STUDIE OBNOVY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V K.Ú. VRAŽNÉ U ODER A HYN ICE U VRAŽNÉHO
PR ZKUMY A ROZBORY 1.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
2.
CHARAKTERISTIKA P ÍRODNÍCH PODMÍNEK ÚZEMÍ 2.1 Klima 2.2 Geomorfologie 2.3 Pedologie 2.4 Hydrologie 2.5 Biota
3.
CHARAKTERISTIKA KRAJINNÝCH STRUKTUR 3.1 Geneze krajinných struktur 3.2 Osídlení 3.3 Infrastruktura 3.4 Zem d lství 3.5 Krajinná zele
4.
EKOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ 4.1 Ekologická stabilita území 4.2 Kostra ekologické stability 4.3 Územní systém ekologické stability
5.
PODKLADY A LITERATURA
(BODY 1 – 4 JSOU ROZPRACOVÁNY SAMOSTATN PRO KAŽDÉ KAT.ÚZEMÍ)
Objednatel:
Agentura ochrany p írody a krajiny Kališnická 4-6, 130 23 Praha 3
R,
Zpracovatel:
Ing. Iva Škrovová, CAPREA – zahradní a krajiná ské úpravy Klegova 68, 700 30 Ostrava – Jih
Spolu ešitel:
Ing. Martin Jaroš – vodohospodá ské služby Ve dvo e 14, V esina u Bílovce
VRAŽNÉ U ODER, HYN ICE U VRAŽNÉHO
OBSAH: 1.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
2.
CHARAKTERISTIKA P ÍRODNÍCH PODMÍNEK ÚZEMÍ 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Klima Geomorfologie Pedologie Hydrologie Biota
3.
CHARAKTERISTIKA KRAJINNÝCH STRUKTUR 3.1 Osídlení 3.2 Infrastruktura 3.3 Zem d lství 3.4 Vodní hospodá ství 3.5 Krajinná zele
4.
EKOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ 4.1 Ekologická stabilita území 4.2 Kostra ekologické stability 4.3 Územní systém ekologické stability
1.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Zájmovým územím je katastrální území obce Vražné u Odrer a Hyn ice u Vražného. Obce náleží k okresu Nový Ji ín, nacházejí se na území Moravské brány na kontaktu s Oderskými vrchy. Na severu sousedí s k.ú. Mankovic a Oder, na západ s k.ú. B lotín, na jihu s Hrab ticemi a na východ s Jeseníkem n.Odrou. Severovýchodní ást území je zahrnuta co CHKO Pood í, severozápadní okraj pak do p írodního parku Oderské vrchy (hranicí je silni ní tah Odry – B lotín).
2. P ÍRODNÍ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ 2.1
KLIMA
Z klimatického hlediska pat í území do mírn teplé oblasti, vlhké - MT 10, s mírnou 0 zimou, s pr m rnými ro ními teplotami 7, 8 C a s pr m rným ro ním úhrnem srážek 861 mm za rok.
2.2
GEOMORFOLOGIE
ešené území leží v oblasti C. Oblast Oderské brány C.1. Podoblast Niva Odry C.2. Podoblast B lotínská pahorkatina C.1. Podoblast Niva Odry Niva Odry má reliéf typické aluviální roviny. Vlastní povrch není p íliš výškov diferencován, holocenní povod ové hlíny povrch nivelizovaly. Povrch nivy v ešeném území jižn od Oder leží ve výšce 272 až 276 m n.m. astá jsou mrtvá ramena a deprese po zazemn ných starých korytech. V n kterých úsecích se zachovala p irozená koryta s meandry. Nejnižší místa v niv tvo í deprese, které v holocénu nebyly zaplavovány, mají však vysokou hladinu podzemní vody. Ta je p i povodních velmi blízko povrchu nivy. Substrát tvo í naplavené holocenní fluviální pís itohlinité sedimenty nižšího nivního stupn , mén pak vyššího nivního stupn . Ostr vkovit se