Prevence stresu na pracovišti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Prevence stresu na pracovišti Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Jana Dundelová, Ph.D.

Radka Panáčková

Brno 2011

Ráda bych poděkovala vedoucí své práce PhDr. Janě Dundelové, Ph.D. za její odborné rady a doporučení, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytla. Dále děkuji mgr. Veronice Kubové z firmy Westfalia Metal s. r. o. za ochotu a poskytnuté informace, které mi věnovala.

Tímto prohlašuji, že jsem práci vytvořila samostatně a za použití zdrojů, které uvádím na závěr v seznamu literatury.

V Brně dne 16. května 2011

....................................................

4

Abstract Panáčková, R. Stress Prevention at a Workplace. Bachelor thesis. Brno, 2011 The Bachelor thesis „Stress Prevention at a Workplaceÿ focuses on stress factors and the means of preventing them. The first part of my thesis defines the term stress, stress at a workplace, how to cope with it and prevent it. The second part analyses stress factors at the company Westfalia Metal s. r. o. and it involves proposals for stress reduction and its prevention.

Abstrakt Panáčková, R. Prevence stresu na pracovišti. Bakalářská práce. Brno, 2011 Bakalářská práce „Prevence stresu na pracovištiÿ se zabývá stresovými faktory a jeho prevencí. První část bakalářské práce popisuje definice stresu, stres na pracovišti, zvládání stresu a prevenci. Druhá část zkoumá stresové faktory v podniku Westfalia Metal s. r. o. a zahrnuje návrhy na snížení stresu a prevenci.

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod 1.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Metodika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Literární rešerše 2.1 Stres a jeho definice . . . . . . . . . . 2.1.1 Eustres a distres . . . . . . . 2.1.2 Zkoumání stresu . . . . . . . 2.1.3 Druhy stresu . . . . . . . . . 2.2 Stres na pracovišti . . . . . . . . . . 2.2.1 Stresové faktory na pracovišti 2.2.2 Příznaky stresu . . . . . . . . 2.3 Zvládání stresu . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Z hlediska organizace . . . . . 2.3.2 Z hlediska jedince . . . . . . . 2.4 Prevence stresu . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Z hlediska organizace . . . . . 2.4.2 Z hlediska jedince . . . . . . . 3 Vlastní práce 3.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Cíl výzkumu . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Stanovené hypotézy . . . . . . . . . . 3.4 Historie a charakteristika společnosti 3.5 Metodika výzkumu . . . . . . . . . . 3.6 Výběrový soubor . . . . . . . . . . . 3.7 Výsledky a jejich interpretace . . . . 3.8 Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . 3.9 Návrhy řešení zjištěných nedostatků .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

6 7 7

. . . . . . . . . . . . .

8 8 9 10 13 14 17 21 24 24 25 28 28 30

. . . . . . . . .

36 36 36 36 37 37 38 39 61 64

4 Závěr

69

5 Literatura

70

6 Přílohy

73

1

1

ÚVOD

6

Úvod

Se stresem se setkáváme více či méně každý den a mnohdy si to ani nijak zvlášť neuvědomujeme. Rozhodující je osobnost jedince, záleží na tom, jak silný a odolný vůči stresovým faktorům je, jak k nim přistupuje a jestli je považuje za stresující. S mnoha stresovými faktory se setkáváme také na pracovišti. Někoho podněcují k vyššímu výkonu, někomu práci velmi ztěžují a komplikují. Určitá míra napětí je ale k výkonu práce zapotřebí. Jakmile však tato míra přesáhne jistou hranici, výkon jedince se snižuje. Navíc v dnešní době, kdy panuje na trhu velká konkurenceschopnost, jsou na zaměstnance kladeny čím dál vyšší nároky. Ty souvisí s přesností, rychlostí, rekvalifikací, rychlou adaptací v nových pracovních podmínkách nebo přizpůsobení novým požadavkům zaměstnavatelů plynoucí z poptávky na trhu. Proto je velmi důležité, aby podnik nebral stres u svých zaměstnanců na lehkou váhu, jelikož ovlivňuje výkon práce, který se podílí na tom, jak je podnik konkurenceschopný. Téma stres je globálně zajímavé a diskutované a týká se i mě samotné, jelikož jsem zaměstnancem a sama se stresem na pracovišti potýkám. Je také zajímavé, jak stresové faktory vnímá každý pracovník odlišně. Co je pro jednoho stresující, jiný považuje za normální a naopak. Je velmi důležité si uvědomit, že stres by neměl být řešen až v okamžiku, kdy přijde, ale připustit si jeho možnost a začít prevencí. V této bakalářské práci zkoumáme stres u zaměstnanců v konkrétním podniku, jak ho zaměstnanci vnímají a jak mu předcházejí.

1.1

1.1

Cíl práce

7

Cíl práce

Cílem práce je zjistit stresové faktory na pracovišti ve společnosti Westfalia Metal s. r. o., kde jsou porovnávány dvě pracovní skupiny – pracovníci ve výrobě a administrativní pracovníci. Tyto skupiny budeme srovnávat a posuzovat, která z nich se se stresem potýká více, a z toho vyvozovat závěry, proč tomu je právě tak. Dílčím cílem je opatření týkající se prevence stresu. Stres na pracovišti budeme řešit jak v rovině praktické, tak i teoretické. Do této problematiky také zařadíme samotnou prevenci jak stresu na pracovišti předcházet. Na závěr navrhneme doporučení prevence stresu a eliminaci stresových faktorů a ekonomicky je vyjádříme a zhodnotíme.

1.2

Metodika

Tato bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na čtyři okruhy týkající se nejdříve základních poznatků o stresu, druhá kapitola se věnuje přímo stresu na pracovišti a poslední dvě části jeho zvládání a prevenci jak z hlediska organizace, tak z hlediska jedince. V praktické části se zabýváme samotným dotazníkovým šetřením a stanovujeme hypotézy, které jsou vyhodnoceny na základě výsledků z dotazníkového šetření.

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE

2 2.1

8

Literární rešerše Stres a jeho definice

Definovat stres je možné několika různými způsoby. Obecně lze říci, že je to stav napětí, kdy organismus reaguje na různé podněty zvané stresory. Reakce závisí na tom, jak velký stresor je neboli jaká je zátěž na náš organismus a jak jsme odolní vůči této zátěži. Z fyziologického hlediska je nám dána automatická stresová reakce, kdy se mění šíření krve v těle, aktivuje se zrak a sluch, případně i imunitní systém zvýšenou srážlivostí krve. Tato reakce byla užitečná v minulosti, kdy lidé lovili a chystali se na útok. V dnešní době, kdy nás stres většinou nevybízí k útoku, se tělo touto reakcí zbytečně opotřebovává. Také se uvolňuje část látek, které nejsou spotřebovány a působí v těle jako jedy. (Plamínek, 2004) Další definicí stresu je reakce organismu na nadměrnou zátěž z biologického, sociálního a psychologického hlediska. Opět je na jedinci, jak dané situaci porozumí a jestli ji bude považovat za stresor nebo nikoli. Proto je při prožívání stresové situace nejdůležitější změna samotného člověka. (Praško, 1996) Stres je označován jako stav zátěže v zátěžové situaci a také jako stav organismu jedince, který se v dané situaci ocitá a reaguje na ni adaptačními mechanismy. Stres je vyvolán stresory, které mohou být fyzikální nebo psychické (emocionální) a dle intenzity se dělí na makrostresory a mikrostresory. (Kohoutek, Štěpaník, 2000) Mikrostresory jsou mírné okolnosti, které vyjadřují podmínky způsobující stres (např. dlouhodobé napětí v partnerském vztahu v podobě nedostatku lásky), zatímco makrostresory jsou závažné působící vlivy často krátkodobé s velkými důsledky (např. zemětřesení). Jedinci mají většinou po této negativní situaci celoživotní psychické obtíže. K fyzikálním stresorům řadíme alkohol, nikotin, kofein, nízký obsah kyslíku ve vzduchu, hluk, změny ročních období, změny tlaku vzduchu, přírodní katastrofy, nehody, úrazy apod. Psychickými stresory jsou zármutek, obavy, strach, nepřátelství, nenávist anebo zloba. (Mayerová a kol., 1996) Další zajímavou definici položil Selye (1950 in Pauknerová, 2006, str. 144): „Stres je charakteristická fyziologická odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromuÿ. Dále je typickým důsledkem zvýšené zátěže. Jeho zvládnutí je ovlivněno výchovou, osobními zkušenostmi, ale i osobnostními vlastnostmi, jako jsou odpovědnost, ctižádost nebo tendence k riziku.

2.1

Stres a jeho definice

2.1.1

9

Eustres a distres

Stres nemusí být chápán jen jako něco negativního – distres, ale může být i pozitivní, který vyhledáváme – eustres. (Plamínek, 2004) Distres v nás vyvolává nepříjemné pocity a opotřebovává tělo, jelikož se při něm uvolňují nespotřebovávané látky, a je pro nás nežádoucí. Přesto je důležitý třeba při upozornění na nebezpečí nebo na fyziologické potřeby, jako jsou žízeň a hlad. Abychom dokázali zvládnout distres, je ve většině případů lepší začít něco nedělat, než si dávat další úkoly, které by nás jenom více stresovaly. Eustres je spojován s příjemnými pocity, kdy se uvolňují takzvané sexuální hormony (nesouvisí jenom se sexem), a tím se zvyšuje odolnost vůči distresu. Lidé, kteří se dokážou radovat ze všedních věcí a maličkostí, jsou daleko více odolnější a stabilnější osobnosti. Proto bychom se měli snažit eustres stále vyhledávat. Naopak při stále se opakujícím distresu se stáváme čím dál více labilními. Eustres může být vyvolán třemi vlivnými zdroji, kterými jsou fyziologické potřeby, jako je příjem potravy, sex a pohyb, dále prožitek úspěchu, jako je zvládnutí stresu, dosažení cíle nebo při uplatňování moci. Třetím zdrojem je prožitek objevu, který je dán učením, řešením něčeho pozitivního nebo nápady. Nelze zapomínat, že eustres je pořád stresem a že je potřeba být někdy naprosto bez jakéhokoli stresu a napětí a dostat se do klidu. Tím nejpřirozenějším způsobem je spánek. Za důležité zdroje klidu může být považováno sebeprožívání, což znamená prožívat klid a jakýkoli pozitivní stav naplno. Dále je důležité vnímání krásy v podobě přírody nebo hudby, vnímání harmonie, s čímž souvisí přátelství, láska a celková harmonie s okolím a jako poslední faktor je vnímání smyslu při seberealizaci a pocit užitečnosti. Dalším podstatným faktorem je hledání synergie (spolupráce), která je velmi důležitá v dnešním rozmanitém světě plném různorodých osob. Jiný rozdíl mezi eustresem a distresem je možné popsat tak, že eustres se vyskytuje v situacích, které máme pod kontrolou, zatímco distres se objevuje v situacích, které přestáváme zvládat, kdy cítíme nejistotu a ztrácíme nadhled. Tělesně se však oba dva typy projevují stejně. Rozdíl je v míře stresu a jak často je prožíván. (Praško, 1996) Plamínek (2004, str. 134) definuje stres jako „stav napětí organismu, způsobený uspokojením (eustres) nebo neuspokojením (distres) potřeb organismuÿ, kdy je pro člověka důležité prožívat příjemné pocity a vyhýbat se těm nepříjemným. Křivohlavý (2001) považuje distres za subjektivně prožívané ohrožení dané osoby spjaté s negativními emocionálními příznaky. Naopak při eustresu prožíváme

2.1


10

emocionálně pozitivní zážitek, kdy se třeba pokoušíme zvládnout něco, co nám přináší radost vyžadující určitou námahu. Působení stresu ve společnosti můžeme popsat jako řetězovou reakci, kdy distres a eustres může změnit náladu celé skupiny. Protože čím více stresu vyzařujeme, a to pozitivního i negativního, tím více se nám vrátí. Křivohlavý (2001) hovoří o stresorech jako o negativních životních faktorech a o salutorech jako o pozitivních životních faktorech. Stresory jsou nepříznivé vlivy (tlaky), které stres způsobují. Salutory jsou faktory, které nás v těžké situaci posilují a dávají sílu se situací a stresem bojovat, např. smysluplnost vykonávané činnosti, přesvědčení o tom, o co se snažíme apod. Dále jsou zde tzv. posily, což jsou situace, které nás posilní a postaví na nohy, např. dobré zprávy nebo návštěva blízkého člověka. Pro rozbor stresové situace je důležitý poměr mezi intenzitou a velikostí stresogenní situace a schopností danou situaci zvládnout. Z toho plyne, že stres vzniká tehdy, pokud je míra intenzity stresoru větší než možnost a schopnost daného jedince situaci zvládnout. Jedná se o tzv. nadlimitní zátěž. Tou může být buď jeden velký stresor, který může souviset s mnoha dalšími, například úmrtí manžela, nebo množství běžných každodenních starostí. V současných studiích se uvádí, že běžné každodenní starosti mají podíl na daleko větším množství stresů než velké individuální stresory. 2.1.2

Zkoumání stresu

Pavlov sledoval jako první fyziologické změny v organismu zvířat – psů, kteří byli v těžké konfliktní situaci. Pokud byl psovi vystaven čtverec, dostal nažrat, pokud obdélník, tak dostal elektrický šok. V experimentu začal rozdíl mezi čtvercem a obdélníkem zmenšovat a pes za chvíli nedokázal rozlišit, zda jde o čtverec nebo obdélník. Pavlov sledoval, co se děje v organismu psa, převážně pomocí žaludeční píštěle nebo rozboru žaludečních šťáv. (Křivohlavý, 2001) Cannon (1932 in Křivohlavý, 2001) taktéž zkoumal působení stresových situací na zvířatech. Zvířata vystavoval nadměrnému hluku nebo teplotě a poté ho zajímaly jejich fyziologické funkce a změny. Přišel na to, že v situaci, kdy je zvíře vystaveno ohrožení, dochází k mobilizaci organismu a zvýšené činnosti sympatického nervového systému. Selye (1976 in Křivohlavý, 2001, str. 167) navázal na Cannonovu práci. Nejprve pracoval pouze se zvířaty v souvislosti s fyziologickými funkcemi a se zaměřením na

2.1


11

endokrinní systém. Zjistil, že: „Bez ohledu na druh zátěže se objevuje stále stejný obraz – dochází vždy k témuž souboru fyziologických reakcíÿ. Tento obraz nazval slovem GAS – General Adaptation Syndrom neboli obecný adaptační systém a rozdělil ho na tři fáze: • Poplachová fáze GAS – objevuje se při střetnutí organismu s určitým stresorem, kdy tělo vyhlašuje poplach. Zvýšenou činnost ukazuje sympatický nervový systém – do krve se dostává více adrenalinu, zvyšuje se krevní tlak a srdeční tep, dýchání a také sekrece potních žláz. Organismus je připraven bojovat nebo utéct. U zvířat je tato fáze velmi důležitá, avšak lidé ji v dnešní době nevyužijí, protože není možné s někým bojovat nebo utéct. • Fáze rezistence v rámci GAS – v této fázi jde o vlastní boj organismu se stresorem v závislosti na síle stresoru a síle daného organismu. Může nastat situace, kdy jsou oba momenty vyrovnané a stresová situace neboli boj trvá delší dobu. Tím však dochází ke zhoršení stavu organismu, např. žaludeční a dvanáctníkové vředy, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze a další. Selye se také zmínil o souvislosti s imunitním systémem a snížení jeho schopnosti. • Fáze vyčerpání v rámci GAS – souvisí s aktivací parasympatického systému, kdy organismus podléhá v boji se stresorem a dochází ke zhroucení. To může mít za následek depresi, nebo dokonce i smrt. Nejvíce byl Selye kritizován za to, že nebral v potaz duševní stránku jedince a jeho emoce. Později bylo dokázáno, že tato oblast hraje velmi důležitou roli. Důraz na kognitivní charakteristiku zvládání těžkostí typickou pro člověka položil až Lazarus (1966 in Křivohlavý, 2001). Zajímal se, co se děje v psychice člověka, když se dostává do těžké životní situace, a také sledoval lidskou činnost, která se snaží najít, odkud nebezpečí přichází, do jaké míry může člověka ohrozit a co by mohl člověk dělat, kdyby se ocitl přímo nebezpečí. Výsledky formuloval do modelu dvojího zhodnocování situace ohrožení: • Prvotní zhodnocení situace – souvisí s posouzením vlastního ohrožení (existence, zdraví, vlastní pověst, sebehodnocení apod.). Zajímal ho jak momentální stav, tak také důsledek toho, co by se mohlo v dané fázi stát. Bral ohled nejen na objektivní stav světa, ale i na subjektivní faktory neboli co vše je v psychice jedince ocitajícího se v rizikové situaci a jaký to má vliv na usuzování a zhodnocení situace.

