Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí"
Bečov nad Teplou Zámek
GPS poloha: 50°5'1.53"N 12°50'12.80"E
Bečovský zámek se nachází v zalesněném údolí říčky Teplé, v Karlovarském kraji. Zámek lze navštívit v březnu, dubnu a listopadu pouze o víkendech a svátcích a od května do října denně kromě pondělí. Největší zajímavostí bečovského zámku je bezesporu románský relikviář svatého Maura, který nalezl pod podlahou zámecké kaple v roce 1985 kriminální tým vedený Františkem Maryškou. Relikviář je jednou z nejcennějších a nejvíce střežených památek u nás. Zchátralý relikviář byl zrekonstruován a od roku 2001 je na zámku v Bečově nad Teplou vystaven ve speciální trezorové místnosti. Relikviář je jedním ze dvou možných okruhů na zámku, druhým okruhem je exkurze do zámeckých komnat. Historie Počátkem 14. století nechali páni z Oseku vybudovat hrad. Na přelomu 15. a 16. století je za Pluhů z Rabštejna provedena rozsáhlá přestavba hradu. V průběhu třicetileté války dobyli hrad Švédové. Hrad začíná pustnout a již se nestane panským sídlem. V polovině 18. století je za Questenberků bašta v podhradí přestavěna a vtělena do nově vybudovaného barokního zámeckého objektu. Počátkem 19. století, kdy panství získal rod Beaufort- Spontini, byl Starý hrad značně upraven a přestavěn a pak propojen se zámkem v jediný celek. Z let 1860 ? 1870 se datuje několik plánů na přestavbu. Renovačních prací se zúčastnili J. Mocker a J. Zítek, celý projekt však nebyl realizován, stavební úpravy se dotkly pouze hlavní věže, kaple a interiérů. V roce 1945 se Bečov stal majetkem státu a zůstal jím až do současnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Krásenská rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 50°6'6.12"N 12°47'17.63"E
Krásenská rozhledna V letech 1933- 1935 byla na Krásenském vrchu postavena rozhledna, která je zajímavá zejména vnějším spirálovitým schodištěm. Rozhledna měří 25 metrů a za pěkného počasí je z ní velmi pěkný pohled. Na vrcholu je připevněno několik porcelánových destiček s kresbou krajiny, kterou by jste měli z rozhledny vidět. Jestli rádi táboříte doporučuji si vzít sebou něco na oheň, pod rozhlednou je obrovské ohniště. Pod Krásenským vrchem se vine zajímavá technická památka - umělý vodní příkop Dlouhá stoka. Místo je dobře dostupné, vybavené informačními cedulemi a místem na zaparkování. Mohu doporučit i cyklistům a motorkářům. Autor článku: Novotna Martina Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasenska-rozhledna
Manětín Zámek
GPS poloha: 49°59'29.84"N 13°13'51.51"E
Barokní Zámek Manětín se nachází v Plzeňském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září denně mimo pondělí. Zámecká expozice představuje barokní mobiliář a unikátní soubor obrazů zámeckého služebnictva z počátku 18. století. Před zámkem je terasa s barokními sochami a kašnami. U zámku se nachází zámecký park, který navazuje na obnovenou barokní zahradu. Budova zámku je spojena krytou chodbou s děkanským kostelem svatého Jana Křtitele. Historie V 16. století za Hrobčických z Hrobčic byl vybudován renesanční zámek. Svou dnešní podobu zámek získal po požáru města v roce 1712, kdy byl barokně přestavěn pro tehdejšího majitelé zámku ? Lažanské z Bukové, kteří zámek vlastnili v letech 1621 ? 1945. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/manetin--1
Buben Zřícenina
GPS poloha: 49°46'44.88"N 13°11'25.71"E
Zřícenina hradu Buben stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže na Plzeňsku. Dispozice hradu byla dvojdílná. Hradní jádro obíhal parkán s obdélnou baštou. Obytná věž zanikla. Z hradu se dochoval zbytek brány a věžovitého stavení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Nevelký hrad založili po roce 1333 příslušníci rodu Bavorů ze Strakonic. Vystřídalo se tady několik šlechtických majitelů. V polovině 16. století hrad zpustl, postupně se měnil ve zříceninu a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/buben
Kladská - rašeliniště Rašeliniště
GPS poloha: 50°1'32.38"N 12°40'4.62"E
Kladskou najdete v CHKO Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní. Nachází se zde naučná stezka rašeliništěm - Tajgou. Na informačních tabulích se dočtete o zdejší fauně i flóře. Po dřevěných chodníčcích se projdete po cca 2km dlouhé trase . Nedávno byla NS prosloužena až k parkovišti. Dominantou Kladské je lovecký zámeček. Okolí Kladské bylo dlouho neobydleno. S výstavbou začal až kníže Schonburg - Waldenburg, který měl velmi vřelý vztah k přírodě (nedaleko v lesích najdeme jeho hrobku) . Nechal zde vystavit například pilu, fořtovnu, sruby pro úřednictvo nebo třeba hostinec U tokajícího tetřeva. Na koncem 19. století byly přistaveny zbývající sruby švýcarsko - tyrolskéhotypu. Dnes slouží jako hotel . Dostupnost je celoroční a za každého počasí je to tu úchvatné Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Autor článku: Petra Košťálka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladska-raseliniste
Krásenský vrch Vrchol
GPS poloha: 50°6'8.32"N 12°47'10.13"E
Vrch nad Krásnem nedaleko Horního Slavkova, na kterém stojí 25 metrů vysoká kamenná rozhledna se spirálovým vnějším schodištěm. Byla postavena nezaměstnanými v letech 1933 - 34. Do stavby se zapojilo celé město, které darovalo pozemek a dřevo a ti, co vlastnili povozy, přiváželi bezplatně cement a písek. Otevřena byla 23. června 1935. U věže stávala Restaurace, ale ta již neexistuje. Na rozhlednu vede 120 schodů. Z věže je pěkný výhled, jsou zde informační keramické tabulky, které nás seznámí s vyhlídkou. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krasensky-vrch
