PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

MĚSTO PODĚBRADY

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

NA OBDOBÍ LET 2006 – 2010

Schváleno zastupitelstvem města Poděbrady dne 2.11.2005, usnesením č. 119/05

MĚSTO PODĚBRADY, Jiřího náměstí 20/I, 290 31 Poděbrady

Komise pro regeneraci městské památkové zóny : Komise pro regeneraci městské památkové zóny zřízena radou města, usnesením č. 237/99 ze dne 3.11.1999. Zároveň byli jmenováni členové komise a ustanoven předseda komise.

Předseda komise : Ing. Jozef Ďurčanský

Členové komise : Mgr. Jaromír Novák MUDr. Jan Frič MUDr. Václav Kryšpín Ing. arch. Ivan Sobotka PaedDr. Zdeněk Souček Ladislav Vomáčko Ing. Jana Netíková Ing. arch. Irena Kratochvílová František Uchytil PhDr. Jana Hrabětová MUDr. Věra Drozdová Ing. Jiří Jirásek Ing. Božena Pacáková Milan Exner

Sekretář komise : Ing. arch. Irena Kratochvílová

starosta města, člen zastupitelstva města

místostarosta města, člen zastupitelstva města člen zastupitelstva města člen zastupitelstva města člen zastupitelstva města člen zastupitelstva města člen zastupitelstva města vedoucí odboru výstavby a územního plánování MěÚ referent odboru školství, kultury a vnitřních věcí MěÚ referent odboru životního prostředí MěÚ Polabské muzeum veřejnost veřejnost veřejnost předseda komise pro kulturu, zdravotnictví, lázeňství, cestovní ruch a sport

referent odboru školství, kultury a vnitřních věcí MěÚ

Ing. Jozef Ďurčanský

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) -2-


OBSAH 1. 1.1 1.2

Charakteristika města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Správní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 8 8

1.2.1 1.2.2

Středočeský kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Město Poděbrady – obec s rozšířenou působností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 8

1.3

Územní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

Vznik města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znak města Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vlajka města Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Členění města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozloha města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 10 10 10 11

1.4

Přírodní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4

Geologické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zdroj minerální vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Charakteristika krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klimatické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11 11 12 12

1.5

Demografická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

1.5.1 1.5.2 1.5.3

Obyvatelstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzdělanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ekonomická aktivita a průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 13 14

1.5.3.1 1.5.3.2 1.5.3.3 1.5.3.4

Ekonomická aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průmyslové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lázně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14 14 15 15

1.6

Charakteristika infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

1.6.1. Doprava a dopravní dostupnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

1.6.1.1 1.6.1.2 1.6.1.3 1.6.1.4

Silniční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pěší a cyklistická síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Železniční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodní síť. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 16 16 16

1.6.2

Technická infrastruktura a vybavenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17

1.6.2.1 Vodní hospodářství a kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6.2.2 Technická infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.6.2.3 Vybavenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

17 17 17

2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7.

Historický vývoj města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Před založením města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Založení města a jeho další osudy do konce 16. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie 17. století až po začátek 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Objevení minerálního pramene a počátek lázeňství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie v období let 1945 – 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Současnost Poděbrad po roce 1990 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18 18 18 19 19 19 20 20

2.7.1 2.7.2

Město Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Městský úřad Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20 21

2.7.2.1 Organizační schéma Městského úřadu Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22

3. 3.1

Územní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Územně plánovací dokumentace – historie vzniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1.1

Obecně závazné vyhlášky územně plánovací dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.2

Základní faktory územně plánovací dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

23



3.2.1 3.2.2 3.2.3

Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lázeňství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Krajina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23 23 24

3.3

Hlavní zásady urbanistické koncepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

24

4. 4.1 4.2

Památkové péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zákonné vymezení státní památkové péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Orgány a organizace státní památkové péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25 25 25

4.2.1 4.2.2

Organizační uspořádání státní památkové péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ministerstvo kultury České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

25

4.2.2.1 Statut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2.2 Působnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2.3 Kontaktní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25 25 26

4.2.3

Památková inspekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26

4.2.3.1 Statut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3.2 Působnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3.3 Kontaktní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

26 26 27

4.2.4

Krajský úřad a kraj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27

4.2.4.1 Statut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4.2 Působnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4.3 Kontaktní údaje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27 27 27

4.2.5

Obecní úřad obce s rozšířenou působností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28

4.2.5.1 Statut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.5.2 Působnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.5.3 Kontaktní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

28 28 28

4.2.6

Odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav) . . . . . . . . .

29

4.2.6.1 4.2.6.2 4.2.6.3 4.2.6.4

Statut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Územní pracoviště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Působnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontaktní údaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29 29 29 30

5. 5.1

Kulturní památka a památkové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31 31

5.1.1

Prohlašování věcí za kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

5.2

Památková zóna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

5.2.1

Prohlašování památkové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32

5.3 5.4

Památková rezervace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evidence kulturních památek a památkových zón . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32 32

5.4.1

Evidence kulturních památek a památkových zón . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32

5.4.1.1 Ústřední seznam. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1.2 Seznam kulturních památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1.3 Seznam památkových zón . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

32 33 33

5.4.2

Náležitosti rejstříku Ústředního seznamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33

5.4.2.1 Údaje v rejstříku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

5.4.3

Náležitosti Evidenčních listů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34

5.4.3.1 Celek nemovité kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.3.2 Část nemovité kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.3.4 Celek, případně část, movité kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34 35 35

5.5 5.6

Ochrana a užívání kulturních památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně . . . . . . . . . . . . . . . . .

35 36

5.6.1 5.6.2

Právní souvislost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zákonná úprava (§ 14 zákona č. 20/1987 Sb.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

36 36

6. 6.1

Kulturní památky a památková zóna města Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . Jmenný seznam kulturních památek města Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

38 38



6.2

Městská památková zóna Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39

6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5

Zákonné ustanovení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podmínky ochrany městské památkové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vymezení městské památkové zóny Poděbrady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Městská památková zóna Poděbrady a územní plán sídelního útvaru Poděbrady . . . . Hodnocení vymezeného území městské památkové zóny Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . .

39 39 39 40

6.3

Objekty v památkovém zájmu – jmenný seznam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40 41

6.3.1 6.3.2 6.3.2

Poděbrady I – historické centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděbrady II – Nymburské předměstí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděbrady III – Kostelní předměstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41 41 42

6.4 6.5 6.6

Archeologické památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Významné osoby Poděbrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně Poděbrady . . . . . . . .

43 44 44

6.6.1 6.6.2 6.6.3 6.6.4 6.6.5 6.6.6 6.6.7

Kdy žádat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak žádat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kdo žádá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Formuláře (dále Příloha č. 8) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Správní řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Návaznost na stavební řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kde žádat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

44 44 44 44 45 45 45

7. 7.1

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (dále jen „Program regenerace MPR a MPZ“) . . . . . . . Usnesení vlády k Programu regenerace MPR a MPZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46 46

7.1.2

Program regenerace MPR a PMZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46

7.1.2.1 Cíl programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.2.2 Organizační zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.2.3 Podpora městských programů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

46 46 47

7.1.3

Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace . . . . . . . . . .

47

7.1.3.1 7.1.3.2 7.1.3.3 7.1.3.4

Charakteristika programů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cíle programů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příprava, zpracování a realizace programů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zásady a možnosti soukromého a veřejného financování programů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

47 47 48 51

7.2 7.3

Zásady Programu regenerace MPR a MPR (dále Příloha č. 9) . . . . . . . . . . . . . . 53 Souhrn prostředků alokovaných v rámci Programu regenerace MPR a MPZ za období 1995 – 2005 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

8. 8.1

Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . 55 Historie vzniku dokumentu Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Vyhodnocení programu regenerace na období 2000 – 2005 . . . . . . . . . . . . . . . 55

8.2 8.2.1

Rozpis poskytnutých prostředků v rámci Programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

8.2.1.1 8.2.1.2 8.2.1.3 8.2.1.4 8.2.1.5 8.2.1.6 8.2.1.7 8.2.1.8 8.2.1.9

Rok 1997 – podpořené akce obnovy Rok 1998 – podpořené akce obnovy Rok 1999 – podpořené akce obnovy Rok 2000 – podpořené akce obnovy Rok 2001 – podpořené akce obnovy Rok 2002 – podpořené akce obnovy Rok 2003 – podpořené akce obnovy Rok 2004 – podpořené akce obnovy Rok 2005 – podpořené akce obnovy

.............................................. .............................................. .............................................. .............................................. .............................................. .............................................. .............................................. .............................................. ..............................................

55 55 56 56 57 57 60 61 61

8.2.2 8.2.3

Vyhodnocení akcí obnovy uvedených v předchozím roce v Programu . . . . . . . . . . . . . Přehled větších obnov kulturních památek a památkových objektů . . . . . . . . . . . . . . .

62 64

8.2.3.1 Restaurování uměleckých předmětů – přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

66



8.2.4

Zhodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8.3

Program regenerace na období let 2006 – 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

67

68

8.3.1 8.3.2

Hlavní rizika, problémy a finanční zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obnova kulturních památek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

68 69

8.3.2.1 Prohlášení památkově významných objektů za kulturní památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.2 Stará radnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.3 Zámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.4 Kostel Povýšení sv. Kříže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.5 Kostel Nanebevzetí Panny Marie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.6 Hřbitov Kluk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.7 Pomník krále Jiřího . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.8 Mariánský sloup se sochami po stranách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.9 Inundační most . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.10 Sloup se sochou Panny Marie Svatohorské . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2.11 Fara . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69 69 70 71 72 72 73 73 74 74 74

8.3.3

Obnova městské památkové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75

8.3.3.1 Nová zástavba městské památkové zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.3.2 Nutné nebo zásadní rekonstrukce a obnovy v městské památkové zóně . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

75 75

9. 9.1

Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Polabské muzeum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.1.1

Kontakty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

77

10. 10.1 10.2 10.3 10.4

Použité zdroje informací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Veřejně přístupné internetové stránky (v abecedním pořadí) . . . . . . . . . . . . . . . Použitá knižní literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Použité zdroje ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fotografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

78 78 78 78 78

11.

Přílohy

1. 2. 3. 4. 5.

Správní charakteristika – Středočeský kraj a obce s rozšířenou působností . . . . . 1 Správní charakteristika – Město Poděbrady, obec s rozšířenou působností . . . . . 1 Územní charakteristika – rozloha města, členění města . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Charakteristika infrastruktury – silniční a železniční síť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Základní údaje o kulturních památkách na území města Poděbrady . . . . . . . . . . . 23

(počet listů)

Zámek, Jiřího náměstí 1/I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kašna (Schnirchova kašna) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský dům, Jiřího náměstí 4/I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský dům, Jiřího náměstí 5/I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měšťanský dům, Jiřího náměstí 37/I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Radnice (městská knihovna), Jiřího náměstí 41/I . . . . . . . . . . . . . . . . Pomník krále Jiřího, Jiřího náměstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mariánský sloup se sochami po stranách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kostel Nanebevzetí Panny Marie, alej Esperanto . . . . . . . . . . . . . . . . Sloup se sochou Panny Marie Svatohorské, alej Esperanto . . . . . . . . . Kašna „Komenského studna“, alej Esperanto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Inundační most (silnice II/611), Pražská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Socha sv. Jana Nepomuckého, Pražská (u mostu) . . . . . . . . . . . . . . . . Kostel Povýšení sv. Kříže, náměstí Anežky České . . . . . . . . . . . . . . . Děkanství, Palackého 72/III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Špitál, Na Dláždění 67/III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Fara, Husova 141/II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vila Obereignerova, Havlíčkova 1/III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vila Kouřimka, Pionýrů 256/II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vysílač – radiostanice, Na Zálesí 530/III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 3 4 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20



6. 7.

11.

1 3 6

2

Žádost o vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, k obnově kulturní památky Žádost o vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

10.

Poděbrady I – historické centrum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděbrady II – Nymburské předměstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poděbrady III – Kostelní předměstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně Poděbrady . . . . . . . . .

9.

21 23 23

Hranice městské památkové zóny – obrazová část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Objekty v památkovém zájmu – fotodokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

8.

Hřbitov, Bílkova (Kluk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Boží muka, Nymburská (Velké Zboží) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozcestník (Přední Lhota) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, č.j. 4.193/2003. Opatření jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ze dne 18.1.1996, ve znění Opatření Ministerstva kultury ze dne 15.2.2000 č.j. 1.004/2000 a Opatření Ministerstva kultury ze dne 21.2.2002, č.j. 22.867/2000. Opatření jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ze dne 18.1.1996, ve znění Opatření Ministerstva kultury ze dne 15.2.2000 č.j. 1.004/2000, Opatření Ministerstva kultury ze dne 21.2.2002, č.j. 22.867/2000 a Opatření Ministerstva kultury ze dne 28.1.2004, č.j. 2.033/2004. Příloha Zásad : formulář Souhrnný přehled

Orientační mapa Poděbrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

Dokladová část – doporučení, průzkumy, rozbory, závazná stanoviska . . . . . . .

Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění , č.j.1643/ŠKVV/2004 z 22.12.2004 – restaurování podstavce pomníku krále Jiřího Průzkum stavu krovu a střechy kostela provedený firma Konzea s.r.o. Praha pod č.j. STB/01d/00 ze dne 20.3.2000 Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění, č.j. Kult/1337/01 z 4.10.2001 – obnova krovu a střechy kostela Povýšení sv. Kříže Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění , č.j. 1282/ŠKVV/2005 z 15.9.2005 – restaurování vitrážových výplní oken kostela Povýšení sv. Kříže Stavebně technický průzkum zdiva s rozborem vlhkosti a salinity provedený firmou Statika AT s.r.o, Praha, zak.č. 2005-035 ze srpna 2005 Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění , č.j. 1597/ŠKVV/2005 z 2.11.2005 – odvodnění a statické zajištění kaple hřbitova v Kluku Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění , č.j. Kult/703/2002 z 2.7.2002 – statické zabezpečení a oprava cihelné klenby v suterénu staré radnice. Závazné stanovisko dle §14, odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění , č.j. Kult/1448/2001 z 31.10.2001, č.j. 12/ŠKVV/2003 z 8.1.20035 – úprava západní části hradebního příkopu



1.

Charakteristika města

1.1

Základní charakteristika

Město Poděbrady leží 50 km od Prahy a 10 km od bývalého okresního města Nymburk. Tato poloha zajišťuje dobré spojení s celou republikou. Původně zemědělské městečko prodělalo díky lázeňství v období mezi dvěma světovými válkami velký rozvoj, který se viditelně projevil i v jeho architektuře. Dnes mají charakter daný tisíciletou historií, existencí lázní a pěkným přírodním prostředím. Jsou příjemným místem pobytu jak pro stálé obyvatele, tak pro lázeňského hosty či náhodné návštěvníky a turisty.

1.2

Správní charakteristika

1.2.1 Středočeský kraj V souvislosti s reformou veřejné správy byly ke dni 31.12.2002 zrušeny okresní úřady a jejich agenda a většinou i pracovníci přešli na městské a nově vzniklé krajské úřady. V celé republice vzniklo 14 nových krajů. Historicky první volby do krajského zastupitelstva se uskutečnily v roce 2000 a v listopadu roku 2004 proběhly volby druhé. Kraje České republiky : Hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Královehradecký, Pardubický, Vysočina, Moravskoslezský. Středočeský kraj je územně samosprávnou jednotkou a zároveň i regionem soudržnosti Evropské unie a tvoří tak statistickou jednotku NUTS 2. Administrativně se Středočeský kraj člení na 26 územně samosprávných celků - obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností (obce III. typu) se dále dělí na obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu). Ve Středočeském kraji je 55 obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejmenší administrativní jednotkou je obec. Na obce s rozšířenou působností byla převedena většina kompetencí, které dříve vykonávaly okresní úřady (např. vydávání občanských, cestovních a řidičských průkazů a registrace dopravních vozidel). Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji : (Příloha č.1) Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice 1.2.2 Město Poděbrady – obec s rozšířenou působností Zrušením okresního úřadu Nymburk byly jeho kompetence mimo krajského úřadu převedeny také na tři pověřené obce s rozšířenou působností : Poděbrady, Nymburk a Lysá nad Labem. Město Poděbrady je od 1.1.2003 pověřenou obcí s rozšířenou působností, čímž se zařadilo mezi 205 pověřených obcí ČR a začalo vykonávat státní správu v přenesené působnosti pro obce ve svém spádovém území, kterých je včetně Poděbrad celkem 35. Česká republika, CZ021 Středočeský kraj, CZ0218 okres Nymburk



Obce v územním obvodu města Poděbrady : (Příloha č. 2) Kód obce 537021 537080 537098 537101 537128 537161 537217 537225 534706 537292 551481 537306 534943 537403 537438 537489 537557 537560 537578 537586 599662 537632 537659 537683 599590 537772 537799 537802 537811 537900 536083 537951 599611 537977 534471 Celkem

1.3

Název obce Obyvatelé k 1.1.2004 Části obce 876 5 Běrunice Činěves 480 1 Dlouhopolsko 226 1 Dobšice 182 1 Dymokury 779 3 240 1 Hradčany 408 1 Choťánky 323 5 Chotěšice Chroustov 206 2 Kněžice 483 3 Kněžičky 177 1 Kolaje 86 1 Kouty 246 1 Křečkov 334 1 Libice nad Cidlinou 1310 1 2913 3 Městec Králové Odřepsy 280 1 143 2 Okřínek 389 1 Opočnice Opolany 787 4 Oseček 108 1 Pátek 520 1 Písková Lhota 406 1 Poděbrady 13128 9 Podmoky 157 1 Sány 466 1 Senice 165 1 Sloveč 521 3 788 1 Sokoleč Úmyslovice 305 2 Velenice 203 1 Vlkov pod Oškobrhem 96 1 Vrbice 182 1 Vrbová Lhota 377 1 Záhornice 319 2 35 obcí 28609 66

Katastrální území/rozloha 5 / 2673,3 ha 1 / 1443,6 ha 1 / 208,6 ha 1 / 667,8 ha 3 / 1465,0 ha 1 / 382,1 ha 1 / 402,7 ha 5 / 2251,0 ha 2 / 744,7 ha 2 / 1958,0 ha 1 / 1187,4 ha 1 / 159,1 ha 1 / 558,9 ha 1 / 513,4 ha 1 / 995,5 ha 2 / 1987,8 ha 1 / 613,4 ha 2 / 558,8 ha 1 / 1092,3 ha 4 / 1222,0 ha 1 / 690,6 ha 1 / 643,0 ha 1 / 847,4 ha 5 / 3369,7 ha 1 / 847,4 ha 1 / 946,8 ha 1 / 446,9 ha 3 / 1249,6 ha 1 / 627,7 ha 2 / 623,8 ha 1 / 801,8 ha 1 / 142,0 ha 1 / 583,9 ha 1 / 603,3 ha 1 / 1706,9 ha 55 / 35216,2 ha

Územní charakteristika

1.3.1 Vznik města O nejstarších dějinách města ani o původu jména se nedochovaly žádné historické zprávy. Název Poděbrady dostala pravděpodobně osada založená v úrodné rovině při brodu přes Labe. Pro svou příhodnou polohu a dobré možnosti k provozování zemědělství byla tato oblast obývána nepřetržitě od mladší doby kamenné, což potvrzují archeologické nálezy. Nejstarší písemná zmínka o Poděbradech doložená originální písemností je z roku 1223, kdy se uvádí PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) -9-


Hroznata z Poděbrad, který pocházel z rodu Sezemiců. Všeobecný rozkvět města nastal za doby pánů z Kunštátů. Synové krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich starší, Viktorin, Jindřich mladší, zvaný Hynek, knížata minstrberská a hrabata kladská a Boček, bratři, páni z Kunštátu potvrdili městu práva a dali znak privilegiem dne 4. března 1472.

1.3.2 Znak města Na zlatém štítě je do poloviny sahající stříbrná hradební zeď z kvádrů s cimbuřím o devíti stínkách červeně krytých a s otevřenou branou, uvnitř černou, se zlatými, stříbrem kovanými vraty a zlatou vytaženou mříží se stříbrnými hroty. Za zdí vystupuje uprostřed stříbrná okrouhlá věž se dvěma podlouhlými okny nad sebou, s cimbuřím o čtyřech stínkách a špičatou vysokou červenou střechou se zlatou makovicí. Za věží je orlice nohama jakoby stojící na cimbuří, pravá polovice orlice je černá, levá červená, orlice má červený jazyk, zlatou zbroj a přes prsa a křídla stříbrný půlměsíc (emblém z erbu vévodů minsterberských). Nad branou visí pod cimbuřím malý štítek s erbem pánů z Kunštátu, tj. stříbrný štítek s třemi černými pruhy v horní polovici.

1.3.3 Vlajka města Městská vlajka byla schválena výnosem Ministerstva vnitra č. B-8117-25/11-47-II/3 ze dne 20. 8. 1948. Barvy : bílá, červená a žlutá. Poměr stran je 2:3, barevné pruhy jsou stejně široké.

