STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Pojiva ƒ látky, které z tekuté nebo kašovité podoby pĜecházejí do formy pevné ƒ jsou schopné spojit nesoudržné zrna nebo kusy do soudržné hmoty ƒ proces zpevĖování - dvČ na sebe navazující stadia - tuhnutí a tvrdnutí ve stavebnictví se používají hlavnČ pojiva anorganického pĤvodu Pojiva ƒ bČhem procesĤ tuhnutí a tvrdnutí nedochází u tČchto pojiv mechanická ke zmČnČ chemické podstaty látky ( jíly a hlíny…)
POJIVA
Pojiva chemická
♦CHEMICKÁ ♦M
ƒ bČhem procesĤ tuhnutí a tvrdnutí - chemické reakce – vznik nových minerálních fází, resp. nových chemických slouþenin
dČlení dle prostĜedí, kde tuhnou:
E C H A N I C K Á ( hlína, asfalty, dehet)
9='8â1È
1.1. vzdušné vápno 1.2. sádra 1.3. hoĜeþnaté pojivo 1.4. vodní sklo 1.5. acetylenové vápno 2.1. hydraulické vápno pĜírodní s pĜísadami 2.2. cementy kĜemiþitanové hlinitanové
+<'5$8/,&.È Strana 1 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 2 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
9='8â1È32-,9$
VÝROBA - historie - jednoduchý zpĤsob výroby : stČny obloženy kamenem, který nepodléhal tepel. rozkladu v jámách byly uzavĜeny „víkem“ z vČtví, omazaných jílem tvar komolého kužele, postaveného na menší základnu v nálevkovitých (výpal zde trval 4 až 5 dní), pecích
9='8â1e9È312
( CaO + MgO )
ƒ vyrábí se pálením vhodnČ upravených surovin – vápencĤ nebo dolomitických vápencĤ a dolomitĤ ƒ v rĤzných typech pecí a pecních agregátĤ pĜi teplotách pod mez slinutí ( 900°-1100°C )
v milíĜích v kruhových pecích pĤvodnČ vyvinuté pro výpal cihel v komorových pecích Starý zpĤsob pálení vápence v zemní jámČ
ƒ výpalem vzniká pálené (nehašené) vápno
CaCO3 Ing. Jaroslava Babánková
CaO + CO2 -176,68 kJ Strana 3 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 4 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
pĤvodní šachtová a kruhová pec
- v souþasnosti se používají pro výpal vápence a výrobu páleného vápna
kontinuálnČ pracující šachtové pece moderní šachtové pece
Strana 5 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
SiOHQp
RVWĜH SiOHQp
ƒ hašení
dČlení podle stupnČ výpalu nejlepší vlastnosti vápna - pálením pĜi nejnižších teplotách, zaruþí úplný rozklad vápence jsou reaktivnČjší, pórovitČjší a vykazují nižší objemovou hmotnost, vČtší mČrný povrch a vyšší aktivitu a vydatnost vhodná pro výrobu malt a omítek s vyšší teplotou a vyšší rychlostí výpalu vzrĤstá podíl hutnČjší a ménČ reaktivní struktury je míĖ aktivní a ménČ plastické vhodné pro výrobu autoklávovaného pórobetonu
Strana 7 (celkem 41)
( pĜebytek vody ) ƒ na prach ( malý pĜídavek vody ) Ź]DVXFKD ƒ vápenný hydrát (prĤmyslové hašení)
- hašení - pálené vápno se pĜevádí na K\GUR[LGYiSHQDWê&D2+ - hašení - probíhá za silného vývinu tepla a vápno nabývá na objemu
