Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
Pramenné vývěry v k. ú. Štramberk a k. ú. Rybí Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka Fialová, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Hana Janečková
BRNO 2009/2010
Zadávací list
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Pramenné vývěry v k.ú. Štramberk a k.ú. Rybí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu o archivaci závěrečných prací. Zavazuji se, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:
podpis:
Poděkování
Chtěla bych poděkovat své vedoucí diplomové práce paní Ing. Jitce Fialové, Ph.D., za odborné vedení a trpělivost. Chtěla bych také poděkovat panu Jiřímu Jurečkovi z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) za vstřícnost a obětavou pomoc při zpracovávání mé práce. A v neposlední řadě děkuji všem, kteří mě podporovali a jakýmkoliv způsobem pomohli.
JMÉNO Hana Janečková
NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pramenné vývěry v k.ú. Štramberk a k.ú. Rybí
ABSTRAKT
Diplomová práce řeší mapování pramenných vývěru v katastrálním území města Štramberk a obce Rybí. Při zpracovávání diplomové práce byla využita data z bakalářské práce, v níž byly jednotlivé studánky a prameny zmapovány a zhodnocen jejich stav. V diplomové práci byl stav studánek a pramenů zrevidován a na základě tohoto šetření byly navrženy opravy 4 studánek, konstrukce informačních tabulí a vytvoření informační mapky. To vše si klade za cíl zvýšit zájem lidí o ochranu studánek a zlepšení jejích stavu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Informační tabule, informační mapka, pramen, pramenný vývěr, rekonstrukce, studánka.
NAME
Hana Janečková
THEME OF THE WORK
Headwater springs in the cadastral Štramberk and cadastral Rybí.
ABSTRACT
The diploma thesis deals selected for mapping the headwater of the cadastre of the city Štramberk and village Rybí. In elaborating this diploma work have used data from the bachelor work, where the individual wells and springs to map and assess their condition. In this thesis the status of wells and springs and revised on the basis of this investigation were designed repairs 4 wells, construction of information boards and the creation of an information map. All this aims to increase people's interest in the protection of wells and improvement of their condition.
KEYWORDS
Information
boards,
reconstruction, spring.
inforamtion
map,
spring,
spring
of
headwaters,
Obsah 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE............................................................................................................... 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY ....................................................... 11 3.1 STÁTNÍ NORMY PRO HODNOCENÍ JAKOSTI VOD .................................... 11 3.1.1 Kvalita vody ve studánkách ........................................................................... 11 3.2 PODZEMNÍ VODY ............................................................................................. 13 3.2.1 Oběh podzemní vody ..................................................................................... 13 3.3 STUDÁNKY A PRAMENY ................................................................................ 14 3.4 PÉČE O STUDÁNKY .......................................................................................... 15 3.4.1 Obyvatelé studánek ........................................................................................ 15 3.5 OPRAVA STUDÁNKY ....................................................................................... 16 3.5.1 Opatření v blízkosti pramene ......................................................................... 17 3.6 MATERIÁL A KONSTRUKCE .......................................................................... 17 3.7 NAUČNÉ STEZKY ............................................................................................. 18 3.7.1 Návrh tabulí ................................................................................................... 18 3.7.2 Konstrukce tabulí ........................................................................................... 19 4. METODIKA .............................................................................................................. 20 4.1 VÝBĚR ÚZEMÍ ................................................................................................... 20 4.2 ZÍSKAVÁNÍ MATERIÁLŮ A PODKLADŮ ..................................................... 20 4.3 TERÉNNÍ PRŮZKUM ......................................................................................... 20 4.4 ZPRACOVÁNÍ DAT ........................................................................................... 21 4.5 NÁVRH TABULÍ ................................................................................................ 21 4.6 NÁVRH OPRAV.................................................................................................. 21 4.7 NÁVRH MAPY.................................................................................................... 21 5. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ A PŘÍRODNÍ POMĚRY ....................................................................................................................... 22 5.1 ADMINISTRATIVNÍ, SPRÁVNÍ A ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ .................... 22 5.1.1 Hranice řešeného území ................................................................................. 22 5.2 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY................................................................................... 22 5.2.1 Geomorfologické poměry .............................................................................. 22 5.2.2 Geologické poměry ........................................................................................ 23 5.2.3 Pedologické poměry ...................................................................................... 23 5.2.4 Hydrografie a hydrologie ............................................................................... 24 5.2.5 Klimatické poměry ........................................................................................ 25 5.2.6 Biota ............................................................................................................... 28 5.2.7 Ochrana přírody a znečištění životního prostředí .......................................... 30 5.2.8 Limitující přírodní poměry ............................................................................ 31 5.2.9 Současný zdravotní stav lesních porostů ....................................................... 31 5.2.10 Přírodní lesní oblast ..................................................................................... 32 5.2.11 Biogeografická poloha ................................................................................. 32 5.2.12 Socioekonomické poměry............................................................................ 33 6. ZMAPOVANÉ STUDÁNKY A PRAMENY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ .................. 38 6.1 PRAMEN HORNÍ KORYTO .............................................................................. 38 6.2 ŽELEZITÝ PRAMEN .......................................................................................... 38 6.3 PRAMEN NA HORNYCHOVICÍCH – RYNKA ............................................... 39 6.4 PRAMEN POD KRAVÍNEM .............................................................................. 39 6.5 STUDÁNKA MÍRU ............................................................................................. 40 6.6 STUDÁNKA U PANENKY MARIE .................................................................. 41
6.7 HAVÍRENSKÁ STUDÁNKA ............................................................................. 41 6.8 KŘÍŽKOVA STUDÁNKA (STUDÁNKA U DOBRÉ VODY) .......................... 42 6.9 PRAMEN ZA PUNTÍKEM .................................................................................. 42 6. 10 PRAMEN NAD HAVRLANTAMA ................................................................. 43 6.11 PRAMEN V MAKYTÍ ....................................................................................... 43 6.12 STUDÁNKA ZA FOTBALOVÝM HŘIŠTĚM ................................................. 44 6.13 STUDÁNKA U PIONÝRSKÉ CHATY ............................................................ 44 6.14 STUDÁNKA U VČELÍNKU ............................................................................. 45 6.15 SIRNÁ STUDÁNKA ......................................................................................... 45 6.16 STUDÁNKA NA HŮRCE (PURMENSKÁ STUDÁNKA) .............................. 46 6.17 PRAMEN U PAMÁTNÉ LÍPY.......................................................................... 46 6.18 PRAMEN U TISU .............................................................................................. 47 7. NÁVRH INFORMAČNÍCH TABULÍ.................................................................... 48 7.1 OBSAH INFORMAČNÍCH TABULÍ ................................................................. 48 7.1.1 Studánka Míru................................................................................................ 48 7.1.2 Křížkova studánka ......................................................................................... 50 7.1.3 Sirná studánka ................................................................................................ 50 7.1.4 Studánka na Hůrce ......................................................................................... 51 8. NÁVRHY ÚPRAV STUDÁNEK ............................................................................. 52 8.1 STUDÁNKA NA HŮRCE ................................................................................... 52 8.2 STUDÁNKA U VČELÍNKU ............................................................................... 53 8.3 SIRNÁ STUDÁNKA ........................................................................................... 54 8.4 STUDÁNKA U PANENKY MARIE .................................................................. 55 9. DISKUZE .................................................................................................................. 56 10. ZÁVĚR .................................................................................................................... 58 11. SUMMARY ............................................................................................................. 59 12. LITERATURA ........................................................................................................ 60 13. PŘÍLOHY ................................................................................................................ 62
1. ÚVOD Všechny živé bytosti obsahují vodu a potřebují ji k životu. Voda je hlavní složkou těl všech živých organismů, je potřebná i ke zdárnému průběhu různých fyziologických procesů. Je tedy velmi důležitá a nepostradatelná pro život a bez ní by život na zemi nebyl možný a pravděpodobně by ani vůbec nevznikl. I lidský život je úzce závislý na vodě. Dospělý člověk by jí měl denně vypít přibližně 2,5 litru, aby byly zachovány jeho fyziologické funkce. Další spotřeba vody k udržení osobní hygieny a k jiným běžným činnostem je velmi vysoká a stále se zvyšuje. Je tedy nutné si uvědomit, že zdroje vody nejsou nevyčerpatelné; je nutné chránit všechny prameny a studánky a vážit si jich. Pramen je přirozený soustředěný vývěr podzemní vody, voda je zdrojem života, proto je velmi důležité tyto zdroje chránit, zvelebovat, udržovat a zachovávat pro další generace. Studánky se od pradávna stávaly významnými místy v krajině. Odjakživa jim patřila mimořádná úcta. V minulosti nebyly provázeny jen péčí, ale i nejrůznějšími obřady, které pocházejí i z předkřesťanských dob. Procházející lidé se u nich zastavovali a občerstvovali se jejich vodou. I dnes jsou studánky cílem mnohých vycházek, lákají k návštěvě, osvěžení a odpočinku, ale jsou také vhodným místem k zastavení se, zamyšlení i modlitbě. Nebývá ovšem výjimkou, že i lidé žijící v blízkosti pramenů a studánek často neznají tato místa ani ve svém nejbližším okolí. Dnešní člověk však vztah k přírodě postupně ztrácí, což se týká i studánek a vody obecně.
9
2. CÍL PRÁCE Studánky a prameny se v našem okolí vyskytovaly a vyskytují od nepaměti, byly a jsou často zdrojem kvalitní a čisté vody. Lidé si jich vážili a chránili je. Dnes se často setkáváme s rozpadlými zanedbanými a zanesenými studánkami, o kterých už se často ani neví. Proto bylo toto téma vybráno pro zpracování práce. Cílem diplomové práce je zrevidovat stav studánek a pramenů, navrhnout jejich management a vytvořit informační mapku, která by se stala průvodcem návštěvníků lesa ke studánkám a pramenům. V práci autorka vychází z údajů získaných při zpracovávání bakalářské práce, kde byly jednotlivé studánky a prameny zmapovány a zhodnocen jejich stav. Autorka věří, že připomenutím studánek touto cestou se docílí zvýšení zájmu lidí o jejich ochranu a tedy i zlepšení jejich stavu.
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1 STÁTNÍ NORMY PRO HODNOCENÍ JAKOSTI VOD Pro jakost vody jsou určeny státní normy – ČSN 757111 „Pitná voda“ a ČSN 868000 „Přírodní léčivé a přírodní minerální vody stolní“. Norma pro pitnou vodu říká, že pitná voda je zdravotně nezávadná a ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením zdraví spotřebitele a jeho potomstva, a její smyslově postižitelné vlastnosti nebrání jejímu požívání. Tato norma obsahuje také maximální přípustné koncentrace prvků a sloučenin ve vodě, dále limituje oxidovatelnost, barvu, chuť, pach, zákal a radioaktivitu, dále celkovou tvrdost, alkalitu, pH, huminové látky, extrahovatelné látky a celkově rozpuštěné látky. Kromě toho stanoví přípustné množství patogenních organismů, koliformních a mezofilních bakterií. Dle kritérií obsažených v normě pro přírodní léčivé a stolní vody ČSN 868000 lze podzemní vody rozlišit na minerální, léčivé či stolní. Přírodní minerální vody jsou ty, které vyvěrají z přirozených nebo jímaných pramenů a při vývěru obsahují v 1 litru vody více než 1 g rozpuštěných pevných látek nebo 1 g rozpuštěného CO2. Přírodní léčivé vody jsou ty, které mají vzhledem ke svému chemickému složení a fyzikálním vlastnostem vědecky prokázané a pro lidské zdraví tak užitečné účinky, že je v obecném zájmu, aby jich bylo používáno k léčebným účelům. Přírodní minerální vody stolní jsou vody, které svým chemickým složením, fyzikálními a smyslovými vlastnostmi jsou vhodné i jako osvěžující nápoje a které obsahují v 1 litru nejméně 1 g rozpuštěného CO2 a nejvíce 6 g rozpuštěných pevných látek.
3.1.1 Kvalita vody ve studánkách
Využívání vody ze studánek jako pitné s sebou nese i řadu úskalí. Předně zde není velmi často řešena kontrola kvality vody a ani ochrana vodních zdrojů. Jen výjimečně jsou zajištěny rozbory vody např. obecními úřady nebo zájmovými sdruženími.