1.3.4 Členění města (Příloha č. 3) Město Poděbrady má celkem 9 částí obcí : Poděbrady I (historické centrum) Poděbrady II („Nymburské předměstí“) Poděbrady III („Kostelní předměstí“, Žižkov) Poděbrady IV (Malé Zboží) Poděbrady V (Koutecká) Poděbrady VI – Polabec (přičleněn ke dni 1.1.1959) Poděbrady VII – Velké Zboží (přičleněno ke dni 1.1.1964) Poděbrady VIII – Kluk (přičleněn ke dni 1.7.1971) Poděbrady IX – Přední Lhota (přičleněna ke dni 1.4.1976) V minulosti připojené obce dnes tvoří městské části. Čtvrti Polabec, Kluk a Přední Lhota se nacházejí na levém břehu Labe a do značné míry si zachovaly spíše venkovský ráz. Od Poděbrad je dělí řeka, neboť historické centrum Poděbrady leží na břehu pravém. Souvislou zástavbou je s centrem propojena část Velké Zboží. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 10 -


1.3.5 Rozloha města (Příloha č. 3) Území města tvoří pět katastrálních území – k.ú. Poděbrady, k.ú. Polabec, k.ú. Velké Zboží, k.ú. Kluk a k.ú. Přední Lhota s celkovou rozlohou 3369,7 ha. katastrální území Poděbrady 1.353,39 ha katastrální území Polabec 256,34 ha katastrální území Velké Zboží 493,31 ha katastrální území Kluk 868,25 ha katastrální území Přední Lhota 398,35 ha

1.4

Přírodní charakteristika

1.4.1 Geologické poměry Krajina kolem Poděbrad byly svými přírodními podmínkami předurčena k tomu, aby se stala jednou z nejúrodnějších oblastí Čech. Tvářnost polabské krajiny neformoval jen tok řeky Labe, ale dávno předtím, na konci druhohor, křídové moře. Zůstaly po něm mohutné vrstvy různých pískovců, slínů a jílů, známé opuky, bohaté na zkameněliny. Druhohorní křídové moře bylo rozsáhlé a mělké. Sedimenty se vrstvily klidně a téměř vodorovně, porušeny jen místy radikálními zlomy. Starší propustné pískovce vytvořily jakousi pánev, nádrž podzemních vod. Nepropustné jíly mladšího stupně křídového útvaru (turonu) pískovce uzavřely a vodu v nich stlačily. Křídové vrstvy byly v následujících geologických dobách překryty dalšími usazeninami. V tomto měkkém podloží, pravděpodobně už na konci třetihor, nastoupilo na svou cestu z Krkonoš západním směrem Labe. Po celé období čtvrtohor – za poslední milion let – řeka několikrát změnila směr svého hlavního toku. Labský proud přinášel současně z vyšších poloh spousty materiálu v podobě štěrkopísků, které se ukládaly po obou březích řeky v mohutné vrstvy – labské terasy. Od Poděbrad k Oškobrhu se rozprostírá krajina rovná jako stůl s rozsáhlými mokřinami a bažinami, zvaná Poděbradská blata. Ve středověku to byla významná rybníkářská oblast. V průběhu posledních dvou století došlo k soustavnému vysoušení bažin, k regulaci řek a potoků. Nyní se na kvalitních černozemích úspěšně pěstují hospodářské plodiny. 1.4.2 Zdroj minerální vody Druhohorní křídové moře bylo rozsáhlé a mělké a jeho sedimenty se vrstvily klidně a téměř vodorovně, porušeny jen místy radikálními zlomy. Starší propustné pískovce vytvořily jakousi pánev, nádrž podzemních vod. Nepropustné jíly mladšího stupně křídového útvaru (turonu) pískovce uzavřely a vodu v nich stlačily. Teprve umělým proražením takového nepropustného souvrství (artézského stropu) voda pod tlakem může stoupat vzhůru až k okraji celé pánve. Poděbrady se nacházejí v přirozeném centru tohoto útvaru, v místech vhodných geologických zlomů. Při průchodu podzemím se ve vodě rozpouští pod tlakem různé minerální soli a atomární kyslík se mění v oxid uhličitý. Na povrch voda vyvěrá jako přírodní minerální voda, alkalicko-zemitá kyselka „Poděbradka“. Je to přírodní léčivá voda středně mineralizovaná, smíšeného typu. Podle zastoupení hlavních iontů náleží do třídy hydrouhličitano-chloridových sodno-vápenatých vod se zvýšeným obsahem alkalií a koncentrací některých prvků. Oxid uhličitý je produktem procesů postvulkanismu. Jeho přívodové cesty z krystalického podloží pánve mají svůj původ v tektonice severozápadního – jihozápadního směru, tak i v tektonice příčné. Chemické složení přírodních minerálních vod je poměrně stálé s nepatrnými výkyvy v obsahu alkalií a aniontů HCO3 a SO4, což indikuje dlouhou cestu oběhu. Poděbradská přírodní voda je chráněna ochrannými pásmy 1. a 2. stupně, vyhlášenými v roce 1976. Ochranné pásmo 1. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 11 -


stupně tvoří území vymezené kruhem o poloměru 50 m kolem každého jímaného přírodního léčivého zdroje. Ochranné pásmo 2. stupně pak zahrnuje širší poděbradskou oblast výskytu uhličitých vod v cenomanu, a to zejména její severozápadní a západní část. Podmínky ochrany minerálních vod vycházejí z jejich příslušnosti k akumulaci uhličitých vod v cenomonu křídové pánve, přičemž hlavní důraz je kladen na zachování hydraulického tlaku.

1.4.3 Charakteristika krajiny Inundační pásmo Labe, močálovitá krajina s vysokou hladinou spodní vody je stále porostlá olšemi, duby, habry, jilmy, topoly, vrbami, lípami a babykou. Lužní háje poskytují nejkrásnější pohled na jaře, kdy tu v pestrých kobercích vykvétají různé druhy dymnivek, orsejů, sasanek a dalších jarních květin. V pozdním jaru a v létě se lesy proměňují díky zásobárně vody v nepropustné houštiny. Zelené přítmí těchto vlhkých lesů poskytuje domov četným zástupcům zpěvného ptactva. Také mrtvá labská ramena a tůně mají svůj půvab. Místy jsou obrostlá hustými porosty rákosu, orobince, ostřic, místy pokrývá jejich břehy bahenní květena jako blatouchy, pryskyřníky a kosatce. Na vodní hladině nejsou vzácností lekníny, stulíky a šipatky. Lužní lesy, bezprostředně navazují na městskou parkovou zeleň, jsou osvěžujícím prostředím v horkých letních měsících. Příjemné procházky Kubovými sady za kostelem nebo Tyršovými sady u vodárny pokračují po břehu slepého ramene Neumannovými sady až k tůni Čábelně. Jiná cesta kolem Labe věkovitou lípovou alejí vede dál k soutoku s Cidlinou. Ostatní cesty přehlednými lukami směřují do Městského lesa. Za Čábelnou je vyhledávaný autokempink a dále dvě sportovní střelnice. Rozsáhlé území v těchto místech se postupně proměnilo v golfové hřiště s osmnácti jamkami. Je to jedna z nejlákavějších možností pro náročnější návštěvníky Poděbrad. Rovinatý přírodní terén podobného charakteru za Labem je určen hlavně k jezdeckému sportu, který má v Poděbradech slavnou tradici už z dob první republiky. V bývalé panské Oboře, otevřené veřejnosti už v roce 1908, se nachází nejstarší výletní restaurace pro lázeňské hosty a sportovní stadion. Ten ve svých počátcích sloužil jako ojedinělá cyklistická dráha a místo sokolských sletů. Na lukách mezi pražskou silnicí a lesem Borem se v šedesátých letech začal těžit štěrkopísek jako kvalitní stavební materiál. Vytažené prostory se naplnily vodou a tak vznikly ideální podmínky pro koupání a některé vodní sporty. Část jezera blíže k městu byla upravena na koupaliště s písečnými plážemi, lákajícími v horkých letních dnech tisíce zájemců ze širokého okolí. 1.4.4 Klimatické poměry Poděbrady mají nadmořskou výšku 185 m n.m. a ta je řadí mezi nejteplejší místa republiky s poměrně stálým klimatem. Klimatické poměry charakterizují tyto údaje : Počet letních dnů 50 – 60 dnů oC Počet dnů s průměrnou teplotou 10 160 – 170 dnů 100 – 110 dnů Počet mrazových dnů Počet ledových dnů 30 – 40 dnů - dva stupně C – - tři stupně C Průměrná teplota v lednu osm stupňů C – devět stupňů C Průměrná teplota v dubnu osmnáct stupňů C – devatenáct stupňů C Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v říjnu sedm stupňů C – devět stupňů C 90 – 100 dnů Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 – 400 mm Srážkový úhrn v zimním období 200 – 300 mm PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 12 -


Průměrný roční úhrn srážek Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

1.5

500 – 650 mm 40 – 50 dnů 120 – 140 dnů 40 – 50 dnů

Demografická charakteristika

1.5.1 Obyvatelstvo Ke dni 1.6.2005 je v Poděbradech přihlášeno k trvalému pobytu 12953 obyvatel. Oproti letem minulým je patrný stálý pokles trvalé hlášených obyvatel. Složení obyvatel (muži, ženy) je podobné jako složení ve Středočeském kraji nebo v republice, i když podíl žen je z uvedených území největší. Sčítání lidu a domů 1.3.2001 Počet obyvatel - z toho ženy - z toho muži

Poděbrady 13.364 obyv. 52,4 % 47,6 %

Středočeský kraj Česká republika 122.473 obyv. 10.230.060 obyv. 51,0 % 51,3 % 49,0 % 48,7 %

K 31.12.2003 bylo složení obyvatelstva Poděbrad podle věku : 13,7 % - ve věku 0 –14 69,5 % - ve věku 15 – 65 - ve věku 65 a více 16,8 % Ze statistik vyplývá také náboženské vyznání obyvatel. Náboženské vyznání Poděbrady Sčítání lidu a domů 1.3.2001 28,8 % - věřící - nevěřící 64,0 % 7,2 % - nezjištěno

Středočeský kraj Česká republika 23,4 % 32,1 % 68,6 % 59,0 % 8,0 % 8,9 %

1.5.2 Vzdělanost Vzdělanost obyvatel Poděbrad se dá hodnotit jako nadprůměrná, a to ve vztahu k obyvatelům Středočeského kraje i republiky. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Sčítání lidu a domů 1.3.2001 - vyučení a stř. odborné bez maturity - úplné střední s maturitou - vyšší odborné a nástavbové - vysokoškolské

Poděbrady 34,6 % 29,4 % 5,6 % 12,2 %

Středočeský kraj Česká republika 40,4 % 38,0 % 24,4 % 24,9 % 3,3 % 3,4 % 7,0 % 8,9 %

Na území Poděbrad sídlí : - příspěvková organizace Mateřská škola Poděbrady, která zaštituje 7 mateřských škol v ulicích : Palachova 137/III, Studentská 169/II, Proftova 309/III, Žižkova 1131/III, Karla Čapka 1113/III, Vřesová 155/VI Poděbradská 61/VII. - příspěvková organizace Základní škola T.G.Masaryka, která zaštituje 2 základní školy v ulicích : Školní 556/II, Žižkova 1252/III. - příspěvková organizace Základní škola Na Valech 45/II. - speciální škola v ulici U bažantnice 154/III. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 13 -


-

-

střední školy : Gymnázium Jiřího z Poděbrad (Studenstká 166/II), Ekogymnázium (Na Hrázi 64/III), Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu (Komenského 156/III), Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady (Boučkova 355/II). střední odborné učiliště kuchař – číšník (Dr. Beneše 413/II), střední odborné učiliště Skláren Bohemia (Jiráskova 310/III). Univerzita Karlova v Praze – Středisko jazykové a odborné přípravy UK ÚJOP (Jiřího náměstí 1/I).

1.5.3 Ekonomická aktivita a průmysl 1.5.3.1 Ekonomická aktivita

Ze statistiky ekonomické aktivity vyplývá, že nezaměstnanost je nižší v porovnání s územím Středočeského kraje i republiky. Vydání lázeňského statutu v roce 1956 bránilo proniknutí průmyslového podnikání do města. Víc než 80 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za zaměstnáním mimo území obce. Velký vliv na tento stav má blízkost hlavního města Prahy s možností pracovního uplatnění. Ekonomická aktivita a statistika vyjíždění do zaměstnání : Sčítání lidu a domů 1.3.2001 Poděbrady Středočeský kraj Česká republika - ekonomický aktivní obyvatelé 6 962 584 628 5 253 400 93,9 % 93,0 % 90,7 % - z toho zaměstnaní 6,1 % 7,0 % 9,3 % - z toho nezaměstnaní - vyjíždějící do zaměstnání 86,1 % 88,9 % 89,9 % 34,0 % 49,7 % 27,0 % - z toho denně mimo obec Pro doplnění statistiky : ekonomicky aktivní podle odvětví 1,8 % - zemědělství, lesnictví, rybolov 25,5 % - průmysl - stavebnictví 7,4 % - obchod, opravy motorových vozidel 11,8 % - doprava, pošty a telekomunikace 7,8 % - veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 5,1 % 17,0 % - školství, zdravotnictví, veter. a soc. činnost Vývoj nezaměstnanosti Statistika Úřadu práce - prosinec 2001 - prosinec 2002 - prosinec 2003 - prosinec 2004 - srpen 2005

Poděbrady 5,91 % 6,19 % 6,77 % 6,36 % 6,50 %

Česká republika 9,09 % 9,98 % 10,31 % 10,27 % 8,90 %

1.5.3.2 Průmysl

Druhá polovina 19. století je dobou průmyslového podnikání ve městě. Velké zemědělské zázemí s převažujícími malorolnickými živnostmi, ale i rozsáhlý panský hospodářský dvůr, vtiskly Poděbradům nadlouho ráz nevelkého zemědělského městečka. Prvními průmyslovými podniky zde byly cukrovar, lihovar, pivovar a pila. V roce 1876 založili v Poděbradech sklářští podnikatelé ze Sázavy, bratři Gerhardtové, jediný větší průmyslový podnik, který přetrval do dnešních dnů. Do roku 1927 se tu vyráběly hlavně užitkové výrobky z lehkého sodnodraselného skla. Pak byla sklárna převedena na výrobu těžkého olovnatého skla PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 14 -


určeného především k broušení. Sklárna je od svého založení jediným větším podnikem ve městě. Ostatní průmyslové podnikání omezil rozvoj poděbradských lázní. K větším podnikům patří Poděbradka, a.s., Polabské mlékárny, a.s. 1.5.3.3 Průmyslové zóny

Vliv na rozvoj ekonomické aktivity občanů mohou mít v budoucnu i průmyslové zóny Poděbrad. Územní plán vymezuje 2 průmyslové zóny, které využívají dobré dopravní vazby vztah obytných zón a tras rozhodujících médií technické infrastruktury, které mají dostatečné rozvojové možnosti i po návrhovém období ÚPSÚ Poděbrady. Lokalizované výrobní a další činnosti musí mít povahu moderních aktivit s nízkým podílem surovinových vstupů v objemu finálního produktu a jeho ceně. Při rozhodování o lokalizaci konkrétního podnikatelského záměru budou preferovány výroby schopné konkurence v mezinárodním měřítku a technologicky progresivní výroby orientované na kooperaci s místními firmami a dodavateli. Průmyslová zóna „Stavební“ o výměře 10 ha se nachází severozápadní území „za tratí“ a je určena pro odvětví lehlého průmyslu – vyloučeny jsou provozy produkující závadné emise (hluk, prach, plyny, apod.). Dopravní vazby – dálnice 6 km, železniční stanice 1 km, skládka odpadu 20 km, přístup k vodní cestě (Labe) 2 km. Průmyslová zóna „Kluk“ o výměře 6 ha se nachází jižně od hřbitova, proto je předurčena k umístění hygienicky nezávadné lehké průmyslové výroby. Dopravní vazby – dálnice 4 km, železniční stanice 3 km, skládka odpadu 20 km, přístup k vodní cestě (Labe) 2 km. 1.5.3.4 Lázně

Poděbrady jsou spjaty z lázněmi už z roku 1722, kdy zde byla postavena bouda pro malé železité lázničky u havířského kostelíka na místě silného železitého pramene. Rozvoj lázeňství je spjat s objevením minerálního pramene dne 1.8.1905 na vnitřním nádvoří zámku. Zahajovací lázeňská sezóna proběhla v roce 1908. Dnes provoz lázní zabezpečuje hlavně akciová společnost Lázně Poděbrady, a.s. V lázních Poděbrady se lečí především všechna onemocnění srdce. Nejvíce se zde léčí lidi pro prodělaném srdečním infarktu, s angínou pectoris a chronickou ischemickou chorobou srdeční. V posledních letech se zde úspěšně rozvinula lázeňská léčba po srdečních operacích. Z ostatních nemocí jsou to všechny cévní choroby, na prvním místě vysoký krevní tlak (hypertense). Lázně jsou zařízeny i na účinné přístrojové léčení končetinových tepen a žil, včetně těžkých lymfedémů a křečových žil (varixy). Velký počet speciálních diet umožňuje léčit i choroby látkové výměny, cukrovku (diabetes mellitus) a obezitu. Pobytem v lázních prokazatelně klesá hladina škodlivého cholesterolu a jiných pro zdraví nepříznivých tuků. Rozsáhlý balneoprovoz dává širokou možnost pro racionální léčení pohybového ústrojí, zejména bolestivých stavů páteře a velkých kloubů, pooperačních stavů, apod.

1.6

Charakteristika infrastruktury

1.6.1 Doprava a dopravní dostupnost Město Poděbrady má velice dobrou dostupnost a návaznost na silniční, železniční i vodní dopravní síť. Stejně jako v jiných městech je i zde problémem nárůst počtu automobilů a nedostatek prostor k parkování. Tento problém by aspoň částečně měly řešit hromadné garáže, z jejichž výstavba se ve spolupráci především se soukromým podnikatelským sektorem zpracovává jako záměr.

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 15 -


1.6.1.1 Silniční síť (mimo místních a obslužných komunikací) - (Příloha č. 4)

D11 (E67) I/38 II/329 II/331 II/611 III/32916 III/33016 III/3297 III/0385

Praha – Hradec Králové (dokončeno k exitu Poděbrady – východ) Kolín – Mladá Boleslav (prochází Přední Lhotou) Poděbrady – Netřebice (Mánesova, Koutecká) Poděbrady – Nymburk (Husova ulice, Velké Zboží) Praha – Hradec Králové (ulice Palackého, Jiřího náměstí, Pražská, Bílkova) Poděbrady – Pátek (Opletalova, Revoluční) Poděbrady – Křečkov (Velké Zboží – Nádražní, Za Drahou) Poděbrady, Kluk (ulice Kolínská a Sokolečská) Poděbrady, Přední Lhota (ulice Průběžná)

Především nárůst počtu automobilů má vliv na zvýšenou intenzitu dopravy oproti dřívějším sčítáním dopravy. Největší zatížení automobilovou dopravou je každodenně v centru města (ulice Palackého, Jiřího náměstí, Pražská a Husova). Odlehčení dopravy bude možné po dostavbě dálnice D 11 až do Hradce Králové. Další odlehčení dopravy předpokládá dokončení I. etapy obchvatu města Nymburk, tj. přeložky silnice I/38 přes řeku Labe. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce křižovatky silnic I/38 a II/611 v k.ú. Kluk, kde vznikl kruhový objezd a zvýšil bezpečnost dopravy v tomto úseku. 1.6.1.2 Pěší a cyklistická síť

Cyklostrasa č. 0024 Libice nad Cidlinou – Byšičky (40 km, po pravém břehu Labe) Cyklostrasa č. 0019 Poděbrady – Nymbruk (8 km, po levém břehu Labe) Obě cyklistické stezky jsou propojeny v Poděbradech lehkou železobetonovou konstrukcí lávky pro pěší a cyklisty vedenou nad plavební komorou a kolem hydroelektrárny. Síť cyklistických stezek uvnitř města je plánovaná do budoucna v návaznosti na zpracovaní dopravního generelu a odklonění nebo omezení automobilové dopravy městem. Centrum města je pěší zónou vedoucí lázeňským parkem od Jiřího náměstí až k železničnímu nádraží. 1.6.1.3 Železniční síť

231 Praha – Lysá nad Labem – Kolín Poděbrady jsou rychlíkovou zastávkou, osobní vlaky staví také na zastávce Velké Zboží. Vzdálenost Poděbrad od Prahy 57 km, od Nymburka 7 km, od Kolína 16 km. Železniční dvojkolejná elektrifikovaná trať nepříznivě protíná Poděbrady ve směru SZ – JV a tvoří dopravní bariéru především na ulicích Jiráskova a Koutecká. Celková rekonstrukce a modernizace zabezpečovacího zařízení trati umožnila rychlejší průjezdy a kratší čekací doby na silnicích. Lepší dopravní propojení města předpokládá záměr budoucí výstavby dvou nadjezdů v obou lokalitách. 1.6.1.4 Vodní síť

Labská vodní cesta byla v minulém období postupně zastavena, ale do budoucna je možné, že dojde k jejímu obnovení. V současnosti je Labe využíváno především pro provoz sportovních a rekreačních lodí (výletní loď, sportovní čluny, apod.). V roce 2005 vznikají první projekty na zvýšení podjezdné výšky pod mostem max. 7m od maximální plavební hladiny, což může znamenat postupnou obnovu vodní cesty.



1.6.2 Technická infrastruktura a vybavenost 1.6.2.1 Vodní hospodářství a kanalizace

Město Poděbrady je zásobováno pitnou vodou z rozsáhlého vodárenského systému spravovaného akciovou společností Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. Po dokončení rozvodů vodovodní sítě (rok 2006) ve čtvrtích Velké Zboží, Kluk a Přední Lhota bude dosaženo 100% pokrytí. Rozvody labské (užitkové) vody využívají v podnicích k provozním účelům pro chlazení a také ke kropení i zalévání zeleně a povrchů. Specifickými rozvody jsou rozvody minerální vody „Poděbradka“ – hydrouhličitanové kyselky s obsahem sirovodíku, jejíž první pramen byl objeven v areálu zámku v roce 1905. Kanalizační systém města Poděbrady spravuje akciová společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. Po dokončení rozvodů kanalizační sítě (rok 2006) ve čtvrtích Velké Zboží, Polabec, Kluk a Přední Lhota bude dosaženo 100% pokrytí. Kanalizační rozvody jsou napojeny na čistírnu odpadních vod (Malé Zboží – Husova ulice), která byla dokončena po několika letech výstavby v roce 1998 a v roce 2002 prodělala intenzifikaci (rozšíření). 1.6.2.2 Technická infrastruktura

Rozvody elektrické energie, plynu i telekomunikačních kabelů (telefon) je město 100 % pokryto. Jednotlivé rozvody jsou v majetku správců sítí. 1.6.2.3 Vybavenost

Územní plán je zpracován pro návrhové období 15 let. Další rozšíření bytové výstavby se předpokládá především v části za tratí „Koutecká“. V posledních letech postavilo město (s pomocí státních příspěvků) 175 bytových jednotek, v současné době je ze strany soukromých investorů připravena výstavba cca 300 bytových jednotek, a to především zástavbou ve městě na územích již dříve určených k zástavbě. Domy a byty ve městě (Sčítání lidu a domů 1.3.2001) : Domy celkem 2 874 - z toho trvale obydlené 2 524 - z toho rodinné domy 2 189 Byty celkem 5 909 - z toho trvale obydlené 5 151 Občanská vybavenost se jeví jako dostatečná z pohledu velikosti města a počtu obyvatel. Součástí vybavenosti je kino, divadlo, knihovny, sportovní zařízení venkovní i vnitřní (včetně zimního stadionu), pošta, apod. Ve zpracovaných studiích se uvažuje o výstavbě plaveckého bazénu.



2.

Historický vývoj města

Jiřího náměstí koncem 18. století

Jiřího náměstí začátkem 20. století

Jiřího náměstí kolem roku 1980

Jiřího náměstí roku 2003

2.1

Před založením města

O nejstarších dějinách města ani o původu jména se nedochovaly žádné historické zprávy. Název Poděbrady dostala pravděpodobně osada založená „pode brody“ labskými, které bývaly v celé délce od míst, kde se říká „Na Vinici“, až k nynějšímu mostu. Osídlení v okolí brodu je doloženo archeologickými nálezy z mladší doby kamenné, ale hlavně z doby hradištní. Nejstarší písemná zmínka o Poděbradech je z roku 1223, kdy se uvádí Hroznata z Poděbrad, který pocházel z rodu Sezemiců. Po smrti jeho potomků se Poděbrady staly roku 1262 jako odúmrť královským majetkem Přemysla Otakara II, který zde nechal postavit gotický hrad s mohutnou válcovitou věží, který se podle stavebně-historického průzkumu dochoval dodnes ve zdivu severního a jižního křídla zámku. Současně s hradem vyrůstalo i podhradí (nynější náměstí) tak, jak se tu postupně usazovala hradní čeleď, řemeslníci a obchodníci.

2.2

Založení města a jeho další osudy do konce 16. století

Za dalších majitelů, pánů z Kunštátu, se podhradí stalo poddanským městečkem. Všestranný rozvoj Poděbrad podpořil také příslib městského privilegia králem Jiřím z Poděbrad, což mělo za následek stavbu hradeb, farního kostela, školy a špitálu. Za hradbami vyrůstala dvě předměstí – Kostelní a Nymburské se zemědělskými dvorci a drobnou řemeslnickou zástavbou. Západně od hradu se od středověku až do počátku našeho století nacházel velký panský hospodářský dvůr. Od poloviny 14. století až do 18. století bylo Poděbradsko jednou z nejvýznamnějších rybníkářských oblastí v Čechách Dne 4. března 1472 byly Poděbrady povýšeny na město. Brzy na to, roku 1495, je získal od Kunštátů Vladislav Jagellonský, a tak se staly královským komorním statkem, jedním PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 18 -


z největších komorních panství v Čechách. Ferdinand I. Habsburský se postaral o přestavbu středověkého hradu v renesanční císařskou rezidenci, vybavenou potřebným komfortem, tj. novým palácovým křídlem, zámeckou zahradou se salla terenou, předhradím s vodárnou, stájemi, kuchyněmi, atd. Provoz císařského zámku se brzy odrazil i v charakteru přilehlého města. Přes několik velkých požárů v 17. a v první polovině 19. století si zejména náměstí zachovalo středověkou parcelaci a starobylý ráz.