vyskytují hnilokaly a slatinné zeminy. Na okraje nivy zasahují akumulace deluviofluviálních pís itohlinitých sediment a místy zde vystupují i fluviální pís ité št rky hlavní terasy. P dy jsou st edn t žké typické fluvizem , které p echázejí do t žších glejových fluvizemí. V depresích jsou organozemn . C.2. Podoblast B lotínská pahorkatina Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s širokými, oblými až plochými h bety a mírn uklon nými plošinami. H bety odd lují široká rozev ená údolí, asto suchá. Okraje plošin jsou místy roz len ny stržemi. Temena jsou ve výškách 318 až 331 m n.m.Stráže, 339 m n. m - Lu ická Stráž. Dna údolí stoupají od nivy Odry a Luhy od výšek 270 až 280 m n.m. až do výšek zhruba310 m n.m. Úpatí svahu Nízkého Jeseníku leží ve výšce zhruba 340 až 350 m n.m. Reliéf je plochý, erozn denuda ní s periglaciálními tvary. Na svazích se místy vyvíjejí sesuvy, strže a
místy byly založeny horizontální meze. Výjime n jsou zde otev eny menš.í pískovny, t žící fragmenty nadložních št rkopísk . Geologické podloží budují miocenní sedimenty - vápnité jíly a vápnité písky se št rky. Ty jsou p ekryty p evážn sprašovými hlínami. Miocenní vápnité sedimenty vystupují na povrch na vyvýšeninách a h betech. Svahy údolí lemují úzké akumulace deluviálních pís itohlinitých nebo jílovitohlinitých sediment . Dna menších údolí vypl ují deluviofluviální pís itohlinité sedimenty, v tší protékaná údolí jsou vypln na fluviálními pís itohlinitými sedimenty. Na bázích svah jsou asto odkryty glacifluviální písky a št rky. Na úpatí Nízkého Jeseníku jsou pom rn rozsáhlé akumulace deluviálních hlinitokamenitých sediment asto s dejek ními kužely. 2.3
PEDOLOGIE
P dy v tšiny ploch jsou st edn t žké hn dozem illimerizované, kteréna bázích svah p echázejí do t žších oglejených forem. V depresích se vyskytují nivní p dy glejové, t žké až velmi t žké, do asn až trvale zamok ené. Ploché dno údolí Odry pokrývají hluboké nivní p dy, oglejené, t žké. Celkov je území kryto p dami st edn živnými, dob e zásobenými vodou, t žkými, s nízkým podílem skeletu. 2.4
HYDROLOGIE
Zájmové území náleží k povodí eky Odry, která je páte í hydrologického systému oblasti. eka Odra zasahuje svým tokem na ešené území na severovýchodní hranici katastru, hranice probíhá p ibližn st edem jejího toku. eka Odra je spolu s celou svojí nivou chrán na v rámci CHKO Pood í, koryto bylo sm rov upraveno, avšak samovolnou inností eky dochází k zvln ní trajektorie koryta, vzniku m l in se št rkovými náplavami a nár stem vegetace. Tok získává op t p irozený charakter. B ehové porosty jsou vysp lé, druhová skladba p irozená (vrby, dub letní, jasan ztepilý, jilm)
Vraženský potok je menší vodote í, protékající st edem obce Hyn ice i Vražné a vlévající se do Odry. V úseku pr toku Hyn ice a áste ne i Vražným je p irozenou meandrující vodote í s kvalitními doprovodnými porosty. V místní ásti Dolní Vražné je potok upraven a koryto i b ehy zpevn ny. Pod obcí v niv Odry je Vraženský potok upravenou vodote í s nezpevn ným korytem, bez doprovodných porost 0 1
.
