Dobrý den v říjnu! Léto skončilo, 23. září začal podzim. Školní rok jsme zahájili v hale Na Folimance. Proběhly besedy studentů s ředitelem školy, rozvrh je v platnosti. Smíchovskou průmyslovku v tomto školním roce navštěvuje 605 studentů, z toho je 14 dívek. 2. října si naše škola připomenula 113. výročí od zahájení činnosti v roce 1901. Ve čtvrtek 9. října půjdou studenti třetího ročníku na divadelní představení do Divadla V Celetné (Višňový sad) a v úterý 14. října půjdou do divadla studenti čtvrtého ročníku (Divadlo v Celetné, Detektor lţi). Studenti prvního ročníku půjdou v úterý 21. října na přednášku o kriminalitě mládeţe. V říjnu na studenty čekají podzimní prázdniny (pondělí 27. a středa 29. 10.). To bude vhodný čas na první vyhodnocení školní úspěšnosti a na doplnění toho, co studenti nestihli. Vyuţijte tento čas efektivně, neboť konec prvního čtvrtletí se blíţí (6. listopad)! Přeji hodně sil a úspěchů ve studiu.
Program na listopad a prosinec 2014: (změna vyhrazena) LISTOPAD 2014 6. 11. (čtvrtek) 12. 11. (středa) 12. 11. (středa) 17. 11. (pondělí) 20. 11. (čtvrtek) 21. 11. (pátek) 22. 11. (sobota) 26. 11. (středa)
zápis průběţné klasifikace za 1. čtvrtletí pedagogická porada – hodnocení 1. čtvrtletí schůzky rodičů státní svátek Schola Pragensis Schola Pragensis Schola Pragensis 1. den otevřených dveří
PROSINEC 2014 8. 12. (pondělí) 19. 12. (pátek) 20. 12. – 4. 1. 2015
2. den otevřených dveří SSPŠ ukončení výuky v roce 2014 vánoční prázdniny
Mgr. Zbyšek Nechanický zástupce ředitele pro pedagogickou činnost
Vyhodnocení ředitelských anket – 2. aţ 4. Ročník Celkem v anonymních anketách odpovídalo 408 studentů. Jejich vyjádření můţete shlédnout níţe. Kromě těchto otázek se ještě studenti vyjadřovali k výuce, coţ je ale interní informace a tuto zpětnou vazbu vyhodnotí vedoucí předmětových komisí a vedení školy. Děkuji drtivé většině studentů, kteří k vyplnění ankety přistoupili zodpovědně. Jak jsem slíbil, ankety byly vyhodnoceny mnou osobně a následně skartovány. Nikdo kromě mě ankety do ruky nedostal.
Kompetence vedení školy Během besed jsem zjistil, ţe mnozí studenti, bohuţel i vyšších ročníků, nemají dobré povědomí o kompetencích mých zástupců. Proto níţe uvádím, jak jsem rozdělil kompetence pro sebe a své zástupce, co je jejich povinností a jaké mají pravomoci.
Ředitel -
nesu pochopitelně zodpovědnost za vše, včetně práce svých zástupců hospodaření školy, tvorba rozpočtu, shánění peněz, rozhodování o investicích, vyuţití prostředků, nákupy, podávání grantů (tedy vybavení školy obecně) nadstandardní vzdělávání (odborné akademie, mezinárodní certifikáty, studentské a maturitní projekty, výběrové předměty) spolupráce s absolventy školy, IT oddělení, jejich zapojení do grantů, akademií, projektů přijímací řízení (ve spolupráci se svým zástupcem) jednání se sociálními partnery (Studentská rada, Rada rodičů, představitelé zřizovatele Prahy, firmy, vysoké školy, další střední školy) mezinárodní spolupráce propagace školy, tvorba Presíku, SSPS TV
Zástupce ředitele pro pedagogickou činnost Mgr. Zbyšek Nechanický -
veškerý klasický pedagogický proces, tvorba Školního vzdělávacího programu, dokumentace, hospitace výběr vedoucích předmětových komisí, přijímání nových pedagogických pracovníků, tvorba úvazků, tvorba rozvrhu přijímací řízení (ve spolupráci s ředitelem) navrhuje výši osobních příplatků a mimořádných odměn pro pedagogické pracovníky
Zástupkyně pro správní záleţitosti Ing. Dita Binderová -
zajišťování správních zaměstnanců (údrţba, vrátnice, úklid, sekretariát) dokumentace všech zaměstnanců školy mzdová agenda, komunikace s mzdovou účetní pronajímání tělocvičny a tříd, vyúčtování grantů
-
komplexní zajištění maturitních zkoušek, jejich organizace, komunikace CERMAT, výtisk vysvědčení atd. suplování, dozory pedagogů, rozpis opravných a dodatečných zkoušek navrhuje výši osobních příplatků a mimořádných odměn pro správní zaměstnance
SILNÉ STRÁNKY ŠKOLY ODPOVĚDI Bufet Vybavení školy Studentský klub Wi-Fi Certifikáty Pedagogický sbor Ředitel, vedení školy Studijní stáže, zájezdy do zahraničí Botníky Někteří učitelé Poloha školy, dostupnost Prestiž, pověst Hodně možností pro studenty Používání notebooků Projektory ve výuce
2.R 93 83 66 60 25 27 39 16 11 11 8 19 15 9 5
3.R 90 73 56 45 59 27 24 32 18 25 20 8 10 13 10
4.R SUMA 84 267 53 209 45 167 25 130 24 108 28 82 7 70 14 62 25 54 11 47 7 35 5 32 6 31 3 25 4 19
Je velmi potěšitelné, ţe studenti v naší škole rozhodně netrpí hlady a pravděpodobně jsou uspokojeny i jejich chutě. Mě jako ředitele těší vysoké postavení vybavení školy a dalších aktivit, které pro studenty zajišťujeme. Stejně tak i velmi dobré hodnocení většiny pedagogického sboru.
SLABÉ STRÁNKY ŠKOLY ODPOVĚDI Plus 4U Málo dívek Někteří učitelé Wi-Fi Hodně schodů Studentský projekt Jídelna mimo školu Malé tělocvičny Rozvrh Vedení Studentského klubu Chybí výtah
2.R 43 37 28 14 10 1 6 10 3 2 9
3.R 30 37 29 9 17 34 19 13 10 7 5
4.R SUMA 31 104 8 82 10 67 39 62 24 51 13 48 7 32 4 27 10 23 12 21 6 20
Chápu, ţe profesionální informační systém Plus4U, s pracovním názvem Virtuální škola, není tak intuitivní pro ovládání jako různé sociální sítě. Stejně tak chápu, ţe studentům vadí malý počet dívek na škole, snad motivace pro ně, aby je pomohli zajistit vhodnou propagací školy. Trochu mě mrzí výhrady k některým učitelům, ale mohu slíbit, ţe se uvedenými seriózními připomínkami budeme zabývat. Co se týká Wi-Fi, vyjádření k problematice z IT oddělení naleznete na jiném místě Presíku. Hodně schodů a absenci výtahu ponechám bez komentáře. U studentského projektu většina studentů uvádí, ţe jim odebírá další drahocenný čas. Coţ je nepochybně pravda, ale pevně věřím, ţe nakonec všichni pochopí, ţe procvičování komunikace, spolupráce i nácvik prezentace své práce za ten vynaloţený čas stojí. Jde o nový předmět, který jsme v loňském roce v rámci projektu podporovaného z prostředků EU pilotovali ve všech ročnících, od letošního školního roku je jiţ předmětem ve třetím ročníku. A snad se všichni poučí ze svých nedostatků. Jídelna mimo školu zase není tak daleko, malé tělocvičny by mohla změnit jen významná mimořádná dotace zřizovatele (studie na vybudování velké tělocvičny existuje a tento náš poţadavek leţí na magistrátu), do vedení Studentského klubu směřuje nový správce z druhého ročníku a věřím, ţe kritizované nedostatky napraví.
MÁTE NOTEBOOK ČI JINÉ PODOBNÉ ZAŘÍZENÍ? ODPOVĚDI
2.R 3.R 4.R SUMA
ANO NE
127 122 106 21 14 17
355 52
Upřímně mě trochu zaráţí počet studentů, kteří nemají k dispozici notebook či podobné zařízení. Nicméně jde jen o 12,8 % studentů, a pokud by byla praktikována výuka s vyuţitím těchto zařízení, určitě bude k dispozici minimálně v kaţdé lavici.
JAK HODNOTÍTE SYSTÉM VIRTUÁLNÍ ŠKOLY? ODPOVĚDI
2.R 3.R 4.R SUMA
vyhovuje obsah i způsob ovládání systém a informace OK,ovládání minus nevyhovuje obsahem, málo informací myšlenka VŠ správná, vadí ovládání myšlenka VŠ správná, málo pedagogové myšlenku nepodporuji, na SŠ zbytečný bez odpovědi
3 4 1 22 30 23 11 6 7 122 110 97 46 40 26 8 5 4 1 3
8 75 24 329 112 17 4
Studenti mohli zaškrtnout i více odpovědí, coţ někteří učinili. Jsem velice rád, ţe pouze 4,2 % studentů povaţuje informační systém Virtuální školy za zbytečný, naopak 94,9 % studentů myšlenku Virtuální školy podporuje. Byť s výhradou vůči sloţitějšímu ovládání vybraného informačního systému, který je primárně určen pro firmy. Ty za něj provozovateli platí, a ročně mu dají 100 milionů korun. Coţ také o něčem svědčí. Vyuţívání firemního systému je dle mého pro studenty dobrou praxí, i kdyţ počítám, ţe s tímto mým tvrzením asi mnozí studenti nyní souhlasit nebudou. Snad to ocení později, aţ přijdou na vysoké školy nebo do firem. Určitě neberu na lehkou váhu informaci, ţe 29,9 % studentů si myslí, ţe by bylo třeba, aby systém intenzivněji vyuţívali pedagogové. Skoro třetina studentů je jiţ dost silný hlas a mohu slíbit, ţe v tomto jako ředitel budu „tlačit“ na pedagogy, aby systém více vyţívali.