Kladská Zámek
GPS poloha: 50°1'42.60"N 12°40'2.18"E
Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat. Historie Kníže Otto Schönburg-Waldenburg nechal v letech 1877 ? 1878 vybudovat Lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat. Postupně přibylo v okolí zámečku ještě pět srubů v podobném stylu včetně hospody U tokajícího tetřeva. Po roce 1945 sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v současné době je zde hotel. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kladska
Zámecký park Kynžvart Chodník, naučná stezka
GPS poloha: 50°0'16.13"N 12°36'18.90"E
Zámecký park u zámku v Kynžvartu nechali vybudovat Metternichové, kteří se stali majiteli původní tvrze z konce 16. století jako konfiskátu v roce 1630. V letech 1681 - 1691 nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Roku 1818 se ujal dědictví princ Klemens Wenzel von Metternich a v letech 1820 1839 provedl rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Půjčku na přestavbu zámku mu poskytl bankéř Solomon Rothschild. V té době již rakouský kancléř potřeboval reprezentativní sídlo, kde by mohl přijímat vzácné návštěvy - hlavy států, významné básníky i další osobnosti tehdejší společnosti. V roce 1828 zde zřídil první muzeum se sbírkami kuriozit. Exponáty mu uspořádal sám poslední chebský kat Karl Huss. Současně s přestavbou zámku byl budován zámecký lesopark s památnými místy, jezírky, altánky a vzácnými dřevinami. Metternichové sídlili na zámku až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován státem. Po odchodu americké armády byl zámek již v roce 1947 otevřen včetně všech sbírek a rozsáhlé knihovny. V roce 1964 posloužil exteriér i interiér zámku jako kulisa pro film Kdyby tisíc klarinetů. V roce 1967 byl zámek kvůli dřevomorce uzavřen a po rozháhlé přestavbě plně otevřen až v roce 2001. Klemens Metternich usoudil, že nová tvář zámku potřebuje i rozsáhlý park. Byl zbudován ve letech 1820 - 1833 v anglickém stylu podle návrhu dvorního vídeňského architekta Riedla. Prohlídku parku jsem začínali u Kříže princezny Pascaliny, která byla na tomto místě rozsápána dogami, které prý na ni poštval její žárlivý manžel. Pokračovali jsme k monumentu císaře Františka, který nechal snaživý kancléř vybudovat k poctě svého chlebodárce a oblíbeného panovníka. Ještě před přestavbou parku bylo kolem Památníku bronzové zábradlí. Ve které sběrně asi skončilo? Vrátili jsme se k rybníkům, kde nás zkropil deštík ze zavlažovacích zařízení. Místo bolševníku tady bude golfové hřiště. Omylem jsme totiž vstoupili na budoucí "green". Největší obdiv se váže k Lesní kapli sv. Kříže, vybudované v roce 1835 v pseudogotickém stylu, která se stala časem oblíbeným poutním místem okolních věřících. Je citlivě zasazena do lesoparku nad zámkem mezi přírodní kameny a do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" včech stran jsou od ní nádherné průhledy do okolí. Na dohled na Kamenné vyvýšenině se nachází litinová "Čajovna", kde se ještě v třicátých letech minulého století podával pro panstvo Čaj o páté. Zastavili jsme se u památného stromu u Zámeckého pivovaru (zmiňovaného už v roce 1606) - lípy srdčité. Ještě jsme omrkli zámecké kamenné sedátko, litinovou plastiku bohyně lovu Diany (originál se nachází ve francouzských Versailles), jak se pokouší zasáhnout šípem zbloudilou laň. Jo a napili jsme se ze Lvího pramene. Uáááá! O zeleném moru západních Čech - bolševníku velkolepém - a jeho rozšíření jsem slyšela několik verzí. První - semínka daroval Metternichovi sám ruský car Mikuláš I. jako okrasnou bylinu pro jeho nově vznikající zahradu. Že by neměl car Mikuláš I. nic lepšího na práci? Druhá pravděpodobnější verze je ta, že semínka uvízla v dřevěných bednách, kterými byl zajištěn transport obrovských malachitových váz a mís, které sebou car Mikuláš I. přivezl z Kavkazu pro kancléře spřáteleného císařství jako pozornost podniku. Bedny byly rozebrány a semínka se rozlétla do širokého dalekého okolí. A létají tady dodnes... Autor článku: Jana Ratková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamecky-park-kynzvart
Mariánské Lázně Lázně
GPS poloha: 49°57'20.31"N 12°42'15.53"E
Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše druhé největší lázeňské město. Vývěry léčivých pramenů najdeme v severní a východní části města. V severovýchodní části města je vybudovaná sjezdovka s lyžařským vlekem a v blízkosti hotelu Koliba je spodní stanice lanové dráhy vedoucí pod vrchol kopce Zádubská výšina ( 779 m. n. m. ). Tady najdeme Miniatur park s maketami historických budov a technických památek ze Střední Evropy. V blízkosti severního okraje města bylo již v roce 1905 postaveno golfové hřiště a naproti je ranč s chovem koní a možností projížděk. Severním směrem dále v lese je vodní nádrž Mariánské Lázně. V jižní části města je vybudován plochodrážní stadion. Jižním směrem od města je vybudována soustava rybníků. Jihovýchodně nedaleko města je nevelké letiště. V severní části města je Geologický park, ve kterém jsou ukázky nerostů. Z Mariánských Lázní do okolí vede celá řada značených cyklistických tras. Město je výchozím bodem několika turistických tras, které nás zavedou do oblasti Slavkovského lesa. Historie V místech dnešního lázeňského města byla již ve 13. století osada nesoucí název