České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra počítačů
Diplomová práce
Pracovní postup a nástroje pro digitální fotografii Bc. Petr Stískal
Vedoucí práce:
Ing. Jan Schmidt, Ph.D.
Studijní program: Elektrotechnika a informatika strukturovaný magisterský Obor: Výpočetní technika květen 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu §60 Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 14.5.2010
....................................................................................
Abstract This thesis explore incorporation of software tools into digital photography workflow. The logic behind photography workflow is revealed by construction of an abstract workflow model. This model is then used for proposition of requirements for creating an integrated software tool and a method of cooperation between tools is proposed.
Abstrakt Tato práce zkoumá začlenění softwarových nástrojů do pracovních postupů digitální fotografie. Na základě analýzy je vytvořena abstraktní struktura, která odhlíží od méně podstatných detailů a nabízí pohled na logiku pracovního postupu. Tato struktura je využita pro návrh požadavků na integrované prostředí. Součástí je i návrh metody spolupráce integrovaného prostředí s ostatními softwarovými nástroji.
Obsah 1.Úvod...........................................................................................................................1 2.Teorie.........................................................................................................................3 Správa barev.............................................................................................................3 RAW.........................................................................................................................7 RAW a dynamický rozsah........................................................................................8 Bezztrátové úpravy.................................................................................................10 Uspořádání digitálních fotografií...........................................................................13 Zálohování a archivace..........................................................................................19 3.Analýza pracovních postupů....................................................................................23 Pracovní postup orientovaný na kvalitu.................................................................24 Pracovní postup orientovaný na rychlost...............................................................24 Metodika................................................................................................................25 Analýza pracovních postupů a nástrojů.................................................................29 Abstraktní nadworkflow.........................................................................................54 4.Požadavky na integrované prostředí........................................................................61 Požadavky na logickou stavbu uživatelského rozhraní..........................................61 Funkční požadavky................................................................................................67 Požadavky na spolupráci s ostatními nástroji........................................................70 Možnosti vytvoření................................................................................................75 5.Závěr........................................................................................................................77 Příloha A – Vyhodnocení dotazníku............................................................................81 Příloha B – Obsah přiloženého CD.............................................................................83
i
ii
Seznam obrázků Obr. 1: HSB – odstín..........................................................................................................5 Obr. 2: HSB – jas a sytost..................................................................................................5 Obr. 3: Lab.........................................................................................................................6 Obr. 4: Porovnání gamutů RGB prostorů..........................................................................7 Obr. 5: Metadata..............................................................................................................14 Obr. 6: Klíčová slova - lineární.......................................................................................15 Obr. 7: Klíčová slova - hierarchie....................................................................................16 Obr. 8: Složky..................................................................................................................17 Obr. 9: Poloprofesionální zpracování kombinované.......................................................30 Obr. 10: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu 1...............................................35 Obr. 11: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu 2...............................................36 Obr. 12: Profesionální zpracování – události...................................................................40 Obr. 13: Profesionální zpracování – svatby – Lightroom................................................43 Obr. 14: Profesionální zpracování – svatby – Aperture...................................................46 Obr. 15: Profesionální zpracování – akty........................................................................49 Obr. 16: Poloprofesionální zpracování s využitím Flickru..............................................52 Obr. 17: Abstraktní nadworkflow....................................................................................56 Obr. 18: Abstraktní nadworkflow – příklad konkretizace...............................................58 Obr. 19: Stávající metoda spolupráce..............................................................................71 Obr. 20: Navrhovaná metoda spolupráce – varianta 1.....................................................73 Obr. 21: Navrhovaná metoda spolupráce – varianta 2.....................................................74
iii
iv
Seznam tabulek Tabulka 1: Typické hodnoty dynamických rozsahů..........................................................9 Tabulka 2: Poloprofesionální zpracování kombinované..................................................29 Tabulka 3: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu..............................................34 Tabulka 4: Profesionální zpracování - události...............................................................39 Tabulka 5: Profesionální zpracování – svatby – Lightroom............................................42 Tabulka 6: Profesionální zpracování – svatby – Aperture...............................................45 Tabulka 7: Profesionální zpracování – akty.....................................................................48 Tabulka 8: Poloprofesionální zpracování s využitím Flickru..........................................51
v
vi
1. Úvod Samotná digitální fotografie je velmi mladá, vždyť první komerčně dostupná digitální zrcadlovka se objevila v roce 1991. Během svého relativně krátkého života si digitální fotografie našla cestu do různých odvětví. Běžně se s ní dnes setkáváme mezi amatérskými fotografy, ale i v řadě profesionálních aplikací. Vlastnosti digitální fotografie jsou v mnoha ohledech zásadně odlišné od tradiční fotografie, proto adaptace digitální techniky do dřívějších pracovních postupů neznamená zdaleka pouze výměnu filmového fotoaparátu za digitální. Zcela zásadní změnu přináší zpracování fotografií na počítači. Software pro digitální fotografii se přirozeně vyvinul až s jejím rozšířením, proto je tento typ softwaru zatím velmi mladý a jak už to u mladého masově používaného softwaru bývá, jeho vývoj je rychlý. Právě softwarovým nástrojům a jejich použití v pracovních postupech digitální fotografie se věnuje tato práce. Konkrétně se budeme zabývat procesům při zpracování fotografií na počítači, k pochopení této části pracovního postupu je třeba znát i procesy předcházející – pořízení fotografií digitální technikou a přípravné procesy – a v jisté míře i používání a cesty fotografií po jejich počítačovém zpracování. Pracovní postup směřuje od svých vstupů, pro nás to budou hlavně zachycené snímky, ke svým výstupům. Budeme se zabývat výhradně přístupem, který od pracovního postupu očekává, že bude organizovaný a efektivní. Takovýto přístup umožňuje opakované dosahování výsledků konzistentní kvality, dobré zvládnutí organizace práce nás nechává se soustředit na ostatní důležité věci a práce může být vnímána příjemně. Předmětem této práce jsou tedy pouze postupy fotografů, kteří o orgazovaný a efektivní pracovní postup usilují. Některé anglické termíny zatím nemají ustálený český ekvivalent, proto u prvního výskytu těchto pojmů v textu uvádím i anglický výraz.
1/83
2/83
2. Teorie Tuto kapitolu tvoří teoretické články, které jsem zařadil pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Tyto články stručně popisují důležité a někdy špatně chápané aspekty zpracování digitální fotografie.
Správa barev O problematice správy barev už toho bylo napsáno mnoho. Pro dosažení cíle této práce – zkoumání pracovních postupů a nástrojů pro digitální fotografii – nepotřebujeme detailní teoretickou část o správě barev, nicméně jsou zde dva důvody, pro stručné připomenutí tohoto tématu: •
Podpora správy barev je důležitým faktorem pro volbu softwarových nástrojů.
•
Specifická situace interpretace obrazových dat v souborech typu RAW.
Pod pojmem správa barev (color management) rozumíme výměnu informací potřebných pro jednoznačnou interpretaci barevných obrazových dat a převod těchto barevných dat, jak je tomu zapotřebí při vytváření reprodukcí [ICC]. Jinými slovy správu barev můžeme chápat jako kontrolovaný způsob práce s barevnými obrazovými daty během celého procesu zpracování fotografií, při kterém data putují od jednoho zařízení ke druhému, z jednoho formátu do druhého, zpracování probíhá v několika softwarových nástrojích a případně i na více platformách (operačních systémech). Na této cestě je potřeba zajistit jednoznačný význam zpracovávaných barevných dat a správný převod, kde je ho třeba. Pro reprezentaci barev na počítači je klíčové, aby barevná obrazová data měla jednoznačný – objektivní – význam. K tomu slouží barevné modely, barevné prostory a barevné profily. Tyto pojmy se často zaměňují. Stručně a zjednodušeně řečeno, pod barevným modelem budeme chápat matematický model popisu barvy pomocí uspořádaných seznamů (n-tic) čísel. Barevný prostor budeme chápat jako barevný model doplněný o přiřazení hodnot modelu do referenčního barevného prostoru. Tedy barevný prostor tvoří už absolutně dané barvy (pokud jsou definovány podmínky pro pozorování). Barevný profil můžeme zjednodušeně vidět jako barevný prostor doplněný o požadavky na prostředí pro korektní pozorování a způsoby převodu na jiné barevné prostory.
3/83
Barevné modely Barevný model popisuje základní barvy a mísení těchto základních barev do výsledné barvy. Barva je v přírodě dána směsí světla různých vlnových délek a různé barevné modely se snaží napodobit barvu co nejvěrněji [WIBM]. Barevné modely jsou dvou základních druhů podle míchání barev – aditivní a subtraktivní. V aditivních barevných modelech se jednotlivé barevné složky sčítají a vytváří tak světlo větší intenzity. Tomu odpovídá prolínání barevných kuželů světla, vychází se při tom z černé. U subtraktivních barevných modelů se ubírají (odečítají) jednotlivé barevné složky od výchozího (bílého) světla. Velmi stručně si představíme běžně používané barevné modely při zpracování digitální fotografie na počítači. RGB model RGB model je jeden z nejčastěji používaných a jedná se o aditivní model. Základními barvami jsou v něm červená (R – Red), zelená (G – Green) a modrá (B – Blue). CMYK model CMYK je subtraktivní barevný model, který se uplatňuje hlavně u reprodukčních zařízení, která míchají pigmenty. Jeho složky jsou azurová (C – Cyan), purpurová (M – Magenta), žlutá (Y – Yellow) a černá (K – blacK). Pro použití černé složky jsou hlavně pragmatické důvody: •
Text, který obsahuje drobné detaily, se často tiskne černě. Bez černé složky by byly velké nároky na soutisk složek CMY.
•
Kombinace CMY při pokusu o černou se jeví spíš jako špinavá hnědá.
•
Černý pigment je typicky levnější.
HSB model HSB model můžeme vidět jako jiný způsob reprezentace (zadávání) barev v RGB modelu. Tento způsob je často používaný v obrázkových editorech a reprezentace barev v něm odpovídá způsobu, jakým barvy někdy popisujeme v přirozeném jazyce. Složky HSB jsou odstín (H – Hue), sytost nebo také saturace (S – Saturation) a jas (B – Brightness). Ilustrační Obr. 1: HSB – odstín a Obr. 2: HSB – jas a sytost jsou převzaté z [VSBM]. 4/83
Obr. 1: HSB – odstín
Obr. 2: HSB – jas a sytost
5/83
Barevné prostory Lab Přesněji máme na mysli barevný prostor CIE 1976 (L*, a*, b*). Jedná se zároveň o barevný model i barevný prostor. Za zmínku stojí hlavně proto, protože se používá jako referenční prostor nezávislý na zařízení a slouží tak jako prostředník při převodech jiných barevných modelů/prostorů. Hodnoty Lab ještě nedefinují absolutní barvu, protože jsou relativní k volbě bílého bodu. Zásadní vlastností tohoto modelu je, že se snaží aproximovat zrakové vnímání – složka L odpovídá vnímané světlosti a stejně velké změny v „a“ i v „b“ jsou vnímány jako zhruba stejně velké změny v barevnosti. Obr. 3: Lab převzatý z [VSBM] demonstruje reprezentaci barev pomocí barevného modelu L*a*b*.
Obr. 3: Lab
6/83
sRGB, Adobe RGB, ProPhoto RGB Jsou to ve fotografii často používané barevné prostory nad modelem RGB. Podrobněji se jimi zabývat nebudeme. Pro ilustraci relativní velikosti barevných rozsahů těchto prostorů – gamutů – si uvedeme Obr. 4: Porovnání gamutů RGB prostorů, původně ze zdroje [CMRW]
Obr. 4: Porovnání gamutů RGB prostorů
RAW RAW je označení pro množinu formátů. Většina z nich jsou proprietární formáty různých výrobců. Otevřeným formátem typu RAW je Adobe DNG. Soubor RAW obsahuje následující složky: •
obrazová data – typicky ve formě barevné mozaiky odpovídající barevnému filtru čipu,
•
metadata – informace o nastavení fotoaparátu a jak se mají interpretovat obrazová data,
7/83
•
náhled.
Při převodu na „hotový snímek“ se aplikuje celá řada algoritmů, typické jsou následující: •
„demozaikování“ - dopočítání plné barevné informace pro každý pixel pomocí interpolace,
•
přiřazení barevného profilu – interpretace obrazových dat,
•
vyvážení bílé,
•
aplikace gradační křivky,
•
redukce šumu a doostření.
Prakticky stejný proces probíhá i ve fotoaparátu při vytváření souborů ve formátu JPEG. Navíc proběhne ještě ztrátová komprese a bitová hloubka JPEG je omezená na 8 bitů na kanál.
RAW a dynamický rozsah Možná jedním z největších rozdílů mezi fotografováním na film a digitálním záznamem je způsob, jakým tato média reagují na světlo. Film se v tomto ohledu chová podobně jako lidské oko, ale světlocitlivý křemíkový čip se chová jinak [LRAW]. Lidský zrak má nelineární charakter, který umožňuje informování organizmu o širším rozsahu vjemů, jinými slovy dvojnásobný dopadající počet fotonů za časovou jednotku neodpovídá vnímání dvojnásobné intenzity světla. Podobnou nelinearitu vykazuje fotografický film. Naproti tomu světlocitlivý křemíkový čip má lineární charakteristiku, konkrétně dvojnásobek dopadajícího světla pak znamená zhruba dvojnásobnou zaznamenanou hodnotu. Dynamický rozsah záznamu digitálního fotoaparátu je dán jako poměr maximální měřitelné světelné intenzity a minimální měřitelné světelné intenzity, typicky se ve fotografii udává ve stopách. Maximální měřitelná intenzita odpovídá hladině bílé a je určena saturací snímačů (pixelů) na čipu – je to tedy intenzita, od které všechny větší 8/83
intenzity jsou zaznamenány stejnou – maximální – hodnotou. Minimální měřitelná intenzita odpovídá hladině černé, která je u digitálních čipů dána mírou šumu [CCDR]. DNR = log2 ( Dmax / Dmin) DNR
… dynamický rozsah
Dmax
… maximální měřitelná intenzita
Dmin
… minimální měřitelná intenzita
Lineární odezva čipu má podstatný dopad pro nastavení expozice. Uvažujme 12 b hloubku na kanál záznamu. Tomu odpovídá 4096 možných úrovní kanálu. V důsledku linearity čipu připadne celá polovina úrovní (2048) na první nejvyšší stopu dynamického rozsahu. Polovina zbylých úrovní (1024) připadne na druhou stopu rozsahu. Na šestou stopu dynamického rozsahu už zbývá jen 64 možných úrovní. Z toho vyplývá, že není dobré se připravit o relativně velké množství úrovní v důsledku relativně malého podexponování. V souvislosti s charakteristikou odezvy fotografických záznamových médií je zajímavé si uvést dynamické rozsahy běžně používaných zařízení.