Ing. RADKO SÁBLÍK ředitel školy
Zamyšlení nejen pro rodiče studentů prvních a čtvrtých ročníků Studium střední školy nebylo nikdy jednoduché. Kaţdý, kdo ho absolvoval, to jistě potvrdí. A studium informačních technologií i technického lycea na Smíchovské průmyslovce není výjimkou. Rodiče, kteří byli na prvních třídních schůzkách v prvním ročníku (letos ve středu 3. září, ale i ti, kteří na nich byli v letech minulých), potvrdí, ţe jsem je ţádal, aby svoje syny (dcery) nerekreovali v období školního vyučování. Ve Smíchovské průmyslovce se jedná o studium denní, a jak jiţ forma studia svým názvem informuje, je předpokládána denní přítomnost studentů ve vyučování. Má to několik důvodů, ale ten zásadní je, ţe pro zvládnutí předepsaného učiva je nezbytné být přítomný na kaţdé hodině. Studenti do střední školy nastupují s výrazně odlišnými znalostmi a právě v prvním ročníku se vyučující snaţí znalosti svých studentů vyrovnat a rozšířit. Ovšem bez přítomnosti studentů v hodinách se to zvládnout nedá. Výsledky za první čtvrtletí a mnohdy za první pololetí dlouhodobě vypovídají o nedostatečných znalostech studentů zejména v předmětu matematika, kterou vyuţívají i další předměty (například fyzika, programování a vývoj aplikací a další) a tím se do pásma nedostatečných dostávají studenti i z dalších předmětů. Vedle matematiky se mnoho nedostatečných objevuje i u mateřského jazyka. Chybět v prvním ročníku týden znamená zameškat čtyři hodiny matematiky, po třech hodinách českého i anglického jazyka. A to není málo. Stejně je tomu i ve vyšších ročnících a zejména v ročníku čtvrtém. I tady velmi apeluji na studenty (a uslyší to všichni čtvrťáci v mých hodinách), aby byli ve své docházce do výuky vzorní. Nepřítomnost ve výuce má mnohdy za následek takzvané nepřipuštění k maturitní zkoušce (důvodem je nehodnocení z některého, třeba nematuritního předmětu, ve druhém pololetí). Potom následují dodatečné zkoušky a případný termín maturitní zkoušky je podzimní, tedy zářijový. Zameškat ve čtvrtém ročníku týden znamená nebýt na pěti hodinách matematiky, zameškat maturitní přípravu ve třech hodinách českého i anglického jazyka. Je mi jasné, ţe rodinná dovolená mimo termíny vedlejších prázdnin vyjde levněji. Ale stojí to za starosti s dodatečnými zkouškami, opravnými zkouškami či hledáním nové školy? Vedlejší prázdniny (podzimní, vánoční, pololetní, jarní a velikonoční) dávají studentům další čtyři týdny volna v průběhu školního roku. Klidně si to spočítejte . Studenti niţších ročníků tedy docházejí do školy pouze devět měsíců, studenti čtvrtého ročníku dokonce jen sedm měsíců! Školní vyučování čtvrťákům obvykle končí na přelomu dubna a května. Kdyţ se během školního roku dostaví nějaká nemoc, úraz, hospitalizace nebo jiná váţná událost, stačí to na to, aby student musel velmi napnout své síly a
učivo si s pomocí vyučujícího, spoluţáků, Virtuální školy ale především své aktivity doplnil. Děkuji, pokud jste si mé řádky přečetli. A hlavně věřím, ţe se nad nimi zamyslí jak rodiče našich studentů, tak studenti samotní. Přeji všem úspěšný školní rok.
Mgr. Zbyšek Nechanický zástupce ředitele pro pedagogickou činnost
ROZHOVOR S Mgr. KRAJČOVÁ Věra, vyučující matematiky a fyziky, koordinátorka za Českou republiku pro mezinárodní spolupráci v programu Scientix Opět jste získala pozici koordinátory pro Českou republiku v rámci projektu EU Scientix. Můţete nám říci, o čem tento projekt je? „Projekt Scientix je evropský projekt neziskové organizace European schoolnet určený pro učitele přírodovědných předmětů a matematiky. Projekt je placen Evropskou komisí. Z každé evropské země byli vybráni tři učitelé, kteří rozšiřují povědomí o tomto projektu mezi učitele v rámci své země. Hlavním bodem projektu je shromažďování výstupů z různých projektů z různých zemí a umisťování jich na stránkách www.scientix.eu, kde jsou připraveny pro využití učiteli z celé Evropy. Další důležitou rolí projektu je překlad těchto materiálů do všech evropských jazyků včetně češtiny. V rámci Scientix jsou také organizovány národní i mezinárodní workshopy a konference pro učitele STEM. Obecně se dá říct, že smyslem projektu je inovace výuky STEM pomocí zpřístupnění nových výukových materiálů, které se rozšíří mezi co největší počet učitelů.“ Jaká je vaše role v tomto projektu a jaké aktivity vás čekají? „Moji rolí je především školit učitele na národní úrovni. Rozšiřovat možnosti projektu Scientix mezi učitele ZŠ a SŠ. V září jsem se účastnila mezinárodní konference v Bruselu a v lednu mě čeká ještě jedna. Budu se účastnit jako lektor konference eTwinning v Hradci Králové. Scientix seminář proběhne také na naší škole. Úzce spolupracuji s Domem zahraniční spolupráce, což je agentura zabývající se mezinárodní spoluprací mezi školami např. programy
eTwinning, Erasmus+… V rámci jejich aktivit budu lektorkou také on-line ve webinářích.“ Byla jste také koordinátorkou pro jiný projekt, který se týkal nanotechnologií. Tento program jiţ skončil? „Projekt NanOpinion skončil v červnu 2014 a bohužel se neplánuje jeho pokračování. Byl to velice zajímavý projekt, který mě naučil hodně nového jak z oblasti nanotechnologií, tak v oblasti školení dalších učitelů i překování jazykové bariéry. Díky němu jsem také získala svoji pozici v projektu Scientix. Nanotechnologie ovšem neopouštím. Začleňuji výukové materiály a experimenty z projektu do výuky na naší škole a prezentuji své zkušenosti na seminářích a konferencích.“ Má vaše zapojení do této mezinárodní spolupráce nějaký konkrétní význam pro naše studenty? „Studenti, které vyučuji, již okusili, co jsou to nanotechnologie. Mimo jiné se také účastnili mezinárodní soutěže NanOpinion. Jejich video o NanoSpider bylo vydařené. V rámci projektu Scientix jsem navázala spolupráci s Bulharskou agenturou Център за творческо обучение, která pozvala naše studenty na Science Camp v říjnu 2014. A dokonce nám zajistila i sponzora, který zaplatí účastnický poplatek, ubytování a stravu našich studentů! Na Science Camp vyjedou čtyři vybraní studenti třetích ročníků a pan Martin Koňařík a budou reprezentovat naši školu praktickou dílnou o nanotechnologiích. Momentálně pracuji na navázání spolupráce s Chorvatskem. Má představa je taková, že by naši studenti připravili zajímavé fyzikální pokusy, a poté je v angličtině prezentovali žákům z Chorvatska. První spolupráce by mohla probíhat on-line, nicméně později bych ráda s několika studenty vyjela na setkání face-to-face. Další otevřenou možností je spolupráce se střední školou ve Vídni na projektu o 3D tiskárnách.“ Organizujete také spolupráci s vysokými školami v rámci maturitních projektů či konkrétních aktivit pro naše studenty. Můţete nám sdělit, o jaké vysoké školy jde a jaké jsou ty další aktivity? „Spolupráce s vysokými školami je dána především díky projektu OPPA. K několika maturitním projektům máme jako konzultanty odborníky z FEL ČVUT a MFF UK. Tato spolupráce probíhala již minulý rok a byla velmi úspěšná. Projekty, které loni vznikly, patřily určitě k nejlepším a byly také prezentovány na soutěžích. Věřím, že i letošní projekty budou výborné. Další spolupráce s vysokými školami probíhá formou přednášek pro všechny třídy naši školy. Letos je naplánováno cca 60 přednášek. Prváci se mohou těšit na zajímavé pokusy s Mgr. Davidem Michálkem (Jihočeská univerzita) a na přednášku o elektrárnách s doktorem Vladimírem Wagnerem.
Druháci budou seznámeni s tím, k čemu je nám gravitace s Mgr. Janem Veselým z Hradecké hvězdárny a externistou Univerzity Hradec Králové a poznají, co všechno se dá představit pod pojmem fotovoltaika s doktorem Pavlem Hrzinou z FEL ČVUT. Třeťáci si vyrobí nenewtonovskou kapalinu s Mgr. Davidem Michálkem a budou se zabývat akustikou a problémy s hlukem s doktorem Liborem Husníkem z FEL ČVUT. Čtvrťáci poznají pojem exoplaneta s Mgr. Janem Veselým a setkají se také s hologramy, jejich průvodce bude doktor Marek Škereň z FJFI ČVUT. Spolupráce s vysokými školami bude probíhat jistě i v dalších letech, jen určitě ne v takovém množství.“ Jezdíte do Českých Budějovic v rámci dalšího vzdělávání. Můţete nám říci, o čem tato školení jsou? „V Českých Budějovicích je výborná pedagogická fakulta, která druhým rokem organizuje další vzdělávání učitelů fyziky. Témata školení jsou natolik zajímavá, že pro mě i paní RNDr. Renatu Zýkovou stojí za to na přednášky dojíždět. Mezi ty nejlepší patřila exkurze do firmy Bosch a Fyzika v kriminalistice. Obecně platí, že je dobré se nespokojit s tím, co už vím, ale hledat nové možnosti, jak se dozvědět více. Určitě vím, že v jednom životě nemám šanci poznat vše, co bych poznat chtěla. S každým novým poznáním nacházím tisíc nový otázek.“ Staráte se o laboratoř fyziky. Jak jste spokojena s jejím vybavením a co plánujete do budoucnosti? „Laboratoř fyziky je poměrně dobře vybavena a obdivována kolegy fyzikáři z jiných škol. I když samozřejmě vše podléhá stárnutí a měřící systém, který používáme již 10 let, začíná hodně zlobit. Chybí nám také pomůcky k výuce mechaniky, termodynamiky ... Na kompletní inovaci laboratoře by bylo potřeba poměrně dost financí – např. na nový měřící systém. Vyřešilo by to získání nějakého grantu, o který budeme usilovat. Hodně pomůcek se snažíme získat výrobou u studentů v rámci maturitních projektů. Třeťáci, už teď přemýšlejte, jestli byste nechtěli něco vyrobit v rámci svého maturitního projektu příští školní rok!!!“
PROJEKT SCIENTIX Se začátkem školního roku 2014/2015 začal i nový cyklus projektu Scientix 2. S radostí jsem přijala nabídku na pokračování ve spolupráci s organizaci European Schoolnet. Součástí mé práce na projektu jsou dva výjezdy do zahraničí v rámci školního roku. První se uskutečnil 12. aţ 14. září 2014 konferencí v Bruselu.