Úšovice. V roce 1528 nechal Ferdinand I. prozkoumat místní pramen z důvodu hledání zdrojů soli na území Čech. Pramen sice obsahoval sůl, ale léčivou s projímavými účinky. Lázně vznikly až v 18. století a to zásluhou opatů tepelského kláštera, kteří koupily část lesa s prameny. V roce 1786 tu nechali tepelští premonstráti vybudovat osadu nesoucí název Mariánské Lázně. V roce 1812 byla osada samostatnou obcí a v roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi. V roce 1865 získala osad městská práva. V roce 1872 byla do města přivedena železnice na trase Plzeň ? Cheb. V roce 1898 pak byla přistavěna železnice do Karlových Varů. V roce 1902 zahájila ve městě provoz tramvajová doprava, která byla v roce 1952 nahrazena trolejbusy. V roce 1894 až 1896 probíhala výstavba vodní nádrže, která je označována jako nejstarší u nás. V současné době na území města vyvěrá kolem 40 minerálních pramenů, které jsou chráněny pavilony. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou. Dominantní městskou stavbou je velký kostel Nanebevzetí panny Marie z roku 1844 až 1848. Pravoslavný kostel svatého Vladimíra zdobený kopulovitou bání byl postaven v roce 1900 až 1902. Nejznámější dům ve městě je empírová budova nesoucí název Zlatý Hrozen pocházející z let 1818 až 1823 a v současnosti sloužící jako muzeum. Pavilon Křížového pramene byl postaven v roce 1818 až 1826 a v roce 1911 až 1912 nahradila původní pavilon jeho železobetonová kopie. Nedaleko tohoto pramene je Hlavní kolonáda, které je dlouhá 120 metrů a byla v roce 1889 až 1899 zhotovena z litiny. Na konci kolonády byla v roce 1986 postavena Zpívající fontána. Většina lázeňských budov byla postavena v 19. a počátkem 20. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne
ZOO Plzeň ZOO
GPS poloha: 49°45'29.34"N 13°21'23.11"E
ZOO s Botanickou zahradou, skleníkem se sukulenty, dětským koutkem, novou expozicí vesnického hospodářství. Na 21,5 ha svého areálu chová v současné době více než 2500 jedinců od 550 druhů obratlovců a na 150 druhů bezobratlých živočichů. K ZOO patří i akva/terárium v centru města.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-plzen
Mariánské Lázně Lázně
GPS poloha: 49°57'52.88"N 12°42'4.39"E
Přijměte pozvání do jedněch z mladších lázní u nás, do Mariánských Lázní. Ty píší svoji historii něco málo přes 200 let (významné oslavy výročí se konaly v roce 2008). O rozvoj lázní se postral Klášter v Teplé, kdy ve zdejším okolí bylo objeveno přes 100 léčivých pramenů. Mariánské Lázně znají nejen turisté a pacienti od nás, ale i ze zahraničí . Světového věhlasu dosáhl Chopinův festival, který se každoročně koná na přelomu července a srpna. Dnes se k léčbě využívá 7 největších pramenů a při procházce nádhernou kolonádou se každou lichou hodinu můžete zaposlouchat do tonů zpívající fontány. http://www.marianskelazne.cz/cs/ Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne--1
DinoPark Plzeň ZOO
GPS poloha: 49°45'37.62"N 13°21'31.61"E
DinoPark - Unikátní Výprava do druhohor. Jedinečný zábavní park, součást ZOO Plzeň, druhohorní zvířata v životních veliksotech v přirozeném prostředí. Zábavní i vzdělávací funkce, naučná stezka, dětské paleontologické hřiště, ozvučené a pohyblivé modely. Autor článku: Jiri Machalek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dinopark-plzen
ZOO + DINO Plzeň ZOO
GPS poloha: 49°45'32.94"N 13°21'23.40"E
Jsme z Ústí nad Labem, takže jsme výlet pojali formou celodenního bloudění. Jde o spojení Zoologické zahrady, Botanické zahrady a navíc i DINOparku, dle mne asi nejzajímavějšího, který jsme z nabídky mohli vybrat. Při shlédnutí internetových stránek ZOO jsme sice nabyli dojmu, že je zahrada poněkud menší, než bychom čekali, ale jakmile se dostanete dovnitř, polije vás horko, jak celou trasu do zavíračky projít. ZOO je rozděleno na více částí. Při vstupu jsme dostali plánek a v něm nalezli dokonce tři základní trasy poznání. Naivně jsme koukli na čas nejdelší trasy vypočítaný na dobu tří až čtyř hodin. Jenže to nepočítají s couraly, co si i rádi čtou každý popisek, a těch je v zahradě opravdu dostatek. Chtěli jsme poznat konečně jinou zahradu, než jakou známe z našeho města. Doposud mi nebylo jasné, co může být v jiné ZOO nového, ale po tom, co jsme vstoupili branou, mi došlo, že prostředí. Najednou jsme se ocitli v záplavě opravdového parku upravených uliček, udržovaných rostlin (přeci jen jde o spojení s botanickou zahradou) a zvířat, u nichž jsme doufali, že nás svým řevem, pískáním či dováděním, vítají. Tedy nádherný vstup. ZOO se nachází v krajní části města, tedy není vsazena do přímého, mnohdy až nepříjemného, pachu aut, které se zahradou nemají zhola nic společného. Je postavena na kopcovitém terénu, ale bylo možné potkat i návštěvníky na vozíčku či s kočásky, tedy přístupná i bezbariérově. Cesty minimálně asfaltované, spíše v tom přírodním pojetí, což dělalo zahradu příjemnější, hlavně z chůze tolik nebolejí nohy. Pavilony udržované s reálným pachem i zvuky daného kontinentu a zvířat. ZOO ani není přehnaně přeplněná prodejními stánky, ale v mírném duchu doplněna místy k nabrání energie či zchlazení. V horní části zahrady jsme se setkali i s historickou částí, kde jsme měli možnost vyzkoušet mletí mouky pomocí kamenů, otestovat pevnost hliněných staveb domků nebo tvorbu nádob. Statek nabídnul shlédnutí Kovářských prací a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" historických náčiní na pole, ale nejen to.