2.3

Historie 17. století až po začátek 20. století

Po třicetileté válce definitivně zanikly městské hradby a od konce 18. století se začala rychle rozrůstat zástavba kolem hlavních komunikací. V letech 1840 až 1916 bylo poděbradské panství v soukromých rukách. Rychlému rozkvětu nevelkého zemědělského města, jakým byly Poděbrady ještě v první polovině 19. století, přispělo vybudování železnice a založení několika zpracovatelských podniků (cukrovar, lihovar, pila, mlýny) a od roku 1876 sklárna. Zlepšující se hospodářské poměry se odrazily i domovním fondu. Na konci 19. století se město již zcela vzpamatovalo z velikého požáru v roce 1732, většina domů na náměstí byla znovu postavena a fasády dostávaly jednotný neorenesanční ráz. K celkovému charakteru hlavního náměstí a přilehlých ulic přispěly na začátku 20. století novostavby Občanské záložny, obecního domu a hlavně Schnirchova socha krále Jiří z Poděbrad.

2.4

Objevení minerálního pramene a počátek lázeňství

K nejvýraznější proměně Poděbrad došlo po té, co byl 1.8.1905 na vnitřním nádvoří zámku navrtán v hloubce 96 m první minerální pramen bohatý na „bublinky“ kysličníku uhličitého. Vydatné zdroje minerální vody daly základ lázeňskému podnikání. Již v roce 1908 nechal kníže Hohenlohe na svůj náklad na panských pozemcích postavit malé „Knížecí lázně“. Ještě před první světovou válkou prodal lázeňský podnik městu a do konce roku 1911 vyrostl celý nynější lázeňský střed na rozloze cca 3 ha na podkladě urbanistického plánu arch. Františka Jandy. Ve dvacátých a třicátých letech se lázeňská část města začala rychle rozšiřovat postavením řady nových léčebných a ubytovacích kapacit a zařízení. Současně v okrajových částech vyrostly ulice nových vil a město získalo řadu moderních veřejných budov. Statut lázeňského města byl městu přidělen v roce 1956.

2.5

Historie v období let 1945 – 1989

Druhá světová válka znamenala konec nadějného stavebního rozvoje města na desítky let. Pokud docházelo k výstavbě pak často na diletantské úrovni, která zdaleka nedosahovala předválečných kvalit (především „paneláková výstavba“). Do roku 1990 došlo v Poděbradech k několika rozsáhlým a neuváženým zásahům do urbanistiky města, které lze už těžko napravit. V sedmdesátých letech byla likvidována drobná a typická maloměstská zástavba, na níž organicky navazovala vilová část ve II. městské čtvrti sousedící s lázeňským středem, a vyrostlo zde sídliště s mnohapodlažními panelovými domy. Dalším necitelným zásahem do historické části města bylo vybourání celé severní strany domů v Husově ulici přímo u náměstí. Při tom došlo ke zboření všech domů přirozeně a souvisle se vyvíjejících na území osídleném od 14. století, které nahradila hmotově neúměrná stavba Kulturního a společenského střediska přezdívaná „Růžový slon“. Také původní urbanistický plán ve III. městské čtvrti byl v šedesátých letech minulého století narušen především stavbou výškové administrativní budovy skláren a mnohapodlažním panelovým obytným domem v sousedství. Při pohledu na regulační plán zástavby je zvlášť nápadné narušení plánované symetrie zástavby na této straně lázeňského parku.



2.6

Současnost Poděbrad po roce 1990

Zlomovým rokem se stal rok 1990, který přinesl změnu politického režimu i změnu vnímání historického dědictví předků. V liniích původního územního plánu arch. Jandy byl postupně dostavěn prostor v ulici na náměstí TGM (bytové domy, lázeňský hotel) a připravuje se další bytová výstavba. Mezi další významné stavby patří i stavba podchodu pod železniční stanicí, výstavba bytových domů, celková rekonstrukce Jiřího náměstí se změnou dispozice, rekonstrukce severního a východního předzámčí se vznikem divadla „Na Kovárně“ a kina „Zámecký biograf“, realizace lávky pro pěší a cyklisty u zdymadla nebo čistírna odpadních vod. Od roku 2001 začala rehabilitace lázeňského parku, který je hlavní klidovou zónou města. V polovině roku 2005 byla zahájena výstavba vodovodních a kanalizačních rozvodů ve všech příměstských částech města, přičemž s dokončením se počítá do konce roku 2006. Do budoucna je počítáno s rozsáhlými rekonstrukcemi komunikací, výstavbou parkovacích ploch a nadjezdů nad železniční tratí.

2.7

Město Poděbrady a Městský úřad Poděbrady

2.7.1 Město Poděbrady Město je veřejnoprávní korporací dle zákona o obcích č. 367/1990 Sb., má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město Poděbrady je v tomto slova smyslu právnickou osobou. Zastupitelstvo města Poděbrady má 27 členů, rada města pak 9 členů. Jsou voleni na čtyřleté funkční období. Poslední volby do zastupitelstev obcí proběhly 1.-2.11.2002, ustavující zastupitelstvo města pak proběhlo 13.11.2002. Členové zastupitelstva města Poděbrady : Příjmení jméno : Stranická příslušnost : Baumgartner Martin, MUDr. Caňkář Jiří, Ing. Drahokoupil Pavel Ďurčanský Jozef, Ing. Frič Jan, MUDr. Hanušová Iva Husáková Romana, MUDr. Kaňka Jan Keller Pavel Kryšpín Václav, MUDr. Molinariová Romana, PaedDr. Navrátilová Eva Novák Jaromír, Mgr. Pozník František Rybář Vladimír, JUDr. Rychetníková Zdeňka, MUDr. Schulz Roman, Mgr. Smetana František, Ing. Sobotka Ivan, Ing. arch. Souček Zdeněk, PaedDr. Syrovcová Helena, MUDr. Tomášová Marie, Mgr. Trajhan Jaroslav

ODS KSČM ODS ODS SNK ODS ČSSD SNK ODS ČSSD SNK US-DEU ČSSD ODS ČSSD DL US-DEU US-DEU ODS ODS SNK ČSSD ODS

člen rady města

člen rady města, starosta města člen rady města

člen rady města, místostarosta města člen rady města

člen rady města člen rady města člen rady města



Trajhan Jiří Třísková Emílie Vomáčko Ladislav Zíta Lubomír, Mgr. Vysvětlivky : ODS (9 mandátů) ČSSD (7 mandátů) SNK (5 mandátů) US-DEU (3 mandáty) KSČM (2 mandáty) DL (1 mandát)

KSČM ČSSD ČSSD SNK

člen rady města

Občanská demokratická strana Česká strana sociálně demokratická Sdružení nezávislých kandidátů – Nezávislí pro Poděbrady Koalice KDU-ČSL, US-DEU (Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová, Unie svobody – demokratická unie) Komunistická strana Čech a Moravy Sdružení Demokratická liga, Nezávislí kandidáti – Poděbradští demokraté

2.7.2 Městský úřad Poděbrady Městský úřad je úřadem města a tvoří jej starosta, místostarosta, tajemník městského úřadu a zaměstnanci města zařazeni do MěÚ. Městský úřad provádí výkon státní správy a samosprávy. V souvislosti s reformou veřejné správy byly ke dni 31.12.2002 zrušeny okresní úřady a jejich agenda a většinou i pracovníci přešli na městské a krajské úřady. Městský úřad sídlí na Jiřího náměstí 20/I, 290 31 Poděbrady a pro výkon činnosti využívá budovu na Jiřího náměstí 20/I a budovu na náměstí TGM 1130/III (tzv. Pentagon). Starostou města je Ing. Jozef Ďurčanský, zástupcem starosty je Mgr. Jaromír Novák, tajemníkem Městského úřadu je Ing. Václav Šeberle. Městský úřad má těchto 10 odborů : Odbor kancelář úřadu, správy majetku a investic Úsek tajemníka Odbor finanční Odbor dopravy Odbor výstavby a územního plánování Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor správních činností Odbor školství, kultury a vnitřních věcí Odbor životního prostředí Odbor živnostenský Městská policie Při radě města pracují stále výbory, komise a zvláštní orgány obce : Bezpečnostní rada obce Výbor finanční Výbor kontrolní Komise bytová Sbor pro občanské záležitosti Komise pro prevenci kriminality Komise fondu obnovy domů a bytů Komise pro sociálně – právní ochranu dětí Komise pro kulturu, zdravotnictví, lázeňství, cestovní ruch a sport Povodňová komise Stavební komise Komise k projednávání přestupků (orgán starosty) Komise pro regeneraci městské památkové zóny Výběrová komise pro investiční akce města PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 21 -


2.7.2.1 Organizační schéma městského úřadu Poděbrady

Vysvětlivky :

MR a.s.

Městská realitní Poděbrady, a.s.

TSMP s.r.o. KIC s.r.o.

Technické služby města Poděbrad s.r.o. Kulturní a informační služby s.r.o.



3.

Územní plán sídelního útvaru Poděbrady

3.1 Územně plánovací dokumentace – historie vzniku Územní plán sídelního útvaru Poděbrady (ÚPSÚ Poděbrady) schválilo zastupitelstvo města usnesením č. 53/98 ze dne 11.11.1998. Zpracovatel R-PROJEKT, Klumparova 565, 500 02 Hradec Králové. Jednotlivé stupně zpracování územního plánu Poděbrad jsou : Analýza funkčního území (Terplan 09/1991) Územní a hospodářské zásady pro ÚPSÚ Poděbrady (usnesení ZM č. 16/94 z 15.6.1994) Koncept ÚPSÚ Poděbrady (usnesení ZM č. 35/95 z 11.10.1995) Návrh ÚPSÚ Poděbrady (usnesení ZM č. 23/97 z 18.6.1997) ÚPSÚ Poděbrady (usnesení ZM č. 53/98 z 11.11.1998) 3.1.1 Obecně závazné vyhlášky územně plánovací dokumentace Obecně závazné vyhlášky města Poděbrady č. 41/98 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Poděbrady – schválena usnesením zastupitelstva města č. 53/98 z 11.11.1998, účinnost 4.12.1998. Obecně závazné vyhlášky města Poděbrady č. 56/02, kterou se schvalují změny č. 01, 02 a 03 závazné části územního plánu sídelního útvaru Poděbrady – schválena usnesením zastupitelstva města č. 76/02 z 11.9.2002, účinnost 1.10.2002. Obecně závazné vyhlášky města Poděbrady č. 02/04, kterou se schvalují změny č. 04 a 06 závazné části územního plánu sídelního útvaru Poděbrady – schválena usnesením zastupitelstva města č. 1/04 z 4.2.2004, účinnost 15.3.2004. Obecně závazné vyhlášky města Poděbrady č. 09/04, kterou se schvalují změny č. 05 závazné části územního plánu sídelního útvaru Poděbrady – schválena usnesením zastupitelstva města č. 59/04 z 23.6.2004, účinnost 14.7.2004. Obecně závazné vyhlášky města Poděbrady č. 13/04, kterou se schvalují změny č. 08a) a 09 závazné části územního plánu sídelního útvaru Poděbrady – schválena usnesením zastupitelstva města č. 92/04 z 10.11.2004, účinnost 6.12.2004.

3.2

Základní faktory územně plánovací dokumentace

Územní plán specifikuje základní faktory a ideová pohledy, které se jeví jako přirozené a rozumné opory územního plánu, tj historie, lázeňství a krajina. 3.2.1 Historie První vazba mezi člověkem (občanem) a jeho městem (sídlem) vzniká v kontextu s povědomím historického vývoje osídlení. Slavníkovská Libice od 8. století, z mnoha jiných osada u „Rádiovky“ minimálně od 10. století a pravděpodobně již od 12. století založený pozdější přemyslovský hrad (v místech dnešního zámku), jsou předzvěstí osady Poděbrady a hlavní historické události v povědomí obyvatel města. Historie města je však od roku 1420 spojená především s králem Jiřím a následným povýšením Poděbrad na královské město. Tehdy se začíná formovat gotická dispozice historického jádra s kamennými hradbami, příkopem a třemi bránami, ale i s městským špitálem a školou. Dále se po požáru v roce 1681 ztrácí hradby a je renesančně přestavováno (patrové domy na náměstí). 3.2.2 Lázeňství Dalším faktorem, který ovlivňuje vztah občanů k městu je jeho lázeňské funkce a s ní spojené nezaměnitelné lázeňské prostředí. Od roku 1905, kdy poprvé vytryskla poděbradská kyselka, byl dán nebývale kvalitní základ dnešních lázní. Smělý regulační plán města od architekta PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 23 -


Františka Jandy (z roku 1912) a také jím navržená půvabná kompozice Letních lázní a kolonády s koncertním pavilonem a kavárnou, vtiskly městu charakteristickou pečeť lázeňské zóny, která se dále dynamicky rozvíjela po celé meziválečné období. A tak lázeňská zóna dává dnes městu nádech noblesní výjimečnosti. 3.2.3 Krajina Třetím faktorem, ovlivňujícím vazbu obyvatel na město, jsou jeho přírodní podmínky. Přímý kontakt s bohatou a rozmanitou živou přírodou široké labské nivy s opuštěnými meandry a mrtvými rameny, krásnými solitery dubů, lužními lesy, rákosinami, hnízdišti ptáků, květnatými loukami, atd. Svou vazbu mají i plochy zeleně přímo ve městě jako lázeňský park v centru města.

3.3

Hlavní zásady urbanistické koncepce

Město Poděbrady je ve svém půdorysném obraze charakterizováno prostorovým vývojem na kříži dvou kompozičních os. Ve směru JV – SZ je to grafická osa, tvořená Labem a po kolmém směru na ní pak výrazná urbanistická osa, založená urbanistickým plánem architekta Františka Jandy (1912). Ta je realizována ve směru nádraží – náměstí, lázeňským parkem a na levém břehu Labe probíhá středem Polabské obory. Vývoj této městské osy byl zastaven v období II. světové války. Původní Jandův velkolepý kompoziční záměr, který předpokládal, že železniční trať se stane další novou kompoziční a hlavně dopravní osou města a rozvoj čistě lázeňského města bude souměrně komponován kolem ní , se nenaplnil. V území za tratí se do II. světové války realizovaly jen dva obytné fragmenty, tj. Žižkova a Koutecká čtvrť. Rozvoj lázeňství nedosáhl předpokládaného objemu. Nenaplnil se ani předpoklad železnice jako dopravní osy. Vysoká hybnost obyvatel a přechod na automobilovou dopravu vytvořil z lázeňského parku dopravní bariéru pro pravobřežní dopravu a železniční trať, silně zatížená projíždějící nákladní dopravou, odřízla území za tratí a stala se tak další bariérou. Třetí dopravní bariérou pro radiální jízdy západním směrem zůstalo Labe. Za této situace se Jandova odvážná kompozice hroutí. Historické jádro, jako kompoziční střed, je přetíženo dopravou, vznikají další bariéry ochranných pásem v JV části území, nová poválečná výstavba degraduje a ničí započaté urbanistické dílo a hlavně zaslepuje rozvojové směry resp. ventily.



4.

Památková péče

4.1

Zákonné vymezení státní památkové péče

Památkovou péči určuje zákon č. 20/1987 Sb. České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Základní teze : Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti. Péče státu o kulturní památky ("státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

4.2

Orgány a organizace státní památkové péče

4.2.1 Organizační uspořádání státní památkové péče Státní památkovou péči dle zákona č. 20/1987 Sb. vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace památkové péče. Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě, komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje. 4.2.2 Ministerstvo kultury 4.2.2.1 Statut

Dle § 26 zákona č. 20/1987 Sb. je Ministerstvo kultury ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. 4.2.2.2 Působnost

Ministerstvo kultury a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové péče, b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů obnovy kulturních památek, c) usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a kulturně výchovné využívání ostatních kulturních památek v souladu se zájmy státní kulturní politiky, d) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče, e) rozhoduje o zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace na úseku státní památkové péče, PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 25 -


f) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči, g) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči, h) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče, i) vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou organizací s celostátní působností, j) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem. 4.2.2.3 Kontaktní údaje

Ministerstvo kultury České republiky Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 IČ : 00023671 tel.: 257 085 111, fax : 224 318 155, e-mail : [email protected], www.mkcr.cz Ministr : Mgr. Vítězslav Jandák Sekce A – řízená 1. náměstkem ministra kultury Ing. Zdeňkem Novákem Odbor památkové péče Ing. arch. Jan Kaigl, ředitel odboru Libuše Kroupová, hlavní sekretariát tel. 257 085 413, fax : 233 371 871 e-mail : [email protected] Ekonomicko-právní oddělení JUDr. Václav Karmazín, vedoucí oddělení a zástupce ředitele tel.: 257 085 420, fax : 257 322 181, e-mail : [email protected] Oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území Ing. arch. Hana Šnajdrová, vedoucí oddělení tel.: 257 085 419, fax : 257 328 310, e-mail : [email protected] Oddělení ochrany kulturních památek Mgr. Petra Ulbrichová, vedoucí oddělení tel.: 257 085 433, fax : 257 329 537, e-mail : [email protected] 4.2.3 Památková inspekce 4.2.3.1 Statut

Dle § 27 zákona č. 20/1987 Sb. Ministerstvo kultury zřizuje památkovou inspekci jako svůj specializovaný kontrolní orgán v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. 4.2.3.2 Působnost

Památková inspekce plní zejména tyto úkoly: a) dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky, b) dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti, c) na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 26 -


Památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s orgány státní památkové péče a ostatními správními úřady, kontrolními orgány, kraji, obcemi a odbornou organizací státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc. Zjistí-li památková inspekce nedostatky v péči o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní památkové péče opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uložení pokuty, a dozírá, aby se uložená opatření řádně plnila. 4.2.3.3 Kontaktní údaje

Ministerstvo kultury České republiky Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 tel.: 257 085 111, fax : 224 318 155, e-mail : [email protected], www.mkcr.cz Sekce A – řízená 1. náměstkem ministra kultury Ing. Zdeňkem Novákem Památková inspekce JUDr. Jiří Varhaník, ředitel odboru Eva Hrdlicová, sekretariát fax : 233 371 869, e-mail : [email protected] 4.2.4 Krajský úřad a kraj 4.2.4.1 Statut

Dle § 28 zákona č. 20/1987 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje metodicky řídí výkon státní památkové péče ve Středočeském kraji. 4.2.4.2 Působnost Krajský úřad a) plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky, b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení, c) vykonává státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče, d) plní další úkoly stanovené tímto zákonem. Kraj v samostatné působnosti a) schvaluje koncepci podpory státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury, b) schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji, c) usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji. 4.2.4.3 Kontaktní údaje

Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, 150 21 Praha 5 IČ : 70891095 tel.: 257 280 111, fax : 257 280 203, e-mail : [email protected], www.kr-stredocesky.cz Hejtman : Ing. Petr Bendl Ředitel Krajského úřadu : Josef Kubiš



Odbor kultury a památkové péče PhDr. Anna Matoušková, vedoucí odboru tel.: 257 280 402, fax : 257 280 591, e-mail : [email protected] Oddělení památkové péče Ing. arch. Irena Schwarzmannová, vedoucí oddělení tel.: 257 280 689, fax : 257 280 591, e-mail : [email protected] 4.2.5 Obecní úřad obce s rozšířenou působností 4.2.5.1 Statut

Dle § 29 zákona č. 20/1987 Sb. obecní úřad obce s rozšířenou působností (Městský úřad Poděbrady, odbor školství, kultury a vnitřních věcí) vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. 4.2.5.2 Působnost

Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek, b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny a pro její zajištění vydává stanoviska v řízeních podle zvláštních právních předpisů, c) usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti obcemi, d) vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle toho zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče, e) koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou nápisem "Kulturní památka" a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými mezinárodními smlouvami, f) vykonává státní stavební dohled při obnově kulturních památek z hlediska státní památkové péče, g) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, h) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče. 4.2.5.3 Kontaktní údaje

Městský úřad Poděbrady Jiřího náměstí 20/I, 290 31 Poděbrady IČ : 00239640 tel.: 325 600 211, fax : 325 614 486, e-mail : [email protected], www.mesto-podebrady.cz Starosta : Ing. Jozef Ďurčanský Tajemník Městského úřadu : Ing. Václav Šeberle Odbor školství, kultury a vnitřních věcí Ing. Jindřiška Hlavatá, vedoucí odboru tel.: 325 600 230, fax : 325 614 486, e-mail : [email protected]



4.2.6 Odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav) 4.2.6.1 Statut

Dle § 32 zákona č. 20/1987 Sb. odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav) je organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i perspektivního rozvoje státní památkové péče. Národní památkový ústav je státní příspěvkovou organizací, která je řízena Ministerstvem kultury, má celostátní působnost a vystupuje v právních vztazích svým jménem, přičemž nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. 4.2.6.2 Územní pracoviště

Ústav má pro zajištění činností pro výkon státní památkové péče ke dni svého vzniku 1. ledna 2003 tato územní odborná pracoviště (dále jen „územní pracoviště“): a) pro území hlavního města Prahy – v Praze; b) pro Středočeský kraj – v Praze; c) pro Jihočeský kraj – v Českých Budějovicích; d) da) pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj – v Plzni, db) pro Plzeňský kraj – v Plzni, dc) pro Karlovarský kraj – v Lokti; e) ea) pro Pardubický kraj a Královéhradecký kraj – v Pardubicích, eb) pro Pardubický kraj – v Pardubicích, ec) pro Královéhradecký kraj – v Jaroměři-Josefově; f) fa) pro Ústecký kraj a Liberecký kraj – v Ústí nad Labem, fb) pro Ústecký kraj – v Ústí nad Labem, fc) pro Liberecký kraj – v Liberci; g) ga) pro Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a kraj Vysočina – v Brně, gb) pro Jihomoravský kraj – v Brně, gc) pro Zlínský kraj – v Kroměříži, gd) pro kraj Vysočina – v Telči; h) pro Olomoucký kraj – v Olomouci; i) pro Moravskoslezský kraj – v Ostravě; a i) pro modelovou prezentaci národních kulturních památek v Čechách formou správy státního zámku Sychrov – v Sychrově. j) dále má ústřední pracoviště v Praze. 4.2.6.3 Působnost

Odborná organizace státní památkové péče a) zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče, b) organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních památek, c) plní úkoly dobrovolně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní památkové péče a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, d) vede ústřední seznam kulturních památek, e) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlášení věcí za kulturní památky,



f) zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky usměrňuje činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytuje bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky, g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich soustavným využíváním, h) sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří, i) zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče. j) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury. 4.2.6.4 Kontaktní údaje

Národní památkový ústav Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana IČ: 75032333 tel.: 257 010 111, fax : 257 533 527, e-mail : [email protected], www.npu.cz Ing. Aleš Krejčů, zastupující generální ředitele PhDr. Josef Štulc, hlavní konzervátor Národní památkový ústav středních Čech v Praze Sabinova 5 130 00 Praha 3 tel. : 274 008 111, fax : 274 008 112, e-mail : [email protected] Ing. arch. Vojtěch Láska, ředitel



5.

