Právní úprava oddlužení podle insolvenčního zákona

Bankovní institut vysoká škola Praha

Právní úprava oddlužení podle insolvenčního zákona Bakalářská práce

Autor:

Michal Řezníček Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Michal Mědílek

Duben 2015

Poděkování V této části bych rád poděkoval vedoucímu práce panu JUDr. Michalovi Mědílkovi za cenné rady a paní Ing. Janě Edelmannové, insolvenční správkyni, za názorné představení problematiky úpadku v praxi.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou, resp. diplomovou práci zpracoval/a samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne 30. 4. 2015 Michal Řezníček

Anotace Ve své práci se zabývám nejen problematikou oddlužení, ale také dalšími možnostmi řešení úpadku dlužníka, přičemž praktickou část práce směřuji k institutu oddlužení z pohledu všech subjektů, účastnících se tohoto řízení, a také kladu důraz na pochopení jednotlivých postupů orgánů v insolvenčním řízení, a to od jeho začátku až do samého konce.

Abstract At my bachelor´s work I deal not only with issue of discharge of debt but also with other possibilities of solving a bankruptcy of debtor, while the practical part of my work is aimed at discharge of debt from the perspective off all the entities involved in this proceeding. I also focus on understanding of all individual methods of the insolvency proceeding authorities from the beginning to the very end of the proceeding.

Klíčová slova Dlužník, insolvence, insolvenční správce, oddlužení, reorganizace, úpadek, věřitel

Keywords Debtor, insolvency, bankruptcy administrator, discharge of debt, reorganization, bankruptcy, creditor

Obsah

PODĚKOVÁNÍ ........................................... 2 PROHLÁŠENÍ ............................................ 3 ANOTACE .............................................. 4 ABSTRACT .............................................. 4 KLÍČOVÁ SLOVA ......................................... 5 KEYWORDS ............................................. 5 OBSAH ................................................. 6 ÚVOD .................................................. 9 1

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............ 10

1.1

Insolvenční řízení ................................................. 10

1.2

Insolvenční soud .................................................. 10

1.3

Incidenční spor ................................................... 10

1.4

Osoba s dispozičním oprávněním ...................................... 11

1.5

Zajištěný věřitel .................................................. 11

1.6

Nezajištěný věřitel ................................................ 12

1.7

Přihláška pohledávky .............................................. 12

1.8

Společný zájem věřitelů ............................................. 12

1.9

Hlasovací lístek .................................................. 12

1.10

Koncern .................................................... 13

2

ÚČASTNÍCI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ .................... 14

2.1

Dlužník ........................................................ 14

2.2

Věřitel ......................................................... 14

2.2.1

Schůze věřitelů ................................................ 14

2.2.2

Věřitelský výbor ............................................... 15

2.3

Insolvenční správce ................................................ 16

2.3.1

Insolvenční správce jako fyzická osoba ................................ 16

2.3.2

Insolvenční správce jako právnická osoba .............................. 18

2.3.3

Typy insolvenčních správců ....................................... 18

3

OBECNÁ ÚPRAVA INSOLVENCE ........................ 20

3.1

Podstata insolvenčního řízení ......................................... 20

3.2

Zásady insolvenčního řízení .......................................... 21

3.3

Osobní bankrot .................................................. 21

3.3.1

Plnění formou splátkového kalendáře ................................. 21

3.3.2

Vypořádání prodejem majetkové podstaty .............................. 22

Statistika osobních bankrotů ............................................... 22

4

PRÁVNÍ ÚPRAVA ODDLUŽENÍ .......................... 24

4.1

Insolvenční zákon ................................................. 24

4.2

Zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání ............................. 24

4.3

Zákon o insolvenčních správcích ...................................... 25

5

PRŮBĚH A ZPŮSOBY ODDLUŽENÍ ....................... 26

5.1

Podání insolvenčního návrhu ......................................... 26

5.2

Zahájení insolvenčního řízení ......................................... 28

5.3

Lhůta k přihlášení pohledávky ........................................ 29

5.4

Rozhodnutí o úpadku dlužníka........................................ 30

5.4.1 5.5 5.5.1 5.6

Účinky rozhodnutí o úpadku ....................................... 31 Přezkumné jednání ................................................ 31 Popření pohledávky ............................................. 32 Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ................................... 33

5.6.1

Konkurs..................................................... 33

5.6.2

Reorganizace ................................................. 35

5.6.3

Oddlužení ................................................... 37

5.6.4

Zvláštní způsoby řešení úpadku pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů .... 42

5.6.5

Moratorium .................................................. 42

6

SCHÉMA PRŮBĚHU INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ............. 43

7

INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK .............................. 44

8

PRAKTICKÉ PŘÍPADY ................................ 46

8.1

Řešení úpadku oddlužením a konkursem................................. 46

8.2

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty ............................... 48

8.3

Oddlužení plněním splátkového kalendáře ............................... 51

ZÁVĚR ................................................ 53 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ ..................... 55 SEZNAM PŘÍLOH ........................................ 56 PŘÍLOHA A

........................................... 57

PŘÍLOHA B ............................................. 58 PŘÍLOHA C ............................................. 59 PŘÍLOHA D

........................................... 60

PŘÍLOHA E ............................................. 61 PŘÍLOHA F ............................................. 62

PŘÍLOHA G ............................................. 63 PŘÍLOHA H

........................................... 64

PŘÍLOHA I ............................................. 65 PŘÍLOHA J ............................................. 66 PŘÍLOHA K ............................................. 67 PŘÍLOHA L ............................................. 68 PŘÍLOHA M ............................................. 69 PŘÍLOHA N ............................................. 70 PŘÍLOHA O ............................................. 71 PŘÍLOHA P ............................................. 72 PŘÍLOHA Q ............................................. 73 PŘÍLOHA R

........................................... 74

PŘÍLOHA S ............................................. 75 ...................................................... 75 PŘÍLOHA T ............................................. 76 PŘÍLOHA U ............................................. 77

Úvod Žijeme ve společnosti, která je velmi uspěchaná, jsou na ni kladeny vysoké nároky a volný čas je velmi vzácným statkem na to, aby se s ním plýtvalo. Životní a finanční úroveň drtivé většiny lidí není na té nejlepší úrovni, na které by měla být a důsledkem toho je zadlužování a včasná nemožnost splacení svých pohledávek. Zadlužování je problematikou starou téměř jako lidstvo samo a jeho kořeny zasahují do období barterových obchodů, kdy ještě neexistovaly peníze. Dnes v Českém právním systému existuje institut oddlužení, řešící tyto případy a chránící práva jak na straně dlužníka, tak na straně věřitele. Není to ovšem jen oddlužení, jehož prostřednictvím se dá řešit dlužníkův úpadek. Insolvenční zákon zná ještě další možnosti, jimiž jsou konkurs a reorganizace, přičemž oddlužení a reorganizace se řadí spíše k sanačním řešením úpadku, zatím co konkurs patří k prostředkům likvidačním. Dalo by se spekulovat nad otázkou, co se stane se zbytkem dlužených peněz, jestliže soud rozhodne o prominutí zbytku dluhu a bude mu prominut. Představa většiny lidí bude nejspíše mylná. Každého může ihned napadnout myšlenka, že v případě prominutí dluhu zaplatí zbylou část stát, a tím pádem i daňoví poplatníci. To ovšem není pravda, poněvadž částka nesplacená dlužníkem jde na vrub věřitele. Proto má i tento subjekt nejzásadnější postavení co se insolvenčního řízení týče, kdy formou hlasování na schůzi věřitelů ovlivňuje zásadním způsobem celý průběh insolvenčního řízení. Do úpadku se může dostat prakticky úplně každý. Ať už podnikající nebo nepodnikající osoba. Důležité je si tuto skutečnost uvědomit a provést úkony směřující k vyřešení daného problému. Od roku 2008 mohou lidé v České republice využít možnost insolvenčního zákona a vyhnout se tak exekuci nebo vykonávacímu rozhodnutí, což může zásadním způsobem ovlivnit jejich život.

9

1 Vymezení některých základních pojmů Insolvenční řízení

1.1

Insolvenční řízení lze specifikovat jako řízení před příslušným

soudem

(Insolvenčním soudem), jehož předmětem je podle § 2 zákona č. 182/2006 Sb. dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a jeho způsob řešení.1

Insolvenční soud

1.2

Pojem insolvenčního soudu lze vyjádřit jako soud, před kterým insolvenční řízení probíhá a jehož výsledkem je vydání usnesení v určité věci. Místní příslušnost náleží soudu, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka.2 Jestliže se insolvenční řízení týká dlužníka, jenž je zahraniční osobou, může místní příslušnost náležet soudu, v jehož obvodu se nachází dlužníkův podnik. Soud rozhoduje o hlasovacím právu věřitelů, o návrhu na moratorium, o úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Insolvenční soud tedy provádí tzv. dohlížecí činnost, a to takovým způsobem, aby insolvenční řízení vedlo k řešení úpadku dlužníka a podle přesných pravidel. V řízení o insolvenci jedná a rozhoduje samosoudce (§12 odst. 1 zákona č.182/2006 Sb.), přičemž zde existuje institut asistenta soudce insolvenčního soudu, provádějící jednotlivé úkony, jimiž ho samosoudce pověřil, nebo pověřený vyšší soudní úředník.

Incidenční spor

1.3

Jde o spory, které vznikly jako důsledek insolvenčního řízení. Těmito spory mohou být:3 a) spory o pravosti pohledávek, jejich výši a pořadí

1

§ 2 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon § 7 b) z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon 3 § 159 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon 2

10

b) spory o vyloučení věci z majetkové podstaty nebo její zpeněžení, kdy osoby označují majetek, jenž nemá být zahrnut do insolvenčního řízení c) spory, týkající se společného jmění manželů d) spory, vyvolané odpůrčí žalobou e) spory o náhrady škod, vzniklé jako důsledek porušení práv insolvenčního správce f) další spory, označené jako incidenční, jimiž jsou například spory o určení platnosti smluv

1.4

Osoba s dispozičním oprávněním

Za osobu s dispozičním oprávněním lze považovat osobu, mající právo nakládat s majetkovou podstatou během insolvenčního řízení. Tyto subjekty upravuje § 229 odst. 3 Insolvenčního zákona jako:4 a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku b) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení

1.5

Zajištěný věřitel

Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.5 Věřitelé zajištění majetkem dlužníka mají značnou roli ve správě zajišťování majetku v případech, kdy se řeší forma úpadku dlužníka konkursem. Zajištěný věřitel proto může dávat insolvenčnímu správci pokyny, přičemž insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že by toto jednání nevedlo k řádné správě majetku. Tento věřitel má také přednostní právo ohledně uspokojování pohledávek z výtěžku za majetkovou podstatu.

4 5

§ 229 Odst. 3 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon § 2 g) z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

11

1.6

Nezajištěný věřitel

Nezajištění věřitelé si volí způsob oddlužení, jenž bude pro ně nejvýhodnější, přičemž zvažují všechny faktory, jimiž jsou například riziko, výše uspokojení nebo rychlost uspokojení. Výsledek ovšem nemusí být vždy u všech nezajištěných věřitelů stejný, neboť některému věřiteli se vyplatí delší doba plnění pohledávky, některému zase rychlejší průběh řešení úpadku dlužníka a někdo zase dává přednost nižší míře uspokojení a snaží se o co nejrychlejší průběh insolvenčního řízení.