11
Dalším úskalím je, že ani vyhovující výsledek právě provedených rozborů neumožňuje s jistotou říci, že voda je trvale pitná. Kvalita vody se může kvůli negativním antropogenním vlivům, ale i vlivem povětrnostních podmínek (např. silné deště) náhle změnit. K dalšímu zhoršení kvality vody může docházet i při plnění vody do nečistých nebo jinak nevhodných láhví či barelů a jejich dalším skladováním (WWW.KHSOVA.CZ, cit. 24. 2. 2010). Studánky a prameny jsou nejčastěji napájeny mělkou podpovrchovou vodou. Jen vzácněji se vyskytují prameny artézské vody pocházející z větších hloubek. Vzhledem ke krátké době infiltrace atmosférických vod nedochází k podstatnější mineralizaci a přibližně 60 % studánek má obsah látek do 500 mg/l (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010). Umístění studánky nám částečně může napovědět něco o kvalitě její vody. Jestliže se v blízkosti zdroje vody nachází chatová zástavba, pole nebo silnice, je pravděpodobné částečné znečištění vody ve formě zvýšeného obsahu dusičnanů, fosforečnanů a chloridů. Větší znečištění se projeví i zvýšeným obsahem dusitanů a organických nečistot indikovaných zvýšenou spotřebou kyslíku potřebného na jejich oxidaci (CHSK-Mn). Organické znečištění poznáme také podle nárůstu počtu bakterií, z nichž nejnebezpečnější jsou bakterie pocházející ze zažívacího traktu teplokrevných živočichů – fekální koliformní bakterie a enterokoky (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010). Jestliže jsou ve vodě nalezeny některé z těchto bakterií, je téměř jisté, že voda přišla do kontaktu s exkrementy nebo se zbytky živočichů a že může obsahovat patogenní bakterie, viry nebo parazity. Aby mohla být voda považována za nezávadnou, nesmí ve stanoveném objemu vody, který se vyšetřuje (100 ml) obsahovat žádný z indikátorů fekálního znečištění (WWW.KHSOVA.CZ, cit. 24. 2. 2010). Zvýšený obsah dusičnanů může být i v oblastech, ve kterých bychom to nečekali. Uprostřed lesa pod lesní školkou, kde sazenice bývají vydatně přihnojovány, nebo pod akátovými porosty, na jejichž kořenech žijí bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Vyšší obsah dusíku a živin v půdě prozrazuje i bohatý porost kopřiv (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010). Podél silnic v zimě chemicky ošetřovaných se ve vodách objevuje zvýšený obsah chloridů. Na rozdíl od splaškového znečištění je jejich množství po celý rok poměrně stálé. Chloridy mohou také v případě kontaminace půdy v okolí zdroje dále zvyšovat znečištění vody zvýšením rozpustnosti škodlivých látek (např. těžkých kovů) (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010). Proto by se používání jakéhokoliv zdroje vody mělo prověřit rozborem vody. 12
3.2 PODZEMNÍ VODY Režim podzemních vod je závislý na geologických poměrech. Odtok srážkových vod ovlivňuje reliéf terénu. Režim podzemních vod ovlivňují také klimatické poměry. Krátkodobé, i když intenzivní lijáky jsou pro doplnění zásob podzemních vod nepodstatné. Pokud množství deště není dostatečné k tomu, aby bylo dosaženo maximální vodní kapacity, srážková voda níž nepronikne (NYPL A KOL., 1992).
3.2.1 Oběh podzemní vody
Jestliže budeme uvažovat dlouhé období bez deště, je vydatnost toku zajišťována téměř výhradně výronem podpovrchové vody. Přitom probíhá výpar, a to z volné vodní hladiny, z půdního provzdušněného pásma uvažovaného území a také transpirační úbytek. Jsou tedy splněny podmínky pro pokles vodní hladiny i množství podzemní vody, a proto i pokles vodní hladiny v korytě. Jestliže potom přijde déšť, vsákne dešťová voda do provzdušněného pásma. Pokud déšť trvá déle, voda vyplní prohlubně povrchu území a postupně částečně vsakuje a stéká po povrchu území. Přitom nejdříve vzrůstá vlhkost půdy v provzdušněném pásmu a potom voda zvolna dospěje k „nádrži“ podzemní freatické vody a zvyšuje její zásobu (TAMASSY A KOL., 1965). Jestliže zároveň stoupá úroveň hladiny v toku, klesá nejdříve výron podzemní vody do koryta, případně se voda z koryta začne vsakovat do přilehlých vrstev horniny. Po případném zaplnění všech pruklin nastane zvodnění vrstvy a probíhá jen povrchový odtok po území (TAMASSY A KOL., 1965). Po skončení dešťového období se postupně obnovuje počáteční stav a probíhá postupný pohyb vsáklé vody do nižších úrovní. Nejvýznamnějšími nositeli a zdroji podzemní vody jsou málosoudržné horniny. Jiný typ výronu podzemní vody představují prameny. Jde o zjevný výron soustředěný v jednom místě a vzniká tam, kde dochází k výchozu zvodnělé vrstvy na povrch (TAMASSY A KOL., 1965).
13
3.3 STUDÁNKY A PRAMENY Pramen je místo přirozeného soustředěného vývěru podzemní vody na zemský povrch. Vzniká tam, kde zvodnělá vrstva protíná terén, zpravidla v místech styku dvou vrstev s různou propustností (NYPL A KOL., 1992). Pramen může být vrstevný, přelivný, vzdutý, suťový, výstupný (puklinový), periodický. Jestliže zvodnělá vrstva, uzavřená nepropustnými vrstvami, jde šikmo do hloubky, kde příp. vkliňuje, mohou vznikat tzv. artézské prameny (NYPL A KOL., 1992). Artézský pramen, vrt nebo studně jsou pak ty, v nichž voda vystupuje nad terén pod určitým tlakem. Studna, vrtaná či kopaná, je uměle vytvořena člověkem. Studánka není nijak definována a tento termín bývá používán jak pro přírodní prameny, tak pro umělé studně. Někdy bývá rozlišen termín pramen od studánky tak, že zatímco pramen má odtok, studánka je bez odtoku. Kromě toho se studánkou rozumí i jednoduché zachycení přirozeně vyvěrajícího pramene, ať už betonovou, či kamennou jímkou, případně zastřešením (KOVAŘÍK, 1998). Studánky se v krajině vyskytovaly odjakživa. Největší péče se jim dostávalo v době, kdy lidé pracovali celé dny na polích a v lese a studánky tak byly jejich jediným zdrojem vody. Místem občerstvení byly studánky i pro poutníky na cestách. V dnešní době je většina studánek zanedbaných, zapomenutých, ztracených, pomalu zarůstají a zanášejí se, a s tím souvisí i kvalita vody. I přesto jsou studánky i nadále vyhledávaným zdrojem vody pro zvěř a často v nich žijí i různé chráněné druhy živočichů (WWW.ESTUDANKY.CZ, cit. 24. 2. 2010). Prameny charakterizuje jejich vydatnost a stálost. Stálost pramenů posuzujeme podle poměru nejmenší a největší vydatnosti za období pozorování. Velká nestálost pramene svědčí o velké závislosti pramene na srážkách, jde o pramen povrchový, často s rozptyly teplot a kvality, s velkou pravděpodobností bakteriologicky závadnou vodou (NYPL A KOL., 1992).
14
3.4 PÉČE O STUDÁNKY Prostředí studánek je místem, kde se setkávají dva světy. Podzemní vody jsou obývány živočichy – stygobionty, kteří žijí výhradně v podzemních vodách, a stygofily adaptovanými k životu v podzemních vodách, ale schopnými žít také na povrchu. Na vývěru vody z podzemí žijí živočichové pramenných oblastí – krenobionti. Mají vysoké nároky na čistotu a nízkou teplotu vody. V přirozených vývěrech probíhá mezi povrchem a podzemím neustálá výměna – podzemní živočichové mohou putovat v noci na povrch za potravou, a naopak se živočichové z povrchu mohou schovávat do podzemí. Různé mikrobiotopy na povrchu (výtokovou trubku, obtékané kameny, ostřikované a vodní mlhou rosené stěny, nádržky pod studánkami i pramenné stružky) mohou osídlovat sinice a řasy. Na obezdění a portálech studánek můžeme najít statisíce mikroorganismů, které se před vyschnutím chrání tvorbou slizu a tvoří zde různé barevné skvrny (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010).
3.4.1 Obyvatelé studánek
Čištění studánek od starého listí a větviček může zahubit mnoho zajímavých živočichů, kteří ve studánce nebo v nádržce pod studánkou žijí. Především jde o blešivce (Gammarus sp.), kteří se živí tlejícím listím a již od února se ve studánce mohou vyskytovat ve vysokém množství. Dalším živočichem žijícím ve studánkách je i náš nejmenší měkkýš – praménka rakouská (Bythinella austriaca). Tento měkkýš se velmi vzácně vyskytuje v čistých a chladných vodách. Je tedy nutné si před čištěním studánek prozkoumat, co ve studánce žije (WWW.CSOP.CZ, cit. 10. 3. 2010). Poměrně bezproblémové je uklízení odpadků v okolí studánek nebo šetrné vyčištění nánosů ve výtokové trubce.
15
3.5 OPRAVA STUDÁNKY V dnešní době je studánek v krajině relativně mnoho. Vznikaly v době, kdy lidé pracovali celé dny na polích a v lese a jiné možnosti občerstvení nebyly. Dnes již mnohé studánky neslouží původnímu účelu a chátrají. Úpravy studánek a pramenů jsou prováděny proto, aby voda byla lépe dostupná a soustředěný pramen se lépe udržoval čistý. Ovšem žádný „jedinečný a zaručeně správný“ postup neexistuje. Vždy je nutné vycházet z místních podmínek a přírodních poměrů a nikdy nelze stanovit jedinou zaručenou technologii (KULÍK, 2009). Nejčastěji bývá voda zadržována kamennou zídkou z lomového kamene a cementové malty. Dalším častým způsobem je svedení vody do jímky, z níž je svedena odvodní trubkou zídkou stavěnou na sucho. Vhodnou úpravou jsou i dřevěné přístřešky na kamenné podezdívce nebo betonovém základu nad sběrnou jímkou (KOTÁSKOVÁ, 2009). Je možné vymezit několik obecně platných pravidel pro úpravu studánek. Nezbytné je zamezit povrchovému znečištění a vnikání dešťové vody, což dosáhneme zastřešením. Důležité je také zamezit vnikání povrchové vody a naplavenin (což hrozí zejména u studánek ve svahu). Tohoto dosáhneme především výškou obruby, která by měla dostatečně vystupovat nad terén. Další je zamezit vnikání „půdních nečistot“ z boků studánky, čehož dosáhneme stavbou pažení, ať už z kamení, z betonů nebo z jiných materiálů. U bočního pramene by ovšem toto pažení mělo zůstat průtočné. Studánka by měla mít dostatečnou výměnu vody – pramen by měl být tedy dostatečně silný a studánka by měla mít buď výtok (přepad), nebo se voda musí pravidelně odčerpávat. Zdroj vody by měl mít také dostatečně uklizené okolí. Jakákoliv úprava by však neměla výrazně negativně ovlivnit biotop studánky a její okolí (KULÍK, 2009). Před samotnou úpravou nebo novou stavbou studánky je nutná znalost kvality vody a vydatnosti pramene, aby případná oprava a vynaložený čas i peníze nebyly zbytečné. Je proto třeba zvážit, zda má význam stavět studánku, jestliže pramen v obdobích sucha vysychá nebo kvalita vody neodpovídá požadavkům vody pitné (KOTÁSKOVÁ, 2009).
16
3.5.1 Opatření v blízkosti pramene
Opatření v blízkosti pramene se vztahuje na vzdálenost 10 m v okolí studánky a v infiltračním území nad pramenem. V této oblasti by se mělo zamezit přejezdu lesnické techniky, provádění veškerých zemních prací, které by mohly ohrozit a ovlivnit vydatnost pramene, také by měl být vyloučen chemický posyp cest v blízkosti vodních zdrojů, chemické ošetřování porostů, hnojení, trvalé i dočasné skladování chemikálií, chemická asanace dřevní hmoty. Mělo by zde být vyloučeno budování a provoz krmných zařízení a slanisek pro zvěř a také volné přikrmování zvěře (PLÍŠEK, 2008).