Kulturní památky a památková zóna

5.1

Kulturní památky

Dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým události. Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. 5.1.1 Prohlašování věcí za kulturní památky Prohlášení věcí za kulturní památky upravuje § 3 zákona č. 20/1987 Sb. 1. Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky. 2. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka věci o podání návrhu na prohlášení věcí za kulturní památku nebo o tom, že hodlá věc prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit. 3. Vlastník věcí je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit věc před poškozením zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání. 4. Ministerstvo kultury vyrozumí písemně o prohlášení věcí za kulturní památku jejího vlastníka, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče a u archeologických nálezů též Akademie věd České republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věcí za kulturní památku. 5. Vlastníci věcí, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou povinni oznámit ministerstvu kultury krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech a jejich zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní památkové péče prohlídku věcí, popřípadě pořízení jejich vědecké dokumentace. 6. Podrobnosti o prohlašování věcí za kulturní památky a způsob oznamovací povinnosti podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis

5.2

Památková zóna

Dle § 6 zákona č. 20/1987 Sb. může Ministerstvo kultury území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, po projednání s krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. V České republice je celkem 255 městských památkových zón. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis. Památkové zóny ve správním obvodu Poděbrad PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 31 -


Památkové zóny jsou vyhlášeny v Poděbradech a Vinicích u Městce Králové, památková rezervace s ochranným pásmem je v Libici nad Cidlinou.. Hranice památkově chráněných území je možno ověřit na odboru školství, kultury a vnitřních věcí. 5.2.1 Prohlášení památkové zóny Prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů je pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí. Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li zřízeno, vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v souladu se zvláštními předpisy. Nebyla-li pro území památkové zóny zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území památkové zóny, dá ministerstvo kultury podnět příslušnému orgánu územního plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně. Ministerstvo kultury oznámí prohlášení území za památkovou zónu odborné organizaci k vyznačení do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

5.3

Památková rezervace

Dle § 5 zákona č. 20/1987 Sb. může vláda České republiky území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. V České republice je celkem 43 městských památkových rezervací.

5.4

Evidence kulturních památek a památkových zón

Dle § 7 zákona č. 20/1987 Sb. se kulturní památky zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen "ústřední seznam"). Ústřední seznam vede Národní památkový ústav. Podrobnosti o evidenci kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis. 5.4.1 Ústřední seznam Ústřední seznam kulturních památek České republiky je souhrnem evidencí podle obecně závazných předpisů a dalších evidencí vymezených tímto pokynem pro všechny části památkového fondu. Ústřední seznam je veden jako informační systém, převážně počítačovými prostředky. Dále obsahuje stejnopisy rozhodnutí a dokumenty zpracované v listinné formě. Je účelově zaměřeným a soustavně doplňovaným souborem údajů a dokumentů, kterými jsou části památkového fondu identifikovány, je jimi určována jejich památková ochrana a podmínky zachování a užívání. Ústřední seznam vede Národní památkový ústav, ústřední pracoviště. Ústřední seznam má tyto části: Seznam kulturních památek, Seznam památek světového dědictví na území ČR, Seznam národních kulturních památek, Seznam památkových rezervací, PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 32 -


Seznam památkových zón, Seznam ochranných pásem.

5.4.1.1 Seznam kulturních památek

Seznam kulturních památek tvoří: Stejnopisy prohlášení věci za kulturní památku, zrušení prohlášení, rozhodnutí o přemístění a stejnopisy dalších rozhodnutí, jimiž jsou památková ochrana a podmínky zachování movitých a nemovitých kulturních památek pozměňovány nebo ovlivňovány, dále oznámení o přemístění, o změně vlastnictví a užívání, a oznámení o přenesení kulturní památky do archivu, muzea nebo galerie. Uložené podklady podle dřívějších předpisů, tj. rejstříky, kartotéky a sbírky příloh státních seznamů nemovitých kulturních památek a státních seznamů movitých kulturních památek (dále jen „státních seznamů“). Rejstřík, který je tvořen základními identifikačními údaji, které určují kulturní památky, jejich památkovou ochranu a její změny, včetně vyznačení, že kulturní památka je součástí památky světového dědictví nebo národní kulturní památky, nachází se na území prohlášeném za památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo v ochranném pásmu. Evidenční listy, které jsou souhrnem údajů a obrazové dokumentace, kterými je blíže specifikována kulturní památka, její rozsah a části, dále dotčené parcely a hranice nemovitých kulturních památek v kopiích pozemkových map. Průběžná evidence vlastnictví, využití a technického stavu. Průběžná evidence změn umístění movitých kulturních památek. 5.4.1.2 Seznam památkových zón

Seznam památkových zón tvoří: Texty a grafické přílohy rozhodnutí, kterými byly památkové zóny prohlášeny nebo bylo jejich prohlášení pozměněno. Rejstřík, který je tvořen základními identifikačním údaji, které určují památkovou zónu. Odkazy na kulturní památky, které jsou na území památkové zóny, dotčené parcely a hranice památkové rezervace v kopiích pozemkových map. 5.4.2 Náležitosti rejstříků Ústředního seznamu Zápisy do rejstříků jsou prováděny přírůstkově a nesmí být pozměňovány, s výjimkou následného doplnění dne a čj. vyrozumění o zápisu. Změny údajů jsou provedeny dalším zápisem, přičemž identifikace části památkového fondu se nezmění. Identifikace částí památkového fondu (dále jen „rejstříkové číslo“) se zapisuje do rejstříků a má obecnou platnost. Rejstříkové číslo je přiděleno trvale, nesmí být užito opakovaně a musí být jedinečné pro všechny rejstříky Ústředního seznamu. Rejstříková čísla se přidělují v těchto intervalech číselné řady: od 1 památky světového dědictví od 101 národní kulturní památky od 1001 památkové rezervace od 2001 památkové zóny od 3001 ochranná pásma od 10001 kulturní památky zapsané nebo prohlášené do 31.12.2002 od 100001 kulturní památky prohlášené od 1.1.2003 Pro kulturní památky zapsané do státních seznamů nebo prohlášené do 31.12.2002 a následně zapsané do evidencí vedených tehdejšími organizacemi památkové péče (státními PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 33 -


památkovými ústavy, dále jen „SPÚ“), se za výše uvedenou část rejstříkového čísla připojuje druhá část rejstříkového čísla, oddělená lomítkem, skládající se z označení číselné řady rejstříků, pomlčky a čísla rejstříku státních seznamů kulturních památek a evidencí SPÚ. Číselné řady rejstříků státních seznamů se užívají podle působností SPÚ do 31.12.2002 : nemovité památky movité památky SPÚ – Praha 1 31 SPÚ – stř. Čechy 2 32 SPÚ – Č. Budějovice 3 33 SPÚ – Plzeň 4 34 SPÚ – Ústí n.L. 5 35 SPÚ – Pardubice 6 36 SPÚ – Brno 7 37 SPÚ – Ostrava 8 38 SPÚ – Olomouc 9 39 5.4.2.1 Údaje v rejstříku

Rejstříky jsou tvořeny údaji: Rejstříkové číslo Datum zápisu Typ zápisu: Nový (ze státního seznamu, prohlášení) / Změna (zrušení prohlášení, změna památkové ochrany) / Oprava ( úprava údajů) Územní identifikace podle standardu prostorové identifikace (okres, obec, část obce, číslo domovní, veřejné prostranství nebo ulice a číslo orientační nebo popis umístění mimo zastavěné území), pro movité kulturní památky podle stavu ke dni zápisu. Název nebo označení předmětu památkové ochrany (kulturní památka, památka světového dědictví, národní kulturní památka, památková rezervace, památková zóna, ochranné pásmo). Pokud je památková ochrana omezena jen na část objektu nebo pozemku, nebo je režim památkové ochrany omezen věcnou specifikací, uvede se i tato skutečnost. Podnět k zápisu (odkaz na státní seznam, odkaz na základní evidenci mobiliárního fondu, odkaz na prohlášení, nařízení a jiná rozhodnutí k památkové ochraně a přemístění nemovité kulturní památky) Čj. a datum vyrozumění o zápisu kulturní památky vlastníkovi a datum vyrozumění katastrálního úřadu. Poznámka (bližší specifikace důvodů zápisu, změn údajů a jiných podstatných okolností). 5.4.3 Náležitosti Evidenčních listů Vedle základních údajů identifikujících celek kulturní památky v rejstříku je tato část Ústředního seznamu tvořena dalšími údaji a obrazovou dokumentací. Uvádí se výčet všech částí kulturní památky (stavební objekty, ostatní objekty a pozemky nemovité kulturní památky nebo oddělené části movité kulturní památky) a dále údaje k těmto částem. Pozemek v nemovité kulturní památce se uvádí ve výčtu části, údaje k němu se nespecifikují, pokud je jeho rozsah totožný se zastavěnou plochou. Pokud je památková ochrana omezena jen na část objektu nebo pozemku, nebo je režim památkové ochrany omezen věcnou specifikací, uvede se tato skutečnost i v uvedeném výčtu. 5.4.3.1 Celek nemovité kulturní památky

Na úrovni celku nemovité kulturní památky se co nejúplněji specifikuje: Návaznost historická, funkční, tvoří-li areál, součást urbanistického celku atp. Popis celku, historický vývoj. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 34 -


Přehled etap vzniku a vývoje památky (včetně základních architektonických slohů, autorského a časového určení). Památková hodnota, zdůvodnění ochrany. Fotografická aj. obrazová dokumentace celku nebo odkazy na ni. Odkaz na filmovou a videodokumentaci. Odkaz na grafickou dokumentaci. Odkaz na literaturu

5.4.3.2 Část nemovité kulturní památky

Na úrovni části nemovité kulturní památky se co nejúplněji specifikuje: Pořadové číslo části. Část nemovité památky - její typ a specifikace. Číslo domovní, veřejné prostranství nebo ulice a číslo orientační nebo popis umístění mimo zastavěné území. Umístění na parcele (parcelách) jejím číslem. Návaznost historická, funkční a prostorová na jiné části památky. Popis části památky včetně použitých materiálů a technik, a souhrnné informace o uměleckých a uměleckořemeslných součástech a souborech movitostí. Uplatnění etap vývoje na části památky (specifikace). Kvantifikace zastavěné plochy, obestavěného prostoru nebo plochy pozemku. Fotografická aj. obrazová dokumentace části nebo odkazy na ni. Výčet vybraných uměleckých součástí (údaje se specifikují obdobně jako u movitých kulturních památek, navíc se specifikuje umístění v rámci budovy a její identifikace). 5.4.3.3 Celek případně část movité kulturní památky

Na úrovni celku, případně části movité kulturní památky se co nejúplněji specifikuje: Návaznost historická, funkční, tvoří-li soubor, součást fondu atp. Popis, historický vývoj. Přehled etap vzniku a vývoje památky (včetně autorského a časového určení). Památková hodnota, zdůvodnění památkové ochrany. Fotografická dokumentace. Odkaz na filmovou a videodokumentaci. Odkaz na grafickou dokumentaci. Odkaz na literaturu. Materiály a techniky, rozmístění v rámci dané movitosti. Rozměry. Záznamy o restaurování.

5.5

Ochrana a užívání kulturních památek

Vlastník kulturní památky je dle § 9 zákona č. 20/1987 Sb. povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodně a technickému stavu. Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění: a) dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky, b) vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky, c) příznivého prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na jiné vhodné místo, PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 35 -


d) proti svévolnému poškozování, zničení odstranitelných součástí či příslušenství.

nebo

odcizení,

nebo

odcizení

jejích

Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit: a) neporušené uchování a účinné uplatnění uměleckých a kulturně historických hodnot kulturní památky, b) potřebné technické a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její památkovou hodnotou, c) ochranu movitých kulturních památek po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému užívání nebo předá k provedení její obnovy, nebo k jinému účelu, je povinen toho, na koho věc převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že věc je kulturní památkou.

5.6

Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně

5.6.1 Právní souvislost Zákon č. 20/1987 Sb. v § 14 určuje postup vlastníka kulturních památek nebo nemovitostí, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny. 5.6.2 Zákonná úprava (§ 14 zákona 20/1987 Sb.) 1. Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. 2. Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. 3. V závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. 4. V územním řízení a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací, prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče, nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 36 -


stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem krajského úřadu. 5. Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, krajského úřadu. 6. Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska. 7. Přípravnou a projektovou dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, stavební změna nebo udržovacích prací na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky nebo projektant projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Při projednávání poskytuje odborná organizace státní památkové péče potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje příslušná organizace státní památkové péče písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského úřadu. 8. Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen "restaurování"), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. 9. Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace. 10. Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.



6.

Kulturní památky a památková zóna města Poděbrady

6.1

Jmenný seznam kulturních památek na území města Poděbrady

Sídelní útvar Číslo rejstříku

Název památky

Ulice, č.p.

Jiřího náměstí, 1 Jiřího náměstí, 0 Jiřího náměstí, 4 Jiřího náměstí, 5 Jiřího náměstí, 37 Jiřího náměstí, 41 Jiřího náměstí, 0 Jiřího náměstí, 0

36915/2-1923 * 26247/2-1927 * 38266/2-1930 * 38604/2-1933 * 20842/2-1928 * 21211/2-1922 19793/2-1925 45822/2-1937 14597/2-1938 39494/2-3157 50566/ 101030 *

Zámek Kašna (Schnirchova kašna) Měšťanský dům Měšťanský dům Měšťanský dům Radnice Pomník krále Jiřího Achitektonizované sochařské dílo Mariánský sloup se sochami po stranách Kostel Nanebevzetí Panny Marie Sloup se sochou Panny Marie Svatohorské Kašna „Komenského studna“ Inundační most (silnice II/611) Socha sv. Jana Nepomuckého Kostel Povýšení sv. Kříže Děkanství Špitál Fara Vila Obereignerova Vila Kouřimka Vysílač – radiostanice

alej Esperanto, 0 alej Esperanto, 0 alej Esperanto, 0 Pražská, 0 Pražská (u mostu), 0 náměstí Anežky České, 0 Palackého, 72 Na Dláždění, 67 Husova, 141 Havlíčkova, 1 Pionýrů, 256 Na Zálesí, 530

Kluk 16983/2-1932 *

Hřbitov

Bílkova, 57

Velké Zboží 40183/2-1968 *

Boží muka

Nymburská, 0

Přední Lhota 19391/2-1920 *

Rozcestník

silnice II/611

Poděbrady 35795/2-1924 18559/2-3158 23196/2-1934 10058/2-4280 24180/2-1936 33907/2-3156 26570/2-1929 35365/2-1926

Vysvětlivky : * kulturní památka mimo území městské památkové zóny

Základní popis kulturních památek na území města Poděbrady – Příloha č. 5



6.2

Městská památková zóna Poděbrady

6.2.1 Zákonné ustanovení Obecně závazným předpisem, kterým byla stanovena městská památková zóna v Poděbradech, se stala vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 476/1992 Sb. v platném znění o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny (ve znění novely č. 251/1993 Sb.) ze dne 10. září 1992. Území historických jader měst Beroun, Bělá pod Bězdězem, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Poděbrady, Rakovník, Sedlec - Prčice, Slaný, Smečno, Velvary, Bečov nad Teplou, Bor u Tachova, Dobřany, Horažďovice, Horní Blatná, Horní Slavkov, Jáchymov, Karlovy Vary, Kašperské Hory, Klatovy, Manětín, Mariánské Lázně, Město Touškov, Ostrov nad Ohří, Planá u Mariánských Lázní, Rabí, Rabštejn, Rokycany, Spálené Poříčí, Stříbro, Sušice, Tachov, Teplá, Toužim, Úterý, Valeč, Velhartice, Žlutice, Benešov nad Ploučnicí, Bílina, Budyně nad Ohří, Česká Kamenice, Česká Lípa, Čecký Dub, Duchcov, Dubá, Frýdlant v Čechách, Jiřetín pod Jedlovou, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Klášterec nad Ohří, Krupka, Liberec, Louny, Nový Bor, Roudnice nad Labem, Šluknov, Teplice, Bílovec, Branná, Bruntál, Frýdek, Fulnek, Hlučín, Hranice, Javorník, Karviná, Kelč, Litovel, Místek, Mohelnice, Moravská Ostrava, Odry, Opava, Přerov, Šternberk, Štíty, Šumperk, Tovačov, Uničov, Valašské Meziříčí, Vidnava, Zlaté Hory, se prohlašují za památkové zóny (dále jen "zóny"). 6.2.2 Podmínky ochrany městských památkových zón Dle § 3 vyhlášky č. 476/1992 Sb. pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla, se stanoví tyto podmínky: a) programy rozvoje měst se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů, b) při přípravě programů rozvoje měst a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zónu, c) využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny, d) obnova a restaurování nemovitostí v zóně se musí provádět na základě stavebně historického a restaurátorského průzkumu, e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladně provádět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova. 6.2.3 Vymezení městská památková zóny města Poděbrady Poděbrady (Příloha k vyhlášce MK ČSR č. 476/1992 Sb. – výpis) Hranice památkové zóny začíná na pravém břehu Labe na p.č. 2616. Dále sleduje hranici intravilánu, přechází po p.č. 26/1, lomí se na p.č. 4081, 4082/1 a pokračuje na sever po ulici Husově p.č. 3926, na p.č. 3925, na p.č. 3925 se stáčí k jihu po komunikaci p.č. 4068 a pokračuje k výchovu po komunikaci p. č. 4055 a 4028. Obchází budovu nádraží p.č. 4114 a pokračuje po komunikaci p.č. 4017, stáčí se po komunikaci p.č. 3999, 3998 a pokračuje po komunikaci p.č. 3123, 4102 a 4095. Pak se lomí po p.č. 3778/2 a končí na parcele p.č. 2613, kde se hranice uzavírá.



6.2.4 Městská památková zóna a územní plán sídelního útvaru Poděbrady (Příloha č. 6) Hlavní zásada urbanistické koncepce daná územním plánem : Město Poděbrady bude harmonicky rozvíjeno v prioritní snaze nepoškodit stávající genius loci, tzn. bude důsledně chráněno jako lázeňské město s přímou vazbou na přírodní a rekreační zázemí. Předmětem ochrany a péče památkové zóny jsou : a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba včetně městských interiérů, povrchu komunikací a historických podzemních prostor b) panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech c) nemovité kulturní památky, uvedené v ústředním seznamu kulturních památek ČR d) objekty, dotvářející charakter památkové zóny – tzv. objekty památkového zájmu e) ostatní objekty v památkové zóně f) veřejná a vyhrazená zeleň g) části území památkové zóny odstupňované podle památkového významu Pro ochranu a regeneraci městských památkových zón se stanoví tyto podmínky : a) při pořizování ÚPD musí být vymezena základní funkce památkové zóny v prostorovém a funkčním uspořádání města a obce. V památkové zóně je nutné respektovat a zhodnocovat urbanistickou skladbu podle jednotlivých území, vyznačených v plánu zóny. Konkrétně to znamená důsledně chránit historickou část města alespoň v tom stavu, v jakém se zachovala. b) využití jednotlivých částí památkové zóny, prostorů, souborů a objektů i ploch v památkové zóně musí být v souladu s jejich kulturní hodnotu, kapacitními a technickými možnostmi c) veškeré úpravy prostorů, ploch zeleně, kulturních památek a jejich souborů musí směřovat k jejich funkčnímu, technickému, estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení s ohledem na charakter jednotlivých částí památkové zóny d) při nové zástavbě musí být brán zřetel na charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkové zóny. Míra nezbytné dostavby a přestavby musí být přiměřená památkovému významu jednotlivých částí památkové zóny e) pro plnohodnotné využití území památkových zón je nezbytné f) v novější lázeňské části (převážně s meziválečnou architekturou) je nutno respektovat specifický lázeňský charakter v citlivé návaznosti na místní lázeňskou secesí g) rozšířit seznam nemovitých kulturních památek a objektů v památkovém zájmu o další architektonicky hodnotné stavby z období přelomu 19. a 20. století až po meziválečné období a důsledně dbát na to, aby tyto objekty nebyly z jakéhokoliv důvodu poškozeny nebo zničeny 6.2.5 Hodnocení vymezeného území městské památkové zóny Současný stav je velmi neuspokojivý, protože vymezení MPZ vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb. vykazuje závažné nedostatky : 1. V textu jsou uvedena chybně čísla pozemků, po nichž hranice prochází. 2. Existuje nesoulad mezi mapovou a textovou částí, což se promítá například do územního plánu města. 3. Do MPZ byly zahrnuty rozsáhlé plochy, které nevykazují žádné památkové hodnoty. Návrh NPÚ sleduje optimální stanovení chráněného půdorys. Vzhledem k nejasnostem souladu map na příslušných orgánech a organizací památkové péče a na městském úřadě je stanovena hranice tak, aby zahrnovala kromě historického města hlavní lázeňskou část, která vykazuje pevnou půdorysnou strukturu regulačního plánu ze začátku 20. století jako PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 40 -


významného urbanistického počinu nové republiky a která zároveň nedoznala architektonického poškození jednotlivými objekty, tj. novostavbami a přestavbami. Od roku 2003 probíhá znovu diskuse o změně hranice městské památkové zóny v Poděbradech v souladu s „Odbornou revizí hranic MPR a MPZ“ vzniklé na podkladě pokynu k „Věcné a odborné revizi hranic městských památkových rezervací a městských památkových zón“. Národní památkový ústav ústřední pracoviště i zástupci územního pracoviště na základě materiálu konstatovali setrvalý názor na změny hranic u některých jmenovitě určených historických měst, včetně zmenšení chráněného území města Poděbrady.

