PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PŘÍVOZ AKTUALIZACE 2013 - 2017
OSTRAVA
1
OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Základní charakteristika památkového území 2.1 Vývoj 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města 2.3 MPZ – ÚP, ÚAP 2.4 Urbanisticko architektonické hodnocení stávající zástavby 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Komunikační síť, dopravní obslužnost, parkování, povrchy 2.5.2 Parter MPZ 2.5.3 Městský mobiliář 2.5.4 Proluky a lokality určené k zástavbě 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ 2.5.6 Demografická skladba obyvatelstva 3. Cíle Programu regenerace 3.1 Celkové zhodnocení Programu regenerace 3.2 Celková analýza 3.3 Podklady pro přípravu Programu regenerace 3.4 Plán realizace na roky 2013 – 2017 3.5 Realizace obnovy kulturní památky v rámci Programu regenerace MPZ 3.6 Kulturní památky v MPZ Přívoz po celkové obnově
Mapové přílohy Lokace MPZ na území města Letecký snímek Kulturní památky Technický stav KP Proluky a stávající objekty Zeleň Výřez Územního plánu města Ostravy Katastrální mapa Bloková mapa
2
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
OBJEDNATEL Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava zastoupené náměstkem: Ing. et Ing. Jiřím Srbou ______________________________________
IČ: DIČ:
00845451 CZ00845451 (plátce DPH)
ZPRACOVATEL
JS Property, a.s. Chopinova 567/1 702 00 Ostrava-Přívoz zastoupena: Janem Schmejkalem předsedou představenstva zapsána v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 3328 ______________________________________
IČ: DIČ:
27814742 CZ27814742
3
2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PAMÁTKOVÉHO ÚZEMÍ 2.1. Vývoj Historický vývoj Přívoz se rozkládá v moravské části Ostravy. Vznikl patrně kolem poloviny 14. století při přechodu přes Odru na obchodní cestě z Opavy přes Moravskou Ostravu do Těšínska. První zmínka pochází z roku 1377. Jméno je odvozeno od slova Převoz a signalizuje jeho polohu v blízkosti řeky. Přívoz byl až do poloviny 16.století lénem olomouckých biskupů v držení příslušníků drobné šlechty. Od 80.let 14.století byl rozdělen na dva díly. V jednom z nich bylo i vrchnostenské sídlo, tvrz, zmiňované v polovině 15.století. V roce 1524 byly obě části Přívozu spojeny opět v jeden celek a v roce 1555 jej koupilo se svolením olomouckého biskupa město Moravská Ostrava. V témže roce pustil biskup ostravským Přívoz z lenní závislosti a Moravská Ostrava pak zůstala přívozskou vrchností až do roku 1848. V důsledku rozdělení Slezska mezi Rakousko a Prusko roku 1742 se řeka Odra stala státní hranicí a Přívoz pohraniční obcí. Počátek nové epochy v dějinách Přívozu znamenalo otevření nádraží Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1847. Přívoz od tohoto okamžiku plnil úlohu důležitého železničního uzlu s hlavním, osobním i nákladním nádražím pro město Moravskou Ostravu. Přívozská stanice byla současně největší na trati Severní dráhy Ferdinandovy. Vedla tudy rovněž tzv. Báňská dráha, jejímž prostřednictvím byly v průběhu 2.poloviny 19.století postupně propojeny všechny doly ostravské části revíru. Přívozské nádraží se tak stalo jedním z nejdůležitějších překladišť uhlí při jeho cestě ke spotřebitelům. Z průmyslových odvětví se nejdříve začalo rozvíjet dolování kamenného uhlí – nejstarší šachta byla založena již ve 40.letech 19.století. Díky dobrému dopravnímu spojení záhy vznikaly i další průmyslové podniky, zaměřující se zejména na chemickou a železářskou výrobu. V neposlední řadě byl Přívoz také významným střediskem polygrafického průmyslu. Překotná industrializace dříve zemědělské obce, která měla ještě v roce 1843 jen 423 obyvatel, vyvolala pronikavé změny v sociálním i národnostním složení obyvatelstva. Na konci 19.století měl Přívoz již více než 10 000 obyvatel, z čehož velkou část tvořili Němci a Poláci. Zásadní změna obce se odrazila i ve vzhledu Přívozu. Na základě územního plánu vídeňského architekta Camilla Sitteho z roku 1893 vzniklo okolo Nádražní třídy, v bezprostřední blízkosti nádraží, zcela nové centrum. Modernímu urbanistickému celku dominoval farní kostel a budova radnice. Typický městský charakter, který tak Přívoz na přelomu 19. a 20.století získal, potvrdilo v roce 1900 i jeho povýšení na město. Ze svého nového postavení se ovšem Přívoz neměl možnost těšit příliš dlouho. Brzy po vzniku Československé republiky započala jednání o sloučení obcí obklopujících Moravskou Ostravu a vytvoření tzv. Velké Ostravy. Součástí Ostravy se Přívoz stal již v roce 1924. Obec měla původně ve znaku rádlo, od roku 1884 okřídlené kolo pluhu a nad ním vztyčenou vidlici a po jejích obou stranách stuhou převázaná dvě kladívka, od roku 1903 na tekoucí vodě loďku s příčně uloženým pádlem a nad ní okřídlené kolo a zkřížená hornická kladívka. Urbanistický vývoj Výstavbou železnice a ostravského hlavního nádraží (r.1847) se ocitla někdejší ves Přívoz na hlavní silniční spojnici s Ostravou a její význam značně vzrostl. Klíčová poloha obce, prudký vzestup obyvatel a zvýšený zájem o stavební místa, především při hlavní nádražní komunikaci, přiměly obecní radu Přívozu k vydání rozhodnutí o zhotovení regulačního plánu obce do r.1904, do něhož byl zahrnut i požadavek nového parcelačního plánu dnešního centra.
