PROGRAM REGENERACE MĚSTKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY ČESKÝ TEŠÍN NA OBDOBÍ

PROGRAM REGENERACE MĚSTKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY ČESKÝ TEŠÍN NA OBDOBÍ 2016 - 2021

SRPEN 2015

MĚSTO ČESKÝ TĚŠÍN

PROGRAM REGENERACE PAMÁTKOVÉ ZÓNY ČESKÝ TĚŠÍN 2016 – 2021 SRPEN 2015

¨

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY ČESKÝ TĚŠÍN NA OBDOBÍ 2016 – 20213 (08/2015)

Územní plánování Urbanismus soudobý a historický

ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT

ING. ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ Sokola Tůmy 18 *Ostrava-Mariánské Hory* PSČ 709 e-mail: [email protected], tel: 604 918 365

ČÁST DÍLA :

SPOLUAUTOŘI DÍLA :

PROGRAM REGENERACE, HISTORICKÝ URBANISMUS, PAMÁTKOVÉ HODNOTY, HODNOTÍCÍ LISTY, OBNOVA ING. ARCH. HELGA KOZELSKÁ BENCÚROVÁ HODNOTÍCÍ LISTY, SPOLUPRÁCE

MGR. ANDREA STANIEKOVÁ

DIGITALIZACE

PAVEL MAREN

Obsah A. Textová část

Obsah 1 A. 1. Základní údaje (důvody zpracování, legislativní rámec, ochrana hodnot území)........................... 3 A.1.1. Úvod, důvody zpracování ........................................................................................................... 3 A.1.2. Podklady Programu regenerace MPZ Český Těšín ..................................................................... 3 A.1. 3. Širší územní vztahy .................................................................................................................... 4 A.1.4. Legislativní rámec, ochrana hodnot území ................................................................................ 4 A.1. 5. Záměry rozvoje podle strategického plánu a územně plánovací dokumentace ....................... 7 A.1.5.1. Strategický plán Českého Těšína, prioritní oblasti a podoblasti..................................... 7 A.1.5.2. Územní plán města....................................................................................................... 10 A. 2. Charakteristika města a památkové zóny ..................................................................................11 A. 3. Stav území, členění a urbanistické vazby, dopravní a technická infrastruktura ....................13 A. 3.1. Současný stav městské památkové zóny ...........................................................................13 A. 3.2. Členění, urbanistický vývoj a vazby památkové zóny..........................................................21 A. 3.3. Dopravní a technická infrastruktura..................................................................................28 A. 4. Zásady ochrany a obnovy kulturních hodnot MPZ .....................................................................29 A. 4.1. Zásady ochrany a obnovy kulturní hodnoty MPZ, rozbor a vymezení akcí obnovy ................29 A.4.2. Kulturní památky, objekty v památkovém zájmu ................................................................30 A.4.3. Zásady ochrany a obnovy kulturních hodnot památkové zóny.............................................31 A. 5. Záměry, cíle, postup a etapizace Programu regenerace MPZ ......................................................35 A. 6. Plán obnovy na období 2016 - 2021...........................................................................................35 A.6.1. Přehled akcí programu obnovy kulturních památek ................................................................35 A.6.2. Přehled akcí programu obnovy objektů ve vlastnictví města ..................................................36 A.6.3. Přehled akcí programu obnovy, objekta ve vlastnictví fyzických a právnických osob .............36 A.5. Nástin financování projektů.......................................................................................................37 7. Závěr............................................................................................................................................38

B. Grafická část B.1 Výkres hodnot území B.2 Výkres majetkoprávních vztahů B.3 Výkres širších vztahů

M 1 : 2 000 M 1 : 2 000 M 1 : 5 000

C. Tabulková část

(zařazena na závěr textové části)

1

A. 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE (DŮVODY ZPRACOVÁNÍ, LEGISLATIVNÍ RÁMEC, OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ) A.1.1. Úvod, důvody zpracování Program regenerace Městské památkové zóny Český Těšín je strategií regeneračních záměrů na území Městské památkové zóny Český Těšín (dále MPZ) v časovém horizontu 2016 - 2021. Město Český Těšín se přihlašuje k aktivní účasti na Programu regenerace městských památkových rezervací městských památkových zón, již od počátku po jejím prohlášení. Město v plnění Programu regenerace začíná. Motivací je možnost zlepšení stavu objektů, obnova historického prostředí a formy podpory, do budoucna případně i účast v soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace. Program regenerace napomůže Městu Český Těšín v dalším rozvoji, ve zvýšení aktivity při obnově kulturního dědictví, v propagaci města nejen v rámci cestovního ruchu, ale i v rámci celkového zviditelnění. A.1.2. Podklady Programu regenerace MPZ Český Těšín

•

• • • • • • • • • • • • • • •

Strategický plán Českého Těšína na období 2012 – 2016, jehož součástí je také Akční plán a Integrovaný plán rozvoje města Český Těšín (Město ve spolupráci s EC Consulting, 2008, aktualizace 2012) Územní plán Českého Těšína a jeho vydané změny č. 1 a č. 2 (Urbanistické středisko spol. S r. O., Ing. arch. Gajdušek, 2010, 2013, 2015) Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín na léta 2014-2016 Územně analytické podklady SO ORP Český Těšín (MěÚ Český Těšín, 2014) Obecně závazné vyhlášky města Českého Těšína Opatření obecné povahy Ministerstva kultury ČR č. 6/2014 o prohlášení o prohlášení území s historickým prostředím města Český Těšín za památkovou zónu Usnesení vlády České republiky ze dne 25. března 1992 č. 209, k programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016, MK ČR, 2011 Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku 1. díl, K. Kuča a kolektiv, 1996 Principy památkového urbanismu, Karel Kuča, Věra Kučová Péče o střechy historických budov (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze, 2003, 2. Doplněné vydání) Péče o výplně historických okenních a dveřních otvorů (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze, 2004, 1. vydání) Obnova okenních výplní a výkladců (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze, 2010) Mapové podklady poskytnuté objednatelem. Památky MPZ Český Těšín – zdroj MonumNet NPÚ, staženo 1. srpna 2015. Průzkumy a rozbory vlastnických vztahů

Pro návrh Programu regenerace se nezpracovávaly průzkumy a rozbory, program regenerace vychází z vlastního průzkumu v území a územně analytických podkladů. Všechny podklady jsou v potřebné míře aktuální. Dále byly provedeny doplňující průzkumy vlastnických vztahů a využití jednotlivých objektů a získány informace od správců technické infrastruktury a odboru životního prostředí, odboru dopravy, odboru územního rozvoje.

3

A.1. 3. Širší územní vztahy Město Český Těšín je obcí s rozšířenou působností Český Těšín, současně spadá pod: - region NUTS II Moravskoslezsko (CZ08) - kraj Moravskoslezský (CZ080) - okres Karviná (LAU1, CZ0803)) - Euroregion Těšínské Slezsko

A.1.4. Legislativní rámec, ochrana hodnot území A.1.4.1. Městská památková zóna Nejstarší část Českého Těšína byla prohlášena za památkovou zónu Opatřením obecné povahy Ministerstva kultury České republiky č. 6/2014, které nabylo právní moci dne 2. 5. 2014. „Předmětem ochrany v památkové zóně jsou kulturní hodnoty zejména architektonické, urbanistické, historické, umělecké, estetické a krajinné, které mají hmotnou podstatu, dokládají urbanistický, stavebně historický a kulturní vývoj sídla a vytvářejí jeho prostředí. K zajištění památkové ochrany památkové zóny, jejích kulturních hodnot a prostředí tvořeného stavbami, architektonickými soubory, nemovitými kulturními památkami, jednotlivými objekty, uspořádáním pozemků, pozemními komunikacemi, veřejnými prostranstvími, vodními plochami, vodními toky a trvalými porosty se stanovují tyto podmínky ochrany: a) při umístění staveb a zařízení a terénních úpravách musí být respektováno prostorové a funkční uspořádání území a jeho dochovaná urbanistická skladba, b) pozemky a stavby musí být využívány v souladu s jejich kulturními hodnotami a musí být respektovány jejich kapacitní a technické možnosti, c) úpravy pozemků, staveb a jejich součástí, zařízení, veřejných prostranství, objektů a dřevin musí směřovat k zachování kulturních hodnot památkové zóny a jejího prostředí, d) při umístění stavby a zařízení a změně stavby musí záměr respektovat prostorové uspořádání dotčených nemovitostí a jejich kulturní hodnoty a jeho realizací nesmí dojít k negativním změnám estetickým, technickým a funkčním.“ Území památkové zóny v Českém Těšíně je vymezeno na východní straně řekou Olše, na západě železniční tratí, ze severu zástavbou podél Masarykových sadů a z jihu zástavbou podél ul. Střelniční. Podrobné vymezení památkové zóny dle OOP: Hranice památkové zóny Český Těšín začíná v severozápadním rohu parc. č. 110 přiléhajícím k ulici Na Olšinách. Odtud vede po severní hranici parc. č. 110 ke komunikaci parc. č. 115 v ulici Protifašistických bojovníků, kterou přechází k severozápadnímu rohu parc. č. 116/3 a po severní straně pozemku pokračuje na východ. Hranice památkové zóny prochází podél parc. č. 130, 125, 128, 131/1, 131/2, 138/1,138/3 a 138/2, pokračuje na východ k Třanovského ulici parc. č. 142/1, kterou přechází k severozápadnímu rohu parc. č. 145/3 a lomí se k jihu. Po východní hranici parc. č. 142/1 vede k severozápadnímu rohu parc. č. 143/1, odkud hranice památkové zóny směřuje opět na východ po severní straně parc. č. 143/1, 144, 146,147/1 a 148/9 k jihozápadnímu rohu parc. č. 148/8. Obvod parc. č. 148/8 sleduje ze severu a dále vede po hranici parc. č. 148/7 a 148/6 k parc. č. 153, kde se obrací na severovýchod, pokračuje podél parc. č. 154 a 150 k nábřeží Svobody parc. č. 117/2. Hranice památkové zóny přetíná parc. č. 117/2 a 709/1 k západnímu rohu parc. č. 707/1 a po severozápadní straně parc. č. 707/1 vstupuje na pozemek řeky Olše parc. č. 3334/1, který protíná kolmo až na linii státní hranice, po

4

které dále směřuje k jihu. Na úrovni jihovýchodního rohu parc. č. 449/1 se lomí západním směrem kolmo přes parc. č. 3334/1, bez změny směru přechází nábřeží Míru a protíná postupně p. č. 704. 451/1 a 451/2. Pokračuje podél parc. č. 449/1, 449/3 a opět 449/1. Po hranici parc. č. 449/1 se obrací k severu a jde po ní až na úroveň jihovýchodního nároží parc. č. 453/1, kde se lomí kolmo přes parc. č. 453/2 a dále sleduje parc. č. 453/1, 475, 473, 471/1 a 470/1 k ulici Dukelská, kterou prochází kulici Střelniční podél parc. č. 470/1, 472/2, 472/5 a 696/2. Po hranici parc. č. 691/7 se hranice památkové zóny obrací k západu a vede ulicí Střelniční po jižní straně parc. č. 691/1, 691/6 a opět 691/1 směrem k ulici Nádražní. Křižovatku přechází po jižní hranici parc. č. 675/2 k parc. č. 3343/2, lomí se k jihu a podél parc. č. 3343/2 pokračuje na úroveň jihovýchodního nároží parc. č. 3343/5, kde se lomí přes parc. č. 3343/2 k jihovýchodnímu nároží parc. č. 3343/5, odkud pokračuje na západ. Sleduje jižní stranu parc. č. 3343/5 a bez změny směru přetíná parc. č. 3343/1. Po západní hranici parc. č. 3343/1 se lomí k severu a pokračuje po obvodu parc. č. 3343/1, 3335/6, 3335/5, 3335/34 a 3335/4. Na severovýchodním nároží parc. č. 3335/4 se hranice zóny vrací do Nádražní ulice, kterou dále pokračuje k severozápadu podél parc. č. 3335/8 a 675/4. Po hranici parc. č. 675/4, 3340/3 a opět 675/4 vede k ulici Viaduktová, kterou přechází po hranici parc. č. 674/1 a 674/2, lomí se podél jižní hranice parc. č. 3340/2 a dále po západní a severní hranici parc. č. 3340/2 vede k Masarykovým sadům parc. č. 670. Podél západní strany parc. č. 670 přichází k parc. č. 3340/1 a obvod pozemku dále sleduje z jihu a jihozápadu. Na úrovni severozápadního nároží parc. č. 110 se hranice památkové zóny lomí kolmo přes parc. č. 3340/1 a komunikaci parc. č. 669 (ulice Na Olšinách) a v severozápadním rohu parc. č. 110 se uzavírá. (Zpracováno podle právního stavu ke dni 13. 1. 2014.).

