SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY SPOLEČNOSTI SOMI-TRANS S. R. O. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Kateřina JEŢKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Pavel ŠTOHL
Znojmo, 2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Pohledávky a závazky společnosti SOMI-TRANS s. r. o.“ zpracovala samostatně a za pouţití literatury, kterou uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Ve Znojmě dne 25. dubna 2011
………………………. Kateřina Jeţková
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi za věnovaný čas a cenné rady a připomínky při zpracování této práce. Dále děkuji panu F. Pavlinovi a T. Müllerovi za informace a podněty, které mi slouţily k vypracování praktické části této práce. A na závěr bych chtěla také poděkovat své rodině za finanční a morální podporu.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou pohledávek a závazků účetní jednotky a pohledávek po lhůtě splatnosti. V teoretické části je popsána problematika zúčtovacích vztahů – pohledávky a závazky. Je vysvětlen jejich vznik, jednotlivé účty pro účtování s pohledávkami a závazky i jejich zánik. Dále se zaměřuje na pohledávky po lhůtě splatnosti a vytváření opravných poloţek k pohledávkám a odpisy. V praktické části je blíţe charakterizován vybraný podnik, analyzovány jeho pohledávky a závazky. Dále se zabývá pohledávkami po lhůtě splatnosti. Je navrhnuto vytváření opravných poloţek k těmto pohledávkám. Závěrem praktické části je provedena analýza podniku související s pohledávkami a závazky, a to ukazatele likvidity a ukazatele aktivity. Klíčová slova: zúčtovací vztahy, pohledávky, závazky, pohledávky po lhůtě splatnosti
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the characteristics of receivables and liabilities of an accounting entity and also with overdue receivables. The theoretical part describes problems with settlement of relations - receivables and liabilities. The part also explains the creation, accounting rules for individual accounts regarding receivables and payables, as well as their extinction. It further focuses on the overdue receivables, the creation of rectifying items and receivables depreciation. There is a description of chosen company and analysis of its receivables and liabilities in the practical part. It also deals with overdue receivables. A solution for creating rectifying items is suggested. The conclusion of the practical part deals with analysis of the company connected to receivables and liabilities liquidity ratios and activity ratios.
Keywords: settlement of relations, receivables, liabilities, overdue receivables
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................. 9 1 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 10 1.1 ZÚČTOVACÍ VZTAHY ................................................................................. 10 1.1.1 Pohledávky .................................................................................................. 11 1.1.1.1 Tuzemské pohledávky z obchodního styku ........................................... 12 1.1.1.2 Ocenění pohledávek ............................................................................. 13 1.1.2 Závazky ....................................................................................................... 13 1.1.3 Pohledávky a závazky v cizí měně ............................................................... 15 1.1.3.1 Kurzové rozdíly při úhradách zahraničních faktur ................................. 15 1.1.3.2 Kurzové rozdíly u neuhrazených faktur při uzavírání účetních knih ...... 15 1.1.4 Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění ................................................................................................................... 16 1.1.5 Zúčtování daní a dotací ................................................................................ 16 1.1.6 Pohledávky a závazky ke společníkům ......................................................... 18 1.1.6.1 Pohledávky ke společníkům ................................................................. 18 1.1.6.2 Závazky ke společníkům ...................................................................... 19 1.1.7 Jiné pohledávky a závazky ........................................................................... 19 1.1.8 Přechodné účty aktiv a pasiv ........................................................................ 19 1.1.9 Zánik pohledávek a závazků ......................................................................... 20 1.2 DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY .......................................................................... 20 1.2.1 Rezervy........................................................................................................ 21 1.2.2 Bankovní úvěry ............................................................................................ 21 1.2.3 Dlouhodobé závazky .................................................................................... 21 1.2.4 Odloţený daňový závazek a pohledávka....................................................... 21 1.3 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI................................................... 22 1.3.1 Odpis pohledávky ........................................................................................ 23 1.3.2 Opravné poloţky k pohledávkám ................................................................. 24 2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 27 2.1 SPOLEČNOST SOMI-TRANS S. R. O. .......................................................... 27 2.1.1 Základní informace o společnosti ................................................................. 27 2.1.1.1 Spedice a zasilatelství ........................................................................... 28 2.1.1.2 Autodoprava ......................................................................................... 28 2.1.1.3 Orgány společnosti a společníci ............................................................ 28 2.1.1.4 Odběratelé ............................................................................................ 28 2.1.1.5 Dodavatelé ........................................................................................... 29 2.1.1.6 Zaměstnanci ......................................................................................... 29 2.1.2 Pohledávky a závazky .................................................................................. 29 2.1.2.1 Účetní software společnosti .................................................................. 29 2.1.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze ....................................... 30 2.1.2.3 Pohledávky........................................................................................... 32 2.1.2.4 Závazky................................................................................................ 35 2.1.2.5 Pohledávky a závazky v cizích měnách ................................................ 36 2.1.2.6 Úvěry ................................................................................................... 38 2.1.3 Pohledávky po lhůtě splatnosti ..................................................................... 39
2.1.4 Finanční analýza podniku ............................................................................. 42 2.1.4.1 Ukazatele likvidity ............................................................................... 42 2.1.4.2 Ukazatele aktivity ................................................................................. 45 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 47 POUŢITÉ ZDROJE ........................................................................................................ 49 SEZNAM TABULEK, SCHÉMAT, GRAFŮ A OBRÁZKŮ .......................................... 51 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .............................................................................. 53
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Pohledávky a závazky“. Toto téma se mi zdá velice zajímavé, neboť s pohledávkami a závazky se setkávají mnohé podnikatelské subjekty, ať uţ vedou účetnictví nebo daňovou evidenci. Pohledávky a závazky jsou velmi rozsáhlou kapitolou, proto se budu ve své práci zabývat jen určitými skupinami pohledávek a závazků. Vznik obchodních pohledávek a závazků spočívá v časovém nesouladu mezi poskytnutím sluţeb či dodáním výrobků a okamţikem zaplacení těchto výkonů. Závazek zanikne tehdy, pokud účetní jednotka uhradí nebo poskytne plnění svým obchodním partnerům. Pohledávka zaniká dnem, kdy byl vyrovnán závazek dluţníkem. Pokud však odběratel ve smluvené lhůtě pohledávku neuhradí, nastává situace, která je pro společnost nepříznivá. Touto situací vznikají pohledávky po lhůtě splatnosti. V případě, ţe odběratel nereaguje na výzvy o zaplacení svého závazku, mohou mu být uděleny sankční poplatky a penále z prodlení úhrady. Komplikovanější situace nastává tehdy, pokud odběratel nezaplatí vůbec. V takovém případě se z pohledávky stává pohledávka nedobytná. Účetním jednotkám nevznikají pouze pohledávky a závazky z obchodních vztahů. Mohou vznikat i pohledávky a závazky jiné například z titulu zaměstnanců, společníků, finančních úřadů i institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Problematiku pohledávek a závazků uplatním v konkrétním podniku. Zvolila jsem si společnost s ručením omezeným, která se zabývá kamionovou dopravou, spedicí a zasilatelstvím.
8
CÍL PRÁCE A METODIKA CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zjistit skutečný stav pohledávek a závazků společnosti SOMI- TRANS s. r. o. a doporučit moţná zlepšení stávající situace. Dalším cílem je zaměřit se na pohledávky po lhůtě splatnosti. Vysvětlit, jak účetní jednotka eviduje tyto pohledávky. Nastínit vznik pohledávek po lhůtě splatnosti, uvést způsob, jak předcházet těmto pohledávkám. Zhodnotit, jaká je skutečná situace těchto pohledávek. Na základě zjištěného stavu navrhnout společnosti, na co by se v této oblasti měla více zaměřit. Závěrem provést a vyhodnotit analýzu pohledávek a závazků ve společnosti na základě analýzy poměrovými ukazateli, a to ukazateli likvidity a ukazateli aktivity.