4
O urbanistický návrh centra Přívozu byl r.1894 požádán progresivní vídeňský architekt českého původu Camillo Sitte (1843 – 1903), který svými teoretickými díly i praktickými realizacemi položil základy moderního, plánovitého urbanismu. Výstavbou centra ostravského předměstí Přívozu vznikla pro Sitteho jako autora jedinečná příležitost vytvořit koncept města a vybudovat v něm současně obě hlavní dominanty – kostel a radnici. Staveniště pro založení nového města Přívozu bylo velké rovné pole na okraji vsi oddělené potokem. Rychlý růst Ostravy poskytoval výhodné podmínky pro ucelený stavební podnik, protože Přívoz se dostal do oblasti přirozeně se rozšiřujícího se města. Lze konstatovat, že se zde křížily zájmy venkovsky cítícího obyvatelstva s jeho požadavky dobytčího tržiště a náměstí, se zájmy městskými, danými požadavky parcelace a situování veřejných reprezentačních budov. Nově založené centrum dává dosavadní vesnické obci charakter města, který ji ve smyslu velikosti i funkce příslušel a byla proto také v zápětí v roce 1900 legalizována povýšením na město. Parcelaci území provedl Camillo Sitte v sedmi uzavřených blocích rozmístěných tak, aby ponechal trasu Nádražní třídy ve funkci hlavní osy a aby na ní, ve středu nového založení, umístil prostor náměstí s dominujícím dvojvěžím kostela v čele. Vznikla tak zajímavá kompozice ve čtverci, v jehož úhlopříčkách jsou položeny hlavní kompoziční osy. Město na tomto půdoryse založené vytvořilo jednotný, centrálně komponovaný soubor, domyšlený provozně i výtvarně. Ústředním kompozičním prvkem je obdélný prostor náměstí (tržiště), kde jsou situovány hlavní veřejné stavby obce – v čele po severní straně prostranství monumentální kostel s farou, v sousedství za kostelem veřejný park, na nějž mělo původně navazovat dětské hřiště. Vzniklo zde několik uličních prostorů, které vesměs opustily přímé trasy a jsou tupoúhle zalomeny. Na architektonicky exponovaných místech, zejména na nárožích, jsou situovány pohledově atraktivní motivy, ostré úhly, které vznikly při parcelaci bloků, jsou výtvarně upraveny a ekonomicky zvýhodněny skosením. Navrženou uliční sítí centra Přívozu Sitte dociluje optické i prostorové uzavřenosti prostoru a jeho interiérového dojmu. Dalším výrazným článkem kompozice je odstupňování výškové struktury zastavění. Nejvyšší zastavění (až 4 podlaží) má prostor náměstí, střední výška zastavění (3 podlaží) jako průměrná výška domovních objektů v prostoru hlavní Nádražní ulice i vedlejších ulic a nejnižší zastavění (1 – 2 podlaží) je na okraji severní části obvodu města. Celý soubor (vybudován v letech 1895 – 1905) je komponován jako ucelená prostorová jednotka v severní části obvodu navazující na nízké zastavění staré vsi, ve své jižní části je ohlasem na městské zastavění Ostravy, s níž Přívoz rychle splynul. Jednotná doba výstavby a ustálená praxe dokázaly dát celému souboru výrazný dobový charakter, který na některých místech dosáhl nadprůměrné výtvarné úrovně a dojmu jednotně koncipovaných uličních prostorů. Nad běžný dobový průměr vyniká především zástavba západní strany východního bloku náměstí s náročně řešenými fasádami převážně secesního charakteru, výrazově či stylově jednotnou výzdobou i příslušnou umělecko řemeslnou výbavou. Vlastní parcelace Sittem navržená se stala i při parcelační realizaci základem pozemkového členění. Navrhované velikosti parcel, které podle Sitteho měly odpovídat místním zvyklostem, byly postupně děleny na menší a ty zastavovány. Ze srovnání plánu a realizace je zřejmé, že ve skutečnosti bylo docíleno mnohem hustějšího členění, ale že hlavní trasy základního parcelního dělení byly ponechány a jsou základem dnešní situace.
2.2 MPZ v urbanistické struktuře města Území městské památkové zóny Přívoz je situováno na severu centrální části města v bezprostřední blízkosti centrálního ostravského železničního uzlu. Územím prochází páteřní komunikace Nádražní třídy, kde je vedena i městská hromadná doprava. Tato komunikace zároveň propojuje lokalitu MPZ Přívoz s historickým centrem Moravské Ostravy.
5
V přednádražím prostoru je umístěna jedna z hlavních ostravských tramvajových a trolejbusových točen, zajišťující výbornou dopravní dostupnost prakticky ze všech částí Ostravy. Po jihovýchodní hranici MPZ prochází ulice Mariánskohorská, která je součástí nejdůležitější severojižní městské dopravní radiály.
2.3 MPZ ve vazbě na ÚPMO, územně analytické podklady Územní plán města Ostravy určuje této lokalitě funkční využití „Jádrové území“, které slouží soustředění občanské vybavenosti spolu s bydlením v centrálních částech obytných zón. V jádrovém území je vhodné umisťovat: o o o o
Vybavenost centrálního charakteru, sloužící danému i širšímu území: administrativa, peněžnictví, soudnictví, obchod, služby, stravování, ubytování, hotely, zařízení kulturní, církevní, společenská, muzejní, zábavní a zařízení pro volný čas Nájemné bytové domy (nad 3.N.P.) s vestavěnou občanskou vybaveností Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové, parkoviště, hromadné podzemní i nadzemní a vestavěné parkovací garáže Zeleň veřejná a obytná
V jádrovém území je přípustné umisťovat: o o o o o
Nájemné domy bez občanské vybavenosti, konzuláty, rezidence Nerušící drobná výroba a služby Benzinová čerpadla a servisní služby jako součást garáží a parkingů Nezbytná technická vybavenost Občanská vybavenost necentrálního charakteru: zařízení předškolní, školská, sportovní, zdravotnická, zařízení sociální péče
Pro území MPZ není zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace.
