PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
Zápis setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
středa 5. 2. 2014 13:00 – 15:30 (občerstvení zajištěno) budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 153
PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby pro rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 5. Diskuze 6. Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2013 7. Závěr
ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová přivítala přítomné a předal slovo koordinátorovi komunitního plánování R. Janíkovi. Ten přítomné seznámil s programem, který se od avizovaného programu v pozvánce trochu liší. Poté R. Janík přešel k prvnímu bodu programu, a to informacím o výsledcích dotačního řízení 2014 a k vyúčtování dotací 2013.
ad 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby na rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 Ve stanoveném termínu (do 31. 10. 2013) bylo přijato a zaevidováno 124 projektů od 64 organizací. Hodnoceno bylo 123 projektů, neboť jedna organizace nesplnila podmínku registrace dané sociální služby před podáním žádosti. Celkový požadovaný objem finančních prostředků činil 57 661 421 Kč. Požadavky poskytovatelů se tedy oproti minulým rokům opět více přiblížily reálným možnostem financování. V rámci dotačního titulu na registrované sociální služby poskytované NNO v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb ve městě Brně byla alokována celková částka 47 200 000 Kč. Došlo tedy oproti minulému roku k navýšení o 3 000 000 Kč, jak bylo avizováno na podzim. Z této částky je 47 050 000 Kč určeno pro NNO poskytující registrované sociální služby (program I), 150 000 Kč je určeno na doplňující služby v sociální oblasti (program II). Pozn.: Částka pro program II byla nakonec navýšena o 100 000 Kč, neboť jedna z organizací žádajících o dotaci v rámci programu I zrušila registraci poskytované sociální služby, pro kterou byla tato částka schválena. Následně byly tyto finanční prostředky převedeny do programu II. Z důvodu zmíněného přesunu 100 000 Kč do dotačního titulu II bude návrh na rozdělení dotací v programu II předložen ZMB v dubnu.
1
Při hodnocení žádostí byla zohledněna kritéria stanovená Metodikou hodnocení registrovaných sociálních služeb v JMK (šlo o porovnání služeb stejného typu, a to včetně služeb, které poskytují příspěvkové organizace). Na tvorbě Metodiky město Brno s JMK úzce spolupracovalo. Hodnocení žádostí, a tedy navržené částky dotací, ovlivnila jak zmíněná Metodika, tak i samotné navýšení celkové částky na poskytnutí dotací a v neposlední řadě také priority Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2014. Bylo vypracováno pořadí dle jednotlivých typů služeb, které vycházelo z toho, jak se která služba odchýlila od mediánu pro daný typ služby (viz Metodika - k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz nebo na www.socialnipece.brno.cz/texty/8/podmenu/108/dotacni-programmesta-brna-na-socialni-sluzby-program-i-). Při hodnocení se přihlíželo k mnoha aspektům a bylo poměrně složité. U každého typu služby byl proveden přepočet, který určil pořadí dané služby (jak se služba v rámci hodnocení umístila), zároveň bylo důležité, zda se služba pohybovala v optimálním intervalu určeném pro daný typ služby, přičemž do konečného návrhu zasáhly také priority obsažené v AP Brno pro rok 2014. Více informací k přepočtům a optimálním intervalům je k dispozici v Metodice. V případě, že v Brně existuje pouze jedna služba daného typu, např. průvodcovské a předčitatelské služby, je tato služba porovnávána s obsahově a typově podobnou službou, v tomto případě s osobní asistencí. Protože se jednalo o první, pilotní hodnocení služeb dle nové Metodiky, byla zvolena mírnější varianta návrhu konkrétních dotací, tzn., že šlo především o eliminaci „extrémů“ (služby, které se vychylovaly od optimálního intervalu, v rámci daného typu služeb). Rozptyl od – do (optimální interval dle metodiky pro každý typ služby), při kterém byla zachována výše dotace z roku 2013, byl dán pro rok 2014 velmi široce. Pro rok 2015 bude tento rozptyl zúžen a výsledné pořadí služeb se do návrhu dotací promítne výrazněji. Důvodem pro mírnější hodnocení byl také fakt, že některé údaje organizace doposud neevidovaly nebo je evidovaly různým způsobem. Vstupní data v rámci projektových fichí pro potřeby hodnocení dle nové metodiky tedy nebyla v některých případech úplně přesná (někdy šlo o kvalifikované odhady, pokud organizace dosud požadovaný údaj neevidovala, často projektové fiche obsahovaly chybná data nebo některé údaje zcela chyběly - bylo tedy nutné tyto data ještě následně upřesňovat). Nyní však všichni poskytovatelé vědí, co přesně mají v rámci dané služby evidovat a jakým způsobem. S novou podobou projektové fiche a s konkrétními požadovanými údaji se organizace již seznámily v rámci dotačního řízení a následně také v rámci vyúčtování. Pro příští rok již nebude brán zřetel na „kvalifikované odhady“ nebo na odůvodnění s tím, že organizace dané údaje neeviduje. Jak při podávání žádostí, tak pak především v rámci vyúčtování byly kontaktovány všechny organizace, které poskytly chybné údaje. Zástupci těchto organizací byli na chyby upozorněni, poskytnutá data byla ověřována a individuálně bylo s organizacemi řešeno, co konkrétně bylo uvedeno chybně a jak má být daný údaj uveden správně. V rámci každoročního setkání bude znovu upřesněno, co a jak vykazovat a evidovat a bude upozorněno na nejčastější chyby, včetně nejčastějších dotazů ze strany poskytovatelů. Na základě analýzy dat z vyúčtování bude Metodika aktualizována – budou zúženy optimální intervaly v rámci jednotlivých typů služeb, bude aktualizováno a ještě více upřesněno pojmosloví. Metodika bude aktualizována do konce června 2014. Vycházet se bude z podkladů dodaných v rámci vyúčtování, které odráží realitu (žádosti obsahují předpoklady poskytovatelů) a také ze zpětné vazby organizací u některých problémových specifických situací. Aktualizovanou metodiku bude možné před jejím schválením připomínkovat (KÚ JMK ji organizacím k připomínkování rozešle). Výsledky dotačního řízení budou organizacím rozeslány jako obvykle e-mailem spolu s informací, v jakém termínu bude možné přijít podepsat smlouvu o dotaci. Paní PhDr. Iva Řežábková, dv. č. 123, bude k tomuto účelu k dispozici i mimo úřední dny a hodiny. Je důležité, aby všechny organizace podepsaly smlouvu v daném termínu. Pokud některé organizace nepodepíší smlouvu do určeného termínu, zdržují tím výplatu dotací všem organizacím, kterým byla dotace přiznána. Organizacím bude také rozesláno pořadí služeb (jak se služba v rámci hodnocení dle nové metodiky umístila). Toto první