Toto setkání je pro učitele pracující na evropských projektech jiţ tradiční a pro mne byl třetím pracovním výjezdem do tohoto města. Musím uznat, ţe město jako takové na mne moc dobrý dojem neudělalo. Znám mnoho jiných mnohem hezčích. Nicméně konference měla nabitý program a tudíţ ani nebyl čas se procházet a hledat pěkná místa. Mimo klasických organizačních workshopů zabývajících se samotným projektem Scientix, bylo tentokrát v programu i několik seminářů od samotných učitelů různých národností. Musím ocenit, ţe nápaditost a schopnost těchto učitelů mi byla vzorem a odnesla jsem si několik informací a nápadů, co dál zlepšovat ve výuce. Jako nejslibnější se mi jevila stránka www.zondle.com, která se zabývá výukou formou her i hlasováním ve třídě jen s pouţitím tabletů, inteligentních telefonů nebo notebooků. V naší škole tedy dobře pouţitelný systém. Navázala jsem také spolupráci se školou ve Vídni, která se zabývá 3D tiskem. A v neposlední řadě je v plánu mezinárodní projekt mezi naší školou a ZŠ v Chorvatsku. V lednu mě čeká zatím poslední výjezd na zahraniční konferenci v rámci projektu Scientix. I kdyţ doufám, ţe nebude tak úplně poslední, ale spíš začátkem pro další projekty a navázání dalších přátelství mezi školami.
Mgr. Věra Krajčová vyučující fyziky a matematiky
Debata studentů s politiky – NAŠE PRAHA Dne 1.10.2014 jsme se spolu se štábem SSPŠ TV zúčastnili debaty a diskuze s lídry kandidátek na primátora hlavního města Prahy. Do budovy nadace ABF na Václavském náměstí dorazilo 5 nejpravděpodobnějších budoucích primátorů a přibliţně stovka studentů z 16 praţských škol. Kaţdý z dotazovaných měl své řádné místo naproti davu naslouchajících tváří, na stole jmenovku a láhev s minerální vodou. Zajisté jsme jediní, kteří spozorovali, ţe pouze zástupkyně hnutí ANO 2011 měla vodu růţovou tedy perlivou. O bublinky byli všichni ostatní ochuzeni. Dále stojí za zmínku nedochvilnost kandidátů. Pominu-li kandidáta Pirátské strany pana Václava Fořtíka, který čekajíc na zahájení seděl trpělivě usazen na svém místě s asi čtvrt hodinovým předstihem, měli kandidáti lehké zpoţdění.
Po příchodu všech účinkujících a kontrole funkčnosti mikrofonů byl zahájen program představením všech kandidátů. První slovo dostala lídryně ANO 2011. Jejími argumenty bylo zlepšení řízení města, lepší hospodaření penězmi, lepší parkování a přinesení know how z jiných oborů na úřad. „V naší straně jdou do politiky úplní nováčci“. Další dostal slovo Bohuslav Svoboda z ODS, jenţ se zaměřil především na svou minulou působnost v této funkci. „Splnil jsem vše, co jsem slíbil.“ Dále chce do svého programu doplnit průhlednost úřadu, pomoci školství, sestavením ţebříčku středních škol podle jejich kvality. Po ODS mluvili piráti ústy Václava Fořtíka, který se zaměřil spíše na věk posluchačů. „Jsme zastupitelská demokracie, kdo jiný Vás můţe zastupovat, neţ člověk, který má stejné problémy jako Vy?“ Dále se opřel o fakt, ţe v Pirátské straně působí většina mladých lidí a měli by to být právě mladí lidé, kteří budou rozhodovat o osudu hlavního města, ale i země. Sám ovšem podotknul, ţe se jiţ mladý necítí. Dosavadní primátor Hudeček zase přiznal, ţe je vystudovaný učitel matematiky a zeměpisu, a ţe je mu jasné, ţe si tím důvěru studentů nezíská. Po skončení kráítkého představení programu jeho strany se sálem prohnalo heslo „Zvolte si svého matematikáře!“. Petr Štěpánek za trojkoalici zdůraznil, ţe kolegové z jeho strany jsou suší (nenamočení) a výhradně bezúhonní. Navíc poznamenal, ţe jeho strana je Transapency Internationl oznámkována na 1,1 v transparentnosti, ostatní strany (a to i ty přísedící) mají údajně pouze za dostatečnou. Diskuze se nesla v příjemné atmosféře. Největší vášně probudila otázka slečny z akdaemického gymnázia ohledně nošení „šátku na veřejnosti“. Pan Štěpánek odpověděl otázkou „Je nošení Jarmulky projevem radikálního Judaismu?“ Kandidát pirátů Fořtík okomentoval slovy: „V rámci hygieny a civilizačně rozumných předpisů si můţe nosit kaţdý co chce.“ Primátor Hudeček skepticky poznamenal: „Pojdě k nám, ale respektujte naši kulturu, nechceme abychom se jednou ptali: A můţeme mi nemít čátek?.“ Zájem sálu také vzbudila otázka na piráty: „Jak chcete prosadit legalizaci Marihuany?“ Na kterou přišla odpověď, kterou mnozí ocenili potleskem: „420! To je 10*42 a to je odpověď na základní otázku ţivota, vesmíru a vůbec. USA legalizují, brzy to přijde i sem.“ Prostě skvěle strávené odpoledne s politiky, kteří se pro jednou usmívali.
Michael Kalista a Vojtěch Pavlů redakce měsíčníku Presík
Konference - Linux Professional Institute Dne 26. 9. 2014 se naše škola účastnila v zastoupení učitelů Martina Beránka, Lukáše Bayera a assistenta ředitele Petra Hejhala mezinárodní konference Linux Professional Institute konaném v praţském hotelu Intercontinental v Paříţské ulici. Na tuto konferenci jsme byli pozváni jako zástupci pilotní školy, která bude moci své studenty certifikovat ze znalostí operačního systému Linux.
Na Konferenci bylo předneseno několik zajimavých prezentací, z nichţ nás nejvíce zaujaly dvě firmy, s nimiţ by bylo dobré navázat spolupráci. První z firem je NDG která ve výukovém prostředí netspace (znáte z výuky Cisco) vytvořila obdobné materiály pro výuku Linuxu. Druhou firmou je Thomas-Krenn.AG. Tato firma je otevřená open source projektům a je i připravena těmto projektům poskytnout případnou podporu. Tato spolupráce by mohla být zajímavá v případě, ţe by se naši studenti rozhodli do některého open source projektu pustit. Tento týden budou podepsány poslední dokumenty stvrzující naší spolupráci s LPI. Po vyškolení našich dvou lektorů Vás budeme informovat, jakou cestou lze tento certifikát získat.
Petr Hejhal asistent ředitele
10. ročník Praţského dračího podzimu Naše posádka PRES-LI-TIM nastoupila k závodům jiţ poosmé. Čekaly nás náročné boje o umístění mezi 16 posádkami. Stejně jako v minulých letech jsme byli odhodláni dosáhnout co nejlepších výsledků. Sloţení naší lodě se neustále mění. Co však na lodi zůstává, je bojový duch, dračí srdce a úsměv na rtu. Jízda na dračích lodích nás baví, závodíme pro radost a pro záţitky. Proto u veslařské věţe nemůţeme chybět. Letošní závod nebyl vůbec jednoduchý. Některé opory týmu zápolily s nemocemi, a tak na poslední chvíli do dračí lodě museli nasednout kromě kantorů i bývalí studenti. Snadno se nechali nakazit bojovým týmovým duchem a vydali se ze všech sil. Vše bedlivě střeţila Dračice Preslice, která nám zajistila první místo v soutěţi o NEJZAPÁLENĚJŠÍ TÝM. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se sportovně kulturní akce zúčastnili, za čas, bojovnost, nadšení a elán. Divákům a našim fanouškům za podporu a povzbuzování. Vedení školy za sponzoring startovného. Věřím, ţe se na Císařské louce sejdeme i příští rok.
VÝSLEDKY Podzimní pohár (čínské lodě) – 1000 m - 6. místo Pohár Tanjung-Pinangu (indonéské lodě) - 600 metrů - 9.místo Císařský pohár (čínské lodě)- 250 m - 3. místo Soutěţ o nejzapálenější tým - 1. Místo
Mgr. Blanka Čechová biologie, tělesná výchova
PROBLEMATIKA WIFI A DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI ROZHOVOR ŘEŢÁBEK Filip, student FEL ČVUT, člen IT oddělení SSPŠ Filip Řeţábek maturoval na naší škole ve školním roce 2011/2012. Poté nastoupil na Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického a na částečný úvazek se stal asistentem ředitele školy. V loňském školním roce na základě moţnosti studia na universitě v Jiţní Koreji v Soulu. V letošním školním roce nastoupil do druhého ročníku FEL ČVUT a na poloviční úvazek se stal členem IT oddělení školy. Kromě toho bude mít na starosti jako konzultant jedno podtéma ve třetím ročníku ve studentském projektu. Níţe máte moţnost se seznámit s jeho názory. Po skončení studia na naší škole jste dostal od ředitele nabídku na další spolupráci se školou. Jak dlouho jste tuto nabídku zvaţoval a co pro vás osobně spolupráce s naší školou znamená? „Vzhledem k tomu, že nabídka přišla během maturit, byl to docela šok, ale motivovalo mě to k lepším výsledkům a všechno dobře dopadlo. Rozhodnul jsem se hned, že chci se školou spolupracovat. Mám k ní dobrý vztah a se svojí bývalou třídou jsme toho hodně prožili. Líbí se mi možnost realizace různých projektů a různorodost pracovní náplně.“ Jak byste zhodnotil rok studia v zahraničí, pro nás v trochu exotické lokalitě? Co pro vás byl jeho hlavní přínos? „Hodnocení je určitě kladné. Myslím, že Korea je zajímavá země a pobyt tam jsem si užil. Je tam hodně odlišností, ale časem člověk najde i podobnosti. Je vidět, že kultura a obecné chování a nároky na studenty, zaměstnance i společnosti jsou jiné a někdy to bývá až stresující. Hlavním přínosem je asi životní zkušenost, ze které budu doufám těžit jak v osobním tak profesním životě. Dále samozřejmě zdokonalení v jazyce, světový rozhled, nové kontakty atd.. Dále je to motivace do dalších studií, protože vidím, že konkurence ve světě je veliká, ale tvrdou prací se dá něčeho dosáhnout.“ O asijských státech se hovoří jako o zemích, kde studium znamená tvrdý dril, i kdyţ především na středních školách. Všiml jste si nějakého rozdílu
v přístupu ke studiu u nás a v Jiţní Koreji? „S tím mohu souhlasit. Děti přibližně od 13 let jsou ve škole do devíti večer. Všechno je postavené formou soutěže. Ať už známkování – na univerzitách mají relativní známkování, další příklad je přijímací řízení na vysokou školu - dělá se celostátní zkouška a podle umístění si můžete vybrat univerzitu. Pro firmy je jedno z důležitých kritérií průměr za celé studium na škole.“ Měl jste nějaký problém s jinou kulturou? Jak vstřícní vám přišli místní lidé, i ve vztahu například k cizincům, Evropanům? „Jako cizinci mi hromadu věcí odpustili, ale největší faux pas bylo asi smrkání nahlas, to je považováno za veliký důkaz nevychovanosti. Jinak vše bylo v pořádku, ale kulturní šok jsem zažil. Korejci se snažili být vstřícní. Měl jsem síť svých podniků okolo kampusu, kde mě znali a vítali. To samé ve škole a bez problémů byla i komunikace s profesory. Slyšel jsem, že někteří studenti z mého okolí takové štěstí neměli.“ V letošním školním roce budete mít na starosti jako konzultant jedno podtéma ve studentském projektu, coţ znamená starat se o pět skupin studentů třetích ročníků z jednotlivých tříd. Můţete trochu objasnit, o jaké podtéma jde a co by měly být výstupy studentských prací? „Téma, které jsem navrhl, je Internet of Things. Jedná se o komunikace vytváření nových protokolů a zaměření se na komunikace mezi jednotlivými zařízeními tzv. Device-to-device komunikace. Základní princip je zpracování dat a získávaní z nich informací, které pak slouží lidem a usnadňují jim práci a nabízí analýzy v reálném čase. Od studentů očekávám návrh zařízení nebo návrh topologie (síť sensorů). Další výstup by byl návrh aplikace pro danou problematiku. Chtěl bych, aby výsledek byl inovativní a studenti se naučili pracovat v týmu.“ Po domluvě s vedoucím IT oddělení, mimochodem také absolventem školy panem Černohorským, budete v letošním roce na poloviční úvazek pracovat v IT oddělení školy. Co od této práce pro sebe očekáváte? „V první řadě bych chtěl poděkovat za tuto možnost. Škola je rozsáhlá síť a je hodně věcí, které se mohu přiučit. Do problematiky se snažím dostávat, jak jen to jde, ale chybí mi především znalosti s administrativou Active Directory. Je to komplexní systém a chyby se neodpouští. Očekávám vylepšení mých teoretických znalostí s HW i SW, získání znalosti s prácí na komplexní problematice, především serverové problematiky, aplikace síťových dovedností, které jsem získal certifikací CISCO, skloubení práce a školy vhodnou časovou organizací.“ Co od vás naopak mohou čekat studenti a zaměstnanci školy? „Pomoc na helpdesku, vstřícnost. Zastihnout mě bude možné ve čtvrtek a v pátek.“ Mezi vaše povinnosti bude také starost o Wi-fi. Jak hodnotíte situaci, kdy se v ředitelských anonymních anketách Wi-Fi stala zároveň čtvrtou nejsilnější stránkou školy a také čtvrtou nejslabší? V čem vidíte tento rozpor?