2.1

12


• Druhotné zhodnocení – souvisí se zvládnutím dané situace, kdy člověk uvažuje nad tím, jak by se situaci mohl ubránit nebo ji zvládnout. Lazarus bral opět v úvahu jak objektivní stav světa (co může nezaujatý člověk pozorovat), tak i subjektivní vidění člověkem. Lazarus bral v úvahu i zranitelnost, protože každý jedinec reaguje na různé situace jinak a je více či méně zranitelný. Je to dáno věkem nebo zkušenostmi. Jeho studium je velmi důležité, protože k fyziologických projevům doplnil důležitou podstatu kognitivních, emocionálních a konativních aspektů. Při zvládání těžkostí a obtíží je také důležitá naděje. Michael (2000 in Křivohlavý, 2004, str. 47) definoval naději jako „obecné pojetí o schopnosti zvládnout daný úkol, které v sobě zahrnuje přesvědčení o vlastní schopnosti vytvářet a realizovat plány na dosažení cíleÿ. S tím také souvisí Yerkes-Dobsonův zákon, který popisuje vztah mezi výkonem a mírou vzrušení (aktivací), kdy vzrušení do jisté míry zvyšuje výkon. Jakmile je určitá hranice míry vzrušení překročena, dochází k radikálnímu snížení výkonu.

Obr. 1: Yerkes-Dobsonův zákon S nadějí souvisí i míra sebehodnocení, protože jedinci, kteří mají silnější pojetí o tom, co dokážou, se lépe vyrovnávají s obtížemi a hrozbami okolí. Z toho vyplývá, že lidé s větší nadějí dokážou lépe využít větší míru vzrušení a zdravé sebevědomí při snaze dosáhnout určitého cíle než lidé s nadějí menší. Naděje je proto velmi pozitivní při řešení problémů jak ovládat chod dění a také je důležitým faktorem celkového zdravotního stavu člověka.

2.1


2.1.3

13

Druhy stresu

Stres může být rozlišen na akutní, chronický, posttraumatický a anticipační. (Matoušek, 2005) Akutní stres je způsoben náhlou krátkou událostí a projevuje se jak v psychice, tak v narušení některých tělesných funkcí, jako je např. ztráta paměti, ztuhnutí spojené se sníženým přísunem kyslíku, zmatené jednání, poruchy krevního oběhu nebo srdeční činnosti. Dochází k němu při dopravních nehodách, při těžkých pracovních úrazech, při průmyslových haváriích a v situacích, kdy je ohrožen život jedince. Chronický stres je dlouhodobý a je způsoben více stresory, které mohou v čase různě kolísat. Příznaky jsou napětí, pocity úzkosti, podrážděnost, nepřiměřená reakce na běžné situace, vyčerpanost, únava, bolesti hlavy, bušení srdce, svalové napětí, poruchy spánku, závratě. Může být způsoben špatnými vztahy na pracovišti, špatnou organizací a režimem práce, hlukem, prašným prostředím, rizikem infekčních onemocněních atd. Tento typ stresu nepříznivě působí na pracovní výkon. Posttraumatický stres se vyznačuje zpožděnou reakcí na stresovou situaci, která trvá většinou krátkou dobu, ale je velmi intenzivní. Může se objevit jak v souvislosti s přírodními katastrofami, tak i v pracovním životě třeba u pracovního úrazu, při vzniku nemoci z povolání nebo velké dopravní nehodě. Příznaky jsou pocity úzkosti, deprese, psychické napětí, ztráta sebedůvěry nebo obavy z budoucnosti. Jedinci se často vyhýbají místům, kde posttraumatický stres zažili. Anticipační stres souvisí s dějem, který má teprve nastat, na rozdíl od předchozích druhů stresu, kdy stres nastává po určité události. V jedinci vzniká určitá představa možných důsledků obávané události, čímž jedinec ztrácí sebedůvěru a autoritu. V běžném životě je tento typ stresu velmi častý, může se objevit například před důležitou zkouškou, operací nebo životně důležitou událostí. V práci se může objevit při nástupu do nového zaměstnání zejména tehdy, pokud je hodně odlišné od předešlého zaměstnání, anebo také při zkouškách, které ověřují pracovní způsobilost. Anticipační stres se ze začátku projevuje slabým emočním napětím, které se postupně zvyšuje a těsně před obávanou situací může změnit některé stereotypy chování. Tyto projevy většinou brzo odezní a situace je zvládnuta.

2.2

Stres na pracovišti

14

Každý jedinec je vystavován různým dlouhodobým stresorům, které souvisejí s problémy v životě, ale každý den na nás působí také mnoho mikrostresorů. Praško uvádí tyto (2003, str. 28): • kritika, • potlačení vzteku, • podceňování nebo přehlížení ze strany okolí, • nedostatek uznání nebo ocenění, • porovnávání se s druhými lidmi, • porovnávání se se sebou v jiném období, • nerozhodnost, • selhání v situaci, chybování, • náhlá nepříznivá změna situace, • odkládání nebo nedodělání činnosti, • nespravedlnost, • nedostatek projevů lásky, • závislost na blízkém člověku.

2.2


V pracovním prostředí může být člověk vystaven mnoha stresorům – nepříjemné a nedůtklivé vztahy mezi spolupracovníky, donášení, pomlouvání, nadměrná kritika anebo velmi studené neosobní vztahy, málo důvěry, perfekcionismus nadřízených aj. Mylná představa je, že stres na pracovišti vzniká z nesplněných termínovaných úkolů. Hlavní problém tkví v nedostatku komunikace při plánování anebo v průběhu plnění úkolů. Proto je potřeba investovat do vztahů například všímavostí k druhým, ochotou naslouchat, porozuměním, oceněním, ale také tím, že si vzpomeneme na narozeniny, vyslechneme kritiku a budeme otevřeně mluvit o problémech a o tom, co vzájemně potřebujeme. (Praško, 1996)

2.2


15

Štěpaník (2000, str. 160) uvádí: „Stres působí do jisté míry stimulačně a může podněcovat k výkonu. Teprve přesáhne-li tuto míru, která vykazuje značné interindividuální rozdíly, stává se záporným jevem, zdrojem negativních pocitů a snižuje výkon.ÿ Proto je určitá míra stresu v pracovním prostředí potřebná. Není ani možné se jí úplně vyhnout, protože figuruje při hodnocení, kontrole, výběru i rozmisťování pracovníků. Křivohlavý (2001) říká, že hlavním problémem v souvislosti se stresem na pracovišti je malá možnost řídit věci kolem na rozdíl od tíže vlastního rozhodování, jak by se očekávalo. S tím také souvisí výše postavení, jelikož bylo empirickými studiemi dokázáno, že jsou nejvíce stresováni pracovníci střední společenské vrstvy, jako jsou například mistři. Na ně jsou kladeny mnohdy vysoké požadavky jak shora od nadřízených, tak zdola od dělníků, ale možnost řízení všech důležitých věcí je malá, což vede ke stresu. Proto neplatí striktně pravidlo vyšší postavení = vyšší stres. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím stres jsou vzájemné vztahy mezi lidmi na pracovišti nebo fyzikální faktory, jako jsou hluk, teplota apod., kterými se zabýváme na následujících stránkách. Přetížení množstvím práce je dáno poměrem mezi zadanými úkoly – prací a schopnostmi člověka je splnit v daném čase. Je potřeba brát individuální charakter přetížení, protože to co jeden člověk může považovat za nadměrné, pro druhého to může být normální a to, co může považovat jeden člověk za nadměrné dnes, v jiné době to pro něho může být normální. Pauknerová (2006) uvádí, že pracovním stresem bývají postihnuti převážně vedoucí pracovníci. Dále také profese, v nichž se jedinci dostávají do častého styku s lidmi. Dále hovoří o fyzické zátěži a psychické zátěži, kdy psychickou zátěž rozděluje na: • Prosté náročné situace – patří k nim například nezbytnost nalézt nové způsoby jednání, změna navyklých stereotypů myšlení v nových podmínkách. Pokud tato zátěž zůstává v optimální míře, je pro jedince potřebná, protože působí stimulačně. • Zátěž zvýšená (limitní) – příchod na nové, odlišné pracoviště, na jedince jsou kladeny vyšší nároky. • Extrémní zátěž – přesahuje možnosti a schopnosti jedince a pracovník se s ní nemusí vyrovnat.

2.2


16

Za zvýšenou zátěž lze považovat to, co je nové, s čím se jedinec setkává poprvé a zda pro situaci má či nemá předpoklady. Může sem být zařazeno vytvoření nového oddělení, kontakt s postiženým člověkem v rámci sociální interakce, prezentace výsledků před větším počtem lidí apod. Nejčastější typy psychické zátěže: • Nepřiměřené úkoly a požadavky – kladeny vyšší nároky bez ohledu na psychické a fyzické síly jedince. • Problémové situace – jedinec nemá dostatek zkušeností, přesto se s uloženými úkoly musí vyrovnat. • Překážky omezující prostor pro rozhodování člověka. • Intraindividuální konfliktní situace – rozhodování mezi dvěma stejně žádoucími nebo stejně nežádoucími možnostmi. • Interindividuální konfliktní situace – střet s druhými lidmi. • Stres – působí negativně na psychiku, výkon činnosti není přirozený, přestože jedinec má předpoklady úkol zvládnout. Řadíme sem například zvýšenou odpovědnost, časový deficit, nepříznivé klimatické podmínky, tlak z vnější, ohrožení. • Frustrace – překažení možností základního uspokojení důležitých potřeb jedince v práci a v životě. Tři fáze řešení zátěže: 1. Mobilizace psychických sil – tvorba pohotovosti k činnostem v nových pracovních podmínkách, jedinec se dostává do stavu připravenosti. 2. Řešení zátěžové situace: • Pasivní odolávání nepříznivým vlivům – vhodné, pokud není možné změnit okolnosti. • Aktivní vyrovnávání – závisí na charakteru jedince a dané situace, kdy jedinec volí konfrontaci neboli střet.

2.2


17

3. Způsoby vyrovnání se zátěží: • Vyřešení zátěže – provázeno euforií, dočasným poklesem energie, situačním útlumem, dále zotavením, které je spojeno s pozitivním zážitkem a uspokojením z vyřešení zátěžové situace. • Situace selhání – provázena zpočátku silným útlumem, zážitkem neúspěchu, dále psychickým zotavením pomocí vyrovnávacích mechanismů, které ne vždy pomáhají. Ve většině případů však dochází k absolutnímu selhání a dochází k oslabení celkové odolnosti jedince vůči zátěži. 2.2.1

Stresové faktory na pracovišti

Časový stres vzniká tehdy, pokud času na splnění pracovních povinností máme nedostatek. (Křivohlavý, 2001) Neúměrně velká odpovědnost, obzvláště odpovědnost za svěřené lidské životy, což vede k dlouhodobému distresovému stavu. Nevyjasnění pravomocí nebo pracovního úkolu, kdy nejsou stanoveny přesně limity a hranice, co má dotyčný dělat. Proto by měl dostávat pracovník neustále zpětnou vazbu, co má a nemá dělat. Vysilující snaha o kariéru, která je spojena s očekáváním a ambicemi a ty, pokud se nenaplňují, vedou ke stresu. Kontakt s lidmi při práci může být pro jednoho stresogenní, pro druhé pozitivní. Stresogenními mohou být ne zrovna přátelské nebo přímo nepřátelské vztahy s kolegy a nadřízenými. Hlukem je myšlen zvuk, který nechceme poslouchat. Vnímáme ho negativně nejen na pracovišti, ale i v životě, kdy negativní účinek může být přímý (poškození sluchových orgánů), anebo nepřímý (vliv hluku na stres). Hlučné prostředí může mít za následek nespavost, bolesti hlavy, zvracení, hádavost, impotenci aj. Je rozdíl, jestli dělá hluk někdo jiný, což je nám nepříjemnější, než když ho způsobujeme sami. Také je pro nás velmi nepříjemný zvuk, který my sami nemůžeme zastavit.

