Příručka prevence stresu

Příručka prevence stresu Modely a osvědčené postupy – zkrácená verze


Říjen │ 2011

This project has been funded with support from the European Commission. This publication [communication] reflects the views only of the author, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein. 510375-LLP-1-2010-1-PT-GRUNDTVIG-GMP

i


Partneři STRESSLESS: Sociedade Portuguesa de Inovação Sara Brandão E-mail: [email protected] URL: http://www.spi.pt Výchova ke zdraví Milada Krejčí E-mail: [email protected] URL: http://www.pf.jcu.cz/ University of Nottingham Stavroula Leka E-mail: [email protected] URL: http://www.nottingham.ac.uk/ University of Patras Konstantinos Poulas E-mail: [email protected] URL: http://www.upatras.gr/ Latvian Adult Education Association Sarmite Pilate E-mail: [email protected] URL: http://www.laea.lv Association Européenne des Enseignants Jean-Claude Gonon E-mail: [email protected] URL: http://www.aede.eu/ MBO Raad Manfred Polzin E-mail: [email protected] URL: http://www.mboraad.nl/ Vedoma Olga Pregl E-mail: [email protected] URL: http://www.vedoma.si/

PŘIDRUŽENÍ PARTNEŘI: European Trade Union Committee for Education Susan Flocken E-Mail: [email protected] URL: http://etuce.homestead.com/ ETUCE_en.html Haute École d'Ingénierie et de Gestion du Canton de Vaud Ariane Dumont E-mail: [email protected] URL: http://www.heig-vd.ch/

Více o projektu na: www.spi.pt/stressless www.facebook.com/stressless

ii


Obsah 1.

Shrnutí .................................................................................................................................................. 1

2.

Projekt STRESSLESS ............................................................................................................................... 3

3.

Metodologie .......................................................................................................................................... 6

4.

Vybrané Osvědčené Postupy................................................................................................................. 9

5.

4.1.

Osvědčené postupy 1 – Řecko ....................................................................................................10

4.2.

Osvědčené postupy 2 – Portugalsko ...........................................................................................15

4.3.

Osvědčené postupy 3 – Velká Británie ........................................................................................17

Zdroje ..................................................................................................................................................20

iii


1.

Shrnutí

1. Executive Summary

1


Tento dokument je Příručkou prevence stresu v rámci projektu STRESLESS – Zvyšování odolnosti pedagogů vůči stresu.

Cílem příručky je představit osvědčené postupy snižování stresu a zvyšování odolnosti vůči němu, včetně popisu použité metodologie a pedagogických postupů pro školitele a učitele ve vzdělávací oblasti.

Tato příručka zahrnuje intervence z různých úhlů pohledu v rámci vzdělávacího sektoru. Některé případové studie jsou zaměřeny na učitele a to, jak je možné snižovat úroveň stresu či mu předcházet na individuální úrovni v rámci vlastní pracovní oblasti. Jiné osvědčené postupy jsou zaměřené na instituce v rámci vzdělávacího sektoru a mohou být realizovány řídícími pracovníky v podobě opatření či postupů zohledněných ve směrnicích omezování stresu. Smyslem shrnutí celé řady osvědčených postupů z různých perspektiv je poskytnutí co největší inspirace pro všechny relevantní subjekty ve vzdělávacím sektoru.

Příručka zahrnuje osvědčené postupy z Řecka, Portugalska a Velká Británie. Delší verze příručky je k dispozici online a zahrnuje další příklady z České republiky, Španělska, Lotyšska, Slovenska, Brazílie, Švýcarska, Nizozemí a Belgie.

2


2. STRESSLESS Project

2.

Projekt STRESSLESS

3


Zlepšení vzdělávání a školení pro pedagogy bylo vytyčeno jako jedna z priorit v pracovním programu Evropské komise “Vzdělávání a školení 2010”. Tento program zdůrazňuje význam přilákání kvalifikovaných a motivovaných lidí k učitelské profesi a jejich udržení. Kvalita výuky a vzdělávání pedagogů je považována za klíčový faktor zvyšování úrovně dosaženého vzdělání a dosažení lisabonských cílů. Vzhledem k novým požadavkům na pedagogické profese je nezbytné nalézat nová řešení zvyšujícího se společenského tlaku na vzdělávací systém jako takový a pracovního stresu mezi pedagogy (s dopadem na vzdělávací proces a jeho výstupy).

Stres, dle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem souvisejícím s výkonem povolání, je závažným problémem ve vzdělávacím sektoru a vyžaduje mnohostrannou intervenci – kombinaci analýzy rizik a profesních a pracovních opatření, s využitím externích odborníků, zapojením pracovníků a soustavnou preventivní činností. Není možné ignorovat poznatky uvedené ve zprávě Evropského observatoria rizik (2009), hovořící o tom, že stres se dotýká více než 22 % pracovníků v Evropě a že se tento údaj bude pravděpodobně zvyšovat.

Pracovní stres, obvykle přicházející v situaci, kdy požadavky pracovního prostředí převyšují pracovníkovy schopnosti se s nimi vypořádat, je spojován s řadou rizikových faktorů a zahrnuje reakci na stres spouštěnou na fyziologické, psychologické a behaviorální úrovni. Pracovní stres může rovněž mít negativní dlouhodobé dopady na pracovníky (zdravotní problémy, jako např. kardiovaskulární a musculoskeletální onemocnění, vliv na duševní zdraví) a na instituce (vyšší pracovní absence a snížená výkonnost).

