSPBK +J ZIP EPWBUK MJ QPEFQTB TF 4SCTLFN OFKKFEOP VUV /ƩNFD Ó IJTUPSJ OUB KFKÓQPU WÈäOâD JKFKFE [FNÓDI BEƩKFO LÏ SBäTLÏ OÈT UP OÓEWP LFUPWâ TDÏOƩ DÓIPTUBU TF OÓ EPIPEVB DP NPäOÈ 6OJFB NPEFSO äNÈQ OÓ QSP LP I [ÈNƩS OÓN[F SPQTLÏ OBISB VMFUQ TUBSU SPEOÓ LUFSÈ IƻCÓUO PQOPTUJ DJCVEPV .BSZ äÈEOÏ ÞTUBWZ [PWÈOÓ ÓPTNJƦ OFKMFQÝÓ VUÓWFWƩ [FNJ SPNBS MJLV OF QPUMBƦF Dž NF[JOÈ [WÓKÓ /FOÓ WPUBTDI OB [B PTUBUO BQSPU )BSOF %OFT NOÈWS SP[IPEO /BÝJ NMBEPV ÈƻTLZSP QSP OÈTJMOÏ KTPVUZ T OBÝJNJ Z OFWZQB [ÈWSBUO FW VäUP[ IVFW OÏ WÈIZ IPTQPE ÈDFWÝBL QPTU PTJWZ NÈ SÈEB Ʃ SZDIMÏ ÓPOBÝÓ EÈ ,PTPWB BSZDIMF NF CSBMBW OBLBMF UPUPäOÏ BTFOB 5BUPQS WV7ƩƻÓ UWÓ3P NJOJOTUSZOƩ JSTLÏ Wâ[WZ WƩEFDUW EPIÈO ÞTQƩÝOƩ OƩQSÈDF WÏ SPLZMVWOÏT PLÈ ƩOÓ MLPVWâ[ JMJBäFE UJƦLPV [IPWP WMÈEƩ Ʃ ƦFLÈIPE NFOÈWF PUP SPPCM [ESBWP UPWâN JEFOUJU QƻJQSBW FSHJF QS WFMNJ LUFSÈ UOJD UJ OÈT[OB TFEPCƻF DIDF[ ÓCFOPV SPQTLÏ PEOƩFO ÓNFTPQ DÓPEWƩ TMPäJUÏ SFGPSN QPMJ äFKTNF OBMPäJUI UWÓ BPCUÓ TÓDDžIMFE äOƩGV PWBU äFNFWZ ÓDINƩ OHVKÓ
,Ʀ
70 4-0
MJL #SVTFMTLÈJOKFLDFƦFTLÏWƩEƩ BLP LPNV ƦLZ ƦJTUJ [FOB QFOÓ QTLÏ &WSP &WSPQTLÏIPSJ[POUZ;EFƶLB7FMÓÝLB
MÓÝLB FƶLB7F POUZ;E LBDÓ PSJ[ LÏI SBUJm &WSPQT JTFNB
.F[JQ
&WSPQB64"+BLEÈMW"GHIÈOJTUÈOV
PEQ
1ƻJ[Q DžTPC ÓBVU PNPC JMLZF NJTF v[FMF OÏVO JJi
&WSPQT LÏI PSJ[
POUZ; EFƶ LB7 FMÓÝLB
30ɂ /± 1ɦ& %1106 "5/ /± ;& 30ɂ "5/ ,ʅ %1,ʅ 1ɦ& ;& 106
OBQƻÓÝU NJ[NFN
V předvečer vstupu České republiky do Evropské unie začal vycházet náš nezávislý měsíčník . Po čtyřech letech rozšiřují Evropské noviny svou působnost i na území Slovenské republiky. Věříme, že to pro české i slovenské čtenáře bude dobrá příležitost porovnat postoje obou zemí k různým evropským otázkám a opět si připomenout jazyk nejbližších sousedů. Redakce
Zdravica pre Európske noviny Ján Fígeľ, eurokomisár
Blahoželám Európským novinám k novej, európskejšej podobe. Česko-slovenská vzájomnosť a intenzívna spolupráca bola a je dôležitým príspevkom obidvoch národov a kra-
jín pre európsku integráciu nielen pred vstupom do EÚ, ale aj dnes. Všetci sme jej súčasťou a máme v nej čo povedať. Výhodu majú informovaní a aktívni. Preto vítam nové zámery
EN. Prajem Vám všetko dobré veľa čitateľov, zaujímavé správy a pozitívne vzťahy v spoločnej Európe.
Schengenské nebe bez hranic PRAHA – Česká republika se stala členem schengenského prostoru už i ve vzduchu. Po 30. březnu letošního roku cestují lidé snadněji, na letištích je čeká jednodušší odbavování. Ti, kteří už nový režim vyzkoušeli, si ho chválí. Tvrdí, že jim usnadnil život. Jaké změny schengenské nebe přineslo? A jak se zatím osvědčil systém, který zbořil pozemní hranice už o tři měsíce dříve? Kontroly na pozemních hranicích tak, jak je Češi znali posledních osmnáct let, padly na konci prosince loňského roku. Nahradil je nový monitoring. Policisté si v pohraničí namátkově vybírají chodce nebo řidiče a ověřují si jejich totožnost. Například Němci se pustili do kontrol s velkou vervou. To na konci března kritizoval i premiér Mirek Topolánek. Co Topolánkovi vadilo? Prohlásil, že přísné hlídky považuje za šikanu a porušení schen-
genských dohod. Německé velvyslanectví se však tvrdě ohradilo. Kontroly podle něj fungují v běžném režimu podle schengenských norem. „Česká policie, která byla pozvána na kontroly v Sasku, nevznesla žádné výhrady, jak je teď vyslovují členové české vlády,“ reagovalo velvyslanectví. Obecně však platí, že se Schengen na hranicích České republiky osvědčil. Pochvalují si ho hlavně lidé, kteří pravidelně cestují mezi
jednotlivými státy Unie. Podobně jako Miloš Kraus, který pracuje v Linci. „Když jsem cestoval před Schengenem, často se mi stávalo, že jsem uvízl v koloně. Bylo to nepříjemné, jednou mi kvůli tomu utekla důležitá schůzka. Stát se to samozřejmě může i teď. Ale už za to nebudu moct nadávat na celníky. Je to teď opravdu lepší,“ hodnotil Kraus z Českobudějovicka, který v Linci pracuje v jedné z restaurací. (pokračování na straně 4)
Bezpečnosť pre partnerov Slovenská republika a ďalších 8 členov Európskej únie si už vyše štvrťroka užíva výhody pobytu v spoločnom schengenskom priestore. Noc z 20. na 21. decembra 2007 je tretím „integračným“ dátumom Slovenska do rodiny európskych a atlantických zoskupení. Prvé dva prišli v rýchlom slede za sebou – jar 2004 priniesla krajine vstup do Severoatlantickej aliancie a vzápätí do Európskej únie. Po troch rokoch sa Slováci dočkali aj definitívneho rozpílenia hraničných závor so svojimi schengenskými susedmi. Úderom polnoci tri dni pred Vianocami skončili kontroly na hraničných priechodoch s Českou republikou, Poľskom, Maďarskom a Rakúskom. S týmito susedmi má Slovensko 1552 km hraníc. Teraz svoju pozornosť naša polícia sústreďuje už len na zvyšných 98 a pol kilometra hraničného pásma s Ukrajinou. Tento malý úsek je jedinou vonkajšou hranicou schengenského priestoru, ktorý musíme pre svojich 23 partnerov zabezpečiť.
A prípravy na to boli rozsiahle. Na hraničnej čiare s Ukrajinou pribudli signalizačné a monitorovacie zariadenia, ktoré non-stop kontrolujú pohyb. Slovenská strana tam inštalovala aj vlastnú novinku – detekčný prístroj. Šikovná vecička rozpozná zviera od človeka a tým sa vylúči planý poplach pri prechode lesnej zveri cez hranice. Policajti dostali výstroj hodnú pre prácu v náročnom lesnom teréne. Okrem nových áut si prenajímajú dva vrtuľníky, Ministerstvo vnútra SR zvažuje nákup vlastných.
Prípravami prešli informačné systémy. Už pár mesiacov pred vstupom sa Slovensko pokusne pripojilo na Schengenský informačný systém (SIS). V ňom členské krajiny zhromažďujú údaje o ľuďoch, ktorým bol odopretý vstup alebo sú hľadaní a veciach, napríklad odcudzených vozidlách a dokladoch. No a najväčšia zmena – hraničné priechody. Starú budovu priechodu Vyšné Nemecké doslova za pár dní zrovnali so zemou a na jej mieste vyrástla úplne nová. (pokračovanie na strane 5)
Odpovím nejprve stručně. Dobré je, že se díky členství v Evropské unii rozšířil prostor naší svobody. Špatné je, že v důsledku evropské byrokracie se naše svoboda v řadě případů omezuje. Když to trochu rozvedu, tak Česká i Slovenská republika v uplynulých čtyřech letech těžily z příslušnosti ke společnému trhu, která přinesla nové obchodní příležitosti. Čeští a slovenští občané získali možnost volně cestovat po Evropské unii, po vstupu do schengenského prostoru dokonce zcela bez hraničních kontrol. Na druhé straně nás evropské předpisy a společné politiky v mnoha případech svazují a brání nám přijmout ta nejlepší řešení pro naše občany a podnikatele. Platí to zejména pro společnou zemědělskou politiku. A prakticky na každém jednání vlády narazíme na nějaký evropský přepis, který omezuje naše rozhodnutí. Slovensko si také vyzkoušelo, jak je obtížná přístupová fáze k euru, kdy není možné pružně reagovat kursem měny na potřeby ekonomiky. Celkově výhody z rozšířeného prostoru svobody převažují nad nevýhodami z jejího byrokratického omezení. To jsme očekávali, a to je také důvod, proč jsme do EU vstoupili. Nicméně nás to vede k tomu, abychom se do budoucna snažili o další liberalizaci EU, abychom tlačili na plné uplatnění čtyř základních svobod: volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, abychom bourali zbývající bariéry a udržovali Unii otevřenou a konkurenceschopnou uvnitř i navenek. Pak budou výhody z našeho členství ještě větší a nevýhody menší než dnes. Co říkáte vstupu Evropských novin na Slovensko? Myslím, že každá snaha zlepšit informovanost občanů je užitečná. Zvláště v dnešní době, kdy se velká část médií stále více bulvarizuje.
2 Evropské horizonty Zdeňka Velíška
EU: Znovu Berlusconi! Evropa loni dychtivě čekala na vítěze francouzských prezidentských voleb. Výsledek italských parlamentních ji letos tolik nevzrušoval. Od vítěze prezidentských voleb ve Francii se čekalo, že se - podobně jako jeho předchůdci - stane jedním z „tahounů“ Evropské unie, jinými slovy, že se obnoví francouzsko-německý tandem, cílevědomě pracující na dalším vývoji evropské integrace. Od vítěze italských voleb se nic takového nečekalo. Zato on sám, Silvio Berlusconi, se o zodpovědnost „za Evropu“ uchází. V povolební euforii naznačil, že právě on by mohl se Sarkozym vytvořit ten tandem, který s francouzským prezidentem ani do roka po jeho zvolení nevytvořila Angela Merkel. Možná že se Berlusconi v něčem skutečně postaví Sarkozymu po bok. Patrně bude spolu s ním usilovat o obnovení pevného transatlantického spojenectví Evropské unie se Spojenými státy. Ale jestli čtu dobře Sarkozyho myšlenky - v jeho projevech i činech - pak prezidentu Francouzské republiky jde stále o to, co měli na mysli jeho předchůdci v Elysejském paláci: jde mu o rovnocenné partnerství Francie a Evropské unie s Amerikou a v případě potřeby i o obhajobu evropských zájmů tam, kde podle něj nejsou totožné se zájmy Ameriky (viz stanovisko k přijetí Gruzie a Ukrajiny do NATO a k evropské obraně). Berlusconi je znám tím, že za své minulé vlády prosazoval vlastní zájmy i tehdy, když nebyly totožné se zájmy Evropské unie. V Unii panuje obava, že tomu teď nebude jinak. V současné době, v souvislosti se setkáním Berlusconiho s Putinem hned po volebním vítězství, se objevují zprávy (např. ve Financial Times) o rozšíření účasti Itálie na ruských plánech na vybudování sítě plynovodů, které - bohužel - asi zpečetí závislost zemí EU na zdrojích energetických surovin pod ruskou kontrolou. Nové je to, že už není řeč jen o ruském zemním plynu nebo o plynu přiváděném přes Rusko, ale už i o libyjském zemním plynu. Na jeho prospekci, těžbu a transport do Evropy je zaměřen nový ruský projekt, který Putin dojednal s Kaddáfím, a na němž má participovat Itálie. V Evropské unii se hovoří se stále větší naléhavostí o energetické bezpečnosti a energetické strategii a o snížení energetické závislosti na Rusku. Jsou to dnes skutečné priority Evropy v její snaze uhájit si své místo na slunci. Berlusconi si toho je jistě vědom. Záleží teď na tom, jestli bude umět a chtít skloubit šance, které se mu v těchto souvislostech nabízejí, se spoluodpovědností za osud Evropy, o kterou se hlasitě uchází.
Eurofon 800 200 200 odpovídá Na tomto místě vám pracovníci bezplatné telefonní linky Eurofon 800 200 200 představí nejčastější dotazy, se kterými se během své praxe setkávají. V případě, že budete mít jakýkoliv dotaz týkající se Evropské unie, neváhejte se na Eurofon obrátit. Mohu po vstupu do Schengenu cestovat již pouze se svým občanským průkazem? Ano, pro cesty do zemí Evropské unie, zemí Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a také do Švýcarska je možné využít platný občanský průkaz formátu karty. Je třeba upozornit, že tato možnost se týká pouze občanských průkazů se strojově čitelnou zónou (dvěma řadami písmen a čísel), které jsou vydávány od druhé poloviny roku 2000. Možnost cestovat na český občanský průkaz nijak nesouvisí s aktuálním odstraněním hraničních kontrol a zapojením ČR do schengenské spolupráce, jelikož se svými OP mohou čeští občané cestovat již ode dne vstupu ČR do EU, přesněji tedy od 1. května 2004. Musím mít i nyní při cestách po státech Schengenu cestovní doklady, když už nejsou na společných hranicích kontroly? Někteří lidé si představují, že s odstraněním kontrol na hranicích nebude nadále nutné dodržovat základní pravidla pro cestování. Nicméně všechna již dříve platná pravidla pro pohyb v rámci EU se datem zapojení ČR do Schengenu nezměnila. Stále je třeba, aby každý občan, který překročí hranice a nachází se na území jiného členského státu, měl platné cestovní doklady s sebou.
ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 04 / 2008
Komise dala zelenou telefonům v letadlech BRUSEL, PRAHA - Začátkem dubna stanovila Evropská komise pravidla pro harmonizaci a zjednodušení podmínek pro používání mobilních telefonů na palubách letadel. Zda si však budeme moci zavolat i z českých letadel zatím není jisté. O použití mobilních telefonů totiž budou rozhodovat jednotlivé aerolinie. V praxi umožní opatření cestujícím bezpečně přijímat a odesílat hovory a zprávy ze svých vlastních mobilních telefonů během letu po celé Evropě. Až doposud bylo užívání mobilních telefonů v letadlech zakázáno, protože jsou obavy, že by jejich signál mohl rušit letecké systémy a ohrozit bezpečnost stroje. Tyto technické požadavky na bezpečné používání mobilů za letu však nové opatření úspěšně řeší a umožňuje v celé EU uznávat vnitrostátní licence, udělené jed-
notlivým leteckým dopravcům členským státem, v němž jsou registrovány. Proto například letadlo registrované ve Francii nebo Španělsku, bude moci cestujícím nabízet služby mobilní komunikace na palubě letadla při letu nad Německem nebo Maďarskem bez jakéhokoli dodatečného licenčního postupu. „Celoevropské telekomunikační služby, jako mobilní telefonní služby za letu, potřebují jednotnou právní úpravu pro provozování v rámci celé Evropy, a pro-
to nyní Komise přijala opatření. Aby tato nová služba mohla začít fungovat, bylo zapotřebí jednoho regulačního rozhodnutí pro celý evropský vzdušný prostor. Nyní od operátorů očekáváme transparentní a inovativní cenové nabídky,“ řekla Viviane Reding, komisařka pro telekomunikace. A jaká je situace v České republice? České aerolinie zatím ještě neřekly jasné slovo, zda takovou službu na palubách letadel zavedou. Podle tiskové mluvčí ČSA Daniely Hupákové momentálně České aerolinie zkoumají možnosti zavedení mobilů na palubách svých letadel. „Rozhodující pro případné zavedení provozu mobilních telefonů na palubách Českých aerolinií budou výsledky klientských průzkumů, ze kte-
rých vyplyne, zda existuje reálný zájem, popřípadě u jakého typu klientely nebo na jakých linkách. Dosavadní výsledky průzkumů ukazují, že cestující mají zájem o využívání služeb SMS zpráv a přenosu dat, negativně však vidí telefonování spolucestujících na palubě letadla. Žádné konkrétní datum pro realizaci ani cenová nabídka zatím nejsou stanoveny,“ řekla Evropským novinám Hupáková. Náklady spojené s umožněním mobilní komunikace v letadlech budou hradit zejména právě aerolinky. Komise slibuje, že bude, podobně jako v minulosti u roamingu, velmi bedlivě sledovat výši a transparentnost účtovaných poplatků. Filip Appl
Zelená kniha o městské dopravě: cílem je lepší mobilita BRUSEL, PRAHA - Městská doprava je dlouhodobě pravidelným tématem různých seminářů a konferencí jak na národní, tak i na evropské a světové úrovni. Jedním z důležitých orgánů v oblasti zvyšování kvality a prestiže veřejné dopravy je i Evropská komise. Právě ta přijala v září roku 2007, na základě konzultací, konferencí a seminářů v průběhu roku, dokument, tzv. Zelenou knihu s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“. Smyslem tohoto kroku bylo zahájit diskuzi o klíčových otázkách městské mobility, jako je volnost pohybu a lepší životní prostředí ve městech, lepší městská mobilita či dostupnější, spolehlivější a bezpečnější městská doprava pro všechny občany. Zelená kniha tak označila zásadní otázky ohledně dopravy v evropských městech a zařa-
dila je do pěti hlavních témat: plynulá doprava v městech a metropolích, zelenější města a metropole, chytřejší městská doprava, dostupná městská doprava a spolehlivá a bezpečná městská doprava. Zelená kniha si všímá i otázek financování, sběru dat a nové kultury městské dopravy. Do diskuze nad Zelenou knihou bylo možné se zapojit do poloviny března 2008. Proces vytváření „Zelené knihy“ začal již v roce 2006, kdy se Evropská komise rozhodla v souvislosti s „Bílou knihou o dopravě“ vytvořit další dokument, který by se zaměřil pouze na města a zabýval se problémy městské mobility. Jedním z témat byla Zelená kniha i na 74. plenárním zasedání Výboru regionů, kam dorazili i zástupci krajů z České republiky, mezi nimi například i vicehejtman Pardubického kraje Ro-
foto: archiv EN man Línek. „Tato problematika byla členy české národní delegace ve Výboru regionů velmi diskutována, jelikož přímo ovlivňuje i budoucnost měst v České republice, tedy i v našem kraji,“ poznamenal vicehejtman Línek k problematice Zelené knihy o městské dopravě.
Jaké výsledky bude dokument s názvem Zelená kniha mít, se uvidí na podzim tohoto roku, kdy má Evropská komise předložit akční plán, jako výsledek diskuzí a konzultací na téma městská mobilita. Filip Appl
Komise vyzývá: Podniky by měly předběžně registrovat chemické látky BRUSEL, PRAHA - Na 30 000 v současnosti používaných chemických látek, jako jsou například kyseliny, kovy, rozpouštědla, lepidla a další, musí být do začátku prosince tohoto roku předběžně registrováno u Evropské agentury pro chemické látky (ECHA). Nařizuje to tzv. REACH – právní předpis o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, který vstoupil v platnost 1. června 2007. Jeho účelem je zajistit efektivní fungování společného trhu pro chemické látky, chránit lidské zdraví a životní prostředí. „REACH je nejambicióznější právní předpis týkající se chemických látek na světě. Umožní nám výrazně rozšířit naše znalosti o používání chemických látek, používat je bezpečně a zároveň chránit lidské zdraví a životní prostředí. REACH bude znamenat neocenitelný příspěvek pro bezpečné nakládání s chemickými látkami v EU,“ společně uvedli místopředseda EK Günter Verheugen, odpovědný za podnikovou a průmyslovou politiku, a komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Že by podniky výzvu k předběžné registraci neměly brát na lehkou váhu, potvrzuje i Jaroslav Zich z České informační agentury životního prostředí (Cenia). „Aktuální je důrazná výzva všem společnostem, které chemické látky v EU vyrábějí nebo je do EU dovážejí, k provedení předběžné registrace od 1. 6. 2008 do 1. 12. 2008, pokud je chtějí po tomto datu dále vyrábět nebo dovážet. Toto se týká látek, jejichž vyrobené nebo dovezené množství činí alespoň jednu tunu ročně,“ řekl a zároveň
vyjádřil obavu, že některé společnosti si možná stále ještě nejsou vědomy svých povinností. „Je to buď proto, že nejsou informovány o rozsahu nařízení REACH nebo proto, že se domnívají, že se na ně REACH nevztahuje. Týká se to zejména podniků, které nejsou součástí chemického odvětví.“ A stejnou obavu projevuje i Evropská komise, která tak vyzvala všechny zúčastněné strany, aby pomohly s informováním všech dotyčných podniků o jejich povinnostech. Zda jsou podniky na předběžnou registraci připraveny, tedy zatím není zřejmé. Jasné stanovisko k nařízení REACH naopak zaujaly nevládní ekologické organizace, které zveřejnily seznam principů, o které má být, podle nich, systém doplněn. Mimo jiné se jedná například o povinnost sdílení dat z provedeného testování
na zvířatech či povinná náhrada nebezpečných chemických látek, pokud existuje dostupná alternativa. Na tom, že by podniky neměly s předběžnou registrací váhat, se ale shodují všichni. Předběžná registrace je totiž nutná, pokud společnosti vyrábějící nebo dovážející chemické látky chtějí využít prodloužených lhůt pro registraci, které se vztahují na většinu chemických látek, jež jsou v současnosti na trhu. Předběžná registrace umožňuje společnostem předložit úplnou dokumentaci pro registraci do roku 2010, 2013 nebo 2018 v závislosti na jednotlivých případech. Společnosti, které předběžnou registraci chemické látky neprovedou, nesmí po 1. prosinci 2008 pokračovat v její výrobě nebo dovozu, dokud neprovedou úplnou registraci u ECHA. Filip Appl
Obmedzí nový mediálny zákon slobodu prejavu a tlače? Keď sa začalo s prípravou mediálneho zákona, odborná verejnosť sa potešila, že sa konečne v tejto oblasti posunieme ďalej, pretože doteraz platí viackrát novelizovaná právna norma z roku 1966. Príprava bola podľa slov Miloša Nemečka zo Združenia vydavateľov periodickej tlače veľmi korektná až do momentu, kým sa v ňom okrem iného nevykreoval paragraf o práve na odpoveď do podoby, ktorú parlament schválil v prvej polovici apríla. „Vydavateľ podľa neho musí uverejniť odpoveď aj v prípade, že informácie sú pravdivé. Prípadne stačí malá nepresnosť a už len subjektívny pocit dotknutej osoby, že utrpelo jej dobré meno, čo viaže vydavateľa uverejniť odpoveď. Za najväčšie klamstvo považujem tvrdenie, že je to pre občana, aby sa mohol brániť. Ako často sa bežný človek dostane na stránky novín? Skôr je to pre politikov, celebrity, rôzne firmy a zločincov, o ktorých sa píše nie vždy v pozitívnom kontexte. Považujem tento paragraf
foto: SME - Pavol Funtál ský syndikát novinárov (SSN) zareagoval na schválenie právnej normy vyhlásením: „SSN ako iniciátor tvorby mediálneho zákona s poľutovaním a sklamaním konštatuje, že Slovenská republika nevyužila šancu na prijatie moderného tlačového zákona hodného členskej krajiny Európskej únie v roku 2008.
Sedem hriechov tlačového zákona 1. Dáva právo na odpoveď aj pri pravdivej informácii. 2. Dáva právo aj na opravu informácií, ktoré nikomu neublížili. 3. Umožňuje dvojitú sankciu - povinnosť uverejniť opravu i odpoveď. 4. Vydavateľ je zodpovedný aj za odpovede, ktoré porušujú zákon a dobré mravy, čo môže vyvolať reťaz žiadostí o odpoveď. 5. Právo na odpoveď majú aj štátne a iné verejné orgány, čo podľa medzinárodných organizácií vytvára možnosť zneužitia. 6. Redakcia nesmie reagovať na odpoveď, čo je protiústavné. 7. Vydavateľ nemôže odpoveď odmietnuť, inak mu hrozí peňažný trest až 150 tisíc korún. za zásah do redakčnej nezávislosti a tlače.“ Ozvali sa protesty nielen vydavateľov v podobe siedmich hriechov tlačového zákona ale aj novinárskej obce. Nespokojnosť vyjadrila aj medzinárodná Organizácia pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE). Sloven-
3
SLOVENSKO A EUROPSKA ÚNIA
EN č. 04 / 2008
Novoprijatý zákon je nevyvážený v právach a povinnostiach týkajúcich sa novinárov a ostatných subjektov v procese vyhľadávania, poskytovania, získavania, spracovávania, šírenia a prijímania informácií.“ Zároveň požiadal prezidenta, aby zákon v schválenej podobe nepodpísal,
pretože jeho výsledná podoba sa vzdialila od predstáv z júla 2006. K výzve nepodpísať zákon sa pridali aj šéfredaktori 5 najväčších periodík z Českej republiky. Ministerstvo kultúry výhrady a obavy vydavateľov a novinárov považuje za neopodstatnené, nesúhlasí ani s medzinárodnou kritikou. Cieľom zákona je podľa neho okrem iného zabezpečenie dodržiavania všetkých práv súvisiacich s uplatnením slobody prejavu a práva na informácie, ktoré sú garantované Ústavou SR. Množstvo periodík, ich žánrová odlišnosť a snaha presadiť sa čo najlepšie na trhu, kríženie rôznorodých skupinových záujmov zvyšuje riziko zneužitia informácií. To sú dôvody, prečo treba zvýšiť spoločenský tlak na kvalitu a úroveň spracovania informácií .
LISABONSKÁ ZMLUVA ZA TLAČOVÝ ZÁKON S návrhom tlačového zákona nesúhlasila ani opozícia. Tá nakoniec zvolila taktiku – vy schválite mediálny zákon v navrhovanej podobe, my nepodporíme ratifikáciu Lisabonskej zmluvy. Na jej schválenie bolo potrebných 90 hlasov zo 150 členného poslaneckého zboru, pričom koalícia disponuje 85 hlasmi. Po schvále-
ní mediálneho zákona s malými úpravami sa z opozície začali ozývať podporné hlasy pre Lisabon a to z poslaneckého klubu Strany maďarskej koalície (SMK). Nakoniec sa tak aj stalo. Európsky dokument schválil parlament vďaka opozičnej SMK. Strana sa tak podľa svojich predstaviteľov správala najmä európsky. Odmieta akékoľvek obchody s koalíciou pri schvaľovaní školského zákona, ktorý má určiť rozsah výučby slovenčiny na školách s vyučovacím jazykom maďarským. Ten je v programe už na najbližšej schôdzi. Na ťahu je teraz prezident. Ak by zákon nepodpísal, šiel by späť do Národnej rady, ktorá nemá problém ho opätovne schváliť v nezmenenej podobe. Ak tlačový zákon podpíše (v čase uzávierky sa tak ešte nestalo), začne platiť od júna a potom len čas ukáže, do akej miery sa naplnili obavy novinárov, opozície, medzinárodných štruktúr a vydavateľov, ako často sa využije, prípadne zneužije právo na odpoveď. Prezident uvažuje, že svojím podpisom len umožní rýchlejšie prípadné podania na Ústavný súd či na Európsky súd pre ľudské práva v Štrasburgu, ktoré avizovali niektorí vydavatelia. Viktória Hanová
Európske embargo na slovenské ošípané
Niektorí sa pripravujú, iní vyčkávajú
Európska komisia zakázala presun ošípaných okrem cesty na bitúnok, ich vývoz. Ten sa týka aj genetického materiálu zo Slovenska. Na juhu Slovenska sa totiž objavil mor týchto poľnohospodárskych zvierat. V čase našej redakčnej uzávierky EÚ rozhodovala, dokedy toto opatrenie bude trvať. V SR sa chová zhruba 900 tisíc svíň, no na vývoz smeruje len zlomok, skôr sa artikel dováža. Mor sa na Slovensku objavil naposledy v lete 2005. Vtedy sa utratilo necelých 900 kusov zvierat. Teraz sa tento počet ráta v tisíckach a už presiahol počet 10 tisíc. Slovenský europoslanec z pôdohospodárskeho výboru Peter Baco sa v tejto súvislosti pre Evropské noviny vyjadril:
Národná agentúra pre rozvoj malého a stredného podnikania skúmala pripravenosť na zavedenie eura. V prijatí eura vidí príležitosť alebo výhodu pre podnikanie len 18% podnikateľov. Prieskum pripravenosti bol zameraný na malé a stredné podniky vrátane živnostníkov. Mal identifikovať aj problémové oblasti, na ktoré by sa mala eurokampaň sústrediť. Takmer polovica firiem považuje prijatie eura za okolnosť, ktorá nebude mať podstatný vplyv na ich podnikateľskú činnosť. Viac ako 53% podnikateľov hodnotí prebiehajúcu informačnú kampaň za dostatočnú alebo skôr dostatočnú. Najväčšie výhrady k eurokampani majú malé firmy s počtom zamestnancov do 10.