DINOpark jsme na druhou stranu čekali poněkud větší, po reklamách z televize. Ale i zde jsme byli spokojení. Hned na vstupu nás přivítal strašný řev dinosaurů a pohled na tatínky, kteří jakoby omládli do let jejich synů. Popravdě, nebyl jsem v tu chvíli jiný, jak ten svět dokázal pohltit. Dinosauři jsou vyrobeni opravdu důvěryhodně a mnohdy i při bližším pohledu z nich vycházel strach. Někteří jsou ozvučeni, jiní zpohyblivěni, zbytek zůstal statickými, leč na kráse i hrůze jim to neubralo, mimoto se u nich dalo bezpečně fotit. Jako první jsme dostali doporučení navštívit 3D kino, které je v ceně vstupenky, aby děti měli možnost poznat roli a postavení dinosaurů. Vlastně to bylo pro ně takovým odlehčením, po jeho shlédnutí již neměli takový strach a dá se říct, že si z nich udělali i domácí mazlíčky. Dále je v objektu i hřiště, kde je možné vžít se do role paleontologů, tedy sami si "vykopat" kostru dinosaura, dále se svézt na laně nebo si užít prolézačky. Ve spodní části jsme našli i vyhlídku s i krásným výhledem a horizontem vzdálenější Plzně. Při východu jsme neopomněli využít návštěvy DINOshopu, kde jsme mohli nakoupit dárky pro celou rodinu a hned vedle ukrytého, zcela neškodného, DINOtetování.
Návštěvu hodnotíme velmi pozitivně a ještě dodnes máme o zážitky postaráno. Autor článku: Michal Fiala Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-dino-plzen--1
Konstantinovy Lázně Lázně
GPS poloha: 49°52'40.61"N 12°58'54.40"E
Konstantinovy Lázně jsou jedním z nejklidnějších lázeňských míst v České Republice. Už v 16. století byl nalezen Sirný pramen v močálech severně od dnešních lázní, ale historie se oficiálně datuje do let pozdějších. Až v 18. století se o pramen začal vážně zajímat kníže Löwenstein, a to ještě vůbec ne z důvodů léčebných. Kníže hledal uhlí. Tehdy se totiž v odborných kruzích soudilo, že ložiska uhlí a sirné prameny spolu úzce souvisí. Žádné uhlí samozřejmě nenašel, ale odborníci knížete ujistili, že pramen má vynikající léčebné účinky, které by se daly využít pro nemocné. V roce 1803 tedy byly u pramene (Na Smraďáku) založeny první lázně. Velký rozmach lázně čekal koncem minulého století, kdy se posunuly více k jihu do dnešních míst a pacientům bylo k dispozici 5 pramenů hydrogenuhličitano- sodnohořečnaté kyselky. Do Konstantinových Lázní se jezdí léčit především lidé s různými druhy kardiovaskulárních onemocnění, ale svou návštěvou je můžete poctít i vy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/konstantinovy-lazne
Kolonáda v Mariánských Lázních. Lázně
GPS poloha: 49°58'35.40"N 12°42'22.68"E
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Na základě velkolepého projektu byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20. století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska. Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi. Byly založeny počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů - přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Autor článku: Zdenek7 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kolonada-v-marianskych-laznich
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Mariánskolázeňské sady a parky Odpočinkové místo
GPS poloha: 49°58'31.76"N 12°42'18.68"E
Nedílnou součástí Mariánských Lázní jsou městské parky a sady, které jsou chloubou tohoto lázeňského města.Podoba parků,kterou dnes vidíme jsou z velké části dochovány tak jak je v počátku navrhl zahradní architekt Václav Skalník. Tento geniální architekt nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mají nejen botanickou , ale i výtvarnou hodnotu.Zbudoval řadu vycházkových cest a altánů kde se může návštěvník kochat elegancí parků a pestrou skladbou různých druhů dřevin.Protékající Úšovický potok jenom dotváří tyto oázy klidu a oddechu. Park je dotvářen uměleckými díly součastných autorů a v okolí spatříte spoustu historických domů. Díla Václava Skalníka můžeme vidět i v Lobkovicově zahradě v Praze ,kde založil anglické parky,též v lobkovických lázní Bílina,ale i řešil parkovou úpravu v Karlových Varech kde založil park, na jehož místě později vznikla Zítkova kolonáda. Autor článku: Petr Hasoň Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianskolazenske-sady-a-parky
Maria Spa - Mariánské Lázně Lázně
GPS poloha: 49°58'37.27"N 12°42'25.88"E