Systém Digitální kompakt Digitální zrcadlovka Kinofilm Monitor Tisk Lidské oko (- zornice) Lidské oko (+ zornice) Scéna Pod mrakem Slunečno
DNR Kontrast Poznámka [stopa] 7 1:128 8,5 1:350 10 1:1000 9 1:500 Katalog. Hodnoty často nereálně vyšší. 6,5 1:100 Značný vliv pozorovacích podmínek. 12 1:4000 Bez vlivu stahování zornice. 24 1: 1,7·107 Včetně vlivu stahování zornice. DNR Kontrast Poznámka [stopa] 3 1:8 Podobná odrazivost objektů. 12 1:4000 Rozdílná odrazivost objektů.
Tabulka 1: Typické hodnoty dynamických rozsahů
9/83
Bezztrátové úpravy V souvislosti s upravováním fotografií se často setkáváme s pojmem bezztrátové úpravy. Ten postupně získal více významů, takže jeho používání snadno vede ke zmatení. Navíc nejsou zakotvené ani termíny, pomocí kterých můžeme rozdíly mezi různými druhy bezztrátových úprav popsat. Pod pojmem bezztrátové úpravy obecně myslíme takový způsob transformace obrazových dat, který zachovává nezměněná původní data.
Použití více souborů Způsobem, který nám při upravování umožní zachovat původní data, je samozřejmě i použití více souborů – je to způsob starší než digitální fotografie. Použití více souborů má však několik zásadních nevýhod. •
Prostorová neefektivita.
•
Nezachovává informaci o transformaci.
•
Omezené možnosti použití verzí a částí.
•
Nepřehlednost.
Sebe-odkazující obrázky – vrstvy Vrstvy (layers) ve zpracování digitálních fotografií jsou prostředkem, jak uchovat více složek obrázku v jednom obrázku (souboru). Tyto složky se dají využít pro uložení více verzí, pro skládání prvků kompozice, úpravy částí obrázku nebo pro celou řadu dalších úprav. Různé softwarové nástroje podporují různé funkčnosti vrstev. Typické funkčnosti jsou například tzv. masky, které zjednodušeně řečeno přiřazují obrazovým bodům příslušné vrstvy průhlednost, dále jsou to režimy míchání vrstev. Podrobněji se zde funkčnostmi vrstev zabývat nebudeme. Vrstvy úprav (adjustment layers) jsou z pohledu druhů nedestruktivních úprav zásadně odlišné a patří do parametrických úprav. Zatím tedy uvažujeme pouze rastrové vrstvy a ne vrstvy úprav. Použití sebe-odkazujících obrázků má následující vlastnosti: •
Lepší možnosti použití verzí a částí. 10/83
•
Lepší přehlednost.
•
Prostorová neefektivita.
•
Jen částečné informace o transformaci.
Parametrické úpravy Zásadně odlišným typem bezztrátových úprav jsou tzv. parametrické úpravy. U předcházejících dvou typů úprav byl výsledný obrázek reprezentovaný jako rastr (matice bodů) nebo dokonce několik rastrů, což přináší prostorovou neefektivitu. Princip parametrických úprav se dá vyjádřit vztahem: •
původní obrázek + parametry = výsledný obrázek
Podívejme se na konkrétní způsoby realizace parametrických úprav a co nám nabízí z pohledu digitální fotografie. Vrstvy úprav Vrstvy úprav jsou realizací parametrických úprav typickou pro softwarové nástroje, které využívají výhod klasických vrstev. Vrstva úprav je transformací, která se aplikuje na stejnou skupinu vrstev, se kterou by se míchala klasická vrstva. Chytré objekty Pojem chytré objekty se příliš nepoužívá, spíše se používá anglický výraz „smart objects“, a jedná se o pokročilý prostředek aplikace Adobe Photoshop. Chytré objekty mohou být vytvořeny z rastrové i vektorové grafiky, také z obrázku ve formátu RAW. Původní obrazová data zůstávají po celou dobu úprav zachována a všechny úpravy, které můžeme s chytrými objekty provádět, jsou parametrické. Díky tomu můžeme například opakovaně měnit rozměr chytrých objektů bez zhoršení obrazové kvality. Z pohledu pracovního postupu digitální fotografie jsou chytré objekty zajímavé pouze tehdy, když se je podaří integrovat do pracovního postupu a nenarušují časovou efektivitu prováděné práce. V kapitole „Požadavky na spolupráci s ostatními nástroji“ jsem využil vlastností chytrých objektů v návrhu metody spolupráce mezi integrovaným prostředím a externí aplikací pro úpravu fotografií. Parametrické editory Parametrické editory se vyvinuly díky dvěma specifickým problémům se zpracováním obrázků ve formátu RAW [NDI]: 11/83
•
RAW obsahuje hrubá obrazová data, která je potřeba před zobrazením poměrně složitě transformovat.
•
Většina používaných formátů RAW jsou proprietární formáty bez dostupné dokumentace a bylo zpočátku nemožné pro softwarové nástroje jiných výrobců ukládat data zpět do těchto souborů.
Díky nástrojům pro organizování fotografií založených na databázi spojují parametrické editory obrázky a k nim přidružené parametry úpravy, které je možné kdykoli složit ve výsledný obrázek. Rozvinutí tohoto přístupu nabízí zajímavé vlastnosti pro pracovní postup: •
Využití výhod formátu RAW.
•
Rozsáhlé možnosti organizace fotografií.
•
Hromadné zpracování bezztrátových úprav.
•
Nekonečná historie úprav.
•
Prostorová efektivita.
Nevýhodou parametrických editorů je, že pochopení způsobu práce s nimi je náročnější. Možná je to proto, že organizování založené na souborech a složkách je silně vžité a komplikuje pochopení jiného přístupu.
12/83
Uspořádání digitálních fotografií V relativně mladém světě digitální fotografie je stále snazší vytvářet velké množství fotografií. Důvodů a motivací k pořízení velkého množství snímků může být celá řada. Může to být touha sportovního fotografa zachytit pohyb atleta v nejnapínavějším okamžiku, může to být snaha módního fotografa zachytit expresivní výraz tváře foceného modelu, může to být boj fotografa společenských událostí se spoustou rychle se měnících veličin na koncertu rockové skupiny nebo třeba přístup začínajícího amatéra, který se snad pokouší udělat všechny možné chyby co nejdříve, aby se jich příště vyvaroval. Ať už tedy vede fotografy k pořízování spousty snímků cokoli, jejich digitální sbírky snadno čítají tisíce i více fotografií. I kdyby snad někdo odolával a fotil poměrně málo, během let se mu fotografie nastřádají a bude stát před stejnou výzvou – jak vhodně uspořádat fotografie. Pojďme se tedy podívat, co by nám mohlo uspořádání fotografií umožňovat. Je dobré si uvědomit, že bez nějakého uspořádání bychom nemohli ani otevřít fotografii k prohlédnutí nebo úpravě, protože bychom neměli způsob, jak ji vůbec vybrat a určit. Mohli bychom si položit otázku, jestli bude lepší uspořádání chronologické nebo podle předmětu. Ale taková otázka by byla krátkozraká. Jednak by to od začátku vypadalo, že budeme mít uspořádání podle jediné vlastnosti, a jednak není jasné, co má být tím předmětem – má to být název snímku, název události nebo snad místo jeho pořízení? Další cestou, kterou se nevydáme, je zkoumání způsobů a metod, podle kterých lidé hledají fotografie v klasických, nedigitálních, fotoalbech. Tato cesta nabízí zajímavé srovnání, ale byla by velmi obtížná hlavně proto, že uspořádání digitálních fotografií potřebuje řešit jiné úkoly. Svým způsobem totiž spravujeme zároveň negativy i zvětšeniny a máme jiné rozsáhlé možnosti úprav. Zkusme tedy začít poněkud jinak. Podívejme se, jaké dodatečné informace – metadata – s sebou může nést digitální fotografie a jestli by nebylo vhodné uspořádat fotografie na základě těchto metadat.
Metadata Soubor s digitální fotografií kromě samotných obrazových dat většinou nese i další informace. Často obsahuje náhled (náhledy) fotografie v menším rozlišení, který slouží především k urychlení zobrazení. Vedle obrazových dat jsou zde ale i přidružené textové informace – metadata – a právě na ty se nyní zaměříme. Při pořízení fotografie zaznamenává digitální fotoaparát do souboru, dalo by se říct, 13/83
co nejvíce potenciálně užitečných informací, které má k dispozici. Tyto informace se týkají různých aspektů procesu pořízení a vzniklých obrazových dat. Obyčejně jsou uloženy podle standardů jako jsou IPTC, EXIF a podobně. Pokud odhlédneme od formátu uložení, můžeme vidět přidružená metadata fotografií v následujících kategoriích. Tyto kategorie nejsou přesně definovány, nejedná se o úplný výčet a každý soubor s fotografií nemusí nutně obsahovat všechna uvedená metadata. Metadata „Při pořízení“ Do této kategorie patří informace o procesu pořízení fotografie. Jsou to například informace o použitém fotoaparátu, objektivu, případně dalším fotografickém vybavení, které je fotoaparát schopný zjistit. Dále sem patří parametry nastavení expozice. class Metadata
Při pořízení -
clonové číslo čas doba expozice fotoaparát GPS souřadnice objektiv
Popisná -
Parametry obrazových dat
autor název název souboru popis
-
barevný prostor rozlišení na délkovou jednotku šířka v bodech výška v bodech
Klíčová slova -
místo předmět událost žánr
Další organizační -
barvy hodnocení vlajky
Obr. 5: Metadata Pokoud má fotoaparát přístup k GPS souřadnicím, nemělo by nic bránit jejich zaznamenání. Samotné GPS souřadnice sice určují místo na Zemi, kde byl snímek pořízen, nicméně nemusí být pro člověka příjemné přímo podle nich fotografie uspořádat. Přirozenější a čitelnější je uspořádání třeba podle států a měst. Takový převod GPS souřadnic na název místa je však možný. Větším problémem je získat polohu fotografovaného objektu namísto polohy fotoaparátu. Například vyfotím-li budovu Národního divadla z Petřínské rozhledny, může mě ve vztahu k pořízené fotografii zajímat jak fotografované Nárocní divadlo, tak 14/83
místo pořízení – Petřínská rozhledna. Technické řešení by se snad našlo, ale zatím se v praxi s tímto příliš nesetkáme. I samotné GPS souřadnice fotoaparátu při pořízení jsou u fotografií spíše málokdy. Parametry obrazových dat Tato metadata představují vlastnosti obrazových dat. Patří sem samozřejmě šířka v bodech, které se také říká horizontální rozlišení, anglicky někdy i „X resolution“, dále výška v bodech. Dalším parametrem obrazových dat je barevný prostor (gamut). Teprve přiřazení barevného prostoru dává smysl číselné reprezentaci barev v obrazových datech. Popisná metadata Volně řečeno se jedná o slovní popis snímku. Můžeme se setkat například s metadaty pro autora, název, popis, vymezení autorských práv (copyright) a podobně. Zařadíme sem i název souboru. Klíčová slova Klíčová slova se mohou stát pro uspořádání fotografií důležitými metadaty. Jedná se o označení důležitých prvků fotografie pomocí přiřazení klíčových slov, která symbolizují tyto prvky. Za klíčové slovo se obvykle volí slovo nebo krátké slovní spojení vystihující příslušnou vlastnost fotografie. Klíčová slova se často používají pro lidi znázorněné na fotografii, místa pořízení nebo vyobrazená místa, zvířata, neživé předměty, události (společenské) spojené s fotografií, žánry a další. mmd Klicova slova - linearni
Praha
Německo
Václavské nám.
jídlo
svatba
vystoupení
představení
portrét
architektura
hry
krajina
Obr. 6: Klíčová slova - lineární
Výčet kategorií, ze kterých můžeme klíčová slova volit, je relavině dlouhý a řada kategorií se snadno rozloží na další podkategorie. Potenciálních klíčových slov je totiž 15/83
opravdu mnoho. Zvažme počet různých lidí na fotografiích jednoho fotografa, řadu států, měst, čtvrtí, ulic, kde byly fotografie pořízeny, rozmanité množství druhů zvířat a rostlin atd. Ke klíčovým slovům se dá přistoupit buď tak, že nebudeme vytvářet systém kategorií a uvidíme všechna klíčová slova na stejné úrovni – lineárně – nebo tak, že systém kategorií zavedeme. Lineární přístup povede k problému, že práce s výčtem všech klíčových slov bude velmi obtížná kvůli potenciálně obrovskému množství. Například bude obtížné vybrat jedno konkrétní klíčové slovo z výčtu všech pomocí výběru na obrazovce a může být potřeba ho přímo zadat – napsat.
mmd Klicova slova - hierarchie
místo
předmět
jídlo
Praha
Německo
architektura
událost
hry
žánr
portrét
architektura
krajina
svatba vystoupení představení
Václavské nám.
Obr. 7: Klíčová slova - hierarchie V naprosté úplnosti by systém klíčových slov představoval systém všech fotografovatelných věcí – což je snad nemožný filozofický úkol, kterému se pokusíme z praktických důvodů vyhnout. V praxi se ukazuje, že když omezíme sledované prvky ve fotografiích na ty, které jsou pro nás podstatné, systém klíčových slov bude zvladatelný. Nicméně upozornil bych na dva základní problémy: 1. Překrývání kategorií – některá klíčová slova můžou patřit do několika kategorií. To můžeme řešit tak, že kategorie necháme a budeme dávat pozor při některých operacích, například při vyhledávání, abychom prohledali všechny kategorie. Nebo necháme jedinou vybranou kategorii a ostatní s ní sloučíme. 2. Synonyma – pro jednu vlastnost zavedeme několik klíčových slov. Problémy spojené s klíčovými slovy jsou mnohem starší než samotná digitální fotografie. Jejich řešení v minulosti vedlo k vytvoření tzv. řízených slovníků (anglicky „controlled vocabulary“). Řízené slovníky mají své výhody a nevýhody [CTRV] a vhodnost jijich použití závisí na konkrétních cílech a úkolech. Někteří fotografové používají řízené slovníky, aby dosáhli lepších výsledků v komerčních knihovnách 16/83
digitálních fotografií [SOCV]. Můžeme předpokládat, že snímkům následujícím po sobě v sérii budeme chtít přiřadit podobná metadata. Při procesu přidávání klíčových slov máme tedy problém, jak několika snímkům z velkého množství přiřadit několik klíčových slov zase z velkého množství. Takový úkol přiřazení M:N, obzvlášť když navíc zohledníme výběr fotografií a klíčových slov výběr(M) : výběr(N), vyžaduje zvláštní pozornost ze strany uživatelského rozhraní. Další organizační metadata Když bychom například chtěli vybrat skupinu fotografií a opakovaně s ní pracovat nebo různé fotografie označit pro různé zpracování – třeba některé pro základní a ostatní pro náročnější detailní úpravy – můžeme využít metadat pro rozlišení skupin. Typickými zástupci těchto organizačních metadat jsou označení pomocí barev, hodnocení podle nějaké stupnice a přiřazení vlajek.