2
pořadí služeb dle nového hodnocení je třeba brát s určitou rezervou. Vstupní data od organizací (v rámci projektových fichí) nebyla úplně přesná (viz výše) a v rámci aktualizace Metodiky a zpřesnění údajů od poskytovatelů se může pro příští rok změnit. Rovněž JMK bude pořadí služeb zveřejňovat. Pořadí JMK a Brna se bude samozřejmě lišit, a to proto, že JMK srovnával cca dvojnásobný počet služeb oproti Brnu a hodnotil i další kritéria, např. dostupnost služeb v rámci daných lokalit, jedinečnost služby v rámci JMK (oproti tomu jedinečnost služby v rámci města Brna) atd. Dalším faktorem je pak také skutečnost, že některé organizace poskytly rozdílné informace městu Brnu a jiné JMK (tento problém by měla do budoucna eliminovat plánovaná softwarová aplikace, do které budou organizace zadávat jednotná data jak pro město Brno, tak pro JMK). ad 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb Databáze kontaktů (mailing list). Referát komunitního plánování pracuje s dvěma databázemi emailových kontaktů. Jedna je široká a obsahuje všechny emailové kontakty uvedené v prezenčních listinách pracovních skupin v rámci procesu komunitního plánování, případně kontakty na ty, kteří o zařazení do této databáze požádali. Na tyto kontakty jsou zasílány pozvánky na pracovní skupiny, pozvánky na různé akce, důležitá sdělení, výzva k podávání žádostí o dotace apod. Druhá, užší databáze obsahuje pouze kontakty na organizace, které žádaly o dotace. Na tyto kontakty jsou zasílány výsledky dotačního řízení, výzva k podpisu smluv o poskytnutí dotací, výzva k pololetnímu a k závěrečnému vyúčtování. Tato databáze obsahuje kontakty uvedené v projektových fichích. Zpravidla se jedná o „obecný“ e-mail na organizaci, na statutárního zástupce a na vedoucího služby. Do užší databáze jsou zahrnuty všechny e-maily uvedené v žádosti (je možné uvádět více emailových kontaktů, některé organizace např. uvádí kromě e-mailu na vedoucího služby také kontakt na ekonoma, projektového manažera apod.). Je nutné, aby organizace změny těchto kontaktů oznamovaly. Pokud se např. v čase mezi podáním žádosti a závěrečným vyúčtováním změní vedoucí služby a nový e-mail není nahlášen (nestačí, že se nový zaměstnanec zúčastnil pracovní skupiny – tím pádem je jeho e-mail uveden v první, široké databázi, ale musí být sdělena informace, že je to nový vedoucí služby a že má být jeho e-mail změněn v databázi vytvářené na podkladě žádostí o dotace), je informace o vyúčtování zaslána na e-mail člověka, který již v organizaci nepracuje. V tomto případě se předpokládá, že si lidé v organizaci informace předají mezi sebou. Další záležitost týkající se databáze kontaktů je skutečnost, že některé organizace využívají emailové kontakty (které jsou viditelné v rozesílaných emailech, neboť nemohou být dány do skryté kopie, vysvětlení níže) pro rozesílání pozvánek na akce, semináře apod. Referát komunitního plánování apeluje na organizace, aby tak nečinily. Emailové kontakty Referátu KPSS poskytují členové pracovních skupin pro účely související s plánováním a nikoliv pro libovolné použití. Pokud budou chtít organizace nějakou informaci sdělit ostatním, nechť prosím email s bližšími informacemi, přílohou apod. zašlou na Referát komunitního plánování sociálních služeb, který dané informace organizacím rozešle. Hromadné emaily - adresy ve skryté kopii. Odborem městské informatiky MMB bylo Referátu KPSS sděleno, že údajně není možné posílat hromadné emaily ve skryté kopii (je to možné jen do určitého počtu adres), neboť je tím přetěžován magistrátní server. Z tohoto důvodu tedy bohužel není možné vyjít vstříc opakovaným žádostem organizací, aby byly emaily zasílány ve skryté kopii. Spolupráce v rámci procesu KPSS. V rámci nové Metodiky bude nově sledována spolupráce organizace v rámci procesu KPSS. Je tedy žádoucí se komunitního plánování účastnit, popřípadě se ze setkání předem omluvit. Je důležité zapisovat se do prezenčních listin. Neznamená to, že každá neúčast na pracovní skupině bude nějak sankcionována – nespoluprací se rozumí dlouhodobější neúčast na procesu plánování. Jedná se také o včasné zasílání podkladů pro AP, KP, aktualizace údajů na Portále soc. péče apod. Jsou organizace, které dané termíny nedodržují a je složité od nich potřebné informace získat (ty organizace, které podklady dodávají v termínech a v požadované kvalitě
3
tak budou oproti těm, které termíny nedodržují bodově zvýhodněny). Rovněž se také jedná o komunikaci v situaci, kdy organizace plánuje vznik nové služby či rozvoj služby stávající. Referát KPSS tímto tedy organizace upozorňuje, že v rámci nové Metodiky je spolupráce bodově hodnocena (přesněji řečeno za nespolupráci – viz výše, budou v rámci hodnocení odečítány body). Aktualizace Portálu sociální péče ve městě Brně. Povinnost aktualizovat informace na Portále vyvstává organizacím ze smlouvy o dotaci. Je to také jedna z forem spolupráce. Je žádoucí, aby informace aktualizovaly i organizace, které dotaci neobdržely. Portál je hojně využíván veřejností, Socio info centrum i další pracovníci OSP MMB na něj odkazují v případě dotazů na soc. služby. Je to také jedna z forem prezentace organizace navenek. Momentálně jsou na Portále u některých organizací zastaralé informace. Jedná se např. o kontakty na vedoucího zařízení, adresy, kapacity, výše úhrady apod. Nahlášení změny právní formy v souvislosti s novým Občanským zákoníkem. Pokud organizace uvažuje o změně právní formy, bylo by vhodné kontaktovat Referát KPSS a společně se dohodnout na nejvhodnějším načasování vzhledem k výplatě jednotlivých splátek dotací. V případě změny právní formy bude totiž nutné přepracovat rozpočtové opatření, které musí být následně nově schváleno Zastupitelstvem města Brna. Údaje, které organizace dosud neevidovaly. Jedná se např. o hodiny strávené na cestě a další. Do žádosti na rok 2014 a do vyúčtování roku 2013 byly uváděny kvalifikované odhady. Nyní již je nutné veškeré požadované údaje evidovat (viz projektová fiche - třetí sešit excelové tabulky „služby a ukazatele“). Při pololetním a závěrečném vyúčtování roku 2014 a při žádosti na rok 2015 již bude nutné uvádět reálné údaje, nikoliv