PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PORUBA

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PORUBA AKTUALIZACE 2013 - 2017

1

OSTRAVA

OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Základní charakteristika památkového území 2.1 Vývoj 2.2 MPZ v urbanistické struktuře města 2.3 MPZ – ÚP, ÚAP 2.4 Urbanisticko architektonické hodnocení stávající zástavby 2.5 Infrastruktura 2.5.1 Komunikační síť, dopravní obslužnost, parkování, povrchy 2.5.2 Parter MPZ 2.5.3 Městský mobiliář 2.5.4 Proluky a lokality určené k zástavbě 2.5.5 Parky a zeleň v MPZ 2.5.6 Demografická skladba obyvatelstva 3. Cíle Programu regenerace 3.1 Celkové zhodnocení Programu regenerace 3.2 Celková analýza 3.3 Podklady pro přípravu Programu regenerace 3.4 Plán realizace na roky 2013 – 2017 3.5 Realizace obnovy kulturní památky v rámci Programu regenerace MPZ 3.6 Kulturní památky v MPZ po celkové nebo částečné obnově Mapové přílohy Lokace MPZ na území města Letecký snímek – plochy zeleně Kulturní památky Technický stav KP Zeleň Výřez Územního plánu města Ostravy Katastrální mapa Bloková mapa

2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

OBJEDNATEL Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava zastoupené náměstkem: Ing. et Ing. Jiřím Srbou ______________________________________

IČ: DIČ:

00845451 CZ00845451 (plátce DPH)

ZPRACOVATEL JS Property, a.s. Chopinova 567/1 702 00 Ostrava-Přívoz zastoupena: Janem Schmejkalem předsedou představenstva zapsána v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 3328 ______________________________________

IČ: DIČ:

27814742 CZ27814742

3

2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PAMÁTKOVÉHO ÚZEMÍ 2.1. Vývoj Historický vývoj Ves Poruba se připomíná poprvé v roce 1377, kdy náležela k Třebovicím. Její počátky můžeme klást již několik desítek let nazpět. Ke zdejší rychtě patřila táž polovina vsi Svinova. V roce 1553 se Poruba odpoutala od Třebovic. Nový majitel Ondřej Bzenec V roce 1573 vystavěl v Porubě zámek, který se stal jeho sídlem. Před rokem 1720 koupil Porubu Vilém Wilczek z dobré zemnice a ten ji natrvalo připojil ke svému Klimkovickému panství. Obyvatelstvo Poruby se živilo výhradně zemědělstvím. V Porubě byly také dva Pánské dvory, z nichž jeden byl později sloučen se zámeckým dvorem. Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a jejich okolních obcí v druhé polovině 19. a na počátku 20. století nikterak podstatně neovlivnil život zdejší obce, která si nadále udržela svůj zemědělský ráz, i když část zdejšího obyvatelstva nalezla zaměstnání v ostravských průmyslových závodech a od roku 1903 též ve zdejší továrně na nábytek a stavební práce s parní pilou a velkoobchodem se dřívím. Imigrační vlna přistěhovalců na konci 19.století a počátku 20. století postihla též Porubu. Vzrůst počtu obyvatel ovlivnil i stavební výboj obce, vzrostl počet obytných domů. Poruba byla v roce 1925 napojena na místní dráhu Svinov-Vřesina, která byla později prodloužena až do Kyjovic. Porubská škola se připomíná již kolem roku 1650. Kostel sv. Mikuláše má pravděpodobně své počátky jíž v 15.století. Porubský kostel dostal dnešní podobu po stavebních úpravách¨v letech 1788-1793.Věž byla vystavěna v roce 1808. V roce 1938 byla Poruba obsazena nacistickým vojskem k německému státu jako součást Sudetské župy. Během 2.světové války vyhořelo 30 obytných domů, továrna na nábytek, mnoho budov bylo citelně poškozeno. Padesátá léta nezaznamenala jen novou etapu ve vývoji Ostrav jako města, ale určila Ostravě novou pozici celostátní. Hornictví a hutnictví dostalo takové postavení, jaké nikdy v dějinách nemělo.Průmyslové centrum Ostravska bylo nepochybně ekonomickým pojmem padesátých let. Rozhodujícím realizátorem tehdejší ekonomické koncepce se měly stát Vítkovické železárny, jejichž tradice, sortiment, exportní pověst a bezprostřední spojení s doly dávaly pro to nejlepší předpoklady. Dále Nová huť, která vznikla koncem roku 1942 výstavbou doplňujících provozů, tzv.“Sudbau“ , a zpočátku měla sloužit jako zbrojní závod okupantům. Koncem roku 1948 byla v provozu strojírna a rozestavěna byla válcovna trub, která měla rozšířit výrobní kapacitu staré vítkovické válcovny trub. Dvouletka však předložila požadavky na výstavbu nové koksovny, ocelárny a dalších provozů. Rovněž následující pětiletka zahájila výstavbu nových provozů, které svým rozsahem a významem přesáhla kraj a stala se záležitostí celostátní. Základním požadavkem výstavby na počátku padesátých let se staly pracovní síly. Skladba tehdejšího obyvatelstva Ostravy nedávala předpoklad, že by mohl být tento problém lokálně vyřešen. Situaci měly zpočátku řešit krátkodobé brigády tzv. družebních moravských krajů Brna, Jihlavy, Olomouce. V roce 1950 již pracovalo na stavbě několik tisíc mimoostravských brigádníků. Vítkovické železárny (dříve VŽ Klementa Gottwalda - VŽKG) , které v té době představovaly největší hutně strojírenský závod, řešil nedostatek pracovních sil zaměstnáním i žen. Nejen Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem pracovních sil, stejnou situaci řešily rovněž doly. Poválečná těžba neodpovídala množstvím dané potřebě. Zvyšování počtu pracovních sil přinášelo současně i nové problémy ubytovací. Usnesení vlády v roce 1951 ukládalo do tří let zvýšit počet zaměstnanců a mít jen stálé dělnické kádry, protože problém přechodných zaměstnanců se stále prohluboval.

