PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady, 2016 -2020

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY PRO OBDOBÍ 2016-2020

Schváleno zastupitelstvem města Poděbrady dne 16. 12. 2015, usnesením č. 147/2015.

1


PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY PRO OBDOBÍ 2016-2020 Obsah 1. Úvod

2. Charakteristika města 2.1. Základní charakteristika 2.2. Členění města 2.3. Obyvatelstvo 2.4. Průmysl 2.5. Lázně 2.6. Město Poděbrady – obec s rozšířenou působností 2.7. Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady 3. Historický vývoj města 3.1. Od první zmínky do 19. století 3.2. Počátky 20. století 3.3. 70. a 80. léta 20. století 3.4. Porevoluční vývoj do současnosti 4. Územní plán sídelního útvaru Poděbrady 4.1. Územní plánování 4.2. Územní plán 4.3. Územní plán a lázeňské místo Poděbrady 4.4. Územní plán a území s archeologickými nálezy 4.5. Požadavky na urbanistickou koncepci 4.6. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny 4.7. Podmínky pro ochranu a regeneraci městské památkové zóny 5. Památková péče 5.1. Zákonné vymezení státní památkové péče 5.2. Orgány a organizace státní památkové péče 5.2.1. Ministerstvo kultury 5.2.2. Památková inspekce 5.2.3. Krajský úřad a kraj 5.2.4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností 5.2.5. Odborná organizace státní památkové péče 6. Kulturní památky a památková zóna 6.1. Kulturní památky 6.1.1. Prohlašování věcí za kulturní památky 6.1.2. Evidence kulturních památek a památkových zón 6.1.3. Ochrana a užívání kulturních památek 6.1.4. Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně 6.2. Památková zóna 6.2.1. Podmínky ochrany městské památkové zóny 6.2.2. Městská památková zóna Poděbrady 6.2.3. Komise pro regeneraci městské památkové zóny 7. Kulturní památky na území města Poděbrady 2

4 5 5 5 6 7 7 8 9 11 11 11 12 13 18 18 18 19 20 21 23 24 26 26 26 26 27 28 28 29 31 31 31 32 33 34 36 37 37 38 40


8. Kulturní památky na území Městské památkové zóny Poděbrady 8.1. Zámek 8.2. Kašna 8.3. Pomník krále Jiřího 8.4. Mariánský sloup se sousoším 8.5. Radnice 8.6. Měšťanský dům č. p. 4/I 8.7. Měšťanský dům č. p. 5/I 8.8. Měšťanský dům č. p. 37/I 8.9. Kostel Povýšení sv. Kříže 8.10. Děkanství 8.11. Vila Obereignerova 8.12. Vila Kouřimka 8.13. Kolonáda prof. Libenského s kioskem 8.14. Železniční stanice Poděbrady 9. Program regenerace městských památkových rezervací a památkových zón 9.1. Usnesení vlády k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 9.2. Program Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ČR 9.2.1. Cíl programu regenerace 9.2.2. Organizační zabezpečení 9.2.3. Podpora městských programů 9.3. Charakteristika a cíle městských programů regenerace 9.3.1. Charakteristika programů 9.3.2. Cíle programů 9.4. Zásady a možnosti soukromého a veřejného financování programů 10. Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady Vyhodnocení programu regenerace na období 2011 – 2015 10.1. Prohlašování nových kulturních památek na území města 10.2. Změna hranic Městské památkové zóny Poděbrady 10.3. Přehled obnov a rekonstrukcí provedených na území MPZ Poděbrady 10.3.1. Přehled nejvýznamnějších akcí města 10.3.2. Přehled nejvýznamnějších akcí právnických a fyzických osob 10.3.3. Přehled akcí obnovy kulturních památek v MPZ Poděbrady 11. Objekty v památkovém zájmu 11.1. Poděbrady I – historické centrum 11.2. Poděbrady II – Nymburské předměstí 11.3. Poděbrady III – Kostelní předměstí 12. Cíle a úkoly programu regenerace pro období let 2016 – 2020 12.1. Cíle programu regenerace 12.2. Hlavní úkoly programu regenerace 13. Závěr Příloha: Mapový podklad města Poděbrad s vytyčením hranic MPZ Poděbrady

3

42 42 45 46 49 50 52 53 54 55 57 58 60 62 63 65 65 65 65 66 66 67 67 67 68 72 72 72 73 73 73 77 80 88 88 89 92 99 99 99 101


1. ÚVOD Město Poděbrady je městem s několikasetletou historií, díky jejíž bohatosti na jeho území vznikla četná a významná zástavba, vypovídající o určité době a způsobu života místních obyvatel. Město Poděbrady, vědomo si svých kulturně - historických kvalit, které jsou těsně spjaty s lázeňským zaměřením města, na jehož území se vyskytuje množství nemovitých kulturních památek ve vlastnictví města, církví a dalších fyzických a právnických osob, vyvíjelo a i nadále vyvíjí řadu aktivit pro jejich obnovu a záchranu, aby se dochoval historický ráz těchto míst. Město je členem Sdružení historických měst a sídel Čech, Moravy a Slezska a na této platformě si vyměňuje zkušenosti s památkovou péčí s ostatními historickými městy. Jako vyjádření významnosti těchto hodnot bylo vymezeno území s nejvyšším výskytem kulturních památek a dalších významných objektů v centru města Poděbrad, a dne 10. 9. 1992 Ministerstvo kultury prohlásilo toto území vyhláškou č. 476/1992 Sb. za Městskou památkovou zónu Poděbrady (dále jen MPZ), která je chráněná státem ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů a evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 2125. Město Poděbrady se do programu Regenerace městské památkové zóny Poděbrady zapojilo v roce 1995, kdy byl po projednání orgány města a v souladu s usnesením vlády ČR č. 209/1992, schválen první Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady na období 1996 - 1998. Následně byl Program aktualizován v roce 2000 na období 2000 – 2005, v roce 2006 na období 2006 – 2010, v roce 2012 na období 2011 – 2015. Nyní předkládáme nový Program regenerace památkové zóny Poděbrady pro období 2016 – 2020. Zde se zaměřujeme hlavně na přípravu a realizaci obnov poškozených kulturních památek města Poděbrady, jsou zde uváděny i záměry k dalším nemovitostem, jež nejsou kulturními památkami, ale leží na území MPZ a s ohledem na jejich význam je žádoucí jim věnovat pozornost. Program bude zároveň sloužit jako vodítko pro přípravu akcí a získávání finančních prostředků ze všech známých zdrojů.

4


2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA 2.1. Základní charakteristika Město Poděbrady má přes 13,5 tisíc stálých obyvatel, a tento počet se dlouhodobě výrazně nemění. Leží 50 km od hlavního města Prahy a od Hradce Králové, 10 km od okresního města Nymburk. Leží na hlavní železniční trati, má vlakové a autobusové nádraží. Jeho poloha a dobrá dopravní obslužnost zajišťuje dobré spojení s nejbližším okolím, ale i s celou republikou. První ověřený písemný záznam o existenci Poděbrad je z roku 1223. Původně zemědělské městečko prodělalo díky lázeňství v období mezi oběma světovými válkami velký rozvoj, který se viditelně projevil i v jeho architektuře. Dnes mají Poděbrady charakter daný několikasetletou historií, existencí lázní a pěkným přírodním prostředím. Školství je ve městě zastoupeno na všech úrovních vzdělávání. Město je příjemným místem k pobytu jak pro stálé obyvatele, tak pro lázeňské hosty či náhodné návštěvníky a turisty. Město se snaží využívat své výhodné polohy v centru Čech a v nevelké vzdálenosti od Prahy. Návštěvníky přitahuje svým atraktivním historickým jádrem, soustředěným kolem zámeckého areálu, lázeňským středem, ve kterém se nachází městem revitalizované a dobře udržované lázeňské parky a zelené plochy. Neopakovatelné kouzlo má okolí řeky Labe a jeho slepého ramene Skupice. Návštěvníci a lázeňští hosté ocení i vyhovující síť obchodů a služeb a řadu příležitostí k rekreaci a sportu, kdy velkou měrou se na tom podílí protékající řeka Labe a příjemná rovinatá krajina po obou březích i v širším okolí města. 2.2. Členění města Území města je tvořeno devíti městskými částmi: • Poděbrady I, • Poděbrady II, • Poděbrady III, • Poděbrady IV (zvané Malé Zboží), • Poděbrady V (zvané Koutecká), • Poděbrady VI – Polabec (1. 1. 1959), • Poděbrady VII – Velké Zboží (1. 1. 1964), • Poděbrady VIII – Kluk (1. 7. 1971), • Poděbrady IX – Přední Lhota (1. 4. 1976).

5


Současné části města VI – IX byly dříve samostatnými obcemi s vlastní samosprávou. K Poděbradům byly průběžně přičleňovány na základě rozhodnutí příslušných orgánů, data přičlenění v závorkách. Čtvrti Kluk, Polabec a Přední Lhota se nacházejí na levém břehu Labe a do značné míry si zachovaly svůj dřívější venkovský ráz. Od ostatních částí Poděbrad je dělí řeka Labe, přičemž dominující část města leží na pravém břehu řeky. Souvislou zástavbou je s centrem města propojena čtvrť Malé a Velké Zboží. Čtvrť Koutecká a část Poděbrady III leží za železniční tratí, procházející městem. 2.3. Obyvatelstvo Ke dni 1. 1. 2015 bylo v Poděbradech přihlášeno k trvalému pobytu 13 637 obyvatel. Nesmíme zapomenout na cizí státní příslušníky, kteří jsou také trvale hlášeni k pobytu na území města Poděbrad, a to každý rok v počtu cca 250 obyvatel. Nejlidnatější je část Poděbrady III, nejméně obyvatel má část Poděbrady IV, jak je vidět z předložené podrobnější statistiky rozložení obyvatel ve městě. Část obce Kluk Poděbrady I Poděbrady II Poděbrady III Poděbrady IV Poděbrady V Polabec Přední Lhota Velké Zboží Celkem:

Počet obyvatel 635 504 4 075 6 314 49 454 499 327 780 13 637

V minulých pěti letech se pohybujeme v podobných číslech: Datum Počet obyvatel 1. 1. 2010 13 345 1. 1. 2011 13 416 1. 1. 2012 13 384 1. 1. 2013 13 341 1. 1. 2014 13 475

6


2.4. Průmysl Charakteristickým rysem města je poměrně malé zastoupení průmyslu. Hlavní příčinou bylo vydání Lázeňského statutu pro Poděbrady v roce 1956, které bránilo proniknutí jakéhokoliv průmyslového podnikání do města. Povolena byla pouze výroba ve sklárnách, která byla a je považována za atraktivní a historicky opodstatněnou. Rovněž byly akceptovány stávající provozy mlékárny, a menší textilní provozovny. Přestože v nedávné minulosti došlo k ukončení výroby, v největší místní sklářské firmě Sklárny Bohemia (Jiráskova ul.), díky zdařilým místním podnikatelským aktivitám se podařilo výrobu obnovit a sklárna nyní dobře prosperuje. Sklárna Blažek Glass (Olbrachtova ul.) od roku 1933 nepřetržitě vyrábí své ručně dělané výrobky ze skla, při nedávné hospodářské krizi firmu zachránila výroba patentovaného skleněného pilníku na nehty. Stálicí a rozvíjející se firmou je zdejší mlékárna Polabské mlékárny (ul. Dr. Kryšpína), jejíž počátky nalézáme již v roce 1933. V rámci vývoje po roce 1989 ve městě postupně zanikla textilní výroba (výrobní družstvo Polaban Poděbrady v Revoluční ulici a provozovna Pragoděvu v Puškinově ulici. Nové a kapacitní průmyslové plochy byly z hlediska celkové koncepce urbanistického rozvoje sídelního útvaru navrženy do severozápadní polohy území. Zde je využito dobrých dopravních vazeb jak železničních, tak i silničních. V dobrém územním vztahu jsou i obytné zóny a trasy rozhodujících médií technické infrastruktury. Další průmyslová zóna „Kluk“ se nachází jižně od hřbitova, zde bylo v nedávné době vystavěno obchodní centrum (Tesco a další obchody), které těží z dopravní vazby na dálnici, která se nachází 4 km od území. Železniční stanice se nachází ve vzdálenosti 3 km, skládka odpadu 20 km, přístup k vodní cestě 2 km. 2.5. Lázně Poděbrady jsou spjaty s lázněmi už z roku 1722, kdy zde byla postavena bouda pro malé železité lázničky u Havířského kostelíka na místě silného železitého pramene. Rozvoj lázeňství je spjat s objevením minerálního pramene dne 1. 8. 1905 na vnitřním nádvoří zámku. Zahajovací lázeňská sezóna proběhla v roce 1908. Dnes provoz lázní zabezpečuje hlavně akciová společnost Lázně Poděbrady. Léčí se zde především: Onemocnění oběhového systému – léčba po operacích srdce, infarktu myokardu či chronické formy ischemické choroby srdeční. Dále cévní choroby, vysoký krevní tlak a onemocnění žilního systému dolních končetin. 7


Nemoci z poruch výměny látkové – diabetes mellitus, metabolické choroby, včetně obezity. V Léčebně Dr. Filipa je poskytována péče mládeži, včetně školní výuky. Nemoci pohybového aparátu – zejména bolestivých stavů páteře a velkých kloubů. Unikátním projektem poděbradských lázní je Centrum časné rehabilitace, klienti jsou sem překládáni přímo z kardiochirurgické kliniky. Tato obdoba jednotky intenzivní péče, vybavená všemi potřebnými přístroji umožňuje bezpečné sledování stavu klientů v úvodu kardiorehabilitačního provozu. 29. 4. 2013 akciová společnost Lázně Poděbrady slavnostně otevřela nové Orotpedické rehabilitační centrum Máj. Nově je tedy zahájen Program časných rehabilitací po ortopedických operacích. Za tímto účelem byla provedena rekonstrukce lázeňského domu Máj v ul. 9. května a ve spolupráci s renomovanou Ortopedicko-traumatologickou klinikou FNKV je zajištěno odpovídající personální a technické vybavení k poskytování kvalitní léčebně-rehabilitační péče. Při poskytování této specializované péče jsou využity mnohaleté zkušenosti z Programu časných rehabilitací po kardiochirurgických operacích. Příjem pacientů je realizován přímým překladem z ortopedických pracovišť a v režimu komplexní lázeňské léčby, tzn. plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pro poskytování komplexní lázeňské péče dětem od 3 do 18 let slouží lázeňské zařízení Léčebna Dr. Filipa, děti do 6 let zde jsou s doprovodem. V zařízeních společnosti Lázně Poděbrady je též možné relaxovat celý rok v rámci tematických relaxačních wellness pobytů různé délky a zaměření. 2.6. Město Poděbrady – obec s rozšířenou působností Město Poděbrady je od 1. 1. 2003 pověřenou obcí s rozšířenou působností a začalo vykonávat státní správu v přenesené působnosti pro obce ve svém spádovém území, kterých je včetně Poděbrad celkem 35. Velikost správního obvodu je následující: Název obce

Běrunice Činěves Dlouhopolsko Dobšice Dymokury Hradčany Choťánky Chotěšice Chroustov Kněžice Kněžičky Kolaje

Počet obyvatel k 1. 1. 2015

Katastrální rozloha v ha

817 495 229 231 839 257 423 294 197 498 187 80

2 664 1 443 218 667 1 465 381 403 2 250 744 1 964 1 187 159

8


Kouty Křečkov Libice nad Cidlinou Městec Králové Odřepsy Okřínek Opočnice Opolany Oseček Pátek Písková Lhota Poděbrady Podmoky Sány Senice Sloveč Sokoleč Úmyslovice Velenice Vlkov pod Oškobrhem Vrbice Vrbová Lhota Záhornice Celkem:

289 354 1 272 2 873 326 166 450 881 132 645 420 13 637 198 486 196 533 934 326 204 78 173 471 405 30 015

557 513 999 1 987 613 559 1 093 1 220 488 692 643 3 369 847 948 447 1 249 628 623 802 142 584 603 1 707 34 859

2.7. Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady Město je veřejnoprávní korporací dle zákona o obcích č. 367/1990 Sb., má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město Poděbrady je v tomto slova smyslu právnickou osobou. Zabezpečuje výkon samosprávy i státní správy. Zastupitelstvo města Poděbrady má 21 členů, rada města pak 7 členů. Jsou voleni na čtyřleté funkční období. Poslední volby do zastupitelstev obcí proběhly 10. – 11. 10. 2014, ustavující zastupitelstvo města pak proběhlo dne 5. 11. 2014. Členové zastupitelstva města Poděbrady Mgr. Jindra Dlabová – zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předsedkyně komise pro sociálně právní ochranu dětí, garant komise sociální, zdravotní, hendikepovaných občanů a seniorů, garant sboru pro občanské záležitosti, garant komise pro komunitní plánování sociálních služeb města Poděbrady 9


Ing. Jozef Ďurčanský – zastupitel za stranu Volba pro město Poděbrady Jiří Felkr - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předseda Komise městský ombudsman, garant komise pro životní prostředí a městskou zeleň), Ing. Petr Fiala – zastupitel za stranu Občanská demokratická strana Ing. Miroslav Holas - zastupitel JUDr. Klára Jirásková – zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady PaedDr. Káninský Miroslav - zastupitel (předseda kontrolního výboru) PhDr. Ladislav Langr - starosta (předseda povodňové komise ORP Poděbrady, předseda bezpečnostní rady ORP, garant komise pro lázeňství, cestovní ruch a další podnikání, garant komise pro kulturu, propagaci, výchovu, vzdělávání a spolkový život, garant komise dětí a mládeže), politická příslušnost: Volba pro Poděbrady Ing. Zbyněk Lukavec - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předseda komise pro rozvoj města a investice, garant místního výboru Velké Zboží, garant místního výboru Polabec, garant místního výboru Kluk, garant místního výboru Přední Lhota), Jiří Mareš – zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (radní, garant komise urbanistiky a dopravy, garant komise pro sport a zdravý životní styl) RNDr. Miloš Mikolanda - zastupitel Mgr. Jaromír Novák – zastupitel za stranu Česká strana sociálně demokratická (předseda komise sociální, zdravotní, hendikepovaných občanů a seniorů) Mgr. Roman Schulz – zastupitel za stranu Občanská demokratická strana Mgr. Lucie Slauková - zastupitelka: Ing. Radek Smejkal - zastupitel za stranu Volba pro Poděbrady (předseda komise pro sport a zdravý životní styl) Mgr. Věra Sýkorová – zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrad Mgr. Stanislav Vavřička - zastupitel za stranu Česká strana sociálně demokratická (právník) Mgr. Ivan Uhlíř - místostarosta (statutární místostarosta, garant bytové komise) Ing. Jana Veberová - zastupitelka za stranu Volba pro Poděbrady (radní, předsedkyně finančního výboru, předsedkyně komise pro regeneraci městské památkové zóny) Ing. Roman Vlasák - zastupitel za stranu TOP 09 (předseda komise pro kulturu, propagaci, výchovu, vzdělávání a spolkový život) Ing. Jindřich Vondra – zastupitel za stranu ANO 2011

10


3.

HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA

3.1. Od první zmínky do 19. století Počátky dnešních Poděbrad jsou spojeny s brodem přes řeku Labe, který byl od pravěku součástí důležité obchodní cesty. V roce 1224 se připomínají jako trhová ves. Ještě dříve však směrem k východu, na výšině nad řekou stával opevněný objekt. V roce 1262 se Poděbrady staly královským majetkem a Přemysl Otakar II zde nechal postavit gotický hrad s mohutnou válcovitou věží, který se podle posledních stavebně-historických průzkumů dochoval dodnes ve zdivu severního a jižního křídla zámku. Současně s hradem vyrůstalo i podhradí protáhlého tvaru (nynější náměstí) tak, jak se tu postupně usazovala hradní čeleď, řemeslníci a obchodníci. Za dalších majitelů, pánů z Kunštátu, se podhradí stalo poddanským městečkem obehnaným hradbami a byl zde postaven farní kostel, škola, špitál a za hradbami vyrůstala dvě předměstí – Kostelní a Nymburské se zemědělskými dvorci a drobnou řemeslnickou zástavbou. Západně od hradu se od středověku až do počátku našeho století nacházel velký panský hospodářský dvůr. Od poloviny 14. století až do 18. století bylo Poděbradsko jednou z nejvýznamnějších rybníkářských oblastí v Čechách. Poděbrady byly dne 4. března 1472 povýšeny na město. Brzy na to, roku 1495, je získal od Kunštátů Vladislav Jagellonský, a tak se Poděbrady staly královským komorním statkem, jedním z největších komorních panství v Čechách. Ferdinand I. Habsburský se postaral o přestavbu středověkého hradu v renesanční císařskou rezidenci, vybavenou potřebným komfortem (tj. novým palácovým křídlem, zámeckou zahradou se sala terrenou, předhradím s vodárnou, stájemi, kuchyněmi atd.). Provoz císařského zámku se brzy odrazil i v charakteru přilehlého města. Přes několik velkých požárů v 17. století a v první polovině 19. století si zejména náměstí zachovalo středověkou parcelaci a starobylý ráz. 3.2. Počátky 20. století K nejvýraznější proměně Poděbrad došlo poté, co byl 1. 8. 1905 na vnitřním nádvoří zámku navrtán v hloubce 96 m první minerální pramen bohatý na „bublinky“ kysličníku uhličitého. Vydatné zdroje minerální vody daly základ lázeňského podnikání. Již v roce 1908 nechal kníže Hohenlohe na svůj náklad na panských pozemcích postavit malé „Knížecí lázně“. Ještě před první světovou válkou prodal lázeňský podnik městu a do konce roku 1911 vyrostl celý nynější lázeňský střed na rozloze cca 3 ha na podkladě urbanistického plánu arch. Františka Jandy. Ve dvacátých a třicátých letech se lázeňská část města začala rychle rozšiřovat postavením řady nových léčebných a ubytovacích kapacit a zařízení. 11


Současně v okrajových částech vyrostly ulice nových vil a město získalo řadu moderních veřejných budov. Statut lázeňského města byl městu Poděbrady přidělen v roce 1956. 3.3. 70. a 80. léta 20. století Druhá světová válka znamenala konec nadějného stavebního rozvoje města na desítky let. Pokud docházelo k výstavbě, pak bohužel často na slabé úrovni, která zdaleka nedosahovala předválečných kvalit (především paneláková výstavba z roku 1979 v samém centru města). Do roku 1990 došlo v Poděbradech k několika rozsáhlým a neuváženým zásahům do urbanistky města, s trvalým negativním dopadem, jenž lze už těžko napravit. V sedmdesátých letech byla likvidována drobná a typická maloměstská zástavba, na níž organicky navazovala vilová část ve II. městské čtvrti sousedící s lázeňským středem, a následně nedaleko této kvalitní starší zástavby vyrostlo menší sídliště s mnohapodlažními panelovými domy v nynější ulici Dr. Horákové, představující typickou zástavbu v době socialismu. V době její výstavby nebyla tak rozšířená automobilová doprava, součástí projektů nebyly garáže, parkovací domy, neplánovala se parkovací místa s ohledem na budoucí vývoj, a tak nyní jsou nebližší ulice přeplněny parkujícími automobily obyvatel těchto výškových budov. Při hlavním tahu na Nymburk, v ulici Na Valech, byla postavena nová budova základní školy, též ve stylu panelové výstavby, typické pro tuto dobu. Dalším necitelným zásahem do historické části bylo vybourání celé severní strany domů v Husově ulici přímo u Jiřího náměstí v centru města. Přitom došlo ke zboření všech domů přirozeně a souvisle se vyvíjejících na území osídleném od 14. století, která nahradila hmotově neúměrná stavba kulturního a společenského střediska přezdívaná jako „Růžový slon“ s velkým parkovištěm. Bohužel svou funkci kulturního a společenského střediska v současné době neplní. Suterén, první a druhé nadzemní podlaží slouží obchodním účelům. Plánovaný velký sál ve 3. nadzemním podlaží, který měl být využíván ke konání společenských událostí města, nebyl nikdy dokončen v podobě a s vybavením nezbytném pro tyto účely, tyto prostory jsou veřejnosti dlouhodobě nepřístupné a nevyužívají se. Také původní urbanistický plán ve III. městské čtvrti byl v sedmdesátých letech minulého století narušen především stavbou výškové administrativní budovy skláren, která se nachází přímo u centrálního lázeňského parku a nádraží, a mnohapodlažním panelovým obytným domem v sousedství. Při pohledu na regulační plán zástavby je zvlášť nápadné narušení plánované symetrie zástavby na této straně lázeňského parku. 12


3.4. Porevoluční vývoj Zlomovým rokem se stal rok 1990, který přinesl změnu politického režimu i změnu vnímání historického dědictví předků. V liniích původního územního plánu arch. Jandy byl postupně dostavěn prostor na východní straně náměstí T. G. Masaryka (polyfunkční dům Archa, lázeňské hotel Park a Spa Hotel Felicitas), tvořící stranu centrálního lázeňského parku. Mezi další významné stavby patří i stavba podchodu pod železniční stanicí, dokončeného v r. 1999. Na západní straně náměstí T. G. Masaryka na původním zatravněném prostranství byly vystavěny nové bytové a polyfunkční domy Promenáda a Kolonáda, kdy zástavba plynule navazuje na další nový bytový dům v ulici Studentská. V devadesátých letech město realizovalo celkovou rekonstrukci Jiřího náměstí s výraznou změnou dopravních dispozic. Velká investiční akce města byla rekonstrukce severního a východního předzámčí se vznikem nového divadla „Na Kovárně“ a kina „Zámecký biograf“, kdy nové kino nahradilo dosavadní, umístěné v budově sokolovny v Tyršově ulici. Po mnoha letech, kdy nemohli lidé přecházet v místě hydroelektrárny přes Labe k místním jezerům a částem města na levém břehu řeky, město realizovalo v r. 2002 lávku pro pěší a cyklisty u zdymadla. Lávka slouží nejen lázeňským hostům a obyvatelům města při cestě k městským jezerům, ale spojuje též cyklotrasu č. 0019 (Poděbrady – Nymburk) s cyklotrasou č. 24 (Vysoká nad Labem – Mělník). Lávka získala ocenění Titul vynikající betonová konstrukce v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby a Mostní dílo roku 2002 v kategorii, kterou uděluje Česká betonářská společnost. V roce 2000 byla dokončena výstavba rozšíření a intenzifikace čistírny odpadních vod. Od roku 2001 začala rehabilitace lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. V roce 2001 začala probíhat revitalizace centrálního lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. Byly zde obnoveny mlatové cesty, vodní prvky, zkvalitnila se péče o zeleň díky nově instalovanému samozavlažovacímu zařízení. Součástí akce byla i oprava květinových hodin, které jsou ojedinělým prvkem poděbradského parku. V horní části parku u ulice Na Valech, proti hotelu G-REX byl zřízen odpočinkový kout s lavičkami s novými vodními prvky, které v létě rády využívají nejen děti. Na vydlážděném prostranství byla umístěna sochy T. G. Masaryka. Dalším novým prvkem v horní části parku je pergola a dva vodní kanály. V roce 2014 byl opraven a znovu zprovozněn pramen Eliška, který se nachází v centrální části lázeňského parku u Kongresového centra. V polovině roku 2005 byla zahájena výstavba vodovodních a kanalizačních rozvodů ve všech příměstských částech města.

13


Květinové hodiny

Pramen Eliška

V minulých pěti letech došlo ke značným investičním akcím do majetku města, které byly financovány z vlastních prostředků a s pomocí různých dotačních programů. Zejména došlo k opravám komunikací pěších cest a s tím spojené vytvoření cyklostezek podél Labe nebo ul. Fügnerova, nám. 5. května apod. Byl zde vypracován parkovací systém za pomoci členění na různě barevně označené parkovací zóny, dle výše parkovného a byla vymezena rezidenční místa. V roce 2014 bylo zcela rekonstruováno autobusové nádraží a realizována propojka ulic Hakenova a Družstevní, u vlakového nádraží byly rekonstruovány chodníky a místa pro parkování vozidel. Dále byla zrekonstruována ulice Družstevní s napojením na ulici Jiráskovou u železničního přejezdu u skláren. Celkovou rekonstrukcí prošla i budova radnice č. p. 20/I (sídlo městského úřadu) a při opravách fasády se restaurovala cenná sgrafita.

14


Autobusové nádraží před rekonstrukcí

Autobusové nádraží po rekonstrukci

V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce bývalé radnice, která byla využívána jako Městská knihovna. Rekonstrukcí dojde ke zvýšení kvality nabízených služeb, rozšíření o celé patro v podkroví pro dětské čtenáře, knihovna se stane bezbariérovou a v atriu vznikne zazeleněná část s možností venkovního posezení. V městské části Žižkov byla postavena nová moderní mateřská škola. V Labské ulici byla rekonstruována budova bývalé kuželkárny a nyní je zde také nová mateřská škola. Asi nejdůležitějším počinem pro Poděbrady bylo ukončení výstavby a zahájení provozu přemostění trati ČD, čímž došlo k plynulému propojení historické části s novou částí Žižkov.

Budova Radnice po rekonstrukci fasády Nový nadjezd s novým kruhovým objezdem

15


Ani ostatní subjekty nezaostávají ve svých investicích, byla provedena protipovodňová opatření města Poděbrad, investorem bylo Povodí Labe s. p. Významnou akcí soukromého subjektu byla i celková rekonstrukce domu č. p. 33 na Riegrově náměstí s bohatou sgrafitovou výzdobou, která byla financována z prostředků majitele. Další akcí soukromého subjektu byla rozsáhlá oprava areálu skláren Crystal BOHEMIA. Dominantní byla zejména oprava skladu zboží připraveného k expedici, kdy vlastník vzhled budovy zrekonstruoval dle požadavků památkové péče. Dále proběhla rekonstrukce vrátnice skláren, kdy při této akci vzniklo současně nové školicí středisko, které je moderním prvkem areálu. Lázně Poděbrady a. s. provedly celkovou rekonstrukci hotelu Libenský, kdy touto akcí hotel získá další hvězdičku a zařadí se tak mezi čtyřhvězdičkové hotely s příjemným prostředím a kvalitní lázeňskou péčí v samém centru lázeňského parku. České dráhy vlastnící nádraží v Poděbradech v roce 2015 provedly jeho dlouho očekávanou a potřebnou rekonstrukci (vnitřní prostory, fasáda), a zařadily se do soutěže o 10 nejhezčích nádraží pro rok 2015.

Lázeňský dům Libenský po rekonstrukci

Železniční stanice Poděbrady po rekonstrukci

Karlova univerzita v Praze, která je vlastníkem zámku, v roce 2014 provedla opravu fasády zámku, a to jak na nádvoří zámku, tak i celé strany zámku od řeky. Zatím jen do úrovně 1. nadzemního patra. Další opravy budou pokračovat po etapách. Z nábřeží, kde je pěší zóna s cyklistickou stezkou, bylo do zámku provedeno nové dřevěné schodiště při hradní opěrné zdi zámku, které ústí na terase zámku. Na zámku byla dále opravena elektroinstalace v kapli a v roce 2015 byla kompletně vyměněna otopná soustava s novou kotelnou. Proběhla instalace nového označení restaurace a divadla Na Kovárně.

16


Nové schodiště na zámeckou terasu

Zámecký příkop se vstupem do divadla a restaurace

Závěrem lze tedy konstatovat, že i do budoucna se bude město Poděbrady snažit své investice efektivně využívat na opravy místních komunikací, chodníků; ve správě svých nemovitostí, včetně kulturních památek. Již nyní jsou známy smělé plány na vybudování velkého multifunkčního sálu ve stávající zástavbě č. p. 18, vedle radnice na Jiřího náměstí. Ke konci roku 2015 bude ukončena architektonická soutěž na projekt nové podoby Jiřího náměstí. V jižní části lázeňského parku se plánuje výstavba nového a moderního hudebního pavilonu pro různé kulturně-společenské akce, čímž chce město navázat na tradici, kdy v tomto prostoru parku v minulosti býval hudební pavilon. V současnosti je zde každoročně stavěno podium, které neposkytuje potřebný komfort účinkujícíma a není ani esteticky vhodné pro tento prostor. Ani soukromé subjekty ve svých plánech nebudou zaostávat. Již nyní jsou ve správním řízení plány Crystal BOHEMIA a.s. na rekonstrukci bývalé „Sýpky“ v Družstevní ulici a v delším časovém horizontu bude řešena nová zástavba hotelu a kancelářských prostor i bytů na pozemcích skláren v ulici Jiráskova. Lázně Poděbrady a.s. jsou taktéž aktivní a správnímu orgánu předložily k posouzení rozsáhlý hotelový komplex na rohu Riegrova náměstí, který bude spojovat hotel Libeňský se Zimními lázněmi.

17


4. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU PODĚBRADY 4.1. Územní plánování

Cílem územního plánování, obecně podle stavebního zákona, je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné i budoucí generace. Územní plán (dále jen ÚP) Poděbrady je s těmito cíli a úkoly územního plánování v souladu. Urbanistická koncepce rozvoje města i další oblasti rozvoje stanovené v ÚP Poděbrady jsou rovněž v souladu s požadavky na využívání území vycházející z příslušných koncepcí vyšší úrovně, jako jsou Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Hlavní zásadou urbanistické koncepce je, že město Poděbrady bude rozvíjeno jako harmonický, souvislý celek urbanizovaných a neurbanizovaných ploch s prioritním záměrem nepoškodit stávající genius loci, tzn. že bude důsledně chráněno jako lázeňské město s přímou vazbou na přírodní a rekreační zázemí. Územní plán Poděbrady je zpracován také v souladu s cíli a úkoly územního plánování vymezenými především v § 18 a § 19 stavebního zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Územní plán Poděbrady mimo zachování dosavadních požadavků na strukturu a objem zastavitelných ploch především sleduje: • zachování prostorového členění a měřítka městské zástavby • podpora rozvoje výroby a výrobních služeb v rámci snahy zabránit negativnímu saldu migrace • zachování a revitalizaci hodnotné historické zástavby, zvláště ucelených skupin objektů se zřetelem na půdorysné stopy • péči o vysokou zeleň dotvářející siluetu města a jeho interiér včetně vysazování nových růstu přiměřených druhů stromů se zřetelem na spojení zeleně se zástavbou a krajinnou zelení • zachování identity města i krajiny s ohledem na zachování stávajících přírodních a urbanistických kvalit. 4.2. Územní plán

Územní plán sídelního útvaru Poděbrady byl schválen zastupitelstvem města v roce 1998 s návrhovým obdobím cca 10 let. Od svého schválení byl územní plán

18


upravován 15 změnami. Kromě toho byl v letech 2007-08 zpracován Strategický plán rozvoje města Poděbrady. V roce 2009 rozhodlo Zastupitelstvo města Poděbrady na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon) o pořízení Územního plánu Poděbrady. Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města, tvořeným katastrálními územími Kluk (666670), Poděbrady (723495), Polabec (723541), Přední Lhota u Poděbrad (737381) a Velké Zboží (723550). Celkový rozsah řešeného území je 3 369 ha. Výchozím podkladem pro vypracování návrhu územního plánu bylo projednané a schválené Zadání Územního plánu Poděbrady, vydané Zastupitelstvem města Poděbrady dle § 47 odst. 5 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., usnesením č. 08/2010 ze dne 17. 02. 2010. 4.3. Územní plán a lázeňské místo Poděbrady

V řešeném území bylo dále stanoveno nařízením vlády lázeňské místo ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon, §§ 2, 28, 29, 30). V územním plánu Poděbrady došlo ke změně hranice vnitřního lázeňského území. Hranice je vedena takto: „od severozápadního rohu pozemku KN 4051 na křižovatce ulice Dr. Horákové s ulicí Alešova, dále prochází touto ulicí východním směrem kolem lázeňského parku a obchodního domu Jiří k pozemku KN 1724/1 na křižovatce ulic Družstevní a Fügnerova, poté uhýbá jižním směrem do ulice Fügnerova. Hranice pokračuje touto ulicí k pozemku KN st. 1775/1, kde se stáčí východním směrem do ulice Tyršova k pozemku KN st. 2048. Dále pokračuje jižním směrem ulicí Proftova k pozemku KN 2007, kde přetíná ulici Jiráskova a pokračuje touto ulicí k pozemku KN 2001/1. Od něho se stáčí do ulice Jana Opletala, kde tuto ulici u pozemku KN 4007/9 přetíná do ulice Československé armády. Hranice dále pokračuje ke křižovatce s ulicí Na Hrázi, po hranici Tyršových sadů k ulici Palackého. Probíhá podél této ulice až k pozemku KN st. 1917 a uhýbá do ulice Turinského k pozemku KN st. 1914, kde se stáčí k náměstí 5. května a pokračuje do ulice Na Valech. Dále hranice obchází pozemek KN 1889/1, který se tím stává součástí VLÚ, jakož i areál hotelu G-REX. Posléze hranice pokračuje ulicí Na Valech k pozemku KN st. 1676, kde přetíná ulici Husova do ulice Říční a vede k Labskému nábřeží, poté směřuje na východ k ulici Paroubkova, od ní se vrací podél Labského nábřeží k pozemku KN 71/2, pokračuje ulicí Na Vinici podél Labe k Ostende. Posléze obchází pozemek KN 131/1, jde po východní hranici pozemků KN 131/15 a KN 132/3, dále po severní hranici pozemků KN 146/1, KN st. 157/2 a od 19


pozemku KN st. 159 se vrací do ulice Husova. Dále pokračuje k pozemku KN st. 140, kde přetíná Husovu ulici a směřuje do ulice Boučkova, kde od pozemku KN 799 uhýbá do ulice Dr. Beneše až ke křižovatce s ulicí Dr. Horákové. Severním směrem k pozemku KN 4051 v jeho severozápadním rohu se hranice vnitřního lázeňského území uzavírá.“ Specifické architektonické a urbanistické hodnoty území souvisí často s jeho lázeňským charakterem. Mezi architektonicky cenné stavby a jejich soubory patří např. lázeňský komplex Zámeček v Husově ulici, Karlíkova vila č. p. 197 v Mánesově ulici, objekt Sanspareil u silničního nadjezdu v ulici Na Zátiší, dílčí objekty na území starší osady Bělidla atd., jež se všechny nachází mimo městskou památkovou zónu.