3.6 MATERIÁL A KONSTRUKCE Pro drobné stavby v krajině, jako jsou studánky, jsou vhodné konstrukce z přírodních materiálů, a to nejen z estetického, ale i z ekologického hlediska. Jedním z nejpoužívanějších materiálů je dřevo. Jde o ekologický a obnovitelný přírodní materiál. Dřevo je jako stavební materiál používáno od pradávna a do prostředí se hodí díky jeho snadné dostupnosti a příznivých vlastností (např. pevnost, lehká zpracovatelnost, nízká hmotnost, příjemný vzhled). (KOTÁSKOVÁ, 2009) Dalším vhodným stavebním materiálem je kámen, a to proto, že je to přírodní materiál, má vynikající fyzikálně-mechanické vlastnosti, odolnost proti vlhku, ale i vůči vysokým a nízkým teplotám. Na kamenné zdivo drobných staveb se využívá lomový kámen, který se vyznačuje tím, že má nepravidelný tvar a je kamenicky neopracovaný, dále kopáky, což je hrubě kamenicky opracovaný materiál, také haklíky, které mají tvar hranolu, a kvádry, což je materiál, který má pravidelné tvary s opracováním podle potřeby. Je třeba využívat kámen z místní lokality, který v krajině působí nejpřirozeněji. Nejčastěji se používá žula, rula, opuka, pískovec a vápenec (KOTÁSKOVÁ, 2009).
17
3.7 NAUČNÉ STEZKY Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláštně vysvětleny. Výklad na stanovených místech je podáván zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu, případně kombinací obou způsobů. Pokud se vyskytnou jen ojediněle významné jevy a objekty, které neumožňují účelné vytvoření naučné stezky, zřizují se u nich bodové informační panely (SCHNEIDER A KOL., 2008). Informační tabule plní funkci informační a výchovnou a slouží pro lepší orientaci v obcích, na zajímavých místech, naučných stezkách v krajině, ale také podávají informace o konkrétní lokalitě nebo tamní historii. Bývají příjemným zpestřením turistického výletu (KOTÁSKOVÁ, 2009).
3.7.1 Návrh tabulí
Text na tabulích by měl být stručný, maximálně by měla jedna tabule obsahovat 200 slov, na tabuli by mělo být uvedeno, kde najdou návštěvníci další informace. Vždy je nutné zvážit, zda použít spíše ilustrace, nebo text, není dobré dublovat ilustrací věcí, které mohou návštěvníci přímo vidět. Při použití map je dobré mít na zřeteli to, že někteří lidé se orientují hůře v topografických mapách než v panoramatických. Mapu je třeba orientovat tak, aby byla zobrazovaná místa v terénu téměř ve stejném směru, jako je vidí na mapě. Text musí být vždy dobře čitelný, písmena by měla mít velikost nejméně 8 mm a text rozdělen do bloků o max. 50 slovech. Je vhodné využít nadpisy, abychom zvýraznili hlavní myšlenku a upoutali pozornost. Informace na tabulích nesmí být povrchní a banální, popř. značně kontroverzní. Důležité je upozornit na organizaci, která investuje do zřízení naučných tabulí. Na tabulích by se měly objevit zákazové piktogramy. Použití tabulí není vhodné tam, kde by narušovaly atmosféru místa a v místech, kde jsou často ničeny vandaly, popř. povětrnostními podmínkami (SCHNEIDER A KOL., 2008). 18
3.7.2 Konstrukce tabulí
Nejčastěji je konstrukce informační tabule tvořena dvěma svislými dřevěnými sloupky, nebo dvojicí sloupků, které jsou kotveny pomocí ocelových kotev do patek z prostého betonu. Kotvy jsou ke sloupkům připevněny svorníky. Panel je tvořen z dřevěných prken, nebo desky umístěné mezi sloupky. Plastové panely s popisy a obrázky jsou připevněny hřebíky nebo vruty. Vhodné je konstrukci doplnit stříškou, které tabuli částečně zastíní (KOTÁSKOVÁ, 2009).
19
4. METODIKA Data použitá pro zpracování diplomové práce byla získána z Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ), vlastním měřením a pozorováním a také byla využita data z bakalářské práce, na kterou se v diplomové práci navazuje.
4.1 VÝBĚR ÚZEMÍ Území bylo vybráno na základě již dříve zpracovávané bakalářské práce. Tato lokalita byla zvolena na základě domluvy s paní Mgr. Radkou Krysovou, toho času pracovnicí na městském úřadě Štramberk, odbor životní prostředí. Vybrané území zahrnuje katastrální území města Štramberk a obce Rybí.
4.2 ZÍSKAVÁNÍ MATERIÁLŮ A PODKLADŮ Jedním z hlavních podkladů pro zpracovávání diplomové práce bude již dříve zpracovávaná bakalářská práce, ve které byly zájmové studánky zmapovány a zhodnocen jejich současný stav. Dalšími materiály pro zpracovávaní této diplomové práce bude dostupná odborná literatura týkající se zadaného tématu a dostupné údaje na internetu.
4.3 TERÉNNÍ PRŮZKUM Studánky a prameny byly zmapovány a zaměřeny při zpracovávání bakalářské práce. Celkem bylo nalezeno a zmapováno 16 studánek a pramenů. Jejich mapování a vyhledávání bylo prováděno celoročními terénními pochůzkami. V rámci zpracovávání diplomové práce byly tyto pochůzky opakovány s hlavním zaměřením na současný stav.
20
4.4 ZPRACOVÁNÍ DAT Po celou dobu terénních pochůzek byla prováděna fotodokumentace a nashromážděná data byla zapisována do terénního zápisníku, ze kterého bylo následně čerpáno při kancelářském zpracovávání. Naměřená data a poznatky z hodnocení současného stavu byly použity při návrhu oprav některých studánek. Souřadnice, převzaté z bakalářské práce, byly využity při zpracovávání informační mapky.
4.5 NÁVRH TABULÍ Dílčím výstupem diplomové práce bude návrh informačních tabulí. Tento návrh bude zpracován v programu Auto CAD. Jako podklad pro zpracování tohoto návrhu budou použity informace o současném stavu jednotlivých studánek a jejich významnosti.
4.6 NÁVRH OPRAV Na základě zjištěných údajů, posouzení současného stavu studánek, jejich vydatnosti a v závislosti na výsledcích bakalářské práce bude navržena oprava studánek. Technický návrh bude zpracován v programu Auto CAD.
4.7 NÁVRH MAPY Dílčím výstupem diplomové práce bude vytvoření mapového podkladu, ve kterém budou lokalizované studánky zaneseny. Mapový podklad bude doplněn o zajímavosti a fotografie významnějších studánek. Mapa bude vytištěna ve formátu A3. Na rubové straně bude mapa a na lícové straně titulní stránka složené mapky a poslední stránka s tiráží. Zbytek bude text s fotografiemi. Na vytvoření mapy budou použity grafické programy InkScape, Zoner Photo Studio 10, Adobe Photoshop 9.0 CS2. 21
5.
CHARAKTERISTIKA
ŠIRŠÍCH
ÚZEMNÍCH
VZTAHŮ
A
PŘÍRODNÍ POMĚRY
5.1 ADMINISTRATIVNÍ, SPRÁVNÍ A ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ Kraj: Moravskoslezský Obec s rozšířenou působností: Kopřivnice, Nový Jičín Pověřená obec: Kopřivnice, Nový Jičín Katastrální území: Štramberk, Rybí
5.1.1 Hranice řešeného území
Na jihu ohraničuje území lesní komplex zvaný Libotínské paseky. Na západě je území ohraničeno lesními komplexy a loukami s dominantou kopce Holivák sousedícími s obcí Žilina u Nového Jičína, ze severu je ohraničeno hřebenem Libhošťské hůrky a Rybskými pasekami. Na východě tvoří hranice území Štramberská vrchovina s vrchy Červený kámen, Bílá hora, Kotouč. Územím protéká několik vodních toků. Největším z nich je řeka Sedlnice, dále pak potoky – Libotínský potok, Rybský potok, Klimbach a další drobné a nepojmenované toky.
5.2 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY
5.2.1 Geomorfologické poměry
Řešené území spadá do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Georeliéf byl modelován pevninským ledovcem, který se na toto území dostal ve dvou po sobě jdoucích glaciálech a kryogenními pochody v chladných obdobích pleistocénu.
22
Území
spadá
do
soustavy
Vnějších
Západních
Karpat,
podsoustavy
Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina a podcelku Štramberská vrchovina. Štramberská vrchovina je velmi členitá a zaujímá plochu cca 148 km2, střední výška je cca 444,3 m. Je tvořena zvrásněnými flyšovými pískovci, slepenci, jílovci s výskytem vápenců a vyvřelinami těšinitů (OPRL, 1999).
5.2.2 Geologické poměry
Řešené území spadá do Západních Karpat, které jsou tvořeny flyšovými příkrovy Vnějších Západních Karpat a sedimenty karpatské předhlubně. Jde především o jílovce a slínovce, které většinou více podléhají odnosu. Avšak i zde se nacházejí odolné horniny, např. štramberské vápence, které tvoří výrazné vyvýšeniny vrchu Kotouč, kde se také nachází lom na ložisku Štramberk – Kotouč. Z pokryvů jsou na dnech kotlin a plošinách hojné glaciální a glaciofluviální sedimenty, zpravidla však překryté sprašovými hlínami a svahovinami. Na úpatí Beskyd jsou velmi charakteristické a hojné pískovcové štěrky vyplavené z hor. V okolí potoků a říček jsou vytvořeny růžně široké fluviální, převážně štěrkovité náplavy (AOPK, 2004).
5.2.3 Pedologické poměry
Geologické jednotky jsou pokryty geneticky různorodými sedimenty. V řešeném území se nacházejí usazeniny ledovcové (pevninský ledovec zasáhl na území ve dvou po sobě jdoucích dobách ledových), fluviální, eolitické, svahové, antropogenní aj. Na tomto území převládají vodou ovlivněné půdy. V kotlinách a na podmáčeném úpatí Beskyd převládají plochy pseudoglejů. Jde o půdy velmi hluboké jílovité až jíly, někdy jílovitohlinité, zpravidla bez štěrku. Půdy jsou již mělce pod povrchem oglejené, slehlé a v hloubce těžko kovatelné. Pseudoglej v sobě poutá vodu tak, že se v půdě nepohybuje a z půdy se dostává transpirací. Ovšem v členitějším reliéfu je zastoupení hydromorfních půd menší. Ve výběžcích Podbeskydské pahorkatiny a Štramberské vrchoviny je rozšířená kambizem 23
typická, kyselá kambiem typická a kambizem pseudoglejová. Kambiezem typickou můžeme charakterizovat jako půdní typ velmi hlubokých, různě štěrkovitých půd. Jedná se o písčitohlinitou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu, do spodin více štěrkovitou a zpravidla slehlejší. Pro hospodaření s vodou mají velký význam, voda prosakuje do velkých hloubek, sytí prameny a zabezpečuje stálejší zásobování vodotečí. V oblasti Štramberka a Kopřivnice vznikla na svahovinách svrchnojurských vápenců rendzina typická. Jde o půdy středně hluboké až hluboké, humózní, hlinité až jílovitohlinité, z vápnitých pískovců i písčitohlinité, různě štěrkovité, kyselost je výjimečně slabě kyselá neutrální, mírně až středně alkalická. Kromě vápníku, kterého bývá nadbytek, mají tyto půdy menší obsah ostatních živin (OPRL, 1999).
5.2.4 Hydrografie a hydrologie
Řešené území spadá do úmoří Baltského moře a je součástí povodí řeky Odry. Povodí Odry až po soutok s Opavou zaujímá plochu cca 1 613 km2 a průměrný průtok v ústí (z let 1920–1960) je 12 m3*s-1, maximum z téhož období je 420 m3. Z řešeného území vtéká do Odry řeka Sedlnice jako jeden z větších pravostranných přítoků. Plocha povodí jejího povodí 56,7 km2, délka toku je 21,8 km a průměrný průtok v ústí (z let 1920–1960) 0,53 m*s-1. Je na ní vybudována retenční nádrž Štramberk. Největšími přítoky jsou Rybský a Libhošťský potok, oba přitékající zleva. Průměrný odtok vody je pro říčku Sednici 0,0093 m3*km-2. Podle vyhlášky č. 28/1975 Sb. patří říčka Sedlnice 2-01-01-109 k významným vodohospodářským tokům (OPRL, 1999).