4

Urbanistický vývoj V letech 1950 - 1951 byla zpracována první studie rajonového plánu Ostravsko karvinského revíru tzv. koncepce rozvoje sídelní struktury na Ostravsku. Studie byla zpracována ve třech základních variantách, z nichž jedna byla vybrána k vypracování podkladu výstavby socialistických měst Ostravska z poloviny roku 1951. Tyto práce byly projektovány pod vedením ing. arch. V. Meduny, profesora Vysoké školy v Brně. V roce 1952 se začaly již projektovat podrobné územní plány prvních obvodů Poruby s komplexním řešením inženýrských sítí, zásobováním teplem, vodou, plynem a elektrickou energií. Území, které bylo zvoleno pro výstavbu porubského sídliště mělo řadu dobrých urbanistických i přírodních předpokladů. Přírodní podmínky ve vztahu k průmyslové oblasti byly řešeny velmi výhodně, neboť sídlištní celek byl situován proti směru převládajících jihozápadních větrů. Území je mírně svažité jihovýchodním směrem, na západě ukončené lesním masívem. Technické podmínky výstavby z hlediska zakládání byly optimální zvláště proto, že celé území je mimo dosah důlních vlivů. Při stanovení hlavního urbanistického konceptu bylo nutno přihlédnout k stávajícím obytným celkům vesnic obcí Poruba, Pustkovec, Třebovice, Svinov , Martinova již probíhající výstavbě hornického sídliště v Porubě ( s výstavbou bylo započato již v roce 1948 ) tzv. dvouletky. Bylo nutno začlenit tyto obce kompozičně i organizačně do obytné zóny. Rovněž bylo nutno přihlédnout ke stávající komunikací SZ směrem a připojení třípodlažní zástavby, postavené v období těsně po válce bez jakéhokoliv urbanistického a architektonického záměru. Z širších vztahů je pro sídlištní útvar dostupná rekreační oblast v údolí Kyjovic. V té době byla však velmi závažná situace v hromadné dopravě, jelikož dopravní vztahy byly závislé na jednokolejové trati a od 5.12.1955 na autobusové dopravě z Poruby do Mariánských Hor s možností přestupu na tramvajové spoje do Ostravy a Vítkovic. Teprve 19.12.1958 byl zahájen provoz na nové tramvajové trati ze Svinova do Poruby. O rok později byly koleje prodlouženy až na Vřesinskou ulicí. V souladu s celkovou koncepcí společností výstavby byla v prvních etapách výstavby přibrzděna dostavba hornického sídliště v Porubě a celá stavební kapacita se přizpůsobila potřebám výstavby 1. obvodu Poruby. Od roku 1953 již probíhají veškeré projekční práce naplno. V tomtéž roce proběhla rovněž vnitroústavní soutěž Stavoprojektu na okrsek K3 v 1. obvodu, kterou vyhrál ing. arch Čtvrtníček. Projektují se taktéž rozsáhlé objekty na 1.obvodě, jako součást Hlavní třídy. V roce 1954 pokračuje výstavba 1.obvodu a dokončuje se jedna z nejvýznamnějších staveb - " Oblouk ". V roce 1955 je jak 1.obvod pro 18 000 obyvatel t.j. 4 436 bytových jednotek, tak hornické sídliště s 1 104 bytovými jednotkami pro 4 000 obyvatel již dokončeny a započala výstavba II. obytného obvodu. II. a III. obvod byl dokončen zhruba v roce 1961.

2.2 MPZ v urbanistické struktuře města Celé řešené území je výrazným jednotně komponovaným urbanistickým celkem. V rámci celého obytného sektoru Poruby tvoří jeho nejstarší, největší a nejdůležitější část. Podle postupu výstavby se obytná část daného území dělí na dva stavební soubory: l.obvod - mezi ulicemi Skautskou, Nábřežím SPB, 17.listopadu a Hlavní třídou o ,,Dvouletky" - nejstarší část Poruby s jednoduchým seskupením stejných 3 - 4 podlažních objektů v řádkovém zastavovacím systému. Soubor existoval již před započetím výstavby "socialistického města" a byl včleněn do celkové prostorové koncepce Poruby

5

o

Vlastní 1. etapa výstavby nového města Poruby v pojetí "socialistického realismu". Této části byla věnována v návrhu i realizaci největší péče. Urbanistická koncepce je výrazně a pečlivě propracovaná a obsahuje více charakteristických souborů: Hlavní třídu, Alšovo náměstí s Alšovou ulicí ke kulturnímu domu, "Věžičky", "Oblouk", Nábřeží SPB se zakomponováním stávajícího kostela a zámku. Do prostorové koncepce jsou vložena 3 intimnější parková náměstí a parkové plochy po stranách kulturního domu, které přecházejí do předprostorů škol.

2.obvod – mezi ulicemi Opavskou, Porubskou, Hlavní třídou a ul.17. listopadu o jednodušeji. Zástavba je přísně symetrická a pravoúhlá, má větší měřítko a menší rozmanitost než 1. obvod. Základem koncepce je velký park uprostřed obvodu a kolem něj jsou rozmístěny pravoúhlé obytné bloky. Architektonicky výrazně jsou propracovány pouze fasády do Hlavní třídy a nárožní objekty. Ostatní objekty jednoduchých tvarů jsou bez nápadného zdobení Obytné soubory I. a II. obvodu Poruby představují rozsáhlý, jednotně založený a velkoryse komponovaný urbanistický celek, v době svého vzniku nazývaný vzorovým socialistickým městem. Celý soubor je založen na pravoúhlé šachovnicové uliční síti s uplatněním výrazných kompozičních os, zasahujících i do navazujícího územÍ. Princip uliční sítě, vymezující klidové polouzavřené vnitroblokové prostory, umožňuje snadnou orientaci a vytváří příznivé obytné prostředí. Bohaté zastoupení komponované zeleně uličních alejí a parkových náměstí dotváří vhodné prostředí pro společenské příležitosti a relaxaci obyvatel. Charakteristika obytných celků 1. a 2. obvodu 1. obytný obvod Poruby - se vyznačuje sevřenější urbanistickou koncepcí a přeceněním výtvarných a architektonických prvků. Snad nejtypičtějším v tomto směru je obytný soubor „Věžičky“ a obytný soubor „ Oblouk“, podbízející se až přespříliš historické architektuře. Naopak působí obytné celky" Na nábřeží" s citlivou architektonickou kresbou. 2. obytný obvod Poruby - nejtypičtějším je v tomto směru západní část Hlavní třídy, hlavně v použití architektonické mluvy - rozpor mezi ideovou nadřazeností exteriéru a podceněním interiéru. Z novějších zásahů ve II. obvodu byla výstavba centra, hlavně však realizace šestnáctipodlažní budovy na Havlíčkově náměstí. Celá urbanistická koncepce obytného souboru vystavěného v pojetí socialistického realismu vychází z Hlavní třídy rovnoběžně s Opavskou. Na Hlavní třídu navazuje systém příčných ulic, které zároveň vymezují jednotlivé obytné skupiny.

2.3 MPZ ve vazbě na ÚPMO, územně analytické podklady Územní plán města Ostravy určuje této lokalitě funkční využití „Jádrové území“, které slouží soustředění občanské vybavenosti spolu s bydlením v centrálních částech obytných zón, „Bydlení hromadné“ sloužící k bydlení v nájemních domech v městské a sídlištní zástavbě a v malé části i „bydlení individuální“ pro bydlení v rodinných domcích a obdobných formách nájemných domů nízkopodlažní obytné zástavby.

6

V jádrovém území je vhodné umisťovat: o o o o

Vybavenost centrálního charakteru, sloužící danému i širšímu území: administrativa, peněžnictví, soudnictví, obchod, služby, stravování, ubytování, hotely, zařízení kulturní, církevní, společenská, muzejní, zábavní a zařízení pro volný čas Nájemné bytové domy (nad 3.N.P.) s vestavěnou občanskou vybaveností Příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové, parkoviště, hromadné podzemní i nadzemní a vestavěné parkovací garáže Zeleň veřejná a obytná

V jádrovém území je přípustné umisťovat: o o o o o

Nájemné domy bez občanské vybavenosti, konzuláty, rezidence Nerušící drobná výroba a služby Benzinová čerpadla a servisní služby jako součást garáží a parkingů Nezbytná technická vybavenost Občanská vybavenost necentrálního charakteru: zařízení předškolní, školská, sportovní, zdravotnická, zařízení sociální péče

V bydlení hromadném je vhodné umisťovat o o o o o

Různé typy nájemných domů (většinou nad 3 N.P. viz poznámka) převážně bez vestavěné vybavenosti. Vybavenost, sloužící danému území: zařízení obchodu, služeb, místní správy, předškolní, školní (základní a střední školy), zdravotnická, sportovní, stravovací, společenská, zařízení pro volnočasové aktivity. Příslušné komunikace motorové, cyklistické, pěší, parkoviště. Zeleň veřejná a obytná, dětská hřiště, hřiště pro mládež a dospělé.