kvalifikované odhady – nyní každá organizace ví, co přesně a jak evidovat. Formální a obsahová správnost žádosti o dotace. Pokud bude žádost o dotaci na rok 2015 obsahovat formální nebo obsahové chyby či nedostatky, bude jejich seznam s termínem pro opravu či doplnění zveřejněn na webu (odkaz samozřejmě žadatelé obdrží). V případě, že žadatel v termínu neučiní nápravu, bude žádost z dotačního řízení vyřazena. V září proběhne k dotačnímu řízení tak jako každý rok seminář a následně bude možné (stejně jako každý rok) využít osobních, telefonických či emailových konzultací. I přes pořádaný seminář a možnost následných konzultací obsahovaly žádosti na rok 2014 velké množství chyb. Bylo tomu do jisté míry proto, že fiche byla v některých částech změněna, ale také částečně proto, že většina žadatelů žádných konzultací nevyužila. Největší problémy se ukazovaly v rámci požadovaných personálních údajů (především přepočet úvazků, náklady na jeden úvazek v NP, PSP a PP). Z důvodu nedostatku času nebylo možné všechny organizace jednotlivě kontaktovat, proto tam, kde kontakt nebyl vyloženě nutný, byly tyto údaje přepočítávány. Z výše uvedených důvodů nebyly chybně vyplněné fiche vyřazovány nebo sankcionovány. To však již pro rok 2015 platit nebude – bude použit výše zmíněný systém (je časově i organizačně neúnosné, aby Referát KPSS kontaktoval jednotlivé žadatele, kterých jsou desítky, a individuálně řešil chyby v žádostech – k tomu jsou určeny konzultace v rámci dotačního řízení). Nicméně tento problém by do budoucna měla do jisté míry řešit zmíněná softwarová aplikace. Termíny pro odevzdávání – program I i program II. Termín pro odevzdání projektové fiche je vždy do 31.10., pololetní vyúčtování je nutné odevzdat do 31.7. a závěrečné vyúčtování do 31.1. Termíny jsou vždy uvedeny v průvodním dopise a v pokynech. Na Portálu sociální péče je u vkládání dokumentů uvedeno datum následující po termínu. To je však pouze z technických důvodů, aby bylo možné ještě poslední den do půlnoci materiály nahrávat. Den poté se systém pro organizace uzavře a nahrávání dokumentů již není možné. Referát KPSS tedy upozorňuje, že platí datum, které je uvedeno v pokynech a v průvodním dopise, nikoliv datum uvedené na webu u tabulky pro nahrání dokumentů (kdyby zde bylo datum 31. – již ten den by systém vkládání dokumentů uzavřel). Výše
4
uvedená data jsou pořád stejná, pokud by došlo ke změně, samozřejmě by o tom byli všichni informováni. ad 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 Do konce února je nutné odevzdat podklady pro zhodnocení AP JMK 2013. Poskytovatelé, kteří v něm figurují, budou osloveni a vyzváni k vyplnění jednoduché tabulky. Poskytovatelé uvedou, zda bylo opatření splněno, částečně splněno či nesplněno, a to i s odůvodněním. Do konce února bude také termín pro odevzdání podkladů pro zhodnocení AP Brno 2013. Rovněž bude rozeslána tabulka, kde bude opatření pojmenováno, stručně charakterizováno a zhodnoceno, zda bylo splněno, částečně splněno či nesplněno včetně zdůvodnění. AP Brno 2014 je v elektronické podobě k dispozici na Portálu sociální péče http://socialnipece.brno.cz/texty/2/podmenu/318/3-proces-kpss-2013-2015/ V dubnu bude JMK opět posílat poskytovatelům sociálních služeb dopis s informacemi ohledně financování služeb v roce 2015 - to znamená, rozvoj kterých služeb JMK pro příští rok bude či nebude podporovat. V současné době není vůbec jasné, zda budou finance na rozvoj sociálních služeb (a pokud nějaký rozvoj bude, tak zřejmě minimální). AP JMK 2015 bude tedy zřejmě obsahovat rozvoj pouze vybraných služeb a to v omezené míře (bude-li nějaký rozvoj vůbec možný) – především z důvodu končícího IP JMK na služby soc. prevence (viz níže). Podobná situace se dá očekávat také na úrovni města Brna, vše bude ještě upřesněno. AP JMK 2015 a také AP Brno 2015 ovlivní končící navazující IP JMK na vybrané služby sociální prevence. Vybrané služby sociální prevence, které byly po šest let financovány z tohoto projektu, se budou vracet do dotačních řízení města, JMK a MPSV. Před šesti lety činil celkový objem finančních prostředků na tyto služby v rámci dotačního řízení města Brna cca 10 000 000 Kč. Nyní to bude více, neboť během uvedené doby se služby rozšířily. Tuto síť služeb sociální prevence (a následně také sít služeb sociální péče a poradenství) bude nutné optimalizovat. Optimalizace sítě služeb sociální prevence bude řešena na úrovni příslušných orgánů města Brna a na úrovni OSP MMB a Koordinační skupiny KPSS. Co se týká služeb sociální prevence, bude mít KrÚ (a potažmo tedy i město Brno) k dispozici analýzu potřebnosti služeb sociální prevence v JMK, která bude vycházet ze statistických dat, jako jsou například míra nezaměstnanosti v dané lokalitě, objem příspěvků a doplatků na bydlení, narůst či pokles klientů těchto služeb, kriminalita v dané lokalitě atd. Rovněž budou shromážděna a analyzována data o službách sociální prevence, které byly v IP JMK, a to pro potřebu srovnání s ostatními službami dle nové Metodiky, např. vysoká nákladovost může hrát roli v rozhodování, zda službu zachovat či nikoli. KrÚ JMK bude iniciovat setkání s politickými zástupci dotčených obcí. O tom, které služby zachovat a které služby úplně či částečně omezit, bude samozřejmě rozhodovat Zastupitelstvo města Brna. OSP MMB pro toto rozhodnutí poskytne podklady. Do tohoto rozhodování mohou určitým způsobem také zasáhnout podzimní komunální volby. V tuto chvíli je tedy velice předčasné předjímat, jaká bude situace. Co se tedy týká AP Brno 2015, bude město stát před stejným problémem jako JMK, a to nastavit minimální potřebou síť služeb sociální prevence v Brně. Z tohoto důvodu budou možnosti rozvoje služeb v roce 2015 buď velmi omezené, nebo dokonce nebude možné podpořit žádný další rozvoj na úkor zachování služeb stávajících (včetně některých financovaných dosud z IP JMK). Navíc do procesu plánování a financování mohou také určitým způsobem zasáhnout již zmíněné podzimní komunální volby. Letošní rok končí platnost současného Střednědobého plánu sociálních služeb JMK („Komunitní plán JMK“) a bude se tedy připravovat nový na roky 2015 – 2017. Střednědobý plán JMK je důležitý dokument, který nastavuje prioritní oblasti v rámci JMK na další tři roky. Plán je dokumentem rámcového charakteru, není možné v něm uvádět detailní záměry. Dokument by měl být schválen
5