hašení za mokra - provádČlo se na stavbách - kropení vrstvy páleného vápna vodou v ploché, otevĜené nádobČ zvané hasnice (karb) - teplota hašení vápna nesmí dosáhnout 100 oC
- hašení se provádí za pĜebytku vody (240 až 320 l vody na 100 kg páleného vápna) - vyhašené vápno - vápenná kaše se nechá
pĜed použitím urþitou dobu odležet
hašení za sucha - probíhá ve speciálním mísícím zaĜízení pĜímo ve vápence - pĜi hydrataci se pĜebyteþná voda úþinkem tepla odpaĜí a výsledným produktem je práškovitý vápenný hydrát - hydroxid vápenatý
Ca (OH)2 + 65,2 kJ.mol-1
hašení vápna je v podstatČ hydratace oxidu vápenatého za vzniku hydroxidu Ing. Jaroslava Babánková
vápna Ź]DPRNUD ƒ na kaši
- provádí se s malým pĜebytkem vody (60 až 70 l na 100 kg páleného vápna)
SĜHGSRXåLWtPMHQXWQpYiSQRKDVLW CaO + H2O
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
dČlení podle obsahu oxidĤ CaO a MgO ( CL 90; CL 80; CL 70 ) MgO < 7 % EtOp ( DL 85; DL 80 ) MgO > 7 % GRORPLWLFNp
PČNFH
Strana 6 (celkem 41)
ƒ NEHAŠENÉ VÁPNO ( mleté kusové vápno ) Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 8 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
formy hydroxidu vápenatého používané ve stavebnictví ƒ Ca(OH)2 - pevný - vápenný hydrát - používá se jako pojivo na výrobu malty na stavbách a na výrobu prefabrikovaných maltových smČsí (suché smČsi) ƒ Ca(OH)2 - cca 50 % hmot. suspenze - vápenná kaše
6È'5$ ƒ sádra je anorganické pojivo na bázi &D62 ƒ sádra je vzdušné pojivo, pĤsobením vody ztrácí pevnost vlastnosti ƒ schopnost hydratovat (tuhnout) rĤznou rychlostí - podle toho, jakým zpĤsobem byla pĜipravena suroviny VXURYLQ\SĜtURGQtSULPiUQt
- hašením vápna na stavbách v pĜebytku vody, používá se jako pojivo na výrobu malt ƒ Ca(OH)2 - cca 5-10 % hmot. - vápenné mléko - zĜedČná vápenná kaše - používá se k nátČrĤm
VXURYLQ\RGSDGQtGUXKRWQp
ƒ výroba vápenopískových cihel ƒ výroba lehkých betonĤ - pórobetonĤ ƒ stabilizace pĤd ƒ mČkþení a þištČní pĤd ( dolomitické vápno )
výroba Ing. Jaroslava Babánková
Strana 9 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
SĜtURGQtViGURYHF-pĜírodní forma dihydrátu síranu vápenatého&D62+2 jemnozrnná, bílá a prĤsvitná forma sádrovce - alabastr (sochaĜství) SĜtURGQtDQK\GULW - pĜírodní forma bezvodého síranu vápenatého &D62 SUĤP\VORYpV\QWHWLFNp ViGURYFH - vznikají pĜi odsiĜování spalin tepelných elektráren a tepláren ( tzv. energosádrovce ) nebo jako vedlejší produkt v prĤmyslu ( tzv. chemosádrovce ) ƒ tepelným zpracováním ( tj. þiVWHþQRX nebo ~SOQRXGHK\GUDWDFt ) Strana 10 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
ƒ podstatou výroby sádry je WHSHOQiGHK\GUDWDFH ( kalcinace )
7XKQXWtViGU\ ƒ podstatou tuhnutí sádry, resp. anhydritu je rehydratace pĤlhydrátu (resp.