6.3

Objekty v památkovém zájmu – jmenný seznam (Příloha č. 7) Charakter Poděbrad i městské památkové zóny mimo kulturních památek dokreslují také objekty v památkovém zájmu, ať už svojí architekturou nebo detaily fasád, sochařské výzdoby apod. Jmenný seznam objektů v památkovém zájmu (* objekt mimo území městské památkové zóny). Fotodokumentace viz Příloha č. 7. 6.3.1 Poděbrady I – Historické centrum Jiřího náměstí – severní a severozápadní strana náměstí 31/I řadové domy renesančního původu (rohový) 32/I řadové domy renesančního původu 33/I řadové domy renesančního původu 34/I řadové domy renesančního a barokního původu 35/I řadové domy renesančního a barokního původu 36/I řadové domy renesančního a barokního původu 38/I řadové domy renesančního a barokního původu 10/I novorenesanční budova ZÁLOŽNY Jiřího náměstí – jihozápadní strana náměstí 20/I novorenesanční budova nové radnice (sídlo MěÚ) 19/I řadové domy barokního původu 18/I řadové domy barokního původu 17/I řadové domy barokního původu (dům navštěvoval Franz Kafka) Zámecké nábřeží * 71/I stavba hydroelektrárny s jezovou lávkou 6.3.2 Poděbrady II – Nymburské předměstí Studentská ulice 166/II budova Gymnázia Jiřího z Poděbrad 172/II dům se secesní fasádou 183/II secesní nárožní vila BEROUNKA 221/II secesní nárožní vila KAŤUŠE 230/II secesní dům vila MAŘIČKA 235/II secesní dům BLANKA 257/II secesní nárožní dům 258/II secesní nárožní vila BĚLA Palachova ulice 342/II novobarokní vila (mezi ulicemi Na Chmelnici a Boučkova) Husova ulice 232/II, 234/II, 80/II areál lázeňského domu MÍR s vilou ZÁMEČEK Mánesova ulice 355/II budova Střední zemědělská škola PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 41 -


Školní ulice 556/II budova Základní školy TGM Dr. Horákové ulice 561/II budova náboženské obce církve československé husitské 6.3.2 Poděbrady III – Kostelní předměstí Riegrovo náměstí 4/III budova České spořitelny 8/III secesní řadový dům 9/III secesní řadový dům 10/III secesní nárožní dům 33/III dům z konce 19. století s eklektickou fasádou Jiráskova ulice 290/III dům s novorenesanční fasádou 740/III budova České pošty Palackého ulice 68/III budova v klasicistním stylu, sídlo Polabského muzea 71/III dům se secesním průčelím 74/III dům s novorenesanční fasádou bez č.p. budova staré vodárenské věže ulice Na Dláždění 86/III budova bývalého kláštera Labská ulice 96/III barokní dům pod zámeckou zahradou Lipanská ulice * 667/III budova lázeňského domu CHARITA Tyršova ulice 26/III budova sokolovny 590/III blok domů z první čtvrtiny 20. století Fügnerova ulice 591/III blok domů z první čtvrtiny 20. století 592/III blok domů z první čtvrtiny 20. století 941/III blok domů z první čtvrtiny 20. století – nárožní dům SLAVIA 353/III dům se secesní fasádou Alešova ulice 210/III budova železničního nádraží Proftova ulice 280/III dům s novorenesanční fasádou 370/III secesní vila MARIE Hakenova ulice 545/III secesní dvojdům z první čtvrtiny 20. století 546/III secesní dvojdům z první čtvrtiny 20. století ulice Lázeňská, náměstí T.G. Masaryka 363/III budova Lázeňského domu LETNÍ LÁZNĚ 433/III budova lázeňského domu KOLONÁDA 654/III budova hotelu BELLEVUE – TLAPÁK bez č.p. stavba Libenského kolonády (uvnitř parku) Schnirchova ulice 464/III budova lázeňského domu ZIMNÍ LÁZNĚ PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 42 -


6.4

Archeologické památky

Vznik dnešních Poděbrad je datován přibližně asi před tisícovku let. Od 8. století Slavníkovská Libice, z mnoha jiných osada u „Rádiovky“ minimálně od 10. století a pravděpodobně již od 12. století založený pozdější přemyslovský hrad (v místech dnešního zámku), jsou předzvěstí osady Poděbrady. Vzhledem k pravěkému osídlení, doloženému četnými archeologickými nálezy, je nutné považovat celou městskou památkovou zónu na území s archeologickými zájmy. Kromě toho se v katastru Poděbrad nachází několik lokalit, které jsou významné z archeologického hlediska. Jedná se o : 1. Na Vinici – sídliště z mladší doby kamenné, nálezy z doby římské a hradištní, slovanské hradiště 2. Areál lázeňského domu Mír – nálezy z doby hradištní 3. Žižkov – sídliště a pohřebiště z doby bronzové 4. Bažantnice – pohřebiště z doby bronzové 5. Sanspareil – pohřebiště z doby bronzové 6. Zátiší u radiostanice – slovanské a středověké sídliště 7. Kluk u hřbitova – pohřebiště z doby bronzové

6.5

Významné osobnosti Poděbrad

Král Jiří z Poděbrad (1420 – 1471) Roku 1458 zvolen českým králem. Vynikající diplomat a politik. Snahou o mírové řešení mezinárodních konfliktů předešel svou dobu o staletí. Matěj Rössler (1754 – 1829) Poděbradský děkan a zakladatel českého ovocnářství. V Poděbradech založil velký sad „Sans pareil“, který později zanikl. František Turinský (1797 – 1852) Obrozenecký básník a dramatik. Působil v okruhu mladých vlastenců v čele s Václavem Klicperou. Je autorem např. tragédie „Angelina“, dramatické básně „Pražané“ či tragédie „Virginie“. Bohuslav Snirch (1845 – 1901) Známý sochař s blízkým vztahem k Poděbradům díky rodinným kořenům. V Poděbradech je např. autorem pomníku krále Jiřího, sochařské výzdoby průčelí Havířského kostelíku, emblému proboštství nad hlavním vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže. PhMr. Jan Hellich (1850 – 1931) Zakladatel poděbradského muzea. Zanechal po sobě ucelený obraz přírody a historie rodného kraje v podobě muzejních sbírek, písemných materiálů, poznámek, odborných studií a článků. Ludvík Kuba (1863 – 1956) Malíř, spisovatel, muzikolog a národopisec. Jeho výtvarné dílo zahrnující krajinu, zátiší a portrét, je významné pro vývoj českého pozdního impresionismu a koloristické malby. Prof. MUDr. Otakar Vondrovic (1908 – 1985) Lékař a klavírní virtuos. Kníže Arnošt Filip Hohenlohe(1853 – 1915) Pozval do Poděbrad proutkaře Karla Bülowa z Bothkampu, který určil místo budoucího minerálního pramene. Kníže nechal na svůj náklad postavit na panských pozemcích „Knížecí lázně“. Před I. světovou válkou kníže prodal za výhodných podmínek lázeňský podnik s přilehlými pozemky městu. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 43 -


MUDr. Bohumil Bouček (1873 – 1926) Zakladatel poděbradských lázní. Vynikající praktický lékař. Po objevení minerálního pramene zorganizoval stavbu první lázeňské budovy v Poděbradech a zahájil úspěšnou propagaci lázní doma i v zahraničí. Prof. Dr. Václav Libenský (1877 – 1938) Zakladatel české kardiologie, vyšetřovacích a léčebných ústavů v Poděbradech. Jednalo se o první vědecký balneologický ústav v tehdejší Československé republice. Libenského zásluhou se Poděbrady specializují na léčení chorob srdce a oběhového ústrojí. Ing. arch. Vojtěch Kerhart (1892 – 1978) Významný architekt. Mezi jeho poděbradská díla patří projekt vyšší hospodářské školy či výstavní budovy pošty z roku 1933. Dr. Ing. Antoním Engel (1879 – 1958) Významný architekt. Dle jeho návrhu bylo v Poděbradech postaveno zdymadlo a hydroelektrárna s jezovou lávkou.

6.6

Obnova kulturních památek a objektů v památkové zóně Poděbrady

6.6.1 Kdy žádat Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko příslušného městského úřadu (u nemovitých památek se příslušnost úřadu určuje podle místa, kde se památka nachází, u movitých památek je příslušný úřad podle místa bydliště vlastníka). Povinnost vyžádat si závazné stanovisko ke stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na nemovitosti má i vlastník (správce, uživatel) nemovitosti v památkové rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu. 6.6.2 Jak žádat Městský úřad Poděbrady, odbor školství, kultury a vnitřních věcí, vydává podle § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, závazná stanoviska k obnově kulturních památek a ke stavbám, stavebním změnám a udržovacím pracím na nemovitostech v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech na základě písemné žádosti (případně ústní, o níž je sepsán protokol). Žádost se zasílá poštou na adresu: Městský úřad Poděbrady, odbor školství, kultury a vnitřních věcí, Jiřího náměstí 20/1, 290 31 Poděbrady. V podatelně lze předat žádost v úředních hodinách. 6.6.3 Kdo žádá U kulturních památek může podat žádost pouze vlastník, u nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, ale nachází se v památkové rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu, se připouští, aby žádost podal správce nebo uživatel nemovitosti, který však musí svůj právní vztah k nemovitosti prokázat například nájemní smlouvou nebo jiným dokladem. 6.6.4 Formulář (Příloha č.8) V žádosti o závazné stanovisko je nutno uvést podrobné údaje o nemovitosti a stavebním záměru, jméno příjmení a bydliště žadatele. Pro žádost se doporučuje použít připojený formulář, který je zpracován ve dvou variantách pro žádost o závazné stanovisko k obnově kulturní památky a žádost o závazné stanovisko ke stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové zóně, rezervaci nebo ochranném pásmu. K žádosti je třeba přiložit doklady o vlastnictví k PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 44 -


nemovitosti, projekt stavby, pokud byl zpracován, a další přílohy podle poučení na formuláři. Žádost se podává k Městskému úřadu Poděbrady, odboru školství, kultury a vnitřních věcí. Dnem podání žádosti je zahájeno správní řízení, které je vedeno podle zákona č. 71/1967 Sb. (správní řád ). 6.6.5 Správní řízení V rámci správního řízení se k záměru na vyjadřuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze. Účastníci řízení mohou v úředních hodinách nahlížet do spisu, seznámit se s podklady řízení a uplatnit případné připomínky. Vyžaduje-li to povaha věci, svolá správní orgán ústní jednání spojené s místním šetřením. Účastníci řízení se mohou nechat ve správním řízení zastupovat. Zástupce se musí prokázat písemnou plnou mocí. Lhůty k vyřízení žádosti jsou stanoveny správním řádem. Rozhodnutí musí být vydáno do třiceti dnů od doručení podnětu, ve zvláště složitých případech do šedesáti dnů. Proti rozhodnutí jsou přípustné opravné prostředky. Odvolacím orgánem je Krajský úřad Středočeského kraje. Každé rozhodnutí obsahuje poučení o termínech a způsobu podání odvolání. Za vydání závazného stanoviska se neplatí správní poplatky. 6.6.6 Návaznost na stavební řízení Podáním žádosti o závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1987 Sb. zůstávají nedotčeny povinnosti stavebníků podle stavebního zákona. Závazné stanovisko je podkladem pro řízení vedené stavebním úřadem. 6.6.7 Kde žádat Městský úřad Poděbrady Jiřího náměstí 20/I 290 31 Poděbrady IČ : 00239640 tel.: 325 600 211, fax : 325 614 486, e-mail : [email protected], www.mesto-podebrady.cz Odbor školství, kultury a vnitřních věcí Ing. Jindřiška Hlavatá, vedoucí odboru tel.: 325 600 230, fax : 325 614 486, e-mail : [email protected] Úřední hodiny : Pondělí, Středa 7,00 – 11,00 hodin, 12,00 – 17,00 hodin Podatelna : Pondělí, Středa Úterý, Čtvrtek Pátek

7,00 – 17,00 hodin 7,00 – 15,00 hodin 7,00 – 14,00 hodin



7.

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

7.1

Usnesení vlády k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón

Vláda České republiky přijala dne 25. března 1992 usnesení vlády ČR č. 209/1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Vláda tímto usnesením schválila Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky, uvedený v příloze č. 1 tohoto usnesení; dále vzala na vědomí Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace, uvedené v příloze č. 2 tohoto usnesení. Vláda také uložila přednostům okresních úřadů požádat městská zastupitelstva ve městech se schváleným nebo navrženým Programem regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, aby připravovala, zpracovávala a postupně realizovala vlastní městské programy regenerace, zpracované podle zásad uvedených v příloze č. 2 tohoto usnesení; a následně doporučila Svazu měst a obcí a jeho Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolupracovat s městskými zastupitelstvy a orgány státní správy při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. 7.1.2 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky (Příloha č. 1 – k usnesení vlády ČR č. 209/1992) Program je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. 1. Cíl Programu

Cílem Programu je aktivizovat města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (dále jen “MPR”) nebo městskou památkovou zónou (dále jen “MPZ”) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace (dále jen “programy”). 2. Organizační zabezpečení

2.1. K zabezpečení Programu zřizují ministerstva kultury, životního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Předmětem jeho činnosti je zejména: a) vykonávat poradenské a informační služby pro orgány historických sídel a aktivizovat je, aby v rámci samostatné i přenesené působnosti zpracovávaly a realizovaly vlastní programy, b) vykonávat expertizní činnosti pro orgány státní správy a samosprávy zaměřenou k ekonomickému, organizačnímu, legislativnímu a informačnímu zajišťování záchrany a regenerace MPR a MPZ, c) napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ, d) shromažďovat a publikovat informace, poznatky a zkušenosti vztahující se k problematice regenerace historických sídel, e) spolupracovat se zahraničními institucemi podobného zaměření a vyměňovat PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 46 -


vzájemně informace. 2.2. Městské zastupitelstva ve své působnosti připravují, zpracovávají a realizují programy na základě vlastního rozhodnu-tí. Přitom se doporučuje postupovat podle Zásad projednaných vládou České republiky (viz část č.IV. předloženého materiálu). 3. Podpora městských programů

Na podporu přípravy, zpracování a realizace programů se mohou vyčlenit prostředky: 3.1. Pro zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. 3.2. Pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nepostačují, zejména: a) ze státního rozpočtu - na záchranu církevních a kulturních památek, - na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., apod., b) z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, c) ze Státního fondu pro životní prostředí, d) z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. 3.3. K podpoře programů: a) může být zaměřena i činnost peněžních ústavů, b) budou orgány státní správy ve své působnosti napomáhat získávání a využívání zahraničního kapitálu 7.1.2 Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace (Příloha č. 2 – k usnesení vlády ČR č. 209/1992) 1. Charakteristika programů

Městské programy regenerace (dále jen “programy”) jsou sou-borem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřují-cích k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací (dále jen “MPR”) a městských památkových zón (dále jen “MPZ”) v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. 1.1. Programy zpracovávají popřípadě pořizují ze svého rozhodnutí města jako součást šířeji pojatého programu rozvoje územního obvodu města ve smyslu zákona o obcích nebo v souladu s ním. Programy schvalují městská zastupitelstva. 1.2. V programech se spojuje zájem státu na péči o kulturní dědictví, vyjádřený zejména v zákonu o státní památkové péči, s cílevědomou hospodářskou a sociální politikou měst. 1.3. Programy vytvářejí i podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání soukromých i veřejných finančních prostředků na základě propočtu výnosů, kterých lze regenerací dosáhnout, a nákladů, které je nutno na ni vynakládat. 1.4. Příprava, zpracování a realizace programů musí probíhat tak, aby při nich byla zajištěna široká účast obyvatel města, vlastníků a uživatelů jednotlivých nemovitostí. 1.5. Navrhovaná opatření nemají přinést vzrůst administrativy a neúčelné pracovní náplně, nýbrž ekonomickou, informační a organizační pomoc městu a vlastníkům a uživatelům nemovitostí. 2. Cíle programů

Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Obecně se vytyčují zejména hlavní cíle, které však mohou mít v jednotlivých programech rozdílnou váhu a různou časovou a prostorovou provázanost: PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 47 -


2.1.

2.2. 2.3.

2.4.

2.5.

2.6.

2.7.

2.8.

Provést neodkladné práce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ (jde např. o opravy střech, okapů a komínů, odstranění podmáčení a statické zabezpečení), a nezbytné opravy technické infrastruktury. Obnovovat systémy technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). Systematicky podněcovat a provádět opravy, modernizace, rekonstrukce a pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu jednotlivých objektů i jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí, parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací; zřizovat dopravně zklidněné a pěší zóny. Zastavit vylidňování MPR a MPZ stanovením a dodržováním nepodkročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách, zachováním části bytů v území pro sociálně slabé a pro handicapované; ozdravit demografickou a sociální strukturu obyvatelstva. Oživit MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržovat limity pro zdroje škodlivin, provádět opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci; budovat informační systém o území včetně pořízení seznamů ohrožených památek a prohlubovat znalosti o MPR a MPZ.

3. Příprava, zpracování a realizace programů

K Programu regenerace MPR a MPZ České republiky se může přihlásit a podle zásad tvorby městských programů regenerace může postupovat každé město, které má na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ, nebo město, jež se o statut MPR nebo MPZ hlásí. Podle zásad tvorby městských programů mohou přiměřeně postupovat i ostatní města, která si chtějí zachovat své historicky a architektonicky cenné části. 3.1. Podnět ke zpracování programu Podnět ke zpracování programu může vycházet od orgánů městské samosprávy, iniciativních skupin občanů i od orgánů státní památkové péče a orgánů územního plánování. Svůj záměr zpracovat program a přihlásit se k Programu regenerace MPR a MPZ České republiky oznámí město písemně okresnímu úřadu a odbornému pracovišti pro regeneraci MPR a MPZ české republiky (déle Jen "odborné pracoviště ČR"), do doby jeho zřízení ministerstvu kultury ČR. V uvedeném oznámení charakterizuje stav MPR nebo MPZ, včetně popisu památkových hodnot, a hlavní cíle, jichž hodlá regenerací na základě programu dosáhnout. Zvláště uvede potřeby neodkladných prací na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a známé potřeby nezbytných oprav technické infrastruktury. 3.2. Ověření záměrů města Okresní úřad v dohodě s odborným pracovištěm ČR zorganizuje ověření záměrů uvedených v oznámení. K tomu přizve zástupce města, památkové péče, orgánu územního plánování a stavebního úřadu, zainteresovaných občanských iniciativ, organizací, podniků, družstev a příslušné odborníky. Cílem je upřesnění nebo doplnění cílů programu a námětů pro jeho PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 48 -


zpracování, stanovení orientačních nákladů na zpracování programu, posouzení možností financování a určení podílu jednotlivých účastníků na zpracování programu a nezbytných podkladů a na neodkladných záchranných pracích. Předmětem jednání je také organizační a informační pomoc okresního úřadu a odborného pracoviště ČR městu. 3.3. Pracovní skupina programu Město si zřídí pro přípravu, zpracování a realizaci programu stálou pracovní skupinu, např. jako svoji komisi ve smyslu zákona o obcích. V jejím čele je zpravidla člen městské rady, jejími členy jsou hlavní koordinátor programu z řad pracovníků městského úřadu, představitel památkové péče, architekt-urbanista, další členové městského zastupitelstva, zástupci orgánů státní správy, vlastníků a uživatelů nemovitostí, organizací, podniků, družstev, místních spolků, občanských iniciativ a experti (např. sociolog, ekonom, ekolog, právník atp.). Pracovní skupina je sestavena tak, aby ve své činnosti hájila veřejné zájmy, nikoliv soukromé zájmy skupin podnikatelů nebo vlastníků nemovitostí, kteří mohou vytvářet vlastní sdružení. Pracovní skupina předkládá návrhy a žádosti směrem k orgánům samosprávy, státní správy, projektantům a odbornému pracovišti ČR. Městské zastupitelstvo popřípadě městská rada může pracovní skupinu, která byla zřízena jako její komise, pověřit některými pravomocemi, jako např. vypracováváním žádostí o podpory, spoluprací s privatizační komisí, podnikateli, investory, projektanty a dodavateli, zřizováním vlastních odborných týmů, sdružováním prostředků z různých zdrojů, organizováním soutěží, konkursů, prováděním nabídkových řízení a řešením konfliktů. 3.4. Další opatření k zabezpečování programu Pro ekonomické, informační a institucionální zabezpečování programu si město může vytvářet v rozsahu odpovídajícím potřebám: a) informační a poradenské středisko programu zaměřené na širokou veřejnost, na aktivní ochránce kulturního dědictví a životního prostředí, na vlastníky a uživatele nemovitostí, na podnikatele, investory atd., b) účelový finanční fond pro doplňkový způsob veřejného financování programu mimo rozpočet města, c) smíšenou společnost (akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným) s majoritní účastí města a účastí dalších právnických i fyzických osob, jejímž hlavním předmětem činnosti bude zabezpečování realizace programu, d) nadaci pro zabezpečování realizace programu. 3.5. Podklady pro zpracování návrhu programu Program musí vycházet z aktuální územně plánovací dokumentace a přiměřeně využít dalších podkladů. Přitom se postupuje v těchto krocích: a) Město (pracovní skupina) zabezpečí vyhodnocení existující územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů a dalších programových a koncepčních materiálů z hlediska závaznosti a využitelnosti pro tvorbu programu a s vyhodnocením seznámí příslušný orgán územního plánování. b) Příslušný orgán územního plánování pořídí nové nebo doplňující územně plánovací podklady a dokumentaci, zejména nezbytné průzkumy a rozbory a územní plány určující regulační podmínky. Pro návrh programu je nezbytné pořídit průzkumy a rozbory zaměřené zejména na popis a hodnocení území z hledisek: - kulturně historických, památkových, urbanisticko-architektonických včetně kompozice, vzhledu a charakteru města, - provozně funkčních (včetně dopravního režimu, funkčního využití objektů atp.), - ekonomických (včetně rozmístění podniků, pracovních příležitostí, daňových přínosů, vlastnictví, cen a využití nemovitostí), - demografických, sociologických, etnografických a vývoje bydlení, PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 49 -


-

ekologických (včetně zdrojů a účinků škodlivin v území a enkláv ekologické stability), stavu technické infrastruktury, stavebního stavu objektů. Tyto průzkumy a rozbory se nezpracovávají, pokud byly již dříve zpracovány a jsou v potřebné míře aktuální.

Jako vyjádření prostorového překryvu kulturních, provozně funkčních, ekonomických, sociálních, ekologických a územně technických problémů a hodnot v území se zpracuje problémová mapa. 3.6. Obsah programu Návrh programu obsahuje: a) podrobné cíle regenerace, b) grafickou dokumentaci s vyznačením veškerých předpokládaných stavebních, hospodářských a dalších aktivit města, státních, družstevních i soukromých podniků, jednotlivých vlastníků a uživatelů, c) tabulkově uspořádaný přehled akcí programu, týkajících se: - neodkladné záchrany ohrožených objektů a souborů a nezbytných oprav technické infrastruktury (bod 2.1.), - obnovy systémů technické infrastruktury (bod 2.2.), - jednotlivých objektů a jejich souborů (bod 2.3.), - vnějších prostranství (bod 2.4.), - sociálních problémů (bod 2.5.), - ekonomického oživení (bod 2.6.}, - ekologických problémů (bod 2.7.), - informací a osvěty (bod 2.8. ), d) v případě potřeby schematickou dokumentaci akcí regenerace (úprav, modernizací, rekonstrukcí a dostaveb, ev. i nové výstavby objektů a souborů včetně veřejných prostranství), e) scénář postupu regenerace s uvedením kritických míst a s odhadem doby realizace, projednaný s vlastníky a uživateli dotčených nemovitostí, f) zásady projektového zadání jednotlivých akcí, které mají být realizovány v l. etapě (prioritní jsou zejména akce na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a nezbytné opravy technické infrastruktury, dále akce na zajištění tranzitních bytů a sociální výpomoci v předstihu a na oživení upadajícího území), g) aproximativní stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu podnikatelského a investorského zabezpečení, financování v jednotlivých letech (vč. respektování možností realizace jednotlivými vlastníky a uživateli po etapách), h) rozvahu o zdrojích a návratnosti finančních prostředků, v případě potřeby i rámcové podnikatelské záměry rozhodujících akcí programu, i) specifikaci finančních prostředků, které zajistí město a které budou požadovány z jiných zdrojů, s návrhem zajištění potřebné podpory, vztažené vždy k jednotlivým akcím podle let uvažované realizace, j) další dokumentaci podle potřeby nebo požadavků města (pracovní skupiny). Návrh programu může být v některých částech zpracován ve variantách. Bude dokumentován textově, tabelárně, graficky, případně modelově, s využitím výpočetní a audiovizuální techniky apod. Ve spolupráci s pracovní skupinou bude vždy se zpracovatelem dohodnuta jednoduchá a srozumitelná úprava dokumentace, určená pro seznámení široké veřejnosti s návrhem programu. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 50 -