Vraženský potok - upravené koryto pod Vražným, bez b ehových porost
Vraženský potok pod Hyn icemi meandrující vodote s vysp lými b ehovými porosty
Hrab tický potok tvo í katastrální hranici mezi zájmovým územím a Hrab ticemi a Jeseníkem n.O. V delším úseku nad silnicí do Jeseníku n.O. je upravenou vodote í se sporadickou doprovodnou zelení s výjimkou Hrab tického ... > lesa), pod zmín nou silnicí v území CHKO Pood í je koryto zachováno v p vodním stavu (meandrující p irozený tok s kvalitními doprovodnými porosty)
Hrab tický potok - upravené koryto bez b ehových porost , stav mimo CHKO
Hrab tický potok v CHKO p irozený stav koryta i b ehových porost
56
Levostranný p ítok Hrab tického potoka je upraven jako meliora ní p íkop bez doprovodné zelen . Drobné vodote e, stékající z pahorkatiny sm rem k Od e jsou p evážn narovnanými toky s charakterem meliora ních p íkop , v tšinou bez doprovodné zelen (Za Vl kem). N které drobné toky mají vyvinutý b ehový doprovod, i když jsou koryta upravena (vodote od rybníka Pod Emauzy). Vodní plochy Významnou sou ástí hydrologického systému zájmového území jsou vodní plochy. P edstavují je jednak rybníky, jednak zaplavené území po t žb št rku. Rybníky jsou charakteristickým prvkem pooderské krajiny, významná soustava se nachází v sousedství ešeného území na k.ú. Odry (Emauzský rybník, Vraženský r.) Jsou to velké vodní plochy s vyvinutými pob ežními spole enstvy a kvalitními lužními porosty v okol í. Rybník "Pod Emauzy" je situován v severní ásti zájmového území mezi rozsáhlými bloky orné p dy. Je to plocha trojúhelníkovitého tvaru s doprovodem vzrostlých strom na západní stran , její využití je spíše rekrea ní, než hospodá ské.
Rybník "Pod Emauzy" se sporadickými b ehovými porosty, Prvek, zvyšující stabilitu okolní zem d lské krajiny
Vodní plocha, vzniklá po t žb št rku, se nachází pod Vražným, severn nad silnicí od Mankovic. T žba št rku stále probíhá.
57
2.5
VEGETACE
Potenciální vegetace P evážná ást zájmového území náleží svazu Carpinion (dubohab iny a Iipové doubravy), p evládá asociace Tilio-carpinetum (Iipová dubohab ina) Typickými druhy hlavních d evin jsou habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), lípa srd itá (Tilia cordata). Vtroušený je je áb pta í (Sorbus aucuparia), topol osika (Populus tremula), smrk ztepilý (Picea abies) na stinných partiích, dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a javor babyka (Acer campestre) Ve výše položených partiích se objevuje buk lesní (Fagus sylvatica). V ke ovém patru je zastoupen bez erný, svída krvavá, líska obecná a semená e hlavních d evin. Bylinné patro je pokryvné a druhov bohaté, s výskytem pta ince (Stellaria holostea),hluchavky žluté (Galeobdolon luteum), kopytníku evropského (Asarum europaeum),sasanky hajní (Anemone nemorosa), koko íku mnohokv tého (Polýgonatum multiflorum), violek (Viola reichenbachiana, V. riviniana), kuklíku m tského (Geum urbanum), plicníku léka ského (Pulmonaria officinalis), pstro ku dvoulistého (Maianthemum bifolium),jahodníku (Fragaria vesca), istce lesního (Stachys sylvatica), krti níku (Scrophularia nodosa), bršlice (Aegopodium podagraria), papratky sami í (Athyrhinum filx-femina), pryšce mandlo ovitého (Euphorbia amygdaloides) a etných trav - lipnice hajní (Poa nemoralis), vále ky lesní (Brachypodium sylvaticum), Strdivky nící (Melica nutans), ost ic (Carex sylvatica, C.brizoides),biky (Luzula pilosa), kost avy (Festuca gigantea). Popsaná spole enstva jsou potenciální vegetací širokého pásu území mezi tratí Ostrava-P erov a hranicí lesa na svazích jesenického podh í. Ostr vkovit se mohou na m lkých, sušších, mineráln chudších p dách temen a horních ástí svah vyskytovat spole enstva acidofilních doubrav s vyšším zastoupením dubu zimního. Úzký pás v severní ásti území zasahuje do jednotky ost icových dubohab in (Carici pi/osae - Carpinetum), které jsou charakteristické dominancí dubu zimního a astým výskytem buku, lípy a habru. Jednotka má zde svou severní hranici rozší ení. Niva eky Odry je azena do st emchových jasenin (Pruno-Fraxinetum) s hustým ke ovým patrem (Euonymus europaeus, Sambuccus nigra, Viburnum opulus). Dominuje jasan s dubem letním, doprovází jej javor babyka, st emcha, jilm. Aktuální stav vegetace Popisovaná spole enstva lipových dubohab in nejsou v zájmovém území zachována, zastoupeny jsou jednotky lužních porost v niv Odry a v údolí Vraženského potoka, dále pak je zastoupena jednotka ost icových dubohab in v n kterých porostech na svazích Oderských vrch s charakteristickým zastoupením výše uvedených d evin. 58
Po n kolik století byla krajinná struktura pom rn stabilní, drobná držba pozemk udržovala lenitost krajiny a zajiš ovala její snadnou prostupnost. Krajina doznala výrazných zm n ve své struktu e až za posledních 40 let. Drobné len ní pozemk orné p dy ustoupilo velkoplošnému hospoda ení, plochy luk v niv Odry byly rozorány, ze zem d lské p dy zmizely v tšina krajinné zelen , vodní toky byly upraveny v rámci meliorací. Intenzívní zem d lská výroba vytvo ila na v tšin zájmového území monotónní antropogenní krajinu, ost e kontrastující s bohat len nou nivou Odry nebo lesnat jším územím sousedního Jesenicka.
