programovy sbornik XIX. SLOVÁCKY ROK

pro gr a mov y

-1-

s b o r nI k

XIX.

SLOVÁ CKY RO K 13.-16.8. 2015

-3-

Předprodej vstupenek: Informační centrum města Kyjova

Město Kyjov Městské kulturní středisko Kyjov

Městské kulturní středisko Kyjov

pořádají národopisnou slavnost

Svatoborská 26, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 323 484, GSM: +420 602 155 679 Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624 Celofestivalová vstupenka v prodeji také v síti Ticketportal

500KČ

09

* 01 2

CELO FEST PERM IVALO ANEN TNÍ V VA S

XIX. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ

MĚS

TO KYJ

OV

Vstupné

TUPE NK A

zvýhodněné

rodinné

Pátek 14.8.

150 Kč

500 Kč

Sobota 15.8.

300 Kč

1 000 Kč

Neděle 16.8.

200 Kč

700 Kč

Celofestivalová vstupenka

500 Kč

1 800 Kč

Víkendová vstupenka

400 Kč

1 400 Kč

Děti do 6 let, ZTP / P

vstup zdarma

13. – 16. srpna 2015

-4-

-5-

Vážení hosté, milí domácí, již zase, po čtyřech letech, mohu říci větu: „Vítejte na Slováckém roku v Kyjově!“ Nejvýznamnější národopisná slavnost regionu tak již 94 let přivádí do srdce Slovácka tisíce příznivců národopisu z celé České republiky i ze zahraničí. Čtyři srpnové dny bude Kyjov opět patřit lidovým tradicím a zvykům, bohatství a kráse krojů, písním a všem těm, kteří se o jejich zachování a šíření nejen doma starají. Staneme se tak přechodným domovem stovek folklorem nabitých nadšenců všech věkových kategorií, tisícovek návštěvníků toužících po tradičních darech lidové kultury. Slovácký rok, nejstarší regionální festival lidových zvyků a umění v České republice není však jenom o tanci, zpěvu a dobrém vínu. Je především o lidech, jejich životech a charakterech. Slovácký rok je však také oslavou nejenom města Kyjova, ale i celého regionu. Každý účastník kteréhokoli města či obce Kyjovska má zde totiž své nezastupitelné místo. Dotváří tak mozaiku onoho malebného, dokonale autentického, ale i nezkrotného živlu, který nelze popsat slovy. Nyní, po čtyřech letech, však máme opět příležitost ochutnat

zdejší tradice, zvyky a folklor. Máme možnost srovnat rozmanitosti krojů lišících se obec od obce, poslouchat písně, které stejně jako před stovkami let i dnes odráží náš každodenní život, ochutnat vína, která hrdě pěstují vinaři našeho regionu. Prožil jsem už několik ročníků tohoto nezapomenutelného národopisného festivalu. Poslední dva ročníky však už v roli prezidenta festivalu, což mi dalo možnost proniknout do tajů organizace. Hluboce se tak skláním před každým vedoucím, který se svým souborem pečlivě nacvičuje, aby na Slováckém roku ukázal to nejlepší, co ve svém repertoáru má. Starostům i starostkám obcí Kyjovska chci poděkovat za podporu. Členům programové rady za pečlivý přístup při sestavování programu i plánování celého chodu festivalu. Sponzorům, ale i všem nejmenovaným, kteří přikládají ruce při náročné přípravě této nezapomenutelné národopisné slavnosti. Vážení a milí, co nejsrdečněji Vás vítám v srdci kyjovského regionu. I Vám otevře Slovácko svou rozmanitou náruč a město Kyjov nabídne svou pohostinnost. Prožijete nezapomenutelné chvíle, které Vás budou provázet do dalších dnů Vašich životů. Ať Vám slúží a šable hore!

František Lukl starosta města Kyjova prezident festivalu

-6-

-7-

přejeme, aby vyšlo, pak už bude jen na nás, aby všechno dobře dopadlo. Na chodu slavností se podílí spousta lidí a všem jim patří náš veliký dík. Přátelé, buďte vítáni v Kyjově. Ať se Vám u nás líbí a ať si s sebou odnesete jen ty nejlepší zážitky. Ať žije Slovácký rok 2015! Jiří Petrů předseda programové rady

Vážení přátelé, milí hosté, programová rada se schází již od června 2014. Kromě pracovníků MKS Kyjov je tvořena autory programů, kteří většinou zastupují i místní folklorní skupiny. Stalo se již v Kyjově zvyklostí, že si náplň Slováckého roku tvoříme sami. Programové schéma vychází ze zkušeností minulých ročníků – to dobré zachovat a to horší vylepšit. Naše jednání někdy provázejí bouřlivé debaty, což je však nepochybně znamením zájmu autorů o dobrou věc. Vzpomenu-li na dobu svých začátků, kdy mě do klenotnicové party v roce 1983 přizval profesor Otakar Dostál, nebylo tomu jinak. Jen jsme tak nespěchali po schůzi domů a občas zavítali do sklípku našeho kolegy Janíčka Seluckého. Doba se ale stále mění. Dříve jsme užívali k setkání sklípek, dnes máme facebook. Hrozná vymoženost doby, ale do diskuse se může zapojit každý. Je potěšující, že i tam se rozvíjí debata na téma Slovácký rok a že lidem není lhostejné, jaký bude. Všichni si zajisté přejeme, aby se vydařil. Programová nabídka více jak třiceti programů je, myslím, dostatečně pestrá, aby uspokojila i velmi náročného návštěvníka. Pokud vyjde počasí a všichni si

-8-

SOBOTA

program ČTVRTEK

13.8.

SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV Vernisáž obrazů Lenky Jurečkové spojená s představením nových knih Pavla Černého, Vojtěcha Holcmana a reedice knihy Lubora Niederleho Moravské Slovensko 17:00 - 18:00 h Radniční galerie – nádvoří radnice (Autorka: Jana Truschingerová) ZDARMA ANKA Medailon k 85. narozeninám zpěvačky Anny Kyliánové z Ježova 18:30 - 20:00 h Nádvoří radnice (Autoři: Milan Pokorák a Jiří Petrů) ZDARMA KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ Přehlídka dechových hudeb 20:30 – 22:00 h Letní kino (Autor: Ladislav Svoboda) 150 Kč

PÁTEK VITAJTE V KYJOVĚ Koncert Mladé muziky ze Šardic 15:30 – 16:30 h Masarykovo náměstí (Autor: Petr Petrů) ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2015 A STAVĚNÍ MÁJE 17:00 – 19:00 h Masarykovo náměstí (Autoři: Milan Pokorák a Jiří Pelikán) KLENOTY SESBÍRANÉ Zaměřeno ke 150. výročí narození sběratelky Františky Kyselkové 20:00 - 22:30 h Letní kino (Autor: Josef Varmuža) MINORITY REPORT Pátrání po stopách kultury etnických menšin na Kyjovsku 23:00 – 00:30 h Letní kino (Autoři: Michael Strýček a Pavel Růžička) TANEČNÍ ZÁBAVY Dechová hudba Žadovjáci a cimbálová muzika Moravia 20:30 – 02:00 h Masarykovo náměstí a areál Pod Kaštany

14.8. ZDARMA

ZDARMA

společné vstupné 150 Kč

130 Kč

15.8.

LIDOVÝ JARMAK Tradiční lidová tvorba s jarmarečním programem 8:00 – 18:00 h Masarykovo náměstí Součástí je lidové divadlo „Odkáď si?“ na nádvoří radnice v 9:30 – 10:30 h. (Autoři: Irena Trutmanová, Václav Stix a Dušan Janovský) SELSKÝ DVŮR Tradiční lidové pokrmy s programem 8:00 – 13:00 h Areál Pod Kaštany (Autor: Miroslav Blahušek) TEČE VODA, VODĚNKA Dětské folklorní soubory 9:00 – 11:30 h Městský park (Autorka: Blažena Sedlářová) HODY, MILÉ HODY Přehlídka krojů 10:00 – 11:00 h Před kostelem společné Nanebevzetí Panny Marie vstupné (Autoři: Jaroslav Slovák a Ivo Šimeček) 50 Kč SVATOBOŘÁCI Koncert dechové hudby 13:00 - 14:00 h Masarykovo náměstí (Autor: Ladislav Svoboda) KROJOVANÝ PRŮVOD Obce z regionu 14:00 – 16:00 h Komenského ulice – Masarykovo náměstí (Autor: Tibor Skalka) ZDARMA ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ Kdo si chce zazpívat a zatančit, ať přijde mezi nás 16:00 – 18:00 h Masarykovo náměstí (Autor: Rostislav Marada) ZDARMA ČÍ JE TO PĚSNIČKA Pořad o autorství lidových písní, v němž se víc zpívá a hraje, než mluví společné 16:15 – 17:45 h Nádvoří radnice vstupné (Autor: Ludvík Běťák) s jarmakem VESELO V KYJOVĚ BÝ VALO Na besedě u cimbálu 17:00 – 18:30 h Letní kino (Autor: Jiří Martykán) společné POD JAVOREM, POD ZELENÝM vstupné Ženské a mužské pěvecké sbory 120 Kč 18:00 – 19:30 h Městský park (Autor: Jaroslav Homola)

-9-

- 10 -

- 11 -

DYCKY TAK BÝ VALO, AJ MOSÍ BYT Dědictví otců 20:00 – 22:30 h Letní kino (Autoři: Břetislav Rychlík a Josef Holcman, spolupráce 130 Kč Zdeněk Langášek) PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ Orchestr lidových nástrojů, taneční divadlo a lidoví vypravěči v pořadu o strastech a slastech života 23:00 - 00:30 h Městský park (Autor: Ladik Šimeček) 100 Kč TANEČNÍ ZÁBAVY Dechová hudba Vacenovjáci a cimbálová muzika Danaj 150 Kč 20:30 – 02:00 h Masarykovo náměstí a areál Pod Kaštany

NEDĚLE

16.8.