A.1.4.2. Kulturní památky V Ústředním seznamu kulturních památek (dále ÚSKP) jsou pod rejstříkovým číslem na území MPZ evidovány následující kulturní památky: 17707 / 8-2917

městský dům dětí a mládeže čp. 256 Střelniční 1, parc. čís. 448 , k. ú. Český Těšín, bývalá střelnice, stavba z roku 1890.

37845 / 8-781

socha sv. Jana Nepomuckého Masarykovy sady, parc. čís. 181 , k. ú. Český Těšín Barokní sochařská práce z 1. poloviny 18. století, doklad protireformačního úsilí.

101812

dům č. p. 154 (bývalá židovská synagoga) ul. J. Božka 16, parc. č. 268 , k. ú. Český Těšín Vývojově důležitá sakrální stavba v obraze a historii města z r. 1928 podle projektu Eduarda Davida - eklektický sloh s maurskými prvky.

100 511

kostel Božského Srdce Páně Masarykovy sady, parc. č. 125 st. , k. ú. Český Těšín.

101788

výpravní budova železniční stanice Nádražní ulice, k. ú. Český Těšín, objekt výpravní budovy železniční stanice tvoří: 1. budova bez čp., na pozemku parc. č. 3343/3 2. budova čp. 1133, na pozemku parc. č. 3335/6 3. budova bez čp., na pozemku parc. č. 3335/5

5

A.1.4.3. Stavby doporučené k podání návrhu na prohlášení kulturními památkami             

Radnice, nám. ČSA, čp. 1 Mateřská škola, Smetanova, čp. 170 Mateřská škola, Masarykovy sady, čp. 77 (Fuldova vila) Vila čp. 161, ul. Moskevská (jihozápadní polovina dvojvily Ludvíka Kametze) Muzeum Těšínska, Hlavní třída, čp. 115, čp. 114 Vila Ernestine, Nábřeží Míru čp. 244 Městský dům, čp. 31, Hlavní třída Městský dům, čp. 12, ul. Čapkova Městský dům, čp. 37, ul. Nádražní Městský dům čp. 112, ul. Vrchlického Hotel Piast, čp. 208, ul. Nádražní Městský dům, čp. 215, ul. Střelniční Městský dům, čp. 250, ul. Střelniční

A.1.4.4. Stavby spoluvytvářející kulturní hodnotu chráněného území (tzv. objekty památkového zájmu)                                 

Hasičská zbrojnice, Masarykovy sady, čp. 67 Pošta č.p. 1166, Nádražní Vila čp. 69, Masarykovy sady Vila čp. 70, Masarykovy sady Vila čp. 71, Masarykovy sady Vila čp. 75, Masarykovy sady Dům čp. 73, Masarykovy sady Dům čp. 74, Masarykovy sady Městský dům čp. 80, Třanovského Vila čp. 82, Masarykovy sady Městský dům čp. 93, Masarykovy sady Základní škola a mateřská škola, Masarykovy sady, čp. 103, čp. 104 Obchodní akademie, Sokola Tůmy, čp. 402 Základní umělecká škola, Sokola Tůmy, čp. 105 Městský dům čp. 52, Příční Městský dům čp. 51, Masarykovy sady Dům čp. 55, Příční Pivovar, býv., čp. 1957, Vrchlického Městský dům čp. 49, Nádražní Městský dům čp. 48, Nádražní Městský dům čp. 47, Nádražní ČSOB, čp. 42, Nádražní, Městský dům čp. 40, Nádražní Městský dům čp. 206, Nádražní Městský dům čp. 207, Nádražní Kavárna Avion, čp. 2061, Hlavní třída Městský dům čp. 87, Hlavní třída Těšínská tiskárna, čp. 146, Hlavní třída Městský dům, čp. 95, Hlavní třída Městský dům čp. 113, Hlavní třída Městský dům čp. 28, Hlavní třída Městský dům čp. 32, Hlavní třída Vila, čp. 151, Božkova

6

                                  

Městský dům čp. 159, Božkova Městský dům čp. 160, Božkova Městský dům čp. 139, Božkova Městský dům čp. 23, ul. Odboje Městský dům čp. 22, ul. Odboje Městský dům čp. 120, ul. Odboje Městský dům čp. 121, ul. Odboje Kino, čp. 17, ul. Štefánikova Městský dům, čp. 36, ul. Štefánikova Městský dům čp. 33, ul. Štefánikova Městský dům čp. 19, ul. Štefánikova Městský dům čp. 21, ul. Štefánikova Městský dům čp. 1221, nám. ČSA Městský dům čp. 1222, nám. ČSA Městský dům čp. 1223, nám. ČSA Městský dům čp. 5, nám. ČSA Městský dům čp. 185, nám. ČSA Městský dům čp. 184, nám. ČSA Městský dům čp. 182, nám. ČSA Městský dům čp. 172, Moskevská Městský dům čp. 158, Moskevská Vila čp. 162, Moskevská (severovýchodní část dvojvily Kametz - MŠ) Městský dům čp. 9, Čapkova Městský dům čp. 10, Čapkova Městský dům čp. 11, Čapkova Městský dům čp. 201, Čapkova Městský dům čp. 202, Čapkova Městský dům čp. 203, Čapkova Městský dům čp. 186, Havlíčkova Základní škola a mateřská škola, čp. 213, Havlíčkova Městský dům čp. 223, Bezručova Vila čp. 167, Dvořákova Městský dům čp. 265, ul. Střelniční Městský dům čp. 214, ul. Střelniční Městský dům čp. 251, ul. Střelniční

A.1. 5. Záměry rozvoje podle strategického plánu a územně plánovací dokumentace A.1.5.1. Strategický plán Českého Těšína, prioritní oblasti a podoblasti, včetně návrhu intervence Podoblast 1.1: Infrastruktura občanské vybavenosti Zaměření podoblasti V rámci této podoblasti budou realizovány projekty a aktivity vedoucí ke zkvalitnění infrastruktury občanské vybavenosti na území města. Na území MPZ půjde o intervence v oblasti úpravy veřejných prostranství včetně mobiliářů, bezbariérové úpravy městského majetku, rekonstrukce a revitalizace území, objektů OVS, škol apod. Realizační nástroje  Rekonstrukce významných nemovitostí ve vlastnictví města  Revitalizace prostranství a ulic

7

 Zakládání a revitalizace veřejných prostranství a náměstí, veřejných prostorů a dalších rekreačních zón s důrazem na příměstské plochy a zóny  Stavební obnova a dostavby veřejných prostranství vč. stavební obnovy a dostavby budov Aktivity navržené konkrétně na území MPZ  Pokračování rekonstrukce areálu Kass (Střelnice)  Revitalizace ul. Odboje a náměstí Podoblast 4.1: Životní prostředí Zaměření podoblasti Podoblast je zaměřena na optimalizaci odpadového hospodářství, údržby, výsadbu a revitalizaci zeleně ve městě, revitalizaci území z pohledu životního prostředí, budování parků, odpočinkových zón apod. Důležitou součástí je řešení protipovodňových opatření, protože problémem jsou časté záplavy a povodně na řece Olši, místních tocích a říčkách způsobené přívalovými dešti. Realizační nástroje spadající do přímé, případně koordinační kompetence města:  Rozšiřování, údržba a revitalizace zeleně a odpočinkových prostranství (parky)  Protipovodňová opatření Realizační nástroje spadající do přímé kompetence ostatních subjektů:  Úpravy vodních toků  Ozelenění železničního koridoru Aktivity dotýkající se území MPZ  Rozšíření zeleně a estetizace prostoru podél železničního koridoru  Vytvoření systému zlepšení protipovodňové služby Podoblast 4.2: Dopravní infrastruktura Zaměření podoblasti Podoblast je zaměřena jak na údržbu a budování místních komunikací a řešení statické dopravy (parkování) zejména centrální části města, tak na rozvoj a optimalizaci městské hromadné dopravy (zvýšení bezpečnosti přepravy, zklidnění centra města, rozvoj ekologických forem dopravy apod.) a rozvoj cyklistické dopravy sloužící primárně pro dopravní obslužnost občanům města. Podporovány budou i aktivity směřující k dopravnímu propojování Českého Těšína a Cieszyn. Částečným problémem města je neexistence záchytného parkoviště a značná doprava přímo v centru města. Z pohledu bezpečnosti nejsou dořešeny cyklostezky i další bezpečnostní prvky. Potenciál optimalizace dopravy je v úzké spolupráci a propojení systému s polským Cieszynem. Realizační nástroje spadající do přímé, případně koordinační kompetence města:  Údržba, rekonstrukce a výstavba místních komunikací a chodníků  Realizace opatření vedoucích k rozvoji a optimalizaci MHD zejména v centru města  Řešení dopravy v klidu především v centru města, např. výstavba nových parkovacích ploch a parkovacích domů, přeznačení stávajících parkovacích míst apod.  Rozvoj a budování cyklostezek a cyklotras za účelem zvýšení dopravní dostupnosti důležitých lokalit v rámci města, nikoliv primárně sloužících cestovnímu ruchu  Budování lávek mezi Českým Těšínem a Cieszynem  Bezbariérové úpravy komunikací, podchodů a tras Navržené aktivity dotýkající se MPZ  Bezbariérovost podchodu u ČSOB  Vybudování záchytného parkoviště na ul. Tovární

8

   

Vybudování bulváru ulice Nádražní Revitalizace ulice Hlavní třída Vybudování lávky pro pěší – propojení center měst Realizace bezbariérových tras v centru města

Podoblast 5.1: Cestovní ruch Zaměření podoblasti Český Těšín je městem s vhodnými kulturně-historickými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu, přičemž oblast infrastruktury cestovního ruchu a doprovodných služeb není dostatečně rozvinuta. Z toho důvodu je vhodné zaměřit se na podporu nové infrastruktury a doprovodných služeb. Neexistuje systematická spolupráce v oblasti cestovního ruchu s městem Cieszyn a nabídka pro masu návštěvníků přijíždějících do polské části přilehlého okolí. Podoblast je zaměřena na rozvojové projekty města a projekty podnikatelských subjektů vytvářející nové, dlouhodobě stabilní pracovní příležitosti. Velký důraz bude kladen na spolupráci mezi Českým Těšínem a Cieszynem a na propagační a marketingové aktivity v cestovním ruchu. Realizační nástroje spadající do přímé, případně koordinační kompetence města:  Zpracování koncepčních plánovacích dokumentů – strategií cestovního ruchu ve spolupráci také s Cieszynem  Velmi úzká spolupráce s Cieszynem v oblasti koordinace aktivit vedoucích k rozvoji cestovního ruchu - Optimalizace nabídky Českého Těšína a Cieszyna  Spolupráce subjektů působících ve městě v oblasti vytváření nových atraktivit a rozvoje komplexních produktů cestovního ruchu Návrh aktivit  Zpracování strategie cestovního ruchu  Vybudování stálé expozice s tematikou polygrafie + realizace dalších akcí s touto tématikou Podoblast 5.2: Přeshraniční spolupráce Poloha města je významnou silnou stránkou, kterou je třeba rozvíjet a na níž je možné postavit jeho další rozvoj. Při úzké a aktivní spolupráci mohou obě města získat přidanou hodnotu v podobě sdílení technické infrastruktury apod., a tak zefektivnit svůj provoz. V obou městech se nachází mnoho historických památek, podmínkou je však vytvoření institucionálního systému každodenní spolupráce a postupné stále větší prohlubování vzájemné informovanosti a tvorby strategie dalšího rozvoje celého území. Tato podoblast má za cíl posílit silnou stránku města – pozici Českého Těšína v oblasti jeho lokalizace a posílení a další upevnění spolupráce s Cieszynem a učinit z něj evropsky významné kulturní město, a to jak podporou hmotného kulturního dědictví, tak i kulturně-společenských aktivit se zaměřením nejen na občany města, ale i na turisty. Spolupráce širšího územního nadnárodního celku umožní optimalizaci v oblasti dopravy, životního prostředí, technické infrastruktury, cestovního ruchu apod. Realizační nástroje spadající do přímé, případně koordinační kompetence města:  zpracování společné přeshraniční strategie rozvoje  institucionální zabezpečení koordinace společného rozvoje a realizace přeshraničních společných aktivit  budování přeshraniční infrastruktury  tvorba přeshraničních produktů cestovního ruchu Subjekty implementující opatření  město a jeho příspěvkové organizace  Euroregion Těšínské Slezsko-Ślask Cieszynski