„Je patrné, že mnoho našich studentů připojení k Wi-Fi opravdu využívá, nebo by jej alespoň využívat chtělo, což je jistě pozitivní zpráva. Denně je na Wi-Fi připojeno průměrně přes 270 klientských zařízení. Mohlo by jich být ale mnohem více. Mnoho připojení je ověřovacím systémem odmítáno pro chybně vyplněné uživatelské jméno nebo heslo nebo špatné nastavení. Možná je to jen neznalostí některých studentů, kteří se buď nezeptají, nebo nastavení svých zařízení vůbec neřeší. Tento problém by měly v budoucnu vyřešit návody na připojení jednotlivých operačních systémů ke školní Wi-Fi, na kterých IT oddělení pracuje. Dalším často zmiňovaným problémem je nedostupnost signálu (špatné pokrytí školy). Zde je třeba si uvědomit, že není možné hodnotit signál (pokrytí) dle ukazatelů signálu na jednotlivých zařízeních. Školní Wi-Fi je postavena na jednobuňkovém řešení, kde každá koncová anténa je v podstatě pouze vysílačem Wi-Fi signálu bez dalších „schopností“. Nejedná se tedy o klasické přístupové body, které si může každý koupit v maloobchodě. O vše ostatní (mimo vysílání Wi-Fi signálu) se pak starají dva centrální řídící prvky. Z tohoto důvodu tedy připojené zařízení vůbec neví, ke které anténě je připojeno, protože jednotlivé antény se v síti nijak neidentifikují. Při průchodu školou je tedy připojené zařízení stále připojeno k jedné síti (na jednom kanále), aniž by vědělo, že ve skutečnosti přijímá signál z různých vysílačů (antén) a mohlo tedy změřit, jak silný signál zrovna z daného vysílače přijímá. Pro zvýšení propustnosti jsme v minulých dnech provedli poměrně rozsáhlé změny v nastavení přístupu na jednotlivá vysílaná radia. Jednotlivé antény mají dohromady tři vysílací rádia. Prvotně bylo jedno rádio vysílající na 2,4 GHz vyčleněno pro studenty a zbylá dvě rádia vysílající na 2,4 GHz a 5 GHz vyčleněna pro vyučující. To je nyní minulostí a všechna rádia mohou využívat všichni uživatelé (samozřejmě s rozdělením na zaměstnance a studenty, to platí stále dle názvu sítí). Jak se ukázalo, mnoho studentů „přesídlilo“ do pásma 5 GHz, což se u nich muselo projevit na značně vyšších rychlostech připojení a vyšší stabilitě, protože 5 GHz pásmo je velmi málo zarušené. Zbylá dvě 2,4 GHz rádia jsou nastavena tak, aby se lehce překrývala, takže roaming mezi jednotlivými frekvencemi by měl být vcelku plynulý. Mezi těmito rádii pak probíhá loadbalancing na HW úrovni. Díky tomu je zátěž na obě vysílací rádia rovnoměrně rozkládána. Od této úpravy v nastavení pozorujeme až pětkrát větší datový přenos skrze Wi-Fi síť při zachování průměrného počtu připojených zařízení. K výše uvedenému je však třeba podotknout, že vysílací pásmo 2,4 GHz je v budově školy opravdu hodně narušené okolními bezdrátovými sítěmi Wi-Fi a to i našich studentů. Studenti si málokdy uvědomují, že když si ve třídě zprovozní vlastní „hot-spot“ nebo načerno připojí AP na školní metalickou síť, pomůže to jednotkám studentů, ale zbytku to spíše uškodí, protože je v okolí další síť převážně v pásmu 2,4 GHz. Mnoho odpovědí v anketách se vztahuje ke stabilitě nebo k nepřipojitelnosti ke školní Wi-Fi. Ano, to může být běžné u zařízení, která jsou vybavena levnými bezdrátovými síťovými kartami s hodně malým výkonem a mnohdy ještě nepodporující technologii 802.11n (ideálně 802.11an pro 5 GHz). Přestože máme síť zpětně kompatibilní se starými zařízeními, mnohdy tyto síťové karty nemají šanci se v narušeném pásmu 2,4 GHz „domluvit“. Dalším častým „nešvarem“ našich studentů jsou špatně nainstalované notebooky, které nám nosí do IT oddělení ve chvíli, kdy se nedokáží k Wi-Fi připojit. Z
99% se jedná o zařízení s nainstalovanými Windows 8 nebo Windows 8.1. Tento operační systém doslova vybízí uživatele k „lenosti“, protože téměř vše v něm funguje ihned po instalace. Bohužel, ovladače bezdrátových síťových karet dodávané společnosti Microsoft skrze Windows Update jsou na opravdu mizerné úrovni a často v nich vůbec nefunguje enterprise ověřování, které ve škole používáme. U těchto případů vždy pomohlo stažení a instalace oficiálních ovladačů od výrobce síťové karty (pozor, ne vždy se musí jednat o výrobce notebooku) a nové nastavení bezdrátové sítě. Obdobným problémem jsou také stará mobilní zařízení se starými verzemi operačních systému (převážně Android). Máme potvrzeno, že starší verze OS Android měly špatnou implementaci ověřovacího protokolu MSCHAPv2, který ve škole používáme. Taková zařízení se logicky nikdy ke školní síti připojit nemohla. Tento problém se ale od verze OS Android 4.X již nevyskytuje. Abych ale odpověděl na vámi položenou otázku – rozpor mezi kladným a záporným hodnocení vidím na obou stranách barikády – jak na straně uživatelů, kteří si často s nastavením Wi-Fi nedokáží poradit a proto hned tvrdí, že Wi-Fi nefunguje, nebo mají prostě jen špatně nainstalovaná zařízení, ale i na straně IT oddělení, protože zatím nenabídlo uživatelům například manuály pro připojení jednotlivých operačních systémů. Velmi si ceníme věcných odpovědí v anketách, kde pouze někteří studenti detailně popsali, jaký mají problém a především kde nastává. Můžeme se tak zabývat řešením problému přímo v problémovém místě (například velice zarušené místo, kam by se mohly v budoucnu nasadit samostatné vysílače) a neřešit „neexistující“ problém globálně, protože v globálním měřítku Wi-Fi opravdu funguje.“ Jak osobně hodnotíte vybavení naší školy? Dá se vůbec srovnávat například naše střední škola s FEL ČVUT nebo universitou v Soulu? Jak moc rozdílné je technické zázemí těchto organizací? „Myslím, že vybavenost učeben je na vysoké úrovni a rok od roku je to lepší. Učebny odborných předmětů jsou také kvalitně vybaveny . Výbava na FELu je na vysoké úrovni, ale stále je co zlepšovat a kolikrát by bylo potřeba novějších zařízení, jako digitální osciloskopy v každé učebně měření atd. ... Pro normální studenty Bc. studia vychází určitě podle mě lépe české školství, ale na úrovní Magisterské případně doktorandské vychází podle mě lépe vybavení laboratoří v Koreji. Jsou znát peníze, které plynou do korejského školství, ať už díky lepší propojenosti s firmami, grantové politice nebo aktivitě profesorů.“
Ve dnech 17. aţ 20. září 2014 jste se zúčastnil jako doprovod sedmi našich studentů mezinárodní konference evropské mládeţe v polském Krakově. Jak hodnotíte tuto akci? „Doufám, že si studenti odnesli nové poznatky a donutí je k bližšímu zamyšlení nad problémy dnešní doby. Z mého pohledu to přínos určitě má a doufám, že za dva roky se naši studenti vypraví zase a ve větším počtu. Je možnost prohlédnout si Krakov, Osvětim 1 a Březinku a zúčastnit se svědectví lidí, kteří museli projít úděsnými věcmi, které se tam odehrávaly, a to ti lidé měli to štěstí, že přežili. Vzhledem k tomu, že je to mezinárodní konference, je snadné navázat nové známosti.“ Jak na tom byli naši studenti s jazykovou vybaveností ve srovnání s jinými účastníky tohoto setkání? Jak hodnotíte přístup našich studentů obecně? „Studenti byli v pořádku, znalosti měli dostačující a mezi středoškoláky i na lepší úrovni, jen se trošku styděli mluvit. Bohužel jsme do styku s cizími národnostmi v rámci programu úplně nepřišli a kolikrát byl spíš problém s angličtinou na druhé straně. Přístup našich studentů byl v pořádku a velice se snažili, stejně tak i pořádající organizace, která odvedla dobrý kus práce.“ Co byste vzkázal studentům školy směrem k některým vyučovaným předmětům? Jak prospěšné pro ně jsou například angličtina, matematika či celoroční práce jako jsou studentský či maturitní projekt? „Studijní plány na obou oborech mi přijdou dobře postavené. Je to průřez skoro všemi odvětvími informačních technologií a člověk si může najít svojí zálibu sám, aby si pak mohl vybrat vysokou školu nebo práci, ve které se pak chce realizovat. V dnešní době je angličtina základ, přeci jenom v České republice je velké množství zahraničních firem a další budou přicházet. Druhý jazyk je ze strategického hlediska určitě němčina, kterou mají studenti také možnost studovat. Matematika nebo fyzika je důležitá v jakémkoliv odvětví. Pokud studenti chtějí pokračovat v IT, skupinovým projektům se nevyhnou a čím dřív se naučí pracovat v týmu, tím lépe. Celoroční práce pomohou studentům v odhadu práce, co dokáží udělat, plánování výstupu, stanovení milníků a to jsou dovednosti, které nemá každý. Je možné, že si to studenti ještě neuvědomují. Je důležité být flexibilní a ochotný se učit novým věcem a jít s dobou, neboť technologie se vyvíjí a stagnovat se nevyplácí. SSPŠ Vám poskytne dobré základy pro budoucí studia.“ Jaké jste na naší škole získal odborné certifikáty?