Zásady pro ochranu památkových hodnot a historické urbanistické kompozice Prioritou je uchování a rehabilitace památkových hodnot v území - je zajišťováno především ochranou památkového území a kulturních památek podle platných předpisů (zákon č. 20/1987 o státní památkové péči, v platném znění, vyhláška č. 66/1988Sb., k provedení zákona o státní památkové péči, v platném znění). Je nutno zajistit záchranu a obnovu významných kulturních památek v MPZ i v bezprostředním okolí. Zásady budou uplatňovány při pořizování dalších stupňů územně plánovací dokumentace. o o o o o o
respektovat urbanistickou kompozici historického jádra sídla, pohledy a průhledy na významné dominanty MPZ, zachovat historickou parcelaci zachovat výškovou hladinu zástavby, uliční čáry respektovat veřejná prostranství, historické cesty a pěší trasy respektovat plochy zeleně zachovat základní principy historického urbanismu a architektonického výrazu zachovat historickou zástavbu a novodobé architektonicky kvalitní objekty, vyloučit nežádoucí zásahy v území (zejména změny v dopravních trasách, další demolice objektů, nepřiměřená zástavba proluk)
6
o o o o o o
při využití staveb a ploch přihlížet k jejich kapacitním možnostem (únosnosti stavby, území, prostoru) se zřetelem na památkovou podstatu území při stavebních úpravách a změnách staveb, které nejsou kulturními památkami zajistit obnovu směřující k nápravě případného rušivého působení objektu dostavby dvorních traktů připustit pouze tehdy, pokud se nebudou rušivě uplatňovat z veřejného prostoru či v panoramatech, jejich objem nesmí výrazně překročit obvyklou zastavěnost v dané části sídla novou výstavbu navrhovat přednostně na místě objektů zaniklých, případné novostavby situovat na pozemek podle principů utváření historického půdorysu sídla půdorysné a hmotové řešení nové výstavby musí korespondovat s historickou hmotovou strukturou a parcelací, novostavby nesmějí rušivě ovlivňovat působení historických dominant a charakteristických panoramat MPZ v MPZ neumisťovat velkoplošná reklamní zařízení
Zásady pro funkční využití území o o o o
zachovat využití MPZ jakožto smíšeného centrálního území města s reprezentativní funkci a pestrou škálou nabídky občanského vybavení území historických ulic rozvíjet jako symbiózu bydlení, občanského vybavení a kulturních aktivit, podporovat vznik drobných provozoven – obchodů, galerií, řemeslných a výtvarných dílen hlavním principem navržených zásad je umožnit (při zachování památkových hodnot) omezený rozvoj území a zajistit tak živost památek a MPZ nepřipustit výrobní a jiné podnikatelské záměry, narušující obytnou pohodu a prostředí MPZ
2.4 Urbanisticko architektonické hodnocení stávající zástavby Přestože již v období první republiky byly některé objekty částečně modernizovány redukcí fasádního detailu a novým řešením obchodních parterů, udržovaly si svůj standard a uspokojivý stavební stav zajištěný průběžnou stavební údržbou. V období po druhé světové válce se však projevuje povážlivý pokles úrovně celého sídelního souboru jak po stránce stavební a architektonické, tak z hlediska změny sociální struktury jeho obyvatel. Převážná většina domů byla zcela zanedbaná, ponechaná napospas postupnému chátrání. Veškeré prováděné stavební úpravy naprosto ignorovaly hlediska architektonická a estetická (odstraňování štukových prvků z fasád, výměny původních dřevěných profilovaných dveřních a okenních otvorů za nevzhledné typové, mnohdy s luxferovou výplní nadpraží, provádění nevhodných keramických obkladů parterů, odstraňování původních dlažeb v interiérech domů…). Původní urbanistická struktura sídelního útvaru byla částečně narušena některými demolicemi, především na ulici Mariánskohorská a demolice nároží ulic Nádražní a Macharova. Hodnota přívozného souboru nespočívá jen v urbanistické koncepci a architektuře řešených průčelí, ale stejný význam má i základní dispozice budov a jejich umělecko-řemeslné vybavení. Velká péče byla věnována zejména řešení komunikačních prostorů a schodišť. V mnoha objektech jsou dochovány původní secesní obklady a dlažby, kamenná schodiště se secesním litinovým zábradlím a bohatá štuková výzdoba chodeb. Všechny uměleckořemeslné hodnoty domovních interiérů by měly být plně respektovány, případně znovu uplatněny.
7
Po roce 1998 se opět mění sociální struktura obyvatel a provádí se řada rekonstrukcí objektů se snahou o jejich rehabilitaci. V mnoha případech byly doplněny fasády o štukovou výzdobu, byly odstraněny nevhodné keramické obklady soklů a nahrazeny kamenným obkladem, provedla se výměna kovových výkladců za dřevěné. Nově provedené rekonstrukce a výstavba nových objektů: o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o
novostavba budovy archívu – vedle bývalé radnice (dnes Archív města) dům na nároží ulice Chopinova č.1 – Nádražní – celková rekonstrukce objektu (fasáda, nové výkladce) dům na Nádražní třídě č.179 – nároží Chopinova (lékárna „U madony“) – celková rekonstrukce, nové výkladce dům na Nádražní třídě č.176 – celková rekonstrukce, nové výkladce dům na ulici Chopinově č.10 - celková rekonstrukce, nové výkladce dům na ulici U tiskárny č.2 – rekonstrukce fasády, obnova střechy dům Čs.Spořitelny na nároží ulic Chopinova – U tiskárny – rekonstrukce (fasáda, výkladce) Požární kabinet na ulici Zákreisově – budova Hasičské muzeum Hasičského záchranného sboru Ostrava – provedena celková rekonstrukce (fasáda, interiér včetně štukových prvků, obnova střechy, nová přístavba ve dvorní části) domy na Wattově ulici Lidová škola a diagnostický ústav – oprava fasády celá západní fronta domů na náměstí Svatopluka Čecha (oprava fasády) východní strana náměstí – dům ČSTV (bývalé Café Corso) – oprava střechy, výměna střešní krytiny oprava fasád dvou domů na Libušině ulici, celková obnova domu Libušina č.10 dům na nároží ulic Nádražní a Jirské – rekonstrukce fasády nárožní dům na ulici Nádražní a Mariánskohorská (bývalé OPBH) – celková rekonstrukce u celé řady domů na ulici Nádražní byly postupně prováděny opravy a běžná stavební údržba (oprava oken, výkladců, nátěr fasád, oprava střech) rekonstrukce fasád domů na náměstí Svatopluka Čecha č.1 a na ulici Chopinova č.3 fasády včetně úpravy parteru a výměny oken domu na Špálově ulcii č.16 celková obnova kostela Neposkvrněného Početí P.Marie celková obnova domů Nám. Svatopluka Čecha č.8, č.9 celková kvalitní rekonstrukce Nám. Svatopluka Čecha
2.5 Infrastruktura 2.5.1 Komunikační síť, Dopravní obslužnost, parkování, povrchy Uliční síť centra Přívozu názorně dokumentuje Sitteho teoretické základy. Vzniklo zde několik uličních prostorů, které jsou vesměs tupoúhle zalomeny. Jejich napojení na hlavní prostor náměstí připomíná tzv. turbinový typ. Formování jednotlivých ulic je následující: v jižní části je založena vidlice ulic Chopinovy a U tiskárny a jejich styk vytváří nároží v ose náměstí. Přímé ulice zůstávají dvě: krátká spojovací ulička k radnici a hlavní dopravní komunikace k nádraží – Nádražní třída, jejíž původní trasu Sitte respektoval. Tato třída zároveň vytváří předěl mezi severní a jižní částí urbanistického souboru centra Přívozu a dopravně jej napojuje na centrální část Ostravy. Přirozenou hranici celého souboru pak tvoří ulice, které jej opisují – Ul. Jirská, Mariánskohorská, Macharova a Špálova. Tato promyšlená uliční síť umožňuje dodnes bezproblémové dopravní obsloužení všech sedmi bloků urbanistického souboru. Městská hromadná doprava vedená po ulici Nádražní
8
s tramvajovými a trolejbusovými zastávkami kvalitně propojuje Přívoz s ostatními částmi Ostravy. Parkování díky dostatečné šíři komunikací je umožněno prakticky ve všech ulicích, podle místních poměrů podélné nebo šikmé. Šikmá parkovací stání jsou vytvořena i v komunikacích v prostoru centrálního náměstí. K parkování jsou v současné době využívána provizorní parkoviště vybudovaná v místech proluk po domech demolovaných v minulosti. Lze konstatovat, že v případě centra Přívozu je k dispozici dostatečný počet parkovacích stání. V budoucnu, tak jak budou jednotlivé proluky postupně zastavovány, je nutné v rámci nových staveb zajistit odpovídající počet parkovacích stání, a to na pozemku stavby, popřípadě ve dvorech. Od roku 1998 probíhá postupná rekonstrukce povrchů jednotlivých komunikací a chodníků. V rámci těchto rekonstrukcí jsou prováděny i opravy a výměny sítí, tak aby byla zajištěna jejich dlouhodobá životnost. Dokončena je rekonstrukce Nám. Svatopluka Čecha s kvalitními žulovými povrchy, v ploše náměstí doplněnými travnatými plochami, žulovou novou dlažbu má i ulice Wattova. Po rekonstrukci je i celá Nádražní ulice s betonovou dlažbou čtvercového formátu v žulových obrubnících na chodnících a asfaltovým povrchem na komunikaci. Tato forma bude použita i ve všech ostatních ulicích, kde je rekonstrukce prováděna v souvislosti s opravami a výměnou sítí.