Zastupitelstvem JMK v září, předtím proběhne jeho připomínkování. V polovině roku 2014 bude JMK shromažďovat podklady především na základě platných komunitních plánu jednotlivých ORP JMK, případně budou osloveni koordinátoři KPSS. JMK respektuje priority daných lokalit obsažené v jejich aktuálních Komunitních plánech, ale je samozřejmě v jeho kompetenci rozhodnout, jak s těmito podklady bude pracovat (nelze do Střednědobého plánu automaticky překlopit vše, je důležité hledat společné priority, provázanost služeb a především „bílá“ nepokrytá místa v rámci sítě služeb v kraji). Do Střednědobého plánu budou zahrnuty jen ty záměry, které se budou v daném období realizovat (nebo existuje reálný předpoklad jejich realizace). Nelze do tohoto dokumentu uvádět záměry, u kterých není jasné, kdo je zrealizuje a kdo je bude financovat. Nicméně v rámci poskytnutí podkladů za město Brno budou KrÚ JMK rovněž předány informace týkající se tzv. „neřešených oblasti“, které byly v rámci procesu KPSS ve městě Brně identifikovány a jsou uvedeny v aktuálním 3. Komunitním plánu města Brna. Na konci února byl ukončen Grantový projekt „Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně“. Hlavním cílem projektu byla tvorba komunitního plánu a akčních plánů. Dalšími výstupy byly tři úkolové skupiny, které se sešly v rámci projektu čtyřikrát. Jednalo se o úkolové skupiny řešící problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, propojování sociálních a zdravotních služeb a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K těmto tématům vznikly závěrečné zprávy, které zpracovaly vedoucí úkolových skupin a také odborné studie, které zpracovala FSS MU. Zprávy i studie jsou k dispozici na http://socialnipece.brno.cz/texty/2/podmenu/318/3proces-kpss-2013-2015/. FSS MU zpracovala v rámci projektu ještě jednu studii s názvem „Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně“, je k dispozici tamtéž. Zprávy i studie budou dány na vědomí SZK RMB, ÚP ČR a JMK. Referát KPSS byl informován ÚP ČR – krajskou pobočkou v Brně, že organizace, které žádaly o přípěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek na mzdu) a tento neobdržely, si mají požádat znovu (je to lepší než podávat odvolání). Prostředky na tyto příspěvky k dispozici jsou. ÚP rovněž informoval o projektu „Příležitost pro mladé do 30 let“, více informací naleznete na www.prilezitostpromlade.cz. V rámci této komunikace Referát KPSS rovněž předal ÚP výše zmíněné informace ohledně identifikovaných „neřešených oblastí“ a výstupy ze setkání zmíněných úkolových skupin. Tyto podklady byly také poskytnuty Oddělení implementace evropských fondů MMB, které připravuje za jednotlivé oblasti návrhy projektů pro nové programové období EU. Tyto podklady byly rovněž využity již dříve v rámci nastavování jednotlivých operačních programů, kdy referát KPSS připomínkoval příslušný dokument zpracovaný Svazem měst a obcí. Veškeré zmíněné podklady byly (a kdykoliv mohou být) relevantně využity a jejich zpracování tedy nebylo zbytečné. V rámci schůzky se zástupci Oddělení implementace evropských fondů MMB Referát KPSS informoval o dlouhodobě potřebných a neřešených problémech v rámci sociální oblasti v městě Brně (především se jedná o finančně náročné investiční projekty). V rámci Integrovaného regionálního operačního programu budou vyčleněny finance na investiční záměry, jejichž financování není z běžných zdrojů možné (v rámci klasických dotačních titulů). Co se týče sociální oblasti, na schůzce byly diskutovány zejména tři nejohroženější cílové skupiny, které v rámci procesu komunitního plánování dlouhodobě identifikujeme. Jedná se o lidi s duševním onemocněním, kteří zpravidla nedosahují na příspěvek na péči a nemohou tak využívat soc. služeb, které potřebují. Jedná se také o ty, kteří jsou v rámci reformy psychiatrické péče po několikaleté hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici propouštěni, přičemž nemají rodinné zázemí, ocitají se bez domova a jsou často mimo jiné zneužíváni k různým podvodům apod. Tento problém do jisté míry řeší stávající služby, nicméně dlouhodobě chybí pro tuto cílovou skupinu chráněné bydlení (jeho současné kapacity jsou nedostačující) a domov se zvláštním
6
režimem. Další neméně ohroženou cílovou skupinou jsou lidé ocitající se v extrémním sociálním vyloučení – jedná se o tzv. vícečetné, kumulované diagnózy, kdy jde např. o osobu bez přístřeší, s vážnými zdravotními problémy, vozíčkáře, se závislostí na alkoholu, bez příjmů, zadluženého atd. Tedy situace, kdy se problémy extrémně nakumulují a péče o takového člověka je natolik náročná, že jej nelze trvale umístit do některého ze stávajících zařízení. Je zde tedy potřeba specifického zařízení, které bude nízkoprahové, bude schopno poskytnout jak sociální, tak i zdravotní péči a bude moci flexibilně reagovat v krizových situacích (kdy je třeba takového klienta okamžitě umístit a poskytnout mu např. následnou zdravotní péči po hospitalizaci apod.). Třetí, rovněž velmi ohroženou cílovou skupinou jsou lidé s poruchou autistického spektra, především těžší formy tohoto postižení (např. agresivita vůči sobě i okolí). V Brně dlouhodobě chybí kapacity pro tuto cílovou skupinu, chybí speciální zařízení – domov pro osoby se zdravotním postižením nebo chráněné bydlení. Práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyžaduje individuální péči. Zároveň není možné tyto lidi umísťovat do běžných zařízení pro lidi s mentální retardací, případně autismem lehčí formy. Péče o tyto lidi je plně na bedrech jejich rodičů či příbuzných, ovšem není v jejich silách takto náročnou péči vykonávat dlouhodobě. R. Janík vyzval organizace, aby se nad operačními programy zamýšlely již nyní, sledovaly výzvy a hlavně aby se na ně dopředu připravovaly. Zpracování investičního projektu není otázka týdne. Dle jeho názoru budou výzvy nastaveny lépe než v předchozím programovém období. Kromě výše zmíněného operačního programu bude také možné čerpat prostředky z Operačního programu Zaměstnanost, který obsahuje podporu zaměstnanosti a adaptibility pracovní síly, sociální integraci a boj s chudobou, sociální inovace, mezinárodní spolupráci a efektivní veřejnou správu. To vše dává velký prostor pro inovativní projekty, na které dlouhodobě nejsou prostředky. OSP MMB tedy v rámci IROP navrhl výše zmíněná potřebná zařízení, nicméně to neznamená, že by se o podobné potřebné projekty nemohly pokusit i poskytovatelé služeb z řad NNO (naopak by to bylo žádoucí). Spolupráce