„Nepredpokladám nárast problémov, lebo po stabilizácii situácie sa bude obmedzenie týkať len daného regiónu. Keďže Slovensko už má nedostatok domácej produkcie, vlastne ani nie je čo vyvážať. Problémy to ale určite sú, čo sa nepriamo dotkne všetkých producentov“. Choroba sa šíri len medzi prasatami a diviakmi. Ani na pulty predajní by sa nakazené mäso nemalo dostať, pretože sa kontroluje krv porážaných zvierat. Ak by sa tak náhodou stalo, tepelnou úpravou mäsa sa vírus úplne zničí. Choroba preto nie je nebezpečná pre človeka. Embargo sa netýka vývozu bravčového mäsa. (jh)
Najčastejšie využívanými informačnými zdrojmi sú denná tlač a internet. Podnikatelia predpokladajú, že najväčšie problémy budú mať v oblasti účtovníctva, riadiacich informačných systémov, pri práci s hotovosťou počas duálneho obehu a v zabezpečení označovania oboch cien na účtovných dokladoch. Až 16% podnikateľov bude musieť vymeniť svoju registračnú pokladnicu. Prieskum ukázal, že väčšie podniky pristupujú k zavedeniu eura systematickejšie a s predstihom, väčšina malých podnikov a živnostníkov čaká na definitívne rozhodnutie Slovenska do eurozóny. To bude známe už o pár dní - 7. mája. (jh)
Európské horizonty Martina Hrica
Poslovenčené euro? Keď pred 40 rokmi vznikla naša dosť sporná federácia, na Slovensku sa povrávalo: „Tak Česi konečne znovu získavajú osvedčenú značku ČSR. A My Slováci? SSR – a po Slovenskej sovietskej republike pravoverní komunisti už dávno túžili. Takže zasa s nami tí Česi vybabrali.“ Kým českí odborníci predpokladajú prechod na euro najskôr v roku 2013, „slovenské“ euro už klope na dvere. A názory, či je to náš úspech alebo naša unáhlená horlivosť, sa líšia. Ale v slušnej spoločnosti sa nepatrí o tom príliš hovoriť. Takže: posledné roky kurz koruny voči euru výrazne vzrastal. Na radosť dovozcov (lacnejšie nákupy v zahraničí) a našich dovolenkárov v cudzine. A na žiaľ našich vývozcov (menej konkurenčný export) a našich touroperátorov (zahraničie sa za lacnými dovolenkami u nás už tak neženie). A Národná banka v tanci medzi vajcami sa snaží nájsť kompromis. Prechodom na euro sa dilema skončí. Čo zaujíma radového občana najviac – je vývoj cien. Vláda vymýšľa mechanizmy, ako zabrániť rýchlemu „špekulatívnemu“ či „neodôvodnenému“ rastu. Háčik je v tom, že trhový mechanizmus takéto pojmy nepozná. Pozná len zákon ponuky a dopytu. A vláda má len minimálne nástroje na ovplyvnenie cien, vlastne len zrušenie jednotnej DPH, na ktorú sme boli donedávna takí pyšní. Slovák zisťuje, že krajec mastného chlebíka na viedenskom vianočnom trhu stojí 2 eurá (65 Sk), šálka kávy 3 eurá (100 Sk), vycikanie 1 euro a zo zjednotenia cien mu behá mráz po chrbte. Je jasné, že tretinové euroceny napriek našim tretinovým euromzdám neudržíme príliš dlho. Proti tomuto pesimizmu možno uviesť dva argumenty. Za mnoho tovarov euroceny platíme už dnes. Napríklad benzín, chlieb a niektoré potraviny, lacnejšia elektronika, drahé byty či domy. A že ani v „klasickej“ eurozóne nemusia byť ceny jednotné, zistíte, ak by ste chceli kúpiť Volkswagen Golf v Holandsku a Portugalsku. Rozdiel náramný. Výrobca a predajca musí rešpektovať domácu úroveň príjmov, ak chce predávať. Pri prechode na euro sa rakúski dôchodcovia búrili, že predsa s 1500 eur sa nedá vyžiť. Náš bude musieť vyžiť z 280-300 eur. Je rozdiel, či vám úsporu 100 tisíc prerátajú na 3000 eur, alebo o štyri roky neskôr by to bolo o tisícku viac. Osobne som skôr eurooptimista. Prežili sme v zdraví už tri výmeny peňazí, prežijeme aj euro. Ak dá Pánboh a trhový mechanizmus.
V Európe vládnu americké filmy V slovenských kinám malo v minulom roku premiéru 198 filmov z 23 krajín. Toto číslo zahŕňa aj dokumentárne a artové filmy určené pre kiná. Americká produkcia tvorila väčšinu - 109 titulov. „Pokiaľ ide o návštevnosť, aj u nás dominuje americká produkcia - tak, ako všade vo svete. Jej hviezdny štúdiový systém, vizuálna atraktívnosť, zábavnosť, jednoduchosť rozprávania, konformita štýlu – to je to, čo ľudí najviac ťahá do kina a za čo sú ochotní zaplatiť vstupné. Európsky film má svoje prevažne klubové a festivalové publikum. O takýto druh filmov v kinách sa u nás aktívne zaujíma okolo 7 až 10 tisíc divákov. Výnimkou sú samozrejme české komédie“- objasňuje šéfredaktor portálu www.kinema.sk Peter Konečný. Európska komisia sa prostredníctvom programu Media snaží podporovať aj európsku kinematografiu a kultúrne projekty. Jednou z aktivít ako priblížiť európsky film slovenskému divákovi je nesúťažná prehliadka Minifestival európskeho filmu 7x7. Počas siedmich týždňov (21.4. – 10.6.2008) postupne v siedmich slovenských mestách –Bratislava, Nitra, Trenčín, Žilina, Prešov, Poprad a Košice, budú môcť návštevníci kín vidieť sedmičku európskych filmov. Väčšina z nich získala medzinárodné ocenenia alebo aspoň nominácie. Festival je súčasťou informačných aktivít vlády SR o Európskej únii. Realizuje sa pod záštitou vedúcej Zastúpenia Európskej komisie v SR Andrey Elschekovej-Matisovej a podpredsedu vlády SR pre vedomostnú spoločnosť, európske záležitosti, ľudské práva a menšiny Dušana Čaploviča, ktorého prianim je, aby kvalitný európsky film nebol vytláčaný americkou kinematografiou a aby si opäť našiel svojho diváka. Všetky predstavenia sú zadarmo. Detský titul je venovaný najmenším Európanom k ich sviatku – Medzinárodnému dňu detí. Festivalové tituly: Čierna kniha – Holandsko, Veľká Británia, Nemecko, Belgicko Irina Palm – Belgicko, Luxembursko, Veľká Británia, Nemecko, Francúzsko Tajomstvo slov – Španielsko Edith Piaf – Francúzsko, Veľká Británia, Česká republika Čas, ktorý zostáva – Francúzsko Obsluhoval som anglického kráľa – Česká republika, SR, Nemecko, Maďarsko Asterix a Vikingovia – Francúzsko, Dánsko. Jakub Hanuliak
4
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 04 / 2008
Schengenské nebe bez hranic (pokračování ze strany 1) SNAZŠÍ CESTOVÁNÍ, JEDNO VÍZUM Teď se Schengen rozrostl o vzdušný prostor. Někteří už nová pravidla vyzkoušeli. A podobně jako na pozemních hranicích si současný režim chválí. „Na letišti mi Schengen neuvěřitelně usnadnil život. V rámci Schengenu létám v průměru dvakrát do týdne, každá kontrola navíc byla otravná. Teď to funguje bezvadně,“ pochvalovala si Jana Hybášková, členka výboru pro evropské záležitosti Evropského parlamentu. Jak dnes schengenské nebe funguje? Skončily kontroly mezi čtyřiadvaceti zúčastněnými státy. Ti, kteří přilétají do republiky ze států mimo Unii, si už vystačí jen s jedním vízem, platným pro všechny země. Češi cestují nezvykle jednoduše. První dny ostrého fungování Schengenu na Ruzyni byla část z nich překvapená, že vedle palubního lístku musí ukazovat i osobní doklad. Právě ten jim udává privilegia, která přináší Schengen.
Snadnější cestování navíc podpořila dohoda o otevřeném nebi mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Vyplývá z ní například, že evropské aerolinky budou moci bez omezení létat na americká letiště a odtud pokračovat do dalších destinací. Stejná práva mají i americké aerolinky na území Unie. „Je to významný pokrok v mezinárodní letecké dopravě,“ komentoval evropský komisař pro dopravu Jacques Barrot. MARŠÍČEK: BYLI JSME PŘIPRAVENI? 30. březen znamená pro Českou republiku definitivní zapojení do schengenského prostoru. Jeho dosavadní fungování už vyhodnocovali odborníci. Co zjistili? Do schengenského informačního systému přibylo milion nových záznamů. Do České republiky se například vrátilo pětatřicet odcizených vozidel nebo sto hledaných zločinců. Spolupráce funguje oboustranně – Česká republika už předala osmdesát vozů, policisté tu zadrželi podobný
počet lidí, po kterých se v Unii pátrá. „Náš vstup do schengenského prostoru proběhl bez velkých problémů. Pro většinu občanů přinesl Schengen zlepšení. Ulehčuje jim pohyb po Unii a odstraňuje jednu z posledních překážek ke skutečné svobodě pohybu,“ sdělil poslanec Evropského parlamentu a člen výboru pro zahraniční věci Libor Rouček. Někteří jeho političtí kolegové však tak optimističtí nejsou. „Podle upozornění střediska pro výzkum evropské politiky mají turisté v některých případech větší problémy než dříve. Jsou častější policejní kontroly v Německu, zaměřené na cestující z České republiky. Poslední příklad je zkolabování sítě ministerstva vnitra pro kontrolu registrovaných aut. I když je na komplexní vyhodnocení dosavadního fungování Schengenu krátká doba, naskýtá se otázka, zda jsme na vstup byli opravdu připraveni,“ řekl místopředseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Zdeněk Maršíček.
Odbavení na Ruzyňském letišti je nyní jednodušší. MENŠÍ BEZPEČÍ PODLE ROUČKA NEHROZÍ S hodnocením, jak funguje schengenské nebe nad Unií, přijdou odborníci až za něko-
foto: Pavel Farkaš
lik týdnů. Politici ale očekávají, že větší problémy nepřinese. „Jsem přesvědčen, že bezpečnostní opatření na letištích budou fungovat dobře. Zkušenosti z členských zemí, které už
jsou v schengenském prostoru delší dobu, ukazují, že odpadnutí hraničních kontrol nevedlo k žádnému zhoršení bezpečnosti v dopravě,“ dodal Rouček. Jan Štifter
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Souhlasíte s tím, aby země EU shromažďovaly detailní údaje o pasažérech ze zemí mimo Schengen?
Ivan Langer, ministr vnitra ČR
V současné době jsme na začátku vyjednávání o návrhu rámcového rozhodnutí Rady EU o využívání jmenných evidencí cestujících pro účely vynucování práva. Je po-
třeba si uvědomit, za jakým účelem mají být tyto údaje sbírány a analyzovány. Má jít o nástroj prevence a boje s terorismem a organizovaným zločinem. Je ale potře-
ba, aby při vyjednávání byla věnována dostatečná pozornost ochraně osobních údajů, dopadům na dopravce, ale i svobodu pohybu osob. Vždy musíme pečlivě zva-
žovat míru - na jedné straně ochrana základních práv a svobod a na straně druhé bezpečnost občanů, která nás někdy stojí jistá omezení. K celému návrhu jsou ve-
deny diskuze jak na domácí, tak unijní půdě, a věřím, že povedou k závěru, který bude tuto rovnováhu naplňovat.
Libor Rouček, europoslanec
Schengen usnadnil cestování pro všechny občany Evropské unie. Skutečnost, že nemusíme ukazovat pas, když jedeme do Německa nebo Rakouska, by byla před necelými dvaceti lety nepředstavitelná. Dnes je volný pohyb po celém území Unie realitou.
S odstraněním hraničních kontrol uvnitř EU je však současně důležité zabezpečit vnější hranici. V době, kdy terorismus a organizovaný zločin představuje hrozbu pro stabilitu, bezpečnost a dodržování lidských práv, nemůžeme opomíjet bezpeč-
nostní rizika přicházející z po za hranic Unie, ať se jedná o hranice východní nebo jižní. Proto jsem přesvědčen, že je nezbytné zavedení potřebných bezpečnostních opatření na vnějších hranicích Evropské unie a také na letištích. V tomto světle jde návrh
Evropské komise správným směrem. Shromažďování údajů o cestujících ze zemí mimo schengenský prostor může přispět k prevenci teroristických útoků. Evropská unie již k tomuto kroku přistoupila ve svých dohodách se Spojenými státy a Kana-
dou. Rozšíření tohoto systému o další země je logickým krokem. Jsem však přesvědčen, že shromažďování dat musí probíhat za velmi přísných pravidel tak, aby nedošlo k zneužití osobních údajů cestujících. INZERCE
Regionservis si Vás dovoluje pozvat na charitativně reprezentativní celostátní setkání politiků III. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY termín: 10. června 2008 (úterý) místo konání: HOTEL OLYMPIK ARTEMIS****, U Sluncové 14, Praha 8 Hlavní téma: POSÍLENÍ PŘÍJMŮ SAMOSPRÁV ZAMĚŘENÍ: BUDOVÁNÍ STÁTU, rozvoj obcí, měst a krajů – aktuality a příležitosti do roku 2013, posílení příjmů samospráv, programy EU, ekologie a informační systémy
I. Reprezentační panel: VYSTOUPENÍ NEJVYŠŠÍCH PŘEDSTAVITELŮ ČESKÉHO STÁTU Parlament České republiky - pozváni jsou předsedové obou komor Parlamentu České republiky Vláda České republiky, cíle a programy vlády v následujícím období - pozváni jsou představitelé Vlády České republiky Lisabonská smlouva, postavení a strategie České republiky v pozici předsedy Rady EU - pozván je místopředseda Vlády České republiky pro evropské záležitosti Kraje České republiky, cíle a programy rozvoje krajů České republiky – územ-
ních samospráv - pozváni jsou hejtmani krajů České republiky II. Reprezentační panel: VYSTOUPENÍ ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ A VELVYSLANCŮ CIZÍCH ZEMÍ V ČR Projevy nejvyšších představitelů diplomatických zastoupení cizích států v České republice - pozváni jsou velvyslankyně a velvyslanci vybraných států ze všech kontinentů III. Reprezentační panel: PREZENTACE HLAVNÍCH PARTNERŮ NÁRODNÍHO SETKÁNÍ
I. Odborný, diskuzní panel: POSÍLENÍ FINANCOVÁNÍ OBCÍ A DOTACE Z EU V PRAXI II. Odborný, diskuzní panel: EKOLOGIE A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpady – aktuálně novela zákona o odpadech a budoucnost odpadového hospodářství - pozváni jsou odborníci a zástupci příslušných institucí a ministerstev III. Odborný, diskuzní panel: MODERNIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Prezentace projektů a podpory moder-
nizace veřejných služeb v České republice - pozváni jsou odborníci a zástupci příslušných institucí a ministerstev KONCERT U PŘÍLEŽITOSTI ZAKONČENÍ SEDMÉ SEZONY SPOLEČNOSTI REGIONSERVIS UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK NA NÁRODNÍ SETKÁNÍ JE 6. ČERVNA 2008
Více informací na:
www.regionservis.cz
5
TÉMA MESIACA
EN č. 04 / 2008
Bezpečnosť pre partnerov (pokračovanie zo strany 1) Tá spĺňa schengenské parametre. Ostatné menšie priechody prešli rekonštrukciou. Vo finále príprav sa muselo Slovensko poponáhľať – ešte v novembri 2006 hodnotiaca komisia konštatovala vo svojej správe nepripravenosť krajiny: „Výbor nemôže vyvodiť záver, že hraničný dozor a kontrola na Slovensku sú v súčasnosti organizované a vykonávané v súlade s požiadavkami Kódexu schengenských hraníc.“ Česká republika ústami ministra vnútra Ivana Langera dokonca pripustila alternatívu, že sa možno bude musieť pripraviť na kontrolu vonkajšej hranice Schengenu. Po mohutnom finiši prípravných prác Slovenska a po opakovaných kontrolách v júli 2007 však už bruselská komisia v novej správe uviedla: „Infraštruktúra a vybavenie je plne v súlade so schengenskými normami.“ Na základe tohto dokumentu 15. novembra 2007 podporil Európsky parlament pripojenie SR k schengenskému priestoru, o tri týždne neskôr to jednomyseľne schválila aj Rada ministrov EÚ pre vnútro a bezpečnosť na zasadnutí v Bruseli. Minister vnútra SR Robert Kaliňák vzápätí vyhlásil: „Sme in. Asi 50-ročný sen Slovákov o európskej slobode sa definitívne naplnil. Posledné zvyšky železnej opony padli práve dnes.“ Niekoľkoročné výdavky na tento krok a práce, ktoré so vstupom do Schengenu nepriamo súviseli, dosiahli spolu asi
3,5 miliardy SK. Viac ako polovicu týchto peňazí čerpalo Slovensko zo Schengenského prechodného fondu Európskej komisie. Náklady sa navyše budú celé desaťročia vracať v podobe benefitu z toho, že hranice so štyrmi susedmi už nemusí SR tak prísne strážiť. BEZ PASOVEJ KONTROLY NEZNAMENÁ BEZ OSOBNÉHO DOKLADU Slovenskí občania spolu s občanmi ďalších 23 štátov môžu od 21.decembra 2007 prekračovať voľne a bez kontroly dokladov pozemné hranice krajín schengenského priestoru. Ľudia nemusia ísť cez hraničný priechod, aj cyklista alebo turista v lese ich prekročí tam, kde je to pre neho najvýhodnejšie. Rovnakú voľnosť pohybu má aj na miestach, kde je hranicou rieka či jazero. Tieto pravidlá možno využiť vo všetkých krajinách schengenského priestoru. Starých členských štátov je 15, nových 9, v roku 2009 majú ešte pribudnúť Bulharsko, Cyprus, Rumunsko, Švajčiarsko. Od 30. marca 2008 platí rovnaký režim na troch z piatich slovenských letísk, odkiaľ premávajú medzinárodné lety: Bratislava, Poprad, Košice. Pre lety vo vnútri schengenského priestoru sú vybudované samostatné koridory bez kontroly, pri letoch do tretích krajín platí doterajší režim. Voľnosť pohybu po schengenskom priestore neznamená pohyb bez preukazu totožnosti alebo cestov-
Slávnostné otvorenie vstupu do schengenského vzdušného priestoru bolo za účasti predsedu vlády Roberta Fica a ministra dopravy, pôšt a telekomunikácií Ľubomíra Vážneho. foto: Letisko M.R.Štefánika - Airport Bratislava, a.s. (BTS). ného pasu. Doklady musí mať Slovák v zahraničí so sebou, aj keď je v krajine schengenského priestoru – polícia si to môže skontrolovať kdekoľvek vo vnútrozemí. Od 15. januára 2008 slovenskí občania dostávajú nové pasy – obsahujú už označenie Európskej únie, digitálnu mapu tváre a prípravok na vloženie ďalšieho identifikačného údaju, pravdepodobne odtlačku prsta. Voľný pohyb v schengenskom priestore môžu členské krajiny dočasne pozmeniť a dočasne zaviesť kontroly na vnútorných hraniciach, ak
si to bezpečnostná situácia vyžiada. Rakúsko tak plánuje urobiť počas júnového európskeho šampionátu vo futbale. Podľa konkrétneho zápasu obnoví na krátky čas kontroly na tých priechodoch, odkiaľ bude rakúska polícia očakávať príliv fanúšikov. Hranice aj napriek zrušeniu permanentných kontrol nezostávajú bez ochrany. Strážia ich zmiešané hliadky zložené z policajtov susedných štátov. Hneď v januári sa jednej z nich podarilo v blízkosti bývalého hraničného priechodu v Jarovciach zadržať
dvojicu mužov zo Slovenska, ktorí v susednom Rakúsku kradli motorky. Nelegálna migrácia na vnútorných schengenských hraniciach poklesla. Napríklad do Rakúska sa pokúsilo po otvorení hraníc dostať cez tzv. „zelenú“ zo Slovenska len 17 cudzincov, prevažne Moldavcov. Za rovnaké obdobie minulého roka to bolo až 498 ľudí. Členské krajiny pritom dodávajú do spoločného systému SIS informácie o tom, ktorým ľuďom z tretích krajín už odopreli vstup alebo ich hľadajú. Systém by mal pomáhať aj v boji s krimina-
litou – obsahuje policajné a justičné informácie pri riešení prípadov s medzinárodným prvkom. Sú v ňom aj záznamy o ukradnutých veciach – najmä autách a dokladoch. Voľný pohyb tovaru cez hranice platí už od vstupu Slovenska do Európskej únie, rozširenie schengenského priestoru ho zásadne neovplyvnilo. I keď policajti nekontrolujú pas každého jedného vodiča, niektoré štáty majú zavedenú prax náhodných kontrol podozrivých vozidiel krátko po vstupe do vnútrozemia. Juraj Polakovič
ZAOSTRENÉ NA TÉMU MESIACA
Súhlasíte s tým, aby krajiny EÚ zhromažďovali detailné informácie o pasažieroch z krajín mimo Schengenu?
Monika Flašíková – Beňová, europoslankyňa
Túto tému treba vnímať v dvoch zásadných kontextoch. Prvým je zámer EÚ aktívne bojovať proti terorizmu a získavať čo najviac informácií, ktoré by mohli viesť k odhaľovaniu pripravovaných teroristických ak-
cií. Bez čo najdôkladnejších a najpodrobnejších informácií by bol boj s terorizmom veľmi komplikovaný a prakticky odsúdený na neúspech. Druhý rozmer je tiež rovnako dôležitý. Je totiž našou povinnosťou zabezpečiť ochra-
nu základných občianskych práv jednotlivca a v tomto kontexte aj primeranú ochranu jeho osobných údajov. Je teda celkom na mieste otázka, ako tieto dve, rovnako dôležité agendy spojiť a vyšpecifikovať do podoby,
ktorá by rešpektovala práva jednotlivca a súčasne vytvorila priestor na efektívny boj proti terorizmu a kriminalite. Za dôležité považujem najmä detailné vyšpecifikovanie podmienok na vytipovanie osôb, u ktorých by
sa uplatnila požiadavka na zhromažďovanie údajov, ďalej nakladanie a ochranu takto získaných údajov pred ich zneužitím a tiež určenie procesu, ktorý bude v konkrétnej periodicite vyhodnocovať úspešnosť tohto opatrenia.
POHĽAD ZA HRANICE
ŠPANIELSKO
Španielsko naďalej zápasí s problémom nelegálnej imigrácie Po zaznamenaní ekonomického rastu v 90-tych rokoch sa Španielsko stalo cieľovou krajinou pre imigrantov z krajín tretieho sveta. Nádej na život sem ročne privádza tisícky Afričanov. Nájazdom migrantov zo Subsaharskej Afriky odolávajú španielske enklávy Ceuta a Melilla. Po opatreniach, ktoré prijalo Maroko po intenzívnom naliehaní Európskej únie, aby zabránilo nelegálnemu prechodu na španielske územie, sa novým odrazovým mostíkom stalo západoafrické pobrežie. 1 400 kilometrový úsek imigranti prekonávajú na chatrných plavidlách. Odhady úradov zaoberajúcich sa problematikou nelegálnej imigrácie sú katastrofálne. Takmer polovica z
tých, ktorí sa rozhodli podstúpiť náročnú cestu, končí svoj život vo vlnách Atlantiku. V máji 2006 španielska vláda oficiálne požiadala Brusel o pomoc vzhľadom na neriešiteľnosť situácie a bezmocnosť miestnych úradov na Kanárskych ostrovoch voči invázii zúfalých imigrantov. Otázka nelegálnej imigrácie bola uznaná ako celoeurópsky problém, ale zároveň poukázala na nedostatočnú pripravenosť EÚ v prijímaní imigrantov z tretích krajín. Jedným zo závažných nedostatkov je skutočnosť, že neexistuje spoločná azylová a migračná politika platná v rámci EÚ. Tento nedostatok sa Španielsko pokúsilo preklenúť vlastnou cestou už v roku 2005, kedy
bol zlegalizovaný pobyt 600 tisíc osôb, ktoré sa zdržiavali v krajine protizákonne. Brusel sa k tomuto kroku postavil kriticky a s obavou, že neexistujúce hranice medzi krajinami schengenskej zóny vážne ohrozia ekonomickú stabilitu jednotlivých krajín. Podľa vtedajšieho a po tohtoročných marcových voľbách i súčasného premiéra J. Zapatera však nešlo o nerozvážny počin. Cieľom experimentu „dokumenty pre všetkých“ bolo presunúť „mŕtve duše“ do sociálneho systému nielen s právami, ale i povinnosťami voči štátu. Spoločné úsilie európskych a afrických krajín zabrániť nelegálnej imigrácii prinieslo svoje ovocie. Podľa španielskeho ministerstva vnútra v roku 2006
bolo na Kanárskom pobreží zadržaných 31 836 imigrantov. V roku 2007 sa tento počet zredukoval na 12 461. Počet obetí a nezvestných však zostáva v rovine odhadu. Dôležitou súčasťou programu ochrany vonkajšej hranice Schengenu je práca pobrežnej hliadky, ktorá sonduje kritické územie na západoafrickom pobreží, a agentov spolupracujúcich v boji s prevádzačskou mafiou. Tá v smutnom roku 2006 zinkasovala za služby poskytnuté zúfalým Afričanom 75 miliónov eur. Tento údaj poskytla agentúra Europa Press, ktorá uvádza i to, že cena „lístka“ sa pohybuje od 600 do 900 eur a prevádzači inkasujú približne 100 tisíc eur za chatrné
plavidlo so 150-imi „pasažiermi“ na palube. Otázka ako predísť zbytočným obetiam na životoch vyvolala v Španielsku vlnu diskusií a jedným z riešení sa stalo apelovanie na africké obyvateľstvo. V septembri 2007 bola rozpútaná reklamná kampaň, na ktorej sa zúčastnili médiá v Senegale ako krajine najviac postihnutej masovým odchodom. Odradiť Afričanov od „krížovej cesty“ do Európy mali snímky hromadného zbierania tiel obetí na morskom pobreží, plač otca, ktorý stratil dieťa a slová senegalského speváka Youssou N‘Doura: „Vieš, ako sa to končí. Som Youssou N‘Dour. Ty si budúcnosť pre Afriku“. Zápas s nelegálnou imigráciou často pri-
pomína boj s veternými mlynmi. V marci španielska vláda začala vyzývať na zatvorenie senegalskej webovej stránky (www.senegalaisement.com). Kanárske úrady pred niekoľkými mesiacmi zachytili, že poskytuje francúzsky hovoriacemu obyvateľstvu Subsaharskej Afriky kompletné informácie o možnosti nelegálneho príchodu a pobytu na území Španielskeho kráľovstva. Medzi radami o miestach nalodenia, cenách „lístkov“, type plavidla, sumách, ktoré treba zaplatiť prevádzačom, nechýba i tá najpraktickejšia: nevziať si so sebou dokumenty, na základe ktorých možno určiť občianstvo. Dana Miháliková, Valladolid
6
PREZENTACE
EN č. 04 / 2008
„ČR se daří čerpat evropské peníze, výrazným problémem zůstávají prostředky na vodohospodářskou infrastrukturu,“ řekla při své návštěvě České republiky eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübner Česku se daří čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie – s tímto povzbudivým prohlášením přijela na dvoudenní návštěvu Prahy, Brna a Ostravy komisařka EK pro regionální politiku Danuta Hübner. „Česká republika je velkým, vlastně jedním z největších příjemců evropské politiky soudržnosti a v následujících sedmi letech pro ni bude z evropských fondů vyčleněno třicet miliard eur, takže to znamená velké příležitosti, ale také i velkou výzvu,“ říká eurokomisařka Hübner. Jinými slovy se na programy schválené na roky 2004-2006 (s možností čerpat podle tzv. pravidla N+2 i v dalších dvou letech po daném období) podařilo získat veškeré určené peníze ze společné pokladny. Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo už také na třináct set žádostí o podporu na projekty, které by se měly realizovat ve finančním období 2008-13. Danuta Hübner ale také uvedla, že jisté obavy na straně Evropské komise vyvolává zpoždění Operačního programu Výzkum a vývoj – ve hře je téměř dvě a půl miliardy eur na dalších pět let, ale do Bruselu by měl český návrh dorazit až v květnu. Právě tato oblast byla důvodem, proč polská eurokomisařka navštívila v
Ostravě Centrum pokročilých inovačních technologií Vysoké školy báňské, jejíž projekty Podnikatelský inkubátor a Regionální centrum transferu technologií platila prostřednictvím strukturálních fondů také Evropská unie. S jejich pomocí by se mělo lépe dařit uvádět výsledky univerzitních studií a výzkumů do komerčního využití. Nadčasovým a výrazným problémem, s nímž se Česká republika potýká, a který se objevil i na agendě dvoudenní návštěvy Danuty Hübner, pak ale zůstává i nadále omezená možnost čerpat z unijních prostředků peníze na obnovu a výstavbu vodohospodářské infrastruktury – především čističek odpadních vod. Podle dohody uzavřené mezi ministerstvem životní-
ho prostředí a právě komisařkou pro regionální politiku na konci loňského roku totiž na kýžené dotace nedosáhnou ty obce, které uzavřely se soukromými provozovateli vodních služeb smlouvy přesahující rok 2022, nebo které by znamenaly, že z podpory poroste zisk těchto firem a nikoli kvalita infrastruktury. Podle Danuty Hübner je v tomto smyslu Česká republika ojedinělým případem v celé Unii: „Dílčí problémy muselo řešit například Slovensko, ale z jiných důvodů, taková situace jako v Česku není nikde jinde – je to velmi specifické.“ Vláda čelí kritice ze strany těch obcí a provozovatelů, kteří s dotacemi počítali, že vyjednané podmínky jsou špatné. Ministerstvo životního prostředí to odmítá a naopak tvrdí, že zastupitelé obcí a měst věděli ještě před vstupem Česka do Evropské unie, jaké potíže jim dlouhodobé kontrakty mohou způsobit. Řada radnic se proto bude muset patrně rozhodnout, zda vypoví soukromým provozovatelům předčasně smlouvy překračující hranici roku 2022 a zaplatí penále,
nebo přijde o podporu z Bruselu. Evropská komise původně chtěla jako hranici pro vypovězení příliš dlouhodobých kontraktů stanovit rok 2013. Evropské komisi navíc vadí, že ve smlouvách nejsou stanoveny stropy pro růst ceny vody a závazky, aby provozovatelé investovali část přiměřeného zisku zpět do infrastruktury, která zůstává majetkem
obcí. Pozadí některých pro obce zjevně nevýhodných kontraktů podle zdrojů autorky zkoumá i protikorupční úřad Evropské komise OLAF. Desítky stížností upozorňující na střety zájmů či možnou korupci pak evidují i na příslušných českých ministerstvech. Bez ohledu na tyto pochybnosti ale platí závazek stvrzený českou vládou při vstupu do EU: obce s více
než deseti tisíci obyvatel musejí do konce roku 2010 postavit vlastní čističky. Ministerstva životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj sice připravují další možnosti, jak pomoci regionům zmíněnému závazku dostát, ale je čím dál pravděpodobnější, že na některých místech dojde i k výraznému zdražení vodného a stočného. Eva Kunertová
Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody
Novela usnadní čerpání dotací na zalesnění a péči o les
Ochrana určitých druhů živočichů a rostlin a jejich stanovišť má smysl a je účinná pouze tehdy, pokud je založena na ochraně celého areálu výskytu druhu a je zaměřena na všechny fáze jeho života. Z tohoto důvodu se přistupuje ke sjednávání mezinárodních úmluv. Každý členský stát dává svým přistoupením k úmluvě najevo, že má zájem aktivně se podílet na mezinárodně koordinované ochraně určitých druhů živočichů, rostlin a jejich stanovišť a že bude plnit závazky z úmluvy vyplývající a tím danou úmluvu naplňovat.