2.5.2 Parter MPZ Stávající parter MPZ slouží převážně komerčním hlavně obchodním účelům. V minulosti, hlavně po roce 1949, byl do značné míry degradován, původní dřevěné skříňové výkladce byly nahrazovány nevzhlednými kovovými výkladci, které jsou v současné době ve většině domů. Pokud byly výkladce vyměněny za dřevěné, nebyly již obnoveny původní skříňové. Některé partery jsou z minulých dob obloženy nevhodnými keramickými obklady, původní kamenné sokly jsou často natřeny olejovými barvami, sokly z umělého kamene jsou zničeny. Všechny tyto nevhodné úpravy značně snižují památkovou hodnotu celého souboru, a proto je věnována jejich řádné rehabilitaci při obnově domů značná pozornost orgánů památkové péče. U nově opravených domů lze konstatovat, že tento nepříznivý stav byl do značné míry i s využitím dotačních programů města napraven.
2.5.3 Městský mobiliář V rámci rekonstrukce Nám. Svatopluka Čecha a přilehlých ulic byl kompletně vyměněn stávající nevhodný mobiliář (lavičky, odpadkové koše, osvětlení). Nový mobiliář je litinový, lavičky v kombinaci s dřevem. Jeho provedení je historizující a vhodně doplňuje prostředí MPZ. K osvětlení jsou použita litinová svítidla s lucernami, a to ve všech ulicích s výjimkou ulic Nádražní, Macharova a Jirská, kde vzhledem k profilu ulice osvětlení zajišťují klasická městská soudobá svítidla.
2.5.4 Proluky a lokality určené k zástavbě V letech 1962 – 1989 docházelo k demolicím původní zástavby Přívozu, a to i kvalitních domů, jejich stavební stav to nevyžadoval. Demolice velkoplošná se týkala zejména zástavby v prostoru železničního tělesa a prostoru budov hlavního nádraží, kde byly vybourány veškeré objekty – technické budovy, sklady, pošta, hotel Severní dráhy Ferdinandovy. V rámci současných hranic MPZ došlo k velké demolici domů na nároží ulic Macharovy a Nádražní, v ulici Mariánskohorské a Chopinovy.
9
Vzniklé proluky jsou v současnosti využívány jako parkoviště nebo autobazary. Do budoucna se počítá s jejich dostavbou přiměřené výšky (dodržení výškové hladiny okolní zástavby) a hmoty při respektování původní uliční čáry (mapová příloha č.4).
2.5.5 Parky a zeleň v MPZ Zeleň v rámci MPZ byla v souvislosti s rekonstrukcí Nám. Svatopluka Čecha vhodně redukována a upravena. Ze stávající zeleně jsou nejhodnotnější řady lip po okrajích podélných stran náměstí. Jejich počty byly zredukovány na polovinu, což umožnilo další přirozený růst a vývoj jejich korun. Původní souvislé řady s propletenými korunami s tendencí růstu do výšky se změnily ve stromořadí s korunami solitérního charakteru, které vtiskly celému prostoru lehčí, prosvětlenější a přívětivější ráz. Chaoticky působící dodatečné dosadby keřů a mladších stromů byly odstraněny. Zároveň se také lépe pohledově uplatnily objekty vymezující náměstí. Zeleň v prostoru náměstí doplňují vzrostlé jírovce na východní straně kostela. V ulici Macharova zůstalo zachováno stávající javorové stromořadí. Na jihozápadní straně od ulice Jirské byl pročištěn a prosvětlen park tvořený vzrostlými jírovci, Byly z něho odstraněny nevhodné a neperspektivní křoviny.