3.2
OSÍDLENÍ
Obec jako srostlice t í p vodních menších sídel, rozvinutých v údolí potoka Vražného ve volném uspo ádání podél páte ní komunikace (sil. III. t . .4732), vedoucí od jihozápadu na severovýchod k ece Od e. Zp sob uspo ádání sídla prozrazuje historický p vod v p ípoto ní lánové vsi s navazující lánovou plužinou, která je ve struktu e pozemk patrná dodnes. Ulicový zp sob s adovou zástavbou je zastoupen jen v menší ásti obce Vražné, ve v tšin zástavby p evládá volný dvorcový zp sob zástavby zem d lských usedlostí, z nichž již velká ást pozbyla hospodá ský význam a slouží jen k bydlení. Dopln k k ídké dvorcové p vodní zástavb tvo í jednotlivé rodinné domky a ú elová stavení, které vznikly zejména v povále né dob p evážn v prolukách velkých parcel, bez p im ené prostorové regulace. ást t chto nových staveb jsou za ízeními ob anského vybavení v obci. Stavby se jen sporadicky p ibližují svým tvarem a architektonickým výrazem p vodní tradi ní zástavb . Novodobé zástavb dominují v obci areály velkovýrobních zem d lských za ízení, p vodní dv farmy ve Vražném, jedna v Hyn icích.
3.3
INFRASTRUKTURA
Technická infrastruktura je stabilizovaný antropogenní prvek sou asné krajiny, její charakter a hustota vypovídají o zp sobu života a rozvoji (historickém i sou asném) daného území.Z tohoto hlediska lze ešené území považovat za výsek krajiny, který se v minulosti vyvíjel pomalým tempem krajiny zem d lsky využívané, jejíž sídla nar stají zvolna a infrastruktura je dlouhodob stabilní. Nár st v sou asnosti p edznamenává rychlejší rozvoj lidských aktivit v území, hlavním nositelem zm n bude vybudování dálnice D 47 a s ní souvisejících dalších technických d l. Komunikace Zájmovým územím prochází v severní ásti silnice I. t . B lotín-Fulnek, obec Vražné je napojena silnicí III. t ídy, která navazuje na páte ní komunikaci sídla, vedoucí do B lotína a Makovic s odbo kou do Jeseníku n.O. Prostupnost zájmového území je dobrá.
59
2 3
Probíhající stavba dálnice 047 významn znepr chodní území v severojižním sm ru, dobrá pr chodnost z stane zachována v oblasti údolí Odry, které dálnice p echází po estakád . Další pr chod formou mostu p es vodote je z ízen p i severozápadní hranici k.ú. v lokalit "U potoka". Ostatní prostupy pro vodní toky jsou ešeny jako propusty.
Propust pod dálnicí pro drobnou vodote
Dálnice 047 - most p es vodote s dostate nými parametry pro pr chod regionálního biokoridoru, procházejícího podél potoka
Probíhající výstavba dálnice D47 výrazn znepr chodní krajinu mimo samotné území obce v údolní poloze D renského potoka. Po zem d lských pozemcích je dálnice vedena na terénu nebo na násypu. Ostatní komunikace Obce Vražné a Hyn ice byly napojeny na sousední sídla sítí místních cest, z nichž se v tšina dochovala pouze v majetkovém len ní katastru, avšak v krajin již zanikla. P í inou bylo obvykle zcelování pozemk a rozorání (cesta do Blahutovic, Hrab tic) asto se dochovaly krátké úseky p vodní cesty, vycházející z obce, avšak dále do polí už nepokra ují (stará Panská cesta do Jeseníku n.O) V n kterých p ípadech zejména v úvozech, který nebyl rozorán, vznikl remíz a prozrazuje linií zelen , kudy cesta vedla (Panská cesta).