9

Návrh aktivit  Zpracování společné česko-polské strategie realizace aktivit a vytvoření organizačního zázemí pro spolupráci obou měst  Realizace projektů zahrady dvou břehů (revitalizace území mezi mosty Družby a Svobody v návaznosti na již realizované projekty Sportpark, Sportmost a RevitalPark 2010). V historické části města je řada veřejných prostor, které stále čekají na svou revitalizaci a začlenění do přirozeného života ve starém městě. Postupnou citlivou kultivací lze dosáhnout kvalitního a přirozeného veřejného prostředí pro obyvatele města i návštěvníky. Není zdaleka nutné řešit velkými investicemi, ale postupnými kroky podle možností města. 1.5.2. Územní plán města V územním plánu navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města, respektuje stávající urbanistickou strukturu. Potřebný rozvoj města řeší návrhem zástavby proluk a nových ploch, navazujících na stávající zástavbu. Návrh koncepce rozvoje respektuje architektonické, urbanistické, historické a přírodní hodnoty území. Předmětem ochrany při řešení ÚP jsou na území města dochované kulturní hodnoty: - nemovité kulturní památky; - objekty, které svým umístěním a charakterem dokumentují historický vývoj osídlení a dotváří charakteristický ráz města, včetně drobných sakrálních staveb (kapličky, boží muka, kříže apod.) a veškeré architektonicky kvalitní zástavby stavby. V centrální části města jsou situována především zařízení občanské vybavenosti. Převážně se vyskytuje polyfunkční využití staveb s vybaveností v parteru a s bydlením v podlažích nad ním. Zařízení areálová se nejčastěji nachází pak v plochách školských, zdravotnických a obchodních zařízení, situovaných v různých částech zastavěného území mimo centrum. Území městské památkové zóny, historické jádro, je v územním plánu vymezeno jako plocha SC, tj. smíšená centrální, jemuž je nutno dle zásad stanovených v územním plánu věnovat mimořádnou pozornost při funkční i prostorové regulaci výstavby. Pro využití ploch SC platí následující zásady Využití hlavní - stavby občanského vybavení: - stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva; - stavby pro obchod; - stavby ubytovacích zařízení, veřejného stravování; - bytové domy a stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení; - veřejná prostranství včetně ploch pro relaxaci obyvatel; - zeleň na veřejných prostranstvích včetně mobiliáře a dětských hřišť; - místní komunikace funkčních skupin C a D, parkovací plochy a další stavby související s dopravní - infrastrukturou. Využití přípustné - stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení u stávajících rodinných domů;

10

-

stavby a zařízení pro provozování služeb a podnikatelské aktivity lokálního významu, jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru; nezbytná dopravní a technická infrastruktura; hromadné garáže a parkovací domy mimo vnitrobloky bytových domů; odstavné a parkovací plochy ve vnitroblocích bytových domů, max. 60 procent stavebního pozemku vnitrobloku; oplocování pozemků (do výše 150 cm) ve vnitroblocích v nezbytně nutném rozsahu s ohledem na organizaci veřejných prostranství;

Využití nepřípustné - nové rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci; - hřbitovy; - restaurační zahrádky ve vnitroblocích bytových domů; - stavby pro hospodářská zvířata; - doprovodné stavby pro hospodářská zvířata; - stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby; - stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin; - stavby pro výrobu a skladování; - autobazary; - čerpací stanice pohonných hmot; - uzavřená areálová zařízení jakéhokoliv typu; - ostatní garáže neuvedené ve využití hlavním a přípustném; - odstavování a garážování nákladních vozidel a autobusů; - garáže neuvedené ve využití hlavním a přípustném; - prodejní stánky na veřejných prostranstvích; - ostatní stavby a zařízení nesouvisející s využitím hlavním a přípustným. Vzhledem k datu prohlášení památkové zóny (r. 2014) a zpracování územního plánu (r. 2010) je nezbytné v další změně územního plánu upravit zásady využití plochy SC o další, a to požadavek na respektování struktury zástavby a charakteru území, dále upravit zásady pro využití přípustné a nepřípustné a doplnit prostorovou regulaci (max. hladina zástavby, koeficient max. zastavěnosti plochy, odpovídající intenzitě zástavby odvozené z historických podkladů). A. 2. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A PAMÁTKOVÉ ZÓNY Území měst Český Těšín a Cieszyn, měst historicky těsně spjatých, bylo součástí územního celku Těšínsko. Vznik osídlení na strategicky významném místě u jantarové stezky se datuje do 6. – 5. století př. n. l. Na konci 9. století, po zániku hradiště Podobora (tzv. Starý Těšín, dnešní Chotěbuz), bylo na Zámeckém vrchu vybudováno slovanské obranné hradiště. Zmínky o podhradí pochází z 11. století. Význam Těšína neustále narůstal, ve 12. století patřil k nejvýznamnějším městským celkům Opolsko – ratibořského knížectví. Konkrétně Brandýs, z něhož se později vyčlenila Saská Kupa, dnešní území památkové zóny, je doložen až v roce 1619, ale již r. 1496 daroval dle zmínky těšínský kníže Kazimír dvornímu kuchaři zahradu „na Brandýse". Kamenec se připomíná poprvé r. 1591, další z dnešních částí města - Svibice, která byla k Českému Těšínu připojena až r. 1948, se zmiňuje již r. 1461. Z hlediska státní příslušností spadal Těšín od r. 990 do polského státu, od r. 1290 k Zemím Koruny české, od 17. století pak ovládán rakouskými Habsburky a pod vlivy Vídně. Po zániku Rakousko - Uherska, v důsledku první světové války, si území Těšínska nárokovala Československá republika, ale i Polsko. Téměř dva roky trvající spor ukončilo rozhodnutí konference velvyslanců Dohodových států v Paříži v

11

červenci 1920, kdy došlo k definitivnímu rozdělení území rozkládajícího se na obou březích Olše. Město bylo dle dohody rozděleno na levobřežní část (Brandýs, Kamenec, Saská kupa), náležící Československu, zde vzniklo nové sídlo nazvané Český Těšín a pravobřežní část – středověké historické město Cieszyn. Téměř jedno tisíciletí společné historie, formování jednoho městského celku se středověkým historickým jádrem v polském Cieszyně a průmyslovou, pak transformující se na městskou zástavbu na české straně, bylo tímto aktem přerušeno. Následovalo složité období koncepčního budování, transformace města z původní městské, resp. předměstské čtvrtě. Dalším obtížnou etapou v existenci Českého Těšína byl rok 1938. Po obsazení polskými vojsky byl přičleněný k polskému Cieszynu jako Cieszyn Zachodni (Západní Těšín). Po porážce Polska v roce 1939 se spolu s polskou částí stal součástí Německé říše. V roce 1945 byl Cieszyn opět rozdělen řekou Olší na dvě samostatná města. V státním uspořádání prvorepublikového Československa byl Český Těšín okresním městem. Statut okresu pozbyl v roce 1960, v rámci reorganizace územně administrativního členění státu, čímž jeho atraktivita pro nové obyvatele poklesla. Pohraniční město Český Těšín zůstalo však nadále významnou dopravní křižovatkou a kulturním centrem. Završením novodobého vývoje je znovunabytí pozice města jako regionálního centra. V rámci reformované soustavy veřejné správy je Český Těšín od roku 2003 pověřenou obcí III. stupně a po prohlášení městské památkové zóny uznávané i jako významné historické město, ač vzniklo až ve 20. století. Jeho zrod a další vývoj je zcela jedinečnou a neopakovatelnou událostí i z hlediska historického, zapsanou do dějin státu. Rozvoj městského osídlení Město Cieszyn vzniklo v sousedství hradu, jenž i s hradským obvodem, tzv. kastelánií, náležel do vratislavského biskupství. K opevnění Zámeckého kopce a vzniku rotundy zasvěcené sv. Mikuláši, později sv. Václavu, došlo patrně mezi 10. až 12. stoletím. Následně poté, ve druhé polovině 13. století, před ustanovením samostatného Těšínského knížectví v roku 1281, vzniklo i vlastní město. Největší rozvoj města souvisí s knížetem Přemyslem I., který v roce 1374 udělil Těšínu nová městská práva vratislavského typu a na místě dřevěného kostela nechal vystavět zděný kostel. Nejstarší historické jádro se nacházelo v místech dnešního náměstí „Teatralneho“ s oválně uspořádanou, neregulovanou zástavbou. Lokační město se pak rozložilo v oblasti Starého trhu a hlavního náměstí, které propojila ulice Hluboká. Městský kostel, zasvěcen sv. Maří Magdaléně, vznikl ve starší části sídla přibližně ve 13. století. Kostel se nedochoval, zbořen byl koncem 18. století. Farním kostelem, znovu zasvěceným sv. Maří Magdaléně, se stal bývalý dominikánský kostel nedaleko hlavního náměstí. K zásadním změnám opevněného města s dominantou, hradem na výšině nad pravým břehem řeky Olše, došlo na přelomu 18. a 19. století. Po požáru v roce 1789 se budovaly domy zděné. Dalším zásahem bylo odstranění torza středověkého hradu a na stejném místě byl podle projektu vídeňského architekta Josefa Kornháusela koncem 30. let 19. století vybudován klasicistní lovecký zámeček. V tomto období významně vzrostla atraktivita území na levém břehu Olše, v prostoru dřívějších vsí Brandejs a obzvláště Kamenec, kde kolem roku 1800 v místě dnešní Hlavní ulice, na tzv. Saské Kupě, vznikla průmyslová čtvrť, v poslední třetině 19. století pozvolna transformující se v typickou městskou zástavbu. Saská Kupa měla pro další rozvoj nejpříznivější podmínky. Byla to hlavně poloha a přímá vazba na císařskou silnici z Opavy do Těšína, procházející Moravskou Ostravou. Území někdejšího „těšínského předměstí“ nakonec pevně vymezila právě železnice, která propojila město v roce 1869 s nedalekým Novým Bohumínem a v roce 1872 s Košicemi. Železnice sehrála v rozvoji Cieszyna a následně při jeho rozdělení rozhodující roli. V levobřežní části, navázané na železniční dopravu, významně narostl zájem o výstavbu. Mezi řekou a železniční tratí bylo území rozděleno systémem pravoúhle se protínajících ulic a následně budovaná pravoúhlá bloková zástavba mu dala současný ráz. Komunikační systém, plochy k zástavbě a několik již existujících staveb jsou vyznačeny již v mapách kolem roku 1896.

12

Mohutný stavební boom, podporovaný i dotační politikou státu, je spojen s prvním obdobím samostatné existence města po roce 1920. Po rozdělení chyběly v Českém Těšíně základní objekty vybavenosti a služeb. Vše významné, pro fungování města potřebné, bylo do té doby budováno v polském Cieszyně (radnice, školy, pošta, nemocnice, hřbitov, elektrárna, jatka, aj.). V novém administrativně správním centru bylo nezbytné komplexní vybavenost co nejrychleji dobudovat. Pozitivním rysem Českého Těšína proti okolním sídlům byla absence těžkého průmyslu, hutnické výroby a dolování uhlí. Město bylo čistší, atraktivnější. Hospodářské aktivity byly orientovány na budování rozsáhlé terciární sféry a nabízely novým obyvatelům široké společenské uplatnění. O intenzivním stavebním rozvoji na území centra svědčí i nárůst počtu obyvatel obzvláště mezi léty 1869 – 1930 (nárůst o 10 tis. ob.). Další výstavba, sídliště pro nové obyvatele města poté až do roku 1991 byla orientována mimo centrum, do území západně od železnice (Rozvoj, aj). Rok Počet obyv.

1869

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

2015

5423

8492

10656

13214

14559

17620 17063 18462 18549 22155 27721 26429 24394 25831

A. 3. STAV ÚZEMÍ, ČLENĚNÍ A URBANISTICKÉ VAZBY, DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A. 3.1. Současný stav městské památkové zóny

Ulice

Číslo popisné / číslo orientační

Stávající využití: bydlení - B obč. vybavenost – OV výr. služby, lehký průmysl, sklady - VL

Kulturní památka (KP), doporučení k návrhu na prohlášení (nKP)

Stavba spoluvytvářející charakter MPZ, v památkovém zájmu

V následujícím přehledu je charakterizován aktuální stav objektů v městské památkové zóně z hlediska využití a památkové hodnoty (kulturní památky, doporučení objektů k prohlášení, stavby spoluvytvářející charakter zóny) a informace o dochovaných původních součástech jednotlivých objektů. Majetkoprávní stav a objekty zařazené do programu regenerace jsou zobrazeny ve výkresu B.2.