2.5.6 Demografická skladba obyvatelstva Původní obyvatelé obce Přívozu se zabývali převážně zemědělstvím. Překotný průmyslový rozvoj obce v 19. a na počátku 20.století vyvolal pronikavé změny v ekonomickém, sociálním, národnostním a společenském životě obce. Velký příliv nových pracovních sil do nově budovaných závodů a železniční správy několikanásobně převýšil počet zdejšího starousedlého obyvatelstva, což se pochopitelně projevilo i na prudkém demografickém vývoji obce. S přílivem nových obyvatel, hlavně Němců a Poláků, došlo i k výrazné změně národnostní struktury zdejší původně české obce. V době první republiky je centrum Přívozu obydleno převážně vyšší společenskou vrstvou, což se pozitivně odrazilo i na stavu domovního fondu. Po roce 1949 dochází k masivní imigraci brigádníků pracujících na šachtách, často sociálně nepřizpůsobivých. Dochází k postupné degradaci Přívozu z důvodu změny sociální struktury jeho obyvatelstva. Od roku 1958 dochází k stěhování obyvatel do nově budovaných sídlišť, uvolněné byty jsou osidlovány převážně romským obyvatelstvem. Bytový a domovní fond není udržován, projevuje se nechuť vlastníka obnovovat devastované domy, dochází k mnoha demolicím, často zbytečným. Po roce 1992 v souvislosti s privatizací domovního fondu dochází k pozvolné změně sociální struktury obyvatelstva Přívozu směrem ke středně příjmovým skupinám obyvatel, a v této souvislosti dochází k postupné obnově stavebního souboru v MPZ Přívoz. Současné demografické procesy v MPZ Přívoz zhruba kopírují obecné demografické trendy v území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ale i v celé Ostravě. Jde především o trend demografického stárnutí a s tím spojený přesun obyvatelstva z produktivního do postproduktivního věku a dále celkový úbytek obyvatelstva. V Ostravě je tento celkový úbytek dále umocněn negativním migračním saldem. Demografická situace Ostravy se bude nadále zhoršovat, pokud se nepodaří zastavit odchod především mladých lidí z města. Ke splnění tohoto cíle je potřeba lidem ve městě nabídnout potřebné zázemí, kvalitní životní prostředí, vhodné pracovní příležitosti a další faktory přispívající k jejich spokojenosti ve městě. Obnova kvalitního stavebního fondu a kultivace prostředí může být jedním z faktorů, které pomohou tento nepříznivý trend zpomalit či dokonce zvrátit, minimálně v prostoru MPZ.
10
3. CÍLE PROGRAMU REGENERACE 3.1 Celkové zhodnocení Programu regenerace Město Ostrava se zapojilo do Programu regenerace MPZ v roce 1994, kdy byla účast města v programu schválena zastupitelstvem města. Předchozí program regenerace byl zpracován na období 2005 – 2009. Od roku 1994 se výrazně posílil kladný přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě, nejen ze strany města, ale především ze strany vlastníků jednotlivých objektů, za což hovoří, mimo jiné, také v posledních letech stálý zájem o zařazení do Programu regenerace. Jednalo se o regeneraci MPZ ve všech jejích složkách. Byla obnovována stavební podstata domů, zkvalitnění jejich funkcí, zhodnocení a restaurování památkových prvků, modernizace technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich rekonstrukcí či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou, veřejným a slavnostním osvětlením, zelení včetně ostatních výtvarných a funkčních doplňků. Byla obnovena celá řada objektů v havarijním stavu, nevyužívaných nebo využívaných nevhodně. Stanovení nového využití bylo určováno se snahou o soulad s veřejnými zájmy a návratnost vynaložených prostředků. Program regenerace byl chápán jako účinný nástroj pro regeneraci památkově chráněného území. Uskutečněná etapa předešlých let se týkala postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové zóny. Základními dokumenty, které ovlivňují přípravu a schvalování programu regenerace městské památkové zóny Přívoz byly: 1. Program regenerace městské památkové zóny z roku 2004 2. Územní plán města Ostravy 3. Schválené zadání nového územního plánu města Ostravy 4. Návrh nového územního plánu města Ostravy Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Přívoz byla zpracována v rozsahu Přílohy č. 1 usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992. Program regenerace Městské památkových rezervací (MPR) a Městských památkových zón (MPZ) jako dotační titul Ministerstva kultury ČR byl založen v roce 1992 usnesením vlády ČR č. 209. Financování z Programu regenerace se skládá ze tří částí - finanční prostředky žadatele, města (obce) a státu (MK ČR). K úspěšnému čerpání z Programu je potřebné, aby obec zřizovala podle zákona o obcích pracovní skupinu pro regeneraci MPZ. V Ostravě její působnost vykonává Komise muzejní a letopisecká. Na základě usnesení rady města byla zpracována aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Přívoz na období 2013 – 2017. Aktualizace dokumentu byla provedena na základě ohledání v terénu. Cílem terénního šetření bylo popsat aktuální stavebně technický stav kulturních památek, ohodnotit hlavní prvky kulturních památek z pohledu památkové péče, shromáždit údaje o provedené obnově v uplynulém období a vyhodnotit dosavadní průběh obnovy. Hodnocení kulturních památek z pohledu památkové péče bylo zaměřeno na prvky, které se podílejí na památkové podstatě MPZ (střechy, okna fasády, vstupní dveře apod.). V území byly vytipovány, zdůrazněny a hodnoceny další významné objekty dotvářející hodnotu plošně památkově chráněných území. Mimo zaměření na kulturní památky významné objekty byla pozornost směřována i na veřejné prostory (ulice, náměstí) a prvky krajinné zeleně (parky, aleje). Získané údaje byly následně vyhodnoceny a zpracovány. Závěrem vyhodnocení byly formulovány další potřeby pro obnovu v následujících letech. Dokument také naznačuje možná místa pro doplnění zaniklé
11
historické zástavby, jen okrajově se zabývá aspekty které mají být zpracovávány v jiných dokumentacích (např. územně plánovací dokumentace). Pojetí výsledného dokumentu je „konzervativní“ zdůrazňující zejména historické hodnoty chráněného území a kulturních památek v nich ležících a jejich následné zachování, obnovu a další uplatnění v obrazu města. V průběhu prací byl pravidelně konzultován s pracovníky Útvaru hlavního architekta oddělení památkové péče Magistrátu města Ostravy. Dokument byl zpracován formou umožňující jeho průběžnou aktualizaci, doplňování a využití pro další koncepční dokumenty města Ostravy (např. Strategický plán města Ostravy). Hlavní úkoly pracovní skupiny v dalším období: o o o o
zaměřit na veřejná prostranství, jež významným způsobem podtrhují charakter jednotlivých budov a dokreslují kolorit městské památkové zóny. V následujícím období pak průběžně pracovat na aktualizaci Programu a připravovat pořízení dalších projektových dokumentací. stníky nemovitostí v MPZ. rozpočtu města a využívání všech forem podpor a dotačních titulů.
o o
za hranicemi MPZ apracování regulativů do nově pořizovaného Územního plánu města Ostravy, kterými budou stanoveny požadavky města pro umisťování informačních, reklamních a propagační zařízení v městské památkové rezervaci z hlediska místních podmínek.