Složky a soubory (taxonomie) Složky a soubory jsou jedním z možných uspořádání. V nejjednodušší podobě je zavedeme takto: •
prvky: složka (má název), soubor (má název)
•
vztahy: složka může obsahovat další složky a soubory
•
složky tvoří strom •
jedna složka je základní (kořen)
•
složky netvoří cyklus
Obr. 8: Složky 17/83
Přirozená organizace fotografií pomocí složek a souborů je založená na větvení složek na jedné úrovni podle jedné vlastnosti, jejíž hodnoty se promítnou do názvů složek. Na další úrovni sice můžeme větvit složky podle jiné vlastnosti, ale pracujeme už jen s částí fotografií oproti první úrovni. Vzniká tak systém kategorií, který je vhodný právě tehdy, když složky druhé úrovně tvoří logické podkategorie složek první úrovně. To však neplatí pro zvolený příklad, kde složky první úrovně představují větvení podle měsíců a složky druhé úrovně představují větvení podle místa – místa rozhodně nejsou logickými podkategoriemi měsíců. Pokud bychom chtěli například vybrat všechny fotky z Prahy, museli bychom hledat jiné – pomocné – řešení, protože žádná složka všechny fotky z Prahy neobsahuje.
Databáze (fazety) Protože nás zajímá hlavně logický pohled na možnosti uspořádání fotografií pomocí databází, přiblížíme si je jen okrajově, abychom se vyhnuli relační algebře. Databáze nám umožňují uspořádání podle více vlastností – vícerozměrné uspořádání. Takovému uspořádání se říká fazetový systém (anglicky faceted system). Můžeme tedy organizovat fotografie podle různých vlastností, aniž abychom vytvářeli zbytečné podkategorie jako v příkladu se složkami a soubory. Založit organizaci fotografií na databázovém uspořádání není zdaleka pouze teoretickou záležitostí. Konkrétními aplikacemi pro fotografy, které databázové uspořádání používají, jsou například Adobe Photoshop Lightroom a Apple Aperture. Navíc existuje i operační systém BeOS, který používá databázové uspořádání pro práci s dokumenty obecně. Dokonce i firma Microsoft vede projekt na databázový souborový systém, který se jmenuje WinFS. Jestli se takováto řešení na desktopových operačních systémech rozšíří, je otázkou budoucnosti, o použitelnosti svědčí i některé studie [DBFS].
18/83
Zálohování a archivace Pod pojmem zálohování rozumíme vytváření kopií/duplicit za účelem snížení rizika ztráty dat a případně zmenšení rozsahu poškození dat v důsledku havárie. Zálohování vytváří komplexní systém, který můžeme popsat schématem a plánem. Proto může být nesnadné jasně vymezit, která část schéma zálohování představuje archivaci. Pro archivování digitálních fotografií, jak bude dále chápáno, je důležité, že archivovaná data potenciálně opouští pracovní úložiště. Dobře provedené archivování by mělo obsahovat tyto části: •
vytvoření archivu,
•
uvolnění pracovního úložiště,
•
zaznamenání informací o archivu,
•
validace archivu.
Uvolnění pracovního úložiště – může následovat ihned po vytvoření archivu, s nějakou časovou prodlevou, nebo až když začne docházet místo na pracovním úložišti. Data by měla stále existovat aspoň ve dvou exemplářích. Zaznamenání informací o archivu – se samozřejmě hodí pro vyhledání konkrétních archivů, ale také nám pomáhá plánovat a zvládat pravidelné validace archivů.
Validace Každé médium je nespolehlivé, proto se také zálohy vytváří. Abychom minimalizovali riziko, že přijdeme o všechny exempláře dat, potřebujeme se ujistit, že kopie, se kterýmy počítáme, jsou v pořádku. Validace dat je proces ověření integrity a úplnosti digitálních informací. Validace při přenosu – jedním z nejčastějších zdrojů chyb je samotný přenos dat. Jednoduchým způsobem, jak zabránit poškození dat při přenosu, je používání validovaného přenosu. K tomu slouží například programy Syncback a Vice Versa pro Windows nebo Chronosync pro Macintosh. Validace úplnosti – jedním z řešení validace úplnosti je používání softwaru pro organizování fotografií, který si udržuje svůj katalog, podle kterého pozná, když nějaká fotografie chybí. V zásadě by bylo možné používat nějaký systém seznamů souborů.
19/83
Validace integrity – je ověření neporušenosti souborů. Používají se k tomu většinou otisky (hash, checksum), které je potřeba vhodným způsobem spravovat. Například formát DNG, kterému se budeme věnovat později, obsahuje MD-5 otisk uložený v jednom souboru vedle obrazových a popisných dat. Otisky lze s výhodou použít u zapisovatelných optických médií, protože jejich obsah se nemění. Stačí tedy porovnat otisk původních dat a kopie. Pro periodické ověřování integrity archivu je dobré otisky uchovat.
Hrozby Jaké hrozby číhají na naše data? Jsou to hlavně následující: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Selhání zařízení. Viry. Úmyslné poškození. Chyba diskového oddílu. Chyba při přenosu. Přepětí v elektrické síti. Krádež. Požár nebo jiná živelná pohroma. Lidská chyba.
Rozšíření chyby Pokud dojde k poškození originálních souborů, hrozí nebezpečí, že se toto poškození rozšíří i do záložních exemplářů těchto dat. Metody vytváření záloh, jako jsou zrcadlení, periodická synchronizace a podobné, nejsou proti tomuto jevu odolné. Při návrhu schématu zálohování je to potřeba brát v úvahu. Následující typy chyb se zálohováním rozšiřují: • • • •
poškození virem, úmyslné poškození, neúmyslné přepsání nebo smazání, chyba při přenosu.
Problém rozšíření chyby se dá řešit několika způsoby: • Média s neopakovatelným záznamem - pokud jednoduše již vytvořené zálohy nepřepisujeme, nemůže se do nich rozšířit chyba. • Inkrementální záloha - u inkrementálních záloh často narazíme na problém s kapacitou úložiště. Ta stačí jen na omezený počet záloh a nejstarší záloha je 20/83
potom cyklicky nahrazena novou. Toto vypadnutí starých záloh znamená, že i zde se může projevit efekt rozšíření chyby. Pokud jsou inkrementální zálohy vytvářeny pravidelně, můžeme si spočítat maximální čas, po kterém musíme data validovat. • Validace před zálohováním - pro validaci použijeme otisky (hash) - může to být zdlouhavé a nešikovné řešení, pokud je potřeba validovat často.
DNG pro archivování Pro archivování je zajímavý formát DNG, který se postupně víc a víc rozšiřuje a nachází podporu i v některých digitálních zrcadlovkách. Tento formát nabízí následující možnosti validace. • Většinu proprietárních formátů RAW umožňuje program DNG converter zkontrolovat na syntaktickou strukturní integritu. • DNG obsahuje otisk, podle kterého lze zkontrolovat jeho integritu. DNG má oproti proprietárním RAW formátům další výhody: • Veřejně dostupná dokumentace. • Možnost přidávat metadata. Volba vhodných formátů pro práci s fotografiemi závisí na různých aspektech celého pracovního postupu. Z pohledu archivování představuje DNG formát dobrou volbu díky dostupné dokumentaci a možnosti validace.
21/83
22/83
3. Analýza pracovních postupů Rozebereme si část pracovního postupu vytváření digitálních fotografií, která odpovídá počítačovému zpracování zachycených snímků. Pro pochopení této části je potřeba znát i návaznosti na pracovní postupy předcházející počítačovému zpracování a pracovní postupy, které mohou následovat. Stejně jako pro jakýkoli jiný pracovní postup, důležitými určujícími prvky jsou vstupy a požadované výstupy, které pracovními postupy vytváříme. Časová efektivita při dosahování požadovaných výsleků je důležitá obzvlášť pro profesionální nasazení. Další důležité vlastnosti jsou přehlednost a jednoduchost, které přispívají k dosahování výsledků bez zbytečných chyb, konzistentním a opakovatelným způsobem a k pozitivnímu vnímání prováděné práce. Do pracovního postupu zpracování fotografií na počítači může zasahovat více osob. Při zpracování komerčních profesionálních fotografických zakázek, například pro reklamu, často pracuje už při pořizování fotografií více členů pracovní skupiny. Pro samotné zpracování na počítači nehrají některé pozice zásadní roli. Sem zařadíme například pracovníky vytvářející scénu, dekoraci interiéru, zajišťující kostýmy, vizáž modelů, vlasový styling, asistenty fotografa nastavující světla a další. Nicméně nějaký vliv na počítačové zpracování zde je. Pro pracovníky na některých z těchto pozic se dělává předvádění snímků nebo jejich částí zobrazující sledované detaily za účelem odhalení potenciálních nedokonalostí v působnosti jejich pracovní náplně. Větší vliv na počítačové zpracování má nasazení tzv. digitálního technika – pracovníka odpovědného za použití digitální techniky při fotografování, zajištění a zálohování zaznamenaných dat a případně jejich využití v průběhu dne fotografování a jejich přípravu pro další zpracování. Z pohledu pracovního postupu to odpovídá úseku od stažení dat z paměťové karty, případně přenosu přímo do počítače bez použití karty, po vytvoření dat ve vhodném formátu pro předání k dalšímu zpracování. Pokud upravování fotografií na počítači má na starost speciální pracovník – retušér/editor, zásadní část pracovního postupu je právě v jeho režii a jeho vliv je tím značný. Jakmile je do zpracovávání zapojeno více osob, je potřeba řešit výměnu dat mezi nimi, použití vhodných formátů a pracovní postupy tím nabývají na komplexnosti. Ve svém průzkumu jsem proto sledoval, kolik lidí je zapojeno při vytváření snímků, kolik se jich podílí na počítačovém zpracování a na jakých pozicích pracují. Ve většině sledovaných případů si však fotografie upravoval sám fotograf. Pracovní postupy jsou závislé na celé řadě faktorů. Ty které jsem sledoval, jsou uvedené v „Metodika – Interview s fotografy“. 23/83
V názvech konkrétních zkoumaných pracovních postupů se objevuje pojmenování podle dvou zásadních přístupů, které se liší hlavně podle typu výstupů a počtu výstupních snímků. Toto rozdělení odpovídá mému vlastnímu průzkumu i doporučení podle projektu Digital Photography Best Practices and Workflow, který spravuje American Society of Media Photographers [DPBF]. Tyto dva zásadní přístupy – pracovní postup orientovaný na kvalitu a pracovní postup orientovaný na rychlost - jsou dále charakterizovány.
Pracovní postup orientovaný na kvalitu •
Důležitá je především co nejvyšší kvalita výstupů.
•
Ke zhoršení kvality výstupů může dojít při různých procesech pracovního postupu, proto musí být kvalita kontrolována v každém procesu.
•
Záznam probíhá typicky s nastavením parametrů na nejlepší kvalitu – tomu většinou odpovídá záznam do formátu RAW v nejvyšším rozlišení s maximální možnou barevnou hloubkou. Typické vybavení je fotoaparát s velikostí světlocitlivého čipu aspoň 36 mm x 24 mm (full-frame), kvalitní objektivy. Pokud je to možné, tak použití stativu, předsklopení zrcátka.
•
Počet pořízených snímků nebývá závratný – ve srovnání třeba s fotografováním sportovních událostí – ale může být až v řádu tisíců na jedno fotografování.
•
Počet detailně zpracovávaných snímků – snímků, které tvoří výstup – je už ale typicky malý – desítky snímků.
Pracovní postup orientovaný na rychlost •
Důležitá je především časová efektivita zpracování.
•
Řízení kvality v každém kromu musí probíhat tak, aby bylo dosaženo výstupů požadované kvality.
•
Nastavení parametrů záznamu musí umožňovat dosažení výstupů požadované kvality.
•
Počet pořízených snímků bývá závratný – často tisíce, někdy i desetitisíce snímků na jedno fotografování.
•
Počet snímků tvořících výstup je velký – až tisíce snímků.
•
Většina výstupních snímků není detailně upravována. 24/83
Metodika Prvním krokem bylo získávání informací o pracovních postupech jednotlivých fotografů. Tyto pracovní postupy jsem analyzoval a vytvořil jsem přehledná schémata. Pozorované jevy jsem také vysvětlil. Výsledky této analýzy jsou shrnuty v kapitole „Analýza pracovních postupů a nástrojů“. Na základě znalostí získaných analýzou pracovních postupů jsem abstrahoval od konkrétních postupů a vytvořil jsem „abstraktní nadworkflow“, které má za cíl postihnout logiku práce při zpracování fotografií. Díky této abstrakci se mi podařilo překonat méně podstatné odlišnosti a abstraktní nadworkflow používám při rozboru integrovaného prostředí v kapitole „4. Požadavky na integrované prostředí“. Informace o fotografických pracovních postupech jsem čerpal třemi způsoby, které jsou dále rozebrány.
Interview s fotografy Inverview s fotografy bylo významným zdrojem informací. Zvolil jsem formu kombinovaného interview, takže jsem se jednak ptal na předem připravené otázky a jednak jsem reagoval na podněty, které během rozhovoru vyvstaly. Takto vedeným pohovorem jsem sledoval úplnost, co do vyčerpání pracovního postupu zpracování fotografií na počítači, zároveň jsem ale nechtěl fotografům podsouvat vlastní představy o organizaci a struktuře postupů. Hlavní výhody interview vidím v tom, že fotografové můžou své postupy řádně vysvětlit a můžou odůvodnit své volby. Dále mohou být popsány návaznosti a závislosti mezi procesy. Fotografové můžou také přirozeným způsobem upozornit na eventuální problémy, se kterými se setkali. Naopak jako nevýhodu vidím časovou náročnost, jak pro mne, tak pro fotografy. V rámci této práce se mi podařilo provést pět pohovorů. Při interview jsem zjišťoval následující vstupní údaje: •
Kategorie podle profesionality ve smyslu výdělku. Kategorie mohou být: ◦ amatér, ◦ poloprofesionál – poloprofesionál zpracovává placené zakázky, které ovšem netvoří podstatnou část jeho příjmu, 25/83
◦ profesionál – příjem z fotografických zakázek tvoří podstatnou část jeho příjmu. •
Žánr fotografie.
•
Velikost a složení pracovní skupiny při fotografování.
•
Počet a role pracovníků zpracovávajících fotografie v počítači.
•
Počet zachycených snímků.
•
Časové omezení na zpracování zakázky.
•
Způsob záznamu: ◦ paměťová karta, ◦ přímo do počítače (tethered).
•
Datový formát záznamu: ◦ RAW, ◦ JPEG.
Dále jsem sledoval následující výstupní faktory: •
Druh výstupů: ◦ vytištěné fotografie (tisky), ◦ webové galerie, ◦ fotografie v časopisech/novinách, ◦ foto DVD – optické médium s fotografiemi a případně prezentací.
•
Určení výstupů: ◦ reklama, ◦ časopisy/noviny, ◦ osobní prezentace klientů/modelů, ◦ prezentace fotografa, ◦ výstavy, ◦ dekorace.
26/83
Dále pak aspekty zpracování: •
Organizace snímků: ◦ složky, ◦ možnosti speciálního organizačního softwaru (databáze/fazety), ◦ kombinace.
•
Vracení k již zpracovaných snímkům.
•
Skupiny snímků, pro které se pracovní postup liší.
•
Pokrytí pracovních procesů softwarovými nástroji.
•
Požadavky na funkčnosti softwarových nástrojů.
•
Problémy se spoluprácí softwarových nástrojů mezi sebou.
•
Řešení zálohování a archivace.