MŠE SVATÁ 9:00 – 10:15 h Kostel Nanebevzetí Panny Marie SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK 9:00 – 10:15 h Masarykovo náměstí (Autor: Jiří Petrů junior) JÍZDA KRÁLŮ Skoronská chasa na koních 10:30 – 13:30 h Masarykovo náměstí a ulice Kyjova (Autoři: Josef Holcman a Marie Holcmanová. Režie a příprava: Marie Holcmanová, spolupráce Zdeněk Langášek) JANOVY PAŠIJE Umučení Ježíše Krista v lidové písni 11:00 – 12:00 h Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple (Autor: Petr Varmuža) společné TANEC NA HRANĚ vstupné O verbuňku včerejším a dnešním 100 Kč 13:30 – 14:45 h Městský park (Autor: Martin Jelínek) PAVEL ŠPORCL A GIPSY WAY ENSEMBLE Známý houslový virtuóz s cikánskou cimbálovou kapelou 15:00 – 16:30 h Letní kino (Autor: Petr Petrů) 150 Kč KÁCENÍ MÁJE A UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2015 17:00 – 19:00 h Masarykovo náměstí (Autoři: Jiří Pelikán a Milan Pokorák) ZDARMA TANEČNÍ ZÁBAVA Dechová hudba Ištvánci 19:00 – 24:00 h Masarykovo náměstí ZDARMA

VÝSTAVY: OBRAZY KYJOVSKÉHO RODÁKA BORKA BAYERA - OLEJ, AKRYL Vernisáž: 10. 8. 2015 v 16:30 h Čajovna & Galerie Domu kultury (Autorka: Alena Šenková) VŮNĚ A PODOBY DŘEVA Antonín Hájek - řezby, soustružení a vylévání kovem Vernisáž: 12. 8. 2015 v 17:30 h Galerie Doma, Svatoborská 412 (Autorka: Romana Habartová) OKOLO KYJOVA Obrazy a monotypy Lenky Jurečkové s folklorními náměty Vernisáž: 13. 8. 2015 v 17:00 h Radniční galerie – nádvoří radnice (Autorka: Lenka Jurečková) KYJOVSKÉ STŘÍPKY Kroje, plakáty, fotografie 10. 8. - 25. 10. 2015 Vlastivědné muzeum, Palackého 70 (Autorky: Taťána Martonová, Blanka Pokorná, Ester Vratislavská) O BARVÁCH TÓNŮ A TÓNECH BAREV Obrazy Vladimíra Vašíčka 13. 8. - 16. 8. 2015 Gymnazijní kaple sv. Josefa Kalasanského (Autor: Vladimír Vašíček ml.) KNIHOVNA KNIHAMI VYŠÍVANÁ Výstava knih autorů z Kyjovska, Hodonínska, Strážnicka, ale i dalších regionů Jihomoravského kraje, jejichž tématem je národopis, folklór, Slovácký rok a tradiční způsob života na Kyjovsku 13. 8. - 31. 8. 2015 Městská knihovna Kyjov, Komenského 617 (Autorka: Marie Ježková)

Otevírací doba všech výstav: Čtvrtek 13. 8. 17-20 hod. Pátek 14. 8. 10-18 hod. Sobota 15. 8. 10-18 hod. Neděle 16. 8. 10-17 hod.



- 12 -

- 13 -

DOPROVODNÉ AKCE 9. ROČNÍK GALERIE RULANDSKÝCH VÍN V ČR Sportovní hala Klvaňova gymnázia, Komenského 549 sobota 15. 8. 2015 14:00 - 24:00 h, neděle 16. 8. 2015 11:00 - 17:00 h (pořádá Cech kyjovských vinařů) 5. KRAJSKÁ A 11. OKRESNÍ VÝSTAVA ZVÍŘAT MLADÝCH CHOVATELŮ S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ A MÍSTNÍ VÝSTAVA KRÁLÍKŮ, HOLUBŮ A DRŮBEŽE Palackého ulice, areál naproti Vlastivědného muzea sobota 15. 8. 2015 8:00 – 20:00 h, neděle 16. 8. 2015 8:00 – 16:00 h (pořádá Český svaz chovatelů Kyjov a Okresní komise pro práci s mládeží) VÝSTAVA BEDNÁŘSKÝCH VÝROBKŮ Svatoborská 21 (pořádá Bohumil Šikula)

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA

OBRAZY KYJOVSKÉHO RODÁKA BORKA BAYERA  Olej, akryl  Vernisáž - pondělí 10. srpna  Čajovna & Galerie Domu kultury, 16:30 h Ve výtvarnických začátcích byl ovlivněn svým slováckým naturelem a samotným Úprkou. Velkou část věnoval tvorbě barev hudby a tance, přičemž prioritou mu nikdy nebyl popis krojových detailů, ale obdiv k této kráse vyjádřený radostí ze života. A z takovéto inspirace se dále zákonitě a nevyhnutelně pro stále hledajícího a nalézajícího tvůrce dostává již k nové celoživotní fázi - moderně 20. století, která se mu v malbě a sochařině stala osudem. Stejným dílem se věnoval kresbě, malbě i plastice. S výstavní činností začal v roce 1959 a od té doby uskutečnil asi 130 samostatných výstav doma i v zahraničí a účastnil se i mnoha výstav společných, z nichž jedny z prvních se váží k jeho rodnému městu Kyjovu. Také realizoval 102 monumentálních děl sochařských i malířských, umístěných na mnoha veřejných prostorách i interiérech různých institucí - na nejrůznějších místech Čech i Moravy - nejvíce však v Brně, ale též ve svém milovaném Kyjově. Zde mu bylo v roce 2008 uděleno Čestné občanství města Kyjova za celoživotní dílo. Jeho práce komorních velikostí jsou umístěny v mnoha soukromých sbírkách, ale také galeriích doma i v zahraničí, kterými se studijně pohyboval. V malbě se věnoval technikám akvarelu, tempeře, oleji i technikám kombinovaným. Posledních asi 20 let si velmi oblíbil barvy akrylové a ke všemu ctil důležitost kresby. V oblasti sochařské pracoval s kamenem, dřevem, betonem, umělým kamenem, plechem i bronzem a také keramickým ztvárněním hlíny. Tematický záběr v průřezu celé tvorby je velmi široký. Nosným inspiračním prvkem je velmi často hudba ve všech jejich podobách. Za celou dobu jeho výtvarného snažení se mu stalo vnitřní potřebou poznávání jiných zemí s přednostním zájmem o galerie starého i moderního umění, včetně architektury. V posledních asi 10 letech se věnoval hlubšímu citovému ponoru do různých světových i duchovních oblastí lidského myšlení, jehož výsledky se staly ve vlastních úvahách textovou - dnes již neodmyslitelnou součástí jeho vydaných monografií. Autorka: Alena Šenková - dcera

- 14 -

- 15 -

KYJOVSKÉ STŘÍPKY  Kroje, plakáty, fotografie  10. srpna – 25. října  Vlastivědné muzeum Kyjov, Palackého 70 500 let v letošním roce uplyne od data, kdy Vladislav II. Jagelonský povolil Kyjovským pečetit červeným voskem. Tento akt byl pro Kyjov velmi významný, protože v privilegiu ze 7. června 1515 sám král zve Kyjov městem a tato listina staví Kyjov na roveň ostatním královským městům. Proto i naše výstava bude věnována nejen historii Slováckých roků a krojům, ale také historii samotného Kyjova. K vidění budou sbírkové předměty dokumentující průřez kyjovskými dějinami: listiny, pečetidla, fotografie, staré tisky, mapy a plány města. Návštěvník se také seznámí s nejstaršími krojovými sbírkami, které muzeum získalo v době svého vzniku. Nejstarší krojové součástky se tak stanou příležitostí pro přímou konfrontaci se současnými kroji, které se prezentují v rámci programů Slováckého roku. Autorky: Taťána Martonová Blanka Pokorná Ester Vratislavská

VŮNĚ A PODOBY DŘEVA  Antonín Hájek - řezby, soustružení, vylévání kovem  Vernisáž - středa 12. srpna  Galerie Doma, Kyjov, Svatoborská 412, 17:30 h Soustružení dřeva zdobené vyléváním kovem není u nás v současné době rozšířeno. Antonín Hájek patří k ojedinělým tvůrcům, kteří navazují na stará řemesla, opírající se o tradiční technologii vylévání dřeva kovem. Věnuje se rukodělné umělecké tvůrčí práci vycházející z klasické tradiční technologie. Můžeme se setkat s jeho rutinní tradiční prací, ale rád experimentuje a vytváří kuriozity, jimiž zviditelňuje svou zálibu v masmédiích. Experimentální sortiment je okrajovým zájmem, většinu času věnuje zhotovování ušlechtilých předmětů sloužících v domácnosti, předmětů, které splňují i reprezentativní účely jako dekorativní předměty navazující na tradici a neustále praktikuje nové postupy ve vlastní výrobě stolového sortimentu. Antonín Hájek se soustavně věnuje drobné užitkové a dekorativní umělecké tvorbě, vycházející z tradičních postupů. Jeho předměty soustružené ze dřeva a zdobené cínem jsou výrazem osobitého vytříbeného designu. Autor v nich citlivě snoubí tradici se schopností přizpůsobit se ve tvarosloví doby i prostředí. Díky vlastní vytrvalé umělecko-řemeslné činnosti patří k ojedinělým tvůrcům, kteří v našem regionu uchovávají a rozvíjejí téměř zapomenuté řemeslo. Jeho tvorba dokládá jedinečnost tradiční technologie, za kterou byl Antonín Hájek v roce 2008 oceněn městem Uherské Hradiště Cenou Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby a v roce 2011 ministerským oceněním Nositel tradice lidových řemesel. Z jeho díla vyzařuje odborná připravenost a zkušenost, precisnost, vytříbenost vkusu a výtvarná invence. Autorka: Romana Habartová