3.2 Celková analýza Činnost pracovní skupiny se zaměřuje na jednotlivé probíhající akce s využitím efektivní komunikace a specializace členů. Strategický postup regenerace obsahuje činnosti směřující k dosažení výše uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitostí a s oslabením vlivu slabých stránek a hrozeb, a také s odhadem mimořádných událostí, které mohou podstatným způsobem ovlivnit regeneraci v plánovaném období. Magistrát města Ostravy plní funkci koordinátora, jehož hlavním úkolem je zajištění činnosti pracovní skupiny a též důsledná spolupráce s majiteli objektů. Silné stránky o o o o o o o o
Tradice města a jeho významná role v dějinách Nemovité kulturní památky vysoké hodnoty, uchované ve formě architektonicky a historicky ojediněle ucelených souborů Historické jádro městské části jako její přirozené centrum Specifický charakter jednotlivých městských prostorů, ulic a zákoutí v kontrastu s dominantními stavbami (kostel, radnice) Dobrý technický stav řady objektů a infrastruktury v MPZ Možnost kvalitního bydlení v MPZ v atraktivním historickém prostředí a v památkově chráněných obytných domech Perspektivní vývoj cestovního ruchu. Kulturní památky jsou cíle pro domácí i zahraniční cestovní ruch jako příspěvek k ekonomickému rozvoji města Dobrá nabídka komerční a veřejné občanské vybavenosti
12
Slabé stránky o o o o o o
jihovýchodní části MPZ některých objektů a poškozené živičné povrchy komunikací tetická kvalita, různorodost a chaotičnost informačních a propagačních zařízení Zhoršené životní prostředí města a jeho okolí
Příležitosti o o o
Z a výjimečnost určitých památek MPZ – celkový počet, regionální speciality
o o o
dědictví, cestovního ruchu, vč. rozvoje kulturní, sportovní a pobytové turistiky.
o o o o
ktoru jako předpoklad ekonomického rozvoje MPZ a města Ostravy
3.3 Podklady pro přípravu Programu regenerace o o o o o o o o
Usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č.209, k programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Zásady Ministerstva kultury ČR pro užití a alokaci stání finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Opatření č.j. 2033/2004 ze dne 28.1.2004, jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury ČR pro užití a alokaci stání finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Mapové podklady poskytnuté objednatelem Územní plán města Ostravy Památky MPZ Přívoz – zdroj MonumNet NPÚ Program regenerace městské památkové zóny (MPZ) Přívoz na léta 2005 - 2009, zpracovatel Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, říjen 2004, Ostrava – Přívoz, stavebně historický průzkum centra souboru (Dr.D.Líbal a kolektiv)
MPZ Ostrava – Přívoz byla prohlášena vyhláškou č.108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003, k.ú.: Přívoz, kód k.ú.: 380700105, č. FSÚ: 713767, č. ZSJ: 11376 Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st.p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu
13
komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 k severnímu rohu st.p.č. 942. Sleduje severní hranu st.p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st.p.č. 944, p.p.č. 24/2, st.p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st.p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st.p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st.p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu.
Seznam nemovitých kulturních památek v MPZ Přívoz
č.
Rejstř.č.
Památka
Ulice/nám.
č.o.
č.p.
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
23371/8-2448/1 23371/8-2448/2 17224/8-3029 29685/8-3030 34312/8-3031 29967/8-3032 44824/8-3033 30956/8-3034 34260/8-3035 17442/8-3036 41322/8-3037 30019/8-3038 29486/8-3039 32404/8-3041 47271/8-3042 40652/8-3045 35085/8-3046 45064/8-3047 40637/8-2749 45144/8-3040 41959/8-3043 19178/8-3044 47225/8-3048 17930/8-3049 35104/8-2203 15832/8-3050 28938/8-3051 15406/8-3052
Farní kostel Budova fary Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městské domy Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Úřední budova Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům Městský dům
Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nám. Svatopluka Čecha Nádražní Nádražní Nádražní Nádražní Nádražní Nádražní Hlávkova Libušina Libušina Libušina Špálova Chopinova Chopinova Chopinova U tiskárny U tiskárny U tiskárny U tiskárny Wattova Wattova
5 1 2 3 4 8,9 10 157 161 169 175 176 179 1 6 8 10 23 1 3 10 1 2 5 7 3 5
507 732 534 516 596 547,548 518 532 726 446 561 733 427 592 785 593 594 450 576 550 523 578 539 546 607 670 430
14
3.4 Plán realizace na roky 2013 – 2017 Provedené průzkumy a studie prokázaly architektonickou a ekonomickou nezbytnost a současně i účelnost připravované regenerace. Základní naprosto nezbytnou podmínkou úspěšné rehabilitace přívozského souboru je důsledné respektování zásad obnovy všech jeho hodnotných architektonických komponentů. Bezpodmínečně bude nutno zachovat především celkovou urbanistickou strukturu realizovaného Sitteho konceptu. U převážné většiny domů se zachovala původní výšková úroveň, kterou bude nutno i do budoucna zachovat. Při postupné regeneraci souboru je třeba důsledně respektovat všechny hodnoty stávajících uličních průčelí. V rámci regeneračního procesu bude třeba také úzkostlivě chránit a zajišťovat všechny dochované umělecko řemeslné detaily domovního vybavení.
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
02
1 800 000,-
800 000,-
200 000,-
08
2 200 000,-
1 000 000,-
300 000,-
10
1 800 000,-
800 000,-
200 000,-
11
2 600 000,-
1 200 000,-
300 000,-
12
1 700 000,-
700 000,-
200 000,-
16
1 600 000,-
600 000,-
200 000,-
17
2 400 000,-
1 000 000,-
300 000,-
20
2 400 000,-
1 000 000,-
300 000,-
24
1 000 000,-
400 000,-
600 000,-
25
3 200 000,-
1 400 000,-
400 000,-
26
2 800 000,-
1 400 000,-
400 000,-
Celkem
23 500 000,-
10 300 000,-
3 400 000,-
15
Prostředky SMO
Karta kulturní památky Poř.č.
02
Rejstř.č.
23371/8-2448 /2
Památka
Budova fary
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
5
Č.p.
507
Parc.č.
430
K.ú.
Přívoz
Popis
Součást areálu farního kostela, v jehož těsném sousedství se stavba nachází. Původně eklektická novostavba farní budovy pochází z doby vzniku kostela, tj. kolem roku 1900, s dokladem četných pozdějších úprav.
Obnova
Oprava fasády, soklu, oken, vstupních dveří, střechy vč. klempířských prvků
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
02
1 800 000,-
800 000,-
200 000,-
16
Karta kulturní památky Poř.č.
08
Rejstř.č.
30956/8-3034
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
10
Č.p.
518
Parc.č.
422
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní patrový dům s novobarokní fasádou, posta ven r. 1898 podle plánů stavitele Jurečka. Opravován r. 1950 a novodobě. V interiéru zbytky štukové výzdoby a dlažby, hodnotné zábradlí schodiště.