4.4. Územní plán a území s archeologickými nálezy

Kromě ochrany konkrétních domů je nezbytné zajistit také ochranu sídelní struktury celé MPZ i dalších architektonicky a urbanisticky hodnotných ploch z hlediska požadavků § 18 a §19 stavebního zákona. Jedná se zejména o uplatnění požadavku na soulad nové zástavby, resp. změn zástavby stávající, s charakterem území – měřítko staveb, charakter zastřešení, popř. volba charakteristického tvarosloví a původních materiálů. Řešené území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu při respektování § 22 a § 23 památkového zákona. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v řešeném území bude respektován zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Za území s archeologickými nálezy jsou dle vyhl. 187/2007 Sb., odst. 4 považována také území kulturních památek a Městské památkové zóny. V řešeném území se nachází následující území s archeologickými nálezy (ÚAN) kategorie I. a kategorie II.:

20


Území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie NÁZEV ÚAN

KATEGORIE ÚAN

13-14-07/3

Poděbrady Les Babín – zaniklý dvorec

II.

13-14-07/11

Poděbrady Velké Zboží - intravilán

I.

13-14-07/13

Poděbrady Velké Zboží – ulice Na Příkopě

I.

13-14-12/2

Poděbrady

Polabec – jádro vsi

II.

13-14-12/3

Poděbrady

Kluk – intravilán

II.

13-14-12/6

Poděbrady

Husova

I.

13-14-13/2

Poděbrady

poloha V Zátiší, Lokalita s nálezy mladší doby hradištní

I.

13-14-13/4

Poděbrady

Žižkovo předměstí, Sídliště pohřebiště z doby bronzové

I.

14-07-12

Poděbrady

Velké Zboží – V od obce, u trati

Č. REJSTŘÍKU

SÍD. ÚTVAR

a

I.

V zájmovém území se nachází následující území s archeologickými zájmy: • za území s archeologickými zájmy je nutné považovat celou městskou památkovou zónu • Sanspareil - pohřebiště z doby bronzové • Bažantnice - pohřebiště z doby bronzové • Na vinici - sídliště z mladší doby kamenné a doby římské • Areál lázeňského domu "Mír" - hradiště z doby hradištní • Kluk - U hřbitova - pohřebiště z doby bronzové 4.5. Požadavky na urbanistickou koncepci

V územním plánu je třeba vymezit zastavěná území podle § 58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., přitom je třeba: • chránit estetické kvality a hodnoty urbánního prostředí města jako živého, neustále se rozvíjejícího organismu, především urbanistickou strukturu a její přiměřené měřítko, kompozici, stylovou různorodost, krajinný rámec, a další hodnoty vymezené ÚAP obce

21


• je třeba vymezit stabilizované (tj. stávající) plochy v zastavěném území beze změny způsobu jejich využití • vytvořit podmínky pro ochranu stávajících hodnot urbánního prostředí pro zdravé bydlení • vytvořit nástroje pro zamezení živelného neorganizovaného zastavování volných ploch v zastavěném území • chránit strukturu zástavby podtrhující základní charakteristiky města • zajistit předpoklady pro zvyšování obytného standardu města zejména důslednou ochranou stávajících veřejných prostranství, zvyšováním podílu veřejné zeleně a míst pro krátkodobou rekreaci a dále vytvořením podmínek pro umístění nových veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně a ostatních ploch pro občanské vybavení ve vhodné docházkové vzdálenosti • zachovat a rozvíjet urbanistickou strukturu města tradiční zástavbou, s propojením na okolní krajinu a respektováním krajinného rázu • uspořádání zastavitelných ploch řešit převážně v návaznosti na zastavěné území, omezit monofunkčnost ploch a zajistit rozmanitost jejich využití • stanovit podmínky, za kterých je možno provádět změny ve využití území • pro využití území stanovit podmínky umožňující polyfunkční využití při dodržení základních zásad urbanistické koncepce • výstavbu nových obytných objektů situovat mimo ochranné pásmo dráhy vzhledem k negativním vlivům způsobeným provozem železniční dopravy a mimo ochranná pásma stávajících silnic I/32, I/38 a stávající dálnice D 11 ani do trasy pro plánovanou přeložku silnice I/38 • zachovat a důsledně chránit přirozeně i záměrně vzniklý kontrast střídání urbanizovaných enkláv s výraznými předěly ploch zeleně údolní nivy Labe • minimalizovat rozšiřování zástavby do volné krajiny • vytvořit podmínky pro důsledné zachování stávajícího rozsahu funkce bydlení v lázeňské části města, zejména pak památkové zóny • navrhnout funkční či prostorovou transformaci nevhodně využívaných území, narušujících estetickou harmonii území • podporovat rozvoj občanského vybavení v rámci smíšených ploch obytných • navrhnout rozvoj původních vesnických center - sídel (Kluk), začleněných do území Poděbrad úměrně jejich významu • vytvořit podmínky pro ochranu potenciálních ploch celoměstské rekreace a jejich napojení na centrální oblasti města veřejnou, cyklistickou a pěší dopravou, včetně návrhu opatření pro cyklisty • rozšiřovat trasy cyklistických a bruslařských stezek, zejména ve směru do chatové oblasti • vytvořit podmínky pro rekreační plavidla 22


• vytvořit podmínky pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel • stabilizovat plochy rekreace, zvláště neorganizované tělovýchovy (víceúčelová hřiště) • umožnit průchod do krajinného zázemí města pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity) • pro rozvoj cestovního ruchu zajistit dostatečnou turistickou infrastrukturu; využít polohy obce pro podporu aktivit cestovního ruchu • v prostorovém uspořádání upřesnit diferenciaci území z hlediska ochrany hodnot území – významu pro charakter sídla a krajiny (území zásadního významu, doprovodného významu a území ostatní) • chránit hodnoty estetického vnímání města v dálkových i blízkých pohledech, zejména ve vztahu k památkové zóně • v záplavovém území toků Labe a Cidliny nebudou navrhovány zastavitelné plochy • k zajištění dobré obsluhy celého území navrhnout doplnění technické infrastruktury • v ÚP budou mít všechny plochy v řešeném území stanoven způsob jejich využití (tzn. nebudou zde tzv. bílá místa) 4.6. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny • bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky a pohybu lázeňských hostů • dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů bude podél Labe, jako vodní cesty dopravně významné, respektován manipulační pruh pro potřeby správy a údržby toku v šíři 10 m od břehové hladiny • zachovat zeleň na příjezdech do Poděbrad • respektovat zeleň mezi ulicemi Pod Topoly, Na Hrázi a Palackého • nenavrhovat plochy pro plošnou chatovou zástavbu • zachovat stávajících lesní plochy a nenavrhovat plochy pro výstavbu, průmysl atd. na lesních pozemcích a v pásmu možného ohrožení lesních pozemků • respektovat přírodní hodnoty území a vytvořit podmínky pro jejich ochranu a rozvoj • bude upřesněn a zapracován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“), vyplývající z Územního plánu velkého územního celku Střední Polabí, a navrženo řešení lokálního ÚSES; bude 23


upřesněna a zapracována lokalizace řešení místního ÚSES, vycházejícího z generelu lokálního ÚSES V zemědělsky využívané části krajiny: • vytvořit podmínky pro udržení a rozvoj její estetické hodnoty výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch • řešit zlepšení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na její obsluhu a rekreační funkci • podpořit rozvoj polyfunkčního využívání krajiny • podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch • podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v zahradách a v záhumencích, tvořících přechod zástavby do krajiny • s ohledem na krajinný ráz území nebudou vymezovány plochy pro větrné elektrárny, pro fotovoltaické elektrárny je ze stejného důvodu možné zvážit a ověřit možnost lokalizace výhradně jen podél koridoru dálnice D11 4.7. Podmínky pro ochranu a regeneraci městské památkové zóny • Při pořizování ÚPD musí být vymezena základní funkce památkové zóny v prostorovém a funkčním uspořádání města a obce. V památkové zóně je nutné respektovat a zhodnocovat urbanistickou skladbu podle jednotlivých území, vyznačených v plánu zóny. Konkrétně to znamená důslednou ochranu historické části města alespoň v tom stavu, v jakém se zachovala. • Využití jednotlivých částí památkové zóny, prostorů, souborů a objektů i ploch v památkové zóně musí být v souladu s jejich kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi. • Veškeré úpravy prostorů, ploch zeleně, kulturních památek a jejich souborů musí směřovat k jejich funkčnímu, technickému, estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení s ohledem na charakter jednotlivých částí památkové zóny. • Při nové zástavbě musí být brán zřetel na charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkové zóny. Míra nezbytné dostavby a přestavby musí být přiměřená památkovému významu jednotlivých částí památkové zóny. • V novější lázeňské části (převážně z meziválečnou architekturou) je nutno respektovat specifický lázeňský charakter v citlivé návaznosti na místní lázeňskou secesi. • Rozšířit seznam nemovitých kulturních památek a objektů v památkovém zájmu o další architektonicky hodnotné stavby z období od přelomu 19. a 24


20. století až po meziválečné období a důsledně dbát na to, aby tyto objekty nebyly z jakéhokoliv důvodu poškozeny nebo zničeny. Územní plán mimo jiné obsahuje i odstavec, kdy ÚPSÚ (územní plán stabilního území) bezpodmínečně požaduje rozšířit seznam památkových objektů o architektonicky hodnotné stavby z období přelomu století až po meziválečné období (např. lázeňské objekty arch. Jandy, pseudorenesanční Záložna s obnovením Maroldových fresek, atd.). Tyto stavby výrazně spoluvytvářejí nezaměnitelný charakter města. Proto nikdo nesmí dopustit, aby byly z jakéhokoliv důvodu poškozeny nebo zničeny.

25


5. PAMÁTKOVÁ PÉČE 5.1. Zákonné vymezení státní památkové péče Památkovou péči určuje zákon č. 20/1987 Sb. České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.

Základní teze: Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. Péče státu o kulturní památky („Státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů. 5.2. Orgány a organizace státní památkové péče Státní památkovou péči dle zákona č. 20/1987 Sb. vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace památkové péče. Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje. 5.2.1. Ministerstvo kultury Dle § 26 zákona č. 20/1987 Sb. je Ministerstvo kultury ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. Ministerstvo kultury a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče, b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy 26


c) d) e) f) g)

h) i) j)

dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek, usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky, koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče, rozhoduje o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace na úseku státní památkové péče, zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči, spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči, zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností, plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.

5.2.2. Památková inspekce Dle § 27 zákona č. 20/1987 Sb. Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Památková inspekce plní zejména tyto úkoly: a) dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky, b) dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti, c) na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení.

Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s orgány státní památkové péče a ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc. Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní 27


památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uložení pokuty, a dozírá, aby se uložená opatření řádně plnila. 5.2.3. Krajský úřad a kraj Dle § 28 zákona č. 20/1987 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje metodicky řídí výkon státní památkové péče ve Středočeském kraji. Krajský úřad: a) plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky, b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provádění, c) vykonává státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče, d) plní další úkoly stanovené tímto zákonem. Kraj v samostatné působnosti: a) schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury, b) schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, c) usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji. 5.2.4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností Dle § 29 zákona č. 20/1987 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností (Městský úřad Poděbrady, odbor správních činností) vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. Obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek, b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny a pro její zajištění vydává stanoviska v řízeních podle zvláštních právních předpisů, c) usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti obcemi, d) vykonává státní správu na úseku památkové péče, pokud podle toho zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče, 28


e) koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem „Kulturní památka“ a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými mezinárodními smlouvami, f) vykonává státní stavební dohled při obnově kulturních památek z hlediska státní památkové péče, g) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provádění, h) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav Praha). 5.2.5 Odborná organizace státní památkové péče Dle § 32 zákona č. 20/1987 Sb. odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav) je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče. Národní památkový ústav je státní příspěvkovou organizací, která je řízena Ministerstvem kultury, má celostátní působnost a vystupuje v právních vztazích svým jménem, přičemž nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Ústav má pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče ke dni svého vzniku 1. ledna 2003, 19 územních odborných pracovišť na území celé České republiky. Odborná organizace státní památkové péče: a) zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče, b) organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek, c) plní úkoly dobrovolně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, d) vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky, e) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí za kulturní památky, f) zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňuje činnosti konzervátorů a zpravodajů a poskytuje 29


g) h) i) j)

bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky, zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním, sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří, zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče, plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.

30


6. KULTURNÍ PAMÁTKY A PAMÁTKOVÁ ZÓNA 6.1. Kulturní památky Dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. 6.1.1. Prohlašování věcí za kulturní památky Prohlášení věcí za kulturní památky upravuje § 3 zákona č. 20/1987 Sb. a) Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky. b) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka věci o podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku nebo o tom, že hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit. c) Vlastník věci je povinen od doručení vyrozumění podle odst. 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit věc před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. d) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věci za kulturní památku jejího vlastníka, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče a u archeologických nálezů též Akademii věd České republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věci za kulturní památku. e) Vlastníci věcí, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku věci, popřípadě jejich vědecké dokumentace. 31


f) Podrobnosti o prohlašování věcí za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti podle odst. 5 stanoví obecně závazný předpis. 6.1.2. Evidence kulturních památek a památkových zón Dle § 7 zákona č. 20/1987 Sb. se kulturní památky zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“). Ústřední seznam vede Národní památkový ústav. Podrobnosti o evidenci kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.

Ústřední seznam kulturních památek České republiky je souhrnem evidencí podle obecně závazných předpisů a dalších evidencí vymezených tímto pokynem pro všechny části památkového fondu. Ústřední seznam je veden jako informační systém, s možností dálkového přístupu. Dále obsahuje stejnopisy rozhodnutí a dokumenty zpracované v listinné formě. Je účelově zaměřeným a soustavně doplňovaným souborem údajů a dokumentů, kterými jsou částí památkového fondu identifikovány, je jimi určována jejich památková ochrana a podmínky zachování a užívání. Ústřední seznam vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště. Ústřední seznam má tyto části: a) seznam kulturních památek, b) seznam památek světového dědictví na území ČR, c) seznam národních kulturních památek, d) seznam památkových rezervací, e) seznam památkových zón, f) seznam ochranných pásem. Seznam kulturních památek tvoří: a) Stejnopisy prohlášení věci za kulturní památku, zrušení prohlášení, rozhodnutí o přemístění a stejnopisy dalších rozhodnutí, jimiž jsou památková ochrana a podmínky zachování movitých a nemovitých kulturních památek pozměňovány nebo ovlivňovány, dále oznámení o přemístění, o změně vlastnictví nebo užívání, a oznámení o přenesení kulturní památky do archivu, muzea nebo galerie. b) Uložené podklady podle dřívějších předpisů, tj. rejstříky, kartotéky a sbírky příloh státních seznamů nemovitých kulturních památek a státních seznamů movitých kulturních památek (dále jen „státních seznamů“). c) Rejstřík, který je tvořen základními identifikačními údaji, které určují kulturní památky, jejich památkovou ochranu a její změny, včetně vyznačení, že kulturní památka je součástí památky světového dědictví nebo 32


národní kulturní památky, nachází se na území prohlášeném za památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo v ochranném pásmu. d) Evidenční listy, které jsou souhrnem údajů a obrazové dokumentace, kterými je blíže specifikována kulturní památka, její rozsah a části, dále dotčené parcely a hranice nemovitých kulturních památek v kopiích pozemkových map. e) Průběžná evidence vlastnictví, využití a technického stavu. f) Průběžná evidence změn umístění movitých kulturních památek. Seznam památkových zón tvoří: a) Texty a grafické přílohy rozhodnutí, kterými byly památkové zóny prohlášeny, nebo bylo jejich prohlášení pozměněno. b) Rejstřík, který je tvořen základními identifikačními údaji, které určují památkovou zónu. c) Odkazy na kulturní památky, které jsou na území památkové zóny, dotčené parcely a hranice památkové rezervace v kopiích pozemkových map. 6.1.3. Ochrana a užívání kulturních památek Vlastník kulturní památky je dle § 9 zákona č. 20/1987 Sb. povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu.

Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění: • dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky, • vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky, • příznivého prostředí kulturní památky, popř. jejího přemístění na jiné vhodné místo, • proti svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení jejich odstranitelných součástí či příslušenství. Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit: • neporušené uchování a účinné uplatnění uměleckých a kulturně historických hodnot kulturní památky,

33


• potřebné technické a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její památkovou hodnotou, • ochranu movitých kulturních památek po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy, nebo k jinému účelu, je povinen toho, na koho věc převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že věc je kulturní památkou. 6.1.4. Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně Zákon č. 20/1987 Sb. v § 14 určuje postup vlastníka kulturních památek nebo nemovitostí, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny.

Zákonná úprava § 14 zákona č. 20/1987 Sb. (1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. (2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 17), je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a, § 17). (3) V závazném stanovisku podle odstavců 1) a 2) se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní 34


podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. (4) V územním řízení, při vydání územního souhlasu a v řízení o povolení staveb, změn staveb, terénních úprav 1), umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby a udržovacích prací, prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče 9), nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, změnou stavby, terénními úpravami 1), umístěním nebo odstraněním zařízení, odstraněním stavby nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem krajského úřadu. (5) Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě stavbu, změnu stavby, terénní úpravy 1), umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2) provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, krajského úřadu. (6) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1) a 2) vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska. (7) Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, změny stavby, terénních úprav, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravy dřevin nebo udržovacích prací na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky nebo projektant projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Při projednávání poskytuje odborná organizace státní památkové péče potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje odborná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského úřadu. 35


(8) Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen "restaurování"), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. (9) Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace. (10) Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis. 6.2. Památková zóna Dle § 6 zákona č. 20/1987 Sb. může Ministerstvo kultury ČR území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, po projednání s krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.

Prohlášení památkové zóny je učiněno podle prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů je pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1) zákona č. 20/1987 Sb. určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí. Území památkové zóny, popř. jejího ochranného pásma, je-li zřízeno, vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v souladu se zvláštními předpisy. Nebyla-li pro území památkové zóny zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území památkové zóny, dá ministerstvo kultury podnět příslušnému orgánu územního plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně. Ministerstvo kultury oznámí prohlášení území za památkovou zónu odborné organizaci k vyznačení do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

36


6.2.1. Podmínky ochrany městských památkových zón Dle § 3 vyhlášky č. 476/1992 Sb. pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla, se stanoví tyto podmínky: a) programy rozvoje měst se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů, b) při přípravě programů rozvoje měst a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zóny, c) využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny, d) obnova a restaurování nemovitostí v zóně se musí provádět na základě stavebně historického a restaurátorského průzkumu, e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladně provádět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova. 6.2.2. Městská památková zóna Poděbrady Obecně závazným předpisem, kterým byla stanovena Městská památková zóna Poděbrady, se stala vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 476/1992 Sb. v platném znění o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny (ve znění novely č. 251/1993 Sb.) ze dne 10. 9. 1992.

Vymezení městské památkové zóny města Poděbrady • výpis z přílohy k vyhlášce MK ČSR č. 476/1992 Sb. „Hranice památkové zóny začíná na pravém břehu Labe na p. č. 2616. Dále sleduje hranici intravilánu, přechází po p. č. 26/1, lomí se na p. č. 4081, 4082//1 a pokračuje na sever po ulici Husově p. č. 3926, na p. č. 3925, na p. č. 3925 se stáčí k jihu po komunikaci p. č. 4068 a pokračuje k východu po komunikaci p. č. 4055 a 4028. Obchází budovu nádraží p. č. 4114 a pokračuje po komunikaci p. č. 4017, stáčí se po komunikaci p. č. 3999, 3998 a pokračuje po komunikaci p. č. 3123, 4102 a 4095. Pak se lomí po p. č. 3778//2 a končí na parcele p. č. 2613, kde se hranice uzavírá.“ Předmětem ochrany a péče památkové zóny jsou: a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba včetně městských interiérů, povrchu komunikací a historických podzemních prostor, b) panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech, 37


c) nemovité kulturní památky, uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, d) objekty, dotvářející charakter památkové zóny, tzv. objekty památkového zájmu, e) ostatní objekty v památkové zóně f) veřejná a vyhrazená zeleň g) části území památkové zóny odstupňované podle památkového významu 6.2.3. Komise pro regeneraci památkové zóny Město Poděbrady má zřízenou Komisi pro regeneraci Městské památkové zóny Poděbrady. Současné složení komise schválila rada města Poděbrady dne 12. 11. 2014 usnesením č. 866/2014 ve složení: Předseda komise Ing. Jana Veberová (dlouholetá zastupitelka města, předsedkyně finančního výboru, tel. 325 615 584, e-mail: [email protected]) Tajemník komise Jana Kratochvílová – referentka odboru správních činností, úsek památkové péče (tel. 325 600 232, e-mail: [email protected]) Členové komise Milan Exner – výtvarník, keramik, s předchozími letitými zkušenostmi z komunální politiky města MUDr. Anna Hapáková – lékařka Mgr. Věra Sýkorová – středoškolská pedagožka, členka zastupitelstva města Mgr. Petr Vácha – odborný pracovník NPÚ Ing. Mojmír Pavlík ml. – stavební technik Mons. Vladimír Hronek – zástupce Římskokatolické farnosti Poděbrady (vlastník místní kulturní památky) Ing. arch. Ivan Sobotka – autorizovaný architekt, s předchozími letitými zkušenostmi z komunální politiky města Ing. arch. Jiří Pošmourný – autorizovaný architekt, odborný asistent Fakulty architektury ČVUT Praha Mgr. Stanislav Vavřička – právník, člen zastupitelstva města

38


Komise se podílí na spolupráci při realizaci programu Regenerace městské památkové zóny v návaznosti na schválený územní plán sídelního útvaru Poděbrady. Komise také spolupracuje při činnosti samosprávy při různých jednání o nových projektech, které se mají uskutečňovat na území MPZ, úzce spolupracuje s Komisí urbanismu a dopravy města Poděbrady, členové jsou nápomocni při jednání o umísťování nových soch v parcích na území MPZ apod.

39


7. KULTURNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTA PODĚBRADY Kulturní památky města Poděbrady rozdělená podle jednotlivých městských částí: Poděbrady I Číslo rejstříku 36915/2-1923

20842/2-1928 26247/2-1927 35365/2-1926 26570/2-1929 38266/2-1930 18559/2-3158 38604/2-1933 35795/2-1924 23196/2-1934 10058/2-4280 24180/2-1936 33907/2-3156 104923 Poděbrady II Číslo rejstříku 14597/2-1938

50566/2-4419 Poděbrady III Číslo rejstříku 21211/2-1922

104381

Název památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie Socha sv. Jana Nepomuckého Sloup se sochou Panny Marie Svatohorské Sloup se sousoším – Mariánský sloup Pomník krále Jiřího Studna tzv. „Komenského studna“ Kašna - Schnirchova Inundační most č. 021 Zámek Měšťanský dům Měšťanský dům Měšťanský dům Radnice Vodní elektrárna

Ulice, č. p.

Zámostí Pražská (u mostu) Zámostí Jiřího náměstí Jiřího náměstí Zámostí (u Havířského kostelíka) Jiřího náměstí 1 (nádvoří zámku) Pražská (silnice č. I/11) Jiřího náměstí 1 Jiřího náměstí 4 Jiřího náměstí 5 Jiřího náměstí 37 Palackého 41 Labe, č. p. 71

Název památky Altán – gloriet a terasa se schodištěm Vila Kouřimka

Ulice, č. p. Husova (na pozemku u č. p. 141)

Název památky Kostel Povýšení sv. Kříže Kolonáda prof. Libenského s kioskem

Ulice, č. p. Nám. Anežky České

40

Nám. T. G. Masaryka 256

Nám. T. G. Masaryka


104171 39494/2-3157 45822/2-1937 19793/2-1925 104147 101030

Vodojem Vila Obereignerova Špitál Děkanství Železniční stanice Poděbrady Vysílač - radiostanice

Poděbrady VII – Velké Zboží Číslo rejstříku Název památky 40183/2-1968 Boží muka

Sady S. K. Neumanna Havlíčkova 1 Na Dláždění 67 Palackého 72 Nám. T. G. Masaryka 210 Na Zálesí 530 Ulice, č. p. Nymburská ul.

Poděbrady VIII – Kluk Číslo rejstříku Název památky 16983/2-1932 Hřbitov

Bílkova 57

Poděbrady IX – Přední Lhota Číslo rejstříku Název památky 19391/2-1920 Milník

Ulice, č. p. Silnice II/611 rozcestí směr na Pečky

Ulice, č. p.

41


8. KULTURNÍ PAMÁTKY NA ÚZEMÍ MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY 8.1. Zámek Název: Rejstř. č. Památkou od Adresa: Pozemek: Kat. úz. Vlastník:

Zámek 35795/2-1924 31. 12. 1965 Jiřího náměstí č. p. 1/I st. parc. č. 1/2, 1/3 parc. č. 2, 3, 4 Poděbrady Univerzita Karlova Město Poděbrady (předzámčí – severní a východní křídlo)

Původní gotický přemyslovský hrad byl postaven v letech 1262 – 1268 z podnětu krále Přemysla Otakara II jako jeden z obranných bodů na Labi s téměř čtvercovým nádvořím a mohutnou válcovou věží. V polovině 14. stol. přišli do Poděbrad páni z Kunštátu a provedli gotické stavební úpravy, které zvýšily podstatnou měrou obranyschopnost hradu. Podstatná přestavba středověkého hradu na renesanční zámek proběhla v letech 1539 – 1585 pod vedením předních dvorních architektů a určila současnou dispozici celého zámku. Poslední zásadní přestavba zámku do dnešní doby proběhla v letech 1751 – 1757. Nezasáhla podstatněji do jádra objektu, ale všechna tři hlavní křídla byla zvýšena o jedno patro, byla sjednocena fasáda celého zámku a arkády mezi nádvořím a zahradou byly obestavěny. Také stará věž byla zvýšena o jednu třetinu a opatřena charakteristickou střechou ve tvaru přilby. V místech středověkého valu nad hradebním příkopem bylo v rámci renesanční přestavby nově postaveno předhradí – trojkřídlá jednopatrová budova s mansardovou střechou navazující na starší předsunutou bránu, která byla při stavbě předhradí opatřena bosovaným portálem se štukovými císařskými erby a padací most nahrazen zděným. V polovině 18. stol. byla v severním křídle předhradí zřízena panská hospoda s největším sálem ve městě, zvaná Na Kovárně. Po požáru městského divadla ve 40. letech 20. stol. byla hospoda upravena na prozatímní divadlo. To zde bylo až do roku 1987, kdy bylo uzavřeno pro celkovou rekonstrukci, která byla ukončena v roce 2000. V severním křídle sídlí divadlo „Na Kovárně“, ve východním křídle je kino „Zámecký biograf“, v západním křídle je ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP), studijní oddělení. První zámecké nádvoří mezi předhradím a samotným zámkem bylo rekonstruováno v roce 2000. Rekonstrukcí realizovanou v roce 2014 prošel i Památník krále Jiřího, za významné podpory 42


Středočeského kraje, kdy byla provedena kompletní oprava elektroinstalace a byly obnoveny fresky na zdech kaple. Areál zámku je na straně proti městu ohrazen zdí ze smíšeného zdiva a lomového kamene, která je omítnutá vápenným štukem a nahoře krytou pískovcovými deskami. Kolem zámecké zahrady, založené společně se sala terrenou na východní straně zámku v rámci renesanční přestavby, je téměř 3m vysoká zeď ze smíšeného zdiva, omítnutá a krytá taškami. V části zdi nad řekou Labe se střídají volná okna a niky. V roce 2014 byl využit otvor v hradební zdi a vytvořilo se zde nové dřevěné schodiště, a tím se zajistil volný vstup na terasu zámku a do restaurace přímo z pěší zóny s cyklistickou stezkou. Kolem severního a západního křídla předhradí probíhá hradební příkop, který byl součástí středověkého opevnění hradu. Od Jiřího náměstí vede přes příkop kamenný most se zazděnými oblouky opatřený nízkou kamennou zídkou krytou pískovcovými deskami. Součástí zídky je obelisk připomínající pětisté výročí mírových návrhů krále Jiřího z roku 1964. Severní část příkopu byla rekonstruována v roce 2001, v současnosti je zde umístěna restaurace s kavárnou. Západní strana byla do dnešní podoby se schody k prameni minerální vody upravena na počátku 60. let 20. století. Na jižní stranu předhradí navazuje mohutná zeď s falešným oknem orámovaným pískovcovou rustikou. V této části zámku je v současnosti umístěn malý penzion. Ve zdi je klenutý valený vjezd do nádvoří bývalého panského mlýna. Ostění vjezdu je z mohutných kvádrů, ve vrcholu klenby je klenák s reliéfem dvouhlavé orlice.

Dobový pohled na zámek z levého břehu Labe

Pohled z věže městské knihovny na zámek

43


Druhé nádvoří se vstupem do Památníku krále Jiřího

Západní křídlo zámku

II

Severní křídlo zámku

Vstup do zámku z Jiřího náměstí

Pohled z nábřeží

44


8.2. Kašna Název:

Kašna

Rejstř. č.:

18559/2-3158

Památkou od: 10. 2. 1987 Adresa:

Jiřího náměstí 1/I (nádvoří zámku)

Pozemek:

st. p. č. 1/3

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Stará městská kašna barokního stylu původně stála uprostřed dnešního Jiřího náměstí. Jde o nádrž čtvercového půdorysu se skosenými rohy z červeného pískovce. Na konci 19. století byla kašna opatřena dekorativním střikem od sochaře Bohuslava Schnircha. Střik se skládá ze čtveřice masek, v jejichž ústech jsou trysky na vodu. Nahoře je umístěna velká kruhová mísa zdobená na spodní straně oblouky. Kašna byla z náměstí odstraněna v roce 1938 a umístěna v parčíku u kostela církve československé bratrské, později byla přemístěna do parku nedaleko kostela Povýšení sv. Kříže, dnes je zde dětské hřiště. V roce 2000 byla kašna celkově rekonstruována a se souhlasem Ministerstva kultury transferována na nádvoří poděbradského zámku. V roce 2016 je plánována obnova pláště kašny v předpokládaných nákladech cca 100 tis. Kč.

Detail tzv. mísy s maskami

45


8.3. Pomník krále Jiřího Název:

Pomník krále Jiřího

Rejstř. č.:

25670/2-1929

Památkou od:

10. 2. 1987

Adresa:

Jiřího náměstí

Pozemek:

parc. č. 9

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Pomník je dílem sochaře Bohuslava Schnircha a na náměstí byl slavnostně odhalen ve dnech 15. srpna 1896 při velkých národních slavnostech. Pomník zobrazuje krále Jiřího v okamžiku, kdy po vítězné bitvě u Vilémova podává ruku na smíření poraženému Matyáši Korvínovi. Jezdecká socha byla provedena z měděného plechu, který je kotven na železné kostře. Šestimetrový podstavec sochy je kamenný hranolový. Na nárožích jsou osazeny sochy štítonošů nesoucí znaky Čech, Moravy, Slezska a Horní a Dolní Lužice. Figury jsou osazeny na vlastních podstavcích. Podstavec pomníku je osazen na kamenném stupni, na který nasedá profilovaná podnož podstavce. Sokl podstavce je ukončen odstupňovanou římsou, v této části jsou přisazeny také podstavce štítonošů. Po stranách podstavce jsou znaky války a míru a pamětní nápisy. Ze soklu vyrůstá hranolový dřík, který zakončuje římsa. Na hlavici navazuje vlastní hranolový plintus sochy.