24
5.2.5 Klimatické poměry
Podle atlasu podnebí ČSSR (1958) spadá řešené území do mírně teplé oblasti-B, do okrsku B10-velmi vlhký, vrchovinovitý. Tab. 1. Průměrná sezónní teplota vzduchu (období 1961–2000) (WWW.CHMU.CZ; cit. 2. 12. 2007)
jaro
7 °C
léto
14 °C
podzim 8 °C zima
-2 °C
Tab. 2. Průměrná teplota vzduchu (období 1961–2000) (WWW.CHMU.CZ; cit. 2. 12. 2007)
Leden
-3 °C
Únor
-1 °C
Březen
2 °C
Duben
6 °C
Květen
10 °C
Červen
13 °C
Červenec
16 °C
Srpen
14 °C
Září
10 °C
Říjen
8 °C
Listopad
3 °C
Prosinec
-1 °C
průměrná teplota vzduchu v letním půlroce (duben–září) 12 °C průměr ročních maxim teploty vzduchu
31 °C
průměr ročních minim teploty vzduchu
-20 °C
25
Tab. 3. Klimatické podmínky – klimatická oblast MT9 (QUITT; 1975)
počet letních dní
40–50
počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více 140–160 počet dní s mrazem
110–130
počet ledových dní
30–40
průměrná lednová teplota
-3 – -4 °C
průměrná červencová teplota
17–18 °C
průměrná dubnová teplota
6–7 °C
průměrná říjnová teplota
7–8 °C
průměrný počet dní se srážkami 1mm a více 100–120 suma srážek ve vegetačním období
400–450
suma srážek v zimním období
250–300
počet dní se sněhovou pokrývkou
60–80
počet zatažených dní
120–150
počet jasných dní
40–50
Tab. 4. Průměrný sezónní úhrn srážek (období 1961–2000) (WWW.ČHMÚ.CZ; cit. 2.12. 2007)
jaro
150 mm
léto
300 mm
podzim 125 mm zima
125 mm
26
Tab. 5. Průměrný úhrn srážek v mm (období 1961–2000) (WWW.ČHMÚ.CZ; cit. 2. 12. 2007)
leden
30
únor
30
březen
40
duben
50
květen
100
červen
80
červenec
100
srpen
80
září
60
říjen
40
listopad
40
prosinec
40
průměrný roční úhrn srážek
600
průměrný úhrn srážek v letním půlroce (duben–září) 500
Tab. 6. Průměrný roční počet srážkových dní (období 1961–2000) (WWW.CHMU.CZ; cit. 2. 12. 2007)
>=0.1 mm
150
>=1.0 mm
110
>=5.0 mm
45
>=10.0 mm 20
Tab. 7. Průměrné dlouhodobé klimatické údaje za období 1961–1990 stanice Mošnov (WWW.CHMU.CZ; cit. 2.12. 2007) Průměrná teplota vzduchu I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok
-2,4
-0,7
3,2
8,2
13,2
16,4
17,8
17,2
13,6
8,9
3,7
-0,4
8,2
Průměrný úhrn srážek I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok
26,7
30,2
34,0
52,4
91,2
104,4
91,1
91,8
58,8
42,3
44,6
34,3
701,8
Průměrné trvání slunečního svitu I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok
47,3
63,5
112,4
153,5
202,6
204,6
217,4
203,2
150,2
118,8
54,6
38,5
1566,5
27
Tab. 8. Průměrné klimatické údaje za rok 2007 – stanice Mošnov (WWW.ČHMÚ.CZ; cit. 2.12. 2007)
Průměrná teplota vzduchu (°C) I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok
3,7
2,9
5,7
10,4
15,6
19,2
20,0
19,2
12,5
8,0
2,1
-0,4
9,9
Úhrn srážek (mm) I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok
38,6
20,2
66,4
6,8
48,0
88,5
85,7
45,4
189
53
31,7
30
703,3
5.2.6 Biota
5.2.6.1 Flóra
Řešené území leží v Podbeskydské pahorkatině. Zůstaly zde zachovány lesní komplexy s dubohabřinami. Ve skladbě těchto lesů převládá lípa malolistá (Tilia cordata), hojný je buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušeny jsou dub letní (Qurecus robur) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V bylinném patře se hojně vyskytuje např. čarovník obecný (Circea lutetiana), kostřava obrovská (Festuca gigantea), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a kostival hlíznatý (Smyphytum tuberosum). Vyskytují se zde také karpatské druhy jako např. pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Ve vyšších polohách se můžeme setkat převážně s květnatými bučinami. Zde se nacházejí především karpatské druhy, jako např. pryšec mandloňovitý, svízel potoční (Galium rivale) a svízel Schultesův (G. schultesii), svízelka lysá (Cruciata glabra), vzácněji zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a ostřice chlupatá. Na bohatých živných stanovištích se vyskytují kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa). Na svažitých terénech se vyvinuly suťové lesy. V nižších polohách, zvláště na vápencích jsou teplomilnější typy s babykou. V bohatém bylinném podrostu najdeme orchideje – okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistou (C. longifolia), kruštík drobnolistý (Epipactis microphylla), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vstavač bledý (Orchis pallens), v. mužský (O. mascula), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), hladýš širolistý (Laserpitium latifolium), bradáček vejčitý (Listera ovata), 28
kyčelnici
žláznatou
(Dentaria
glandulosa),
pryšec
mandloňovitý
(Tithymalus
amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Na lesních prameništích se nacházejí malé plochy porostů s ostřicí oddálenou (Carici remotae-Fraxinetum). Na úpatí Moravskoslezských Beskyd jsou typické olšovo-jasanové luhy (Arunco sylvestris-Alnetum glutnosae). V členité krajině řešeného území se roztroušeně vyskytují pláště křovin a na neruderalizovaných místech se vyvinuly květnaté lemy lesních okrajů. Na štramberských vápencích lze najít společenstva skalních štěrbin, jarních efemér a sukulentů vápencových skalek a primitivních půd. Rostou tu fragmenty skalní vegetace, kde můžeme nalézt kostřavu sivou (Festuca pallens), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), česnek chlumní (Allium senescens), pamětník rolní (Acions arvensis), čistec přímý (Stachys recta), rozchodník bílý (Sedum album), rozchodník ostrý (Sedum acre), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), mochnu nitkovitou (Potentilla filiformis), žebřici pyrenejskou (Libanotis pyrenaica), chrpu pionýrskou (Acosta rhenana), tolici nejmenší (Medicago minima), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), ojediněle skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a řešetlák počistivý (Rhamnus catharica) (AOPK, 2004).
5.2.6.2 Fauna
Do fauny pahorkatinného bioregionu pronikají druhy karpatské a polonské podprovincie. Například sem zasahuje areál myšice temnopásé (Apodemus agrarius) nebo plcha lesního (Dryomys nitedula). Mezi významné druhy ptáků patří bezesporu výr velký (Bubo bubo), který je běžným obyvatelem lesních porostů. Ve starých bučinách žije řada druhů hnízdících v dutinách, např. holub doubňák (Columba oenas). Vlivem znečištění říček a potoků se významně ochudila vodní fauna. Na sledovaném území je hojná rosnička zelená (Hyla arborea), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Na písčitých a teplých svazích lze najít trychtýřovité dolíky larev mravkolevů (Dendroleon pantherinus). Vápencové ostrůvky hostí teplomilnou flóru a faunu, mnohdy jde o reliktní druhy. Vyhuben a znovu introdukován byl jasoň červenooký (Parnassius apollo), lze spatřit otakárka fenyklového (Papilio machaon), ještěrku zední (Podarcis muralis). Na 29
území NPP Šipka se nacházely četné druhy bezobratlých, které jinde v okolí nežily, např. klikoroh (Hypera libanotidis). Další významným druhem, který zde má svou lokalitu, jednu z mála na severní Moravě, je srpice (Panorpa cognata). Typickým obyvatelem zbytku vápencových stepí je teplomilný kvapník (Cryptophonus tenebrosus) a soumračník skořicový (Spialia sertorius). Na jediné lokalitě v České republice zde žije ještěrka zední (Podarcis muralis) a relativně hojný je na této lokalitě i migrující zedníček skalní (Tichodroma muraria). Běžně se zde setkáváme s druhy sestupujícími z Beskydského bioregionu. Krajina je horského charakteru, s příkrými svahy a mírně zaoblenými hřbety. Místy leží na svazích sutě. Žijí zde rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina), jelen lesní (Cervus elaphus). Hnízdí zde strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), lejsek malý (Ficedula parva), kos horský (Turdus torquatus), výr velký (Bubo bubo), krkavec velký (Corvus corax), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Místy je hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek karpatský (Triturus montandoni). Na přirozených loukách můžeme narazit na vřetenušky (Zygaena sp.) a další druhy motýlů, např. modráska jehlicového (Polyommatus icarus) nebo okáče stínového (Lasiommata petropolitana) (AOPK, 2004).
5.2.7 Ochrana přírody a znečištění životního prostředí
Vybraná lokalita se nachází v Moravskoslezském kraji ve střední části Novojičínska. Nejbližšími obcemi jsou: město Štramberk, obec Rybí, obec Závišice, obec Žilina u Nového Jičína, město Nový Jičín a město Kopřivnice. Řešené území spadá do přírodního parku Podbeskydí. Přírodní park zřizuje orgán ochrany přírody k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn jako národní park (dále jen NP), chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO), národní přírodní rezervace (dále jen NPR), přírodní rezervace (dále jen PR), národní přírodní památka (dále jen NPP), přírodní památka (dále jen PP). Přírodní park Podbeskydí byl zřízen kvůli zachování krajinného rázu, který je zde typický.
30
Na této lokalitě se ve velké míře nacházejí také lesy příměstské, jejichž hlavní funkce je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku v příjemném a relativně zdravějším prostředí lesa. Ovšem zvýšená návštěvnost negativně působí na les. Na vybrané lokalitě se nachází lesopark – biosférický areál města Štramberk o výměře 11,78 ha. Tab. 9. Měření emise v jednotlivých krajích 1999–2004 (oblast Moravskoslezský kraj) (AOPK, 2005)
rozloha km2 rok
měřené emise tuhé částice
SO2
NOx
CO
t*rok-1*km-2 t*rok-1*km-2 t*rok-1*km-2 t*rok-1*km-2 5 554
1999 1,43
5,74
4,20
26,77
2000 1,33
5,19
4,10
25,02
2001 1,21
5,32
4,41
24,71
2002 1,49
5,31
6,58
28,42
2003 1,41
5,05
6,66
29,83
2004 1,79
5,32
7,48
32,31
5.2.8 Limitující přírodní poměry Většinu řešeného území zabírá orná půda a travní porosty (louky a pastviny). Zbylou část zabírají lesy. Ve většině případů jde o kulturní smrčiny se zbytky bučin. Naprostá většina řešeného území se nachází ve 4. vegetačním stupni – bukový. Biota je obohacena řadou horských druhů, které se sem dostaly z nedalekých Beskyd. Na vápencích jsou malé ostrůvky méně náročné teplomilné flóry a fauny (OPRL, 1999).
5.2.9 Současný zdravotní stav porostů Míra a rozsah poškození-defoliace porostů smrku ztepilého (Picea abies) se v letech 1980–1997 výrazně snížila. Bořivě se projevují větry ze západu a jihu až jihozápadu, a to hlavně v podzimním období. Nejvíce jsou ohroženy porosty na podmáčených stanovištích a porosty narušené kůrovcovou kalamitou. Ve smrkových porostech do 60 let věku je pomístně rozšířena václavka (Armillaria sp.) (OPRL, 1999). 31
5.2.10 Přírodní lesní oblast
Řešené území spadá do přírodní lesní oblasti 39 – Podbeskydská pahorkatina (dále jen PLO). Tato PLO sousedí na severu s Polskem, na jihu s PLO Beskydy a na západě sousedí s PLO Nízký Jeseník a nepatrně s PLO Slezská nížina. Celková výměra PLO Podbeskydská pahorkatina je cca 179 680 ha. Vegetační stupně v PLO 39 jsou podmíněny postupnou změnou přírodní přirozené dřevinné skladby. Na řešeném území se vyskytuje převážně 3. lvsdubobukový, a to na celém území v nadmořské výšce od cca 200 m n. m. až po cca 340–380 m n. m. na sprašových hlínách. Na vrcholcích Štramberské vrchoviny převažuje 4. lvs-bukový v nadmořských výškách od cca 340 m n. m. až po cca 690 m n. m. Původně se zde vyskytoval v silné dominanci buk, silné zastoupení měla i jedle (cca 20 %), ojediněle a pouze v příměsi se zde vyskytoval dub a habr, v lipodubových a lipových bučinách měla silné zastoupení lípa, dále pak javor mléč, klen a jilm horský (OPRL, 1999).
5.2.11 Biogeografická poloha
Řešené území spadá do Podbeskydského bioregionu, který leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických celků Podbeskydská pahorkatina a Moravská brána a na severovýchodě zasahuje do Polska. Jeho celková plocha je cca 949 km2. Bioregion je tvořen vlhkou pahorkatinou na měkkých sedimentech, ze které vystupují ostře kopce z pískovcového flyše. Převažuje zde 4. bukový stupeň, na jižních svazích se nachází i 3. dubo-bukový stupeň. Na tomto území se tedy objevují hájové bioty a karpatský bukový les. Biota je obohacena řadou horských druhů, které zde sestupují ze sousedních Beskyd. Na vápencích můžeme nalézt malé ostrůvky méně náročné teplomilné flóry a fauny. V současné době převažuje orná půda, vlhké louky, v lesích pak kulturní smrčiny se zbytky bučin (CULEK, 1995).