Bezručova

čp. 191 / čo. 28 čp. 192 / čo. 30 čp. 193 / čo. 32 čp. 194 / čo. 34 čp. 195 / čo. 36 čp. 196 / čo. 38 čp. 204 / čo. 21 čp. 210 /čo. 17 čp. 211 čp. 212 / čo. 17 čp. 220 / čo. 9 čp. 223 / čo. 20 čp. 240 / čo. 10

B B B B OV, B OV, B B VL VL OV OV, B B B

-

-

13

ano

Stav dochování okna (w), dveře (d), zábradlí (z), kovář. prvky (k), plot (p), výlohy (v), mříže (m), jiné (j) d z d

Poznámka (údaj v závorce označení objektu zařazeného do Programu regenerace)

Těšínské tiskárny Těšínské tiskárny Restaurace u Štajgra (C.22)

Božkova

Čapkova

Dukelská

Dvořákova

B

-





Ulice

Stav dochování okna (w), dveře (d), zábradlí (z), kovář. prvky (k), plot (p), výlohy (v), mříže (m), jiné (j)

čp. 241 / čo. 8 čp. 849 / čo. 12 čp. 1210 / čo. 3 čp. 1211 / čo. 5 čp. 1233 / čo. 16 čp. 1484 / čo. 2 čp. 1643 / čo. 22 čp. 1955

B B B B B B OV

-

-

z z z z -

čp. 135 / čo. 10 čp. 136 / čo. 8 čp. 137 / čo. 6 čp. 139 / čo. 2 čp. 141 / čo. 3 čp. 142 / čo. 5 čp. 143 / čo. 7 čp. 144 / čo. 9 čp. 151 / čo.13 čp. 153 / čo.14 čp. 154 / čo.16 čp. 159 / čo.20 čp. 160 / čo.18 čp. 2008/čo.15

B B B OV, B B B B B B B OV B OV, B B

KP -

ano ano ano ano ano -

w, d z, w, j j j w, d, j j d -

čp. 9 / čo. 4 čp. 10 / čo. 6 čp. 11 / čo. 8 čp. 12 / čo. 10 čp. 13 / čo. 12 čp. 14 / čo. 14 čp. 197 / čo. 13 čp. 198 / čo. 11 čp. 199 / čo. 9 čp. 200 / čo. 7 čp. 201 / čo. 5 čp. 202 / čo. 3 čp. 203 / čo. 1

B B B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B B OV, B

nKP -

ano ano ano ano ano ano ano

d j j w, z, j d

čp. 1302/ čo. 2 čp. 1303/ čo. 3 čp. 1305/ čo. 1

OV, B OV, B OV, B

-

-

-

čp. 167 / čo. 2 čp. 167 / čo. 28

B B

-

ano -

z z


-

14

Sorela Sorela Sorela Sorela Vila panelový dům gymnázium

(C.19)

z, p Sorela (A.3)

(C.8)

vila vila


Hlavní třída


Havlíčkova



Ulice

čp. 168 / čo. 4 čp. 169 / čo. 6 čp. 176 / čo. 12 čp. 177 / čo. 14 čp. 178 / čo. 16 čp. 179 / čo. 18 čp. 235 / čo. 3 čp. 236 / čo. 1 čp. 1201 / čo. 9 čp. 1202 / čo. 7 čp. 1203 / čo. 5 čp. 1227 / čo. 15 čp. 1228 / čo. 13 čp. 1229 / čo. 11

B B OV, B OV B B B B B B B B B B

-

-

-

-

čp. 180 / čo. 1 čp. 186 / čo. 4 čp. 187 / čo. 6 čp. 188 / čo. 8 čp. 189 / čo. 10 čp. 190 / čo. 12 čp. 213 / čo. 13 čp. 228 / čo. 5 čp. 229 / čo. 3 čp. 1644 / čo. 7 čp. 1645 / čo. 9 čp. 1943 / čo. 18

OV, B OV, B OV, B B B OV OV OV, B OV, B B B B

-

ano ano -

w, j w w j v, m, d -

čp. 26 / čo. 23 čp. 27 / čo. 25 čp. 28 / čo. 27 čp. 31 / čo. 29 čp. 32 / čo. 31 čp. 43 / čo. 34 čp. 44 / čo. 32 čp. 45 / čo. 30 čp. 87 / čo. 2 čp. 89 / čo. 4 čp. 90 / čo. 6 čp. 91 / čo. 8 čp. 92 / čo. 10 čp. 95 / čo. 12

OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B

nKP -

ano ano ano ano ano

d, v d, v j j d, j w, j

15

Stav dochování okna (w), dveře (d), zábradlí (z), kovář. prvky (k), plot (p), výlohy (v), mříže (m), jiné (j) p j z z z z, j z, j z, j

Poznámka (údaj v závorce označení objektu zařazeného do Programu regenerace) vila vila vila Hobby market

vila vila Sorela Sorela Sorela Sorela, sgrafita Sorela, sgrafita Sorela, sgrafita

Knihovna

ZŠ, MŠ

panelový dům panelový dům

(C.15) (C.14) lékarna

arkýř, (C.20)





Ulice

čp. 96 / čo. 14 čp. 97 / čo. 16 čp. 108 / čo. 24 čp. 109 / čo. 22 čp. 113 / čo. 11 čp. 114 / čo. 13 čp. 115 / čo. 15 čp. 116 / čo. 17 čp. 117 / čo. 19 čp. 131 / čo. 9 čp. 138 / čo. 7 čp. 140 / čo. 3 čp. 146 / čo. 1 čp. 147 / čo. 1A čp. 1906/čo. 2A čp. 2020/čo.28 čp. 2023/čo.25A čp. 2061

OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV OV OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B VL OV OV, B OV OV OV

nKP nKP -

ano ano ano ano ano

B OV B B OV, B B OV OV B OV OV OV B OV B OV B B OV OV B OV

KP nKP -

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano -

čp. 51 / čo. 27 čp. 67 / čo. 34 čp. 69 / čo. 30 čp. 70 / čo. 30A čp. 71 / čo. 28 čp. 72 / čo. 26 čp. 73 / čo. 24 čp. 74 / čo. 22 čp. 75 / čo. 20 čp. 76 / čo. 18 čp. 77 / čo. 16 Masarykovy sady čp. 82 / čo. 12 čp. 83 / čo. 10 čp. 84 / čo. 8 čp. 86 / čo. 2 čp. 88 / čo. 5 čp. 93 / čo. 11 čp. 94 / čo. 13 čp. 103 / čo. 19 čp. 104 / čo. 21 čp. 1385/ čo. 26A čp. 1921 / čo. 15

-

16

Stav dochování okna (w), dveře (d), zábradlí (z), kovář. prvky (k), plot (p), výlohy (v), mříže (m), jiné (j) w, z d, w, z d, w, z j, w w j -


(C.18) Muzeum Těšínska Muzeum Těšínska

Těšínska tiskárna u státní hranice

Fitness ve dvoře Avion

w, d Hasičská zbrojnice (B.6) d, j d, j p, j w, d Kostel, fara (A.2) j fara w w, d, k, m, p, z, j MŠ, Fuldova vila (B.5) m, p, j z, d Finanční úřad w, d, z, p, j (C.21) d, j d, j Muzeum Těšínska d, j OA ZŠ


Nábřeží Míru


Moskevská



Ulice

čp. 1961/ čo. 10A čp. 1968

OV OV

-

-

-

čp. 4 / čo. 12 čp. 158 / čo. 8 čp. 161 / čo. 3 čp. 162 / čo. 1 čp. 172 / čo. 13 čp. 1184 / čo. 5 čp. 1185 / čo. 7 čp. 1186 / čo. 9

OV, B B B OV OV, B B B B

nKP -

ano ano ano ano -

w, d w, d, p, z, j w, j d, z, j z z z

čp. 149 / čo. 16 čp. 163 / čo. 20 čp. 164 / čo. 22 čp. 165 / čo. 24 čp. 166 / čo. 26 čp. 167 / čo. 28 čp. 237 / čo. 32 čp. 242 / čo. 36 čp. 243 / čo. 38

OV, B OV B B B B B B B B

nKP

ano

z w, d, z, p, j

čp. 253 / čo. 42 čp. 255 / čo. 46 čp. 878 / čo. 34 čp. 1243 / čo. 25 čp. 1464/ čo. 24A čp. 1846 / čo. 22A čp. 1883 / čo. 22B

B B B B B B B

-

-

z -

čp. 15 / čo. 11 čp. 16 / čo. 10 čp. 37 / čo. 9 čp. 38 / čo. 8 čp. 39 / čo. 7 čp. 40 / čo. 6 čp. 41 / čo. 5 čp. 42 / čo. 4 čp. 47 / čo. 3 čp. 48 / čo. 2 čp. 49 / čo. 1 čp. 205 / čo. 15

OV, B OV OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B

nKP -

ano ano ano ano ano ano -

w, j z, w, j j -

čp. 244 / čo. 40

Nádražní

17



ZUŠ

Vila Kametz (dvojvila) MŠ, Vila Kametz (B.4) Sorela Sorela Sorela vila, zubař Policie ČR vila vila vila vila vila vila vila Vila Ernestine, kašna, zahr. domek, plot (C.2) vila, zateplení vila vila vila vila vila vila Hotel Central (C.9)

(C.13) ČSOB

Pražská


Odboje


Náměstí ČSA



Ulice

čp. 206 / čo. 16 čp. 207 / čo. 17 čp. 208 / čo. 18 čp. 1133 čp. 1166 / čo. 2A

OV, B OV, B OV OV OV

nKP KP -

ano ano ano ano ano

w, j w, j w, j w, d, j j

čp. 1 / čo. 1 čp. 2 / čo. 2 čp. 5 / čo. 3 čp. 181 / čo. 8 čp. 182 / čo. 7 čp. 183 / čo. 6 čp. 184 / čo. 5 čp. 185 / čo. 4 čp. 1221 / čo. 11 čp. 1222 / čo. 10 čp. 1223 / čo. 9 čp. 2083 / čo. 4A

OV OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B

nKP -

ano ano ano ano ano ano ano ano -

w, d, z, k, j z, j j j w v, j v, j v, j -

čp. 118 / čo. 3 čp. 120 / čo. 7 čp. 121 / čo. 9 čp. 122 / čo. 11 čp. 1220 / čo. 5 čp. 1913/ čo. 10A čp. 22 / čo. 12 čp. 23 / čo. 10 čp. 24 / čo. 4 čp. 25 / čo. 2

OV, B OV, B OV, B OV, B OV, B OV OV, B OV, B OV, B OV, B

-

ano ano ano ano -

j j j w, d, j -

čp. 3 / čo. 14 čp. 127 / čo. 10 čp. 128 / čo. 8 čp. 129 / čo. 6 čp. 130 / čo. 4 čp. 132 / čo. 5 čp. 133 / čo. 7 čp. 155 / čo. 13 čp. 156 / čo. 15 čp. 157 / čo. 17 čp. 1209 / čo. 11 čp. 1377 / čo. 1 čp. 1378 / čo. 3

OV OV, B B OV, B B B B B B B B OV, B B

-

-

d d d w, d w w, d d j z, j d -

18


Poznámka (údaj v závorce označení objektu zařazeného do Programu regenerace) (C.7) Hotel Piast (C.6) nádraží pošta Radnice (B.1)

(C.1) Sorela, reliéfy Sorela, reliéfy Sorela, reliéfy novostavba

prodejna (C.16)

Knihovna

Sorela

Ulice





Protifašistických bojovníků

čp. 1187 / čo. 2

B

-

-

-

čp. 50 / čo. 4 čp. 52 / čo. 2 čp. 53 / čo. 3 čp. 54 / čo. 5

B B B B B

-

ano ano

k j w, d, j

čp. 170 / čo. 7 čp. 173 / čo. 2 čp. 174 / čo. 4 čp. 175 / čo. 6 čp. 216 / čo. 24 čp. 217 / čo. 22 čp. 218 / čo. 18 čp. 233 / čo. 13 čp. 234 / čo. 11 čp. 247 / čo. 25 čp. 248 / čo. 27 čp. 869 / čo. 15 čp. 1199 / čo. 20 čp. 1212 / čo. 17 čp. 1213 / čo. 19 čp. 1230 / čo. 8 čp. 1231 / čo. 10 čp. 1232 / čo. 12 čp. 1319 / čo. 26 čp. 1320 / čo. 28 čp. 1908 / čo. 9 čp. 1912 / čo. 5 čp. 2083 / čo. 2A

OV B B B B B B B B B OV, VL B OV, B B B B B B B B OV OV, B OV, B

nKP -

ano -

w, d, j z p, w p d j w, j z, j z, j z, j z, j z, j z, j z, j -

čp. 60 / čo. 7 čp. 61 / čo. 9 čp. 62 / čo. 11 čp. 63 / čo. 11A čp. 64 / čo. 13 čp. 66 / čo. 15 čp. 105 / čo. 10 čp. 106 / čo. 6 čp. 107 / čo. 2

