Projektová dokumentace zpracovaná autorizovaným architektem MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Vladimír Voldřich a Ing. arch. Jiří Raška Porada s krajskými úřady a Magistrátem hl. m. Prahy na úseku územního plánování Praha 10. 11. 2015
1
Definice Ustanovení článku I. odst. 2 písm. f) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. konstatuje, že Pokud je to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro kterou může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt (dále jen „institut“).
Architekt / Inženýr projektovat mohou v rozsahu udělené autorizace architekti i inženýři institut z územního plánu znemožňuje, aby autorizovaný inženýr v rozsahu své autorizace vykonával své povolání, které by jinak vykonávat mohl zužuje vlastníkům volbu dodavatele projektové dokumentace
Zákonnost institutu Náležitosti územního plánu nevychází jen ze stavebního zákona, ale zohledňují také požadavky vplývající z jiných zákonů, v tomto případě ze zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen též „AZ“)
Zákon č. 360/1992 Sb. Podle § 17 písm. d) AZ autorizovaný architekt je oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné.
Zákona č. 360/1992 Sb. Podle ustanovení § 18 písm. a) AZ autorizovaný inženýr je oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné.
Regulace v ÚP musí být přiměřená činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem vedoucím ještě rozumně k zamýšlenému cíli nediskriminační s vyloučením libovůle pokud není možné konkrétně identifikovat budoucí stavby nebo pokud celá plocha je významná svou exponovanou polohou, je třeba tuto problematiku řešit např. RP
Problémy z praxe Co se rozumí pod pojmem architektonická část projektové dokumentace stavby. Architektonickou částí projektové dokumentace se rozumí ta část dokumentace řešící celkovou situaci stavby, vazby na okolní zástavbu či krajinu, hmotový, dispoziční a materiálový návrh stavby, její provozní vazby.
Problémy z praxe Jakým způsobem vymezit okruh staveb, kterých se bude institut týkat. Vymezení staveb, kterých se bude týkat institut, musí být dáno konečným výčtem těchto staveb, jejich přesným označením a rámcovým umístěním v ploše. Vždy musí být jednoznačně odvoditelné, kterých konkrétních staveb se institut týká. Vždy musí být podrobné odůvodnění, proč byl institut u konkrétní stavby využit.
Chyby Vymezování celých ploch jako např. plochy občanské vybavenosti, veřejných prostranství, pro kulturu a sport Vymezování celých území jako např. území památkových rezervací a zón, rozvojových ploch Neurčitá a nejednoznačná definice, kterých konkrétních staveb se institut týká jako např. „veškeré stavby hlavního využití“
Podněty ČKAIT Vlašim Klatovy Protivín Zdíkov Znojmo Mladá Boleslav
Olomouc Pec pod Sněžkou Nový Bor Liberec Sloup v Čechách
Závěr Zákonnost institutu vychází z AZ Je to vhodný nástroj regulace Je třeba, aby nadřízený orgán územního plánování, v rámci provádění výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu, sledoval účelné využití tohoto institutu; v případě jeho neúčelného využití postupoval podle § 171 odst. 3 stavebního zákona.
Děkuji za pozornost