Informace z dostupných obsáhlých článků Dalším významným zdrojem informací jsou obsáhlé internetové články, ve kterých fotografové/retušéři popisují své pracovní postupy. Použil jsem hlavně sérii článků na serveru photo.net - Digital Photography Workflow Series [PHN]. Výhodou tohoto zdroje je, že fotografové/retušéři, kteří články sepsali, věnovali hodně času uspořádání svých myšlenek, než mohli vůbec své pracovní postupy popsat. Články nepopisují pouze část zpracování snímků na počítači, ale jsou zde uvedeny i návaznosti. Vysvětlení a odůvodnění konkrétních voleb je na úrovni podrobnosti, které jsem dosahoval při interview. Nevýhodou je nepružnost (nemožnost) případných doplňujících otázek a také to, že články byly sepsány v roce 2008.
27/83
Dotazník Dotazník jsem použil pro ověření informací zjištěných při interview. Je to časově efektivnější, ale zase méně pružný způsob průzkumu. Dotazník jsem realizoval jako online (webový) dotazník, konkrétní řešení tvořil formulář ve formátu XHTML v češtině (Příloha A - Dotazník - Použití softwaru v pracovních postupech fotografie) a v angličtině (Příloha B - Questionnaire - Workflow and Tools in Digital Photography). Očekával jsem, že na žádost ve fotografických diskusních forech vyplní dotazník větší počet fotografů. Bohužel se tak nestalo, dotazník vyplnilo 22 respondentů. Vzhledem k heterogenní skupině nemá smysl vyhodnocovat závislosti mezi sledovanými vlastnostmi.
28/83
Analýza pracovních postupů a nástrojů Poloprofesionální zpracování kombinované První rozebíraný pracovní postup je relativně přímočarý. Avšak obsahuje v sobě jak přístup orientovaný na kvalitu – v případě fotografování událostí, tak přístup orientovaný na rychlost – v případě portrétu. Kategorie Žánry
Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika
Způsob záznamu
Výstupy
Typ Určení výstupů
Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
poloprofesionální portrét akt události fotograf – sám upravuje fotografie (asistent, vizážista) digitální zrcadlovka ateliér, záblesková světla systémový blesk paměťová karta převážně JPEG světelně náročné scény RAW převážně webové galerie tisky osobní použití klientů osobní prezentace modelů osobní prezentace fotografa složky vyřazené rychlé úravy detailní úpravy Windows Total Commander, Zoner Photo Studio, Photoshop
Tabulka 2: Poloprofesionální zpracování kombinované
29/83
mmd Portréty
Organizování - příprava *1
*1) Vytvoření složek. - YYYY_MM_DD-NázevAkce - RAW // podsložka - pokud bylo foceno do RAWu
Pouze v ateliéru Kopírování
Prohlížení - inspekce (chyby)
Kopírování
Organizování - označení, smazání *2
Upravování - rychlé úpravy *3
Organizování - správa verzí *4
Upravování - rychlé úpravy *5
Upravování - detailní úpravy *6
Vytvoření výsledků *7
*2) Všechny snímky jsou zkopírovány do podsložky s výběrem, horší snímky jsou pak z této podsložky smazány.
*3) Úpravy v Zoner Photo Studio.
*4) Vytvoření podsložky, snímky z výběru zkopírovány do této podsložky. - web_files // k publikování na web
*5) Dávkové úpravy v Zoner Photo Studio - zmenšení, doostření, "vodoznak" copyright.
*6) Detailní úpravy nejlepších snímků v Photoshopu - výřez, WB, tonalita, barevnost, přechodové filtry, filmové zrno, převod na B&W, retuš vad, lokální úpravy.
*7) - webové galerie - automaticky generované v Zoner Photo Studio - upload přes FTP v TotalCommander - tisk - většina snímků se netiskne
Zálohování *8
*8) Záloha na další pevný disk.
30/83 Obr. 9: Poloprofesionální zpracování kombinované
Pozorované jevy Na tomto prvním pracovním postupu si rozebereme i pozorované jevy, které se opakují u dalších postupů. Fotograf, kterému tento pracovní postup patří, se věnuje portrétům a aktům, ale také fotografování událostí, například svateb. Z hlediska přístupů, které jsou charakterizovány výše, patří portrét a akt do pracovního postupu orientovaného na kvalitu, zatímco události patří do pracovního postupu orientovaného na rychlost. Podle toho, o jaký žánr se zrovna jedná, fotograf mění některé detaily při zpracování a jedná se vlastně o dva pracovní postupy, které mají společný základ. Zvládnutí rozboru dvou pracovních postupů najednou bylo možné díky interview, které jsem s fotografem osobně realizoval. •
Různé softwarové nástroje: jeden pro rychlé/hromadné úpravy, druhý pro detailní úpravy.
Jedním z jevů, které se v pracovních postupech objevují velmi často, je používání různých softwarových produtků – editorů – pro rychlé úpravy a pro detailní úpravy. Vysvětlení tohoto jevu můžeme hledat v rozboru požadavků na tyto produkty. Z pohledu požadavků na nabízené funkčnosti je od editoru pro rychlé úpravy typicky požadováno, aby obsahoval nástroje pro úpravy celých obrázků – globální úpravy, dále potom funkčnosti pro urychlení upravování – automatické nástroje (adaptivní úpravy), které mohou na základě obrazových dat konkrétního snímku nastavit jas a kontrast (křivky a úrovně) a podobné. Klíčovým požadavkem je podpora hromadných úprav – stejné úpravy chceme aplikovat na skupinu snímků, která souvisí s dobrým začleněním tohoto editoru do pracovního postupu a hlavně s jeho spoluprácí s nástrojem pro organizování snímků (souborů). Od editoru pro detailní úpravy jsou typicky požadovány jiné vlastnosti. V první řadě je to požadavek na širokou nabídku funkčností v oblasti globálních, lokálních i adaptivních úprav. Dále pak snadno použitelné nástroje, které souvisí s lokálními úpravami – nástroje pro výběr. Pro různá nasazení pak mohou být důležité nástroje pro kompozici, práci s vektorovou grafikou, případně řada dalších požadavků. Všechny úpravy jsou navíc požadovány ve vysoké kvalitě, často například s vyšší než osmibitovou barevnou hloubkou. Samozřejmostí pro profesionální použití je správa barev a možnost jejího nastavení. Důvodem pro používání několika editorů také může být zásadní rozšíření programu Adobe Photoshop, kterému se tak dostává výsadního postavení. Když navíc uvážíme rychlé tempo vývoje tohoto programu, který s každou novou verzí přináší nové zajímavé funkčnosti a vylepšuje vlastnosti funkčností již dříve implementovaných, není volba tohoto programu pro detailní úpravy překvapivá. •
Využití automatický nástrojů – hromadné úpravy, vytvoření výstupů. 31/83
Automatické nástroje mají zásadní význam pro dosažení časové efektivity pracovního postupu. Jejich používání je tedy přirozené pro zpracování zaměřené na rychlost, ale i pro zpracování zaměřené na kvalitu, akorát zde díky menšímu počtu zpracovávaných snímků a díky delšímu času strávenému nad detailním upravováním jednoho snímku není relativní časová úspora tak velká. S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že manuální práce fotografa by měla probíhat pouze tam, kde je přidávána hodnota fotografiím nebo výslednému dílu. Všechny ostatní body pracovního postupu by měly být buď vypuštěny, nebo proběhnout automaticky. Tento pohled na procesy pracovního postupu můžeme použít pro hodnocení časové efektivity – konkrétně pro nalezení míst, kde je prováděna zbytečná manuální práce. U pracovních postupů zaměřených na rychlost se navíc vzdáme individuálního nastavení úprav, případně lokálního nastavení úprav v rámci jednotlivých snímků a získáme tak možnost širšího uplatnění automatických nástrojů. Teď už se podíváme, jak jsou využívány automatické nástroje v tomto konkrétním pracovním postupu. Díky spolupráci organizační části a editoru v softwarovém nástroji Zoner Photo Studio může fotograf aplikovat úpravy hromadně na všechny snímky série. Některé úpravy nejsou žádoucí pro úplně všechny snímky série, ale jsou společné pro podobné snímky – jsou tedy aplikovány po vybraných skupinách. Další skupina procesů, kde se používají automatické nástroje, je vytváření výstupů. Formát a vlastnosti připravovaných dat závisí na konkrétním výstupu. Pro prezentaci fotografií na webu jsou snímky většinou převzorkovány do menšího rozlišení a doostřeny – někdy i několikrát – snímky může být záhodno doostřit před zmenšením i po zmenšení, mohou být k tomu použity různé algoritmy. Pro použití na webu se prakticky výhradně používá barevný prostor sRGB. Pokud jsou snímky v jiném barevném prostoru, je potřeba aplikovat převod. Z různých důvodů mohou být prováděny další tranformace. Kvůli typicky velkému počtu snímků, které putují na web, je využito v tomto pracovním postupu možností automatického vytváření webových galerií (prezentací). Snímky jsou převedeny do požadovaného formátu a navíc je vytvořena hotová webová prezentace se zvoleným motivem vzhledu. Příprava snímků pro tisk je obzvlášť v komerčních zakázkách náročný a delikátní proces. Fotograf, jehož pracovní postup rozebíráme, zdůraznil hlavně přípravu dat v přesném rozměru a rozlišení podporovaném tiskárnou. I zde je vhodné použít automatických nástrojů, ale relativně menší počet snímků, které jsou tisknuty, dává prostor individuálnímu nastavení úprav jednotlivých snímků. •
Zaměření na kvalitu – RAW, detailní úpravy. 32/83
Jak už bylo zmíněno, zkoumaný pracovní postup obsahuje své složky – zaměření na kvalitu a zaměření na rychlost. Fotograf nazval zaměření na kvalitu jako „vážné focení“. V tomto případě je využito výhod záznamu do formátu RAW. Hlavní podíl upravování při zaměření na kvalitu probíhá v editoru Adobe Photoshop. •
Zaměření na rychlost – JPEG, hromadné úpravy.
Druhá složka pracovního postupu se odlišuje způsobem záznamu, který probíhá do formátu JPEG. V náročných světelných podmínkách fotograf volí i tady formát RAW. Zpracování pak probíhá hromadně nad všemi snímky série a po částech nad podobnými snímky. •
Organizace – složky.
Organizace snímků je realizována hlavně pomocí souborů a složek. Primární je chronologické uspořádání, které je někdy doplněno o sekundární podle „názvu akce“ a terciární uspořádání můžeme vidět v rozdělení souborů do složek podle formátu, určení výstupu a pojmenování souborů pro různé verze jednoho snímku. Alternativní způsob organizace představuje nástroj „Katalog“ aplikace Zoner Photo Studio, který uspořádá všechny snímky, které aktuální instalace spravuje, podle roku, měsíce a dne. Tento způsob je tedy zase chronologický, stejně jako primární uspořádání realizované pomocí složek, ale funguje automaticky a zahrne i snímky, které by třeba byly stranou primárního složkového uspořádání.
33/83
Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina
Použitá technika Způsob záznamu Výstupy
Typ Určení výstupů
Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
profesionální fashion – módní fotografie fotograf, asistent fotografa digitální technik a retušér (zpracování psáno z jeho pozice) vizážista, kostimér a další digitální fotoaparát ateliér, záblesková světla paměťová karta RAW časopisy/noviny prezentace klientů a další reklama časopisy/noviny prezentace klientů primárně složky sekundárně speciální organizační systém vyřazené další zpracování vybrané klientem detailní úpravy Mac OS Lightroom 2, Photoshop CS3, Transmit, Intego Personal Backup
Tabulka 3: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu
34/83
mmd Fashion
Během fotografování Organizování - příprava složek, nastavení automatického importu *1
Kopírování - kopírování a automatický import do Lightroomu
Zálohování - na externí pevný disk
Prohlížení - kontrola potenciálních problémů *2
*1) Složka "RECEIVED" pro automatický import (obrázky, • které se sem nahrají jsou automaticky přesunuty jinam a importovány pomocí Lightroomu). Složka "Fotograf/Klient_ČtvrtletíRok", • př. "STEPHANEMILHOMME/BAZAAR_SPRING08". Složka "KlientČtvrtletíRok_#Shot", • př. "BAZAARSP08_01". Nastavení automatického importu v Lightroomu. • Přejmenování souborů na • "KlientČtvrtletíRok_#Shot_#Číslosouboru", př. "BAZAARSP08_01_00001.cr2".
*2) Kontrola expozice, zaostření, ...
Upravování - rychlé úpravy v Lightroomu
Prohlížení - členové teamu kontrolují svou práci
Zálohování - na externí pevný disk
Organizování - výběr snímků s klientem *3
Vytvoření výstupů - pro spolupracovníky (fotografa) *4
*3) Značkování pomocí pomocných organizačních metadat v Lightroomu.
*4) Pracovní verze pro fotografa: "Export as catalog" v Lightroomu - fotograf má stejné verze snímků a stejné označení.
Obr. 10: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu 1
35/83
mmd Fashion
Po fotografování Organizování - označení snímků pro další zpracování, smazání nepotřebných
Vytvoření výstupů - pro klienta *5
*5) Výstup pro klienta - pro výběr snímků klientem: Přes webovou galerii nebo e-mail.
Zálohování
Organizování - vstup od klienta *6
Organizování - složka s vybranými snímky *7
Upravování - rychlé úpravy *8
Upravování - detailní úpravy *9
Zálohování *10
*6) Vybrané snímky a jejich rozložení na stránkách. Pro kontrolu jako názvy souborů a zároveň náhledy snímků.
*7) Vytvoření podsložek: "RAW_SELECTED" - snímky vybrané klientem • "PSD_HIREZ" - rozpracované snímky ve Photoshopu • "TIF_HIREZ" - hotové verze pro odevzdání • "JPEG_LOWREZ" - pracovní verze ke schválení •
*8) Úpravy RAWů v Lightroomu - WB, tonalita, lokální kontrast, barevnost.
*9) Detailní úpravy v Photoshopu - doostření, tonalita a barevnost lokálně, úprava tvarů, ...
*10) Záloha rozpracovaných zakázek na jiný pevný disk a na externí pevný disk.
Vytvoření výstupů - pro spolupracovníky (fotografa)
Výstup/vstup klienta - schválení
Vytvoření výsledků *11
*11) Vytvoření snímků ve vysokém rozlišení za použití akcí (Photoshop a Bridge) - sloučení vrstev, redukce bitové hloubky, převod barevných prostorů, vrstvy úprav, doostření. Doručení snímků klientovi (DVD, FTP).
Zálohování
Archivace - na DVD
Obr. 11: Profesionální zpracování zaměřené na kvalitu 2 36/83
Pozorované jevy •
Role fotografa a digitálního technika/retušéra.
Tento pracovní postup je komplexní v důsledku toho, že na zpracování fotografií v počítači se podílí fotograf a digitální technik, který zastává i pozici retušéra. Úloha fotografa v tomto případě má menší význam, pracovní postup je popsán z pohledu digitálního technika/retušéra. Fotograf ovlivňuje zpracování na několika místech. Během fotografování si s využitím softwaru kontroluje svou práci i výsledky práce ostatních členů pracovní skupiny, na konci fotografického dne jsou pro něj připravena data, která obsahují všechny již provedené úpravy retušérem a přidané organizační označení. Při dalším zpracování fotograf kontroluje kvalitu a ovlivňuje vyznění úprav retušérem. •
Softwarové nástroje použité během fotografování.