„Zajímal jsem o Microsoft Office certifikace, kde jsem získal certifikát z Wordu, Excelu, Outlooku a PowerPointu. Další certifikáty jsou z AutoCAD Inventor a Technické angličtiny. Během studia jsem získal CISCO CCNA 1.-4. semestr a tyhle prázdniny jsem dodělal CCNA Security. V dalších semestrech CISCO CCNP bych chtěl pokračovat na FELu. Na naší škole jsou i další možnosti a každý certifikát se určitě do budoucna hodí, proto neváhejte a certifikujte se. Jinak doporučuji studentům popřemýšlet o jazykovém certifikátu, který je na některých školách podmínkou pro výjezd v programu Erasmus.“ Jaké doporučení byste dal studentům v souvislosti s nadstandardním vzděláváním, získáváním mezinárodních odborných certifikátů? „Neváhejte a dělejte certifikace, v dnešní době je hromada lidí sbírá, a když se budete ucházet o místo a budete jeden z mála, který odborný certifikát nemáte, hraje to ve Váš neprospěch. HR oddělení to zhodnocuje a jsou to pro ně standardizovaná měřítka dosažených znalostí. Dobrá je znalost více jazyků, youtube je plný materiálů.“ Jaké doporučení byste dal studentům směrem k mezinárodní spolupráci, zahraničním stáţím, poznávacím zájezdům? „Neváhejte a jezděte, vy máte možnosti i v rámci školy, a je to určitě příjemná zkušenost. Zkuste být aktivní i mimo školu a pokud budete mít možnost i na vysoké škole, určitě neváhejte vyjet na Erasmus nebo podobný program. Je to zkušenost k nezaplacení a určitě nebudete litovat.“ O letních prázdninách jste přivedl na návštěvu školy amerického profesora slovenského původu. O koho šlo a jak jste se s ním poznal? „Jedná se o pana profesora Babuláka. Momentálně učí v USA. Má za sebou zkušenosti z řady prestižních univerzit. Studoval a vyučoval v Anglii, Kanadě a USA. Poslední dva roky strávil v Koreji a nyní je zpátky v USA. Já jsem se s ním prvně setkal v budově Fakulty elektrotechnické v pražských Dejvicích. Tehdy jsem se zúčastnil přednášky pana děkana profesora Pavla Ripky a jeho hosta pana profesora Eduarda Babuláka, který nás jako host navštívil. Byl dva roky učitelem na korejské univerzitě Sungkyunkwan a pomohl ČVUT FEL navázat s touto universitou spolupráci. Při příjezdu na SKKU (zahraniční studium v Koreji), jsem se rozhodl zapsat se do jeho kurzů a tam jsem se s ním seznámil blíže. Hodně nám pomohl, mně i kolegovi z ČVUT. Představil mi spoustu zajímavých lidí a předal hodně zkušeností. Druhý semestr v Koreji už byl bohužel bez něj, odjel učit do USA. Zůstali jsme ale pořád v kontaktu a o prázdninách přijel do Prahy. Tehdy jsme se znovu potkali, a
mě napadlo, že by se mohl zastavit na naší střední. S ředitelem SSPŠ sdílí podobné nadšení pro zdolávání výzev, inovaci ve školství a dávání příležitostí mladým studentům. Pan profesor Babulák by měl přijet znova v prosinci. Doufám, že se zase uvidíme, a když to půjde, tak slíbil uspořádat přednášku i na SSPŠ.“
Děkujeme za rozhovor. „I já děkuji za rozhovor a přeji všem hodně úspěchů během studia.“
Studentský epigram (na motivy K. H. Borovského) Nechoď ţáčku s pány na web, mnohý případ známe. Wi-fi zhasne a download ti, pěkně rychle spadne.
Den demokracie v Muzeu třetího odboje V posledním týdnu minulého školního roku, v čase, kdy se uţ neučí, navštívili studenti nynější 3. B město Příbram. Pedagogickým doprovodem jim byli Mgr. Trepková, Mgr. Scharnáglová, Mgr. Kotek a Mgr. Kafka. Stalo se tak u příleţitosti Dne demokracie, který byl stanoven na středu 25. června. Hlavním cílem zde totiţ bylo Muzeum třetího odboje, které je věnováno boji proti komunismu, proti totalitě, která demokratické principy popírala a potlačovala. Expozice jsou umístěné v historické budově Ernestinum, jejímţ základem je původní příbramský hrad. Samotný název vychází z latinské podoby jména jeho zakladatele – Arnošta z Pardubic. O tomto prvním praţském arcibiskupovi, příteli Karla IV., stejně jako o počátcích města souvisejících s těţbou stříbra, které zásadním způsobem přispělo k rozvoji českého království od 13. století, či pozdější těţbě uranu, který je na stříbro vázán a k jehoţ dolování byli zneuţíváni
političtí vězni, si mohli studenti poslechnout ve stručné úvodní řeči profesora Kafky před vstupem do muzea. V jeho prostorách pak zhlédli expozice věnované protikomunistickým aktivitám v letech 1948 – 1989, tedy vlastnímu třetímu odboji, jeho podobám a také často krutým důsledkům, jako byly popravy či dlouholeté věznění v pracovních táborech, jaké se právě zhusta vyskytovaly na Příbramsku (jedním takovým byl téţ nedaleký pracovní tábor Vojna, v současnosti v rekonstruované podobě fungující jako muzeum). Součástí expozic jsou nejrůznější autentické předměty, dochovaná korespondence politických vězňů s rodinami, vyhlášky, protokoly, fotografie a další artefakty, které napomáhají vţít se do osobních tragédií a celkově drsné reality této doby. Vyvrcholením návštěvy muzea bylo setkání studentů s Františkem Zahrádkou, který je nejen vedoucí této instituce, ale především bývalý politický vězeň, jenţ v nejrůznějších lágrech, včetně těch příbramských, strávil celých dvanáct let. Starý pán, kterému by ale málokdo hádal čtyřiaosmdesát let, líčil barvitě dobu, ve které vyrůstal, tedy protektorát a nacistickou okupaci, stejně jako období, kdy dosáhnul dospělosti a tato země ztratila svobodu podruhé, po komunistickém převratu v roce 1948. Tehdy jiţ do odboje zasáhnul aktivně, a to jako převaděč, spolupracovník tajné americké sluţby a vydavatel ilegálního tisku, za coţ byl následně také zatčen a odsouzen, původně na dvacet let. O svých útrapách a svém hrdinství ovšem hovořil jen okrajově, těţištěm poselství, které předával, bylo vykreslit dobu, která se uţ nesmí opakovat, a připomenout studentům, tedy mladé generaci, ţe právě v jejich rukou to je.
Mgr. Jan Kafka vyučující humanitních předmětů
Smart classroom doesn´t make smart students postřehy z konference angličtinářů Přeloţeno do češtiny: Chytrá učebna nedělá chytré studenty) Kaţdý rok se v přípravném týdnu účastníme konference angličtinářů a nikdy nejsme zklamané. Zajímaví hosté, zajímavé myšlenky, moţnost podívat se na svou práci z jiného úhlu a s nadhledem. Přesně to, co potřebujeme a na co v kaţdodenní práci není čas. Letos byl prvním hostem Tim Falla z Velké Británie, autor mnoha učebnic, který učil angličtinu ve Velké Británii, Japonsku, Saudské Arábii, Španělsku. Ve své přednášce se zamýšlel nad úlohou IT ve výuce angličtiny.