- 16 -

- 17 -

SPOLEČNÉ OTEVŘENÍ VŠECH VÝSTAV  Vernisáž obrazů Lenky Jurečkové spojená s představením nových knih Pavla Černého, Vojtěcha Holcmana a reedice knihy Lubora Niederleho Moravské Slovensko  Čtvrtek 13. srpna  Radniční galerie – nádvoří radnice, 17:00 – 18:00 V Radniční galerii budou společně s vernisáží obrazů Lenky Jurečkové, která svou výstavou slavnostně otevře všechny výstavní prostory, představeny nově i obnoveně vydané knihy významných regionálních autorů. Jednou z nich je sbírka veršů autora Pavla Černého Studánka, která je třetí v Kyjově vydanou knihou tohoto básníka. Autora láska k lidovému umění – písním, tancům, krojům a muzice – provázela po celý život. Básně psal od studentských let, nejprve však jen do nejrůžnějších časopisů. Pravidelně se jeho verše objevují v publikacích vydávaných ke Slováckým rokům. Další knihou je Zapomenutá historie autora Vojtěcha Holcmana, který byl regionálním historikem, historie byla jeho koníčkem. Jeho kniha nás zavede do šestnácti obcí na Kyjovsku a příblíží nám, jak žili a hospodařili naši předkové v 18. a 19. století. Publikace je vydána k nedožitým autorovým 90. narozeninám. V knize Hýlom hálom, Kyjove stejného autora najdeme srovnání vyvolávání při jízdách králů z roku 1956 a z roku 2011. A v nakonec je to téměř po sto letech v reedici vydaná dvoudílná kniha Moravské Slovensko. Jedná se o jedinečné dílo, které zpracoval kolektiv autorů v čele s Luborem Niederlem a Josefem Klvaňou. Tato obsáhlá publikace ukazuje život na Moravském Slovácku, jeho tradice a zvyky 19. a 20. století. Jednotlivé kapitoly pojednávají o krojích, zvycích a obyčejích, o statistice, demografii a tělesném rázu obyvatelstva, dále o písni, hudbě a tanci, o životě v obci a rodině. Josef Klvaňa dále připojuje kapitolu o moravských Chorvatech. Publikace zahrnuje území celého Slovácka, což je vlastně Moravské Slovácko (zastarale Moravské Slovensko) – národopisná oblast jižní a jihovýchodní Moravy jihovýchodně od Brna, jejíž přirozené hranice tvoří na severu a severozápadě pohoří Ždánický les a Chřiby, na jihovýchodě hřeben Bílých Karpat na moravskoslovenském pomezí a na jihu tok řeky Dyje. Slovácko zahrnuje okres Hodonín a Uherské Hradiště, zasahuje do okresů Zlín a Břeclav. Přeji všem krásný vstup do maratonu programů Slováckého roku a příjemně strávený čas nad novými knihami…

Autorka: Jana Truschingerová

OKOLO KYJOVA  Obrazy a monotypy Lenky Jurečkové s folklorními náměty  Vernisáž – čtvrtek 13. srpna  Radniční galerie – nádvoří radnice, 17:00 h Přestože živá folklorní tradice poskytuje dostatek bohatých a atraktivních námětů pro výtvarnou tvorbu, není v současné době mnoho autorů, kteří by se tímto fenoménem programově zabývali. Pro Lenku Jurečkovou (ročník 1977) se folklor stal dominantním námětem, proto se přímo nabízelo, aby pro Slovácký rok v Kyjově připravila autorskou výstavu. Ostatně k městu (kromě toho, že se zde narodila) má hodně blízko. Jen namátkou. Vystavovala zde již čtyřikrát, vytvořila loga pro Slovácký soubor Kyjov a pro Otevřené sklepy Kyjovska, plakát pro Slovácký rok v r. 2011 a pro Soutěž cimbálových muzik ZUŠ každoročně plakát a diplomy. Vysokoškolská studia absolvovala na PdF v Olomouci a Brně, žila ve Bzenci (t. č. v Praze na mateřské dovolené) a učila na ZUŠ ve Veselí nad Moravou. Doposud připravila více než 40 autorských výstav. Její kresby a reprodukce zdobí přebaly zvukových nosičů mnoha folklorních souborů a muzik i propagační materiály festivalů a slavností. Česká televize jí věnovala jeden z dílů Folkloriky a svoji tvorbu představila i v televizi NOE. Volná tvorba Lenky Jurečkové (oleje, akryly, monotypy, akvarely, kresby) čerpá inspiraci v živé tradici folklorního dění jihovýchodní Moravy a přilehlých částí moravsko-slovenského pomezí. A tak na obrazech ožívají kyjovské skočné, horňácké sedlácké, strážnické danaje, podlužácké verbuňky, dolňácké sedlcké, tance z Luhačovického zálesí, myjavské karičky, vlčnovská či skoronická jízda králů, fašančáři ze Strání, Komně a Bystřice pod Lopeníkem atd. Niterně prožité a vstřebané podněty přetváří s noblesní poezií, lyrickým akcentem, ale i dynamickou expresivní reflexí různou mírou stylizace do barevně i kompozičně efektních - ale nikoli popisných vizí. Také krajina Slovácka se stále více objevuje jako hlavní téma. Autorka nazvala svoji kolekci OKOLO KYJOVA, neboť, jak je jejím zvykem, námětový základ výstavní kolekce tvoří vždy i reálie z místa, kde se výstava koná. Miroslav Potyka Autorka: Lenka Jurečková

- 18 -

- 19 -

KNIHOVNA KNIHAMI VYŠÍVANÁ  13. srpna – 31. srpna  Městská knihovna Kyjov, Komenského 617 Výstava uspořádaná při příležitosti XIX. Slováckého roku představuje knihy a autory z Kyjovska, Hodonínska, Strážnicka, ale i dalších regionů Jihomoravského kraje. Tématem vystavovaných knih je národopis, folklór, Slovácký rok a tradiční způsob života na Kyjovsku. Jsou zde zastoupeni autoři současní i dávno zemřelí, knihy oblíbené, známé i čtenáři opomíjené. Cílem výstavy je rozšířit čtenářské veřejnosti obzor o folklórním životě na Slovácku, o lidových tradicích, o vydaných knihách pojednávajících o Kyjově i přilehlém okolí. Návštěvníci zhlédnou mimo jiné knihy od autorů zvučných jmen: Jiřího Jilíka, Jiřího Petrů, Františka Synka, Josefa Holcmana, Vladimíra Židlického a dalších. Krása krojů, lidových písní a tanců, pestré výšivky a spousta fotografií, to vše je ke zhlédnutí v knižní podobě. Vystavené knihy jsou převážně z fondu kyjovské knihovny, ale také zapůjčené u Svazu knihovníků a informačních pracovníků regionu Velké Moravy. Knihy lákají na svou obsahovou barevnost, zvučná jména i žánrovou různorodost. Autorka: Marie Ježková

O BARVÁCH TONŮ A TÓNECH BAREV  Výstava z díla Vladimíra Vašíčka  13. srpna - 16. srpna  Kaple sv. Josefa Kalasanského - Gymnazijní kaple Kyjov, Komenského ulice Aspoň trochu o tvorbě: „Pro Vašíčkovy obrazy jsou příznačné dva rysy: za prvé plnokrevná urputná barevnost a za druhé nepřítomnost epických prvků.“ Helena Kroupová – Motalová - katalog výstavy v Domě umění v Brně, leden 1957 „Obrazy a akvarely Vladimíra Vašíčka mají svěžest a dychtivost barevné představivosti.“ Jiří Kotalík - Z pražských výstav, Literární noviny 18.1.1958 „… nikdy neztrácí ze zřetele, že přední funkcí umění je jeho funkce estetická, z čehož… obraz je obraz a ne ilustrace k nějaké literární či filozofické pravdě.“ Vilém Jůza - Vladimír Vašíček, práce z let 1946-59, katalog výstavy, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 1959 „Vašíček musel pracovat za těžkých okolností, přesto mají jeho díla osobitý umělecký výraz a jsou umělecky svobodná.“ R. Hanhart, Kunstmuzeum St.Gallen- k výstavě na tamní univerzitě, 3.11.1968 „Vladimír Vašíček blížil se každé velké osobnosti evropské malby se svojí osobní výzvou … výsledkem není … že by ukázal, že to umí také tak, ale vznikne dílo výrazně se hlásící do vývojové linie Vladimíra Vašíčka.“ František Dvořák- Projev malířského temperamentu, Lidová demokracie, 13.2.1986 „Autor se obrátil od povrchu k podstatě, od vnějšku k myšlenkové problematice jevů, jejichž smysl rozpoznává v dialektickém protikladu intuice a úvahy, citu a intelektu. Vašíček by mohl opakovat s Paulem Kleem, že nechce zobrazovat viditelné, ale činit viditelným.“ Luboš Hlaváček – Vladimíra Vašíčka doba sklizně, Výtvarná kultura a XIII, 1989, č. 2 „Vašíčkovo abstraktní malířství je dílo obsáhlé, obsahově i formálně souvislé, složité ve vícevýznamovosti a multidimenzionální vrstevnatosti. Možno je jednoznačně pociťovat, ale nikoli interpretovat.“ Jaroslav Kačer – Čistý život obrazů Vladimíra Vašíčka, 52. bulletin Moravské galerie Brno a výstavní katalog 1996 