46


Historie pomníku V roce 1890 je sepsána smlouva s firmou Schorcht o provedení kovotepeckých prací. Železnou kostru má zhotovit firma A. Juppa. Zachovaná korespondence svědčí o tom, že Schnirch sleduje práce obou firem a stěžuje si na A. Juppa, že nevyhotovil včas kostru. Po stálých urgencích se podaří kostru dokončit tak, že socha je v únoru 1891 hotova. Socha je vysoká i dlouhá přes 4 m, železná kostra má hmotnost 1200 kg a je ji možno rozebrat na 12 dílů, měděný plášť o hmotnosti 800 kg je vytepán z plechu o síle 1,2 – 1,5 mm, některé části jsou zhotoveny galvanoplasticky nebo odlitím. Uvádí se, že podobná práce dosud v celém Rakousku-Uhersku nebyla provedena. Schnirch vyvinul nejvyšší úsilí, aby socha mohla být na zahájení výstavy na svém místě tak, že vážně onemocněl z přepracování. V roce 1891 se koná schůze jednající o stavbě podstavce pomníku. Požaduje se, aby Schnirch předložil návrh na nižší rozpočet za podstavec. Náklady by neměly převýšit částku 7.000 zlatých. Roku 1892 Schnirch předkládá nákresy a rozpočty podstavce pomníku ve třech variantách; 3. února 1893 se komise rozhoduje pro variantu nejnákladnější s rozpočtem na 8.800 zlatých. Spolek se potýká s nedostatkem peněz a postavení pomníku se stále odkládá, proto 25. října 1895 je přijat návrh realizovat nejlacinější projekt. Po neustálých odkladech schůze výboru nakonec rozhodla, že pomníku bude odhalen 15. srpna 1896 a Schnirch výbor ujišťuje, že do odhalení vše stihne. Celkové náklady na zbudování a odhalení pomníku dosáhly částky 23.340 zlatých. Náklad byl splacen s pomocí půjčky. V roce 1903 je založen deník oprav, který je součástí písemností uložených v útrobách sochy. Pomník krále Jiřího byl vícekrát opravován. Rozsáhlá restaurace se uskutečnila v roce 1959, kdy sochu restaurovala D. Tichá a kovář Grubský, podstavec M. Vajchr a A. Grim. V roce 1994 byl restaurován pískovcový podstavec pod vedení ak. sochařky H. Forstové. V roce 1996 byl pomník celkově restaurován. Sochu a kovové prvky restauroval p. Houska. Restaurátorské práce na ocelové konstrukci provedla ve spolupráci s restaurátory zámečnická firma Forge – Jan Zápal a Tomáš Havránek. Kamenný sokl se sochařskou výzdobou restauroval p. Míča. Zahradnické úpravy předzahrádky, kamenný pásek kolem pomníku, vysázení květin a úpravu chodníčku provedly Technické služby města Poděbrady. Pamětní desku odlil a namontoval J. Šilhan. Dne 16. července 1996 proběhla úspěšná kolaudace díla a 17. srpna téhož roku byla deska slavnostně odhalena.

47


Detaily podstavce pomníku

48


8.4. Mariánský sloup se sousoším Název:

Mariánský sloup se sousoším

Rejstř. č.:

35365/2-1926


Jiřího náměstí

Pozemek:

parc. č. 4086

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Barokní pravděpodobně morový sloup v západní části Jiřího náměstí pochází z roku 1765 a připisuje se poděbradskému sochaři Josefu Bergmanovi. Základem sousoší je bohatě členěný osmiboký podstavec na několika stupňovém soklu, v jehož čtyřech rozích jsou sochy světců sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Floriána a sv. Prokopa. Ze středu podstavce vychází štíhlý sloup, na jehož vrcholu je umístěna socha Panny Marie v podživotní velikosti. Město Poděbrady investuje v pravidelných intervalech finance na jeho očištění a hydrofobizace.

Detail sochy panny Marie

49


8.5. Radnice Název:

Radnice

Rejstř. č.:

33907/2-3156


Palackého 41/I

Pozemek:

parc. č. st. 1891

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Původně renesanční měšťanský dům pochází z 16. století. V roce 1775 ho město odkoupilo od vdovy po zámeckém purkrabím a nechala přestavět na radnici náhradou za vyhořelou radniční budovu stojící v sousedství. Dům je vystavěn v pozdně barokním slohu. V přízemí byl v levé části domu průjezd, jehož kamenná skladba byla odhalena při rozsáhlých rekonstrukcích v roce 2015 a zároveň byl odhalen základní kámen domu, který zůstane v podlaze odhalen za skleněnou deskou a nasvícen pro veřejnost. V podzemí se nachází klenuté sklepy. V roce 1814 byla na jižním průčelí domu vztyčena vížka zakončená cibulovou střechou. O stylově přizpůsobený přístavek byla budova rozšířena v roce 1910. Nad hlavní vchod byla umístěna pamětní deska, vytvořená Bohuslavem Schnirchem v roce 1882, jako připomínka že se tu v roce 1797 narodil český literát František Turinský. Radnice sloužila účelům městské správy až do druhé světové války. V současné době zde sídlí městská knihovna. V roce 2015 byla zahájena celková rekonstrukce a modernizace bývalé radnice za finanční pomoci dotačních programů a pod dohledem státní památkové péče. Městská knihovna se stane bezbariérovou ve všech svých patrech díky novému výtahu, který je umístěn ve dvorní části domu. V podkroví bude nově vytvořeno oddělení pro dětské čtenáře. Při rekonstrukcích došlo k odhalení původního trámového stropu v části bývalých stájí, který bude jen ošetřen a odhalen. V přízemí domu se v jedné místnosti na klenbách stropu objevily malby, které zůstanou opět

50


odhaleny veřejnosti, i když jsou v poškozeném stavu díky různým elektroinstalacím, které zde bylo potřeba rozvést v pozdějších dobách. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhnou výše téměř 25 mil. Kč.

1.

NP, renovované parkety

Dvorní část historického objektu

Odhalený trámový strop v přízemí

Zachované malby na klenbách v přízemí

51


8.6. Měšťanský dům Název:

Měšťanský dům

Rejstř. č.:

23196/2-1934

Památkou od:31. 12. 1965 Adresa:

Jiřího náměstí 4/I

Pozemek:

st. parc. č. 11/1, 11/2

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Mgr. Ivan Uhlíř

Patrový řadový dům na jižní straně Jiřího náměstí byl častými přestavbami a úpravami přízemí na obchody značně památkově znehodnocen, ale patří do původní zástavby náměstí. V nádvorní straně se zachovala renesanční pavlač na pilířích, čtyři arkády a nad nimi v patře pískovcové sloupy. V podzemí domu se nachází čtvercová prostora, sklenutá křížovými klenbami na středový sloup. Mimo hospody zde býval také svého času největší sál ve městě, pořádaly se tu bály a do roku 1884 zde hrálo ochotnické divadlo. Dům pochází z poloviny 17. století, byl podstatně upraven koncem 18. století. Jednoduchá podoba průčelí je z roku 1880. V minulých letech byly prováděny neodborné zásahy a modernizace do objektu za účelem vybudování komerčních prostor. Bohužel necitlivé zásahy týkající se zejména neúměrných nápisů nad výkladci jednotlivých komerčních prostor nejsou příznivé pro kulturně historickou hodnotu domu. V době zpracovávání tohoto plánu regenerace byl předložen majitelem správnímu orgánu k posouzení záměr na vybudování obytného podkroví s byty.

Pivní lázně v suterénu domu

Pavlač s arkádami

52

Vstup do suterénu domu



Měšťanský dům

Rejstř. č.:

10058/2-4280



Pozemek:

parc. č. st. 14/1

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Eva Boháčková Bořek Khol

Zděný řadový patrový dům na jižní straně Jiřího náměstí má v přízemí dlouhou valenou chodbu a po stranách místnosti s křížovými valenými klenbami, upravené na obchod a sklady. V podzemí jsou klenuté sklepy a v nádvorní straně pavlač nesená zdí se třemi arkádami. V průjezdu je původní barokní pískovcový portálek s výklenkem zdobeným volutami. Původně barokní dům ze 17. století byl průběžně modernizován dle potřeb a požadavků dnešní doby. Zásahy při rozdělování domu pro komerční prostory, zejména nesymetrická realizace jejich výkladců s nápisy nad výkladci nejsou vhodné, vzhledem ke kulturně historické hodnotě domu.

53



Měšťanský dům

Rejstř. č.:

24180/2-1936

Památkou od:

31. 12. 1965

Adresa:


Pozemek:

parc. č. st. 1708

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Na severní straně Jiřího náměstí se nachází zděný řadový patrový dům. V jeho přízemí je zazděno podloubí s křížovými klenbami, ty jsou zachovány v dnešní prodejně skla firmy Blažek a v průjezdu domu. V podzemí jsou sklepy s valenými klenbami. V průjezdu za prvním polem klenby nad portálem je pískovcový sladovnický znak z roku 1659. Dům si i přes nové opravy zachoval vnější pozdně barokní vzhled z 18. století. V roce 2015 byla provedena výměna výkladců a dveří do průjezdu domu. Pod dozorem památkové péče byla provedena oprava omítek. V roce 2016 je plánovaná oprava střechy, dokončení fasády na vikýřích a výměna oken domu.

Sladovnický znak

Průchod domem s klenbami

54

Dvorní část domu


8.9. Kostel Povýšení sv. Kříže

Název:

Kostel Povýšení sv. Kříže

Rejstř. č.:

21211/2-1922


náměstí Anežky České

Pozemek:

parc. č. st. 3779

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Římskokatolická farnost (proboštství Poděbrady)

Kostel jak se jeví dnes, byl postaven ve 14. století na hřbitově, na místě staršího, dřevěného, farního kostela. Hřbitov byl koncem 18. století zrušen, hřbitovní zeď zbourána, zbytek zdiva je patrný dodnes ve zvýšené zídce vedoucí kolem chodníku, vrchol zdiva je zakryt pískovcovými deskami. Nejstarší část kostela je presbytář, pětiboce uzavřený křížovou a hvězdicovou žebrovou klenbou. K presbytáři přiléhá trojlodní síňový prostor, upravený do stávající podoby v polovině 16. století po výměně staršího dřevěného stropu. Kostel byl přestavěn v pozdní gotice italským stavitelem G. B. Aostallim de Sala, který byl císařským dvorním architektem Ferdinanda I, a který v Poděbradech zemřel 31. 7. 1575 a byl zde v kostele pohřben. Náhrobek s postavou klečícího rytíře, je zasazen do zdi v pravé části lodi chrámu. Původní farní kostel se stal v roce 1596 děkanským. Barokní kaple Panny Marie Bolestné postavené v roce 1689 má na oltáři reliéf z původního hlavního oltáře, znázorňující děj Povýšení sv. Kříže. Hlavní oltář byl vytvořen v roce 1770 dle vzoru mariánského poutního oltáře v kostele ve městě v Maria Zell (Rakousko). Zařízení chrámu pochází z roku 1563 – renesanční olověná Křtitelnice, z roku 1725 – barokní Kazatelna, z roku 1730 – Zpovědnice. Lavice a ostatní pak pochází ze 17. a 18. století. Okna kostela tvoří zejména figurální vitráže se sv. Ludmilou, sv. Janem Křtitelem, sv. Kateřinou, sv. Václavem, sv. Vojtěchem, sv. Prokopem, sv. Anežkou, sv. Janem Nepomuckým, abatyší Mladou, Pannou Marií a sv. Josefem.

55


Barevné vitráže z roku 1850 vyrobil místní sklenář a držitel hostince, pan Jan Balcar (1806-1884). Původně byly osazené ve dvou oknech po levé a pravé straně oltáře, dnes jsou tam figurální vitráže od firmy J. Veselý. Vitráže od pana Balcara se nezachovaly v těchto oknech v celých plochách, v roce 1933 byly zbytky původních vitráží demontovány a druhotně osazeny do dvou menších oken v oratoři, dvou oken postranní kaple Panny Marie Bolestné a do okna na kůru v západní stěně kostela. Tyto vitráže jsou způsobem provedení pro svojí dobu velice atypické a cenné. Věž v západním průčelí kostela byla postavena v roce 1818, nahradila tak dříve samostatnou dřevěnou zvonici, v ní byly zavěšeny zvony Michal, Vojtěch, Ryba, Dominikal a Jan Nepomucký. Dnes je ve věži zachován zvon Vojtěch, ostatní byly odebrány. V roce 1863 byly přistavěny sakristie, oratoř, kaple sv. Cyrila a Metoděje. Socha Božského Srdce od sochaře Čeňka Vodníka byla instalována v roce 1933. V pravé lodi chrámu je deska s opisem náhrobního kamene zde pohřbené Kunhuty ze Šternberka, manželky krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1973 – 1974 byla provedena renovace kostela v rámci liturgických úprav. Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady pravidelně pečuje o svůj kostel za finanční podpory města a různých dotačních fondů. Došlo zde k opravě a výměně střešní krytiny, byla opravena fasáda a po jednotlivých etapách opravuje vitráže. Tak tomu bylo i v letošním roce 2015. Na příští rok je plánována oprava dalších 2 velkých figurálních oken v celkové výši cca 400 tis. Kč. Záměrem do dalších let je i oprava ohradní hřbitovní zdi z opuky v předpokládané výši cca 500 tis. Kč.

Pohled na presbytář se sochou sv. Václava

Pohled na hlavní loď kostela s věží a vstupem do kostela

56


8.10. Děkanství Název:

Děkanství

Rejstř. č.:

19793/2-1925


Palackého 72/III

Pozemek:

parc. č. st. 1937

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Římskokatolická farnost (proboštství Poděbrady)

Ke kostelu Povýšení sv. Kříže patří děkanství na protější straně Palackého ulice, pro které byl upraven starší měšťanský dům pocházející z druhé poloviny 17. století. Patrová stavba s valbovou střechou a klasicistním průčelím byla upravena do dnešní podoby v polovině 18. století. Vnitřní prostory byly zmodernizovány, jen v přízemí se zachovaly klenby. Ve středu průčelí je jednoduchý portál s proboštským emblémem od Bohuslava Schnircha. Vedle hlavního vchodu byla v roce 1969 odhalena pamětní deska P. Matěje Rösslera s bustou od Milana Havlíčka. P. Matěj Rössler byl zakladatelem českého ovocnictví.

Vstup do děkanství s pamětní deskou P. Matěje Rösslera

57


8.11. Vila Obereignerova Název:

Vila Obereignerova

Rejstř. č.:

39494/2-3157


Havlíčkova 1/III

Pozemek:

parc. č. st. 1894

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Ing. arch. Jan Abt

Vila je první realizací významného secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou opukové, snad barokní, stodoly na obytný rodinný dům pro poděbradskou rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky novorenesance a secese ve své době vyvolala rozporuplné, většinou však negativní reakce. Proto majitel vepsal do štítu nápis "Komu se nelíbí za moje na mým, nechť sobě postaví lépěji na svým." Dnes je považována za jednu z nejvýznamnějších prací architekta Fanty. Vila je vyzděna z opuky a částečně z glazovaných cihel a je neomítaná. Na severní straně má dekorativní stupňovitý štít s půlkruhovým oknem, v přízemí před vchodem do zahrady je malá sloupková předsíň. Na celé stavbě je uplatněno mnoho působivých dekorativních prvků, štít je zdoben nápisy a reliéfy světců, střecha je kryta glazovanými prejzy. O plastickou výzdobu se postaral poděbradský sochař Milan Havlíček. Plot okolo zahrady je částečně kombinovaný s plnou zdí, kamennou podezdívkou s cihlovými sloupky. Proti hlavnímu vchodu do domu jsou umístěna velká kovaná secesní dvoukřídlá vrata. Kované plotové výplně jsou dílem poděbradského uměleckého kováře Jana Mareše. V minulých letech došlo k opravě střechy, kdy výrobce tašek musel vytvořit novou formu pro výrobu prejzových tašek tohoto tvaru a rozměru. Což se značně odrazilo v ceně opravy. Ale pro kulturně – historickou hodnotu objektu je to jedině přínosem a dokládá to správný a zodpovědný přístup majitele k zachování a ochraně památky. V roce 2015 došlo i k vytvoření nového vjezdu do zahrady, pro potřeby majitele, kdy dvoukřídlá nová vrata jsou kopií stávajících plotových výplní, čímž nedošlo 58


k narušení celistvosti stavby. Postup je ukázkou, že lze zdařile uspokojit nové potřeby majitele, když jsou citlivě respektovány principy ochrany architektonického dědictví.

Pohled z ulice Na Valech

Detail nápisu ve štítu vily

Nově vytvořený vjezd s kovaným plotem

59


8.12. Vila Kouřimka Název:

Vila Kouřimka

Rejstř. č.:

50566/2 – 4419

Památkou od:

23. 10. 2000

Adresa:

Pionýrů 256/II

Pozemek:

parc. č. st. 1649

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Anna Černá Ing. Magdalena Pavlíková Ing. arch. Vojtěch Pošmourný

Druhá z poděbradských realizací významného secesního architekta Josefa Fanty. Jeho prvním poděbradským dílem byla Obereignerova vila v Havlíčkově ulici. Vilu Kouřimku vytvořil Fanta v roce 1910 pro Obereignerovy příbuzné, rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Postavena byla stavitelem Josefem Kochem. Kouřimka je ve srovnání s první realizací střízlivější a stylově čistější. Je postavena ve stylu geometrické secese. Dům leží na hranici lázeňského parku a je charakteristický efektní kombinací různých druhů materiálů - neomítnuté opuky, která je kombinovaná se zdivem z červených cihel a pískovcovými prvky. Plot i vstupní branka jsou ukázkou mistrné secesní kovářské práce. Dům se zachoval v původním stavu včetně všech architektonických detailů nejen v exteriéru, ale také v interiéru. Současní majitelé mají v plánu potřebnou rekonstrukci střechy, plotu a také interiérů. Jejich rozsáhlé plány počítají s vybudováním bezbariérové keramické dílny, výtvarným ateliérem či v suterénu domu počítají s výstavními prostorami věnovanými odkazu života a díla Josefa Fanty. Ve venkovní části, v místě stávajících garáží, je v plánu vybudování umělecké kavárny v minimalistickém stylu s venkovní zahrádkou.

Detail ozdoby vstupní branky

Dobová projektová dokumentace

60


Jižní pohled na vilu s balkony

61


8.13. Kolonáda prof. Libenského s kioskem

Název:

Kolonáda prof. Libenského s kioskem

Rejstř. č.:

104381


nám. T. G. Masaryka

Pozemek:

parc. č. 1719

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

Město Poděbrady

Kolonáda prof. Libenského s kioskem, který se nachází v samém centru lázeňského parku, je vzácným typem stavby v historii české architektury. Kolonádu nechala postavit lázeňská společnost uprostřed nově založeného parku v roce 1932. Vyprojektoval ji poděbradský rodák arch. Vojtěch Kerhart. Šlo o ‚kiosk‘ pro podávání minerální vody nad pramenem Boček, krytý unikátní sklobetonovou kupolí a na něj navazující krytou sloupovou promenádu. Jedná se o prostou a střídmou sloupovou halu, která je zastřešena plochou střechou a je ukončena nad pramenem Boček kruhovým sloupovým pavilonem, završeným nízkou bání, která je prosvětlena kruhovými otvory. S projektem se autor přihlásil v roce 1938 do soutěže a dostal za něj 1. cenu. Libenského kolonáda, je unikátní také v tom, že se dochovala v původním stavu, bez jakýchkoliv stavebních úprav a zásahů až do současnosti. V minulosti byly zaznamenány snahy o odstranění středové skleněné příčky, které naštěstí nebyly realizovány.