3.7. Projednávání a schvalování programu Návrh programu projedná městský úřad veřejně na shromážděních občanů. Jejich sdružení a spolků a dále s orgány státní památkové péče, s okresním úřadem a s odborným pracovištěm ČR. Úplná dokumentace programu musí být k dispozici pro seznámení občanů i orgánů státní správy nejméně po dobu 30 dnů, připomínky mohou občané podat ve lhůtě 30 dnů, přičemž tato lhůta počíná běžet posledním dnem lhůty určené pro seznámení. Program posoudí příslušné orgány státní správy zejména z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací. Pokud jsou k návrhu programu vzneseny podstatné připomínky ze strany těchto orgánů nebo občanů, rozhodne město o jeho úpravě a dopracování. Městský úřad seznámí veřejnost s výsledky projednávání připomínek. Výsledný návrh programu schvaluje městské zastupitelstvo. Závazné zásady programu mohou být stanoveny městským zastupitelstvem v obecně závazné vyhlášce.Schválený program město veřejně vyhlásí a zajistí mu širokou propagaci a osvětu. 3.8. Realizace programu Město realizuje v předstihu jednak akce na záchranu ohrožených objektů nebo souborů, a jednak obnovu systémů technické infrastruktury a akce řešící ekologické problémy. Postup stavebních prací volí v souladu se sociálním a ekonomickým rozvojem města, zájmem vlastníků a uživatelů a v jejich vzájemné součinnosti, a to zpravidla po malých, rychle a komplexně proveditelných provozně ucelených částech (např. blocích) tak, aby nedocházelo k nadměrnému narušení životního prostředí stavební činnosti. Město (pracovní skupina) zabezpečí {např. formou soutěží) zpracování urbanistických studií důležitých pro realizaci programu. Urbanistickou studii nebo její část může městské zastupitelstvo po projednání (obdobně jako v bodě 3.7.) schválit jako výchozí podklad pro realizaci programu a jako informaci významnou mimo jiné pro podnikatele a investory v příslušné části území. Město (pracovní skupina) může určit hlavního architekta MPR nebo MPZ nebo jejich části (např. autora územního plánu nebo urbanistické studie) a doporučit podnikatelům, aby s ním své stavební záměry konzultovali. Schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ. V případě majetku města (městská infrastruktura, komunální bytový a domovní fond, veřejná prostranství, některé nemovité kulturní památky apod.) může město být podnikatelem i investorem. 3.9. Podmínky udělování finanční podpory programu Okresní úřad a odborné pracoviště ČR průběžně sledují přípravu, zpracování a realizaci programu a jeho jednotlivých akcí. Město přednostně realizuje maximum akcí s využitím vlastních zdrojů, prostředků vlastníků a uživatelů a s účastí obyvatel. Jestliže město samo finančně nestačí na zabezpečení programu, který se týká vyhlášené nebo navržené MPR nebo MPZ, požádá na jednotlivé akce o podporu z veřejných prostředků, a to: a) nadřízený orgán (okresní úřad), zprostředkující čerpání státního rozpočtu, b) ústřední orgán, který je správcem příslušného státního účelového fondu, nebo v souladu s resortním předpisem přímo tento fond, c) odborné pracoviště ČR, zprostředkující čerpání z jiných účelových prostředků ústředních orgánů České republiky a mezinárodních společenství (zpravidla s pomocí banky nebo spořitelny). Žádosti o podporu musí obsahovat odůvodnění, mimo jiné popis cílů a užitků a přezkušitelné propočty nákladů a výnosů. Podpora se uděluje vždy teprve po předchozím prověření, že náklady prokazatelně přesahují možnosti města, vlastníků a uživatelů a že budou vynaloženy efektivně. 4. Zásady a možnosti soukromého a veřejného financováni programů

4.1. Financování programů se řídí zásadami: PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 51 -


a) Akce zahrnuté do programu financují především soukromí nebo veřejní vlastníci (včetně dlouhodobých nájemců) a uživatelé (včetně nájemníků) objektů, kteří z nich mají užitek jako podnikatelé nebo jako spotřebitelé. b) Financuje se zásadně podle objektů; objekty jsou také provozně ucelené části technické infrastruktury. Výjimku tvoří studie a projekty pro regeneraci celého území nebo částí MPR nebo MPZ. c) Veřejné finanční příspěvky, zvýhodněné půjčky a úvěry a daňové úlevy (v souladu s daňovými předpisy připravovanými k uplatnění postupně od roku 1993) se poskytují jen na základě zdůvodněné žádosti, která obsahuje propočet finančních nákladů (celkový náklad na částečnou obnovu objektu, který se podílí na památkové podstatě MPR nebo MPZ, a z toho vícenáklad oproti nakladu na úplnou obnovu objektu) a výnosů. 4.2. Měly-li by náklady spojené s programem přesáhnout náklady úplné obnovy (znovuvýstavby) objektu, a tím zájem vlastníka a uživatelů objektu se na programu podílet, financuje se regenerace objektu v míře odůvodněné veřejným zájmem a možnostmi částečně (výjimečně úplně) s využitím prostředků města, popřípadě státního rozpočtu. To se týká zejména těch objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a objektů či provozních úseků technické infrastruktury. 4.3. Poskytování veřejných finančních prostředků se vždy váže na určité podmínky, shrnuté do písemné smlouvy. 4.4. Rozlišují se tyto základní způsoby podpory jednotlivých akcí programu: a) účelový nevratný finanční příspěvek z rozpočtu města nebo ze státního rozpočtu jako přímá pomoc; na příspěvek není právní nárok, b) bezúročná nebo zvýhodněná půjčka fyzickým osobám nebo úvěr právnickým osobám, jako překlenovací finanční výpomoc uhrazovaná z veřejných prostředků, například stavební úvěr (po kolaudaci přeměňovaný na hypoteční úvěr nebo na částečný finanční příspěvek odpisem určité Částky), c) nepřímá finanční pomoc ve formě daňových úlev (v souladu s daňovými předpisy připravovanými k uplatnění postupně od roku 1993). 4.5. Uvedené způsoby doplňkového, podpůrného financování z veřejných prostředků se uplatňují při uhrazování investičních a provozních nákladů v různé míře. Záleží na tom, zda jde o subjekty ziskových nebo neziskových činností, popř. objekty soukromého nebo veřejného zájmu. Hlavní možnosti shrnuje přehledná tabulka: Přímé a nepřímé pomoci při úhradě nákladů - Předměty pomoci

Finanční příspěvky

Úvěry, půjčky

objekty veřejného zájmu bez větších zisků

podle konkrétní situace až do 100% nákladů

doplňkové bezúročné s možností hypotéky či příspěvku

objekty soukromé spotřeby a podnikání se ziskem, který kryje jen náklady běžné stavebně technické péče

jen na zvýšešené náklady na mimořádnou MPZ do 50%

snížené úroky, záruka města

Daňové úlevy (postupně od r.1993) plné osvobození od daně z přidané hodnoty stavebních dodavatelů zrychlené odpisování investic, dočasné prominutí daní



objekty soukromé spotřeby a podnikání se ziskem, který kryje i zvýšené náklady na mimořádnou péči vyplývající z památkové podstaty objektu

-

snížené úroky

zrychlené odpisování investic

4.6. Na úrovni měst přicházejí v úvahu následující zdroje veřejných finančních prostředků pro podporu programů: a) vyčleněné prostředky z rozpočtu měst (nejvydatnější zdroj), doplňované zpravidla globálními dotacemi z rozpočtu ČR (prostřednictvím rozpočtů okresních úřadů), b) doplňkové finanční zdroje soustřeďované v městském účelovém fondu pro podporu programu: daňové přirážky a poplatky a úplaty (jimiž se odčerpávají kladné a záporné externality; tím se kompenzují podnikatelské zisky, pramenící z polohové renty a památkové přitažlivosti MPR nebo MPZ), podíly z výnosů privatizace obecního majetku (jako konkrétní kompenzace za zhodnocení nebo znehodnocení památkových objektů v minulých letech, nebo jako odvod z vyšších výnosů, pramenících z polohové renty a památkové přitažlivosti MPR nebo MPZ), c) zvláštní zdroje ze zapojení památkových objektů do komerčního podnikání, např. z jejich provozování v rámci smíšené společnosti nebo nadace podporující program (zisky této společnosti ze stravování, ubytování, zábavní činnosti apod. pramenící především z atraktivity místa a objektu se v rámci hospodaření města užijí na realizaci programu), d) dary sponzorů a mecenášů a výnosy sbírek, nadace, loterie a jiné zdroje. 4.7. Na úrovni nadřízeného orgánu, zprostředkujícího čerpání státního rozpočtu, přicházejí v úvahu tyto zdroje : a) globální dotace do rozpočtu města, b) účelový příspěvek na podporu programu nebo jeho jednotlivých částí, c) jiné zdroje. 4.8. Na úrovni republiky přicházejí v úvahu zejména účelově vyčleněné prostředky: a) ze státního rozpočtu - na záchranu církevních a kulturních památek (pro body 2.1., 2.3., 2.4. a 2.8.), - na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., apod. (pro body 2.2., 2.5. a 2.6.), b) ve výdajích Nadace na záchranu kulturního dědictví (pro body 2.1., 2.3., 2.4. a 2.8.), c) ze Státního fondu pro životní prostředí (pro bod 2.7.), d) z Fondu národního majetku pro posílení zdrojů bank a spořitelen, které budou určeny k poskytování úvěrů na jednotlivé akce programu, e) z účelových prostředků zahraničního kapitálu pro rozvoj cestovního ruchu, f) z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. 4.9. K podpoře programů bude zaměřena i činnost účelově zaměřených peněžních ústavů. 7.2 Zásady Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (Příloha č. 9) Pro realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyhlašuje ministr kultury Zásady Programu, které projednala a doporučila ke schválení Ústřední komise Ministerstva kultury České republiky pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón dne 18. ledna 1996. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 53 -


Příspěvky na obnovu kulturních památek jsou rozmísťovány pouze do měst a obcí, na jejichž území je prohlášena městská památková rezervace (40+1 měst) nebo městská památková zóna (209 měst) a kde je zpracován a schválen městský program regenerace podle usnesení vlády č. 209/1992. Výjimečně, a to z rezervy, mohou být poskytnuty i do měst, kde již bylo zahájeno řízení o prohlášení památkové zóny, popř. památkové rezervace, pokud je pro toto území zpracován a schválen městský program regenerace. Veškeré postupy, výpočty ročních kvót pro jednotlivá města a další informace jsou obsaženy v Zásadách, které tvoří přílohu Programu regenerace městské památkové zóny města Poděbrady. Přílohy : Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, č.j. 4.193/2003. Opatření jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ze dne 18.1.1996, ve znění Opatření Ministerstva kultury ze dne 15.2.2000 č.j. 1.004/2000 a Opatření Ministerstva kultury ze dne 21.2.2002, č.j. 22.867/2000; nabylo účinnosti 28.1.2004. Opatření jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ze dne 18.1.1996, ve znění Opatření Ministerstva kultury ze dne 15.2.2000 č.j. 1.004/2000, Opatření Ministerstva kultury ze dne 21.2.2002, č.j. 22.867/2000 a Opatření Ministerstva kultury ze dne 28.1.2004, č.j. 2.033/2004; nabylo účinnosti 15.3.2004. Příloha Zásad : formulář Souhrnný přehled 7.3 Souhrn prostředků alokovaných v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za období 1998 – 2005 1998 340 mil. Kč *) 1999 300, 419 mil. Kč 2000 247 mil. Kč 2001 300 mil. Kč 2002 240 mil. Kč 2003 175 mil. Kč 2004 235 mil. Kč 2005 160 mil. Kč *) včetně prostředků účelově vyčleněných na odstraňování škod způsobených záplavami na kulturních památkách v roce 1997 a 1998



8.

Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady

8.1 Historie vzniku dokumentu Program regenerace městské památkové zóny Poděbrady Město Poděbrady zpracovalo v roce 1995 první program regenerace městské památkové zóny v souladu s usnesením vlády ČR č. 209/1992, a to na období let 1996 - 1998. 1. Program regenerace městské památkové zóny na období 1996 – 1998 2. Program regenerace městské památkové zóny na období 2000 – 2005 (schválen usnesením zastupitelstvem města č. 92/00 dne 8.11.2000) 3. Program regenerace městské památkové zóny na období 2006 – 2010 (schválen usnesením zastupitelstvem města č. dne )

8.2

Vyhodnocení programu regenerace na období 2000 – 2005

8.2.1 Rozpis poskytnutých prostředků v rámci Programu Přehledová tabulka státní finančních prostředků za období 1997 - 2005 Rozpis státních finančních prostředků v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Rok Česká republika Středočeský kraj Město Poděbrady 1997 neexistoval 1.250.000,- Kč 1998 340 mil. Kč neexistoval 2.770.000,- Kč 1999 300 mil. Kč neexistoval 714.000,- Kč 2000 247 mil. Kč neexistoval 750.000,- Kč 2001 300 mil. Kč neexistoval 1.140.000,- Kč 2002 240 mil. Kč neexistoval 1.080.000,- Kč 2003 175 mil. Kč 15,94 mil. Kč 680.000,- Kč 2004 235 mil. Kč 18,28 mil. Kč 400.000,- Kč 2005 160 mil. Kč 10,68 mil. Kč 400.000,- Kč 8.2.1.1 Rok 1997 – podpořené akce obnovy (komentář viz rok 2000)

Akce obnovy Příjemce příspěvku Příspěvek na akci Náklady obnovy

Zámek Poděbrady – obnova prostor divadla v předzámčí Město Poděbrady 1.250.000,- Kč 2.045.715,- Kč

8.2.1.2 Rok 1998 – podpořené akce obnovy (komentář viz rok 2000)

Státní příspěvek

celkem 2.770.000,- Kč

1. Akce obnovy Příjemce příspěvku Příspěvek na akci Náklady obnovy 2. Akce obnovy Příjemce příspěvku Příspěvek na akci Náklady obnovy

Divadlo Na Kovárně v objektu předzámčí II zámku Město Poděbrady 2.010.000,- Kč 4.058.362,- Kč Divadlo Na Kovárně východní křídlo v objektu předzámčí II zámku Město Poděbrady 760.000,- Kč 1.520.400,- Kč PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 55 -




Obnova východního křídla objektu předzámčí II zámku Město Poděbrady 714.000,- Kč 1.798.495,- Kč

8.2.1.4 Rok 2000 – podpořené akce obnovy


Celková obnova severního křídla zámku Město Poděbrady 750.000,- Kč 24.776.351,- Kč

Komentář k akci obnovy Město Poděbrady získalo do svého vlastnictví v roce 1994 na podkladě darovací smlouvy od Univerzity Karlovy, část budovy zámku, tzv. předzámčí na pozemku stp.č. 1/2 označené jako východní a severní křídlo. Po několika provizorních zabezpečeních objektu se zastupitelstvo města rozhodlo přistoupit k rekonstrukci podle upraveného projektu z roku 1993. V roce 1995 získalo město dotaci 5,0 mil. Kč od Ministerstva financí na rekonstrukci divadla – na zabezpečovací práce. V roce 1996 proběhla veřejná obchodní soutěž na dodavatele stavby a od té doby probíhala soustavná rekonstrukce objektu, na které si finančně podílelo město za podpory programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a částečně také Univerzita Karlova – Ústav jazykové a odborné přípravy. Východní křídlo předzámčí bylo dokončeno v roce 2000. V jeho prostorech dnes sídlí Kulturní a informační centrum s.r.o. (1. patro) a kino „Zámecký biograf“, který zahájil svůj provoz dne 18.1.2000 promítáním filmu Zamilovaný Shakespeare. O rok později bylo dokončeno severní křídlo předzámčí, v jehož prostorách sídlí divadlo „Na Kovárně“, které svůj provoz zahájilo 6.1.2001 představením Víš přece, že neslyším, když teče voda. V roce 2001 proběhla kolaudace I. zámeckého nádvoří, které prošlo také celkovou rekonstrukcí. Dominantou nádvoří je restaurovaná Schnirchova kašna, které sem byla transferována se souhlasem orgánů státní památkové péče. O rok později byly rekonstrukční práce ukončeny kolaudací severní částí zámeckého příkopu (podpořeno státní dotací z Programu podpory cestovního ruchu), kde vznikl nový vodní prvek a nové kamenně dlážděné pochozí plochy. Během rekonstrukce byly provedeny dva záchranné archeologické výzkumy : v roce 1995 v části severního předzámčí, I. zámeckého nádvoří a severní části vnějšího příkopu (uloženo v Polabském muzeu pod přírůstkovým číslem 29/95) a v roce 2000 v části I. zámeckého nádvoří a severní části vnějšího příkopu (uloženo v Polabskému muzeu). Fotodokumentace akce obnovy

Pohled na východní a severní křídlo předzámčí z I. zámeckého nádvoří (Východní křídlo – Zámecký biograf, severní křídlo – divadlo Na Kovárně)



Pohled na severní křídlo předzámčí a severní zámecký příkop z Jiřího náměstí (Vstup do divadla Na Kovárně)



celkem 1.140.000,- Kč

1. Akce obnovy Příjemce příspěvku Příspěvek na akci Náklady obnovy

Sanace sklepů staré radnice Město Poděbrady 260.000,- Kč 620.625,60 Kč

Komentář k akci obnovy Budova staré radnice je renesančního původu. Podzemní (sklepní) prostory částečně kopírují půdorys objektu. Sklepy jsou zděné z cihel, prostory jsou zaklenuty valenými klenbami. Podzemní části jsou trvale zatopeny přitékající vodou a nejsou přirozeně větrány. Předmětem obnovy bylo odvlhčení sklepů, sanace zdiva, provedení nových podlah a schodiště. Došlo k přezdění paty klenby z cihel, opravě spár zdiva v místě poškození novou vápenocementovou maltou. Zásahem došlo k odlehčení klenby v místě zatížení zdí přízemí vložením nové vynášecí konstrukce nad rubem klenby. Během provádění stavebních prací byla vně objektu odkryta zděná studna, která je ve své spodní části propojena se sklepními prostory objektu zděným cihelným průlezem se stropem tvořeným valenou klenbou. Pokračování prací na sanaci sklepních prostor je žádoucí. Fotodokumentace akce obnovy Nebyla pořízena. 2. Akce obnovy Příjemce příspěvku Příspěvek na akci Náklady obnovy

Restaurování ohradní zdi hřbitova v Kluku Město Poděbrady 780.000,- Kč 859.582,50 Kč


Restaurování vstupní brány a postranních branek hřbitova Město Poděbrady 100.000,- Kč 100.000,- Kč



celkem 1.080.000,- Kč




Restaurování ohradní zdi hřbitova v Kluku Město Poděbrady 249.000,- Kč 249.112,50 Kč

Komentář k akci obnovy Hřbitovní zeď byla postavena v roce 1903 podle návrhu architekta Josefa Fanty. Je tvořena opakujícími se poli s nikami, sloupky s grafitovou výzdobou od sochaře F. Bílka a osazenými čtyřmi opakujícími se hliněnými reliéfy z hlíny pálené za nízké teploty. Soklová část zdi je kamenná, stejně jako hlavice sloupků. Koruna zdi je kryta glazovanými prejzy. Secesní sgrafitovou výzdobu tvoří tři nápisy opakující se po celé zdi v pořadí : 1. „Popřej jim – místa občer / stvení – světla / pok – oje“ 2. „Matko milosr – denství Ježíše po / tomto pu – tování / nám – ukaž“ 3. „Pohlcena jest – smrt vítězství / smrti kde – jest panství / tvé osten“ Památka byla v havarijním stavu. Celkový restaurátorský zásah byl proveden v letech 2001 a 2002. Omítky byly očištěny, zpevněny a někde doplněny novými. Kamenné části byly očištěny tlakovou vodou, vyspraveny, zpevněny a hydrofobizovány. Chybějící a popraskané prejzy byly nahrazeny replikami. Všechny kamenné reliéfy byly sejmuty. Ze 42 reliéfů bylo vybráno 9 kusů k provedení faksimile a ostatní byly restaurovány. Reliéfy byly zpevněny (některé i slepeny) a povrchově upraveny. Nové upevnění na zeď bylo provedeno kotvením s povrchovou nekorodující úpravou. 8 originálů reliéfů bylo uloženo v Polabském muzeu. Restaurátorským průzkumem byly nalezeny části původních sgrafit, které byly očištěny od překryvných vrstev a v celé ploše zpevněny opakovaným napouštěním vápennou vodou. Poté byla obnovena chybějící intonaková vrstva. S pomocí fragmentů sgrafit a dochované fotodokumentace byly vytvořeny písmové šablony. Vzhledem k havarijnímu stavu rekonstrukce z roku 1971 bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci omítek. Původní části z počátku 20. století byly ponechány bez překryvu, přičemž nové konstrukce na tyto navazují. Barevnost sgrafita byla odvozena ze zachovalých částí – lomená bílá a měkká čerň. Rovněž technika vrypu a kletovaný povrch omítky vychází z původní technologie. Fotodokumentace akce obnovy

Restaurování nápisu „Popřej jim – místa občer / stvení – světla / pok – oje“ PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 58 -



Restaurování vstupní brány hřbitova Město Poděbrady 139.000,- Kč 266.000,- Kč

Komentář k akci obnovy Hřbitov byl založen v roce 1903 podle návrhu architekta Josefa Fanty. Hlavní severní brána má trojí mřížová vrata. Velká kovaná vrata s mříží pro hlavní vchod zhotovil poděbradský umělecký kovář Jan Mareš a byla na ně připevněna pieta z měděného plechu – silueta Kalvárie, původně barevně ciselovaná, dnes pouze černá. Součástí hlavní brány měděný nápis „Světlo věčné ať vám svítí odpočívejte v pokoji“ přišroubován na „U“ profil. Technický stav bran byl nevyhovující. Byly značně zkorodované, pokryté vrstvami starších nátěrů. Na některých místech byly patrné deformace a poškození vzniklá při dřívějších neodborných opravách. Mříže byly demontovány a převezeny do ateliéru k restaurování, kdy bylo provedeno mechanické očištění nečistot a koroze. U siluet Kalvárie a nápisu bylo odstranění barevných vrstev provedeno ručně. Brány jsou vyrobeny ze silných materiálů a ve všech částech je dostatečně zachovalé kovové jádro. Vlivem koroze degradované prvky (zámky) byly rekonstruovány a nahrazeny kopiemi. Na závěr byly mříže opatřeny spodní separační antikorozní vrstvou a následně povrchovým ochranným nátěrem s příměsí grafitu. Fotodokumentace akce obnovy

Před obnovou


Po obnově

Oprava krovu, stropu, krytiny a odvodnění kostela Nanebevzetí P. Marie Město Poděbrady 692.000,- Kč 1.554.588,- Kč PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 59 -


Komentář k akci obnovy Kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně gotického původu, založený v roce 1516. Dnešní stav je výsledkem regotizačních úprav z druhé poloviny 19. století, kdy byly zvýšeny stěny lodi a byl proveden nový kazetový strop. Předmětem obnovy byla oprava krovu a stropu kostela. Oprava zhlaví stropních trámů probíhala pod dozorem restaurátora s ohledem na dochovanou dekorativní malbu dřevěného podhledu z roku 1908. Následovala výměna střešní krytiny. Krytina z měděné plechu pocházela z novodobé opravy, dle fotografií z roku 1891 je na střechách kostela zachycena krytina z břidlicových šablon. Břidlicové šablony malého formátu se zaobleným spodním okrajem ve tvaru bobrovky, které byly nalezeny na půdě, pocházejí zřejmě ze sanktusníkové věžičky a podle nich byl vybrán tvar a velikost nových. V okolí kostela byla položena pískovcová dlažba do vápennopískového lože. Fotodokumentace akce obnovy

Krytina z měděného plechu (1999) Po obnově krytina z břidlicových šablon



Stará radnice – oprava střechy, oprava věže a věžičky včetně omítek a oplechování staré radnice Město Poděbrady 680.000,- Kč 3.602.422,- Kč

Komentář k akci obnovy Budova staré radnice je renesančního původu. V roce 1814 byla na jižním průčelí domu vztyčena vížka zakončená cibulovou střechou. Obnova proběhla v rozsahu : oprava a úprava krovu, celková oprava věže včetně omítek a oplechování, zbourání bývalé štítové zdi, zesílení východního štítu přizdívkou, odbourání vystupujícího zdiva u věže, vložení nové stropní konstrukce v podkroví, výměna střešní krytiny a klempířských prvků, chemické ošetření dřevěných konstrukcí proti dřevokaznému hmyzu a houbám. Během realizace byla odkryta hrázděná konstrukce věže, která byla v havarijním stavu. Repase konstrukce byla provedena až v roce 2004 po zpracování několika statických posudků k založení věže na novou ocelovou konstrukci (náhrada dřevěného roštu) a schválení postupu orgánem státním památkové péče. Na dokončení rekonstrukce se podíl částkou 70.000,- Kč Středočeský kraj v rámci Fondu obnovy památek Středočeského kraje. Během rekonstrukce byla z makovice věže vyjmuta schránka s poselstvím vložena do věže PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 60 -


17.10.1998 při předchozí rekonstrukci. Nové poselství naší doby bylo vloženo do nové schránky v makovici věže dne 25.11.2003 v 15,00 hodin. Fotodokumentace akce obnovy

Před obnovou

Po obnově



Oprava krovu a výměna krytiny věže kostela Povýšení sv. Kříže Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady 400.000,- Kč 1.034.912,50 Kč (z toho příspěvek města 300.000,- Kč)



Oprava krovu a výměna krytiny věže kostela Povýšení sv. Kříže Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady 400.000,- Kč předpoklad 823.415,- Kč (z toho příspěvek města 300.000,- Kč)

Komentář k akci obnovy Kostel Povýšení sv. Kříže je kostel gotického původu s pozdějšími přestavbami a regotizačními úpravami. Věž v západním průčelí kostela je z roku 1818 a nahradila dříve samostatnou dřevěnou zvonici. Z období regotizace pochází i dnešní zastřešení objektu. Břidlicovou krytinou věže silně zatékalo, což mělo za následek poškození dřevěných i kamenných konstrukcí. Předmětem obnovy byla v letech 2004 a 2005 obnova krovu a krytiny presbytáře, lodi a věže kostela. Dále výměna a oprava klempířských prvků, chemické ošetření zdiva a oprava schodiště věže. Byla položena nová břidlicová střešní krytina. Kříž na věži byl očištěn a nově natřen, makovice byla nově pozlacena. Postavené lešení umožnilo i generální opravu věžních hodin (tj. vyčištění hodinového stroje, celková oprava stroje, osazení cimbálu pro odbíjení hodin a restaurování ciferníku hodin). Během rekonstrukce byla dne 14.4.2005 objevena v makovici věže zpráva s poselstvím předků vložená sem v roce 1897. O měsíc později dne 24.5.2005 sem byly zpět vloženy dvě schránky s poselstvími, těsně před demontáží lešení. Na opravě se mimo příspěvku z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, podílel vlastník kulturní památky, Město Poděbrady z rozpočtu města a také Středočeský kraj v rámci Fondu obnovy památek Středočeského kraje.