V bydlení hromadném je přípustné umisťovat: o o o o o o o o o

Vybavenost, sloužící širšímu území: zařízení obchodu, služeb, stravování, školská, zdravotnická, Církevní, kulturní, sociální, ubytovací, administrativní. Nerušící drobná výroba a služby. Příslušné hromadné podzemní a nadzemní garáže, vestavěné garáže. Nezbytná technická vybavenost. Rodinné domky. Hotely, administrativní budovy. Boxové garáže Benzinová čerpadla jako součást hromadných garáží

Pro území MPZ není zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace. Zásady pro ochranu památkových hodnot a původní urbanistické kompozice Prioritou je uchování a rehabilitace památkových hodnot v území - je zajišťováno především ochranou památkového území a kulturních památek podle platných předpisů (zákon č. 20/1987 o státní památkové péči, v platném znění, vyhláška č. 66/1988Sb., k provedení zákona o státní památkové péči, v platném znění). Je nutno zajistit záchranu a obnovu významných kulturních památek v MPZ.

7

o o o o o o o o o

respektovat urbanistickou kompozici, pohledy a průhledy na významné dominanty MPZ zachovat výškovou hladinu zástavby, uliční čáry respektovat veřejná prostranství, historické cesty a pěší trasy respektovat plochy zeleně zachovat základní principy historického urbanismu a architektonického výrazu zachovat historickou zástavbu a novodobé architektonicky kvalitní objekty, vyloučit nežádoucí zásahy v území (zejména změny v dopravních trasách) při využití staveb a ploch přihlížet k jejich kapacitním možnostem (únosnosti stavby, území, prostoru) se zřetelem na památkovou podstatu území při stavebních úpravách a změnách staveb, které nejsou kulturními památkami zajistit obnovu směřující k nápravě případného rušivého působení objektu v MPZ neumisťovat velkoplošná reklamní zařízení

Zásady pro funkční využití území o o o

zachovat využití MPZ jakožto území pro bydlení, v hlavních ulicích s obchodním parterem preferovat smíšené centrální území města s reprezentativní funkci a pestrou škálou občanského vybavení hlavním principem navržených zásad je umožnit (při zachování památkových hodnot) rozvoj území a zajistit tak živost památek a MPZ nepřipustit výrobní a jiné podnikatelské záměry, narušující obytnou pohodu a prostředí MPZ

Zásady budou uplatňovány při pořizování dalších stupňů územně plánovací dokumentace.

2.4 Urbanisticko architektonické hodnocení stávající zástavby Objekty v řešeném území je možno rozdělit podle architektonického pojetí a podle míry uplatnění architektonických článků. Bytové domy lze rozdělit na objekty: 1. objekty v pojetí socialistického realismu klasické koncepce s bohatým zastoupením historizujících architektonických článků a výtvarných prvků Objekty jsou členěny na sokl v rozsahu 1 až 2 podlaží, střední část a střechu. Sok! je členěn náznakem kvádrového zdiva. Vstupní dveře jsou zvýrazněny ostěním často doplněným architektonickými články a domovním znameními, okna jsou lemována ostěním. Sok! je ukončen parterovou římsou. Střední část je členěna dvojdílnými okny, francouzskými okny s ostěním, balkony s profilovanými konzolami. Poslední podstřešní patro je odděleno římsou a často pojednáno sgrafity, reliéfy nebo jen barevnými obrazci. Ukončeno je vždy profilovanou střešní římsou. Výjimečně je střední část členěna vysokým řádem - polosloupy s plastickými hlavicemi. Nad střešní římsou jsou umístěny různé architektonické prvky: balustrády, kuželky, obloučky, výjimečně plastiky. Střecha je sedlová s valbami, krytina z pálená tašek, popř. plechová natřená v červené barvě. Běžné jsou komíny. Barevnost: sok! - hnědá, střední část - světlý okr, písková, výjimečně červeno-hnědá, vystupující architektonické články ve světlejším odstínu, střecha - cihlově červená, okna bílá křídla, zelené rámy

8

2. objekty v pojetí socialistického realismu se střídmým použitím architektonických prvků Objekty jsou členěny na sok!, střední část a střechu. Sok! v rozsahu 1 podlaží je pouze barevně rozlišen, výjimečně členěn vodorovnými spárami. Okna, dveře a výkladce jsou lemovány ostěním. Střední část je hladká, členěná dvoudílnými okny, balkony jednoduchých tvarů, výjimečně je podstřešní patro odděleno římsou a barevně odlišeno. Střešní římsa je jednodušších tvarů. Střecha je sedlová s valbami a komíny, výjimečně plochá. Krytina je tašková pálená nebo plechová natřená v červené barvě. Barevnost: sok! – hnědá, střední část - světlá písková, krémová, vystupující články - světlejší odstín, střecha - cihlově červená, okna – bílá, kovové a plechové části - zelené 3. dvouletky Jednoduché objekty 3 podlažní, výjimečně 4 podlažní se sedlovou střechou. Stěny jsou hladké, bez architektonických a výtvarných prvků. Členěny jsou pouze okny různých formátů, balkony, francouzskými okny. Střecha je sedlová, popř. valbová. Krytina původně tašková, nyní plechová.

2.5 Infrastruktura 2.5.1 Komunikační síť, Dopravní obslužnost, parkování, povrchy Dopravní připojení na celostátní komunikační síť je dnes zajištěno ul. 17. listopadu, která je státní silnicí a má vazbu směrem na Opavu a v opačném směru na ul. Rudnou, dálnici D1 a Český Těšín. Ul. 17. listopadu rovněž pokračuje směrem na Olomouc jako státní silnice. Hromadná doprava osob je dostatečně zajištěna stávající kolejovou dopravou po ul. Opavské a 17. listopadu. Dostačující je rovněž autobusová doprava. Dopravní vazby I. a II. obvodu jsou dnes stabilizovány základním komunikačním systémem. V kategorii obslužných sběrných komunikací se jedná o ulici Opavskou, ulici 17.listopadu a Francouzskou. V kategorii dopravně významných obslužných komunikací se jedná o ul. Hlavní, Porubskou a ul. Nad Porubkou s vazbou na ul. Nábřeží SPB. V současnosti se I. a II. obvod potýká s nedostatkem parkovacích míst. Současný stav pokrývá cca 32% vypočtených nároků na parkovací místa. To vede k přetížení komunikací parkujícími vozidly v rozporu s dopravními předpisy, k parkování na chodnících, na travnatých plochách, ve vnitroblocích. Návrhy rozšíření statické dopravy: o na terénu - rozšiřováním stávajících vozovek kolmými nebo šikmými stáními přednostně ve veřejných prostorech (ulicích a náměstích), výjimečně ve vnitroblocích (na zásobovacích komunikacích, v místech některých travnatých ploch bez vzrostlé, kvalitní zeleně) o pod terénem - ve vnitroblocích, všude tam, kde se nevyskytují soustředěné bloky vysoké kvalitní zeleně (pod stávajícími hřišti nebo v místech, kde hřiště zanikla) o ve vícepodlažních halových garážích - 2 menší garáže (2 NP) v prolukách mezi bytovými domy na ul. Havanské a B. Martinů o halová garáž (2 PP + 3 NP) na místě boxových garáží na ul. Skautské

9

Průběžně probíhá postupná rekonstrukce povrchů jednotlivých komunikací a chodníků. V rámci těchto rekonstrukcí jsou prováděny i opravy a výměny sítí, tak aby byla zajištěna jejich dlouhodobá životnost. Je používána betonová dlažba čtvercového formátu v žulových obrubnících na chodnících a asfaltový povrch na komunikaci, což odpovídá původnímu řešení. Tato forma bude použita i ve všech ostatních ulicích, kde je rekonstrukce plánována v souvislosti s opravami a výměnou sítí.