Snížení administrativní zátěže a zpřesnění některých ustanovení nařízení vlády z roku 2007 týkajícího se zalesňování zemědělské půdy jsou hlavními cíli schválené novely. Novela řeší i případné neuložení sankce v souvislosti s problematikou restitucí církevního majetku.
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech (Convention on Wetlands of InternationalI Importance Especially as Waterfowl Habitat) je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních úmluv v oblasti ochrany přírody. Zároveň se jedná o jedinou úmluvu, chránící určitý typ biotopu. Vznik takto zaměřené mezinárodní úmluvy byl iniciován alarmujícími změnami v druhovém i početním zastoupení vodních ptáků, zaznamenanými v souvislosti se změnami a úbytkem mokřadů, které poskytují vodním ptákům potravu, hnízdní možnosti, útočiště i jako místa odpočinku v době tahu. Myšlenka nutnosti ustanovení mezinárodní úmluvy poprvé zazněla v r. 1962 na mezinárodní konferenci o mokřadech, pořádané ve spolupráci IUCN (International Union for the Conservation of Nature), IWRB (International Waterfowl Research Bureau) a ICBP (International Council for Bird
Preservation, nyní BirdLife Internartional). Úmluva byla prvními 18 státy podepsána v r. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“) a v platnost vstoupila v r. 1975. Česká republika je smluvní stranou Ramsarské úmluvy od r. 1990. Dnes má úmluva celkem 154 smluvní strany. Sekretariát sídlí ve švýcarském Glandu. Z původního zaměření na ochranu mokřadů významných z hlediska vodního ptactva, se po určité době dospělo k současnému stavu, kdy se prostřednictvím této úmluvy zajišťuje celosvětová ochrana a rozumné užívání všech typů mokřadů. Co jsou to vlastně mokřady? Mokřady jsou území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou brakickou či slanou, včetně území moří, jejichž hloubka za odlivu nepřesahuje šest metrů. Povinnosti smluvních stran jsou definovány v textu úmluvy. Mezi ty hlavní patří zařazení alespoň jednoho mokřadu na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“ (tzv. List of Wetlands of International Importance), který vede sekretariát úmluvy, zajistit adekvátní ochranu a rozumné a udržitelné užívání mokřadů na svém území, dbát o výchovu a vzdělávání v oblasti mokřadů a jejich úlohy a fungování v krajině a spolupracovat v této činnosti s
ostatními smluvními stranami úmluvy. Do seznamu mokřadů mezinárodního významu jsou zařazovány mokřady splňující poměrně přísná kritéria mezinárodního významu pro vodní ptactvo a mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. Seznam v současné době čítá cca 1700 mokřadů celého světa o celkové rozloze asi 150 mil. ha. Česká republika má na seznamu zapsáno celkem 12 mokřadů (Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Břehyně a Novozámecký rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva a Krušnohorská rašeliniště. V rámci Ramsarské úmluvy je veden také „Seznam ohrožených mokřadů“. Jedná se o přehled mokřadů mezinárodního významu, v nichž došlo, dochází, nebo může dojít z nejrůznějších důvodů ke změnám jejich ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení, případně zničení. Smluvní strana pak ve spolupráci s odborníky, vědci i politiky hledá vhodné řešení nastalé situace. V České republice zodpovídá za naplňování Ramsarské úmluvy ministerstvo životního prostředí, kontaktním místem je odbor mezinárodní ochrany biodiverzity. Funkci poradního orgánu ve věcech ochrany mokřadů vykonává Český ramsarský výbor, složený ze zástupců ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody ČR, pracovníků vědeckých a výzkumných pracovišť a zástupců nevládních organizací. Při řešení vědeckých otázek úmluvy využívá Český ramsarský výbor expertní skupinu, jejímiž členy jsou odborní pracovníci, kvalifikovaní v
ochraně mokřadů a vodního ptactva. Členy expertní skupiny jsou rovněž garanti jednotlivých mokřadů mezinárodního významu. Česká republika patří k aktivním členům úmluvy. Můžeme se pyšnit mj. úplnou inventarizací mokřadů na území republiky, existencí krasového mokřadu (Pozemní Punkva), vyhlášením třístranného mokřadu při společných hranicích s Rakouskem a Slovenskem i členstvím ve Stálém výboru úmluvy, kde zastupujeme v současné době spolu s Rakouskem, Slovinskem a Gruzií region Evropy. Nicméně i v České republice registrujeme čtyři ohrožené mokřady: Třeboňské rybníky z důvodu intenzivního chovu ryb, což se negativně podepisuje na druhové rozmanitosti rybníků, jejich litorálů a nejbližšího okolí. Mokřady dolního Podyjí a Poodří figurují na seznamu z důvodu stále oprašované myšlenky kanálu Dunaj-Odra-Labe, jehož realizace by znamenala totální zničení obou mokřadů a Litovelské Pomoraví bojuje s plánovaným nadměrným odběrem zásob podzemní vody. Úloha mokřadů je v krajině nenahraditelná. Podílejí se na zadržování a postupném uvolňování vody a živin, zmírňují povodňové vlny, doplňují zdroje podzemních vod, zmírňují klimatické extrémy, zadržují sedimenty a toxické látky, odbourávají organické a anorganické polutanty, jsou významným zdrojem biodiverzity, potravním, rozmnožovacím a hnízdícím stanovištěm pro rostliny a živočichy a zdrojem bioprodukce. Stojí za to je chránit na národní i mezinárodní úrovni. Mgr. Libuše Vlasáková, národní zástupce pro Ramsarskou úmluvu, odbor mezinárodní ochrany biodiverzity, Ministerstvo životního prostředí České republiky
Původní nařízení vlády bylo vypracováno na základě Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 a vztahuje se na závazky uzavřené od roku 2007. Na základě tohoto nařízení vlády se poskytují dotace na zalesnění, dotace na péči o lesní porost a náhrada za ukončení zemědělské činnosti. Novela odstraňuje nedostatky v procesu administrace, které vyplývají z dosavadní aplikační praxe, snižuje počet dokladů, které žadatel musí předložit, a upravuje sankce za porušení některých podmínek stanovených v nařízení vlády tak, aby byly účinné, odrazující, ale přiměřené. Druhé novelizované nařízení vlády z roku 2004 bylo vytvořeno na základě Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR pro období 2004 až 2006 a platí pro závazky uzavřené od roku 2004. Podle tohoto nařízení vlády se v současné době poskytují dotace na péči o lesní porost a náhrada za ukončení zemědělské činnosti vyplývající ze závazků uzavřených podle tohoto nařízení v letech 2004 - 2006. Novelou je do nařízení vlády doplněn další zvláštní případ umožňující prominutí sankcí, kterým je restituce. Novela souvisí s problematikou restitucí církevního majetku. Termíny pro podávání žádostí stanovené v těchto novelizovaných nařízeních vlády se nemění. (mze)
Vláda schválila podporu pro pěstitele cukrové řepy Více než 11 milionů eur si rozdělí bývalí pěstitelé cukrové řepy, dodavatelé podniku Eastern Sugar ČR, a.s., který odevzdal svou kvótu cukru Evropské komisi. Peníze jsou určeny pěstitelům na podporu změny podnikání prostřednictvím nákupu moderních zemědělských strojů. Nařízení vlády o poskytování podmínek podpory schválil kabinet. Evropská komise finančně podporuje odevzdání produkčních kvót v odvětví cukru v rámci reformy Společné zemědělské politiky. V případě České republiky to znamená, že zhruba 140 pěstitelů řepy smluvně vázaných dodávkami do cukrovarnického podniku Eastern Sugar ČR, a.s., má nárok na diversifikační podporu v celkové výši 11 220 770, 83 eura. „Předmětem podpory bude nákup zemědělských strojů, které budou maximálně šetrné k životnímu prostředí. Smyslem je motivovat dotčené pěstitele cukrové řepy k přechodu na produkci cukrovky pro technické účely a k pěstování alternativních plodin. Příjemce obdrží částku odpovídající čtyřiceti procentům pořizovací ceny nově zakoupeného zemědělského stroje. Podpora za jednu tunu smluvní cukrovky pěstiteli bude činit přibližně 17,2 eura, vysvětlil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Stroje byly podle ministra vytipovány ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky na základě diskuze se zástupci svazů pěstitelů cukrové řepy. Využití podpory bude mít příznivý dopad na životní prostředí, protože nové zemědělské stroje budou ekologicky šetrnější než stroje starší. Režim diverzifikační podpory bude administrovat Státní zemědělský intervenční fond. (mze)
7
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 04 / 2008
Měsíc v Evropské unii
EU stojí za Dalajlámou Ministři zahraničí států Evropské unie rozhodli, že pozvat Dalajlámu by Unie měla jako celek. Čína z toho podle očekávání příliš velkou radost nemá. Začátkem dubna pozvaly tibetského duchovního a politického vůdce na oficiální návštěvu Německo, Velká Británie a Polsko. S oficiálním pozváním ale nepočítala například Francie, přitom právě francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner dal německému deníku Deutsche Welle informaci o plánovaném oficiálním pozvání Dalajlámy do EU. Když se Čína o rozhodnutí ministrů zahraničí dozvěděla, vyjádřila „silnou nespokojenost“. Peking byl rozhořčen už při loňské návštěvě Dalajlámy u německé kancléřky Angely Merkel, neboť prohlašuje, že je Dalajláma vůdcem separatistického tibetského hnutí a jeho oficiální přijetí cizí zemí znamená otevřenou podporu jeho aktivit. Dubnové zasedání Evropského parlamentu navštívil mluvčí tibetského parlamentu v exilu Karma Chophel. Řekl, že Tibet nepožaduje vyloženě samostatnost, ale především vysoký stupeň autonomie v rámci Číny. Současně vyzval Čínu, aby zastavila represe vůči Tibeťanům, propustila politické vězně, povolila nezávislým lékařským týmům, aby se postaraly o zraněné
Komise podpoří nové autobusy Ti, kteří nakupují nové autobusy, se dočkají podpory Evropské komise. Autobusový park podle smlouvy o veřejné službě se v České republice musí rychle obnovit. Přímé dotace tak mají umožnit dopravcům, aby investovali do nových autobusů s vybavením pro osoby se sníženou pohyblivostí. „Pomohou také snížit veřejné výdaje na náklady související s opravami a údržbou těchto autobusů a chránit životní prostředí v důsledku nižší spotřeby paliv a nižších emisí znečišťujících látek,“ píše ve své zprávě Evropská komise. Zdraví hlídá nová eurokomisařka Evropa má novou komisařku - Androuly Vassiliou. Tato kyperská politička, právnička a bývalá první dáma Kypru se ujímá postu komisařky pro zdraví, bezpečnost potravin a dobré životní podmínky zvířat. Funkce se uvolnila v březnu po odchodu Markose Kyprianoua.
foto: archiv EK demonstranty a povolila přístup nezávislých vyšetřovatelů do Tibetu. Tibetská exilová vláda odmítá bojkot olympijských her i finanční sankce. „Čím více bude Čína zapojena do světa, tím méně si bude moci dovolit porušovat mezinárodní pravidla,“ tvrdí Chophel. Protesty začaly ve Lhase 10. března na výročí neúspěšného tibetského povstání v roce 1959 proti čínské vládě. Po čtyřech dnech přerostly demonstrace v násilí, v tibetské metropoli vypálili demonstranti řadu
obchodů a následně se nepokoje přelily i do sousedních čínských provincií. Další šíření neklidu potlačil až tvrdý zásah čínských bezpečnostních sil. Podle oficiálních údajů Pekingu přišli při násilnostech o život 22 lidé, tibetské exilové organizace ale uvádějí na 140 mrtvých. Evropský parlament odsoudil čínská represivní opatření a žádá nezávislé šetření pod záštitou OSN. Poslanci také vyzvali představitele sedmadvacítky, aby přijali společ-
ný postoj k účasti čelních evropských osobností na slavnostním zahájení Olympijských her v Pekingu. Předseda Hans-Gert Pöttering řekl: „Každý odpovědný politik si musí položit otázku, zda se může zúčastnit zahajovacího ceremoniálu, pokud nebudou čínští představitelé usilovat o dialog a kompromis”. Vyzval také Peking, aby s tibetským duchovním vůdcem vedl dialog a zaručil tibetskému lidu jeho kulturní a náboženskou identitu. Eva Kunertová
Spor o hormony v hovězím pokračuje Světová obchodní organizace rozhodla ve sporu o zákaz dovozu hormonálně upraveného hovězího, který Evropská unie uvalila na Spojené státy a Kanadu. Obě strany sporu kupodivu oslavují, Spojené státy ale tvrdí, že EU rozhodnutí nepochopila. „Evropská unie jednoduše ignoruje, co panel ve skutečnosti říká,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva obchodu. Podle Unie rozhodnutí WTO říká, že represivní opatření ze strany Spojených států a Kanady na evropské výrobky byla protiprávní.
Spor začal před více než deseti lety, když Evropská unie zakázala dovoz hovězího s růstovými hormony z Kanady a Spojených států. Trvala na tom, že maso není bezpečné, ale WTO toto rozhodnutí v roce 1998 zamítla s tím, že vědecké studie, jimiž se EU zaštíťovala, a které poukazovaly na riziko těchto produktů, nejsou dostatečně specifické. Obchodní organizace tedy povolila Spojeným státům a Kanadě přijmout odvetná opatření v podobě až 100% cel na celý seznam evropských produktů, mezi něž
patří například sýr Roquefort nebo dijonská hořčice. V roce 2003 EU tyto sankce zpochybnila a uvedla nové důkazy, podle kterých jeden ze zpochybňovaných hormonů “způsobuje a podporuje rakovinu a poškozuje geny”. Spojené státy a Kanada si ponechaly svá odvetná opatření, Brusel podal k WTO vlastní stížnost. Na základě nejnovějšího rozhodnutí nyní EU tvrdí, že WTO seznala, že cla, která na výrobky z EU uvalily Spojené státy a Kanada, jsou nelegál-
ní. EU to tvrdí i přesto, že podle nového rozhodnutí WTO není zákaz hormonů z vědeckého pohledu ospravedlnitelný. S tímto zjištěním EU ovšem nesouhlasí. Spojené státy a Kanada zase trvají na tom, že neodstraní sankce, dokud sedmadvacítka nezruší zákaz dovozu. Světová obchodní organizace říká, že Kanada ani USA nepostupují v rozporu se závazky v rámci organizace – protože Unie požadavky WTO stále neplní. Ta se proti nejnovějšímu rozhodnutí může odvolat. Eva Kunertová
Mikročástice prachu – o pětinu méně Ministři EU schválili přísnější limity pro emise jemných částic prachu v ovzduší, které jsou příčinou dýchacích obtíží a zřejmě snižují střední délku života až o tři roky. Podle údajů Evropské komise zemře každý rok v Unii 370 000 lidí v důsledku chorob spojených se znečištěním ovzduší. Téměř 95 procent těchto úmrtí mají přitom na svědomí mikročástice prachu s průměrem menším než 2,5 mikrometru označované jako PM 2,5, které jsou obsaženy ve výfukových plynech dopravních prostředků. Tyto částice vznikají také při zemědělské výrobě a v malých průmyslových podnicích. Směrnice o kvalitě ovzduší sjednocuje pět stávajících legislativních opatření do jednoho a zaměřuje se na snižování emisí nejvýznamnějších znečišťujících látek přenášených vzduchem, zejména jemných prachových částic. Do ovzduší se dostávají ve výfukových plynech z osob-
ních automobilů a nákladních aut a ohrožují zdraví, neboť mohou snadno proniknout nosem a ústy hluboko do plic a do krevního oběhu a způsobit smrtelné dýchací a plicní choroby. „Schválení směrnice představuje zásadní krok pro odstranění hlavní příčiny ekologických a zdravotních problémů,” řekl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Nařízení ukládá členským zemím snížit koncentraci jemných prachových částic PM 2,5 v městských oblastech o pětinu do roku 2020 (oproti roku 2010). Do roku 2015 by měla poklesnout pod úroveň 20 mikrogramů na metr krychlový. V ostatních oblastech budou muset členské státy respektovat mezní hodnotu pro částice PM 2,5 na úrovni 25 mikrogramů na metr krychlový (nejdříve do roku 2010 a nejpozději do roku 2015). „Znečištění ovzduší je závažné,“ uvedla mluvčí komisaře pro životní prostředí Bar-
Rakovina: Poslanci žádají prevenci Poslanci Evropského parlamentu přijali 10. dubna usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii. Poukázali tak na dramatický nárůst případů, za nejvhodnější strategii boje považují prevenci. Požádali Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu a inovací v oblasti primární prevence, screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a nových léků a léčebných postupů. Teroristé řádili o čtvrtinu více V Evropě se v loňském roce zvýšil počet teroristických útoků, a to zhruba o čtvrtinu. Informoval o tom evropský policejní úřad Europol. Na území Unie podle něj úřady zaznamenaly 583 teroristické útoky, zatímco o rok dříve jich bylo o více než sto méně. Naprostou většinu znich mají na svědomí separatistické organizace, hlavně baskičtí separatisté ve Španělsku a korsičtí separatisté ve Francii. Vůdce zahájil Dny evropského filmu Německý film Náš vůdce otevřel ve čtvrtek 17. dubna v pražském kině Světozor filmový festival Dny evropského filmu.V pražských kinech Aero a Světozor potrvá do 29. dubna. Festival pak bude pokračovat v Brně, Olomouci a začátkem května se uskuteční i v Boskovicích a v Uherském Hradišti. Všechny celovečerní i krátké filmy se promítají v původním znění. Poměrně velký prostor tam dostává čerstvý člen EU Rumunsko, jehož kinematografii zastupují hned tři snímky. Ukraine Cargo Airways nesmí do Unie Dva roky po vytvoření prvního seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří nesmějí provozovat leteckou dopravu v Evropské unii, přijala Evropská komise sedmou aktualizaci černé listiny. Zakazuje veškerý provoz ukrajinských aerolinií Ukraine Cargo Airways a konžského provozovatele Hewa Bora Airways. Celní unie slaví čtyřicet let Unie bude opět oslavovat. Tentokrát 1. července. Co? Uplyne čtyřicet let od založení Celní unie. V roce 1968 u jejího zrodu stálo šest členských států. I proto už teď Evropská komise spustila internetové stránky http://ec.europa.eu/taxation_ customs/40customs/index_en.htm. Doménu si zaregistrovaly miliony lidí Co mají společného Milka, Bridgestone a Versace? Všichni si pro své internetové stránky vybrali jako doménu „.eu“. Za poslední dva roky si podniky, nevládní organizace a občané Unie zajistili téměř tři miliony evropských internetových identit. Koncovka se tak stala čtvrtou nejoblíbenější doménou nejvyšší úrovně v Evropě a devátou na světě. Unie vyrábí více mléka Ministři zemědělství Evropské unie schválili návrh Evropské komise zvýšit mléčné kvóty o dvě procenta, a to od 1. dubna letošního roku. Důvodem je rostoucí poptávka v Evropské unii i na světových trzích. Zvýšení o celkovém objemu 2,84 milionu tun se rozdělilo rovnoměrně mezi všech 27 členských států.
foto: archiv EN bara Helfferich. Podle studií EK je život průměrného Evropana díky jemným částicím v ovzduší o osm měsíců kratší. „V silněji znečištěných oblastech se toto číslo může vyšplhat až na 36 měsíců,“ upozornila. Evropská komise chce letos předložit řadu dalších legislativních návrhů v oblasti kvality ovzduší. Jde například o další snižování povolených národních emisí
nejvýznamnějších znečišťujících látek, snižování emisí spojených s doplňováním paliva u čerpacích stanic nebo potřeba zabývat se obsahem síry v palivech, včetně paliv pro námořní dopravu. Probíhá také průzkum možných zlepšení v oblasti ekodesignu a snižování emisí z domácích bojlerů a ohřívačů vody či snižování obsahu rozpouštědel v barvách, lacích a krycích látkách. Eva Kunertová
Více pravomocí pro Europol Europol se od roku 2010 stane jednou z evropských agentur a výrazně posílí pravomoci. Financován bude přímo z rozpočtu EU. Dohodli se na tom ministři vnitra zemí EU. Kromě organizovaného zločinu by se měl zabývat i dalšími těžkými trestnými činy, které přesahují hranice jednotlivých evropských států. Ministři vnitra EU rovněž odsouhlasili opatření, jež by měla zajistit lepší možnosti sledování výbušnin v Unii. Vznikne tak systém, díky němuž budou mít určité úřady nepřetržitý přístup k informacím o incidentech týkajících se výbušnin. Členské země také budou dostávat varování v případě, že v některé z nich budou výbušniny odcizeny. (stf)
8
EVROPA
EN č. 04 / 2008
Ó, Říme, kde skončila tvá někdejší sláva Náhodnému pozorovateli dění v Itálii se v poslední době dostává jakási nejasná směsice informací toho, co se asi děje v této krásné zemi. Kolem vánoc žasnul celý svět nad situací s odpadem v Neapoli. Následně byl odvolán premiér Romano Prodi a byly oznámeny předčasné volby, ve kterých zvítězil Silvio Berlusconi. Ten však byl u vlády již dvakrát a teď se čeká, jestli do třetice splní své předvolebním sliby. Mezi tím vším Itálie prodává své velice zadlužené aerolinie a vybírá jako kupce francouzskou leteckou společnost. Nějaký čas probíhají jednání, která těsně před konečným podpisem smlouvy ukončí Francouzi s odvoláním na nesmyslné a nejasné požadavky Italů. Celkovému obrazu země nepřispěl ani zatím poslední skandál s
mozzarellou, ve které byl nalezen zdraví škodlivý dioxin. To celé je ještě podpořeno avizovanou ekonomickou krizí, ve které se Itálie údajně ocitá. Itálie dnešních dnů prochází jakousi chaotickou agónií, a to jak na politické scéně, tak i v ekonomické oblasti. Nevím, zda nové volby, kterých se účastnili staronoví politici, něco vyřeší. Tento stav totiž nezpůsobila jen poslední vláda, ale je to výsledek i několika neúspěšných vlád předešlých. Týden před volbami navíc vyplul na povrch problém týkající se nejasných volebních lístků. Upozorňovaly na něj všechny kandidující strany. Několik volebních stran mělo zaměnitelné symboly a celá volební karta byla trochu zavádějící. Je pravdou, že v médiích probíhala rozsáhlá kampaň, která měla voličům pomoci pronik-
nout do tajů správně vyplněných volebních lístků, ale neumím odhadnout, nakolik byla účinná. Kampaň navíc dávala značný prostor ke spekulacím. Pokud totiž volič sledoval například televizní kanál, který ovládá Silvio Berlusconi, denně si mohl prohlédnout správně vyplněný lístek, na kterém byla zaškrtnutá jak jinak než jeho strana. Myslím, že se to dá označit za cílenou manipulaci, té však italské sdělovací prostředky využívají v hojné míře. Denně se na občany valí záplava negativních informací týkající se například cizinců pobývajících na území Itálie. Ti jsou označováni jako největší momentální zlo. Pokud dojde k nějakému trestnému činu, u kterého není známý viník, jen tak mezi řečí vždy padne domněnka, že by se mohlo jednat o cizince. Každodenní narážky tohoto typu vyvolávají u Italů znač-
nou xenofobii, která je cítit na každém kroku. Naopak očividné problémy jsou zlehčovány. Odpad v Neapoli zůstává pořád, ale poté, co byl využit jako volební taktika proti Prodimu, už není tak viditelný. Stejně jako mozzarella, ve které byl nalezen dioxin. Na závadnost typického italského sýru poprvé upozornila Jižní Korea a následovalo zastavení jeho dovozu do této země. Stejné kroky pak přijalo Japonsko a problém byl řešen i Evropskou unií. Itálie se omlouvala tím, že údajně škodlivou mozzarellu nedala na vývoz a pochutnali si na ní sami Italové. Avizovaná ekonomická krize byla taky využívána k ospravedlnění předčasných voleb. Z mého pohledu je však také tak trochu diskutabilní. Je pravdou, že po zavedení eura došlo k celkovému snížení životní úrovně. Není se ani čemu
divit, když ceny dříve v lirách zůstaly stejné v eurech bez ohledu na kurz. To se však stalo už před šesti lety. Nyní to však vypadá, že si toho Italové konečně všimli. Jako důkaz krize jsou v televizi vysílána svědectví lidí, kteří nejsou schopni vyjít s platem. Čecha při zhlédnutí těchto reportáží ale napadne, že to bychom museli být u nás v krizi asi už od konce války. Zařízení bytů těchto „ubohých“ Italů nám připomíná spíš dalekou budoucnost či domy movitých podnikatelů. Stesk nad jen těžko splatitelnou hypotékou za nově pořízený poschoďový dům, je také zavádějící. Restaurace jsou plné v jakoukoli denní dobu, a pokud si nerezervujete stůl na večeři, budete muset dlouho čekat, až se uvolní místo. No, a pokud k tomu všemu přičtete ještě fakt, že polovina žen ne-
pracuje a je v domácnosti, tak to s tou krizí zas tak drastické nebude. Myslím, že teď po volbách zmizí tak náhle, jak přišla. Je fakt, že Itálie se již léta potýká s řadou problémů jako je nezaměstnanost, zvláště u mladých lidí, či špatné investice státu. Nulové důchody a sociální jistoty. Zdravotnictví, které je podle ústavy bezplatné, ale jen do doby, než onemocníte. Neobhájitelné, stále se zvyšující se daně, které ekonomickému růstu také moc neprospívají. Patří to však k celostátnímu chaosu, ve kterém se nevyznají ani politici natož občané. Nějak si všichni zvykli žít v zemi bez pravidel, nedostatečné legislativy, chybějících kontrolních orgánů a všude přítomné mafie. Uvidíme, jak se s touto situací v budoucnu vypořádá nová vláda. Zuzana Larišová
Lov tuleňů: Evropa zasahuje! Letos v březnu byl v Kanadě zahájen v oblasti Terre-Neuve a zálivu Saint Laurent komerční lov tuleňů. Pohled na krvavé pohřebiště, rok co rok zvyšující se kvóty neúměrné klesajícímu počtu tuleňů a nedůstojné zacházení se zvířaty znepokojují Evropskou unii. Některé státy ze sedmadvacítky už vydaly vlastní embargo na dovoz a použití výrobků z tuleňů (maso, kůže, olej, pohlavní orgány samců ...). Nelehký úkol čeká letos v létě komisaře Stavrose Dimase, který má rozhodnout o zákazu dovozu produktů z tuleňů pro všechny členské státy Unie. Situaci ztěžuje turné kanadských představitelů v evropských metropolích (Londýn, Paříž, Brusel, Berlín, Vídeň), kteří se snaží zabránit hrozícímu embargu. Lov tuleňů existuje od pradávna. Eskymáci je loví pro zdroj obživy a ošacení. Co ale alarmujícím způsobem ohrožuje existenci tuleňů, je lov pro komerční účely. Na jeho podporu byl v roce 1964 natočen kanadskými představiteli krátký film, který sklidil opačný ohlas, než bylo původně očekáváno. Místní obyvatelé nesouhlasili s mrzačením a zabíjením nově narozených mláďat pro jejich bílou kožešinu a o rostoucí vlně nesouhlasu se začalo hovořit i v Evropě.
