Základní škola a mateřská škola J.Schrotha, Lipová - lázně Pravidla pro hodnocení žáků Vypracoval: Mgr.Gejza Sóky, ředitel školy Školská rada schválila dne 27.8.2009 Účinnost ode dne: 1.9.2009 Změny schváleny dne: 26.2.2013, účinnost od 1.3.2013 Obsah: 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 2. Pravidla pro hodnocení žáků – cizinců 3. Zásady a pravidla sebehodnocení 4. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika 5. Pravidla pro sestavení kritérií hodnocení a možnosti odvrácení hrozícího negativního hodnocení v jednotlivých předmětech 6. Zásady pro používání slovního hodnocení 7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení při použití slovního hodnocení 8. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 9. Komisionální a opravné zkoušky 10. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování 1.1. Zásady hodnocení Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu. Jejím prostřednictvím získá informace o tom, jak zvládá danou problematiku, v čem se zlepšil a v čem chybuje. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají učitelé soustavným sledováním výkonů žáků, jejich připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové ...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků. Nedílnou součástí hodnocení je konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Hodnocení není primárně zaměřeno na srovnání žáka s ostatními, soustřeďuje se na individuální pokrok každého žáka. Hodnocení je prováděno na základě předem známých kritérií. Kritéria pro daný předmět mají žáci k dispozici. Součástí hodnocení je také sebehodnocení žáka, které rovněž vychází z předem daných zásad a pravidel. K hodnocení i sebehodnocení používají učitelé i žáci ŠVP. 1.2. Způsoby hodnocení V Základní škole J.Schrotha je používán tento způsob hodnocení: - klasifikace Na základě žádosti zákonných zástupců může ředitel školy rozhodnout o použití slovního hodnocení nebo kombinaci obou způsobů hodnocení se souhlasem školské rady 2. Pravidla pro hodnocení žáků – cizinců 2.1. Při hodnocení žáků – cizinců je dosažená úroveň znalosti českého jazyka považována za závažnou souvislost ovlivňující výkon v daném předmětu (2 po sobě jdoucí pololetí po zahájení docházky v České republice v předmětech mimo obor Český jazyk a literatura, 3 po sobě jdoucí pololetí v oboru Český jazyk a literatura 2.2. Závažné nedostatky v úrovni znalosti českého jazyka se považují za objektivní příčinu pro nehodnocení z tohoto předmětu 2.3. Souhrnná zpráva o vzdělávání žáka – cizince je součástí zápisu třídního učitele pro jednání pedagogické rady
3. Zásady a pravidla sebehodnocení 3.1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, je to jedna z výchovných metod. 3.2. Sebehodnocení slouží k zamyšlení se nad vlastní prací, znalostmi a rozvíjenými kompetencemi 3.3. Sebehodnocení provádí žák po dohodě s učitelem. 3.4. Sebehodnocením je žák veden k poznání svých úspěchů, neúspěchů, jejich příčin a následnému plánování svých zlepšení svých zlepšení 3.5. Při sebehodnocení se snaží žák popsat: - co se mu daří - co mu ještě nejde - co potřebuje zlepšit a jak 3.6. Při práci vede učitel žáka, aby komentoval své výkony a výsledky, učil se přijímat pochvalu i výchovná opatření 4. Stupně hodnocení prospěchu a chování – klasifikace 4.1. Klasifikace v povinných a nepovinných předmětech stanovených ŠVP Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 - dobrý Stupeň 4 výborný chvalitebný dostatečný
Stupeň 5 nedostatečný
Je v činnostech velmi aktivní se zájmem o umění estetiku, tělesnou zdatnost
Je v činnostech aktivní, převážně samostatný
Je v činnostech méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní
Je činnostech málo tvořivý, často pasivní
Je v činnostech vždy pasivní
Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí
Pracuje tvořivě, úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady
Jeho tvořivé schopnosti jsou průměrné, nedokáže je zcela využít
Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
Rozvoj schopností je neuspokojivý
Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě
Projev je staticky působivý, originální a má jen menší nedostatky
Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb
Úkoly řeší s častými chybami
Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu
Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
Dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu
Minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci, práci druhých znemožňuje
% při hodnocení – písemné práce 100 – 90 %
méně než 89 – 75% méně než 74 – 50 méně než 49 -25 % méně než 24 – 0 % %
4.2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 5. Pravidla pro sestavení kritérií hodnocení Kritéria hodnocení jednotlivých předmětů, včetně možnosti odvrácení negativního hodnocení z daného předmětu, jsou na začátku školního roku vytvořena společně se žáky pro každý vyučovací předmět zvlášť a jsou žákům trvale k dispozici. 6. Zásady pro používání slovního hodnocení – v případě jeho použití 6.1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech dle učebního plánu ŠVP a chování ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování. 6.2. Slovní hodnocení vychází: -
z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu
-
z pracovního tempa
-
ze schopnosti samostatně pracovat
-
ze schopnosti se soustředit
6.3. Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování 6.4. Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k uvedeným oblastem v zásadách pro převedení slovního hodnocení 6.5. Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle zásad a kritérií pro klasifikaci, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací (číselným vyjádřením) a slovním hodnocením. Kritéria slovního hodnocení žákova výkonu: sledovaná oblast Klasifikační stupeň
očekávaný výstup – požadovaná úroveň
samostatnost
osobní přístup žáka
žák splnil zadání s drobnými
žák pracuje
žák je aktivní, projevuje zájem, na
výborně
nedostatky
samostatně
vyučování je pravidelně připraven
chvalitebně
žák splnil zadání s drobnými nedostatky nebo chybami
žák pracuje samostatně s občasnou podporou
žák je často aktivní, většinou projevuje zájem, na vyučování bývá připraven
dobře
žák splnil zadání s chybami nebo nedostatky
žák pracuje s podporou
žák bývá aktivní, občas projevuje zájem, na vyučování je převážně připraven
dostatečně
žák splnil zadání se závažnými chybami nebo nedostatky
žák pracuje s trvalou podporou a pomocí
žák je převážně pasivní, projevuje minimální zájem, na vyučování bývá zřídka připraven
žák nesplnil zadání
žák je samostatně nepracuje