2.2


18

Spánek je dalším důležitým faktorem souvisejícím se stresem. Jeho nedostatek má přímý vliv na snížení pozornosti, zhoršení koncentrace apod. Dále vede k nadměrným pocitům únavy, těžkostem v rozhodování anebo úzkosti. S tím také souvisí směny v práci anebo negativní vliv nedostatku spánku na imunitní systém. Křivohlavý (2001, str. 177) přímo říká, že: „nedostatek spánku může být příčinou stresu – i naopak stres může vést k poruchám spánkuÿ. Vztahy mezi lidmi nám způsobují těžkosti nejčastěji při styku s druhými lidmi v zaměstnání a v rodině. S tím také souvisí konflikty mezi požadavky zaměstnání a rodinného života. Z výzkumů vyplynulo, že míra stresu je daleko větší u rodin, kde se nepodílejí vyváženě na pracích v rodině oba manželé. Vyšší míra stresu následně často spěje k rozvodům. Negativní sociální jevy neboli obavy z kriminálních činů v prostředí, kde lidé žijí. Nesvoboda a pocit bezmoci změnit určitou negativní situaci, například změnit znečištěné prostředí v městě, kde jedinec žije, co dělat proti zvýšené kriminalitě apod. Dlouhodobá napětí, ke kterým patří především trvalé neshody v manželství, trvalý nedostatek financí v domácnosti, výchovné starosti s dětmi, trvalé potíže v zaměstnání – šikanování, nadměrná soupeřivost, přehlížení, dlouhodobá nezaměstnanost aj. Omezený prostor a množství lidí v daném prostoru pro nás může být dalším stresujícím faktorem. Zde můžeme rozlišovat fyzikální množství lidí a psychologické pocity nepříjemnosti. To může vést k agresivitě, zvýšené kriminalitě, snižování výkonnosti ve složitějších úkolech anebo zhoršování mezilidských vztahů. Velmi důležitým faktorem stresu je nezaměstnanost, která vede často k depresím, úzkosti, k častější nemocnosti, snížení sexuální apetence anebo ke zvýšené konzumaci alkoholu. Podle Praška (2003) vystupuje časový tlak jako velký problém, který nás nutí omezit příjemné aktivity a koníčky, které jsou pro každodenní život velmi důležité. Čas by

2.2


19

měl být rovnoměrně rozdělen mezi práci, domácnost, zájmy a chvíle jen pro sebe sama. Dále je stres spjat především s problémy v mezilidských vztazích. Při řešení problémů by se měl jedinec zaměřit na vlastní jednání a chování. K tomu může pomoct asertivita, která nás učí prosadit se, ale přitom respektovat potřeby druhých lidí. Asertivita je velmi přínosná při jednání s druhými lidmi. Stresové situace na pracovišti vznikají především na základě nedostatku jednoznačných příkazů nebo přetížením informacemi. U mnoha typu povolání platí, že každých deset let se zdvojnásobuje množství informací potřebných k výkonu práce, což vede ke zvýšení pracovní zátěže a pro mnoho jedinců to může být stresujícím faktorem. Stresující faktory se sčítají. Pauknerová (2006) uvádí faktory stresující pracujícího člověka: • příliš rychlý pracovní postup, • zklamání z nepovýšení, • změna pracovního prostředí – přemístění, změna kolegů, • změna charakteru práce, • změna řízení, • nevyjasněné vztahy mezi nadřízenými a podřízenými, • málo prostoru pro samostatnou práci, • pracovní doba – dlouhá či nepravidelná, • monotónní práce, riziková práce – nebezpečná práce, • dálkové cestování, • šikana na pracovišti. Dále jsou tyto faktory doplněny faktory soukromého života, které pracovní stres zvyšují: • nemoc v rodině, • smrt v rodině, • problémy v rodině či manželství,

2.2


20

• stěhování, • snížení vlastní výkonnosti – v souvislosti s nemocí či stářím, • válečné konflikty, • přírodní katastrofy. Také Mayerová (1997) popisuje další stresory v pracovním prostředí. Pracovní podmínky Pokud nejsou zaměstnanci umožněny vhodné pracovní podmínky, klesá jeho výkonnost. Řadíme sem špatné osvětlení, hluk, nevhodnou teplotu, nedostatek kyslíku, špatnou klimatizaci. Tyto stresory se mohou kumulovat v čase a stres zesilovat. Dále jsou také důležité vhodně organizované směny tak, aby mohl jedinec po práci relaxovat. Noční směny jsou více stresující než denní, jelikož narušují biorytmus jedince. Je však rozdíl v adaptaci jednotlivců na noční práci. Některým jedincům to nemusí dělat problémy, jiní se adaptují velmi obtížně. Časová zátěž a termínované úkoly Termínované úkoly vyvolávají tlak a napětí, už i pouhé vědomí může snížit výkonnost člověka. Časový tlak zasahuje do optimálního pracovního rytmu pracovníků. Nejhůře ho snáší zodpovědní a svědomití zaměstnanci, kteří si nechtějí připustit horší kvalitu práce kvůli času. Časová zátěž dále zhoršuje vnímání, koncentraci a klesá výkonnost. Negativně jsou ovlivněny i emoce, vzniká neklid a napětí, konflikty a nepříjemné prostředí. Pracovník nemůže dokončit práci dle svých představ a snižuje se průběžná kontrola. Mimořádná odpovědnost Výskyt je především u zaměstnání, která souvisejí s dopravou, zdravotnictvím, dále vedoucí manažerské posty, policisté, záchranáři, hasiči a další. Konfliktní role a nejistota Konflikt rolí nastává tehdy, pokud zaměstnanec dostává rozdílné, odporující si úkoly. Nejistota vzniká, když povinnosti a zodpovědnost nejsou přesně specifikovány. Kvůli tomu je u pracovníků i manažerů vyvoláván stres.

2.2


21

Rozvoj profesní kariéry Zde můžeme zařadit pracovní nejistotu, přeložení na neatraktivní místo, nemožnost rozvíjet kariéru nebo získat vyšší pozici. Rozvoj profesní kariéry souvisí s vlastnostmi jedince i na minulých zkušenostech. Stres může vzniknout naopak i při povýšení, především pokud daná pozice vyžaduje vyšší úroveň schopností. Změny v organizaci Sem patří změna obsahu pracovní činnosti, restrukturalizace oddělení, pracovního týmu nebo organizace. S tím souvisí nové profesní prostředí, vztahy, sociální klima, druh práce a pracovních úkolů. Nejvíce stresující je, pokud přechod na tyto změny trvá dlouhodobě a jedinci jsou delší dobu v nejistotě. Dále s tím souvisí také ztráta zaměstnání v důsledku reorganizace. Nejhůře jsou na tom jedinci ve vyšším produktivním věku, kteří mají problém sehnat nové místo na rozdíl od mladších lidí, kteří jsou perspektivnější a je snazší je rekvalifikovat. Interpersonální vztahy v organizaci Špatné vztahy na pracovišti jak se spolupracovníky, tak s podřízenými bývají nejčastějšími zdroji stresu, což negativně ovlivňuje výsledky práce jednotlivců, pracovních týmů anebo celé organizace. Naopak dobré vztahy na pracovišti vedou k dosahování osobních a organizačních cílů, mohou být sociální podporou ovlivňující reagování pracovníků na různé stresory. Konflikt mezi prací a ostatními rolemi Tento problém souvisí především u žen se vztahem mezi prací a rodinným životem. Zde vzniká rozpor mezi pracovní rolí a péčí o rodinu. To často znemožňuje plnit pracovní povinnosti a vzniká pocit viny z nedostatečného věnování rodině. 2.2.2

Příznaky stresu

Stres se projevuje a lze ho prokázat různými příznaky – fyziologickými i psychologickými. Z fyziologického hlediska je možno určit stres rozborem moči, jelikož u stresovaného jedince se projevuje zvýšená sekrece. Dále dle krevního tlaku, frekvence tepu, dechu nebo kožních reakcí. Z psychologického hlediska lze říci, že člověk ve stresu se chová jinak, má sníženou pozornost a omezenou schopnost řešit problémy. Křivohlavý (1994 in Křivohlavý, 2001, str. 181) uvádí následující příznaky stresu:

2.2


22

Fyziologické příznaky stresu • Palpitace – bušení srdce – vnímání zrychlené, zintenzivněné a často i nepravidelné činnosti srdce. • Bolest a svírání na hrudní kosti. • Nechutenství a plynatost – tlaky v břišní (abdominální) oblasti. • Křečovité, svírající bolesti v dolní části břicha, případně spojené s průjmem. • Časté nucení na močení. • Snížení až nedostatek sexuální touhy, případně sexuální impotence a frigidita (sexuální chlad). • Změny (nepravidelnost) v menstruačním cyklu. • Bodavé, řezavé a palčivé pocity v rukou a nohou. • Svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi. • Úporné bolesti hlavy – často začínající vzadu v zátylku (krční oblasti) a rozšiřující se vpřed od temene hlavy k čelu. • Častější migréna – záchvatová bolest jedné poloviny hlavy. • Exantém – vyrážka v obličeji. • Nepříjemné pocity krku (jako bychom měli v krku knedlík). • Potíže v soustředění vidění na jeden bod, případně až dvojité vidění. Emocionální – citové – příznaky stresu • Prudké a výrazné změny nálad (od radosti k smutku a naopak). • Nadměrné trápení se věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité. • Neschopnost projevit emocionální náklonnost a sympatii či empatii (spolucítění). • Nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický zjev.

2.2


23

• Nadměrné denní snění a stažení ze sociálního styku (omezení kontaktu a komunikace s druhými lidmi). • Nadměrné pocity únavy. • Obtížné soustředění (koncentrace) pozornosti (nepozornost v práci, společenské interakci atp.). • Zvýšená podrážděnost, popudlivost (iritabilita) a úzkostnost (anxiozita). Chování a jednání lidí ve stresu – behaviorální příznaky stresu • Nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky. • Zvýšená absence v práci, zvýšená nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, nehodách a úrazech. • Sklon k nepozornému řízení a zvýšená nehodovost. • Zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, vyhýbaní odpovědnosti, častější používání výmluv a růst falešných forem jednání i mluvení (podvádění, lhaní atp.). • Zvýšený počet vykouřených cigaret za den. • Zvýšená konzumace alkoholických nápojů. • Větší závislost na drogách všeho druhu (např. i používání většího počtu tabletek na uklidnění a na spaní i na dobrou náladu). • Ztráta chuti k jídlu, nebo naopak přejídání. • Změna v denním životním stylu a rytmu – dlouhé noční bdění a pozdní vstávání (často s pocitem velké únavy hned po ránu), problémy s usínáním a zaspáním po probuzení apod. • Snížená kvalita práce i snížené množství vykonané práce vůbec. Praško (2003) dále uvádí bušení srdce a tíhu na hrudi, bolesti hlavy, třes, pocení, zácpu, pocity nedostatečnosti dechu, bolesti nebo nepříjemné pocity v břiše, nevolnost, závratě, bolesti páteře, poruchy menstruace, zažívací potíže, změny chuti k jídlu – nechutenství nebo naopak přejídání, nucení na močení, svědivost kůže, poruchy spánku a mnoho dalších. Mnoho lidí chápe tyto příznaky jako počátek nějaké

2.3

Zvládání stresu

24

nemoci a nepřipouští si, že hlavním problémem jsou starosti a stres, kdy tělo na obranu reaguje tímto způsobem.

2.3 2.3.1

Zvládání stresu Z hlediska organizace

Podle Amstronga (2007) jsou čtyři hlavní důvody, proč by organizace neměly brát stres na lehkou váhu a měly by s ním něco dělat: 1. Mají společenskou odpovědnost zajišťovat dobrou kvalitu pracovního života. 2. Nadměrný stres způsobuje onemocnění. 3. Stres může vyústit do neschopnosti vyrovnávat se s požadavky práce, což ovšem vyvolává další stres. 4. Nadměrný stres může snížit efektivnost pracovníka, a tudíž ohrozit výkon organizace. Také uvádí způsoby, jak organizace může zvládat stres: • vytváření pracovních míst – zahrnující poskytování větší míry autonomie zaměstnancům za účelem řízení vlastní odpovědnosti a povinností, • cíle a normy výkonu – dosažitelné cíle, které mohou být náročné, ale ne nemožné, • umísťování a rozmísťování – vzhledem ke schopnostem zaměstnanců, • rozvoj kariéry – opět vzhledem ke schopnostem, aby nedocházelo k nevhodnému povyšování, • procesy řízení pracovního výkonu – pomocí rozhovorů mezi manažery a zaměstnanci o práci, problémech a ambicích, • konzultace – s podnikovým lékařem nebo členem personálního útvaru o problémech zaměstnanců, • vzdělávání manažerů – zaměřené mimo jiné na zmírnění vlastního stresu manažerů a stresu u ostatních,

2.3

Zvládání stresu

25

• politika rovnováhy mezi pracovním a nepracovním životem – u pracovníků starajících se o děti, partnery nebo jiné osoby a s ním spojená tvorba opatření jako je například zvláštní dovolená anebo pružná pracovní doba. 2.3.2

Z hlediska jedince

Zvládání stresu může být zaměřené buď na problém, kdy je stres odstraněn vyřešením problému, anebo zaměřené na emoce, kdy je stres zmírněn prostředky duševní hygieny, anebo pomocí psychoterapeuta (relaxační techniky). Stres způsobuje vychýlení rovnovážného stavu organismu. Pokud je ho nadměrné množství, vede k ohrožení organismu onemocněním nebo samotným onemocněním. (Kohoutek, Štěpaník, 2000) O dvou druzích strategií zvládání stresu mluví i Křivohlavý (2001). První strategie řešení problému se vyskytuje už u malých dětí, zatímco strategie zaměřená na zvládání emocí se vyskytuje až u adolescentů. Dále je také zajímavé, že strategie zaměřená na problém se objevuje většinou v pracovních konfliktech, kdežto se strategií zaměřenou na řízení emocí se setkáváme převážně v rodinných konfliktech. Ze studií zkoumajících rozdíly v používání strategií vyplynulo, že asi 30 procent preference dané strategie je vrozená, dále je to také ovlivněno výchovou a vlivem společenského prostředí. Efektivita zvládání stresu se ukazuje na účinnosti zvládacích postupů. Nejjasnější jsou fyziologické oblasti jako regulace pulzu, krevního tlaku, moč. Z psychologických kritérií pak snížení psychického vzrušení, návrat k normální činnosti a pokračování v rozdělané práci. Celý proces zvládání nás něco stojí. To souvisí hlavně s imunitním systémem, který je negativně ovlivněn. Stres nás obklopuje nejen v pracovním prostředí, ale také v sociálním kontaktu, rodinném a společenském životě. Proto jsou v dnešní době populární preventivní opatření v podobě různých programů na zvládání stresu nebo výcviky zlepšení dovedností při zvládání stresu. Také je možné provozovat různé techniky ke zvládnutí napětí a stresu a navrácení duševního klidu: • Relaxace – jde o záměrné psychické i fyzické uvolňování, kdy jsou techniky většinou založeny na uvolňování jednotlivých svalů na těle anebo také forma cvičení zaměřená na správného dýchání. Důležité je, aby jedinec uvolňování cítil a uvědomoval si jej. Po tomto fyzickém uvolnění by mělo následovat psychické.