METODIKA Vypracování bakalářské práce předcházelo vyhledání a nashromáţdění podkladů z odborné literatury, na kterou se odkazuji v seznamu pouţité literatury. Po jejich prostudování a utřídění jsem je zpracovala v nejvhodnější podobě do teoretické části. V bakalářské práci jsem pouţila metody deskripce, interpretace a analýzy. Další podklady, ze kterých jsem čerpala, byly pouţity do části praktické. Byly to především veřejně dostupné údaje, ale i podklady, které jsem získala od zaměstnanců společnosti SOMI-TRANS s. r. o. Tyto podklady mi slouţily zejména při analyzování pohledávek a závazků společnosti. Do praktické části jsem aplikovala i poznatky z části teoretické. Pro přehlednost popisované problematiky jsem v práci vyuţívala tabulky, schémata a grafy. Tímto se v práci lépe orientuje a je tak i srozumitelnější a přehlednější.
9
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 ZÚČTOVACÍ VZTAHY Pro účtování o zúčtovacích vztazích se v účetnictví v účtové osnově pouţívá 3. třída. Nacházejí se zde především účty, na kterých se účtují pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) a závazky (krátkodobé). Pohledávky a závazky upravují různé právní předpisy: zákony, vyhlášky, české účetní standardy. Zúčtovací vztahy nalezneme ve Vyhlášce č. 500 / 2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563 / 1991 Sb., zákona o účetnictví v § 10, 11 (pohledávky), § 17, 18 (závazky) – vymezení pohledávek a závazků z hlediska účetní závěrky, dále v ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy a ČÚS č. 010 – Zvláštní operace s pohledávkami. „Charakteristika účtových skupin 31 a 32
Účtová skupina 31 – Pohledávky
„Jsou zde účty pro pohledávky z obchodních vztahů, a to krátkodobé i dlouhodobé (v analytické evidenci je nutno sledovat odděleně pohledávky s dobou splatnosti do 1 roku a nad 1 rok). Rozhodnutí, zda se jedná o pohledávku dlouhodobou nebo krátkodobou, se provádí v okamţiku vzniku pohledávky. Při změně charakteru pohledávky se neprovádí přeúčtování mezi analytickými účty. Výjimku ze zásady, ţe pohledávky se účtují ve 31. skupině, tvoří tyto případy: a) Zálohy zaplacené na investice – evidují se na účtech 051, 052 – Poskytnuté zálohy na DHM a DNM, b) zálohy na zásoby – účtová skupina 15 (účet 151), c) dlouhodobé půjčky (pohledávky za osobou, které byla dlouhodobá půjčka poskytnuta) – evidují se na účtech 066 – Půjčky podnikům ve skupině a 067 – Ostatní půjčky.
Účtová skupina 32 – Závazky
V této účtové skupině jsou především účty pro krátkodobé závazky z obchodních vztahů, tedy krátkodobé závazky vůči dodavatelům (účet 321). O závazcích dlouhodobých (doba splatnosti je delší neţ 1 rok) se účtuje ve 4. účtové třídě.
10
Kromě pohledávek a závazků k obchodním partnerům (odběratelům a dodavatelům, tj. 31. a 32. účtová skupina) jsou v třetí účtové třídě zúčtovací vztahy účetní jednotky k:
Zaměstnancům,
institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
společníkům, příp. členům druţstev,
finančním a jiným orgánům (finanční úřady, celnice, pojišťovny, finanční instituce i fyzické osoby).“ (ŠTOHL, 2008, s. 94)
Ryneš (2010, s. 150) uvádí, ţe pohledávky a závazky můţeme členit podle různých hledisek: a) Pohledávky a závazky z obchodních vztahů, b) pohledávky a závazky ve společnostech, c) pohledávky a závazky ke společníkům, akcionářům, členům druţstva, d) pohledávky a závazky k zaměstnancům a institucím zdravotního a sociálního
pojištění, e) pohledávky a závazky vůči státu, f) odloţená daňová pohledávka a daňový závazek, g) jiné pohledávky a závazky.
1.1.1 Pohledávky „Pohledávky ovlivňují řadu stránek finančního hospodaření firmy – majetkovou strukturu společnosti, její finanční strukturu, v návaznosti na to likviditu společnosti, náklady i výnosy společnosti, neboť vznik pohledávky je účetně vznikem výnosu společnosti. Míra vlivu pohledávek na tyto stránky finančního hospodaření závisí přirozeně mj. na jejich kvantitativní výši a podílu v majetkové struktuře firmy. Pohledávky z obchodní činnosti tvoří přibliţně ¾ celkových pohledávek.“ (VOZŇÁKOVÁ, 2004, s. 7)
11
1.1.1.1 Tuzemské pohledávky z obchodního styku Pohledávky za odběrateli (účet 311) – Pohledávky za odběrateli vznikají dodáním výrobků, zboţí a sluţeb odběrateli na fakturu. Pohledávku účtujeme na účet 311Odběratelé a výnos na účet 60x - Trţby. Pohledávky spojené s pouţíváním směnek – Ve 3. účtové třídě se můţeme setkat s účtem 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry, který se pouţívá při účtování o eskontních úvěrech. Štohl (2008, s. 98) uvádí, ţe se u Pohledávek z poskytnutých provozních záloh u NEPLÁTCE DPH – k zachycení zaplacených záloh na sluţby se pouţívá účet 314 – Poskytnuté provozní zálohy. Přijatá faktura se zaúčtuje obvyklým způsobem, přičemţ se musí zúčtovat zaplacená záloha zápisem na straně Dal účtu 314 – Poskytnuté provozní zálohy se souvztaţným zápisem na stranu Má dáti účtu 321 – Dodavatelé. Rozdíl mezi celkovou částkou faktury a zaplacenou zálohou se uhradí dodavateli.
221 – Bankovní
314 – Poskytn. provozní zálohy
účty
15x – Poskytn. zálohy na zásoby
321 – Dodavatelé
1 – Zaplacená provozní záloha
3 – Zúčtování (zrušení) zálohy s
2 - Faktura
dodavateli
fakturou
od dodavatele
4 – Doplatek rozdílu mezi zálohou a fakturou
Schéma č. 1: Účtování poskytnutých záloh u NEPLÁTCE DPH. Zdroj: ŠTOHL, 2008, s. 98
U poskytnutých záloh u PLÁTCE DPH se účtuje na straně toho, kdo zálohu zaplatil. Z pohledu odběratele mohou nastat dvě varianty: 1. Záloha bude poskytnuta v jiném měsíci neţ bude uskutečněno zdanitelné plnění, 2. záloha bude poskytnuta ve stejném měsíci, kdy bude uskutečněno zdanitelné plnění. 12
Ostatní pohledávky – účet 315 - zde účtujeme o ostatních pohledávkách.