Obnova
Oprava fasády, soklu, oken, vstupních dveří, schodišťového prostoru
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
08
2 200 000,-
1 000 000,-
300 000,-
17
Karta kulturní památky Poř.č.
10
Rejstř.č.
17442/8-3036
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
161
Č.p.
726
Parc.č.
368/5
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový třípatrový dům se secesní fasádou, posta ven r. 1909 stavitelem Reichertem a r. 1927 byl zvýšen o podkrovní třetí poschodí. V interiéru zajímavě řešeno mezidveří, vždy dvoje dveře svírají tupý úhel.
Obnova
Celková obnova parteru, výkladců, oken, střechy
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
10
1 800 000,-
800 000,-
200 000,-
18
Karta kulturní památky Poř.č.
11
Rejstř.č.
41322/8-3037
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
169
Č.p.
446
Parc.č.
385
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový patrový dům s romantickou fasádou, posta ven patrně před rokem 1900. V interiéru hodnotné zábradlí schodiště.
Obnova
Oprava fasády, střechy, klempířských prvků, celková obnova parteru, výkladců, oken
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
11
2 600 000,-
1 200 000,-
300 000,-
19
Karta kulturní památky Poř.č.
12
Rejstř.č.
30019/8-3038
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
175
Č.p.
561
Parc.č.
510
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům, postaven byl podle plánů stavitele Felixe Neumanna r. 1900.V chodbě dvouramenné visuté schodiště s hodnotným secesním zábradlím.
Obnova
Oprava střechy, klempířských prvků, celková obnova parteru, výkladců, oken
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
12
1 700 000,-
700 000,-
200 000,-
20
Karta kulturní památky Poř.č.
16
Rejstř.č.
40652/8-3045
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Libušina
Č.o.
6
Č.p.
785
Parc.č.
417/2
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům, postaven v roce 1911 po dle plánů stavitele R. Hertela.
Obnova
Obnova fasády, klempířských prvků. Výplní otvorů, soklu
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
16
1 600 000,-
600 000,-
200 000,-
21
Karta kulturní památky Poř.č.
17
Rejstř.č.
35085/8-3046
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Libušina
Č.o.
8
Č.p.
593
Parc.č.
548
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům se secesní fasádou. Postaven r. 1902 stavitelem Viktorem Sonenscheinem. Při GO v 60. letech byla narušena fasáda přízemí osazením zcela nevhodných dveří. V interiéru se zachovalo původní mřížové zábradlí schodiště a dlaždicová podlaha chodby.
Obnova
Obnova fasády, klempířských prvků. Výplní otvorů, soklu, střechy
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
17
2 400 000,-
1 000 000,-
300 000,-
22
karta kulturní památky Poř.č.
20
Rejstř.č.
45144/8-3040
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Chopinova
Č.o.
1
Č.p.
576
Parc.č.
511
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní, dvoupatrový, pohledově exponovaný dům, postaven r. 1894 firmou Mihatsch a Ulrich. Na fa sádě letopočet dokončení stavby 1896 V interiéru dochovány původní dveře a hodnotné litinové zábradlí schodiště.
Obnova
Částečná obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy, v dalším období nutná oprava krovu, střechy, klempířských prvků, výplní otvorů, schodišťového prostoru
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
20
2 400 000,-
1 000 000,-
300 000,-
23
karta kulturní památky Poř.č.
24
Rejstř.č.
17930/8-3049
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
U tiskárny
Č.o.
2
Č.p.
539
Parc.č.
439
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní dvoupatrová eklektická stavba z roku 1899. V interiéru některé dveře původní, dochováno také stylové litinové zábradlí schodiště.
Obnova
Obnova parteru, soklu, výkladců, klempířských prvků
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
24
1 000 000,-
400 000,-
600 000,-
24
Karta kulturní památky Poř.č.
25
Rejstř.č.
35104/8-2203
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
U tiskárny
Č.o.
5
Č.p.
546
Parc.č.
438
K.ú.
Přívoz
Popis
Jednopatrový řadový dům z počátku 20.století.
Obnova
Celková obnova domu (střechy, klempířských prvků, fasády, soklu, oken, dveří, vrat, schodišťového prostoru)
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
25
3 200 000,-
1 400 000,-
400 000,-
25
Karta kulturní památky Poř.č.
26
Rejstř.č.
15832/8-3050
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
U tiskárny
Č.o.
7
Č.p.
607
Parc.č.
572
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům z roku 1902, stavitel Scharf, průčelí převážně secesně laděno. Dům byl v roce 1923 prodloužen o mohutné dvorní křídlo.
Obnova
Celková obnova domu (střechy, klempířských prvků, fasády, soklu, oken, dveří, schodišťového prostoru)
Poř.č.
Celkové náklady
Potřeba z PR
Prostředky SMO
26
2 800 000,-
1 400 000,-
400 000,-
26
3.5 Realizace obnovy kulturní památky v rámci Programu regenerace MPZ Karta kulturní památky Poř.č.
01
Rejstř.č.
23371/8-2448/1
Památka
Farní kostel
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
-
Č.p.
-
Parc.č.
431
K.ú.
Přívoz
Popis
Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čis té historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem.Významná dominanta městského urbanistického celku.
Obnova
Celková obnova kulturní památky (2005 – 2010)
Poř.č.
Celkové náklady
Příspěvek z PR
01
27
Prostředky SMO
3.6 Kulturní památky v MPZ Přívoz po celkové obnově Karta kulturní památky Poř.č.
03
Rejstř.č.
17224/8-3029
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
1
Č.p.
732
Parc.č.
641
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní, podhledově exponovaný, třípatrový dům na půdorysu "U". Secesní prekubistická novostavba Felixe Neumanna z roku 1909.V interiéru původní secesní zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
28
Karta kulturní památky Poř.č.
04
Rejstř.č.
29685/8-3030
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
2
Č.p.
534
Parc.č.
428
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům, secesní novostavba z pře lomu 19. a 20. století, tvořící důležitou komponentu stylově jednotné západní fronty náměstí. Vnitřní dispozice zachována, taktéž fragmenty původní štukové výzdoby v průjezdu a vysoce kvalit ní stylové litinové zábradlí.
Obnova
Celková obnova domu
29
karta kulturní památky Poř.č.
05
Rejstř.č.
34312/8-3031
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
3
Č.p.
516
Parc.č.