60
Bývalá "Panská cesta" do Jeseníku n.O., znatelná v terénu zachovalou linií vzrostlé zelen
Inženýrské sít P ibližn soub žn s dálnicí 047 je plánována p eložka WN 400 kV. Trasa WN dále prochází p i jižní hranici k.ú. Po jižní hranici sídla prochází vodovodní p ivad , pokra ující na sousední k.ú. B lotín.
3.4
ZEM D LSTVÍ
Zem d lství je hlavním historickým i sou asným krajinotvorným initelem. Sou astná krajinná struktura je výslednicí p edevším velkoplošného hospoda ení s p dou, kdy p vodní majetkové hranice, zvýrazn né mezemi, jednotlivými stromy a polními cestami, ustoupily zceleným blok m orné p dy o vým rách desítek a stovek hektar . ást pozemk byla odvodn na a c;jrobné vodní toky upraveny jako meliora ní p íkopy ( ást Hrab tického potoka a jeho LB p ítok, lokalita Záhumenní, apod.) V sou asné dob prob hly zm ny uživatelských subjekt a struktura pozemk se více p iblížila struktu e majetkové, noví uživatelé pozemk se na velké ploše st ídají a tak dochází i k p stování r zných kultur na p vodn zcelené ploše s jednou plodinou.
61
Pásové st ídání plodin na velkém bloku orné p dy jako d sledek zm ny uživatelsk ých vztah (Hyn ice)
ešené území se nachází na pomezí oblasti kuku i no- epa ské a bramborá ské, p evažuje p stování obilnin a kuku ice. Vzhledem k reliéfu terénu zejména v severní ásti území a p dnímu typu lze usuzovat na ohrožení p dy vodní erozí.
OHROŽENÍ P DY EROZÍ
P dní eroze je proces, kdy jsou vodou nebo v trem odnášeny svrchní áste ky p dy a ukládány v údolních polohách. Dochází tak k ochuzování orni ního profilu o humózní složky, jeho zeslabování a celkovou degradaci. Vodní eroze se projevuje jak celoplošným splachem povrchových vrstev ornice, tak tzv. rýhovou erozí, kdy vznikají r zn hluboké trhliny v p d vlivem soust ed ného toku vody. Erozní ohrožení p dy je závislé na mnoha faktorech, zásadním je samotný charakter p dy, její vlastnosti, dále p istupují vlastnosti klimatu (vydatnost a rozložení srážek), sklonitost terénu a vliv vegeta ního krytu. Tento faktor je velmi významný z hlediska vzniku p dní eroze, protože nevhodn zvolená zem d lská plodina m že v krátké dob zap í init rozvoj eroze s významným poškozením p dního povrchu. Erozní ohrožení pozemk se projevuje hlavn na delších a sklonit jších pozemcích, kde nejsou použity žádná ú inn jší protierozní opat ení (meze a protierozní pásy d evin, velkoplošné zatravn ní, zatravn né pr lehy pro odtok vody apod) a na p dách s m lkým profilem, leh ích až st edn t žkých. V ešeném území byly vybrány svažité bloky orné p dy, na nichž byla stanovena míra ohrožení vodní erozí. Navržená protierozní opat ení jsou pak popsána v návrhové ásti studie. 62
Erozní ohroženost pozemku (t/ha.r) Pro stanovení míry ohroženosti pozemk vodní erozí byla použita upravená rovnice autor Wischmeier - Smith.