B B B B B B, OV OV B OV, B OV

-

ano -

d d j d, z, p -

Příční

čp. 55 / čo. 7

Smetanova

Sokola Tůmy

čp. 1183 / čo. 5

19



MŠ (B.3), vila vila vila vila

Sorela v nároží do Střelniční Sorela Sorela Sorela Sorela Sorela Sorela nároží, 60. léta nároží, 60. léta tržnice (urb. závada)

ZUŠ SportBar Ristorante


Štefánikova


Střelniční


Ulice

čp. 2013 čp. 2033 / čo. 4 čp. 282 / čo. 1 čp. 402 / čo. 12

OV OV B OV

-

-

-

ano

d, j

čp. 209 / čo. 28 čp. 214 / čo. 20 čp. 215 / čo. 18 čp. 249 / čo. 12 čp. 250 / čo. 10 čp. 251 / čo. 8 čp. 252 / čo. 6 čp. 254 / čo. 4 čp. 256 / čo. 1 čp. 257 / čo. 3 čp. 265 / čo. 7 čp. 266 / čo. 5 čp. 276 / čo. 13 čp. 1304 / čo. 4A čp. 1307 / čo. 9

O B OV, B OV B B OV, B OV, B OV OV, B B B OV, B OV, B OV, B

nKP nKP KP -

ano ano ano ano ano ano -

w, z w, d, m w, d d w, d, hrotnice w, d -

čp. 6 / čo. 9 čp. 7 / čo. 11

B B

-

-

j j

čp. 17 / čo. 27

OV (kino)

ano

j

čp. 18 / čo. 25 čp. 19 / čo. 23 čp. 20 / čo. 21 čp. 21 / čo. 26 čp. 30 čp. 33 / čo. 32 čp. 34 / čo. 34 čp. 35 / čo. 34A čp. 36 / čo. 36 čp. 1207 / čo. 13 čp. 1208 / čo. 15 čp. 123 / čo. 22 čp. 124 / čo. 20 čp. 125 / čo. 18 čp. 126 / čo. 16 čp. 134 / čo. 8

OV (MěÚ) OV, B OV, B OV, B OV B OV, B VL OV, B B B OV, B B B B OV, B


-

20

ano ano ano ano -


w d d d j j -


Restaurace 7 panelový dům Obchodní akademie

Klub Bonvér (C.3)

v parku (A.1) zateplení (C.5)

ve dvoře, od parku Sorela Sorela (B. 2), historická stavba, významné místo společenského života (C.12)

Zastavárna, ve dvoře (C.11) garáže (C.10) Sorela Sorela





Ulice

čp. 145 / čo. 4 čp. 148 / čo. 1 čp. 877 / čo. 3 čp. 1734 / čo. 10 čp. 1828 / čo. 2

B B OV B VL

-

ano

w, z, p, j w, j

VL, B

-

-

-


Tovární

čp. 277 / čo. 1

Třanovského

čp. 80 / čo. 2 čp. 1944 / čo. 2a čp. 1477 / čo. 1

B OV B

-

ano -

p, z, m, d p

Viaduktová

čp. 280 / čo. 3 čp. 281 / čo. 1 čp. 56 / čo. 10 čp. 57 / čo. 8 čp. 58 / čo. 6 čp. 59 / čo. 4 čp. 1893 / čo. 10A čp. 1894 / čo. 10B čp. 1964 čp. 2035

B B OV, B OV, B OV, B OV, B OV OV B OV

-

-

d d d d -

čp. 98 / čo. 2 čp. 99 / čo. 4 čp. 100 / čo. 6 čp. 102 / čo. 11 čp. 110 / čo. 7 čp. 111 / čo. 9 čp. 112 / čo. 1 čp. 1957 / čo. 8 čp. 1958 / čo.

OV, B B B OV B B OV, B OV VL

nKP -

ano ano -

v, z, m d, věžice d, w w, j w, j -

Vrchlického


altán bývalé jesle ve dvoře, areál tiskáren

záchranná služba panelový dům panelový dům

dostavba dostavba dostavba dvoru dostavba

(C.17) bývalý pivovar

Pozn. Stavby vyznačeny červeně jsou zařazené do programu regenerace (2016 – 2021)

A. 3.2. Členění, urbanistický vývoj a vazby památkové zóny Město Český Těšín leží v širokém údolí Olše, na ploché rovině mírně stoupající k západu a pak spadající k potoku Hrabinka, který se pod městem vlévá do Olše. Pravděpodobně již ve 14. století existoval most (dnešní most Přátelství), spojující historické jádro s levobřežní částí. Mezi Hrabinkou, Sadovým potokem a Olší existovaly starší sídelní celky. Jádro města leží převážně na území bývalého předměstí Kamenec a severovýchodně ležící vsi Brandýs, na jejímž území vznikla na počátku 19. století Saská Kupa.

21

Levobřežní část byla majetkem těšínských knížat a těšínských měšťanů, území Kamence bylo označováno „za Dlúhým mostem". Na katastrech Brandýsa a Kamence se usazovali knížecí služebníci, kteří dostávali zdejší pozemky za prokázané služby. Toto osídlení bylo doplňováno zemědělským obyvatelstvem, ale usazovali se zde i těšínští měšťané. Brzy zde byl postaven zájezdní hostinec Osmek. Na Brandýse stával počátkem 17. století i knížecí zámeček (r. 1617 zde zemřel těšínský kníže Adam Václav, zámeček byl demolován v 50. letech 20. století). Již v 16. století se od Dlouhého mostu (až do konce 19. století jediného mostu v Těšíně) rozbíhal vějíř dálkových cest i místních komunikací – cesta k Jablunkovu na levém břehu Olše, cesta do Svibice přes dnešní náměstí, tranzitní cesta přes dnešní Masarykovy sady vedoucí do Frýdku a na Moravu a jeji větev do Slezské a Moravské Ostravy. V trase Studentské a Koperníkovy ulice protínal území města od jihu k severu mlýnský náhon ze Sadového potoka do Olše, který dodával vodu mlýnům a 3 rybníkům. Brandýs ani Kamenec nebyly ještě v 17. století samostatnými obcemi s fojty, urbáře z let 1577, 1621 ani 1647 je neuvádějí jako vsi. V r. 1723 měl Brandýs 67 domů, solný sklad, kořalkárnu, krčmu a dům regenta těšínské komory. Bylo to tedy spíš jakési hospodářské předměstí Těšína. Knížecí komora zde zřizovala palírny kořalky, aby se vyhnula poplatku na teritoriu města. Postupem času se Brandýs stal samostatnou knížecí vesnicí s vlastním fojtem a pečetí. Kamenec zůstal pouze osadou města Těšína. Požár města v r. 1789, který Těšín velmi zničil, se levého břehu nedotkl. Kamenec a Brandýs měly v té době 133 domů - 53 z nich mělo zděné komíny, 80 mělo dřevěné komíny nebo žádné. Po požáru byly zbořeny městské hradby a to znamenalo větší příliv obyvatelstva na levý břeh a jeho větší rozvoj. K výraznému rozmachu došlo za vlády těšínského knížete Albrechta Sasko-těšínského, který podporoval textilní výrobu. Na Kamenci dal r. 1799 postavit soukenické dílny podél cesty od mostu ke křižovatce dálkových cest - uherské, moravské a opavské. Vznikla tak široká ulice zvaná Sachsenberg (Saská Kupa). Ta byla integrována do pozdějšího města jako ulice Hlavní. Do r. 1836 byly postupně vysušeny těšínské rybníky a na jejich místě byla vybudována nová císařská silnice z Frýdku (Frýdecká-Hlavní). V prostoru bývalého Dolního rybníka tak vznikl komunikační prostor, tzv. trojzubec silnic do Ostravy a do Jablunkova. Kolem střední Frýdecké silnice vznikala před r. 1826 souvislá uliční zástavba. V ose silnice vznikla již r. 1813 alej do Brandýsa a k jihu kolem klasicistního objektu Sachsenberg (název byl přenesen na celé osídlení v prostoru tzv. trojzubce). Kolem aleje vznikaly na poč. 19. století klasicistní předměstské domy, např. správní budova panství těšínské komory č. 8. V r. 1848 byla postavena nejstarší církevní stavba na území Českého Těšína, kaplička ve Hřbitovní ulici. V r. 1843 měl Brandýs 70 domů, 2 mlýny a továrnu na olověný cukr. Kamenec měl ráz opravdového předměstí, ležel na rovině hned za mostem a měl 52 domů, které byly většinou patrové, kryté šindelem nebo taškami. Byly zde rovněž 4 budovy těšínské komory, panská sýpka a octárna s palírnou. V letech 1867 - 1869 došlo k prudšímu rozvoji města, když byla postavena železnice z Bohumína, která byla r. 1871 prodloužena do Žiliny. Do té doby měla předměstí vcelku vesnický ráz. V letech 1873 - 1874 byly na levém břehu většinou přízemní, nevzhledné domky, zčásti dřevěné, zčásti zděné. Ulice byly úzké, nedlážděné. Do konce 19. století ale již byly přeměněny na pěkné 1 - 2 patrové domy. Původně samostatné obce zanikly a vesnická zástavba se přeměnila na nové předměstské čtvrti již městského charakteru - Kamenec, Saskou Kupu, Ústřední nádraží a Novou Svibici. Stavební plán pro Kamenec vypracoval Adolf Hohenegger. V plánu, přijatém městskou radou, bylo projektováno více než 20 ulic a tříd, všechny ulice měly pravidelný půdorys a uliční frontu. V poslední čtvrtině 19. století byla na Kamenci a Brandýse vybudována řada průmyslových závodů cihelny, plynárna (1882), knihtiskárny (1883, 1888), drátovna a šroubárna (1895), lihovar, sladovna, parní pila, přádelna lnu, továrny na nábytek. V letech 1870 - 1900 vznikly nové ulice - Saská Kupa, Nádražní (1870), Střelniční (1880), Tovární, Nábřežní, Anenská, Tereziina, Bedřichova, Hoheneggerova, Schmerlingova, Viaduktová, Příční, Cihelní, Brandýská. Nejjižnější body Těšína tvořila Střelniční ulice s restaurací, budovou plynárny a Kutzerovou továrnou. Hlavní třídou se stala Saská Kupa, kde ještě před r. 1870 rostly vysoké topoly a bylo zde několik nízkých domků, v 90. letech zde již byly řady vícepatrových domů, na něž navazovalo 20