2.3

Zvládání stresu

26

• Meditace – patří do relaxačních cvičení a převážně se zaměřuje na techniky opakování některých slov. Dotyčný se musí soustředit na pomalé vyslovení daného slova, a tím nemyslí na problémy, které ho zatěžují. • Imaginace – jedná se o záměrné zobrazování scenérií, např. moře za letní dovolené, kdy se člověk nemůže v dané chvíli soustředit na více než jednu věc, nebo myslet na situace nebo věci, které člověka povzbudily. Je možné se také soustředit na těžkou životní událost a její zvládnutí. Dále je významný i pozitivní vliv hudby a muzikoterapie při zvládání stresu. Síla hudby je v působení a velkém vlivu na náladu jedince. Muzikoterapie musí zahrnovat klienta s definovaným problémem, muzikoterapeuta, průběh muzikoterapie orientovaný na určitý cíl, vhodné materiály a zhodnocení efektivity terapeuta. (Lehler, 1993) Lazarus (1963 in Křivohlavý, 2001, str. 172) klade důraz na pojem zvládání – coping, kde uvádí čtyři skutečnosti: 1. Zvládání není jednorázovou záležitostí. Je to dynamický proces. 2. Zvládání není automatickou reakcí. 3. Zvládání vyžaduje určitou (vědomou) snahu a námahu jednající osoby. 4. Zvládání je snahou řídit dění („ukočírovat jeÿ). Také uvádí skutečnosti, které nám mohou pomoci v boji se stresem, jako jsou dobrý zdravotní stav, dostatek síly, pozitivní postoj člověka k úspěšnému zvládnutí situace. Dále mohou přispět dobré znalosti a dovednosti sociálního chování i zvládání těžkostí, materiální situace jedince a kladný vliv sociální opory. S pojmem coping souvisí i emoce, neboť bylo dokázáno, že některé druhy práce s emocemi mohou pomoct zvládat těžkosti. Řadí se k nim: • Aktivní přijetí dané emoce – negativní emoce nemají být potlačovány, ale akceptovány – kladný vliv. • Slovní vyjádření emocí – i negativní emoce bychom měli vyjádřit a říct druhým lidem nebo zapsat například do deníku. • Pozitivní přehodnocení emocí – nad negativní emocí bychom si měli vytvořit nadhled, kdy je kladen důraz na humor, je potřeba dosáhnout vyrovnaného

2.3

Zvládání stresu

27

postoje k negativní emoci, poznání vlastního emocionálního stavu a následné snížení nežádoucího napětí (distresu).(Křivohlavý, 2004) Tělesné příznaky jde zvládnout třemi základními způsoby, kterými jsou kontrolované klidné dýchání, relaxace a tělesné cvičení. Klidné dýchání může pomoci rychle zmírnit první známky stresu a úzkosti, relaxace je vhodná pro odstranění celkového tělesného napětí, jako je dlouhodobé napětí svalů, které člověka velmi vyčerpává a způsobuje únavu, neklidný spánek a jedinec také špatně usíná. Pravidelné cvičení je ideální prevence před tělesnými příznaky. (Praško, 2003) Greenberg (1999) píše o tom, že pokud jedinec nemá rád svoji práci, která způsobuje, že se necítí dobře nebo se chová v neprospěch jeho kariéry a osobního života, vždy může z práce odejít nebo požádat o změnu odpovědností a přeřazení na méně stresující druh práce. Navíc mohou pomoci k omezení stresu následující pravidla: • Neberte si práci domů. • Vyberte si plnou dobu přestávky. • Nemluvte během přestávky o práci. • Diskutujte o svých pocitech souvisejících s pracovním stresem s kýmkoliv a kdykoliv se tyto pocity objeví. Další rady související s vnímáním stresu v práci: • Zkuste nalézt humor a něco pozitivního ve svých stresorech na pracovišti. • Snažte se vidět věci takové, jaké doopravdy jsou. • Rozlišujte mezi potřebami a přáními. • Oddělujte vlastní cenu od těžkých úkolů v případě neúspěchu. • Rozpoznejte situaci a využijte vhodný způsob zvládnutí (coping). Velmi důležitou a zajímavou věcí je, že jedinec může víc, než si dokáže uvědomovat, kontrolovat sebe sama. Proto je zvládání stresu právě ve cvičení sebekontroly, více než ve vzdávání životních podmínek nebo něčeho jiného.

2.4

Prevence stresu

2.4 2.4.1

28

Prevence stresu Z hlediska organizace

Základem prevence stresu na pracovišti je samotná organizace. Prevence je ve velké míře obsažena v řízení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci nebo v různých programech ochrany zdraví. Ročně dochází k velkým ztrátám pracovních dnů kvůli nemocem souvisejících s prací. Právě stres je jedním z největších problémů. U mnoha lidí je natolik silný, že vede k samotnému onemocnění. Důležitá by proto měla být péče o pracovníky zahrnující individuální služby péče o pracovníky, například pomoc v podobě konzultací při osobních problémech, pomoc týkající se problémů se zdravím a nemocemi, zvláštní služby pro penzionované pracovníky anebo společenské a sportovní aktivity, stravovací zařízení a zařízení s péčí o děti. Jak uvádí Amstrong (2007, str. 685), je třeba si uvědomit, že: „lidské starosti a z nich vyplývající stres mohou docela dobře pramenit z práce a mohou se týkat jistoty, peněz, zdraví a vztahů s jinými lidmiÿ. Proto je důležité problémy související s prací řešit. Dále si také lidé přinášejí své osobní problémy do práce a mnohé z nich nelze řešit bez spojitosti s prací, například udělení volna k péči o nemocné děti nebo vyřešení osobního problému, aby negativní dopad na práci byl co nejmenší. V oblasti prevence stresu lze považovat za tzv. majáky dokonalosti : • angažovanost vrcholových manažerů – musí být dlouhodobá; • participativní přístup – z hlediska zapojování pracovníků všech úrovní organizace do všech částí programu zvládání stresu; • strategie prevence stresu – měla by zahrnovat cíle opatření, úkoly, odpovědnost a potřebné prostředky; • hodnocení rizik a analýza pracovních úkolů – umožňuje rozpoznat rizika stresu, ještě než budou navržena opatření; • prevence a řízení orientované na práci a pracovníky – soustředění na příčiny stresu plynoucí z pracovního prostředí a na lidi, kteří jsou vystaveni zvláštním faktorům stresu. (Amstrong, 2007) Dle Matouška (2005) lze stres na pracovišti snížit různými opatřeními, která mohou být technická, personální a režimová.

2.4

Prevence stresu

29

Technická opatření mohou zahrnovat například ochranné prostředky při práci na rizikových strojích, izolaci zdrojů škodlivin ve vzduchu, snížení hlučnosti strojů pomocí protihlukové izolace nebo zbudováním kabin k odpočinutí od hluku. Může pomoci také změna technologií zahrnující třeba náhradu toxických látek za netoxické, řízení rizikových procesů dálkově, lepší osvětlení u prací, které jsou zrakově namáhavé a další. Personální opatření jsou zaměřená na zdravotní stav zaměstnanců. Zahrnují monitorování zdravotního stavu pracovníků na rizikových pracovištích, preventivní prohlídky, hodnocení pracovní způsobilosti včetně psychologických vyšetření z hlediska kvalifikace, dovedností a znalostí, školení postupů při havarijních situacích a také pravidelné kontrolování, pracovní rehabilitace a jiné. K režimovým opatřením řadíme zavedení vhodného poměru práce a přestávek, změnu střídání směn a délky odpočinku mezi jednotlivými směnami, střídání různých druhů pracovních úkonů a střídání pracovníků u monotónních činností nebo při časovém tlaku. K prevenci stresu lze dále řadit tzv. intervenční programy, které mají za cíl vyhledávat osoby pracující ve stresogenních podmínkách, to, jakým způsobem je ovlivňují a změnit jejich postoje k pracovnímu a životnímu stylu, aby byli jedinci více odolní vůči působení stresu. Intervence může být zaměřená například na nedostatek pohybu, snižování tělesné hmotnosti, na rizika vzniku srdečních chorob, stravovací režim a návyky, kouření, nepřiměřené užívání léků, toxikomanii apod. Důležitou úlohu zde hraje lékařská péče na pracovišti a spolupráce s vedoucími pracovníky, kteří mohou upozornit na jednotlivce, kterým je třeba věnovat zdravotní pomoc související s intervencí. Dalším důležitým pomocníkem k překonávání stresu jsou vztahy na pracovišti a rodina. Řadí se do tzv. sociální opory, kdy určití členové pracovního kolektivu, kteří mají stejné postavení a umí jednat s lidmi, dokážou předcházet konfliktům a vyřešit je a vcítit se do pocitů spolupracovníka a pochopit příčiny a následky stresující události. Stejně může pomoci i rodina, která zná velmi dobře povahové vlastnosti včetně kladných a záporných stránek daného člena rodiny nebo přítele. Proto mohou posílit sebedůvěru, zbavit jedince pocitů úzkosti, stresu a nejistoty.

2.4

Prevence stresu

30

Dále je v oblasti stresu důležité figurování zaměstnavatele. Ten je povinen hodnotit veškerá rizika, která mohou ohrozit zdraví na pracovišti a zjišťovat stresory a bezpečnostní nedostatky, které mohou zapříčiňovat stres. Také je jeho povinností sledovat zdravotní stav zaměstnanců v rámci tělesného i duševního zdraví, analyzovat příčiny poklesu výkonnosti zaměstnanců a také příčiny zvýšení určitých zdravotních problémů a onemocnění, kterými mohou být třeba problémy dýchací, oběhové a pohybové. Z klinických praxí vyplývá, že mnohé somatické potíže, kam můžeme zařadit například bolest páteře a hlavy, nejsou vždy důsledkem špatných pracovních poloh a přetížení pohybového aparátu. Hlavní příčinou mohou být špatné vztahy na pracovišti, psychické přetížení nebo nevytížení (nuda). Zaměstnavatel by neměl opomínat ani společenskou atmosféru. Časté spory a konflikty na pracovišti jsou známkou nedostatků v organizaci práce, kdy může existovat třeba špatná kooperace mezi pracovišti, špatná komunikace, časté změny výrobních programů nebo nepřiměřené rozložení úkolů na jednotlivce. Cox (1990 in Mayerová, 1997) zavádí nový důležitý pojem organizační zdraví, který souvisí se stresem v organizacích. Zahrnuje to, jak se jedinec cítí, v jaké je psychické i fyzické pohodě ve vztahu k organizačním faktorům. Proto je důležité, aby určité aktivity v organizaci byly propojeny, tím může vzniknout co nejlepší efektivita organizace. Světová zdravotnická organizace WHO popisuje zdraví jako stav duševní, tělesné a sociální pohody. Avšak sociální pohoda v organizacích často chybí. To souvisí s organizační kulturou, která by měla zahrnovat péči a poradenství pro zaměstnance, programy pomáhající překonávat problémy, jako jsou snižování stresu, organizační změny a pomoc při jejich adaptaci. Proto nemůže být organizace brána pouze jako ekonomický útvar, ale zároveň jako úkon společenský a kulturní. Správně fungující organizace pečuje o pracovníky formou preventivních a poradenských programů zaměřujících se na snižování stresu a zlepšování jejich zdraví. 2.4.2

Z hlediska jedince

O tom, jak může jedinec sám zabránit stresu na pracovišti, píše Matoušek (2005): Nároky a požadavky práce Převažují-li psychicky náročné práce, je dobré si sestavit seznam úkolů, které má jedinec splnit, přičemž nejdůležitější úkoly by měly být zařazeny na začátek seznamu. Je dobré požadovat, aby instrukce k úkolům byly co nejvíc jasné a jednoznačné. Pokud na úkolu pracuje více osob, měly by být jednoznačně určeny kompetence

2.4

Prevence stresu

31

každého z nich, s čímž souvisí delegování – jedinec by se neměl snažit udělat vše sám. U termínovaných úkolů je lepší projednat s vedoucím harmonogram. Časově je dobré si rozdělit obtížné úkoly do několika částí a střídat je s méně náročnými úkoly a neodkládat je. K problémům při řešení úkolů by se měl jedinec postavit jako k výzvě. Pokud je přesto úkol pro zaměstnance velmi stresující zpravidla v důsledku velké odpovědnosti, je dobré to řešit poradou s vedoucím, návštěvou lékaře nebo převedením na jinou práci. U fyzicky náročné práce je vhodné si rozložit úkoly na celou směnu, pokud si můžeme sami volit pracovní tempo. Pokud jde o činnosti se stejným rytmem stroje a pohybem, pracovní zátěž může být snížena krátkými přestávkami, změnou pracovních úkonů nebo střídáním aspoň dvou pracovních míst. Jestliže práce klade vysoké požadavky na zrak a pohyby, je dobré si uspořádat pracovní místo, kdy všechny důležité zdroje můžeme dobře vidět ze základní polohy při práci. Pracovní prostředí a podmínky Pracovník by měl vyžadovat bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, které zahrnují zajištění určenými technickými opatřeními. Jestliže jedinec shledá na pracovišti škodliviny, jako jsou hluk, prach aj., které ohrožují zdraví, je potřeba vyžadovat zhodnocení rizik a nápravu. Při práci na rizikových pracovištích je vhodné se podrobit preventivním prohlídkám. Uspořádání a vybavení pracovního místa by mělo odpovídat nárokům dané práce. Práci vsedě by mělo být uzpůsobeno sezení přizpůsobené výšce tělesné i výšce pracovní roviny. Při zvýšené hlučnosti by se měli střídat pracovníci, měla by být zavedena protihluková izolace nebo odpočivné kabiny. Pracoviště by mělo být vybaveno mechanickými prostředky při manipulaci s těžkými břemeny. Dále jsou důležité i ergonomické požadavky zahrnující seřízení sedadla, vhodné umístění monitoru a další. Pracovník, který trvale pracuje na počítači, by si měl po dvou hodinách dělat krátké přestávky, kdy opustí místo a zacvičí si nápravné cviky. Doba práce u počítače by neměla být delší než šest hodin. Pokud se však u něho objeví potíže v souvislosti s prací u počítače jako jsou problémy se zády, zápěstím nebo přetížením zraku, měl by navštívit odborného lékaře. Práce v nepřetržitém provozu může zapříčinit poruchy spánku, zažívací problémy nebo pocity trvalé únavy, proto je zapotřebí vyhledat lékaře nebo požádat o změnu pracovního režimu nebo přeřazení na jinou práci. Není dobré pracovat na nočních směnách, jestliže zdravotní stav pracovníka není zcela v pořádku, tedy pro jedince trpícího nemocí oběhového nebo zažívacího systému, onemocnění jater, pankreatu, diabetu atd.