1.7

Přihláška pohledávky

V případě, chce-li věřitel uspokojit svoji pohledávku, je povinen podat přihlášku, a to ve lhůtě až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu Insolvenční soud stanovit nemůže.6 Věřiteli se tak stanoví konkrétní lhůta, ve které je povinen tuto přihlášku podat a mohl tak uplatnit svá práva. V opačném případě pak přihlášku nelze přihlásit a věřitel ztrácí možnost dosáhnout uspokojení své pohledávky v rámci insolvenčního řízení.

1.8

Společný zájem věřitelů

Jde o zájmy, které jsou pro jednotlivé věřitele výhodné při řešení úpadku dlužníka. V případě nezajištěného věřitele zde bude snaha o co nejdelší dobu provozování dlužníkova podniku, přičemž je zde také snaha věřitele o povolení reorganizačního plánu. Co se zajištěných věřitelů týče, je zde snaha v co nejkratší době zpeněžit majetkovou podstatu dlužníka, a to zpravidla konkursem.

1.9

Hlasovací lístek

Jedná se o formulář, jenž je volně ke stažení na internetu a díky kterému je možné se zúčastnit hlasování na schůzi věřitelů. Hlasovací lístek se doručí příslušnému soudu nejpozději jeden den před konání schůze věřitelů.

6

§ 110 Odst. 3 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

12

1.10

Koncern

Koncern lze charakterizovat jako podnikatelské seskupení osob, kdy jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (řízená osoba) jinou osobou nebo osobami (řídící osoba) tvoří s řídící osobou koncern.7

7

§ 79 z. č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních korporacích

13

2 Účastníci Insolvenčního řízení 2.1

Dlužník

Dlužníkem může být jak fyzická, tak právnické osoba disponující právní subjektivitou a nelze vést řízení proti hodnotám, nemající tuto subjektivitu. Takovými hodnotami se rozumí například majetkové hodnoty. Tento subjekt má závazek vůči věřiteli a je povinný ho splnit. V opačném případě přicházejí sankce za nesplnění povinnosti vůči věřiteli. Jestliže se zahájí insolvenční řízení, dlužník je povinen nakládat se svojí majetkovou podstatou tak, aby nedošlo k zásadní změně v její skladbě a ke zmenšení. Dlužník tedy může svou majetkovou podstatu nadále užívat ale nikoli jí prodat, darovat nebo například pronajmout třetím osobám.

2.2

Věřitel

Věřitel, neboli oprávněný je subjektem požadující plnění ze strany dlužníka. Tímto subjektem nemusí být jen finanční instituce poskytující úvěry. Může jimi být i fyzická osoba mající pohledávku vůči dlužníkovi. Obecně můžeme věřitele v insolvenčním řízení charakterizovat jako osobu uplatňující svou pohledávku. Věřitele můžeme rozdělit do několika kategorií: a) ti, kteří svoji pohledávku uplatňují prostřednictvím přihlášky b) ti, jejichž pohledávky jsou zajištěny c) ti, kteří uplatňují své pohledávky jiným způsobem Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor.

2.2.1 Schůze věřitelů Tento orgán slouží ke shromáždění všech dotčených věřitelů a následného projednávání předmětu insolvenčního řízení. Schůze pro věřitele nejsou povinné, přičemž je v jejich zájmu se zúčastnit a vykonávat svá práva za účelem dosažení svých pohledávek. Tento orgán má nejvyšší postavení mezi orgány věřitelů v insolvenčním řízení. Schůze rozhoduje o nejdůležitějších věcech v insolvenčním 14

řízení a svolává ji insolvenční soud, jenž jí také řídí. Zároveň na sebe může přenést i kompetence, jinak náležející věřitelskému výboru či zástupci věřitelů. Právo zúčastnit se schůze věřitelů přísluší každému přihlášenému věřiteli, dlužníkovi, insolvenčnímu správci a v některých případech i státní zastupitelství. Právo účastnit se schůze věřitelů má taktéž odborová organizace, jestliže má dlužník zaměstnance. Kompetence věřitelské schůze jsou různé. Patří mezi ně a) právo volby věřitelského výboru b) právo udělovat insolvenčnímu správci pokyny c) právo zvolit nejvýhodnější způsob řešení úpadku d) právo schvalovat reorganizační plán e) jiné oprávnění na základě insolvenčního zákona Schůzi věřitelů svolává insolvenční soud na základě vyhlášky o svolání schůze věřitelů, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku a určí přesné datum, místo a čas konání schůze. Zajímavou skutečností je, že věřitelé nemají stejné hlasovací možnosti. Každý z věřitelů má jeden hlas za každou 1,- Kč přihlášenou do insolvenčního řízení. Může se tedy stát, že při hlasování schůze bude mít někdo z věřitelů větší hlasovací sílu. Zde by mohli zaznít námitky na nerovné postavení věřitelů v insolvenčním řízení. Představme si ovšem situaci, kdy dlužník bude mít závazek u některého z věřitelů milion korun a u dalšího tisícikorunu. Rozdíl je v tomto případě markantní na první pohled. Proto je správné rozlišovat jednotlivé hlasy podle hodnoty pohledávek.

2.2.2 Věřitelský výbor Věřitelský výbor je orgánem v insolvenčním řízení, jehož úkolem je ochrana zájmů věřitelů a dohled nad činností insolvenčního správce. Ustanovuje se v případech, že počet věřitelů přesáhl 50. Počet jeho členů je 3 až 7, přičemž každý člen může mít svého náhradníka. Mandát člena výboru vzniká přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení. Do věřitelského výboru nelze zvolit osobu, u níž je podezření, že v případě rozhodování nebude jednat v dobré víře a hrozí u ní podjatost. 15

Věřitelský výbor svou činnost vykonává jako celek a volí si svého předsedu, jenž zasedání výboru řídí a svolává. Hlasování výboru probíhá většinovým podílem hlasujících věřitelů, přičemž při shodném počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy. V případě nezúčastnění některých z věřitelů, rozhoduje jeho zástupce nebo zástupci, a to v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě.

2.2.2.1 Kompetence věřitelského výboru 

kontrola a dohled nad insolvenčním správcem



možnost nahlížet do dlužníkova účetnictví



navrhovat insolvenčnímu soudu postupy v insolvenčním řízení



schvaluje výdaje vniklé insolvenčnímu správci



poskytuje insolvenčnímu správci součinnost

Může také nastat situace, kdy insolvenční soud zvolí prozatímní věřitelský výbor. Ten soud zvolí do doby, než proběhne první schůze věřitelů, kde se věřitelský výbor zvolí. Tento výbor má totožné oprávnění jako věřitelský výbor zvolený schůzí věřitelů.

2.3

Insolvenční správce

Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců vedené pod Ministerstvem spravedlnosti. Je jím taková osoba, mající oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce a může se jím stát jak fyzická, tak právnická osoba. Jeho hlavním úkolem jsou právní úkony, vedoucí ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka.

2.3.1 Insolvenční správce jako fyzická osoba Fyzické osobě vydává povolení Ministerstvo spravedlnosti. Tyto osoby se zapisují do seznamu insolvenčních správců vedené v insolvenčním rejstříku, vedený pod příslušným krajským soudem výjimkou hlavního města Prahy. V tomto obvodu je vedený insolvenční rejstřík na městském soudě v Praze. Rejstřík obsahuje obecnou a 16

zvláštní část, přičemž zvláštní část tvoří seznam osob, oprávněné vykonávat funkci správce. Tento seznam slouží jako prostředek pro ustanovení insolvenčního správce. Existují případy, kdy insolvenčního správce nelze ustanovit. V tomto případě může soud jako správce vybrat osobu, splňující předpoklady pro zápis do insolvenčního seznamu. Tato osoba vyjádří souhlas s výkonem této funkce. Podmínkami pro získání tohoto statusu stanoví zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, kde jsou uvedeny hlavní požadavky na vykonávání této funkce. Těmito funkcemi jsou způsobilost, tedy mít základní práva a povinnosti a svým jednáním nabývat těchto práv, vysokoškolské magisterské vzdělání právního nebo ekonomického směru, úspěšné složení zkoušky insolvenčního správce a bezúhonnost. Dále je tento subjekt povinen zaplatit správní poplatek ve výši 5.000 Kč, na svůj náklad uzavřít smlouvu o pojištění za odpovědnost za škodu spojenou s výkonem této funkce a povinnost předložit doklad o odborné praxi. 2.3.1.1 Zkouška insolvenčního správce Insolvenční zkoušky se skládají na Ministerstvu spravedlnosti a mají dvě části. Písemnou a ústní. Právní úpravu nalezneme ve vyhlášce č. 312/2007 Sb., kde nalezneme způsoby, jimiž se zkoušky vykonávají. Jejich účelem je zjistit, zda subjekt usilující o pozici insolvenčního správce ovládá problematiku jednotlivých právních odvětví, zda disponuje manažerskými předpoklady a vyzná se v účetnictví a financování podniku. Písemná část zkoušky probíhá ve formě testu a řešení konkrétních případů. Uchazeč může používat různé znění právních předpisů a má možnost využití kalkulátoru. Při řešení konkrétních případů je žadatel povinen dosáhnout alespoň 80% úspěšnosti pro získání hodnocení „uspěl“. Hodnocení vydává komise pro hodnocení případových studií skládající se ze dvou členů. Komise test vyhodnotí a vystaví posudek, který následně odešle na Ministerstvo spravedlnosti nejpozději do 1 týdne ode dne konání písemné zkoušky.

Předpokladem pro vykonávání ústní zkoušky je úspěšné složení písemného testu. Jedná se o veřejné jednání, kdy komise složená z 5 členů v čele s jejím předsedou

17

zkouší uchazeče o pozici insolvenčního správce z jednotlivých oblastí práva a účetnictví. Komise pak zhodnotí uchazečovu zkoušku známkou uspěl(a)/neuspěl(a).

2.3.2 Insolvenční správce jako právnická osoba Veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost splňuje podmínky pro získání oprávnění vykonávat funkci insolvenčního správce, jestliže má ohlášeného společníka, na svůj náklad uzavřela pojištění o odpovědnosti za škodu a může doložit důkaz o odborné praxi. Ministerstvo spravedlnosti pak takové osobě vydá povolení tuto funkci vykonávat a předseda příslušného Insolvenčního soudu pak rozhodne usnesením o jejím přidělení pro určitou věc.

2.3.3 Typy insolvenčních správců V této kapitole si představíme typy insolvenčních správců. 2.3.3.1 Předběžný insolvenční správce Soud může ještě před rozhodnutím o úpadku ustanovit předběžného insolvenčního správce, jenž bude vykonávat zákonem stanovené činnosti a povinnosti jemu určené soudem. Pojmenování tohoto institutu vychází z možnosti ustanovit správce ještě (před) rozhodnutím o úpadku. Hlavním důvodem ustanovení předběžného insolvenčního správce je omezit dlužníkovi možnost, nakládat se svou majetkovou podstatou ještě před rozhodnutím o úpadku. Soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, rozhodl-li o moratoriu nebo za okolností, za nichž je nezbytné zajištění majetkové podstaty. Správce je povinen po celou dobu výkonu předběžného opatření informovat soud o své činnosti včetně nákladů jemu vzniklých z této činnosti.