Mariánské lázně jsou bezesporu jedny z nejznámějších lázních u nás a možná i v Evropě. Jsou to lázně, které jsou velmi tradiční a snaží se na svou tradici navazovat i v dnešní době. V květnu 2011 byl znovu otevřen hotel Maria Spa, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí a stal se opravdovým architektonickým skvostem. Hotel je spojen koridorem s Císařskými lázněmi a její návštěvníci tak mohou využívat i služeb tohoto hotelu. Jedná se o nejstarší budovu Mariánských Lázní, která odráží celou historii Mariánských Lázní. Maria Spa je místem, kde byla poprvé aplikována celková slatinná koupel v Evropě a možná i na světě. Je to tedy nejtradičnější místo celých Mariánských Lázních a nyní se stane velkou chloubou těchto lázní. Hotel je celý nekuřácký a je určen především náročnější kliente. Hotel Maria Spa nabízí 20 pokojů, které jsou velmi nadstandardně vybaveny. Pokud budete absolvovat léčebný pobyt, tak Vám jistě bude podána i klasická Mariina rašelina. Mezi nadstandardní služby Maria Spa resortu patří například donáška ranních novin, exkluzivní přístup do privátního relaxačního parku a zahrady, možnost neomezeného využití komplexu Římských lázní anebo snídaně formou room service. Mariánské Lázně stále patří k velmi navštěvovaným lázním západočeského trojúhelníku. Dokáže uspokojit rodinu s dětmi, ale i náročného manažera. Léčba v každých lázních je postavena na přírodních pramenech nebo zdrojích. Nejinak je tomu v Mariánských Lázních. Dopřejte si tak relaxaci a pohodu v těchto malebných lázních.. Autor článku: Aneta Mikulová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/maria-spa-marianske-lazne
Klášter Plasy Klášter
GPS poloha: 49°55'59.84"N 13°23'32.33"E
V romantickém údolí řeky Střely se rozkládá bývalý cisterciácký klášter založený před rokem 1146 knížetem Vladislavem ll. Klášterní Areál prodělal několik přestaveb, z nichž nevýznamnější je přestavba konventu z let 1711-1740 podle plánů Santiniho a Dienzenhofera s dokonalým vyřešením základů stavby v bažinaté půdě a mistrovským ovládnutím hmoty a prostoru. Hodnotnou architekturu doplňují v kaplích a chodbách l.patra fresková výzdoba Müllera, Pinka a Kramolína. Součástí areálu je kromě konventu budova prelatury, tzv. královská kaple, klášterní kostel, a Metternichovská hrobka v kostele sv. Václava. V konventu je expozice zaměřená na historii plasského lékárenství, galerie Stretiů- plasských rodáků a zejména nově otevřená barokní expozice s knihovnou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-plasy
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Klášter Chotěšov Klášter
GPS poloha: 49°39'11.72"N 13°11'54.92"E
Kde ho najdete? Klášter se nachází v obci Chotěšov na silnici mezi Plzní a Stodem. Je v centru obce a snadno ho uvidíte již z dálky - klášterní budovy jsou značně rozsáhlé, i když v současnosti poničené vzhledem k faktu, že zde za komunistického režimu působila armáda. Historie kláštera Ženský premonstrátský klášter Chotěšov byl založen v letech 1205- 1210 Hroznatou Tepelským, zakladatelem kláštera v Teplé. Jeho historie není v některých hlediscích příliš šťastná - již ve 13. století byl klášter vypleněn (v roce 1278), za husitských válek byl obsazen a vypálen. Za krále Jiřího z Poděbrad byla velká část majetku kláštera zastavena, v 16. století došlo k úpadku kláštera (způsobeného faktem, že kláštery obecně v českých zemích upadaly), za třicetileté války byl klášter dále poničen a v roce 1782 byl klášter Josefem II. zrušen. Noví majitelé o klášter nepečovali, kostel byl uzavřen a zanedbáván tak dlouho, až byl jako nebezpečný zbourán. Po válečném období, kdy byl klášter využíván jako starobinec, přišel únorový převrat - a od roku 1950 až do roku 1973 zde sídlila armáda. Po jejím odchodu zůstal klášter neobydlený a dále chátral. Byl sice v roce 1991 vrácen řádovým sestrám, ale nebyl znovu uveden do provozu. Na druhou stranu potkaly klášter i dobré časy - rozkvět kláštera za Karla IV., kdy klášter držel až 56 vesnic a 3 města, výstavba nového kláštera po třicetileté válce, působení probošta Norberta Kastla v 2. polovině 17. století a jeho opravy kláštera a rozšíření panství kláštera. Nakonec i znovuosazení kláštera v roce 1878 a založení penzionátu pro výchovu dívek. Současnost Po sametové revoluci se objevily snahy klášter obnovit, ať už jako celek nebo jeho část. Nejde ani tak o obnovu konventu (řádové sestry darovaly klášter v roce 2002 obci Chotěšov), jako spíše o snahu přivést do kláštera život a opravit ho. Koná se zde řada kulturních akcí, z nichž zřejmě největší jsou Večery pro klášter Chotěšov. Klášter byl totiž zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa a cílem akcí v klášteře konaných je jeho záchrana. Turistické informace Klášter je přístupný každou neděli od května do září, kdy se prohlídky konají vždy ve 13:30, 15:00 a 16:30. Jinak je přístupný při příležitosti nejrůznějších akcí, určených především na záchranu kláštera. Ke klášteru se dostanete po modré turistické značce od chotěšovského nádraží nebo ze Stoda. U kláštera začíná Naučná stezka Příroda a lidé, kterou zřídilo Středisko ekologické výchovy Ametyst. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-chotesov