2.4

Prevence stresu

32

Sociální vztahy Při konfliktu je vhodné se snažit omezit emoce a dát věcné stanovisko, vyvarovat se ironie a najít vhodné řešení konfliktu přijatelné pro obě strany. Pokud jde o závažnější konflikty zahrnující třeba i možné nebezpečí napadení, je dobré, aby zde byla další osoba. Dále je důležité zabránit rozpadu pracovní skupiny a nepreferovat některé členy. Při komunikaci je dobré vždy stručně a jasně vyjádřit podstatu sdělení a dotyčný by se měl ujistit, že toto sdělení bylo správně přijato. Je důležité se zajímat o problémy nesouvisející s prací, jež mohou negativně ovlivnit výkonnost a spokojenost zaměstnance. Méně zkušení pracovníci by měli dostat pomoc, povzbuzení a sociální podporu, která pomáhá ke snížení stresu. Lazarus (1963 in Křivohlavý, 2001) určil několik momentů, které napomáhají zvládání stresu. Těmi jsou dobrý zdravotní stav, dostatek síly, pozitivní postoj člověka k zvládnutí dané situace, dobré znalosti a dovednosti zvládat těžké situace, kladný vliv sociální opory a materiální situaci člověka. Připravenost na stres můžeme ovlivnit samotným stylem života a tím můžeme zvýšit naši odolnost vůči stresovým podnětům. Uvedeme sedm základních, které popsal Plamínek (2004): 1. Dostatek času na spánek. 2. Pohyb – pravidelný, vyplavování endorfinů. 3. Zdravá strava – kvalitní potrava v přiměřeném množství. 4. Relaxace – při dlouhodobém neuvolnění může tělo přestat úplně fungovat. 5. Omezení stimulů k aktivitě jako jsou káva, alkohol, kouření, cigarety, léky – hrozba návyku. 6. Vyhledávání pozitivně působících situací – eustres. 7. Býti dobrým člověkem – svědomí ze špatných skutků může vést k porušení stability. Praško (1996, str. 12) ve své knize mluví a psychosociálních stresorech, kterými bývá některé chování lidí. Opět ale rozhoduje náš postoj k dané situaci, k danému chování. Příkladem může být pedantický nadřízený, nedůtklivý podřízený anebo třeba nadměrně hádavý spolupracovník. Jednou z variant je těmto lidem se vyhnout, ne vždy je to ale možné a je těžké se nenechat danou osobou stresovat. Řešením je

2.4

Prevence stresu

33

poté naučit se dovednosti napomáhající dostat komunikaci pod kontrolu. „Dobré komunikační dovednosti pomáhájí snížit stres,ÿ uvádí. Velmi důležité k předejití stresu zvláště u manažerů je časové termínování úkolů, dané normy výkonu a pracovní chování. Nelze spoléhat pouze na vlastní aktivitu pracovníků. S tím také souvisí účelné řízení a organizování času neboli time management, který je velmi důležitým předpokladem k prevenci, eliminaci a redukci stresů. (Kohoutek, Štěpaník, 2000) Dle Pauknerové (2006) je při prevenci proti stresu důležité zvolit správný poměr práce a odpočinku, protože pomáhá zvládnout únavu, stres a některé typy zvýšené zátěže. Do průběhu pracovního dne je potřeba zvolit odpovídající množství přestávek dle obtížnosti dané práce a předpokládaného poklesu výkonnosti. Fyzicky náročná práce by měla mít větší množství přestávek než práce středně těžká a lehká. U monotónní a jednotvárné práce by mělo být více kratších přestávek. U duševní práce a práce, kdy je jedinec ve styku s lidmi, je obvykle jiný režim přestávek. Práce je odlišná, velmi odpovědná, což je samo zátěží. Pokud je pracovní doba pružná, pracovníci by si měli sami vhodně zorganizovat režim práce a odpočinku, nejlépe v průběhu celého týdne. Také by měl být vhodně zorganizován pasivní a aktivní odpočinek. Pasivní odpočinek představuje spánek, který by měl u dospělých lidí představovat šest až devět hodin. Odpočinkové aktivity by měly být protikladné a vzájemně se doplňovat a střídat. Vynaloženou psychickou sílu lze kompenzovat nějakou formou fyzické námahy a naopak. Tedy lidé pracující manuálně by měli jako vhodné odpočinkové aktivity zvolit ty, které rozvíjejí jejich duševní schopnosti. V opačném případě není odpočinek dostatečně účinný. Dále je také důležitá vhodná životospráva, především pitný režim a vhodná výživa, která pozitivně ovlivňuje výkon pracovníků a rozvíjí osobnost. Dále také uspořádání pracovních a životních podmínek. Zlehčování vhodné životosprávy a odpočinku může vést ke snížení výkonnosti jedince v práci a dlouhodobě k přetížení organismu následkem stresu, nedostatkem spánku, což vede k fyzickému a psychickému vyčerpání. John (2006, str. 15) říká: „To, co nás dostane pod tlak, většinou nejsou události samotné, ale naše pocity, které jsou s těmito událostmi spojené. Subjektivní vnímání tlaku je silně závislé na osobnosti člověka.ÿ Dále uvádí, že tlak vyžaduje rozhodnutí a je velmi důležité zjistit příčinu tlaku. Těmi mohou být naše chyby, konflikty anebo třeba kritika, u které není tak důležité, kdo ji řekne, ale jak ji jedi-

2.4

Prevence stresu

34

nec dokáže přijmout. Měl by ji chápat jako zpětnou vazbu a situaci analyzovat, což povede k uvolnění stresové situace. Pokud k ní zaujmeme pozitivní postoj, nemusí být pro daného člověka zátěží, ale může se z ní učit. Dalšími velmi častými příčinami tlaku jsou nedostatek času a přetěžování a s tím související zacházení s časem, stanovení priorit anebo oblíbené odsunování, příliš mnoho úkolů a neúměrné know-how pro splnění zadaných úkolů. Kariéra a přehnaná ctižádost se také většinou neobejdou bez stresu, stejně jako v opačném případě ohrožení pracovního místa. Je dobré, aby jedinec zůstal uvolněný a flexibilní, čímž dosáhne stability a může lépe předcházet stresovým situacím. Na změnu by měl reagovat uvolněně, protože většinou existuje více řešení a cest k dosažení cíle. Dále by jedinci neměli vyvíjet při tlaku okamžitě odpor. Při tom všem je důležité, aby se nevzdávali svých vnitřních hodnot a priorit. Bojovat se stresem můžeme tím, že se budeme snažit udržovat svoji odolnost vůči stresu. Tím prvním způsobem může být vytvoření „krizového plánuÿ. Jedinec by se měl zamyslet, jaké obtížné situace ho brzy čekají a jak by je řešil. Je také důležité se umět vyrovnat s nezdary, které jsou součástí života každého a jsou velmi důležité k poučení do budoucna. Dalším důležitým bodem je změna životního stylu, díky které by se jedinec měl stát více odolným vůči stresu. Praško (2003) mluví o těchto důležitých bodech při změně životního stylu: • „Relaxační okénkaÿ – stačí pár minut, ale denní relaxace by se pro člověka měla stát pravidlem a zvykem. • Každý den by měl člověk dělat něco, co mu přináší potěšení a radost, kdy se uvolní (např. jóga). • Stres by měl být pod kontrolou a jedinec by neměl dovolit, aby jeho míra přerostla. K tomu mohou pomoci přátelé nebo odborník. • Správné uspořádání denního programu. • Chovat se asertivně doma i v zaměstnání. • Nebrat si toho příliš mnoho a vyhýbat se nadměrné únavě. Člověk by měl umět rozpoznat své hranice. • Nevyhýbat se něčemu, z čeho máme strach a obavy, ale snažit se situaci zvládnout a vyřešit.

2.4

Prevence stresu

35

• Je důležité se umět pochválit za úspěchy a nevracet se k neúspěchům v minulosti, ale dívat se dopředu.

3

VLASTNÍ PRÁCE

3

36

Vlastní práce

3.1

Úvod

V druhé části bakalářské práce se věnujeme průzkumnému šetření ve firmě Westfalia Metal s. r. o., kde byly na jaře 2011 posbírány výsledky. Nejprve stanovujeme cíl průzkumu a hypotézy. Dále sepisujeme základní informace a charakteristiku společnosti. Potom si zvolíme vhodnou metodiku a popisujeme výběrový soubor. Následně se dostáváme k samotným výsledkům a jejich interpretaci, kterou provádíme pomocí tabulek, grafů a komentářů. Výsledky dále souhrnně uvedeme v diskusi včetně potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz a pak navrhujeme řešení zjištěných nedostatků. Závěr obsahuje shrnutí celé bakalářské práce.

3.2

Cíl výzkumu

Hlavním cílem výzkumu je zjištění jednotlivých stresových faktorů ve zkoumaném podniku. Stěžejní bude porovnání dvou skupin – zaměstnanců ve výrobě a administrativních pracovníků – a rozdílnost v působení a vnímání stresových faktorů těchto dvou částí podniku. Toto budeme srovnávat a snažit se zdůvodnit, proč tomu je právě tak a čím jsou dány rozdíly působení stresových faktorů u práce ve výrobě a administrativě. Dílčím cílem je dále opatření pro prevenci, proto budeme na základě této analýzy navrhovat řešení (včetně základního ekonomického zhodnocení), která by mohla odstranit nebo alespoň snížit některé stresové faktory u pracovníků ve výrobě a administrativě.

3.3

Stanovené hypotézy

Předpokládáme, že administrativní pracovníci budou vnímat daleko větší odpovědnost než pracovníci ve výrobě, a to z důvodu jejich náplně práce v rámci jednotlivých oddělení a větší potřeby odborných znalostí. Naopak pro pracovníky ve výrobě bude stresující fyzikální stresor hluk a práce na směny, která narušuje biorytmy jedince. To jsme vyvodili na základě poznatků z odborné literatury (Křivohlavý, 2001). V rámci operacionalizace hypotéz předpokládáme, že: • více než polovina administrativních pracovníků hodnotí svoji práci jako velmi odpovědnou, • více než polovinu pracovníků ve výrobě obtěžuje při práci fyzikální stresor hluk,

3.4

Historie a charakteristika společnosti

37

• se směnným provozem je nespokojeno více než 50 % pracovníků ve výrobě.

3.4

Historie a charakteristika společnosti

Společnost Westfalia Metal s. r. o. byla založena v České republice v Hustopečích roku 2001 pro oblast tvářecí techniky jako dceřiná společnost firmy WESTFALIA GmbH1 s hlavním sídlem v Německu, kde funguje více než sto let. Od roku 2005 rozšiřuje v Hustopečích svoji plochu. Společnost má zastoupení po celém světě jako jsou například státy USA, Shanghaii, Čína, Brazílie nebo Velká Británie. (Westfalia Group, 2011) Výroba je rozdělena na dvě hlavní části – Metal Hoses a Seat Parts. Část Metal hoses se zabývá výrobou výfukových a průmyslových (ochranných) hadic a je tvořena asi dvěma třetinami firmy. Část Seat parts má na starosti lisování dílů pro automobilový průmysl, jako jsou kolejničky pod sedadla do aut. Celkový počet zaměstnanců je 160, z toho 50 zaměstnanců spadá pod administrativu a 110 pod výrobu. Samotná výroba je rozdělena na střediska dle typu činnosti, na kterých se mění různé druhy směn včetně nočních nebo nepřetržitý provoz také o víkendech. Dělníci dostávají podle druhu směn příplatky. Za práci v nepřetržitém provozu mají příplatek 8 % k hrubé mzdě a za víkendy 40 % k hrubé mzdě. Po zkušební době dostávají dělníci také měsíční bonusy a mají možnost stravování v závodní jídelně. Náplň práce administrativních pracovníků je různorodá dle jednotlivých oddělení jako je účtárna, controlling, rozpočet a finanční oddělení, nákupní oddělení, obchodní oddělení, personální oddělení, oddělení kvality, oddělení plánování, logistika a další. Po dvou letech pracovního poměru dostává zaměstnanec příplatek na penzijní připojištění. Zaměstnanci jsou povinni se účastnit pravidelných odborných školení zvyšujících jejich kvalifikaci.

3.5

Metodika výzkumu

K získání informací v praktické části je zvolena forma anonymního dotazníku. Dotazník obsahuje otázky uzavřené, polootevřené a otevřené, které jdou více do hloubky. Otázky jsou převážně typu škálové dvoustranné stupnice. Dotazník je rozdán zaměstnancům ve výrobě a v administrativě, kteří odpovídají písemnou formou. 1

Něm. Gesellschaft mit beschränkter Haftung = společnost s ručením omezeným.

3.6

Výběrový soubor

38

Dotazník obsahuje 27 otázek. Jsou zde základní demografické otázky a dále otázky zaměřující se na sociální stresory, stresory spojené s pracovním procesem, fyzikálně chemické stresory, ale také otázky zaměřující se přímo na samotnou prevenci stresu. Dále je v dotazníku 5 otevřených otázek, které dávají respondentům více prostoru a nám možnost zjistit jejich osobní názory spojené s problematikou stresu na pracovišti.

3.6

Výběrový soubor

Dotazníky jsme rozdali po domluvě s personální pracovnicí ve firmě Westfalia Metal s. r. o. zaměstnancům pracujícím ve výrobě a administrativním pracovníkům. Po uvážení jsme stanovili počet rozdaných dotazníků na 60 z důvodu přehledného vyhodnocování výsledků. Dotazníků se vrátilo 51, proto návratnost činí 85 %. Dva dotazníky jsme museli vyřadit kvůli nekompletnímu vyplnění odpovědí. Celkem jsme tedy zpracovávali 49 dotazníků, z nichž je 18 od pracovníků ve výrobě a 31 od administrativních pracovníků.

3.7

39

Výsledky a jejich interpretace

3.7


Výsledky dotazníkového šetření jsou interpretovány v tabulkách a grafech s použitím absolutní četnosti i relativní četnosti v procentech. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Tab. 1: Složení respondentů podle pohlaví

muž žena

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 13 72 5 28

Administrativní práce abs. rel. (%) 18 58 13 42

Celkem abs. rel. (%) 31 63 18 37

Obr. 2: Složení respondentů podle pohlaví

Společnost Westfalia je složena ze dvou třetin muži, kteří převažují u práce ve výrobě. Zde tvoří 72 %.

3.7

40


2. Jaký je Váš věk? Tab. 2: Složení respondentů podle věku

méně jak 20 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50 a více

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 0 0 0 0 6 33 10 56 2 11

Administrativní práce abs. rel. (%) 1 3 7 23 13 42 9 29 1 3

Celkem abs. rel. (%) 1 2 7 14 19 39 19 39 3 6

Obr. 3: Složení respondentů podle věku

Ve výrobě pracuje 56 % zaměstnanců ve věku 40-49 let a žádný zaměstnanec pod 30 let. Administrativní práci vykonává 42 % zaměstnanců z kategorie 30-39 let a také zde pracují lidé pod 30 let.