- 20 -

- 21 -

„V historii se uplatňuje dílo Vladimíra Vašíčka úměrně tomu, kolik se zrodilo výtvarných umělců jeho typu. Nikdy jich nebylo mnoho, ale nějací byli a budou vždy, nebo skoro vždy. Nikdo není na světě sám; v krátkých časových úsecích snad, ale v delších ne. A v tom je záruka dějinné spravedlnosti. Už proto tvorba Vladimíra Vašíčka nepotřebovala žádného obhájce a nepotřebuje ani v dnešní době.“ Vlastimil Tetiva – na vernisáži posmrtné výstavy ve Wortnerově domě AJG v Českých Budějovicích, 15.9.2005 Něco málo o podnětech: „Vladimír Vašíček zprostředkovává našemu soudobému malířství divokou skutečnou barevnost, v jaké po staletí viděly svůj kraj vznícené oči Moravských Slováků…“ Milan Kundera: „Svatobořice a tak dál…“, Kultura 1961, 1961 „Slovácko jako vnitřní prožitek a výraz – takto ho před Vašíčkem nikdo nevyložil“ Arsén Pohribný „Vašíčkovy proměny a návraty“, CSSAS., Flushing N.Y., U.S.A., 1991 „Je skutečností, že kdysi tak osvětlované kořeny otcovy tvorby, jako tradice a malebnost kraje, dostaly postupně a popravdě konkurenty ještě hlubší i rozvětvenější … “ Vladimír Vašíček ml., “Před prvními posmrtnými výstavami Vladimíra Vašíčka“, katalog výstavy na zámku Lednice, 2004 A dost o všem dalším: www.art.vasicek.contact.sweb.cz Autor: Vladimír Vašíček ml.

ANKA  Medailon k 85. narozeninám zpěvačky Anny Kyliánové z Ježova  Čtvrtek 13. srpna  Nádvoří radnice • 18:30 - 20:00 h Anička Kyliánová, pro přátele Anka, je veselá kopa a naše dobrá kamarádka. Pamětnice nespočtu lidových písniček, které nosí v hlavě a zazpívat baladu třeba i o patnácti slokách pro ni ještě dnes není žádný problém. Když je v pohodě, bývá s ní velká legrace, ale mívá i své vrtochy. I v tomto věku stále ještě jezdí z Ježova do Kyjova na kole a nechybí na žádné folklorní akci v okolí. Vždy pečlivě upravená v kroji a přísně dbající nářečí svého rodného kraje. Velkou měrou přispěla k tomu, že kraj severního Kyjovska Podhorácka není chudou příbuznou ve vztahu k sousedním regionům. Upozorňuje nejenom na písně, ale dovede s láskou pohovořit o literárních dílech, obzvláště o knize zdejšího rodáka Vojtěcha Roznera Galánečka z Ježova. Anka má také přehled o všem, co se kdy v Ježově stalo a píše třeba o promlčené vraždě do časopisu Malovaný kraj. Má zdravý názor na život, i když ten ji vůbec nešetří. Brzy ovdověla, starší syn jí zahynul při autonehodě a nedávno ji opustila i nerozlučná kamarádka Mařenka Šoupalová, se kterou tvořily po léta vynikající pěvecké duo. Všechno to utrpení jí pomáhá překonat láska k písním, ke všem projevům lidové kultury a také přátelství s kamarádkami, tetičkami, s nimiž je součástí pěveckého sboru Ženy z Ježova. Sama ale poutavě zpívá i sólově. Účinkují:

Anna Kyliánová Lubomír Kylián Jarmila Kyliánová Ivo Kylián Lubomír Kylián ml. Michaela Jančová Natálka Jančová Ženy z Ježova Mužský sbor z Kyjova Cimbálová muzika Jury Petrů Autoři: Milan Pokorák, Jiří Petrů Pořadem provází: Milan Pokorák

- 22 -

- 23 -

KDYŽ KŘÍDLOVKA ZPÍVÁ  Přehlídka dechových hudeb  Čtvrtek 13. srpna  Letní kino 20:30 – 22:00 h Devatenáctý ročník Slováckého roku zahájí již tradičně ve čtvrtek 13.8.2015 ve 20.30 hod. dechové hudby našeho regionu. Dechová hudba nás provází na mnoha folklorních a národopisných slavnostech. Snad i v tomto ročníku navodí tu správnou atmosféru všem účastníkům dalších pořadů. Dechové hudby Vacenovjáci, Ištvánci, Mistříňanka a Žadovjáci jsou známé nejen našim, ale i zahraničním posluchačům, pro které bude snad i tento ročník Slováckého roku nezapomenutelnou událostí. Účinkují:

Dechová hudba Vacenovjáci Dechová hudba Ištvánci Dechová hudba Mistříňanka Dechová hudba Žadovjáci Autor: Ladislav Svoboda Průvodní slovo: Eva Nevřivá

VITAJTE V KYJOVĚ  Koncert Mladé muziky ze Šardic  Pátek 14. srpna  Masarykovo náměstí 15:30 – 16:30 h Dechový orchestr Mladá muzika Šardice byl založen v roce 1980. V jeho čele se vystřídalo několik vedoucích a dirigentů, za všechny jmenujme Josefa Ištvánka. V říjnu r. 2006 se taktovky ujal učitel hudby, absolvent kroměřížské konzervatoře Roman Kohoutek. Soubor se pravidelně zúčastňuje soutěží v ČR i v zahraničí. V roce 2007 získal orchestr 1. místo v celostátní soutěži ZUŠ v Litvínově. Stejné ocenění přivezli jeho členové v roce 2013 z celostátní soutěže ZUŠ v Letovicích. Úspěchy sklidil i na hudebním festivalu Čermákovo Vysoké Mýto. Soubor zde získal 1. místo v letech 2011 a 2013. Oceněni byli i jednotlivci za mimořádné sólové výkony. Mladá muzika měla již také mnohokrát příležitost šířit slávu moravských muzik v zahraničí. Roman Kohoutek, kapelník Autor: Petr Petrů

- 24 -

- 25 -

ZAHÁJENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2015 A STAVĚNÍ MÁJE  Pátek 14. srpna  Masarykovo náměstí 17:00 – 19:00 h Slovácký rok otvírají fanfáry trubačů Dechové hudby Žadovjáci a slavnostním slovem z arkýře starobylé městské radnice zahajuje starosta města Kyjova. Z hrdel více než sedmdesáti zpěváků z několika mužských sborů z Kyjovska zaznívá symbolická píseň „Ej Kyjove, Kyjove, máš ty, co ti druzí ne“. Na náměstí vstupuje průvod všech generací obyvatel obce Bukovany, ustrojených v krojích. Muži hrdě pějí: „Bukovanští švarní chlapci voze strojte“ a koňským potahem přivážejí až 40 metrů dlouhý máj. Ten pak ručně, pomocí žebříků a dřevěných tyčí, vztyčují uprostřed náměstí. Máj je symbolem slavností a po tři dny na jeho zeleném vršku ozdobeném pestrými papírovými růžemi vysoko nad městem vlají barevné pentle a turecký šátek. Stavění máje patří ke starobylým zvykům oslavy jara a nového hospodářského roku. Chasa poslední den v dubnu staví máj na návsi a pak ho po celý měsíc pečlivě střeží, aby jej přespolní neukradli… Účinkují:

Autoři:

Občané obce Bukovany – stavění máje Mužský sbor z Kyjova Mužský sbor ze Svatobořic-Mistřína Mužský sbor z Vracova Ženský sbor z Bukovan Dechová hudba Žadovjáci Milan Pokorák, Jiří Pelikán

KLENOTY SESBÍRANÉ  Pátek 14. srpna  Letní kino 20:00 – 22:30 h Co je klenotnice? Klenotnice je prostor, ve kterém shromažďujeme klenoty. V našem případě je Klenotnice pořad, ve kterém Ti, milý diváku, představujeme naše klenoty. Ukazujeme Ti, milý posluchači, to, o čem jsme přesvědčeni, že je u nás na Kyjovsku a Ždánicku nejlepší. V „klasické“(rozuměj tradiční) Klenotnici na minulých Slováckých rocích vystupovali vždy ti nejlepší, nejzajímavější, mladí i ti více zkušení interpreti a nabízeli to nejlepší, co v nich bylo. Také letos Ti, milý diváku a posluchači, chceme nabídnout to nejlepší. Letošní Klenotnice bude „klasická“, ale přece jenom i trochu jiná. V roce 2015 si totiž připomínáme 150. výročí narození významné etnografky a sběratelky lidových písní Františky Kyselkové. Proto bude v letošní Klenotnici více akcentováno její sběratelské dílo a také sběratelské počiny dalších zapisovatelů a sběratelů lidových písní a tanců, kteří působili v naší oblasti. Kdo máš srdce a duši otevřenou, slyš a viz. Účinkují:

Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova Varmužova cimbálová muzika ze Svatobořic-Mistřína Cimbálová muzika Hradisko ze Ždánic Cimbálová muzika Friška z Kyjova Cimbálová muzika z Milotic Cimbálová muzika Dukát z Kyjova Gajdošská muzika z Vacenovic Běťákova hudecká muzika Slovácký soubor z Kyjova Slovácký krúžek ze Svatobořic-Mistřína Slovácký soubor Pajtáši z Kyjova Folklorní soubor Salajka z Dambořic Ženský sbor Tetky z Kyjova Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic Ženský sbor Děvčata z Dambořic Mužský sbor z Kyjova Mužský sbor z Dambořic Mužský sbor z Žarošic Autor: Josef Varmuža Moderátor: Helena Hájková

- 26 -

- 27 -

MINORITY REPORT  Pátrání po stopách kultury etnických menšin na Kyjovsku  Pátek 14. srpna  Letní kino 23:00 – 00:30 h Stejně tak jako v jiných regionech i na Kyjovsku najdeme zřetelné stopy etnických menšin z minulosti i současnosti. Jak je to ale s jejich kulturou? Udržely, či udržují si své tradice, svou kulturu nebo se kulturně začlenily? K jakým závěrům došlo pseudo-akademické kolegium? Proč musí slavní kolegové vypomáhat svým příbuzným z Kyjovska na Slováckém roku? Sahají kulturní kořeny Kyjovska až do pravěku? Umí rabín létat? Tyto a mnohé další otázky se vám pokusíme zodpovědět v našem kulturně-vzdělávacím programu s odborným seminářem, v programu plném nádherné hudby v podání vynikajících interpretů. Účinkují: Romská cimbálová muzika Milana Horvátha s tanečním a pěveckým souborem Klezmer kapela Létající rabín Balkánská dechovka ze Šardic Sídlištní soubor Zastadioňáček Pseudo-akademické kolegium a další Autoři: Michael Strýček a Pavel Růžička

LIDOVÝ JARMAK  Sobota 15. srpna  Masarykovo náměstí 8:00 – 18:00 h V Kyjově na rynku zase veselo je. Ženské se scházajú, klevetit se bude.

Lidový“ jarmak“ býval a dodnes je především společenská událost, při které se setkáváme, abychom si popovídali při pohárku vína, medoviny nebo korbele piva. Ochutnáme přitom krajové speciality, jako jsou například koláčky s tvarohem, bramborové placky s povidly a mákem, zvané u nás laty, pocukrované trdelníky, chléb s čerstvě stloukaným máslem, necháme se zlákat na slovenské sýrové korbáčky a navrch dáme třeba kvašenou okurku. Ze všech stran působí různé vjemy na naše smysly. Najednou nás popadne chuť nakupovat, vždyť je tu tolik různých lákadel, tolik krásného zboží. Uvědomíme si citlivě propojené tradiční řemeslo a moderní ruční výrobu naší doby. Některé věci, které kupovaly naše babičky už na dnešním „jarmaku“ nenajdeme. Například kolo od vozu, domácí zvířata nebo třeba hliněné kuličky. Naopak březové metle, košíky, dřevěné hrábě, to je zboží, které jde na dračku. Dodnes jsou oblíbeny hrníčky bucláky nebo ty s puntíky, které známe z pohádek, užitečný je kameninový hrnec na zelí nebo kvašáky, příjemně nám zavoní sušené bylinky a květinové vazby, nesmíme zapomenout na sladké perníkové srdce, které každého potěší. Milovníky moderního umění okouzlí křehké skleněné drobnosti, výrobky z kůže, kamenů a různé šperky lahodící oku. A najednou vedle nás stojí cikánečka, která nám hádá z dlaně, támhle se dva tahají o kozu, kousek dál padla facka, nedaleko se naparuje silák Jura. Dříve skutečnost, dnes příjemné divadlo. K tomu nám hraje cimbálová muzika, z pódia zní zpěv, červené sukně se roztáčejí v rytmu tance. Všude je veselo, živo, ozývá se smích a panuje dobrá nálada. Vstupte prosím, lidový „jarmak“ se otevírá i pro vás. Účinkují:

Ženský sbor Tragačnice Klimentek Osvětimany Přípravka Slováckého souboru Kyjov Chasa ze Ždánic Cimbálová muzika Babí Lom Oškoruška Vacenovice Vyslúžilci z Kyjova

Dúbrava Dubňany Národopisný soubor Źdáničan Vracovjan Vracov Sobuláček Sobůlky Pajtáši Slováckého souboru Kyjov Púpavěnka Žádovice Lipina Vracov Děcka ze Skoronic

- 28 -

- 29 -

ODKÁĎ SI?

Součást Lidového jarmaku  Lidové divadlo  Sobota 15. srpna  Nádvoří radnice 9:30 – 10:30 h Máte rádi humor a chcete se s chutí zasmát? Pak neváhejte a navštivte lidové divadlo - přehlídku humorných scének a vtipných příběhů. Uvidíte krátké perličky ze života sborů a souborů, předvedené s chutí a jadrným humorem. Účinkují: Ženský sbor Tragačnice Hochy z Hýsel Slovácký krúžek Mistřín Habřéci z Lovčic Autoři: Irena Trutmanová, Václav Stix, Dušan Janovský

SELSKÝ DVŮR  Mozaika tradičních plodů a pokrmů Slovácka  Sobota 15. srpna  Areál Pod Kaštany, 8:00 – 13:00 h Krajina Slovácka je rozkvetlou zahradou, která odnepaměti dává svým obyvatelům vše, co potřebují k životu. Důvtipem a staletými zkušenostmi lidí, žijícími v těsném sepětí se svou krajinou, vznikaly v průběhu času jedinečné místní pokrmy, které nesou nezaměnitelnou chuť svého kraje. Selský dvůr je oživenou expozicí popisující vznik tradičních místních pokrmů a jejich cestu z pole až na stůl. Návštěvníci zde mohou sledovat vznik produktů od vypěstování základních surovin přes jejich tradiční zpracování až po vlastní kuchyňskou přípravu krajových specialit, které donedávna byly (a mnohé dodnes jsou) běžnou součástí jídelníčku lidí na Kyjovsku. Navíc mají jedinečnou možnost kontaktovat přímo výrobce specialit, nositele tradice. Cílem pořadu je ukázat dřívější úzký vztah lidí k přírodě a krajině, v níž odmala žili, která jim byla zdrojem všeho potřebného k životu a formovala tak nejen pestrost a bohatství jejich jídelníčku, ale měla taktéž zásadní vliv na lidovou kulturu dané oblasti. V Selském dvoře je připravena expozice zemědělského nářadí, strojů na zpracování zemědělských produktů a zejména pak je zde možné vidět ukázky tradiční kuchyňské přípravy mnoha slováckých specialit, včetně jejich ochutnávky. Děti si mohou vyzkoušet různé tradiční postupy a činnosti, jako jsou mlácení a fukarování obilí, mletí na mlýncích, výrobu zemědělského nářadí. Expozice je doplněna vystoupeními folklórních skupin Kyjovska, zaměřenými na tradiční činnosti a obřady spojené se dvěma opěvovanými Božími dary – chlebem a vínem. Účinkují:

Dětský soubor Oskoruška Vacenovice Dětský soubor Púpavěnka Žádovice Dětský soubor Skoronice Dětský soubor Potůček Hovorany Dětský soubor Dúbravěnka Dubňany Vacenovský mužský sbor Od lip Mužský sbor Sobůlky Mužský sbor Milotice Folklórní soubor Marýnka z Vracova Vacenovská cimbálová muzika Mladá cimbálová muzika Oskoruška z Vacenovic a nositelé tradičních výrobních postupů gastronomických produktů kyjovského Dolňácka Autor: Miroslav Blahušek Spolupráce: Národopisná společnost Vacenovice, o. s., Muzeum Vacenovice

- 30 -

- 31 -

TEČE VODA, VODĚNKA  Pořad dětských souborů  Sobota 15. srpna.  Městský park 9:00 – 11:30 h Teče voda, vodička z hráze do rybníčka, teče voda, vodička z hráze dolů. Říká se, že voda je kolébkou života. Voda je tajemný živel, který provází člověka od nepaměti. Od narození do smrti… Od jara do zimy… A hlavně děti láká k rošťárnám i každodenním hrám. Na vodníky, na husičky, na mlynáře… Stejně tak jako skotačení ve sněhu nebo jen radostné skákání do kaluží… Účinkují: Dětský folklorní soubor Kyjovánek I Kyjov Dětský folklorní soubor Kyjovánek II Kyjov Dětský folklorní soubor Salajenka Dambořice Dětský folklorní soubor Dúbravěnka Dubňany Dětský folklorní soubor Trnaveček Milotice Dětský folklorní soubor Nenkovjánek Nenkovice Dětský folklorní soubor Ratíškovice Ratíškovice Dětský folklorní soubor Krušpánek SvatobořiceMistřín Dětský folklorní soubor Lipinka Vracov Dětský folklorní soubor Ždáničánek Ždánice Autorka: Blažena Sedlářová

HODY, MILÉ HODY  Přehlídka krojů Kyjovska a Ždánicka  Sobota 15. srpna  Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie 10:00 – 11:00 h Lidový kroj – klenot vytvořený rukama prostých moravských lidí, zdokonalovaný po mnoho desítek let až do dneška. Vyšívaný s láskou k člověku a našemu rodnému kraji – malebnému Slovácku. Zrcadlí se v něm radost ze života, veselá písnička, živý tanec…Již odedávna zajímal také básníky a malíře, kteří ho s oblibou opěvovali ve svých dílech. Je to tak – kroje Kyjovska patří k nejkrásnějším na světě. I vy máte možnost obdivovat tuto nádhernou paletu barev a rozmanitosti v přehlídce hodových, dožínkových, ale i obnovených krojů. S hrdostí v srdci vám je předvedou mladí i starší zástupci obcí Kyjovska a Ždánicka. Doprovází: Autoři: Průvodní slovo: Inspice:

Cimbálová muzika Pavla Růžičky Jaroslav Slovák, Ivo Šimeček Petra Vaculíková Miluše Slováková, Josef Chytil

- 32 -

- 33 -

SVATOBOŘÁCI  Koncert dechové hudby  Sobota 15. srpna  Masarykovo náměstí 13:00 – 14:00 h DH Svatobořáci byla založena v roce 2010. Mladých muzikantů se na počátku ujali zkušenější matadoři z Mistříňanky, především její bývalý kapelník Antonín Pavluš. Už v roce 2012 získala kapela na dvou prestižních mezinárodních festivalech v Pezinku a v Praze ta nejvyšší ocenění. V současné době patnáctičlenné kapele vypomáhá hudební skladatel a učitel ZUŠ Kyjov pan Miloslav Procházka. Kapelníkem je Přemysl Doležal a uměleckým vedoucím Erik Gongala. Přemysl Doležal, kapelník Autor: Ladislav Svoboda

KROJOVANÝ PRŮVOD  Obce Kyjovska a Ždánicka  Sobota 15. srpna  Komenského ulice – Masarykovo náměstí 14:00 – 16:00 h Až čtyřicet šest obcí a měst projde královským městem Kyjovem jako ukázka pestrých barev mladické krásy, rozmanitých krojových součástí a bohatýrské pyšnosti. S hrudí nadýmající se hrdostí reprezentovat svou dědinu, město, svůj kraj, svůj region a taky sebe. Ukázat těm za „čárou“, my máme kroj, jsme na něj všichni pyšní, my nevíme o pánu žádném, hrdě projdeme Kyjovem a vesele na poli padnem. Podpora obcí, měst, samospráv, dobrovolníků a spolků umožňuje ukázat nadšení masy milovníků folklóru, ty, kterým není lhostejná pestrá minulost, její odkaz ani současný život. Dú Slováci dú, celú Komendú. Všecí v kroji idú, bohatství a bídu předvést v průvodu. Tí co majú štěstí, dojdú na náměstí. Ať je taky vidí řada vzácných hostů a nadšených lidí. Autor: Tibor Skalka

- 34 -

- 35 -

ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ  Sobota 15. srpna  Masarykovo náměstí 16:00 – 18:00 h Volná vystoupení souborů, sborů, muzik a slováckých krúžků na kyjovském náměstí. Zde se mohou návštěvníci slavností přesvědčit, že lidové tradice, tance a písně jsou stálou součástí našeho života na Moravském Slovácku. V rámci tohoto pořadu se mohou diváci aktivně připojit ke zpěvu i tanci. A to je hlavní cíl pořadu. Pozpívání, potančení, pobesedování, zkrátka setkání s lidmi, se kterými je nám dobře. Účinkují:

Autor: Inspice:

Mužský sbor Šardice Ženský sbor Voničky ze Šardic Šardické ženy starší a malé děti Slovácký krúžek Šardičan Cimbálová muzika Červenica Omladina Vacenovice Dětský soubor Oskoruška Vacenovice Vacenovská cimbálová muzika Ženský sbor Marijánky Vacenovice Mužský sbor z Vacenovic Mužský sbor Lovčice Cimbálová muzika Babí lom Stavěšice Ženský sbor Drmolice Dubňany Mužský sbor z Dubňan Cimbálová muzika Důbrava Mužský sbor Milotice Ženský sbor Milotice Mužský sbor Žarošané Slovácký soubor Mistřín Svatobořice-Mistřín Podkověnka Svatobořice-Mistřín Ženský sbor Sobůlky Mužský sbor z Archlebova Mužský sbor Strážovice Mužský sbor Ratíškovice Ženušky z Ratíškovic Robky ze séčky Ratíškovice Mužský sbor Boršov Slovácký soubor Věteřáci Mužský sbor Věteřov Rostislav Marada David Vašíček, Oldřiška Bimková, Adéla Maradová

ČÍ JE TO PĚSNIČKA  Pořad o autorství lidových písní, v němž se víc zpívá, než mluví  Sobota 15. srpna  Nádvoří radnice 16:15 – 17:45 h Pohledy na autorství lidových písní se různí. Jedni jsou blíže pojetí, že lidová píseň a lidové umění vůbec jsou už spíše jako konzerva, druzí chápou lidovou kulturu jako živý organismus a jeho výběžky vidí třeba až v současné tvorbě písničkářů. Jsou konzervativci, puristé a jsou i zastánci názoru, že vše je v proměně. Jsou ochránci klenotů a jsou otroci dobového vkusu, jsou skromní anonymové i hrdí autoři. Křehká je hranice mezi opravdovostí niterné výpovědi a mezi pseudolidovým klišé. Jsou písně krásné, opravdové a jsou i písně plytké, do omrzení opakující až zneužívající místopisné, vesnické, přírodní, historické, milostné nebo zemědělské motivy nebo přímo slovní spojení. Asi každý milovník slováckých pěsniček zná podlužáckého autora Fanoše Hřebačku – Mikuleckého, rod Holých, Martina Hrbáče nebo pana rídícího Okénku z Horňácka. Kyjovsko je jedním z regionů, který lidovým uměním, písničkou a tancem a lidovými zvyky pořád intenzivně žije a troufám si tvrdit, že právě na Kyjovsku se i v posledním půlstoletí objevila celá řada nádherných nových písní, které i za tak krátkou dobu stačily zlidovět. Slovácké soubory nečerpají vždycky pouze ze starých zpěvníků a záznamů, i sběratelská činnost pokračuje. Cimbálové nebo hudecké muziky, pěvecké sbory, taneční soubory a krúžky mají dnes nejen své primáše, umělecké vedoucí, choreografy atd., ale také své dramaturgy, sběratele, upravovatele a občas také zprostředkovatele či dokonce autory písní. Uvedeme alespoň některá jména těch autorů, jejichž písničky v kyjovském regionu žijí, ať už autor žije, nebo je na věčnosti, ať už se ke konkrétní písni hlásí, či nikoli. Vzpomeneme jména jako Josef Blaha, Josef Bimka, Vašek Horák, Jarka Kyněrová, Štěpán Martínek, Jara Měchura, Kliment Navrátil, Jura Petrů, Pavel Petržela, Jaroslav Smutný, Josef Varmuža st., Jura Wenzl a další. Ale především – kromě několika úvah povolaných lidí – zazní řada krásných písní. Účinkují: Anka Kyliánová Pavel Petržela Bohdana Menšíková Tomáš Petržela Hana Petrů Zuzana Petrželová Barbora Varmužová Jaroslav Smutný Luděk Běťák Josef Varmuža Jarek Homola Vašek Horák Jura Petrů Ženský sbor Tetky Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan Mužský sbor ze Svatobořic Mužský sbor z Nětčic Muzika Ludvík, David, Jan a Matěj Běťákovi, Robert Kulísek a další Autor: Ludvík Běťák

- 36 -

- 37 -

VESELO V KYJOVĚ BÝVALO  Na besedě u cimbálu  Sobota 15. srpna  Letní kino 17:00 – 18:30 h Město Kyjov se nachází uprostřed regionu etnograficky pojmenovaného kyjovským Dolňáckem a je tak přirozeným spádovým centrem, kam lidé jezdí do zaměstnání, ale setkávají se zde také při nákupech, na úřadech nebo u lékaře. Příznivci lidového tance mohou již drahnou dobu využít kromě slavnostních či festivalových příležitostí i cyklu besed u cimbálu, počínajícího velikonoční, předhodovou, zástěrkovou nebo vánoční besedou. Mísí se zde nejen folklor severní a jižní části kyjovského Dolňácka, ale setkáme se i se zástupci z okolí Ždánic a obcí patřících k Hanáckému Slovácku. Každý se zdravým furiantstvím, hrdý na to „své“, vnímající však s větší či menší pokorou hodnoty druhých. Náš pořad by rád zprostředkoval tuto náladu neustálé kulturní výměny s poukazem na výjimečnost toho kterého tance, interpreta nebo skutečnosti vážící se k danému procesu, abychom i divákovi nepříliš znalému poměrů dokázali oprávněnost pokračování textu písně v názvu pořadu … veselo v Kyjově bude.