vytČžených nebo odpadních sádrovcĤ ƒ zpracovaní je ve VXãtFtFKURWDþQtFKPOêQHFKYDĜiFtFKURWDþQtFK
SHFtFKãDFKWRYêFKSHFtFKQHERYDXWRNOiYHFK Pálení sádrovce: &D62+2&D62ò+2&D62 sádra
anhydrit
pĤlhydrát síranu vápenatého
anhydritu) zpČt na dihydrát ƒ sádra tuhne mnohem rychleji než cement, rychlost jejího tuhnutí lze regulovat urychlovaþi ( anorganické kyseliny ) nebo zpomalovaþi ( kyselina octová ) ƒ rehydratace je zkonþena bČhem nČkolika minut nebo hodin ( vČtší množství pĜidané vody tuhnutí zpomaluje) ƒ 12 pevnostních tĜíd G2 - G25 ( þíslo znamená pevnost v tlaku v MPa ) Ź dČlení
ƒ dehydrataci je možno provádČt suchou nebo mokrou cestou
podle rychlosti tuhnutí
$5<&+/(78+128&Ë>< <PLQ
& SĜLPRNUpFHVWČ se dehydratace provádí v autoklávu pĜi mírném pĜetlaku a nasycení vodní párou pĜi teplotách nad 100 °C vzniká Į±SĤOK\GUiW ( Į-sádra = autoklávová sádra ) nejkvalitnČjší rychle tuhnoucí sádra po ztuhnutí dosahuje vyšší pevnosti & SĜLVXFKpFHVWČ dochází k dehydrataci na vzduchu pĜi teplotČ 120 - 170 °C vzniká ǃSĤOK\GUiW - pomalu tuhnoucí ( ȕ-sádra ) QDG& pálením sádrovce pĜi teplotách 800 - 1000 °C dochází k úplné kalcinaci na anhydrit CaSO4 anhydrit – s vodou reaguje velmi pomalu, nejpomalejší tuhnutí Ing. Jaroslava Babánková
Strana 11 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ĝíjen 2014
(výpal 120°- 170°)
%1250È/1ċ78+128&Ë> >< <PLQ - stavební sádra - štukatérská sádra - modeláĜská sádra - používaná napĜ. pro výrobu sádrových forem v keramickém prĤmyslu
&320$/878+128&Ë> >PLQ poþátek tuhnutí 2-5 hod, konec 9-12 hod ( až 40 hod ) (výpal 500°- 900° ) - zednická, osazovací, spárovací, podlahová ( potČry) Ing. Jaroslava Babánková
Strana 12 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
použití sádry rychletuhnoucí
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
+2ě(ý1$7e32-,92
pomalutuhnoucí
ƒ interiéry ( vnitĜní práce = pórovitá ) ƒ sádrový štuk, sádrové omítky ( Rabicka ) ƒ sádrové odlitky ƒ sádrové tvárnice ( pĜíþky ) ƒ sádrokartonové nebo sádrovláknité desky
ƒ sádrové spárovací tmely ƒ podlahy, podklady ƒ výroba dlaždic obkladových desek umČlého mramoru
výroba pálením magnezitu v rotaþních nebo šachtových pecích pĜi 700 - 900ºC pak smícháním oxidu hoĜeþnatého s roztokem chloridu hoĜeþnatého
0J20J&OYRGD ) použití velmi dobré pojivové vlastnost používalo se na výrobu podlah Xylolit ( plnivo – dĜevČný odpad, piliny, mouþka, pazdeĜí, korková drĢ, dĜevitá vlna,textilní odpad nebo kaolín, kamenná mouþka, mleté tĜísky ) + pigmenty v souþasnosti - výroba umČlého kamene, dlaždic, obkladových desek
92'1Ë6./2
ƒ koloidní roztok sodných nebo draselných kĜemiþitanĤ
výroba sádrových forem pro lisování stĜešních tašek Strana 13 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
1D2Q6L2.2Q6L2 ƒ pĤsobením vzdušného CO2 a vlhkosti tuhne na kĜemiþitý hydrogel ƒ použití jako pojivo do malt a betonĤ zabezpeþující kyselinovzdornost, dobrou odolnost vĤþi vlivĤm poþasí a vysokým teplotám pĜísada do nátČrĤ, jako pojivo pro anorganické pigmenty apod. špatnČ odolává alkáliím
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
+<'5$8/,&.e9È312 druhy
použití
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
+ < ' 5$8/,&.È32-,9$
Strana 14 (celkem 41)