32
5.2.12 Socioekonomické poměry
5.2.12.1 Historický vývoj a kultivace krajiny
Krajinu tvoří lesostepně otevřená a kulturní krajina. Štramberk se svým okolím byl osídlen již v paleolitu, což dokazují různé archeologické nálezy, zejména v jeskyni Šipka. V průběhu historického vývoje byly značně redukovány lesy a hospodářskými zásahy byla ovlivněna jejich druhová skladba ve prospěch lignikultur smrku. Je zde vyhlášeno několik chráněných území, nejvýznamnější je NPP Šipka nacházející se na ostrůvku štramberských vápenců. Lesy zabírají 21 % rozlohy okresu. Nejlesnatější jsou Západní Beskydy, méně Nízký Jeseník. Nejméně lesů je v Moravské bráně (do 5 %). Bučiny jsou hojné v Západních Beskydech. Porosty s převahou dubu, jasanu a lípy se nacházejí v Moravské bráně. Nejvíce zbytků přirozených lesních porostů se zachovalo v Moravskoslezských Beskydech. Na řešeném území se nachází na NPP Šipka přirozená lesní vegetace 4. bukového vegetačního stupně. Podle archeologických nálezů se člověk na řešeném území objevil již v paeolitu, před více než 250 000 lety. Lidé se usadili v jeskyni Šipka a Čertově díře ve vápencovém vrchu Kotouč ve Štramberku. V jeskyni Šipka byla nalezena dolní čelist dítěte člověka neandertálského. První zemědělci sem přicházeli v druhé polovině 5. tisíciletí př. n. l. V mladších obdobích lze předpokládat pobyt Keltů. Ve 4. až 6. století n. l. v počátku nástupu Slovanů kvůli zdejším hustým a nepropustným pralesům mizí zájem o osídlování této lokality. Ale v 11. nebo 12. století se přece jen formuje malé sídelní území Štramberka kolem Kotouče (důvodem by snad mohla být Jantarová stezka, která vedla nedaleko). Kvůli zalesnění, vyšším polohám s nižší bonitou a obtížné dostupnosti se osídlení rozvíjelo pomalu. To se změnilo v období vrcholné středověké kolonizace. V počátcích novověku sem zasáhla pasekářská kolonizace. Rumunští pastevci postupovali karpatským obloukem až do oblasti Moravskoslezských Beskyd a vrchnost jim od konce 15. stol. ponechala části lesů pro chov ovcí a koz.
33
Od poloviny 18. století se rozvíjela výroba. Rostl počet tkalců plátna a přadláků vlny. Rozkvétá městské soukenictví v Novém Jičíně, Fulneku, Bílovci, Odrách, Frenštátě, Příboře, Štramberku. Lidé se začali stěhovat z měst, což vedlo k obnovování některých pustých vsí. Od druhé poloviny 19. století se začal rozvíjet i tovární průmysl. S technologickým pokrokem nabízela textilní výroba stále méně pracovních příležitostí a v regionu se začaly rozvíjet další obory – velkovýroba klobouků (Nový Jičín, Šenov), tabáková továrna (Nový Jičín), gumárny (Odry), továrna na knoflíky (Bílovec), výroba bryček, cestovních kočárů, později automobilů (Kopřivnice) a železničních vagonů (Butovice). Velmi obtížné bylo období po mnichovské dohodě (1938), kdy se řada podniků dostala do rukou hitlerovského Německa a byla zapojena do jeho válečné výroby. V období
tzv.
socialistické
industrializace
byla
uplatněna
koncepce
rovnoměrného rozmístění průmyslu s nabídkou práce, což vedlo k růstu počtu obyvatel v okresu. V současné době v okrese počet obyvatel stále ještě roste. Zvyšující se hustota osídlení spolu s intenzitou zemědělského hospodaření je v posledních letech příčinou mizení jak jednotlivých druhů rostlin a živočichů, tak přirozených rostlinných společenstev (AOPK, 2004).
5.2.12.2 Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb Hustota zalidnění – 173 obyvatel/km2 (AOPK, 2005).
5.2.12.3 Cestovní ruch a rekreace
V řešeném území se nachází několik maloplošných chráněných území (NPP Šipka, PP Kamenárka). Samotné historické město Štramberk je cílem velkého množství turistů. Turistický ruch se tedy projevuje i v okolí a to s sebou nese určité negativní jevy (odhozené odpadky, zakládání ohnišť, poškozování označníků a informačních tabulí). Dalším negativním jevem, který souvisí s rekreací a sportem, je využívání lokality k motokrosovému ježdění. Tato aktivita se v posledních letech na řešeném území objevuje, zvláště na rozlehlých loukách na vrcholcích Rybských vrchů a v přilehlých lesních porostech.
34
Území NPP Šipka je významným cílem výletů a organizovaných zájezdů. To platí především pro východní část, pro území tzv. Národního sadu. Zatížení území v období turistické sezóny je dosti vysoké. To vede především k problémům s údržbou zařízení vybudovaných turistických tras (vnášení odpadků). Turisté svou neukázněností a pohybem mimo vyznačené turistické chodníky poškozují botanicky cenná společenstva.
5.2.12.3.1 Charakteristika obcí
Štramberk Štramberk
je
městečko
ležící
v centru
Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého vrchu, Kotouče (539 m), Bílé hory (558 m), Libotínských vrchů a Červeného kamene v předhůří Beskyd v nadmořské výšce 415 m n. m. Obr.1 Znak města Štramberk
Štramberk se nachází na 49°35´30´´ severní šířky a na 18°74´ východní délky. Katastrální území má velikost 949 ha. Počet obyvatel je 3 433 (WWW.MOZEK.CZ, cit. 12.2. 2010). Ve znaku má Štramberk v levé polovici „Odřivous“, znak Kravařů. V pravé polovici půl orlice, znak Moravy (BLAŽEK, 1927). Štramberk založil 4. prosince 1359 syn českého krále Jana Lucemburského, markrabě moravský Jan Jindřich Lucemburský (1322–1375), mladší bratr římského císaře a českého krále Karla IV., povýšením podhradí (první zmínka 1211) na město. Objekt hradu od poloviny 16. stol. postupně chátral, zůstala pouze původní válcová věž a její okolí (BLAŽEK, 1927). Později však byla tato věž opravena a zastřešena a zbylé části hradeb rekonstruovány (v současnosti slouží jako rozhledna). K dalším významným místům ve Štramberku patří jeskyně Šipka, kde byly objeveny kosterní pozůstatky člověka neandrtálského, který zde žil přibližně před čtyřiceti tisíci lety (BLAŽEK, 1927). K dalším zajímavostem patří bezesporu botanická zahrada a arboretum, které vzniklo na místě starého lomu na jižním úpatí Bílé hory. Jeho celková plocha je 10 ha. Hlavní část expozice je tvořena stepním vápnomilným a teplomilným společenstvem, společenstvem
skalních
štěrbin
s hlavním důrazem
35
na „štramberskou
flóru“
(lomikameny, rozchodníky, kapradiny, trávy…). Dno lomu je pokryto 600 druhy zkamenělin, jde o významné světové paleontologické naleziště. Pro svůj jedinečně dochovaný vzhled byl Štramberk od roku 1951 chráněnou lokalitou
a
od
roku
1969
je
městskou
památkovou
rezervací
(WWW.STRAMBERK.CZ, cit. 15.4. 2006).
Rybí
Obec Rybí se nachází takřka v půlce cesty z okresního
města
Štramberk.
Leží
Libhošťské
hůrky
Nový v údolí a
Jičín pod
do
městečka
jižním
severovýchodními
svahem svahy
Holiváku. Krajina v okolí obce je velmi krásná a Obr. 2 Znak obce Rybí
tvarově
velmi
pestrá
s bohatými
výhledy
na
Moravskou bránu, Jeseníky, Ostravu, Hostýnské vrchy, Beskydy. Rybí se nachází v přírodním parku Podbeskydí a na katastru obce je registrováno celkem 58 významných krajinných prvků. Katastrální území má výměru 902 ha. Počet obyvatel v obci je 1 149 (WWW.RYBI.CZ, cit. 12.2. 2010). Tato oblast byla osídlena již v pravěku, jak dokládají nálezy kamenných nástrojů z období paleolitu na jihozápadním svahu Libhošťské hůrky a nález dvou neolitických sekeromlatů v prostoru mezi Rybím a Sirkovými lázněmi. První písemná zmínka o této obci je z roku 1411. Rybí je původně česká obec, jejíž název je spojován s Rybím potokem. K zajímavostem patří staré naleziště drahých kamenů u Rybího, které vzpomíná ve své zprávě moravský dějepisec Jan Jiří Středovský (1679–1713). Uvádí mimo jiné i nálezy zlata v potoku protékajícím vesnicí (WWW.RYBI.CZ, cit. 15.4. 2006). Nejvýznamnější a také nejznámější architektonickou památkou obce je kostel Nalezení sv. Kříže. Tato unikátní malebná dřevěná stavba pochází patrně z 15. století. Kolem kostela se nachází hřbitov obehnaný kamennou zdí a zajímavou bránou do celého areálu. Tento celek, kostel i hřbitov, je vyhlášen za chráněnou kulturní památku (WWW.RYBI.CZ, cit. 15.4. 2006).
36
5.2.12.3.2 Charakteristika přírodního parku Podbeskydí Přírodní park Podbeskydí o rozloze 125 km2 byl vyhlášen v roce 1994 na území okresu Nový Jičín v nejzajímavější části Podradhošťské pahorkatiny. Do této oblasti spadá Štramberská vrchovina, která má dvě odlišné části – ženklavskou a hodslavickou. Podradhošťská pahorkatina zasahuje do území okresu Frýdek Místek a Nový Jičín (WWW.OBLAST.CZ, cit. 2. 3. 2010). V široké střední části přírodního parku se rozkládá velmi pestrá a na pohled výjimečně krásná Štramberská vrchovina. Ze západní části zde pronikají četné pahorky a hřbety vyvřelin pikritů a těšinitů, v centrální části pak vrchy vápencového bradla Štramberského. Do přírodního parku též spadá většina příměstského území města Kopřivnice a místních částí Vlčovice a Mniší. Přírodní park Podbeskydí byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín a jeho posláním je především zachování krajinného rázu, který je typický pro toto území, s řadou lokalit, ze kterých je možné vysledovat vývoj zemského povrchu a geologických dějin Země, ale i s mimořádnou druhovou pestrostí živých organismů a přírodních krás (WWW.STRAMBERK.CZ, cit. 2.3.2010).
37
6. ZMAPOVANÉ STUDÁNKY A PRAMENY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 6.1 PRAMEN HORNÍ KORYTO (49°35´25.875´´s.š., 18°7´9.386´´v.d.)
Tento pramen vyvěrá prakticky v centru města. Leží na severní straně silnice tzv. Zauličí spojující Štramberk a Kopřivnici a z opačné strany zde vede místní komunikace – Vrchní cesta. V okolí pramene je zastavěná plocha
Obr. 3. pramen Horní koryto
rodinnými domy. Voda z pramene je odváděna železnou troubou a napájí malou betonovou a kamennou nádrž zahrazenou dřevěným plotem. V této nádrži jsou chováni pstruzi. Odtékající voda je svedena do městské kanalizace. Tento pramen patří k nejvýznamnějším a nejvydatnějším pramenům ve městě Štramberku. Pramen je ve velmi dobrém technickém stavu a myslím si, že momentálně nepotřebuje žádné výrazné opravy. Jelikož se pramen nachází přímo u cesty, je velmi dostupný i místním obyvatelům a turistům.
6.2 ŽELEZITÝ PRAMEN (49°35´11.284´´s.š., 18°5´39.555´´v.d.)
Pramen se nachází v místní části města Štramberk zvané Libotín v severní části Libotínských pasek. Voda z pramene odtéká plastovou troubou a je odvedena do vybetonovaného koryta. Okolí pramene je zastavěné rodinnými domy a chatami. V blízkosti se také nachází koupaliště.
Z tohoto
pramene
pravidelně
majitelé
Obr. 4 Železitý pramen
koupaliště odebírají vodu pro napouštění bazénu. V blízkosti pramene vede místní komunikace
a
docela
frekventovaný
turistický
chodník.