22

ulic. Byly zde činžovní a obchodní domy, hotel, německé školní budovy, průmyslové objekty (knihtiskárna K. Prochasky, továrna na likéry a sodovku, kamenictví), úřady. V r. 1894 zde byl postaven první levobřežní kostel - římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíše. V r. 1898 byl na levém břehu postaven vodovod. V r. 1900 začaly nové stavby vytyčovat směr nových ulic - např. Mervillovy, arcivévody Bedřicha. V r. 1910 bylo na levobřežní části již 40 ulic a 2 hlavní obchodní a dopravní tepny. Nejvíce domů měla Saská Kupa - 32 (např. knihtiskárna s redakcí novin Silesia, parní prádelna, továrna na likéry, první lékárna U lva, Občanská záložna). Střelniční ulice měla 13 domů - v č. 1 byla městská restaurace se sálem Na střelnici. V r. 1910 byl levý břeh elektrifikován a r . 1911 byla postavena pouliční elektrická dráha z Ústředního nádraží do centra Těšína. Po pádu Rakouska-Uherska v r. 1918 začal boj o Těšínsko, vývoj zmiňován již v předchozích kapitolách Po r. 1920 ztratil Český Těšín základní městské vybavení a centrum. Vláda proto přistoupila na vybudování nového reprezentativního města, které mělo být okresním městem pro zbývající část Těšínská. Výstavba města byla také strategickou záležitostí, protože české obyvatelstvo bylo ve městě v menšině (30%, zatímco Němců 42%, Poláků 6,5%). R. 1922 povolila vláda bezúročnou půjčku 15 mil. Kč na vybudování radnice, kostelů, škol, hřbitova, jatek, vydláždění ulic. Nové centrum bylo vybudováno mezi železnicí a řekou, základem zůstala Hlavní třída, od níž byla vytyčena ortogonální uliční síť s těžištěm jižně od osy. Zde vzniklo obdélné náměstí s radnicí. Centrální část města končila ulicí od nádraží k jižnímu mostu (tzv. Jubilejnímu, postaven r. 1903) - ulicí Střelniční. Mezi kolejištěm a řekou k jihu po Sadový potok se rozprostírala periferní zástavba. Západně od železnice byla rozvolněnější městská struktura. Mezi Fryštátskou (Karvinskou) a Ostravskou ulicí vznikla pravidelná uliční síť, která převrstvila někdejší Brandýs. Zpočátku probíhala výstavba neorganizovaně, od r. 1927 se řídila regulačním plánem od brněnského architekta Emila Lea. Většinu staveb ve městě a okolí prováděla stavební firma ing. Evžena Fuldy, založená v r. 1869. Prvním velkým zařízením byl v r. 1924 hřbitov, v letech 1928 - 1929 byla postavena radnice (byla posledním projektem vládní půjčky), r. 1927 kostel Německé církve evangelické, 1932 kostel Slezské evangelické církve, r. 1933 bylo vydlážděno náměstí před radnicí. V r. 1923 byla postavena německá měšťanská škola, 1924 česká škola, 1932 zemská hospodářská škola, 1935 gymnázium. R. 1930 byla vystavěna těšínská nemocnice. Město se začalo rozrůstat také směrem k Žukovu (kolonie Rozvoj) a k Chotěbuzi-Podoboře (kolonie na Karvinské ulici). Zde ale nešlo o typickou městskou zástavbu. Po r. 1945 se domy stavěly v prolukách, kolem nichž vedly silnice a kanalizace, větší domovní bloky vznikaly na místě zbouraných, starých, nevyhovujících domků - na ulici Ostravské, Pražské, na náměstí proti radnici. Na místě bývalých dřevěných baráků na Kontešinci (původně kasárny, za okupace sběrný zajatecký tábor) vznikla v 60. letech 20. století čtvrť rodinných domků. V 80. letech byla dosavadní vnější okružní komunikace doplněna i na jihozápadě. Po jižní straně vyrostlo velké sídliště Svibice. V r. 1991 byl postaven severní dálniční obchvat s mostem přes údolí Olše. Urbanizaci levobřežní části, území města a památkové zóny lze sledovat dle dochovaných archivních podkladů již od druhé poloviny 18. století prostřednictvím historického mapového díla na následujících výřezech, zobrazujících území Českého Těšína v minulosti: Výřez mapy z roku 1763, okolí Cieszyna, I. Vojenské mapování, Slezsko, Zdroj: Rakouský státní archiv, Vojenský archiv, Vídeň

23

Výřez topografické mapy „Reymanna“ z roku 1831, okolí Cieszyna, Zdroj: mapywig .org

Mapa území kolem roku 1839 (císařský otisk)

Výřez z mapy z roku 1880, Speciální mapa Austro – Węgier, zdroj: mapywig .org

24

Mapa Těšína z r. 1872

Výřez mapy z roku 1876, III. Vojenské mapování, zdroj: digitalizace AOPK ČR, Laboratoř geoinformatiky UJEP

Mapa r. 1890, vymezení pravoúhlé uliční sítě, zdroj: http://fotopolska.eu/13856,fot o.html?o=b642

25

Mapa, rozčlenění území do bloků, Zimmermannův urbanistický koncept levobřežního předměstí Těšína (dnes Český Těšín) nakreslený podle originálu neznámého autora, 1914

1897, Plan Cieszyna - Verlag der k.k. Hofbuchhandlung Karl Prochaska Teschen

26

Regulační plán, Emil Leo, 1927

27

Zástavba v roce 1958

A. 3.3. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura v MPZ Jednou z hlavních přístupových komunikací do historického centra Českého Těšína je sil. III/04822 vedena v úseku od vyústění ze sil. I/67 po MK Hlavní třída v délce 177 m. V současné době ji lze charakterizovat jako dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci se sběrnou funkcí odpovídající funkční skupině B (místní komunikace II. třídy). Na sil. III/04822 navazuje sil. III/04824 (tj. Hlavní třída), úsek je dlouhý 517 m a končí na státní hranici ČR – PR. V současné době ji lze charakterizovat jako dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci se sběrnou funkcí, odpovídající funkční skupině B (místní komunikace II. třídy). Silnice III/04824 je páteřní komunikací památkové zóny, na ní navazuje ul. Nádražní a ul. Střelniční. U těchto komunikací je zachován obousměrný provoz, ostatní komunikace v památkové zóně jsou převážně jednosměrné. Z připravovaných akcí lze zmínit obzvláště přestavbu křižovatky v místě napojení ul. Střelniční na ul. Nádražní na křižovatku okružní (rondel). Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje především obsluhu veškeré zástavby, která není obsloužena přímo ze silničních průtahů. V památkové zóně se jedná především o dvoupruhové komunikace proměnlivé šířky (5,5 – 8 m), resp. jednopruhové s parkovacím pruhem s různou úpravou povrchu. Místní komunikace mají především obslužný charakter a lze je převážně zařadit do funkční skupiny C. Ulice Hlavní Třída, Nádražní jsou v souladu s pasportem místních komunikací zařazeny mezi místní komunikace sběrné funkční skupiny B a spolu se silničními průtahy - I/11H (Ostravská a Jablunkovská), I/67 (Karvinská a Viaduktová), II/648 (Frýdecká), III/01139 (Slovenská), III/04822

28

(Nádražní), III/04824 (Viaduktová a Hlavní Třída) tvoří základní obslužnou a sběrnou dopravní kostru města. Zásobování vodou v MPZ Území zóny je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s., regionální správa Karviná, provoz Český Těšín. Pitná voda je dodávána z centrálních zdrojů ostravského oblastního vodovodu (OOV) přivaděčem z úpravny vody Vyšní Lhoty. Výstavba veřejného vodovodu na území MPZ je datována od r. 1894. Centrum je zásobováno z vodojemu Dolní Žukov řadem DN 300. Rekonstrukce vodovodní sítě se v současnosti nepřipravuje. Odkanalizování území MPZ Jednotná stoková síť je ukončena na mechanicko – biologickou ČOV Český Těšín, která je v provozu od r. 1972. Kanalizace a ČOV jsou ve správě SmVaK. Kostru kanalizace Českého Těšína tvoří osm kmenových kanalizačních sběračů (A - H). Kmenová stoka A odvádí splaškové odpadní vody na ČOV, dešťové odpadní vody jsou odlehčovány do Olše. V památkové zóně je dle územního plánu navrženo provést rekonstrukce nevyhovujících úseků stoky A v ulici Štefánikova, Smetanova, mimo MPZ taktéž v ul. Dukelská. Město má vypracovaný „Generel kanalizace města Český Těšín“, který vyhotovila v prosinci 2012 společnost Sweco Hydroprojekt a. s., konkrétní rekonstrukce v bližším časovém horizontu se na území centra města neplánuje. Zásobování elektrickou energií V centrální části města došlo v letech 1994 - 95 k přechodu z primární napěťové hladiny 6 kV na 22 kV. V této souvislosti bylo uvedeno do provozu napájecí vedení VN 108 z rozvodny Ropice, spínací stanice 22 kV na ul. Frýdecká spolu s napájecí a distribuční sítí 22 kV v centru města. Současně došlo k přezbrojení stávajících trafostanic na 22 kV a výstavbě 2 nových TR (Billa a Gymnázium). Veškeré rozvody jsou vedeny jako kabelové. Zásobování plynem V centrální části města je provozována místní plynovodní síť pro nízkotlaký rozvod plynu. S výraznějším vzrůstem špičkového odběru z této sítě se neuvažuje, rekonstrukce se neplánují. A. 4. ZÁSADY OCHRANY A OBNOVY KULTURNÍCH HODNOT MPZ A. 4.1. Zásady ochrany a obnovy kulturní hodnoty MPZ, rozbor a vymezení akcí obnovy 

 



Při plánování obnovy je potřeba věnovat prvořadou pozornost ochraně objektů v zóně, dbát, aby nedocházelo k zvyšování nákladů použitím nevhodných materiálů, a tak ke kulturním ztrátám, resp. ekonomickým při zanedbávání jejich řádné údržby. Bude prováděna průběžná cyklická údržba, obnova konzervace u kamenosochařských děl a součástí staveb z kamene (schodiště, soklové části domů, ostění, apod.). Při udržovacích pracích je třeba soustředit pozornost především na zabezpečení technického stavu objektů tak, aby byly uchráněny před dalším chátráním do doby, než bude přikročeno k jejich obnově. Postupně budou nahrazovány nevhodně použité materiály (asfaltový šindel, imitace tašek a jiné skládané krytiny, plastová okna, betonová dlažba... ), které byly použity v minulých letech, v době před prohlášením památkové zóny a z důvodu nedostatku vhodných materiálů, popř. snahy urychleně zabezpečit technický stav objektů ve špatném stavebním stavu.

29

Na základě vyhodnocení stavebně technického stavu a památkové hodnoty byl zpracován návrh objektů, jejichž hodnota je ohrožena vyšším stupněm degradace původních materiálů a konstrukcí. Objekty vyžadující provedení nezbytných prací související se zachováním jejich hodnot, byly zařazeny do tří kategorií jednak podle významu veřejného prostoru, ve kterém se uplatňuji, jednak podle vlastnictví následovně: A) Kulturní památky B) Památkově hodnotné stavby ve vlastnictví města C) Památkově hodnotné stavby ve vlastnictví ostatních subjektů k obnově, výběr architektonicky a památkově cenných staveb v stěžejních veřejných prostorech: Náměstí ČSA, ul. Odboje, ul. Štefánikova – úsek u kina, Hlavní třída, ul. Nádražní, ul. Střelniční, Nábřeží míru, Masarykovy sady, ul. Viaduktová. A.4.2. Kulturní památky, objekty v památkovém zájmu (památkově hodnotné stavby ve vlastnictví města, církví, právnických a fyzických osob) Pro všechny objekty zařazené do programu regenerace byly zpracovány souhrnné informace včetně odhadu nákladů na obnovu formou tzv. karet objektů v tabulkové části, která je zařazena za závěrečnou kapitolou textové části. Přednostně jsou do programu regenerace zařazeny nemovité kulturní památky v MPZ, které jsou předmětem prioritní památkové péče (vč. navržené obnovy): A.1) Kulturní středisko Střelnice – obnova části fasády (oprava a nátěr východní fasády (k Olze), oprava části čelní fasády u Jazz klubu), zajištění stavby proti pronikání zemní vlhkosti A.2) Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíše – výměna klempířských prvků, zajištění stavby proti pronikání zemní vlhkosti, obnova portálu včetně restaurování kamenných prvků, obnova všech průčelí A.3) Synagoga na ul. Božkova – obnova portálu, fasády (více etap), repase původních dveří, obnova vstupních prostorů včetně dlažby (šatna-chodba), repase oken, včetně oken v původní zadní fasádě synagogy v patře Samostatnou skupinu tvoří objekty ve vlastnictví města, významné, v památkovém zájmu (vč. obnovy): B.1) Radnice - obnova vstupního portálu z pískovce včetně repase zábradlí, původních mříží, obnova soklu z pískovce (zabezpečit napojení dešťového svodu z balkonu do kanalizace) - repase oken v zasedací místnosti B.2) Kino Central, obnova fasády B.3) MŠ Smetanova, repase oken, obnova fasády B.4) MŠ Moskevská, obnova fasády, kamenných prvků na balkoně, hrázdění, obnova plotu B.5) MŠ Masarykovy sady, repase oken, obnova oplocení, obnova kamenného vstupního portálu, balustrády na balkonech, soklu z pískovce, mříží na oknech 1. PP., obnova fasády B.6) Hasičská zbrojnice, obnova komínů, repase oken, obnova fasády Dalšími stavbami navrženými do programu regenerace jsou objekty ve vlastnictví fyzických a právnických osob, vyžadující obnovu. Tyto byly zařazeny na základě stavu, lokalizace v nejvýznamnějších veřejných prostorech památkové zóny a dle dochované památkové hodnoty, jejíž uchování je stěžejním celospolečenským zájmem (vč. navržené obnovy): C.1) Městský dům čp. 185/4, Náměstí ČSA, repase oken ve 2. NP C.2) Vila Ernestine, Nábřeží Míru čp. 244/40, obnova fasáda, obnova střechy včetně glazovaných keramických prvků, obnova lodžie, původních oken

30

C.3) C.4) C.5) C.6) C.7) C.8) C.9) C.10) C.11) C.12) C.13) C.14) C.15) C.16) C.17) C.18) C.19) C.20) C.21) C.22)

