Panel 1: Jak posílit roli „zásluhového faktoru“ ve financování VaV? Hlavní parametry nového modelu financování VaV v ČR
Posílení role „zásluhového faktoru“ ve financování VaV z pohledu Rady VŠ Vladimír Haasz Rada vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická)
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
1
• Konkurenceschopnost ČR a financování vysokých škol v oblasti VaV • Posílení „zásluhového faktoru“ a kvalitativních parametrů v oblasti financování vzdělávací činnosti • Financování na základě předchozích výsledků – běžný nástroj řízení na nižší úrovni • Jak VŠ zhodnocují veřejné prostředky získané na financování VaV • Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
2
Konkurenceschopnost ČR a financování vysokých škol v oblasti VaV Konkurenceschopnost země je závislá na rozsahu efektivní podpory Výzkumu a vývoje
Vzdělávání
Chybí výraznější cílení dotací na základě rozsahu a kvality předchozích výsledků Účel a cíl podpory VaV na vysokých školách: ¾ vlastní výzkum a vývoj ¾ výchova absolventů magisterských a doktorských studijních programů k tomu, aby přinášeli do praxe nejen nové poznatky, ale i metody jejich dosažení a aplikace 31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
3
1
Posílení „zásluhového faktoru“ a kvalitativních parametrů v oblasti financování vzdělávací činnosti
¾ Normativní financování vzdělávací činnosti podle počtu studentů (popř. absolventů) a koeficientů finanční náročnosti ¾ Financování rozvojových projektů ¾ Financování vzdělávací činnosti podle dalších kritérií - kvalifikační struktura pedagogického sboru; - mobilita akademických pracovníků a studentů; - rozsah VaV na příslušné fakultě.
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
4
Financování na základě předchozích výsledků – běžný nástroj na řízení na nižší úrovni Princip „zásluhového faktoru“ je často na VŠ používán pro interní rozdělování části prostředků VaV na jednotlivá pracoviště ¾ Je třeba včas a přesně definovat pravidla ¾ Jednorázový „propad“ nesmí být destruktivní, opakovaný by měl vést k zastavení financování ¾ Musí hrát větší roli kvalita než kvantita
Zkušenosti: - jednoznačně motivační charakter - ukončení činnosti evidentně nevýkonných týmů
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
5
Jak vysoké školy v ČR zhodnotily veřejné prostředky získané na financování VaV Rada pro výzkum a vývoj: Kvantifikace výstupů z projektů/záměrů podporovaných z veřejných zdrojů (2004) 2 třídy výsledků: 1. Práce uveřejněné v mezinárodně uznaných periodikách (s nenulovým impakt faktorem), patenty přijaté v mezinárodním prostředí a nové technologie 2. Ostatní uvedené v RIV Instituce či jejich organizační jednotky rozděleny do 4 skupin: Zelená:
Více než 10 přepočtených normalizovaných výsledků v 1.třídě
Šedá:
Méně než 10 přepočtených normalizovaných výsledků v 1.třídě
Žlutá:
Žádné výsledky v 1. třídě
Červená: Žádné výsledky v RIV 31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
6
2
Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily Podíl objemu finančních prostředků získaných na podporu VaV z veřejných zdrojů, který získaly instituce zařazené do jednotlivých skupin (2004) 100%
Zdroj dat: Zprávy o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2004; Úřad vlády ČR – Rada pro výzkum a vývoj, 2005
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vys oké š koly
31.3.2006
Vš e chny ins tituce
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
7
Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily
Podíl počtu institucí zařazených do jednotlivých skupin (2004) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj dat: Zpráva o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2004; Úřad vlády ČR – Rada pro výzkum a vývoj, 2005
P očty fa kult popř. jiných s oučá s tí VŠ
P očty ins titucí (org. je dnote k) ce lke m
Poznámka: Zhruba třetina součástí VŠ nedosáhla výsledků zařazených do 1. třídy (ve „žluté“ skupině vesměs subjekty s průměrnými výdaji na VaV menšími než 6 mil. Kč) 31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
8
Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily
Hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005 ¾ Hodnocené instituce byly rozděleny do čtyř skupin. ¾ Měřítko rozdělení: podíl celkové vypočtené váhy výsledků dosažených hodnocenými projekty a výzkumnými záměry a vynaložených nákladů ze státního rozpočtu za pětileté období 2000-2004 (686 701 / 55 441 mil. Kč = 12,4 ). ¾ Instituce, jejíž výsledky jsou hodnoceny nad 1/3 průměrné hodnoty (a více), spadá do kategorie "průměru", přičemž hodnota 4,13 je 1/3 průměrné hodnoty 12,4. Červená skupina – 192 institucí (náklady ze SR 1 040 mil. Kč), které neměly ani jeden výsledek uznaný podle Metodiky hodnocení 2005. Žlutá skupina – 295 institucí (náklady ze SR 12 565 mil. Kč), které nedostatečně zhodnotily vynaložené prostředky (0,01 až 4,13 uzn. výsl. na 1 mil. Kč podpory). Šedá skupina – 258 institucí (náklady ze SR 20 310 mil. Kč), které průměrně zhodnotily vynaložené prostředky (4,14 až 12,40 uzn. výsl. na 1 mil. Kč podpory). Zelená skupina – 207 institucí (náklady ze SR 21 524 mil. Kč), které vysoce zhodnotily vynaložené prostředky, (12,41 a více uzn. výsl. na 1 mil. Kč podpory)
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
9
3
Jak VŠ veřejné prostředky získané na financování VaV zhodnotily
Podíl počtu institucí zařazených do jednotlivých skupin (2005) 100% 80%
295
40%
258
20%
11
26
60%
1 1
11
192
21 112
207
0% vš e chny org. je dnotky
org. jednotky VŠ
celé VŠ
Zdroj dat: Zpráva o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005; Úřad vlády ČR – Rada pro výzkum a vývoj, 2006. 31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
10
Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách Výchova absolventů magisterských a doktorských studijních programů k efektivní práci v oblasti VaV
Účast na projektech VaV v rozsahu, který je úměrný úrovni dosažených znalostí
Zákon o zavedl v oblasti institucionálního financování položku specifický výzkum na vysokých školách Účel: Podporovat účast studentů v projektech VaV. Výhrady části autorit v oblasti VaV: Jedná se o neefektivně a bez zjevných hodnotitelných výsledků vynakládané prostředky Důsledek: Částka určená na specifický výzkum na VŠ dlouhodobě stagnuje 31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
11
Problematika Specifického výzkumu na vysokých školách
Návrh řešení: 1. Výstupy do RIV, které jednoznačně vznikly s podporou prostředků specifického výzkumu, přiřadit projektu s označením „Specifický výzkum na VŠ“ - disertační práce - publikace studentů doktorských/magisterských studijních programů, kde by autory (spoluautory) byli pouze studenti - publikace studentů, kde by spoluautorem by byl pouze školitel doktoranda popř. vedoucí diplomové práce.
2. „Efektivitu“ vypočtenou na základě těchto dat a dle zásad uplatněných ve „Zprávě o výsledcích hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků v roce 2005“ je třeba zahrnout do příslušného alokačního vzorce.
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
12
4
Závěr Role vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje nespočívá pouze v tom, že vysoké školy řeší projekty VaV. Velmi významná a často opomíjená je nepřímá podpora VaV, zejména fakt, že nejen nové poznatky, ale i metody jejich dosažení a aplikace, přinášejí do praxe absolventi magisterských a zejména doktorských studijních programů.
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
13
Děkuji za pozornost
31.3.2006
Jak dál ve financování výzkumu a vývoje v ČR
14
5