3.7

41


3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. 3: Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání Práce ve výrobě abs. rel. (%) základní 1 6 středoškolské bez maturity 12 67 středoškolské s maturitou 4 22 vysokoškolské 1 6

Administrativní práce Celkem abs. rel. (%) abs. rel. (%) 1 3 2 4 1 3 13 27 20 65 24 49 9 29 10 20

Obr. 4: Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Z tabulky vidíme, že nejvyšší dosažené vzdělání ve výrobě je u dělníků z 67 % středoškolské bez maturity, dokonce zde pracuje jeden zaměstnanec s vysokoškolským vzděláním. Administrativní práci vykonávají z 65 % zaměstnanci se středoškolským vzděláním s maturitou. 4. Kolik let jste zaměstnancem společnosti Westfalia Metal s. r. o.? Přes polovinu všech zaměstnanců pracuje v podniku více než 5 let – ve výrobě přesně 50 % a v administrativě 58 %. Méně než 1 rok zde pracuje pouze 14 % zaměstnanců, což vypovídá o nízké fluktuaci.

3.7

42


Tab. 4: Složení respondentů podle délky zaměstnání v podniku

méně než 1 rok 1 až 4 roky 5 roků a více

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 3 17 6 33 9 50

Administrativní práce abs. rel. (%) 4 13 9 29 18 58

Celkem abs. rel. (%) 7 14 15 31 27 55

Obr. 5: Složení respondentů podle délky zaměstnání v podniku

5. Pod jakou část společnosti spadáte? Z celkového počtu vrácených dotazníků spadá 18 zaměstnanců pod výrobu, což dělá 37 %, a 31 zaměstnanců pod administrativu, tedy 63 %. Tyto údaje jsou pro nás směrodatné kvůli porovnání dvou částí společnosti, na které se zaměřuje tato bakalářská práce. 6. Jak jste spokojeni se svým zaměstnáním? Tab. 5: Složení respondentů podle spokojenosti se zaměstnáním Práce ve výrobě abs. rel. (%) zcela spokojen 3 17 spíše spokojen 11 61 spíše nespokojen 4 22 zcela nespokojen 0 0


3.7

43


Obr. 6: Složení respondentů podle spokojenosti se zaměstnáním

S prací ve výrobě je spíše spokojeno 61 % dělníků, nikdo není zcela nespokojen. U administrativních pracovníků je spíše spokojeno 71 % a zcela nespokojeno je 7 %. Přesto více než 80 % všech pracovníků je spokojeno. 7. Vyhovuje Vám Vaše pracovní prostředí? Tab. 6: Složení respondentů podle spokojenosti s pracovním prostředím

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 5 28 11 61 2 11 0 0

Administrativní práce abs. rel. (%) 9 29 21 68 0 0 1 3

Celkem abs. rel. (%) 14 29 32 65 2 4 1 2

Pracovní prostředí spíše vyhovuje 61 % zaměstnancům ve výrobě a 68 % v administrativě. Ze všech dotázaných zaměstnanců je více než 94 % spokojeno s pracovním prostředím.

3.7

44


Obr. 7: Složení respondentů podle spokojenosti s pracovním prostředím

8. Jak jste spokojeni s vzájemnými vztahy na pracovišti? Tab. 7: Složení respondentů podle spokojenosti se vztahy na pracovišti Práce ve výrobě abs. rel. (%) zcela spokojen 4 22 spíše spokojen 11 61 spíše nespokojen 3 17 zcela nespokojen 0 0


Se vztahy na pracovišti je spíše spokojeno 61 % zaměstnanců ve výrobě a 81 % v administrativě. Zcela nespokojen není nikdo.

3.7

45


Obr. 8: Složení respondentů podle spokojenosti se vztahy na pracovišti

9. Co by podle Vás mohlo vztahy zlepšit? Tab. 8: Složení respondentů podle názoru, co by mohlo vztahy zlepšit Práce ve výrobě abs. lepší komunikace 6 větší vstřícnost 0 chování kolegů 0 společné cíle 1 organizování 1 ochota 0

Admin. práce Celkem abs. abs. 7 13 3 3 2 2 0 1 0 1 1 1

Na tuto otázku mohli zaměstnanci odpovídat libovolně, jelikož otázka byla otevřená. Většina zaměstnanců pokládá za stěžejní lepší komunikaci. Dále se dotázaní shodují v chování kolegů a větší vstřícnosti.

3.7

46


10. Jak byste ohodnotili vztah se svým přímým nadřízeným? Tab. 9: Složení respondentů podle vztahu s přímým nadřízeným

výborný dobrý špatný velmi špatný



Celkem abs. rel. (%) 16 33 32 65 1 2 0 0

Obr. 9: Složení respondentů podle vztahu s přímým nadřízeným

Vztah s přímým nadřízeným hodnotí 72 % zaměstnanců ve výrobě jako dobrý a 28 % dokonce jako výborný. Ani jeden zaměstnanec ho nepokládá za špatný. U administrativních pracovníků ho 61 % pokládá za dobrý a 36 % za výborný. 11. Jak hodnotíte svoji práci z hlediska míry odpovědnosti? U této otázky byla značná rozdílnost mezi prací ve výrobě a administrativou. Střední odpovědnost pociťuje 56 % zaměstnanců ve výrobě a 39 % pokládá odpovědnost za velkou. Naopak u administrativních pracovníků cítí velkou odpovědnost 61 % a střední odpovědnost 32 %.

3.7

47


Tab. 10: Složení respondentů podle hodnocení práce z hlediska míry odpovědnosti

velká odpovědnost střední odpovědnost malá odpovědnost

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 7 39 10 56 1 6

Administrativní práce Celkem abs. rel. (%) abs. rel. (%) 19 61 26 53 10 32 20 41 2 7 3 6

Obr. 10: Složení respondentů podle hodnocení práce z hlediska míry odpovědnosti

12. Dostáváte k plnění úkolů dostatečné informace? Tab. 11: Složení respondentů podle dostávání dostatečných informací




Celkem abs. rel. (%) 8 16 31 63 10 20 0 0

Zaměstnanci pracující ve výrobě se z 50 % domnívají, že dostatečné informace k plnění úkolů spíše dostávají, zatímco 28 % si myslí, že spíše ne. U administrativních pracovníků 71 % informace spíše dostává a jenom 17 % spíše ne. Žádný zaměstnanec neuvádí, že určitě nedostává dostatečné informace k plnění úkolů. Z celkového počtu dostává 79 % dotázaných dostatečné informace k plnění úkolů.

3.7

48


Obr. 11: Složení respondentů podle dostávání dostatečných informací

13. Cítíte nadměrný tlak a kontrolu ze strany svého nadřízeného? Tab. 12: Složení respondentů podle pocitu tlaku a kontroly od nadřízeného

velmi často často občas nikdy



Celkem abs. rel. (%) 2 4 12 24 27 55 8 16

Tlak a kontrolu se strany nadřízeného pociťuje často 28 % pracovníků ve výrobě a 33 % občas. Nikdy ji nepociťuje 39 %. S možností velmi často se neztotožňuje žádný pracovník ve výrobě. U administrativních pracovníků se s tlakem a kontrolou setkává 7 % velmi často, 23 % často, zatímco 68 % nikdy.

3.7

49


Obr. 12: Složení respondentů podle pocitu tlaku a kontroly od nadřízeného

14. Cítíte, že pracujete pod časovým tlakem? Tab. 13: Složení respondentů podle pocitu časového tlaku




Celkem abs. rel. (%) 12 25 17 35 18 37 2 4

Pod časovým tlakem pracuje často anebo velmi často více než polovina zaměstnanců. 39 % pracovníků ve výrobě uvádí, že se s ním občas setkává a 11 % nikdy. Odpověď „nikdyÿ neuvádí žádný administrativní pracovník a 36 % se s časovým tlakem setkává pouze občas.

3.7

50


Obr. 13: Složení respondentů podle pocitu časového tlaku

15. Cítíte se přetěžováni nebo přepracováni? Tab. 14: Složení respondentů podle pocitu přetěžování a přepracování




Celkem abs. rel. (%) 9 18 6 12 29 59 5 10

Přibližně 60 % všech zaměstnanců se cítí občas přetěžováno a přepracováno. Jedna desetina to nikdy nepociťuje. 22 % pracovníků ve výrobě se cítí přetěžováno velmi často, u administrativních pracovníků to činí 16 %.

3.7

51


Obr. 14: Složení respondentů podle pocitu přetěžování a přepracování

16. Cítíte se v práci pod psychickým tlakem? Tab. 15: Složení respondentů podle pocitu psychického tlaku




Celkem abs. rel. (%) 6 12 6 12 29 59 8 16

Psychický tlak pociťuje občas 61 % pracovníků ve výrobě a 58 % administrativních pracovníků. Ze všech zaměstnanců nepociťuje nikdy psychický tlak 16 %.

3.7

52


Obr. 15: Složení respondentů podle pocitu psychického tlaku

17. Co (popř. kdo) tyto tlaky způsobuje? Uveďte nějakou situaci ze svého pracovního prostředí jako příklad. Tab. 16: Složení respondentů podle názoru, co nebo kdo způsobuje tlaky na pracovišti Práce ve výrobě abs. časový tlak 2 termínované úkoly 2 nadřízený 0 špatná komunikace 0 závislost na práci druhých 0 malá vybavenost pracoviště 1

Admin. práce Celkem abs. abs. 3 5 3 5 2 2 2 2 1 1 0 1

Tato otázka byla pro respondenty otevřená. V odpovědích se nejčastěji vyskytuje časový tlak a termínované úkoly. Administrativní pracovníci navíc uvádějí i tlak ze strany nadřízeného a špatnou komunikaci.

3.7

53


18. Které faktory Vás nejvíce obtěžují při práci? Tab. 17: Složení respondentů podle faktorů, které je nejvíce obtěžují při práci Práce ve výrobě abs. rel. (%) špatné osvětlení 5 28 hluk 13 72 prach 5 28 teplota 4 22 zápach 4 22 trvalé stání/sezení 3 17 žádné 2 11 jiné 2 11

Administrativní práce abs. rel. (%) 1 3 7 26 3 10 4 13 0 0 5 16 8 26 5 16

Celkem abs. rel. (%) 6 12 20 41 8 16 8 16 4 8 8 16 10 20 7 14

V této otázce měli respondenti možnost zatrhnout více odpovědí, proto absolutní a relativní četnost neodpovídá sto procentům. Celých 72 % pracovníků ve výrobě vnímá jako velkou obtíž hluk, 28 % dále uvádí špatné osvětlení a prach. Administrativním pracovníkům nejvíce vadí hluk, ale stejný počet 28 % uvádí, že je nic neobtěžuje. 19. Vyhovuje Vám směnný provoz? Tab. 18: Složení respondentů podle spokojenosti se směnným provozem

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nemám směny

Práce ve výrobě abs. rel. (%) 3 17 3 17 4 22 3 17 5 28

Administrativní práce abs. rel. (%) 2 7 1 3 1 3 0 0 27 87

Celkem abs. rel. (%) 5 10 4 8 5 10 3 6 32 65

U otázky týkající se směnného provozu odpovědělo 22 % pracovníků ve výrobě, že jim práce na směny spíše nevyhovuje. 28 % zaměstnanců směny nemá a u administrativních pracovníků se s ní nesetká celých 87 %.

3.7

54


Obr. 16: Složení respondentů podle spokojenosti se směnným provozem

20. Snažíte se dle možností dodržovat zásady správné výživy? Tab. 19: Složení respondentů podle dodržování zásad správné výživy a pitného režimu




Celkem abs. rel. (%) 9 18 13 27 27 55 0 0

Odpovědi jsou u obou částí velmi podobné, kdy více než polovina všech zaměstnanců občas dodržuje zásady správné výživy a pitný režim. Odpověď „nikdyÿ neuvádí žádný pracovník.

3.7

55


Obr. 17: Složení respondentů podle dodržování zásad správné výživy a pitného režimu

21. Kompenzujete práci nějakými aktivitami a cíleným odpočinkem? Jste schopni po práci relaxovat? Jakým způsobem? Tab. 20: Složení respondentů podle schopnosti relaxovat a cíleně odpočívat po práci

sport práce na zahradě procházka četba spánek rodina přátelé nemám volný čas

Práce ve výrobě abs. 2 2 0 0 2 1 1 0

Admin. práce Celkem abs. abs. 15 17 5 7 3 3 3 3 0 2 1 2 1 2 2 2

Celá polovina administrativních pracovníků relaxuje sportem. Dále také prací na zahradě, procházkou anebo čtením. Dva administrativní pracovníci čas nemají. Pracovníci ve výrobě jsou v odpovědích méně sdílní. Ze 44 % odpovědí se nejčastěji vyskytuje sport, práce na zahradě a spánek.

3.7

56


22. Připadá Vám, že jste v důsledku práce podráždění, přecitlivělí nebo úzkostliví? Tab. 21: Složení respondentů podle pocitu podráždění, přecitlivělosti a úzkostlivosti




Celkem abs. rel. (%) 3 6 10 20 29 60 7 14

Obr. 18: Složení respondentů podle pocitu podráždění, přecitlivělosti a úzkostlivosti

U pracovníků ve výrobě cítí občas podráždění, přecitlivělost a úzkostlivost 50 % zaměstnanců a 65 % zaměstnanců v administrativě. Odpověď „velmi častoÿ neuvádí žádný pracovník ve výrobě, zatímco v administrativě 10 %. 23. Jak bojujete v práci se stresem? V další otevřené otázce týkající se boje se stresem na pracovišti řeší pracovníci stres převážně cigaretami, nadávkami, prací, někteří si ho vůbec nepřipouštějí anebo se snaží nestresovat. U administrativních pracovníků se dále objevují odpovědi jako je asertivita nebo žádný způsob.

3.7

57


Tab. 22: Složení respondentů podle způsobu boje se stresem

cigaretou nadávkami prací nepřipouštím si ho snažím se nestresovat asertivitou nijak nebojuji komunikací

Práce ve výrobě abs. 2 3 1 1 1 0 0 0 0

Admin. práce Celkem abs. abs. 2 4 1 4 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1

24. Objevují se u Vás v důsledku práce nějaké zdravotní potíže? Tab. 23: Složení respondentů podle zdravotních potíží v důsledku práce Práce ve výrobě abs. rel. (%) bolest zad 8 44 bolest hlavy 7 39 únava 12 67 potíže se spánkem 5 28 poruchy zažívání 0 0 nevolnost 1 6 bušení srdce 4 22 žádné 2 11 jiné 0 0

Administrativní práce abs. rel. (%) 22 71 10 32 16 52 5 16 1 3 1 3 2 7 3 10 3 10

Celkem abs. rel. (%) 30 61 17 35 28 57 10 20 1 2 2 4 6 12 5 10 3 6

U této otázky mohli respondenti zatrhnout více možností, proto relativní četnost nedává součet sto procent a ani absolutní četnost se neshoduje s počtem zaměstnanců. Pracovníci ve výrobě mají největší problémy s únavou, což je celých 67 %, dále s bolestí zad a hlavy. Žádné potíže nepozoruje 11 % pracovníků ve výrobě. U administrativních pracovníků 71 % bojuje s bolestmi zad a více než polovina s únavou. Celkově mají zaměstnanci zdravotní potíže nejčastěji spojené s bolestí zad, únavou, bolestí hlavy a potíže se spánkem a 10 % všech zaměstnanců žádné obtíže nemá.