Tento
pramen
je
nejvýznamnější a taky nejvydatnější v okolí. Je zařazen do hydrologické sítě a je pravidelně sledován. 38
Úprava pramene byla navržena a provedena nedávno, je ve velmi dobrém technickém stavu a v současné době nevyžaduje žádnou mimořádnou opravu. Pramen se nachází v blízkosti významného rekreačního centra a v bezprostřední blízkosti kolem něj vede turistický chodník, je všem velmi dostupný.
6.3 PRAMEN NA HORNYCHOVICÍCH – RYNKA (49°35´32.306´´s.š., 18°6´41.048´´v.d.)
Pramen na Hornychovicích též nazývaný Rynka se nachází přímo v intravilánu města, a to přímo na západním okraji ulice Hornychovice. Okraj silnice v okolí pramene je vydlážděn kameny. Voda vytéká plastovou rourou a odtéká vybetonovaným zastavěno
korytem.
rodinnými
Okolí
domy
se
pramene
je
zahradami.
V blízkosti se také nachází malá keramická dílna.
Obr. 5 pramen na Hornychovicích - Rynka
Voda z pramene je zachycena do plastové roury, která je zazděná v kamenné zídce. Voda dopadá na kamenné dláždění a betonovým korýtkem je odvedena do podzemní drenážní sítě. Studánka se nachází v bezprostřední blízkosti místní komunikace, což ji činí všem velmi snadno přístupnou.
6.4 PRAMEN POD KRAVÍNEM (49°36´5.839´´s.š., 18°6´29.804´´v.d.)
Pramen se nachází v lesíku pod místním kravínem, přibližně 600 m na východ od silnice spojující obec Štramberk s obcí Závišice. V bezprostřední blízkosti pramene se nachází malá zahrádka s několika záhonky a ovocnými stromy. Studánka není nijak zvlášť upravena, jen je zde vytvořená malá hráz a nashromážděná voda zde
Obr. 6 pramen Pod Kravínem
tvoří malou tůňku. Myslím si, že tato nashromážděná voda slouží majitelům blízké zahrádky k zalévání. Nevede sem žádná přístupová cesta, ale snadno se sem dá dojít po 39
louce, o kterou se stará místní zemědělské družstvo. Lokalita, kde vyvěrá pramen, je celkově dosti podmáčená. Pramen není nijak upravovaný, vytékající voda se shromažďuje v uměle upravené prohlubni, odkud potom odtéká do blízkého vodního toku. Pramen by bylo možno upravit nejlépe zastřešením. Pramen se nenachází v turisticky zajímavé lokalitě a voda, která se zde vyvěrá, není používána jako pitná.
6.5 STUDÁNKA MÍRU (49°35´6.663´´s.š., 18°6´55.781´´v.d.)
Studánka se nachází v lesním komplexu na severozápadním svahu hory Kotouč. Tato oblast je vyhlášena jako přírodní památka. Studánka je upravena, byla zde vytvořena dřevěná stříška, která
Obr.7 Studánka Míru
je v současné době poničená přívalovými dešti, voda zde vytékala železnou trubkou do kamenného korýtka. Tato studánka je po většinu roku vyschlá a voda v ní není. Voda zde teče jen při velkých deštích nebo při jarním tání, jde tak ale hlavně o povrchovou vodu. Studánka byla před nedávnem opravena, bylo zde provedeno dřevěné zastřešení. Toto zastřešení je ale znovu poničeno a další opravu zde nenavrhuji s odůvodněním, že tato studánka se opravdu ztrácí, což může být z velké části ovlivněno těžbou vápence v povrchovém lomu Kotouč na protější straně kopce. I přes současný stav zůstává studánka v paměti štramberských občanů a je častým cílem vycházek.
40
6.6 STUDÁNKA U PANENKY MARIE (49°35´28.699´´s.š., 18°7´27.154´´v.d.)
Studánka se nachází na jižním svahu Bílé hory v blízkosti turistických cest do centra města Štramberk, na rozhlednu Bílá hora a do města Kopřivnice. Nachází se na zarostlé mezi v porostu slivoní, svídy a ostružiníku. Většina obyvatel
Obr. 8 studánka U Panenky Marie
Štramberka o přítomnosti této studánky ani neví. Pamatují si ji pouze starší občané, kteří na Bíle hoře chodívali obdělávat svá pole a pást dobytek, který v této studánce napájeli. Dnes je Bílá hora z velké části zalesněna a bývalá políčka pomalu zabírá les a lesní společenstvo. Studánka je nyní v poničeném stavu, zůstal zbytek kamení, kterým byla kdysi vydlážděna. Ke studánce nevede žádný značený chodník ani stezka. V současné době je studánka velmi zanesená a poničená. Kamenná klenba, která zde kdysi bývala, je pobořená a studánka je plná bláta a rozkládajících se organických zbytků. Voda je stojatá a vzhledem k nízké vydatnosti po většinu roku neodtéká, proto není vhodná ke konzumaci. Nebylo snadné tuto studánku najít, protože se nachází pod zarostlou mezí a nevede k ní žádný chodníček, přestože se v blízkosti kříží významné turistické značky. U této studánky byla navržena oprava, která spočívá ve vyčištění a prohloubení dna, odstranění nánosu a v obnově kamenné klenby.
6.7 HAVÍRENSKÁ STUDÁNKA (49°34´58.19´´ s.š., 18°5´30.83´´ v.d.)
Tato studánka se nachází na rozhranní katastrálních území města Štramberka a obce Rybí. Nachází se v lese v lokalitě zvané Libotínské
Obr. 9 Havírenská studánka
paseky na severním úpatí Kamenného vrchu. Tato studánka byla před nedávnem opravena Lesy ČR a bylo zde i postaveno posezení. Voda je z pramene svedena plastovou trubkou do Libotínského potoka, který zde protéká. Pramen je vcelku dosti vydatný a hojně sem chodí místní obyvatelé pro vodu. 41
Pramínky, které zde vyvěraly, byly podchyceny a svedeny do jednoho. Bylo zde vybudováno posezení se zastřešenými lavičkami a stolem. Studánka je udržována a v současnosti nevyžaduje žádné opravy. Je velmi dobře dostupná po lesním chodníku a také je dobře označena směrovkou na křižovatce, kde se kříží několik turistických cest.
6.8 KŘÍŽKOVA STUDÁNKA (STUDÁNKA U DOBRÉ VODY) (49°34´35.795´ s.š., 18°4´7.48´´ v.d.)
Tuto studánku často lidé nazývají i studánkou U dobré vody, snad pro její kvalitní vodu a její výbornou osvěžující chuť. Studánka se nachází na severní straně lesní cesty v Libotínských vrších na úpatí hory Holivák. Tato cesta je dosti frekventovaná, sjízdná i na kole. Pramen vyvěrá přímo u této silnice pod smrkovou tyčkovinou. Studánka je upravena, na betonových základech je
Obr. 10 Křížkova studánka
vystavěna dřevěná boudička bez přední stěny. Voda ze studánky odtéká plastovou trubkou do kamenného korýtka a je svedena pod cestou na druhou stranu silnice, kde vtéká do potoka. Studánka je v dobrém stavu a v současné době nevyžaduje žádné opravy. Je také všem velmi dobře dostupná, protože leží přímo na turistické značce u lesní cesty.
6.9 PRAMEN ZA PUNTÍKEM (49°35´34.116´´s.š., 18°3´34.273´´v.d.)
Tento pramen vyvěrá na severním svahu hory Hýlovec, na turistické trase několik set metrů za bývalou hospůdkou Puntík. Není nijak zvlášť upraven. Zachycená voda odtéká dvěma plastovými trubkami. Tento pramen je ohrožen letními suchy. V období s nedostatkem srážek se množství vody snižuje. Pramen
Obr. 11 pramen Za Puntíkem
určitě vyžaduje celkovou opravu. Jednalo by se o rekonstrukci kamenné zídky, přičemž by voda byla svedena do jímky odvodní trubkou. 42
6. 10 PRAMEN NAD HAVRLANTAMA (49°35´32.744´´s.š., 18°4´11.38´´v.d.)
Pramen vyvěrá u polní cesty na okraji obce Rybí na úpatí kopce Bartoňky. V okolí pramene se nachází několik rodinných domů, pole a několik ovocných stromů, zejména slivoní. Pramen je zachycen betonovou konstrukcí, z níž je voda odváděna železnou trubkou. Stav tohoto pramene je v současné době uspokojivý,
Obr. 12 pramen Nad Havrlantama
snad by bylo jen dobré opravit odtokovou rouru. Tato oprava ale není nutná a nezbytná.
6.11 PRAMEN V MAKYTÍ (49°35´49.814´´s.š., 18°4´54.533´´v.d.)
Pramen vyvěrá na okraji intravilánu obce Rybí v části nazývané Makytí, na severním svahu hory Holivák a na západní straně místní komunikace, která vede v přímé blízkosti studánky. V jeho okolí se
Obr. 13 Pramen V Makytí
nachází několik rodinných domů, chata a zahrady. Studánka je v dobrém stavu a nevyžaduje žádné opravy.
43
6.12 STUDÁNKA ZA FOTBALOVÝM HŘIŠTĚM (49°35´41.753´´ s.š., 18°4´54.533´´ v.d.)
Tato studánka se nachází v lese za rybským fotbalovým hřištěm na severním svahu hory Holivák. Pramen vyvěrá na okraji lesního komplexu a v blízkosti se nachází dosti rozsáhlá louka, o kterou se stará místní zemědělské družstvo a kde od léta do podzimu pasou dobytek. Jde vcelku o dosti vydatný pramen, který je zachycen do betonové skruže a voda odtéká plastovou Obr. 14 studánka Za Fotbalovým hřištěm
trubkou do blízkého potůčku.
Studánka je v dobrém stavu a v současné době nevyžaduje žádné opravy. Nachází se v blízkosti lesního chodníčku, je tedy dobře dostupná, i když mimo značené turistické značky.
6.13 STUDÁNKA U PIONÝRSKÉ CHATY (49°35´17.976´´ s.š., 18°4´48.49´´ v.d.)
Studánka
se
nachází
v lese
blízko
tzv.
Pionýrské chaty na severovýchodním svahu Holiváku. Studánka je upravena, voda se shromažďuje mezi naskládanými kameny, odkud je odváděna plastovou trubkou. Prostředí i voda je zde poměrně čistá. Soudím tak
podle
hojného
výskytu
chráněného
mloka
Obr. 15 studánka U Pionýrské chaty
skvrnitého (Salamandra salamandra), jehož přítomnost indikuje čisté prostředí. Studánka je v dobrém technickém stavu. Vyžaduje snad jen drobné úpravy, které by spočívaly v opravě kamenné zídky, stavěné na sucho. Odtok vody, která se akumuluje mezi kameny, by byl i nadále usměrněn plastovou trubkou.
44
6.14 STUDÁNKA U VČELÍNKU (49°35´20.708´´s.š., 18°4´32.221´´v.d.)
Studánka vyvěrá na rozhraní lesa a menšího paloučku na severním svahu Holiváku. V blízkosti se nachází včelín. Voda vyvěrající z tohoto pramene napájí malý rybníček. Studánka není nijak upravená, voda zde vyvěrající hned
Obr. 16 studánka U Včelínku
odtéká stroužkou do blízkého rybníčku. U této studánky byla navržena oprava, která spočívá ve vyčištění pramene, vybudování kamenných základů, na kterých bude vystavěna dřevěná stříška. Je důležité, aby celá konstrukce byla vkusná a zapadala do prostředí. Voda, která se bude ve studánce sbírat, bude odtékat jako doposud do malé vodní nádrže a z té dále do blízkého vodního toku v údolí.
6.15 SIRNÁ STUDÁNKA (49°35´39.276´´s.š., 18°4´38.547´´v.d.)
Studánka, pro svůj typický zápach vody mezi lidmi zvaná smradlavka, zaprtkačka… vyvěrá na východním břehu potoka Klimbach na severním úpatí Holiváku. Ve vodě se nachází
Obr. 17 Sirná studánka
větší množství sirovodíku, což je patrno již ze zmíněného zápachu i chuti. Vydatnost této studánky je spíše nízká, ale vzhledem k charakteru pramene je zde navržena oprava. Tato oprava bude provedena zachycením pramene do vykotlaného kmene, kde se bude sbírat voda a dále odtékat do blízkého vodního toku Klimbach.
45
6.16 STUDÁNKA NA HŮRCE (PURMENSKÁ STUDÁNKA) (49°36´24.302´´s.š., 18°4´53.133´´v.d.)
Tato studánka pramení na jižním svahu Libhoštské
Hůrky.