POD JAVOREM, POD ZELENÝM  Sobota 15. srpna  Městský park 18:00 – 19:30 h Není nic lepší jak v sobotu, když se sejdou ženské a mužské sbory, nejen pod jedním javorem, ale pod mnoha letitými stromy Městského parku. Tak, jak se dříve chodívalo a zpívalo po dědině, chci v několika zastaveních přivést sbory společně s diváky až na místo setkání v hledišti parku. Tam se představí asi 250 účinkujících z 15 sborů, někteří se svými sólisty a hudci. Čisté tóny bude sledovat moderátor: Jožka Varmuža. Účinkují: Mužský sbor Milotice Mužský sbor Ždánice Mužský sbor Lovčice Mužský sbor Sobůlky Mužský sbor Kyjov Mužský sbor Vracov Mužský sbor Želetice Mužský sbor Vacenovice Autor:

Účinkují: Chasa z Bohuslavic Folklorní soubor Šotyš z Milotic Národopisný soubor Dúbrava z Dubňan Omladina z Vacenovic Salajka Dambořice Slovácký soubor Kyjov Tanečníci souborů Lúčka a Slovácký krúžek Svatobořice-Mistřín a doprovodné cimbálové muziky Autor: Jiří Martykán

Jaroslav Homola

Ženský sbor Bukovany Ženský sbor Dambořice Ženský sbor Svatobořice-Mistřín Ženský sbor Tragačnice Kyjov Ženský sbor Sboreček z Dubňan Ženský sbor Zpěvulenky z Čeložnic Ženský sbor Ženičky ze Ždánic

- 38 -

- 39 -

DYCKY TAK BÝVALO, AJ MOSÍ BYT  Dědictví otců  Sobota 15. srpna  Letní kino 20:00 – 22:30 h Rok 2015. Žijeme v podivuhodné době, která se vyznačuje zmateným mediálním obrazem zisků i dluhů, dokonalé techniky a jejího ještě dokonalejšího zneužívání, tvorby bohatství a tudíž i bídy. Přitom máme na dosah bohatství, které je nejen na Kyjovsku neseno generační pamětí po staletí. Tento pořad by chtěl ukázat část toho, co už není součástí našeho každodenního života, ale co stále, jako páté roční období, plave nad námi, není určováno naším časem a snáší nám rok co rok zvuky zvonů, podkov nebo cimbálu. Člověk moderní doby, zpupně tvrdící, že trh a věda všecko vyřeší, si ani nevšiml, že se mu vymkly z rukou a že je tak vystřelen na úsečku času, po níž se řítí vpřed svému konci. Člověk našeho Kyjovska, slavící Slovácký rok, však ví, že naši předkové se snažili jít po spirále, na níž během liturgického a hospodářského roku vytvořili body, u nichž se zastavovali, a jejich oslavou i opakováním si podmanili přírodní čas: Vánoce, fašank, Velikonoce, jízda králů, dožínky, vinobraní, hody. Svoji vyměřenou životní dobu tak učinili nejen snesitelnou, ale dokonce přitažlivou: odcházeli s vědomím, že dědictví otců mají komu předat. Tento pořad se s pokorou snaží na dědictví otců navázat. Uvidíte v něm jeho fragmenty, které přežily nemoci, hladomory, požáry a války: obyčeje a zvyky, rituály i obřady. Předvedené se sveřepě koncentrovanou energií nadšenců, kteří si svůj život nedovedou představit bez kroje a písniček. Vytvořené lidmi, kteří jsou obdařeni rozumem a svobodnou vůlí, ale i duší, která jediná je schopna v člověku vyvolat touhu po imaginaci a realizovat potřebu předvádět ji – tak se vyvíjel fenomén lidového umění. Představí se vám, milí diváci, nositelé tradic ze všech koutů Kyjovska, kteří ve své mysli denně cifrují na laně, nataženém mezi minulostí a budoucností. Dycky tak bývalo, aj tak mosí byt, káže nám Slovácký rok, posel roku 2019. Účinkují: Ženský sbor Marijánky Vacenovice a rodina Mikulčíkova Marýnka, cimbálová muzika a mužský sbor Vracov 

Slovácký krúžek Šardičan a cimbálová muzika Červenica Šardice Drmolice, mužský sbor a cimbálová muzika Dúbrava Dubňany Děcka ze Skoronic Národopisný soubor Kosteláci Kostelec Mužský sbor Kyjov Slovácký soubor Kyjov Ženský sbor Tetky z Kyjova Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan Mužský sbor Ratíškovice Rodinná muzika Jury Petrů Oldřich Krejčí Luděk Běťák Rodinná muzika Josefa Pavluše další sólisté a skupiny z Kyjovska Autoři: Spolupráce na pořadu: Scénář a moderování: Režie:

Josef Holcman a Břetislav Rychlík Zdeněk Langášek, Antonín Vrba Josef Holcman a Břetislav Rychlík Břetislav Rychlík

- 40 -

- 41 -

PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ  Sobota 15. srpna  Městský park 23:00 – 00:30 h Přísady: - Orchestr lidových nástrojů - Taneční divadlo - Lidoví vypravěči - Nápad - Humor - Trocha strachu a hodně odvahy

 Neděle 16. srpna  Masarykovo náměstí 9:00 – 10:15 h

Sesbírejte historky ze života od kamarádů, osobností a známých z širokého okolí. Něco nechte původního, něco zcenzurujte a něco si přimyslete. Přesvědčte vypravěče, aby si stoupli na podium a výsledný tvar reprodukovali. Všem nezapomeňte tvrdit, že podobnost s reálnými postavami je čistě náhodná. Uprostřed probdělé noci vymyslete témata tanečních čísel jako: „Co se stalo při čekání na Mikuláša, Pobůchaný, Drbny apod.“ Dlouho otravujte výtečné choreografy, aby pak ty vaše rozjívenosti převedli do tanečního tvaru. Zavřete oči a představte si kapelu z muzikantů srdcařů, kteří hrají jak z partesu a nebojí se experimentovat. Otevřete oči a všem telefonicky oznamte, že v půlce srpna hrají v Kyjově. Nyní nezbývá než 14 měsíců všecko opečovávat a postupně přivést k varu. Podávejte na prudko všem, kteří stráví pořad na pomezí žánrů a umějí se po chuti zasmát, a to aj sami sobě. Autorský tým Hrají:

SETKÁNÍ MLADÝCH CIMBÁLOVÝCH MUZIK

Miloň band pod vedením Luboše Graffe Cimbálová muzika Friška Tančí a zpívají: MaTýSek – malá taneční skupina Kyjov Folklórní soubor Salajka Dambořice Občas Vlkoš Slovem provází: Autoři a lidoví vypravěči Inspice: Terezia Gabrhelová a Zdena Matulová Hudební dramaturgie: Petr Gablas Odborná spolupráce: David Pavlíček Dramaturgie, scénář, režie: Ladik Šimeček

Přichystali jsme pro vás koncert nebo, chcete-li, přehlídku dětských cimbálových muzik z Kyjovska. Je dobře, že právě na Kyjovsku je tolik mladých muzikantů. A jakých! Pravidelně jsou oceňováni na celostátních soutěžích. A věřte, že právem. Když si stoupnou a začnou hrát, může vás i mrazit v zádech. Tito muzikanti se s ničím moc nemazlí, hrají naplno, beze známek ostychu či strachu. Jsou to zkrátka hudci, pištci, furianti jak se patří. Každá z muzik je silně ovlivněna svými učiteli a vedoucími a nese v sobě rukopis jejich práce. Bude jistě zajímavé nejen srovnání jednotlivých sólistů a muzikantů, jihokyjovských a severokyjovských písniček, ale právě i osobitých stylů těchto muzik. Je snad příliš smělé mluvit o stylu či školách, ale vězte, že tak, jako se liší dospělé muziky, i na jejich nástupcích můžete pozorovat silný vliv jejich pedagogů a vzorů. Nejen pro hudební znalce místních regionálních muzik je však určen tento pořad. Zveme srdečně vás všechny, kteří si chcete přijít poslechnout pěknou písničku a příjemně se naladit na závěrečný festivalový den. Účinkují: Cimbálová muzika ZUŠ Kyjov, vedoucí: Petr Petrů Cimbálová muzika ZUŠ Dubňany, vedoucí: Pavel Varmuža, Marie Ostřížková Cimbálová muzika Kyjovánek, vedoucí: Antonín Horehleď Dětská cimbálová muzika Osvětimany, vedoucí: Jakub Špalek Autor: Jiří Petrů ml.

- 42 -

- 43 -

JÍZDA KRÁLŮ  Neděle 16. srpna  Masarykovo náměstí a ulice Kyjova 10:30 – 13:30 h Pro dnešní generaci, která slaví už devatenáctý Slovácký rok, je jízda králů jedním z posledních fragmentů, připomínajících, že až do šedesátých let minulého století se na každodenním životě Kyjova a okolních vesnic podílel také selský stav, dnes už prakticky neexistující. Stav, který vytvářel zvyky, obyčeje a tradice, jež byly na Slováckém roku letos předvedeny. Stav, jehož činnost a práce byla závislá zejména na jednom ušlechtilém zvířeti - na koni. To, že jich dnes pětadvacet přivede do Kyjova skoronská chasa, je malým zázrakem, protože koně a s nimi i jízda králů, jejíž původ sahá až do dob předkřesťanských, byli častokrát na pokraji zániku. Naposledy koncem oněch šedesátých let, kdy ve Skoronicích nezůstal jediný kůň. Přesto jízda králů dál prochází staletími a v její historii můžeme vypozorovat, že z každého období i ze všech událostí jižní Moravy si vzala to, co ji pak ovlivnilo a formovalo až do dnešní podoby. Pokud jde o její vznik, tak s určitostí můžeme tvrdit jediné, že nevíme, kdy vznikla. Jisté je, že jízda králů je souzněním koní, jezdců, krojů a vyvolávání. Takže vznikla tehdy, kdy si první jezdec sedl na koně a jízdu na něm ozdobil barvami a zvuky. Podle vědců, historiků i umělců, kteří se jízdou králů zabývali, mohlo v jejích počátcích jít o prosebné průvody, hledání krále, útěk krále a podobné motivy. Dokázáno však je, že ještě před sto lety pasáci ve Skoronicích hlídali koně na pastvě hlavně v noci. Ráno skočili na koně, a kdo byl v dědině první, byl králem. Na závěr jarní pastvy se oblekli do krojů a na koních objeli domy těch hospodářů, jejichž koně pásli a žádali od nich výslužku. Tato skutečnost je jedním z motivů vyvolávání. Jízda králů je pro diváky možná proto přitažlivá, že o ní víme tak málo. Nevíme, kdy a proč vznikla, kdo a v jaké podobě ji vytvořil a kdo a proč ji zakazoval. Víme však, že o to silněji vystupují v její dnešní podobě do popředí emoce, vyvolávané pohybem koní a jezdců, tóny jejich vyvolávání a barvami krojů i ozdob. Tento celek, jehož součástí jste i vy, milí diváci, dává jízdě králů dnešní podobu i poslání: ctít dědictví těch, kteří tu žili před námi, což nám může pomoci orientovat se v dnešním hodně virtuálním světě, v němž duchovní odkaz předků je, byť nevědomky, přehlížen. Účinkuje: Připravilo: Autoři: Režie: Spolupráce:

Chasa ze Skoronic Kulturní a vlastivědné sdružení Skoronice Josef Holcman, Marie Holcmanová Marie Holcmanová Zdeněk Langášek

JANOVY PAŠIJE  Umučení Ježíše Krista v lidové písni  Neděle 16. srpna  Kaple sv. Jana Kalasanského - Gymnazijní kaple 11:00 – 12:00 h Pašije, zprávy evangelistů o utrpení a smrti Ježíše Krista, předčítané nebo prozpěvované, jsou stěžejní částí Svatého týdne v rámci Velkopátečních obřadů. Mnozí hudební autoři použili pašijový text ke zpracování v podobě výpravné či dramatické, a to formou kantáty nebo oratoria. Pašijové písně zapsané v Bartošových sbírkách jsou v této verzi stylizovány do formy „lidového oratoria„ s využitím sólového i sborového zpěvu za doprovodu cimbálové muziky. Účinkují: Autor:

Varmužova cimbálová muzika Amatores musicae antiquae Petr Varmuža

- 44 -

- 45 -

TANEC NA HRANĚ  O verbuňku včerejším a dnešním  Neděle 16. srpna  Městský park 13:30 – 14:45 h Verbuňk je tanec. Verbuňk je fenomén. Na tom má velkou zásluhu soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku. Ano, ve verbuňku se soutěží. Verbuňk je chráněn UNESCO coby nehmotné kulturní dědictví lidstva. Verbuňk je zkoumán etnology a etnografy. Někdy se zdá, že z přirozeného prostředí zmizel pod lupu do laboratoře. A přece se tančí dál bez ohledu na to, jak je verbuňk definován na oficiálním papíře. Kdo koho ovlivňuje víc? Instituce tanec nebo naopak? Přijďte se podívat, uvidíte výkony na hraně! Tanec? Sport? Choreografie? Improvizace? Uvidíte… od každého trochu. Účinkují:

Cimbálová muzika Pavla Růžičky Cimbálová muzika z Milotic Tanečníci z Kyjovska a Ždánicka Autor: Martin Jelínek Moderátoři: Jana Polášková a Martin Jelínek

GIPSY FIRE

PAVEL ŠPORCL A GIPSY WAY ENSEMBLE  Neděle 16. srpna  Letní kino 15:00 – 16:30 h Překvapením a netradičním počinem letošního Slováckého roku je pořad Gipsy Fire Pavla Šporcla a jeho cikánské cimbálové kapely Gipsy Way Ensemble. Tematicky sice úplně nezapadá do našeho regionu ani slováckého folkloru, ale zcela jistě obohatí program brilantní hrou na housle, vůdčí nástroj cimbálových muzik. Program Gipsy Fire navazuje na stejnojmennou desku, kterou v roce 2014 vydalo hudební vydavatelství Supraphon. Je pokračováním velmi zdařilého prvního programu Pavla Šporcla s cikánskou tématikou: Gipsy Way. Spojuje velké mistrovství s temperamentem a cikánskou vroucí krví. Na rozdíl od prvotiny Gipsy Way, nový projekt výrazněji sází na nevšední technickou vybavenost a osobitost primáše Pavla Šporcla. Ten se v programu představuje také jako autor hudby, mj. i titulní skladby Gipsy Fire. S cikánskou cimbálovou kapelou Pavel Šporcl odehrál víc než 250 koncertů v nejrůznějších zemích světa včetně Číny, provedl úspěšná turné, v rámci nichž třikrát zcela vyprodal legendární pražskou Lucernu: v roce 2009 - Gipsy Way, v roce 2011 Gipsy Way Orchestral, v roce 2014 Gipsy Fire. Z koncertu Gipsy Fire konaného v Lucerně byl Českou televizí pořízen a odvysílán záznam v květnu 2015. CD Gipsy Way z roku 2008 i CD Gipsy Fire z roku 2015 byla za prodej oceněna Platinovou deskou Supraphonu. Věříme, že pro návštěvníky se toto vystoupení stane opravdovou lahůdkou letošního programu. Autor: Petr Petrů

foto: Lenka Hatašová

- 46 -

- 47 -

KÁCENÍ MÁJE A UKONČENÍ SLOVÁCKÉHO ROKU 2015  Neděle 16. srpna  Masarykovo náměstí 17:00 – 19:00 h Poslední květnový den se podle starých zvyklostí kácením máje uzavírají májové slavnosti, a proto je také kácení máje spolu se závěrečným slovem starosty města Kyjova symbolickým ukončením Slováckého roku v Kyjově. Účinkují: Občané obce Bukovany – kácení máje Mužský sbor z Kyjova Mužský sbor z Milotic Mužský sbor z Vacenovic Mužský sbor ze Ždánic Mužský pěvecký sbor Paniháj z Moravan Ženský sbor z Bukovan Dechová hudba Žadovjáci Autoři: Jiří Pelikán, Milan Pokorák

Městské kulturní středisko Kyjov Masarykovo nám. 34, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 614 525, +420 518 614 624 [email protected] Informační centrum města Kyjova Svatoborská 26, 697 01 Kyjov tel.: +420 518 323 484, GSM: +420 602 155 679 [email protected]

www.dum-kultury-kyjov.cz www.ickyjov.cz www.mestokyjov.cz www.slovackyrok.cz

 XIX. SLOVÁCKÝ ROK V KYJOVĚ 13.-16.8.2015

ŠTÁB SLOVÁCKÉHO ROKU 2015 František Lukl – starosta města, prezident festivalu Ladislav Pavluš – ředitel festivalu Jiří Petrů – předseda programové rady Zdeněk Langášek – tajemník programové rady Milan Pokorák Ilona Slaninová Jana Truschingerová Oldřich Talaš Filip Zdražil

PROGRAMOVÁ RADA SLOVÁCKÉHO ROKU 2015 Předseda:

Jiří Petrů

Členové: Zdeněk Langášek Ludvík Běťák Miroslav Blahušek Josef Holcman Marie Holcmanová Jaroslav Homola Dušan Janovský Martin Jelínek Rostislav Marada Jiří Martykán Andrea Něničková Ladislav Pavluš Jiří Pelikán Jiří Petrů ml. Petr Petrů

Milan Pokorák Břetislav Rychlík Blažena Sedlářová Tibor Skalka Jaroslav Slovák Václav Stix Michael Strýček Ladislav Svoboda Ivo Šimeček Ladik Šimeček Jana Truschingerová Irena Trutmanová Josef Varmuža Petr Varmuža

LEGENDA

4

MSMčMMSMřM MSMM MSMMM MSMěM MSMM MSMMM MSMěM MSMMMňM MSMMůMřat

2 5 3 8 1

9

6

7

GENERÁLNÍ PARTNER

DĚKUJEME VŠEM FIRMÁM A INSTITUCÍM ZA PODPORU SLOVÁCKÉHO ROKU 2015

MĚSTO KYJOV

GENERÁLNÍ PARTNER

GENERÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNER

LEHKOST POTŘEBUJE SKLO. Lehké, stabilní, ekologické. Vylehčené sklo má silné argumenty, pokud jde o ochranu životního prostředí. Vylehčené sklo snižuje spotřebu energie, surovin a také tvorbu emisí CO2. Stabilita a pevnost zůstávají zachovány. Stejně jako všechny ekologické přednosti skla. Lehkost potřebuje sklo – a vylehčené sklo potřebuje Vetropack.

Vetropack Moravia Glass, akciová společnost CZ-697 01 Kyjov, Tel.: +420 518 733 111, www.vetropack.cz

• silniční stavby • • inženýrské stavby • • mostní stavby • • železniční stavby • • pozemní stavby • • stavby sportovišť • • speciální povrchy • • skládky odpadů • SWIETELSKY stavební s.r.o., oblast Hodonín Brněnská 42, 695 01 Hodonín, tel.: 518 307 451 [email protected] , www.swietelsky.cz

HLAVNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNER

Teplárna Kyjov, a.s.

hlavní stavební výroba stavební řemesla a služby inženýrská a obchodní činnost doprava a mechanizace výstavba a prodej bytů

www.msos.cz

HLAVNÍ PARTNER

VÝZNAMNÝ PARTNER

„II na malé součástce závisí chod velkého mechanismu“

Za Humny 3301, Kyjov [email protected]

www.projectcontrols.cz

NEJVÝHODNĚJŠÍ POJIŠTĚNÍ  

osob a domácností vozidel

 

odpovědnosti podnikatelů

www.kkbroker.com

VÝZNAMNÝ PARTNER

PARTNER

PARTNER

MEDIÁLNÍ PARTNER AKCI PODPOŘILY TAKÉ TYTO FIRMY



www.slovackyrok.cz

Vydalo: Město Kyjov a Městské kulturní středisko Kyjov Redakce: Štáb Slováckého roku 2015 DTP a tisk: A studio group, spol. s r. o. Cena: 20 Kč Náklad: 1.000 ks