Preference dopravních prostředků

České vysoké učení technické v Praze

Fakulta dopravní Ústav aplikované matematiky, K611

Semestrální práce ze Statistiky

Preference dopravních prostředků

sk. 2 40

Vraniaková Terézia Vrobelová Ester Žváčková Jitka


Obsah

1) Úvod

3

2) Testování

4

2.1) Postoj k veřejné hromadné dopravě v České a Slovenské republice

4

2.2) Vliv dopravy na životní prostředí – veřejné mínění vs. Skutečnost

7

2.3) Nehodovost dopravy – veřejné mínění vs. Skutečnost

9

2.4) Volba dopravního prostředku pro přemístění na velké vzdálenosti

10

2.5) Preference dopravy podle věkových skupin

12

2.6) Závislost názoru na investování pro rozvoj dopravy v ČR na místě bydliště

15

3) Závěr

21


1) Úvod V této semestrální práci se zabýváme problematikou volby preference dopravních prostředků. Potřebná data jsme získávali formou ankety, kterou jsme rozšířili v elektronické podobě. V našem průzkumu jsme se snažili oslovit co nejvíce lidí a to tak, aby byly zastoupené všechny věkové kategorie. Otázky v anketě byly orientované dvěma směry. První část byla zaměřená na dopravu denní, druhá se zabývala volbou dopravy při dálkovém dojíždění. A na závěr byly lidem kladeny otázky ohledně jejich názoru na dopravu z různých hledisek. Na náš dotazník odpovědělo 439 respondentů, kteří tvoří náš základní výběrový soubor. Měli jsme možnost získat názory lidí i ze Slovenské republiky a díky tomu jsme mohli porovnávat některé údaje mezi Čechy a Slováky. Z celkového součtu odpovědí bylo 9.8 % dotazovaných ze Slovenské republiky. Oponenti:

Lukáš Vopava Martin Zach

3


2) Testování 2.1) Postoj k veřejné hromadné dopravě v České a Slovenské republice U tohoto tématu jsme se snažili zjistit, jestli existuje závislost postoje k veřejné hromadné dopravě na tom, jestli je respondent z České nebo Slovenské republiky. Rozdělená data jsme si vložili do kontingenční tabulky a stanovili jsme nulovou a alternativní hypotézu. Poté jsme provedli chí-kvadrát test, abychom získali jeho signifikaci potřebnou k zamítnutí nebo přijetí nulové hypotézy na dané hladině významnosti. Nulová hypotéza: Spokojenost s MHD nezávisí na tom, zda pocházíte z České nebo Slovenské republiky. Alternativní hypotéza: Spokojenost s MHD závisí na tom, zda pocházíte z České nebo Slovenské republiky. Hladina významnosti α=0.05

Kontingenční tabulka: Národnost slovenská

Data

Počet % česká Počet % celkem počet Celkem %

Spokojení s MHD 21 49.00% 262 66.30% 283 64.61%

Nespokojení s MHD 22 51.00% 133 33.70% 155 35.39%

Pozorované četnosti: 21 22 262 133 283 155 Očekávané četnosti: 27.78310502 15.21689 255.216895 139.7831 Signifikace chí-kvadrátu:

4

Celkový součet 43 100.00% 395 100.00% 438 100.00%

43 395 438

0.074678


Dosažená hladina signifikace p=0,07 je větší než 0,05, nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 tedy zamítnout nelze.

5

České vysoké učení technické v Praze Závěr testování: Spokojenost s MHD nezávisí na tom, jestli je respondent z České nebo Slovenské republiky.

6

České vysoké učení technické v Praze 2.2) Vliv dopravy na životní prostředí – veřejné mínění vs. Skutečnost Naší další úvahou bylo zjistit, zda jsou Češi správně informováni o vlivu dopravy na životní prostředí. Srovnali jsme data z naší statistiky s daty získanými z Ročenky dopravy 2010. Graf procentuálně vyjadřuje to, která doprava má podle lidí největší vliv na znečištění životního prostředí.