Městský dům čp. 250/10, ul. Střelniční, repase oken, obnova fasády (nátěr) Městský dům čp. 215/18, ul. Střelniční, repase oken, mříží, obnova fasády Městský dům čp. 265/7, ul. Střelniční, repase oken, obnova fasády Hotel Piast, Nádražní čp. 208/18, obnova fasády (oprava balkonů, zatékáním poškozených míst v sálu) Městský dům čp. 206/16, ul. Nádražní, repase oken, obnova fasády v parteru Městský dům, čp. 12/10, ul. Čapkova, repase oken, obnova fasády Městský dům, čp. 37/9, ul. Nádražní, repase oken (?SŽDC), obnova fasády, štukové výzdoby Městský dům, čp. 36/36, ul. Štefánikova, obnova štukových prvků, obnova fasády Městský dům, čp. 33/32, ul. Štefánikova, repase dveří, doplnění římsy, obnova štukových prvků, obnova fasády Městský dům čp. 19/23, ul. Štefánikova, repase oken v přízemí, obnova fasády v parteru Městský dům čp. 40/6, ul. Nádražní, repase oken, obnova fasády včetně doplnění degradovaných štukových prvků Městský dům čp. 31/29, Hlavní třída, repase výloh a mříží (2x), repase oken v přízemí a posledním podlaží, obnova fasády Městský dům čp. 28/27, Hlavní třída, repase výloh a mříží (2x), repase vstupních dveří, obnova fasády včetně štukové výzdoby (tj. vejcovce pod betonovou římsou, doplnění chybějících štukových alegorických prvků) Městský dům čp. 23/10, ul. Odboje, repase všech oken, obnova fasády, obzvláště parter Městský dům čp. 112/1, ul. Vrchlického, repase oken, oprava fasády Městský dům čp. 113/11, Hlavní třída, repase oken, obnova římsy, obnova fasády Městský dům čp. 139/2, ul. Božkova (nárožní do Hlavní tř.), repase oken, repase zábradlí balkonu, obnova fasády Městský dům čp. 95/12, Hlavní třída, repase oken, obnova fasády (arkýř) Městský dům čp. 93/11, Masarykovy sady, repase 2 oken, obnova fasády Městský dům čp. 223/20, Bezručova ul., repase vstupních dveří

A.4.3. Zásady ochrany a obnovy kulturních hodnot památkové zóny Zajištění ochrany hodnot, pro které se určitá věc stala kulturní památkou nebo pro které bylo území prohlášeno památkovou zónou, řeší zákon o státní památkové péči (ustanovení § 14). Orgánu státní památkové péče (Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje) je zde stanovena pravomoc rozhodovat, zda určité práce jsou z hlediska hodnot, jež jsou předmětem zájmu státní památkové péče, přípustné nebo nikoliv. Před svým rozhodnutím je ve smyslu zákona povinen požádat o stanovisko k připravovaným pracím, stavebním zásahům na objektech v památkové zóně a kulturních památkách odbornou organizaci, v tomto případě Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. Každý záměr je posuzován individuálně, obecně se uplatňují následující zásady: Ochrana historické urbanistické struktury sídla Půdorysná struktura sídla: historická půdorysná struktura sídla nesmí být měněna. Tato zásada se nevztahuje na rušivé novodobé zásahy. Takové zásahy je naopak žádoucí potlačit. Parcelace: neměla by být měněna oproti historickému stavu Půdorysná skladba zástavby: zástavbu nelze zahušťovat, tento princip platí v plné míře také o přístavbách ve dvorních částech parcel. Za přiměřený se považuje takový stupeň zastavěné plochy, který odpovídá průměrné historické zastavěnosti příslušného domovního bloku nebo několika sousedních parcel. Zastřešování dvorů a nádvoří není přípustné.

31

Hmotová skladba zástavby výslednou historickou podlažnost je nutno považovat za neměnnou. Změny podlažnosti staveb by proto měly být spíše výjimečné, pokud nepůjde o potlačení nebo nápravu mladších rušivých zásahů. Hmotová struktura zástavby je provázána nejen s podlažností, ale i s jejich výškou a vazbou úrovně podlahy k terénu. Zásada dodržení charakteristické výšky podlahy nad terénem je pro citlivé začlenění stavby velmi důležitá. Zásadně důležitý je i tvar a sklon střechy a orientace střešního hřebene. Střešní konstrukce na novostavbách musí navazovat na stavební a architektonické zvyklosti v sídle. Měly by být používány tradiční materiály, historicky využívaná střešní krytina. Dominanty: obecně je nežádoucí vznik nových dominant, a to jak v celkovém panoramatu, tak dominant lokálních. Kompoziční vztahy prostoru: historické kompoziční vztahy musí být respektovány (průhledy, závěry urbanistických os, urbanistický detail, zeleň apod.). Proluka po zaniklé stavbě: pro novostavbu v proluce musí být přesně zachována původní stavební čára. Rozsah půdorysu směrem do dvora nesmí převýšit obvyklý rozsah obdobných staveb v sousedství. Novostavba nemůže být kapacitně naddimenzována. Mají-li sousední objekty stejnou výšku korunní římsy, musí ji novostavba respektovat. Jeli výška korunních říms sousedních objektů různá, musí být korunní římsa novostavby umístěna ve výšce jednoho z domů nebo v polovině daného výškového rozdílu korunních říms obou objektů. Stejné zásady platí pro výšku hřebene střechy novostavby. Obdobné principy by měly být uplatňovány i pro celé utváření hmoty a zejména orientaci, tvar a sklon střechy. Je nutno dodržet charakteristické osazení novostavby vůči terénu. Kompoziční a dispoziční principy, materiálová regulace: historické stavební materiály mají ve stavební činnosti přednost před materiály novodobými, z nichž některé jsou naprosto nepřípustné. Obecně jsou nežádoucí materiálově novodobé, pohledově výrazné povrchy, netradiční barvy (křiklavě modré, žluté, zelené, fialové atd.), u původně monochromních fasád staveb vícebarevné řešení, také v tomto směru je nutno vycházet z dobových zvyklostí a místní tradice. Půdní vestavby: obecně jsou nežádoucí. Způsob případného prosvětlení podkrovních obytných prostorů je nutno posuzovat individuálně, s přihlédnutím k okolnímu prostředí navrhované stavby, pohledovému uplatnění okenních prvků z veřejného prostoru a k místním zvyklostem při používání jednotlivých typů střešních vikýřů. Zřizování střešních oken a vikýřů obecně není žádoucí, vždy se jedná o výrazný zásah do střešní krytiny. Nevhodné je prolamování nových okenních otvorů nebo zvětšování stávajících oken ve štítech. Vstupní dveře a vrata: v historických objektech by měla být dřevěná. Nevhodné jsou nátěry dřeva bezbarvým lakem či naopak tmavým lazurným lakem (např. luxolem apod.). Křídla dveří a vrat nesmí být celoprosklená; nutno respektovat historické řešení, osvětlení chodby bylo obvykle řešeno otvíravým nadsvětlíkem nebo samostatným oknem. Okna: při úpravách objektů nebo návrhu novostaveb by měla být užívána okna tradičních rozměrů a členění, a to pokud možno oken dřevěných, tradičně otvíravých (nikoli tedy výklopných, s falešným dělením na tabulky v podobě zalisovaných pásků). Nevhodná jsou okna ocelová či celohliníková, plastová, s asymetrickými křídly, trojúhelníková, lichoběžníková, se zkosenými rohy, kruhová, dále sklobetonové či výplně z plastu, z kopilitu. U staveb, ve kterých byla původní okna vyměněna za plastová před prohlášením památkové zóny, po jejich dožití je zcela nezbytné vyměňovat za dřevěná s konstrukcí a členěním stejným jako byla okna původní (viz dochovaná archivní dokumentace, fotografie apod.) Základní zásady ochrany kulturních, památkových hodnot při rozhodování o výplních stavebních otvorů:

32

-

-

-

-

-

-

u dochovaných historických oken, dveří, vrat a výkladců, okenic a mříží je třeba dbát na jejich údržbu, konzervaci, opravu, případně repasi při zachování maximálního možného podílu autentické, původní hmoty a výrazu cenné výplně a veškeré jejich dochované části patří mezi díla výtvarného umění nebo uměleckořemeslná, jejich obnova vyžaduje citlivý přístup zkušeného restaurátora výměnu celých výplní lze připouštět pouze v krajním případě, pokud jsou dožilá, stávající technický stav neumožňuje jejich repasi a ponechání na původním místě, dochovaný stav je nutno zdokumentovat a v případě dožití materiálu původní výplně vyměnit za jejich kopie při výměně výplní je nutné zachovat minimálně jedno hodnotné původní historické okno jako autentický doklad vývoje stavby zachovaná historická okna chránit případně např. předsazením nových vnějších oken chránit a nevyměňovat je potřeba i hodnotná mladší okna a jejich cenné součásti např. kování nepodporovat odstraňování jednotlivých hodnotných oken v zájmu sjednocení vzhledu fasády nevhodná okna z 2. pol. 20., příp. zač. 21. století vyměnit nová okna navrhnout jako věrnou kopii původních a to včetně povrchové úpravy (podle dochovaného vzoru, resp. pokud se nezachoval, podle staršího vyobrazení stavby, nebo pokud se nedochovalo, nutno vycházet z typu oken a dveří charakteristických pro danou budovu a příslušné slohové období) zdokumentovat stávající stav výplní, zpracovat podrobný návrh nových oken, zejména pokud mají být osazeny nové výplně odlišného členění nebo provedení zachovat všechny hodnotné části (okenice, truhlářské obložení, větrací křidélka, všechny části výkladců, kování, zámky, sklo, spojovací a ztužující prvky, nátěry, rolety a další) materiálem pro zhotovení oken musí být dřevo, přípustné je použít jako polotovar lepené profily, ze kterých je okno tradičním truhlářským postupem vyrobeno; EURO profily jsou stejně nevhodné jako plast, pro široký plochý rám a bez profilace dodržet velikost jednotlivých stavebních otvorů, tzn., že jednotlivé výplně mohou mít různé rozměry v případě žádoucího zabezpečení objektu - zásah má být co nejméně rušivý; zabezpečení řešit přednostně elektronicky resp. u mříží nutno navrhnout jednoduchý tvar, ne historizující, vkládat např. za vnější okno do špalety, co nejméně narušit autentické konstrukce důsledně dbát na zachování autenticity prvků (kopie nemá historii, nelze z ní vyčíst formu opracování, složení původního materiálu, nenese ani informaci o zručnosti řemeslníků z období vzniku stavby).

Krytiny by měly respektovat charakter střešní krajiny v daném místě (pokud dnes není převažující materiál nevhodný např. pozinkovaný plech). Nevhodné jsou krytiny v netradiční barevnosti a struktuře povrchu. Zakazovány by měly být různé plechové či ocelové pláty a šablony imitující původní krytiny, profily z vlnitých plechových nebo osinkocementových dílů, bitumenové pásy tzv. asfaltových šindelů a další nehistorické krytiny. Nevhodné jsou i některé moderní tvary pálených a cementových krytin také různé doplňky - větrací, krajové, prosvětlovací tašky, ozdobné květináče, aj. Základní zásady ochrany střešní krajiny: - zamezit další degradaci střešních partií objektů - zachovávat původní krytinu, dát přednost opravě nebo částečné výměně dochované krytiny před úplnou výměnou (přeložení krytiny) - jako novou používat tradiční krytinu - pálené tašky hladké, případně tvarované tašky, eternitové šablony a pozinkovaný falcovaný plech - zachovat přesný druh a způsob kladení krytiny - zachovávat nadstřešní prvky (komínové hlavice, vikýře, volská oka, mansardové římsy, světlíky)

33

-

-

-

-

zachovat tvar střechy (nevypouštět případné námětky, nezvedat spodní okraj střechy) a dochované krovy neužívat nadměrně oplechování - komínová tělesa, nadezdívky kryté cihlami, vikýře, lemování okrajů, mansardových říms, hřebenů, nároží, úžlabí, přesahu u štítu zachovat omítané komíny, resp. z režného zdiva, taktéž profilace komínových hlavic konstrukci krovu pouze opravovat poškozené části, zachovat veškeré nenarušené autentické součásti funkčně nepřetěžovat historické budovy, podkroví využívat přiměřeně historickému stavu, půdní vestavby nejsou žádoucí, přípustné jenom výjimečně, pokud nenaruší střešní krajinu a hodnoty památkové zóny nevytvářet na střešní rovině nahodilé nevhodné shluky nových vikýřů a střešních oken s velkými prosklenými plochami vyloučit netradiční typy a tvary střešních vikýřů, celoplošně zasklená nečleněná okna, šikmá střešní okna na exponovaných místech (užití jen ve výjimečných případech) vikýře musí být navenek v harmonickém souladu s architektonickou skladbou budovy, nelze je zvětšovat výjimečně možno použít provizorní funkční zakrytí v případě ohrožení existence stavby prozatímní náhradní krytinou, jako náhradní krytinu se zaručenou životností více než deset let nepoužívat levnější druhy asfaltové lepenky nevhodné krytiny jsou tašky odlišné barvy od tradiční pálené krytiny, asfaltový šindel, hladké plechové krytiny, krytina z velkoplošných šablon (plech, vláknocement, plast, aj.), povlakové (asfaltové) krytiny, další novější druhy krytin výjimky jsou přípustné pouze u pohledově neexponovaných střech, do vnitřních dvorů bez průhledů z uličních prostorů