SiOHQtP ménČ þistých vápencĤ, vápnitých slínĤ a slínovcĤ pod mez slinutí (900- 1150°) ( NHL ) pak mletí a hašení na prach ( za sucha ) semletím Y]GXãQpKRYiSQDFFD SĜtVDGkteré obsahují hydraulické oxidy VWUXVNRYp 63ěË6$'$0, SXFROiQRYp pĜírodní pĜímČsi ( sopeþný tuf, pemza...) ( NHL - P ) umČlé ( popílek, kĜemiþité úlety ) KOLQLWp ( možno použít i mleté tašky a cihly ) SRSHORYp
3ěË52'1Ë
&(0(17< ƒ nejpoužívanČjší pojivo ve stavebnictví ƒ práškové hydraulické pojivo ( NĜHPLþLWDQRYp, hlinitanové, ostatní ) výroba ƒ drcení, mletí a homogenizace surovin vhodného složení ( vápence,slínovce,jíly ) ƒ následný výpal pĜipravené surovinové smČsi QDGPH]VOLQXWt ( teplota výpalu okolo R& ), vzniká „meziprodukt“ - 6/Ë1(. ƒ po ochlazení a odležení se kĜemiþitanový VOtQHN rozemele s pĜísadami a pĜímČsemi (sádrovcem, struskou, popílkem) na jemnou mouþku - &(0(17 stará šachtová pec
rotaþní pec
cementárna s rotaþní pecí
! uložení na vzduchu i ve vodČ ! malty na omítání a zdČní zdiva vČtší pevnosti vystavené vlhkosti pĜíprava suchých maltových smČsí betony nižších tĜíd
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 15 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 16 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
schéma výroby cementu
ƒ dČlení cementĤ z hlediska používání cementĤ ve stavebnictví
&HPHQW\SUR REHFQpSRXåLWt
WĜtG ,SRUWODQGVNê ,,SRUWODQGVNêVPČVQê ,,,Y\VRNRSHFQt ,9SXFROiQRYê 9VPČVQê složení cementu
6/Ë1(.
vysokopecní struska pucolán pĜírodní prĤmyslový popílek kĜemiþitý vápenatý kalcinovaná bĜidlice kĜemiþitý úlet
&HPHQW\ VSHFLiOQt
Strana 17 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
,
Oznaþení
CEM I CEM II/A-S CEM II/B-S
,, CEM II/A-M
CEM ,,, CEM CEM CEM ,9 CEM CEM 9 CEM Ing. Jaroslava Babánková
III/A III/B III/C IV/A IV/B V/A V/B
Název
Strana 18 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Pevnostní tĜídy cementu
Ź Druhy cementĤ pro obecné použití : Druh
ƒ cementy se speciálními vlastnostmi nebo cementy s odlišným mechanismem tvrdnutí ƒ silniþní, sírnovzdorný, hlinitanový, rozpínavý, bílý…..
Složení
3257/$1'6.é&(0(17
95÷ ÷100 % slínku
3RUWODQGFHPHQWVPČVQê VWUXVNRYê
6÷20 % strusky 21÷ ÷35 % strusky
(pevnost v tlaku MPa = N/mm² po 28 dnech hydratace
5 = rychlovazný ( vysoká poþáteþní pevnost )
pucolánový popílkový s bĜidlicí 3RUWODQGFHPHQWVPČVQê s vápencem s kĜemiþitým úletem smČsný 35÷65 % strusky 66÷ ÷80 % strusky 9\VRNRSHFQt 81÷ ÷95 % strusky 11÷ ÷35 % pĜímČsí 3XFROiQRYê 36÷ ÷55 % pĜímČsí 18÷ ÷30 % pĜímČsí 6PČVQê 31÷ ÷55 % pĜímČsí Strana 19 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 20 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
TĜídy vaznosti cementĤ od r. 1994
požadavky na mechanické a fyzikální vlastnosti cementĤ
TĜída cementu
22,5 32,5 32,5 R 42,5 42,5 R 52,5 52,5 R
Poþáteþní pevnost
2 dny
7 dní
≥ 10 ≥ 10 ≥ 20 ≥ 20
≥ 13 ≥ 16 -
≥ 30
Normalizovaná pevnost
28 dní
≥ 22,5
≤ 42,5
≥ 32,5
≤ 52,5
≥ 42,5
≤ 62,5
≥ 52,5
-
Poþátek tuhnutí [ min ]
Objemová stálost [ mm]
≥ 60 ≤ 10 ≥ 45
ƒ tuhnutí a tvrdnutí cementu - reakce cementu s vodou - K\GUDWDFH ƒ probíhá víc hydrataþních reakcí, ne stejnou rychlostí a ne stejnČ dlouhý þas, protože cement je smČsí vícerých složek
Strana 21 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Ź Použití