Britský poloostrov nastartoval dvacetiletou éru masových protestů v Evropě. Kanadská vláda zareagovala až v roce 1987 zákazem lovu tuleních mláďat. Bohužel klid netrval dlouho, jelikož stát povolil lov tuleňů od okamžiku línání (od dvanáctého dne života). Bernard Derty, tiskový mluvčí IFAW (International Fund for Animal Welfare) navíc dodává:“ V roce 2006 byly usmrceny 354 tisíce tuleňů, v loňském roce 224 tisíce a pro letošní rok byla stanovena kvóta 275 tisíc kusů. Stanovená čísla lovci často překračují. Z 98% se jedná o mláďata mladší tří měsíců a jsou zaznamenány i případy nelegálního lovu mláďat s bílou kožešinou.“ Dle výzkumů světových odborníků uhyne až 75% tulení populace před samotným lovem na následky špatné kvality ledu, který je jejich biologickým prostředím, anebo utone ve volně plovoucích rybářských sítích. Kanadští lovci se vypravují na led a jejich záměr spočívá v co nejrychlejším ubití co největšího počtu mláďat. Než se zmocní jejich kůže či pohlavních orgánů a zbytky odhodí opodál, jsou povinni provést oční test, tj. ověřit, zda není zvíře jen omráčeno. V důsledku rychlosti a navýšeným kvótám se lovci zřídka-
kdy „zdržují“. V opačném případě používají střelné zbraně, které často minou cíl a zvířata nacházejí pomalou smrt na mořském dně. V minulosti patřil záliv Saint Laurent k oblastem s největším počtem ryb, převážně tresek. Dnes je situace jiná. Kanadské vody byly doslova vyloveny a rybáři se ocitli bez práce. Rybářský průmysl je dnes udržován státními dotacemi a obohacen o lov tuleňů, který není rentabilní. Představuje pouze čtvrtinu celkové návratnosti a průměrná cena za kůži dosahuje maximálně 60 USD. Kanada lov zdůvodňuje jako nutný a obviňuje paradoxně tuleně za úbytek tresek. Jeden z mnoha odborníků na mořské savce David Ligne (univerzitní profesor v Guelphu v Ontariu) dodává: „Provedené studie a pitvy potvrzují, že tresky nejsou hlavním zdrojem stravy tuleňů. Živí se i ostatními druhy ryb včetně predátorů tresek.“ Kanadským rybářům je rovněž vytýkáno nedůstojné jednání (stažení kůže zaživa, vláčení na háku, umírání tuleňů v bolestech na následky zranění, ..), které popírají. V září roku 2006 vyzval Evropský parlament Komisi, aby se začala celým případem zabývat. Loni v létě se obrátila na Evropský úřad pro bezpeč-
foto: ©IFAW nost potravin EFSA (European Food Safety Authority) pro zpracování vědeckého posudku v otázkách zdraví tuleňů, jejich ochrany a životních podmínek. Závěrečná zpráva označuje lov za nehumánní a uvádí, že tuleni by měli být uznáni za mořské savce schopné vycítit bolest, nebezpečí, úzkost a nebýt považovány za ryby. Znepo-
kojující námitky a hrozící unijní embargo nedá Kanadě spát a někteří vládní představitelé proto odjeli ospravedlnit lov do Evropy. Verdikt Evropské komise zazní letos v létě a do té doby ochranářské organizace vyzývají celý svět k podpisu internetové petice (http://www.ifaw.org/ifaw/general/default.aspx?oid=17884).
Do zemí s již uzavřeným obchodním embargem patří USA, Mexiko, Belgie a Holandsko. Chorvatsko, Rakousko, Itálie, Slovinsko a Velká Británie přiložily také ruku k dílu, stejně jako Berlín, který předložil návrh vlastního zákona Evropské komisi letos v únoru.
pro a proti Fitně se rozdělily padesát na padesát. Jedni ho považují za špatný slepenec, druzí za jednoduchý reálný obraz doby, za který se mj. i hodně platí. Náklady na obranný systém totiž po leteckém útoku v New Yorku vzrostly ze 100 milionů eur v roce 2001 na 1 miliardu eur dnes. Wilders nebyl odsouzen, jeho právo na film bylo potvrzeno. Od 6. dubna je na internetu jeho druhá, opravená verze bez dánské karikatury proroka Mohameda a se správnou foto-
grafií vraha Theo van Gogha. Po jeho smrti před čtyřmi léty, také na dušičky, vznikla AIVD (Generální informační a bezpečnostní služba), která se zaměřuje na muslimské teroristy. Podle ní je jich v Nizozemsku 100-200 aktivních. Wilders přebývá na adresách tajné služby, denně ho ochraňují čtyři bodyguardi, vozí ho v opancéřovaném voze pod policejním dohledem… a přitom prý jeho Fitna nefrčí.
Ilona Mádrová
Fitna v Nizozemsku nefrčí V loňském roce, přesně na dušičky, se nizozemským parlamentem rozlétla „zaručená“ zpráva, že konzervativní liberál Geert Wilders, poslanec a šéf PVV, pracuje na protiislámském filmu. Kabinet ovládla panika. Stísňující pocit z islámu vyzařuje v zemi více než je zdrávo. Města Haag, Amsterdam, Rotterdam a Utrecht budou za několik málo let zaplněna „nezápadními obyvateli“ nad 60 procent… Premiér Peter Jan Balkenende, byť vůbec neznal obsah chystaného filmu, se obrátil na soud, aby pro-
zkoumal, zdali by Wildersův pamflet nemohl být už v době příprav zakázán. Prokázalo se, že je to nemožné. Premiér přesto neváhal a rozeslal návod všem starostům, kterak vystupovat proti možné zlobě jednoho milionu muslimů v Nizozemsku, všem nizozemským velvyslanectvím a konzulátům doručil pokyny, co o chystaném filmu tlumočit. Nechyběly návody, jak reagovat na případné rozzlobené demonstranty před jejich dveřmi. Ministerstvo zahraničních věcí informovalo velvyslance 56 islám-
ských zemí na území Nizozemska, že kabinet už předem chystaný poslancův film odsuzuje. Premiér osobně požádal Wilderse, aby od svého úmyslu upustil; hovořil o „národní krizi“, policie a tajná služba vyhlásily nejvyšší pohotovost…Nizozemsko od té doby denně debatovalo, psalo, hovořilo, dohadovalo se. Panika s přibývajícími dny „nevědomosti a domněnek“ zvyšovala na objemu. Konečně byl film hotov! 27. března v 19.00 se objevila Fitna - sedmnáct minut obrázků úto-
ků, citátů z Koránu…s věrozvěstným cílem: islám je nebezpečná víra - na internetu. Během hodiny byla budova parlamentu v Haagu neprodyšně uzavřena a obklíčena ozbrojenými silami. Avšak v Haagu a vlastně v celém Nizozemsku byl klid. Místní organizace, které zastupují milion muslimů (většinou Turků a Marokánců) nereagovaly, neměly prý proč. Premiér označil film za urážku muslimů, ministr spravedlnosti za urážku i Nizozemců. Hlasy
Zuzana Goseling
EN č. 04 / 2008
INZERCE
9
10
EVROPAN
EN č. 04 / 2008
„Evropská unie by si měla uvědomit, co činí Evropu Evropou,“ říká ministr Cyril Svoboda Ministr Cyril Svoboda působí trochu jako anglický diplomat, jistě se na tom podepsala léta v naší zahraniční politice. Na rozhovoru jsme se domluvili na plese v historickém sále chrudimského muzea, kde jeho vysoká vzpřímená postava připomínala profesora Higginse z Pygmalionu od J.B.Shawa. A že v sobě nezapře i vysokoškolského učitele, jsem se přesvědčila při setkání v jeho pracovně. Rozvíjel téma, kladl kontrolní otázky, zpestřoval svůj výklad příklady, shromažďoval argumenty a ujišťoval se, zda je dobře pochopen. Ne všechno z toho se mohlo uplatnit při přepisu rozhovoru na jednu novinovou stránku. K Unii se Česká republika přihlásila referendem. Myslíte si, že by bylo na místě schvalovat referendem i Lisabonskou smlouvu? Jednoznačně parlamentem. Pokud se kohokoliv u nás v republice zeptám, jaký je rozdíl mezi původní ústavní smlouvou a Lisabonskou smlouvou, bude pro něj honička rozdíly vyjmenovat. Myslím, že většina lidí je vůbec nerozezná, smlouvy jsou téměř stejné. Jak v mnoha názorech na EU s Václavem Klausem nesouhlasím, tak v tomto má pan prezident pravdu. Původní evropská ústavní smlouva vznikla tím, že byl svolán Konvent, potom ji schvalovala mezivládní konference, a potom přišla na řadu referenda. Odpůrci smlouvy říkali: je dlouhá, nesrozumitelná, její vznik je neprůhledný. A tak máme novou smlouvu, která je stejně nečitelná, stejně nepřehledná, stejně ji nikdo nečetl a nebyla schválena v Konventu, ale u zmocněnců premiérů, což je ještě méně než Konvent. A Evropa říká: Hle, nová smlouva, jednodušší smlouva všude ji schvaluje parlament. Pouze v Irsku se rozhodli, a odpovídá to jejich ústavní tradici, že to nemůže být jinak než referendem, takže se teď čeká na Irsko. Moje poučení zní takto: Pokud chce Evropská unie určitě dosáhnout pozitivní výsledek, už neudělá nikdy referendum, protože těch 27 zemí je jako pytel blech. Myslím, že se tak mělo rozhodnout už při té původní smlouvě, mohli jsme mít odškrtnutou čárku a jednu smlouvu schválenou. Pro vás tam určitě jeden významný rozdíl je, a to je zmínka o křesťanství, kterou jste požadoval spolu s dalšími ministry, a která z nové smlouvy vypadla. Když se pracovalo na původní ústavní smlouvě, chtěl jsem, aby tam bylo vyjádřeno to, co činí Evropu Evropou, totiž její čtyři kořeny: židovsko-křesťanská tradice, způsob právního uvažování vycházející z římského právního řádu, antická demokratická tradice – smysl pro otevřenost a demokracii a racionalismus neboli osvícenství. Poslali nás ke všem čertům. Měl jsem zajímavý rozhovor s ministry zahraničních věcí nad zmínkou o židovsko-křesťanských kořenech. Dozvěděl jsem se, že to nepadá v úvahu, protože ve Velké Británii, Německu, Francii a dalších zemích je hodně muslimů. Britský ministr zahraničních věcí mi řekl: S tím já nemohu souhlasit, protože v mém volebním obvodu je několik mešit a mnoho muslimů. V Británii je islám druhé nejvýznamnější náboženství. Já mu na to řekl, že podle mého je už první nejvýznamnější náboženství, protože se nebojíme o hlasy křesťanských voličů, když tam o křesťanství neřekneme ani slovo, ale bojíme se, kdybychom tam náhodou křesťanství uvedli, že ztratíme hlasy muslimů. Jinými slovy se ukazuje, že ten typ voličstva, který je ovlivněn islámem, je v hodnotovém vidění své pozice více pevný, než svět křesťanství. Z toho, jak vážně kdo bere hodnoty, ke kterým se hlásí, vyplývá, že to není střet ani náboženství, ani kultur, ani civilizací, ale je to něco nového. Takže se tehdy řeklo, že v preambuli ústavní smlouvy žádná zmínka nebude, a když se otevřela debata o Lisabonské smlouvě, tak už ten námět ani nikdo nezvedl. A vracím se zpátky k tomu, co se pak ukázalo v krizi o karikatury. Když se v některých evropských novinách objevila karikatura Mohameda, vznikl obrovský celoevropský konflikt a došlo k útokům na ambasádu v Damašku a v Pákistánu. Chtěl jsem tehdy, aby EU požadovala omluvu těch zemí, kde se útočilo na ambasády EU. Proč? Protože Vídeňská úmluva říká, že každá země musí zajistit bezpečnost diplomatických misí států, které jsou u ní zastoupeny. Také my máme odpovědnost za bezpečnost ambasád všech států, které jsou v České republice. To znamená, že byla porušena právní povinnost. A ukázalo se, že EU nebyla schopna si ani o tu omluvu říct. Vy to považujete za malé sebevědomí Evropanů? Vidím to tak, že svět Evropy, ve kterém jsme, je velmi, velmi soustředěn na přítomný okamžik. Teď nesmíme ztratit příští volby, teď musíme něco udělat a soustředit se na to, co se právě teď děje. A protože jsme ztratili
schopnost vnímat jakési transcendentno, něco, co nás přesahuje, ztratili jsme schopnost vidět věci z toho širšího pohledu, jsme slabí. Vysíláme vojáky do zahraničí na mise, a ti dostávají řádově statisíce korun měsíčně, aby nás chránili. A ti, kdo proti nim bojují, jsou většinou zfanatizovaní lidé, kteří nedostávají skoro žádné prostředky a ohrožují nás ze svého vnitřního přesvědčení. My proti nim šikujeme hradbu, která nás stojí obrovské peníze, úsilí a energii a nejsme si tím stejně na sto procent jisti. Teď se ty hradby pomalu rozevírají při jednáních o vstupu Turecka do Evropské unie… Přesně tak, já jsem velkým zastáncem jednání s Tureckem, ale jedná se přece o vstup Turecka do Evropské unie. A všimněte si, že vstup Turecka do EU si přeje ekonomická a politická elita, ale kdybychom se zeptali lidí na ulici nejen v EU, ale i v Turecku, dozvíme se, že si to nepřejí. Ono to není tak jednoduché. Turecko sehrálo nesmírnou roli v dějinách Evropy po 2. světové válce. Jako člen NATO bylo Turecko hradbou proti sovětskému imperialismu. Turecko je v tomto ohledu náš spojenec v NATO. Je to velká země, která je ve stejném hospodářském prostoru. Myslím, že Turecko bude mít nakonec nějaké privilegované partnerství, protože dnes se tohoto rozšíření skoro všichni bojí. Nejde jenom o Turecko, ale vytvoří se tím i nové hranice Unie, která pak bude sousedit s Irákem, se Sýrií a s dalšími zeměmi. To všechno má v sobě další dimenze, které mají vazbu na společnou bezpečnostní politiku, na sousedskou politiku a podobně, a nemůžeme to brát jako střet civilizací, ani jako střet náboženství. Vývoj v Evropské unii i v Turecku nám ovšem může přinést i jiné odpovědi. Ovšem ve Francii řešili, zda děti muslimů mohou chodit do školy v šátcích nebo ne. U nás ten problém zatím není, ale může také přijít…. Ano, Francie je mi velmi sympatická, je to země nesmírně významná, má krásný jazyk, bohatou kulturu, vynikající kuchyni, úžasnou eleganci. Ale zákon zakazující nosit náboženské symboly považuji za úplně scestný. Jestliže zakážu ve jménu laického principu dětem nosit šátky, kříže nebo nějaké jiné náboženské symboly do školy, ještě to z nich neudělá lidi bez náboženského přesvědčení. Já říkám, že Evropa má být otevřená a má mít porozumění i pro jiná náboženství a jiné kultury, ale musí si zároveň uvědomit, že sama má něco, co je evropské. To se týká i nabývání občanství. Podle mne u nás na občanství není nárok, ale má ho dostat ten, kdo se chce stát Čechem. Nejenom, že chce žít na území České republiky, ale chce být součástí naší země, naší kultury, našeho uvažování, chce se integrovat. Jinými slovy řečeno, chce tu najít domov. Nechce tu být jako v hotelu. A když bráníme zmíněným symbolům, zavíráme oči před skutečností a nepřipouštíme si, že třeba v té Francii je někdo jako v hotelu a ne doma. Vy jste také zodpovědný za to, aby naše legislativa byla v souladu s legislativou EU, ale řada lidí si to vykládá jako takovou „buzeraci Bruselem“. My to kontrolujeme, ale odpovědnost za to nesou jednotlivé rezorty. Česká republika je na tom v této oblasti mimořádně špatně. Pokud jde obecně o transpozici norem EU, tak jsme na 25. místě z 27. Zdůrazňuji, že nejde o normy politického charakteru, povětšinou jde o normy technické. Musíme si uvědomit, že transponované normy už také spoluvytváříme. Jiná věc je, že na tvorbě norem, nařízení a směrnic na evropské úrovni se podílí celá řada našich lidí, ale vůbec to nekomunikují tady, v českém prostředí. Pak se norma objeví a my říkáme, co se to v tom Bruselu děje? Přivítal bych především určitou vnitřní komunikaci uvnitř rezortů. Aby experti, kteří se podílejí na vzniku předpisů EU, dobře komunikovali s právním prostředím a jednotlivými rezorty tady v České republice. A informovali o tom, co se tvoří, abychom se potom vše nedozvídali až z úředního věstníku EU.
JUDr. Cyril Svoboda ministr vlády České republiky, předseda Legislativní rady vlády České republiky, poslanec PS PČR za KDU-ČSL. Vystudoval Právnickou fakultu UK a několik roků pracoval jako státní notář. Od 90. let vystřídal řadu vládních postů, 4 roky byl náměstkem ministra spravedlnosti ČR, dále 2 roky náměstkem ministra zahraničních věcí a hlavním vyjednavačem pro EU, v roce 1998 byl půl roku ministrem vnitra ČR a v letech 2002 – 2006 ministrem zahraničních věcí. Na Právnické fakultě University Karlovy, na katedře ústavního práva, působil 8 let jako odborný asistent. V letech 2001 – 2003 byl předsedou KDU-ČSL. Je ženatý a má 4 syny. foto: archiv EN Myslíte, že nám evropská integrace může jen prospět? Nepochybně. Teď se spekuluje o tom, kdo bude předsedou Evropské rady. Protože když bude ratifikována Lisabonská smlouva, bude stálý předseda Evropské rady a nový vysoký představitel pro bezpečnostní zahraniční politiku. Padají různá jména a je vidět, že největší šance mají lidé z těch zemí, které představují tu nejširší možnou míru integrace, tzn. které jsou v Schengenu a v eurozóně. Ti, co jsou mimo, ale mají přesto velké schopnosti, mají šanci menší. EU tvoří 27 států rozdílné velikosti, od Německa až k Maltě, která je velká jako Brno. Ukazuje se, že země s nejvyšším stupněm integrace mají k sobě vždycky blíž. Padá rozdělování na staré a nové země, Slovinsko je už v eurozóně, Slovensko brzo bude, takže se s nimi bude víc počítat i v nominacích. Byl byste i u nás pro dřívější zavedení eura? Česká republika by měla mít aspoň termín vstupu do eurozóny. Vstup do eurozóny znamená, že máme také změnit náš právní řád, musí se udělat řada kroků, aby se země na to připravila. Jestliže nemáme termín žádný, tak se nikdo nepřipravuje. Někteří politici u nás říkají – do eurozóny až jako krajní řešení, ale opakuji, že vliv v unii mají ti, kteří se hlásí k integračnímu snažení. To neznamená tleskat všemu, v různých věcech se můžeme lišit a bojovat za ně až do krve, ovšem aniž bychom tím porušili rámec míry integrace. Jak vidíte naše předsednictví v Radě EU a naše priority? Teď se objevují i nové otázky, které se budou v té době uzavírat. Největším cílem našeho předsednictví může být dokončení rozhovorů s Chorvatskem. Protože to jediné
bude zaznamenáno v dějinách Všichni ví, že za britského předsednictví se zahájily rozhovory s Tureckem. A po vstupu Chorvatska do EU nastane dlouhá pauza v rozšiřování, takže dokončení rozhovorů s Chorvatskem bude uzavřením jisté etapy evropských dějin. To považuju za prioritu všech priorit. V červnu 2009 jsou navíc volby do Evropského parlamentu. To znamená, že nejméně polovinu našeho předsednictví budou nejdůležitější instituce EU v zajetí těchto voleb. Proto nemáme mít přehnané ambice, co všechno se zvládne. Velká témata si budou chtít nechat jednotlivé politické strany do voleb jako svoje táhla. Ale můžeme předvést, že umíme řídit Evropskou unii. Že budeme mít lidi, kteří rozumí problematice, mají schopnost vyjednávat, umí jazyky, jsou schopni být šéfy pracovních skupin, řídit rady… Dát tomu švih a předvést, že jsme vyspělá a kvalitní země. K tomu si musíme uvědomit, že ČR jako předsedající země bude muset říkat stanoviska Unie a ne stanoviska České republiky. A jsem velmi rád, že český prezident nebo český premiér budou za Unii jednat třeba s americkým prezidentem nebo prezidentkou… A budou říkat – my, Evropská unie. Je důležité, jaký zůstane dojem v institucích EU po našem předsednictví. Dělal jsem 4 roky ministra zahraničních věcí a byla předsednictví, o kterých jsme si říkali, zaplať pánbůh, že to skončilo, bylo to tak chaotické a nepřipravené. A na druhou stranu byly země, kdy jsme říkali - klobouk dolů, jak to tihle lidé špičkově zvládli. My máme kvalitní lidi, tak si myslím, že máme na to zvládnout tento velký a obtížný úkol.
S Cyrilem Svobodou hovořila Zuzana Nováková
EN č. 04 / 2008
11
EVROPANKA
„Boli jsme hniezdo oportunizmu a totalita si vylámala zuby,“ hovorí poslankyňa Magdaléna Vášáryová Kto ju pozná vie, že nosí výlučne čiernu, bielu a červenú. Hovorí o sebe, že je netrpezlivá a skáče ľuďom do reči. Riadi sa troma krédami: „Urob všetko hneď a neodkladaj to na zajtra, môže byť neskoro. Usmievaj sa na svet, život je krátky. Ak chceš žiť dlho a zmysluplne, nenariekaj, ale pracuj.“ Možno o nej povedať, že toto posledné napĺňa do bodky. Vyštudovala sociológiu, nakrútila množstvo filmov a inscenácií, stála na doskách, ktoré znamenajú svet, bola veľvyslankyňou, je jej blízky mimovládny sektor. V súčasnosti je poslankyňou slovenského parlamentu. Stále však ostáva matkou dvoch dcér. Magdaléna Vášáryová. Počas totality ste boli herečka. Do akej miery ovplyvňovalo vtedajšie politické zriadenie myseľ umelca, ktorá je častokrát veľmi liberálna a otvorená?
výletoch. Aj dnes zase začíname mať veľvyslancov, ktorí nevediac angličtinu, budú mať v zahraničí nekončiace prázdniny.
Narodila som sa po februári 1948, takže som nedostala na výber, v akom režime chcem žiť. Mohla som len po roku 1968 emigrovať. Pretože sme boli ako rodina proskribovaní, lebo otcov brat emigroval v roku 1948, nechcela som vystaviť mojich rodičov ďalším prenasledovaniam a zostala som doma. Moji rodičia mali o povahe režimu jasno a svoje názory neskrývali pred nami, deťmi. Po roku 1971 v divadelnom svete síce tiež vládla strana a jej ideológia, ale – ako hovorieval Julo Satinský – v malom kolektíve Divadla na Korze panovala demokracia. Tam som našla podobne vychovaných i zmýšľajúcich ľudí. Skrátka, ako povedal vtedajší minister Miroslav Válek – „hniezdo oportunizmu“. Boli sme na tento titul hrdí. Totalita si na nás vylámala zuby.
Tento post ste zastávali v období 1990-1993. Práve v tom roku vznikla aj samostatná Slovenská republika. Ako ste sa Vy sami stavali k tejto otázke? Aká bola nálada, ako sa pozeralo Rakúsko na tento pripravovaný krok?