1.1.1.2 Ocenění pohledávek Ocenění pohledávek a závazků je upraveno v Zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví a to § 24, odst. 2, 6, 7, § 25, odst. 1 písm. g, §25, odst. 3, § 27 – oceňování pohledávek a závazků, dále Vyhláškou č. 500 / 2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563 / 1991 Sb., zákona o účetnictví - § 60 – oceňování pohledávek a závazků. Pilátová a Richter uvádějí (2009, s. 36), ţe účetní jednotky oceňují pohledávky: a) K okamţiku uskutečnění účetního případu (např. k okamţiku vzniku pohledávky nebo k okamţiku nabytí pohledávky postoupením), b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamţiku, k němuţ se sestavuje účetní závěrka. Jmenovitá hodnota – při vzniku se pohledávky oceňují jmenovitou hodnotou. Pořizovací cena – pohledávky nabyté za úplatu nebo vkladem se oceňují pořizovací cenou, jejíţ součástí je cena pořízení a dále náklady s pořízením související. Cizí měny – pohledávka, která je prioritně vyjádřena v cizí měně, musí být před zaúčtováním převedena na korunovou hodnotu. Zde je nutné, aby účetní jednotka měla vnitřním předpisem stanoveno, jaký kurz bude pouţívat. Dále musí stanovit tzv. okamţik uskutečnění účetního případu. Pro tyto účely lze podle Českého účetního standardu č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech za okamţik uskutečnění účetního případu povaţovat u dodavatele:
den splnění dodávky nebo
den vystavení faktury nebo obdobného dokladu
1.1.2 Závazky Pro závazky z obchodního styku pouţíváme účtovou skupinu 32, kde účtujeme o závazcích krátkodobých, tj. se splatností do 1 roku. Dlouhodobé závazky účtujeme v účtové třídě 4. „Účet 321 – Dodavatelé - Závazky účtujeme ve prospěch účtu 321 – Dodavatelé a na vrub různým účtům v závislosti na tom, co je předmětem dodavatelské faktury: 111 – pořízení materiálu 131 – pořízení zboţí 041 – pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 13
042 – pořízení dlouhodobého hmotného majetku 5xx – různé náklady 343 – DPH – nárok na odpočet DPH Úhrada závazku 321/221, 211 Účet 322 – Směnky k úhradě - Na účtu evidujeme naše dosud neuhrazené závazky z obchodního styku, které byly převedeny na závazky směnečné. Ve prospěch účtu 322 – Směnky k úhradě zaúčtujeme závazek převedený z účtu 321 – Dodavatelé zvýšený o úrok, který představuje náš náklad zúčtovaný na účtu 562 – Úroky.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 168) Účet 324 – Přijaté provozní zálohy - Zde evidujeme naše závazky vůči odběratelům z přijatých záloh. „Účtování přijatých záloh u neplátce DPH Přijaté zálohy od odběratele jsou pro účetní jednotku závazkem, zachycují se do doby jejich zúčtování ve prospěch účtu účtové skupiny 32. Vydaná faktura je zaúčtována obvyklým způsobem (311/6xx), přičemţ se zúčtuje přijatá záloha na straně MD účtu 324 souvztaţně na stranu Dal účtu 311. Rozdíl mezi přijatou zálohou a částkou faktury bude uhrazen odběratelem. Účtování přijatých záloh u plátce DPH Plátce DPH je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve (ZDPH § 21/1). Z toho vyplývá, ţe přijetím platby nemusí být uskutečněno zdanitelné plnění, ale vznikne povinnost odvést daň na výstupu. Výjimkou je situace, kdy se zdanitelné plnění uskuteční ve stejném měsíci jako přijatá platba, tj. záloha (ZDPH § 26/2). Proto i v účetnictví mohou ohledně přijatých záloh nastat dvě varianty: 1. Záloha byla přijata ve stejném měsíci jako bylo uskutečněno zdanitelné plnění. 2. Záloha byla přijata v jiném měsíci neţ bylo uskutečněno zdanitelné plnění.“ (ŠTOHL a KLIČKA, 2008, s. 78)
14
„Účet 325 – Ostatní závazky Na tento účet účtujeme například závazky vůči leasingovým společnostem, advokátním kancelářím nebo reklamace, které odběratel uplatnil vůči nám: 601/325, 343/325.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 170)
1.1.3 Pohledávky a závazky v cizí měně Problematiku pohledávek a závazků v cizích měnách upravuje Zákon o účetnictví § 24, odst. 6, 7, Vyhláška § 60 – Metoda kurzových rozdílů a České účetní standardy č. 006 – Kurzové rozdíly. „Při obchodním styku se zahraničím účtujeme o fakturách, na nichţ je částka uvedena v cizí měně. V účetnictví musí být finanční ocenění uváděno v českých korunách. Pro přepočet zahraniční měny na koruny lze pouţít:
Směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný ČNB ke dni uskutečnění účetního případu,
pevný kurz, který si stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem a který je platný ke dni uskutečnění účetního případu.“ (RUBÁKOVÁ, 2011, s. 113)
1.1.3.1 Kurzové rozdíly při úhradách zahraničních faktur „Při vzniku pohledávky (nebo závazku) dochází k přepočtu kurzem platným v den vzniku účetního případu. Úhrada v cizí měně je přepočtena kurzem platným v den platby. Vzniklý kurzový rozdíl se účtuje podle jeho povahy do finančních nákladů (účet 563 – Kurzové ztráty) nebo do finančních výnosů (účet 663 – Kurzové zisky). Tyto rozdíly ovlivňují přímo hospodářský výsledek a jsou daňově účinné.“ (ŠTOHL, 2008, s. 102)
1.1.3.2 Kurzové rozdíly u neuhrazených faktur při uzavírání účetních knih „Kurzové rozdíly vznikají také v případě, ţe zahraniční faktura nebyla uhrazena do dne roční uzávěrky. Pohledávky (stejně jako závazky, resp. valutová pokladna a devizový účet) se přepočítávají na českou měnu k rozvahovému dni kurzem devizového trhu stanoveného ČNB. Rozdíl z přecenění těchto pohledávek se účtuje výsledkově, tj. na účty 563, resp. 663.“ (ŠTOHL a KLIČKA, 2008, s. 74)
15
1.1.4 Zúčtování se zaměstnanci a s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Kovanicová uvádí (2003, s. 287), ţe je účtová skupina 33 vyhrazena pro účty, na nichţ se sledují vztahy podniku k zaměstnancům (účty 331, 333, 335) a k institucím zdravotního pojištění
a
sociálního
zabezpečení
(účet
336).
Účetní
operace
vyplývající
z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům se účtují na účtu 331 – Zaměstnanci. Výjimku tvoří případy, kdy do takového vztahu vstoupí: ve společnosti s ručením omezeným její společník, v komanditních společnostech komanditista a v druţstvu jeho člen. Tyto závazky ze závislé činnosti se účtují na účtu 366 – (Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti). „Kromě sociálního pojištění, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v zákonné výši zúčtovaného na účet 524 – Zákonné sociální pojištění, můţe účetní jednotka platit pojištění ještě nad rámec zákona, tzv. připojištění. Tento náklad zúčtovaný na účet 525 – Ostatní sociální pojištění (penzijní a ţivotní pojištění) je daňově uznatelným nákladem za určitých podmínek stanovených zákonem o dani z příjmů a ve firmách působí jako významný stabilizační prvek. Zákonné pojištění i připojištění účtujeme ve prospěch účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 174) Štohl a Kličko uvádějí (2008, s. 89), ţe zálohy poskytnuté zaměstnancům na sluţební cesty, drobné nákupy a jiné účely se povaţují za pohledávky (na vrub účtu 335 – Pohledávky za zaměstnanci). Dále říkají, ţe účet 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům slouţí k evidenci závazků vůči zaměstnancům. Na tomto účtu se například evidují závazky za vyúčtování pracovní cesty, na kterou nebyla poskytnuta záloha.