Dobová fotografie z roku 1938

62


8.14. Železniční stanice Poděbrady

Název:

Železniční stanice Poděbrady

Rejstř. č.:

104147


nám. T. G. Masaryka 210

Pozemek:

parc. č. st. 4114/1

Kat. úz.:

Poděbrady

Vlastník:

České dráhy a. s.

Železniční stanice Poděbrady leží na trati č. 231 Praha - Nymburk - Kolín. Traťový úsek Rakouské severozápadní dráhy Nymburk - Kolín byl zprovozněn v roce 1870, z téhož roku pocházela i původní výpravní budova. S rozvojem lázeňství na začátku dvacátého století přestala budova brzy stačit a bylo potřeba postavit novou, té se po několika odmítnutých návrzích město dočkalo až 29. července 1931, kdy zde byl slavnostně zahájen provoz. Budova ve funkcionalistickém slohu byla postavena podle projektu architekta Vojtěcha Krcha, hlavní hala má rozměry 28 x 10 m a je vysoká 13 m, na západním konci budovy vystupuje nad střechu nízká hranatá věž s hodinami, dvoupatrová přístavba východně od hlavní budovy byla určena pro služební byty. Hlavní halu zdobí po obvodu modré kachličky, nad pokladnami na jedné z kratších stěn je stylizovaný městský znak, na protější stěně nad chodbou k restauraci jsou rozměrné hodiny. Uprostřed delší stěny před pekařstvím mezi východy k prvnímu nástupišti se na podstavci nachází socha "Elektrifikace železnic", jejímž autorem je Jan Kodet. Uprostřed haly jsou podélně, zády k sobě umístěny hnědé dřevěné lavice. Součástí původní budovy je kryté první nástupiště. V roce 2015 provedl vlastník na vlastní náklady rekonstrukci budovy nádraží. Opravy byly zaměřeny zejména na opravu fasády, oken, vstupních dveří, očištění a doplnění cihelných obkladů budovy, očištění vitrážových oken apod. V interiéru byla provedena obnova poškozených obkladů a dlažby, zrekonstruovala se všechna svítidla, vymalovalo se, dokonce došlo na odstranění dřevěných stěn v části u 63


restaurace. Při demoličních pracích byly objeveny další dveře na terasu restaurace, které byly zaklopeny dřevěnou deskou a omítnuty. Při opravě se tyto dveře obnovily ve stylu všech ostatních dveří v této části budovy. Rekonstrukce hlavní budovy byla ukončena v červenci 2015 a provádějící firma Chládek a Tintěra a. s., plynule přešla na bytovou část nádraží, kde došlo k opravě fasády, obkladů, výměně luxfer a opravě poškozených balkonů a výměně oken. Celkové náklady vynaložené na opravu nádraží v Poděbradech dosahují částky cca 14 mil. Kč. V roce 2015 byla železniční stanice Poděbrady nominována mezi 10 nejhezčích nádraží ČR, čímž se zařadila do soutěže o Nejhezčí nádraží ČR. Dne 11. 11. 2015 proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků soutěže, bohužel letos poděbradské nádraží nevyhrálo, ale určitě budou šance i v příštím roce, kdy se při hlasování může pozitivně projevit i dokončená rekonstrukce obytné části nádraží.

Pohled na nástupiště

Hala s ochozem a vitrážemi

* informace týkající se vlastníků jsou platné ke dni zpracování programu

64


9. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN 9.1. Usnesení vlády k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

Vláda České republiky přijala dne 25. března 1992 usnesení vlády ČR č. 209/1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Vláda tímto usnesením schválila Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, uvedený v příloze č. 1 tohoto usnesení. Dále vzala na vědomí Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace, uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení. Vláda také uložila přednostům okresních úřadů požádat městská zastupitelstva ve městech se schváleným nebo navrženým Programem regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, aby připravovala, zpracovávala a postupně realizovala vlastní městské programy regenerace, zpracované podle zásad uvedených v příloze č. 2 tohoto usnesení; a následně doporučila Svazu měst a obcí a jeho Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolupracovat s městskými zastupitelstvy a orgány státní správy při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. 9.2. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ČR

Program je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. 9.2.1. Cíl Programu Cílem Programu je aktivizovat města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (dále jen „MPR“) nebo městskou památkovou zónou (dále jen „MPZ“) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace (dále jen „Programy“).

65


9.2.2. Organizační zabezpečení K zabezpečení Programu zřizují ministerstva kultury, životního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Předmětem jeho činnosti je zejména: • vykonávat poradenské a informační služby pro orgány historických sídel a aktivizovat je, aby v rámci samostatné i přenesené působnosti zpracovávaly a realizovaly vlastní programy • vykonávat expertizní činnosti pro orgány státní správy a samosprávy zaměřenou k ekonomickému, organizačnímu, legislativnímu a informačnímu zajišťování záchrany a regenerace MPR a MPZ • napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ • shromažďovat a publikovat informace, poznatky a zkušenosti vztahující se k problematice regenerace historických sídel • spolupracovat se zahraničními institucemi podobného zaměření a vyměňovat vzájemné informace Městské zastupitelstvo ve své působnosti připravují, zpracovávají a realizují programy na základě vlastního rozhodnutí. Přitom se doporučuje postupovat podle Zásad projednaných vládou České republiky. 9.2.3. Podpora městských programů Na podporu přípravy, zpracování a realizace programů se mohou vyčlenit prostředky: a) pro zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu b) pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nepostačují, zejména: • ze státního rozpočtu – na záchranu církevních a kulturních památek • z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví • z Operačního programu životní prostředí • z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. c) k podpoře programů – může být zaměřena i činnost peněžních ústavů - budou orgány státní správy ve své působnosti napomáhat získávání a využívání zahraničního kapitálu 66


9.3. Charakteristika a cíle městských programů regenerace

K Programu regenerace MPR a MPZ České republiky se může přihlásit a podle zásad tvorby městských programů regenerace může postupovat každé město, které má na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ, nebo město, jež se o statut MPR a MPZ hlásí. Podle zásad tvorby městských programů mohou přiměřeně postupovat i ostatní města, která si chtějí zachovat své historicky a architektonicky cenné části. 9.3.1. Charakteristika programů Městské programy regenerace (dále jen „Programy“), jsou souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací (dále jen „MPR“) a městských památkových zón (dále jen „MPZ“), v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. • Programy zpracovávají, popřípadě zřizují ze svého rozhodnutí města jako součást šířeji pojatého programu rozvoje územního obvodu města ve smyslu zákona o obcích nebo v souladu s ním. Programy schvalují městská zastupitelstva. • V programech se spojuje zájem státu na péči o kulturní dědictví, vyjádřený zejména v zákonu o státní památkové péči, s cílevědomou hospodářskou a sociální politikou měst. • Programy vytvářejí i podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání soukromých i veřejných finančních prostředků na základě propočtu výnosů, kterých lze regenerací dosáhnout, a nákladů, které je nutno na ni vynakládat. • Příprava, zpracování a realizace programů musí probíhat tak, aby při nich byla zajištěna široká účast obyvatelstva města, vlastníků a uživatelů jednotlivých nemovitostí. • Navrhovaná opatření nemají přinést vzrůst administrativy a neúčelné pracovní náplně, nýbrž ekonomickou, informační a organizační pomoc městu a vlastníkům a uživatelům nemovitostí. 9.3.2. Cíle programů Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Obecně se vytyčují zejména hlavní cíle, které však mohou mít v jednotlivých programech rozdílnou váhu a různou časovou a prostorovou provázanost: • Provést neodkladné práce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ (jde např. o opravy 67


• •

•

•

•

•

•

střech, okapů a komínů, odstranění podmáčení a statické zabezpečení), a nezbytné opravy technické infrastruktury. Obnovovat systémy technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). Systematicky podněcovat a provádět opravy, modernizace, rekonstrukce a pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu jednotlivých objektů i jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí, parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací; zřizovat dopravně zklidněné a pěší zóny. Zastavit vylidňování MPR a MPZ stanovením a dodržováním nepodkročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách, zachováním části bytů v území pro sociálně slabé a pro handicapované; ozdravit demografickou a sociální strukturu obyvatelstva. Oživit MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržovat limity pro zdroje škodlivin, provádět opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci; budovat informační systém o území včetně pořízení seznamů ohrožených památek a prohlubovat znalosti o MPR a MPZ.

9.4. Zásady a možnosti soukromého a veřejného financování programů

Financování programů se řídí zásadami: • Akce zahrnuté do programu financují především soukromí nebo veřejní vlastníci (včetně dlouhodobých nájemců) a uživatelé (včetně nájemníků) objektů, kteří z nich mají užitek jako podnikatelé nebo jako spotřebitelé.

68


• Financuje se zásadně podle objektů; objekty jsou také provozně ucelené části technické infrastruktury. Výjimku tvoří studie a projekty pro regeneraci celého území nebo části MPR nebo MPZ. • Veřejné finanční příspěvky, zvýhodněné půjčky a úvěry a daňové úlevy (v souladu s daňovými předpisy) se poskytují jen na základě zdůvodněné žádosti, která obsahuje propočet finančních nákladů (celkový náklad na částečnou obnovu objektu, který se podílí na památkové podstatě MPR nebo MPZ, a z toho vícenáklad oproti nákladu na úplnou obnovu objektu) a výnosů. Měly-li by náklady spojené s programem přesáhnout náklady úplné obnovy (znovuvýstavby) objektu, a tím zájem vlastníka a uživatelů objektu se na programu podílet, financuje se regenerace objektu v míře odůvodněné veřejným zájmem a možnostmi částečně (výjimečně úplně) s využitím prostředků města, popřípadě státního rozpočtu. To se týká zejména těch objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a objektů či provozních úseků technické infrastruktury. Poskytování veřejných finančních prostředků se vždy váže na určité podmínky, shrnuté do písemné smlouvy. Rozlišují se tyto základní způsoby podpory jednotlivých akcí programu: • Účelový nevratný finanční příspěvek z rozpočtu města nebo ze státního rozpočtu jako přímá pomoc; na příspěvek není právní nárok. • Bezúročná nebo zvýhodněná půjčka fyzickým osobám nebo úvěr právnickým osobám, jako překlenovací finanční výpomoc uhrazovaná z veřejných prostředků, např. stavební úvěr (po kolaudaci přeměňovaný na hypoteční úvěr nebo na částečný finanční příspěvek odpisem určité částky). • Nepřímá finanční pomoc ve formě daňových úlev (v souladu s daňovými předpisy).

Uvedené způsoby doplňkového, podpůrného financování z veřejných prostředků se uplatňují při uhrazování investičních a provozních nákladů v různé míře. Záleží na tom, zda jde o subjekty ziskových nebo neziskových činností, popř. objekty soukromého nebo veřejného zájmu.

69


Hlavní možnosti shrnuje přehledná tabulka: Přímé a nepřímé pomoci při úhradě nákladů – Předměty pomoci

Finanční příspěvky

Úvěry, půjčky

Daňové úlevy

Objekty veřejného zájmu bez větších zisků

Podle konkrétní situace až do 100% nákladů

Doplňkové bezúročné s možností hypotéky či příspěvku

Plné osvobození od daně z přidané hodnoty stavebních dodavatelů

Objekty soukromé potřeby a podnikání se ziskem, který kryje jen náklady běžné stavebně technické péče

Jen na zvýšené náklady na mimořádnou MPZ do 50%

Snížené úroky, záruka města

Zrychlené odpisování investic, dočasné prominutí daní

Objekty soukromé spotřeby a podnikání se ziskem, který kryje i zvýšené náklady na mimořádnou péči vyplývající z památkové podstaty objektu

-

Snížené úroky

Zrychlené odpisování investic

Na úrovni měst přicházejí v úvahu následující zdroje veřejných finančních prostředků pro podporu programů: • Vyčleněné prostředky z rozpočtu měst (nejvydatnější zdroj), doplňované zpravidla globálními dotacemi z rozpočtu ČR (prostřednictvím rozpočtů krajských úřadů). • Doplňkové finanční zdroje soustřeďované v městském účelovém fondu pro podporu programu: daňové přirážky a poplatky a úplaty (jimiž se odčerpávají kladné a záporné externality; tím se kompenzují podnikatelské zisky, pramenící z polohové renty a památkové přitažlivosti MPR a MPZ), podíly z výnosů privatizace obecního majetku (jako konkrétní kompenzace za zhodnocení nebo znehodnocení 70


památkových objektů v minulých letech, nebo jako odvod z vyšších výnosů, pramenících z polohové renty a památkové přitažlivosti MPR a MPZ). • Zvláštní zdroje ze zapojení památkových objektů do komerčního podnikání, např. z jejich provozování v rámci smíšené společnosti, nebo nadace podporující program (zisky této společnosti ze stravování, ubytování, zábavní činnosti apod. pramenící především z atraktivity místa a objektu se v rámci hospodaření města užijí na realizaci programu). • Dary sponzorů a mecenášů a výnosy sbírek, nadací, loterie a jiné zdroje. Na úrovni nadřízeného orgánu, zprostředkujícího čerpání státního rozpočtu, přicházejí v úvahu tyto zdroje: • globální dotace do rozpočtu města • účelový příspěvek na podporu programu nebo jeho jednotlivých částí • jiné zdroje Na úrovni republiky přicházejí v úvahu zejména účelově vyčleněné prostředky: a) ze státního rozpočtu – na záchranu církevních a kulturních památek b) ve výdajích Nadace na záchranu kulturního dědictví c) z Operačního programu životního prostředí d) z účelových prostředků zahraničního kapitálu pro rozvoj cestovního ruchu e) z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod.

Pro realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyhlašuje ministr kultury Zásady Programu, které projednala a doporučila ke schválení Ústřední komise Ministerstva kultury České republiky pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón dne 18. 1. 1996. Příspěvky na obnovu kulturních památek jsou rozmísťovány pouze do měst a obcí, na jejichž území je prohlášena městská památková rezervace nebo městská památková zóna a kde je zpracován a schválen městský program regenerace podle usnesení vlády č. 209/1992. Výjimečně, a to z rezervy, mohou být poskytnuty i do měst, kde již bylo zahájeno řízení o prohlášení památkové zóny, popř. památkové rezervace, pokud je pro toto území zpracován a schválen městský program regenerace.

71


10.

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

Město Poděbrady zpracovalo v roce 1995 svůj první Program regenerace městské památkové zóny v souladu s usnesením vlády ČR č. 209/1992, na období let 1996 – 1998. V minulých letech byly zpracovány tyto Programy regenerace městské památkové zóny Poděbrady, respektive jejich aktualizace: • Program regenerace městské památkové zóny na období 1996-1998 • Program regenerace městské památkové zóny na období 2000-2005 (schválen dne 8. 11. 2000, usnesením zastupitelstva města č. 92/00) • Program regenerace městské památkové zóny na období 2006-2010 (schválen dne 2. 11. 2005, usnesením zastupitelstva města č. 119/05) • Program regenerace městské památkové zóny na období 2011-2015 (schválen dne 22. 2. 2012, usnesením zastupitelstva města č. 15/12) Vyhodnocení programu regenerace na období 2011-2015 V letech 2011 – 2015 došlo k výrazným pokrokům při obnovách kulturních památek a ostatních objektů v památkové zóně, ale také při opravách místních komunikací apod. K tomuto zlepšení jistě přispívá i čerpání prostředků poskytnutých v rámci Programu regenerace. Jedná se sice o zlomek finančních podpor a zdaleka nestačí uspokojit všechny potřeby, ale i tak jsou příspěvky využity účelně a práce pokračují po jednotlivých etapách. 10.1. Prohlašování nových kulturních památek na území města Jedním z cílů Programu regenerace je zvyšování počtu prohlášených kulturních památek na území města. V roce 2012 byla prohlášena Hydroelektrárna na Labi, evidovanou kulturní památkou s rejstř. č.: 104923. Vlastníkem je Povodí Labe a stavba se nachází mimo území Městské památkové zóny Poděbrady. V roce 2013 bylo ministerstvu kultury doporučeno, aby prohlásilo za kulturní památku objekt bývalé Občanské záložny, č. p. 10, ul. Jiřího náměstí, 290 01 Poděbrady, která se nachází na území Městské památkové zóny Poděbrady. Dům je v soukromém vlastnictví. Ke dni zpracování tohoto plánu regenerace stále ještě nebylo vydáno rozhodnutí. V roce 2013 podal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze podnět ministerstvu kultury k prohlášení souboru věcí tzv. Karlíkovy vily, č. p. 197, ul. Mánesova, 290 01 Poděbrady. Dům je v soukromém vlastnictví. 72


V roce 2014 vydalo ministerstvo kultury rozhodnutí s č. j.: MK 17983/2014 OPP, že soubor věcí tzv. Karlíkovy vily za kulturní památku neprohlašuje. V roce 2014 byl podán návrh na zařazení kulturní památky do Indikativního seznamu národních kulturních památek. Jedná se o Pomník krále Jiřího, který je ve vlastnictví města, je již evidován jako kulturní památka v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstř. č. 26570/2-1929. 10.2. Změna hranic Městské památkové zóny Poděbrady V minulosti byly vyvíjeny snahy o změnu hranic vymezení Městské památkové zóny Poděbrady. Cílem města je zahrnout do MPZ lázeňský komplex Mír a Zámeček, který se nachází v ulici Husova, dále pak altán – Gloriet a terasa se schodištěm, který je již evidovanou kulturní památkou (rejstř. č. 14597/2-1938) včetně zahrady v blízkosti evangelické modlitebny, takže hranice by vedla po Labském nábřeží a ne Husovou ulicí jak je tomu dnes. V části Poděbrady III město navrhuje posunutí hranice MPZ tak, že by došlo k jejímu zmenšení. Dne 14. 1. 2014 byl městu zaslán dopis s vyjádřením ministerstva kultury, kde bylo uvedeno, že na základě stanoviska komise pro správní právo Legislativní rady vlády ze dne 2. 9. 2013 došlo k pozastavení schvalovacího procesu. Město situaci nadále sleduje a nadále trvá jeho zájem na úpravě rozlohy MPZ. 10.3. Přehled obnov a rekonstrukcí provedených na území MPZ Poděbrady Na území Městské památkové zóny Poděbrady probíhalo v minulých letech mnoho akcí, které byly financovány z městského rozpočtu, z různých dotačních fondů či z vlastních prostředků právnických a fyzických osob. V tomto přehledu jsou uvedeny nejvýznamnější akce města, právnických a fyzických osob. Většina projektů je tak rozsáhlých na realizaci, že jsou rozloženy do několika let. Město Poděbrady v těchto letech realizovalo akce v celkové částce 285.536.378,- Kč. Město Poděbrady je velmi aktivní a úspěšné, při získávání dotací z různých dotačních programů, zejména jde o Operační program životní prostřední a Regionální operační program Střední Čechy. Z těchto dotačních programů získalo město na své investice celkovou částku 111.467.526,- Kč.