Alespoň stručně bych se ráda podělila o jeho názory, které nám byly velmi blízké. Shrnula bych je asi takto: Informační technologie obohacují a rozšiřují moţnosti při výuce angličtiny, nabízí skvělou podporu, ale nesmí se přeceňovat. Dobrý učitel je pouţívá uváţlivě a s rozvahou. Cílem vzdělávání totiţ stále zůstává člověk schopný kriticky myslet, dělat správná rozhodnutí, aplikovat znalosti v praxi a vybavený značnou dávkou trpělivosti. V tomto směru je role učitele a spolupráce a interakce mezi ním a ţákem nezastupitelná. Tim Falla se skepticky vyjadřoval o plošném vybavování škol digitálními technologiemi v USA a Velké Británii. I u nás často čteme v novinách, jak školy vybavují celé třídy tablety. Tim to povaţuje za velký a drahý experiment s nejistým výsledkem. Nikdo neprokázal, ţe pokud jsou všichni ţáci vybaveni tablety, dosahují lepších výsledků. Dokonce se uţ dnes ví, ţe neregulovaná práce dětí s digitálními médii mění architekturu mozku a nikdo nedokáţe odhadnout přesně všechny důsledky. Tim také kritizoval trend, který se objevuje ve Velké Británii a v USA, kdy rodiče vybírají školu pouze podle jediného kritéria, a to je vybaveni školy moderními technologiemi. Druhým přednášejícím byla Beata Schmidt z USA, která se věnovala problematice formálního hodnocení ústního projevu ţáků. Navrhovala sloţité hodnocení podle kriteríí Evropského referenčního rámce. Bohuţel, ještě sloţitější neţ je pro ústní maturitní zkoušku. Tam hodnotíme dva hodnotitelé, máme před sebou jednoho studenta, na jehoţ výkon se můţeme plně soustředit. Hodnotit ústní projev studentů během hodiny je velmi těţké, zvláště jedná-li e o komunikaci mezi více účastníky či interakci. Souhlasím s tím, ţe hodnotit ústní projev je náročný úkol. V teoretické rovině měla Beata vše důkladně promyšlené, v praxi ovšem těţko pouţitelné. Zůstáváme tedy u neformálního hodnocení. Ale i tak zajímavé, člověk se zamyslí novými moţnostmi. A na závěr byla přednáška renomovaného psychologa PhDr. Václava Mertina o managementu třídy. Osvěţující a zábavná přednáška, příklady z praxe, ale ţádné zaručeně fungující návody jsme se nedozvěděli. To, myslím, ani cílem přednášky nebylo. Spíše snaha se společně zamyslet, uvědomit si, ţe výsledek je závislý na osobnostech všech účastníků vyučovacího procesu a ţe často rozhodují zcela obyčejné a samozřejmé věci: vzájemný respekt, slušnost, pozitivní přístup a pěkné vztahy ve třídě.
Mgr. Zuzana Stuchlíková vyučující cizích jazyků
Návštěva CERN aneb do útrob centra světového fyzikálního výzkumu Moţnost navštívit instituci formátu, jakou je Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), je uţ sama o sobě událostí značně unikátní, ale zkušenost, které se dostalo našim studentům ve čtvrtek 25. září, byla zvlášť jedinečná ještě z dalšího důvodu. Ačkoliv se jednalo o v pořadí jiţ druhou návštěvu tohoto centra, poprvé došlo na prohlídku samotných útrob Velkého hadronového urychlovače (LHC), patrně světově nejznámější části této výzkumné instituce. Při pohledu svrchu (zde patrně doslova) je CERN sice místem poněkud nenápadným, ostatně – jak jsme se dozvěděli hned zkraje během ve slovenštině vedené úvodní přednášky – zdaleka největší objem financí směřuje přímo na vědecký výzkum a na pro něj nezbytnou výbavu (budovy na povrchu jsou leckdy z doby, kdy organizace vznikala, čili z padesátých let), o to zajímavější pohled se ale naskýtá uvnitř a zejména pod povrchem. Mimo zmíněné úvodní přednášky, která osvětlila historii CERN a poskytla nám úvod do podstaty zde probíhajícího bádání (analýza částic vznikajících střetem proti sobě vysílaných svazků protonů předem urychlených na rychlost blíţící se rychlosti světla), měli studenti příleţitost se v přilehlých prostorách návštěvnického centra seznámit s popularizační formou znázorněnými experimenty. Jednalo se o jednotlivá stanoviště s experimenty vědců jako např. Joseph J. Thomson (zařízení umoţňující vychýlit tok částic působením magnetického pole) či Ernest Rutherford (detektor alfa částic), bez jejichţ přínosu světové vědě by realizace zdejšího centra byla jen velmi těţko představitelná. Jednotlivá stanoviště s experimenty byla interaktivní, takţe studenti (a nejen oni) mohli nastavovat hodnoty jednotlivých působících veličin a sledovat okamţitou odezvu. Symbolickým zlatým hřebem však byla návštěva detektoru LHCb (jednoho ze čtyř detektorů umístěných po obvodu 27 km dlouhého LHC). Zde jsme se ještě v povrchové části rozdělili do několika skupin (se slovenským a anglickým výkladem). Na mou skupinu připadl Marc Goulette – částicový fyzik. Tím, ţe všichni průvodci jsou zároveň v CERN působící vědci, dostala prohlídka zcela jiný rozměr. (Všichni jistě pamatujeme leckdy poněkud mrtvolně působící průvodce na mnoha českých hradech a zámcích odříkávajících zpaměti naučený text.) Marc dovedl naopak vtipně, velmi poutavě a názorně vysvětlit principy detektorů pouţívaných přímo v LHCb (např. Čerenkovův detektor zjišťující záření, které vzniká po průchodu různě rychlých částic látkou). Jak banálně můţe znít předchozí věta, ale za schopnost v několika větách vysvětlit netriviální fyzikální principy patří Marcovi obrovský dík. Před ponořením se do 90metrové hloubky, kde se skrýval LHCb, bylo nezbytné se podrobit důkladné kontrole, kde postupně kaţdý návštěvník zvlášť musel projít uzavíratelnou kontrolní komorou. První zastávkou v nitru LHC byl detektor „Delphi“. Jednalo se o jiţ vyřazený starý detektor, který se – se svým válcovitým vodiči protkaným
masivem o výšce dosahující zhruba deseti metrů – měl řadit mezi ty menší zde přítomné. Nadchl i proto, ţe jako uţ nepouţívaný a odpojený kus techniky byl zcela přístupný (na rozdíl od veškerého dalšího vybavení) našim dotekům a zkoumání vůbec. Otevřenost a otevřený přístup se vůbec řadil mezi zdejší nejsvětlejší stránky. Nejenţe bylo moţné bezplatně fotografovat, zároveň jsme k tomu byli přímo i vyzýváni, stejně jako k šíření získaných materiálů! (Jaký kontrast vůči mnoha jiným sterilitou a restrikcemi poznamenaným institucím.) Ne nadarmo je popularizační a vzdělávací činnost deklarována jako jeden z hlavních cílů snah, které CERN vyvíjí. V další (a o poznání větší) hale jsme se pak setkali se samotným LHCb, který více neţ cokoliv jiného svým tvarem připomíná do sloţité konstrukce svisle zasazené desky o výšce hrubě odhadnuté na dvě desítky metrů (v závislosti na konkrétním prvku detektoru). Jak jsme byli upozorněni, v našem bezprostředním okolí se zakončovaly přípravy (konfigurace a kalibrace detektorů, montáţ dodatečné techniky) na spuštění experimentů, které započnou uţ v blízkých týdnech a vyústí tak v uzavření prostoru veřejnosti na dobu několika let. I v tom jsme tak měli, co se naplánování termínu návštěvy týká, opravdu neskutečné štěstí! Po obsáhlém Marcově výkladu a následnému zodpovězení dotazů (a vytvoření patřičné fotodokumentace) jsme se odebrali zpět k výtahu, přičemţ jsme měli moţnost nahlédnout i do nouzové únikové šachty se schodištěm k povrchu. (Myslím, ţe po tomto záţitku jsme všichni byli rádi za ortodoxní „výtahovou“ variantu přepravy.) Jak shrnout návštěvu CERN? Pokud bych měl zvolit jedno slovo, bylo by to jistě „fascinující“. Hodí se jak pro přístup, se kterým jsme se setkali, tak pro výzkum, který se zde provádí. Lze říci, ţe oněch zhruba 0,02 % státního rozpočtu České republiky, kterými jako členská země na provoz CERN přispíváme, je opravdu dobře vyuţitých. Informace o tom, ţe Albert Einstein získal Nobelovu cenu za výzkum fotoelektrického jevu, je bezrozměrná do té doby, neţ můţeme vidět jeho vyuţití v zařízeních CERN (a doslova drţet v rukou), a stejně tak zdejší výzkum je značně abstraktní do okamţiku, neţ zjistíme, ţe jeho výstupy mohou pomoci třeba i k léčbě rakoviny. Návštěva CERN nám pomohla si tato propojení uvědomit, i proto se domnívám, ţe maximálně splnila svůj účel a chci poděkovat jak studentům za jejich přístup a slušné a solidní vystupování po dobu prohlídky CERN (i během celého pobytu), tak kolegům Ing. Trepkové a Mgr. Kafkovi za perfektní zorganizování a realizaci celého studijního zájezdu.