1.1.5 Zúčtování daní a dotací „Pro účtování daní a dotací slouţí účtová skupina 34. Jde především o následující vztahy k:
Finančnímu orgánu,
státnímu rozpočtu,
správním orgánům,
jiným osobám. 16
Účet 341 – Daň z příjmů Tento účet je vymezen výhradně pro zachycení splatné daně z příjmů, jejímţ poplatníkem je účetní jednotka (zisk účetní jednotky). Strana Dal účtu představuje závazek vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období podle daňového přiznání, popř. doměrky za předchozí účetní období. Na vrub účtu účtujeme zaplacené zálohy nebo vratky daně. Souvztaţnými účty jsou: 591 – Daň z příjmů z běţné činnosti – splatná 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 177) 221 – Bankovní
591 – Daň z příjmů z běţné
účty
341 – Daň z příjmů
činnosti - splatná
zaplacené
předpis
zálohy
daně
Schéma č. 2: Účtování daně z příjmů. Zdroj: MRKOSOVÁ, 2009, s. 177
„Účet 342 – Ostatní přímé daně V případech, kdy podnik odvádí daň z příjmů za jiný subjekt, pouţije pro zaúčtování účet 342. Jedná se například o daň z příjmů ze závislé činnosti, o vybírání daně z příjmů sráţkou apod.“ (KOVANICOVÁ, 2003, s. 289) „Účet 343 – Daň z přidané hodnoty Strana Dal účtu slouţí k zachycení daňového závazku vůči finančnímu orgánu jako daň na výstupu při prodeji zboţí a sluţeb. Daň na vstupu na straně MD představuje nárok na odpočet při nákupu.
17
Účet 345 – Ostatní daně a poplatky Slouţí k zaúčtování všech ostatních daní a poplatků:
spotřební daň – závazek na výstupu při prodeji výrobků podléhajících spotřební dani. Souvztaţný zápis je na účtu 311 – Odběratelé. V případě vlastní spotřeby účtujeme na vrub účtu 518 – Ostatní sluţby, v případě reprezentace na účet 513 – Náklady na reprezentaci.
daň silniční
daň z nemovitostí
dědická a darovací
daň z převodu nemovitostí
poplatky
Účty 346 – Dotace ze státního rozpočtu a 347 – Ostatní dotace slouţí k zaznamenávání pohledávky vůči osobě, která dotaci poskytuje. U dotací je třeba přesně vymezit účel, na který je poskytnuta:
úhrada provozních nákladů – ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy
investiční dotace – ve prospěch účtů 041 nebo 042. Dotace sniţuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku
kapitálové dovybavení – ve prospěch účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 177)
1.1.6 Pohledávky a závazky ke společníkům 1.1.6.1 Pohledávky ke společníkům ,,Pohledávky společníků vůči společnosti mohou vznikat zejména z těchto důvodů: a) Společníci upsali a dosud nesplatili akcie nebo vklady – evidují se na účtu 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál, b) společníci si půjčili peníze ze společnosti (na základě smlouvy o půjčce) a tyto peníze budou muset po uplynutí sjednaného období společnosti vrátit (do té doby má společnost vůči nim pohledávku – eviduje se na účtu 355 – Ostatní pohledávky).“ (ŠTOHL, 2008, s. 120)
18
1.1.6.2 Závazky ke společníkům „Účtová skupina 36 – Závazky ke společníkům a sdruţením představují skupinu účtů tvořící protipól účtům pohledávek. Do této skupiny patří účty:
361 – Závazky k podnikům ve skupině – krátkodobé závazky vyplývající z půjček mezi podniky ve skupině,
364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku – závazky k akcionářům, společníkům a členům druţstva při rozdělování zisku ve výši jejich podílů,
365 – Ostatní závazky ke společníkům, např. krátkodobé půjčky společnosti od společníků,
366 – Závazky ke společníkům a členům druţstva ze závislé činnosti – tento účet je obdobou účtu 331 – Zaměstnanci, slouţí k zachycení závazků z pracovněprávního vztahu společníků, kteří jsou zároveň majetkovými podílníky společnosti,
367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů – slouţí k zaznamenávání závazků z účetní jednotky jako akcionáře nebo společníka v jiné společnosti, kde převzal akcie, zatímní listy nebo vklady, ale dosud je nesplatil,
368 – Závazky k účastníkům sdruţení.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 179)
1.1.7 Jiné pohledávky a závazky „Účty 378 – Jiné pohledávky a 379 – Jiné závazky jsou v praxi velmi vyuţívané. Účtují se na ně pohledávky a závazky, pro které není vymezen jiný samostatný účet.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 181)
1.1.8 Přechodné účty aktiv a pasiv Přechodná aktiva a pasiva se evidují v účtové skupině 38. Předmětem časového rozlišení jsou skutečnosti, u nichţ lze přesně určit věcný titul, výši a období. Pro časové rozlišení jsou určeny tyto účty: 381 – Náklady příštích období – v průběhu účetního období vzniká náklad, který se bude vztahovat i k budoucím obdobím. V běţném účetním období se zaúčtuje jako 381 / 221, příští rok 5xx / 381. 382 – Komplexní náklady příštích období – časové rozlišení se týká více nákladových účtů v souvislosti s jednou akcí. 19
383 – Výdaje příštích období – náklady související s běţným obdobím, které jsou uhrazeny aţ v období příštím. Nejprve náklad 518 / 383 a poté výdaj 383 / 211. 384 – Výnosy příštích období – přijaté výnosy v běţném období, ale věcně a časově se budou vztahovat i k obdobím budoucím. V běţném období příjem 221 / 384 a poté výnos 384 / 6xx. 385 – Příjmy příštích období – částka nepřijatá ke dni uzavírání účetních knih a nezahrnutá na účtech pohledávek, avšak související s výkony běţného období. V běţném období výnos 385 / 602 a v příštím příjem 211 / 385. Ryneš (2010, s. 154) uvádí, ţe mezi pohledávky a závazky se zahrnují i dohadné poloţky aktivní a pasivní. U těchto poloţek většinou neznáme současně všechny tři nutné skutečnosti, tzn. obvykle známe účel, ale nevíme přesně hodnotovou výši, popř. období čerpání. Pouţívají se účty 388 – Dohadné účty aktivní a 389 – Dohadné účty pasivní.
1.1.9 Zánik pohledávek a závazků Nejčastějším způsobem zániku pohledávek a závazků je jeho splnění peněţní formou, tj. úhrada plná nebo částečná. Další způsoby zániku pohledávek a závazků uvádí Ryneš (2010, s. 153): a) Případy, kdy zanikají pohledávky a závazky a současně jsou nahrazovány jinou pohledávkou či závazkem, b) případy vzájemného započtení pohledávek a závazků a obdobné případy zániku, c) případy ostatní, ve kterých zaniká pohledávka či závazek a nebyly ani splněny ani započteny.
1.2 DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY Dlouhodobé závazky můţeme definovat jako cizí zdroje financování, jejichţ lhůta splatnosti je delší neţ jeden rok. Mezi dlouhodobé cizí zdroje patří:
Rezervy (účtová skupina 45),
bankovní úvěry (účtová skupina 46),
dlouhodobé závazky (účtová skupina 47).
20
1.2.1 Rezervy Rezervy tvoří účetní jednotky, aby mohly krýt očekávané výdaje v budoucnu. Pro účetní jednotku jsou nákladem (552 / 451 nebo 554 / 459), při jejich čerpání (451 / 552 nebo 459 / 554) dochází ke sníţení nákladů. Rezervy se rozdělují na: a) Zákonné – upravené zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, b) ostatní – tvořené na jiné účely neţ stanoví zákon o rezervách.