Vzhledem ke komplexnosti pracovního stresu si projekt STRESSLESS – Zvyšování odolnosti pedagogů vůči stresu klade za cíl použít integrovaný přístup, který poskytne pedagogům cesty ke zlepšení jejich znalostí a kompetencí, nabídne inovativní odpovědi na staré rostoucí problémy a vytvoří pozitivní efekt na kvalitu a efektivitu vzdělávání zvládáním stresu ve školách a zlepšením zdraví pedagogů (zlepšování schopností zvládat stres).

4


Projekt STRESSLESS - jako dvouletá iniciativa zahájená v říjnu 2010 - si uvědomuje potřebu vytvoření efektivních řešení pracovního stresu, zejména ve vzdělávací oblasti. Vytvořením praktického průvodce, který pomůže pedagogům a vzdělávacím institucím se zvládáním psychosociálních rizik si projekt klade za cíl dosažení efektů ve třech klíčových oblastech: • zlepšení blaha jednotlivců a institucí; • snížení stresu zaměstnanců a v rámci organizací; • zlepšení kvality ve vzdělávacím kontextu.

5


3. Methodology

3.

Metodologie

6


Osvědčené postupy byly identifikovány na základě souboru kritérií vytvořených v rámci partnerství. Do příručky byly zahrnuty takové postupy, které se soustředí na různé typy intervenci v rámci vzdělávacího sektoru.

Vhodné preventivní intervence by měly být zacíleny na subjekty, pro které je projekt STRESSLESS jmenovitě určen – učitelé a školitelé – ale také manažeři vzdělávacích institucí a vyšší vedoucí pracovníci. Toto znamená, že každý osvědčený postup je buď přímo zaměřen na jednotlivce pracující ve vzdělávacím sektoru, nebo na institucionální úroveň, kde jej manažeři a další administrativní pracovníci budou schopni začlenit do opatření snižujících stres.

Druhé kritérium pro zahrnutí osvědčeného postupu do příručky vychází z projektu PRIMA-EF “Vodítko k evropskému rámci řízení psychosociálních rizik”1, ve kterém je popsán pracovní stres. V rámci projektu byly identifikovány tři typy intervencí, obecně definované jako primární, sekundární a terciární prevence: 

Přístupy primární prevence se zaměřují na boj s pracovním stresem změnou způsobu organizace a řízení práce. Příkladem je přestrukturování práce, vypracování příslušných komunikačních systémů a revize hodnotících systémů.



Přístupy sekundární prevence se zaměřují na boj s pracovním stresem rozvojem individuálních dovedností zvládání stresu prostřednictvím tréninků. Příkladem takového tréninku je relaxace nebo časový management.



Přístupy terciární prevence se zaměřují na snížení dopadu pracovního stresu na zdraví pomocí odpovídající rehabilitace a systémů “návratu do práce” a rozšíření zaměstnanecké zdravotní péče. Příkladem je poradenství zaměstnancům a kognitivně behaviorální trénink.

Konsorcium se pokusilo v této příručce shrnout osvědčené postupy na všech třech úrovních. Třetím kritériem pro zahrnutí osvědčených postupů do této příručky bylo zastoupení členských států EU s různými úrovněmi stresu. Tato příručka zahrnuje postupy z Velké Británie (úroveň stresu nižší než průměr EU), Portugalska (úroveň stresu na průměru EU) a Řecka (úroveň stresu vyšší než průměr EU).

1

www.prima-ef.org

7


Pro prezentaci osvědčených postupů konzistentní formou byla vytvořena šablona obsahující následující aspekty: -

abstrakt

-

úvod

-

popis postupu

-

výsledky a diskuse

-

praktické lekce

-

závěry a doporučení

Na stránkách www.spi.pt/stressless existuje delší verze tohoto dokumentu v angličtině a obsahuje více příkladů intervencí.

8


4. Selected Good Practices

4.

Vybrané osvědčené postupy

9


4.1. Osvědčené postupy 1 – Řecko

ABSTRAKT Programy zaměstnanecké asistence (EAP) představují mnohonásobné intervenční systémy na pracovišti, které se používají při zvládání pracovního stresu. Organizací realizující tyto osvědčené postupy v Řecku je “Hellas – programy zaměstnanecké asistence, s.r.o.”. Tato organizace adaptuje a implementuje mezinárodně certifikované EAP do řecké pracovní kultury.

ÚVOD EAP jsou organizačním východiskem, které využívá specifické klíčové technologie ke zvýšení pracovní efektivnosti prostřednictvím prevence, identifikace a řešení osobních a výkonnostních záležitostí (EAPA Int. 2002). EAP jsou systémy realizované na pracovišti a obsahují znalosti a dovednosti ekonomických a behaviorálních věd, sloužící k řízení určitých organizačních problémů, např.: pracovní a osobní stres pracovní podmínky působící stres – reorganizace, sloučení, akvizice problematická chování na pracovišti, tj. násilí, obtěžování, šikana, mobbing, atd. záležitosti duševního zdraví psychosociální rizika (organizační kultura, pracovní přetížení, pracovní nároky, interpersonální vztahy v práci, atd.) osobní a rodinné záležitosti výkonnostní aspekty Hlavními cíli implementace EAP jako vícenásobného intervenčního systému na pracovišti jsou: efektivní zvládání a snižování pracovního stresu minimalizace efektů stresových faktorů na duševní a fyzické zdraví podpora blaha lidského kapitálu snižování psychosociálních rizik na pracovišti prevence duševních a fyzických nemocí tvorba zdravého pracovního prostředí a zdravých pracovních sil