2.5.2 Parter MPZ Stávající parter MPZ v hlavních ulicích (Opavská, Porubská, Hlavní tř., Tř.17. listopadu) slouží převážně komerčním zejména obchodním účelům. Výkladce jsou ve většině případů původní kovové skříňové, v současné době postupně měněné za nové stejného typu, materiálu a členění s tepelně izolačními vlastnostmi odpovídajícími soudobým požadavkům. Parter domů mimo tyto hlavní městské ulice a ve vnitroblocích je užíván výhradně k bydlení. Vzhledem k jednotné koncepci zástavby je shodné i architektonické a materiálové řešení parteru – použití umělého kamene nebo tvrdé cementové omítky členěné náznakem kvádrového zdiva v tmavé okrové barvě.

2.5.3 Městský mobiliář V rámci postupných rekonstrukcí veřejných prostorů je kompletně měněn původní již dožilý mobiliář (lavičky, odpadkové koše, osvětlení). Nový mobiliář je kovový, lavičky v kombinaci s dřevem. Jeho provedení je soudobé a vhodně doplňuje prostředí MPZ.

10

2.5.4 Proluky a lokality určené k zástavbě Vzhledem k tomu, že celé území MPZ je jednotně komponovaným urbanistickým celkem, který byl plně stavebně realizován, území nedisponuje prolukami nebo volnými plochami, které by bylo žádoucí z důvodu vhodného doplnění urbanistické struktury dostavět.

2.5.5 Parky a zeleň v MPZ V době výstavby urbanistického celku, který je dnes předmětem ochrany z hlediska památkové péče jako MPZ, bylo řešení zeleně nedílnou součástí urbanistického návrhu. Jedná se zejména o výrazné kompoziční útvary, kterými jsou aleje, oddělující jednotlivé větší celky a jsou součástí hlavních komunikačních tras. Z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných to jsou aleje na ulici Opavské, 17. listopadu, Porubské, Budovatelské, částečně Nábřeží SPB, Matěje Kopeckého a Dělnické. Nejcennější prvky tvoří alej v ose Hlavní třídy a hodnotná třířadá alej obklopující plochu Havlíčkova náměstí. Aleje tvoří středně a dlouhodobé dřeviny - především lípa srdčitá na ulici Opavské, M. Kopeckého, Hlavní třídě, částečně Porubské, jasany ztepilé a americké na ulici 17. listopadu a Dělnické, javory mléče na Havlíčkově náměstí a jeho barevné kultivary na ulici Porubské, líska turecká na Nábřeží SPB. K významným alejím patřila donedávna alej topolů černých na ulici Porubské od Věžiček k Oblouku. Přerostlé krátkověké topoly však byly z bezpečnostních důvodů odstraněny a alej nebyla obnovena. Zejména dlouhověké dřeviny, kterými jsou lípy a jasany se nacházejí v optimálním růstovém období, avšak v místech, kde byly použity nevhodně, zejména v blízkosti domů, dochází a nadále bude docházet k jejich odstraňování. Likvidace zdravých stromů nepochybně vyvolá negativní reakce obyvatel, proto je třeba počítat s plynulou a promyšlenou náhradou. Na rozdíl od 50. - 60. let minulého století, kdy byly tyto aleje založeny, existuje dnes poměrně bohatý sortiment růstově přijatelnějších kultivarů, které budou z hlediska kompozičního vhodnou náhradou a které navíc snesou poměrně obtížné stanovištní podmínky ve městě. Jednalo by se většinou o listnaté dřeviny a jejich kultivary zajímavé listem, květem, či máloplodící nové kultivary ovocných dřevin. Použití jehličnatých dřevin je snad z hlediska údržby snadnější, avšak většinou se jedná opět o velmi vzrůstné dřeviny, čili jejich uplatnění je možné pouze na větších volných plochách. Pro zachování kompoziční hodnoty uvedených alejí bude nutno průběžně doplňovat vzniklé proluky (Porubská ul. Nábřeží SPB, Dělnická …) a s rezervou pro dosadby počítat při situování např. nových podzemních sítí. Důležitým kompozičním prvkem MPZ jsou větší ucelené reprezentační plochy zeleně, které jsou nadále využívány spíše jako parčíky. Nejvýznamnějším je plocha na Havlíčkově náměstí, která podtrhuje dominantu výškové obytné budovy, nejvyšší v MPZ. Obnova parku na náměstí byla projekčně zpracována a je nadále třeba klást důraz na její původní