Mgr. Lukáš Kotek učitel odborných předmětů
DEN ČESKÉ STÁTNOSTI – 28. září Na den 28. září připadá státní svátek – Den české státnosti. Váţe se k vraţdě českého kníţete Václava, která se odehrála na zápraţí rotundy ve Staré Boleslavi. Iniciátorem vraţdy byl Václavův bratr Boleslav, pomohl mu i místní kněz, který před kníţetem zatarasil vchod do rotundy a ponechal ho na pospas přesile vrahů. Zajímavostí je, ţe se historikové shodují, ţe k vraţdě došlo 28. září. Jiţ ale nepanuje shoda v tom, zda se tak stalo roku 929 či 935. Tedy zda mladý kníţe zemřel ve dvaadvaceti či osmadvaceti letech. Pojďme se podívat níţe na tři z hlavních aktérů poměrně ponuré historie, kde vraţda v rodině nebyla aţ zase tak nic neobvyklého …
KNÍŢE VÁCLAV I., později Svatý Václav (socha na Václavském náměstí) Narození, úmrtí : asi 907 aţ 28. září 929 či 935
-
Osobní data : - jeho otcem je kníţe Vratislav I. (888 aţ 921) - jeho matkou je Drahomíra (asi 890 aţ po roce 935), která pochází ze slovanského kmene Stodoranů jeho bratrem je Boleslav I. (asi 910 aţ 972) vychovává ho jeho babička Ludmila (asi 860 aţ 921) je neobyčejně vzdělaný, pod dohledem babičky ho vychovává na hradišti v Budči kněz Pavel, kaplan a důvěrník Ludmily, učí ho latinskému písmu vyrůstá z něho člověk velice oddaný křesťanské víře
Profesní data : - za zletilého je uznán mezi roky 922 aţ 925, kdy se ujímá vlády - aby uklidnil poměry v zemi, vypovídá svou matku z Prahy a internuje ji v Budči (Drahomíra dle všeho předtím nechala zavraţdit v roce 921 svou tchyni a Václavovu babičku Ludmilu) - chápe přesun moci z Bavorska do Saska a uzavírá dohodu se saským králem Jindřichem I. Ptáčníkem, za smluvně odváděný poplatek se tak vyhýbá přímému útoku na svou zemi - na počest dohody nechává postavit nový kostel na praţském hradišti zasvěcený svatému Vítu - jeho zahraniční politika se mezi Přemyslovci ani mezi českými velmoţi nesetkává s porozuměním, a v čele spiklenců se ocitá jeho bratr Boleslav
-
-
v září v roce 929 nebo v roce 935 přijíţdí za svým bratrem na hradiště do Boleslavi (nyní Stará Boleslav), kde ho cestou na ranní mši zaskočí jeho bratr se svou gardou dle všeho je do spiknutí zapojen i místní kněz, který mu zahradí cestu do rotundy a on je vydán na pospas vrahům podléhá přesile a jeho mrtvola zůstává leţet před portálem kostela jeho tělo je po třech letech převezeno do Prahy a uloţeno v kostele svatého Víta
Čím se proslavil : - postupem času ho česká společnost začíná uctívat jako mučedníka a dosáhne jeho svatořečení - tento akt přispěje ke zvýšení prestiţe přemyslovského rodu - během 11. a 12. století se z něj stává symbol české státnosti, v jejího patrona
KNÍŢE BOLESLAV I. Narození, úmrtí : asi 910 aţ asi 972 Osobní data : - jeho otcem je kníţe Vratislav I. (888 aţ 921) - jeho matkou je Drahomíra (asi 890 aţ po roce 935), která pochází ze slovanského kmene Stodoranů - jeho bratrem je Václav (asi 907 aţ 929 či 935) - jeho synem je Boleslav II (asi 932 aţ 999), nazývaný později Poboţný - jeho dcerou je Doubrava, kterou provdává za nejstaršího doloţeného polského panovníka Piasovce Měška - jeho druhá dcera Mlada zakládá po roce 960 u kostela svatého Jiří první klášter na českém území, ten je určen ţenské větvi benediktýnského řádu
Profesní data : -
zahraniční politika jeho bratra Václava se mezi Přemyslovci ani mezi českými velmoţi nesetkává s porozuměním, a v čele spiklenců se ocitá jeho bratr Boleslav
-
-
-
buď v roce 929 nebo v roce 935 přijíţdí Václav za svým bratrem na hradiště do Boleslavi (nyní Stará Boleslav), kde ho cestou na ranní mši zaskočí jeho bratr se svou gardou k vraţdě bratra Boleslava nevedou náboţenské rozdíly (on i jejich matka Drahomíra vyznávají křesťanství), ale jeho touha po vládě a politické motivy, spojené se spojením Václava se Saskem právě po uchopení moci zahajuje válku se Saskem, která trvá čtrnáct let a končí aţ v roce 950, kdy Boleslav uznává svrchovanost císaře Oty I. v roce 955 se oddíl českého vojska účastní po boku císařského vojska bitvy na řece Lechu, která definitivně zastavuje maďarské kořistnické nájezdy
Čím se proslavil : -
proslavila ho bratrovraţda, která nakonec z jeho brata Václava učinila mučedníka a patrona české země
Zajímavosti : - svou vzdělanou dceru Mladu (930/935 aţ 994) posílá k papeţi s diplomatickou misí, ta tam stráví několik let, má se pokusit zajistit, aby papeţ povolil zaloţení praţského biskupství, podle některých historiků se tak stalo za pontifikátu Jana XII (papeţem 955 aţ 963), o jehoţ zálibě v ţenském pohlaví kolují doslova legendy …
KNĚŢNA LUDMILA Narození, úmrtí : asi 860 aţ 15. září 921 Osobní data : - pravděpodobně je dcerou kníţete Slavibora, nejspíše vládce slovanských Srbů v oblasti dnešního východního Německa - po roce 872 se stává manţelkou prvního historicky doloţeného českého kníţete Bořivojove I. (asi 852 aţ asi 888) - jejím prvorozeným synem je Spytihněv I. (asi 875 aţ 915) a druhorozeným synem Vratislav I. (asi 888 aţ 13. února 921)
Profesní data : -
-
-
-
po smrti svého chotě spravuje české kníţectví za nezletilého syna Spytihněva I. (asi 875 aţ 915) po smrti jejího mladšího syna Vratislava (888 aţ 921) zůstávají dva jeho dva synové, starší Václav má nabýt plnoletosti aţ za tři roky nárok na vládu za nezletilého chlapce si činí jeho babička Ludmila a jeho matka Drahomíra (asi 890 aţ po roce 935) jejich spor nastává uţ dříve, kdyţ je Václav svěřen do výchovy své babičky velmoţové rozhodují, ţe ho bude i nadále vychovávat babička Ludmila v roce 921 probíhá spor mezi původně saským vévodou, nyní východofranckým králem Jindřichem I. Ptáčníkem (876 aţ 936) a bavorským vládce, Arnulfem (??? aţ 937), ti se usmíří, coţ kvituje i Ludmila, nikoli však Drahomíra, která Sasy nenávidí spor tchýně a snachy vrcholí, coţ Ludmila řeší odchodem na hradiště Tetín, poblíţ dnešního Berouna, spekuluje se, zda sem byla Drahomírou vyhnána či přes hradiště směřuje do Řezna za Jindřichem I., u něhoţ chce hledat zastání na Tetíně dostihnou Ludmilu vrazi Tunna a Gommon, najatí její snachou není dodnes jasné, jak proniknou k Ludmile, ta však pochopí, co mají v úmyslu a ţádá je, aby se ještě mohla pomodlit, nicméně vrazi ji nevyslyší a uškrtí ji buď provazem nebo závojem spekuluje se, ţe vrazi byli vikingští osobní stráţci jejího syna Vratislava, Drahomíra je však za splnění rozkazu neodmění, nýbrţ Gommona i s jeho bratem posílá na popraviště, Tunna uprchne ze země
Čím se proslavila : -
v pozdější době je svatořečena
Zajímavosti : -
-
její vrazi volí jako způsob popravy uškrcení, aby zabránili prolití její krve a ona tak později nemohla být prohlášena za mučednici (tou by se mohla stát jen tehdy, pokud by byla prolita její krev pro Jeţíše Krista) i kdyţ prý kněţna ţádá, aby ji setnuli, volí vrazi uškrcení
Ing. RADKO SÁBLÍK ředitel školy
MÁME STRACH Z MATEMATIKY V GENECH? 21. století, červenec 2014 U opravné zkoušky z matematiky se i letos stalo, ţe student nedokázal při zkoušce vyřešit příklady, které při doučování běţně a dobře řešil. Odpověď na tuto skutečnost můţe dát i výzkum ve státní universitě v Ohiu, který konal na 216 identických dvojčatech a 298 neidentických dvojčatech muţského pohlaví. Výzkumníci podrobně sledovali emocionální reakce chlapců. Níţe je uvedeno pár postřehů z daného průzkumu. -
-
podle vědců na vzniku strachu z matematiky mohou částečně i genetické predispozice, zhruba aţ ve 40 procentech výzkum také prokázal, ţe za polovinu důvodů strachu z matematiky zodpovídá okolní prostředí, a to jak ve škole, tak doma mnoho studentů před zkouškou z matematiky nemůţe strachy usnout psaní matematických testů můţe u některých ţáků způsobovat aţ fyzickou bolest fyzicky nepříjemné pocity vyvolává jiţ pouhá představa zkoušení z matematiky kdyţ se řekne pouhé slovo matematika, skutečně to u některých dětí vyvolává aţ fyzické projevy strachu, jako je například hrbení se výzkum strachu z matematiky můţe být důleţitý pro vývoj učebních postupů, které pomohou dětem zvládnout strach, který brání v přirozeném rozvoji schopností navíc nervozita či pocit úzkosti zhoršují schopnosti soustředění, a tím pádem i úspěšnost při řešení příkladů obavy a strach způsobují, ţe jedinec vnímá subjektivně matematické úlohy jako těţší, neţ ve skutečnosti jsou
Úvahy s notnou dávkou odvahy Jmenuji se Vojtěch Pavlů a jsem jedním z nových redaktorů časopisu Presík. Naleznout byste mě mohli ve třídě 107, coţ je třídou 3.L. Náplní mé práce na tomto projektu bude, zároveň s Michaelem Kalistou (z téţe třídy) organizace kaţdého čísla, vydaného pod křídly naší kompetence. Občas přihodím nějakou úvahu, jindy se pokusím zpestření jinak dosti formální záleţitosti. Budu se snaţit svou práci dovést do optima. K tomu mi dopomáhej Bůh. Hauk.
Smrděly nohy Jeţíše Krista? Moţná Vám budu nyní připadat lehce jako heretik, odvrácenec od víry či jako rouhač. Hodlám však deduktivní metodou odhalit tuto hlubokomyslnou otázku. Nejdříve si ale povíme něco o této postavě. Hned porod Jeţíše Krista doprovázely komplikace – narodil se z panny, 4 roky před Kristem a otcovství ţádný člověk nepřiznal. Byl znám svým moudrým uvaţováním a rozmanitostí
myšlenek jiţ ve velice útlém věku. Dále dělal zázraky a na konec byl dle starých análů ve věku 33 let ukřiţován a pohřben. Po třech dnech se objevil ţivý, aby mohl vystoupit na nebesa. Avšak v bibli se stále nepíše o zápachu z dolních končetin. Zato se tam píše spousta vodítek, která nás k tomu mohou dovést. Tak například (pro ateisty) se v kostele kaţdou mši svatou opakuje: „Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Pravý Bůh z Pravého Boha. Zrozený, nestvořený. Jedné podstaty s Otcem. On pro nás, lidi a pro naši spásu, sestoupil z Nebe...“ To znamená, ţe se narodil jako člověk, měl však boţské schopnosti (opět pro ateisty – uzdravovat nemocné, probouzet mrtvé, vstát sám z mrtvých a podobný vychytávky). To znamená, ţe to byl plnohodnotně člověk a plnohodnotně Bůh (opět pro ateisty – ne, netrpěl schizofrenií). A jelikoţ kaţdý člověk v té době zapáchal svým specifickým piţmem a nohy nebyly výjimkou, počítám, ţe ano – Jeţíši Kristu asi dolní končetiny mohly smrdět.
Vojtěch Pavlů student 3. L
ZAJÍMAVOSTI PITÍ PIVA PROPAGUJÍ KNĚŢÍ Čerpáno 21. století, září 2014 Nejlepší české pivo se v raném středověku vaří v klášterech. Mniši pivo vaří a také ho s chutí pijí, někdy i více, neţ by se slušelo. „Po probuzení je lépe pít pivo než vodu. Pivo posiluje svalstvo a dodává tváři svěží vzhled, voda tělo naopak oslabuje,“ varuje svatá Hildegarda z Bingenu (1098 aţ 1179). „Nepijte vodu, ale pivo,“ přikazuje jiţ dávno před ní svým věřícím francký biskup Arnulf z Met (580 aţ 640), strčí krucifix do dţbánu a všichni musí pít jen z toho jednoho dţbánu. Nicméně středověké pivo představuje často málo prokvašenou kaši, proto se spíš jí neţ pije, a z oněch časů také pochází pořekadlo o „tekutém chlebu“.