bez vegetace
V10 V20 > c>V30 ~V40 > V50 V60
ochrana nutná
obiloviny (pr m.1rok
13.80 16.10 6.10 7.40 9.10 6.60
kuku ice (pr m.lrok)
5.75 6.71 2.54 3.06 3.78 2.73
zatravn ní (pr m.lrok)
9.12 10.65 4.04 4.86 6.01 4.33
p ípustná ztráta
0.07 0.08 0.03 0.04 0.05 0.03
10.00 4.00 10.00 10.00 10.00 10.00
ochrana žádoucí
Z tabulky vyplývá, že svahy V1 O a V20 jsou výrazn ohroženy vodní erozí. Nacházejí se ve sklonité ásti p i severní hranici ešeného k.ú., mezi silnicí OdryB lotín a lesním porostem na svahu Oderských vrch . V sou asné dob jsou podéln len ny pásy rozdílných kultur, což zmír uje ú inek eroze v dob vegeta ního krytu, avšak v nejvíce rizikovém období z stává pozemek nechrán n.
Výrazn ji strukturovaná krajina svah nad cestou do Oder na severozápadní hranici k.ú.
63
3.5
KRAJINNÁ ZELE
LESY Lesní porosty v tších rozm r se ve v tší mí e na zájmovém území nevyskytují, pouze svými malými ástmi na území zasahují, p edevším v hrani ních oblastech (Hrab tický les, Nad Emauzy). Tyto lesní celky jsou smíšené, Hrab tický les je tvo en p evážn smrkem s podílem listnatých d evin, zalesn né svahy pahorkatiny mají p irozen jší druhovou skladbu s velkým podílem dubu zimního, buku, lípy. Menší lesní porosty lužního charakteru se nacházejí v údolí Vraženského potoka ( Horní Vražné, Hyn ice), v lokalit Z urdy a v niv Odry. Jejich složení je p irozené Uasan, dub, olše), jsou etážovité s rozvinutým ke ovým i bylinným patrem. DROBNÁ KRAJINNÁ ZELE Kategorie drobné krajinné zelen zahrnuje remízy, meze, významné solitery, aleje a doprovodné porosty komunikací a vodote í. Z hlediska zastoupení prvk drobné krajinné zelen je zájmové území chudé, výjimku tvo í niva eky Odry s vyšším podílem p irozených prvk krajinné zelen . Doprovodné porosty komunikací a aleje V tšina komunikací v zájmovém území je bez doprovodné zelen , výjimku tvo í ovocná alej podél cesty do Jeseníku n.O. a nov vysázená alej podél místní cesty do Oder. Remízy, meze Tato kategorie je v území zastoupena velmi sporadicky, typickým p íkladem zachovalé historické struktury drobné zelen jsou linie ovocných d evin a ke , vybíhající na záhumenní ásti pozemk sm rem do volných ploch (nyní výrazn zkrácené). P íkladem vzniku dlouhého remízu je zarostlý úvoz Panské cesty do Jeseníku n.O. (lípa, jasan, vrba, ke e) Malé remízy horší kvality se zachovaly na terénních depresích ve vazb na vodní tok v lokalitách Za Vl kem a Nívek, složení je r zné (smrky, olše, jasan) P íkladem zachovalé meze je dlouhá linie se sporadickou zelení, soub žná s cestou do Oder. B ehové porosty B ehové porosty, pokud jsou vyvinuty, mají v tšinou vysokou kvalitu. P íkladem jsou druhov bohaté vysp lé doprovodné prosty eky Odry a drobných tok v její niv , dále Vraženského potoka a Hrab tického potoka v úseku v CHKO Pood í. Hodnotné jsou i b ehové doprovody drobných tok , stékajících z pahorkatiny Oderských vrch , zejména pramenných v tví Vraženského potoka. 64
4.
EKOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ
4.1
EKOLOGiCKÁ STABILITA ÚZEMÍ
Ekologická stabilita je schopnost ekosystém vyrovnávat zm ny p sobené vn jšími i vnit ními initeli a zachovávat své p irozené vlastnosti a funkce. Hlavním projevem ekologické stability je ekologická rovnováha. Ekologická rovnováha je dynamický stav ekologického systému, který se trvale udržuje jen s malým kolísáním nebo do n hož se systém po p ípadné zm n op t spontánn vrací. Celková ekologická stabilita krajiny je závislá na zajišt ní vhodného pr b hu geobiochemických cykl a zachování složitých energetických a informa ních vazeb mezi všemi složkami ekosystému. (Ekologická stabilita, I. Míchal). ím vyšší je množství dodatkové energie a živin (nap . hnojení, obráb ní p dy,apod.), nutné pro fungování ekosystému v kulturní krajin , tím nižší je jeho ekologická stabilita. Význam jednotlivých typ ekosystém v krajin z hlediska ekolog. stability je stanovován relativn , vychází se z p edpokladu, že relativní stupe ekolog. stability je nep ímo úm rný intenzit antropogenního ovlivn ní. Stupn ekologické stability z hlediska významu sou asné vegetace pro ekologickou stabilitu území: 0 1 2 3 4 5
bez významu velmi malý význam malý význam st ední význam velký význam výjime n velký význam
Typy ekosystém z hlediska stupn ekologické stability (ES) Stupe ES: 0 1-2
typ formace: orná p da, kulturní louky, zastav né plochy, pr myslové areály, sportovišt ruderální spole enstva, intenzívní zahrady a sady,
3
polokulturní louky a pastviny, maloplošné sady, drobné zahrady monokultury smrku a hybridních topol , upravené vodní toky,
4
opušt né zar stající lomy, liniová spole enstva s p vodními druhy (nap . b ehové porosty, meze), smíšené porosty p vodních a nep vodních d evin s p evahou d evin p vodních
65
vodní toky s p írod blízkou úpravou koryta s vyvinutými b ehovými porosty, vodní plochy s vyvinutými pob ežními spole enstvy porosty s p irozenou a p írod blízkou d evinnou skladbou, stabilizované mok ady
5
Zhodnocení ekosystém v ešeném území z hlediska ekologické stability Stu pe ES 0-1 2
popis a lokalizace ekosystému bloky orné p dy drobné upravené vodní toky (meliora ní p íkopy) se sporadickým b ehovým doprovodem (Hrab tický potok, jeho LB p ítok, lokalita Za Vl kem, apod.) ,zem d lské plochy s podílem rozptýlené zelen intenzívní zahrady s p evažující estetikou funkcí a velkým podílem exotických rostlin
23 3 4
5
zahrady a druhov bohaté lu ní porosty v sídle, travní porosty v krajin , drobné toky s b ehovým porostem lesní porosty s áste n p irozenou druhovou skladbou, lokality s kombinací druhov bohatých luk s rozptýlenou zelení, les , (Kamenná H rka,lesy nad Kosteleckým potokem),vodní toky s p irozeným charakterem a rozvinutým b ehovým porostem(Vraženský potok, Hrab tický p. v CHKO) vysp lé etážovité lesní porosty s dominancí druh , odpovídajících stanovišti (lužní lesy niv Odry), p irozené vodní toky s rozvinutými b ehovými porosty (Odra)
Zhodnocení ekologické stability území jako celku: Vzhledem k pom rnému zastoupení nestabilních ekosystém (0-2 orná p da, zem d lské provozy, intenzívní sady a zahrady) a ekosystém st edn až vysoce stabilních (3-5 louky a pastviny, extenzívní sady a zahrady, lesní porosty, vodní toky a vodní plochy s p irozeným charakterem, drobná krajinná zele ) lze v tšinu zájmového území považovat za území s nízkou ekologickou stabilitou, za krajinu antropogenní - siln lov kem pozm n nou. Výjimkou je severovýchodní ást území. Nejnižší stabilitu vykazuje p evážná ást území, která je pokryta rozsáhlými bloky orné p dy.
66
St ední až dobrou stabilitu lze p isoudit samotnému sídlu, kde je zástavba venkovských usedlostí voln rozmíst na mezi zahradami a lu ními porosty s velkým podílem kvalitní vzrostlé zelen p irozeného složení. Sídlo samotné tedy vykazuje výrazn vyšší druhovou diversitu bioty a vyšší ekologickou stabilitu, než okolní zem d lská krajina. Nesporný stabiliza ní ú inek má údolí Vraženského potoka s kvalitními doprovodnými porosty luhu. Vysokou ekologickou hodnotu v ešeném území má nejbližší okolí eky Odry, dále pak lesní porosty svah Oderských vrch v severní ásti území.