Po roku 1989 ste prijali ponuku vtedajšieho česko-slovenského prezidenta Václava Havla a stali ste sa prvou Slovenkou - veľvyslankyňou ČSFR v Rakúsku. Aká bola Vaša úloha v tom čase? Reprezentovali ste predsa novú krajinu - aspoň v tom duchovnom zmysle... Koncom roku 1989 hľadal prezident Václav Havel a jeho minister zahraničných vecí Jiří Dienstbier nových reprezentantov zmeny smerovania zahraničnej politiky. Boli tam samí muži a tak ma niekto vo VPN na zoznam dopísal. Mojou úlohou bolo potvrdiť nastúpenú zmenu režimu a zdôrazňovať, že sa vraciame do európskeho sveta ako jeho rovnocenní príslušníci. Že sa hlásime nielen k blahobytu európskych partnerov, ale aj k hodnotám, ktoré zastávajú. Popritom vyčistiť jedno z najväčších veľvyslanectiev od rôznych pracovníkov rôznych služieb, vytvoriť novú sieť kontaktov a zorganizovať prácu pre novovyslaných diplomatov. Ako nás Rakúsko vnímalo? Ako kto. Zmena režimu si získala srdcia mnohých Rakúšanov a politickú podporu demokratických strán Rakúska. Niektorí podnikatelia sa ale zľakli hospodárskej sily Československa, ktorú si pamätali z roku 1948. Tí, ktorí žili dlhé roky na druhej strane v tieni železnej opony v tichu a bez návštev sa zdesili nášho hluku a entuziazmu. Po pár mesiacoch odhlasovali v referendách, že si neprajú obnoviť mosty, cesty, hraničné prechody. To trvalo do roku 2004, kým sa atmosféra začala meniť, ale obavy zostávajú. Keby ste porovnali mentalitu slovenskú a rakúsku, čo majú spoločné a naopak, v čom sa líšime? Tvar našich krajín je podobný. Jedno veľké otvorené a liberálne mesto excentricky umiestnené pri hraniciach a horské údolia. Spôsob uvažovania horalov v údoliach označujú Rakúšania menom „Taellermentalitaet“. Znamená nedôverčivosť voči novotám, či nedostatok voľných horizontov v uvažovaní. Ale Rakúšania prijali v rokoch 1956 i 1968 tisícky našich emigrantov a zachovali sa k nim veľmi priateľsky. Touto skúškou sme my zatiaľ neprešli. Aká je náplň práce veľvyslanca - bežný občan má možno skôr predstavu o večierkoch, kde sa vedú zdvorilostné debaty a život beží ďalej.... Nielen bežný občan, ale aj mienkotvorní novinári vidia diplomatov len s pohárikom v ruke. Je to prirodzené. Kto by chodil do kancelárií diplomatov – úradníkov? Často musím aj vzdelaným ľuďom vysvetľovať, že napríklad veľvyslankyňa nie je političkou, ale vysoko postavenou úradníčkou, na ktorú platia rovnaké pravidlá ako na ostatných úradníkov štátnej správy. Možno oslovenie excelencia je také zavádzajúce. Ale často si niektorí ľudia mýlili diplomaciu s turistickou kanceláriou. Stačí nahliadnuť do niektorých z mála kníh, ktoré napísali. Nič o tom, ako prezentovali politiku a ako referovali domov, nič o zahraničnej politike, len o
Oficiálna pozícia rakúskej politickej elity bola zdržanlivá. Tlak slovenskej reprezentácie sukcedovať zmluvy skôr, ešte pred koncom decembra 1992, odsúvali na termín po Novom roku 1993. Akoby sa chceli presvedčiť, že to pán Klaus s Mečiarom myslia naozaj vážne. Niektorí politici a experti prejavovali obavy zo smerovania slovenskej zahraničnej politiky pod vedením Vladimíra Mečiara. Registrovala som aj znepokojujúce obavy predstaviteľov rakúskych firiem, ktoré mali centrály v Prahe a rýchlo si otvárali pobočky v Bratislave. Objavovali sa aj vyhlásenia o možnom násilí a ozbrojených konfliktoch, ktoré som sa snažila eliminovať. Nedôvera, kam Slovensko pôjde, sa materializovala aj v oneskorenej výstavbe diaľničného prepojenia obidvoch krajín. Po Vašej diplomatickej kariére v Rakúsku ste pôsobili v mimovládnom sektore, od ktorého ste v roku 1999 dostali ponuku ako prvá žena kandidovať na prezidentku Slovenskej republiky. Aké je to postaviť sa zoči-voči mužskej sile a množstevnej presile? Ako si spomínate na prezidentskú kampaň? Nebolo Vám ľúto, keď si navzájom kandidáti hľadajú slabé miesta? Ženy sú predsa citlivejšie ako muži.... Neviem, či sú všetky ženy citlivejšie, niektoré asi áno, ale pravdou je, že na ženu sa ľahšie útočí. Nepočula som, že by sa niektorého kandidáta na prezidenta spýtali, ako dokáže spojiť starostlivosť o rodinu s kandidatúrou a to všetko s výčitkou v hlase. Niektoré útoky slovenských novinárok som si odložila pre výstrahu, aby som nezabudla, že najhoršie dokážu na ženu aj tak zaútočiť len ženy. My sa vieme jedna druhú najviac zraniť. Ale to pominie s novými generáciami. Inak útoky mužov na ženy len dokazujú, kto je slabší. Napríklad, keď Ján Slota označí kandidátku - profesorku za predavačku. Vidno, ako si váži prácu predavačiek, jedno z najťažších povolaní. A možno sa chcel len vyrovnať Leninovi s jeho výrokom, že aj kuchárka môže byť prezidentom. Rovnaký komplex, rovnaká ideológia. Má žena šancu dostať sa na tento post v krajine, kde je ešte stále vnímaná - aspoň mužmi - ako tá, čo má stáť pri sporáku a starať sa o deti? Alebo sa mýlim? Dúfam, že moja kandidatúra a fakt, že mi v prvom kole dalo 250 tisíc občanov svoj hlas, svedčí o tom, že aj Slovensko sa začína meniť. Ešte sme síce nemali premiérku ako Poliaci alebo ministerku obrany ako Česi, ale trend je jasný. V rokoch 2000-2005 ste pôsobili ako veľvyslankyňa v Poľsku. Obe krajiny - my aj Poliaci sme sa v tom čase usilovali začleniť sa do európskych štruktúr. Viete porovnať našu integračnú snahu a snahu Poliakov? Ktorý národ mal širšie lakte pri negociačných rozhovoroch? Slovensko a Poľsko boli v tom čase rozdielne uvažujúce krajiny. U nás panovala malá podpora pre NATO a veľká vstupu do EÚ. Poliaci veľmi podporovali vstup Poľska do NATO a s väčšou nedôverou uvažovali o Európskej únii. Úplne opačne ako Slováci. Preto museli poľskí politici vyhlasovať, že budú tvrdo negociovať v Bruseli, aby oslabili útoky nacionalistickej opozície, ktorá ich obviňovala z „kolenačkovej“ politiky v Bruseli. Strany tohto typu sa všade vyjadrujú rovnako. Najväčším problémom poľskej európskej politiky sa ale ukázala zmluva z Nice a spôsob hlasovania v Európskej rade. Tento problém zanikol až po ratifikovaní Lisabonskej zmluvy vo varšavskom parlamente na jar 2008.
V roku 1971 ukončila Magdaléna Vášáryová štúdium sociológie na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Počas 20-tich rokov hereckej kariéry postupne pôsobila na viacerých scénach – Divadlo na Korze, Nová scéna a Slovenské národné divadlo. Ako veľvyslankyňa reprezentovala Českú a Slovenskú federatívnu republiku v Rakúsku a potom samostatné Slovensko v Poľsku. V rokoch 1993-2000 založila a riadila mimovládnu organizáciu Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, bola kandidátkou na prezidenta SR. Od roku 2006 je poslankyňou Národnej rady SR. Je sestrou herečky Emílie Vášáryovej, manželkou herca Milana Lasicu a matkou dvoch dcér Hanky a Žofky. foto: archív Magdalény Vášáryovej
A opäť, v čom sme si podobní a naopak v čom sa naše národy líšia? Poliaci majú oprávnený pocit veľkého európskeho národa, ktorý sa „počíta“. Už od 19. storočia sa ale líšili národovci oboch krajín postojom k Rusku a jeho „slovanstvu“. Hoci Mickiewicz veľmi dobre poznal diela Kollára i Šafárika, z ich slavjanofilstvom hlboko nesúhlasil. Snívanie o „ruskom dubisku“ bolo v rozdelenom Poľsku veľmi nepopulárne. Aj dnešnú zmenu slovenskej zahraničnej politiky s novým dôrazom na Ruskú federáciu prijímajú poľské politické kruhy s nedôverou. Od roku 2005 ste členkou SDKÚ. Práve ďalšou ženskou kandidátkou na prezidentku je vaša stranícka kolegyňa Iveta Radičová, nedostali ste ponuku na opätovnú kandidatúru, povedzme nielen zo straníckeho tábora? Kandidátkou SDKÚ-DS a celej opozície je prof. Iveta Radičová a ja urobím všetko, čo je v mojich silách pre to, aby postúpila do druhého kola. Viem, čo ju čaká a bude potrebovať našu podporu. Prezidentská kampaň v roku 1999 bola jedna z najťažších vecí, ktoré som v živote podstúpila. Som rada, že som ju dotiahla do konca a dnes sa môžem venovať iným úlohám, ktoré sú pre mňa dnes dôležité. Využili ste alebo využívate herecké prvky aj v politike? Nie, to by bolo dokonca nečestné a nebezpečné. Herci majú pripravené texty a úlohy a za hru je zodpovedný režisér, ktorého na javisku nevidieť. Ja si píšem texty sama a sama si za ne nesiem aj zodpovednosť. Som viditeľná. Herci nemusia žiadať voličov o hlasy, hoci diváci a ich návštevnosť je ukazovateľom ich vkusu a očakávaní. My, politici, si musíme získať voličov nielen na dve hodiny, ale pre projekty zmien, ktoré zmodernizujú Slovensko a uro-
bia z neho rovnocenného partnera v európskej rodine. Pre niektorých to nie sú populárne plány, ktorým by tlieskali. Majú radšej starú Nemocnicu.... V krátkosti možno Vašu kariéru zhrnúť ako herečka, veľvyslankyňa, riaditeľka mimovládnej organizácie, poslankyňa. V ktorej pozícii ste sa cítili alebo sa cítite najlepšie? Vynechali ste, že som študovala sociológiu a nie herectvo. To predurčilo môj vzťah k správe vecí verejných. Určite by som vnímala divadlo inak, keby som sa štyri roky na VŠMU snažila prispôsobiť učebným plánom. A ja som namiesto toho robila skúšky z matematiky a štatistiky. Moja dráha od veľvyslankyne k Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku, znovu k veľvyslankyni a potom do politiky je pomerne logická. Aspoň pre mňa. Neviem, čo označiť slovom najlepšie, ale ako politička som rozhodne najslobodnejšia vo svojom vyjadrovaní a v presadzovaní toho, čo považujem za dobré a prospešné. Prvá Slovenka ako veľvyslankyňa, prvá predstaviteľka nežného pohlavia ako kandidátka na prezidentku SR. Aké prvenstvo by Vás ešte potešilo? Chcela by som prispieť svojou troškou do projektu vzdelanostnej a kultúrnej spoločnosti pre Slovensko, ktorý pripravujeme s našimi malými kolektívmi. Slovensko sa samozrejme mení a v niečom veľmi rýchlo, ale cítim potrebu pomôcť pri zmene v našom prístupe k vzdelávaniu – aj o umení a literatúre - k informáciám, ku kultúre. Nebudem prvá, ale to predsa nie je o tom.
S Magdalénou Vášáryovou sa rozprával Jozef Havrilla
12
PREZENTACE/INZERCE
EN č. 04 / 2008
Nové investiční životní pojištění Variace nabízí nejširší servis Bezplatné asistenční služby zajistí i komfortní dopravu do nemocnice a zpět ČSOB Pojišťovna uvedla do prodeje nové investiční životní pojištění Variace, které přináší řadu atraktivních novinek, jež doposud na trhu v takovéto míře scházely. Patří k nim široké pojistné krytí, výhodná investice, rozsáhlé asistenční služby zdarma nebo možnost spravovat pojištění na internetu. „Naším přáním bylo sestrojit kvalitní investiční životní pojištění s nejlepším servisem na trhu a věřím, že pojištění Variace tyto parametry naplňuje,“ uvedl ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny Karel Svoboda. Pojištění Variace je běžně placené investiční životní pojištění, které spojuje pojistnou ochranu s investováním do podílových fondů. Klient přitom rozhoduje nejen o rozsahu pojištění, ale volbou investičního programu ovlivňuje i výnos své investice. Základem pojištění je pojištění pro případ smrti nebo dožití. K tomuto základu lze sjednat širokou škálu doplňkových pojištění: pro případ vážné choroby, plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu, smrti následkem úrazu, trvalých následků úrazu, léčení úrazu, pro případ hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu a také úrazové pojištění dětí. Rozsah pojištění lze kdykoli v jeho průběhu měnit, je možné měnit pojistné i pojistnou částku. „K dalším výhodám patří například dvojnásobné pojistné plnění v případě smrti úrazem při dopravní nehodě nebo sportu, nejlepší řešení plné invalidity s nejkratší čekací dobou a s plně-
ním celé pojistné částky při jejím přiznání, nejkratší čekací dobu a široký rozsah pojištění zajišťuje také pojištění vážných chorob,“ doplnil Karel Svoboda. Bezplatnou součástí pojištění jsou rozsáhlé asistenční služby, které zahrnují například lékařské a právní poradenství po telefonu, komfortní dopravu do nemocnice a zpět a v případě potřeby také zprostředkování péče o domácnost, hlídání dětí nebo seniorů, krmení domácích zvířat apod. Své finanční prostředky mohou klienti ukládat přímo do pěti podílových fondů spravovaných ČSOB (ČSOB Chráněný fond, ČSOB Růstový fond, ČSOB Dynamický fond, ČSOB Akciový mix, ČSOB Realitní mix), které jsou známy vysokou výkonností. Volbou jednoho z nich nebo jejich kombinací ovlivňují klienti jednak možný výnos, ale také investiční riziko. Pojištění však obsahuje volitelně tzv. automatickou ochranu: před koncem pojištění se část prostředků začne automaticky převádět do méně rizikových fondů, k nimž patří především ČSOB Chráněný fond, u nějž cena podílových jednotek nemůže klesnout pod 90 procent nejvyšší ceny dosažené v minulosti.
Sledovat výkonnost fondů mohou klienti jednoduše on-line na počítači a stejně tak mohou sledovat i své platby. „V dohledné době budou moci klienti přímo z domova měnit i svou investiční strategii – převádět jednotky mezi fondy, a tím zvyšovat zhodnocení. S investičním životním pojištění Variace se tak mohou stát aktivním hráčem na trhu akcií a fondů,“ doplnil Svoboda, podle něhož si pojištění Variace zhodnocením prostředků v delším horizontu nezadá s jinými možnostmi investování nebo je překonává. „Naši klienti mohou díky dlouhodobému a pravidelnému investování dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení,“ dodal. Například u ČSOB Dynamického fondu je v současnosti odhadována výnosnost 7 procent ročně. Nejnižším vstupním věkem pro sjednání pojištění Variace je 14 let, nejvyšším pak 70 let, minimální pojistná doba je 10 let a pojištění může končit až v 80 letech pojištěného. Pojistné lze platit měsíčně, čtvrtletně, pololetně i ročně, nejnižší pojistné je 500 Kč za měsíc. Klienti mohou také kdykoliv vložit mimořádné pojistné. Zaplacené pojistné si lze odečíst ze základu daně z příjmu. Všichni, kdo si sjednají pojištění Variace do 31. května 2008, obdrží od ČSOB Pojišťovny zdarma USB Flash disk s kapacitou 1 GB.
tuaci, která dokáže spolehlivě zhodnotit jejich investice a která jim bude vždy dobrým rádcem. SILNÉ ZÁZEMÍ KBC GROUP NV – UNIKÁTNÍ A DESÍTKY LET BUDOVANÉ KNOW-HOW
ČSOB POJIŠŤOVNA – VÁŠ PARTNER VE SVĚTĚ RIZIKA Stabilní zázemí Skupiny ČSOB a silného nadnárodního akcionáře KBC nám umožňuje poskytovat nejen kompletní nabídku pojištění, ale současně i ucelenou nabídku cenově příznivých finančních služeb pokrývajících všechny potřeby našich klientů. Naše služby jsou dostupné prostřednictvím nejširší obchodní sítě po celé České republice. Víme, že pojištění je vždy založeno především na důvěře, a naším cílem je proto nabízet bezpečí a osobní přístup – bezpečí silné pojišťovny, která se o své klienty dokáže postarat v jakékoli životní si-
ČSOB Pojišťovna čerpá díky své akcionářské struktuře (75 % akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV, 25 % Československá obchodní banka, a.s.) nejen z bohatých znalostí evropské nadnárodní skupiny KBC, jejíž kořeny sahají až do roku 1883, ale i z dlouholetých zkušeností celé Skupiny ČSOB. Přímé propojení české a belgické pojišťovny zrychluje transfer know-how z tradičních trhů EU do České republiky v oblasti produktů, křížového prodeje pojišťovacích a bankovních služeb a také v řízení kvality zákaznických služeb. Základ Skupiny ČSOB tvoří Československá obchodní banka – největší domácí banka, která na českém trhu úspěšně působí už od roku 1964. ČSOB Pojišťovna tak díky spojení po
Výhody investičního životního pojištění Variace • Nejlepší servis na trhu s vysoce nadstandardními asistenčními službami zdarma. • Výborné ošetření životních rizik vážných chorob a plné invalidity: nejkratší čekací doby, široký rozsah pojištění, výplata plné částky. • Výhodná investice: zhodnocení prostředků je v delším horizontu srovnatelné nebo vyšší než u alternativních možností investic. • Správa účtu on-line: pojištění lze snadno spravovat on-line z domova nebo kanceláře.
ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň A- a přidělila mu stabilní výhled.
Investiční pojištění
s nejbohatším servisem VARIACE
www.csobpoj.cz
desítky let budovaného know-how a tradice ČSOB ztělesňuje vysoký evropský standard a špičkové uspokojování potřeb klientů. PRODUKTY A SLUŽBY PRO ZÁKAZNÍKY ZE VŠECH SEGMENTŮ TRHU ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která je připravena poskytnout své služby velkým korporacím, malým a středním firmám a podnikatelům i nejširší občanské veřejnosti a nabídnout jim řadu řešení v oblasti neživotního a životního pojištění i dalších finančních služeb. Široký výběr pojistných produktů ČSOB Pojišťovny a možnost jejich kombinace s dalšími finančními službami Skupiny ČSOB umožňuje klientům získat za výhodných podmínek komplexní ošetření jejich finančních potřeb. Belgická finanční skupina KBC Group NV vznikla v roce 1998 sloučením aktivit pojišťovny ABB a ban-
kovních skupin Kredietbank a CERA Bank. Bankovní aktivity v rámci skupiny KBC zajišťuje KBC Bank NV, pojišťovnictvím se zabývá KBC Verzekeringen a správou majetku KBC Asset Management NV. Všechny tyto tři společnosti jsou přitom vlastněny a řízeny holdingovou společností KBC Group NV, s jejímiž akciemi se obchoduje na bruselské burze. Skupina KBC patří mezi tři největší bankovní a pojišťovací společnosti v Belgii, která je jejím hlavním, domácím trhem. Zároveň se KBC Group řadí mezi největší finanční skupiny ve střední Evropě, kde kromě ČSOB Pojišťovny a Československé obchodní banky ovládá i řadu dalších pojišťoven a bank v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku. Skupina KBC dnes působí ve více než 30 zemích a zaměstnává více než 50 000 lidí. KBC Group NV je držitelem vysokých ratingových ohodnocení, A+ (S&P), A1 (Moody‘s), A+ (Fitch), a do jejího portfolia patří přes 12 miliónů zákazníků. Na konci roku 2005 dosahovala celková aktiva finanční skupiny 326 miliard eur, tedy bezmála deset bilionů korun!
13
EKONOMIKA
EN č. 04 / 2008
Veterináři mají obavy o bezpečnost potravin Kromě trojice zemědělských veletrhů se letos na brněnském výstavišti v Kongresovém centru odehrál už třetí středoevropský veterinární kongres. Oproti předchozím ročníkům opět vzrostla jeho úroveň, což odráží účast přibližně třiceti řečníků a čestných hostů evropského formátu. Hlavním tématem kongresu byly důsledky zákona o léčivech, jenž upravuje také nakládání s veterinárními léčivy. Zákon, který je v platnosti od začátku roku 2008 totiž umožňuje chovatelům, aby nakupovali veterinární léčiva na předpis přímo od distributorů. To se nelíbí české veterinární komoře a jejím členům, kteří mají obavy o správné podávání léků zvířatům a tím pádem i bezpečnost potravin vyráběných z jejich masa. Veterinář má menší kontrolu nad tokem léků než v případě, kdy vydával chovateli léčiva osobně. Slovy profesora Hery, ředitele Ústavu pro státní kontrolu veterinárních léčiv, „je pro EU přijatelné uvolnění distribuce veterinárních léčiv, pokud bude zajištěna kontrola bezpečnosti po-
travin.“ Na kongresu promluvil i MVDr. Ladislav Stodola, prezident Komory veterinárních lékařů Slovenské republiky. Položili jsme mu pár otázek: Mohl byste čtenářům objasnit vývoj legislativy ohledně veterinárních léčiv na Slovensku? Původní úprava přijatá 1.1. 2006 stanovovala, že chovatel nemůže získávat veterinární léčiva od velkodistributora, ale pouze od veterinárního lékaře nebo z lékárny na předpis veterináře. Chovatelské obci, nechci to nazývat lobby, se to nelíbilo a vytvořili tlak na to, aby
mohli nakupovat léčiva na sebe. Evropská legislativa stanovuje, že každý veterinární lék musí být na recept v množství odpovídajícím ošetření a léčbě. Od 1.7. 2007 pak začala platit změna, kdy může chovatel veterinární léčiva kupovat přímo od distributora na předpis veterináře. V čem tedy spočívají důsledky této legislativní změny pro veterinární praxi? Zákon z počátku roku 2006 nastavil systém tak, že všechny léky byly pod kontrolou veterinárního lékaře. Veterinární lék není klasickým zbožím a jeho výroba, distribuce, vývoj a použití podléhá zvláštnímu režimu. Velkodistributoři mohli dodávat veterinární léky pouze osobám odborně způsobilým, a to jsou veterinární lékaři. V roce 2007 nastala polemika a následná legislativní změna. Protože
existuje komunikace mezi českými a slovenskými farmáři, nastala tato změna o půl roku později také u vás, v České republice. Na základě této změny se otevřel prostor pro neodborné nakládání s veterinárními léky, kdy se prodávají odborně nezpůsobilým osobám a neexistuje účinná kontrola jejich použití. Chovatelé nemají povinnost mít na léčiva sklady, nemají povinnost je bezpečně likvidovat a další. Existují rozdíly mezi situací v Česku a na Slovensku? Hlavním rozdílem je, že v České republice jsou vyhláškou jasně vymezena léčiva, která může chovatel na předpis veterináře u distributora nakupovat. U nás podobná vyhláška zatím nebyla vydána. Existuje pouze vyhláška o předepisování veterinárních léčiv. Nyní existují čtyři cesty veterinárních léčiv od distributora: dalšímu distributorovi, do
Prezident slovenské veterinární komory Ladislav Stodola má obavy o veřejné zdraví. foto: archiv lékárny, k veterináři a k chovateli na předpis veterináře. Jaká vidíte hlavní rizika této úpravy? V prvé řadě chci říci, že nejde o rizika pro chovatele, ale konečného spotřebitele živočišných produk-
tů a tedy ochranu veřejného zdraví. Jestliže veterinární lékař nemá použití léků pod dohledem, představuje to rizika vzniku rezistence na neodborně podávaná léčiva a riziko pro bezpečnost potravin vyráběných z masa takto ošetřovaných zvířat. Tomáš Fridrich
Průvodcovská činnost je volnou živností. Pomohla EU Český prezident podepsal novelu živnostenského zákona, která přináší (kromě jiného) i významné změny v oblasti cestovního ruchu. Volnými živnostmi se stalo provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost. Výrazně pomohla Evropská unie. Velice zásadní změna je to zejména u průvodcovské činnosti, kde přestali být čeští občané diskriminováni národní legislativou oproti jiným občanům v Evropské unii. Zatímco ve většině zemí je průvodcovská činnost volnou živností, přičemž platí volný pohyb pracovních sil v rámci EU, čeští občané byli diskriminová-
ni ve vlastní zemi. „Po našem vstupu do EU totiž platí princip svobodného poskytování služeb v rámci celé EU, který je i do budoucna zcela nezpochybnitelný a je zakotven v článku 49 (ex 59) Úmluvy o EU,“ vysvětluje Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA).
MNOHO POZITIVNÍCH ZMĚN Uvolnění podmínek pro průvodcovskou činnost pomůže především českým regionům, domnívá se Okamura. Právě nedostatek jazykově disponovaných českých průvodců především v regionech je podle jeho slov velice palčivým problémem současnosti. „Praha má turistů dost, ale regiony, kde je více než 40 městských památkových rezervací, po nich často marně touží. A právě tato nová změna zvýší možnost přílivu turistů do mimopražských regionů celé
ČR, zvýší zaměstnanost a množství českých průvodců především v regionech. Konečně si mohou města, informační centra, památkové rezervace, přírodní památky, cestovní kanceláře proškolovat vlastní specializované průvodce bez nutnosti dojíždět po několik měsíců na drahé kurzy do několika málo školicích zařízení v České republice, které stejně speciální školení na danou úzce specializovanou lokalitu neprováděly,“ vysvětluje Tomio Okamura. Češi totiž museli až doposud ve vlastní zemi absolvovat složitá školení a ostatní členové EU
zde mohli bez jakýchkoliv zkoušek provádět turisty. Změnu vítají nejen samotní průvodci, ale i cestovní kanceláře. Ty budou mít větší výběr z průvodců, zvýší se konkurence a kvalita průvodců. Nejčastější stížností zahraničních turistů ohledně pražských průvodců totiž bylo to, že průvodci vodí skupiny místo prohlídky po různých obchodech a restauracích, zřejmě za účelem inkasování černých provizí. „Co se týče kontroly kvality průvodců, je vše při starém, každý průvodce, který chce, aby si ho cestovní kanceláře více najímaly, může si
průvodcovský kurz a zkoušky jako doposud zaplatit a udělat dobrovolně. Navíc, ze zákona má zodpovědnost ten, komu klient za službu platí, tedy cestovní kancelář, městské informační centrum, klient se tak nemusí ničeho obávat, jak cestovní kanceláře, tak i města si kvalitu svých průvodců ohlídají,“ uzavírá Okamura. Velký prospěch ze stávající úpravy budou mít především české turistické skupiny směřující do zahraničí, budou je moci provádět čeští průvodci, které si cestovní kanceláře proškolí. (vru)
Školící programy pro evropské manažery Evropská unie a Čína nabízejí školící programy v Číně pro manažery z Evropy. Zahájen byl příjem žádostí o zařazení do společného výměnného a školícího programu. Oznámili to zástupci obou stran. Podle informací tiskového střediska Evropské unie mají manažeři ze sedmadvaceti členských zemí EU příležitost naučit se obchodní čínštinu a získat v Číně pracovní zkušenosti. Přihlásit se mohou do 1. června 2008 k účasti na mezivládním projektu
mezi Evropskou unií a Čínou s názvem EU-China Managers Exchange and Training Programme (METP). INFORMACE A ZNALOSTI V průběhu desetiměsíčního pobytu absolvují vybraní manažeři z Evropy sedmiměsíční školení s obsahem podle vlastního výběru a zaměření, mohou se naučit základy obchodní čínštiny, navštíví významné čínské společnosti, města a adminis-
trativní orgány. Všichni absolventi získají oficiální diplom podepsaný velvyslancem EU v Číně a štědrou apanáž, která pokrývá veškeré náklady na studium. Prestižní program zajišťuje Univerzita mezinárodního obchodu a ekonomie z Pekingu, která si klade za cíl umožnit účastníkům využít získané jazykové dovednosti v čínštině, znalosti o čínské podnikové kultuře a praxi, a úspěšně zhodnotit tyto znalosti v budoucí kariéře a pro obchodní úspěchy jejich firmy nebo organizace.