Fotodokumentace akce obnovy

Střecha věže před obnovou.

Po obnově – včetně nově pozlacená makovice.

8.2.2 Vyhodnocení akcí obnovy uvedených v předchozím roce v Programu Program regenerace městské památkové zóny na období 2000 – 2005 stanovil nejvýznamnější památky z hlediska záchranných opatření. U některých objektů byl však pouze učiněn první krok a je nutno pokračovat v dalších etapách. Hřbitov Kluk – Obnova severní „Bílkovy“ zdi hřbitova Realizace v letech 2000 – 2001 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 1.108.695,- Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.6) Hřbitov Kluk – Obnova vstupní a postranních branek Realizace v letech 2000 – 2001 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 366.000,- Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.6) Zámek – Rekonstrukce východního a severního křídla předzámčí II Realizace v letech 1995 – 2001 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 50.733.950,- Kč (včetně statického zajištění) Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.4) Zámek – Rekonstrukce I. nádvoří zámku Realizace v roce 2000 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 4.685.410,- Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.4) Zámek – rekonstrukce zámeckého příkopu (severní část) Realizace v roce 2001 Investor Město Poděbrady PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 62 -


Celkové náklady 4.848.800,- Kč (s přispěním státní dotace MMR ČR) Komentář Rekonstrukce proběhla pouze v severní části zámeckého příkopu. Projektově je připravena rekonstrukce i západní části příkopu, ve které je umístěn prameník minerální vody, a to včetně průchodu pod vstupním mostkem do areálu zámku. (dále viz bod 8.2.1.4) Fotodokumentace (viz bod 8.2.1.4) Schnirchova kašna – rekonstrukce a transfer Realizace v roce 2000 Investor Město Poděbrady Celkové náklady Komentář Se souhlasem státní památkové péče a vlastníka pozemku (Univerzita Karlova) byl proveden transfer Schnirchovy kašny na I. zámecké nádvoří. Kašna byla umístěna až do roku 1938 na Jiřího náměstí v blízkosti pomníku krále Jiřího. Později byla v dezolátním stavu umístěna v parku jižně od kostela Povýšení sv. Kříže (nádrž) a v Technických službách města Poděbrad (neúplná fontána a mísa). Fotodokumentace

Stará radnice – Sanace sklepních prostor Realizace rok 2002 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 620.625,60 Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.5) PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 63 -


Stará radnice – oprava krovu a střechy knihovny a věže Realizace v letech 2003 – 2004 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 3.602.422,- Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.7) Kostel Nanebevzetí Panny Marie – oprava krovu a střechy kostela a věže Realizace v roce 2002 Investor Město Poděbrady Celkové náklady 1.554.588,- Kč Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.6) Kostel Povýšení sv. Kříže – oprava krovu a výměna krytiny věže kostela Realizace v letech 2004 2005 Investor Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady Celkové náklady 1.858.327,50 Kč (bez věžních hodin) Komentář a fotodokumentace (viz bod 8.2.1.9)

8.2.3 Přehled větších obnov kulturních památek a památkových objektů Městská památková zóna Poděbrady je poměrně rozsáhlá a výčet vlastníků nemovitostí je poměrně pestrý a široký. Město Poděbrady vlastní minimum kulturních památek, památkově chráněných objektů nebo objektů v památkové zóně. Rekonstrukce drobnějšího rozsahu nejsou často pouhým okem viditelné, zde se jedná především o vnitřní rekonstrukce objektů. Vnější rekonstrukce jsou z tohoto pohledu viditelné při pouhé pocházce městem. Základní výčet největších obnov a rekonstrukcí : Riegrovo náměstí 4/III (Česká spořitelna) – celková rekonstrukce objektu Jiřího náměstí 20/I (MěÚ Poděbrady) – půdní vestavba včetně obnovy střešní krytiny Studentská 488/II – celková rekonstrukce bytového domu Schnirchova 464/III – celková rekonstrukce lázeňského domu „Zimní Lázně“ (zrušeno ředitelství Lázní Poděbrady, a.s.) Studentská 221/III – celková obnova fasády Riegrovo náměstí 8/III, 9/III, 10/III – obnovy fasád Restaurování rozcestníku Přední Lhota, podstavce sloupu Panny Marie Svatohorské Rekonstrukce Schnirchovy ulice (znovu vydlážděna) Základní výčet nové výstavby v městské památkové zóně : Jiráskova 1424/III – dostavba proluky mezi budovou České pošty a domem č.p. 170/III náměstí T.G.Masaryka 1412/III – polyfunkční dům „ARCHA“ (dostavba vedle domu č.p. 1011/III „Jakub“) náměstí T.G.Masaryka 1413 – hotel „Lázeňský park“ (dostavba vedle domu „Archa“) Hakenova 1404/III – sídlo Finančního úřadu Hakenova 1423/III – polyfunkční dům „Amadeus“ (vedle Finančního úřadu) Podchod pod žst. Poděbrady – spojnice ulic Alešova a Za Nádražím Ve fotografickém archivu se podařilo dohledat snímky pořízené v roce 2000, které lze porovnat s fotografiemi pořízenými v roce 2005 při zpracovávání programu regenerace na další období. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 64 -


Studentská ulice 221/III – secesní nárožní dům KAŤUŠE (roh ulic Studentská a Palachova)

Riegrovo náměstí 10/III – secesní nárožní dům

Schnirchova 464/III – budova lázeňského domu ZIMNÍ LÁZNĚ Schnirchova ulice – celková rekonstrukce – v roce 2001 byla celá ulice předlážděna



Zhotovená replika studně z roku 2004

Původní studna z roku 1624

8.2.3.1 Restaurování uměleckých předmětů – přehled

Rok 2000 Dívčí akt, bronzová plastika u Libenského kolonády Plastika byla povalena vandaly a pískovcový sokl byl vyvrácen. Během restaurování byl zhotoven nový sokl, plastika přepatinována na poškozených místech. Rok 2001 Hlavní oltář Kostela Nanebevzetí Panny Marie Zhotovení zcizeného křídla hlavního oltáře kostela. Léda s labutí (lázeňský park u nádraží) Sousoší bylo restaurováno v r. 1997, v květnu 2000 bylo poničeno vandaly. V roce 2000 proběhla rekonstrukce celé železobetonové vany, podstavce sochy i restaurování sousoší. Součástí byla i nová technologie fontány. Pomník chodcům - u Italské kavárny Restaurování pomníku. Mariánský sloup Čištění sloupu. Rok 2002 Plastika Adam a Eva (lázeňský park) Rekonzervace plastiky. Hlavní oltář Kostela Nanebevzetí Panny Marie Rekonstrukce zcizeného oltářního křídla hlavního oltáře kostela. Rok 2003 Plastika Žena s osuškou (lázeňský park, u květinových hodin) Čištění tlak.vodou, chemické dočištění a nakonservování. Plastika sousoší Mír (u lázeňského domu Dagmar) Očištění tlakovou vodou, chemické dočištění a nakonservování. Plastika Země (u pensionu Radost) Očištění tlakovou vodou, chemické dočištění a nakonservování. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 66 -


Pomníček chodcům (u lázeňského domu Letní lázně – u Italské cukrárny) Omytí pískovce, nakonservování. Plastika Baletka (lázeňský park) Sokl očištěn od zbytku spojovacího materiálu a s plastikou osazen na své původní místo, ukotvení uvolněné plastiky. Rok 2004 Plastika Pieta (u železničního přejezdu na Žižkově) Očištění a hydrofobizace Pomník Dr. Boučka (za poštou) Zpevnění základu, očištění, dotmelení, dospárování, hydrofobizace, bronzový reliéf očištěn a nakonzervován. Pamětní deska O.Chebdovského (u kostela Nanebevzetí Panny Marie) Renovace očištěním, obnovení písma, základ opatřen krycím nátěrem. Památník S. K. Neumanna (Na Skupici) Očištění, obnovení zlacení písma. Pomník s křížkem – Velké Zboží Pomník padlým v I.svět.válce – Velké Zboží Očištění. Rok 2005 Sádrové modely : Žena s osuškou, J. A. Purkyně, L. Kuba Očištění, lokální zpevnění, výplň trhlin, injektáž, plastická retuš, domodelování a rekonstrukce chybějících částí, barevné sjednocení, celková povrchová úprava.

8.2.4 Zhodnocení Lze konstatovat, že obnovy, rekonstrukce či restaurace uvedené v Programu regenerace městské památkové zóny na období 2000 – 2005 byly splněny. U staré radnice a kostela Povýšení sv. Kříže byl již v Programu uveden výčet na několik let, a to jak s ohledem na finanční náročnost, tak na návaznost jednotlivých etap. Je jasné, že pokračování se nutně objevuje v programu i na další období. Obrovskou změnu jakou v předminulém období prodělalo Jiřího náměstí, tentokrát prochází lázeňský park. Již v roce 2001 byla započata projektová příprava na celkové rehabilitaci parku, která byla o rok později zahájena. Celý park byl pomyslně rozdělen na několik částí. Do konce roku bude dokončena část „B – Neokrajinářský park“, a tak bude rehabilitována víc jak polovina plochy parku. V předchozích letech byla provedena rehabilitace částí „Podkova“ a „A – Neoklasicistní park“, do budoucna se připravuje realizace poslední části „C – Park Pod Valy“. Součástí prací již byla rekonstrukce fontány Lédy s labutí včetně celého bazénu, velkého bazénu před Libenského kolonádou a připravuje se rekonstrukce Libenského kolonády. Dokončením této velkorysé akce je i rekonstrukce kolonády od Jiřího náměstí až k železničnímu nádraží. Rada města již také odsouhlasila záměr prohlásit park za kulturní památku. Svou proměnou prochází také prostor vedle parku. Dochází k dostavbě prostoru vedle parku, jak bylo plánováno již v regulačním plánu F. Jandy. Vedle domu „Jakub“, již byl postaven dům „Archa“ s byty i nebytovými prostory a hned vedle Park hotel. Za nimi směrem k Hakenově ulici byly postaveny novostavby Finančního úřadu a bytového domu „Amadeus“. Dostavba rohu ulic náměstí TGM a Tyršova (nový lázeňský dům „Orfeus 2 – naproti lázeňskému domu „Orfeus“) proběhne v blízké domě, počítá se zde s umístěním lázeňského domu. Na druhé straně parku budou dostavěny bytovými domy území : roh ulic Studentská a PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 67 -


Dr. Beneše (lázeňský a kongresový apartmánový hotel „Evropa“), spojnice ulic Hellichova, náměstí TGM a Dvořákova (nové polyfunkční domy „Kolonáda“), ul. Studentská – tzv. „u letadla“ (bytové domy). Dostavby se zřejmě dočká i prostor vedle Letních lázní v ulici Lázeňská. Pro lepší mapování kulturních památek, památkově chráněných objektů nebo objektů v památkové zóně jejich stavu či změn je zpracovávána digitální databáze. Modernější technologie umožňují snadnější uchovávání fotografických dat. Průběžná aktualizace této databáze umožní přesnější mapování potřeb města i jednotlivých vlastníků nemovitostí. Ve fotografickém archivu se dohledaly snímky pořízené v roce 2000, které se porovnaly s fotografiemi pořízenými v roce 2005 při zpracovávání programu regenerace na další období. Elektronicky zpracovaná databáze umožní toto porovnávání pravidelně.

8.3

Program regenerace na období let 2006 – 2010

8.3.1 Hlavní rizika, problémy a finanční zdroje Během uplynulých 15 let lze hmatatelně pozorovat změny ve městě, a to i z hlediska oprav a rekonstrukcí historických objektů. Nejvíce se tato změna projevila na poděbradském zámku nebo na Jiřího náměstí, které získalo téměř původní podobu dle dobových kreseb a fotografií. Zhodnotit celkovou potřebu obnovy kulturních památek a městské památkové zóny je velmi obtížné. Objekty jsou převážně v soukromém vlastnictví fyzických nebo právnických osob a město vlastní pouze zlomek nemovitostí. Odhadnout potřeby na pět let dopředu je velmi obtížné Jako velký problém se jeví především finanční prostředky. V návaznosti na zvýšení daně z přidané hodnoty z 5% na 19% došlo k nárůstů ceny stavebních prací. Výjimka 5 % DPH byla ponechána u rodinných domů (k 31.12.2006 bude zřejmě zrušena). Většina kulturních památek je nebytovým prostorem a toto navýšení potřebných prostředků oddaluje výraznější obnovy a nutí vlastníky k dělení oprav na několik etap. Toto řešení není nejšťastnější, protože představuje např. ponechání otevřeného objektu přes zimní období nebo zvyšuje náklady o dlouhodobější pronájem lešení, apod. Dalším problémem je stav památky. I přes provedené sondy, studie a další průzkumy je samotný stav zjištěn často až při zahájení realizace. Náklady tak mohou stoupnout neočekávaně, protože zásah je nutno provést ve větším rozsahu než bylo plánováno. Na změnu postupu obnovy, použitého materiálu, rozsahu obnovy, apod. má vliv zákon o státní památkové péči, ale např. také zákon o veřejných zakázkách. Pro získání finančních prostředků se jeví jako rozumná spolupráce více subjektů, a to především s ohledem na jejich možné zdroje. Mimo využívání Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je rozumná také spolupráce se Středočeským krajem v rámci Fondu obnovy památek Středočeského kraje. Mezi předpokládané akce regenerace městské památkové zóny v minulém období byla zařazena rekonstrukce Schnirchovy ulice. Její obnova na dlážděnou ulici byla realizována s podporou státní dotace v rámci státní podpory cestovního ruchu v lázeňských městech. Především rekonstrukce infrastruktury zřejmě do budoucna bude možná za účasti prostředků Evropské unie ze strukturálních fondů.



8.3.2 Obnova kulturních památek 8.3.2.1 Prohlášení památkově významných objektů za kulturní památek

Porovnáním s Programem regenerace městské památkové zóny za minulého období, resp. především s jmenným seznamem kulturních památek na území Poděbrad, můžeme zjistit, že počet kulturních památek byl navýšen o jednu. Dne 13.5.2004 byl prohlášením Ministerstva kultury zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky objekt vysílače – radiostanice pod rejstříkovým číslem 101030. Do dalšího období by měla podpora i spolupráce dotčených orgánů, vlastníků i města směřovat k prohlášení dalších památkově významných objektů do Ústředního seznamu kulturních památek. Libenského kolonáda Téměř v posledním stadiu je ze strany Národního památkového ústavu prohlášení kulturní památky Libenského kolonády. Tato funkcionalistická stavba byla v roce 1937 postavena podle návrhu arch. Vojtěcha Kerharta nad pramenem minerální vody Boček z Kunštátu. Stavba je tvořena kruhovou stavbou pro výdej minerální vody a krytou kolonádou. Hydroelektrárna s jezovou lávkou Na počátku minulého století (r. 1900) se přistoupilo k regulaci toku Labe v úseku města, při které došlo k narovnání a nové úpravě celého nábřeží. V roce 1914 se začal stavět jez se zdymadlem. Součástí vodního díla se stala také hydroelektrárna, která patří k nejstarším na Labi (kolaudace v roce 1919), a která je dodnes udržována v provozu se čtyřmi Francisovými turbínami o výkonu 1300 kVA. Hydroelektrárna s jezovou lávkou je dílem arch. Antonína Engela, poděbradského rodáka. Do státního soupisu kulturních památek by měla být zařazena pro svoji vysokou architektonickou, technickou a historickou hodnotu. Lázeňský park V roce 2001 byla započata projektová příprava na celkové rehabilitaci parku, která byla o rok později zahájena. Celý park byl pomyslně rozdělen na několik částí, „Podkova“, „A – Neoklasicistní park“, „B – Neokrajinářský park“ a „C – Park Pod Valy“. Dokončením této velkorysé akce je i rekonstrukce kolonády od Jiřího náměstí až k železničnímu nádraží. Rada města již také odsouhlasila záměr prohlásit park za kulturní památku. 8.3.2.2 Stará radnice

Původně renesanční měšťanský dům pochází ze 16. století. V roce 1775 ho město odkoupilo od vdovy po zámeckém purkrabím a nechalo přestavět v pozdně barokním slohu na radnici náhradou za vyhořelou radniční budovu stojící v sousedství. V roce 1814 byla na jižním průčelí domu vztyčena vížka zakončená cibulovou střechou. O stylově přizpůsobený přístavek byla budova rozšířena v roce 1910. Radnice sloužila účelům městské správy až do druhé světové války, v současné době zde sídlí městská knihovna. Sanace sklepů a dešťová kanalizace V roce 2001 byla zahájena sanace sklepních prostor objektu. Podzemní (sklepní) prostory částečně kopírují půdorys objektu. Sklepy jsou zděné z cihel, prostory jsou zaklenuty valenými klenbami. Podzemní části jsou trvale zatopeny přitékající vodou a nejsou přirozeně větrány. Předmětem obnovy bylo odvlhčení sklepů, sanace zdiva, provedení nových podlah a schodiště. Došlo k přezdění paty klenby z cihel, opravě spár zdiva v místě poškození novou vápenocementovou maltou. Během provádění stavebních prací byla vně objektu odkryta PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 69 -


zděná studna, která je ve své spodní části propojen se sklepními prostory objektu zděným cihelným průlezem se stropem tvořeným valenou klenbou. Zkoumáním Polabského muzea bylo v roce 2005 zjištěno, že se nejedná o studni a bylo povoleno zasypání stavby. Před zahájením pokračování sanace sklepních prostor je však nutné zamezit přístupu vody. Na podkladě vyhodnocování bylo zjištěno, že svody dešťové kanalizace z objektu Záložny jsou vyústěny na terén nebo do šachet, z nichž vede betonové potrubí, které je ucpané a není jasné jejich zaústění. Důsledkem toho dochází k zasakování vody do terénu a následně k jeho zatékání do sklepních prostor knihovny. V době šetření projektanty byla ve sklepě voda ve výšce 62mm. Nově navržená dešťová kanalizace bude svojí trasou kopírovat splaškovou kanalizaci a bude napojena do hlavního řadu v ulici Na Valech. V roce 2005 byla vypracována projektová dokumentace dešťové kanalizace, která svede dešťovou vodu z objektu knihovny a sousedního objektu Záložny. Oprava stropů v 2. NP Obnova krovu a střechy knihovny a její věže byla realizována včetně nové železobetonové desky nad stropem 2. nadzemního podlaží. Nad stropem byl umístěn rošt z ocelových profilů I, který nezatěžuje svoji vahou stropy a bude tvořit základ podlahy pro budoucí dětské oddělení, jehož vestavba do půdního prostoru je pro pokrytí všech služeb veřejnosti. Stropy vykazují trhliny, u kterých bude průzkumem nutné zjistit jejich příčinu, která může být způsobena běžným provozem budovy nebo např. větším zatížením objektu. Průzkum se provádí. Ostatní Dlouhodobý záměr obnovy a rekonstrukce knihovny počítá s půdní vestavbou dětského oddělení, které doplnění nabídku služeb městské knihovny, která poskytuje mimo klasických knihovnických služeb informační a kopírovací služby, pořádá přednášky, kulturní pořady, apod. Dalším krokem je obnova zadního traktu objektu, tj zhotovení zpevněného povrchu dvora, rekonstrukce zeleně a vytvoření venkovní čítárny pod širým nebem.

8.3.2.3 Zámek

Původní gotický přemyslovský hrad byl postaven v letech 1262-1268 z podnětu krále Přemysla Otakara II jako jeden z obraných bodů na Labi s téměř čtvercovým nádvořím a mohutnou válcovou věží. Poslední zásadní přestavba zámku do dnešní podoby proběhla v letech 1751-1757, kdy byla také stará věž zvýšena o jednu třetinu a opatřena charakteristickou střechou ve tvaru přilby. V místech středověkého valu nad hradebním příkopem bylo v rámci renesanční přestavby nově postaveno předhradí – trojkřídlá jednopatrová budova s mansardovou střechou navazující na starší předsunutou bránu, která byla při stavbě předhradí opatřena bosovaným portálem se štukovými císařskými erby a padací most nahrazen zděným. Kolem severního a západního křídla předhradí probíhá hradební příkop, který byl součástí středověkého opevnění hradu. Zámek, předzámčí Poslední obnova vnějšího pláště zámku proběhla před více jak 15 lety. V předzámčí, resp. v jeho východním a severním křídle ve vlastnictví města, byla rekonstrukce dokončena v roce 2001. Univerzita Karlova v tomto období zde provedla rekonstrukci inspekčních pokojů. Především ze strany od Labe (Zámecké nábřeží) je patrné poškození omítky zřejmě vzlínající vlhkostí. Případné akce obnovy budou zaměřeny tedy zřejmě na rekonstrukci omítek a fasády.



Zámecký příkop Kolem severního a západního křídla předhradí probíhá hradební příkop, který byl součástí středověkého opevnění hradu. Od Jiřího náměstí vede přes příkop kamenný most se zazděnými oblouky opatřený nízkou kamennou zídkou krytou pískovcovými deskami. Severní část příkopu prodělala rekonstrukci v roce 2001, západní strana byla do dnešní podoby se schody k pramenu minerální vody upravena na počátku šedesátých let 20. století. Stavební povolení č.j. Výst/2591/2000/Š z 10.10.2000 bylo vydáno na rekonstrukci obou částí, ale provedena byla pouze dílčí část v severní části. Rekonstrukce v jižní části předpokládá obnovu kamenných chodníků, umístění mobiliáře, rekonstrukci a přemístění prameníku minerální vody. Součástí projektu je propojení obou příkopů, a to otevřením průchodu ve vstupním mostu do zámku. Součástí obnovy je také spojovací schodiště mezi prostorem „parkoviště“ a západním zámeckým příkopem.