4.2
KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY
Základní význam pro zajišt ní ekologické stability mají ekologicky významné segmenty krajiny. Jsou to ty ásti krajiny, které jsou tvo eny ekosystémy s relativn vyšší vnit ní ekologickou stabilitou (stupn 4,5, áste n i 3) nebo v nichž tyto ekosystémy p evažují. Vyzna ují se trvalostí biocenóz a ekologickými podmínkami, umož ujícími existenci druh p irozeného genofondu krajiny. Soubor ekologicky významných segment krajiny v sou asné dob existujících tvo í kostru ekologické stability. Kostra ekologické stability zájmového území je základem pro trasování územního systému ekologické stability. Jsou využity p edevším lesní porosty a porosty kolem vodních tok , tyto však svojí rozlohou neposta ují k vymezení všech prvk ekologického systému v krajin a ást prvk je nutno navrhnout na orné p d (p edevším v jižní ásti k.ú.) Území poblíž severní hranice k.ú. lze po stránce kostry ekologické stability považovat za vyhovující, rovn ž pak údolí eky Odry. Kostra ekologické stability ešeného území je situována nerovnom rn , v severní a východní ásti území je dosta ující, v jižní ásti území je nedostate ná ..
4.3
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je tvo en soustavou vybraných stávajících ekologicky významných segment v krajin , dopln nou o další skladebné ásti, které jsou ú eln rozmíst ny podle funk ních kritérií a prostorových parametr . Posláním ÚSES je zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší p írody a pro vým nu genetické informace, jednak stabiliza ním p sobením skladebných prvk na okolní mén stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a pomoci obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Protože vznik p irozených spole enstev a jejich stabilizace p irozeným vývojem vyžaduje dlouhé asové rozp tí, musí být tato "biologická infrastruktura" v území dlouhodob fixována a respektována nejmén tak, jako sí osídlení a technické infrastruktury.
67
Hierarchické len ní ÚSES Nadregionální ÚSES - zajišt ní podmínek existence charakteristických spole enstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci bioregionu, skladebné ásti jsou tvo eny ekologicky významnými krajinnými celky, každý bioregion je reprezentován alespo jedním biocentrem. Regionální ÚSES - zahrnuje ekologicky významné krajinné celky a liniová spole enstva s funkcí biokoridor , p ispívající k udržení podstatné ásti druhového bohatství bioty. Jednotlivé segmenty jsou obvykle heterogenní, zahrnují zpravidla spole enstva více typ (lu ní, lesní, mok adní, apod.) Biokoridor je složeným pásem, do n jž jsou vložena po cca 800 m biocentra lokálních parametr . Lokální (místní) ÚSES - na lokální úrovni se v nejv tším m ítku realizuje stabiliza ní funkce ekologicky stabiln jších ekosystém na nestabilní (nap . intenzívn zem d lsky ohospoda ovanou krajinu). Sí skladených prvk reprezentuje rozmanitost ekosystém v krajin (nap . spole enstva poto ních niv, suchých svah p edh í, živných stanoviš ploché pahorkatiny, apod.) Skladebné ásti a jejich parametry: Biocentra: Regionální biocentra (RBC)lesní : 3.- 4. veget. stupn - min. 20 ha Lokální biocentra (LBC): Biokoridory: Regionální (RBK):
Lokální (LBK): Interak ní prvky:
lesní - min. 3 ha lesní - ší ka min.40 m délka max. 700 m (mezi vloženými lok.biocentry) p erušení bezlesím max. 150 m p i pokra ování v lokálních parametrech lesní - ší ka min. 15 m délka max. 2 000 m, p erušení bezlesím max. 15 m v tšinou liniová spole enstva, napojená alespo jedním koncem prvek ÚSES, posilují stabiliza ní ú inek ÚSES (nap . meze, tok s b ehovými porosty, apod.)
68
5.
PODKLADY A LITERATURA •
Územní plány obcí
•
Mapy 1: 10 000
•
Katastrální mapy
•
Charakteristika klimatických region a základních typ p d
•
Rukov
•
Mapa potenciální p irozené vegetace R (Neuhauslová, 2001)
•
Ekologická stabilita (I. Míchal 1992)
•
Duše krajiny (R. Kv t, 2003)
•
Krajina a revoluce (Kolektiv, 2005)
•
Pr zkumy – terénní - letecký
projektanta ÚSES (kolektiv 1995)
18