Relikviář svatého Maura (Maurův relikviář) Drobné památky
GPS poloha: 50°5'6.36"N 12°50'22.06"E
Zajímavý, téměř detektivní, příběh opětovného zjevení se tohoto románského klenotu, a jedné z nejcennějších památek Čech a Moravy vůbec, je zřejmě každému notoricky známý. Proto ho připomenu jen v krátké - a nepatrně odlehčené - podobě. Hlavní postavou tohoto příběhu je člověk, který může připomínat takové „hrdiny světových dějin“ jako je komiksový a seriálový kapitán Hans Kloss nebo normalizační nebojsa a skoro jmenovec nastupujícího prezidenta - o hodnost výše postavený Jan Zeman. Tímto titánem světové kriminalistiky se stal František Maryška, muž který zabránil odvozu této památky nevyčíslitelné hodnoty z území republiky do imperialistické ciziny. USA tím byl zasazen další smrtící úder a mandelinka bramborová v hrůze zalezla pod zem. Teď už ale vážně. Když v roce 1984 nabídl americký obchodník Danny Douglas ČSSR 250 tisíc dolarů za právo vyvézt do USA blíže nespecifikovaný předmět, mohla se část komunistických vládců zbláznit. Tak rádi by mu to prodali, ale nevěděli co a ani kde to najít. Během 14 měsíců „vytáhli“ naši rafinovaní kriminalisté z Douglase několik cenných indicií a díky tomu v listopadu roku 1985 – 2 dny poté kdy zjistili, co vlastně hledají – vykopali na hradě v Bečově nad Teplou tento poklad, který je od roku 2002 – po kompletní Restauraci v letech 1991-2002 – vystavován v místě svého nálezu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Jedná se o cennou románskou zlatnickou práci z první třetiny 13. století, která vznikla „na objednávku" benediktinského biskupa Gérarda de Rumigny (klášter Florennes na území dnešní Belgie) a která měla sloužit jako schrána na ostatky sv. Maura. Během Francouzské revoluce relikviář odkoupil šlechtic Alfred de Beaufort. Ten ho nechal v polovině 19. století poprvé restaurovat, a poté ho přivezl na svůj zámek v Bečově na Karlovarsku. A při svém útěku ze zámku po II. světové válce ho již stihli ukrýt v podlaze někdejší hradní kaple. Sám relikviář je výjimečnou památkou, svou hodnotou srovnatelný s korunovačními klenoty. Je jediným „domečkovým“ tumbovým relikviářem, který není využíván pro liturgické účely. Relikviář s obdélníkovým půdorysem (rozměry 140 x 42 cm) je 65 cm vysoký. Jeho ořechové jádro je bohatě zdobeno pozlaceným Stříbrem, drahými kameny, polodrahokamy, filigrány, antickými gemy (miniaturní díla umělců stará dvě tisíciletí) i emaily se starozákonními výjevy. Jedná se o dílo mimořádné výtvarné i řemeslné kvality, které se řadí k nejvýznamnějším středověkým památkám celé Evropy.. Kromě ostatků sv. Maura – podle odborných analýz – ukrývá také ostatky sv. Jana Křtitele i některé další relikvie. Výzdobě čelních stran relikviáře dominují postavy sv. Maura a Ježíše Krista. Relikviář však na první pohled upoutá zejména zpracováním „bočních“ sošek a reliéfů, které překvapí „nerománskou“ živostí a expresivitou výrazu apoštolů. Tlačené (tepané) sošky představují apoštoly s jejich atributy. Na jedné straně vidíme sv. Pavla s pilou, sv. Jakuba Menšího s knihou, sv. Bartoloměje s nožem, sv. Judu Tadeáše s holí, sv. Tomáše s knihou a sv. Matouše s knihou a brkem. Druhou stranu zdobí sošky sv. Ondřeje s křížem, sv. Jakuba Většího s měšcem na holi, sv. Matěje se sekerou, sv. Filipa s křížem, sv. Jana s kalichem a sv. Petra s klíčem a knihou. Všechny tyto sošky zřejmě nevznikaly současně. Rovněž tlačené (tepané) reliéfy v kulatých medailonech pak představují na jedné straně následující výjevy: Jan Křtitel kárá Heroda za to, že smilní se švagrovou, Uvěznění Jana Křtitele, Tanec Salome na hostině, Herodes nabádá Salome, Salome nese hlavu Jana Křtitele a Pohřeb Jana Křtitele. Na druhé straně se nachází tyto výjevy: sv. Timotej žehná sv. Maurovi, sv. Timotej káže v Remeši, sv. Maur křtí sv. Apolináře, sv. Petr žehná sv. Timotejovi, Lampadius odsuzuje sv. Timoteje k smrti a poprava sv. Timoteje a jeho družiny. Zájemcům o podrobnější informace o této jedinečné památce, zejména o jejím restaurování a o popis jednotlivých částí skříňky, vřele doporučuji navštívit stránky http://www.svatymaur. cz/ cs/jine/o-restauratorovi/ relikviar-svateho-maura.html. Současně také připouštím, že jsem k článku použil i ilustrační fotografie z publikací, které jsem zakoupil během návštěvy Pražského Hradu, kde byl Maurův relikviář vystavován v únoru roku 2011. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/relikviar-svateho-maura-mauruv-relikviar
Klášter Teplá Klášter
GPS poloha: 49°57'59.14"N 12°52'52.47"E
Klášter Teplá je, ač se to na první pohled nezdá, jedním ze skvostů naší církevní architektury. I když zvenku působí omšele ukrývá mimo jiné i obrovskou knihovnu a jeho návštěvou budete nejspíš nadšeni.