Jako
jediná
z rybských
studánek vyvěrá právě na tomto kopci, i když podle pamětníků zde bylo studánek několik. Nyní jsou však již minulostí a zůstala jen tahle.
Obr. 18 studánka Na Hůrce
Studánka byla ve zchátralém stavu. Voda se shromažďovala v prostoru vymezeném dřevěnými základy. Chyběla stříška, proto do vody padalo listí a jiná organická hmota, která se zde rozkládala. Studánka se nachází se na okraji lesa a voda z ní vytékající napájí o několik set metrů níže menší rybníček. U této studánky byla provedena jednoduchá oprava. Došlo k vyčištění pramene a jeho okolí a k zastřešení jednoduchou dřevěnou stříškou. Studánka je velmi dobře dostupná, a i když se nenachází přímo na turistické značce, je častým cílem vycházek.
6.17 PRAMEN U PAMÁTNÉ LÍPY (49°35'49.907" s.š., 18°3'28.672" v.d.) Tento pramen se nachází pod památnou lípou na kraji cesty z obce Rybí do obce Žilina u Nového Jičína. Pamětníci vzpomínají, že pod touto lípou bývaly studánky dvě. Nyní jsem však našla pouze tento jeden slabý pramen. Není nijak upravený a jeho vydatnost je poměrně nízká. Voda vyvěrá mezi kořeny památného stromu a stéká do příkopu. Pramen je velmi dobře přístupný, ale pro svou
Obr. 19 pramen U Památné lípy
nízkou vydatnost snadno přehlédnutelný. Upozornit na něj mohou vlhkomilné rostliny, teď na jaře hlavně blatouch bahenní (Caltha palustris).
46
6.18 PRAMEN U TISU (49°35'10.849"s.š., 18°4'37.89"v.d.) Tento pramen se nachází blízko cesty, na severovýchodním svahu kopce Holivák. Leží na pravé straně ve směru na Kocmínek asi 1 m od cesty. Tento pramen je docela vydatný, ovšem tím, že pramení v ostružiní a stéká v houštině dolů, je téměř přehlédnutelný. Tento pramen není téměř nijak upraven, jen o pár metrů níže pod pramenem je vyrobeno asi 1 m dlouhé plechové korýtko.
47
Obr. 20 pramen U Tisu
7. NÁVRH INFORMAČNÍCH TABULÍ Účelem navrhnuté tabule bude informovat o zajímavostech v okolí, které se týkají studánek, života ve studánkách i v jejich blízkosti. Tabule má mít funkci informační i výchovnou. Rozměry informační tabule budou: šířka 1 200 mm, výška 2 200 mm a tloušťka 25 mm. Rozměry betonového základu budou: šířka 300 mm, výška 300 mm a tloušťka 300 mm. Konstrukce informační tabule bude ze smrkového dřeva. Tabule bude tvořena dvěma svislými nosníky ukotvenými pomocí ocelových kotev do patek z prostého betonu. Kotvy se k nosníkům připevní svorníky. Panel bude vytvořen z dřevěných prken umístěných mezi nosníky. Plastové panely s popisy a obrázky se pak připevní vruty. Konstrukce bude doplněna jednoduchou stříškou. Na sloupky se v nejvyšším místě připevní vodorovná vaznička se zkosenými horními hranami pro osazení dřevěných šindelů. Spodní část šindelů bude připevněna na střešní latě podepřené dvěma rozpěrami. Tyto rozpěry budou přichyceny vruty k vnější straně sloupků. Povrchová úprava bude provedena nátěrem na dřevo pro venkovní použití.
7.1 OBSAH INFORMAČNÍCH TABULÍ
7.1.1 Studánka Míru
Název panelu – Studánky a jejich tajemství
Text – Studánky byly od nepaměti místem tajemným, ke kterému se častokrát vázala nějaká pověst. Podle těchto pověstí v nich bydlely víly, pramenila zde živá voda, nebo zde byl ukrytý poklad. I k této studánce se váže jedna dávno již zapomenutá pověst.
48
Poklad pod Jurovým kameněm (místní báje)
Byl Štědrý den, poslední den adventu. Stmívalo se, chumelilo a ostrý severák metl sněhové vločky přímo do tváře s Kotouče z obchůzky se vracejícímu Jurovi Fajarovi k štědré večeři v rodinném kruhu na Plaňavě, kde byla jeho chaloupka. Fajar byl hajný, stařeček už bezmála 70letý, ale co zažil tehda, nikdy se mu v životě nepřihodilo. V myšlenky zabrán, láteřil v duchu na vše, co mu nebylo toho dne v lese po chuti. A co tak hubuje a zvolna s vrchu sněhem se brouzdá, zůstane pojednou zaraženě stát. Tam pod Jurovým kamenem hořela lipka plamenem. „Co to? Jaká to podivná záře!“ myslí si a lekl se zjevu toho. Vždyť právě dnes pátek a pátek v adventě nepřináší nic dobrého. Slýchal sice leccos, ale mnohému nevěřil. I poklady prý v ten čas vystupují ze země … A stařečka náhle uchvátila touha po penězích. Zrychlí krok a už je u podivného ohníčku, od něhož i sousední lipka zdála se býti v plameni a také Jurův kámen byl v těch místech ozářen. Nerozmýšleje se, strhl širák s hlavy a vhodil jej na oheň. V tom vyrazila ze země bečka plná peněz, na níž seděl černý kocour, z jehož očí sršely blesky jako ďáblu, a který na milého stařečka chystal se vrhnouti. Hajného jala hrůza, zakřičel, a v tom zmizel kocour i s bečkou a penězi. Udivený hajný, probrav se z leknutí, teprve nyní si uvědomil, že chybil. Pokladu možno dosíci, když podle staré pranostiky se vhodí do takového ohníčku buď klobouk, čepice nebo drobty chleba, nebo když ten, kdo první takový ohníček spatří, sám se naň položí tak, by jej svým tělem úplně kryl; při tom však musí zachovati úplnou mlčenlivost a naprostý klid. A tak přišel starý Jura Fajar, zapomenuv se, domů bez pokladu. Měl smutný Štědrý den a od té doby říkával, že opatrnost matka moudrosti. – Ještě častěji prý vídali Plaňavjané, když k večeru chodívali k studánce Míru na vodu, ohýnek tajuplný pod Jurovým kamenem, ale pokladu nedosáhl nikdo. Snad proto, že černý kocour střeží ho tam příliš dobře.
Pramen: Do Pamětní knihy města Štramberka zapsal začátkem 30. let 20. stol. kronikář Augustin Raška; 11 pověstí o Kotouči zaznamenal ve druhé pol. 19. stol. podle vyprávění své babičky.
49
7.1.2 Křížkova studánka
Název tabule – Jak vzniká pramen?
Text – Režim podzemních vod je závislý na geologických poměrech. Odtok srážkových vod ovlivňuje reliéf terénu. Režim podzemních vod ovlivňují také klimatické poměry. Krátkodobé, i když intenzivní lijáky pro doplnění zásob podzemních vod jsou nepodstatné. Pokud déšť trvá déle, voda vyplní prohlubně povrchu území a postupně částečně vsakuje a stéká po povrchu území. Přitom nejdříve vzrůstá vlhkost půdy v provzdušněném pásmu a potom voda zvolna dospěje k „nádrži“ podzemní freatické vody a zvyšuje její zásobu. Pramen je místo přirozeného soustředěného vývěru podzemní vody na zemský povrch. Vzniká tam, kde zvodnělá vrstva protíná terén, zpravidla v místech styku dvou vrstev s různou propustností. Pramen může být vrstevný, přelivný, vzdutý, suťový, výstupný (puklinový), periodický. Jestliže zvodnělá vrstva, uzavřená nepropustnými vrstvami, jde šikmo do hloubky, kde příp. vkliňuje, mohou vznikat tzv. artézské prameny. Artéský pramen, vrt nebo studně jsou pak ty, v nichž voda vystupuje nad terén pod určitým tlakem. Studna, vrtaná či kopaná, je uměle vytvořena člověkem. Studánka není nijak definována a tento termín bývá používán jak pro přírodní prameny, tak pro umělé studně. Někdy bývá rozlišen termín pramen od studánky tak, že zatímco pramen má odtok, studánka je bez odtoku. Kromě toho se studánkou rozumí i jednoduché zachycení přirozeně vyvěrajícího pramene, ať už betonovou, či kamennou jímkou, případně zastřešením.
7.1.3 Sirná studánka
Název tabule – Minerálky z vykotlaného kmene
Text – Jímání pramenů do vydlabaných kmenů stromů patří k nejstarším a mnohde dosud funkčním jímkám vod. K tomuto účelu se používaly a někde ještě stále používají nejen vydlabané kmeny, ale i dřevěné soudky bez dna, vykotlané kmeny, nebo výkopy vystrojené dřevěným pažením. V případě dutých kmenů se nejvíce používalo jedlové
50
dřevo, které je velmi trvanlivé a nerozkládá se. Hloubka těchto jímek kolísá v rozmezí 0,5 až 1 m. Co je minerální voda? Minerální voda je voda, která: 1. Obsahuje alespoň 1 g rozpuštěných minerálních látek v jednom litru 2. Obsahuje alespoň 1 g rozpuštěného oxidu uhličitého v jednom litru 3. Obsahuje alespoň 1 mg sirovodíku v jednom litru 4. Obsahuje alespoň 10 mg železa v jednom litru 5. Má teplotu vyšší než 20 °C 6. Obsahuje zvýšené množství pro zdraví významného chemického prvku (jod, fluor, síra, kyselina křemičitá) 7. Vykazuje radioaktivitu v hodnotě 1500 Bq/l způsobenou radonem (222Rn)
7.1.4 Studánka na Hůrce
Název tabule – Co žije ve studánce?
Text – Ve studánce žije mnoho zajímavých živočichů. Především jde o blešivce (Gammarus pulex), kteří se živí tlejícím listím a již od února se ve studánce mohou vyskytovat ve vysokém množství. Vedle blešivců zde mohou žít i berušky vodní (Asellus aquaticus), které se podobně jako blešivci živí rozkládajícími se zbytky rostlin, převážně opadaným listím, které skeletuje, až z ožraného listí zůstane jen žilnatina. Dalším živočichem žijícím ve studánkách je i náš nejmenší měkkýš – praménka rakouská (Bythinella austriaca). Tento měkkýš se velmi vzácně vyskytuje v čistých a chladných vodách. Je tedy nutné před čištěním studánek prozkoumat, co ve studánce žije. Častým návštěvníkem studánek je i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).
51
8. NÁVRHY ÚPRAV STUDÁNEK
8.1 STUDÁNKA NA HŮRCE Účel – Účelem opravy stávající studánky je zamezení vnikání organického odpadu a jeho následnému rozkladu ve vodě. Tím by se mělo docílit minimálního zhoršování kvality vody v nádržce.
Rozměry – Studánka bude mít rozměry: šířka 1 000 mm, délka 2 000 mm, výška 1 000 mm.
Podrobný popis – Stříška studánky a celá její konstrukce bude zhotovena ze dřeva. Základem bude kostra zhotovená z latí, na které budou přibity dřevěné šindele. Jako spojovací materiál budou použity hřebíky a vruty. Střecha bude položena na stávajícím dřevěném základě, který tvoří zásobní prostor studánky. Voda bude do studánky prolínat zespodu a odtékat bude vyřezanou rýžkou v dřevěném základu. Povrchová úprava stříšky bude provedena nátěrem. Bude použita barva na dřevo pro venkovní použití. Před posazením střechy na dřevěné základy bude provedeno vyčištění zásobního prostoru studánky i jejího okolí. Podmočené a bahnité okolí studánky bude vyskládáno většími kameny, které budou na této lokalitě sesbírány.
52
8.2 STUDÁNKA U VČELÍNKU Účel – Účelem opravy studánky je ochrana před okolními vlivy a navrácení do původního stavu.
Rozměry – Studánka bude mít tyto rozměry: šířka 600 mm, délka 700, výška 450 mm. Kamenný základ bude mít tyto rozměry: šířka 600 mm, délka 700, výška 350 mm.
Podrobný popis – Základ bude vystavěn z kamenů, které budou sesbírány v blízkém okolí studánky. Základ bude tvořen suchou zídkou. Tato zídka bude chránit zásobní prostor studánky, kde se bude sbírat voda. Střecha studánky bude zhotovena z dřevěné konstrukce, na kterou budou přibity dřevěné šindele. Tato stříška bude posazena na kamennou zídku. Jako spojovací materiál budou použity hřebíky a vruty. Stříška bude ošetřena barvou na dřevo pro venkovní použití. Voda bude do studánky prolínat odspodu a odtékat bude stávající stroužkou do blízkého rybníčku. Před samotným začátkem oprav bude provedeno vyčištění studánky i jejího okolí a úprava a vyčištění stávající odtokové stroužky.