Vplyv na životné prostredie Silniční věřejná osobní doprava

Letecká doprava

Vodní doprava

Individuální automobilová doprava

Želeniční doprava

26% 50%

5% 15%

4%

Údaje z tabulky čerpané z Ročenky dopravy 2010 o vlivu dopravy na životní prostředí: 1... CO2 2… CO 3… NOx Individuální automob. doprava 10 240 70059 14614 Silniční veřejná osob. doprava(i busy MHD) 1995 14352 14803 Železniční doprava- motorová trakce 286 1795 3085 Vodní doprava 13 79 136 Letecká doprava 1003 962 3779

4… N20 5… Těkavé org.látky 1818 8543 89 2668 16 426 1 19 139 545

6… CH4 7… SO2 8… Pevné částice 9… Pb Individuální automob. doprava 652 330 1029 0,9 Silniční veřejná osob. doprava(i busy MHD) 238 63 1456 0 Železniční doprava- motorová trakce 18 9 238 0 Vodní doprava 1 0 10 0 Letecká doprava 166 62 0 0

7

České vysoké učení technické v Praze Hodnota tohoto bodu byla upravena v tomto grafu kvůli lepší přehlednosti, přesná hodnota je uvedena v tabulce 16 000

14 000

12 000

Individuální automob. doprava 10 000 Silniční veřejná osob. doprava(i busy MHD) 8 000

Železniční doprava- motorová trakce Vodní doprava

6 000 Letecká doprava

4 000

2 000

0 0

2

4

6

8

10

Závěr: Z průzkumu vyplynulo, že si myslíme, že životní prostředí nejvíce znečišťuje silniční veřejná osobní doprava. A možná proto vzniká problém s individuální dopravou, jelikož lidé si myslí, že když cestují autem, tak životní prostředí namáhají méně jak autobus. Proto ve skutečnosti nejvíc znečišťujících látek produkuje individuální automobilová doprava.

8


2.3) Nehodovost v dopravě – veřejné mínění vs. skutečnost U tohoto tématu jsme sledovali všeobecné mínění o dopravních nehodách. Graf veřejného mínění o nehodovosti v dopravě

Nehodovost Letecká dopr.

Vodní doprava

Silniční dopr.

Železniční dopr.

17% 4% 8% 71%

Výtah údajů z Ročenky dopravy 2010 Počet obětí při nehodách Železniční dopr. 155 Silniční dopr. 25186 Vodní dopr. 1 Letecká dopr. 9

Závěr: Nejdřív se v klidu usaďte!! Čeká vás šok! Podle našeho průzkumu je nejnebezpečnější cestování letadlem! Oproti tomu skončila silniční doprava na pomyslném žebříčku na posledním místě. I když ve skutečnosti (potvrzeno i údaji z Ročenky dopravy 2010) je opak pravdou. Domníváme se, že je to způsobeno katastrofickými událostmi v letecké dopravě v poslední době, veřejnost ovlivnili události, které se odehráli v Rusku (Pád letadla s polským prezidentem a jeho posádkou nebo tragická nehoda hokejového týmu Jaroslavlje). Občané jsou ovlivňováni spíše tragickými událostmi než nehodami s dobrým koncem- světlým příkladem může být přistání polského pilota bez předního podvozku.

9


2.4) Volba dopravního prostředku pro přemístění na velké vzdálenosti Na níže uvedeném grafu vidíme, který dopravní prostředek by si lidé vybrali při přemístění na velké vzdálenosti (na dovolenou, na kolej, ...).

Preferencia dopravy na veľké vzdialenosti autobus

lietadlo

loď

osobný automobil

motocykel

vlak

16%

29%

19% 1% 35%

0%

Z grafu vyplývá, že nejvíce preferovaným prostředkem při cestování na velkou vzdálenost je osobní automobil. Můžeme se domnívat, že je to způsobeno tím, že cestování osobním automobilem je pro lidi mnohem pohodlnější (doprava z místa bydliště na místo cíle).

Srovnávací tabulka

Skutečně využívaný prostředek BUS Autobus 6,67% lietadlo loď osobný automobil motocykel vlak

Nejnižší náklady na provoz podle odpovědí Letadlo Loď Auto Motocykl Vlak 75% 0% 44% 1,14% 32%

10


Závěr: U tohoto bodu jsme porovnávali názor lidí na to, který dopravní prostředek má nejnižší náklady na provoz s tím, který dopravní prostředek doopravdy využívají na přepravu na velké vzdálenosti. VÝSLEDEK BYL NAPROSTO ŠOKUJÍCÍ!!!!! Například: Z 16 % lidí, kteří uvedli, že nejnižší náklady na provoz má autobus, si jen 6,67% tento prostředek naozaj vybere.