s JMK na navazujícím třetím individuálním projektu. Tisková zpráva k zahájení individuálního projektu "Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III." je k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz. Kromě dalších klíčových aktivit půjde především o tzv. síťování služeb (odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence). S tím souvisí výše zmiňované ukončení financování vybraných služeb sociální prevence. JMK bude síťování řešit na úrovni okresů, město Brno bude „své“ služby řešit samostatně (ovšem rovněž ve spolupráci s JMK). V rámci zmíněných okresů plánuje JMK navrhnout minimální síť služeb prevence do konce června 2014, dále pak síť služeb poradenství (předpoklad podzim 2014) a nakonec síť služeb sociální péče (předpoklad v první polovině roku 2015). Se síťováním souvisí plánovaná kontrolní šetření kvality sociálních služeb. Tato šetření v žádném případě nenahrazují inspekce kvality sociálních služeb a budou také mnohem menšího rozsahu. Cílem je získat v krátké době základní přehled o kvalitě služeb poskytovaných v Jihomoravském kraji, výsledná zjištění propojit s financováním služeb a současně dát poskytovatelům služeb zpětnou vazbu s metodickým doporučením. Hlavním cílem je získání měřitelných a vzájemně srovnatelných výstupů pro hodnocení kvality služeb v rámci dotačních řízení. Kritérium kvality služby se na systému hodnocení služeb, dle schválené Metodiky pro hodnocení registrovaných sociálních služeb, podílí 15 %. Pro realizaci výše uvedené aktivity sestavil JMK desetičlenný inspekční tým, jehož náplní bude realizace kontrolních šetření v sociálních službách se zařízením na území Jihomoravského kraje. Kontrolní šetření bude realizovat 5 dvoučlenných týmů inspektorů kvality sociálních služeb ve třech tříměsíčních etapách (jaro 2014, podzim 2014 a jaro 2015), přehled termínů je k dispozici na www.socialnisluzby-jmk.cz. Předmětem kontrol kvality služeb bude především (v souladu se schválenou Metodikou) osobní dokumentace uživatelů – záznam o uzavření smlouvy, plán průběhu služby pro uživatele, záznam o poskytování služby a hodnocení naplňování osobních cílů. V případě
7
zjištěných pochybení v rámci výše uvedených kontrolovaných oblastí dojde u dané služby při nejbližším dotačním řízení k odečtení bodů. Pokud kontrola kvality nebude moci být v daném termínu provedena (poskytovatel služby ji odmítne nebo bude nedostupný), kritérium kvality bude u dané služby hodnoceno 0 body. Jelikož tyto kontroly budou realizovány teprve v roce 2014, v rámci podzimního dotačního řízení pro rok 2014 dostaly všechny organizace v rámci hodnocení kvality plný počet bodů. Dále by měla vzniknout softwarová aplikace, která bude sloužit jak pro potřeby JMK, tak i jednotlivých ORP včetně města Brna. V praxi to bude znamenat, že žadatelé o dotaci budou nahrávat jedny informace a ty budou sloužit jako podklad pro dotační řízení JMK i Brna. Tímto dojde ke sjednocení, administrativnímu zjednodušení a zároveň k eliminaci nejednotných informací. Aplikace by měla vzniknout v době, kdy se předpokládá přechod financování z MPSV na jednotlivé kraje. Se síťováním služeb souvisí také fakt, že v momentě, kdy dojde k přesunu financování z ministerstev na kraje, bude JKM požadovat kofinancování služeb ze strany obcí (tedy včetně města Brna) ve větší míře než doposud (zároveň by však mělo postupně dojít ke srovnání poměru výše poskytnutých dotací z města a kraje – nyní je tento poměr u jednotlivých služeb často velice různý). Také proto je nutné, aby si každá obec a město definovalo svou minimální a optimální síť služeb s tím, že je nutné počítat s jejich kofinancováním – jde o tedy o to, co všechno bude v možnostech města spolufinancovat a na co již prostředky nebudou. Síť sociálních služeb nebude uzavřená, ale budou nastavena určitá pravidla, která vstup do sítě umožní (jedním z kritérií bude např. právě zmíněné kofinancování). Přepokládá se, že na jaře 2014 (květen/červen) proběhnou pracovní skupiny, na kterých by měly být řešeny podklady pro AP 2015, a to jak města Brna, tak JMK. Jak již bylo zmíněno, je velmi pravděpodobné, že finance na rozvoj služeb, jak z JMK, tak z Brna, budou minimální nebo dokonce žádné, a to z důvodu nutnosti řešit financování služeb prevence z končícího IP JMK. Jak bude k dispozici více informací, bude OSP MMB poskytovatele informovat o strategii pro příští rok. Na podzim 2014 před vyhlášením dotačního řízení proběhne pravidelné setkání se zástupci NNO k dotačnímu řízení na sociální služby pro rok 2015. Seminář bude veden především prakticky a bude určen pro projektové manažery organizací (případně ekonomy nebo ty pracovníky, kteří v rámci organizace zpracovávají projekty). Bude představena projektová fiche (zřejmě dojde k menším úpravám), budou se řešit případné nejasnosti a bude se upozorňovat na nejčastější chyby při vyplňování (budou použity praktické příklady, samozřejmě se bude možné na cokoliv zeptat). ad 5. Diskuze B. Veškrnová přivítala nové přítomné a vyzvala je, aby se představili. Pracovní skupiny nejsou jen o záležitostech financování, ale také o sdílení informací, navazování spolupráce apod. D. Švédová, Klára pomáhá o.s. Organizace poskytuje prvotní pomoc pro pečující o osoby se zdravotním postižením. Byla založena v prosinci roku 2012. Posláním je zlepšovat kvalitu života pečujících osob. Organizace pomáhá rodinám a lidem, kteří dlouhodobě pečují o své nejbližší. V organizaci pracují laičtí poradcové (pečující), kteří mají osobní zkušenost s dlouhodobou péčí. Cílem je individuálně pomoci s novou životní situací, podpořit rodinu vlastními zkušenostmi a společně hledat řešení s vizí plnohodnotného života. Pečující osoba je nasměrována na místa, kde se jí dostane finanční podpory a odborné pomoci. Laičtí poradcové pomáhají s poskytováním základního poradenství (služba není registrovaná) v oblasti vyřizování sociálních dávek, hledají spolu s pečujícími možnosti, jak vyjít s menším rodinným příjmem, nabízí pomoc při uplatňování práv a zájmů zdravotně znevýhodněného člena rodiny, podporují návrat do zaměstnání po dlouhodobém opatrování člena rodiny (zvýšení sebevědomí, pomoc s přijetím sebe sama, srovnání se s nastalou životní situací, osobní rozvoj), podporují pozůstalé (podpora rodičům, kterým zemřelo nebo umírá dítě). Kontakty: www.klarapomaha.cz, e-mail:
[email protected], Andrea Křístková, tel.: 724 667 407, Renata Zedová, tel.: 731 150 949.