11

reprezentativní funkci a plochu nerozbíjet zařízením jiných aktivit. K dalším cenným plochám patří nedávno obnovené Náměstí Jana Nerudy s novou výsadbou. Chráněná je zde metasekvoje čínská, poměrně cenná dřevina, která se ojediněle vyskytuje v městské zeleni např. v Havířově. Vzhledem k době svého objevení v r. 1941, byla v době výsadby sídlišť naprostou raritou. Obnovou prošel i parčík na Náměstí Vítězslava Nováka, připravena je dokumentace obnovy Náměstí B. Němcové. K větším plochám zeleně patří i areál kulturního domu Poklad. Nenacházejí se zde výrazně cennější dřeviny, vlivem údržby došlo k ochuzení keřového patra a postupnému přerůstání náletových dřevin zejména javoru. Tato plocha nadále bude velmi hodnotnou a měla by být zachována a doplňována výsadbou bez jakýchkoliv neodůvodněných prostorových zásahů. Novou výsadbou je poněkud narušena kompoziční osa od kulturního domu k Alšovu náměstí. Použití vzrůstných a odolných dřevin , které se zde uplatňují tzn. ořešák černý a platan javorolistý je vzhledem k požadavku zachování volné osy nešťastné. Navíc oba druhy dřevin dosahují velkých rozměrů. Jejich použití by bylo vhodnější na volných otevřených plochách - např. plochy kůlem kulturního domu, areály hřišť, centrum většího vnitrobloku Oblouk, zámecký park, plochy pod kostelem, volné plochy mezi ul. Dělnickou a zadním traktem Hlavní třídy apod. Větší pozornost zejména z hlediska zdravotní bezpečnosti dřevin je třeba věnovat plochám vyhrazené zeleně, kterými jsou areály mateřských a základních škol. Nacházejí se zde některé poškozené dřeviny a dále dřeviny krátkověké a poměrně křehké, které by měly být postupně nahrazeny, týká se to především topolů a vrb . Průběžně je třeba odstraňovat již vzrostlé náletové dřeviny - javory a lípy, plochy prosvětlovat a vhodně doplňovat. Sortiment dřevin v místech, kde pobývají zejména malé děti, je nutno volit promyšleně a vyhnout se dřevinám alergenním, jedovatým, ostnitým apod. V případě přestárlých výsadeb ovocných dřevin u škol je možno provést náhradu máloplodícími ovocnými druhy s dominantní fází kvetení a podzimního barvení. Největší zastoupení volných ploch zpravidla doplněných zelení různé úrovně mají vnitrobloky. Jejich členění se liší v závislosti na charakteru zástavby. Většinou se jedná .o pravidelné uzavřené plochy mezi jednotlivými celky. Odlišný charakter mají plochy v nejstarší části Poruby kůlem ulice Dělnické. Kompozice založení zeleně mnohdy odpovídá způsobu výsadby v období cca 50. - 70. let. V akcích Z a podobných bylo vysazeno množství stromů, často druhově cenných, avšak mnohde chaoticky vlastními silami a bez znalostí růstových parametrů jednotlivých dřevin. Využití vnitrobloků je v dnešní době značně vzdálené než v době jejich založení. Původní smysl - společný pobyt sousedů je setřen současným životním stylem zejména mladší generace. Zeleň zde tvoří často zachovalé vzrostlé dřeviny, druhově zajímavé, v kombinaci s přestárlými krátkověkými dřevinami, přerostlými nálety, dožívajícími solitérními keři a torzy původních živých plotů, tvořících lemy trávníků. Tyto plochy jsou chaoticky protkány účelovými prošlapanými stezkami, jejichž trasy nerespektují původní založení a směřují k současným cílovým bodům. Zároveň vypovídají o lhostejnosti obyvatel k zeleni, která je .ovšem do značné míry podpořena špatnou nebo žádnou pěstební péčí. Jestliže je úroveň bydlení v této zástavbě natolik hodnotná, že zájem o něj převyšuje poptávku po bytech v panelácích, pak zcela jistě úroveň vnitrobloků tento pobytový komfort značně snižuje. Postupná generační výměna obyvatel zde bude klást nároky nejen na obtížné řešení dostupného parkování, ale i na kultivovaný stav okolí bydliště. Obnova vnitrobloků vyžaduje méně reprezentativní, ale o to potřebnější koncepci zásahů do zeleně a vybavenosti. Nejstarší součástí zeleně MPZ je historická zeleň, což jsou plochy v okolí původní zástavby kostela, zámku a rybníka na jižní hranici MPZ. Nacházejí se zde původní dřeviny, zejména mohutné lípy a duby, z nichž některé již dožívají (areál kostela sv. Mikuláše) a přes zásahy různé úrovně z let minulých je třeba uvažovat o důstojné náhradě. Areál zámeckého parku s částí ploch na nábřeží SPB byl nedávno obnoven a průběžně jsou doplňovány výsadby. Bohužel součástí parku je trasa teplovodu. Část parku u Oblouku je velmi zanedbána.

12

2.5.6 Demografická skladba obyvatelstva Až do počátku dvacátého století nepřesáhl počet obyvatel několik stovek. Obec si zachovala svůj vesnický ráz s převahou rolníků, zahradníků a dalších živnostníků. Zaměstnání v průmyslu tehdy nabízely jen ostravské podniky. Ukončení druhé světové války se stalo začátkem nové etapy v životě Poruby. Po nezbytném odstranění válečných škod bylo v roce 1951 rozhodnuto o výstavbě velkého městského celku. Důvodem byl překotný rozvoj průmyslu na Ostravsku, který vyžadoval neustálý přísun pracovních sil. Jejich enormní potřebu nebylo možno pokrýt z místního obyvatelstva, proto byl nábor převážně mladých lidí zajišťován z celého území republiky. Právě tito přistěhovalci se stali novými obyvateli tzv. nové Poruby, která se stala v průběhu několika desítek let z původní zemědělské obce novým moderním městem pro téměř sedmdesát tisíc lidí. Současnými obyvateli této čtvrti jsou především lidé, kteří se sem v průběhu 50. a 60. let nastěhovali kvůli práci a pomáhali s výstavbou této části Ostravy. Tento fakt znamená, že obyvatelstvo Poruby stárne. Z migračního salda od roku 1990, vyplývá, že lidé z Poruby více odcházejí, než do ní přicházejí. Úzce to souvisí s porevoluční restrukturalizací průmyslu, ukončením dobývání uhlí v Ostravě a radikálním snížením chemické a hutní výroby. Zvýšená nezaměstnanost s sebou přinesla zvýšený odliv pracovních sil do jiných regionů. Tento trend je však sestupný, což znamená, že občané sice odchází, ale odchází jich čím dál tím méně. Zároveň lze zaznamenat i určitý stupeň imigrace, který však nedokáže vyrovnat počet lidí, kteří odešli. Skutečnost, že lidé z Poruby odchází i přichází, můžeme vysvětlit dostatečnou nabídkou bytů, ale zároveň nedostatečnou nabídkou práce pro středoškolské a vysokoškolské absolventy. Nutno říci, že po celé období od roku 1990 převažuje vliv emigrace nad imigrací občanů. Tento nepříznivý vývoj byl současně umocněn stoupajícím vystěhovalectvím mladé populace v souvislosti s tzv. štěpením rodin do bytů v jiných obvodech, kde to umožňovala bytová výstavba. Cílem vystěhovalectví se stal obvod Ostrava – Jih, jediný, který mohl zajišťovat požadavky moderního bydlení. Současné demografické procesy v MPZ Poruba zhruba kopírují obecné demografické trendy v území městského obvodu Poruba, ale i v celé Ostravě. Jde především o trend demografického stárnutí a s tím spojený přesun obyvatelstva z produktivního do postproduktivního věku a dále celkový úbytek obyvatelstva. V Ostravě je tento celkový úbytek dále umocněn negativním migračním saldem. Demografická situace Ostravy se bude nadále zhoršovat, pokud se nepodaří zastavit odchod především mladých lidí z města. Ke splnění tohoto cíle je potřeba lidem ve městě nabídnout potřebné zázemí, kvalitní životní prostředí, vhodné pracovní příležitosti a další faktory přispívající k jejich spokojenosti ve městě. Obnova kvalitního stavebního fondu a kultivace prostředí může být jedním z faktorů, které pomohou tento nepříznivý trend zpomalit či dokonce zvrátit, minimálně v prostoru MPZ.