CEM I
CEM II
CEM III
CEM IV CEM V Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
základních druhĤ cementĤ
na všechny druhy nosných a nenosných konstrukcí z prostého betonu a železobetonu, na výrobu betonových dílcĤ … není vhodný na výrobu masivních konstrukcí a konstrukcí vystavených agresivnímu prostĜedí ( základy ) nejþastČji se používá CEM II/A-S resp. B-S; s vysokopecní struskou objemovČ stálejší, vykazují ménČ hydrataþního tepla odolnČjší v agresivním prostĜedí, vhodné na konstrukce, které pĜicházejí do styku s odpadními vodami ap. vykazují pomČrnČ nízké hydrataþní teplo a dobrou odolnost vĤþi agresivním vlivĤm používají se na výrobu masivních a velkoplošných konstrukcí, vodostavebních konstrukcí, na betonovaní v agresivním prostĜedí - voda, pĤda... vhodný - mokré prostĜedí ,dobĜe odolává uhliþitanĤm, slatinným, moĜské vodČ pevnostnČ nejslabší, nenároþné podlahy a potČry Strana 23 (celkem 41)
Strana 22 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ź SPECIÁLNÍ PORTLANDSKÉ CEMENTY nižší hydrataþní teplo, minimální objemové zmČny, pomalejší tuhnutí síranovzdorný používá se pro prostĜedí s vysokou koncentrací síranových iontĤ od roku 1984 se u nás nesmí se používat pro hlinitanový konstrukþní úþely ( þasem dochází ke zmČnČ struktury, je poréznČjší a ztrácí pevnost) použití : pro výrobu žárobetonĤ nebo pĜídavek do nČkterých suchých maltových smČsí
silniþní
rozpínavý bílý upravené pĜísadami
Ing. Jaroslava Babánková
vyrábí se z bílých vysokoprocentních vápencĤ hydrofobními, plastifikaþními, fungicidními, provzdušĖujícími
Strana 24 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
druhy malt
0$/7< SRMLYR SOQLYR YRGD SĜtVDG \
složení :
32-,92 aktivní složka
proces tuhnutí a tvrdnutí závislý na druhu pojiva a prostĜedí
3/1,92 neaktivní složka
vyplĖuje, vyztužuje, zmenšuje objem. zmČny
92'$ 3ěË6$'<
ZDċNÍ, OMÍTKY
Dle úþelu použití
klasické, sanaþní, tepelnČ izolaþní
( a také druhu pojiva )
ZÁLIVKY, POTċRY režné zdivo, obklady SPÁROVÁNÍ KLADENÍ - LEPENÍ dlažby, obklady
Dle pevnosti v tlaku
M 1 ; 2,5 ; 5; 10 ; 15 ; 20 [ MPa ]
ŹY]GXãQiŹK\GUDXOLFNi Ź drobné pĜírodní kamenivo tČžené nebo drcené ( frakce 0 - 1 ; 0 - 4 ; 4 - 8 ) Źodpady z prĤmyslové a energetické výroby ( popílek ) Ź pĜírodní a umČlé pórovité kamenivo ( keramzit, perlit ) Ź teracová drĢ Ź nezávadná Ź zlepšení plastiþnosti, zpracovatelnosti, provzdušnČní, urychlení nebo zpomalení tuhnutí a tvrdnutí, zlepšení vodotČsnosti, barva Strana 25 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Dle objemové hmotnosti
tepelnČ izolaþní lehké obyþejné tČžké
< 1100 kg/m³ 1101 ÷ 1600 kg/m³ 1601 ÷ 2200 kg/m³ > 2201 kg/m³
Strana 26 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
POUŽITÍ MALTY – omítání, lepení obkladĤ a dlažeb, spárování Dle pojiv
VÁPENNÁ NASTAVOVANÁ
MV , MVJ MVC , MVCJ
SÁDROVÁ CEMENTOVÁ
MS MC
ŠLECHTċNÉ OMÍTKY
suché smČsi TMELY SPECIÁLNÍ MALTY
ze vzdušného vápna vápenná kaše, vápenný hydrát, mleté vápno
z hydraulického vápna pĜírodního nebo s pĜísadami vápenocementová vápenosádrová z rychle tuhnoucí sádry z normálnČ tuhnoucí sádry z pomalu tuhnoucí sádry z portlandského cementu CEM I portlandského struskového CEM II/A,B-S speciální cementy ( bílý..)