8
Paní Švédová se dále přítomných dotázala, zda existují služby, které se zaměřují na osoby pečující o osoby s duševním onemocněním, popřípadě jestli je jich dostatek. Zareagoval pan Šupa, kdy uvedl, že Sdružení Práh nabízí služby pro pečující osoby, vyjádřil názor, že není dostatečně pokryta potřebná míra podpůrných služeb pro osoby pečující. Také zmínil problém, kdy osoby pečující je těžké vyhledávat. Připomněl také roli organizace Dotyk II., která se zaměřuje v projektu na podporu pečujících rodin. Pan Závišek ze Sdružení Amicus položil dotaz, že v případě, kdy není dostatečně o duševně nemocné a pečující osoby postaráno, proč není v Akčním plánu 2013 napsané, že je potřeba vytvořit chráněné bydlení pro Osoby s duševním onemocněním? Také kladl důraz na situaci, kdy dle jeho názoru je nedostatkem vhodných služeb doslova devastováno 50 rodin, za které může z pozice místopředsedy občanského sdružení Amicus hovořit. Radim Janík, koordinátor KPSS na tento v minulosti neustále opakovaný dotaz pana Záviška znovu odpověděl, že tato potřeba je zaznamenaná v Komunitním plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2013 - 2015 v rámci neřešených oblastí a trendů do budoucna a rovněž v Systémové prioritě D. Akční plán na daný rok obsahuje vždy pouze ty konkrétní projekty, které budou v daném roce realizovány. Chráněné bydlení pro ODO je i nadále prioritou a v případě možnosti jeho realizace má plnou oporu ve stávajícím schváleném KP. Sdružení Amicus podalo projekt na Chráněné bydlení pro ODO do IPRM, OSP MMB tento projekt podpořil s tím, že je v souladu s komunitním plánem. Projekt však do IPRM nakonec zařazen nebyl, o čemž OSP MMB nerozhoduje. R. Janík k tomuto znovu (již po několikáté) dodal, že je tato potřeba jednak zapracována do KP, který mají zastupitelé města k dispozici a schválili jej, dále členy Sociální a zdravotní komise osobně při projednávání tohoto materiálu formou prezentace informoval o nejvíce potřebných projektech a nedostatečně pokrytých potřebách konkrétních cílových skupin, kdy rovněž zmínil potřebu vzniku chráněného bydlení a domova se zvláštním režimem pro ODO. V neposlední řadě tyto informace zazněly na konferenci, na které byli také přítomni někteří členové Sociální a zdravotní komise. Pan Závišek, sdružení Amicus Pan Závišek dále hovořil o dosavadní emailové korespondenci, poděkoval za ni, protože se díky ní ukázalo, že úředníci, spravující komunitní plánování v městě Brně, nerozumí problematice a nejsou kompetentní správným způsobem vést plánování sociálních služeb. Pan Závišek dal najevo, že není spokojen s vedením a koordinováním pracovní skupiny Osoby s duševním onemocněním. Dle jeho mínění nejsou vedoucí pracovní skupiny a koordinátor kompetentní vykonávat svou pozici. Ptal se, jak byli dosazeni do své role. Na dotaz bylo R. Janíkem odpovězeno následovně: Komunitní plánování sociálních služeb v městě Brně začalo evropským projektem, který realizoval Sociálně nadační fond města Brna „Domovy potřebných“. V rámci výběrového řízení byli přijati pracovníci na funkci koordinátora a asistenta koordinátora plánování. Po skončení projektu přešlo komunitní plánování přímo pod Odbor sociální péče a byla vytvořena funkční místa na zmíněné dvě pozice. Po odchodu původní koordinátorky plánování na mateřskou dovolenou byl přijat na její zástup nový pracovník. Co se týče vedoucí PS ODO - B. Veškrnová se účastnila KPSS v Brně od počátku (od roku 2004), kdy byla vyškolena v prvním cyklu vzdělávání. Následně vznikla první triáda, která se rozšířila na 9 členů, kteří vytvořili Koordinační skupinu řídící proces KPSS. Z řad Koordinační skupiny byli následně zvoleni vedoucí jednotlivých PS. V rámci koordinační skupiny pak byl kladen důraz na vyváženost triády (stejný počet zástupců zadavatele, poskytovatelů a uživatelů). Nikdo tedy nebyl nikam „dosazen“, ale řádně vybrán či zvolen. V té době byla rovněž vytvořena a schválena Základní listina KPSS v Brně, která kromě jiného popisuje základní principy plánování, organizační strukturu, garanta procesu, pozici koordinátora plánování, členy koordinační skupiny, kompetence, práva a povinnosti, pravidla komunikace atd. Dále byly pro každou pracovní skupinu zpracovány jednací řády, které členové skupin schvalovali (na to pan Závišek reagoval, že by jednací řád měl být přítomen na každé pracovní skupině).
9
Koordinátor se poté ohradil proti výrokům pana Záviška o jeho nekompetentnosti, včetně stejných výroků na osobu vedoucí PS. Co se týče požadavku pana Záviška, aby byl na každém jednání pracovní skupiny jednací řád koordinátor odpověděl, že není samozřejmě žádný problém, aby tak bylo učiněno (jednací řády byly na podzim 2013 aktualizovány a byly znovu schváleny v rámci všech pracovních skupin). Jednací řády pracovních skupin, včetně Základní listiny KPSS jsou od začátku procesu veřejně k dispozici na internetu. Komentář k výrokům pana Záviška: R. Janík má s koordinací procesu KPSS několikaletou praktickou zkušenost a absolvoval dlouhodobé školení (po dobu 9 měsíců) „Metodická podpora v plánování sociálních služeb“, v rámci absolvování tohoto školení dosáhl kvalifikace Krajského metodika komunitního plánování sociálních služeb. Toto akreditované školení poskytla společnost Komunitní plánování, o.p.s. V průběžném vzdělávání i nadále pokračuje, stejně tak, jako se pravidelně účastní setkávání koordinátorů na úrovni JMK a dalších souvisejících aktivit. Proces komunitního plánování v Brně byl během léta 2013 předmětem důkladné kontroly ze strany Odboru interního auditu a vnitřní kontroly, který v rámci procesu KPSS v Brně neshledal žádné závažné nedostatky. Vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová problematice osob s duševním onemocněním jednoznačně rozumí, v této oblasti pracuje několik let a jako ředitelka Sdružení Práh za tu dobu vybudovala několik kvalitních služeb pro tuto cílovou skupinu, bez kterých by se klienti těžko obešli. Její práce, stejně jako práce ostatních poskytovatelů si rozhodně zaslouží uznání, nikoliv opovržení. R. Janík Sdružení Práh dvakrát osobně navštívil spolu s dalšími zástupci OSP MMB v rámci důkladné, několikahodinové kontroly a nebyly shledány žádné nedostatky, naopak může po této zkušenosti potvrdit vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Pan Závišek i nadále pokračoval s útoky na vedoucí PS Blanku Veškrnovou a Sdružení Práh, kdy vznesl obvinění, že sdružení neposkytuje kvalitní služby a dokonce, že porušuje zákony. Dále pan Závišek zpochybnil práci pracovních skupin, kdy skupina diskutuje o potřebných prioritách, když přitom nejsou všichni zaměření na znalosti z dané oblasti. Udal příklad, kdy například on nemůže hlasovat ohledně opatření zaměřených na úzkou cílovou skupinu osob s poruchou příjmu potravy, protože přesně nerozumí jejich problematice. Poté připomněl, že dle jeho názoru v Akčním plánu chybí zaznamenaná potřeba služby pro ODO s II. – IV. stupněm příspěvku na péči. Blanka Veškrnová zareagovala, že ve Sdružení Práh proběhlo několik kontrol a inspekcí, které dopadly velmi dobře, dokonce nejlépe v ČR a není pravda, že spolek jakkoli porušuje zákon. Vyzvala pana Záviška, aby bez osobních zkušeností dále Sdružení Práh neosočoval, když k tomu nemá žádný důvod. Komentář ke kontrolám ve Sdružení Práh: Inspekce kvality služby Chráněné bydlení, dne 3. - 4. 6. 2008. Celkový počet bodů 146 z maximálního počtu bodů 147, tj. 99,32%. Kontrola Jihomoravského kraje, 19. 3. 2013 Chráněné bydlení – kontrolované období říjen 2012 - březen 2013, „Kontrolou plnění podmínek stanovených pro registraci bylo zjištěno, že podmínky podmiňující platnost oprávnění k poskytování sociální služby chráněné bydlení jsou naplňovány v souladu s ustanoveními §79, §80, §82 Zákona 108/2006 o Sociálních službách. Při kontrole bylo zjištěno, že poskytovatel nedodržel v jednom případě ustanovení §82, kdy opomněl doložit aktualizovanou pojistnou smlouvu pro případ škody způsobené poskytováním soc. služeb. Smlouvu předložil při kontrole a v průběhu kontroly ji včetně pojistky doložil registrujícímu orgánu.“ Dne 1. 11. 2013 Kontrola služby Sociální rehabilitace Sdružení Práh. Při kontrole v oblasti kvality byly zjištěny tyto skutečnosti: „Kvalita poskytování sociální služby je velmi vysoká. Služba má zpracovány všechny předepsané dokumenty. V oblasti kvality poskytování sociální služby nebyla stanovena žádná nápravná opatření.“ Kontroly sociálně-terapeutických dílen 29. 10. 2012 „Kvalita poskytování sociální služby je velmi vysoká. Služba má zpracovány všechny předepsané dokumenty. V oblasti kvality poskytování sociální služby nebyla stanovena žádná nápravná opatření“. 7. 12. 2012. V průběhu kontroly nebyly zjištěny závažné nedostatky.