18

2.3.3.2 Hostující insolvenční správce Za hostujícího insolvenčního správce je považována osoba, vykonávající funkci správce v jednom ze členských států Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.8

2.3.3.3 Zástupce insolvenčního správce Zástupce insolvenčního správce ustanoví soud, jestliže insolvenční správce nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci. Zástupce tak se souhlasem insolvenčního správce vykonává činnosti, jako by byl insolvenční správce sám.

2.3.3.4 Oddělený insolvenční správce Oddělený insolvenční správce bude ustanoven vždy za situací, kdy je insolvenční správce vyloučen pro konkrétní úkony, neboť je pochybení, že vzhledem k poměrům vůči dlužníkovi a věřitelům může ze strany insolvenčního správce docházet k ovlivnění celkového způsobu výkonu jeho práv a povinností.

2.3.3.5 Zvláštní insolvenční správce Zvláštní insolvenční správce se ustanoví v případech, kdy je třeba řešit situace vyžadující odbornou specializaci, jako je například obor autorského práva. O ustanovení zvláštního insolvenčního správce rozhoduje vždy soud, kdy vymezí jeho působnost a rozsah pravomocí.

8

HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční řízení /: Jiřina Hásová, Tomáš Moravec. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck,

2013, xviii, 262 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-459-9.

19

3 Obecná úprava insolvence 3.1

Podstata insolvenčního řízení

Podstatou insolvenčního řízení je nastavit dlužícímu subjektu takové podmínky, umožňující alespoň částečné plnění svých pohledávek, a v případě obchodních společností se tak vyhnout úplné likvidaci. Tímto řízením se rozumí soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek, nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení má povahu občanského soudního řízení s tím, že disponuje nalézacími i vykonávacími prvky. Od jeho zahájení sice může dlužník se svým majetkem stále nakládat, ale jen takovým způsobem, aby nedošlo k jeho zmenšení na zanedbatelnou hodnotu. Ust. § 230 odst. 1 insolvenčního zákona obsahuje konkrétní postupy při nakládání s majetkovou podstatou, a to zejména úkony a opatření, aby:9 a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, aby nedošlo k její odstranění, zničení nebo poškození b) byl majetek, náležející do majetkové podstaty využit v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty d) byly vymoženy pohledávky dlužníka Dlužník má tedy možnost svůj majetek nadále využívat ale nikoli ho například prodat či převést na jinou osobu. Stejná situace nastává u dlužníka provozujícího svůj podnik. Při vstupu do insolvenčního řízení mu nic nebrání v jeho provozování. Jestliže by se dlužníkův úpadek řešil reorganizací jeho podniku, je zde předpoklad, že dojde k jeho oživění. Za situace, kdy se rozhodne o konkursu, ukončí chod dlužníkova podniku insolvenční správce spolu se souhlasem věřitelského výboru.

9

§ 230 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

20

Zásady insolvenčního řízení

3.2

Zásady insolvenčního řízení jsou uvedeny přímo v ustanovení §5 Insolvenčního zákona a představují podmínky, za nichž se řízení o insolvenci realizuje, a to tak, aby žádný ze subjektů účastnící se tohoto řízení nebyl žádným způsobem poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Tímto se myslí jak věřitelé, tak i dlužníci. Nelze tedy zvýhodňovat práva věřitele, když je dlužník jakýmsi „viníkem“ projednávané věci. Na druhou stranu je zde nutné zmínit fakt, že řízení by mělo probíhat co nejvíce hospodárně a za účelem co největšího uspokojení věřitelů. Zde by právě mohl někdo namítat, že postavení věřitele je svým způsobem zvýhodňováno. Věřitelé mající stejné nebo obdobné postavení by si měli být rovni, a jestliže věřitel nabyde práva ještě před zahájením insolvenčního řízení v dobré víře, nelze tyto práva omezit rozhodnutím insolvenčního soudu a ani postupem insolvenčního správce. Jedna ze zásad insolvenčního řízení nám také říká, že pokud to nedovolí zákon, nelze uspokojovat pohledávky věřitelů mimo insolvenční řízení. Tato zásada tedy zakazuje věřitelům jednání, jež by mohlo ohrozit zájem věřitelů v insolvenčním řízení.

Osobní bankrot

3.3

Institut osobního bankrotu existuje již od roku 2006, kdy vešel v platnost nový zákon, insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2008. Tento právní akt nahrazuje zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Formy osobního bankrotu můžeme rozdělit do několika kategorií a to podle toho, jaký druh plnění připadá nejvíce v úvahu. Konkrétně jde o tyto formy: 

Plnění formou splátkového kalendáře



Vypořádání prodejem majetkové podstaty

3.3.1 Plnění formou splátkového kalendáře Jestliže soud rozhodne o plnění formou splátkového kalendáře, nastaví subjektu takové podmínky, aby byl schopný splácet své pohledávky řádně a včas, přičemž je subjekt povinen splatit alespoň 30% svého celkového dluhu a to zpravidla do doby pěti let. Tato povinnost je upravena ust. § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, neboť soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže lze předpokládat, že 21

hodnota plnění, které by při povolení oddlužení bylo dosaženo, činila méně jak 30 % věřitelských pohledávek. Výjimku tvoří situace, kdy věřitelé souhlasí s nižším plněním a dlužník by tak splácel nižší částku. Mezi nejčastější příčiny těchto forem plnění patří ztráta zaměstnání nebo snížení příjmu, kdy se člověk ocitne ve stavu, kdy nedokáže se svými finančními prostředky naložit tak, aby dokázal plnit své pohledávky. Dalšími příklady jsou různé závislosti, ať už na drogách nebo hracích automatech, kdy se dlužník pohybuje ve finanční tísni a nezbývá mu nic jiného, než vstoupit do insolvenčního řízení.

3.3.2 Vypořádání prodejem majetkové podstaty Tato možnost připadá v úvahu, jestliže dlužník může své závazky vypořádat formou prodeje majetku. Tento majetek se stane předmětem prodeje a peníze získané za tyto věci se použijí na splacení dluhu.

Statistika osobních bankrotů 30000

25000

20000

15000

počet osobních bankrotů počet návrhů

10000

5000

0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: CRIF- Czech Credit Bureau10

10

Zdroj: www.crif.cz

22

2013

2014

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že se v roce 2014 poprvé od zavedení Insolvenčního zákona snížil počet osobních bankrotů o celkem 2 %, což představuje o 403 osobních bankrotů méně než v roce 2013. Snížil se také počet návrhů, a to celkem o 4214 než v roce 2013. Rok 2014 představoval nejvíce vyhlášených bankrotů ve Středočeském kraji (2662), Moravskoslezském kraji (2335) a Ústeckém kraji (2276). Naopak nejnižší počet zaznamenaných osobních bankrotů byl v kraji Vysočina, kde představoval počet 478 bankrotů, v Pardubickém kraji (665) a Libereckém kraji (757). Počet osobních bankrotů v roce 2008, kdy vstoupil v účinnost insolvenční zákon činil 731. V dalších letech došlo k prudkému nárůstu osobních bankrotů, kdy v roce 2009 počet osobních bankrotů představoval číslo 2 469, v roce 2010 6.276, 2011 byl opět překonán číslem 11.589, v roce 2012 16.956, dále v roce 2013 19.165 a v roce 2013 došlo zatím k největšímu nárůstu počtu osobních bankrotů na číslo 19.165. Rok 2014 poprvé zaznamenal pokles osobních bankrotů, a sice jen o 2 %. Z těchto statistik vyplývá, že poprvé od zavedení insolvenčního zákona dochází k postupnému snižování počtu osobních bankrotů, neboť se široká veřejnost teprve „učí“ s tímto zákonem pracovat. Otázkou nadále zůstává, jak se počet osobních bankrotů bude vyvíjet do budoucna.

23

4 Právní úprava oddlužení 4.1

Insolvenční zákon

Insolvenční zákon upravuje jak oddlužení dlužníka, tak postup při řešení úpadku a uspokojování subjektů dotčených dlužníkovým úpadkem, a to tak, aby byli uspokojeni v co největším rozsahu, jak je to jen možné. Také stanoví podmínky úpadku a způsoby jeho řešení, rozděluje základní zásady insolvenčního řízení a vymezuje výjimky z působnosti zákona. Stanovuje místní a věcnou příslušnost, rozlišuje základní procesní subjekty a účastníky insolvenčního řízení. Insolvenční zákon také řeší institut insolvenčního správce, kde stanoví základní podmínky pro získání tohoto statusu a popisuje jeho roli a postavení v řízení o oddlužení a možnosti jeho odvolání či zproštění. Vymezuje pojem zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce. Stanoví sankce za porušení právních povinností subjektům, dopouštějících se deliktního jednání a opravné prostředky, jimiž se může dotčený subjekt domáhat práva. Tento předpis mimo jiné obsahuje charakteristiku úpadku a rozhodnutí o něm, kam spadá zahájení insolvenčního řízení, oznámení o zahájení řízení, insolvenční návrh, zálohy za řízení, účinky spojené se zahájením řízení a nakládání s majetkovou podstatou.

4.2

Zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání

Chceme-li popsat zákon o konkursu a vyrovnání, musíme si nejdříve ujasnit pojem slova konkurs. Konkurs představuje takové řešení úpadku, kdy se zpeněží majetková podstata dlužníka. Při zpeněžení se celková suma rozdělí mezi věřitele tak, aby byli uspokojeni v co největším rozsahu. Jestliže soud rozhodne o konkursu, oprávnění nakládat s majetkem dlužníka získává insolvenční správce, kdy se stává jakýmsi jeho „zástupcem“. Insolvenční správce tedy disponuje oprávněními, jako jsou například možnost nakládat s akciemi a vykonávat tak akcionářskou funkci, vystupuje jako zaměstnavatel dlužníkových zaměstnanců, vede účetnictví a zajišťuje provoz podniku. 24

Tento zákon stanoví, kdy je dlužník v úpadku a jaké jsou způsoby jeho řešení. Říká, jaké jsou možnosti podání návrhu na prohlášení konkursu a kdy vzniká povinnost podat tento návrh. Rozděluje základní subjekty konkursního řízení, jimiž jsou věřitelé a dlužník. Dále obsahuje ustanovení o správci majetkové podstaty, kde stanoví jeho práva a povinnosti při nakládání s touto podstatou.

4.3

Zákon o insolvenčních správcích

Zákon o insolvenčních správcích upravuje funkci insolvenčního správce, kde vymezuje jeho hlavní úkoly, vyjadřuje podmínky pro získání tohoto statusu, říká nám, kdo se může stát insolvenčním správcem a stanoví formy vykonávání této funkce. Dále vyjadřuje, za jakých podmínek se povolení vykonávat funkci insolvenčního správce zruší a také obsahuje seznam, jenž je součástí insolvenčního rejstříku, a který obsahuje obecnou a zvláštní část. Obecná část slouží pro zapisování fyzických a právnických osob, jimž vznikl právo vykonávat pozici insolvenčního správce. Do zvláštní části se zapisují osoby podle §17 odst. 4 zákona č. 321/2006 Sb., kterými jsou fyzické a právnické osoby, kterým vzniklo právo vykonávat pozici insolvenčního správce dlužníka.

