PRÁVNÍ PORADNA Informačně poradenské centrum pro zastupitele Téma: Pronájem obecních prostor Datum: 5. 4. 2013 Související ustanovení zákona: • celá řada ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, • §§ 80 písm. c), 109 odst. 1 písm. c), 200y až 200za zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, • § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, • § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, • § 87 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.
Dotaz V naší obci měla pronajaty obecní prostory k podnikání od roku 1993 na dobu 15 let, firma zabývající se výro bou biohnojiv a léčivých přípravků. V průběhu doby se firma dostala do potíží, přestala platit nájem a ve finále skončila v likvidaci a byla na ni uvalena exekuce. V pronajatých prostorách je doposud materiál a různé roztoky z dob existence firmy. Majitelka nepřebírala poštu a za bývalého vedení obce byla minimální snaha tuto situaci důsledně řešit. Po nástupu do funkce jsem oslovil exekutorský úřad a popsal jim situaci. Výsledkem bylo, že uskladněný materiál byl polepen exekučními nálepkami a byla provedena dražba. Bohužel nevydražilo se všech no a zůstaly plastové a nerezové nádoby s roztoky a dalšími chemikáliemi. Během té doby se začala hlásit i maji telka firmy s nějakým novým společníkem, s tím, že vyrovná veškeré soudem nařízené pohledávky a zbylý materiál si odveze. V současnosti jsme pouze při telefonickém kontaktu ujišťováni, ať vydržíme, že se všechno vyřeší, ale,že to trvá – bohužel dost dlouho. Objekty bychom potřebovali pro vlastní využití. Tuto záležitost bych nerad řešil soudní cestou, neboť není jistý výsledek a délka soudního řízení by za těžovala obecní rozpočet. Zajímalo by mě, zda můžeme: • • • • •
požadovat dlužný nájem, cca 90 000,-Kč do roku 2008, kdy skončil nájem, neboť o tom, že běží tříletá promlčecí lhůta jsem nevěděl a zřejmě o ní nemělo ponětí ani minulé vedení obce. požadovat nájem od roku 2008 do doby vyklizení obecních prostor, a v jaké výši, zda dle původní smlouvy o pronájmu nebo dle současných předpisů účtovat penále, za pozdní platby požadovat náhradu výdajů na odstranění havarijního stavu dělící zdi a části krovů, ke kterému došlo vinou špatně provedené výměny krytiny na pronajatém objektu provést na vlastní náklady likvidaci zbylých roztoků a prázdné nádoby prodat formou dražby dalším zájemcům
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
Druhý dotaz se týká hlasování při jednání zastupitelstva obce. Máme sedmičlenné zastupitelstvo a při hlasování došlo k rovnosti hlasů, s tím, že jeden zastupitel se zdržel. Má v tomto případě starosta rozhodující hlas, nebo platí výsledek hlasování. V minulosti dle informací hlas starosty rozhodoval. Nejsem si jist, proto se ptám
Odpověď Pohledávky za bývalým nájemcem jsou již sice promlčeny, ale platby je možno žádat. Pokud by bývalý nájemce dlužné nájemné uhradil, bylo by to v souladu se zákonem. Dlužné nájemné by soud nepřiznal, pokud by bývalý nájemce v soudním sporu namítl promlčení. Je možné požadovat doplacení nájemného za dobu, ve které už nájemní vztah netrval. Bývalý nájemce prostory bez právního důvodu užíval minimálně tím, že tam měl uskladněné svoje věci – tímto se bezdůvodně obohatil. Právo na vydání bezdůvodného obohacení však již je částečně promlčeno. Výše bezdůvodného obohacení se v obdobných případech stanovuje podle nájemného obvyklého v daném místě a čase. Obec má právo na zaplacení úroků z prodlení s placením dlužného nájemného do roku 2008 v zákonné výši. Toto právo však podléhá promlčení současně s tím, kdy byly promlčeny jednotlivé splátky nájemného. Pokud jde o „nájemné“ jako bezdůvodné obohacení vzniklé v souvislosti s tím, že bývalý nájemce prostory dále užíval bez právního důvodu, nabude obec právo na zaplacení úroků z prodlení, jakmile bude bývalý nájemce v prodlení s náhradou za bezdůvodné obohacení (platby „nájemného“ za dobu po skončení nájmu). V prodlení bude bývalý nájemce ode dne následujícího po dni, který se považuje za den splatnosti náhrady za bezdůvodné obohacení – tímto dnem je den, který následuje po dni, kdy obec vyzve dlužníka k vydání bezdůvodného obohacení. Požadovat náhradu výdajů na odstranění havarijního stavu jako náhradu škody by obecně možné bylo. Právo