1.2.2 Bankovní úvěry „Od obdobných úvěrů účtovaných ve třídě 2 se liší svojí dlouhodobostí. Účtují se zde i dlouhodobé úvěry směnečné, které banka podniku poskytuje při eskontu jeho směnky. Analytické účty se vedou podle jednotlivých úvěrů.“ (KOVANICOVÁ, 2003, s. 332) Štohl uvádí (2008, s. 142), ţe dlouhodobé bankovní úvěry se evidují na účtu 461 – Dlouhodobé bankovní úvěry. Zobrazení úvěrů na účtech je ovlivněno tím, zda se úvěr převádí na běţný účet firmy nebo zda k čerpání úvěru dochází přímo z úvěrového účtu.
1.2.3 Dlouhodobé závazky „Účtová skupina 47 obsahuje účty vyjadřující dlouhodobé závazky účetní jednotky k podnikům ve skupině, z emitovaných dlouhodobých dluhopisů, závazky z pronájmu, z dlouhodobých přijatých záloh, směnek k úhradě a ostatní dlouhodobé závazky. Účtování je obdobou krátkodobých závazků.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 212) TPA Horwath Notia Audit (2009, s. 131) uvádí účty, které obsahuje skupina 47 – Dlouhodobé závazky. Jsou to účty: 471 – Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině, 473 – Vydané dluhopisy, 474 – Závazky z pronájmu, 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy, 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě, 479 – Ostatní dlouhodobé závazky. Účtování probíhá stejně jako u krátkodobých závazků.
1.2.4 Odloţený daňový závazek a pohledávka „Nejedná se o závazek ani pohledávku vůči finančnímu orgánu, ale podnik zde účtuje o rozdílu mezi daní z příjmů, kterou vypočetl podle daňových pravidel a daní z příjmů,
21
kterou by vypočetl, kdyby bral v úvahu pouze účetní pravidla.“ (KOVANICOVÁ, 2003, s. 335)
1.3 POHLEDÁVKY PO LHŮTĚ SPLATNOSTI „V současném podnikání se nevyhneme riziku nezaplacené pohledávky. Dluţník nám nezaplatí, přičemţ naše firma hodnotu pohledávky zahrnula do výnosů a dokonce z ní odvede
daň z
příjmů.“ (http://www.podnikatel.cz/clanky/neuhrazene-pohledavky-v-
ucetnictvi) Štohl (2008, s. 129) uvádí, ţe v současné podnikatelské praxi se lze často setkat s pohledávkami, které jsou v podstatě nedobytné. Tím, ţe není pohledávka včas uhrazena, je znehodnocováno její historické ocenění, které platilo v okamţiku uskutečnění hospodářské operace a při vzniku účetního případu. Pohledávky po lhůtě splatnosti se znehodnocují stoupajícím rizikem z hlediska inkasa a mohou se přeměnit na pohledávky nedobytné. „Obchodní společnosti, které vstoupí do likvidace, případně je na jejich majetek prohlášen konkurz, mají zpravidla ve svých aktivech zahrnuty pohledávky, a to převáţně pohledávky po lhůtě splatnosti, jejichţ nezaplacení bylo často jedním z faktorů, které přivedly společnost k likvidaci. Práce s pohledávkami v rámci likvidačního řízení či případně následně konkurzního řízení patří mezi nejsloţitější a nejdůleţitější činnosti likvidátora, resp. správce konkurzní podstaty. Správné ocenění, zařazení a zajištění pohledávek velmi výrazně ovlivňuje konečný výsledek likvidace. Pohledávky vymáhá likvidátor sám nebo s pomocí odborné společnosti, s níţ uzavře mandátní smlouvu (smlouvu o vymáhání pohledávek).“ (BAŘINOVÁ a VOZŇÁKOVÁ, 2007, s. 71) „Pohledávky, které nejsou ke dni prohlášení konkurzu splatné, jsou povaţovány za splatné. Správce má tudíţ moţnost poţadovat úhradu všech pohledávek a vyzvat jednotlivé dluţníky, aby plnili své závazky vůči dluţníkovi do podstaty.“ (BAŘINOVÁ a spol., 2002, s. 77)
22
1.3.1 Odpis pohledávky Opravné poloţky a odpis pohledávek je upraven Zákonem č. 586 / 1992 Sb., o daních z příjmů - § 24 odst. 2, písm. y – daňová uznatelnost odpisu pohledávek a opravných poloţek, Zákonem č. 593 / 1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů - § 8, 8a, 8b, 8c – daňová uznatelnost odpisu pohledávek a opravných poloţek a Českými účetními standardy č. 005 – Opravné poloţky. „Odpisují se ty pohledávky, které jsou prokazatelně nedobytné, a jedná se tedy o trvalé sníţení hodnoty pohledávky. Při stoprocentním odpisu dochází k vyřazení pohledávky z majetku. Při odpisování se musí rozlišovat účetní a daňové hledisko. a) Účetní hledisko Z hlediska účetního lze odpisovat podle reálné míry nedobytnosti. V účetnictví můţe například nastat odpis pohledávky, kdy účetní jednotka upustí od vymáhání pohledávky v případě, kdy je zřejmé, ţe by náklady na vymáhání přesáhly výtěţek. b) Daňové hledisko Z hlediska daňového je potřeba vycházet ze zákona o dani z příjmů (§ 24/2/y), který stanoví, v jakých případech lze jednorázově do daňových nákladů zahrnout pohledávku za dluţníkem.“ (ŠTOHL, 2008, s. 129) Bařinová a Vozňáková (2007, s. 78) uvádí podmínky jednorázového odepsání celé pohledávky proti nákladovému účtu. Jedná se o tyto podmínky 100% odpisu neuhrazené části hodnoty pohledávky za dluţníkem:
U něhoţ soud zamítl konkurzní návrh nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dluţníka – nutné je rozhodnutí soudu,
který je v konkurzním řízení na základě výsledků insolventního řízení – nutné je rozhodnutí soudu,
který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáhána na dědicích dluţníka – nutné je vyjádření notáře,
který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce – nutné je usnesení rejstříkového soudu o výmazu z obchodního rejstříku, 23
na jehoţ majetek, ke kterému se daná pohledávka váţe, je uplatňována veřejná draţba, a to na základě výsledků této draţby,
na jehoţ majetek, ke kterému se daná pohledávka váţe, je postiţen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
1.3.2 Opravné poloţky k pohledávkám Předmět vnitřního předpisu
Vazba na právní úpravu
Poznámka
Zásady pro tvorbu a
Zákon o účetnictví
Český účetní standard č.
zúčtování opravných
§ 25 odst. 2
005 – Opravné poloţky
poloţek
§ 26 odst. 3 Vyhláška č. 500/2002 Sb.