25

5 Průběh a způsoby oddlužení Podání insolvenčního návrhu

5.1

Při rozhodování o podání návrhu na oddlužení je třeba vzít v potaz, že jakmile soud rozhodne o povolení oddlužení, nelze tento návrh vzít zpět, neboť ustanovení § 394 Odst. 4 insolvenčního zákona říká, že byl-li návrh na povolení oddlužení vzat zpět až poté, co bylo oddlužení schváleno, rozhodne insolvenční soud, že zpětvzetí není účinné. Návrh může podat jak dlužník, tak věřitel, přičemž hrozí-li úpadek, je oprávněný podat návrh pouze dlužník. Každý návrh na povolení oddlužení musí obsahovat tyto náležitosti: 

Soud, u kterého se návrh podává -

Zpravidla soud, pod který dlužník spadá, tedy obecný soud dlužníka dle § 7b Insolvenčního zákona. Tím se myslí určitý obvod, kde má dlužník hlášené trvalé bydliště.



Osobní údaje dlužníka, jako jsou rodná čísla, bydliště a státní příslušnost. Pokud se jedná o právnickou osobu, uvádí se zde identifikační číslo, sídlo právnické osoby a obchodní název společnosti.



Osoby oprávněné jednat jménem dlužníka -

Zastupovat mohou jak fyzické, tak i právnické osoby. Pro fyzické osoby platí, že musejí být právně plně způsobilé, tedy mít právní subjektivitu.



Způsob návrhu oddlužení -

Zde se vybírá možnost plnění způsobem zpeněžení majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.



Skutečnosti dokazující úpadek nebo hrozící úpadek -

Tady dlužník podrobně uvádí všechny své závazky, jež mu vznikly a uvádí důvody, pro které nemůže splácet své pohledávky. Těmito důvody mohou být například vzniklý úraz, způsobený výkonem pracovní činnosti, nebo náhlá změna životní situace, do níž se dlužník dostal.



Okolnosti, za nichž se usuzuje na výši plnění 26

-

Při vyplňování okolností, za nichž se usuzuje na výši plnění, vezme dlužník v potaz, jakým způsobem je schopen hradit své pohledávky. Uvádí zde, jaký je jeho čistý měsíční příjem a jakou celkovou částku je schopen splácet po dobu 5 let.



Očekávané příjmy v průběhu 5 let a celkové příjmy za poslední 3 roky -

Doklady o příjmech ze zaměstnání a další skutečnosti, dokazující příjem dlužníka v posledních třech letech a jeho očekávaný příjem v příštích pěti letech.



Osoby, žijící ve společné domácnosti a vyživované osoby -

Těmito osobami se mají na mysli děti, manžel, manželka a další osoby sdílející společnou domácnost.



Navrhovaná možnost plnění a důvody, jež vedly k úpadku -

Mezi tyto důvody patří skutečnosti, které vedly k úpadku dlužníka. Navrhovaná možnost plnění je způsob uspokojování závazků vůči věřitelům, vyplývající z čistého příjmu dlužníka.



Popis majetkové podstaty -

Při popisování majetku dlužníka se vezme v potaz veškerý jeho majetek, a to jak majetek, jenž není předmětem zajištění, tak majetek, jenž předmětem zajištění je. Podrobně se zde uvádí jednotlivé věci a to včetně jejich pořizovací ceny, značky nebo množství.



Popis dluhů -

Zde se uvádějí závazky nesplněné, splněné i vykonatelné. Dlužník uvádí věřitele, vůči nimž dluh má včetně jeho výše



Seznam příloh -

Přílohy představují souhrn všech dokumentů, jimiž jsou předmětem návrhu na povolení oddlužení. Většinou jde o listinné formy dokumentů dokazující příjmy, seznam majetku, výpis z rejstříku trestů, seznamy závazků vůči věřitelům, seznamy zaměstnanců a další dokumenty související s žádostí o oddlužení.



Podpisy účastníků - Svým podpisem účastníci potvrzují, že byli seznámeni s návrhem na povolení oddlužení.

27

5.2

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy dojde návrh na povolení oddlužení příslušnému krajskému soudu. Insolvenční návrh se podává výhradně v listinné podobě a musí být ověřen podpisem osoby, podávající tento návrh, nebo osobou mající oprávnění jednat za osobu dlužníka a v případě elektronické podoby insolvenčního návrhu je zde nutnost uznání elektronického podpisu. Náležitosti návrhu na povolení oddlužení jsou součástí kapitoly 4.1. Soud vydá vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení formou vyhlášení na úřední desce a zveřejní ji v insolvenčním rejstříku nejpozději do dvou hodin poté, co mu insolvenční návrh došel.11 Tuto vyhlášku je také třeba doručit všem účastníkům řízení, přičemž není přípustné použití opravného prostředku odvolání. Soud je také povinen informovat zákonem stanovené subjekty, mezi něž patří finanční úřad, celní úřad, úřad práce, správa sociálního zabezpečení, obecný soud dlužníka a Česká národní banka. Jestliže se zahájí insolvenční řízení, vznikají účinky uvedené v ust. § 109 Insolvenčního zákona. Mezi tyto účinky patří nemožnost uplatnění pohledávek a jiných práv žalobou, pouze přihláškou. Právo na uspokojení ze zajištění je možno uplatnit jen za podmínek stanovených Insolvenčním zákonem, výkon rozhodnutí nebo exekuci lze pouze nařídit, ale nelze jí vykonat a nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů.12 Tyto účinky nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení a nestanoví-li zákon jinak, trvají až do samého skončení insolvenčního řízení. Navrhovateli insolvenčního řízení je soud oprávněn uložit povinnost zaplacení záloh na náklady insolvenčního řízení. Jestliže se tato povinnost uloží věřiteli, může ji následně uplatnit jako pohledávku za majetkovou podstatou dlužníka, což vyplývá z ustanovení § 108 insolvenčního zákona. Výši zálohy určuje soud, který zároveň stanoví lhůtu pro její zaplacení, a to až do výšky 50.000 Kč. Tato záloha musí být

11 12

§ 101 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon § 109 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

28

vyžádána ještě před rozhodnutím o insolvenčním návrhu. Výjimku tvoří případy, kdy je navrhovatelem insolvenčního řízení dlužníkův zaměstnanec. V určitých případech může soud nařídit předběžné opatření dle ust. § 82 insolvenčního zákona, a to:13 

Ustanovit předběžného správce



Omezit některý z účinků, spojených se zahájením insolvenčního řízení



Uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost jistoty



V době moratoria udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele



Udělit souhlas se započtením vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele i v době zveřejnění reorganizačního plánu v insolvenčním rejstříku



Vzájemné pohledávky dlužníka a věřitele zakázat

Předběžné opatření slouží jako prostředek k tomu, aby nemohlo dojít k určitým situacím, jež by vedly v neprospěch věřitelů. Soud tedy může například nařídit formou předběžného opatření, aby dlužník nemohl nakládat se svou majetkovou podstatou, ustanoví předběžného správce konkursní podstaty, nebo zajistí, aby dlužník složil jistotu k zajištění škody nebo jiné újmy.

Lhůta k přihlášení pohledávky

5.3

Lhůta, za kterou lze podat přihlášení pohledávky, začíná od doby zahájení insolvenčního řízení až do jeho skončení. Svou pohledávku mohou uplatnit i věřitelé v době od rozhodnutí o úpadku až do konce lhůty, jež stanoví soud. Tato lhůta ovšem nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 2 měsíce. Po skončení této lhůty již není možno další pohledávky přihlásit a stává se propadlou. Náležitosti podání přihlášky: 

Údaje o osobě dlužníka a věřitele -

Do této části se uvádějí údaje, popisující osobu dlužníka a věřitele. V případě fyzických osob se uvádí rodná čísla, data narození a místa

13

§ 82 Odst. 2 a 3 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

29

bydliště. V případě právnických osob se uvede obchodní název společnosti, identifikační číslo a sídlo společnosti. 

Údaje o pohledávce -

Zde se uvádí číslo pohledávky, výše jistiny, důvod vzniku pohledávky a jiné skutečnosti, za niž pohledávka vznikla. Dále se uvádí celková výše pohledávky a její vlastnosti. Těmito vlastnostmi jsou podřízenost, peněžitost, podmíněnost a splatnost.



Shrnutí celkové výše všech pohledávek -

Při shrnutí celkové výše pohledávek rozlišujeme výši pohledávek přihlášených, nezajištěných a zajištěných. Přihlášené pohledávky jsou všechny pohledávky, jež věřitel přihlásil. Nezajištěnou pohledávku má věřitel, jehož práva k pohledávce nejsou zajištěny žádnou formou zástavy. Naopak zajištěná pohledávka je forma zajištění věci či práva z majetku dlužníka. Jako příklad je možno uvést bankovní hypotéky, kdy má určitá banka zajištěné právo na dlužníkovu nemovitost.



Seznam příloh -

Do seznamu příloh se uvádí všechny listinné přílohy, mající co dočinění s přihlášením pohledávky. Těmito písemnostmi mohou být například výpisy z rejstříku trestů, prohlášení o plné moci, kopie smluv nebo soudní rozhodnutí



Vyjádření souhlasu -

5.4

Subjekty vyjádří svůj souhlas podpisem.

Rozhodnutí o úpadku dlužníka

O úpadku dlužníka rozhoduje soud na základě § 136 insolvenčního zákona. Vydává se rozhodnutí o úpadku, je-li zjištěno, že je dlužník v úpadku nebo mu hrozí. Rozhodnutí obsahuje výroky, jimiž se zjišťuje dlužníkův úpadek, obsahuje ustanovení o zvolení insolvenčního správce a určuje, kde a kdy se bude konat schůze věřitelů, a také určuje termín konání přezkumného jednání. V poslední řadě pak soud rozhodne o způsobu řešení úpadku, a to oddlužením, reorganizací nebo konkursem. Dlužník musí ve stanovené lhůtě odevzdat insolvenčnímu správci seznamy svého majetku s tím, že uvede i seznamy svých dlužníků a věřitelů. 30

V případě, že existují osoby mající závazky vůči dlužníkovi, jsou vyzvány, aby poskytovaly plnění insolvenčnímu správci. Rozhodnutí o úpadku dlužníka musí obsahovat i odůvodnění a možnosti využití opravných prostředků proti tomuto rozhodnutí. Tento soudní výrok se doručí do vlastních rukou dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a dalším osobám, podílejících se na insolvenčním řízení.

5.4.1 Účinky rozhodnutí o úpadku Účinky spojené s předběžným opatřením trvají i po rozhodnutí o úpadku. V Rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto oprávnění na insolvenčního správce. Po rozhodnutí o úpadku je také možnost započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Tato možnost připadá v úvahu, jestliže byly podmínky započtení splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, nestanoví-li zákon jinak Započtení je přípustné v případě, jestliže dlužníkův věřitel: a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.14

5.5

Přezkumné jednání

Přezkumné jednání slouží především pro kontrolu správnosti všech pohledávek. Předvolání k přezkumnému jednání doručí insolvenční soud dlužníkovi a insolvenčnímu správci, včetně poučení o nezbytnosti jejich účasti. Věřitel je

14

§ 140 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

31

oprávněn měnit výše svých pohledávek až do skončení přezkumného jednání, přičemž mu není dovoleno měnit důvody pohledávek nebo jejich pořadí.