Softwarové nástroje jsou nasazeny již během fotografického dne, kdy plní celou řadu úkolů. Digitální technik, z jehož pohledu pracovní postup dále sledujeme, nahrává postupně snímky do počítače a provádí kontrolu na potenciální nedostatky. V případě zjištění problémů uvědomí fotografa a předejde se tak větší (časové) ztrátě. Ještě během fotografování si prohlíží svou práci někteří členové pracovní skupiny, kteří chtějí vidět výsledky práce v jejich působnosti – například vlasový stylista bude chtít vidět detail účesu a podobně. V případě souhlasu zpracovatele zakázky a klienta probíhá během fotografického dne předvedení vybraných snímků klientovi. K tomu je potřeba snímky rychle upravit již během fotografování. Během fotografického dne jsou také připravena data pro další zpracování. V případě zkoumaného pracovního postupu jsou všechny úkoly na softwarové zpracování pokryty aplikací Adobe Photoshop Lightroom, která patří do skupiny parametrických editorů. •
Organizace během fotografování.
Během fotografování, stejně jako při dalším zpracování, jsou pro organizaci použity primárně složky, sekundárně pak organizační možnosti parametrického editoru Lightroom – například rychlý výběr, klíčová slova, seskupení (štosování/stacking) a další. Zajímavý je způsob importu do Lightroomu, který probíhá pomocí tzv. automatického importu, jehož podstatou je přesouvání snímků ze sledované složky „RECEIVED“ do složky určení např. „STEPHANEMILHOMME/BAZAAR_SPRING08“. •
Výměna dat mezi fotografem a retušérem jako katalog Lightroomu.
Trochu překvapivě si retušér a fotograf předávají data ve formátu „katalogu“ aplikace
37/83
Lightroom. Tímto způsobem se předají snímky včetně úprav (jedná se o parametrické úpravy), historie úprav, označení a seskupení snímků. Překvapivé to může být proto, protože digitální technik / retušér tímto způsobem nespolupracuje s jediným fotografem, ale s celou řadou profesionálních fotografů. Z toho vyplývá, že tito fotografové mají možnost s Lightroomem pracovat a do jisté míry zvládají používání této aplikace. •
Zálohování po každém kroku.
Digitální technik během fotografického dne a retušér při dodatečných úpravách mají na starost zálohování rozdělané práce. Proto vidíme v celém pracovním postupu zálohování prakticky po každém kroku. •
Využívání výhod parametrických úprav.
Jak již bylo řečeno, během fotografického dne jsou někdy snímky prezentovány klientovi. K tomu se hodí, aby byly fotografie již do jisté míry upravené. Díky rychlosti parametrického upravování provede úpravy retušér už v průběhu fotografického dne, kdy zrovna nemá jinou práci. •
Předání výstupů klientovi ve formátu TIFF.
Na rozdíl od předávání dat mezi fotografem a retušérem, klientovi jsou předány výsledné fotografie ve formátu TIFF. Volba vhodného barevného prostoru (nějaký RGB prostor nebo nějaký CMYK prostor) není jednoznačná a závisí i na odborných znalostech a schopnostech klienta. •
Archivace – organizace pomocí složek.
Ani formát použitý pro archivaci už není katalog Lightroom, ale výstupy, které jsou v podsložkách projektu – hlavně soubory ve formátu TIFF a PSD. Informace o vytvořených archivech jsou spravovány pomocí jiné aplikace než je parametrický editor. Podpora pro správu archivů v Lightroomu v době této analýzy nebyla implementována. •
Použití parametrického editoru.
Můžeme shrnout, že nasazení parametrického editoru – konkrétně aplikace Adobe Photoshop Lightroom – nastává co nejdřív v pracovním procesu. Organizace a úpravy probíhají v této aplikaci, dokonce výměna dat mezi retušérem a fotografem je realizována přes proprietární formát „katalogu Lightroomu“. Pro detailní úpravy se používá Adobe Photoshop a hlavními výsledky jsou snímky v plném rozlišení ve formátu TIFF, které jsou předány klientovi a také archivovány na DVD. •
Výběr snímků klientem.
Pro výběr snímků klientem je buď vytvořena speciální webová galerie, která informaci o výběru odešle zpátky fotografovi/retušérovi e-mailem, nebo jsou snímky poslány v menším rozlišení ve formátu JPEG e-mailem klientovi, který zpátky pošle názvy souborů vybraných snímků a pro jistotu i samotné soubory, aby nedošlo k omylu. Přenesení výběru z e-mailu na označení snímků v organizačním modulu Lightroomu probíhá manuálně a není automatizováno.
38/83
Profesionální zpracování – události
Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika Způsob záznamu
Výstupy
Typ
Určení výstupů
Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
profesionální události – koncerty fotograf digitální zrcadlovka dostupné světlo (na scéně), systémový blesk paměťová karta RAW webové galerie časopisy/noviny prezentace klientů a další osobní prezentace klientů časopisy/noviny reklama složky vyřazené další zpracování detailní úpravy Windows IrfanView, Photoshop CS3 + Adobe Camera RAW
Tabulka 4: Profesionální zpracování - události
39/83
mmd Akce
Organizování *1
*1) Canon ZoomBrowser Ex - Automatické vytvoření složek podle data. Akce, které nabízí další obchodní příležitosti, mají v názvu složky i název akce.
Kopírování *1
Organizování - výběr pro další zpracování *2
*2) IrfanView - Rychlé vykreslování CR2 formátu, správa barev, otevření obrázku ve Photoshopu přes jedinou klávesu. Obrázky pro klienta nebo pro tisk v samostatné složce.
Zálohování - na externí pevný disk
Organizování - správa verzí *3
Upravování *4
*3) Vznikne přirozeně otevřením, upravováním a uložením v Adobe Camera RAW (Photoshopu).
*4) Adobe Camera RAW - WB, tonalita, barevnost, lokální kontrast, doostření.
*5) Photoshop CS3 - vrstvy (usnadňují pozdější změny), lokální úpravy, klonování, lokální doostření, lokální rozostření, převod do B&W (The Imaging Factory's Convert to Black and White Pro plug-in), filmové zrno, lokální tonalita.
Upravování *5
Vytvoření výstupů webová galerie *6
*6) Automatické vytvoření webové galerie pomocí Jalbum - skin Chameleon podporuje aktualizaci galerie podle provedených změn - rychlejší upload. Webová galerie pro každou akci pro pozdější dohledání obrázků.
Zálohování - na externí pevný disk
Archivace - 2 exempláře DVD *7
*7) Jeden exemplář je na geograficky vzdáleném místě (off-site).
Obr. 12: Profesionální zpracování – události
40/83
Pozorované jevy •
Přizpůsobení náročným světelným podmínkám.
Tento pracovní postup je přizpůsobený obtížným světelným podmínkám zejména divadelních a koncertních scén. •
Relativně malý počet snímků.
Počet výstupních snímků je menší v porovnání s jinými událostmi jako jsou svatby nebo sportovní události. •
Přímočarý postup.
Pracovní postup je velmi přímočarý, k výsledkům je potřeba se vrátit jen výjimečně, proto se nevěnuje čas označování snímků. K organizaci stačí jednoduchá struktura složek. •
Nevyužívá se možností hromadného parametrického zpracování.
Díky relativně malému počtu snímků a díky tomu, že fotograf se k již zpracovaným snímkům nevrací, není potřeba používat parametrické úpravy – nepřinesly by podstatné zrychlení. •
Off-site záloha.
Implementace off-site zálohy (záloha umístěná na geograficky vzdáleném místě) je motivována umístěním fotografa v seismicky aktivní oblasti.
41/83
Profesionální zpracování – svatby – Lightroom Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika Způsob záznamu
Výstupy
Typ
Určení výstupů Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
profesionální události – svatby fotograf digitální zrcadlovka dostupné světlo, systémový blesk paměťová karta RAW webové galerie foto DVD tisky osobní použití klientů prezentace fotografa hlavně složky vyřazené rychlé úpravy detailní úpravy Mac OS Lightroom 2, Photoshop CS3, Bridge
Tabulka 5: Profesionální zpracování – svatby – Lightroom
42/83
mmd Svatby-Lightroom
Organizování - příprava *1
*1) Vytvoření složky - název obsahuje datum a jméno klienta.
Kopírování
Upravování - rychlé úpravy *2
Organizování - výběr lepších snímků *3
Vytvoření výstupů *4
Organizování - přeskupení *5
Upravování - dávkové úpravy *6
Upravování - detailní úpravy *7
Vytvoření výsledků *8
Archivace *9
*2) Úpravy po skupinách podobných snímků v Lightroomu výřez, WB, tonalita, natočení, redukce červených očí.
*3) Označení jako "quick collection" v Lightroomu.
*4) - Export snímků z Lightroomu do vhodného formátu (TIFF, 8b sRGB barevný prostor). - Vybrané snímky ("quick collection") v lepší kvalitě (TIFF, 16b ProPhoto RGB barevný prostor) do zvláštní složky. *5) Změna pořadí snímků a následné přejmenování v Bridge.
*6) Dávkové doostření - Bridge + Photoshop.
*7) Detailní úpravy asi 40 vybraných snímků v Photoshopu odstranění nechtěných objektů (nápisů apod.), korekce geometrického zkreslení (širokoúhlých objektivů), redukce barevné vady, lokální úpravy. *8) - Přehledová karta pro foto DVD. - Přehledová karta pro album vybraných snímků. - Foto DVD (prezentace pomocí iPhoto). - Foto CD se snímky v JPEG s menším rozlišení (prezentace pomocí iPhoto). - Tisk vybraných snímků (Sunburst RIP software). - Tisk ukázkových snímků pro svatební hosty. *9) Archivace výsledných TIFF souborů na DVD.
Obr. 13: Profesionální zpracování – svatby – Lightroom
43/83
Pozorované jevy •
Využití autotomatických nástrojů – hromadné úpravy, hromadné vytvoření výstupů.
S využíváním hromadných úprav pro skupiny podobných snímků jsme se setkali už u předchozích rozborů. U zpracování velkého počtu fotografií ze svateb to není vůbec překvapivé. Skupiny budou tvořit například místa, kde byly snímky pořízeny – podle toho bude nastaveno třeba vyvážení bílé. Automatické nástroje jsou použity také pro vytvoření výstupů, kterých tento fotograf vytváří spoustu. Jsou to vytištěné fotografie, foto DVD se snímky a s prezentací, foto CD se snímky ve formátu JPEG v menším rozlišení a přehledové karty. Pro tisk více snímků jako jedné úlohy je použit Sunburst RIP. •
Výběr až po rychlých úpravách.
Zajímavým jevem je rozdělení snímků do skupin podle zamýšleného zpracování (např. smazat, rychlé úpravy, detailní úpravy) až po hromadném upravování. Proč hodnotit – rozdělovat do skupin – snímky, které potřebují nějaké rychlé úpravy? Proč například vybírat z pěti portrétů ten s nejlepším výrazem tváře mezi snímky, které potřebují přidat expozici (zesvětlit) o 0,5 stopy? Pokud si necháme z téměř každé skupiny podobných snímků aspoň jeden a pokud používáme software, který umožňuje rychle aplikovat hromadné úpravy, může být výhodné napřed provést rychlé úpravy a potom až výběr. •
Změna pořadí snímků, aby lépe vyprávěly příběh.
Snímky na výstupu nejsou ve stejném pořadí, jako byly pořízeny, ale jejich pořadí je změněno v aplikaci Bridge tak, aby „lépe vyprávěly příběh“. Následně jsou snímky přejmenovány, aby bylo jejich nové pořadí zachováno v organizaci složek a slouborů. •
Zálohování a archivace.
Už během fotografování jsou snímky zálohovány díky záznamu na dvě paměťové karty zároveň, který použitý fotoaparát umožňuje. Z karet nejsou snímky smazány po celou dobu zpracovávání zakázky. Výsledné fotografie ve formátu TIFF jsou archivovány na DVD. Fotograf se k zakázkám obyčejně nevrací, takže důkladnější archivace není potřeba. Fotograf kromě svateb fotí také jiné komerční zakázky. Při těchto je důkladná archivace ponechána na klientovi. •
Různé softwarové nástroje: jeden pro rychlé/hromadné úpravy, druhý pro detailní úpravy.
Tento jev je rozebrán u jednoho z předchozích pracovních postupů.
44/83
Profesionální zpracování – svatby – Aperture
Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika Způsob záznamu
Výstupy
Typ
Určení výstupů Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
profesionální události – svatby fotograf digitální zrcadlovka dostupné světlo, systémový blesk paměťová karta RAW webové galerie foto DVD tisky osobní použití klientů prezentace fotografa speciální organizační systém vyřazené rychlé úpravy detailní úpravy Mac OS Aperture, Photoshop CS3
Tabulka 6: Profesionální zpracování – svatby – Aperture
45/83
mmd Svatby-Aperture
Organizování - příprava *1)
*1)Pořízené snímky jsou již zálohovány na multimediálním prohlížeči Epson P-2000. Zálohování rozdělané práce probíhá pomocí "Aperture Vault" kopie celého katalogu na externí disk.
Kopírování
Organizování - označení *3
Organizování - označení (klíčová slova) *4
Organizování - výběr pro internetovou prezentaci *5
Vytvoření výsledků internetová prezentace *6
Organizování - seskupení snímků *7
Upravování - rychlé úpravy *8
Upravování - detailní úpravy *9
*3) V Apple Aperture jsou snímky rozděleny do skupin označením: - Všechny snímky 3 hvězdičky. - Později u některých změna na 5 hvězdiček nebo nepotřebný. *4) Přiřazení klíčových slov podle částí svatby - "přípravy, obřad, portréty nevěsty a ženicha, skupinové portréty, první tanec, tancování, přípitek, ..."
*5) Výběr 40 až 50 snímků pro internetovou prezentaci. Snímky jsou také označeny 5 hvězdičkami.
*6) Vytvoření a upload internetové prezentace pomocí Aperture.
*7) Seskupení podle klíčových slov a 5 hvězdiček pomocí "Smart Albums" v Aperture.
*8) Úpravy v Aperture nad skupinami podobných snímků - WB, tonalita, barevnost, doostření, převod na B&W, ...
*9) Detailní úpravy nejlepších snímků - lokální úpravy.
Vytvoření výsleků
Archovace *10
*10) Archivace vytvořených souborů JPEG na DVD.
Obr. 14: Profesionální zpracování – svatby – Aperture
46/83
Pozorované jevy Toto je druhý pracovní postup fotografie svateb, který si rozebíráme, a je v mnohém podobný tomu předchozímu. Podíváme se na zajímavé rozdíly.
•
Organizace – parametrický editor.
Organizace snímků probíhá téměř v celém pracovním postupu – po zkopírování až po vytvoření výsledků – pomocí parametrického editoru. Pro označení, a tím pádem i pro organizování, používá fotograf hlavně hvězdičky a klíčová slova (podle částí svatby). Klíčová slova mu mimo jiné zajišťují výběr aspoň jedné (typicky několika) fotografií z každé části svatby. •
Zálohování a archivace.