Vazba na dokladovou
§ 55 Postup tvorby a
inventarizaci
pouţití opravných poloţek
Způsob účtování
§ 26 poloţka „G. Změna
Daňová problematika je
stavu rezerv a opravných
upravena zákonem o
poloţek v provozní oblasti
rezervách
a komplexních nákladů příštích období“ § 31 poloţka „M. Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční oblasti“ Tabulka č. 1: Zásady pro tvorbu a zúčtování opravných poloţek. Zdroj: PILÁTOVÁ a RICHTER, 2009, s. 49
„V účtové třídě 3 vytváříme opravné poloţky k pohledávkám, jestliţe existuje riziko, ţe tyto pohledávky nebudou zaplaceny. Podle stupně rizikovosti rozeznáváme pohledávky:
Pochybné, u nichţ je riziko, ţe nebudou zaplaceny,
sporné, je veden soudní spor o jejich zaplacení,
nedobytné, u nichţ se upustilo od vymáhání pro jejich trvalou nedobytnost.“ (MRKOSOVÁ, 2009, s. 183)
24
„Zákon o rezervách umoţňuje v § 8a poplatníkům účtujícím v soustavě podvojného účetnictví vytvářet opravné poloţky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994. Jejich tvorba je podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP výdajem na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, pokud tyto pohledávky nevznikly: a) za společníky, akcionáři, členy druţstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, c) mezi osobami blízkými v souladu s § 116 ObčZ.“ (DRBOHLAV a POHL, 2004, s. 43) „Výše opravných poloţek závisí na době, která uplynula od konce sjednané lhůty splatnosti, následovně: 1. V případech, kdy věřitelé podali návrh na zahájení řízení proti dluţníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo soudu a příslušné řízení bylo zahájeno, lze tvořit opravnou poloţku v závislosti na době, která jiţ uplynula od sjednané lhůty splatnosti: a) Více než 6 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 20 % rozvahové hodnoty pohledávky, b) více než 12 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 33 % rozvahové hodnoty pohledávky, c) více než 18 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 50 % rozvahové hodnoty pohledávky, d) více než 24 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 66 % rozvahové hodnoty pohledávky, e) více než 30 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 80 % rozvahové hodnoty pohledávky, f) více než 36 měsíců – lze vytvořit opravnou poloţku aţ do výše 100 % rozvahové hodnoty pohledávky. 2. Pokud rozvahová hodnota pohledávky v okamţiku jejího vzniku nepřesáhne 200 000 Kč, postupuje se stejně jako v bodu 1, pouze opravnou poloţku do výše 20 % rozvahové hodnoty pohledávky lze vytvořit i bez návrhu na zahájení řízení proti dluţníkovi. 3. K tzv.
„nevýznamným“ pohledávkám
lze
vytvořit
opravnou
poloţku
aţ do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty. Nevýznamnými 25
pohledávkami se rozumí nepromlčené pohledávky, jejichţ celková hodnota nepřesahuje 30 000 Kč vůči témuţ dluţníkovi a 100 % opravnou poloţku k nim lze vytvořit, pokud od konce sjednané lhůty splatnosti uplynulo nejméně 12 měsíců. 4. V případě, ţe se jedná o pohledávku za dluţníkem v insolventním řízení a pohledávka byla u soudu řádně přihlášena, můţe se vytvořit rovnou 100% opravná poloţka.“ (ŠTOHL, 2008, s. 130)
26
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 SPOLEČNOST SOMI-TRANS S. R. O. 2.1.1 Základní informace o společnosti Společnost SOMI-TRANS s. r. o. je zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vloţka 137629.
Zápis v OR Datum zápisu:
3. května 2008
Obchodní firma:
SOMI-TRANS s. r. o.
Sídlo:
Vlašim, Lidická 301, PSČ 258 01
Identifikační číslo:
283 82 749
Právní forma:
Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání:
Mezinárodní zasilatelství
Společníci:
Miroslav Sova
Vklad:
200 000 Kč
Splaceno:
100 %
Obrázek č. 1: Logo společnosti. Zdroj: Společnost SOMI-TRANS s. r. o.
27
2.1.1.1 Spedice a zasilatelství Společnost poskytuje kompletní spediční a přepravní sluţby mezi Ruskem, včetně bývalých států SSSR, a Českou republikou. SOMI-TRANS s. r. o. také spolehlivě vyřídí veškeré formality týkající se dovozu, vývozu, cel, celních deklarací a samozřejmě samotné přepravy.
spedice a přeprava zaměřená na Rusko a bývalý SSSR
vnitrostátní přeprava a spedice
dlouholeté zkušenosti
zajištění připojištění nákladu
znalost právních předpisů v oblasti přepravy, spedice a celních povinností
2.1.1.2 Autodoprava Při převozu zboţí do Ruska a ostatních zemí je kladen důraz především na dobrou organizaci a komunikaci zkušených dispečerů a řidičů. Spolehlivý vozový park zahrnuje nákladní vozy a kamiony vhodné pro různé typy a velikosti nákladů. Přeprava zboţí a autodoprava zahrnuje:
celovozové zásilky od 1,3 do 21 tun
bezpečný převoz nadrozměrných nákladů
přeprava ADR zboţí
nakládky a dokládky zboţí
přeprava kontejnerů a další sluţby
2.1.1.3 Orgány společnosti a společníci Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Ten je tvořen pouze jedním členem, kterým je Miroslav Sova. Za společnost jedná jednatel samostatně. Do společnosti vloţil 200 000 Kč, coţ je minimální hranice základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným.
2.1.1.4 Odběratelé Skupinu odběratelů tvoří převáţně velké mezinárodní a tuzemské obchodní společnosti, které jsou třeba výrobními producenty nebo zprostředkovateli mezi výrobními podniky 28
a spedicemi. Nezanedbatelnou část odběratelů tvoří malé obchodní společnosti nebo jednotliví ţivnostníci. Souhrnně všechny tyto subjekty objednávají u společnosti přepravy zboţí převáţně do zemí bývalého SSSR.
2.1.1.5 Dodavatelé Hlavní skupinu dodavatelů tvoří společnosti a ţivnostníci zabývající se kamionovou přepravou a vlastnící kamiony. Dodavatelské firmy jsou přímo vázány prostřednictvím speditérské obchodní společnosti SOMI-TRANS s. r. o. na odběratelské kontrakty. To znamená, ţe počet objednaných zakázek odběrateli je přímo úměrný počtu zakázek poskytnutých dodavatelům a zisk společnosti je tvořen marţí za zprostředkování. Další skupinu dodavatelů tvoří subjekty, které jsou spojeny s provozními náklady společnosti (např. O2, CCS, …).
2.1.1.6 Zaměstnanci Společnost SOMI-TRANS s. r. o. v současné době eviduje 6 zaměstnanců → 3 jsou zařazeni na pozici řidič kamionu a 3 zajišťují vedení společnosti a logistiku. Společnost si najímá externí účetní firmu na komplexní vedení účetnictví a další úkony s tím spojené.
2.1.2 Pohledávky a závazky 2.1.2.1 Účetní software společnosti Externí účetní firma eviduje pohledávky a závazky společnosti v softwarovém programu Jeţek software – Stereo. Tento program pracuje v rozhraní T602 a zajišťuje tak přehledné a uţivatelsky nenáročné prostředí pro jeho uţivatele s moţností online aktualizací. Společnost účtuje na syntetických účtech české účetní osnovy a pouţívá potřebné analytické účty, které si vytvořila.
29
2.1.2.2 Vykazování pohledávek a závazků v rozvaze Při zpracování níţe uvedených tabulek jsem vycházela z rozvah podniku v letech 2008 – 2010. První tabulka zachycuje celková oběţná aktiva, která jsou tvořena z krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku. Z tabulky je patrné, ţe podnik nezaznamenává ţádné dlouhodobé pohledávky. Krátkodobé pohledávky mají téměř klesající tendenci, tvoří více neţ 80 % podílu na oběţných aktivech.
ROK
POLOŢKA
2008
2009
2010
Oběţná aktiva
13 176
11 368
13 113
Krátkodobé pohledávky
12 713
10 345
10 828
Pohledávky z obchodních vztahů
12 108
7 273
9 244
0
0
0
120
135
193
0
652
891
Ostatní pohledávky za společníky a členy druţstva
485
2 285
500
Krátkodobý finanční majetek
463
1023
2 285
Bankovní účet
219
589
866
Pokladna
233
427
1 416
11
7
3
Pohledávky za zaměstnanci Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů
Ceniny
Tabulka č. 2: Oběţná aktiva v podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce na základě rozvahy podniku
Společnost SOMI-TRANS s. r. o. nevykazuje v rozvaze ţádné dlouhodobé pohledávky, přestoţe má pohledávky, které jsou po splatnosti déle neţ jeden rok. Tyto pohledávky by měla evidovat v účetních výkazech jako pohledávky dlouhodobé. Účetní jednotka nevytváří opravné poloţky k pohledávkám, i kdyţ jiţ uplynula delší doba po splatnosti. Tím porušuje účetní zásadu věrného a pravdivého zobrazení stavu majetku. Tímto problémem se budu zabývat v rámci kapitoly Pohledávky po lhůtě splatnosti.