PROPOJENÍ KULTUR Podrobné propozice na internetových stránkách http://www.metp. net.cn dále uvádějí, že žádosti mohou zasílat manažeři z malých a středně velkých firem a nevládních organizací, stejně jako podnikatelé se zaměřením na Čínu. Žadatelé by neměli mít žádnou či velice omezenou znalost čínštiny, mělo by jim být mezi 26 a 40 lety a musejí mít nejméně pět let pracovních zkušeností. Kromě uznané akademické kvalifikace musí kan-
didáti předložit zajímavý obchodní plán pro svůj pobyt v Číně. Žadatelé, kteří přesvědčí evropskou a čínskou výběrovou komisi o proveditelnosti svého obchodního plánu, budou pozváni na osobní pohovor a do hodnotícího centra v Bruselu nebo Pekingu v červenci tohoto roku. Program METP je čtyřletá iniciativa Evropské komise a vlády Číny a je rozdělena do čtyř částí, z nichž každá trvá deset měsíců. První dvě části již začaly. Současné přihlášky jsou určené pro třetí část
programu, která bude zahájena v říjnu 2008. Iniciativa METP chce zajistit špičkový program na míru šitých školení celkem pro 200 manažerů z Evropské unie a 200 manažerů z Čínské lidové republiky, přesně podle jejich individuálních potřeb. Program zavádí Čínský výbor pro propagaci mezinárodního obchodu od roku 2006 do roku 2010. Celková částka, kterou na něj Evropská komise a vláda Číny věnovala, jsou 23 miliony eur. (vru)
ČR bude vracet peníze na zemědělství
Jsou nám cizinci k něčemu? Britové tápají
Evropská komise chce zpět celkem 83 miliony eur, jež neoprávněně vynaložily členské státy na podporu zemědělství. Komise zajišťuje, aby členské státy prostředky vynakládaly řádně. Peníze se vrací do rozpočtu EU buď z důvodu nedostatečné kontroly, nebo kvůli nedodržení pravidel EU o zemědělských výdajích. Podle rozhodnutí Komise se bude zpětně inkasovat od České republiky, Španělska, Dánska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska a Rakouska. Nejvíce požaduje Komise od Španělska 54,9 milionu eur za neoprávně-
Každoroční přírůstek obyvatelstva ve Velké Británii je zejména díky přistěhovalcům přes 190 tisíc ročně. Na ostrovech se však vede bouřlivá diskuze co s tím dále. Média (občas) upozorňují na ekonomický přínos imigrantů, ale zároveň připomínají zvyšující se kriminalitu a malou snahu některých etnických komunit více se začlenit do společnosti. Březnový Daily Telegraph začal svůj příspěvek nadpisem Imigranti přinesli nulový efekt. V článku zmiňuje parlamentní průzkum, podle nějž přistěhovalci „vydělají“ britské ekonomice 6 miliard liber ročně, ale - jejich je prý nulový. Deník v této souvislosti cituje profeso-
né zakládání vinic v letech 2003 a 2004. Druhou největší částku 11 milionů eur má vrátit Francie za nedodržení uznávacích kritérií pro seskupení výrobců ovoce a zeleniny a za neuspokojivou pomoc těchto skupin jednotlivým výrobcům. Česká republika má ve srovnání s těmito částkami vrátit zanedbatelných deset tisíc eur za překročení finančních stropů. Řádově podobné částky ze stejných důvodů vracejí také Portugalsko, Nizozemsko a Rakousko. Více než milion eur ze stejných důvodů bude platit Německo a Lucembursko. Od roku 1995,
kdy se změnil způsob vracení neoprávněně vynaložených peněz na zemědělství, jde o sedmadvacáté rozhodnutí Komise tohoto druhu. Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel k tomu řekla: „Účetní dvůr zaznamenal v posledních letech značné zlepšení v našem kontrolním systému a stávající úroveň chceme ještě dále vylepšit. Běží totiž o peníze daňových poplatníků, a ti chtějí mít jistotu, že se tyto peníze vynakládají odpovědně.“ Tomáš Fridrich
ra demografie Davida Colemana na univerzitě v Oxfordu, který hovoří o zvýšených nákladech na zajištění bezpečnosti, na zdravotní péči a podobně, což dělá onen údajný nulový prospěch. Cizí dělníci nyní zajišťují podle zmíněného parlamentního výzkumu 12,5 % pomocných prací ve srovnání s loňskými 7,4 %. To je voda na mlýn kritikům vlády, kteří upozorňují na benevolentní vydávání pracovních povolení a také otevření pracovního trhu novým členům Evropské unie. Britský ministerský předseda Gordon Brown však snahy o redukci přílivu nových pracovníků zpoza hranice razantně odmítá. Poukazuje na je-
jich ekonomický přínos a také zavedený bodový systém, který údajně brání nevzdělaným a méně schopným uchazečům o práci mimo EU získat potřebná povolení. Veřejnost však často rozladí jakákoliv zpráva o kriminalitě cizinců, i když média častěji informují o násilnostech domácích. Poměrně hodně pozornosti si však vyžádala nedávná zjištění, podle kterých v domovech pro přestárlé pracuje řada cizinců bez nutných razítek. Dokonce se objevila informace, podle které se v jednom z pečovatelských domovů objevil člověk podezřelý z vraždy. A to už bylo moc i na pověstný anglický klid. Petr Pohorský
14
EU A REGIONY
EN č. 04 / 2008
Ve hře jsou i staré křivdy Slovenské tromfy Česká republika má více než dvojnásobek chráněných zemědělských a potravinářských výrobků než zbylí unijní nováčci dohromady, k dnešnímu dni jich českým producentům zaregistrovala Evropská komise plný tucet. První tři zápisy do seznamu přibližně 800 evropských specialit získala Česká republika už při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si jako chráněné zeměpisné označení vyjednali Češi jako jediní z nováčků už v přístupové smlouvě k EU. Kromě budějovického piva mají chráněné označení původu (PDO) Pohořelický kapr, Žatecký chmel a Nošovické kysané zelí. Známku chráněné zeměpisné označení (PGI) pak získaly Hořické trubičky, Karlovarský suchar, Lomnické suchary, Pardubický perník, Štramberské uši a Třeboňský kapr. Několik dalších českých výrobků na zisk ochranné známky aspiruje – České pivo, Chodské pivo, Český kmín, Všestarská cibule, Březnický ležák, Starobrněnské pivo, Znojemské pivo, Jihočeská Niva nebo Heřmánek český. Tři české
žádosti se ale zadrhly, doplatily totiž na otevírání starých křivd z poválečné historie. Evropská komise připustila námitky německých a rakouských firem, které kvůli poválečnému odsunu Němců protestují proti uznání místně chráněných názvů Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky a Olomoucké tvarůžky. Pokud se výrobci sami nedohodnou, tak Evropská komise rozhodne autoritativně. Těžko ovšem soudit, s jakým výsledkem. (vln) A CO NA TO EUROPOSLANEC JAN BŘEZINA? „Bez nadsázky lze konstatovat, že ochrana potravinářských specialit je jednou z výkladních skříní našeho dosavadního členství v EU. V počtu chráněných výrobků suverénně vévodíme žebříčku nových členských zemí. Správně jsme odhadli, že právě tato tematika představuje unikátní příležitost ke zviditelnění České republiky v EU a k přetavení všudypřítomných vzletných slov o obhajobě národních zájmů do hmatatelných výsledků. Ze získané ochrany v rámci EU, ať už se jedná o označení původu, ze-
měpisné označení nebo zaručenou tradiční specialitu, těží výrobci, spotřebitelé i stát. Výrobci získávají konkurenční výhodu na trhu a přidanou hodnotu ke svému výrobku, díky které mohou kromě jiného účinně čelit napodobeninám parazitujícím na tradičním označení. Pro spotřebitele znamená získání ochran záruku kvality, do které se vyplatí investovat. Pro stát pak představuje těžko vyjádřitelnou prestiž a posílení kulturních tradic, které jsou nosným pilířem národní identity. Ne se všemi žádostmi však máme na růžích ustláno. U německých a rakouských sousedů narazily na tvrdý odpor karlovarské oplatky a olomoucké tvarůžky. Na druhou stranu jsme sami zpochybnili slovenské žádosti o ochranu špekáčků a některých druhů salámů, které se vyráběly už za doby společného federálního státu. Náš úspěch v těchto případech bude záviset především na zvolené strategii. Se Slováky by bylo žádoucí dohodnout se na společném postupu, Němcům a Rakušanům by naopak bylo vhodnější neustupovat. Někdy zkrátka nezbývá než hájit své zájmy v EU cestou politického střetu a i my jako nový členský stát se to budeme muset naučit.“
Keď sa povie pivo, obyčajne je spojené s našími susedmi a Nemeckom, šampanské s Francúzskom a mäsová pochúťka prosciutto s Talianskom. Aj prostredníctvom kvalitných výrobkov má naša krajina možnosť ako sa priblížiť a zviditeľniť medzi ostatnými svojími partnermi. Tradičné špeciality – poľnohospodárske výrobky a potraviny - si krajiny chránia systémom ochrany Politiky kvality. Registrácia produktov na úrovni Európskej komisie trvá v priemere 4 roky. Zaregistrované produkty získajú medzinárodne uznávané chránené označenia. V rámci politiky kvality rozoznáva EÚ tri kategórie. Prvým, vyšším stupňom ochrany sú známky chráneného označenia pôvodu (PDO), chráneného zemepisného označenia (PGI). Tieto označenia sú časovo neobmedzené. Druhým stupňom je označovanie výrobkov ako zaručené tradičné špeciality (TSG) a na trhu sa používajú počas 25-tich rokov – jednej ľudskej generácie. Schvaľovací proces pri zís-
kavaní chránených označení prebieha najskôr na národnej úrovni v kompetenciách ministerstva pôdohospodárstva a Úradu priemyselného vlastníctva (ÚPV) SR a potom na úrovni Spoločenstva. Politika kvality existuje v EÚ vyše 50 rokov. Bývalé Československo malo na základe prílohy k Dohode medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Portugalskej republiky o ochrane údajov o pôvode, označení pôvodu a iných zemepisných a podobných označení zaregistrovaných približne 70 výrobkov, z toho Slovensko len dva. Po rozdelení Česká republika v Bruseli preregistrovala 12 výrobkov (je to aj súčasný zoznam produktov) a Slovensko začínalo odznova. Zatiaľ sa nám podarilo získať len jednu známku PGI pre Skalický trdelník. Na začiatku apríla sa skončilo námietkové konanie zo strany členských štátov na Slovenskú bryndzu, čaká sa na rozhodnutie EK o zápise výrobku do registra , čo potrvá asi dva mesiace. Európskym schvaľovacím procesom (označenie PGI) v súčas-
nosti prechádzajú Slovenský oštiepok a Slovenská parenica. Na EK boli zaslané kompletné prihlášky na „Oravský“ alebo „Zázrivský“ korbáčik a Tekovský salámový syr. Zoznam slovenských poľnohospodárskych a potravinárskych výrobkov chránených TSG je o niečo širší. Tvorí ho celkovo sedem výrobkov, z toho štyri mäsové, dva mliečne a jeden pekárenský výrobok. Päť výrobkov prechádza schvaľovacím procesom Spoločenstva. O chránené označenie pôvodu PDO na Slovensku zatiaľ nikto nepožiadal. Pre porovnanie, vyspelé krajiny s tradíciou ochranných označení kvality ako napr. Taliansko vyše 160, podobne je na tom aj Francúzsko, Nemecko má pridelených takmer 70 známok, Veľká Británia 29 a napr. Španielsko vyše 110. Kategória TSG je už menej zastúpená, celkový európsky zoznam tradičných špecialít tvoria necelé štyri desiatky výrobkov, z toho viac ako polovicu 25 tvoria belgické výrobky v kategórii pív. Viktoria Hánová
Ako šiel Skalický trdelník do Bruselu Cestu mal neľahkú. Trvalo to tri roky. Začalo sa to iniciatívou účelového občianskeho združenia (OZ) Skalický trdelník, ktoré najsprv požiadalo ministerstvo pôdohospodárstva o schválenie receptúry. Potom prišla na rad schvaľovacia procedúra na Úrade priemyselného vlastníctva. Skalický trdelník tak získal chránené zemepisné označenie Protected Geographical Indication (PGI). Presne stanovená oblasť, kde sa táto cukrovinka podľa schválenej receptúry môže vyyrábať je územie okresov Skalica a Senica, ohraničené riekami Morava, Tep-
lica a Myjava a hranicami s našími českými susedmi. Získanie európskeho chráneného označenia je vecou každého štátu, čiže ten zodpovedá za podanie prihlášky do Bruselu. „Kto sa pustí do boja o získavanie označenia, musí sa vyzbrojiť dobrými nervami a trpezlivosťou. Výška poplatkov za prihlášku je skôr symbolická. Čo je finančne a ľudsky náročnejšie je vypracovanie posudkov, historické dokazovanie,“ priznáva predseda OZ Sklacký trdeník Ing. Ľudovít Bránecký. Po viacnásobných konzultáciach s bruselskými úradníkmi sa nakoniec Skalický trdelník
dostal do európskeho vestníka. Od momentu uverejnenia mali ostané členské krajiny pol roka na vyjadrenie pripomienok. Zaujímavosťou na celom procese bola námietka Rumunska, ktorá prišla deň po uplynutí tejto lehoty. „Aj keby bola podaná pripomienka včas, myslím že by sme označenie získali, možno o niečo neskôr. Trdelník síce pochádza zo Sedmohradska, naša registrácia sa týkala územia na Slovensku, kde má tradíciu. To sme aj náležite dokázali. Rumuni napr. môžu zaregistrovať trdelník ako taký, ak to samozrejme dôveryhodne preukážu,“ dodáva pred-
seda. Kto chce túto dobrotu vyrábať, musí o zámere informovať OZ. „V súčasnosti združujeme päť výrobcov. Nie je povinnosťou byť členom združenia. Výrobcovia svoj zámer vyrábať trdelník nám musia oznámiť, pretože sme garantom kvality a máme povinnosť kontroly.“ Od konca minulého roka sa tak Skalický trdelník stal prvým výrobkom s európskym ochranným označením. Vyrábať sa teda môže len na danom území podľa schválenej receptúry, no predávať sa môže od Skalice, cez Prahu, Brusel, Paríž až....... trebárs po New York. Viktoria Hánová
foto: archiv OZ Skalický trdelník
Peníze z Unie mají zachránit megalomanské sídliště Město Hradec Králové připravuje náročnou investiční akcí – obnovu nejlidnatějšího sídliště v kraji. Za půl miliardy korun se má přestavět Benešova třída na Moravském Předměstí. Hradečtí radní chtějí pro tento projekt získat stovky milionů od Evropské unie. I když se po roce průtahů podařilo vybrat architektonický projekt, podle nějž se má frekventovaný bulvár zmodernizovat, termín zahájení rekonstrukce je nejistý. Akci bude předcházet složité vyjednávání mezi vlastníky dotčených nemovitostí. Operační program, který zahrnuje dotace na regenerace sídlišť ve městech nad dvacet tisíc obyvatel, schválila Unie před koncem roku 2007. O dotaci z tohoto programu usiluje v Česku na dvacet měst. Hradec Králové má šanci získat více než 200 milionů korun. V současné době město připravuje dokumentaci pro územní řízení, která je nezbytnou přílohou žádosti o peníze. I kdyby Hradec na evropské peníze dosáhl, musí nejprve začít opravovat z vlastní pokladny. „Dotaci bychom dostali zpětně. Je otázkou, kolik peněz se na rekonstrukci sídliště najde v městském rozpočtu. Přestavba proto bude s největší pravděpodobností roz-
dělena na etapy, které na sebe budou přímo navazovat,“ řekl mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. Benešova třída se čtyřproudou silnicí obklopená mnohapatrovými domy vznikla v 80. letech minulého století. V lokalitě žije na deset tisíc lidí, sídliště se mělo stát novým nákupním a společenským centrem města. Nepraktická zástavba se složitými železobetonovými konstrukcemi ale téměř okamžitě po dokončení začala chátrat a nyní ji architekti označují za pozůstatek megalomanie komunistického režimu, který neodpovídá dnešním potřebám bydlení. Radnice na základní údržbu bulváru dávala miliony korun,
aniž by se stav části tohoto sídliště zlepšoval. O zásadní opravě Benešovy třídy se mluvilo dlouho a hradečtí radní už před rokem a půl ve veřejné soutěži vybrali projekt její rekonstrukce. Zastupitelé ale definitivní rozhodnutí odsunuli na dobu, kdy se k architektonickým návrhům vyjádří veřejnost a odborníci. Ve hře byl i plán na zástavbu středu ulice dalšími domy. Tuto variantu úpravy sídliště by ze čtyř pětin hradily developerské firmy. Lidé, kteří v husté zástavbě Benešovy třídy žijí, však výstavbu dalších domů odmítli. Ze tří finálních architektonických návrhů nakonec město podpořilo nejjednodušší a také nejméně nákladnou přestavbu. Ta jediná nepočítá s výstavbou dalších objektů, ale s důkladnou rekonstrukcí ulic, prostranství i domů, v nichž vzniknou nové mezonetové byty. Návrh odsouhlasilo i 72 procenta účastníků ankety mezi místními obyvateli. Obnova je zaměřena na odstranění kovových ramp a betonových konstrukcí u domů dnes zničených rzí. Třída nemá být zatížena další dopravou, protože se ulice zúží na dva
pruhy. Přibýt má naopak zeleň, zázemí pro cyklisty i odpočinkové plochy. Vítězný návrh hradeckých ateliérů Studio AP a Žárovka architekti počítá i s vybudováním aleje a lávkou pro pěší uprostřed ulice. „Rádi bychom také zastřešili komunikace podél objektů. Tím vznikne deska mezi domy, která umožní bezbariérový přístup do obchodů,“ vysvětluje Pavel Zadrobílek z ateliéru Žárovka architekti. Než se však radnice do oprav Benešovy třídy pustí, bude se muset domluvit s majiteli domů. A v tom spočívá zásadní problém celého záměru. Přestavba se netýká jen městských nemovitostí a komunikací, ale i suterénů bytových domů, které jsou v rukou společenství vlastníků bytů. „Jsou tady desítky družstev a společenství vlastníků. Spousta lidí se změnami nesouhlasí“, upozornil člen komise místní samosprávy Jaroslav Vorel. „Jiní své byty pronajímají a jsou třeba dlouhodobě v zahraničí. Nedovedu si ta jednání s městem představit,“ dodal Vorel. Radnice o možných potížích ví. „Projednávání bude nesmírně složité,“ připustil hradecký primá-
foto: archiv EN tor Otakar Divíšek. „Domy jsou zprivatizované, avšak přestavba se bude týkat těch částí, kde jsou obchody, podzemní parkoviště a další rozsáhlé prostory nebo komunikace patřící městu. Vlastníci bytů samozřejmě budou účastníky územního a stavebního řízení. Budeme se muset nějak dohodnout,“ řekl primátor. Jak dlouho potrvá cesta k zahájení stavebních prací a potažmo
k získání evropské dotace, tak zatím není jasné. Ve stavebním řízení bude příliš mnoho účastníků, někdo se může odvolat. Pokud by šlo vše hladce, chtěla by radnice s rekonstrukcí sídliště začít v roce 2009 a postupně s opravami v dalších letech pokračovat. Obnova Benešovy třídy by měla skončit nejpozději v roce 2016. Věra Hofmanová
15
PUBLICISTIKA
EN č. 04 / 2008
Studenti v roli ministrů a diplomatů Další z řady Pražských studentských summitů (PSS) se konal v Kongresovém paláci na konci měsíce března (28. až 31.března). Pořádala jej Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), která se zabývá vzdělávacími, výzkumnými a informačními projekty v oblasti mezinárodních vztahů. Ojedinělý vzdělávací projekt, který je určen převážně pro české středoškoláky a vysokoškoláky se specializací v oblasti mezinárodních vztahů a diplomacie, se těší vždy velkému zájmu studentů. Letošní akce pod záštitou Madeleine Albright a Karla Schwarzenberga byla bohatá nejen jejich účastí, ale především aktivitou a množstvím nastolených témat. BOHATÝ PROGRAM A NEVŠEDNÍ ZÁŽITKY Kongresové centrum je nacpané k prasknutí, jednání probíhají už od časného rána a studenti jsou nezvykle soustředění. Jde do tuhého – jedná se o uznání nezávislosti Kosova, přemýšlí se o teroristických hrozbách v Evropě, hovoří se o problematice přístupu Ruské federace do Světové obchodní organizace. Dochází ke střetům provázeným někdy zvednutím obočí, jindy ostřejší gestikulací. Debaty bývají tvrdé, obhájení vlastního názoru mnohdy obtížné, zúčastněné státy bývají stále vyhraněnější. Ke kompromisu asi první den studentského summitu nedojde. „Kompromis, to je snaha diktovat podmínky suverénnímu státu,“ ozývá se ze sálu v debatě o nezávislosti Kosova a ostatní delegáti hlasitě kontrují. Další dny je situace obdobná. Od rána probíhají jednání, občas tisková konference, káva či koktejl a především nekonečná jednání ve výborech. Mezi nejdramatičtější situace patřila tisková konference narychlo svolaná k fiktivní mezinárodní krizi – vyhlášení nezávislosti Abcházie, které by
mohlo vyústit v destabilizaci celého regionu Jižního Kavkazu. Po emotivním krizovém zpravodajství se ujímají slova čelní představitelé modelové OSN, NATO a Evropské unie a delegáti se připravují na řešení vážné situace. Neprojednávají se však pouze vyhrocené východní krize a neřeší se jen mezinárodní otázky, na programu je i reforma společné zemědělské politiky Evropské unie, umístění americké radarové základny v ČR, postavení Střední Asie v politice velmocí či obecná rozprava o problematice zbraní hromadného ničení. V pondělí 31. března byl Pražský studentský summit (PSS) slavnostně ukončen a vyčerpaní studenti se vrátili do školních lavic. Mnozí z nich dokonce s oceněním nejlepšího delegáta, jiní alespoň se zkušenostmi z vrcholných jednání OSN, NATO a EU. EVROPSKÉ NOVINY SE ZEPTALY STUDENTŮ, JAK TUTO AKCI VNÍMAJÍ A CO JIM PŘINÁŠÍ Dagmar Zadražilová v Modelu EU jako ministryně zahraničí Irské republiky: „Pražský studentský summit (PSS) je projektem, který zasluhuje mimořádnou pozornost. Jeho největší devizou je podle mého názoru fakt, že umožní studentům vžít se naplno do rolí delegátů, ministrů zahraničí a diplomatů, kteří se v rámci jasně daných jednacích pravidel snaží na půdě virtuálních mezinárodních orgánů dojít ke konsenzu ohledně navržené agendy. Na druhou stranu se kreativitě meze nekladou, lze podávat pozměňovací návrhy a především vyjedná-
vat a hledat kompromis. Podobné programy existují v zahraničí již mnoho let a jsem moc ráda, že PSS si vybudoval tradici a kredit také u nás. Celá akce by však nešla pořádat bez mnoha zapálených lidí, nejčastěji studentů, kteří její přípravě věnují dobrovolně mnoho svého času, energie i nervů. Patří jim za to veliký dík. Nemálo delegátů se účastní opakovaně, což jen potvrzuje smysluplnost celého summitu.“ René Cienciala v Modelu OSN jako velvyslanec Čínské lidové republiky: „Před několika málo dny jsem zažil dosavadní vrchol své pomyslné diplomatické kariéry. Již potřetí jsem se stylizoval do role velvyslance členské země OSN v rámci XIII. ročníku Pražského modelu OSN, který byl podruhé zaštítěn Pražským studentským summitem. Po Tanzánii a Spojeném království byla letošní rok mou vysílající diplomacií ta čínská. Jako velvyslanec stálého člena Rady bezpečnosti jsem opětovně zasedl v tomto klíčovém orgánu OSN. Atmosféra jednání mi byla známá již z předchozích ročníků, přesto jsem měl na počátku jisté obavy z letošního velmi vysokého počtu nováčků. O to příjemněji jsem byl překvapen, když se závěrečná konferenční jednání přiblížila reálné politice a diplomacii. Jako velvyslanec jsem však neměl zodpovědnost pouze za sebe, ale také za celou čínskou delegaci. Hodiny neúnavné práce a studia materiálů o tomto probouzejícím se asijském obrovi se vyplatily a já již mohu s pocitem zadostiučinění říci, že jsme byli vyhlášeni nejlepší delegací. Vzhledem k tomu, že jsem Model OSN absolvoval již třikrát a právě skončivší ročník byl pro mne jako delegáta poslední, dovolím si na tomto místě trochu bilancovat. Mám-li odpovědět na otázku, co mi za tu dobu má účast přinesla, bude to schopnost zvládat
stresové situace, pracovat v týmu, důkladně se připravovat na rozličná odborná témata, mluvit před velkým množstvím lidí, rychle a pohotově argumentovat, diplomaticky zákulisně vyjednávat a bez obav oslovit politiky a osobnosti českého i světového formátu, které nás během těch let poctily svou návštěvou. Může to znít jako častokrát opakované klišé, pravdou však zůstává, že přesně to Pražský studentský summit českým středoškolákům a vysokoškolákům nabízí. Není to jen hra, je to unikátní platforma pro vzdělávání, ba co víc, jedinečná možnost, jak se poznat se spoustou báječných, chytrých a zapálených mladých lidí, čehož si na své účasti cením nejvíce.“ Eva Šedivá jako delegátka Modelu NATO za Slovensko: „Pražský studentský summit (PSS) byl pro mne nevšedním zážitkem a zpestřením často stereotypní výuky ve škole. Mít tu možnost vyzkoušet si práci diplomatů bylo velmi zajímavé a zábavné. Čtyři náročné dny strávené v hotelu Hilton a v Kongresovém cen-
tru mi přinesly mnoho nových zkušeností. Jako zástupkyně Slovenska jsem se naučila vystupovat na veřejnosti a obhajovat názory své země (často i ty, se kterými nesouhlasím). V Modelu NATO jsme diskutovali otázku Kosova, rozšiřování NATO, mise v Afghánistánu a protiraketovou obranu. Nebylo vždy lehké najít kompromis s ostatními státy, ale postupně jsme se naučili slevovat ze svých požadavků a dohodnout se na tom správném řešení problému. Velkou výzvou pro mne byla i angličtina, ve které se vedly všechny diskuze. Na konci Summitu jsme se museli ale všichni shodnout, že angličtina neměla na kvalitu našich vyjednávání žádný vliv, a že s trochou tréninku můžeme naše myšlenky vyjadřovat stejně výmluvně jako v češtině. Kromě plodných debat a rozšíření našich znalostí v mezinárodních otázkách jsem si na summitu užila i spoustu zábavy. Poznala jsem mnoho nových přátel a na závěrečném večírku nám všem bylo líto, že je PSS již za námi. Všem studentům bych tento projekt vřele doporučovala, protože přináší mnoho zážitků, nových znalostí a kamarádů.“ (vru)
MÉDIA
Evropská unie, budoucnost reklamy a české agentury Poslanci Evropského parlamentu přijali novou směrnici o provozování televizního vysílání a členské státy mají nyní dva roky na to, aby ji převedly do vnitrostátních právních předpisů. Některá pravidla jsou v České republice platná již dnes, jiná na své uplatnění teprve čekají – hodnocení směrnice je v zásadě kladné. Podle názoru eurokomisařů by mělo dojít především ke snížení regulativní zátěže jednotlivých evropských poskytovatelů televizních služeb – mohli by si zvolit, kdy a za jakých podmínek smí být pořad přerušen reklamou, nemuseli by udržovat dvacetiminutové odstupy mezi přestávkami a reklamou. Nová směrnice zároveň podporuje nové formy reklamy – například rozdělení obrazovky, virtuální a interaktivní formy prezentace. Ve směrnici je rovněž definován tzv. product placement – tedy to, kdy se výrobek nebo služba umístí do filmu nebo pořadu, jež sám o sobě nemá reklamní charakter. To by se nemělo týkat zpravodajství, programů pro děti a náboženských relací. Použití product placementu musí být oznámeno před začátkem programu.
nější a sofistikovanější postupy cílené přímo na děti – a ty pak ovlivňují rozhodování rodičů při nákupech..,“ uvádí se ve zprávě EP. Europoslanci doporučují zákaz televizní reklamy (s poukazem na severské státy), především pokud jde o nezdravé potravinové produkty včetně nevhodných sponzorských programů zaměřených na děti ve školním věku. Konkrétně se zde hovoří o dětských televizních hrdinech, kteří by měli být spojováni pouze se zdravými produkty; supermarkety mají propagovat výhradně zdravá jídla namísto čokolád, cukrovinek a chipsů. Nové standardy apelují také na vyznačení nutričních údajů, na přesné označení složení potravin, na přísné kontroly a zdravotnické garance.
Důraz na ochranu dětí Zpřísnění pravidel se týká hlavně reklamy zaměřené na děti s apelem na jejich zdravý vývoj. Jako příklad hodný následování uvádí EP Švédsko a Norsko, kde je zakázána veškerá televizní reklama zaměřená na děti. Nepovoluje se její vysílání během dětských pořadů, ostatní reklamy nesmějí být namířeny na děti mladší dvanácti let. Kritikou prochází rovněž tzv. marketing jídla a nápojů orientovaný na děti, kde dominují nezdravé produkty. „Výrobci televizní reklamy používají stále komplex-
Co na to reklamní agentury? Aktivity Evropského parlamentu (resp. novou směrnici) vítají i někteří zástupci českých reklamních agentur. Petr Havlíček, ředitel reklamní agentury Young & Rubicam Praha, podotýká, že reklama bude po přechodu na digitální vysílání jiná a agentury na to budou muset reagovat. „Ve světe digitálních technologií se rozhodování o tom, co zákazník uvidí/uslyší za reklamu, dostane plně do jeho rukou. Spotřebitel si bude moci (mnohem více než je tomu dnes) určit, co chce a co nechce.