POPIS POSTUPU Metodologie EAP: Hodnocení potřeb Vytvoření modelu EAP vyžaduje sběr průkazných dat z pracoviště. Prvním krokem je zhodnocení a definice potřeb lidských zdrojů a stanovení problém na pracovišti prostřednictvím: dotazníků stanovení potřeb, upravených pro potřeby organizace a odpovídající mezinárodním standardům EAP, informace, která organizace získala během hodnocení (tj. hodnocení výkonnosti, interní průzkumy, psychometrická hodnocení, ohniskové skupiny, data o nemocnosti / absencích, data o produktivitě apod.), informace z personálních oddělení a neformální diskuse se zaměstnanci. K identifikaci příčin a efektů pracovního stresu lze využít následující nástroje, které rovněž slouží k ohodnocení psychosociální úrovně a míry pohody zaměstnanců: hodnocení zdravotního rizika: zhodnocení postojů zaměstnance ve vztahu k jeho stávající úrovni duševního a fyzického zdraví (pohyb, stravování, lékařské prohlídky a péče, užívání alkoholu, předepsané léky, atd.), hodnocení stresu: dotazník zkoumající příznaky stresu, hodnocení behaviorálního rizika: zhodnocení behaviorálních rizik zaměstnanců na pracovišti v důsledku násilí, přetížení, komunikačních obtíží, pracovní nejistoty, atd. psychosociální hodnocení: screening, pohovory, dotazníky ohledně společenské, pracovní, rodinné a zdravotní historie.

10


Návrh modelu služeb Na základě výsledků z předchozích dat je vytvořen model EAP podle identifikovaných potřeb zaměstnanců a organizace. Holistický multi-intervenční systém zvládání stresu pro pracoviště (management, zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci). Toto se vztahuje k profesní podpoře, coachingu a školení pro výkonný manažerský tým v organizaci, zaměstnance a jejich rodiny na základě modelu CBT (kognitivně-behaviorální péče). Cílem je pomoci jim při zvládání pracovního a osobního stresu a podporovat psychosociální pohodu v celé organizaci od managementu směrem dolů. Statistiky a míra užití Pro analýzu kvalitativních a kvantitativních dat vycházejících z používání programu je používán software EAP, který poskytuje následující informace: demografie (věk, pohlaví, místo, pracovní pozice, atd.), míra užívání služeb EAP, faktory stresu (pracovní, osobní a rodinné problémy, které ovlivňují a stresují lidský kapitál), úroveň spokojenosti s implementací programu, návratnost investice. Intervence – trojí osa aktivit Po evaluaci potřeb by měl být vytvořen komplexní program prevence a zvládání stresu, který bude odpovídat potřebám organizace (trojí osa aktivit): 1. osa: Prevence - primární prevence: zaměřuje se na vytvoření zdravé pracovní kultury, která podporuje zaměstnance a přebírá aktivní roli při zvládání stresu a zároveň podporuje pohodu zaměstnanců - sekundární prevence: zahrnuje časné rozpoznání rizik, která mohou způsobit psychosociální problémy na pracovišti, a určuje odpovídající aktivitu pro jejich minimalizaci - terciární prevence: zaměřuje se na ty zaměstnance, jejichž vysoké úrovně stresu ovlivňují jejich duševní zdraví a pohodu (vyhoření, deprese, panické záchvaty, závislosti, atd.) a kteří potřebují služby zdravotnických profesionálů pro úspěšnou rehabilitaci a návrat do práce 2. osa: Přímé služby Pro ty jednotlivce, kteří potřebují přímou osobní intervenci, je sestaven individuální terapeutický plán k eliminaci stresových symptomů. Ten zahrnuje: - zaměření na problém a jeho projevy - stanovení krátkodobých cílů - stanovení dlouhodobých cílů - nové mechanizmy a dovednosti zvládání symptomů stresu - odhad doby k dosažení cílů 3. osa: Sledování a zhodnocení Monitoring vývoje pro každý jednotlivý případ a vyhodnocení výsledků

11


Služby EAP implementované na každé z os pro zvládání stresu: PREVENCE

    

PŘÍMÉ SLUŽBY

 