PS: Rozhodně nedoporučuji zajíždět na oběd do Bezdružic. Místní Zámecká restaurace působí na první pohled honosně, na druhý už hůř (obsluha ve vytahaném tričku a kostkovaných kalhotech) a když čekáte hodinu na jídlo tak už ji považujete za pajzl. Ale třeba jsme jen měli smůlu a kuchař byl trochu mimo... Autor článku: Eva Vorlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-tepla--1
Stříbro – kamenný most s mostní bránou Most
GPS poloha: 49°45'1.01"N 13°0'4.61"E
Téměř osmitisícové historické město Stříbro leží v západočeském okresu Tachov. Bylo založeno – pravděpodobně – českým knížetem Soběslavem I. roku 1131, poprvé je však zmiňováno až roku 1183 jako hornická osada. Založení skutečného města Stříbro (německy Mies) bývá většinou přičítáno až Václavu I. v roce 1240, přičemž k povýšení na město došlo teprve roku 1263. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Město se může dodnes chlubit množstvím zajímavých historických památek. Jednou z nich je i kamenný most přes řeku Mži s renesanční mostní věží, pocházející z období let 1555-1560. Tato památka je o to významnější, že se jedná o jedinou dochovanou mostní věž v Čechách, mimo věže Karlova mostu v Praze. Jedná se o typickou stavbu, kombinující pětiobloukový most s věží, která sloužila k ochraně samotného mostu i přístupové cesty od Prahy a k výběru poplatků. Její obranná funkce byla v té době však již spíše symbolická. Věž se dodnes nachází v původní podobě, tedy bez zásadních úprav, nepočítáme- li nápisy americké armády z roku 1945 nad oběma portály průjezdu. Za stavitele mostní věže je považován Benedikt Volch (Vlach) z Ferolu ve Španělsku. Dvoupatrovou hranolovou věž s průjezdem brány kryje jehlancová střecha. Nad venkovním portálem brány je zasazen městský znak s českým nápisem a datem výstavby věže. Na kamenném mostě stojí Socha sv. Jana Nepomuckého od Lazara Widmana, druhořadého, ale unávaného a svobodomyslného, sochaře období pozdního baroka a raného rokoka. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stribro-kamenny-most-s-mostni-branou
Klášter Kladruby Klášter
GPS poloha: 49°42'58.70"N 12°58'52.94"E
V údolí pradávné řeky Úhlavky, 7 km od města Stříbra se rozkládá bývalý benediktinský Klášter, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem I. Dnešní podoba areálu je z třetiny 18.století. Dominantou areálu je klášterní kostel, přestavěný Janem Blažkem Santinim ve stylu barokní gotiky. Ten také navrhl většinu vybavení interiéru, na kterém se dále podíleli bratří Asamové, sochaři z okruhu Matyáše Bernarda Brauna a Karel Legát. Po jižní straně kostela je situován starý konvent, u kterého na východě stojí stará prelatura a na jihu budova nového konventu, jejíž autorství je připisováno Kilianu Ignáci Dienzenhoferovi. V klášterním chrámu se každý rok koná cyklus koncertů nazvaný Kladrubské léto. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-kladruby
Klášter Plasy – barokní sýpka s kaplí a hodinovou věží Klášter
GPS poloha: 49°56'1.57"N 13°23'23.75"E
Třípatrová, architektonicky pozoruhodná, budova barokní sýpky je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v západočeském městečku Plasy. Klášter byl založen králem Vladislavem I. (v té době to byl ovšem ještě pouze kníže Vladislav II.) roku 1144. V letech 1661 – 1739 prošel celý komplex rozsáhlou barokní přestavbou, na které se podíleli i takoví giganti barokní architektury jako je Jan Blažej Santini – Aichel (nebo chcete-li Giovanni Biagio Santini), pražský stavitel italského původu. Klášter, považovaný za klenot barokní architektury, byl zrušen roku 1785 - v té době tradičně - na základě výnosu císaře Josefa II. Dnes je komplex Národní kulturní památkou, kterou tvoří např. budovy konventu, prelatury, hospodářského dvora, kostela nebo právě barokní sýpky. Barokní sýpka je unikátní stavbou s hodinovou věží a dvojpodlažní raně gotickou kaplí, svou dispozicí připomínající slavnou Saint Chapelle v Paříži. Tato tzv. Královská kaple, vysvěcená již v roce 1265, je zasvěcena sv. Václavovi (dolní kaple) a sv. Máří Magdaléně (horní kaple). Zatímco kaple sv. Václava je ještě skutečně raně gotická a zůstaly v ní zachovány cenné nástěnné malby, kaple sv. Máří Magdalény se již, zejména různými kamennými architektonicky – dekorativními prvky a detaily, blíží spíše slohu vrcholné gotiky. Obě kaple spojuje schodiště ve zdi budovy. Kaple je pozůstatkem středověkého přemyslovského knížecího paláce a patří tedy k vůbec nejstarším dochovaným částem kláštera. Střed budovy barokní sýpky je tvořen 47 m vysokou hodinovou věží. Věž je zakončena trojitou helmicí se dvěmi lucernami a jsou v ní umístěny zvony. Ve střední části barokní věže se nachází jedinečná technická památka, tedy originální barokní hodinový stroj z roku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" 1686, který je dodnes denně ručně natahován. Stroj je sestaven jen pomocí spojů a závlaček a řídí zobrazení času na čtyřech velkých věžních cifernících (hodiny) a dvou menších (minuty). Samotný objekt barokní sýpky nechal postavit zdejší významný opat Ondřej Trojer v letech 1683 –1686. Tato budova, na rozdíl od většiny klášterního komplexu, nepochází od Santiniho, ale je „dílem“ vynikajícího architekta Jana Baptisty Matheye. Vysoce ceněný Jean Baptiste Mathey pocházel z francouzského Dijonu, přesto celé jeho dílo bylo ovlivněno raně barokní architekturou italského Říma. Jeho stavby byly předzvěstí příchodu vrcholného baroka a u nás je můžeme obdivovat převážně v Praze. Sýpka je, na rozdíl od zbytku kláštera, ve správě pražského Národního technického muzea a působí, bohužel stejně jako celý klášter, dosti zchátralým dojmem. V rámci placené prohlídky zde uvidíte sklepy s pozůstatky středověkého paláce, dvoupatrovou Královskou kapli sv. Václava a sv. Máří Magdalény (pro každého příznivce gotiky jednoznačná povinnost), jižní (barokní dřevěné schodiště) a severní (výstavní prostory) křídlo sýpkových pater i věžní prostory s hodinovým strojem z roku 1686 a zajímavým hodinovým závažím. Prostory sýpky bývají využívány také, převážně zahraničními, filmovými štáby. Točily se zde např. filmy David Copperfield (IT), Jindřich IV. (D, FR, CZ, ESP) nebo Plunkett a Macleane (GB). Asi nejznámějším, zde natáčeným, filmem jsou však koprodukční (FR, IT, ESP, D) Bídnici s Gérardem Depardieum a Johnem Malkovichem v hlavních rolích. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-plasy-barokni-sypka-s-kapli-a-hodinovou-vezi
Muzeum motocyklů Muzeum
GPS poloha: 50°5'4.89"N 12°50'26.38"E
Muzeum historických motocyklů, jízdních kol a expozici českých hraček najdete v obci Bečov nad Teplou, jižním směrem od Karlových Varů. Stálá expozice motocyklů se každoročně doplňuje a rozšiřuje. Stálá expozice České hračky dokumentuje vývoj od lidových tradic až po současné výrobce. Najdete zde také stálou expozici historie nožířství. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-motocyklu
DinoPark-jedinečný zabavný park Zajímavost
GPS poloha: 49°45'35.96"N 13°21'27.18"E
DinoPark je unikátní zabavný park pro nejširší veřejnost, je spojen s ZOO Plzeň.V parku se nachází kolem třiceti ozvučených modelů prehistorických zvířat,některé se i pohybují.Múžete navštívit i 3D kino, které je umístěno uvnitř areálu. Vstupné se za kino neplatí, je součástí vstupného. I na děti je pamatováno, je zde pro ně připraveno paleontologické hřiště,různé prolézačky atd. O občerstvení je postáráno v místním DinoCafé a DinoGril.Do DinoParku se dostanete vchodem Vinice(tzv.Horní vrátnicí) nebo přes ZOO. kde si ovšem budete muset zakoupit vstupenku i do zoologické a Botanické zahrady. Z centra Plzně je možnost využít tramvaj č.1 a 4(zastávka u lékařské fakulty)nebo linkou MHD č.41(zastávka Vinice).Vstupné do DinoParku viz.fotogalerie Autor článku: Petr Hasoň Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dinopark-jedinecny-zabavny-park
Konstantinovy Lázně - Informační centrum Ostatní
GPS poloha: 49°52'51.89"N 12°59'13.96"E
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.