10
25. 3. 2014 Kvalita poskytování sociální služby je velmi vysoká. Služba má zpracovány všechny předepsané dokumenty. Není potřeba stanovení nápravných opatření. U ostatních kontrolovaných skutečností nebyly nalezeny závažné nedostatky. Kontrola projektu Práh – podpora zaměstnávání osob s duševním onemocněním 18. 3. 2014. MPSV ČR. „Během kontroly projektu na místě nebyly zjištěny nedostatky ve věcné ani finanční části kontroly“. OSP MMB provedl kontroly na místě 3. 6. 2011 a 3. 9. 2013. Všechny kontroly byly shledány bez závad. R. Janík následně reagoval, že není možné vytvářet několik dalších podskupin (např. zmíněná cílová skupina osob s poruchou příjmu potravy) a řešit je na samostatných PS. Pokud pan Závišek nějaké problematice nerozumí nebo o ní nechce hlasovat, může se samozřejmě hlasování zdržet. Co se týče stupňů příspěvku na péči - domnívá se, že služby potřebují všichni lidé s duševním onemocněním (tedy i lidé s I. stupněm), dle stupně závislosti pak má být služba přizpůsobena konkrétním potřebám jednotlivých klientů. Z hlediska problémového posuzování těchto stupňů a obzvláště u této cílové skupiny je pak mnohem důležitější tento systém posuzování vhodně změnit (což je popsáno v 3. KP). Poté R. Janík pana Záviška vyzval, aby přestal s opakovanými osobními útoky a s tvrzeními, která se nezakládají na pravdě, ať už co se týče procesu KPSS nebo vedoucí PS ODO a Sdružení Práh. Rovněž dodal, že je neúnosné, aby pan Závišek opakovaně na pracovních skupinách vyčerpával většinu vymezeného času pro sebe na úkor ostatních členů PS, navíc s nerelevantními či nepravdivými poznámkami nebo s dotazy, na které dostal již několikrát ústní i písemnou odpověď. Pan Závišek tímto svým chováním opakovaně negativně narušuje chod pracovní skupiny a práce v takových podmínkách je dosti složitá. B. Veškrnová panu Záviškovi navrhla, když je nespokojený se současnou situací, aby se obrátil na jednotlivé zastupitele, oslovil je a za jejich sdružení se pokusil situaci změnit. Za názor, aby pak pan Závišek oslovil jednotlivé politiky, se postavil také pan Svoboda, který dále zhodnotil stávající situaci: Pan Svoboda, Dotyk II, o.p.s. podpořil tvrzení, že pracovní řád by měl být přítomen na každém setkání pracovní skupiny. Dále zmínil, že dvakrát do roka probíhá setkání rodičů osob s duševním onemocněním v rámci sdružení Kolumbus, na kterém se přítomní rodiče baví o jejich obtížné životní situaci a dostupných možnostech řešení. Sám pan Svoboda musel jako pečující rodič opustit zaměstnání, takže s tímto má svou osobní zkušenost. Hovořil o tom, že úředníci musejí rozumět konkrétním problémům, osobně se setkal se situací, kdy měl problém jednat s úředníky, kteří se neorientují v problematice, a pak je opravdu problém se domluvit. Dle názoru pana Svobody nejsou dostatečně zabezpečeny sociální služby pro skupinu osob s duševním onemocněním, přičemž vysoké finanční částky jsou nakládány na méně potřebné oblasti. Zhodnotil nastavení současného systému dávek, kdy lidé dostávají finanční dávky (v tomto případě tedy příspěvek na péči), přitom ale není funkční systém potřebných služeb, kde tyto prostředky využít. Pak pan Svoboda představil na skupině svoji zkušenost se snahou zapojit se do komunitního plánování města Znojma, kteří však jejich sdružení zařadit do procesu odmítají. Dle názoru pana Svobody se situace zhoršila se vznikem krajů jako územních celků. B. Veškrnová reagovala, že souhlasí s názorem pana Svobody, kdy s problémem za organizaci bojuje sama již 12 let. Taky narážela neustále na neochotu, není to lehký proces. Zmínila, že osobu s duševním onemocněním sice nemá přímo ve své rodině, ale záleží jí i jejím kolegům ze Sdružení Práh na těchto lidech a na jejich životních situacích. Dále připomněla princip komunitního plánování a triády, kdy se všichni na pracovní skupině shodnou na potřebě konkrétních opatření a záměrech, které mají být v komunitním a akčním plánu. Všichni, kdo jsou na skupině, tak bojují za aktivity, které jsou potřebné, a záleží jim na situaci lidí s duševním onemocněním. Všichni na skupině se shodnou na prioritách, které se pak do plánu dávají, přičemž každý má právo sdělit svůj názor a postoj.
11
Středobodem práce pracovních skupin by mělo být především uspokojení potřeb uživatelů v rámci reálných možností. Paní Münclingerová, sdružení Kolumbus zhodnotila, že v rámci jejich organizace mají pracovníky v terénu, čímž splnili opatření. Také přitom museli vyřešit řadu překážek a bariér. Připomněla, že v rámci naplnění tohoto opatření museli vynaložit spoustu práce a úsilí, aby změnili obvyklý přístup, kdy klienti zůstávali pouze v nemocnicích. Přičemž takovou situaci nepovažují za správnou. Naopak podporují příležitosti, kdy mohou svými silami dopomoci, aby klienti zůstávali ve svých domovech a přirozeném prostředí. Takové výsledky nejsou příliš časté, dosáhnout jich stojí značné úsilí, ale občas se podaří klienty podpořit a výsledek za námahu stojí. Bariérou je také nedostatečná informovanost rodičů, kteří se neorientují v problematice a v možnostech alternativních řešení. Pan Rakovský přispěl do diskuse se svojí zkušeností, kdy jej v nemocnici nikdo neinformoval o následném postupu a nepředal mu žádné další informace. Radim Janík poté zmínil, že na podnět sdružení Amicus probíhá kontrola v Psychiatrické nemocnici Černovice. Požádal zástupce sdružení Amicus, zda by bylo možné, aby členy PS ODO následně informoval o výsledcích této kontroly. Pan Závišek souhlasil s tím, že bude členy PS ODO o výsledcích kontroly informovat. ad 6. Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2013 B. Veškrnová vyzvala organizace ke stručnému zhodnocení AP Brno 2013. Na podrobnější zhodnocení a rozepsání bude prostor v zaslaných formulářích. Priorita 1, opatření 1.1 Podpora a zachování činnosti svépomocných sdružení a pacientských důvěrníků. Realizátorem je organizace Kolumbus, o.s., se zástupkyní Lucií Münclingerovou, která zhodnotila, že opatření bylo splněno. Organizace naplnila své plány, služby fungují a jsou doplněny dobrovolníky, například služba Biblio kurýr 5 dobrovolníky. Organizace chce dále rozšířit své „dílničky“, chce vybudovat nové pobočky a jejich činnost zařadit i do terénu. Plánovaný počet asistenčních hodin v nabízených službách dokonce přesáhl očekávané hranice.