10.3.1 Přehled nejvýznamnějších akcí města na území MPZ Poděbrady (mimo kulturních památek) Období let 2010 – 2012 • V ul. Na Valech, Poděbrady II, v areálu školy bylo zrekonstruováno hřiště v celkové částce 11.152.242,- Kč. Město na tuto akci získalo dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy v částce 5.781.918,- Kč.

73


• V ul. Na Valech, Poděbrady II, v mateřské škole a základní škole proběhly úpravy prostor a také se opravilo hřiště mateřské školy. Město na tuto akci investovalo ze svého rozpočtu částku 3. 167.107,- Kč. • V ul. Na Valech, Poděbrady II, město vlastním nákladem zrekonstruovalo veřejné prostranství v celkové částce 11.811.584,- Kč. Byly zde vytvořena nová parkovací místa u školy, vymezeny nové chodníky a záhony; prostor před školou, chodníky a komunikace byly vydlážděny zámkovou dlažbou.

Pohled do ulice Na Valech

Vstup do základní školy Václava Havla

• V základní škole T. G. Masaryka, Poděbrady II, se město zaměřilo na projekt „Bezbariérová zdravá škola“, kde při rekonstrukci investovalo celkovou částku ve výši 24.699.508,- Kč. Na tento projekt město získalo dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy v částce 19.490.176,- Kč. • V mateřské škole Karla Čapka, Poděbrady III., město investovalo do zateplení objektu v celkové částce 5.019.348,- Kč. Na tento projekt město získalo dotaci z programu Operační program životní prostředí v částce 2.745.159,- Kč. • Město Poděbrady, investovalo své finance do dopravního informačního systému, tzv. rozcestníky, které instalovalo po celém území města. Tento projekt probíhal v letech 2011-2012 a město za něj zaplatilo 1.258.676,- Kč. • V lázeňském parku (Poděbrady II) bylo potřeba opravit pergolu a lávku přes bazén, na tuto akci poskytlo město ze svého rozpočtu částku 1.078.376,- Kč.

Pohledy na pergolu s bazénkem

74


• Na náměstí 5. května, Poděbrady III, byla provedena v roce 2012 rekonstrukce parkoviště. Při této akci byla provedena i výměna veřejného osvětlení. Město na tuto akci vyčlenilo ze svého rozpočtu částku 1.142.325,- Kč. • Velkou akcí města byla celková rekonstrukce základní školy Václava Havla, Poděbrady II. Tato rekonstrukce probíhala v letech 2012 – 2015. Mimo jiné při této rekonstrukci bylo provedeno nové opláštění a zateplení školy, umístění fotovoltaických panelů na střechu školy a byla kompletně zrekonstruována tělocvična. Město na tuto akci získalo dotaci z programu Operační program životní prostředí v částce 17.392.230,- Kč. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše 56.047.969,- Kč. • Radnice (sídlo Městského úřadu), Jiřího náměstí č. p. 20/I také prodělala značnou rekonstrukci. V interiéru nastaly podstatné změny, když docházelo ke změně umístění některých pracovišť úřadu, díky nimž se mimo jiné stala radnice v obou částech budovy bezbariérovou. Zrekonstruovány byl toalety v přízemí a ve 2. patře. Byla přestěhována městská policie ze zadní části budovy, a její dříve využívané prostory byly upraveny na spisovnu, vybavenou moderními, posuvnými, úložnými regály. Rekonstrukce byly náročné nejen finančně, ale po dobu rekonstrukce byl snížen komfort pracujících i návštěvníků budovy, ale výsledek za to stojí. Dále se podařilo citlivě a vkusně revitalizovat otevřené atrium budovy, které se tak stalo plně využitelným po celé klimaticky příznivé období roku. Prostor původní přístupové chodby, později sloužící jako kolárna pro zaměstnance, byl upraven na malou výstavní galerii. Přístup je přes atrium. Náklady na celkovou rekonstrukci činily cca 10 mil. Kč.

Pohled na budovu MěÚ z Husovy ulice

75


Období let 2013 – 2015 • V letech 2011 – 2013 proběhla oprava lázeňské promenády s mlatovými chodníky, v celkové částce 29.788.698,- Kč. Pro tuto akci město získalo dotaci z Regionálního operačního programu Střední Čechy v celkové částce 16.625.155,- Kč.

Pohled na severní část parku

• V letech 2011 – 2014 město investovalo své finance do nového minerálního vrtu a zprovoznila tak Eliščin pramen. V nákladech je započítána i částka na obnovu secesního pítka. Celkové náklady dosáhly 2.507.402,- Kč. • V mateřské škole Palachova, Poděbrady II, město investovalo své finance do snížení energetické náročnosti objektu v částce 2.567.990,- Kč. Akce proběhla za podpory z programu Operační program životní prostření v částce 1.239.151,- Kč. • Město investovalo své finance do rekonstrukcí komunikací a odstavných ploch v ulicích Husova, Pionýrů, Dr. Horákové, Boučkova, Dvořákova, které se nachází v městské části Poděbrady II. Náklady na jejich opravy dosáhly výše 19.968.683,- Kč. Na opravy město získalo dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy v celkové částce 7.495.081,- Kč. • Na opravy a úpravy parčíků, městské zeleně nebo na obnovu uličních stromořadí město investovalo celkem částku 9.178.732,- Kč. Na tyto akce město získalo dotace z Operačního programu životní prostředí částku 3.812.497,- Kč. • Mezi nejvýraznější akce města patří bezesporu oprava autobusového nádraží s ulicí Družstevní. Tato akce byla rozplánována do let 2011 – 2015 a město stála 50.108.038,- Kč. Tato oprava byla dotována částkou 20.437.056,- Kč z Regionálního operačního programu Střední Čechy. • Další zásadní akcí pro poděbradské občany je dokončení výstavby nadjezdu. Celou akci zajišťoval Středočeský kraj a město Poděbrady se účastnilo svým podílem ve výši 10.653.929,- Kč. •

76


10.3.2. Přehled nejvýznamnějších akcí právnických a fyzických osob na území MPZ Poděbrady (mimo kulturních památek) Období let 2011 – 2015 V těchto letech došlo i mezi soukromými subjekty ke značným opravám a rekonstrukcím, ať svých rodinných domů, vil či komerčních objektů. K nejvýznačnějším patří: • Rekonstrukce hotelu Libenský, který se nachází v samém centru lázeňského parku, byl celkově rekonstruován. Vlastníkem jsou Lázně Poděbrady a. s., které rekonstrukci svěřili firmě S&H STAVEBNÍ A OBCHODNÍ FIRMA spol. s r. o. Rokycany. Firma tuto náročnou akci zvládla za půl roku, mimo hlavní lázeňskou sezónu. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše cca 110 mil. Kč.

Lázeňský dům Libenský

• Rekonstrukce domu na Riegrově náměstí č. p. 33. Dům je v soukromém vlastnictví a majitelé provedli celkovou rekonstrukci objektu v souladu s požadavky památkové péče. Majitelé jako první v Poděbradech použili k zateplení domu Aerogel. Dům je využíván ke komerčním účelům a v podkroví se nachází byt majitelů. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše cca 35 mil. Kč.

77


Stav před rekonstrukcí

Současný stav

• Sklárny Crystal BOHEMIA a.s., mají smělé plány jak celé velké prostory obnovit. Prvním větším počinem bylo opravení skladu zboží k expedici. Je to hala, která leží na hranici pozemku skláren s ulicí Družstevní. Oprava proběhla dle požadavků památkové péče. Dalším smělým počinem skláren byla oprava vrátnice, která je pojata v moderním trendu dnešní doby, kdy k výstavbě byl použit beton. Sklárny také obnovily fasádu hlavní správní budovy a rekonstrukcí prošly i interiéry. Celkové náklady na tyto akce dosáhly výše cca 120 mil. Kč.

Vrátnice s novým školicím střediskem

Správní budova

78


Opravené provozní haly skláren

Sklad zboží určených k expedici a rekonstruovaná ulice Družstevní

• Bytový dům – U Kolbabů, č. p. 895, který se nachází na náměstí T. G. Masaryka, prochází celkovou rekonstrukcí. Vznikne zde čtyřhvězdičkový hotel s restaurací v přízemí. Majitel spolupracuje s památkovou péčí a můžeme zde vyzdvihnout snahu o zachování původní architektury a přes dlouhé hledání dokázal sehnat dodavatele vypouklých rohových oken, která jsou charakteristická pro tento objekt. Celkové náklady na rekonstrukce se pohybují v částce cca 24 mil. Kč.


Současný stav

• Hotel Orfeus, č. p. 786, který se nachází na náměstí T. G. Masaryka, také prochází nezbytnou rekonstrukcí. Při této akci dojde k rozdělení objektu na bytový dům a v druhé části směrem do parku bude depandant protějšího hotelu

79


Spa Felicitas. Majitel provádí rekonstrukci v souladu s požadavky památkové péče a náklady se pohybují v částce cca 24 mil. Kč.


10.3.3. Přehled akcí obnovy kulturních památek v MPZ Poděbrady Zámek – rejstř. č. 35795/2-1924, Jiřího náměstí č. p. 1 Na zámku v Poděbradech v minulých letech proběhla obnova fasády severního, západního a východního křídla, oprava byla provedena i na nádvořích zámku. Byla to velmi rozsáhlá akce, která byla rozfázována do jednotlivých etap. Opravy spočívaly v lokálních opravách fasády, která nebyla celoplošně snímána a nová vápenná omítka se prováděla zatím jen do úrovně 1. nadzemního podlaží. Celkové náklady na tuto obnovu se pohybovaly v částce cca 1,2 mil Kč. V roce 2013 při obnově fasády divadla, které je součástí zámku, byl čerpán příspěvek ve výši 200 tis. Kč z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. V roce 2014 – 2015 byl na zámku vytvořen nový vchod na terasu zámku z Labského nábřeží. Při této akci byl využit stávající otvor v opěrné zdi terasy zámku a bylo zde vytvořeno dřevěné schodiště, které tak zajišťuje přístup na terasu zámku z cyklistické a pěší stezky, která je velmi oblíbená místními občany i lázeňskými hosty. Při této akci byla obnovena i fasáda opěrné zdi a celkové náklady na tuto akci se pohybovaly v částce cca 1 mil. Kč. V letních měsících roku 2015, když studenti univerzity měli prázdniny, byla v zámku vyměněna celá otopná soustava; v podkroví zámku je umístěna kotelna, která dostala nové vybavení. V jednotlivých prostorách zámku byly provedeny výměny radiátorů, byly odstraněny staré rozvody, které mnohdy vedly na povrchu místností a chodeb v nevzhledném potrubí obaleném izolací. Nové rozvody byly citlivě zapraveny do zdí zámku. Tato akce stála Karlovu univerzitu cca 10 mil. Kč. V následujících letech bude potřeba pokračovat v opravě fasády, ale hlavně je potřeba se zaměřit na výměnu oken, která jsou nefunkční a i při malých přeháňkách dochází k zatékání a tudíž k následným poškození interiérů. Zatím nejsou vyčísleny 80


náklady na tuto akci, ale při hrubém odhadu se budeme pohybovat v částce kolem 100 mil. Kč.

Nové vybavení kotelny

Pohled na odhalené arkády

Radnice – rejstř. č. 33907/2-3156, Palackého č. p. 41 Radnice, která je využívána jako městská knihovna v minulých letech prodělala řadu dílčích oprav a obnov, které byly nutností pro další využívání budovy. V roce 2011 byla provedena oprava štítu, nákladem 124 tis. Kč. V letech 2012 - 2013 se vlastník zaměřil na drobné opravy elektroinstalace nebo provádění průzkumů – stavebnětechnický průzkum stropu 2. NP, nebo průzkum příčiny výskytu vody ve sklepení radnice, stavebně technický průzkum, restaurátorský průzkum stropu atd. Celkové náklady dosáhly částky 106 tis. Kč. V roce 2014 bylo nutné staticky zajistit přístavbu knihovny, na tuto akci město vyčlenilo ze svého rozpočtu částku ve výši 137 tis. Kč. V letech 2011 – 2014 společnost Inprojekt s. r. o. zpracovávala různé stupně projektové dokumentace na rekonstrukci Radnice. Celkové náklady na zpracování projektové dokumentace dosáhly částky 653 tis. Kč. Tato projektová dokumentace byla počátkem roku 2015 předložena jako podklad výběrového řízení na zhotovitele celkové obnovy objektu Radnice. Výběrové řízení vysoutěžila pardubická firma Chládek a Tintěra a na jaře roku 2015 započaly stavební práce, které mají být ukončeny v prosinci 2015. Opravy spočívají v celkové rekonstrukci, byla přeložena střecha, v podkroví bude nově vytvořeno dětské oddělení, byly sejmuty rákosové stropy a opraveny trámy a podbití, na které pak byly rákosové rohože opět vráceny a provedeny ve všech místnostech nové vápenné štuky. Došlo ke statickému zajištění uliční části domu pomocí helikálních táhel. Ve dvorní části bylo provedeno zvětšení okenních otvorů s novými výplněmi. Pro bezbariérové využívání knihovny byl zřízen venkovní výtah do 1. NP a 2. NP. Dále rekonstrukce pokračovala v opravě uliční fasády, která nebyla celoplošně snímána, ale opravily se jen nesoudržné části omítky a byly obnoveny všechny zdobné prvky. V budově Radnice, se nacházelo hodnotné schodiště do 1. NP, které původně mělo být restaurováno, ale vzhledem k jeho velmi špatnému stavu bylo schodiště vyrobeno nové a restaurovalo se jen 81


ozdobné zábradlí. Při stavebních pracích v přízemí domu, v místech, kde kdysi býval průjezd do dvora, byla odhalena kamenná dlažba. Po odborném posouzení archeologem, Mgr. Kosem, byla dlažba citlivě vyjmuta a bude využita při terénních úpravách dvorní části knihovny. Zároveň s touto akcí byl objeven základní kámen, který po dohodě s investorem zůstane odhalen a v podlaze bude vytvořena nika, která bude obložena kameny z dlažby průjezdu. Nika bude osvícena, odvětrána a zaklopena skleněnou deskou. V přízemí domu, v místě bývalých stájí byl při opravách stropu odhalen původní trámový strop s vápenným nátěrem. Po dohodě s investorem byl strop staticky posouzen, ošetřen a zůstane odhalen. Celkové náklady na obnovu radnice se pohybují v částce cca 20 mil. Kč a město Poděbrady na tuto obnovu získalo dotaci ve výši 14,5 mil. Kč z Regionálního operačního programu Střední Čechy.

Odhalený rákosový strop v 1. NP

Obnova uliční fasády

Nově vzniklé podkroví – budoucí dětské oddělení

Odhalená kamenná dlažba bývalého průjezdu

82


Kostel Povýšení sv. Kříže, rejstř. č. 21211/2-1922, nám. Anežky České V minulých letech došlo za významné podpory programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón k důležitým opravám kostela. Byla provedena oprava fasády, oprava střechy, kdy při opravě věže bylo v krovu nalezeno poselství let minulých, bylo vyjmuto, zdokumentováno a po dokončení opravy opět vloženo zpět i s několika předměty dnešní doby. Nyní se snahy o obnovu kostela zaměřují zejména na opravu okenních vitráží. Část jich je již opravena s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Celkové náklady na opravu všech vitráží a jejich kamenných ostění jsou značné, proto je každý rok provedena alespoň část oken dle finančních možností vlastníka. Bohužel v roce 2014 došlo k vrácení dotace, protože vlastník neměl řádně zpracovanou dokumentaci pro přiznání dotace. V roce 2015 byla z programu Regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyčleněna kostelu Povýšení sv. Kříže částka ve výši 200 tis. Kč, která byla využita na obnovu třech okenních vitráží. Restaurování provádí zkušený restaurátor Jaroslav Skuhravý a i přes nečekané zdravotní problémy, provedl se svou skupinou dobrou práci a ve stanoveném čase. I nadále je žádoucí pokračovat v restaurování vitráží a kamenných ostění oken. V dalších letech bude potřeba vymalovat celý kostel, provést opravu ohradní zdi bývalého hřbitova a restaurovat varhany. Což si žádá nemalé finanční náklady, odhadem cca 3 mil. Kč.

Pohled na klenby a vitráže v jižní části lodi kostela

Pohled na oltář kostela

83


Měšťanský dům – rejstř. č. 24180/2-1936, Jiřího náměstí č. p. 37/I Měšťanský dům č. p. 37 se nachází v centrální části Jiřího náměstí. Dům je využíván ke komerčním účelům a v 1. NP se nachází 1 bytová jednotka. V minulých letech do domu nebylo investováno a tak s příchodem nového nájemce nebytových prostor se v roce 2015 investovalo do výměny výkladců, vjezdových vrat a do opravy uliční fasády do výšky okapové římsy. Rekonstrukcí proběhly i interiéry nebytových prostor v přízemí domu. Náklady na opravu byly vyčísleny na 655 tis. Kč. Na tyto opravy nebyly čerpány žádné dotace. Na rok 2016 je plánována oprava střechy včetně krovů, dokončení fasády u vikýřů ve střeše v uliční části a výměně všech oken, která ještě nebyla vyměněna. Náklady na zbývající akce se pohybují v částce cca 550 tis. Kč.