na náhradu škody může být i zde promlčeno (vizte dále). Obec má ze zákona zástavní právo k movitým věcem nacházejícím se v nemovitosti. Zástavu lze zpeněžit na návrh obce ve veřejné dražbě, potažmo prodejem zástavy. Vámi předpokládaný postup však možný není, protože chemikálie jsou stále ve vlastnictví bývalého nájemce. Pokud byste chemikálie zlikvidovali, vznikl by zástavnímu dlužníku (bývalému nájemci) nárok na náhradu škody. Vhodným řešením je ve Vašem případě soudní prodej zá stavy. Zástavní právo sice již bylo promlčeno, ale to pro rozhodnutí o soudním prodeji zástavy nemá právní vý znam, pokud ovšem dlužník zároveň nepodá návrh na určení, že zástavní právo zaniklo – v takovém případě by byla realizace zástavního práva znemožněna. Judikatura totiž dovodila, že promlčením zástavní právo zaniká (vizte dále). K Vašemu druhému dotazu: k přijetí platného usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva. Neplatí, že by rozhodoval hlas starosty. Pro přijetí platného usnesení ve Vaší obci je nutné, aby hlasovali pro alespoň čtyři zastupitelé.
Odůvodnění odpovědi Protože obec pronájmem nebytových prostor nezajišťuje veřejnou potřebu, ale pouze vykonává svoje vlastnické právo (toto dovodil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4566/2010), nepoužije se na situaci § 261 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že závazkové vztahy mezi podnikatelem a samosprávnou územní jednotkou při zajišťování veřejných potřeb se řídí ob chodním zákoníkem. Závazkový vztah se tedy bude řídit občanským zákoníkem (ledaže by si strany výslovně do hodly v určitých aspektech režim obchodního zákoníku). To je rozhodné zejména pro délku promlčecí lhůty, která je podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“),
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
tříletá. Od konce roku 2008 uplynuly dokonce více než 4 roky, takže právo na úhradu nájemného je již proml čeno. § 100 odst. 1 OZ stanoví: „Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.“ Z ustanovení tedy vyplývá, že právo lze vykonat i po uplynutí promlčecí doby, pokud ovšem dlužník nenamítne promlčení. Užívání nebytových prostor bez právního důvodu se považuje za bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 OZ. Pokud není bezdůvodné obohacení možno vydat, musí být poskytnuta náhrada, jak vyplývá z § 458 odst. 1 OZ. Zákon však neupravuje, kdy je tak nutno učinit – tedy kdy je náhrada za bezdůvodné obohacení splatná. Po užije se tedy podpůrně § 563 OZ, který stanoví: „Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Podle § 517 odst. 1 OZ je dlužník v prodlení, pokud dluh nesplní řádně a včas. Jinými slovy: dlužník je v prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Tyto závěry činí i konstantní judikatura (srov. rozsudky Nejvyšší ho soudu sp. zn. Odo 871/2005 a 28 Cdo 4260/2009). Pokud jde o výši náhrady za bezdůvodné obohacení, postupuje se podle konstantní judikatury takto: „Výši bezdůvodného obohacení záležejícího v užívání nebytových prostor na základě neplatné nájemní smlouvy určí soud peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy.“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98, shodně např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 574/2003 a sp. zn. 28 Cdo 2777/2009 aj.) Problémem je částečné promlčení práva na náhradu za bezdůvodné obohacení. § 107 odst. 1 OZ stanoví: „Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.“ Obec o tom, že se bývalý nájemce bezdůvodně obohacuje tím, že užívá prostory i po skončení nájmu, věděla, když jí bylo známo to, že nájemní vztah skončil – použije se tedy tato dvouletá subjektivní lhůta. Bezdůvodné obohacení pak v daném případě vznikalo postupně každým dnem, kdy bývalý nájemce bez právního důvodu užíval příslušné prostory. Ke každému dni je tedy promlčena část práva na náhradu za bezdůvodné obohacení od 1. 1. 2009 (předpokládáme, že nájemní vztah skončil 31. 12. 2008) až do dne, jenž se číslem shoduje se dnem, ke kterému je tato část práva promlčena, avšak jeho letopočet je o dva menší (srov. ustanovení § 122 OZ o počítání lhůt v soukromém právu). K dnešnímu dni (5. 4. 2013) je tedy promlčena část práva od 1. 1. 2009 do 5. 4. 2011. Tento závěr lze dovodit z § 103 OZ, který stanoví: „Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.