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ



vytvoření směrnice ohledně stresu a pracovní pohody na pracovišti 24/7/365 telefonní podpora pro zvládání stresu. Krátkodobá podpora, poradenství pro management, zaměstnance a jejich rodinné příslušníky při zvládání pracovních, osobních a rodinných problémů, které zvyšují míru stresu a ovlivňují výkonnost zdravotní a wellness coaching (pro vedoucí pracovníky a zaměstnance) tréninkové programy pro lidské zdroje, zaměřující se na zvládání stresu, zvyšování odolnosti a optimismu, dovednosti k řešení problémů a celkové zlepšení jejich psychologického imunitního systému wellness a zdravotní semináře a prezentace k rozšíření znalostí a povědomí, dovednosti volně související se zvládáním stresu (témata související s duševním a fyzickým zdravím, stravování, tělesná kondice, relaxační programy, protikuřácké programy, atd.) přímé osobní poradenství: používání modelu CBT (kognitivně behaviorální péče). CBT se zaměřuje na rekonstrukci negativních a stresujících způsobů uvažování, které negativně ovlivňuje emoce a chování příjemců CISM – Zvládání stresu pramenícího z kritických incidentů – zvládání stresu jako výsledku nepředvídaných kritických událostí na pracovišti a mimo něj, např. krádeže, nehody, ztráta zaměstnance, teroristické akce, násilí, oheň, přírodní katastrofy, atd. CISM je vícekomponentní intervenční systém, který pomáhám obětem / svědkům kritických incidentů v rámci pracovního prostředí a jejich osobního života případový management: navrhuje a dodává souvislý plán péče o každý konkrétní případ. Tento plán sestává z následných telefonních intervencí poskytovaných jednotlivcům, kteří využili služeb EAP. Dále specialisté na případový management provedou vyhodnocení se zaměřením na úroveň spokojenosti uživatelů a úspěšnost poskytovaných služeb pomocí anonymních dotazníků

VÝSLEDKY A DISKUSE  

Výsledky implementace a adaptace programů EAP v řecké korporátní kultuře, jako holistická protistresová strategie: Z průzkumu provedeného Hellas EAP v letech 2009-10 na vzorku 1427 zaměstnanců 7 řeckých a nadnárodních společností se sídlem v Řecku, kteří využili služeb EAP, byly získány následující výsledky ohledně faktorů zvyšujících úroveň stresu: Faktory zvyšující úroveň stresu

8,50% 16%

49,50%

8,50%

17,50% work-related stress

conflicts at the work place

lack of collaboration with collegues

difficulties in balancing work and personal life

other problems

Vysvětlivky: 49.5 % pracovní stres, 17.5 % jiné problémy, 16 % obtíže při vyvážení pracovního a profesního života, 8.5 % konflikty na pracovišti, 8.5 % nedostatečná spolupráce s kolegy

12


1. Z dalšího šetření provedeného Hellas EAP na vzorku 1077 zaměstnanců velké společnosti (A) v Řecku, která implementuje mezinárodně certifikovaný CISM program, byly získány následující výsledky ohledně faktorů zvyšujících úroveň stresu: Faktory zvyšující úroveň stresu

8% 14%

8% 56%

15%

work-related stress

conflicts at the work place

anger

difficulties in balancing work and personal life

other problems

Vysvětlivky: 56.5 % pracovní stres, 15 % jiné problémy, 14 % obtíže při vyvážení pracovního a profesního života, 8 % konflikty na pracovišti, 8 % nedostatečná spolupráce s kolegy Pracovní stres: pracovní přetížení, profesní nejistota, tlak na plnění termínů a cílů, tlak od náročných klientů, konflikty s nadřízenými, nerovnoměrné rozložení práce mezi spolupracovníky, atd. Jiné problémy: panické záchvaty, deprese, duševní a fyzické nemoci, obtíže v osobních vztazích, rozvod, úmrtí blízké osoby, chronická nemoc v rodině, problémy pramenící z péče o starého člověka, atd. 2. Z třetího šetření provedeného Hellas EAP během let 2007, 2008 a 2009 na vzorku 250 zaměstnanců v bankovním sektoru, kteří byli vystaveni kritickému incidentu, a byly jim poskytnuty služby CISM, vyplývá: - 97 % zaměstnanců uvádělo, že považovali za důležité či velmi důležité poskytnutí podpory pracovníky Hellas EAP - 93 % zaměstnanců uvádělo, že intervence CISM významně přispěla ke zlepšení jejich pracovního výkonu, - 99 % zaměstnanců uvedlo, že potřebují dodatečnou a průběžnou podporu pro vypořádání se s pracovním a osobním stresem. 3. Ze čtvrtého šetření provedeného Hellas EAP na vzorku 2870 zaměstnanců a rodinných příslušníků (Řeků a místních cizinců)), kteří obdrželi služby EAP ve vztahu k osobnímu a profesnímu stresu, vyplývá 98 % míra spokojenosti. 4. Návratnost investice pro organizace, které využily služeb EAP je odhadována takto:  podnik A: 1:19 (průmyslový sektor)  podnik B: 1:36 (průmyslový sektor)  podnik C: 1:30 (bankovní sektor)  podnik D: 1:32 (bankovní sektor) 5. V roce 2011 podnik B, zaměstnávající více než 5 000 osob, veřejně uvedl, že došlo k 0,6 % poklesu absencí v souvislosti s implementací klíčový služeb EAP (24/7/365 telefonická podpora, osobní individuální konzultace, CISM). Na rok 2012 Hellas EAP návrh specifický EAP Program managementu absencí