5.5.1 Popření pohledávky Popřít pohledávku je oprávněn jak dlužník a věřitel, tak insolvenční správce. Popírá se jak pravost a výše jednotlivých pohledávek, tak i jejich pořadí. U popírání pravosti platí, že pravost pohledávky je popírána tehdy, je-li namítáno, že se pohledávka promlčela, zcela zanikla nebo že vůbec nevznikla. Popření výše pohledávky je přípustné tehdy, jestliže má dlužníkův závazek nižší hodnotu než přihlášená částka, a to s tím, že ten, kdo popírá výši pohledávky, musí uvést skutečnou výši této pohledávky. Pořadí pohledávek se popírá za okolností, kdy je namítáno, že pohledávka má méně výhodné postavení. 5.5.1.1 Popření pohledávky věřitelem Popření lze učinit na základě formuláře, do něhož se uvádí důvody popření pohledávky a další nezbytné údaje s ním související. Tento dokument musí obsahovat označení věřitele podávajícího popření pohledávky, tedy jeho osobní údaje nebo je-li právnickou osobou, název obchodní společnosti, její identifikační číslo a sídlo, dále označení věřitele, jehož pohledávka jsou popírána, označení pohledávky a důvody pro popření pohledávky. Svůj souhlas se správností vyjadřuje věřitel svým podpisem a přikládá k dokumentu seznam příloh mající co dočinění s podáním návrhu. 5.5.1.2 Popření pohledávky insolvenčním správcem Insolvenční správce je oprávněn k popření pohledávky a to jak vykonatelné, tak nevykonatelné. U popření vykonatelné pohledávky musí insolvenční správce podat žalobu podle §199 Insolvenčního zákona proti jejímu přihlašovateli. Insolvenční správce podá ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání žalobu proti věřiteli přihlašujícího pohledávku. V této žalobě se uvádějí důvody, pro které žalobce popřel pohledávku V případě popření nevykonatelné pohledávky je insolvenční správce oprávněn označit při přezkumném jednání věřitelovu pohledávku za nevykonatelnou. Je na 32

věřiteli, aby se určení pohledávky domáhal a sám podal žalobou podle § 198 Insolvenčního zákona.

Tyto pohledávky mohou věřitelé uplatnit u příslušného

insolvenčního soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání. Žaloba se podává vždy proti insolvenčnímu správci. 5.5.1.3 Popření pohledávky dlužníkem I dlužník může při přezkumném jednání popírat pravost, výši či pořadí pohledávek věřitelů. Jestliže je dlužníkův úpadek řešen formou konkursu, nemá jeho popření pohledávky žádný vliv na zajištění pohledávky. V případě že je jeho úpadek řešen formou reorganizací nebo oddlužení, má jeho popření pohledávky stejné účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Popření pohledávky ze strany věřitele upravuje § 200 Insolvenčního zákona, kde je uvedeno, že není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění, jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.15

5.6

Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku

5.6.1 Konkurs Konkurs je podle § 244 Insolvenčního zákona způsob řešení úpadku, spočívající v uspokojování věřitelů z výnosu zpeněžené majetkové podstaty s tím, že pohledávky, jež nebudou uspokojeny, nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. Jestliže je rozhodnuto o konkursu, oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka přechází na insolvenčního správce, který zároveň vykonává práva, spojená s povinnostmi dlužníka. Tím se rozumí právo vystupovat jako zaměstnavatel dlužníkových zaměstnanců, právo vykonávat akcionářskou funkci za situace, kdy dlužník disponuje akciemi, zahrnutými do majetkové podstaty, vykonávání činnosti v oblasti účetnictví a plnění daňových povinností a zajišťuje řádný chod dlužníkova podniku.

15

§ 200 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

33

Insolvenční soud informuje o konkursu Českou národní banku v situacích, kdy je dlužník účastníkem platebního nebo vypořádacího systému v seznamu České národní banky podle zvláštního předpisu. 5.6.1.1 Účinky prohlášení konkursu podle § 245 Insolvenčního zákona 

Nesplatné pohledávky vůči věřitelům se stávají splatnými



Oprávnění nakládat s majetkem úpadce přechází na insolvenčního správce



Zanikají předběžná opatření



Nestanoví-li zákon jinak, bude insolvenční správce řídit podnik dlužníka



Zanikají všechny smlouvy týkající se majetkové podstaty



Přerušují se soudní či rozhodčí řízení, jejichž předmětem je majetková podstata

5.6.1.2 Zpeněžení majetkové podstaty Zpeněžení majetkové podstaty představuje převedení veškerého majetku dlužníka na peníze. Tyto finanční prostředky pak slouží k vypořádání jednotlivých věřitelů tak, aby byli uspokojeni v co možná největším rozsahu. Majetek lze zpeněžit veřejnou dražbou, prodejem movitých a nemovitých věcí nebo prodejem majetku mimo dražbu. Ke zpeněžení majetkové podstaty může dojít několika způsoby. Prvním z těchto způsobů je veřejná dražba. Veřejnou dražbou se rozumí veřejné jednání, jehož cílem je přechod vlastnického nebo jiného práva na jinou osobu. Cena přitom sjednána není a závisí na nejvyšší nabízené částce při aukčním řízení. Vydražená částka dále poslouží k vypořádání pohledávek věřitelů nebo splnění závazků vůči jiným subjektům. Jednou z dalších možností zpeněžení majetkové podstaty je prodej movitých a nemovitých věcí. Jestliže se rozhodne kupující pro koupi této nemovitosti, automaticky se tato nemovitost stává jeho vlastnictvím a ruší se tak účinky spojené s výkonem rozhodnutí, exekucí nebo zástavního práva.

34

Další možností, jak zpeněžit majetkovou podstatu, je prodej majetku mimo dražbu. Mimo dražbu má možnost prodat majetek insolvenční správce, a to se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. V případě, že prodej mimo dražbu nepodléhá souhlasu insolvenčního soudu, nelze tento prodej uskutečnit. O ceně a způsobu prodeje majetku rozhoduje insolvenční správce, kdy stanoví odhadní cenu a vezme v potaz náklady, vynaložené za správu majetku. 5.6.1.3 Konkursní podstata Konkursní podstatu lze definovat jako majetek, jenž je předmětem konkursu. Hlavní funkcí konkursní podstaty je rovnoměrné uspokojování věřitelů po prodeji dlužníkova majetku. Do konkursní podstaty tedy patří: -

Movité a nemovité věci dlužníka

-

Pohledávky

-

Podílové spoluvlastnictví

-

Veškerá práva ocenitelná penězi

-

Majetek ze společného jmění manželů

-

Podíl na obchodní společnosti

Soupis konkursní podstaty provádí insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu, kde uvede nejen věci mající dlužník ve svém držení, ale také věci, jenž drží třetí osoby.

5.6.2 Reorganizace Reorganizace je přípustná u podnikajících subjektů. Na rozdíl od konkursu, kde je snaha postupného prodeje dlužníkova majetku je hlavním cílem zachování chodu úpadcova podniku tak, aby nemuselo dojít k jeho likvidaci podniku, propouštění zaměstnanců a vznikla tak šance na jeho ozdravění. Tato možnost oddlužení je přípustná pouze u osob, jejichž celkový obrat za poslední účetní období dosáhl částky alespoň 50.000.000,- Kč, nebo jestliže dlužník zaměstnává více jak 50 zaměstnanců. Insolvenční zákon ještě připouští možnost reorganizace bez splnění shora uvedených požadavků. § 316 odst. 5 tuto možnost umožňuje u podnikatele, předkládajícího reorganizační plán přijatý alespoň polovinou zajištěných věřitelů na věřitelské schůzi, kdy říká, že Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu 35

reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije.16 Návrh na reorganizaci může podat dlužník i věřitel nejpozději do 10 dnů před konáním schůze věřitelů, jež byla svolána rozhodnutím insolvenčního soudu. V případě že navrhovatel nestihne podat svůj návrh ve stanovené lhůtě, insolvenční soud tento návrh odmítne. 5.6.2.1 Reorganizační plán Reorganizačním plánem se označuje takový dokument, který obsahuje opatření, sloužící k oživení úpadcova podniku, jako jsou například snížení splácených částek a prodloužení doby, po kterou je možnost tyto splátky plnit nebo převod podniku na jinou společnost. Zákon nepředepisuje žádný formulář na podání návrhu na povolení reorganizace. Pokud dlužník podává návrh, označí v něm svou osobu jako dlužníka, uvede název své obchodní společnosti, sídlo a identifikační číslo a osoby oprávněné jednat jeho jménem. Dále uvede skutečnosti, jež vedly k úpadku, specifikuje svoji ekonomickou situaci a označí své věřitele. Dále navrhne možnosti řešení úpadku, kde uvede, jakým způsobem hodlá vyřešit své pohledávky vůči věřitelům. Každý takový návrh musí být úředně ověřen, jinak k němu nemůže být přihlíženo a bude označen za neplatný. Může se ovšem stát, že návrh nebude obsahovat zákonem stanovené podmínky a nebude přijat. V těchto případech, kdy bude návrh na povolení reorganizace shledán vadným, informuje soud dlužníka o vadách a vyzve ho k odstranění těchto vad. Ten má ze zákona lhůtu 7 dnů na to, aby tyto nejasnosti odstranil či doplnil a vrátil zpět soudu. Mezi takové nejasnosti můžeme uvést chyby v obsahu, nesrozumitelnost nebo nezákonnost. 5.6.2.2 Reorganizace z pohledu věřitelů Věřitelům se vyplatí plnění ze strany dlužníka reorganizací v případech, kdy existuje naděje na oživení podniku úpadce. Nastávají ale situace, kdy se reorganizace věřitelům nevyplácí a dlužník přesto podá reorganizační návrh. Pro tyto případy

16

§ 316 Odst. 5 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

36

funguje hlasování na schůzi věřitelů, kde se rozhodne o tom, zda se věřitelům tento postup vyplatí.

5.6.3 Oddlužení Institut oddlužení lze použít v případě osob nepodnikatelů. Existují také výjimky, za kterých lze oddlužit i podnikatele. Podmínkou je, aby tento dlužník (podnikatel) neměl dluhy v souvislosti s podnikáním. To ovšem neplatí bezvýjimečně, neboť za určitých okolností lze oddlužit i osobu, mající dluhy v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Dluh z podnikání tedy nebrání oddlužení, jestliže: a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurz na majetek dlužníka c) jde o pohledávku zajištěného věřitele17 Dlužník, mající povahu nepodnikatele představuje fyzickou či právnickou osobu, jež zákon neoznačuje za podnikatele, a která nemá dluhy spojené se svojí podnikatelskou činností. Tato povinnost je upravena ust. § 389 odst.1 Insolvenčního zákona. Návrh na oddlužení má právo podat výhradně dlužník spolu s insolvenčním návrhem. Za předpokladu, že návrh obsahuje nesrovnalosti, je neurčitý nebo nemá všechny právní náležitosti, může insolvenční soud tento návrh odmítnout. Dle § 392 insolvenčního zákona má osoba podávající návrh na oddlužení následně 7 dnů na to, aby tyto nesrovnalosti doplnila. Soud tak vyzve dlužníka, který návrh podává k opravě nebo doplnění chybějících náležitostí a poučí ho, jak má tuto opravu provést. Návrh na povolení oddlužení je možné vzít zpět, a to až do doby rozhodnutí o schválení oddlužení, přičemž se dlužník dostává do situace, kdy už nemůže znovu tento návrh podat. Insolvenční soud je oprávněn zamítnout návrh na oddlužení podle ustanovení § 395 Insolvenčního zákona v případě, že 17