Během svatby fotograf zálohuje snímky z karet na multimediální prohlížeč. Při zpracování snímků na počítači je zálohování rozdělané práce řešeno pomocí nástroje „Aperture Vault“ aplikace Apple Aperture, kterým je spravována kopie dat na externím disku. Archivovány jsou zpracované snímky ve formátu JPEG na DVD. Stejně jako u předchozího fotografa svateb, pro důkladnější archivaci není důvod.
47/83
Profesionální zpracování – akty Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika Způsob záznamu
Výstupy
Typ Určení výstupů
Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků Operační systém Použitý software
profesionální akt fotograf (asistenti) digitální střední formát, digitální zrcadlovka ateliér, záblesková světla paměťová karta, záznam přímo do počítače RAW tisky snímky pro web galerie, výstavy časopisy osobní prezentace fotografa další složky vyřazené různé Windows SilkyPix, Bridge, Photoshop
Tabulka 7: Profesionální zpracování – akty
48/83
mmd Akce
Organizování *1
*1) Canon ZoomBrowser Ex - Automatické vytvoření složek podle data. Akce, které nabízí další obchodní příležitosti, mají v názvu složky i název akce.
Kopírování *1
Organizování - výběr pro další zpracování *2
*2) IrfanView - Rychlé vykreslování CR2 formátu, správa barev, otevření obrázku ve Photoshopu přes jedinou klávesu. Obrázky pro klienta nebo pro tisk v samostatné složce.
Zálohování - na externí pevný disk
Organizování - správa verzí *3
*3) Vznikne přirozeně otevřením, upravováním a uložením v Adobe Camera RAW (Photoshopu).
Upravování *4
*4) Adobe Camera RAW - WB, tonalita, barevnost, lokální kontrast, doostření.
*5) Photoshop CS3 - vrstvy (usnadňují pozdější změny), lokální úpravy, klonování, lokální doostření, lokální rozostření, převod do B&W (The Imaging Factory's Convert to Black and White Pro plug-in), filmové zrno, lokální tonalita.
Upravování *5
Vytvoření výstupů webová galerie *6
*6) Automatické vytvoření webové galerie pomocí Jalbum - skin Chameleon podporuje aktualizaci galerie podle provedených změn - rychlejší upload. Webová galerie pro každou akci pro pozdější dohledání obrázků.
Zálohování - na externí pevný disk
Archivace - 2 exempláře DVD *7
*7) Jeden exemplář je na geograficky vzdáleném místě (off-site).
Obr. 15: Profesionální zpracování – akty
49/83
Pozorované jevy Tento pracovní postup je příkladným postupem zaměřeným na kvalitu. Odpovídá tomu i žánr – umělecké akty – u kterého se typicky očekává prvotřídní kvalita výstupů.
•
Maximální kvalita.
Použitá nastavení a formáty odpovídají snaze o dosažení nejlepší možné kvality. Záznam probíhá do formátu RAW, výsledek po zpracování RAWu je uložen ve formátu s bezztrátovou kompresí (TIFF, PSD) v šestnáctibitové barevné hloubce. •
Zpracování RAW.
Od softwaru pro práci se snímky ve formátu RAW je požadován pouze jejich nastavitelný převod do formátu TIFF nebo PSD. Jiné funkce nejsou požadovány. Pokud fotograf není spokojen s převodem v jednom nástroji, zkusí použít jiný – konkrétně používá SilkyPix a Adobe Camera RAW. •
Výběr snímků nad přehledovými kartami.
Zajímavým jevem je způsob, jakým fotograf vybírá snímky pro další zpracování. Ten si totiž nejprve vytvoří přehledové karty (několik malých obrázků na jedné kartě), podle kterých se rozhoduje o výběru a potom vybrané snímky zkopíruje. •
Organizace pomocí složek.
•
Různé softwarové nástroje: jeden pro rychlé/hromadné úpravy, druhý pro detailní úpravy.
Tyto jevy jsou rozebrány u předchozích pracovních postupů.
50/83
Poloprofesionální zpracování s využitím Flickru Kategorie Žánry Vstupy
Pracovní skupina Použitá technika Způsob záznamu
Výstupy
Typ
Určení výstupů
Zpracování Uspořádání snímků Skupiny snímků
Operační systém Použitý software
poloprofesionální portrét dokument fotograf digitální zrcadlovka systémové záblesky paměťová karta RAW webové galerie tisky časopisy prezentace klientů reklama časopisy prezentace klientů osobní prezentace fotografa složky webová aplikace Flickr vyřazené rychlé úpravy detailní úpravy Windows Nikon Capture NX2, NikSoftware Color Efex 3, Total Commander, IrfanView, Flickr
Tabulka 8: Poloprofesionální zpracování s využitím Flickru
51/83
mmd Flickr
Organizování - příprava
Kopírování
Organizování - výběr *1
Upravování - rychlé úpravy *2
Vytvoření výstupů - převod *3
Upravování - detailní úpravy *4
Vytvoření výstupů *5
Organizování - smazání *6
Zálohování *7
Organizování - seskupení *8
*1) Výběr lepších snímků pro další zpracování - do podsložky.
*2) Upravování v Nikon Capture NX 2 - plug-in NikSoftware Color Efex 3 - globální i lokální úpravy.
*3) Upravené snímky převedeny do JPEG, uloženy do podsložky.
*4) Detailní upravování v Photoshopu nad vytvořeným souborem JPEG.
*5) - Typicky upload na Flickr pomocí Flickr uploadr nebo webového rozhraní. - Převzorkování (zmenšení) zařídí aplikace Flickru. - Pro jiné výstupy ještě dávkové úravy - převzorkování (zmenšení) a doostření. *6) Smazání RAWů od horších snímků - zůstávají v JPEG.
*7) Zálohování na externí pevný disk.
*8) Organizování na Flickru: - geotagy, - skupiny (podle zájmových skupin na Flickru), - komentáře s informacemi o svícení. Případný pozdější výběr snímků pro další použití přes Flickr.
Obr. 16: Poloprofesionální zpracování s využitím Flickru 52/83
Pozorované jevy •
Během zpracování organizace pomocí složek.
Zatím by se mohla zdát organizace běžná – tedy pomocí souborů a složek, ale v pozdějším stádiu tohoto pracovního postupu se způsob organizace mění. •
Ztráta informace o parametrických úpravách.
Po provedení parametrických úprav v aplikaci Nikon Capture NX 2 jsou upravené snímky uloženy do formátu JPEG. Od lepších snímeků je sice verze ve formátu RAW archivována, ale tímto způsobem se ztrácí informace o provedených úpravách. •
Detailním úpravám předchází ztrátová komprese.
Zvláštní je také volba formátu JPEG pro mezistupeň úprav, protože detailní upravování probíhá po provedení ztrátové komprese a pouze v osmibitové barevné hloubce. Vysvětlení rozhodně nenajdeme v datové nekompatibilitě aplikací. Nikon Capture NX2 umožňuje uložení například ve formátu TIFF. Snížení kvality nejspíš nevadí proto, že hlavní výstupy jsou snímky pro webovou galerii Flickr a maximální možná kvalita jednoduše není požadována. Nicméně během zpracování dochází až k trojnásobné ztrátové kompresi: výstup z Nikon Capture, výstup po detailním upravování v Adobe Photoshopu, převzorkování na Flickru. •
Použití webové galerie Flickr.
Jakmile jsou snímky upraveny lokálně na počítači fotografa, jsou nahrány do webové galerie Flickr, která nabízí řadu funkcí. Další organizování a prohlížení snímků už fotograf provádí pomocí Flickru. Konkrétně využívá geotagy, skupiny, komentáře, kde si poznamenává informace o použitém osvětlení. Také snímky pro případné další použití by se stáhly rovnou z Flickru, kde jsou uloženy v plném rozlišení. •
Použití Flickru – výhody webových aplikací.
Bez delšího rozboru můžeme konstatovat, že používání flickru jako hlavního nástroje pro organizování s sebou přináší výhody a nevýhody známé z nasazení webových aplikací.
53/83
Abstraktní nadworkflow Výstižné označení abstraktní nadworkflow si zaslouží krátké vysvětlení. Workflow je synonymem pro pracovní postup, „nadworkflow“ má napovídat, že jednotlivá workflow můžeme získat vypuštěním nepotřebných částí. „Abstraktní“ je myšleno ve smyslu, že odhlížíme od realizace konkrétních procesů, detailní popis použité abstrakce a postup přechodu od abstraktního nadworkflow ke konkrétnímu workflow jsou popsané dále. Důvodů pro vytvoření abstraktního nadworkflow je více. Abstraktní nadworkflow slouží pro zkoumání logiky pracovních postupů zpracování digitální fotografie. Efektivně tak simulujeme množinu pracovních postupů jedním útvarem. Dalším důvodem pro jeho vytvoření je, že můžeme přehledně a systematicky projít jednotlivé procesy pracovního postupu. Abstraktní nadworkflow je také výhodné pro analýzu vztahů procesů pracovního postupu a softwarových nástrojů. Posledním zřejmým důvodem je využití nadworkflow pro analýzu požadavků na integrované prostředí pro zpracování digitální fotografie, která je součástí práce. Jádrem vytvořeného abstraktního nadworkflow je schéma „Obr. 17: Abstraktní nadworkflow“ a slovník nazvaný „Entity abstraktního nadworkflow“, který dává význam abstraktním procesům, které jsou hlavními entitami. Abstrakce musela proběhnout, aby bylo možné postihnout rozdílné pracovní postupy v jednom schématu a zkoumat společně jejich logiku. Odhlížíme tedy od používání konkrétních softwarových nástrojů, od způsobu organizace snímků (organizace pomocí souborů a složek, organizace pomocí databáze), od konkrétních aplikovaných metod, od použitých datových formátů a dalších méně podstatných detailů. Dalším krokem k vytvoření abstrakního nadworkflow bylo vytvoření abstraktních procesů. Ty vznikly sloučením konkrétních procesů pracovního postupu do skupin podle charakteru prováděné práce, který vyplynul ze struktury pracovních postupů získané při jejich analýze. Abstraktní nadworkflow je tedy utvořeno následovně: •
Abstraktní procesy: Význam abstrakním procesům dává slovník Entity abstraktního nadworkflow. Některé abstraktní procesy jsou upřesněny – např. „organizování – příprava“. Význam tohoto upřesnění je zřejmý – skupina procesů je zúžena na „přípravu“.
•
Bloky: Bloky jsou vyznačeny plnou čarou kolem abstraktních procesů. Bloky představují větší logické úseky pracovního procesu – význam je zřejmý. 54/83
•
Závislosti absolutní: Jsou vyznačeny černými přerušovanými šipkami. Představují závislosti, které jsou v pracovních postupech téměř vždy. (Objektem zkoumání jsou pořád reálné pracovní postupy, exaktnější kvantifikace není možná.)
•
Závislosti typické: Jsou vyznačeny zelenými přerušovanými šipkami. Tyto závislosti můžeme najít v řadě pracovních postupů, v některý ovšem nejsou.
Zbývá vysvětlit, jak se v abstraktním nadworkflow pohybovat od začátku pracovního postupu ke konci. Postup skrz nadworkflow je ve schématu odshora dolů, navíc plné šipky značí možné opakování (iteraci) bloku. Vpravo od těchto šipek jsou příklady úkolů, kvůli kterým mohou být iterace potřeba. Abstraktní nadworkflow sleduje částečně i postup zpracovávaných dat (datový tok). Implicitní tok dat je ve směru postupu abstraktním nadworkflow. Explicitní datový tok vyplývá z významu procesů, např. kopírování, vytvoření výstupů, zálohování, archivace, ale i další. Přechod od abstraktního nadworkflow ke konkrétnímu pracovnímu postupu se dá provést podle následujících kroků: •
Vypustíme nepotřebné abstraktní procesy, případně celé bloky.
•
V rámci bloků může být vhodné prohodit abstraktní procesy. Jiné řešení nabízí expanze bloku do několika iterací.
•
Provedeme konkretizaci procesů: abstraktní procesy nadworkflow nahradíme odpovídajícími kombinacemi konkrétních procesů z této skupiny. (Konkrétní procesy jsou uvedeny v Entity abstraktního nadworkflow.)
55/83
mmd Abstraktni nadworkflow - 0.3
Příprava
Organizování - příprava
Kopírování
Během fotografování -
Zálohování
Import
Organizování - uvolnění karty
Během fotografování -
Organizování
Prohlížení
Upravování
- Kontrola potenciálních problémů - Prohlížení práce spolupracovníky - Rychlé úpravy
Prohlížení
- Předvedení snímků klientovi Vytvoření výstupů
- Výběr snímků s klientem
Zálohování « fl o w »
Import
Kopírování Zálohování Organizování - uvolnění karty, změna popisných metadat
Organizování
Úpravy - Rychlé úpravy
Upravování
- Detailní úpravy - Zpracování snímků vybraných klientem
Vytvoření výstupů
- ... Zálohování « fl o w »
Archivace
Archiv
Obr. 17: Abstraktní nadworkflow
56/83
Na příkladu prvního rozebíraného pracovního postupu „Poloprofesionální zpracování kombinované – rychlost události, kvalita portrét“ si ukážeme převod abstraktního nadworkflow na konkrétní pracovní postup. Vypustíme: •
Během fotografování – Import: Zálohování.
•
Během fotografování – Import: Organizování – uvolnění karty.
•
Během fotografování – Prohlížení: Organizování.
•
Během fotografování – Prohlížení: Upravování.
•
Během fotografování – Prohlížení: Vytvoření výstupů.
•
Během fotografování – Prohlížení: Zálohování.
•
Import: Zálohování.
•
Import: Organizování – uvolnění karty, změna popisných metadat.
•
1. Úpravy: Vytvoření výstupů.
•
1. Úpravy: Zálohování.
•
2. Úpravy: Vytvoření výstupů.
•
2. Úpravy: Zálohování.
•
3. Úpravy: Organizování.
•
Archiv: Archivace.
Tím dostaneme následující abstraktní schéma:
57/83
mmd Abstraktni nadworkflow - priklad
Organizování - příprava
Kopírování
Příprava
Během fotografování Import
Prohlížení
Během fotografování Prohlížení
Kopírování
Organizování
Import
1. Úpravy
- Rychlé úpravy
2. Úpravy
- Úpravy pro web
Upravování
Organizování Upravování
Upravování
3. Úpravy
- Detailní úpravy
Vytvoření výstupů Zálohování
Obr. 18: Abstraktní nadworkflow – příklad konkretizace
58/83
Nahradíme abstraktní procesy konkrétními: •
Příprava: Organizování – příprava → Vytvoření složek.
•
Během fotografování – Import: Kopírování → Kopírování.
•
Během fotografování – Prohlížení: Prohlížení → Inspekce na potenciální problémy.
•
Import: Kopírování → Kopírování.
•
1. Úpravy: Organizování → Označení a seskupení lepších snímků.
•
1. Úpravy: Upravování → Rychlé úpravy.
•
2. Úpravy: Organizování → Vytvoření složek, vytvoření kopií.
•
2. Úpravy: Upravování → Rychlé úpravy (dávkové pro web).