13


PRAKTICKÉ LEKCE Problémy během implementace EAP v řeckých organizacích: - zvládání neochoty firemního managementu pojmout přínosy takových inovativních metod a programů podpory psychosociálního zdraví a pohody, které se vztahují k řízení výkonosti zaměstnanců, - překonání obtíží při úpravě mezinárodních modelů a principů EAP tak, aby mohly efektivně fungovat v řeckém pracovním prostředí, - potřeba průběžného vzdělávání a rozvoje povědomí vedoucích pracovníků a personalistů ve veřejné správě a soukromém sektoru o výhodách globálních EAP pro zaměstnance při zvládání pracovního a osobního stresu, který ovlivňuje jejich duševní a fyzické zdraví a pohodu, - stálé úsilí při prosazování hodnot zdravé pracovní kultury prostřednictvím zplnomocňování lidských zdrojů, - snižování nedůvěry zaměstnanců ohledně důvěrnosti služeb EAP, - boj se stigmatem a vyloučením zaměstnanců s duševní nemocí na pracovištích, - školení managementu a výkonných pracovníků při stanovování hranic jejich profesní role a schopností při řešení otázek duševního zdraví na pracovišti a odkazování takových případů na kvalifikované odborníky prostřednictvím EAP, - nadnárodní společnosti působící v Řecku jsou otevřenější implementaci služeb EAP, protože jejich mateřské společnosti mají dlouhou tradici využívání EAP, - vypořádání se s nedostatkem statistických údajů a záznamů (jak v soukromém, tak veřejném sektoru), které mohou poskytnout přesnou informaci o nákladech na problémy produktivitou v důsledku nemocí, které souvisejí se stresem – nízká produktivita, zdravotnické náklady, nadměrná absence, atd. - úsilí posunout roli personálních oddělení z prostého “najímání a vyplácení zaměstnanců” do důležité úlohy řízení a rozvoje lidských zdrojů

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Služby EAP existují na mezinárodní a evropské úrovni v zemích jako USA, Kanada, Austrálie, Čína, Afrika, Irsko, Velká Británie či Finsko, jak v soukromém, tak veřejném sektoru, více než 40 let, s kvantitativně i kvalitativně hmatatelnými výsledky. V některých z výše zmiňovaných zemí, jako např. ve Finsku, proběhl pilotní výzkum institucionalizace EAP ve veřejném sektoru, financovaný Evropským sociálním fondem, Ministerstvem sociálních služeb, Národním centrem pro výzkum, rozvoj a podporu zdraví, a řadou soukromých organizací. EAP byl rovněž ustanoveny jako součást protistresové strategie ve veřejných organizacích v Evropě (Cooper et al. 1992a, 1992b) a jsou podporovány Mezinárodní organizací práce (ILO), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Administrativou bezpečnosti a zdraví při práci (OSHA). Dnes jsou EAP mezinárodně vyučovány na magisterské a doktorské úrovni. Hellas EAP je společností, která první zavedla EAP v řeckém regionu. Na základě naší mezinárodní a národní zkušenosti na poli EAP doporučujeme, aby proběhl výzkum s ohledem na zavedení a užití EAP v pilotním programu v rámci řeckého veřejného sektoru. Hypotézou je, že EAP jako vědecky a výsledkově ověřený systém může být úspěšný při řešení stresu v době prudké finanční krize. Jinými slovy, EAP bude: - fungovat jako protistresová strategie prosazující zdravou pracovní kulturu s přímými a nepřímé efekty na pracovní síly, jejich rodiny, organizaci a společnost, - efektivně přispívat k rozvoji pozitivní firemní kultury, - rozšiřovat a podporovat fyzické a duševní zdraví a psychosociální bezpečí na pracovišti, - zvyšovat míru odolnosti pracovních sil během obtížného období, - vytvářet zdravější pracoviště s vyšší úrovní zaměstnanecké pohody, - zvyšovat produktivitu zaměstnanců, - zvyšovat firemní konkurenceschopnost a kvalitu zákaznických služeb.

14


4.2. Osvědčené postupy 2 – Portugalsko

ABSTRAKT Tyto osvědčené postupy jsou součástí výzkumné studie provedené několika univerzitami v Portugalsku, Brazílii a Španělsku. Cílem studie je snaha o prevenci a řešení stresu, demotivace a vyhoření učitelů a zdravotnického personálu. K dosažení tohoto cíle byl vytvořen kurz zvládání stresu pro výše zmiňované cílové skupiny. Kurz se skládal z padesáti hodin školení, rozdělených do jedenácti bloků. Deset bloků “uvnitř” obsahovalo témata: sdílení profesních informací s kolegy, identifikace specifických stresových faktorů a strategie jejich zvládání, náhrada iracionálních domněnek vhodnějšími, trénink asertivity a relaxace. Kurz rovněž obsahoval jednodenní venkovní blok. V porovnání s úvodem kurzu účastnící vykazovali významně vyšší vnímání vlastní pracovní pohody.

ÚVOD Tato výzkumná studie byla realizována v roce 2004 ve spolupráci profesorů na Algarvské univerzitě, Pedagogické univerzity Katolické univerzitě jižního Rio Grande a fakulty psychologie Malagské univerzity (Španělsko). Cílem studie bylo zabývat se problematikou stresu, demotivace a vyhoření především mezi učiteli a zdravotnickým personálem, jako skupinou s vysokým rizikem těchto problémů. Problematika stresu (včetně vyhoření, deprese, demotivace, atd.) je velmi komplexní a neexistují jednoznačná řešení. V tomto případě je navrženým řešením školení a průběžné vzdělávání. Takové typy kurzů a školení mohou zlepšit všeobecnou spokojenost s prací, zvýšit sebedůvěru lidí navštěvujících tyto kurzy a přispět k osobnímu a profesnímu rozvoji. V kontextu na míru šitého školení k řešení vlastních problémů byl vytvořen první tréninkový program v rozsahu 30 hodin v desetihodinových blocích s celou řadou různých cvičení. Kurz byl úspěšný, ovšem účastníci pociťovali, že více bloků / času by jim umožnilo zkoumat a řešit problémy více do hloubky. Tento kurz zvládání stresu vychází z kurzu prvního, ale zahrnuje více relevantních témat a má delší trvání, rovněž požadované účastníky předchozího kurzu.