8.3.2.4 Kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel Povýšení sv. Kříže je kulturní památkou patřící mezi dominanty města. Nejstarší část kostela – presbytář pochází z poloviny 14. století. Dnešní podobu kostel získával kostel během několika přestaveb. Věž kostela pochází z roku 1814 a poslední větší stavební úpravy v novogotickém slohu, které daly kostelu dnešní vzhled, byly prováděny v roce 1898. V letech 2004 a 2005 byla provedena rekonstrukce krovu a střechy věže kostela, která byla téměř v havarijním stavu. Součástí obnovy je také restaurování hodinového věžního stroje. Kostel slouží ke konání bohoslužeb, ale také ke kulturním akcím, několik let je prohlídka prostor kostela zařazena do akcí Dnů evropského kulturního dědictví. Obnova střechy kostela a odvodnění Azbestocementová krytina lodi a presbyteria včetně oplechování je na mnoha místech dožilá, dochází k zatékání do krovu, zejména v úžlabích. Kamenné prvky kryjící korunu štítových zdí, kytka a profilovaný komín jsou místy porostlé řasami, mají narušené spárování. V krovu lodi jsou nejvíce narušeny prvky ve spodní části úžlabí, kde dochází k zatékání. V menší míře jsou poškozena záhlaví ostatních vazných trámů a kráčat. Ve větším rozsahu jsou napadeny pozednice. V důsledku zatékání došlo v západní části lodi k lokálnímu narušení jižního průvlaku podpírajícího vazné trámy. Prvky v krovu presbyteria jsou pouze lokálně narušeny dřevokazným hmyzem. Nejvíce jsou poškozeny podélné trámy nesoucí sloupky sanktusníkové věže. Součástí obnovy střechy bude také celková rekonstrukce odvodňovacího systému kostela, který je mnoho let nefunkční. Srážková voda zůstává v okapových rourách a při větším úhrnu srážek poškozuje fasádu kostela. Realizace obnovy bude z hlediska finanční náročnosti rozdělena do několika etap (obnova věže kostela již byla provedena v letech 2004 – 2005). Vitrážová okna V kostele Povýšení sv. Kříže je celkem 21 vitrážových oken přibližně ze tří období. Nejstarší vitráže pocházejí z roku 1850 (celkem 8 ks) a vyrobil je místní sklenář a držitel hostince Jan Balcar. Celkem 9 vitráží z konce 19. století a začátku 20. století pochází od různých mistrů. Nejmladší 4 vitráže pocházejí z roku 1933 a vyrobila je firma J. Veselý z Prahy. Kovové prvky v oknech jsou také zkorodované. Zvláště krycí lišty výplní na předělech vitráží a zpevňovací výstuhy výplní. Poškození kovových rámů se může projevit až po vyjmutí vitráží. Z obou stran oken bude nutné opravit jejich ostění a vitráže osadit až po jejich opravě. Z venkovní strany kostela před vitráže je doporučeno osadit ochranné kovové sítě, nejlépe z pozinkovaného materiálu, aby co nejlépe barevně splynuly s venkovními stěnami. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 71 -


8.3.2.5 Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně dřevěný kostelík byl postaven v roce 1516 na místě poděbradského popraviště, dvacet let po popravě 10 vůdců povstání kutnohorských havířů. Za Josefa II byl kostelík zrušen, ale po několika letech byl obnoven jako hřbitovní kaple. V roce 1860 byl od základů přestaven do dnešní podoby. Roku 1964 byl kostelíček odsvěcen a u příležitosti pětistého výročí popravy havířů prodělal generální opravu. Součástí areálu je patrová hranolová zvonička se zděným přízemím, prkenným patrem a šindelovou stanovou stříškou. První zmínka o ní je již z roku 1516. Zvonička vyhořela při bouři v roce 1921 a současná stavba je replikou. Kostel je využíván ke konání bohoslužebných i kulturních akcí, několik let je prohlídka prostor kostela zařazena do akcí Dnů evropského kulturního dědictví. Kostel Během posledních 10 let bylo provedeno několik restaurátorských zásahů do inventáře objektu i samotného kostela. Obnovou prošly plastiky v kostele, soubor cínových oltářních svícnů i prosklená chrámová okna s vitrážemi. V posledních 5 letech byla dokončena dřevořezná replika zcizeného křídla hlavního oltáře (obě křídla jsou uloženy v depozitáři Polabského muzea). Do budoucna je nutné provést repasi hlavního oltáře. V roce 2002 byla provedena obnova krovu a střechy kostela, kdy byla nově položena břidlicová krytina na místo plechové. Vzhledem k častým krádežím měděného oplechování a svodů, je nutné přistoupit k nahrazení těchto komponentů plastovými prvky s povrchovou úpravou napodobující měděný povrch, protože dlouhodobější zatékání způsobuje zvýšení vlhkosti.. Vzhledem k odlehlé poloze kostela se jeví jako důležité zajistit kostel zabezpečovacím zařízením. Zvonička Fasáda zvoničky je poničena vandaly, a bude nutné provedení její obnovy. Ve špatném stavu se jeví dřevěné schodiště i konstrukce krovu a střechy. Je nutné zpracovat průzkumy stavu dřevěných konstrukcí. 8.3.2.6 Hřbitov Kluk

Městský hřbitov v Kluku byl založen v roce 1903 podle plánů architekta Josefa Fanty poté, co starý městský hřbitov na Kostelním předměstí začal překážet rychle rostoucí okolní zástavbě. V nově vzniklé katolické části hřbitova se v půdorysu od hlavní brány rozbíhají paprskovitě hlavní cesty, které jsou kříženy obloukovými příčnými cestami. Ohradní zeď a vstupní brány Severní ohradní (tzv. Bílkova) zeď byla restaurována v letech 2001 – 2002. Vzhledem ke konstrukci zdi a tektonickým změnám, které s ní souvisí, předpokládá restaurátor vytvoření prasklin v omítce po stranách vystupujících pilířů a doporučuje zhruba v pětiletém intervalu obnovovat hydrofobizaci omítek. Vstupní brána včetně postranních bran byla restaurována také v letech 2001 – 2002. restaurátor zde doporučuje průběžně kontrolovat stav povrchové úpravy 1 x za 2 – 3 roky. Při jejím porušení místy mechanicky čistit a natřít nátěrovým systémem uvedeným v závěrečné restaurátorské zprávě. Navržené udržovací práce vycházejí ze zpracovaných závěrečných restaurátorských zpráv, které jsou uloženy na MěÚ Poděbrady. Hřbitovní kaple Hlavní brána hřbitova je mezi hřbitovní kaplí na jedné straně a domkem hrobníka na straně druhé. Obě tyto stavby jsou dílem arch. Fanty. Kaple spolu se sousední místností (původní pitevna) tvoří půdorysně písmeno L. Zdivo kaple je cihelné, sokl zdiva je obložen kamennými PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 72 -


(pískovcovými) bloky. Stavba je zastřešena sedlovou střechou se třemi štíty. V průčelí jsou velké dekorativní dveře a na zadní stěně půlkruhové okno s vitráží. Uvnitř je původní dřevěné obložení stěn s vyřezávanými secesními výplněmi a reliéfními nápisy jsou z dílny poděbradského truhláře Jana Báši. Zdivo kaple je narušeno vlhkostí. Vlhkost v objektu je pravděpodobně způsobena vzlínáním, protože objekt není izolován ani dostatečně odvodněn. Vzhledem ke stavu vlhkosti a salinity ve zdivu objektu je doporučeno provést oddrenážování objektu do vsakovacích jímek, sanační omítky do výšky 2 m a zajistit trvalé větrání interiéru. S ohledem na opravy objektu je také doporučeno provést statické zajištění konstrukce objektu.

8.3.2.7 Pomník krále Jiřího

Pomník je dílem sochaře Bohuslava Schnircha a na náměstí byl slavnostně odhalen ve dnech 15. a 16. srpna 1896 při velkých národních slavnostech. Celková rekonstrukce jezdecké sochy krále Jiřího proběhla ke 100. výročí odhalení pomníku. Obnova podstavce Podstavec pomníku byl naposledy restaurován v roce 1994 dle tehdy běžných postupů, které ve srovnání se současnou metodikou již neobstojí. Již při tomto zásahu byl konstatován zhoršený stav kamene. Provedená architektura byla již v době vzniku provedena z méně kvalitního pískovce, který není dostatečně odolný vůči vnějším vlivům. V současné době se na architektonické části výrazněji projevuje koroze kamene a uvolňují se vysprávky a tmely, především v partii pod římsou, kde dochází zřejmě ke zvýšenému průniku vody. Před zahájím obnovy bude proveden nejprve restaurátorský a chemicko-technologický průzkum podstavce, tj. odebere cca 4 vzorky k zjištění salinity (zasolení) kamene, po jejich rozboru vyhodnotí předchozí restaurátorské zásahy – zjištění a zdokumentování rozsahu poškození se provede zákresem do grafického podkladu. Samotná obnova podstavce předpokládá restaurování šestimetrového kamenného podstavce, restaurování 4 soch štítonošů, kteří jsou v každém rohu a restaurování zlacení písma pamětních nápisů přibližně z 50%. Dále pak preventivní biocidní ošetření, hydrofobizace a následně úprava okolí spočívající ve zmenšení nebo úpravě zelených ploch kolem podstavce, zaměřená na snížení vlhkosti u podstavce.

8.3.2.8 Mariánský sloup

Barokní pravděpodobně morový sloup v západní části Jiřího náměstí je z roku 1765 se připisuje poděbradskému sochaři Josefu Bergmanovi. Základem sousoší je bohatě členěný osmiboký podstavec na několika stupňovém soklu v jehož čtyřech rozích jsou sochy světců sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Floriána a sv. Prokopa. Ze středu podstavce vychází štíhlý sloup, na jehož vrcholu je umístěna socha Panny Marie v podživotní velikosti Obnova sloupu Mariánský sloup byl restaurován v roce 1994 pro špatný stav kamene. V roce 2001 bylo provedeno čištění a hydrofobizace. V současné době se výrazněji projevuje koroze kamene a uvolňují se vysprávky. V soklové partii se rozestupují spáry mezi původními a betonovými stupni, kudy proniká srážková voda. U sochy sv. Václava chybí hrot praporce. Stav památky lze hodnotit jako celkově špatný. Pro zjištění skutečného stavu památky je nutné zpracovat odborným restaurátorem celkovou revizi. Na základě jejího vyhodnocení budou teprve určeny vhodné prostředky a technologie čištění a stabilizace kamene, aby měla obnova odpovídající životnost, a to ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 73 -


8.3.2.9 Inundační most

Součástí nové silnice z Prahy do Hradce Králové přes Poděbradsko, vedoucí po vysokém náspu, se stal i most zvaný Kanály, postavený v letech 1830 – 1831 z pískovcových, hrubě opracovaných kvádrů, a lomového kamene. V roce 1963 byla vozovka rozšířena betonovými sloupy na levé straně mostu a původní kamenná zídka po obou stranách nahrazena železným zábradlím. Rekonstrukce mostu Stav nosné konstrukce a spodní stavby původního kamenné mostu je dle diagnostického průzkumu z 04/2005 celkem uspokojivý. Na rozdíl od původní kamenné části je pozdější rozšíření mostu prefabrikovanými nosníky KA-61 ve stavu velmi špatném. Do konstrukce masivně zatéká a na prefabrikovaných nosnících jsou patrné vážné poruchy výztuže. Železobetonová část spodní stavby, zahrnující opěry a kruhové sloupy s úložnými prahy včetně základů, je v relativně dobrém (sanovatelném) stavu. Z důvodu umístění mostu je uvažováno s celkovou demolicí novější železobetonové části mostu a jejím nahrazením novou konstrukcí. Původní kamenná část, zahrnující kamenné klenby a spodní stavbu, se zachová a provede se její sanace. Rozsah obnovy a zásahu do původního kamenné mostu je předmětem jednání investora a orgánů státní památkové péče.

8.3.2.10 Sloup se sochou Panny Marie Svatohorské

Jednoduchý hranolový postament s latinským nápisem připomíná rok 1757, kdy bylo město vážně ohroženo v době útěku pruské armády z Čech po porážce u Kolína, stojí v blízkosti zvoničky kostela Nanebevzetí Panny Marie. Horní část byla tvořená sloupem a na vrcholu malou pískovcovou sochou Panny Marie Svatohorské. Sloup s malou stabilitou byl v minulosti několikrát povalen, naposledy v roce 1968. V roce 1972 byla socha povalena autem a roztříštěna na kusy. O rok později bylo zahájeno restaurování sochy, ta se ale po smrti restaurátora ztratila. Obnova sloupu se sochou Národní památkový ústav po opakovaných marných pokusech nalézt figurální část památky doporučil zhotovení kopie dle sochy Panny Marie Svatohorské, která je umístěna na prostranství před hlavním vstupem do poutního areálu na Svaté Hoře v Příbrami. Doposud není jasné zda by se jednalo o zhotovení kopie sochy nebo jejího výdusku. Zhotovení figurální části je zřejmě v časovém horizontu delším než 5 let. 8.3.2.11 Fara

Jednopatrový vyhlídkový klasicistní gloriet postavený v roce 1820 má osmiboký půdorys a je krytý nízkou kupolovou střechou. V přízemí má nepravidelnou klenutou místnost, dveře z horní místnosti vedou na malou pavláčku směrem k řece, která je opatřena umělecky kovaným zábradlím. Přirozený svah kolem altánu byl upraven ve dvě terasy, zpevněné dvěmi souběžnými zídkami, vyzděnými z opuky a krytými pískovcovými deskami. Na sloupcích bývaly kamenné vázy. Obnova glorietu včetně terasy Na období let 2006 – 2010 doporučuje komise pro regeneraci městské památkové zóny zahrnout rekonstrukci glorietu včetně terasy, která je zarostlá okolní vegetací. Součástí obnovy bude vnitřní rekonstrukce, obnova fasády a střechy.



8.3.3 Obnova městské památkové zóny 8.3.3.1 Nová zástavba městské památkové zóny

Během následující let dozná městská památková zóna zásadních změn především v okolí lázeňského parku značných změn, a to vlivem nové zástavby schválené v územím plánu. Tato hmotově významná zástavba se nachází v blízkosti parku. Dostavba rohu ulic náměstí TGM a Tyršova (nový lázeňský dům „Orfeus 2 – naproti lázeňskému domu „Orfeus“) proběhne v blízké domě, počítá se zde s umístěním lázeňského domu. Na druhé straně parku budou dostavěny bytovými domy území : roh ulic Studentská a Dr. Beneše (lázeňský a kongresový apartmánový hotel „Evropa“), spojnice ulic Hellichova, náměstí TGM a Dvořákova (nové polyfunkční domy „Kolonáda“), ul. Studentská – tzv. „u letadla“ (bytové domy). Dostavby se zřejmě dočká i prostor vedle Letních lázní v ulici Lázeňská. Svůj vliv na památkovou zónu budou mít i akce zaměřené na technickou infrastrukturu, resp. na zmírnění automobilové dopravy ve městě. Jedná se o projekty dvou nadjezdů v lokalitách ulice Koutecká (proti ulici Dr. Horákové) a ulice Jiráskova (proti ulici Revoluční), které jsou plánovány na hranicích městské památkové zóny a měly by zmírnit dopravu v okolí obou železničních přejezdů. Zásadnějším bude rekonstrukce příjezdového mostu do města (ulice Pražská), u kterého by mělo dojít ke změně konstrukce (nově ocelová) a která ovlivní také průplavnost Labe.

8.3.3.2 Nutné nebo zásadní rekonstrukce a obnovy v městské památkové zóně

Výše uvedený výčet představuje novou zástavbu, pozornost si však zaslouží především stávající domy a objekty. Odhlédneme-li od „drobnějších“ stavebních úprav objektů (výměny oken, krytin, změny dispozic, apod.), dají se zásadnější opatření rozčlenit do tří lokalit : Jiřího náměstí, lázeňský park a okolí a Kostelní předměstí. Jiřího náměstí Dominantou centra i města je Jiřího náměstí. Po roce 1990 bylo celé náměstí změněno dispozičně. Byl omezen prostor pro automobilovou dopravu a rozšířeny pěší plochy. Celé náměstí bylo vydlážděno betonovou dlažbou. V některých místech je stav této dlažby velice poškozený. Do budoucna je nutné počítat s obměnou dlažby na náměstí (výhledově je možné uvažovat s návratem kamenné dlažby). Domy na Jiřího náměstí jsou s ohledem na jejich stáří většinou v dobré stavu. Rekonstrukci a především zajištění však vyžaduje rohový dům č.p. 17/I na jihozápadním rohu náměstí (u ulice Pražská). Tento dům v mládí navštěvoval Franz Kafka, neboť z tohoto domu pocházela jeho matka. Nyní je dům soukromém vlastnictví. Rekonstrukce a přístavba domů č.p. 18, 19 a 20 je předmětem záměru rozšíření budovy městské radnice, která nyní sídlí v domě č.p. 20/I. Sousední objekty budou funkčně propojeny, rozsáhlou úpravou projdou především zadní trakty domů. Zásadnější rekonstrukci vyžaduje dům č.p. 10/I – Záložna, v havarijním stavu je především novodobá přístavba do ulice Divadelní.

Lázeňský park a okolí Od roku 2001 probíhá rehabilitace lázeňského parku směrem od nádraží až k ulici Na Valech. Součástí rehabilitace je revitalizace zeleně i komunikací, realizace závlahového systému, rozšíření veřejného osvětlení a městského mobiliáře. Součástí stavby již bylo restaurování plastiky Léda s labutí, která byla doplněna o novou technologii fontány. V roce 2005 je PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY (období 2006 – 2010) - 75 -


dokončována rehabilitace části „B“ parku, jejíž součástí je rekonstrukce květinových hodin a počítá se s obnovou Libenského kolonády, která však bude dokončena zřejmě až v roce 2006. V další etapě se dále uskuteční rehabilitace části „C“ parku, jejíž součástí je obnova Eliščina pramene, podle již připraveného restaurátorského záměru. Do budoucna se uvažuje o obnově povrchu lázeňské promenády – náměstí T.G. Masaryka, jejíž povrch je v současné době asfaltobetonový a do budoucna by bylo vhodné obměnit za dlažbu. Kostelní předměstí Během posledních let je zpracován projekt na rekonstrukci splaškové kanalizace v ulicích Labská a Na Dláždění, která svými sklonovými poměry neodpovídá a působí problémy. Součástí rekonstrukce hlavních řadů je i definitivní úprava povrchů obou ulic. V této souvislosti vzešel požadavek památkové péče na obnovu dlažby především v ulici Na Dláždění, která byla v minulosti necitelně nahrazena asfaltobetonem. Úzká a křivolaká ulička Na Dláždění bývala dříve dlouho jedinou kamenem dlážděnou ulicí ve městě a nejkratší spojnicí poděbradského hradu s farním kostelem. Domy na stísněných parcelách v uličce Na Dláždění a kolem kostela mají své základy hluboko ve středověku.

Ulice Na Dláždění Pohled směrem k sídlu Polabského muzea a kostelu Povýšení sv. Kříže



9.

Shrnutí

Program regenerace městské památkové zóny na období let 2006 – 2010 nastiňuje hlavní problémy, které Poděbrady registrují v souvislosti s péčí o kulturní dědictví. Zároveň se snaží přistupovat k památkové péči komplexně z pohledu odborných orgánů, vlastníků nemovitostí v památkové zóně nebo kulturních památek i obyvatel Poděbrad. Snaží se mapovat potřeby města, ale také poskytovat informace. Jeho hlavním cílem je být příručkou, rádcem a zdrojem konkrétních informací. Následující období ukáže nakolik je tento materiál komplexní. Začátek 21. století je ve znamení nových technologií a nových možností přístupu k informacím, tím více je nutná snaha o záchranu a udržení naší historie.

9.1 Polabské muzeum Významným zdrojem informací a uchovatelem tradic je také Polabské muzeum v Poděbradech, založené v roce 1902 lékárníkem Janem Hellichem, významným archeologem, sběratelem a historiografem, pokračuje v tradici systematického shromažďování sbírek a vlastivědné dokumentace oblasti středního Polabí. Statisícový sbírkový fond obsahuje cenný regionální materiál z oborů archeologie, historie, numismatiky, národopisu, geologie i živé přírody. Součástí Polabského muzea se stala i další vlastivědná muzea v Nymburku, jedno z nejstarších českých muzeí v Nymburku (zal. 1885), v Sadské (zal. 1909) a také v Lysé nad Labem. Od roku 1967 je budován tzv. záchranný skanzen v Přerově nad Labem. Součástí Polabského muzea je také Galerie Melantrich v roubeném patrovém domě v Rožďalovicích (1989). Polabské muzeum zabezpečuje také archeologický dozor při stavbách v městské památkové zóně i na území města. 9.1.1 Kontakty Polabské muzeum v Poděbradech Palackého 68/III, 290 01 Poděbrady tel.: 325 612 640, fax : 325 611 092 e-mail : [email protected], internetové stránky : www.polabskemuzeum.cz

Památník krále Jiřího (bývalá hradní kaple) tel.: 325 612 640 Vlastivědné muzeum Nymburk, Tyršova 174, 288 01 Nymburk tel.: 325 512 473, e-mail : [email protected] Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, 289 16 Přerov nad Labem tel.: 325 565 272 Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem, nám. B.Hrozného 265, 289 22 Lysá nad Labem, tel.: 325 551 868, e-mail : [email protected] Městské muzeum v Sadské, nám. Palackého 257, 289 12 Sadská tel: 325 594 521 Galerie Melantrich Rožďalovice a pamětní síně rodáků a přátel Rožďalovic Husova 30, 289 34 Rožďalovice, tel.: 325 593 441, 325 593 253



10. Použité zdroje informací 10.1. Veřejně přístupné internetové stránky (v abecedním pořadí) Český statistický úřad (www.czso.cz) Katastr nemovitostí, veřejně přístupné informace (http://nahlizenidokn.cuzk.cz) Město Poděbrady, oficiální stránky (www.mesto-podebrady.cz) Ministerstvo kultury (www.kmcr.cz) Ministerstvo vnitra, sbírka zákonů (www.mvcr.cz) Národní památkový ústav (www.npu.cz) Národní památkový ústav, veřejná databáze kulturních památek (http://monumnet.npu.cz) Polabské muzeum (www.polabskemuzeum.cz) Ředitelství silnic a dálnic (www.rsd.cz) Úřad práce Nymburk (www.upnb.cz) Územně identifikační registr ČR (www.isu.cz) 10.2 Použitá knižní literatura Eva Šmilauerová – Poděbrady v proměnách staletí, 1. díl (do roku 1850), rok 2001, ISBN 80-86197-30-1 PhDr. Jana Hrabětová – Poděbrady : Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem, rok 1999 Na srdce jsou Poděbrady 10.3 Použité zdroje ostatní Územní plán sídelního útvaru Poděbrady (ÚPSÚ Poděbrady) Sbírka zákonů 10.4 Fotografie Foto archiv Polabského muzea (označeno ©) – laskavě zapůjčeno k pořízení kopie Polabské muzeum, veřejně přístupná databáze (www.polabskemuzeum.cz) Město Poděbrady – vlastní databáze


PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PODĚBRADY

Recommend Documents