Materiál zdí (stěn) povrchová úprava by měla respektovat povahu historické zástavby. Obecně jsou nevhodné obklady z keramických materiálů či kamene, které neodpovídají druhům běžně používaných v místě, obklady z betonových dlažic, plastových dílců, kovových obkladových šablon různých novodobých, převážně umělých materiálů. Doplňky průčelí - osvětlovací zařízení, svítidla, státní a firemní znaky, vývěsky, reklamní plachty, velkoplošné reklamy a další informační označení budov musí být umisťovány tak, aby co nejméně ovlivnily vzhled stavby a nenarušily architektonickou kompozici průčelí a významné detaily. Velkoplošná reklama je novodobý prvek, který nemá s historickým prostředím památkové zóny žádnou souvislost. Svými rozměry a celkovým charakterem je ve vztahu k uličnímu interiéru necitlivá, esteticky nepřizpůsobivá, rušivá a tedy z hlediska dopadu na kulturní hodnotu MPZ nežádoucí, hrubě narušující historické prostředí památkově chráněného území. Na území MPZ ji nelze povolit. Velikost reklam musí být omezena na nejmenší možnou míru. Doporučuje se uplatňovat tradiční materiály a formy (dřevěné, kovářské, kamenické, keramické a štukatérské výrobky) střídmého estetického vzhledu. Satelitní antény nesmí být umísťována na fasády do uličních prostorů, použití kolektorů, fotovoltaiky je nepřípustné, historické jádro se pohledově uplatňuje v dálkových pohledech, zástavba i z blízkého uličního prostoru, historické prostředí nesmí být v žádných pohledech z veřejných prostor narušeno. Archeologie a záměry stavební činnosti Stavebníci jsou již od přípravy stavby (tj. záměru provádět jakékoli zemní práce) ze zákona o státní památkové péči povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum v případě pozitivní nálezové situace (viz ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).

34

A. 5. ZÁMĚRY, CÍLE, POSTUP A ETAPIZACE PROGRAMU REGENERACE MPZ Cíle programu regenerace MPZ Český Těšín jsou v souladu s cíli rozvoje města stanovenými ve Strategickém plánu Českého Těšína, respektují zvláštní a jedinečné podmínky města. Posloupnost jednotlivých etap dílčích investičních záměrů je obtížné v navrhovaném rozsahu navzájem skloubit do společného harmonogramu. Závisí od investičních zdrojů nikoliv co do struktury, ale co do výše a termínu jejich získání. S mnohem větší pravděpodobností se dají naplánovat jednotlivé etapy až v rámci konkrétní investiční akce. Dalším důležitým aspektem je vzájemné ovlivňování jednotlivých akcí ať už jako celku nebo jejich dílčích etap. Z toho důvodu je důležité nepřetržitě: - Provádět neodkladné práce na záchranu těch nejohroženějších objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPZ. - Systematicky podněcovat a provádět opravy a pravidelnou údržbu jednotlivých objektů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí včetně vzhledu města a jeho charakteru. - Provádět úpravy veřejných prostranství (ulic, náměstí) včetně jejich vybavení drobnou architekturou, mobiliářem a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací, zřizovat dopravně zklidněné a pěší zóny. Nepřipouštět změny veřejných prostorů výstavbou předzahrádek (celoročně využitelné konstrukce, a opláštění předzahrádek foliemi apod.) - Obnovovat systémy technické infrastruktury. - Nepodporovat vylidňování MPZ, zachovávat byty v obytných domech. - Oživovat MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými a veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné prostory obnovovaných nemovitostí. - Pečovat o kvalitu jednotlivých složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržovat limity pro zdroje škodlivin, provádět opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. - Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci a prohlubovat znalosti o MPZ.

A. 6. PLÁN OBNOVY NA OBDOBÍ 2016 - 2021 V rámci Programu regenerace MPZ Český Těšín se navrhuje obnova kulturních památek a budov nebo jejich částí, významně se podílejících na kulturní hodnotě nejvýznamnějších veřejných prostorů MPZ, tj. celkem obnova u 31 objektů, z toho 28 neprohlášených za kulturní památky, avšak vyhodnocených jako architektonicky cenné stavby, v památkovém zájmu, spoluvytvářející kulturní hodnoty v prostředí MPZ.

A.6.1. Přehled akcí programu obnovy kulturních památek

Č. A.1

A.2 A.3

Název připravované akce obnovy Objekt Navrhované stavební práce Kulturní středisko Obnova části fasády, Střelnice zajištění stavby proti pronikání zemní vlhkosti Kostel Nejsvětějšího Celková obnova srdce Ježíše Dům čp. 154, ul. Božkova Obnova fasády, obnova (synagoga) dispozičního řešení

35

Finanční náklady v Kč celkem (bez DPH) 1 020 000

12 500 000

2 780 000

A.6.2. Přehled akcí programu obnovy objektů ve vlastnictví města Č.

B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6

Název připravované akce obnovy Objekt Navrhované stavební práce Radnice, nám. ČSA Obnova fasády (1. etapa) Kino Central, ul. Obnova fasády, obnova Štefánikova vstupních prostor Mateřská škola, ul. Repase oken, obnova Smetanova fasády Mateřská škola, ul. Obnova fasády Moskevská Mateřská škola, Celková obnova fasády, Masarykovy sady repase oplocení Hasičská zbrojnice, Obnova fasády, repase Masarykovy sady oken

Finanční náklady v Kč celkem (bez DPH) 800 000 3 150 000 1 300 000 1 050 000

1 045 000 1 100 000

A.6.3. Přehled akcí programu obnovy objektů ve vlastnictví fyzických a právnických osob

Č.

C.1 C.2. C.3 C.4 C.5 C.6 C.7 C.8 C.9 C.10 C.11 C.12

Název připravované akce obnovy Objekt Navrhované stavební práce Městský dům čp. 185/4, Repase oken, obnova Náměstí ČSA parteru Vila Ernestina, Nábřeží Obnova střechy, fasády, Míru čp. 244/40 kašny, altánu, plotu Městský dům čp. 250/10, Repase oken, obnova ul. Střelniční nátěru fasády Městský dům čp. 215/18, Repase oken, dveří, ul. Střelniční obnova fasády Městský dům čp. 265/7, Obnova fasády, repase ul. Střelniční oken Hotel Piast, Nádražní čp. Obnova fasády, sanace sálu 208/18 Městský dům čp. 206/16, Repase oken, obnova ul. Nádražní fasády vč. parteru Městský dům, čp. 12/10, Repase oken, celková ul. Čapkova obnova fasády vč. parteru Městský dům, čp. 37/9, Repase oken, celková ul. Nádražní obnova fasády vč. parteru Městský dům, čp. 36/36, Repase dveří, obnova ul. Štefánikova fasády Městský dům, čp. 33/32, Obnova 2 dveří a fasády, ul. Štefánikova Městský dům čp. 19/23, Repase oken, zábradlí, ul. Štefánikova obnova parteru

36

Finanční náklady v Kč celkem (bez DPH) 450 000 3 650 000 650 000 1 200 000 1 300 000 5 400 000

950 000 1 150 000 3 800 000 1 020 000 1 070 000 440 000

Č.

C.13 C.14 C.15 C.16 C.17 C.18 C.19 C.20 C.21 C.22

Název připravované akce obnovy Objekt Navrhované stavební práce Městský dům čp. 40/6, ul. Obnova fasády vč. repase Nádražní oken a dveří Městský dům čp. 31/29, Obnova fasády vč. parteru, Hlavní třída repase výkladců, dveří Městský dům čp. 28/27, Obnova fasády vč. parteru, Hlavní třída repase oken, dveří Městský dům čp. 23/10, Repase oken, obnova ul. Odboje parteru Městský dům čp. 112/1, Celková obnova fasády vč. ul. Vrchlického parteru, repase oken Městský dům čp. 113/11, Obnova fasády, repase Hlavní třída oken Městský dům čp. 139/2, Obnova fasády, repase ul. Božkova oken a zábradlí Městský dům čp. 95/12, Celková obnova fasády vč. Hlavní třída parteru, repase oken Městský dům čp. 93/11, Obnova fasády, parteru, Masarykovy sady repase 2 oken, 2 dveří Městský dům čp. 223/20, Repase vstupních vrat Bezručova ul.

Finanční náklady v Kč celkem (bez DPH) 1 570 000 1 400 000 1 050 000 500 000 3 250 000 2 000 000 1 810 000 1 460 000 920 000 90 000

A.5. Nástin financování projektů Problematika financování investičních záměrů je velmi složitá, zejména pro obtížně definovatelnou návratnost. Návratnosti těchto akcí lze definovat spíše v rovině obecně prospěšného přínosu než v rovině finančních kalkulací a prokazatelných peněžních přínosů. Navíc město musí často zainvestovat takové projekty, které jsou nákladné, pro jejich hodnocení platí výše uvedené charakteristiky, ale jejich rozvoj podmiňuje další rozvoj města, podnikání, bydlení atp. K financování obnovy objektů na území památkové zóny lze využít v určitých, výjimečných, resp. ve specifických případech strukturální fondy EU pro plánovací období 2014 - 2020 (IROP), příp. orientované na přeshraniční spolupráci např. v rámci Euroregionu Těšínské Slezsko, dále omezeně i Finanční mechanismy EHP/Norska (tzv. Norské fondy). V současnosti, pro rok 2015, nejsou z těchto fondů známé konkrétní dotační tituly orientované na ochranu hodnot památkových území, či staveb v památkových zónách a rezervacích. Spolufinancování z veřejných zdrojů ČR ze státního rozpočtu, krajů, obcí a nestátních neziskových organizací je možné: Ministerstvo kultury ČR Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program záchrany architektonického dědictví Havarijní program Dotace občanským sdružením Program restaurování movitých kulturních památek

37

Krajský úřad Moravskoslezského kraje Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí Moravskoslezského kraje na konkrétní rok, pro rok 2015, např.: Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji na rok 2015 (OKP 2015) Jednotlivé dotační tituly: 1. Obnova kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí Jedná se především o podporu údržby, opravy, rekonstrukce či jiné úpravy kulturní památky nebo památkově chráněné nemovitosti. 2. Restaurování kulturních památek Jedná se o podporu restaurování kulturních památek, které jsou především významnými díly výtvarného umění nebo uměleckořemeslnými pracemi umístěnými v exteriéru nebo v budovách zpřístupněných veřejnosti zejména pro kulturní, výchovně – vzdělávací nebo náboženské účely. 7. Závěr Městská památková zóna v Českém Těšíně byla prohlášena v roce 2014, proto cílem Program regenerace je nastartování dlouhodobého, koncepčního procesu obnovy historického jádra, jednak prostředí, veřejných prostorů, jednak staveb na území památkové zóny. Na obnovu se poohlíží komplexně. Zatím nelze hodnotit, očekává se, že v dlouhodobějším horizontu se podaří obnovit řadu historických objektů, které by bez pomoci zanikly, případně dále chátraly. Program regenerace by měl výrazně přispět k urychlení obnovy i veřejných prostorů v historickém jádru města Českého Těšína, obzvláště komunikací včetně obnovy povrchů, dlažeb, např. Hlavní třída, resp. mnoha dalších i mikroprostorů, odsouzených k zániku bez pomoci a bez změny pohledu na význam zachování historicky a architektonicky cenných částí města. Regeneraci MPZ věnuje Město Český Těšín maximální pozornost, a to nejen vlastní obnově nemovitostí a veřejných prostor v zóně. Město má zájem obnovit památky a stavby v zóně ve svém vlastnictví, ale také do budoucna připravuje možnost poskytování příspěvků na zvýšené náklady spojené s obnovou nemovitostí na území MPZ z hlediska památkové péče. V souladu se Strategickým plánem usiluje o propagaci a prezentaci Českého Těšína v ČR i v zahraničí, o posilování vlastní identity, i jako společného prostoru využívaného v rámci aktivit obyvatel polského Cieszyna a taktéž cestovního ruchu.

38

PROGRAM REGENERACE MĚSTKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY ČESKÝ TEŠÍN NA OBDOBÍ

Recommend Documents