11


2.5) Preference dopravy podle věkových skupin V této části dotazníku jsme se snažili zjistit, co nejvíce ovlivňuje věkové kategorie lidí při výběru dopravního prostředku. Před dotazováním jsme předpokládali, že mladé lidi nejvíce ovlivňuje při výběru dopravního prostředku celková jízdní doba a cena. A že lidé staršího věku budou při rozhodování ovlivněni nejvíce dostupností a komfortem. Kontingenční tabulka preference dopravních prostředků α=5% Průměrný věk

21,5

Dostupnost % Celková jízdní doba % Cena % Komfort % Bezpečnost % Prostředí

30,5

Celkem %

50,5

63

Σ

54

8

2

8

3

75

72%

10,60%

2,70%

10,70%

4%

100%

66

17

1

3

2

89

74,20%

19,10%

1,10%

3,40%

2,20%

100%

113

10

11

4

2

140

80,70%

7,10%

7,90%

2,90%

1,40%

100,00%

86

14

5

4

3

112

76,80%

12,50%

4,50%

3,60%

2,60%

100,00%

9

4

0

0

0

13

69,20% 2

%

40,5

30,80% 0% 0

100,00% 0%

0% 0

0%

0% 0

0%

100,00% 0

0%

2 100,00%

330

53

19

19

10

431

76,60%

12,30%

4,40%

4,40%

2,30%

100,00%

12


věk 1825

Preference

26-35

36-45

46-55

56 a víc

∑

Dostupnost

54

8

2

8

3

75

Celková jízdní doba

66

17

1

3

2

89

113

10

11

4

2

140

86

14

5

4

3

112

Bezpečnost

9

4

0

0

0

13

Prostředí

2

0

0

0

0

2

330

53

19

19

10

26-35

36-45

46-55

Cena Komfort

∑

Preference

věk 1825

Dostupnost

56 a víc

431

∑

56,42

8,8

2,93

2,93

1,47

72,55

69,7

10,86

3,62

3,62

1,81

89,61

Cena

106,2

16,55

5,52

5,52

2,76

136,55

Komfort

86,29

13,45

4,48

4,48

2,24

110,94

Bezpečnost

9,96

1,55

0,52

0,52

0,26

12,81

Prostředí

1,66

0,26

0,09

0,09

0,04

2,14

Celková jízdní doba

S=∑

=0,096

Χ0,05 (20) = 31,4 13

České vysoké učení technické v Praze Závěr testu nezávislosti dvou veličin: v testu nám vyšla statistická hodnota 0,096, která se limitně blíží nule. V intervalu od 0 do 31,4 je to tak nízka hodnota, že ji můžeme zanedbat. Nelze zamítnou závislost. Graf závislosti věkových skupin na výběru dopravních prostředků 120

Dostupnost

100

Celková jízdní doba Cena

80

60

Komfort

40

Bezpečnost

20

0 0

10

20

30

40

50

60

70

Životní prostredí

Konečný závěr: Z grafu je jednoznačně vidět, že existuje závislost mezi věkem a preferencí na dopravu. Náš průzkum ukázal, že věková skupina v intervalu od 18-25 let si nejčastěji vybírá dopravní prostředek podle ceny. Prvky z výběrového souboru v intervalu 26-35 se nejčastěji rozhodují podle celkové jízdní doby. V intervalu 36-45 dominuje preference dopravy podle ceny. Výběr lidí ve věku od 46 do 55 nejvíce ovlivňuje dostupnost na zastávku. Lidi nad 56 si dopravní prostředek volí podle dostupnosti a komfortu. Je to nejspíš způsobeno tím, že lidé vyššího věku mají omezenou pohyblivost.

14

České vysoké učení technické v Praze 2.6) Závislost názoru na investování pro rozvoj dopravy v ČR na místě bydliště Naším úkolem bylo prověřit závislost mezi původem, odkud lidé pocházejí a jejich názorem na investování pro rozvoj dopravy v ČR. Ptáme se, zda podíl lidí, kteří by preferovali investování do propojení letiště Ruzyně s centrem města metrem je stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst z české republiky, zda jejich preference na výstavbu vysokorychlostní železniční sítě, na opravu stávající silniční sítě a na výstavbu nových dálnic a silnic pro motorová vozidla je stejný u obou skupin. Stanovení nulové a alternativní hypotézy: 1. Nulová hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do letiště Ruzyně je stejný u obou skupin Alternativní hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do propojení letiště Ruzyně s centrem se liší u obou skupin. 2. Nulová hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby vysokorychlostní železniční sítě nezávisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné časti republiky. Alternativní hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby vysokorychlostní železniční sítě závisí na faktu, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné části republiky. 3. Nulová hypotéza: podíl lidí, kteří by preferovali investici do opravy stávající silniční sítě je stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst. Alternativní hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do opravy stávající silniční sítě není stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst. 4. Nulová hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby nových dálnic a silnic nezávisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné časti republiky. Alternativní hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby nových dálnic a silnic závisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné části republiky. 1. Hypotéza Nulová hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do letiště Ruzyně je stejný u obou skupin Alternativní hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do propojení letiště Ruzyně s centrem se liší u obou skupin. Hladina významnosti α = 0,05 Kontingenční tabulka:

Původ Pražané Ostatní Celkem počet Celkem %

Data Počet % Počet %

Ruzyně propojená s centrem ano ne (preferují jinou volbu) 110 39 73,83% 26,17% 9 238 3,64% 96,36% 119 30,05%

277 69,95%

15

celkový součet 149 100,00% 247 100,00% 396 100,00%

České vysoké učení technické v Praze Pozorované četnosti: 110 9 119

39 238 277

149 247 396

Očekávané četnosti: 44,77525 104,2247 74,22475 172,7753 Signifikace chí-kvadrát testu:

2,8∙10-49

Je-li dosažená hladina statistické významnosti menší než 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Je-li dosažená hladina větší, nulovou hypotézu zamítnout nemůžeme. V tomto příkladu p = 2,8∙10-49, nulovou hypotézu lze zamítnout. Ve výsledku nám vyšla velmi malá pravděpodobnost (p = 2,8∙10-49), že nastane tak nevyhovující situace (tj. že lidé z obou skupin by preferovali stejnou věc), že na hladině významnosti α = 0,05, nulovou hypotézu lze zamítnout. Závěr testování: podíl lidí, kteří preferují investování do propojení letiště Ruzyně s centrem města se liší u obou skupin.

2. Hypotéza Nulová hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby vysokorychlostní železniční sítě nezávisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné časti republiky. Alternativní hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby vysokorychlostní železniční sítě závisí na faktu, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné části republiky. Hladina významnosti α = 0,05

kontingenční tabulka:

Původ Pražané

Data Počet % Ostatní Počet % Celkem počet Celkem %

Výstavba vysokorychl. Žel. Sítě ano ne (preferují jinou volbu) 3 146 2,01% 97,99% 73 174 29,55% 70,45% 76 320 19,20% 80,80%

16

celkový součet 149 100,00% 247 100,00% 396 100,00%

České vysoké učení technické v Praze Pozorované četnosti: 3 73 76

146 174 320

149 247 396

Očekávané četnosti: 201,9866 47,40404

120,404 199,596 1,6∙10-11

Signifikace chí-kvadrát testu:

Dosažená hladina signifikace p=1,6∙10-11 , na hladině významnosti α = 0,05 lze nulovou hypotézu zamítnout. Závěr testování: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby vysokorychlostní železniční sítě závisí na faktu, zda jsem Pražan nebo pocházím z jiné části republiky.

3. Hypotéza Nulová hypotéza: podíl lidí, kteří by preferovali investici do opravy stávající silniční sítě je stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst. Alternativní hypotéza: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do opravy stávající silniční sítě není stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst. Kontingenční tabulka: Původ Pražané


oprava stávajících silnic ano 15 10,07% 90 36,44% 105 26,52%

ne (preferují jinou volbu) 134 89,93% 157 63,56% 291 73,48%

celkový součet 149 100% 247 100% 396 100%

Pozorované četnosti: 15 90 105

134 157 291

149 247 396

Očekávané četnosti: 39,50758 109,4924 65,49242 181,5076


8,5∙10-9 17


Dosažená hladina signifikace p=8,5∙10-9 , na hladině významnosti α = 0,05 lze nulovou hypotézu zamítnout. Závěr testování: Podíl lidí, kteří by preferovali investici do opravy stávající silniční sítě není stejný u Pražanů i u lidí z ostatních měst. 4. Hypotéza Nulová hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby nových dálnic a silnic nezávisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné časti republiky. Alternativní hypotéza: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby nových dálnic a silnic závisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné části republiky. hladina významnosti α = 0,05 kontingenční tabulka:

Původ Pražané


výstavba nových dálnic ano ne (preferují jinou volbu) 21 128 14,10% 85,90% 75 172 30,36% 69,64% 96 300 24,24% 75,76%

celkový součet 149 100,00% 247 100,00% 396 100,00%


128 172 300

149 247 396

Očekávané četnosti: 36,12121 59,87879 Signifikace chí-kvadrát testu:

112,8788 187,1212

0,000252

Dosažená hladina signifikace p=0,000252 , na hladině významnosti α = 0,05 lze nulovou hypotézu zamítnout. Závěr testování: Preference lidí, kteří by investovali do výstavby nových dálnic a silnic závisí na tom, zda jsou z Prahy nebo pochází z jiné části republiky. Celková hypotéza Nulová hypotéza: názor na investování pro rozvoj dopravy v ČR nezávisí na tom, zda jste Pražan nebo pocházíte z jiné části republiky Alternativní hypotéza: názor na investování pro rozvoj dopravy v ČR závisí na tom, zda jste Pražan nebo pocházíte z jiné části republiky. hladina významnosti α= 0,05

18

České vysoké učení technické v Praze Kontingenční tabulka: Původ Pražané


Ruzyně propojená s centrem 110 73,83% 9 3,65% 119 30,05%

výstavba vysokorychlostní žel. Sítě 3 2,02% 73 29,55% 76 19,19%

oprava stávajících silnic 15 14,08% 90 30,36% 105 26,52%

výstavba nových dálnic 21 10,07% 75 36,44% 96 24,24%

celkový součet 149 100,00% 247 100,00% 396 100,00%


3 73 76

15 90 105

21 75 96

149 247 396

Očekávané četnosti: 44,77525 74,22475


28,59596 47,40404

39,50758 65,49242

36,1212121 59,8787879

1,9∙10-42

Dosažená hladina signifikace p=1,9*10-42 je menší než 0,05, nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 lze zamítnout. Přijímáme její alternativu. Závěr testování: Názor na investování pro rozvoj dopravy v ČR závisí na tom, odkud lidé pochází.

19


Pražané 10,07 % Ruzyně propojená s centrem výstavba vysokorychlostní žel. Sítě oprava stávajících silnic

73,83 %

14,08 % 2,02 %

výstavba nových dálnic

Ostatní 3,65 % 29,55 %

36,44 %

Ruzyně propojená s centrem výstavba vysokorychlostní žel. Sítě oprava stávajících silnic výstavba nových dálnic

30,36 %

20

České vysoké učení technické v Praze 3) Závěr

V části 2.1 jsme porovnávali spokojenost Městské hromadné dopravy v České a Slovenské republice. Pomocí chí-kvadrát testu jsme došli k tomu, že tato spokojenost nezávisí na tom, ze které z těchto republik pocházejí. Průzkum ukázal, že na Slovensku je 49% občanů spokojených, zatímco v Česku je spokojených 66% lidí. V další úloze jsme se věnovali vlivu dopravy na životní prostředí. Údaje získané anketou jsme porovnávali s údaji z Ročenky dopravy 2010, kterou jsme získali ze stránek Statistiky dopravy České republiky. 50% odpovědivších uvedlo, že největší negativní vliv na životní prostředí má silniční veřejná osobní doprava. Ve skutečnosti má největší podíl na znečištění doprava individuální automobilová. Část 2.3 nepotřebuje další komentáře, neboť výsledky mluví sami za sebe. Je vidět, že poslední události, které nám podstrkují média, nás a naše názory velmi ovlivňují. U rozebírání úlohy 2.4 nás nejvíce překvapilo, že výběr prostředku při dálkové přepravě na nákladech na provoz vůbec nezávisí! Výsledek v části 2.5 se shodoval s naším předpokladem a ten byl, že závislost mezi věkem a preferencí existuje. Tuto úvahu nám potvrdil test nezávislosti dvou veličin. Poslední úloha byla zaměřená na investici do dopravy. Zjišťovali jsme, jestli závisí výběr Investice na oblasti bydliště. Tento test byl nejrozsáhlejší a na konci nám ukázal, že skoro 74% Pražanů by investovali do propojení Ruzyně s centrem Prahy, zatímco ostatní by nejraději Investovali do výstavby nových dálnic a opravy stávající silniční sítě. Jak je zmíněno v úvodu, na náš dotazník odpovědělo 439 respondentů. Je to relativně vysoké číslo, ale bohužel jen zlomek toho, kolik lidí jsme o vyplnění požádali. Přitom 76% dotazovaných, kteří byli ochotni nám odpovědět, patří do věkové skupiny 18-25let. Z tohoto důvodu mohou být naše výsledky lehce nepřesné. V této kategorii jsou lidé, kteří ještě nemají tolik životních zkušeností a kteří nevědí, že žijeme silou ducha a všechno ostatní pohltí smrt. Ale to se dozví, až v roce 2061. Protože nestačí jen žít, hledět sám na sebe a na své zaměření, ale zajímat se o vše kolem nás a uchopovat podstatu všech věcí. Chceme být vzdělaní inženýři a do všeho vidět, ten kdo nesouhlasí, má názory technokrata.

21


22

Preference dopravních prostředků

Recommend Documents