429
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům, novorenesanční stavba reprezentačního charakteru, vybudovaná v roce 1899 arch. J.Lhotou. Dispozice objektu je příčně trojtraktová, v průjezdu je dochována hodnotná štuková výzdoba, pozoruhodné je také stylové litinové zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu
30
karta kulturní památky Poř.č.
06
Rejstř.č.
29967
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
4
Č.p.
596
Parc.č.
537/1
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní dvoupatrový dům na nepravidelném půdory su, secesní stavba z roku 1903. Dochovaná vnitřní dispozice se štukovou výzdobou průjezdu, původními bytovými dveřmi a litinovým zábradlím. V bytě v pravém traktu 1. patra zůstalo z větší části dochováno původní umělecko řemeslné vybavení.
Obnova
Celková obnova domu
31
karta kulturní památky Poř.č.
07
Rejstř.č.
44824/8-3033
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nám. Svatopluka Čecha
Č.o.
8,9
Č.p.
547.548
Parc.č.
424,426
K.ú.
Přívoz
Popis
Dva dvoupatrové pětiosé domy s novobarokní fasádou, jejich průčelí i dispozice jsou komponovány shodně, ale proti sobě zrcadlově obráceně. Oba domy byly postaveny v roce 1900 podle plánů stavitele Jakuba Vrány.V interiéru dochovány fragmenty štukové výzdoby, hodnotné litinové zábradlí, kandelábr byl ulit v Blanenských železárnách. Částečně zachována také původní dlažba a bytové dveře.
Obnova
Celková obnova domu
32
karta kulturní památky Poř.č.
09
Rejstř.č.
34260/8-3035
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
157
Č.p.
532
Parc.č.
368/2
K.ú.
Přívoz
Popis
Dvoupatrový dům tvoří ostroúhlé nároží bloku, pohledově exponovaný v průhledech z několika ulic. Fasáda novobarokní. Postaven byl roku 1898 podle plánů stavitele Felixe Neumanna. V r. 1928 došlo k opravě budovy a nadstavbě třetího patra, další úpravy kolem r. 1960. V interiéru dochována původní dispozice, v chodbě štuková výzdoba a litinové zábradlí. Hodnotné vstupní dveře.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
33
karta kulturní památky Poř.č.
13
Rejstř.č.
29486/8-3039
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
176
Č.p.
733
Parc.č.
642
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový třípatrový dům s náročně řešeným secesním průčelím z doby kolem roku 1910 (pravděpodobně arch. Felix Neumann). V interiéru dochovány bytové dveře a původní litinové zábradlí.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
34
karta kulturní památky Poř.č.
14
Rejstř.č.
32404/8-3041
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Nádražní
Č.o.
179
Č.p.
427
Parc.č.
370
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní jednopatrový dům, pohledově exponovaný, eklektická novostavba z konce 90. let 19. stole tí, urbanisticky a architektonicky důležitá součást blokové zástavby. V interiéru částečně zachovány původní dveře a hodnotné litinové zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
35
karta kulturní památky Poř.č.
15
Rejstř.č.
47271/8-3042
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Hlávkova
Č.o.
1
Č.p.
592
Parc.č.
550
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní dvoupatrový dům, eklektická novostavba z počátku prvního desetiletí tohoto století, v detailu ovlivněná secesí. Urbanisticky exponovaný článek ve skladbě bloku. V interiéru dochována původní dispozice, bytové dveře.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
36
karta kulturní památky Poř.č.
18
Rejstř.č.
45064/8-3047
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Libušina
Č.o.
10
Č.p.
594
Parc.č.
549
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dům na lichoběžné parcele, postaven současně s levým sousedem po r. 1902. V r. 1909 postavena přístavba k dvornímu křídlu. V interiéru zachováno zábradlí schodiště a původ ní dlažba.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
37
karta kulturní památky Poř.č.
19
Rejstř.č.
40637/8-2749
Památka
Úřední budova
Ulice/nám.
Špálova
Č.o.
23
Č.p.
450
Parc.č.
77/2
K.ú.
Přívoz
Popis
Jednopatrová novobarokní architektura z počátku 20.století, postavená podle projektu arch. Camilla Sitteho. Dominantní součást vyššího urbanistického celku. Dochována vnitřní dispozice objektu.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
38
karta kulturní památky Poř.č.
21
Rejstř.č.
41959/8-3043
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Chopinova
Č.o.
3
Č.p.
550
Parc.č.
512
K.ú.
Přívoz
Popis
Dvoupatrový dům se secesní fasádou tvoří tupoúhlé nároží zdůrazněné arkýřem. Byl postaven r. 1898 podle plánů stavitele Felixe Neumanna. Vnitřní dispozice dochována včetně bytových dveří a původního zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
39
karta kulturní památky Poř.č.
22
Rejstř.č.
19178
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Chopinova
Č.o.
10
Č.p.
523
Parc.č.
435
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům, postaven kolem roku 1900.Vnitřní dispozice dochována.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
40
karta kulturní památky Poř.č.
23
Rejstř.č.
47225/8-3048
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
U tiskárny
Č.o.
1
Č.p.
578
Parc.č.
542
K.ú.
Přívoz
Popis
Dvoupatrový dům tvoří čelní nároží bloku položeného na koso k náměstí. Náročně řešené nároží vrcholící věžicí se uplatňuje v průhledu z náměstí. Postaven patrně brzy po roce 1900. V chodbě dochovány fragmenty původní štukové výzdoby, dlaždice a hodnotné litinové zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
41
karta kulturní památky Poř.č.
27
Rejstř.č.
28938/8-3051
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Wattova
Č.o.
3
Č.p.
670
Parc.č.
537/2
K.ú.
Přívoz
Popis
Řadový dvoupatrový dům s bohatě členěným secesním průčelím z počátku 20. století. V interiéru hodnotné secesní zábradlí schodiště.
Obnova
Celková obnova domu
42
karta kulturní památky Poř.č.
28
Rejstř.č.
15406/8-3052
Památka
Městský dům
Ulice/nám.
Wattova
Č.o.
5
Č.p.
430
Parc.č.
381
K.ú.
Přívoz
Popis
Nárožní jednopatrový dům, eklektická novostavba stavitelů Schöna a Müllera z let 1895-1896 v urbanisticky náročné situaci na severním nároží bloku. V chodbě dochovány fragmenty původní štukové výzdoby, dřevěné balustrové zábradlí a litinové zábradlí hlavního schodiště. Na podestách keramická mozaiková dlažba, vnitřní vitrážová okna s barevnými skly.
Obnova
Celková obnova domu, dotace Statutárního města Ostravy
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53