1.2 Rozvoj motivačních, vzdělávacích a dalších služeb pro osoby s poruchami příjmu potravy. Realizátorem opatření je Anabell, o.s., Jana Sladká – Ševčíková zhodnotila, že služby se daří plnit kontinuálně podle výše získaných dotací, kdy například „Pořešárna“ nemohla být zcela realizována právě kvůli nedostatku financí, organizace nezískala dostatek finančních prostředků na provoz skupinových motivačně-rozvíjejících služeb pro klienty s poruchami příjmu potravy. Proběhly však socio - terapeutické pobytové terapie, a to formou vícedenních programů mimo Brno. Opatření bylo částečně splněno. Priorita 2, 2.1 Rozšíření kapacity chráněného bydlení v prostorách Diakonie ČCE – střediska v Brně, Lenka Svobodová za Diakonii ČCE v Brně zhodnotila opatření za plně realizované, proběhla rekonstrukce prostor, vznikl nový byt, následně bylo pořízeno vybavení a přístroje potřebné pro provoz služby. Nyní chráněné bydlení obsahuje 11 lůžek, zaměstnává 2 pracovnice a kapacita zařízení je plně obsazená.
2.2 Vybudování chráněného bydlení skupinového typu s vyšší mírou podpory. Realizátorem je Sdružení Práh, Blanka Veškrnová popsala průběh plnění opatření. Projekt byl zařazen do IPRM, pro finanční a mediální podporu byl uspořádán v roce 2013 Adventní koncert ČT a další. Byla vyhlášena veřejná zakázka na realizátora stavby a kolaudace je naplánovaná na duben 2015. Pan Závišek se dotázal, pro jakou cílovou skupinu je plánovaná služba určena.
12
Blanka Veškrnová zodpověděla, že pro osoby s duševním onemocněním, které potřebují vyšší míru podpory, například na 12 hodin denně. Pan Závišek zareagoval, že pro klienty s těžkými duševními diagnózami je 12 hodin zajištěné péče málo, pro klienty, kteří mají nebo by spíše měli mít přiznaný II. nebo III. stupeň příspěvku na péči, taková služba nedostačuje. Dle názoru pana Záviška existuje reálný systémový problém s rozlišováním závažnosti duševního onemocnění, které není na první pohled patrné. Kdy úředníci nejsou schopni rozeznávat stupně závislosti. Dle jeho názoru nejsou úředníci ÚP ČR a posudkoví lékaři schopni správně určit stupeň příspěvku na péči, a tedy potřebnou míru podpory. Vedoucí pracovní skupiny zareagovala, že se jedná o problém Úřadu práce, který má agendu na starosti. Odbor sociální péče, pracovní skupiny KPSS nebo jednotlivé organizace nemohou do rozhodování ÚP zasahovat. Lidé s duševním onemocněním dotčení špatným rozhodnutím mohou podat odvolání proti rozhodnutí ÚP. O problému se na pracovní skupině ví, všichni, kteří se s osobami s duševním onemocněním zabývají, naráží na tento problém ve své praxi. Pan Závišek opět zmínil, že se jedná o problém nekompetentnosti pracovníků a špatného systémového nastavení příspěvku na péči a možností péče o osoby s duševním onemocněním. Blanka Veškrnová zareagovala, že není možné na pracovní skupině tento problém s posuzováním příspěvku na péči vyřešit, a proto nemá smysl toto téma na pracovní skupině diskutovat. Tento problém již byl na PS diskutován a je přímo popsán v 3. KP (včetně návrhu na zlepšení situace). Jedná se o problém ÚP a současně špatně nastaveného systému - ten je však nutné řešit na národní, nikoliv obecní úrovni. Předala dále slovo přítomným, aby pokračovali v hodnocení plnění plánu z roku 2013. Priorita 3, opatření 3.1 Zaměstnávání osob s duševním onemocněním a sociální rehabilitace, opatření za DOTYK II, o.p.s shrnul pan Josef Svoboda, kdy plánované hodnoty dokonce předčili, opatření bylo splněno. O službu terénní sociální rehabilitace pro duševně nemocné byl větší zájem, než původně očekávali. Podařilo se zaměstnat 10 osob s diagnózou schizofrenie na zkrácené úvazky, přepočteno celkově na 4 úvazky. Také proběhly rekvalifikace u těch osob, kterým potřebná kvalifikace chybí. Realizace opatření byla financována z evropského projektu. Sdružení Práh pak v rámci projektu OPLZZ zaměstnalo 30 osob s duševním onemocněním na otevřeném trhu práce za podpory 3 pracovníků, dlouhodobě podporuje dalších 50 osob formou schůzek s psychologem a bilančním diagnostikem. Plánují se vytvořit další pracovní pozice ve spolupráci se soukromými firmami. Služba byla rozšířena o dva úvazky a byla navázána smlouva o spolupráci s psychiatrickou klinikou.
3.3 Podpora a rozvoj terénní sociální rehabilitace, opatření bylo panem Svobodou označeno za splněné. Priorita 4 - 4.1 Rozšíření kapacity Centra denních služeb, realizátorem opatření je Liga vozíčkářů, Hana Svobodová zhodnotila opatření za částečně splněné, podařilo se zrekonstruovat dvě místnosti, ale nedostatek financí nedovolil přijmout další plánované sociální pracovníky (nyní 2). ad 7. Závěr Na závěr R. Janík poděkoval zástupcům organizací za stručné shrnutí a požádal je, aby hodnocení AP 2013 dodali písemně v elektronické formě do konce února. Dále informoval o tom, že příští setkání pracovní skupiny se uskuteční pravděpodobně na přelomu května až června (dle aktuální situace),
13
a jak již bylo zmíněno, obsahem by měla být diskuze ohledně AP Brno a AP JMK na rok 2015. Pozvánku s programem účastníci pracovní skupiny zavčas obdrží e-mailem. Poté se koordinátor komunitního plánování R. Janík a vedoucí pracovní skupiny B. Veškrnová s přítomnými rozloučili.
Zapsali: V. Muthová, R. Janík. Dne: 17. 2. 2014
14