§ 389 Odst. 2 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

37

a) Je jím sledován nepoctivý záměr, nebo b) Že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.18 Návrh na povolení oddlužení musí nést označení „Návrh na povolení oddlužení“ a musí nést označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je řízení vedeno. Do návrhu na oddlužení se uvádí označení dlužníka a osob oprávněných jednat jeho jménem a očekávaný příjem v následujících 5 letech. Do přílohy se připojuje seznam veškerého majetku a pohledávek vůči věřitelům, kde musí být přesně uvedeno období pořízení majetku včetně jeho pořizovací ceny a popis jednotlivých pohledávek vůči konkrétním věřitelům. Přiloží se také listinné dokumenty, dokazující příjmy dlužníka za poslední 3 roky a písemný souhlas věřitele, který se s dlužníkem dohodl na hodnotě plnění nižší než 30 %. V případě že dlužník žádá splácení svého dluhu formou splátkového kalendáře, může příslušný insolvenční soud požádat o stanovení nižších než zákonem stanovených měsíčních splátek. Tady je dlužník povinen k návrhu na oddlužení připojit ještě návrh částky, jež má být měsíčně splácena. Účinky oddlužení nastávají v okamžik zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Podle § 407 Odst. 2 Insolvenčního zákona se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před vydáním rozhodnutí o schválení oddlužení. Rozhodnutí o oddlužení plnění formou splátkového kalendáře insolvenční soud zruší dle ust. § 407 Odst. 3, jestliže se podstatně změnily skutečnosti, které jsou rozhodující pro další plnění splátek.19 Při oddlužení formou prodeje majetkové podstaty platí, že dispoziční oprávnění k majetku má dlužník a exekuci, která by takový majetek postihovala lze nařídit a provést jen na ty pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a také na pohledávky, jež vzniknou poté, co nastanou účinky oddlužení.20 Oddlužení lze provést dvěma způsoby. Buďto zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním formou splátkového kalendáře. 18

§ 395 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon § 407 Odst. 3 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon 20 § 408 Odst. 2 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon 19

38

5.6.3.1 Dlužník jako subjekt oddlužení Jak už bylo zmíněno, oddlužení připadá v úvahu výhradně jen na návrh dlužníka, přičemž musí jít o dlužníka nepodnikatele neboli fyzickou osobu, jíž zákon neoznačuje za podnikatele a nemá závazky spojené s tímto podnikáním. Tuto povinnost upravuje ust. § 389 odst. 1 písm. a), b). Nepodnikatel je označen jako osoba, jež není zapsaná v obchodním nebo živnostenském rejstříku anebo nepodnikáli na základě jiného oprávnění. Mohou nastat situace, kdy se dlužník dopustí podvodného jednání. Pro takové situace může soud dlužníkovi nařídit platit dosud nesplacené závazky formou odnětí dlužníkova osvobození od pohledávek. Soud tak rozhodne, jestliže vyjde v insolvenčním řízení najevo, že se dlužník dopustil podvodného jednání nebo úmyslně zvýhodňoval některého z věřitelů. 5.6.3.2 Věřitelé jako subjekty oddlužení Věřitelé mají v řízení o oddlužení zásadní význam, protože rozhodují o jeho chodu. Hlasováním na schůzi věřitelů nebo hlasováním mimo schůzi věřitelů rozhodují o dalších krocích v řízení. Tohoto hlasování se mohou zúčastnit výhradně nezajištění věřitelé, kteří přihlásili svoji pohledávku. Zajištění věřitelé se nemohou hlasování zúčastnit, stejně jako osoby blízké dlužníkovy, nebo osoby, tvořící s dlužníkem koncern. 5.6.3.3 Ukončení oddlužení Oddlužení lze ukončit dvěma způsoby, a to rozhodnutím soudu o splnění oddlužení a přeměnou oddlužení v konkurs. Dlužník splní oddlužení, jestliže dojde ke zpeněžení jeho majetku a následnému uspokojení věřitelů, nebo pokud řádně splatí své závazky pomocí splátkového kalendáře. Soud tak vydá usnesení, kterým dlužníka osvobodí od placení pohledávek, jež jsou předmětem oddlužení, včetně pohledávek, které do insolvenčního řízení zahrnuty nebyly, jakož i pohledávky, k nimž nebylo přihlíženo. Insolvenční soud také může dlužníkovi osvobození odejmout dle § 417 Insolvenčního zákona. Jde především o případy, kdy do 3 let od pravomocného rozhodnutí o osvobození oddlužení vyjde najevo, že ke schválení či osvobození 39

oddlužení došlo vlivem podvodného jednání, nebo jestliže dlužník poskytl některým z věřitelů výhody. Výrok rozhodnutí by mohl znít takto:21 I.

soud bere na vědomí splnění oddlužení dlužníka YX

II.

Insolvenčnímu správci XY, bytem XX se určuje odměna ve výši 65.000 Kč a jeho náklady ve výši 2.000 Kč.

III.

Insolvenční správce se zprošťuje funkce.

Soud může ukončit oddlužení i za předpokladu, že dlužník oddlužení nesplní. Mohou nastat okolnosti, kdy dlužník není schopen splatit zákonem stanovenou hranici 30 % pro oddlužení, a přesto jej může soud osvobodit od splacení zbylého dluhu. Tuto možnost upravuje § 415 Insolvenčního zákona, jestliže: Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezjištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny.22 Soud tak rozhodne pouze za předpokladu, že nemožnost plnění oddlužení nebylo zapříčiněno dlužníkem a hodnota plnění, jež by obdrželi věřitelé za své pohledávky, nebyla nižší než částka, kterou by věřitelé dostali při řešení dlužníkova úpadku konkursem. V poslední řadě je třeba uvést možnost přeměny v konkurs. Přeměna v konkurs nastává za situací, kdy v průběhu insolvenčního řízení dojde k narušení oddlužení a vyhlášení konkursu se považuje za nezbytné. Insolvenční zákon přesně stanoví, za jakých podmínek k této situaci dojde, a to pokud a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo 21 22

Poznámky § 413 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon § 415 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

40

c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník 5.6.3.4 Společné oddlužení manželů Insolvenční zákon obsahuje ustanovení § 394a, kde je stanoveno, že manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.23 Manželé tedy nemohou podat insolvenční návrh jako jedna osoba, ale mají možnost vyplnit speciální formulář, určený pro oba. Tento formulář je bezplatně stažitelný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a manželé tak mají možnost podat návrh společně, a sice jako dva dlužníci. Podmínky pro podání oddlužení manželů 

Být manželi v době podání insolvenčního návrhu



Každý z manželů musí mít předpoklady k povolení oddlužení

Nutné je také zmínit skutečnost, že nemusí každý z manželů splácet zákonem povinných 30 %, a tedy dohromady splatit 60 % a více. Postačí, když manželé během 5 let společně uspokojí věřitelské pohledávky alespoň ze 30 %. Pokud soud rozhodne o povolení oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře, pak platí, že se každý z manželů podílí na plnění závazků, přičemž každý ze zaměstnavatelů dlužníků, nebo správa sociálního zabezpečení postupuje dlužníkův příjem insolvenčnímu správci, který následně uspokojuje pohledávky věřitelů. Pro případ oddlužení formou prodeje majetkové podstaty platí, že po celou dobu insolvenčního řízení se na majetek manželů hledí jako na společný, což i sami manželé prohlašují ve své žádosti a stvrzují svými úředně ověřenými podpisy.

23

§ 394a z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon

41

5.6.4 Zvláštní způsoby řešení úpadku pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů Jde o úpadky finančních institucí, jako jsou banky, spořitelny, úvěrové společnosti a zahraniční banky. Insolvenční návrh podává vždy orgán, provádějící dohled nad touto finanční institucí, kde uvede, z jakých situací vycházel a co ho vedlo k podání insolvenčního návrhu. V tomto případě je řešení úpadku prováděno konkursem. Nelze tedy uplatnit institut oddlužení či reorganizace. Insolvenční soud v této věci postupuje tak, že rozhodne o úpadku prohlášením konkursu, přičemž informuje orgán provádějící dozor a dohled nad finanční společností o zahájení konkursu.

5.6.5 Moratorium Moratorium je institut, jehož hlavním cílem je ochrana práv dlužníka, vůči kterému insolvenční řízení probíhá. Tato ochrana probíhá zpravidla po dobu 3 měsíců. Lhůta slouží jako možnost překonat vlastními prostředky úpadek nebo hrozící úpadek a chránit se tak před věřiteli. V této lhůtě není možné vydat rozhodnutí o úpadku. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ovšem zůstávají. Nejedná se však o formu uspokojování věřitelů, protože nejde o způsob řešení úpadku, ale o možnost dát subjektu dostatečný čas na nalezení řešení svých závazků. O moratorium má možnost dlužník zažádat u insolvenčního soudu. Žádost může podat jak po podání insolvenčních návrhu, tak i před jeho zahájením. Moratorium se stává se účinným od doby vyhlášení v insolvenčním rejstříku a účinky trvají po dobu uvedenou v návrhu a nejdéle po dobu 3 měsíců. Insolvenční soud má možnost moratorium zamítnout v případech, kdy návrh podá jiná osoba než dlužník, návrh obsahuje nesprávné právní náležitosti, nebo zmešká zákonem stanovené lhůty pro podání žádosti. Soud by měl v této věci rozhodnout co nejrychleji, čímž je na mysli druhý pracovní den po dni, kdy mu návrh došel.

42

6 Schéma průběhu insolvenčního řízení

Zdroj: Vlastní zdroj 43

7 Insolvenční rejstřík Důležitou roli v insolvenčním řízení hraje insolvenční rejstřík. Jedná se o systém, ve kterém se vede seznam jak insolvenčních správců, tak dlužníků. Jeho hlavním účelem je zajistit informace o stavu řízení. Je vedený v elektronické podobě na běžně dostupných

internetových

stránkách,

kde

jsou

vedeny

postupy

dlužníka

v insolvenčním řízení, zprávy insolvenčních správců o stavu řízení, vyjádření věřitelů ohledně pohledávek a různá soudní usnesení, jež zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti účastníků insolvenčního řízení. Z pohledu dlužníka má rejstřík klíčový význam v informovanosti o průběhu řízení, kdy má dlužník možnost: 

Zjistit informace o průběhu řízení



Seznámit se s jednotlivými pohledávkami



Seznámit se s činností insolvenčního soudu



Seznámit se s činností insolvenčního správce

Pro věřitele má rejstřík taktéž důležitý význam, neboť mohou zjistit důležité informace o průběhu řízení a předvídat tak své šance na uspokojení svých pohledávek. Dále mohou zjistit, v jakém stavu jsou jejich pohledávky a jaký byl výsledek jejich přezkoumání, názor insolvenčního správce, soudu nebo dalších věřitelů na řešení dlužníkova úpadku. Insolvenčnímu správci pak poslouží rejstřík jako nástroj při následném postupu v insolvenčním řízení, kdy volí strategie, jimiž se bude řídit a navrhovat soudu další postupy v insolvenčním řízení, jako například přechod z oddlužení do konkursu a podobně. Insolvenční rejstřík slouží také jako nástroj kontroly, poněvadž subjekty účastnící se insolvenčního řízení mají možnost nahlížet do jednotlivých spisů a v případě pochybností podniknout kroky k jejich opravě. Výjimku tvoří utajované informace, jimiž by mohl být některých ze subjektů řízení ohrožen či znevýhodněn. Tady může soud na základě žádosti rozhodnout, aby tyto údaje nebyly zveřejněny. Důležité je také zmínit fakt, že soud po uplynutí 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o skončení insolvenčního řízení nabylo právní moci, vyškrtne dlužníka ze seznamu dlužníků. Dlužníka tak v tomto rejstříku nebude možné zpětně vyhledat a posuzovat. 44