53
8.3 SIRNÁ STUDÁNKA Účel – Účelem opravy této studánky je zlepšení jejího současného stavu.
Rozměry – Sirný pramen bude zachycen do vykotlaného kmene o průměru 400 mm.
Podrobný popis – Jímání pramenů do vydlabaných kmenů stromů patří k nejstarším a mnohde dosud funkčním jímkám vod. K tomuto účelu se používaly a někde ještě stále používají nejen vydlabané kmeny, ale i dřevěné soudky bez dna, vykotlané kmeny, nebo výkopy vystrojené dřevěným pažením. V případě dutých kmenů se nejvíce používalo jedlové dřevo, které je velmi trvanlivé a nerozkládá se. Hloubka těchto jímek kolísá v rozmezí 0,5 až 1 m. Před samotným začátkem rekonstrukce bude provedeno vyčištění okolí studánky, rozpadající se stříška bude odstraněna, stejně jako kamenná zídka, na které je tato stříška posazena a bude vykopána díra, cca 0,5 m, kam bude vsazen vykotlaný smrkový kmen, do kterého se bude jímat voda. Voda zde bude prolínat zespodu a odtékat vyřezaným kruhovým otvorem v kmeni do blízkého vodního toku Klimbach.
54
8.4 STUDÁNKA U PANENKY MARIE Účel – Účelem opravy této studánky je návrat do původního stavu. Tato studánka je svou kamennou klenbou velmi neobvyklá a zajímavá.
Rozměry – Studánka má průměr cca 1 m, výška klenby je cca 1 m 30 cm.
Podrobný popis – Před začátkem opravy bude provedeno vyčištění samotné studánky i jejího okolí. Studánka je značně zanesena. Je potřeba tento nános odstranit a popřípadě i prohloubit zbahnělé dno. Na kamennou klenbu budou použity původní kameny, které se v blízkosti studánky nacházejí. Tyto kameny budou sesbírány a očištěny. Při opravě studánky bude rekonstruována kamenná klenba. Před samotnou rekonstrukcí bude vybudováno dřevěné bednění a podpěry, na kterých se posléze bude tato kamenná klenba budovat. Toto dřevěné bednění bude sloužit jako podpěra a po zatuhnutí malty a pojivého materiálu bude tato dřevěná konstrukce rozebrána a vytažena ze studánky pryč, načež proběhnou ještě finální úpravy a dočišťování studánky a okolí. Voda do studánky bude prolínat zespodu a odtékat bude odtokovou stružkou.
55
9. DISKUZE Studánky jsou významnými prvky v krajině. Nejsou jen místem odpočinku pro kolemjdoucí, ale jsou také zdrojem vody, a to nejen pro člověka, ale i pro nejrůznější druhy zvířat. Bez vody by na zemi neexistoval život. Proto je tedy nutné prameny a studánky chránit. A o ochranu studánek, jejich čistotu a udržování jejich stavu bychom se měli starat všichni. Při zpracovávání této práce bylo zjištěno, že mnoho studánek, o kterých pamětníci vyprávěli, již neexistuje. Je tedy opravdu třeba zachovávat a udržovat stávající studánky. Jelikož se většina studánek nachází v lesích, které spravují Lesy ČR, předpokládá se, že se také o studánky budou starat lesníci. Na katastrálním území obce Rybí a města Štramberk se nachází i mnoho lesních pozemků, které jsou v soukromém vlastnictví. I tady by byl předpoklad, že se o studánky bude starat majitel pozemku, kde pramen vyvěrá. O studánky, které vyvěrají přímo v intravilánu obce, by se měla starat sama obec. Řadu studánek opravují a starají se o ně například místní skauti, mladí ochránci přírody, či jiné organizace. Na opravu i údržbu studánek lze poslední dobou získat finance z různých dotačních programů a záleží na každém, jaký má zájem o získání finanční podpory na zřizování, opravu a údržbu. Ochrana studánek je na každém z nás. Autorce práce se podařilo navázat spolupráci s ČSOP z Valašského Meziříčí a s občanským sdružením Hájenka z Kopřivnice a s jejich pomocí byl připraven projekt na opravu studánek a vydání informační mapky. Tento projekt byl vypsán pro nadační fond RWE Transgas Net a v současné době se čeká na vyhodnocení a vyslovení konečného verdiktu. Do tohoto projektu byly zahrnuty i studánky, které již na hodnoceném území neležely, proto i na navržené mapce jsou studánky, které leží mimo katastrální území obce Rybí i města Štramberk. Pokud by na tento projekt byly přiděleny peníze, byla by z těchto peněz financována oprava studánky U Panenky Marie, Sirné studánky a studánky U Včelínku. Z těchto peněz by byla financována i grafická úprava mapky a její tisk. Tento návrh mapky bude případně doplněn o informace z rozboru vod vybraných studánek a případně zde bude upravena délka textu, velikost mapky, atd. Před tiskem bude mapka upravena kvalifikovaným grafikem, který zde provede potřebné úpravy.
56
Studánka na Hůrce již byla zastřešena, a to díky ČSOP z Valašského Meziříčí, který získal na opravu studánek v loňském roce peníze a do oprav zahrnul i tuto rybskou studánku, která se může od podzimu loňského roku pyšnit novou stříškou. Diskutabilní otázkou je, zda má význam upravovat i slabší prameny, které v období sucha vysychají. Studánka Míru, jedna z nejznámějších studánek ve Štramberku vedle jeskyně Šipka na severozápadním svahu Kotouče, bývala častým cílem vycházek. Původně byla nad kamenným korýtkem mohyla z kamení a nezaměnitelná dřevěná stříška, ale při přívalových deštích se vše sesypalo. Navíc se pramen zřejmě i vlivem těžby ve štramberském lomu posunul o něco níže a zeslábl, takže obnova nejznámější zdejší studánky asi již není možná. Při každém návrhu úpravy pramene je nutné dbát na ochranu okolí prameniště a je nutné snížit či úplně eliminovat rizika nežádoucích vlivů.
57
10. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zrevidovat stav studánek a pramenů, navrhnout jejich management a vytvořit informační mapku, která by se stala průvodcem návštěvníků lesa k těmto drobným vodním zdrojům. V práci bylo vycházeno z údajů získaných při zpracovávání bakalářské práce, v níž byly jednotlivé studánky a prameny zmapovány a zhodnocen jejich stav. Celé
povodí
bylo
studováno
z hlediska
klimatických,
geologických,
pedologických, geomorfologických, hydrografických a antropogenních poměrů a na základě těchto znalostí byly zpracovány širší územní vztahy. Na zmapovaném území se nachází 18 pramenných vývěrů. U 4 z nich byla navržena oprava. U studánky na Hůrce byla již tato oprava provedena a studánka se od podzimu loňského roku může pyšnit novou střechou. Tuto opravu provedli pracovníci z ČSOP ve Valašském Meziříčí. Financování dalších oprav bude z nadačního fondu RWE Transgas Net. Projekt na opravu studánek a provedení orientačních rozborů vod u vybraných
studánek
na
Štrambersku
připravilo
občanské
sdružení
Hájenka
v Kopřivnici. K tomuto projektu jsme se rozhodli přidat ve spolupráci s ČSOP a vydat tak informační mapku. Ke zvýšení informovanosti občanů nepochybně slouží i informační tabule. Byly vybrány 4 významnější studánky, které neleží na trase naučné stezky. K těmto studánkám byly navrženy informační tabule. Věřím, že se připomenutím studánek touto cestou docílí zvýšení zájmu lidí o jejich ochranu a tedy i zlepšení jejich stavu.
58
11. SUMMARY The aim of this diploma thesis was to revise the condition, design management, and information map, which would tbecoma a guide for visitors to the forest springs. The work have used data collected during the processing of the bachleor work, where the individual wells and springs to map and assess their condition. The whole basin has been studied in terms of climatic, geological, pedological, geomorphological, hydrographic conditions and anthropogenic, on the basis of this knowledge has been processed wider territorial relations. At mapping area is 18 spring vents. In 4 of them have been proposed correction. The fountain Na Hůrce was this correction done with in autumn of last year. This spring boasts a new roof. This patch made from ČSOP workers in Valašske Meziříčí. Funding other repairs to the endowment fund RWE Transgas Net. The project to repair wells and the implementation of the indicative analysis of selected water wells in Štrambersko prepared by the civic association Hájenka in Kopřivnice. For this project, we decided to add in cooperation with the ČSOP and give the information map. To raise public awareness will undoubtedly serve as an information board. 4 wells were selected, which are interesting and not on the trail, and these were designed information board. I believe that this reminder of the wells is achieved through an increase in the interest of people to protect them and thus improve their status.
59
12. LITERATURA [1] CULEK, M.; (1995): Biogeografické členění ČR. ENGIMA, s.r.o., s. 347, ISBN 8085368-80-4. [2] ČSN 75 7111 - Pitná voda, 1991 [3] ČSN 86 8000 - Přírodní léčivé a přírodní minerální vody stolní, 1969 [4] BLAŽEK, B.; (1927): Štramberk. Pojednání s 41 vyobrazeními a s mapou. Knihtiskař J. Richter v Příboře, s. 45 [5] JANOŠKA, M.; (2009): Kyselky z pařezů a soudků. Naše příroda, 6: s. 64 [6] KOLEKTIV AUTORŮ; (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, s. 255, ISBN 978-80-86690-26-1 (ČHMÚ), ISBN 978-80-244-1626-7 (UP) [7] KOLEKTIV AUTORŮ; (2004): Chráněná území ČR, Ostravsko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 454, ISBN 80-86064-67-0 [8] KOLEKTIV AUTORŮ; (2005): Statistická ročenka životního prostředí České republiky [9] KOTÁSKOVÁ, P.; (2009): Krajinné stavitelství pro rekreační využití. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 79, ISBN 978-80-7375-342-9 [10] KOVAŘÍK, P.; (1998): Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska. Nakladatelství Lidové noviny, s. 261, ISBN 80-7106-253-7 [11] KULÍK, M.; (2009): Prameny a studánky ČR 2009. Sdružení mladých ochránců přírody, s. 22, ISBN 978-80-87221-08-2 [12] NYPL, V., KURÁŽ, V.; (1992): Hydrologie a pedologie. Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, s. 293, ISBN 80-7080-152-2 [13] OPRL PLO – 39 Podbeskydská pahorkatina. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka: Frýdek – Místek. Platnost: 1999 – 2018 [14] PLÍŠEK, P.; (2008): Mapování pramenných vývěrů v revíru Rozkoš a návrh úpravy vybraného pramene. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 102 [15] SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I.; (2008): Krajinná rekreologie I.. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. 140 , ISBN 978-80-7375-200-2 [16] TAMASSY, R., KEMEL, M., KOMÁREK, R.; (1965): Klimatologie a hydrologie. Státní nakladatelství technické literatury Praha, s.283
60
[17] QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav Československé akademie věd Brno. Studia Geographica.
Seznam internetových stránek [18] www.chmu.cz, cit. 2. 12. 2007 [19] www.csop.cz, cit. 10. 3. 2010 [20] www.estudanky.cz, cit. 24. 2. 2010 [21] www.khsova.cz, cit. 24. 2. 2010 [22] www.mozek.cz, cit. 12. 2. 2010 [23] www.oblast.cz, cit. 2. 3. 2010 [24] www.rybi.cz, cit. 15. 4. 2006, 12. 2. 2010 [25] www.stramberk.cz, cit. 15. 4. 2006, 2. 3. 2010
61
13. PŘÍLOHY Příloha 1 Návrh úpravy pramene Příloha 1.1 Technické pohledy studánky Na Hůrce (přední, zprava, zleva); měřítko 1:20 Příloha 1.2 Technické pohledy studánky U Včelínku (přední, boční, zadní); měřítko 1:20 Příloha 2 Návrh informační tabule Příloha 2.1 Technické pohledy (přední, zadní, boční); měřítko 1:20 Příloha 2.2 Návrh informační tabule u studánky Na Hůrce Příloha 2.3 Návrh informační tabule u Sirné studánky Příloha 2.4 Návrh informační tabule u Studánky Míru Příloha 2.5 Návrh informační tabule u studánky U Dobré vody Příloha 3 Fotodokumentace Příloha 4 Návrh informační mapky
62