POPIS POSTUPU Tento kurz byl strukturován do jedenácti bloků v celkové délce padesát hodin. Každý blok byl rozdělen do čtyřhodinovek. Deset bloků bylo realizováno uvnitř, závěrečný jedenáctý blok se uskutečnil venku v trvání 10 hodin (jeden den). Hypotéza a metodologie kurzu byla následující: kurz bude realizován k ověření navrženého obsahu a strategií bez ohledu na školitele. Jako takový byl kurz realizován prostřednictvím dvou rozdílných typů školitelů a rovněž obsahoval kontrolní a experimentální skupinu. Kurz byl realizován pro 28 pedagogů vyučujících na základních školách, 21 žen a 7 mužů. Toto byla experimentální skupina. Kontrolní skupina se skládala z 30 pedagogů, 19 žen a 11 mužů, kteří rovněž vyučovali na základních školách.

VÝSLEDKY A DISKUSE Indikátory užité jako medián k výpočtu výsledku vykázaly výsledky mezi hodnotami získanými v úvodních a v následných hodnoceních. V zásadě byla úroveň pracovní pohody hodnocena výše (čím vyšší hodnocení, tím lépe). Obecně se účastníci cítili šťastnější, byli více motivováni zůstat ve vzdělávacím sektoru. Jak bylo také očekáváno, kontrolní skupina nevykazovala žádné významné změny. Dopad kurzu se liší pro jednotlivé osoby, ovšem studie byla provedena za profesionálních výzkumných podmínek a výsledky mohou být považovány za platné pro další studium a výzkum. Je vhodné zdůraznit, že i když je rozdíl mezi předběžným a následným hodnocením u jednotlivých osob malý, výsledky ukazují směrem následující interpretace: účastníci se cítili lépe a méně ve stresu po skončení kurzu.

15


PRAKTICKÉ LEKCE Tréninkový program vypadal následovně: BLOK 1 2

AKTIVITA    

představení kurzu, programu a účastníků předběžné hodnocení proměnných, které určují rozdíl mezi pracovní pohodou a pracovním stresem identifikace symptomů nebo indikátorů pracovního stresu identifikace potenciálních faktorů pracovního stresu

3

 identifikace možných cest a strategií řešení problémů, které mohou zaměstnanci používat při řešení obtíží

4

 identifikace a náhrada negativních a iracionálních myšlenek o jednotlivci a o určitých aspektech profesního života  rozvoj kompetencí ke zvládání profesní odpovědnosti, očekávání a profesních cílů v kontextu co nejpřesnější kognitivně-motivační funkčnosti

5

 rozvoj kompetencí ke zvládání fyzických symptomů stresu (dechová a relaxační cvičení)

6 7 8 9

       

rozvoj kompetencí časového managementu v práci rozvoj kompetencí týmové práce a vedení schůzek identifikace charakteristik užitečných vztahových postojů rozvoj vůdcovských schopností v interpersonálních vztazích identifikace a rozvoj dovedností asertivity identifikace a rozvoj kompetencí zvládat potenciální konfliktní situace v profesním prostředí identifikace pravidel zdravého životního stylu rozvoj individuálních strategií každým s účastníků

10

 cvičení v dynamických skupinách

11

 výhledová implementace celoživotního vzdělávání na profesní a osobní úrovni pro každého z účastníků  závěrečná evaluace proměnných, které určují rozdíl mezi pracovní pohodou a pracovním stresem a užitečnost absolvovaného kurzu

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Experimentální skupina vykázala nárůst ve vnímání lepší pracovní pohody a motivace pokračovat v práci. Výsledek by měl být použit k diskusím o zlepšení pracovní pohody pedagogů a zdravotnického personálu prostřednictvím průběžného vzdělávání ohledně pracovní pohody, protože výsledky jasně ukazují, že toto má pozitivní dopad na účastníky takového procesu.

16


4.3. Osvědčené postupy 3 – Velká Británie

ABSTRAKT Okresní úřad Oxfordshire řídí přibližně 300 škol. Úřad si při pohledu na informace o absencích a na základě zpětné vazby od odborů uvědomil, že stres je významným problémem v řadě škol okresu. K tomuto účelu tedy vytvořil Schéma rozšíření pracovního života (WLE). Toto schéma je založené na pěti krocích, které zahrnují přípravu organizace, sběr dat, prozkoumání problém a navržení řešení, zaznamenání zjištění, monitoring a kontrola výsledků. Schéma je založené na systematickém přístupu dle Zdravotních a bezpečnostních směrnic (HSE), “Přístup manažerských standardů”. Na základě implementace programu byla do praxe uvedena lokální řešení na jednotlivých školách, která zahrnovala reorganizaci práce, podpůrný personál i školení zvládání stresu. Výsledky ukazují na pozvolné zlepšování situace ve škole, kde bylo toto schéma implementováno. Snižuje se pravděpodobnost zvýšené úrovně stresu a zlepšuje úroveň pracovní pohody v porovnání s Manažerskými standardy HSE. WLE se stalo důležitou součástí programu okresního úřadu a je rozšiřováno do další součástí úřadu.