“ O promlčení však platí to, co bylo uvedeno výše – promlčení nebrání tomu, aby byl dluh uhrazen, soud ovšem právo nepřizná, bude-li promlčení namítnuto. § 112 OZ stanoví: „Uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahá jeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlče cí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace.“ Pokud by obec tedy podala návrh u soudu, přestala by se promlčovat poměrná část práva na náhradu za bezdůvodné obohacení ke dni, kdy byl podán návrh k soudu. Ve Vašem případě však upozorňujeme, že značná část pohledávek obce je již promlčena, což znamená, že v případě soudního sporu by obci byl přiznán pouze nárok na náhradu bezdůvodného obohacení za dva roky předcházející dni podání žaloby. Dá se totiž předpokládat, že žalovaný by promlčení s nejvyšší pravděpodobností namítl. Právo obce na úroky z prodlení plyne z § 517 odst. 2 OZ. Výši zákonných úroků z prodlení upravuje § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, takto: „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Čes-
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
kou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž do šlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.“ Výpočet úroků z prodlení je poměrně zdlouhavý a složitý – nedoporučujeme používat neprověřené internetové kalkulačky úroků z prodlení, protože jsou často neaktuální, pročež vrací chybné výsledky. § 121 odst. 3 OZ stanoví: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním“ Protože platí zásada, že příslušenství sleduje osud pohledávky (obecně věci hlavní), je právo na úrok z prodlení promlčeno, jakmile je promlčeno hlavní právo, resp. pohledávka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 466/2004). Ve Vašem případě jsou tedy promlčeny i úroky z prodlení z dlužného nájemného do konce roku 2008 a také úroky z prodlení z poměrné části práva na náhradu bezdůvodného obohacení, která již je promlčena. Na to nemá vliv fakt, že náhrada za bezdůvodné obohacení ještě není splatná, protože obec ještě nevyzvala dlužníka k vydání bezdůvodného obohacení. Podle § 420 odst. 1 OZ každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Bývalý nájemce zde porušil právní povinnost ve smyslu § 682 OZ, jenž stanoví: „Skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.“ Právo na náhradu škody také podléhá promlčení – toto je upraveno v § 106 odst. 1 a 2 OZ, který zní takto: „(1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.“ Událostí, z níž škoda vznikla, byla v tomto případě výměna střešní krytiny. Předpokládáme, že od této výměny uplynuly již více než tři roky, takže i toto právo je již promlčeno. V tomto případě spíše nelze uvažovat úmyslné způsobení škody, takže promlčecí doba nebude desetiletá. Úmyslné způsobení škody však nemůžeme na 100% vyloučit, protože závisí na konkrétních okolnostech případu. Promlčení má i zde stejné důsledky jako v předcho zích případech (vizte výše). Podle § 672 odst. 1 OZ „na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.“ Podle Komentáře C. H. Beck1 „Zástavní právo nezaniká zánikem nájmu. Zástavní věřitel může proto svá oprávnění realizovat i poté, co nájem skončil.“ § 165 odst. 1 OZ stanoví: „Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.“ Dále § 165a odst. 1 OZ stanoví: „Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy.“ K tomu, aby mohl být vykonán soudní prodej, je nejdříve třeba podat žalobu podle § 200y odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“). Podle § 200z OSŘ „soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.“ Judikatura Nejvyššího soudu (konkrétně rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1467/2004) pak uvádí: „V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) sku tečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy - jak správně uvádí odvolací soud - prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, 1
Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1915