30
Pro zpracování níţe uvedené tabulky uvádím údaje potřebné k jejímu zhotovení. Pohledávky po lhůtě splatnosti s dobou delší neţ 1 rok byly v letech 2008 - 2010 následující: Rok 2008 – 0 Kč Rok 2009 - 227 000 Kč Rok 2010 - 55 000 Kč V tabulce č. 3 je uvedeno správné řešení vykazování dlouhodobých pohledávek:
ROK
POLOŢKA 2008
2009
2010
13 176
11 368
13 113
Dlouhodobé pohledávky
0
227
55
Pohledávky z obchodních vztahů
0
227
55
Krátkodobé pohledávky
12 713
10 118
10 773
Pohledávky z obchodních vztahů
12 108
7 046
9 189
0
0
0
120
135
193
0
652
891
druţstva
485
2 285
500
Krátkodobý finanční majetek
463
1023
2 285
Bankovní účet
219
589
866
Pokladna
233
427
1 416
11
7
3
Oběţná aktiva
Pohledávky za zaměstnanci Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů Ostatní pohledávky za společníky a členy
Ceniny
Tabulka č. 3: Správné řešení dlouhodobých pohledávek podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce
Do výše uvedené tabulky jsem zařadila jiţ zmíněné dlouhodobé pohledávky v letech 2008 - 2010. Tyto pohledávky tvořily pouze pohledávky z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti delší neţ 1 rok. Rozdíl pohledávek z obchodních vztahů a pohledávek po lhůtě 31
splatnosti jsem uvedla v řádku krátkodobé pohledávky. Pohledávky z obchodních vztahů (dlouhodobé) zastupují výše zmíněné pohledávky po lhůtě splatnosti delší neţ 1 rok. V následující tabulce č. 4 jsou zachyceny cizí zdroje podniku tvořené z krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí. Jako příznivé můţeme vidět, ţe v roce 2009 jsou závazky z obchodních vztahů téměř dvojnásobně menší neţ závazky z obchodních vztahů v roce 2010. V roce 2008 měl podnik o polovinu méně zaměstnanců, coţ se odráţí v závazcích k zaměstnancům.
ROK
POLOŢKA
2008
2009
2010
Cizí zdroje
11 291
8 963
10 976
Krátkodobé závazky
10 972
5 329
6 848
Závazky z obchodních vztahů
10 919
5 211
6 655
0
0
2
30
69
60
19
41
36
Ostatní přímé daně
4
8
95
Jiné závazky
0
0
0
Bankovní úvěry a výpomoci
319
3 634
4 128
Krátkodobé bankovní úvěry
319
3 634
4 128
0
0
0
Ostatní závazky Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
Ostatní krátkodobé finanční výpomoci Tabulka č. 4: Cizí zdroje v podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce na základě rozvahy podniku
2.1.2.3 Pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů se v účetnictví evidují na účtech účtové skupiny 31. K nejvíce vyskytovaným pohledávkám společnosti SOMI-TRANS s. r. o. patří pohledávky za odběrateli, které se zaznamenávají na účet 311 – Pohledávky za odběrateli.
32
Příklad: 1. Faktura vystavená za přepravu odběrateli DHL Praha v částce 25 000 Kč + 20 % DPH 2. Úhrada faktury vystavené z bodu 1 v plné výši Účetní případ 1.
2.
Částka
MD
DAL
25 000 Kč
311
602
5 000 Kč
311
343
30 000 Kč
221001
311
Tabulka č. 5: Účtování na účtu 311 Zdroj: Vlastní práce
K syntetickému účtu 311 - Pohledávky za odběrateli by bylo vhodné vytvořit účty analytické. Analytická evidence by lépe zachycovala, zda se jedná o odběratele tuzemské či zahraniční. Návrh řešení účtu 311 by mohl vypadat následovně: 311001 – Pohledávka za tuzemským odběratelem 311002 – Pohledávka za zahraničním odběratelem Dalším aktivním účtem je účet 335 – Pohledávky za zaměstnanci, který společnost vyuţívá k vyúčtování různých záloh vyplacených zaměstnancům, především stravenek. Pro účet 213 - Stravenky si společnost vytvořila analytický účet 213001. Příklad: 1. Společnost vydala stravenky zaměstnancům v částce 3 600 Kč 2. Zákonný nárok hrazený zaměstnavatelem – 55 % činí 1 980 Kč 3. Úhrada zbylé částky 1 620 Kč zaměstnancem v hotovosti
33
Účetní případ
Částka
MD
DAL
1.
3 600 Kč
335
213001
2.
1 980 Kč
527
335
3.
1 620 Kč
211
335
Tabulka č. 6: Účtování na účtu 335 Zdroj: Vlastní práce
Účet 355 – Ostatní pohledávky společnost pouţívá k zachycení krátkodobých pohledávek vyplývajících z půjček společníka. Při leasingu, nájmu kanceláře, jistiny na Karnety TIR či jistiny na karty CCS (nafta) vyuţívá účtu 381 – Náklady příštích období. Příklad: 1. V lednu roku 2009 se platí nájemné na dva roky dopředu v částce 204 000 Kč (měsíční nájem činí 8 500 Kč), polovina této částky se převádí do roku 2010 2. V následujícím roce 2010 se zahrnuje zaplacené nájemné do nákladů ve výši 102 000 Kč Účetní případ
Částka
MD
DAL
1 a)
102 000 Kč
518
221001
1 b)
102 000 Kč
381
221001
2.
102 000 Kč
518
381
Tabulka č. 7: Účtování na účtu 381 Zdroj: Vlastní práce
Společnost pouţívá i účet 395 – Vnitřní zúčtování. Tento účet je účtem aktivním rozvahovým. Příklad: 1. Společnost vystavila fakturu na částku 25 000 Kč 2. Faktura byla ale zaplacena na eurový účet v částce 1 000 € (firma pouţívá pro účet 221 - Bankovní účet analytiku: 221001 - Korunový účet a 221002 - Eurový účet) 34
Účetní případ
Částka
1.
1 000 €
2.
25 000 Kč
MD
DAL
221002
395
395
311
Tabulka č. 8: Účtování na účtu 395 Zdroj: Vlastní práce
2.1.2.4 Závazky Společnost SOMI-TRANS s. r. o. jako většina společností nejvíce vyuţívá účtu 321 – Dodavatelé. Účtuje zde o krátkodobých závazcích a to o přijatých dodavatelských fakturách. Příklad: 1. Přijatá faktura od dodavatele za nákup kancelářských potřeb v částce 2 000 Kč včetně 20 % DPH 2. Úhrada faktury přijaté v hotovosti v celkové částce Účetní případ
Částka
MD
DAL
1.
1 667 Kč
501
321
2.
333 Kč
343
321
3.