vápenný hydrát s cementem smČs kamenných drtí rĤzné zrnitosti a barvy minerální barvivo
smČs cementu, minerál. mouþek, písku sanaþní, tepelnČ izolaþní, žáruvzdorné, barytové
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 27 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 28 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
9È3(123Ë6.29e&,+/<
Ź lisují se z pomČrnČ suché smČsi MHPQêFKNĜHPLþLWêFKStVNĤYiSQD YRG\StVNXYiSQDYRG\ DSĜtVDG k zamezení tvorby výkvČtĤ YDXWRNOiYHFK se za tlaku vodní páry 16 barĤ pĜi teplotČ 195 °C nechávají bloky vyzrát 8 - 10 hodin Ź pĜesný tvar a rozmČry, hladký povrch Ź barva : pĜírodní šedivá, bílá, barevné ( þervené, žluté, zelené...)
Ź použití : interier, exteriér
REŽNÉ ZDIVO, OBKLADOVÉ ŠTÍPANÉ PÁSKY Strana 29 (celkem 41)
Ing. Jaroslava Babánková
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Strana 30 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
VÝROBA VÁPENOPÍSKOVÝCH CIHEL výroba – historie
skládka materiálĤ
nakládání do autoklávu ( 31 m dlouhý, vnitĜní prĤmČr 2,4 m ) lisovací stroj
Ing. Jaroslava Babánková
výstup z lisu
Strana 31 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 32 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
PěEKLADY PRO NOSNÉ ZDIVO A PěÍýKY
SORTIMENT VÁPENOPÍSKOVÝCH CIHEL a TVÁRNIC 8DF (248*238*240) 8DF-L(248*248*240) 5DF(290*240*113); 5DF-L(290*240*123) dČrovaný 5DF
Blok 16DF
dČrovaná pĜíþkovka 4DF
Tvarovka U8DF
Štípané cihly nebo pásky
Strana 33 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Ing. Jaroslava Babánková
PĜeklad 2R
Sestava pĜekladĤ
Barevné pásky
tenkovrstvé zdČní na lepidlo zdČní pĜíþky
Strana 35 (celkem 41)
Strana 34 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVBA Z VPC TVÁRNIC
ZDċNÍ Z VPC CIHEL Promaltovaná spára
Ĝez
cihly VF (290*140*65) DF(240*115*71)
Tvarovka U2DF
Ing. Jaroslava Babánková
PĜeklad 8R
pĜeklad
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 36 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
ZDIVO Z VÁPENOPÍSKOVÝCH CIHEL
KOTVY PRO REŽNÉ ZDIVO Z VPC CIHEL
Sendviþové zdivo
Založení první vrstvy
PĜeklad - závČsný úhelník
kotvení závČsnou smyþkou
ěez zdivem
Ing. Jaroslava Babánková
ZávČsný úhelnik
Strana 37 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Strana 39 (celkem 41)
Strana 38 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Režné zdivo v interiéru
PěÍKLADY REALIZACÍ
Ing. Jaroslava Babánková
Úhelník uložený na zdivu
Ĝíjen 2014
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 40 (celkem 41)
Ĝíjen 2014
STAVEBNÍ MATERIÁLY 4 - POJIVA
Ploty
Obklad štípanými pásky
Ing. Jaroslava Babánková
Strana 41 (celkem 41)
Ĝíjen 2014