ÚVOD Okresní úřad Oxfordshire zodpovídá za mnoho klíčových lokálních služeb. Každoročně úřad pracuje s rozpočtem 845 miliónů liber veřejných prostředků na poskytování těchto služeb z mandátu 615 000 obyvatel okresu Oxfordshire. Okresní úřad je s více než 20 000 zaměstnanci největším zaměstnavatelem v okrese. Součástí povinností okresního úřadu je správa téměř 300 škol na území celého okresu. Okresní úřad si při pohledu na statistiky absence a zpětné vazby od odborů uvědomil závažnost pracovního stresu na některých školách. Okresní úřad podporuje školy v aktivitách zaměřujících se na stres, a personální oddělení dostalo za úkol vytvořit pracovní program, který by pomohl snížit stres v zapojených školách. V letech 2004-05 bylo rozhodnuto využít Národní program blahobytu, model navržený Podpůrnou učitelskou sítí k řešení takových problémů. To vedlo k vytvoření vlastního programu s názvem Rozšíření pracovního života (WLE). Práce v každé ze škol byla financována z vlastních zdrojů, což znamenalo, že program byl dostupný především pro velký počet malých škol v okresu. WLE je nyní ve svém čtvrtém roce trvání. Je plnou součástí strategie bezpečnosti a zdraví při práci v okrese. Nové školy se průběžně stávají součástí schématu, pokud samy zjistí potřebu tohoto schématu, či v důsledku zdravotního a bezpečnostního auditu. Rovněž se plánuje využít WLE i pro další oddělení úřadu k prevenci stresu ovlivňujícího zdraví pracovníků.

POPIS POSTUPU Ve WLE je pět klíčových prvků, které jsou zaváděné ve školách. Ty jsou uvedeny v Tabulce 1. Tento proces pomohl zaměstnancům otevřeněji hovořit o stresu a zároveň ukázal snahu a odhodlání školy a okresního úřadu věnovat se problematice stresu a zlepšení situace. Klíčové prvky WLE PŘÍPRAVA ORGANIZACE

SBĚR DAT

ZKOUMÁNÍ PROBLÉMŮ A NAVRHOVÁNÍ ŘEŠENÍ

Informování ředitelů o tomto procesu je nezbytné k zajištění potřebných prostředků, úspěšnému dokončení této aktivity a porozumění přínosům zapojení do tohoto schématu. Je objasněno, že schéma pomáhá škole v péči o zaměstnance a je v souladu se zákonem. Člen týmu WLE navštíví školu, aby provedl průzkum stresu, zaměstnanecké skupiny mají příležitost vyplnit důvěrný dotazník založený na Manažerských standardech HSE (odkaz na Dotazník) ohledně potenciálních stresových faktorů. Facilitátoři přímo ve školách pomohou s procesem a zajistí, že jsou v dotaznících získávána kvalitní data. Rovněž zajistí, aby všichni zaměstnanci rozuměli účelu dotazníku. Na základě analýzy dotazníkových dat je vytvořen profil školy, který je diskutován s ředitelem školy a facilitátory. Zpětná vazba je poskytována nehodnotícím pozitivním způsobem lidmi k tomuto účelu vyškolenými. Ředitel a facilitátoři poté zprostředkují tuto zpětnou vazbu všem zaměstnancům a jsou odsouhlaseny klíčové aktivity.

17


ZÁZNAM ZJIŠTĚNÍ

MONITORING A KONTROLA

Pro zaměstnance každé ze škol je zajištěno školení ohledně stresu. Školení v časovém managementu, komunikaci a dalších identifikovaných oblastech může rovněž být poskytnuto dle potřeby. Po konzultaci se všemi zaměstnanci školy jsou sestaveny akční plány. Facilitátoři mohou navrhovat opatření, která fungovala v jiných školách, nebo je možné ve spolupráci se zaměstnanci vytvořit vlastní místní řešení. Pro ředitele a facilitátory jsou pravidelně organizována setkání, na kterých jsou sdíleny osvědčené postupy. Akční skupina okresního úřadu v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci ve vzdělávacím sektoru má klíčovou roli v celém procesu. Šetření jsou prováděna každoročně, aby bylo možné monitorovat průběh, identifikovat potřebné aktivity a hledat nová řešení.