Insolvenční rejstřík (zdroj: www.isir.justice.cz)

45

8 Praktické případy 8.1

Řešení úpadku oddlužením a konkursem

Prvním z popisovaných případů je paní Jaroslava Mitrengová, která dne 24. 7. 2010 podala návrh na povolení oddlužení24, neboť nebyla schopna platit své dluhy. Paní Jaroslava pracovala jako manuální pracovnice a její měsíční plat činil zhruba 14.000 Kč. Vzhledem výši platu nebyla schopna uspokojit pohledávky všech nezajištěných věřitelů ve výši 977 583 Kč, což představuje celkem 24 finančních závazků a využila tak možnost podat návrh na povolení oddlužení. Její předpokládané příjmy v příštích pěti letech byly 840 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že udělá maximum pro uspokojení věřitelů a je ochotná vykonávat práci i mimo svůj pracovní rámec, čímž si může měsíčně přivydělat zhruba 2 000 Kč. Soud tedy zahájil s dlužnicí insolvenční řízení vyhlášením v insolvenčním rejstříku.25 Poté, co byl návrh odeslán na příslušný insolvenční soud, obdržela paní Jaroslava usnesení o doplnění insolvenčního návrhu.26 Zde můžeme vidět, jak soud postupuje v případě, že insolvenční návrh nenese všechny obsahové náležitosti. Návrh proto nemůže být přijat a soud tak vyzve dlužníka, aby tyto náležitosti doplnil a ve lhůtě 7 dnů odeslal zpět na příslušný soud. V případě paní Jaroslavy se jednalo o doložení měsíčního příjmu za poslední 3 roky a zplnomocnění svého zmocněnce. Soud odůvodnil celou věc tak, že dlužník nedoložil všechny zákonem stanovené seznamy jako přílohu návrhu na povolení oddlužení a na základě § 393 Insolvenčního zákona, kde se uvádí, že neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti, nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určité lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů27, vyzval paní Jaroslavu k opravě a doplnění těchto náležitostí. Ta zplnomocnila pana Ing. Františka Miklase28 k jednání ohledně návrhu na povolení oddlužení a doložila

24

Příloha A Příloha B 26 Příloha C 27 § 393 z. č. 182/2006 Sb. Insolvenční zákon 28 Příloha D 25

46

svůj příjem v posledních 3 letech.29 Soud tak mohl návrh přijmout a ustanovit insolvenčního správce Na základě § 25 Insolvenčního zákona soud ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Martina Aleše30 a vydal usnesení o povolení oddlužení. Soud také vyzval všechny věřitele, aby nejpozději do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení přihlásili své pohledávky, a aby osoby, jež mají vůči dlužníkovi závazky, poskytovaly plnění výhradně insolvenčnímu správci.31 V této části řízení o oddlužení můžeme poprvé zaznamenat činnost insolvenčního správce. Jeho role hraje v insolvenčním řízení důležitý význam. Z jeho zprávy vyplývá, že do insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 12 věřitelů, dožadujících se svých pohledávek. Insolvenční správce spolu s dlužnicí napsali seznam přihlášených pohledávek, kde uvedli popis pohledávky včetně její výše a jejich stanovisko. V tomto případě pohledávky oba zcela uznali. Správce dále vyzval dlužnici, aby mu poskytla potřebnou součinnost, což také udělala. Až do této chvíle se jednalo o řízení před úpadkem, kdy se zjišťovaly příčiny úpadku, přihlašovaly se jednotlivé pohledávky a ustanovil se insolvenční správce. Následuje řízení po úpadku, jehož předmětem jsou konkrétní postupy při plnění závazků vůči věřitelům. Insolvenční soud rozhodl o termínu konání schůze věřitelů včetně přezkumného jednání, jehož se zúčastnili jak věřitelé, tak i dlužník a správce. Usnesením bylo rozhodnuto o prozatímním věřitelském výboru a jeho složení. Protože soud postrádal doklady, prokazující skutečné čisté příjmy dlužnice, vyhlásil usnesení, kterým toto jednání odročil na neurčito, a stanovil dlužnici lhůtu na doplnění spisu. Dlužnice správci doložila důkazy o svých příjmech, kdy její průměrná mzda činila zhruba 15 000,- Kč. Z této mzdy byla schopna uhradit po dobu 5 let částku 420 660,- Kč, což na požadovanou částku 486 001,- Kč nestačilo. Otázkou proto bylo, jak zbývající částku splatit tak, aby bylo možné splnit již zmiňovanou částku. Dlužnice se vyjádřila tak, že je schopna formou přesčasových hodin získat částku alespoň 1 000,29

Příloha E Příloha F 31 Příloha G 30

47

Kč, což by představovalo průměrný plat 16 000,- Kč a byla by tak minimální požadovaná splatná částka zaplacena. Z tohoto důvodu insolvenční správce doporučil plnění formou splátkového kalendáře.32 Zásadní změna ovšem nastala, když insolvenční správce zjistil, že podle vyjádření personální účetní společnosti, kde byla dlužnice zaměstnávána, byl její čistý příjem 13 000,- Kč. Z toho vyplývalo, že by byla schopna uhradit pouze částku 286 320,Kč. Insolvenční správce proto změnil své stanovisko a doporučil způsob řešení úpadku nepatrným konkursem.33 Z výše uvedeného vyplývá, že dlužnice není schopna nadále plnit své závazky a nezbývá než přistoupit na možnost konkursu dle § 314 Insolvenčního zákona. I přes tuto možnost dlužnice stále nebyla schopna plnit své závazky a nezbývalo nic jiného, než konkurs zamítnout.34

8.2

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

Jedním z popisovaných případů, jenž je předmětem této práce, je řešení úpadku formou oddlužení. Jde o případ důchodkyně, která se dostala do finančních problémů tak, že své dosavadní dluhy řešila formou půjček a úvěrů a následně nebyla schopna splácet své závazky. Několikrát se pokoušela tyto závazky splnit dohodou o narovnání, kdy dlužnice navrhovala plnění v celkové výši 60 %, ale bohužel neúspěšně. Rozhodla se tedy, že využije možnosti podání návrhu na oddlužení podle Insolvenčního zákona. Dle názoru dlužnice nepřipadalo v úvahu plnění formou splátkového kalendáře, neboť vzhledem k jejím příjmům nebyla schopna splácet po dobu následujících 5 let minimální požadovanou částku pro oddlužení ve výši 30 %. Z tohoto důvodu ve svém návrhu uvedla, že připadá v úvahu plnění formou prodeje majetkové podstaty, přičemž celková cena za majetek, kterým dlužnice disponovala, měl hodnotu větší než 30 % a insolvenční řízení tak mohlo proběhnout rychleji. 32

Příloha H Příloha I 34 Příloha J 33

48

Dlužnice odhadovala výši svého dluhu na celkem 1.950.000,- Kč. Dále také uvedla, že její očekávaný příjem v následujících 5 letech bude zhruba 751.800,- Kč, přičemž vycházela z příjmu za starobní a vdovský důchod, který se pohybuje okolo 12.000,Kč. Doložila také příjem za poslední 3 roky, což představovalo okolo 11.000,- Kč měsíčně spolu s příjmem za prodej nemovitosti v částce 1.600.000,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že dlužnice je v úpadku, neboť má více věřitelů (12) a není schopna plnit své závazky. Proto tedy podala návrh na povolení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty.35 Soud tedy mohl usnesením zahájit insolvenční řízení a vyhlásit jej v insolvenčním rejstříku. Protože žádost o povolení oddlužení obsahovala všechny náležitosti, mohl soud povolit dlužnici oddlužení a ustanovit insolvenčního správce. Stanovil také 30 ti denní lhůtu pro podání přihlášek věřitelům, mající vůči dlužnici pohledávky.36 Soud také uloží insolvenčnímu správci pokyny, jimiž se má řídit, a jenž jsou pro insolvenční řízení nezbytné. Mezi tyto pokyny patří: -

Podrobné prostudování spisu

-

Existují-li okolnosti, za nichž lze pochybovat o jeho nepodjatosti je správce povinen neprodleně informovat soud

-

Přezkum jednotlivých pohledávek včetně jejich úplného a správného seznamu

-

Spojit se s dlužníkem a vyžádat si podrobný seznam majetku, provést jeho soupis a ocenit jednotlivé položky

Insolvenční správkyně ve své zprávě popsala hospodářskou situaci dlužnice, 37 kdy uvedla, že jediná hodnota mající schopnost uspokojit věřitele je hotovost uložená u advokáta dlužnice, a to v celkové výši 946.711,- Kč, jak sama dlužnice uvedla ve svém návrhu. V této části insolvenčního řízení správkyně bere v úvahu všechny skutečnosti, jimiž se mohou uspokojit pohledávky věřitelů, zjišťuje, jaký je měsíční příjem dlužnice a navrhuje další postup v insolvenčním řízení. V tomto případě se 35

Příloha K Příloha L 37 Příloha M 36

49

insolvenční správkyně shodla s návrhem dlužnice a doporučila řešení dané situace oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty. Správkyni se tato možnost jevila jako nejvíce hospodárná a vhodná. Insolvenční soud ovšem v tomto případě rozhodl o oddlužení plněním splátkového kalendáře.38 Rozhodl tak, neboť schůze věřitelů se nezúčastnil ani jeden z nezajištěných věřitelů. V tomto případě můžeme vypozorovat, jak může insolvenční soud o oddlužení rozhodovat sám, pokud na schůzi věřitelů není přítomen ani jeden z nezajištěných věřitelů. Soud tedy zohlední všechny okolnosti a vydá usnesení o způsobu oddlužení. Tady ovšem soud postupoval chybně, jelikož rozhodl o způsobu oddlužení formou splátkového kalendáře. Ze všech zjištěných skutečností toto rozhodnutí nebylo přípustné, neboť dlužnice vhledem ke svému příjmu ze starobního důchodu nebyla schopna splácet minimální požadovanou 30 % částku. Soud tedy vydal nové rozhodnutí,39 kde opravným usnesením rozhodl o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že bylo způsobeno administrativní pochybení a vyhověl tak návrhu dlužnice na povolení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty. Do insolvenčního řízení se nakonec přihlásilo 11 věřitelů s celkovými pohledávkami ve výši 1.526.169,- Kč. Při přezkumném jednání došlo ze strany dlužníka k popření několika pohledávek, což mělo za následek snížení celkové sumy pohledávek o 221.097,- Kč. Dalším krokem tohoto insolvenčního řízení byla výzva soudu vůči insolvenční správkyni o soupis majetkové podstaty dlužnice včetně jejího ocenění. 40 Správkyně proto sepsala podrobný přehled majetku, jenž zahrnoval: -

Finanční prostředky v celkové výši 886.761,- Kč

-

Starobní důchod ve výši 12.530,- Kč, kde insolvenční správkyně ocenila tento příjem na 5.600,- Kč od zahájení insolvenčního řízení až do účinnosti usnesení o schválení oddlužení

38

Příloha N Příloha O 40 Příloha P 39

50

Zde se dostáváme do konečné fáze insolvenčního řízení, neboť dlužnice při zpeněžení své majetkové podstaty uspokojila pohledávky věřitelů v celkové výši 57, 669864% a splnila tak základní podmínky pro oddlužení. Soud tak osvobodil41 dlužnici o splacení zbytku pohledávek a insolvenční řízení tak mohlo být ukončeno. Na tomto případu jsme si mohli názorně ukázat, jak institut oddlužení funguje v praxi. Dlužnice sice splatila více jak 30 % z celkové výše pohledávek, ale nakonec soud vydal usnesení o osvobození zbytku dluhu, což je pro toto řízení nejdůležitější. Pohledávky věřitelů byly uspokojeny z více jak 50 % a dlužnice tak byla osvobozena od zbytku svých dluhů. Pro tuto konkrétní situaci byl institut oddlužení vhodným prostředkem a bylo názorně prokázáno, že má smysl.