•
3. Úpravy: Upravování → Detailní úpravy.
•
3. Úpravy: Vytvoření výstupů → Vytvoření výsledků (webová galerie, tisk).
•
3. Úpravy: Zálohování → Zálohování.
59/83
60/83
4. Požadavky na integrované prostředí Pro stanovení požadavků na integrované prostředí pro zpracování digitální fotografie vycházím z provedené analýzy pracovních postupů a také z existujících softwarových nástrojů, které fotografové používají pro podporu různých procesů pracovního postupu. Navrhované integrované prostředí si klade za cíl pokrýt co největší část pracovního postupu. Softwarové produkty nazvané v kapitole (DOPLNIT). Parametrické úpravy jako parametrické editory typicky obsahují modul pro organizování a modul pro upravování fotografií a vytváří tím prostor pro podporu větší části pracovního postupu. Proto je přirozené, že právě parametrické editory jsou největší inspirací pro navrhované integrované prostředí. Návrh požadavků na integrované prostředí provedu ve třech rovinách. Jsou to návrh požadavků na logickou stavbu uživatelského rozhraní, funkční požadavky a návrh požadavků na spolupráci s ostatními nástroji. Z provedené analýzy pracovních postupů plynou následující obecné požadavky: •
Časová efektivita prováděných procesů.
•
Přehlednost - uspořádání nástrojů, které kopíruje logiku prováděné práce.
•
Podpora bezztrátových parametrických úprav.
•
Vyřešení zmatení uživatele ze „ztrácení snímků mimo katalog“.
•
Podporované platformy nejlépe Windows, Mac OS, Linux.
Požadavky na logickou stavbu uživatelského rozhraní Z funkčních požadavků, které jsou rozebrány dále v textu, je jasně vidět, že navrhované integrované prostředí by mělo nabízet velké množství funkčností. Aby mohlo být uživatelské rozhraní přehledné a snadno zvládnutelné, je potřeba ho vhodně rozdělit a uspořádat. Během analýzy pracovních postupů se podařilo rozdělit pracovní procesy do skupin podle charakteru prováděné práce. Z tohoto rozdělení vyjdeme při návrhu logické stavby uživatelského rozhraní. Skupiny pracovních procesů můžeme vzít jako základ pro modalitu uživatelského rozhraní. Modální rozhraní nabízí uživateli možnosti interakce po jednotlivých modech – modulech – mezi kterými uživatel přechází tak, jak přechází mezi právě prováděnými pracovními postupy. Navrhuji tedy rozdělit uživatelské rozhraní do modulů a submodulů následovně. 61/83
Moduly a submoduly – vzniknou sloučením skupin procesů (abstraktních procesů podle Abstraktní nadworkflow – Entity abstraktního nadworkflow). •
Knihovna: Organizování + Kopírování + Zálohování + Prohlížení + Archivace + (Upravování). ◦ Import: Vytvoření složek, Klíčová slova, Změna popisných metadat, Kopírování, Zálohování, Upravování (výchozí úpravy). ◦ Přehled: Vytvoření složek, Označení, Změna popisných metadat, Seskupení, Smazání nepotřebných snímků, Uvolnění paměťové karty, Správa verzí, Vstup od klienta, Správa informací o archivu, (Rychlé úpravy). ◦ Lupa: Označení, Smazání nepotřebných snímků, Správa verzí, Prohlížení, (Rychlé úpravy). ◦ Ochrana: Zálohování, Validace archivu.
•
Export: Vytvoření výstupů, Vytvoření archivu snímků.
•
Úpravy: Upravování, Inspekce snímků na potenciální problémy, (Označení, Smazání nepotřebných snímků, Vytvoření virtuálních kopií).
Knihovna – je nejvytíženějším modulem, proto je také rozdělená do submodulů. Hlavní účel knihovny je organizování fotografií, které ale souvisí s celou řadou procesů, které musí knihovna také podporovat. Import – submodul Import představuje vstupní bránu mezi integrovaným prostředím a okolním světem. Import je také vhodným místem pro uplatnění některých automatických nástrojů, například přidání metadat celé skupině snímků a nastavení výchozích úprav snímků. Přehled – je primárním submodulem pro organizaci snímků, konkrétně pro jejich různé označování, seskupování, přesouvání a mazání. Lupa – hlavní cíl submodulu Lupa je zobrazování fotografií, které může sloužit například pro výběr nepotřebných snímků, prohlížení provedených úprav, inspekci na potenciální chyby během fotografování nebo předvedení snímků klientovi. Ochrana – tento submodul slouží pro nastavení zálohování a provádění validace archivů. Export – modul Export je výstupní branou integrovaného prostředí. Při zamýšleném používání aplikace exportem prochází snímky až ke konci zpracování. Pomocí nástrojů exportu jsou vytvořeny výstupy, které jsou někomu předány nebo nějak použity. Úpravy – jsou zásadním modulem pro parametrické úpravování fotografií.
62/83
Nástroje interakce Moduly jsou složené hlavně z nástrojových panelů. Interakce s uživatelem probíhá přes ovládací prvky umístěné na nástrojových panelech, informační prvky, kontextové nabídky, roletové nabídky a dialogy. Nástrojové panely – jejich umístění v uživatelském rozhraní může být buď pevné, nebo nastavitelné. Pokročilí uživatelé často požadují nastavitelné umístění nástrojových panelů, které je flexibilnější. Proto navrhuji použít nastavitelné umístění nástrojových panelů s podporou jejich ukotvení a zároveň vytvořit takové počáteční rozmístění, které bude vyhovovat začínajícím uživatelům. Informační prvky – jsou zapotřebí různého typu. V submodulu Přehled bude velká část prvků rozmístěna kolem dlaždic s malými náhledy snímků. Jiné informační prvky budou zobrazeny jako překryv přes velký náhled v submodulu Přehled a v modulu Úpravy. Některé informační prvky budou zasazeny do nástrojových panelů – například histogram. Detailnějšímu rozboru nástrojů interakce se nebudeme věnovat, jedná se o poměrně běžné nástroje.
Pohledy Mechanizmus, který zde navrhuji pod názvem „pohledy“ se většinou označuje anglickým termínem „workspace“. Logickou strukturu uživatelského rozhraní tvoří hlavně moduly, submoduly, nástrojové panely a informační prvky. Zpracování jednotlivých procesů pracovního postupu vyžaduje přepínání uživatele mezi moduly a submoduly a zobrazování a skrývání nástrojových panelů a informačních prvků. To už může být hodně přepínání. Hlavní logickou jednotkou práce ale nejsou moduly ani nástrojové panely, ale procesy pracovního postupu. Pohledy umožňují uživateli nastavení konfigurace uživatelského rozhraní – vybraný modul a submodul, zobrazení/skrytí nástrojových panelů a informačních prvků – a její pojmenování a tím i přiřazení prováděnému procesu. Přepínaní mezi pohledy musí být snadné a je potřeba, aby pohledům mohly být přiřazeny klávesové zkratky.
63/83
Speciální prvky Před rozborem funkčních požadavků je potřeba vysvětlit méně běžné prvky navrhovaného integrovaného prostředí, aby bylo funkčním požadavkům rozumět. Štosování – anglicky „stacking“ je logické seskupení snímků, které si řídí uživatel. Množina vybraných snímků může být označena jako štos, který má svého reprezentanta (první snímek ve štosu, pořadí snímků je možné změnit a tím i nastavit reprezentanta). Při zobrazení v Přehledu je štos buď zabalený nebo rozbalený. Jedná se tedy o pomocný prvek pro správu verzí. Kolekce – kolekce jsou v databázovém uspořádání obdobou složek a nabízí více možností než složky. Každý snímek může patřit zároveň do několika kolekcí. Chytré kolekce – chytré kolekce jsou kolekce, do kterých jsou snímky přiřazeny automaticky na základě definovaného filtru (pravidlo pro výběr snímků v databázi např. podle označení nebo nějakých metadat). Virtuální kopie – pomocí virtuálních kopií vytváříme různé verze snímků. V parametrickém editoru nepotřebujeme duplikovat původní obrazová data, stačí vytvořit novou organizační položku – virtuální kopii – které je přiřazena jiná množina parametrů úprav. Pojmenované momenty – spíš známé pod anglickým termínem „snapshots“. Díky parametrickým úpravám máme tzv. neomezenou historii úprav. Pro lepší přehlednost v této historii si můžeme momenty historie pojmenovat a přecházet mezi nimi. Náhledy – při parametrických úpravách vycházíme z původních obrazových dat a měníme parametry úprav. Pro různé účely si potom necháme vykreslit různé výsledky – například pro webovou galerii to bude JPEG v menším rozlišení, pro tisk třeba TIFF v plném rozlišení a podobně. Různá zobrazení při práci v parametrickém editoru můžeme chápat jako takové účely. Těmto vykreslením snímků budeme říkat náhledy. Potřebujeme několik typů náhledů – malé náhledy pro Přehled, velké náhledy pro Lupu a Úpravy a plné zobrazení také pro Lupu a Úpravy. Kalendář – Nejčastější organizace snímků je chronologická. Kalendář je nástroj pro automatickou chronologickou organizaci, který umožní snímky procházet přes rok, měsíc a den pořízení bez nutnosti si takovou organizaci udělat pomocí složek.
64/83
Zálohování, archivace a validace Zálohování - Protože funkčnosti pro zálohování, archivaci a validaci jsou rozmístěné po různých modulech, odpovídá to jejich začlenění do pracovního postupu, podíváme se na ně souhrnně na tomto místě. Při zpracování fotografií v parametrickém editoru vycházíme z původních obrazových dat, ke kterým vytváříme parametry úprav. Z pohledu snímků jsou toto právě ta data, která je potřeba zálohovat. Dále parametrický editor pracuje s řadou metadat a pomocných struktur, které jsou uložené v databázi. Proto potřebujeme zálohovat i tuto databázi. Potřebujeme poskytnout funkčnosti, které umožní vytvoření kvalitního zálohovacího schématu, které bude odolné proti efektu rozšíření chyby. Jaké metody zálohování dávají smysl pro tento účel? Objem původních obrazových dat můžeme očekávat tak velký, že inkrementální zálohování bude nepraktické. Naopak datový objem databáze bude pro inkrementální zálohování zvládnutelný. Pomocí inkrementálního zálohování řešíme odolnost proti efektu rozšíření chyby. Nabízené metody zálohování jsou tedy následující: •
Obrazová data – záloha při importu.
•
Obrazová data – zrcadlení.
•
Obrazová data – vytvoření archivu.
•
Databáze – inkrementální zálohování.
•
Databáze – zrcadlení.
Archivace - Navrhovaný parametrický editor může poskytnout podporu pro archivaci ve všech jejích částech, které jsou vytvoření archivu, uvolnění pracovního úložiště, správa informací o archivech a validace archivů. •
Vytvoření archivu – je zařazeno do modulu Export, což odpovídá pracovnímu procesu, který probíhá ke konci zpracování.
•
Uvolnění pracovního úložiště – může být zahrnuto jako volba při vytváření archivu. Již archivované snímky mohou být označeny příznakem, který uživateli pomůže při manuálním uvolňování archivovaných dat z pracovního úložiště v modulu Přehled.
•
Správa informací o archivech – spravují se následující informace: ◦ Označení archivu (archivů), kde se snímek nachází.
65/83
◦ Příznak, zda byl snímek archivován. ◦ Otisk (hash/checksum) snímku, který slouží pro validaci. (V databázi je otisk pro všechny snímky v katalogu.) ◦ Další informace uživatele. •
Validace archivů – na vyžádání uživatele je zkontrolována integrita archivu podle uložených otisků snímků.
Validace – ověření integrity dat můžeme využít i jinde než pro validaci archivů. Navrhované možnosti validace jsou následující: •
Validovaný přenos.
•
Kontrola úplnosti obrazových dat v katalogu. (Dostupnost všech spravovaných souborů.)
•
Validace snímků v katalogu – podle uložených otisků.
•
Validace archivů – podle uložených otisků.
Současné existující softwarové nástroje pro zpracování digitálních fotografií nabízí většinou jen omezené možnosti zálohování, archivace a validace. Přitom vypuštěním některých zde navrhovaných možností se pracovní postup z pohledu zálohování komplikuje. V parametrických editorech spravujeme data různé povahy uložená na různých místech. Nastavení zálohování pomocí externích nástrojů pro zálohování proto není jednoduché a případná chyba v tomto nastavení může mít za následek ztrátu dat.
66/83
Funkční požadavky Nejprve se podíváme na obecnější požadavky, které se nedají zařadit do žádného modulu. Databázové uspořádání – navrhované integrované prostředí je komplexním parametrickým editorem. Ten potřebuje ke svému fungování pracovat s různými náhledy fotografií a s velkým množstvím různých metadat – popisná a organizační metadata, parametry úprav. K tomu se dobře hodí použití databáze pro uložení všech těchto informací. Různí uživatelé používají různá uspořádání snímků. Díky použití databáze můžeme uživateli nabídnout organizaci pomocí tzv. kolekcí a chytrých kolekcí, různé možnosti označení (klíčová slova, hodnocení, barvy, vlajky) a řazení chronologické, podle označení nebo podle různých dostupných metadat. Pro uživatele zvyklé na uspořádání pomocí souborů a složek můžeme práci s takovýmto uspořádáním simulovat. Stačí k tomu nástrojový panel pro organizaci po složkách s možností vytvářet, přejmenovávat a rušit složky a s možností přesouvat snímky mezi složkami. Změnu však tito uživatelé pocítí při správě verzí snímků, protože klasická kopie souboru nedává při parametrických úpravách smysl a vedla by ke zmatení. Učící proces tak bude pro tyto uživatele náročnější. Validovaný přenos – jedním ze zdrojů porušení dat je chyba při přenosu, relativně častěji k tomu dochází při čtení z paměťových karet. Nástroj pro zpracování fotografií by porušení dat měl předcházet použitím validovaného přenosu. Ztmavování pracovní plochy – při práci s fotografií se fotograf potřebuje soustředit hlavně na svůj snímek. Ztmavení pracovní plochy, tedy všech zobrazených prvků až na samotný snímek, potlačuje rušivý vliv uživatelského rozhraní. Skrývání nástrojových panelů - zobrazování/skrývání nástrojových panelů a dalších ovládacích prvků umožňuje získat dostatek pracovní plochy pro zobrazení snímku a také omezuje rušivý vliv uživatelského rozhraní. Nastavení podrobnosti informací – pro různé účely vyžadují fotografové zobrazení různých informací (metadat). Proto je potřeba možnost nastavení zobrazování metadat v informačních prvcích. Další požadavky si uvedeme v bodech. Ke spolupráci s ostatními nástroji se ještě vrátíme. •
Zálohování databáze (parametry úprav, metadata, pomocné struktury).
•
Kontrola úplnosti a validace snímků v katalogu. 67/83
•
Spolupráce při zpracování snímků v jiném nástroji.
•
Podpora pro více monitorů.
•
Podpora běžně používaných formátů – proprietární formáty RAW, otevřený Adobe DNG, TIFF, PSD, JPEG a případně další.
•
Správa barev.
Další funkční požadavky si projdeme podle modulů a submodulů. Knihovna: Import: •
Vytvoření složek – podle vzoru.