Věřím, že lidé budou daleko svobodnější, nechají na sebe působit pouze to, co je opravdu zajímá a z nějakého důvodu se jim to vyplatí. Už dnes vidíme náznaky – já budu sponzorovat tvé volání, pokud si poslechneš můj reklamní vzkaz, zlevním ti službu, pokud mi dovolíš reklamu. Tedy pokud vydržíte s reklamou, budete platit méně, přeskočíte-li ji, služba bude dražší,“ upřesňuje Havlíček. Stejného názoru je i Dagmar Zárubová, marketingová manažerka firmy Lexxus, která vidí budoucnost v alternativních formách reklamy. „Myslím si, že lidé jsou již unaveni z neustálého přívalu řady zaběhnutých reklamních formátů. Předpokládám, že se bude čím dál více upouštět od investování do klasické printové či televizní reklamy a zadavatelé se budou stále častěji přiklánět směrem k různým formám
virálního nebo participativního marketingu. Své zdroje budou investovat spíše do tvorby multifunkčních webových stránek, které se nebudou vztahovat pouze k určité kampani, ale budou v symbióze s korporátními stránkami firmy nebo do různých zážitkových webů. Velkou budoucnost vidím i v cíleném mobilním marketingu, kdy například v multifunkčních prostorech jako jsou nákupní střediska, budete při jejich procházení dostávat na svůj mobilní telefon MMS či video zprávy s reklamním podtextem – samozřejmě s možností zprávu přijmout či odmítnout,“ odpovídá na otázky Evropských novin. Naopak Arnošt Hejduk, ředitel společnosti Rooney & Bennett, je k podobnému druhu reklamy skeptický. „Trochu se v tomto směru bojím některých inovátorských postupů. Například rekla-
ma přes mobilní telefony. Marketingoví experti na reklamu si musí uvědomit, že přichází doba, kdy se pomalu učíme telefony vypínat. Telefon mám proto, abych se dovolal, když potřebuji, nikoli proto, abych se v nákupních centrech probíral desítkami reklamních sdělení, která mě obtěžují. Pro mne je to útok na moje soukromí,“ vysvětluje. Budoucnost reklamy bude nejspíše i nadále v rukou národních vlád. Zástupci Evropského parlamentu navrhují sjednocení a přísnější kontrolu v zájmu spotřebitelů a jako hlavní argument uvádějí jednotný trh EU a volný pohyb služeb a zboží. Směrnice má podle slov europoslanců modernizovat pravidla a postupně nabízet ucelený právní rámec pro komerční komunikace napříč médii, včetně služeb na vyžádání. Vlastimil Růžička
16
PUBLICISTIKA
EN č. 04 / 2008
Mezinárodní adopce rumunských dětí – nutnost nebo obchod? Eurocentra informují ŠANCE PRO MLADÉ: práce, studium, vzdělávací programy
Vstup ČR do Schengenu na konci minulého roku znamenal zrušení hraničních kontrol na pozemních hranicích se všemi sousedními státy, které jsou stejně jako ČR součástí schengenského prostoru. 30. března tohoto roku padly poslední bariéry, byly zrušeny hraniční kontroly rovněž na všech mezinárodních letištích ČR oprávněných provozovat lety z/do destinací v rámci Schengenu. Toto je jeden z příkladů významu členství ČR v EU, který v praxi pocítí každý občan ČR. Není však jediný, v tomto sloupku bychom se tentokrát zaměřili na význam vnitřního trhu EU, konkrétně na volný pobyt osob, a protože se blíží letní prázdniny, rádi bychom seznámili mladé lidi s možnostmi, jak trávit letní volno v zemích EU/EHP formou sezónních prací, Evropské dobrovolné služby ale i jiných programů, které daleko přesahují evropské hranice. Sezonní práce v zemích EU jsou velmi lákavou záležitostí, jak si zlepšit své jazykové znalosti, poznat novou zemi, nové lidi, zvyky a zároveň si něco přivydělat. Na sezonní práci nejsou tak vysoké nároky na odbornou kvalifikaci a studentům odpadá řada nepříjemných administrativních vyřizování. Mezi nejoblíbenější země, kam Češi vyjíždějí za sezonními pracemi, patří Rakousko, Španělsko, Nizozemí, Itálie a Dánsko. Sezonní práce a brigády jsou zveřejňovány na celoevropských internetových vyhledávačích – jejich ucelený přehled naleznete na stránkách EURES – www.portal.mpsv.cz/eures - odkaz Sezonní práce nebo na www.eures-jobs.com – při vyhledávání sezonní práce si zadejte podmínku PRÁCE NA DOBU URČITOU, jako klíčové slovo zadejte SEASON, případně přímo názvy hledaných profesí. Evropská dobrovolná služba (dále EDS) – dlouhodobé dobrovolnictví, umožňuje mladým lidem zapojit se individuálně nebo ve skupinách do dobrovolných projektů v zemích EU a v partnerských zemích na dobu až 12 měsíců. Projekty jsou zaměřeny na kulturu, práci s dětmi a mládeží, sport, umění, …Dobrovolníkem se může stát každý, kdo je ve věku 18 – 30 let a má trvalé bydliště v ČR, v jiné zemi programu nebo v partnerské zemi. EDS je financovaná ze zdrojů EU, pro dobrovolníka to znamená, že má hrazenou cestu, ubytování, stravu, pojištění a dostává i drobné kapesné. Chcete–li se stát dobrovolníkem EDS, je potřeba kontaktovat nějakou českou, tzv. vysílající organizaci, která Vás v rámci projektu vyšle. Vysílající organizací může být nezisková organizace nebo sdružení, místní, regionální či státní orgán nebo mezinárodní vládní organizace, které získá příslušnou akreditaci. Seznam všech vysílajících organizací v České republice a projektů, tj. hostitelských organizací, je zveřejněn na stránkách www.mladezvakci.cz/evropska-dobrovolna-sluzba/ v sekci JAK ŽÁDAT. Workcampy – krátkodobé dobrovolnictví, představují pro mladé lidi zpravidla dvou-týdenní akce, během kterých se pěti až dvacetičlenná skupina lidí z celého světa podílí na výpomoci u veřejně prospěšných projektů. Workcampy, na rozdíl od výše zmiňovaných možností, zahrnují lokalitu 94 zemí po celém světě. Náplň práce je různorodá, od ekologie přes umění a ochranu památek, práci se znevýhodněnými lidmi až po organizování kulturních akcí apod. Každý dobrovolník má hrazeno ubytování a jídlo. Sám platí pouze poplatek za zprostředkování (max. 1 800 Kč), dopravu na místo konání workcampu, pojištění a své kapesné. Cenou hodnotou účasti na takovýchto akcích je rozšíření obzorů, zkušeností v cizí zemi a zdokonalení jazykových znalostí, komunikačním jazykem mezi dobrovolníky je angličtina. Workcampy v ČR zprostředkovávají dvě sdružení, Občanské sdružení DUHA, www.trochujinak.cz a Sdružení dobrovolných aktivit INEX, http://www.inexsda.cz, kde všichni zájemci naleznou od konce března nabídky workcampů do celého světa. Tento výčet je pouze příkladem akcí, které mohou mladí lidé podniknout. Přehled dalších možností (stáže, stipendijní studium, …) je zveřejněn na portálu Evropské informační sítě pro mládež, www.eurodesk.cz. Informační centrum pro mládež (dále ICM), které má regionální pobočky ve všech krajích, poskytuje poradenství dětem a mládeži nejen v záležitostech studia, práce v ČR a v EU. Přehled všech aktivit, služeb a dalších užitečných informací pro mládež, které ICM podniká, naleznete na www.icm.cz. Komplexní přehled informací o možnostech studia je zveřejněn na evropském portálu http://europa. eu.int/ploteus. Hodně štěstí.
Evropský parlament schválil deklaraci o mezinárodní adopci. Jeho záměrem je iniciovat revizi Evropské úmluvy o dětské adopci, která upravuje tento problém od roku 1967 a nyní je zastaralá. Současná, čtyřicet let stará konvence je v některých případech dokonce v rozporu s jinými smlouvami. Vyžaduje například souhlas otce s adopcí pouze pokud bylo dítě zplozeno v manželském svazku, zatímco podle Evropské úmluvy o lidských právech je nemanželské dítě nemožné poskytnout k adopci bez souhlasu otce. Úmluva také nebere v potaz mezinárodní adopci. Jednou z nejvíce postižených zemí je podle iniciátorů deklarace Rumunsko, kde je každý rok
opuštěno deset tisíc dětí. Zde fungovala mezinárodní adopce ve druhé polovině devadesátých let. Jeden z iniciátorů Jean-Marie Cavada k tomu řekl: „Rumunské děti trpí kvůli nemožnosti mezinárodní adopce. Ničí to životy mnoha lidí a kvůli xenofobii je tak obětována jedna generace dětí.“ François de Combret, další z iniciátorů, má dlouholeté zkušenosti s mezinárodní adopcí. Je totiž zakladatelem organizace SERA z roku 1990, která je určena na pomoc rumunským opuštěným dětem. Ozývají se však hlasy, podle kterých je Combret nástrojem silné lobby, pro kterou je mezinárodní adopce dobrým byznysem. Do roku 2000 totiž byla mezinárodní adopce
v Rumunsku (a tedy vlastně vývoz dětí) financována prostřednictvím neziskových organizací. V roce 2000 však EU začala poskytovat prostředky přímo a mezinárodní adopce byly zastaveny. Jedním z hlavních kritiků systému adopce přes nevládní organizace je Roelie Post, která dvacet let pracuje v Evropské komisi. Celý problém podrobně popisuje v knize Romania-for export only. Podle Roberta Veresse z rumunského ekonomického týdeníku Saptamana Financiara je mezinárodní adopce rumunských dětí oblastí, ve které jde o miliony eur. Třiatřicet rumunských nevládních organizací v roce 2006 koupilo jednu stranu Financial Times, na které uveřejni-
ly články s tématem rumunských sirotků, kde popisují Rumunsko jako Guantanámo pro děti. Roelie Post říká, že mezinárodní adopce vše obrací naruby. V letech, kdy každý rok z Rumunska odcházelo hodně dětí, zůstával vysoký počet dětí v dětských domovech. Teprve po zákazu mezinárodní adopce byly děti dávány více do náhradních rodin místo do dětských domovů. Po těch poptávka poklesla. Deklarace Evropského parlamentu je jedním z impulzů pro obnovení mezinárodní adopce. Pokud jde o nástroj lobby, jíž adopce dětí přináší zisky, lze pochybovat o skutečné funkci Evropského parlamentu jako orgánu, který by měl sloužit evropským občanům, tedy i rumunským dětem. Tomáš Fridrich
CO VY NA TO
Dáváte nějakou šanci společné zahraniční politice EU? Malou. Protože společná bezpečnostní zahraniční politika je mezivládní a vždycky v ní hrají roli jednotlivé vlády. Představte si, že by nyní Spojené státy přišly s nějakým požadavkem na společnou akci. V době irácké krize pomohla Británie, Španělsko, Polsko, Itálie a další země tuto misi podpořily, včetně České republiky. Kdyby to bylo nyní, tak řadu z těchto zemí škrtnu. Na bezpečnostní politiku mají
dominantní vliv národní země, a proto už nikdy nebude úplná shoda. Musíme si zvyknout na to, že jediná budoucnost je respekt mezinárodního práva, respekt k mezinárodním institucím, zejména OSN a Radě bezpečnosti. A v případě, že toto selže, tak v duchu charty OSN vytvořit ad hoc koalici. Země, které ohrožují světový mír, nemohou spoléhat na veto jedné nebo dvou zemí v Radě bezpečnosti, a naopak
musí spoléhat na to, že v případě ohrožení demokratický svět zareaguje. Proto nebude nikdy v Evropě jediná společná cesta a já to nevidím jako tragédii. Vidím to jako vůli voličů, jakou zvolí vládu.
Zahraniční politika EU má šanci v dlouhodo-
logikou je úzkostlivá ochrana přesně vydefinovaných národních zájmů. Postupem času ale bude čím dál zřetelnější, že ty nejdůležitější zájmy máme společné a je dobré je prosazovat společně. To je do značné míry přirozený vývoj, ke kterému došlo např. v počátcích americké federa-
ce. Avšak tam to byl značně rychlejší proces, protože bývalé kolonie neměly vybudovanou tak silnou politickou identitu, jako mají staleté evropské země.
reagovat na měnící se mezinárodní vývoj a více ovlivňovat dění ve světě. V současnosti však bohužel představitelé některých členských států stále dávají přednost „vrabci v hrsti před holubem na střeše“ a odvolávají se na potřebu hájení národních zájmů. Vývoj kolem amerických víz je toho názorným příkladem. Přestože společným postupem bylo možné dosáhnout lepších výsledků, rozhodla se česká vláda, stejně jako v případě radaru, postupovat samostatně, bez ohledu na názory svých evropských partnerů. Výsledkem je, že Češi nebudou mít stejné podmínky pro cestování do USA jako jejich
západoevropští spoluobčané a navíc, možnost dosáhnout přijatelnějšího výsledku pro všechny Evropany byla krokem české vlády prakticky pohřbena. Příčinou mnohých neúspěchů v oblasti zahraniční či bezpečnostní politiky Evropské unie tedy není její „neschopnost“, jak se snaží namluvit někteří euroskeptičtí politici, ale právě chování těchto politiků samých. Společnými silami bychom, jsem přesvědčen, dosáhli mnohem více.
bém horizontu. Dnes se to zdá jako utopie, ale časem členské země EU zjistí, že je výhodnější mít jeden společný hlas, protože ten bude mít ve světě větší váhu, a to i za cenu vzájemných kompromisů. Dnes jsou diplomacie členských států příliš tradicionalistické a jejich hlavní
Současný vývoj v otázce uznání Kosova či amerických víz názorně ilustruje některé ze slabin společné zahraniční politiky Evropské unie. Jednají-li totiž některé státy či skupiny států samostatně, na vlastní pěst, vyvstává logicky otázka, zda je vůbec pro Evropu spolupráce v oblasti vnějších vztahů možná? Jsem přesvědčen, že možná je, ale pouze za splnění jednoho velmi důležitého předpokladu. Tím předpokladem je v budoucnu zrušení veta členských zemí a zavedení většinového rozhodování v zahraničněpolitických otázkách. Jen tak bude moci Evropská unie lépe, efektivněji a společně
Cyril Svoboda, ministr, předseda Legislativní rady vlády ČR
Jana Hybášková, poslankyně EP
Libor Rouček, poslanec EP
Euroskop.cz informuje
Eurocentra v regionech
Víte co je Euroskop? Jde o oficiální internetový portál vlády ČR, který má občanům poskytnout všechny základní informace o Evropské unii. Portál si především oblíbili lidé ve věku 20 - 29 let, kteří tvoří 40.33 % uživatelů. Kromě studentů je stránka určena pro novináře, učitele, podnikatele, žadatele o práci v zemích EU nebo jen cestovatele a další zájemce z řad široké veřejnosti. Součástí Euroskopu jsou i stránky Eurocenter v jednotlivých krajích ČR a prezentace bezplatné informační tel. linky Eurofon. Euroskop mimo jiné sloužil jako oficiální informační zdroj v rámci kampaně ohledně vstupu ČR do schengenského pro-
PLZEŇ Eurocentrum Plzeň ve spolupráci s Regionálním zastoupením programu Mládež v akci pořádají 5. května od 15.00 v prostorách Koordinačního centra výměny česko – německé mládeže TANDEM Plzeň pro zájemce o vycestování za zkušenostmi, vzděláním do zemí EU/EHP informační setkání na téma: Chceš vycestovat? Zkus Evropskou dobrovolnou službu (dále EDS). Více informací na www.euroskop. cz/eurocentrum.plzen v sekci Akce Eurocentra.
storu. Po skončení kampaně Euroskop dále nabízí řadu praktických informací a návody, jak řešit problémy s vízy. Pokud potřebujete informace, zadejte adresu www.euroskop. cz/schengen nebo klikněte na symbol kampaně „Evropou volnou cestou“ na titulní straně portálu. Euroskop nabízí informace rovněž v angličtině. Tuto službu využívá stále více cizinců, kteří potřebují upřesnit pravidla tříměsíčního pobytu v schengenském prostoru. Máte otázku i vy? Zavolejte na Eurofon 800 200 200, podívejte se na Euroskop do rubriky Schengen/FAQ nebo pošlete dotaz pomocí formuláře. Odpovíme vám do 7 dní.
PRAHA Dne 7. května proběhnou v Eurocentru Praha oslavy Dne Evropy, na kterých proběhne slavnostní vyhlášení výtvarné soutěže pro mládež do 15 let a literární soutěže
pro studenty SŠ, VŠ a odpovídajících ročníků VOŠ. Žáci a studenti budou mít příležitost se také osobně setkat s některou významnou osobností, která se zabývá Evropskou unií. Více informací na www.euroskop. cz/eurocentrum.praha v sekci Akce Eurocentra. ÚSTÍ NAD LABEM Eurocentrum Ústí nad Labem ve spolupráci se Zastoupením Ústeckého kraje v Bruselu připravuje na 15. května 2008 Veletrh komunitárních programů. Místo konání: Krajský úřad Ústeckého kraje, konferenční sál. Datum a čas: čtvrtek 15. května, 9.00 – 15.40. Vstup volný. Více informací na www.euroskop. cz/eurocentrum.ul, sekce Akce Eurocentra.
17
PUBLICISTIKA
EN č. 04 / 2008
Tipy EVROPSKÝCH NOVIN
Mauerova sbírka v Klementinu nabízí nejen modernu I přes odrazy od oken a podivuhodné množství děl „bez názvu“, jež divákovi mnohdy neumožňují přiblížit se umělcově kreativnímu procesu, stojí výstava, která byla začátkem dubna otevřena v prostorách Národní knihovny v Praze, za zhlédnutí. Nabízí totiž výběr z jedinečné kolekce Otto Mauera, rakouského teologa, kazatele vídeňské katedrály, sběratele a teoretika umění, jenž za svůj život nasbíral téměř tři tisíce děl. Podle Mauerova přesvědčení je umění jedním z mnoha způsobů, jimiž Bůh promlouvá k lidem. Abstrakce je pak dokonalou spirituální formou, která sleduje podobný cíl jako křesťanská víra. Ve snaze vystavět dialog mezi církví a uměním na novém základě založil ve Vídni roku 1954 Galerii svatého Štěpána, kde se programově věnoval modernímu evropskému umění. „UMĚNÍ JE ODLESKEM PRAVDY“ Aktuální výstava nabízí 56 prací rozdělených do několika tematických okruhů. Nejpodstatněji je v Praze zastoupena klasická moderna, tedy např. díla Edvarda Muncha, Gustava Klimta či jeho žáka Egona Schieleho. Mauer se však nevyhýbal ani starému umění (zastoupen je např. Francesco Goya) či naopak informelu (např. Arnulf Rainer) a zálibu našel i v hraničních oborech, třeba v tzv. psychopatologickém umění. Jak výstava naznačuje, rakouský teolog nechtěl jen
Ještě první tři dny v květnu můžete zajít do Francouzského institutu v Praze na výstavu Jérôme Fortina – WAWA. S pozorností napjatou k zachycení formální hodnoty malých zbytečností vytváří autor překvapivé vizuální básně. Zobrazované banální předměty a materiály jsou podle něj urbánními výpůjčkami a spolu dohromady nakonec dávají vzniknout tónu města, jehož jsou odpadem. Štěpánská 35, Praha 1. Spolupráce Skandinávského domu a kina OKO pokračuje projekcí filmu Příběh jedné lásky. Kira a Mads mají dvě děti a užívají si život. Ale jen do okamžiku, kdy je Kira hospitalizovaná na psychiatrii. Vše po čem teď Kira touží, je vyplnit očekávání svých blízkých, být dobrou matkou a manželkou. Zoufale se snaží uspět a zoufale selhává, porušuje všechna pravidla, tropí skandály. Vstupné 80/60 Kč. 6. května od 19.30, kino Bio Oko, Františka Křížka 15, Praha 7. Institut Cervantes si v rámci cyklu Setkání s dějinami připravil přednášku Mezinárodní brigády o úloze mezinárodních brigád ve španělské občanské válce. Přednášet budou pedagogové Univerzity Karlovy, například historik Vladimír Nálevka, historička Hana Bortlová a předsedkyně Svazu mezinárodních brigád Ana Pérez. Společenský sál Cervantesova institutu, 14. května v 18 hodin. O den později, 15. května od 19 hodin začíná ve společenském sále institutu tradiční festival španělských krátkometrážních filmů La Boca del Lobo. Na Rybníčku 536/6, Praha 2.
Výstavu představující výběr z kolekce rakouského teoretika umění Otto Mauera (1907-1973) iniciovalo Rakouské kulturní fórum. V České republice se představuje podruhé: minulý rok ji v Olomouci navštívilo deset tisíc návštěvníků. foto: Pavel Farkaš sbírat jednotlivá špičková díla - je zřejmé, že mu šlo především o vytvoření reprezentativního souboru dokládajícího uměleckohistorický vývoj moderního umění. V době před druhou světovou válkou, ale i během ní či po ní, nebylo jednoduché umělecká díla získávat, a to jak kvůli dobovým okolnostem, tak kvůli ceně jednotlivých artefaktů. Mauerovo nadšení uměním však přerůstalo pouhou sběratelskou aktivitu; během války se stýkal s umělecky nežádoucími umělci a morálně je podporoval. Mimo to už v roce 1941 napsal spis Teologie výtvarného umění, ve kterém přirovnává umění k od-
lesku pravdy. Tento rukopis mu otevřel dveře zámku v hornorakouském Zwickledtu, za kterými žil v osamění významný ilustrátor, litoměřický rodák Alfred Kubin. Právě Kubinova díla dnes tvoří pětinu celé Mauerovy sbírky; vřelé osobní vztahy s umělci vůbec Mauerovi napomohly k získání části kolekce, někdy i s osobním věnováním, které dílo činí o to cennějším. MAUERŮV ODKAZ ŽIJE DODNES V kontextu celoevropského vývoje Mauer nezaostával za tvůrci a propagátory nových směrů – v 60.
letech obrátil pozornost k Pop-artu, francouzskému Novému realismu nebo italskému Ubohému umění. Poté, co se na mapě Vídně roku 1962 objevilo Muzeum 20. století, druhé centrum mezinárodní moderny, začala se Mauerova galerie orientovat výhradně na nejaktuálnější směry a tendence. Angažovanost jejího zakladatele a zaujetí soudobými uměleckými směry dnes symbolicky pokračuje v podobě Ceny Otto Mauera, která je v Rakousku každoročně udělována mladým umělcům. Výstava s názvem Od Hollara k Beuysovi probíhá do 29. června, denně kromě pondělí. Pavel Farkaš
Projekt Galileo dostal zelenou od ministrů i parlamentu Po letech dohadů a nejistoty se zdá, že navigační systém Galileo definitivně spěje ke své realizaci. Poté, co začátkem dubna ministři dopravy Evropské unie v Lucemburku schválili nařízení, které popisuje jednotlivé detaily projektu Galileo, schválil 23. dubna vznik nového navigačního systému i Evropský parlament. Kompromisní text, který Parlament vyjednal s Radou a Komisí, zohledňuje většinu pozměňovacích návrhů, které poslanci k textu předložili v lednu tohoto roku. A jaké tak jsou další kroky při spouštění projektu? Zaváděcí fáze zahrnující vytvoření veškeré vesmírné a pozemní infrastruktury a činnosti s tím spojené, bude probíhat v období let 2008 až 2013. Už 27. dubna navíc Unie zprovoznila druhý satelit Giove-B, který obsahuje nejdůležitější systémy celého navigačního zařízení. Dosud byla v provozu pou-
ze testovací sonda Giove A1, kterou EU vyslala do vzduchu v roce 2005. Podle plánu by měla projekt Galileo tvořit celá třicítka satelitů. Systém má plně fungovat už v roce 2013 a náklady nemají přesáhnout 3,5 miliardy korun. Součástí spuštění nového navigačního systému, který má být na rozdíl od konkurenčního GPS primárně civilní, je i zřízení agentury GSA, o jejíž sídlo usiluje také Praha. Tomuto tématu věnovala při rozpravě v parlamentu svůj projev i česká europoslankyně Zuzana Roithová. „Česká republika je nejlépe připraveným adeptem a navíc i členskou zemí, kde zatím žádná evropská agentura nesídlí”, řekla a připomněla, že „Praha má strategickou polohu v srdci Evropy a má pro nové sídlo i konkrétní umístění”. Dále také zdůraznila, že je Česká republika státem s vysokou
Wernera Nekese, mezinárodně nejznámějšího německého experimentálního filmaře, pojí s Prahou dlouhodobé pracovní kontakty. Od 12. do 16.5. bude mít workshop na FAMU a promítne také většinu svých filmů. Werner Nekes bude hovořit o vývoji experimentálního filmu v šedesátých letech. Goethe-Institut vás zve na přednášku s názvem „Co se stalo opravdu mezi obrázky“ a na projekci pěti filmů. Akce proběhne v angličtině se simultánním překladem do čestiny. Goethe-Institut 2. patro, 13. května od 18 hodin. Maďarské kulturní středisko zve na setkání se spisovatelem a publicistou Péterem Esterházym - nejenom o druhém vydání Malé maďarské pornografie. Proběhne 14. května ve velkém sále MKS v Rytířské ulici 25-27 na Praze 1 v 18 hodin. O den později se můžete zúčastnit autorského čtení z knihy Harmonia caelestis v rámci mezinárodní konference „Bruncvík a nymfa. Evropské myšlení ve středoevropském kontextu“. V němčině. Goethe-Institut Praha, Masarykovo nábř. 32, Praha 1, taktéž od 18 hodin. Již od svého vzniku jsou Hooverphonic ve světě uznávanou popovou skupinou. V současné době ji tvoří zpěvačka Geike Arnaert a dva muzikanti ze Sint-Niklaas: kytarista Raymond Geerts a baskytarista, skladatel, textař a producent Alex Callier. Vlámské zastoupení v Praze připomíná, že Hooverphonic mají v květnu v ČR sérii koncertů. 13. května: Fléda, Brno, 18. května: Lucerna Music Bar, Praha, 19. května: Festival Flora, Olomouc. Národní galerie v Praze upozorňuje na Mezinárodní den muzeí a galerií, který proběhne v neděli 18. května. V tento den jsou vstupy i lektorské pořady zdarma do většiny objektů NG. Například Veletržní palác si připravil výtvarnou dílnu a komentované prohlídky se speciálními hosty ze zákulisí Národní galerie. Podrobnější informace naleznete na webových stránkách www. ngprague.cz. Prostřednictvím abstraktního umění komunikují malíři a sochaři z Rakouska, Itálie, České republiky, Slovenska a Německa přeshraničně, ve smyslu středoevropských myšlenek. Zvláštní úloha přitom připadá Rakousku: jednak je sídlem spolku, jednak zosobňuje tradici spojování národů a kulturní roli v Evropě. Rakouské kulturní fórum zve na novou výstavu s názvem Umění spojuje. Probíhá do 25. května. Galerie Chodovská tvrz, Ledovina 9, Praha 11- Chodov.
bezpečností a úrovní vědy a výzkumu. Kvůli vysokým nákladům přitom ještě nedávno hrozilo, že agentura ani nevznikne. To když jeden z výborů Evropského parlamentu schválil pozměňovací návrh, který agenturu rušil. Zbývající insti-
tuce EU se však nakonec shodly, že GSA vznikne za podmínek, kdy do celého projektu bude moci zasahovat parlament. V jakém městě GSA bude sídlit, však i nadále je nejasné. Filip Appl
Alessandro Bostti (* 1973) je italský skladatel a zvukový umělec. Jeho tvorba se pohybuje na pomezí zvukové antropologie a využívá současných koncepcí vážné hudby. Základem jeho kompozic jsou často terénní průzkumy a nahrané rozhovory, mozaika elektro-akustické koláže, profesionální i amatérské hudební projevy, hlasové experimenty a digitální manipulace. V Praze představí Bosseti představení Maska/Zrcadlo. 29. května v 19 hodin, Komunikační prostor Školská 28, Praha 1. (pf, at)
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 5, číslo 4, vychází 30. 4. 2008 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
18 ZUSAMMENFASSUNG Die Frage, was Gutes und was Schlechtes vier Jahre Mitgliedschaft in der EU der Tschechischen Republik und der Slowakischen Republik brachten, antworteten tschechischer Ministerpräsident und Präsident der Slowakischen Republik. Mirek Topolánek schrieb: „Insgesamt überwiegen die Vorteile aus dem erweiterten Raum über die Nachteile aus der bürokratischen Beschränkung. Das haben wir erwartet und das ist auch der Grund, warum wir uns der EU anschlossen. Nichtsdestoweniger führt es uns dazu, dass wir weitere Liberalisierung der EU anstreben, dass wir uns für die volle Ausnutzung der vier Freiheiten einsetzen. Der freie Verkehr für Personen, Handel, Kapital und Dienste, damit wir die übrigbleibenden Barrieren abbauen und die Union offen und innerlich sowohl auch nach außen konkurrenzfähig halten. Dann werden die Vorteile unserer Mitgliedschaft noch größer und Nachteile kleiner als heute.“ Ivan Gašparovič ist überzeugt, dass der EU-Beitritt der Slowakei geholfen hat. „Dank der Mitgliedschaft werden wir in der Welt respektiert, es kommen mehrere Investitionen aus dem Ausland zu uns, die Arbeitslosigkeit sinkt, die Leistung der slowakische Ökonomik erzielt Rekordwerte. Dazu kommen nicht gerade kleine Dotationen für verschiedene Projekte. Natürlich hat die EU-Mitgliedschaft auch ihre Beschränkungen und Negativen, aber bis jetzt überwiegen die Positiven. Und ich denke, wenn wir schon der EU beitreten wollten, müssen wir all ihre Regeln respektieren, obwohl uns alle nicht gerade gefallen.“ Schengener Himmel ohne Grenzen Prag – Die Tschechische Republik schloss sich dem Schengener Abkommen schon auch in dem Luftraum an. Seit dem 30. März reisen Leute leichter, die Abfertigung auf Flughäfen ist einfacher. Eine Million Einträge wurden in das Schengener Informationssystem aufgezeichnet. Dadurch konnten fünfunddreißig gestohlene Wagen und 100 Personen nach denen gefahndet wurde, findig gemacht werden. Bratislava – Die slowakischen Bürger können mit Bürgern weiterer 23 Länder seit dem 21. Dezember 2007die Grenzen frei und ohne Kontrollen der Reisedokumente überschreiten. Seit dem 30. März gibt es dasselbe Regime auch auf drei der fünf slowakischen Flughäfen, wo auch internationale Flüge abgefertigt werden: Bratislava, Poprad, Košice. Die Mitgliedstaaten tragen in das gemeinsame System SIS Infos darüber ein, welche Drittländer schon abgewiesen wurden oder nach ihnen gefahndet wird. Auswahl aus den Interviews der Europäischen Zeitung Magdaléna Vášáryová, Abgeordnete des Nationalrates der Slowakischen Republik, will bei den Präsidentschaftswahlen seine parteiliche Kollegin Prof. Iveta Radičová unterstützen. „Ich tue alles, was ich kann dafür, dass sie es in die zweite Runde schafft. Ich weiß, was sie erwartet und sie wird unsere Unterstützung brauchen. Die Präsidentschaftskampagne im Jahre 1999 war eine der schwierigsten Sachen, die ich je erlebt habe. Ich bin froh, dass ich bis zum Ende aushielt und dass ich mich heute anderen Aufgaben, die heute für mich wichtig sind, widmen kann.“ Cyril Svoboda, Minister und Vorsitzender des Legislativrates der Regierung der Tschechischen Republik bewertet Prioritäten der Tschechischen Republik bei ihrem Vorsitz im Europäischen Rat: „Das größte Ziel unseres Vorsitzes kann Vollendung der Verhandlungen mit Kroatien sein. Das halte ich für Priorität aller Prioritäten. Grosse Themen wollen sich die einzelnen Parteien für die EP-Wahlen behalten. Aber wir können zeigen, dass wir im Stande sind die Europäische Union zu führen.“ EU-Kommissar Ján Figeĺ kommentierte die Erweiterung der Europäischen Zeitung in die Slowakei: „Die informierten und aktiven haben Vorteil. Deswegen begrüße ich Absichten der Europäischen Zeitung. Ich wünsche Ihnen alles Gute – viele Leser, interessante Nachrichten und positive Beziehungen im gemeinsamen Europa.“
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Schengen sky without borders PRAGUE – The Czech Republic has already become a member of the Schengen area also in the air space. Since 30th March this year, people have been travelling more easily, less demanding check-in awaits them at airports. Those who have already tried this new system, speak highly of it. They say it made their lives easier. The Schengen information system has increased by a million of new records. For example, thirty five stolen vehicles or a hundred of wanted criminals have returned to the Czech Republic. The co-operation works mutually – the Czech Republic has already handed over eighty vehicles and the police have detained a similar number of people searched for in the Union. BRATISLAVA – The Slovak Republic and another 8 members of the European Union have been enjoying advantages of their stay in the common Schengen
area for more than three months. Signal and monitoring devices have emerged at the borderline with the Ukraine, constantly controlling movement. Since 21st December 2007, Slovak citizens, together with citizens from another 23 states, can cross freely and without papers controls land borders of countries in the Schengen area. Since 30th March 2008, the same system is valid for three out of five Slovak airports, which are providing international flights: Bratislava, Poprad, Košice. Separated lanes without controls have been built for flights within the Schengen area, flights into third countries are managed according to the existing system. At the same time, member countries feed the common SIS system with information about people from third countries they refused to admit or they are looking for. The system should help fighting criminality.