Kontakt: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Lázeňská 164, Konstantinovy Lázně tel. 374 625 450
Provozní doba: Červen - září: Po : 12.00 -17.00 Ut-So : 10.00 -17.00 Ne : 10.00 -14.00 Říjen - květen: Po, St: 12.00 - 18.00, So 9.00 - 16.00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/konstantinovy-lazne-informacni-centrum
Lázeňský park Ostatní
GPS poloha: 49°52'55.26"N 12°58'34.07"E
První lázeňská budova byla u sirnatého pramene postavena v roce 1803. V roce 1837 lázně koupil majitel panství Konstantin z Lövensteinu, podle kterého se lázně od roku 1900 jmenují Konstantinovy (dříve Nová Ves-lázně). Lázně byly znovu prodány v roce 1872 jisté plzeňské společnosti. Tehdy byl založen lázeňský park a dokončena stavba nové lázeňské budovy. Tehdy se v lázních léčili zejména lidé nemocní padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhové soustavy. V roce 1901 byla do města přivedena železniční trať, což znamenalo velký rozvoj lázní, vybudování nových lázeňských vil a hotelů. Po první světové válce bylo vybudováno také Koupaliště, vodovod, kino a obec byla elektrifikována. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazensky-park
Mariánské Lázně - Informační centrum KOLONÁDA KUR & SPA INFO Ostatní
GPS poloha: 49°58'43.00"N 12°42'24.73"E
INFO KOLONÁDA KUR & SPA INFO Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.
Kontakt: Masarykova 22, Mariánské Lázně tel.: 354 655 511 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-lazne-informacni-centrum-kolonada-kur-spa-info
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Konstantinovy Lázně a okolí" Rozcestí Mariánské Lázně (Čedok) Rozcestí
GPS poloha: 49°58'26.15"N 12°42'13.21"E
Velké rozcestí turisticky značených cest označují dva rozcestníky stojící v Mariánských Lázních pod stromy mezi ulicemi Hlavní a Masarykova u kruhového objezdu v blízkosti hotelu Excelsior. Mezi rozcestníky stojí navíc velká turistická mapa zdejšího kraje, která výletníkům či lázeňským hostům pomůže s výběrem výletu do okolí lázní. Můžeme se odtud vydat po značených cestách na všechny světové strany. Jižním směrem po zelené značce třeba až do údolí Kosového potoka a opačným severním směrem k loveckému zámečku Kladská. Východním směrem tentokrát podle červené značky se dostaneme ke klášteru premonstrátů v Teplé. Pokud se vydáme po červené na sever, dojdeme až k obci Prameny, kde lze navštívit stejnojmenný zámek. Žluté značení odtud míří směrem západním a dojdeme podle něho k naučné stezce Slatina, která nás seznamuje se zdejší přírodou a její ochranou. A nakonec k rozcestí Mariánské Lázně - Čedok přichází od severu z chráněné krajinné oblasti Slavkovský les modře značená turistická trasa, která pokračuje severozápadním směrem až do Chebu. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-marianske-lazne-cedok
Rozcestí Manětín - zámek Rozcestí
GPS poloha: 49°59'29.51"N 13°13'54.01"E
Rozcestník u manětínského zámku je výchozím bodem pro dva místní výletní okruhy, které zde nejen začínají, ale také i končí. Modrý okruh v délce 15 km zájemce povede přes Vomastkův vrch kolem zříceniny hradu Nečtiny a dále obcí Nečtiny až k Lešovicím a zpět do Manětína. Po červeném okruhu s celkovou délkou 17 km se dostanete přes Lipí až k Libenovskému dubu u Libenova a potom skrze osadu Radějov zpátky k zámku v Manětíně. Oba okruhy tak seznamují návštěvníky manětínského regionu nejen se zdejší přírodou ale i s místy spojené s lidskou činností. Rozcestí je výchozím místem i pro modře značenou turistickou trasu, která odtud vede do Rabštejna nad Střelou a dál až do Žihle. Po červené značce se odtud dostanete do Mladotic k železniční stanici, nebo opačným směrem na Zbraslavský vrch. Po poslední, zeleně značené cestě jedním směrem dojdete přes Dolní Bělou až ke Klášteru Plasy a opačně se po zelené doostanete na Zbraslavský vrch tentokrát přes Chlum. Autor článku: Luděk Draštík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcesti-manetin-zamek
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13