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.“ Rozhodnutí odvolacího soudu, na které navazuje rozsudek Nejvyššího soudu, uvádí toto: „Dalšími skutečnostmi, jako jsou například promlčení zástavního práva, zánik zajištěné pohledávky a další, není potřebné se zabývat, neboť pro rozhodnutí o žalobě na soudní prodej zástavy nejsou významné.“ Možnost promlčení zástavního práva vyplývá z § 100 odst. 2 OZ, který stanoví: „Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.“ Promlčecí doba je pak obecná tříletá, protože zákon nestanoví něco jiného. Zástavní právo je tudíž již promlčeno, protože od konce roku 2008 už uplynuly více než 4 roky a protože je promlčeno i zajištěné nájemné. Připomínáme, že zástavním právem je zde zajištěno pouze dlužné nájemné, nikoliv nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení – tedy za užívání nebytových prostor po skončení nájmu. Dlužník se ovšem může domoci žalobou na určení podle § 80 písm. c) OSŘ, že zástavní právo zaniklo, pokud je promlčeno. Nejvyšší soud totiž dovodil, že zástavní právo promlčením, na rozdíl od jiných práv, zaniká, resp. ho z povahy věci nelze realizovat (což má stejný dopad, jako kdyby zaniklo). Ze zástavy se totiž lze standardně uspokojit jenom u soudu, ale protože v důsledku promlčení právo už nelze soudně přiznat, je nutno promlčené zástavní právo považovat za zaniklé. K tomuto rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2185/2009 uvádí: „Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem [§ 80 písm. c) o.s.ř.].…Jestliže se zástavní dlužník dovolal (důvodně) promlčení zástavního práva, je totiž nepochybné, že zástavní věřitel se již nemůže domoci prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy a tedy ani uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy a že zástavní právo nemůže nadále (ani v budoucnu) být způsobilým právním prostředkem pro uspokojení zajištěné pohledávky.“ Prakticky by tak dlužník mohl, jakmile bude zahájeno řízení o soudním prodeji zástavy, podat žalobu na určení, že zástavní právo zaniklo. Soud pak řízení o soudním prodeji zástavy přeruší podle § 109 odst. 2 písm. c) OSŘ, protože probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Samotná existence zástavního práva totiž na rozdíl od jiných skutečností má zásadní význam pro rozhodnutí v řízení o soudním prodeji zástavy. Protože by však žalobě dlužníka bylo vyhověno (v souladu s judikaturou citovanou v předchozím odstavci) a bylo by určeno, že zástavní právo není (zaniklo), nemohl by soud prodej zástavy naří dit (srov. § 200z odst. 1 OSŘ). Pokud by ale dlužník žalobu na určení, že zástavní právo zaniklo, nepodal (popř. by nenamítl zánik zástavního práva v exekučním řízení, což je další teoretická možnost), postupovalo by se následujícím způsobem. Jakmile soud by soud rozhodl o nařízení prodeje zástavy usnesením podle § 200z odst. 3 OSŘ, které by nabylo právní moci, šlo by provést výkon rozhodnutí soudním prodejem zástavy, jak vyplývá z § 200za odst. 3 OSŘ. Prodej věcí ve veřejné dražbě by zde nebyl vhodný, protože obec nedisponuje exekučním, resp. dražebním titulem podle § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Dražební mi tituly jsou vykonatelné soudní rozhodnutí, popř. vykonatelný rozhodčí nález nebo vykonatelný notářský zá pis. Získání dražebních titulů by bylo problematické vzhledem k tomu, že dlužník může namítnout promlčení (jak je uvedeno výše, námitka promlčení není relevantní v řízení o soudním prodeji zástavy). Nelze však postupovat tak, že chemikálie zlikvidujete a prodáte pouze prázdné nádoby. Tímto byste dlužníku způsobili škodu, za kterou byste odpovídali podle § 420 OZ. Přijímání usnesení upravuje § 87 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZO“), který stanoví: „K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
Závěrem pro úplnost dodáváme, že právní názor vyslovený v tomto dopisu není právně závazný, neboť k závaznému výkladu právních předpisů jsou v konkrétních případech oprávněny pouze příslušné soudy. Děkujeme za Váš dotaz. Pokud máte další otázky ohledně zákona o obcích a souvisejících právních předpisů, využijte bezplatných služeb Informačně poradenského centra pro zastupitele na telefonním čísle 226 227 505 nebo piště na e-mailovou adresu
[email protected]. Pokud jste s naší prací spokojeni, informujte o možnostech právní poradny také své kolegy zastupitele. Otestujte a doplňte si své znalosti v rámci e-learningového kurzu na www.vzdelanyzastupitel.cz Zpracováno s použitím systému ASPI, provozovaného společností Wolters Kluwer ČR, a. s.