Koutek neznámého studenta Den demokracie Na naší škole se stalo tradicí předkládat své názory a dojmy otevřeně bez různých projevů rozpaků či hněvu. Pravda! Škola nám k tomu velmi napomáhá například dnem “D“, jak ho se spoluţáky s oblibou nazýváme. Během dopoledne rokujeme o otázkách ţivota, vesmíru a vůbec. Dozvídáme se, kdo ţe všechno je moţná teroristická, ekonomická či náboţenská hrozba a získáváme tak cenné zkušenosti od sluţebně starších generací. Zatímco jsem si jednoho přenádherného, slunečného dne demokracie, stráveného v zahřáté učebně, sledoval milostivého kantora, jak s vervou započíná diskusi o hrozbě islamistické invaze do Evropy a světa, sledoval jsem jeho prudké gestikulace rukama, které nás pravděpodobně měly podnítit k lepší argumentaci. Já, obávám se, jsem provedl přesný opak. Zamyslel jsem se, zda bojovat neznamená prohrát a v ruce drţená naleštěná zbraň není pouze koule u nohy, která nás svazuje. Jestli by nebylo lepší rozevřít náruč nabízející bezpečí. A pak přišla osudná chyba. Projevil jsem se. Odpovědi byly různé. Od projevů souhlasu k mé pacifistické filosofii aţ po řeči o bodání do zad. Pokusme si ujasnit naše postoje! Třeba na dalším dni demokracie.
Reprezentace Čas strávený ve škole bývá jakýkoliv, ale alespoň pro mě není stereotypní. Ať uţ se deru zástupem svých spoluţáků v šatnách, kličkuji ve třídě mezi nastraţenými svačinovýma zbytky či se klouţu v umývárnách v kaluţích vody, tak se vţdy najde nějaký netradiční melouch. Onehdy jsem zrovna uhýbal před pečlivě přehnutým papírkem vystřeleným prakem tvořeným z ţidle, lavice a správně napnuté gumy číslo devět, kdyţ v tu ránu ke mně přijde student vyššího ročníku a huhlavím hlasem mi stručně povídá, ţe v kabinetu tělocviku něco potřebují a ţe se mám hned dostavit. Já člověk nízký, s nízkým smyslem pro humor a schopností koordinovat své pohyby maximálně pro psaní hieroglyfů do sešitu matematiky jsem byl poctěn moţností reprezentovat školu na atletických závodech ve vrhu koulí. Dalšího dne jsem přišel s úsměvem na tváři, ţe nemusím do školy na nedaleké závodiště. Závodníci se protahovali a favorité běhu na patnáct set metrů okoušeli lahodné dary místního bufetu v podobě klobás a párků. Na dráze bude ještě pěkně kluzko. Po chvíli konečně přišle můj čas. Chopil jsem se koule. Malátně jsem rozpohyboval své masivní tělo a vrhl pod přesným úhlem pětačtyřiceti stupňů do dálky. Bohuţel špatným směrem. Koule prosvištěla nad hlavami davů a uvelebila se na poháru pro vítěze. Budete se divit, ale od té doby jiţ reprezentovat nemusím.
MÉDIA Ţádný král, diktátor, papeţ ani vojevůdce – dobyvatel ani vysoký hodnostář nikdy v historii neměl moc, která by se vyrovnala, byť jen vzdáleně té, kterou má dnes v ruce několik málo lidí řídících světová informační masmédia. Média nás pronásledují na kaţdém kroku a my jsme po nich věčně hladoví. Ovlivňují nás od výběru značky potravin, které konzumujeme aţ po naše duchovní a společenské postoje. Najdou se pak i lidé, kteří odhodlaně tvrdí, ţe na ně mají média vliv minimální nebo ţádný, není tomu tak. Pokud jste se zrovna nenarodil v pralese a neţijete mimo „vyspělou“ civilizaci, jste více či méně ovlivněn. Masmédia pro nás vytvářejí svět, říkají nám, jak vypadá a většinou také co si o něm máme myslet. Téměř všechno co víme o událostech mimo dosah našeho nejbliţšího sousedství popřípadě okruhu známých, k nám přichází z televize, rádia, novin a samozřejmě internetu. Říkáte si, ţe na tom není nic špatného? Svět je příliš velký neţ, aby si na něj člověk mohl utvořit ucelený názor sám. Co je problémem je, ţe i média podléhají vlivům různých politických skupin, obchodních kartelů a hlavně nadnárodních korporací. Dnes, v době globalizace, která se tváří jako dobrý nápad a ve své podstatě taková jistě i je, média nejen podléhají těmto gigantům, ale jsou jimi přímo vlastněny. Dokládá to například studie webu freepress.net nebo sprword.com (spread the word), které tvrdí a také dokládají skutečnost, ţe něco kolem 90% všech světových médií je rozděleno mezi nějakých 6-7 společností, které kontrolují mediální tok a vzájemně se podporují. Jde o společnosti působící zejména na západní polokouli, konkrétně se pak můţeme bavit o těchto firmách: General Electric - Od roku 1990 je GE jednou z nejúspěšnějších a rychle rostoucích nadnárodních společností, které působí také v České republice a na Slovensku. Devět z jedenácti divizí GE zde má svá zastoupení a celkem zaměstnávají přes 3000 lidí. Ve světovém měřítku pak GE zasahuje do velmi širokého spektra sluţeb od finančnictví přes energetiku, media aţ po farmaceutický průmysl. Co se médií týče, GM vlastní televizní sítě NBC a Telemundo, asi 27 televizních stanic a mnoho kabelových sítí včetně History Channel, A&E (je spoluvlastněna The Hearst Corporation a ABC, které patří Disney), a Sci Fi kanálu. Rovněţ vlastní populární webovou televizi Hulu. Další veliký hráč firma The Walt Disney – Společnost, která se od Sněhurky posunula, ke všem druhům komunikace. Je nevětším z Hollywoodských studií a dále vlastní například studia Pixar, Marvel nebo také Lucasfilm (váţně doufám, ţe nové Star Wars budu, alespoň stejně dobré jako ty předešlé), tím mediální dosah této firmy ovšem nekončí. Disney dále vlastní kolem 300 radiových stanic, několik televizních společností příkladem ABC, která nám dala Zoufalé manţelky (Desperate Housewives), ale zároveň způsobila, ţe jsme tak nějak Ztraceni (Lost) ve skutečném světě. Dále vlastní bezpočet kniţních a hudebních nakladatelství, mobilního operátora, produkční společnosti a mnoho zábavních parků po celém světě. V souladu s původním zaměřením na animovanou produkci Disney podchycuje své diváky v raném věku. Miliony dětí sledují jeho dětské kanály jako Disney Channel. News Corporation – Se svou trţní kapitalizací (součet trţních hodnot všech vydaných akcií) 38 miliard USD představuje největší mediální firmu na světě. Pro srovnání z českých mezinárodních korporací je na tom nejlépe ČEZ s trţní kapitalizací kolem 16 miliard USD. News Corp. má dnes pod palcem téměř všechny velké světové
novinové redakce jako jsou například The Sun, The Times, The Daily Telegraph, The Wall Street Journal a desítky dalších. Dále vlastní mnoho magazínů, zamřených především na to co máme jíst a také proslulý měsíčník Vogue, který nám zase podsouvá jak se chovat a oblékat. Tím ovšem News nekončí. Jsou také vlastníkem obrovského produkčního studia 20th Century Fox, zpravodajského kanálu Fox, ale také největší evropské satelitní platformy Sky. Ke společnosti patří dále také National Geographic nebo sociální síť MySpace. Sumner Redstone - Vlastní dvě na první pohled rozdílné mediální společnosti CBS a Viacom, které si společně rozdělují bezpočet satelitních televizních sítí. Zajímavostí je, ţe v roce 2007 ţalovala Viacom Google a YouTube o miliardu dolarů za porušování autorských práv a federální soudce roku 2010 vyhověl jejímu poţadavku a nařídil YouTube předat Viacomu osobní data všech uţivatelů YouTube. Následně blogová scéna vyzvala k bojkotu všeho majetku Viacomu. Takţe ţádný MTV, VH1, Nickledoen ani Comedy Central! Kdyţ k těmto firmám připočteme ještě obří webové magnáty, kteří nás zahlucují cílenou reklamou jako je Google nebo Facebook, jde z toho trošku strach. Všechny tyto společnosti totiţ mají majitele nebo nějaké velké šéfy, o kterých se nemluví. Připojíme-li k tomu skutečnost, ţe se dnes šetří úplně na všem a menší společnosti prakticky jen opisují od těchto gigantů, zjistíme, ţe tato hrstka lidí můţe a také ovládá náš kaţdodenní ţivot. Nejde jen o těţkopádné potlačování některých zpráv nebo bezostyšné propagování historii zkreslujících televizních dokumentárních dramat, coţ především charakterizují techniky manipulování s názory, které jsou pánům médií vlastní. Zkoušejí to na nás ve zprávách i zábavě, nenápadně, důkladně a vytrvale.
Filip Špinka student 3.L
Zdokonaluj se – HTML, CSS, PHP Nauč se tvořit, zdokonal se a programuj! Nový rok je tu! A já tu mám pro pár lidí nabídku, která Vám určitě své ovoce přinese, otázkou je, zda se jí chopíte! Chceš se něco naučit, v něčem se zdokonalit?? Zkus se přihlásit na pololetí na SEMINÁŘ – WEBAŘ ZAČÁTEČNÍK a udělej si své první stránky. Na co se můţeš snad i těšit? Návrhy webů Tvorba designu Teď to hodíme dohromady (HTML)
Přidáme nějaký efekty a pořádně to upravíme (CSS, JAVASCRIPT) o Responzivní design (Mobily, Tablety, a jiné) o Posuvníky a další vychytávky
Kapka nějaké dynamiky (PHP) o Registrace o Přihlášení o Nahrávání souborů o Anketa o Jednoduchý administrační systém pro WEB
Předání potencionálnímu zákazníkovi
Víš třeba jak si udělat firmu na webové stránky a IT všeobecně? Ne? Zkus přijít a dozvíš se spoustu zajímavých věcí nejen ohledně programování, ale také o tom, podle čeho si firmy vybírají své zaměstnance. Pro nejlepší z Vás moţnost příjemně strávených praxí. Tento seminář je připravován spíše pro úplné začátečníky a mírně pokročilé. V případě zájmu bude vytvořen seminář pro pokročilé. Pokud dojde k obsazení semináře, moţnost dalšího termínu. Přesný termín a start výuky bude stanoven během září, zatím bude kapacita 15 lidí.
Jan Plíva úspěšný maturant