•
Klíčová slova – přiřazení klíčových slov všem importovaným snímkům.
•
Změna popisných metadat – autor, copyright, ... Podpora předpřipravených vzorů.
•
Přejmenování souborů – podle vzoru.
•
Kopírování nebo přesun souborů – podle zvolených složek.
•
Zálohování – kopírování do druhé složky.
•
Převod do jiného formátu (DNG).
•
Výchozí úpravy – podpora předpřipravených vzorů.
Přehled: •
Zobrazení náhledů – malé náhledy, podpora zobrazení histogramu.
•
Třídění snímků – chronologické, podle názvu, podle metadat, ...
•
Manipulace se složkami – vytvoření, přejmenování, zrušení.
•
Označení snímků – hodnocení, vlajky, barvy, klíčová slova.
•
Změna popisných metadat – autor, copyright, … Podpora předpřipravených vzorů.
•
Štosování (stacking) – organizační seskupení snímků.
•
Manipulace s kolekcemi – vytvoření, přejmenování, zrušení.
•
Manipulace s chytrými kolekcemi – vytvoření, přejmenování, zrušení.
•
Kalendář – automatický nástroj pro chronologickou organizaci.
•
Smazání nepotřebných snímků. 68/83
•
Uvolnění paměťové karty.
•
Správa verzí – virtuální kopie – vytvoření, zrušení.
•
Vstup od klienta – přenesení výběru snímků vytvořeného klientem.
•
Archiv – procházení náhledů a metadat archivovaných snímků.
•
Archiv – připojení archivu – připojení archivovaných snímků, informování uživatele o označení archivu, ve kterém je hledaný snímek.
•
Archiv – správa informací o archivu.
•
Základní úpravy – otočení snímků o 90 stupňů, …
Lupa: •
Zobrazení jednoho snímku – velký náhled, plné zobrazení, podpora zobrazení histogramu.
•
Zobrazení skupiny snímků – velké náhledy vedle sebe.
•
Označení snímků – hodnocení, vlajky, barvy, klíčová slova.
•
Smazání nepotřebných snímků.
•
Správa verzí – vytvoření virtuální kopie.
•
Základní úpravy – otočení snímků o 90 stupňů, …
Ochrana: •
Zálohování – nastavení zrcadlení obrazových dat (souborů).
•
Zálohování – nastavení zrcadlení databáze (parametry úprav, metadata, pomocné struktury).
•
Archiv – provedení validace archivu (podle uložených otisků).
Export: •
Tisk – podpora různých rozložení.
•
Vytvoření webové galerie – podpora motivů vzhledu galerií, podpora označení vybraných snímků klientem.
•
Vytvoření prezentace (s hudbou).
•
Vytvoření foto DVD – fotografie, prezentace, obojí.
•
Převod snímků do jiného formátu.
•
Archiv – vytvoření archivu snímků. 69/83
Úpravy: •
Podpora nekonečné historie úprav a pojmenovaných momentů (snapshots).
•
Úpravy: ◦ Výřez, otočení. ◦ Vyvážení bílé, jas, kontrast, křivky, barevnost. ◦ Lokální kontrast, doostření, redukce šumu. ◦ Kompenzace nedokonalostí objektivu, retuš červených očí. ◦ Přechodové filtry, lokální úpravy, převod na černobílou.
Požadavky na spolupráci s ostatními nástroji Navrhované integrované prostředí pokrývá všechny procesy zpracování digitální fotografie na počítači a zastává tak v pracovním postupu výsadní postavení. Díky tomu můžeme předpokládat, že ostatní softwarové nástroje – dále jako externí aplikace – spolupracují vždy s navrhovaným integrovaným prostředím, které je tímto v centrální pozici. Import je vstupní branou mezi integrovaným prostředím a okolním světem. Je to naprosto přirozené z pohledu pracovního postupu. Navíc je import nástrojem, který automatizuje řadu operací. Export stojí na druhém konci pracovního postupu a znovu je to přirozené řešení pro výstup výsledků, pro které svým způsobem počítačové zpracování končí. Jak už bylo řečeno, integrované prostředí pokrývá všechny procesy zpracování, pracovní postup začíná u importu a končí za exportem. Existuje jedno místo, kde nám pro vstup a výstup dat nebudou možnosti importu a exportu vyhovovat a tímto místem je (detailní) upravování. Není možné implementovat úplně všechny funkčnosti, které mohou uživatelé při upravování chtít. Vždy se tedy najde důvod pro použití externí aplikace k upravování. Spolupráce s externí aplikací se dá v zásadě řešit pomocí exportu snímků pro externí aplikaci a následného importu po provedení úprav v externí aplikaci, ale není to ideální. Import je navržen pro vstup úplně nových snímků, zatímco po úpravách v externí aplikaci dostáváme nové verze snímků, které už v katalogu máme. Stávající metoda řešení (DOPLNIT, obr.) existujících parametrických editorů je založená na aktualizaci stavu podle změněných obrazových dat organizační položky (snímku, který už v katalogu máme). 70/83
act Stavajici spoluprace
Inte grované prostře dí
Exte rní a plika ce
Start RAW1+Param1
RAW2+Param2
Vytvořit vykre sle né snímky PSD1
PSD2
Volá ní e x terní a plikace Cesta PSD1 Cesta PSD2
Upra vit PSD1*
PSD2*
Uložit a za vřít
Aktua liza ce PSD1*
PSD2*
Konec
Obr. 19: Stávající metoda spolupráce
71/83
Stávající metoda spolupráce má následující nedostatky: 1. Použití „uložit jako...“, které může být v externí aplikaci řešením verzí, vede ke „ztracení snímku z katalogu“. 2. Nefunguje, když množina výstupů externí aplikace má více prvků než množina vstupů externí aplikace (např. vytváříme tři obrázky z jednoho). 3. Iterace parametrických úprav v integrovaném prostředí a bezztrátových úprav v externí aplikaci vedou ke zhoršování kvality. Stávající metoda funguje dobře pro řadu případů, kdy množina vstupů a výstupů externí aplikace je stejná a nepotřebujeme provádět více iterací úprav. Proto navrhuji tuto metodu v integrovaném prostředí použít a doplnit o další metodu spolupráce. Navrhovaná metoda je založená na použití složky „příjem“ pro automatický import a označení „pracovního snímku“, který poslouží pro nastavení cíle automatického importu. Importované snímky jsou automaticky přesunuty do stejné složky a kolekce, ve které je pracovní obrázek a vytvoří se z nich štos spolu s pracovním obrázkem.
72/83
act Navrhovana spoluprace
Integrované prostředí
Externí aplikace
Start RAW1+Param1 Vytvořit vykreslené snímky PSD1
Volání externí aplikace Cesta PSD1 Upravit PSD2* PSD3* PSD4* Uložit jako... a zavřít Automatický import PSD1 PSD2* PSD3* PSD4* Konec
Obr. 20: Navrhovaná metoda spolupráce – varianta 1 První varianta navrhované metody spolupráce řeší první dva problémy takto: 1. Uživatel ví, že má výstup externí aplikace uložit do složky „příjem“. 2. Množina výstupů externí aplikace může být libovolná.
73/83
act Navrhovana spoluprace alt
Integrované prostředí
Externí aplikace
Start
Volání e xterní aplikace RAW1+Param1 Upravit PSD1*
Uložit jako... a zavřít Automatický import PSD1*
Konec
Obr. 21: Navrhovaná metoda spolupráce – varianta 2 Druhá varianta navrhované metody řeší i třetí problém – tedy může skutečně provádět iterace bezztrátových úprav v integrovaném prostředí i externí aplikaci – při splnění dalších podmínek: •
Umíme předat RAW a parametry z integrovaného prostředí do externí aplikace.
•
Externí aplikace umí pracovat s RAW a parametry stejně jako integrované prostředí.
•
Úpravy prováděné v externí aplikaci jsou parametrické.
•
Externí aplikace umožňuje aktualizovat vykreslený snímek podle změněných parametrů v integrovaném prostředí.
Všechny tyto požadavky jsou splnitelné. Jistá snaha od externích aplikací je však nutná.
74/83
Možnosti vytvoření Vzhledem k tomu, že všechny navržené požadavky na funkčnosti jsou reálné, vytvoření integrovaného prostředí pro zpracování digitálních fotografií na základě navržených požadavků je realizovatelné. Z množství požadavků je také zřejmé, že by se jednalo o relativně velký softwarový projekt. I když budeme počítat s tím, že pro vytvoření takového nástroje by bylo využito dostupných knihoven a frameworků, k realizaci by byla potřeba početná skupina vývojářů. Návrhnuté požadavky mohou posloužit jako inspirace na vylepšení pro vývojáře existujících parametrických editorů. Za zvážení stojí hlavně: •
návrh logického uspořádání uživatelského rozhraní, který vychází z logiky pracovního postupu zpracované analýzou,
•
rozbor ve stávajících parametrických editorech slabě podporovaných funkčností pro zálohování, archivaci a validaci,
•
unikátní metoda řešení spolupráce s ostatními aplikacemi.
75/83
76/83
5. Závěr Provedl jsem průzkum pracovních postupů a používaných softwarových nástrojů mezi fotografy. Používal jsem k tomu interview s fotografy, detailní články o pracovních postupech a dotazník. Na základě nabytých znalostí jsem vytvořil abstraktní strukturu, kterou jsem pojmenoval „abstraktní nadworkflow“. To odráží logiku práce fotografů a použil jsem ho pro další analýzu a pro návrh požadavků na integrované prostředí. Analyzoval jsem používání softwarových nástrojů v jednotlivých procesech pracovního postupu a s tím související aspekty digitální fotografie. Na základě provedené analýzy jsem navrhnul požadavky na integrované prostředí, které pokrývá možnosti organizace pomocí složek a souborů i organizace založené na databázi, protože oba způsoby jsou fotografy využívány. Navrhované integrované prostředí pokrývá všechny procesy pracovního postupu. Požadavky jsem formuloval ve třech rovinách – návrh logického uspořádání uživatelského rozhraní, funkční požadavky a požadavky na spolupráci s ostatními nástroji. Požadavky na integrované prostředí jsou reálné a vytvoření takového integrovaného prostředí je realizovatelné. Vzhledem k rozsahu požadavků na funkčnosti by se jednalo o relativně velký softwarový projekt. Návrh může posloužit pro vylepšení stávajících nástrojů, obzvlášť logické uspořádání uživatelského rozhraní vycházející z logiky pracovního postupu, funkční požadavky na zálohování, archivaci a validaci a nová metoda spolupráce integrovaného prostředí s ostatními aplikacemi.
77/83
78/83
Literatura ICC: , Image technology colour management - Architecture, profile format, and data structure, 2004 WIBM: , Barevný model, 2010, http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%BD_model VSBM: Pihan, Roman, Vše o světle - 5. Barevné modely, 2007, http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_05_colormodels.html CMRW: Schewe, Jeff; Fraser, Bruce, A Color Managed Raw Workflow, 2006 LRAW: Fraser, Bruce, Raw Capture, Linear Gamma,and Exposure, 2004 CCDR: McHugh, Sean T. , Understanding Dynamic Range in Digital Photography, NDI: Krogh, Peter, Non-Destructive Imaging:An Evolution of Rendering Technology, 2007 CTRV: , Controlled Vocabulary, , http://www.controlledvocabulary.com/ SOCV: Eric Scouten, Lightroom 2 Technique: Staying Organized with Controlled Vocabulary, , http://blog.ericscouten.com/2009/02/lightroom-2-technique-stayingorganized-with-controlled-vocabulary/ DBFS: O. Gorter, Database File System, 2004 DPBF: , Digital Photography Best Practices and Workflow, 2010, http://www.dpbestflow.org/ PHN: , Photo.net - Learning - Digital Photography Workflow Series, 2008, http://photo.net/learn/
79/83
80/83
Příloha A – Vyhodnocení dotazníku 22 10 7 5
Počet respondentů: Amatérský fotograf/retušér Poloprofesionál (placené práce) Profesionál (podstatný příjem) Fotografické žánry, kterým se respondenti věnují: Portrét Reportáž/události/akce Fashion (módní fotografie) Krajina Příroda Architektura Akt Zvířata Jiné žánry Spolupráce: (typická zakázka / typické fotografování) Průměrný počet lidí pracující na fotosetu (fotografické události) (hodnoty byly v rozpětí 1 až 8) Průměrný počet lidí, kteří zpracovávají snímky na počítači (hodnoty byly v rozpětí 1 až 2)
77% 64% 32% 32% 23% 18% 18% 14% 14% 1,77 1,05
Časové omezení pro doručení výsledků: (typická zakázka / typické fotografování) Ano Ne
50% 50%
Pro uspořádání snímků respondenti používají: Výhradně složky Hlavně složky a doplňkově speciální organizační systém Hlavně speciální organizační systém
50% 27% 23%
Respondenti používající speciální organizační systém využívají: Klíčová slova Různá řazení (chronologické, podle hodnocení/označení, podle metadat - objektiv, clona, čas, ISO) Virtuální složky/kolekce/alba Označení hvězdičkami/rating Seskupení (štosování/stacking) verzí jednoho snímku Chytré kolekce/alba (pojmenované filtry) Rychlý výběr/vlajky/vybrané/vyřazené Popis snímku (název, autor, copyright, ...) Označení barvami Návrat k již zpracovaným snímkům: Ano Ne
82% 82% 64% 55% 55% 55% 45% 45% 36% 59% 41%
81/83
Využití záznamu přímo do počítače (přenos dat bez paměťové karty): Vůbec Více než 20 % případů Více než 50 % případů Více než 80 % případů
77% 18% 0% 5%
Záznam do formátu RAW: Vůbec Více než 20 % případů Více než 50 % případů Více než 80 % případů
0% 5% 9% 86%
Primárně používaný operační systém: Windows Mac OS Linux Jiný
68% 18% 14% 0%
Softwarové nástroje, které používají aspoň 2 respondenti: Photoshop Lightroom Total Commander Gimp Nero Burning Rom Průzkumník Windows Aperture Capture One Easy PhotoPrint EX IrfanView Jalbum Time Machine Transmit Zoner Photo Studio
50% 23% 23% 18% 14% 14% 9% 9% 9% 9% 9% 9% 9% 9%
Hlavní výstupy: Webové galerie Vytištěné/vyvolané fotografie Fotografie v časopisech/novinách Foto DVD Jiné
86% 73% 32% 32% 9%
Hlavní určení výstupů: Osobní prezentace klientů/modelů Časopisy/noviny Dekorace Reklama Výstavy Jiné - ostatní Jiné - osobní prezentace fotografa
59% 41% 32% 27% 23% 27% 18%
82/83
Příloha B – Obsah přiloženého CD /common.css /index.htm /dotaznik /dotaznik.htm /questionaire.htm /dotaznik.css /text /dp.pdf /zdroj /Dp.odt
-
společný CSS pro HTML dokumenty přehled odkazů na ostatní dokumenty adresář s dotaznikem dotazník v češtině dotazník v angličtině CSS pro dotazník adresář s vlastním textem BP text DP v PDF adresář s BP ve zdrojové formě text DP ve zdrojové formě
83/83