Nové dřevěné dveře do dvorní části

Detail střešních vikýřů a střechy před rekonstrukcí

Vila Obereignerova – rejstř. č. 39494-/3157, Havlíčkova č. p. 1/III V minulých letech bylo provedeno podchycení vnitřních nosných zdí proti poklesu a trhání nosných zdí formou mikropilot a spřažené hlavice pod nosnými zdmi. Dále bylo provedeno nové provětrávání základových konstrukcí. Byly opraveny všechny interiérové dveře a dřevěná okna, z části byly nahrazeny vitráže venkovních oken. U nově vzniklých otvorů dveří a oken došlo k vytvoření tvarových replik původních výplní otvorů. Rekonstrukce se dále zaměřila na obnovu vnějšího pláště domu, tzn. že byly vyspárovány poškozené části. Pro obnovu střechy bylo nutné zajistit vyrobení nové formy na výrobu glazovaných prejzových tašek. Nové tašky vyrobila Cihelna v Poštorné, tak jako v roce 1896. I glazura je použita stejné receptury, protože byla v archivu firmy nalezena původní objednávka. Při obnově střechy byl opraven také krov v celém svém rozsahu. Ve vile došlo k výměně veškerých rozvodů vody, kanalizace, plynu a el. vedení. Veškerá okna a dveře jsou původní, jen se opravily v souladu s požadavky památkové péče. Ve vstupní hale byla citlivě rozebrána stávající dlažba a následně zpět položena. Nová dlažba je tvarově shodná, 84


ostatní podlahy jsou nové dubové. Při rekonstrukci byly opraveny vnitřní omítky. Celkové náklady na tuto rozsáhlou rekonstrukci hradil vlastník z vlastních zdrojů ve výši 9,5 mil. Kč. Do dalších let má majitel v plánu obnovit kovaný plot se zděnou podezdívkou a cihlovými sloupky. Předpokládaný odhad na potřebnou opravu plotu se pohybuje okolo 750 tis. Kč. Nově vykovaná vrata

Vila Kouřimka – rejstř. č. 50566/2-4419, nám. T. G. Masaryka č. p. 256 V minulých letech došlo jen minimálním lokálním opravám vily, které byly nutné k zachování provozuschopnosti. Současní majitelé, mají v plánu potřebnou rekonstrukci střechy, plotu a také interiérů. Jejich rozsáhlé plány počítají s vybudováním bezbariérové keramické dílny a výtvarným ateliérem. V suterénu domu by měly vzniknout výstavní prostory věnované odkazu života a díla Josefa Fanty. Ve venkovní části, v místě stávajících garáží, je v plánu vybudování umělecké kavárny v minimalistickém stylu s venkovní zahrádkou. Odhad nákladů ne celkovou rekonstrukci s výstavbou kavárny dosahují výše téměř 45 mil. Kč.

Garáže vily současný stav

Vizualizace plánované kavárny

Špitál – rejstř. č. 45822/2-1937, Na Dláždění č. p. 67/III Budovu špitálu spravuje Polabské muzeum, v roce 2013 došlo k dílčí opravě střech, spočívající ve výměně prasklých tašek. Tato obnova si vyžádala z rozpočtu Středočeského kraje částku 80 tis. Kč. Stav objektu je uspokojivý vzhledem ke stáří objektu. V plánu příštích let se počítá s kompletní opravou střešního pláště. Hrubý odhad nákladů je zatím vyčíslen na částku cca 200 tis. Kč. Děkanství – rejstř. č. 19793/2-1925, Palackého č. p. 72/III Majitelem domu je Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady, která své finance směřuje zejména na opravu Kostela Povýšení sv. Kříže. V dalších letech ale je třeba opravit uliční fasádu objektu. Náklady se budou pohybovat v částce cca 250 tis. Kč. 85


Měšťanský dům – rejstř. č. 10058/2-4280, Jiřího náměstí č. p. 5/I Majitelé domu v letech 2009 – 2010 provedli výměnu střešní krytiny na celém domě a opravu fasády uliční části domu, který se nachází v samém středu Jiřího náměstí. Náklady na tyto opravy byly vyčísleny na cca 600 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že dům je dobrém stavu, byly finance směřovány na jeho běžnou údržbu, i tak se částka vyšplhala na cca 350 tis. Kč. V roce 2016 je plánována oprava dvorní části fasády nákladem cca 150 tis. Kč. Měšťanský dům – rejstř. č. 23196/2-1934, Jiřího náměstí č. p. 4/I V minulých letech provedl majitel domu vlastním nákladem instalaci výtahu z přízemí do 1. NP a 2. NP. Výtahová šachta zde byla již připravena v 80. letech, takže při instalaci vlastního výtahového tělesa nebylo potřeba zásadních stavebních zásahů do vlastní hmoty domu. Tato akce stála majitele cca 1 mil. Kč. V roce 2015 proběhla výměna zámkové dlažby za pískovcové dlaždice většího formátu v celkové částce cca 80 tis. Kč. V roce 2016 má vlastník zájem vytvořit v podkroví domu bytové jednotky, odhadovaný náklad činí 1 mil. Kč.

Podkroví domu

Železniční stanice Poděbrady – rejstř. č. 104147, nám. T. G. Masaryka, č. p. 210 V roce 2015 provedl vlastník na vlastní náklady rekonstrukci budovy nádraží. Opravy byly zaměřeny zejména na opravu fasády, oken, vstupních dveří, očištění a doplnění cihelných obkladů budovy, očištění vitrážových oken apod. V interiéru byla provedena obnova poškozených obkladů a dlažby, zrekonstruovala se všechna svítidla, vymalovalo se, dokonce došlo na odstranění dřevěných stěn v části u restaurace. Při demoličních pracích byly objeveny další dveře na terasu restaurace, které byly zaklopeny dřevěnou deskou a omítnuty. Při opravě se tyto dveře obnovily v duchu všech ostatních dveří v této části budovy. Rekonstrukce hlavní budovy byla ukončena v červenci 2015 a provádějící firma Chládek a Tintěra a. s., plynule přešla na bytovou část železniční stanice, kde došlo k opravě fasády, obkladů, výměně luxfer a opravě poškozených balkonů a výměně oken. Celkové náklady vynaložené na opravu nádraží v Poděbradech dosahují částky cca 14 mil. Kč. 86


Probíhající rekonstrukce bytového domu Socha Elektrifikace železnic, interiér nádraží

Výdejny jízdenek

Pohled na kryté nástupiště

87


11. OBJEKTY V PAMÁTKOVÉM ZÁJMU Charakter města Poděbrady a vlastně celé památkové zóny mimo kulturních památek dokreslují také objekty v památkovém zájmu, ať už svojí architekturou nebo detaily fasád, sochařské výzdoby apod. Každý dům nebo vila má svou jedinečnou kulturněhistorickou hodnotu, kterou je potřeba chránit zejména průběžnou údržbou a opravou dle aktuálního stavu budovy, a záměrů a potřeb vlastníka. V přehledu jsou uvedeny ty nejvýznamnější z nich. 11.1. Poděbrady I – historické centrum Jiřího náměstí Řadový dům renesančního původu č. p. 31/I Řadový dům renesančního původu č. p. 32/I

Řadový dům renesančního původu č. p. 33/I

Řadový dům renesančního a barokního původu č. p. 34/I Řadový dům renesančního a barokního původu č. p. 35/I Řadový dům renesančního a barokního původu č. p. 36/I Řadový dům renesančního a barokního původu č. p. 38/I

88


Novorenesanční dům – budova Záložny č. p. 10/I

Novorenesanční dům – budova radnice, sídlo MěÚ, č. p. 20/I

Řadový dům barokního původu č. p. 18/I

Řadový dům barokního původu č. p. 17/I

89


11.2. Poděbrady II – Nymburské předměstí Studentská ulice Budova Gymnázia Jiřího z Poděbrad č. p. 166/II

Dům se secesní fasádou č. p. 172/II

Secesní nárožní vila č. p. 221/II

90


Secesní dům – vila MAŘIČKA č. p. 230/II

Secesní nárožní dům č. p. 257/II (před a po rekonstrukci)

Secesní nárožní vila BĚLA č. p. 258/II Secesní nárožní vila BEROUNKA č. p. 183/II Secesní dům BLANKA č. p. 235/II Palachova ulice Novobarokní vila č. p. 342/2 Husova ulice Areál lázeňského domu Mír s vilou Zámeček č. p. 232/II, 234/II, 80/II

91


Mánesova ulice Budova střední zemědělské školy č. p. 355/II Školní ulice Budova základní školy T. G. Masaryka č. p. 556/II

Ulice Dr. Horákové Budova náboženské obce Církve československé husitské č. p. 561/II

11.3. Poděbrady III – Kostelní předměstí Riegrovo náměstí Budova České spořitelny č. p. 4/III

Secesní řadový dům č. p. 8/III

92


Secesní řadový dům č. p. 9/III

Secesní nárožní dům č. p. 10/III

Dům z konce 19. stol. s eklektickou fasádou č. p. 33/III

93


Jiráskova ulice Dům s novorenesanční fasádou č. p. 290/III Budova České pošty č. p. 740/III Palackého ulice Budova v klasicistním stylu – sídlo Polabského muzea č. p. 68/III

Dům se secesním průčelím č. p. 71/III

Dům s novorenesanční fasádou č. p. 74/III Ulice Na Dláždění

Budova bývalého kláštera č. p. 86/III

94


Labská ulice Barokní dům pod zámeckou zahradou

Tyršova ulice

Budova Sokolovny č. p. 26/III

Blok domů z první čtvrtiny 20. století č. p. 590/III

Fügnerova ulice

Blok domů z první čtvrtiny 20. stol. č. p. 591/III

Blok domů z první čtvrtiny 20. stol. č. p. 592/III

95


Blok domů z první čtvrtiny 20. stol. – nárožní dům SLAVIA č. p. 941/III

Dům se secesní fasádou č. p. 353/III

Proftova ulice

Dům s novorenesanční fasádou č. p. 280/III

Secesní vila MARIE č. p. 370/III

96


Hakenova ulice

Secesní dvojdům z první čtvrtiny 20 stol. č. p. 545/III Danuška a č. p. 456/III Vesna

Ulice Lázeňská a nám. T. G. Masaryka

Budova Lázeňského domu Letní lázně č. p. 363/III

Budova Lázeňského domu Kongresové centrum, č. p. 433/III

97


Budova hotelu BELLEVUE – TLAPÁK č. p. 654/III

Schnirchova ulice Budova lázeňského domu Zimní lázně č. p. 464/III

98


12. CÍLE A ÚKOLY PROGRAMU REGENERACE PRO OBDOBÍ 2016 – 2020 Městská památková zóna Poděbrady je nesmírně významnou devizou prostředí města s bohatou lázeňskou tradicí a rychlým růstem v průběhu 19. století. Ochrana památek a památkově hodnotných objektů na území MPZ Poděbrady, které dávají městu jeho neopakovatelnosti a dokladují historické souvislosti a tradice města, není jen zájmem státních památkových orgánů, ale zejména města Poděbrady. 12.1. Cíle programu regenerace Z památkového hlediska bylo, je a bude i nadále cílem regenerace MPZ Poděbrady: - zastavit chátrání domovního i nebytového fondu v MPZ - cílevědomě doplňovat a obnovovat domovní fond a zařízení v MPZ - revitalizovat, rekonstruovat a doplňovat všechny vnější plochy v MPZ a ne pouze samotný střed MPZ - doplňovat a obnovovat technickou infrastrukturu jako podmínku řádného provozu města - zajistit ekologicky nezávadný provoz všech složek bezkonfliktního fungování města (doprava, vytápění, likvidace odpadů, zásobování apod.) - v rámci zákonných možností nepřipustit provozování pro město nevhodných podnikatelských aktivit, které narušují nebo by mohly narušit památkovou hodnotu jednotlivých domů a souborů v MPZ, lázeňské funkce města a životní prostředí se zvláštním zřetelem k přírodním a krajinných hodnotám území 12.2. Hlavní úkoly programu regenerace Pro další období programu regenerace v letech 2016 – 2020 jsou zásadní tyto úkoly: - průběžně vyhodnotit současný stav objektů města a rámcově určit rozsah nutných oprav a úprav, které je nutno provést, aby bylo zabráněno dalšímu poškozování památkové hodnoty objektů a území, informovat i ostatní vlastníky nemovitostí v MPZ o tomto postupu - u kulturních památek v případě potřeby provést stavebně historické průzkumy - upřesnit z hledisek památkové péče rámcové regulační podmínky pro provádění oprav, úprav a novou výstavbu všech objektů v rámci MPZ, ve spolupráci s odborem výstavby - ve spolupráci s vlastníky pokračovat v podávání podnětů k prohlášení objektů za kulturní památky, a to zejména u objektů č. p. 20/I, č. p. 33/III, č. p. 464/III, č. p. 8/III, č. p. 9/III, č. p. 10/III, hotelový komplex Mír a Zámeček v části Poděbrady II a budovu Sokolovny v části Poděbrady III 99


- průběžně informovat občany města Poděbrady o významu, cílech a pravidlech oprav a údržby objektů v MPZ, a to na webu města, v Poděbradských novinách apod. - projednat s vedením města možnost zřídit tzv. „Fond oprav objektů v MPZ Poděbrady“, přičemž by město Poděbrady ze svého rozpočtu vyčlenilo určitou částku, která by byla rozdělována dle stanovených pravidel občanům jako příspěvek na jejich opravy objektů v MPZ. Do fondu by mohly přispívat svými dary právnické a fyzické osoby; dalším zdrojem příjmu prostředků do fondu by bylo finanční plnění z pokut uložených správním orgánem státní památkové péče za přestupky a správní delikty spáchané proti památkovému zákonu č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dalším zdrojem příjmu do fondu oprav by mohly být např. příspěvky z filmových natáčení na území města Poděbrady. - nadále pokračovat v čerpání finančních prostředků nejen z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, ale i z ostatních dotačních titulů České republiky - pokračovat v etapových opravách kulturních památek a max. využívat všech prostředků k dalším opravám - spolupracovat s majiteli nejen chátrajících objektů a poskytnout jim pomoc při plánování i při vlastních realizací oprav - dbát na plnění zásad a podmínek kladených na majitele, provozovatele či správce objektů v památkové zájmu, památkovým zákonem a každé jeho porušení sankcionovat, dle platných legislativních norem - pokračovat i nadále v opravách místních komunikací na celém území města - v dalším období by bylo žádoucí, aby byl revitalizován park v Purkyňových sadech, Poděbrady III, který se nachází na území MPZ Poděbrady

Letecký snímek Poděbrad

100


13. ZÁVĚR Během uplynulých let lze hmatatelně pozorovat změny ve městě, a to jak z hlediska oprav a rekonstrukcí historických objektů, kde se tato změna nejvíce projevila na poděbradském zámku nebo na Jiřího náměstí či v lázeňském parku. Zhodnotit celkovou potřebu obnovy kulturních památek a městské památkové zóny je velmi obtížné. Většina objektů je v soukromém vlastnictví fyzických či právnických osob a město vlastní jen zlomek nemovitostí památkového významu. Odhadnout tedy potřeby na dalších pět let dopředu je velmi obtížné. Největším problémem se jeví finanční prostředky, které jsou určujícím faktorem při plánování obnov či oprav objektů v MPZ Poděbrady. Většina kulturních památek je nebytovým prostorem a to může navyšovat potřebné výdaje na obnovu a nutí vlastníky k etapizaci svých projektů. Toto však není nejšťastnějším řešením, protože tak může dojít k ponechání otevřeného objektu přes zimní období apod. Dalším faktorem je stav památky či památkově významného objektu. Přestože před rekonstrukcí vlastník provede sondy, studie a průzkumy, samotný skutečný stav bývá zjištěn až při zahájení realizace. Náklady pak mohou nečekaně stoupnout, protože zásah je nutný provést ve větším rozsahu než bylo plánováno. Na změnu postupu obnovy, použitých materiálů, rozsahu obnovy atd. má vliv zákon o státní památkové péči a také zákon o veřejných zakázkách. Pro získávání finančních prostředků se jeví jako rozumná spolupráce více subjektů, a to především s ohledem na jejich možné zdroje. Mimo využívání Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je možné čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů vyhlašovaných ministerstvem kultury nebo Krajským úřadem Středočeského kraje. Program regenerace městské památkové zóny se snaží mapovat potřeby města, ale také poskytovat informace široké veřejnosti. Jeho hlavním cílem je být příručkou, rádcem a zdrojem konkrétních informací nejen pro širokou veřejnost.

Jižní strana náměstí, obraz Jana Smrkovského

101


Použité zdroje informací: - katastr nemovitostí, veřejně přístupné informace - oficiální stránky města Poděbrady - oficiální stránky Ministerstva kultury - oficiální stránky Národního památkového ústavu - veřejná databáze kulturních památek – MonumNet - oficiální stránky uváděných firem a institucí - Poděbradské noviny - Programy Regenerace městské památkové zóny z minulých období - fotodokumentace – archiv fotografií referentů MěÚ Poděbrady

102


PŘÍLOHA PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY NA OBDOBÍ 2016 – 2020 Mapa města Poděbrady s vytyčením hranic MPZ Poděbrady

103


PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY NA OBDOBÍ 2016 – 2020 Digitální verze Programu regenerace Městské památkové zóny Poděbrady na období 2016 – 2020

Zpracovala: Jana Kratochvílová Referentka odboru správních činností, MěÚ Poděbrady Listopad 2015

104

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

Recommend Documents