Problematika rybožravých predátorů z pohledu rybářství Ing. Ladislav Štercl
Na úvod problematiky je zapotřebí vydefinovat pojmy z titulu příspěvku
Rybožravý predátor představuje na území střední Evropy obratlovce konkrétně několik druhů savců a ptáků, jejichž potravou jsou ryby.
Výše podílu ryb v jejich potravní složce přitom není rozhodující.
Člověk jako živočišný druh je predátorem nižšího stupně – je konzumentem ryb. Zde je tedy zřejmé, že konzumenti a predátoři, jejichž potravou jsou ryby se musí o svoji společnou kořist určitým způsobem podělit.
V případě nedostatku ryb ať už z hlediska kvantity nebo kvality (zejména kusové velikosti) se jejich vztah posouvá do roviny konkurence.
Člověk se již po tisíciletí specializuje na získávání ryb jako významné potravní složky. Postupně při dělbě práce a specializaci se vyčlenili první rybáři.
Zde se datují první zcela jasně konkurenční situace mezi člověkem a ostatními živočišnými druhy, do jejichž potravy ryby také patří.
Z písemných pramenů jsou známa data o motivaci k cílenému snižování počtu rybožravých predátorů.
Rybářství se vyvinulo od pouhého lovu k cílené a systematické produkci ryb.
Rybožraví predátoři
Rybožraví predátoři tak, jak byli pojmenováni v úvodu, jsou podle současně platné legislativy živočichy s různým stupněm ochrany. V době po druhé světové válce stoupal trend vrcholové predátory chránit a preferovat.
Proto se dnes hovoří o tom, že vztah mezi rybářstvím a rybožravým predátorem je vztahem čistě antagonistickým.
Ve skutečnosti však není tento stav důsledkem přirozeného vývoje, ale stavem vzniklým v důsledku nevhodných nebo nevhodně načasovaných zásahů do ekosystému.
Se vznikem rybářství si člověk vytvořil k chovaným rybám majetkový vztah.
Vlastnictví ryb je samo o sobě předpokladem protikladu s predátory.
Pohled na současnost
Při pohledu na současnost je nezbytné vycházet z legislativy platné na našem území (ČR i EU).
Člověk je v daném případě buď konkrétním vlastníkem ryb (v rybnících a rybochovných zařízeních) nebo je vlastníkem ryb nějaký celek, například stát (stav ve volných vodách) – viz Zákon o rybářství.
Rybožraví predátoři jsou buďto zákonem chráněni nebo jsou z hlediska zákonů například o myslivosti umožněni lovit a korigovat jejich stavy.
V mém příspěvku na tomto semináři se budeme zabývat vztahem mezi rybářstvím a chráněnými rybožravými predátory.
Do doby než byla upravena forma a stupeň ochrany predátorů se člověk jako rybář a chovatel ryb snažil ochránit svůj majetek bez jakékoliv omezení nekontrolovaným pronásledováním a lovem.
Na základě extrémního snížení počtů těchto živočichů došlo k úpravě legislativy tak, že tito predátoři začali být chráněni.
Tato ochrana se však stala dalším extrémem v opačném směru.
Díky tomu došlo například na posledních 50 let k 20ti násobnému nárůstu počtu kormoránů velkých a k 50ti násobnému nárůstu počtu vydry říční.
Představitelé rybářství se tak dostali před problém konkurence mezi člověkem a predátorem o společnou kořist násobený o nemožnost jakékoliv regulace predátorů, kteří jsou platnou legislativou striktně chráněni.
Celý problém je v podmínkách České republiky, která je z hlediska rybářství špičkovou zemí střední Evropy, vystupňován navyšováním množství chovaných ryb a jejich absolutní i relativní ceny.
Hodnota majetku, ať už soukromého nebo celospolečenského je proto pod silným mnohdy až destrukčním tlakem.
Vzhledem k nárůstu množství predátorů došlo za posledních 20 let i ke změně místa a způsobu jejich predace.
Na konci 80tých a 90tých let 20.století se predační tlak zejména kormorána velkého a vydry říční soustředil na rybniční soustavy a pánve zejména v jižních Čechách a na jižní Moravě.
Populační dynamika v první dekádě tohoto století rozšířila působení těchto živočichů ze dvou hledisek.
Kormoráni velcí obývají území ČR 365 dní v roce.
Dále se vydry říční rozšířily na více než 80% území ČR.
Několik příkladů škod způsobených predátory
Několik příkladů škod způsobených predátory
Několik příkladů škod způsobených predátory
Několik příkladů škod způsobených predátory
Několik příkladů škod způsobených predátory
Několik příkladů škod způsobených predátory
Od roku 2000 je možné žádat o finanční náhradu ze škody, které vybraní rybožravý predátoři soukromým vlastníkům působí.
Současně je možné v případě kormorána velkého požádat o výjimku k zaplašovacím odstřelům.
Zde je nutné podotknout, že zaplašovací odstřel má na populaci kormorána velikého minimální eradikační vliv.
U jiných chráněných živočichů nejsou výjimky k jejich potlačování vůbec vydávány.
Platnost zákona 115/2000 je za daných okolností významných předpokladem k tomu, že vztah člověk jako majitel ryb a predátor není vyhrocován nekontrolovaným pronásledováním a hubením těchto živočichů.
Pokud by tato norma byla jakkoliv zmenšena, hrozilo by nekontrolované snižování počtu predátorů.
Poskytování náhrad – technické řešení důsledků problému
Existuje zde několik konfliktních bodů:
zákon nedefinuje „odbornost“ pro zpracovatele odborného posudku;
výši poskytovaných náhrad mají řešit prováděcí předpisy, které po 10ti letech od účinnosti zákona stále chybí;
práce na prováděcích předpisech se připravují jednostranně, bez vyváženého přístupu všech „účastníků problému“;
příkladem je stanovení hustoty vyder v kvadrátech.
Na závěr si dovoluji konstatovat, že rybožraví predátoři budou i v budoucnu konkurentem pro provozovatele rybářství a stav populací rybožravých predátorů bude odrazem úspěšnosti chovu ryb a tím produkce jejich potravy.
Děkuji za pozornost.
Ing. Ladislav Štercl
[email protected]