3.7

58


25. Máte obavy ze ztráty svého pracovního místa? Tab. 24: Složení respondentů podle obavy ze ztráty pracovního místa




Celkem abs. rel. (%) 8 16 7 14 28 57 6 12

Obr. 19: Složení respondentů podle obavy ze ztráty pracovního místa

Zvýšenou obavu ze ztráty zaměstnání pociťuje více než polovina pracovníků ve výrobě, zatímco v administrativě pouze 17 %. Ze všech zaměstnanců nemá určitě obavu 12 %.

3.7

59


26. Objevuje se na Vašem pracovišti šikana? Tab. 25: Složení respondentů podle názoru na šikanu na pracovišti




Celkem abs. rel. (%) 2 4 1 2 6 12 40 82

Obr. 20: Složení respondentů podle názoru na šikanu na pracovišti

Šikanu na pracovišti nikdy nepozorovalo 89 % pracovníků ve výrobě a 77 % admninistrativních pracovníků. Z celkového počtu ji občas registruje 12 %.

3.7

60


27. Co by přispělo k Vaší větší spokojenosti v práci? Tab. 26: Složení respondentů podle názoru, co by přispělo k větší spokojenosti na pracovišti

lepší finanční ohodnocení komunikace vedení vztahy se spolupracovníky vztahy na pracovišti uznání informace organizování spravedlivé ohodnocení

Práce ve výrobě abs. 6 2 2 0 0 0 1 1 1

Admin. práce Celkem abs. abs. 6 12 3 5 2 4 3 3 3 3 2 2 1 2 1 2 1 2

U této otázky se mohli pracovníci rozepsat o tom, co by pomohlo k jejich větší spokojenosti v práci. Odpovědělo necelých 80 % respondentů, z toho 25 % považuje za nejdůležitější lepší finanční ohodnocení. Dále je pro zaměstnance důležitá komunikace a vedení. Administrativní pracovníci by také uvítali lepší vztahy se spolupracovníky na celém pracovišti včetně vedení.

3.8

3.8

Diskuse

61

Diskuse

Ve vlastní části bakalářské práce jsou vyhodnoceny jednotlivé otázky, které jsou porovnávány mezi zaměstnanci ve výrobě a administrativními pracovníky. V některých otázkách jsou odpovědi mezi pracovišti téměř totožné, zatímco v jiných se značně liší. To je dáno odlišným charakterem práce jednotlivých pracovišť. Nejprve se zaměříme na otázky týkající se našich stanovených hypotéz. Jak jsme předpokládali, míru odpovědnosti vnímají jednotlivá pracoviště odlišně. Ve výrobě pociťuje velkou odpovědnost 39 % dělníků narozdíl od administrativních pracovníků, kde to je přes 60 %. Tím se potvrzuje naše hypotéza, že více než polovina administrativních pracovníků hodnotí svoji práci jako velmi odpovědnou. Je to dáno charakterem práce, kdy ve výrobě převažuje fyzická práce, zatímco v administrativě práce zaměřená na odborné znalosti v rámci jednotlivých oddělení. Z fyzikálních stresorů uvádí celých 72 % pracovníků ve výrobě jako nejvíce obtěžující hluk, čímž se opět potvrzuje stanovená hypotéza, kdy více než polovinu pracovníků ve výrobě obtěžuje při práci fyzikální stresor hluk. Dále tři desetiny uvádějí prach a špatné osvětlení. U administrativních pracovníků jsou procenta nižší. Také je ale nejvíce obtěžuje hluk, pouze však z necelé jedné třetiny. Stejný počet administrativních pracovníků neuvádí žádné obtěžující faktory. Jako jiné obtěžující faktory jsou dále uvedeny nedostatečné prostředky, pomalejší výpočetní technika nebo nezodpovědnost některých lidí. Ve srovnání s diplomovou prací Půži (2008), kdy jednou z hypotéz byl zvýšený výskyt fyzikálně chemických stresorů ve výrobě, také nejvíce dominoval hluk, a to z 83 %. Co se týče směnného provozu, větší počet dělníků uvádí, že jim směny nevadí, než že vadí. Konkrétně směny vadí 34 % pracovníků ve výrobě. Z toho plyne, že předpokládaná hypotéza, že se směnným provozem je nespokojeno více než 50 % pracovníků ve výrobě, se nepotvrdila. Výsledek přisuzujeme faktu, že ve výrobě pracuje více mužů, kteří nejsou na práci na směny tolik citliví jako ženy. Dále se zabýváme podrobnějším rozborem výsledků z dotazníkového šetření, které zahrnují doplňující informace o chodu a zvycích v podniku v souvislosti s některými otázkami. Zastoupení mužů a žen je ovlivněno fyzickou náročností práce, proto ve výrobě pracují více než dvě třetiny mužů. V administrativě není rozdíl až tak výrazný.

3.8

Diskuse

62

Ve výrobě nepracují žádní zaměstnanci mladší 30 let. To může být dáno menší atraktivností tohoto typu práce pro mladé lidi, kteří hledají zaměstnání. Nejvíce je zastoupena kategorie 40-49 let. U administrativních pracovníků jsou zastoupeny všechny věkové kategorie, z nichž nejvíce kategorie 30-39 let. U otázky týkající se nejvyššího dosaženého vzdělání se podle očekávání odpovědi výrazně liší, což je dáno charakterem a požadavky na vykonávanou práci. Pracovníci ve výrobě mají ze dvou třetin středoškolské vzdělání bez maturity, zatímco u administrativních pracovníků je to ze dvou třetin středoškolské vzdělání s maturitou. Je zajímavé, že se ve výrobě vyskytuje jeden pracovník s vysokoškolským vzděláním. Domníváme se, že by se mohlo jednat o mistra anebo podobnou pozici vyžadující vyšší vzdělání. V administrativě jsou vysokoškolsky vzdělaní zastoupeni téměř z jedné třetiny. V délce působení ve firmě se pracoviště téměř neliší. Přes polovinu zaměstnanců pracuje ve firmě pět let a více a pouhých 14 % zaměstnanců méně než jeden rok. Z toho vyplývá, že fluktuace je ve firmě nízká. Spokojena se zaměstnáním je většina pracovníků. Podobné odpovědi se vyskytují i u pracovního prostředí a vzájemných vztahů na pracovišti. Vztahy na pracovišti nevnímá nikdo zcela negativně. S tím také souhlasí personalistka společnosti i jednatel, kterým se jeví vztahy v administrativě jako přátelské. Co se týče návrhů na zlepšení vztahů na pracovišti, nejvíce pracovníků uvádí jako hlavní problém špatnou komunikaci. Většina administrativních pracovníků se domnívá, že by také pomohla větší vstřícnost a lepší chování kolegů. Počet odpovědí není bohužel nijak vysoký, což je dáno vesměs pozitivními odpověďmi týkajícími se spokojenosti s vzájemnými vztahy na pracovišti. Proto většina respondentů nepovažuje za nezbytné se k otázce vyjadřovat. Vztah s přímým nadřízeným hodnotí necelé dvě třetiny zaměstnanců jako dobrý a dokonce jedna třetina jako výborný. Pouze jeden respondent z administrativy ho považuje za špatný. Přesná polovina zaměstnanců ve výrobě dostává k plnění úkolů dostatečné informace, 28 % se domnívá, že je spíše nedostává. V administrativě dostává dostatečné informace přes 70 % dotázaných a pouhých 16 % má pocit, že přesné informace spíše nedostává. Nadměrný tlak a kontrolu ze strany nadřízeného vnímají jednotlivá pracoviště odlišně. Jedna třetina pracovníků ve výrobě ji cítí občas a čtyři desetiny pracovníků nikdy tlak a kontrolu nepocítily. U administrativních pracovníků uvádí „nikdyÿ jen

3.8

Diskuse

63

jeden pracovník, většina ji občas vnímá a dokonce 7 % velmi často. To může souviset s vyšší odpovědností, která má za následek zvýšenou kontrolu. Časový i psychický tlak vnímají častěji administrativní pracovníci. Každý se někdy setkává s časovým tlakem, ale 11 % pracovníků ve výrobě se s ním nikdy nesetkalo. S psychickým tlakem se nesetkává celá jedna pětina tohoto pracoviště. To může opět souviset s vyšší odpovědností u administrativních pracovníků zahrnující tzv. deadliny neboli termíny odevzdání. Přetěžováni a přepracováni se cítí pracovníci obou pracovišť podobně. Tři pětiny mají občas tento pocit a jedna desetina ho nikdy nepocítila. Podle většiny zaměstnanců způsobují tento tlak termínované úkoly a časový pres. Administrativní pracovníci uvádějí také špatnou komunikaci a problémy s nadřízeným. Následující odpovědi souvisejí se samotnou prevencí proti stresu. Co se týče správné životosprávy, pracoviště se v odpovědích velmi neliší. Na správnou výživu nikdo nerezignuje, ale občas ji dodržuje alespoň polovina všech zaměstnanců. 26 % administrativních pracovníků dokonce velmi často. Mimo to mají zaměstnanci k dispozici závodní jídelnu, kde mají na výběr ze čtyř druhů jídel. V celém podniku jsou navíc rozmístěny barely s pitnou vodou a automaty na kávu a čaj. Za formu relaxace volí valná většina administrativních pracovníků sport. Dále uvádí také práci na zahradě, procházky nebo četbu. Všichni pracovníci dále relaxují s rodinou a přáteli, pracovníci ve výrobě navíc uvádějí ještě spánek. Dva administrativní pracovníci volný čas vůbec nemají. Pocit podrážděnosti, úzkosti a přecitlivělosti zažívá občas více jak polovina všech zaměstnanců. Jedna desetina administrativních zaměstnanců ho dokonce pociťuje velmi často a naopak 22 % pracovníků ve výrobě se s ním nikdy nesetkala. Stres v práci řeší většina zaměstnanců cigaretou nebo nadávkami, administrativní pracovníci asertivitou anebo vůbec nijak. Zdravotní potíže v důsledku práce má většina pracovníků. U pracovníků ve výrobě jsou ze dvou třetin potíže s únavou a necelá polovina si stěžuje na bolest zad. Dále mají tito pracovníci častěji potíže se spánkem, bolestí hlavy a bušením srdce. Únava a potíže se spánkem může mít spojitost se směnným provozem, bolest zad následkem jednostranné práce u lisů. Administrativní pracovníci mají problémy s bolestí zad z více než dvou třetin. Tu přisuzujeme práci s počítačem. Polovina těchto zaměstnanců bojuje také s únavou. Častěji se vyskytuje bolest hlavy a potíže se spánkem. Jako jiné zdravotní potíže uvádějí zaměstnanci v administrativě bolest očí nebo zhoršení zraku. To taktéž přisuzujeme práci s počítačem.

3.9

Návrhy řešení zjištěných nedostatků

64

Daleko více se obávají ztráty zaměstnání pracovníci ve výrobě, konkrétně více než polovina dotázaných z daného pracoviště. Tyto obavy přisuzujeme zvýšenému propouštění dělníků v období krize. Naopak většina administrativních pracovníků obavy nemá. Šikanu na pracovišti vylučuje více než osm desetin všech zaměstnanců. Jedna desetina se s ní setkává občas a dva administrativní pracovníci dokonce velmi často. Na závěr mohli zaměstnanci uvést svůj názor na to, co by mohlo přispět k jejich větší spokojenosti ve firmě. Většina se shoduje na lepším finančním ohodnocení, což souvisí s okleštěním benefitů po období finanční krize. Dále uvádějí také lepší komunikaci a vedení. Administrativní pracovníci by uvítali lepší vztahy se spolupracovníky a obecně na pracovišti a také uznání. Na základě výsledků z dotazníkového šetření můžeme hodnotit míru stresu a stresových faktorů ve společnosti Westfalia Metal s. r. o. za přijatelnou. Dotazníkové šetření dopadlo pro firmu pozitivně a nevyskytují se zde žádné alarmující výsledky. V další části bakalářské práce navrhujeme řešení snižující výskyt stresu a stresových faktorů ve zkoumané firmě včetně prevence.

3.9


Na základě informací o podniku, výsledků z dotazníkového šetření a také konzultace s personalistkou a jednatelem firmy podáváme návrhy řešení některých stresových faktorů na pracovišti se zaměřením na samotnou prevenci stresu. Pro zkoumaný podnik je pozitivní, že se zde stres nevyskytuje ve velké míře. Školení Pro pracovníky v administrativě zajistíme školení, které se bude zaměřovat na stres administrativních pracovníků. Náplní bude jak se stresem bojovat a především jak mu předcházet, dále time management, efektivní komunikace a asertivita pomáhající odolávat tlaku. Takové školení považujeme za velmi důležité a efektivní ve srovnání například s permanentkami na sport nebo kulturu, kde se člověk sice odreaguje, ale přímý účinek proti stresu na pracovišti to nemá. Naproti tomu školení je přímo naučí, jak v práci zacházet s časem, jak se chovat a komunikovat, aby ke stresu v pracovní době v ideálním případě vůbec nedošlo. Proti tlaku a kontrole ze strany nadřízených, kteří jsou občas pro zaměstnance stresující, navrhujeme školení určené pro vedoucí pracovníky a nadřízené. Bude se

3.9


65

zaměřovat na to, jak být dobrým vedoucím pracovníkem. Náplní bude komunikace s podřízenými s důrazem na přátelský přístup a zároveň respekt. Školení bude koncipováno s ohledem na drobné rozdíly vedení jednotlivých vedoucích pracovníků, tak aby se získané poznatky daly využít u všech podřízených. Od personalistky jsme se dozvěděli, že obdobná školení pro management před finanční krizí v podniku probíhala, proto to pro vedení nebude nic nového a může jen pomoci s problémy, které se stresem souvisejí. Snížení fyzikálních stresorů ve výrobě Proti nadměrnému hluku jsme doporučili sluchátka na uši. Po konzultaci s vedením jsme se dozvěděli, že tuto možnost i možnost používání špuntů do uší jako ochrany před zvýšeným hlukem zaměstnanci mají a využívají ji. Ačkoliv by se mohlo zdát, že používání sluchátek na pracovišti může být v rozporu se zákonem, nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací přímo uvádí nutnost poskytnutí osobních pracovních prostředků proti hluku při překročení určité hranice. Mimo jiné se v podniku pravidelně provádí měření stupně hlučnosti. (Účetnictví, daně, právo - Sagit, 2011) Co se týká osvětlení ve výrobě, musí zde být dodržovány hygienické normy pro osvětlení. Personalistka bohužel nedokázala poskytnout více informací. Proto uvažujeme, že osvětlení požadované normy splňuje. Přesto však navrhujeme zakoupení pracovních lamp s flexibilním ramenem, které umístíme přímo ke strojům a tím se výrazně zlepší osvětlení při práci u lisů a jiných strojů. Dále navrhujeme zakoupení laviček, které umístíme do venkovního prostoru před firmu. Ty mohou zaměstnanci využívat převážně v letním období v době přestávek, kde se mohou odreagovat a odpočinout si od monotónní práce v budově, která může být pro mnohé stresující. Doporučujeme četnější a pravidelné porady každého oddělení. Ty pomohou k lepšímu předání informací zaměstnancům, a tím pádem i ke zlepšení komunikace. Navrhujeme firemní fotbal pro administrativní pracovníky i pracovníky ve výrobě, který uspořádáme dvakrát do roka. Očekáváme pozitivní dopad na zlepšení vztahů na pracovišti, kolektiv, stmelení pracovníků a větší spokojenost. To všechno vede nepřímo ke snížení stresu a zároveň odreagování.