3. CÍLE PROGRAMU REGENERACE 3.1 Celkové zhodnocení Programu regenerace Město Ostrava se zapojilo do Programu regenerace MPZ v roce 1994, kdy byla účast města v programu schválena zastupitelstvem města. Předchozí program regenerace byl zpracován na období 2005 – 2009. Od roku 1994 se výrazně posílil kladný přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě, nejen ze strany města, ale především ze strany vlastníků jednotlivých objektů, za což hovoří, mimo jiné, také v posledních letech stálý zájem o zařazení do Programu regenerace. Jednalo se o regeneraci MPZ ve všech jejích složkách. Byla obnovována stavební podstata domů, zkvalitnění jejich funkcí, zhodnocení a

13

restaurování památkových prvků, modernizace technického vybavení domů, zajištění dlouhodobé životnosti podzemních inženýrských sítí jejich rekonstrukcí či výměnou, vytvoření optimálního architektonického výrazu veřejných prostranství náměstí a ulic jejich vhodnou výdlažbou, veřejným a slavnostním osvětlením, zelení včetně ostatních výtvarných a funkčních doplňků. Byla obnovena celá řada objektů v havarijním stavu, nevyužívaných nebo využívaných nevhodně. Stanovení nového využití bylo určováno se snahou o soulad s veřejnými zájmy a návratnost vynaložených prostředků. Program regenerace byl chápán jako účinný nástroj pro regeneraci památkově chráněného území. Uskutečněná etapa předešlých let se týkala postupných prací na komplexní regeneraci městské památkové zóny. Základními dokumenty, které ovlivňují přípravu a schvalování programu regenerace městské památkové zóny Poruba byly: 1. Program regenerace městské památkové zóny z roku 2004 2. Územní plán města Ostravy 3. Schválené zadání nového územního plánu města Ostravy 4. Návrh nového územního plánu města Ostravy Aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Poruba byla zpracována v rozsahu Přílohy č. 1 usnesení vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992. Program regenerace Městské památkových rezervací (MPR) a Městských památkových zón (MPZ) jako dotační titul Ministerstva kultury ČR byl založen v roce 1992 usnesením vlády ČR č. 209. Financování z Programu regenerace se skládá ze tří částí - finanční prostředky žadatele, města (obce) a státu (MK ČR). K úspěšnému čerpání z Programu je potřebné, aby obec zřizovala podle zákona o obcích pracovní skupinu pro regeneraci MPZ. V Ostravě její působnost vykonává Komise muzejní a letopisecká. Na základě usnesení rady města byla zpracována aktualizace Programu regenerace Městské památkové zóny Poruba na období 2013 – 2017. Aktualizace dokumentu byla provedena na základě ohledání v terénu. Cílem terénního šetření bylo popsat aktuální stavebně technický stav kulturních památek, ohodnotit hlavní prvky kulturních památek z pohledu památkové péče, shromáždit údaje o provedené obnově v uplynulém období a vyhodnotit dosavadní průběh obnovy. Hodnocení kulturních památek z pohledu památkové péče bylo zaměřeno na prvky, které se podílejí na památkové podstatě MPZ (střechy, okna fasády, vstupní dveře apod.). V území byly vytipovány, zdůrazněny a hodnoceny další významné objekty dotvářející hodnotu plošně památkově chráněných území. Mimo zaměření na kulturní památky významné objekty byla pozornost směřována i na veřejné prostory (ulice, náměstí) a prvky krajinné zeleně (parky, aleje). Získané údaje byly následně vyhodnoceny a zpracovány. Závěrem vyhodnocení byly formulovány další potřeby pro obnovu v následujících letech. Dokument se také okrajově zabývá aspekty které mají být zpracovávány v jiných dokumentacích (např. územně plánovací dokumentace). Pojetí výsledného dokumentu je „konzervativní“ zdůrazňující zejména historické hodnoty chráněného území a kulturních památek v nich ležících a jejich následné zachování, obnovu a další uplatnění v obrazu města. V průběhu prací byl pravidelně konzultován s pracovníky Útvaru hlavního architekta oddělení památkové péče Magistrátu města Ostravy. Dokument byl zpracován formou umožňující jeho průběžnou aktualizaci, doplňování a využití pro další koncepční dokumenty města Ostravy (např. Strategický plán města Ostravy).

Hlavní úkoly pracovní skupiny v dalším období: o

Nadále pokračovat v obnově významných památkových objektů a současně se zaměřit na veřejná prostranství, jež významným způsobem podtrhují charakter jednotlivých budov a dokreslují kolorit městské památkové zóny.

14

o o o o o

Zajistit průběžnou činnost pracovní skupiny. V následujícím období pak průběžně pracovat na aktualizaci Programu a připravovat pořízení dalších projektových dokumentací. Zabezpečit průběžnou informovanost a spolupráci s vlastníky nemovitostí v MPZ. Podílet se na zaopatření požadovaných prostředků pro jednotlivé akce při přípravě rozpočtu města a využívání všech forem podpor a dotačních titulů. Věnovat zvýšenou pozornost hodnotným souborům zástavby na ulicích, které leží za hranicemi MPZ Navrhnout zapracování regulativů do nově pořizovaného Územního plánu města Ostravy, kterými budou stanoveny požadavky města pro umisťování informačních, reklamních a propagační zařízení v městské památkové rezervaci z hlediska místních podmínek.

3.2 Celková analýza Činnost pracovní skupiny se zaměřuje na jednotlivé probíhající akce s využitím efektivní komunikace a specializace členů. Strategický postup regenerace obsahuje činnosti směřující k dosažení výše uvedených cílů s využitím silných stránek a příležitostí a s oslabením vlivu slabých stránek a hrozeb, a také s odhadem mimořádných událostí, které mohou podstatným způsobem ovlivnit regeneraci v plánovaném období. Magistrát města Ostravy plní funkci koordinátora, jehož hlavním úkolem je zajištění činnosti pracovní skupiny a též důsledná spolupráce s majiteli objektů.

Silné stránky o o o o o o o o

Tradice města a jeho významná role v dějinách Nemovité kulturní památky vysoké hodnoty, uchované ve formě architektonicky a historicky ojediněle ucelených souborů Památkově chráněné jádro městské části jako její přirozené centrum Specifický charakter jednotně pojatých městských prostorů, ulic a zákoutí v kontrastu s dominantními stavbami Dobrý technický stav řady objektů a infrastruktury v MPZ Možnost kvalitního bydlení v MPZ v atraktivním prostředí a v památkově chráněných obytných domech Perspektivní vývoj cestovního ruchu. Kulturní památky jsou cíle pro domácí i zahraniční cestovní ruch jako příspěvek k ekonomickému rozvoji města Dobrá nabídka komerční a veřejné občanské vybavenosti

Slabé stránky o o o o o o

Negativní migrační saldo obyvatelstva, jeho stárnutí Stavebně technický stav některých objektů Nevhodné a poškozené povrchy některých komunikací a veřejných prostranství Špatná estetická kvalita, různorodost a chaotičnost informačních a propagačních zařízení Sezónnost turistického ruchu Zhoršené životní prostředí města a jeho okolí

Příležitosti o o

Význam MPZ a výjimečnost památkově chráněného souboru Oživování a zpřístupňování prostorů v MPZ

15

o o o o o o o o

Možnosti dalšího obohacení struktury a nabídky obchodu a stravovacích zařízení – celkový počet, regionální speciality Atraktivita prostředí pro bydlení Koncentrace úřadů a jiných veřejných institucí ve městě Udržení a využití kulturního dědictví, cestovního ruchu, vč. rozvoje kulturní, sportovní a pobytové turistiky. Zapojení veřejnosti do péče o kulturní dědictví Dobrá dopravní dostupnost Informační systém o městě a okolí pro veřejnost Rozvinutá síť obchodů a služeb soukromého sektoru jako předpoklad ekonomického rozvoje MPZ a města Ostravy