VÝSLEDKY A DISKUSE Na základě tohoto programu byla realizována na jednotlivých školách lokální řešení, např. 1. Na jedné základní škole vyšlo při šetření najevo, že některé děti nerespektují podpůrný personál. Jeden ze zaměstnanců navrhl systém, ve kterém nejprve v případě špatného chování dostane žák na výběr své chování napravit, a následně žlutou nebo červenou kartu. Je to pak třídní učitel, který rozhoduje o důsledcích a podpůrný personál má prostor pro vykonávání své činnosti. Tyto karty přenesly odpovědnost zpět na třídní učitele a ulevily třídním asistentům. Tento systém byl diskutován se všemi příslušnými zaměstnanci a poté představen žákům na shromáždění. Chování se v důsledku tohoto systému zlepšilo. 2. Jedna ze základních škol v rámci svého rozpočtu na WLE vytvořila pracovní pozici koordinátora WLE, jehož náplní je zlepšovat pracovní pohodu zaměstnanců. To zlepšilo profil všech facilitátorů WLE, za nimiž přicházejí zaměstnanci pro pomoc / radu. Trvalo poměrně dlouho, než tento systém začal ve škole nést ovoce, ale nyní je přijímán v celé škole. 3. Jiná základní škola podpořila své zaměstnance ve zlepšení poměru pracovního a soukromého života, omezení práce doma a odchodech ze zaměstnání v určenou hodinu. Toto pomohlo zaměstnancům více uvažovat o pracovní náplni, časovém managementu a umožnilo škole se vypořádat s prací do pozdních hodin. 4. Jedna ze škol identifikovala, že pracovní přetížení učitelů přichází během určitých období v roce (zkoušky, srovnávací testy, atd.). Bylo rozhodnuto, že se najdou cesty jak uvolnit čas učitelům během období zkoušek. Byly přeorganizovány schůze zaměstnanců, byl upraven rozvrh domácích prací žáků (zadávání úkolů, které nemusejí být známkovány), aby byl snížen objem opravování úkolů. To umožnilo uvolnit tlak na učitele v některých obzvláště náročných obdobích školního roku. 5. Facilitátor pracující s týmem administrativních pracovníků identifikoval pracovní zatížení jako velký stresor. Byl zaveden rotační systém, aby bylo zamezeno hromadění práce. 6. Školení zvládání stresu zahrnuje rovněž efektivní rozpoznávání příležitostí k přestávkám a odpočinku. Vzhledem k podstatě pedagogické profese je toto problém, ovšem zaměstnancům je vysvětlováno, že je velmi důležité dělat přestávky k udržení vysoké úrovně energie během dne a schopnosti pracovat co nejefektivněji. Tam, kde byla prováděna každoroční šetření, výsledky ukazují na pomalé zlepšení. Personálu se snížilo riziko vyšších úrovní stresu a zvýšila úroveň pracovní pohody při porovnání s Manažerskými standardy HSE (viz následující graf).

18


Školy účastnící se v letech 2006/07 a 2007/08

Poznámka: Hodnocení jsou v rozmezí 1-4 (nikoliv 1-5), kde 1 je nejméně příznivé Osa X: Role, Kontrola, Požadavky, Vztahy, Podpora kolegou, Podpora nadřízeným, Změn, Pracovní život celkem

PRAKTICKÉ LEKCE Těchto pět kroků – příprava organizace, sběr dat, zkoumání problémů a návrh řešení, záznam zjištění, monitoring a kontrola výsledků – jsou založeny na systematickém přístupu propagovaném v rámci HSE ve Velké Británii, “přístupu Manažerských standardů”, a také dokumentu Evropské komise “Management psychosociálního rizika – Evropský rámec”. Jak bylo nastíněno dříve, tento přístup vede k dlouhodobě udržitelným přínosům pro zaměstnance i organizaci. Toto jsou některé ze zkušeností s programem: “V době školení na WLE jsem byla díky míře stresu a emočnímu vypětí opravdu blízko slzám. Mluvit o tom bylo velmi obtížné. Školení mi pomohlo uvědomit si, že tento stres existuje a dalo mi nástroje k jeho zvládání.” čerstvá pedagožka, základní škola Oxfordshire “Vliv na školu je hmatatelný a pozitivní. Většina školních vedoucích pracovníků má za to, že rozumí potřebám svých týmů a domnívá se, že lidé s nimi rádi pracují.” ředitel základní školy “WLE zlepšil pracovní pohodu všech zaměstnanců. Umožňuje lidem o sobě uvažovat a dává jim příležitost zamýšlet se nad svými pracovními návyky a jejich dopadu na jednotlivce a celou školu.” ředitel základní školy

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Úspěch tohoto schématu přivádí každoročně další školy k WLE. Ředitelé, vedoucí pracovníci a zaměstnanci zapojených škol rozumí přínosům zapojení do tohoto schématu. Vytvoření a rozvoj tohoto schématu vedl k tomu, že některé školy vytvořily vlastní aktivity mimo původní schéma. WLE se stalo důležitou součástí programu zlepšování pracovních podmínek okresního úřadu Oxfordshire a pracuje se na jeho rozšíření do dalších oddělení úřadu.

19


5. References

5.

Zdroje

20


OSVĚDČENÉ POSTUPY 1  Report for Work related stress European Foundation of Leaving and working conditions, 2010, European Foundation for the improvement of Living and Working Conditions  ΗΕLLAS EMPLOYEE ASSSISTANCE PROGRAMS LTD. Dr. Anastasia P. Rush – Director of Clinical Services Hellas EAP Ltd.

OSVĚDČENÉ POSTUPY 2  Výzkumná studie “Formação em gestão do stresse”. Přístup z internetu: http://redalyc.uaemex.mx/pdf/271/27140210.pdf.

OSVĚDČENÉ POSTUPY 3 

Oxfordshire County Council – případová studie – vzdělávání. Přístup z internetu: http://www.hse.gov.uk/stress/casestudies/oxfordshirecountycouncil.htm  Management Standards for work related stress. Přístup z internetu: http://www.hse.gov.uk/stress/standards/index.htm

21

Příručka prevence stresu

Recommend Documents