8.3

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Jak už dobře víme, splátkový kalendář připadá v úvahu, jestliže je dlužník schopen podobu 5 let splatit ze svého příjmu minimálně 30 % dlužené částky. Na tomto případě si názorně předvedeme, jak takové oddlužení probíhá v praxi. Jde o případ dlužnice, která nebyla po dobu delší než 3 měsíce schopna splácet své závazky. Do tíživé finanční situace se dostala v době, kdy její manžel onemocněl a následně zemřel. Dlužnice v domnění, že své finanční problémy vyřeší půjčkami, nakonec zůstala s 12 peněžitými závazky a nezbývalo jí nic jiného, než podat insolvenční návrh.42 Dlužnice tak nabyla všech znaků pro zahájení insolvenčního řízení a soud tak mohl vydat usnesení o zahájení řízení včetně ustanovení insolvenčního správce, datum konání schůze věřitelů a datum pro přezkumné jednání.43 Protože se přezkumného jednání a schůze věřitelů nezúčastnil ani jeden z věřitelů, plnil tuto funkci insolvenční soud. Proto tedy nebylo možné určit složení věřitelského výboru, a také nebylo možné hlasovat o jednotlivých pohledávkách.

41

Příloha Q Příloha R 43 Příloha S 42

51

Dalším krokem tohoto případu bylo usnesení soudu o schválení plnění pomocí splátkového kalendáře, kde se dlužnici uložila povinnost platit po dobu 5 let přesnou částku uvedenou v procentech u jednotlivých věřitelů a odměnu insolvenčnímu správci.

Dále se uložila povinnost České správě sociálního zabezpečení, aby

pravidelně srážela ze mzdy dlužnice částku určenou na uspokojování nezajištěných věřitelů a to vždy do rukou insolvenčního správce. Zde hraje funkce insolvenčního správce značnou roli, neboť je tím, kdo spravuje příjem dlužnice. Příjem, jenž dlužnice obdrží v pravidelných měsíčních intervalech, podléhá dozoru správce, který následně uspokojuje věřitelské pohledávky. Z tohoto příjmu jde i určitá část insolvenčnímu správci, neboť má nárok na odměnu insolvenčního správce. Po zahájení splácení pohledávek vydal insolvenční správce zprávu, kde uvedl, že bylo zahájeno uspokojování pohledávek, a že dlužnice poskytla správci plnou součinnost. Poskytování součinnosti je nezbytným prvkem v insolvenčním řízení. Je dobré, aby byla vidět snaha dlužníka plnit své závazky. Toto jednání dává věřitelům najevo, že dlužník své závazky chce plnit a nemusí docházet k pochybnostem o splacení dluhu. I přesto, že s dlužnicí probíhalo insolvenční řízení, obdržela rozhodnutí o exekuci. Dlužnice neznalá insolvenčním zákonem nevěděla, že v průběhu insolvenčního řízení nelze exekuci vykonat, pouze nařídit. S obavami o svoje finance kontaktovala soud,44 kde uvedla, že jí insolvenční správce nedal potřebné informace o exekuci a obává se o svůj majetek. Nařízení exekuce v insolvenčním řízení ovšem nemá žádný význam. Po celou dobu řízení o úpadku je dlužník chráně před vykonávacími rozhodnutími a exekuci lze nařídit až po jeho skončení. Protože insolvenční řízení proběhlo bez jakýchkoli překážek a dlužnice svůj dluh po dobu 5 let řádně splácela, mohl soud vydat usnesení o ukončení insolvenčního řízení a osvobodil tak dlužnici od placení zbylé části dluhů.45

44 45

Příloha T Příloha U

52

Závěr Insolvenční zákon patří v České republice k poměrně novým právním předpisům. Dalo by se říci, že se veřejnost teprve učí s tímto zákonem pracovat, což vyplývá i ze statistik uvedených v této práci. Z těchto důvodů bylo cílem práce přiblížit běžnému člověku nejen institut oddlužení, ale také další způsoby řešení úpadku, jimiž jsou reorganizace a konkurs. Dále popsat různé druhy úpadku v praxi, a to nejen z pohledu dlužníka, ale také věřitele a insolvenčního správce. Proto se práce zaměřuje i na institut insolvenčního správce, kde se uvádí nejen jeho postup v konkrétních případech, jeho práva nebo postavení, ale také způsoby a možnosti vykonávat funkci insolvenčního správce. Důležité bylo také popsat postavení věřitelů v insolvenčním řízení včetně rozdělení hlavních věřitelských orgánů. Věřitelé jsou bezpochyby nejdůležitějšími subjekty v insolvenčním řízení. Někteří lidé by mohli namítat, že zrovna oni jsou ti, kteří mají v insolvenčním řízení nerovné postavení, neboť dlužník v některých případech nesplatí celou svou pohledávku a věřitelé tak přicházejí o peníze. Na druhou stranu je třeba se zamyslet a vzít v úvahu fakt, že dlužníci, kteří procházejí insolvenčním řízení mají snahu své pohledávky plnit a dokáží tak lépe řídit svoji ekonomickou situaci, na čemž má samozřejmě svůj podíl i insolvenční správce spravující dlužníkovi příjmy. Nezbytné také bylo věnovat část této práce institutu insolvenčního správce, kde bylo přehledně a srozumitelně shrnuto, kdo a za jakých podmínek se může insolvenčním správcem stát, jaké rozlišujeme druhy správců a jaké je jeho postavení v insolvenčním řízení. Tento subjekt hraje v insolvenčním řízení klíčovou roli, a to jak před zahájením insolvenčního řízení, tak při jeho průběhu. Nebyl opominut ani další významný subjekt, kterým je Insolvenční soud, jenž funguje jako kontrolní orgán, mající oprávnění v některých případech rušit, měnit nebo zakládat práva a povinnosti zúčastněných stran. Tyto oprávnění ovšem nemůžeme porovnávat s pravomocemi ostatních soudů. Jsou to věřitelé, kdo mají rozhodující slovo a soud tak může určité případy rozhodovat pouze za situace, kdy žádný z věřitelů nehlasuje o průběhu úpadku. 53

V poslední části práce jsem se zaměřil na konkrétní případy z praxe, na kterých jsem aplikoval použití institutu oddlužení po odborné konzultaci s insolvenční správkyní Ing. Janou Edelmannovou. Na jednotlivých případech jsem názorně popsal, jak oddlužení probíhá, a to od jeho začátku až do samého konce. Součástí práce jsou i přiložené dokumenty jednotlivých případů, ze kterých vyplývá, jak se návrh na povolení podává, vyjádření insolvenčního správce včetně jeho doporučení a stanovisek, různá usnesení soudu, vyjádření dlužníka a věřitelů. Osobně si myslím, že tato práce může posloužit široké veřejnosti jako spolehlivý nástroj informovanosti v insolvenčním řízení a zvýšit tak povědomí lidí nejen o institutu oddlužení, ale i ostatních možností řešení úpadku.

54

Seznam bibliografických odkazů HANOUSKOVÁ, Miloslava, Šárka KOUBOVÁ a Ladislav NĚMEČEK. Praktický průvodce návrhem na povolení oddlužení. HÁSOVÁ, Jiřina. Insolvenční řízení /: Jiřina Hásová, Tomáš Moravec. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2013, xviii, 262 s. Právní praxe. ISBN 978-80-7400-459-9. Insolvence: Ochrana hospodářské soutěže ; Veřejná podpora : podle stavu k 1.4. 2011 Ostrava: Sagit, [1995]-., sv. ÚZ. LANDA, Martin. Ekonomika insolvenčního řízení. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009, 426 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-031-6. MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: příručka zejména pro neprávníky. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2014, 491 s. Praktická právnická příručka. ISBN 978-807-2019-397. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013, xiv, 994 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-480-3. ZELENKA, Jaroslav. Insolvenční zákon: zákon č. 182/2006 Sb., ve znění zákona č. 312/2006 Sb., č. 108/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 362/2007 Sb. : poznámkové vydání s důvodovou zprávou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2., aktualizované vyd. Praha: Linde, 2008, 796 p. ISBN 80-720-1707-1.

Seznam internetových odkazů http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/Osobn%C3%AD-bankrot-v%C4%8D%C3%ADslech.aspx https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DqABA

55

Seznam příloh Příloha A – návrh na povolení oddlužení Příloha B – vyhláška o zahájení insolvenčního řízení Příloha C – usnesení o doplnění informací Příloha D – plná moc Příloha E – doplnění insolvenčního řízení Příloha F – určení insolvenčního správce Příloha G – usnesení o povolení úpadku oddlužením Příloha H – zpráva insolvenčního správce o stavu řízení Příloha I – zpráva o stavu řízení Příloha J – usnesení o zrušení konkursu Příloha K – návrh na povolení oddlužení Příloha L – povolení oddlužení Příloha M – zpráva o hospodářské situaci Příloha N – usnesení o plnění splátkového kalendáře Příloha O – opravné usnesení Příloha P – soupis majetkové podstaty Příloha Q – usnesení o osvobození placení zbytku dluhu Příloha R – popis okolností, za nichž lze usuzovat na výši plnění Příloha S – usnesení o úpadku Příloha T – obava dlužnice z hrozící exekuce Příloha U – usnesení o osvobození placení pohledávek

56

Příloha A

Návrh na povolení oddlužení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH) 57

Příloha B

Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH )

58

Příloha C

Usnesení o doplnění informací. (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

59

Příloha D

Plná moc (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

60

Příloha E

Doplnění insolvenčního řízení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

61

Příloha F

Určení insolvenčního správce (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

62

Příloha G

Usnesení o povolení úpadku oddlužením (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

63

Příloha H

Zpráva insolvenčního správce o stavu řízení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH) 64

Příloha I

Zpráva o stavu řízení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

65

Příloha J

Usnesení o zrušení konkursu Zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7YxAAH)

66

Příloha K

Návrh na povolení oddlužení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI)

67

Příloha L

Povolení oddlužení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI)

68

Příloha M

Zpráva o hospodářské situaci dlužníka (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI) 69

Příloha N

Usnesení o plnění splátkového kalendáře (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI )

70

Příloha O

Opravné usnesení (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI )

71

Příloha P

Soupis majetkové podstaty (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI )

72

Příloha Q

Usnesení o osvobození placení zbytku dluhu (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DLACI)

73

Příloha R

Popis okolností, za nichž lze usuzovat na výši plnění (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DqABA 74

Příloha S

Usnesení o úpadku (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DqABA )

75

Příloha T

Obava dlužnice z hrozící exekuce (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DqABA )

76

Příloha U

Usnesení o osvobození placení pohledávek (zdroj: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?rowid=AABCBGABSAAB 7DqABA)

77