3.9


66

Vedením jsme byli informováni o nevyužitých prostorách sesterské společnosti LINDEN s. r. o., která se nachází v těsné blízkosti naší zkoumané firmy. Prostory jsou vybavené šatnami včetně sociálních zařízení a sprch. Ty by se daly použít k vytvoření sportovního centra, které by využívaly oba podniky. Nejprve bychom však navrhovali zjistit, který druh sportu a aktivit by zaměstnanci uvítali, a tím pádem i využívali ve volném čase v těchto prostorách. Na základě toho bychom vytvořili plán a podrobný finanční rozpočet. V této práci však takové náklady neuvažujeme, jelikož pro realizaci považujeme směrodatné preference zaměstnanců. Výzkum preferencí zaměstnanců a vytvoření podrobného finančního plánu by mohl být námětem nové práce. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ NÁVRHŮ ŘEŠENÍ Po konzultaci s jednatelem společnosti jsme dostali fiktivní finanční částku 100 000 Kč na rok. Jednatel považuje zvolenou částku za adekvátní, jelikož výsledky z dotazníkového šetření nejsou pro podnik nijak alarmující. Na následujících stránkách se zabýváme ekonomickým zhodnocením návrhů řešení. Podrobnější vyčíslení by následovalo po schválení jednatele a mohlo by být podnětem a náplní nové práce. Od července 2010 do začátku dubna 2011 vzrostl počet zaměstnanců o 26. Uvažujeme, že jednu třetinu nových zaměstnanců tvoří administrativní pracovníci, což dělá 9 nových administrativních zaměstnanců za tři čtvrtě roku, tedy 12 za rok. Školení týkající se stresu administrativních pracovníků se uskuteční každého půl roku. Bude určeno pro nové administrativní zaměstnance, ale také pro stávající zaměstnance z jednotlivých oddělení dle výskytu stresu po uvážení vedení. Ohled bude brán také na to, jestli v den školení může být pracovník postradatelný a jestli nemusí zařizovat v rámci oddělení neodkladné povinnosti. Tím pádem odpadají náklady navíc za náhradu jiným pracovníkem. Na základě vývoje nově přijatých zaměstnanců za uplynulého třičtvrtě roku uvažujeme 6 nových administrativních pracovníků za půl roku a 6 stávajících. Školení bude vést jeden školitel a bude se konat přímo v podnikových prostorách. (MEK-IN - Úvod, 2008) • náklady na 1 zaměstnance 3 050 Kč • náklady na 12 zaměstnanců 36 600 Kč • roční náklady 73 200 Kč

3.9


67

Školení pro nadřízené a manažery se bude konat pravidelně jednou ročně. Vedoucí pracovníky ve společnosti Westfalia Metal s. r. o. zahrnují 3 vedoucí výrobních jednotek, 2 vedoucí výroby, 5 vedoucích jednotlivých oddělení, 6 mistrů a vedoucích technických úseků, dohromady tedy 16 vedoucích pracovníků. • náklady na 1 zaměstnance 3 050 Kč • náklady na 16 zaměstnanců 48 800 Kč • roční náklady 48 800 Kč Osvětlení řešíme na rozloze 6 253 m2 , z toho 1 180 m2 spadá pod lisovnu (Seat parts) a zbylých 5 073 m2 pod kovové hadice (Metal hoses). Uvažujeme, že na každý stroj spadají 3 zaměstnanci, proto počítáme s celkem 37 stroji ve výrobních halách (110 zaměstnanců ve výrobě). (Svítidla, světlo, osvětlení, světla, lustry, lampy, led - ELIGHT.cz, 2011) • náklady na 1 lampu 1 837 Kč • náklady na 1 žárovku 52 Kč • náklady na 37 kompletních lamp 69 893 Kč • náklady na dopravu 550 Kč • množstevní sleva 0 Kč • náklady celkem 70 443 Kč Firemní fotbal se bude konat dvakrát ročně. Pronájem fotbalového hřiště je na 90 minut. Cena zahrnuje příslušný počet šaten včetně sprch a WC. (Sokol Žabčice, 2008) • náklady za pronájem 1 800 Kč • roční náklady 3 600 Kč

3.9


68

Pořídíme 6 kusů venkovních laviček od společnosti JP-KONTAKT, kde je doprava veškerého zboží je při objednávce nad 1 500 Kč zdarma a množstevní sleva činí 3 % z konečné částky. (Kancelářský nábytek, kancelářské židle, regály, trezory, kartotéky JP-Kontakt, 2007) • náklady na 1 lavičku 4 590 Kč • náklady na 6 laviček 27 540 Kč • náklady na dopravu 0 Kč • množstevní sleva -826 Kč • celkové náklady 26 714 Kč

Tab. 27: Roční náklady na snížení stresu Návrhy řešení Školení (stres) Školení (vedení) Osvětlení Firemní fotbal Venkovní lavičky Celkem

Roční náklady [Kč] 73 200 48 800 70 443 3 600 26 714 222 757

Roční náklady převyšujeme o 122 %. V případě redukce nákladů považujeme za nejdůležitější školení proti stresu administrativních pracovníků a osvětlení do výrobních hal, čímž překračujeme finanční rozpočet o 43 643 Kč. Školení proti stresu se uskuteční pouze jednou ročně, kdy upřednostníme nově přijaté zaměstnance a zbytek doplníme stávajícími zaměstnanci. Počet zakoupených lamp snížíme na 33 kusů. Tím odpovídají celkové roční náklady finančnímu rozpočtu. Tab. 28: Náklady na snížení stresu v rámci stanoveného rozpočtu Návrhy řešení Školení (stres) Osvětlení Celkem

Roční náklady [Kč] 36 600 62 887 99 487

4

4

ZÁVĚR

69

Závěr

Stres na pracovišti je v dnešní době velmi častý jev a vyskytuje se téměř v každém podniku. Ten by se měl o něj zajímat, analyzovat ho a snažit se ho řešit. Nejlepším krokem je začít prevencí a eliminací výskytu stresových faktorů, které mají nepříznivý vliv na zaměstnance, zaměstnavatele a v závěru na celý podnik. Tato bakalářská práce se zabývala stresem na pracovišti v konkrétním podniku. Cílem bylo zjistit jednotlivé stresové faktory na dvou odlišných pracovištích – pracovníky ve výrobě a administrativními pracovníky. Tyto dvě skupiny jsme porovnávali a zjistili, na které stresové faktory reagují jednotlivá pracoviště citlivěji. Dílčím cílem bylo navrhnout opatření pro prevenci stresu. V teoretické části jsme se zabývali samotným definováním stresu a jeho rozdělením. Dále jsme popisovali stres na pracovišti a nejčastěji zde vyskytované stresové faktory. Další částí bylo zvládání stresu jak z hlediska organizace, tak z hlediska jedince a na závěr teoretické části jsme rozebrali velmi důležitou prevenci. Praktická část se věnovala dotazníkovému šetření ve společnosti Westfalia Metal s. r. o., která se zaměřuje na výrobu průmyslových hadic a lisování dílů pro automobilový průmysl. Dotazník byl rozdán jak dělníkům, tak také administrativním pracovníkům. Vyhodnocením jednotlivých otázek jsme zjistili stresové faktory a rozdíly mezi dvěma pracovišti.Ve výrobě se vyskytuje převážně nadměrný hluk a nedostatečné osvětlení. Stres v administrativě způsobuje především velká odpovědnost, časový tlak a termínované úkoly. Obě pracoviště také považují za stresující špatnou komunikaci a nadřízené. To vše ale v přijatelné míře pro podnik. Z výsledků jsme navrhli řešení a opatření prevence stresu, přestože výsledky z dotazníkového šetření vyšly pro podnik pozitivně. Zaměřili jsme se primárně na školení v oblasti prevence stresu a snížení fyzikálních stresorů ve výrobě. Jednatelem společnosti jsme byli požádáni o zpětnou vazbu a výstup z dotazníkového šetření. To považujeme za pozitivní a smysluplné, jelikož projevil o tento výzkum zájem a také ho zaujaly i některé návrhy na zlepšení stávající situace. Tato práce by mohla být námětem pro porovnání stresu v tomto podniku za určité časové období anebo k podrobnějšímu výzkumu zkoumajícímu více společností stejného charakteru.

5

LITERATURA

5

70

Literatura

1. ARMSTRONG, M., KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 9788024714073. 2. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 8070668229. 3. GREENBERG, J. S. Comprehensive stress management. 6th ed. Boston: WCB/McGraw-Hill, 1999. 388 s. ISBN 069729434x. 4. JOHN, F., PETERS-KÜHLINGER, G. Jak úspěšně zvládnout tlak a stres v práci. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 102 s. ISBN 8024715171. 5. KOHOUTEK, R., ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Cerm, 2000. 223 s. ISBN 8021415525. 6. KŘIVOHLAVÝ, J. Pozitivní psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 195 s. ISBN 807178835X. 7. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. 279 s. ISBN 8071785512. 8. LEHLER, P. M. Principles and Practice of Stress Management. 2nd Ed. New York: The Guilford Press, 1993. 16621 s. ISBN 0898621623. 9. MATOUŠEK, O. Bezpečný podnik: Pracovní stres a zdraví. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 20 s. ISBN 8090360416. 10. MAYEROVÁ, M., BUREŠ, Z., RŮŽIČKA, J. Psychologie v ekonomické praxi. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996. 187 s. ISBN 807082252X. 11. MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 132 s. ISBN 8071694258. 12. PAUKNEROVÁ, D. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přepr. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. 254 s. ISBN 8024717069. 13. PLAMÍNEK, J. Sebeřízení: praktický atlas managementu cílů, času a stresu. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 182 s. ISBN 8024706717.

5

LITERATURA

71

14. PRAŠKO, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 201 s. ISBN 8024701855. 15. PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 1996. 181 s. ISBN 8071693340. 16. PŮŽA, M. Stresové faktory v podniku. Brno, 2008. 94 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Ústav práva a humanitních věd. 17. SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1.vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 8072610384. Internetové zdroje 18. Kancelářský nábytek, kancelářské židle, regály, trezory, kartotéky JP-Kontakt [online]. 2007 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z: . 19. MEK-IN - Úvod [online]. 2008 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z: . 20. Sokol Žabčice [online]. 2008 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z: . 21. Svítidla, světlo, osvětlení, světla, lustry, lampy, led - E-LIGHT.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z: . 22. Účetnictví, daně, právo - Sagit [online]. 1996-2011 [cit. 2011-05-11]. Dostupné z: . 23. WESTFALIA Group [online]. 2011 [cit. 2011-02-8]. Dostupné z: .

72

SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam obrázků 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Yerkes-Dobsonův zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle pohlaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání . . . . . Složení respondentů podle délky zaměstnání v podniku . . . . . . . Složení respondentů podle spokojenosti se zaměstnáním . . . . . . . Složení respondentů podle spokojenosti s pracovním prostředím . . Složení respondentů podle spokojenosti se vztahy na pracovišti . . . Složení respondentů podle vztahu s přímým nadřízeným . . . . . . . Složení respondentů podle hodnocení práce z hlediska míry odpovědnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle dostávání dostatečných informací . . . . Složení respondentů podle pocitu tlaku a kontroly od nadřízeného . Složení respondentů podle pocitu časového tlaku . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle pocitu přetěžování a přepracování . . . . Složení respondentů podle pocitu psychického tlaku . . . . . . . . . Složení respondentů podle spokojenosti se směnným provozem . . . Složení respondentů podle dodržování zásad správné výživy a pitného režimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle pocitu podráždění, přecitlivělosti a úzkostlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle obavy ze ztráty pracovního místa . . . . Složení respondentů podle názoru na šikanu na pracovišti . . . . . .

. . . . . . . . .

12 39 40 41 42 43 44 45 46

. . . . . . .

47 48 49 50 51 52 54

. 55 . 56 . 58 . 59

Seznam tabulek 1 2 3 4 5 6 7 8

Složení Složení Složení Složení Složení Složení Složení Složení

respondentů respondentů respondentů respondentů respondentů respondentů respondentů respondentů

podle podle podle podle podle podle podle podle

pohlaví . . . . . . . . . . . . . . . . . věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . nejvyššího dosaženého vzdělání . . . délky zaměstnání v podniku . . . . . spokojenosti se zaměstnáním . . . . . spokojenosti s pracovním prostředím spokojenosti se vztahy na pracovišti . názoru, co by mohlo vztahy zlepšit .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

39 40 41 42 42 43 44 45

73

SEZNAM TABULEK

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Složení respondentů podle vztahu s přímým nadřízeným . . . . . . . Složení respondentů podle hodnocení práce z hlediska míry odpovědnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle dostávání dostatečných informací . . . . Složení respondentů podle pocitu tlaku a kontroly od nadřízeného . Složení respondentů podle pocitu časového tlaku . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle pocitu přetěžování a přepracování . . . . Složení respondentů podle pocitu psychického tlaku . . . . . . . . . Složení respondentů podle názoru, co nebo kdo způsobuje tlaky na pracovišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle faktorů, které je nejvíce obtěžují při práci Složení respondentů podle spokojenosti se směnným provozem . . . Složení respondentů podle dodržování zásad správné výživy a pitného režimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle schopnosti relaxovat a cíleně odpočívat po práci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle pocitu podráždění, přecitlivělosti a úzkostlivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Složení respondentů podle způsobu boje se stresem . . . . . . . . . Složení respondentů podle zdravotních potíží v důsledku práce . . . Složení respondentů podle obavy ze ztráty pracovního místa . . . . Složení respondentů podle názoru na šikanu na pracovišti . . . . . . Složení respondentů podle názoru, co by přispělo k větší spokojenosti na pracovišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Roční náklady na snížení stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Náklady na snížení stresu v rámci stanoveného rozpočtu . . . . . .

. 46 . . . . . .

47 47 48 49 50 51

. 52 . 53 . 53 . 54 . 55 . . . . .

56 57 57 58 59

. 60 . 68 . 68

6

6

PŘÍLOHY

Přílohy

Dotazník

74

Prevence stresu na pracovišti

Recommend Documents