Základní úkoly regenerace MPZ: o o o o o

o

udržení centrální funkce MPZ v rámci města koncepce a bohaté zastoupení zeleně architektonické hodnoty objektů a uplatnění výtvarných děl respektovat půdorysnou a výškovou skladbu stávající zástavby využití stávajících půdních prostorů s novými zásahy do střešních rovin s vyloučením prostorů hlavních městských tříd: Hlavní třídy, 17.listopadu, Porubské, Opavské, Nábřeží SPB. Velikost a počet střešních oken bude individuálně projednán. nedostatek parkovišť řešit zkapacitněním stání na terénu ve stávajících uličních prostorech, nikoliv ve vnitroblokových částech

Regenerace vnitro blokových prostorů o o o o o

opravy komunikací a manipulačních prostorů předláždění chodníků ( dlaždice čtvercového půdorysu např. Loket II) vymezení prostoru pro kontejnery a sběr odpadu obnovení hřišť a prostorů pro odpočinek oprava inženýrských sítí včetně veřejného osvětlení

Zabezpečení ochrany památkové hodnoty území při opravách a obnově objektů vycházet z jejich urbanistické struktury a navracet jim původní architektonickou kvalitu o respektovat dochované stavební prvky kulturně historické a umělecké hodnoty v exteriéru a interiéru staveb o při opravách a obnově objektů odstraňovat nevhodné stavební zásahy narušující jejich původní charakter o využívat prostory, plochy a objekty v řešeném území v souladu s jejich charakterem, architekturou, kapacitními a technickými možnostmi o zhodnocovat prostory městského parteru vhodnými úpravami povrchu pěších i vozidlových komunikací, umisťováním prvků městského mobiliáře, odstraňováním provizorních solitérních objektů ( prodejní stánky, garáže, sklady ) a reklamních panelů. Satelitní antény neumisťovat v pohledově exponovaných polohách o technická zařízení objektů ( HDS, HUP, rozvaděče, veřejné osvětlení vč. rozvodů, anténní systémy apod.) řešit mimo pohledově exponované plochy fasád a jejich výrazné architektonické prvky o

16

Regulace pro objekty I. a II. stavebního obvodu se zastoupením historizujících architektonických článků úpravy provádět jednotně v celých ulicích nebo v rozsahu prostorově oddělených objektů, přičemž je nutné zachovat: o o o o o o o o o

hmotu objektu všechny architektonické články tvar a sklon střech včetně komínů bez nových vikýřů a střešních oken krytinu - pálená taška barevnost stěn, architektonických článků, výtvarných prvků, oken, kovových částí členění parteru s občanskou vybaveností tvar otvorů v parteru, materiál výkladců materiál a členění vstupních dveří

Regulace pro objekty se střídmým zastoupením historizujících architektonických článků úpravy provádět jednotlivě v rámci jednotlivých sekcí nebo celých objektů, přičemž je nutno zachovat: o o o

hmotu objektu, řádkový systém zástavby způsob zastřešení sedlovou střechou barevnost stěn, oken, dveří

3.3 Podklady pro přípravu Programu regenerace o o o o o o o o o o o

Usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č.209, k programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Zásady Ministerstva kultury ČR pro užití a alokaci stání finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Opatření č.j. 2033/2004 ze dne 28.1.2004, jímž se mění a doplňují Zásady Ministerstva kultury ČR pro užití a alokaci stání finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Mapové podklady poskytnuté objednatelem Územní plán města Ostravy Památky MPZ Poruba – zdroj MonumNet NPÚ Program regenerace městské památkové zóny (MPZ) Poruba na léta 2005 - 2009, zpracovatel Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, prosinec 2004, OSTRAVA - sborník příspěvků k dějinám a výstavbě – 3 ARCHITEKT VII/1948, X/1951, XI/1952 Plán ochrany a zhodnocení MPZ Ostrava - Poruba, Ing. Maria Niklová Mitrusi Poruba 1. - 3. stavební obvod, urbanistická studie, Ing. arch. Renata Májková, Ing. arch. Bořivoj Kořínek

17

MPZ Ostrava – Poruba byla prohlášena vyhláškou č.108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003,

Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.Č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní se lomí kjihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází zjihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č: 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu.

Seznam nemovitých kulturních památek v MPZ Poruba č.

Rejstř.č.

Památka

Ulice/nám.

č.o.

č.p.

Parc.č.

01 02

35954/8-236 102896/1 102896/2 102896/3 102896/4 102896/5 102896/6 102896/7 102896/8 102896/9 102896/10 102896/11 102896/12 101811/1 101811/2 101814/3 103201/4 103201/5 103201/6 103501/7 101721/8 103669 102911 102873 103262 102897/1 102897/2 102897/3 102897/4 102897/5

zámek obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Oblouk“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ obytný dům „Věžičky“ Dům kultury Poklad Wichterlovo gymnázium Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům

Nábřeží SPB U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku U oblouku Porubská Porubská Porubská Porubská Porubská Porubská Porubská Matěje Kopeckého Matěje Kopeckého Čs.exilu Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída

46 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 18 20 22 24 26 28 30 2 21 16 75 78 87 89 91 93 95

60 511 501 501 501 501 501 501 501 501 501 501 500 549 549 551 552 552 552 555 556 675 669 567 705 557 557 557 557 557

2694/1 592 595 595 595 597 597 597 597 349 348 348 346 462 462 460 429 429 429 427 426 279/1 282 475 1400 468 468 468 468 468

03

04 05 06 07 08

18

09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

103259 103243 103244 102874 102875 102043/1 102043/2 103260 101727 103261 101726

Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům Obytný dům

Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída Hlavní třída 17. listopadu 17. listopadu

90 92 98 97 100 108 106 115 118 42 44

699 698 695 583 687 683 684 592 678 593 677

1406 1407 1410 241 1438 1443 1441 230 1483 229 1484

3.4 Plán realizace na roky 2013 – 2017 Provedené průzkumy a studie prokázaly architektonickou a ekonomickou nezbytnost a současně i účelnost připravované regenerace. Základní naprosto nezbytnou podmínkou úspěšné rehabilitace porubského souboru je důsledné respektování zásad obnovy všech jeho hodnotných architektonických komponentů. Bezpodmínečně bude nutno zachovat především celkovou urbanistickou strukturu realizovaného konceptu. U všech domů se zachovala původní výšková úroveň, kterou bude nutno i do budoucna zachovat. Při postupné regeneraci souboru je třeba důsledně respektovat všechny hodnoty stávajících fasád. V rámci regeneračního procesu bude třeba také úzkostlivě chránit a zajišťovat všechny dochované umělecko řemeslné detaily domovního vybavení. Prakticky všechny kulturní památky v MPZ Poruba vykazují poškození úměrné jejich stáří, cca 55 – 60 let. Jedná se hlavně o dílčí závady fasád, parteru, zdobných prvků.

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

01

2 800 000,6 800 000,10 000 000,10 000 000,1 000 000,600 000,2 800 000,6 800 000,2 400 000,2 400 000,2 800 000,2 800 000,2 800 000,3 200 000,2 800 000,1 600 000,1 600 000,63 200 000,-

1 000 000,2 400 000,4 000 000,4 000 000,300 000,200 000,1 000 000,2 400 000,900 000,900 000,1 000 000,1 000 000,1 000 000,1 200 000,1 000 000,600 000,600 000,23 500 000,-

400 000,700 000,1 000 000,6 000 000,200 000,100 000,400 000,800 000,300 000,300 000,400 000,400 000,400 000,400 000,400 000,200 000,200 000,12 600 000,-

02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 17 18 celkem

19

Karta kulturní památky Poř.č.