žák je pasivní, bez zájmu, na vyučování není připraven
nedostatečně
6.6. Zásady pro převedení slovního hodnocení (pro žáka přecházejícího do školy bez slovního hodnocení) Při slovním hodnocení se uvádí: 1. zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem 1 - výborný
ovládá bezpečně
2 - chvalitebný
ovládá
3 - dobrý
v podstatě ovládá
4 - dostatečný
ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný
neovládá
2. Úroveň myšlení 1 - výborný
pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný
2 - chvalitebný
uvažuje celkem samostatně
3 - dobrý
menší samostatnost v myšlení
4 - dostatečný
nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný
odpovídá nesprávně i na návodné otázky
3. Úroveň vyjadřování 1 - výborný
výstižné, poměrně přesné
2 - chvalitebný
celkem výstižné
3 - dobrý
ne dost přesné
4 - dostatečný
vyjadřuje se s obtížemi
5 - nedostatečný
nedokáže se samostatně vyjádřit
4. Úroveň aplikace vědomostí 1 - výborný
vědomosti a dovednosti užívá spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně a s jistotou
2 - chvalitebný
dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
3 - dobrý
úkoly řeší s pomocí učitele, pak překonává potíže a odstraňuje chyby
4 - dostatečný
dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný
praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
5. Aktivita, zájem o učení 1 - výborný
aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 - chvalitebný
učí se svědomitě
3 - dobrý
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 - dostatečný
malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný
pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
Chování 1 – velmi dobré
Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení Řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními Řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo Řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti Řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla přes důtku ředitele školy se dopouští dalších přestupků.
7. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení při použití slovního hodnocení 7.1. Žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl. 7.2. Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu. Žák je hodnocen stupněm – v případě slovního hodnocení viz bod 6.5. Prospěl/a s vyznamenáním není – li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným,
Prospěl/a Neprospěl/a
Nehodnocen/a
průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré není – li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením je - li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen Není – li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí
8. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 8.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. 8.2. Žák 4. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé čtvrtletí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. 8.3. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 8.4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka. Pro sdělení známek zákonným zástupcům žáka slouží v případě 1. – 3.ročníku Žákovská knížka, v případě 4. – 9.ročníku e-ŽÁKOVSKÁ. 8.5.Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 8.6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 8.7.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 8.8. Vyučující zajistí neprodlené zapsání známek do modulu klasifikace SAS a dbá o jejich úplnost. Do příslušného modulu SAS jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 8.9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 8.10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 8.11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. 8.12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48
hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do modulu klasifikace SAS a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 8.13. Zákonného zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonný zástupce žáka požádá. 8.14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo jednáních, na které jsou rodiče písemně pozváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 8.15.V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 8.16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní může zákonný zástupce žáka odvolat - v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do stanoveného termínu dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 8.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména, neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí se provádí až po dostatečném procvičení učiva. 8.18. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 9. Komisionální a opravné zkoušky 9.1.Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitele školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušný krajský úřad. Ředitel školy nebo krajský úřad oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen. 9.2.Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy (krajský úřad). Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. 9.3.Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do čtrnácti dnů nebo po dohodě se zákonným zástupcem. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné. Opravné zkoušky 9.4.Žáci devátého ročníku a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, kteří neprospěli na konci druhého pololetí nejvýše ve dvou povinných předmětech (s výjimkou předmětů výchovného zaměření), konají opravné zkoušky. 9.5.Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 9.6.Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. 9.7.Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. 9.8.Opakovat ročník je možno na každém stupni pouze jednou. Poté žák postupuje do vyššího ročníku bez ohledu na prospěch (s výjimkou opakování ze zdravotních důvodů na základě
žádosti zákonného zástupce. 10. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 10.1.U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 10.2 .Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. 10.3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 10.4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. 10.5. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. 10.6. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceni slovně. U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. 10.7. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací plán, který se může lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. 10.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. 10.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
V Lipové – lázních dne 1.9.2009
Mgr.Gejza Sóky, ředitel školy