Zpracoval:
Schválil:
Michael Šefčík Junior právník
Lukáš Rothanzl Senior právník
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
O PROJEKTU VZDĚLANÝ ZASTUPITEL Prostřednictvím projektu vzdělaný zastupitel nabízí Svaz měst a obcí České republiky obcím a jejich zastupitelům nové vzdělávací a informačně poradenské služby. Cílem projektu je zvýšit efektivitu, transparentnost a kvalitu rozhodovacích procesů na úrovni měst a obcí, jejichž nositeli jsou právě místní zastupitelé.
Služby a produkty nabízené v rámci projektu: Příručka pro člena zastupitelstva obce a její elektronická aktualizace Vzdělávání zastupitelů prostřednictvím vzdělávacích seminářů v obcích a e-learningového kurzu. Služby Informačně-poradenského centra pro zastupitele www.vzdelanyzastupitel.cz – platforma pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe
INFORMAČNĚ–PORADENSKÉ CENTRUM PRO ZASTUPITELE Na telefonním čísle 226 227 505 je pro Vás každý všední den v době od 12 do 21 hodin k dispozici tým zkušených právníků, kteří zodpoví Vaše dotazy ohledně chodu obce, se zaměřením na problematiku zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a souvisejících právních předpisů. Své dotazy můžete posílat také e-mailem, a to na adresu
[email protected], nebo prostřednictvím formuláře, který naleznete na webu www.vzdelanyzastupitel.cz. Služba je zdarma!
E-LEARNINGOVÝ KURZ E-learning je distanční způsob vzdělávání využívající informační technologie. Cílem e-learningového kurzu Vzdělaný zastupitel je zvyšovat právní povědomí zastupitelů měst a obcí. Do kurzu se můžete přihlásit zdarma na internetových stránkách www.vzdelanyzastupitel.cz, kde naleznete studijní texty, rozdělené do kapitol, které odpovídají základním otázkám fungování obce z pohledu práva. Texty jsou doplněny řadou odkazů na další zdroje, příklady z praxe a zajímavostmi. Na webu též najdete plné texty právních předpisů, diskuzní fórum a v neposlední řadě testy. Všem účastníkům kurzu je na telefonním čísle 226 227 505 a na e-mailové adrese
[email protected] k dispozici tutor, který pomůže s průběhem studia a zodpoví právní i technické dotazy. Vzdělávání zakončíte závěrečným testem, po jehož úspěšném absolvování obdržíte od Svazu měst a obcí ČR certifikát jako doklad o absolvování e-learningu.
VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE Vzdělávací kurzy jsou realizovány přímo Ve vašem městě nebo obci zpravidla formou dvou půldenních seminá řů, které jsou časově přizpůsobeny Vašim možnostem. Cílem je proškolit celá zastupitelstva, s využitím zkušeností těch, kteří jsou do zastupitelstev zvoleni opětovně. Nástrojem je moderovaná diskuse a další interak -
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505
tivní metody. Pokud máte zájem o vzdělávací semináře, kontaktujte prosím Ing. Olgu Kučerovou e-mailem: ku
[email protected]
Společnost pro rozvoj veřejné správy, o.p.s. Pobřežní 394/12 186 00 Praha 8
Kancelář: Sladkovského 601 530 02 Pardubice
web: http://www.rozvoj-vs.cz e-mail:
[email protected] tel.: 226 227 505