Sample of European Newspaper interviews An interview with Magdaléna Vášáryová, Member of the National Council of the Slovak Republic You have been a member of SDKÚ (Slovak Democratic and Christian Union) since 2005. Another woman running for presidency is your party colleague Iveta Radičová. Have you been offered a repeated candidacy? Prof. Iveta Radičová is a candidate of SDKÚ-DS (Slovak Democratic and Christian Union - Democratic Party) and the whole opposition and I will do all I can to push her into the second round. I know what awaits her and she is going to need our support. The candidacy for presidency in 1999 was one of the most difficult things I have done in my life. I am glad I did my job properly and today I can devote myself to other tasks that are important for me today. I would like to do my bit in the project of an educated and cultural society for Slovakia, which we are preparing with our small teams. Of course, Slovakia is changing and very fast in some ways, but I feel the need to help changing our approach to education – and arts and literature as well – to information, to culture.
An interview with Cyril Svoboda, Minister and Chairman of the Legislative Council of the Czech Government How do you see our chairmanship of the EU Council and our priorities? The greatest goal of our chairmanship can be seen in ending talks with Croatia. Because this is the only thing that will be recorder in history. Everybody knows that talks with Turkey started during British chairmanship. And when Croatia joins EU, there will be a long pause in further expansion. Therefore, the end of talks with Croatia will be an end of one specific phase in European history. I see this as a priority of all priorities. Besides, in June 2009 there will be elections into the European Parliament. This means that at least for a half of our chairmanship the most important EU institutions will be bound by these elections. Therefore, we should not have exorbitant ambitions what all can be done. Individual political parties will spare big topics as drawbars for elections. But we can show that we can rule the European Union.
QUESTIONNAIRE In your opinion, what good or bad have four years in the European Union brought for the Czech (Slovak) Republic? I am convinced that the entry into the Union has helped Slovakia. Thanks to this we are more respected in the world, the flow of foreign investments has increased, the unemployment rate is decreasing, and the productivity of Slovak economy is reaching record figures. The unavoidable reforms we have executed in our country would have to be done even if we had not entered EU. Besides, considerable financial sources for various projects have started coming from the Union. Thanks to this, regions in Slovakia will gradually gain up to 400 milliard SKK from EU in 2007 – 2013. When we joined the Schengen area, there opened a possibility for us to freely travel almost all over Europe and I expect that after a successful acceptance of the unified European currency Euro we will become „full-valued members“ of the European Union. Of course, our membership in the Union has its restrictions and certain negatives, but positives have prevailed so far. And I think that as we wanted to enter the European Union, we should respect its rules even if they do not always suit us. Ivan Gašparovič, President of the Slovak Republic
The Czech Republic and the Slovak Republic have profited in the last four years from their affiliation with the common market, which brought new business opportunities. Czech and Slovak citizens have gained the possibility to freely travel within the European Union, after our entries into the Schengen area even without custom inspections. On the other hand, European regulations and common policies bind us in many cases and keep us from accepting the best solutions for our citizens and businessmen. This holds true mainly for the common agricultural policy. And almost during all talks in the government we come across some European directive which is limiting our decisions. Slovakia has also experienced how difficult is the approach phase towards Euro, when it is not possible to flexibly react by the currency rate to the needs of economy.All in all, advantages resulting from the larger area of freedom outweigh disadvantages from its bureaucratic restrictions. Mirek Topolánek, Prime Minister of the Czech Republic
EN č. 04 / 2008
RÉSUMÉ A la question „quelles choses positives et négatives les quatre ans dans l’Union Européenne ont apporté aux républiques Tchèque et Slovaque“, ont répondu le Premier ministre tchèque et le Président slovaque. Mirek Topolánek a écrit: „Généralement les avantages de l’élargissement de l’espace et de liberté, plus importants que leurs inconvénients liés aux restrictions bureaucratiques. Cependant nous nous sommes intégrés dans l’UE en nous y attendant. Cet encouragement pour atteindre d’autres libéralisations nous permettra d‘arriver aux quatre piliers des libertés fondamentales, telles que la libre circulation des gens, des marchandises et du capital. Le but consistera en la suppression des barrières restantes et à maintenir l’UE compétitif à l’extérieur ainsi qu’à l’intérieur. A par cela nos avantages seront encore plus grands et les inconvénients plus petits qu’aujourd’hui.“ Ivan Gašparovič est persuadé que l’intégration dans l’UE a aidé à la République slovaque. „Nous sommes plus respectés dans le monde,les investissements sont augmentés, le chômage diminue et la puissance de l‘économie slovaque atteint une valeur record. De l‘UE ont commencé à venir aussi les ressources financières pour divers projets. Bien sûr que cette appartenance génère des restrictions et des côtés négatifs, mais pour l‘instant les avantages prédominent. Quand on veut entrer dans l‘UE, on est obligé de respecter ses règles même si elles ne nous conviennent pas.“ Le ciel de Schengen sans frontière Prague - La République Tchèque est également devenue membre de Schengen aussi dans l‘espace aérien. A partir du 30 mars de cette année les gens voyagent plus facilement; dans les aéroports les attendent des formalités plus simples. Le système informatique de Schengen enregistre déjà plus d‘un milion informations. En République Tchèque par exemple trente cinq voitures dérobées ont pu être retrouvées ainsi qu‘une centaine de criminels recherchés. Bratislava - Les citoyens slovaques ensemble avec les citoyens des autres trente deux pays peuvent à partir du 21 décembre 2007 franchir librement et sans contrôles les frontières des territoires de Schengen. Dès le 30 mars 2008 était mis en place le même régime dans trois des cinq aéroports slovaques, d‘où sont effectués les vols internationaux: Bratislava, Poprad, Košice. Les régions slovaques informent dans le système commun SIS sur les gens du troisième pays refusant leur entrée ou recherchés. La sélection des interviews Evropske Noviny Magdaléna Vášáryová, la députée du Conseil national de la République slovaque veut soutenir pendant les élections présidentielles sa collègue de parti, le professeur Iveta Radičová. „Je ferai tout mon possible pour qu‘elle se qualifie pour le tour suivant. Je sais ce qui l‘attend et elle aura besoin de notre soutien. Le campagne présidentielle en 1999 était l‘une des plus difficiles auxquelles j‘ai participé. Je suis contente d‘être allée jusqu‘au bout et aujourd‘hui je peux prêter attention aux autres tâches, pour moi plus importantes.“ Cyril Svoboda, ministre et premier ministre du Conseil législatif du gouvernement de la République tchèque a estimé des priorités de la présidence dans le Conseil de l‘UE: „Le plus grand but de notre présidence sera la simplification des rapports avec la Croatie. C‘est l‘une des plus importantes priorités. Les partis politiques voudraient garder ce grand sujet pour les élections du Parlement européen. Cependant nous pouvons montrer qu‘on sait piloter l‘Union Européenne.“ L‘élargissement de Evropske noviny en République slovaque exprimé par le commissaire européen Ján Figel‘: „Leur point fort consiste à informer et à être réactif. Pour cela je vois d‘un bon oeil vos nouvelles résolutions et je vous souhaite beaucoup de lecteurs, des informations intéressantes et des relations positives dans l‘Europe commune.“
19
PREZENTACE
EN č. 04 / 2008
V. ROČNÍK SOUTĚŽE O NEJZDAŘILEJŠÍ STAVBY ROKU 2007 Vyhlášení výsledků již pátého ročníku soutěže o nejzdařilejší stavby silničního hospodářství Pardubického kraje za rok 2007 se uskutečnilo v reprezentativních prostorách hotelu Zlatá štika v Pardubicích. Tuto soutěž opět organizoval Pardubický kraj a Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Členové odborné komise hodnotili díla ve čtyřech kategoriích - Nejzdařilejší mostní stavby, Nejzdařilejší modernizovaný úsek silnice, Nejzdařilejší krytová vrstva vozovky a Skokan roku. Záštitu nad akcí převzal hejtman Pardubického kraje IvoToman, který osobně předal vítězům pamětní a referenční listy. Spolu s ním předali ceny i Josef Jílek – předseda dopravního výboru Pardubického kraje a Miroslav Němec – ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Slavnostního vyhlášení se zúčastnili zástupci dodavatelských firem, zástupci rady a zastupitelstva Pardubického kraje, někteří senátoři a poslanci a další významní hosté. NEJZDAŘILEJŠÍ MOSTNÍ STAVBA 1. místo II/322 most ev.č.322-028 Dašice 2. místo II/343 most ev.č.343-007 Hlinsko 3. místo III/32253 most ev.č.32253-2 Dolní Ředice
NEJZDAŘILEJŠÍ MODERNIZOVANÝ ÚSEK SILNICE 1. místo III/32228 Staré Čívice - křiž. III/32226 2. místo Rekonstrukce silnice II/322 Dolní Roveň – Litětiny, úsek 5B 3. místo III/2982 Spojil - průtah
NEJZDAŘILEJŠÍ KRYTOVÁ VRSTVA VOZOVKY 1. místo II/360 Šedivec - Letohrad 2. místo II/368 Dlouhá Loučka - Křenov 3. místo III/34026 Nemošice - napojení I/37
SKOKAN ROKU: II/322 místo pro přecházení u Řečan nad Labem
„Kvalita silničních prací je v našem kraji na velmi vysoké úrovni,“ říká hejtman Pardubického kraje Ivo Toman Jak je na tom v současné době Pardubický kraj z hlediska staveb silničního hospodářství? Vzniká podle Vás dostatek kvalitních silničních staveb? Pardubický kraj převzal před lety od státu více než tři tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy. Celé roky, někde dokonce vůbec, do nich nikdo neinvestoval, nikdo je neopravoval, a tak řada silnic a mostů podle toho i vypadá. Pardubickému kraji se podařilo nastartovat proces postupné modernizace. Doposud jsme už opravili téměř 300 kilometrů a 60 mostů v celém kraji. Mezi velké projekty patřila např. rekonstrukce mostu Pavla Wonky v Pardubicích nebo modernizace více než 30 kilometrů silnic v česko-polském příhraničí. Část investic jsme hradili z vlastních zdrojů, část poskytla Evropská unie a na další projekty jsme si museli půjčit od Evropské investiční banky. Přesto vše je stále více silnic, které modernizaci potřebují, než těch, které jsou už hotové. Domnívám se, že ty stavby, které už modernizací prošly, jsou kvalitně provedené a zvyšují bezpečnost dopravy. To byly stavby z pohledu kraje. Pak tu ještě máme silnice státní, tedy silnice I. třídy. Ředitelství silnic a dálnic ČR se také snaží do jejich modernizace investovat – namátkou přeložka silnice I/37 do Chrudimi, obchvaty Holic či Opatova atd. Co mě však těší nejvíce je fakt, že stát konečně uznal potřebu rychlostní komunikace R35 a zahájil její přípravu. Tuto silnici nutně potřebuje nejen Pardubický kraj, který doposud nemá jeden jedi-
ný kilometr dálnice či rychlostní silnice, ale i celá Česká republika. Kvalita silničních prací je u nás na velmi vysoké úrovni. Stavební společnosti, které u nás pracují, jsou certifikovány. Ať už je investor Pardubický kraj, Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa a údržba silnic Pardubického kraje, jsou na zhotovitele projekčních prací a stavebních dodávek kladeny velmi vysoké nároky. V neposlední řadě hraje roli i otevření světa k novým technologiím a technice, vysoce kvalitním materiálům. V realizačních týmech máme vzdělané a zkušené pracovníky. Pokud chyba nastane, a to se může stát každému, je neprodleně a systémově napravena.
vestujeme do našich silnic více jak 3,2 miliardy Kč. Z hlediska srovnání s ostatními kraji jsme ve výdajích a rozsahu stavební činnosti nadprůměrní. To potvrdily výsledky mnoha republikových a mezinárodních konferencí k této problematice za několik posledních let zpět. Co se týká státních investic, je třeba tento dotaz položit Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Pardubice – stejně jako v případě porovnání s jinými regiony. Statistiky jiných regionů nemám v tuto chvíli k dispozici.
Jak velké finanční prostředky jsou ročně do silničních staveb v kraji investovány a jak je na tom Pardubický kraj v porovnání s ostatními regiony?
Pro budoucnost silničního hospodářství v našem kraji je klíčových několik věcí. Rozhodující je postavení krajů vůči sdíleným daním se státem. Máme za to, že naše silnice vyprodukují daleko větší zdroje, daňové výnosy, než které se nám vracejí do krajského rozpočtu. Již v současné době se pracuje na finančních projektech pro nadcházející volební období. Pochopitelně záleží na kvalitě budoucí samosprávy, která si bude muset z připraveného vybrat to nejlepší. Do konce příštího volebního období bychom chtěli zvýšit investiční tempo do silnic II. a III. třídy ze stávající průměrné půl miliardy na miliardu. K této ambici je oprávněný podklad, podněty a připomínky občanů, starostů obcí a měst. Modernizované silnice se každému velice líbí a chtěl by je pochopitelně také. I když
Pardubický kraj převzal v roce 2001 od státu více než tři tisíce kilometrů silnic II. a III. třídy. Celá desetiletí do nich nikdo výrazněji neinvestoval, byly podhodnocovány i prostředky na údržbu, a tak řada silnic a mostů podle toho i vypadá. Investiční tempo do silnic II. a III. třídy před rokem 2001 se pohybovalo v rozmezí 40 mil. Kč na území dnešního kraje a rok. Od roku 2002 jsme investiční prostředky navýšili z částky 80 mil. Kč v kraji na průměrnou částku přesahující půl miliardy korun. Dokonce v roce 2007 jsme vynaložili přes miliardu. Od roku 2002 včetně letošního roku proin-
Jaký je v této oblasti výhled do budoucna?
je to úkol velice ambiciózní, osobně udělám všechno pro to, aby se tak stalo. Byly vyhlášeny výsledky pátého ročníku soutěže o nejzdařilejší stavby silničního hospodářství Pardubického kraje za rok 2007. Jak hodnotíte vítězné stavby a jejich stavitele? Velmi potěšitelné je, že je z čeho vybírat. Naše práce není jen o přípravě staveb a stavebním procesu. Je to i o zpětné vazbě, aby lidé, kteří jsou v procesu, věděli, jestli svou práci dělají špatně nebo dobře. Dokonce společensky někdy dokončení stavby vypadá jako velké neštěstí, vzácná je i pochvala. Takto my však pracovat nechceme. Naši uživatelé silnic, a to jsou prakticky přímo či nepřímo všichni občané kraje, mohou ocenit např. stavbu mostu na silnici II/322 za Dašicemi směrem na Komárov, modernizovaného úseku silnice III/32228 od Starých Čívic po odbočku na Barchov nebo krytovou vrstvu silnice II/360 v Letohradu na Šedivec. Máme zvláštní kategorii, kdy vyhodnocujeme projekt s co nejnižšími náklady a nejvyšším užitkem. V letošním roce zvítězilo místo pro přecházení na silnici II/322 u Řečan nad Labem. U tohoto je potěšitelná i ta skutečnost, že dílo vzniklo společnou spoluprací především vedení a samosprávy obce Zdechovice, součinností města Řečany nad Labem a Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
+FEOPEFOOÅQSF[FOUBÀOÅWÕTUBWBPCPSVTJMOJÀOÅIPIPTQPE¹ÐTUWÅ TJMOJÀOÅUFDIOJLB]O¹LMBEOÅBVUPNPCJMZ]TUBWFCOÅTUSPKF TUBWFCOÅNBUFSJ¹MZ]EPQSBWOÅ[OBÀFOÅ]WFÐFKOÁPTWÄUMFOÅ LPNVO¹MOÅUFDIOJLB]EPEBWBUFMÁTUBWFCOÅDIQSBDÅ
Pardubice - 12. září 2008
7.
ročník
"SF¹M4²41BSEVCJDLÁIPLSBKF 1BSEVCJDF%PVCSBWJDF
Přihlášky a více informací na: http://www.silnicniveletrh.cz nebo na e-mail:
[email protected]
%6 1"3 #*$& 3)
%6 1"3 #*$&
2008
3)
SPOLUPOŘADATELÉ:
Mezinárodní silniční veletrh
/* /¥7&4*&5
/* /¥7&4*&5
ORGANIZÁTOR AKCE:
20
PREZENTACE
EN č. 04 / 2008
Chládek & Tintěra premiérově na brněnském výstavišti Společnost Chládek & Tintěra Pardubice poprvé ve své čtrnáctileté historii prezentovala své aktivity na Stavebních veletrzích v Brně, největší mezinárodní akci v oboru na území střední a východní Evropy. Současně se Stavebními veletrhy Brno se uskutečnil také mezinárodní veletrh investic, financí a realit Urbis Invest.
Podnikatelská filozofie akciové společnosti Chládek & Tintěra Pardubice vychází z představ o poslání moderního podniku, které lze souhrnně vyjádřit formulací „být užitečný svému okolí“. Tedy být producentem kvalitního a poptávaného zboží a služeb, dobrým zaměstnavatelem, ale také nositelem a reprezentantem jasně formulovaných mravních, sociálních a environmentálních hodnot. Tento postoj společnost považuje za vyjádření ekologických, humanitních i ekonomických principů, které by měl v třetím tisíciletí respektovat každý
podnik, každá organizace. Naplňování výše uvedeného přístupu legitimizuje úsilí podniku, aby na základě mechanizmu zpětné vazby dosahoval odpovídajícího společenského a finančního profitu, který je podmínkou a zdrojem jeho další existence a budoucího rozvoje. Společnost byla založena v dubnu roku 1994. V roce 1997 se transformovala na akciovou společnost, čímž vznikl suverénní podnik s jasně vymezenou vlastnickou strukturou a dalšími perspektivami rozvoje. Hlavním
strategickým cílem bylo vybudování komplexní stavební firmy, to znamená firmy s nabídkou a realizační kapacitou pro všechny segmenty stavebního trhu. Naplnění tohoto cíle se stalo významnou předností a konkurenční výhodou společnosti. Chládek & Tintěra Pardubice poskytuje komplexní služby v oblasti výstavby, rekonstrukce a oprav technické infrastruktury státu (koleje, silnice, mosty, vodovody a kanalizace) a také v segmentu pozemního stavitelství (občanské, průmyslové, bytové, sociální, nemocniční stavby). Svým klientům nabízí profesionální servis, a to již ve fázi formulace jejich záměrů, přes zpracování důkladné projektové dokumentace až po vlastní realizaci stavby. Roční objem zakázek společnosti se pohybuje okolo dvou miliard korun a realizuje ho s průměrně pěti sty kmenových pracovníků. Vysokou míru vzdělanosti personálu považuje společnost za klíčový nástroj přežití na globalizujícím se stavebním trhu, za zdroj kvality, produktivity i záruku budoucího rozvoje podniku.
Významnou devízou společnosti je podniková kultura, pramenící z nadprůměrného lidského a sociálního kapitálu svého pracovního kolektivu, která se následně promítá do komfortní obsluhy zákazníků. Program důvěry, vyjádřený již v roce 1994 zakladatelským sloganem „firma lidí pro lidi“, přispěl
ke vzniku kompaktního pracovního týmu, identifikovaného s podnikovými cíli a firemní kulturou. Lidé ve společnosti pracují rádi. V souladu se svým heslem „být užitečný svému okolí“ věnuje společnost Chládek & Tintěra velkou pozornost vybraným
projektům v oblastech sportu, kultury, vzdělání a sociální sféry. Chce být nápomocná nejen v regionech, kde staví, ale i všude tam, kde se podle jejího názoru financí nedostává. Tuto podporu bere jako zpětnou vazbu činnosti společnosti a naplňování firemní filozofie.
Aktivity společnosti Chládek & Tintěra Pardubice směřují především do stavebnictví. Nemalou podporu vkládá firma také do sportovní, sociální nebo kulturní oblasti. Na snímcích z expozice společnosti na brněnském veletrhu jsou generální ředitel holdingu enteria a.s. Libor Joska (vpravo) a Petr Pejcha, generální ředitel společnosti Chládek & Tintěra, Pardubice a.s.
„Vytvořili jsme silného a spolehlivého partnera,“ říká Libor Joska, generální ředitel holdingu enteria Jak naplnila premiérová účast společnosti Chládek & Tintěra na brněnském výstavišti vaše očekávání? Je pravdou, že jsme se zúčastnili poprvé Stavebních veletrhů v Brně a jedním z podstatných důvodů proč tomu tak bylo, je skutečnost, že firma Chládek & Tintěra Pardubice prochází v současné době revoluční změnou. Stala se totiž součástí stavebního holdingu enteria. Naši expozici na brněnském výstavišti jsme pojali především jako prezentaci společnosti Chládek & Tintěra, zároveň jsme chtěli jak veřejnost, tak naše spolupracující partnery v celé České republice seznámit se vznikem většího stavebního holdingu, který sdružil všechny firmy vlastněné dosud společností Chládek & Tintěra. Zrodil se tím větší, silnější a spolehlivější partner pro investory ve stavebních oborech. Během své čtrnáctileté činnosti ve stavebnictví dokázala firma Chládek & Tintěra v
dobrém slova smyslu spoustu věcí, a to jsme se rozhodli na veletrhu také ukázat. Jako všichni ostatní jsme nabídli své služby a navázali nové kontakty, k čemuž jistě pomohla i prezentace nového holdingu enteria. Mohl byste zmínit nějaký aktuální referenční projekt vašich firem? Sezona začíná, takříkajíc rozjetých staveb máme více, například v oblasti dopravního stavitelství pracujeme na železničním koridoru v okolí Plzně, účastníme se přestavby železniční stanice Břeclav, připravujeme silniční průtah městem Letohrad v Pardubickém kraji nebo jako subdodavatel se podílíme na výstavbě dálnice D47 u Ostravy. Zároveň se snažíme více zaměřit též na projekty developerské, kde chystáme třeba výstavbu třech bytových domů v Žamberku. Naše aktivity jsou tak patrné po celé České republice.
enteria… …nová dimenze českého stavitelství
Vaše činnost ale směřuje i do nestavebních oblastí…? Samozřejmě rozhodující jsou naše aktivity stavební. Na druhou stranu se snažíme nabízet i služby další. Před dvěma lety jsme odstartovali projekt sportovně-relaxačních středisek H-centrum na Pardubicku, s čímž jsme nadmíru spokojeni. Kromě toho podporujeme řadu dalších sociálních nebo kulturních projektů. A konečně naší nejnovější aktivitou je přestavba nevyužitého areálu s budovami v Pardubicích, který rekonstruujeme na podnikatelské centrum, kde bychom nabídli v budoucnu drobným podnikatelům a živnostníkům prostory k pronájmu za rozumné peníze pro rozjezd jejich podnikání. Chceme tím vším lidově řečeno oplácet našemu okolí důvěru, která nám byla dána pro naši práci. To je základní filozofie naší společnosti.
FOUFSJB Holdingová společnost enteria a.s. byla založena v květnu 2008 jakožto správní, řídící a servisní prvek skupiny českých stavebních firem s cílem zajištění jejich lepšího fungování, a hlavně přehledného a symetrického prostoru pro jejich budoucí rozvoj. Z věcného hlediska holding nejen naplňuje funkci kvalifikovaného vlastníka či spolupracovníka jím zastřešených společností, ale poskytuje jim také profesionální servis v oblasti všeobecných podpůrných činností, ke kterým patří například tvorba prognostických
scénářů a návazné strategické plánování, konstrukce efektivních systémů řízení, marketing, personalistika, administrativní a právní ochrana, finanční řízení, atd. – to vše s důrazem na zachování maximální suverenity dceřiných firem včetně jejich obchodní značky. Kromě toho vykonává nadstavbové činnosti v oblasti vyhledávání, přípravy a developingu nových projektů pro státní i soukromé investory, zavádění nových progresivních metod ve stavebnictví a v neposlední řadě vyhledávání hodných akvizic pro další růst a rozvoj holdingu. Enteria a.s. v sobě v současnosti sdružuje osm společností převážně stavebního charakteru s více než šesti sty pracovníků a výrobním potenciálem 2,5 - 3 miliardy korun. Členové holdingu enteria a.s.: Chládek & Tintěra, Pardubice a.s., KVIS Pardubice a.s., MARHOLD a.s., INSTAV Hlinsko a.s.,
BERTH a.s., Duchcovská svařovna a.s., REGENA spol. s r.o., H-centrum. Posláním holdingu enteria je majetková a funkční integrace malých a středních českých podniků v zájmu posílení jejich globální konkurenceschopnosti. Vychází přitom z faktů, že v moderní ekonomice mohou úspěšně obstát pouze společnosti silné; tedy velké a zároveň kvalitní. Výhodou holdingem integrovaného souboru menších podnikatelských subjektů v porovnání s podnikem velkým spatřuje především v zachování lidského rozměru a srozumitelné identity menších organizací pro jejich zaměstnance i zákazníky. V naplnění své základní myšlenky, že na prvním místě musí v podnikání figurovat člověk, a teprve na druhém peníze. Cílem snažení holdingu je budovat podniky prosperující – tedy takové, které jsou ekonomicky úspěšné, ale především takové, se kterými jsou lidé pokojeni.
w w w.e nte r i a .c z