01

Rejstř.č.

35954/8-236

Památka

Zámek

Ulice/nám.

Nábřeží SPB

Č.o.

46

Č.p.

60

Parc.č.

2694/1

K.ú.

Poruba

Popis

Zámek vybudovaný z tvrze r.1573. Renesanční zámecká stavba upravována a rozšiřována v 18. A hlavně v 19. století. Hodnotná z hlediska historického vývoje Poruby.

Obnova

Oprava fasády, štukových a zdobných prvků, střechy vč. Komínů a klempířských prvků

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

01

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

20


02

Rejstř.č.

102896

Památka

Obytný dům „Oblouk“

Ulice/nám.

U oblouku

Č.o.

1 - 12

Č.p.

500, 501, 511

Parc.č.

592, 595, 597,346,348,349

K.ú.

Poruba

Popis

Multifunkční dům z 50.let 20. století, měl být vstupní branou do nového dělnického města, Ostravy Poruby.

Obnova

Oprava fasády, štukových a zdobných prvků, oken, vstupních dveří, střechy vč. Komínů a klempířských prvků

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

02

6 800 000,-

2 400 000,-

700 000,-

21


03

Rejstř.č.

101811, 101814, 103201, 103501, 101721

Památka

Obytný dům „Věžičky“

Ulice/nám.

Porubská, (Matěje Kopeckého)

Č.o.

18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, (2)

Č.p.

549, 551, 552, 555, 556

Parc.č.

462, 460, 429, 427, 426

K.ú.

Poruba

Popis

Soubor bohatě zdobených obytných domů na nepravidelném půdorysu s průjezdem v převýšené části, sgrafitová výzdoba.

Obnova

Oprava fasády, štukových a zdobných prvků, sgrafit, parteru, klempířských prvků

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

03

10 000 000,-

4 000 000,-

1 000 000,-

22


04

Rejstř.č.

103669

Památka

Dům kultury „Poklad“

Ulice/nám.

Matěje Kopeckého

Č.o.

21

Č.p.

675

Parc.č.

279/1

K.ú.

Poruba

Popis

Budova na přibližném půdorysu T, ve středním traktu vstupní foyer a sály, v dvoupodlažních bočních křídlech restaurace, učebny, malé přednáškové sály, administrativa, střední část obložena kamenem, zdobená plastikami se socialistickou tématikou.

Obnova

Oprava fasády, oken, vstupního prostoru, čištění kamenných obkladů, restaurování sochařské výzdoby

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

04

10 000 000,-

4 000 000,-

6 000 000,-

23


05

Rejstř.č.

102911

Památka

Wichterlovo gymnázium

Ulice/nám.

Čs. Exilu

Č.o.

16

Č.p.

669

Parc.č.

282

K.ú.

Poruba

Popis

Čtyřpodlažní podélná budova s dominantním vstupem ve středu objektu se sochařskou výzdobou

Obnova

Oprava vstupu, balkónu a plastik

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

05

1 000 000,-

300 000,-

200 000,-

24


06

Rejstř.č.

102873

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

75

Č.p.

567

Parc.č.

475

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní osmipodlažní obytný dům, zdobený výraznými pilastry, na atice sochařská výzdoba

Obnova

Oprava parteru

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

06

600 000,-

200 000,-

100 000,-

25


07

Rejstř.č.

103262

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

78

Č.p.

705

Parc.č.

1400

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní osmipodlažní obytný dům, zdobený výraznými pilastry

Obnova

Oprava fasády, štukových prvků, říms, parteru

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

07

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

26


08

Rejstř.č.

102897

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

87, 89, 91, 93, 95

Č.p.

557,

Parc.č.

468

K.ú.

Poruba

Popis

Obytný dům šestipodlažní s obchodním parterem zdobený pilastry, č.o.87 a 89 s průjezdem a střešní nástavbou, č.o.95 sedmipodlažní nárožní dům s výraznými pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

08

6 800 000,-

2 400 000,-

800 000,-

27


09

Rejstř.č.

103259

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

90

Č.p.

699

Parc.č.

1406

K.ú.

Poruba

Popis

Šestipodlažní obytný dům s obchodním sedmipodlažní, zdobená výraznými pilastry

parterem,

část

s průjezdem

Obnova

Oprava fasády, štukových a zdobných prvků, parteru, klempířských prvků

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

09

2 400 000,-

900 000,-

300 000,-

28


10

Rejstř.č.

103243

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

92

Č.p.

698

Parc.č.

1407

K.ú.

Poruba

Popis


parterem,

část

s průjezdem

Obnova

Oprava fasády, štukových a zdobných prvků, parteru, klempířských prvků

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

10

2 400 000,-

900 000,-

300 000,-

29


11

Rejstř.č.

103244

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

98

Č.p.

695

Parc.č.

1410

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní sedmipodlažní obytný dům, zdobený výraznými pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

11

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

30


12

Rejstř.č.

102874

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

97

Č.p.

583

Parc.č.

241

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní sedmipodlažní obytný dům, zdobený výraznými pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

12

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

31


13

Rejstř.č.

102875

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

100

Č.p.

687

Parc.č.

1438

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní šestipodlažní obytný dům, zdobený výraznými pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

13

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

32


14

Rejstř.č.

102043

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

106, 108

Č.p.

683, 684

Parc.č.

1441, 1443

K.ú.

Poruba

Popis


parterem,

část

s průjezdem

Obnova

Oprava říms, parteru, dokončení opravy fasády

Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

14

3 200 000,-

1 200 000,-

400 000,-

33


15

Rejstř.č.

103260

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

115

Č.p.

592

Parc.č.

230

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní šestipodlažní obytný dům s obchodním parterem, zdobený výraznými pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

15

2 800 000,-

1 000 000,-

400 000,-

34


17

Rejstř.č.

103261

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

17. listopadu

Č.o.

42

Č.p.

593

Parc.č.

229

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní šestipodlažní obytný dům s obchodním parterem, zdobený pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

17

1 600 000,-

600 000,-

200 000,-

35


18

Rejstř.č.

101726

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

17. listopadu

Č.o.

44

Č.p.

677

Parc.č.

1484

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní šestipodlažní obytný dům s obchodním parterem, zdobený pilastry

Obnova


Poř.č.

Celkové náklady

Potřeba z PR

Prostředky SMO

18

1 600 000,-

600 000,-

200 000,-

36

3.5 Realizace obnovy kulturní památky v rámci Programu regenerace MPZ Od vyhlášení MPZ Poruba nebyla zatím realizována žádná akce obnovy kulturní památky v rámci Programu regenerace.

3.6 Kulturní památky v MPZ po celkové nebo částečné obnově Karta kulturní památky Poř.č.

16

Rejstř.č.

101727

Památka

Obytný dům

Ulice/nám.

Hlavní třída

Č.o.

118

Č.p.

678

Parc.č.

1483

K.ú.

Poruba

Popis

Nárožní šestipodlažní obytný dům s obchodním parterem, zdobený výraznými pilastry

Obnova

Po opravě fasády, stav dobrý

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY PORUBA

Recommend Documents