2 000 Kč
321
211
Tabulka č. 9: Účtování na účtu 321 Zdroj: Vlastní práce
Jako v případě pohledávek za odběrateli bych doporučovala i k syntetickému účtu 321 Dodavatelé vést analytickou evidenci. Návrh řešení účtu 321 by byl obdobný, jako u účtu 311: 321001 – Závazky za tuzemským dodavatelem 321002 – Závazky za zahraničním dodavatelem
35
Účet 325 – Ostatní závazky společnost pouţívá převáţně při závazcích vůči leasingovým společnostem. Nyní se dostáváme k účtu 331 – Zaměstnanci, který tvoří nedílnou součást kaţdé společnosti. Na tento účet společnost účtuje jako o závazku vůči zaměstnancům. Náklad vyjádří na účtu 521 – Mzdové náklady. Společnost k účtu 336 vytvořila účty analytické. Pro sociální pojištění 336001 a pro zdravotní pojištění 336002. Příklad: Zaměstnanec pobírá mzdu ve výši 20 000 Kč měsíčně. Vyţivuje 2 děti a podepsal prohlášení k dani (uplatňuje slevu na poplatníka). Řešení: Sloţky mzdy
Částka
MD
DAL
20 000 Kč
521
331
Zdravotní pojištění - podnik 9 %
1 800 Kč
524
336002
Sociální pojištění - podnik 25 %
5 000 Kč
524
336001
26 800 Kč
-
-
Záloha na daň před slevami
4 020 Kč
-
-
Sleva na poplatníka
2 070 Kč
-
-
Daňové zvýhodnění na vyţivované 2 děti
1 934 Kč
-
-
16 Kč
331
342
900 Kč
331
336002
1 300 Kč
331
336001
17 784 Kč
-
-
Hrubá mzda
Měsíční zdanitelná mzda (tzv. superhrubá mzda)
Záloha na daň po slevách Sraţené zdravotní pojištění - 4,5 % Sraţené sociální pojištění - 6,5 % Částka k výplatě Tabulka č. 10: Účtování o mzdách Zdroj: Vlastní práce
2.1.2.5 Pohledávky a závazky v cizích měnách Pohledávky a závazky z obchodního styku se zahraničními partnery jsou na fakturách vyjádřeny v cizích měnách. Společnost SOMI-TRANS s. r. o. obchoduje převáţně 36
v eurech (€). Při příchodu faktury nebo obdrţení faktury se částka v cizí měně přepočítává na koruny platným kurzem k tomuto dni. Tento kurz určuje ČNB. V den, kdy dojde na úhradu faktury přijaté nebo k inkasu, společnost pouţívá opět aktuální kurz, který se ovšem liší od kurzu pouţitého při přepočtu fakturovaných částek. Z těchto důvodů vznikají kurzové rozdíly a to:
563 – Kurzové ztráty
663 – Kurzové zisky
Hodnoty v tis. Kč
Kurzové zisky a ztráty 700 600 500 400 300 200 100 0
666
631
584
679
303 327 kurzové zisky kurzové ztráty
2008
2009
2010
Rok
Graf č. 1: Kurzové zisky a kurzové ztráty v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce
V tomto grafu můţeme porovnat, jak se liší kurzové zisky a kurzové ztráty v jednotlivých letech. V roce 2008 nastal pro společnost příznivý výsledek. Kurzové zisky byly větší neţ kurzové ztráty. V dalších letech tomu bylo naopak. Příklad: Společnost vystavila dne 25. 6. 2010 fakturu za přepravu zahraničnímu odběrateli v částce 1 500 €. Faktura byla uhrazena 11. 7. 2010 na běţný účet. Kurz ČNB 25. 6. 2010 činil 25,23 Kč / EUR a dne 11. 7. 2010 byl kurz 24,56 Kč / EUR.
37
Účetní případ
částka
MD
DAL
1.
37 845 Kč
311
602
2.
36 840 Kč
221
311
3.
1 005 Kč
563
311
Tabulka č. 11: Účtování v cizích měnách Zdroj: Vlastní práce
2.1.2.6 Úvěry Společnost SOMI-TRANS s. r. o. jako mnoho jiných společností pouţívá pro financování své činnosti bankovní úvěry. V roce 2008 společnost pořídila prostřednictvím úvěru návěs.
Pořizovací cena návěsu činila 760 000,- Kč + 19 % DPH → (od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009), tj. 144 400,- Kč Návěs financovaný formou dlouhodobého úvěru:
Při pořízení bude přímo zaplaceno pouze DPH ve výši 144 400,- Kč a dále 48 splátek ve výši 18 440,- Kč bez pojištění.
Při způsobu financování úvěrem se jedná o to, ţe firma je v den koupě majitelem návěsu a splácí úvěr. Úvěr se skládá ze dvou částí, tj. splátka jistiny a splátka úroku. Jistinu nelze odečíst od základu daně (není daňově uznatelný výdaj). Zaplacené úroky jsou zahrnuty do nákladů firmy. Zaúčtování: Dlouhodobý úvěr byl získán v částce 760 000 Kč. 1. Výpis z úvěrového účtu – čerpání úvěru
261 / 461
2. Převedeno na běţný korunový účet
221001 / 261
3. Úroková sazba za poskytnutí úvěru
562 / 221001
38
2.1.3 Pohledávky po lhůtě splatnosti Jako i ostatní společnosti se SOMI-TRANS s. r. o. setkává s pohledávkami, které jsou ve své podstatě skoro nedobytné. Společnost zahrnula hodnotu pohledávek do svých výnosů a tudíţ ji zdanila i daní z příjmů. Z tohoto důvodu podnik vede evidenci pohledávek po lhůtě splatnosti podle doby jejich splatnosti. Ty byly v jednotlivých letech k datu 31. 12. následující:
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008 (v tis. Kč) 0 do 30 dnů 684
727 do 60 dnů do 180 dnů
384
523
Graf č. 2: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2009 (v tis. Kč) 227
201
do 30 dnů 115
do 60 dnů
57 do 180 dnů
480
Graf č. 3: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2009 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce
39
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2010 (v tis. Kč)
305
55
555
do 30 dnů do 60 dnů
132
do 180 dnů
282
Graf č. 4: Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) Zdroj: Vlastní práce
Z grafů je patrné, ţe počet pohledávek po lhůtě splatnosti 360 dnů a více v roce 2009 je čtyřnásobný oproti roku 2010. V roce 2008 neeviduje společnost ţádné pohledávky po lhůtě splatnosti s dobou delší neţ 360 dní, jelikoţ v tomto roce teprve vznikla. Společnost by však měla dávat pozor i na pohledávky, které jsou po splatnosti více neţ 180 dnů a vyhnout se tak problémům, které mohou nastat. Čím kratší doba uběhla od splatnosti pohledávek, tím více můţe podnik doufat, ţe pohledávky budou v budoucnu uhrazeny. Jak jiţ bylo řečeno, s pohledávkami, které jsou po splatnosti, mohou nastat značné problémy. Proto je vhodné, aby si firma stanovila postup, jak bude zacházet při vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti. Společnosti bych doporučila následující postup při vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti: 1) Při nezaplacení odběratelem v dohodnutém termínu kontaktuje pověřený pracovník dluţníka nejprve telefonicky, případně emailem či dopisem. 2) Pokud dluţník nereaguje na tuto výzvu, obdrţí písemnou upomínku. 3) Pokud dluţník nereaguje ani na tuto výzvu, nastává situace, kdy je dluţníkovi udělena sankce v podobě penále za pozdní úhradu. 4) Dluţník má také moţnost (v případě, ţe nemá dostatečné finanční prostředky k zaplacení dluhu) dohodnout se s podnikem na splátkovém kalendáři.
40
5) V případě pohledávky po splatnosti delší neţ 18 měsíců bude předána k soudnímu řízení. Účetní jednotka nevytváří opravné poloţky k pohledávkám, tím pádem porušuje zásadu věrného a poctivého zobrazení stavu majetku. Proto by měla o účetních opravných poloţkách účtovat. Účetní opravné poloţky se člení na zákonné a ostatní (nedaňové). Při účtování o zákonných opravných poloţkách si společnost můţe sníţit základ daně. Tvorbu zákonných opravných poloţek upravuje Zákon o rezervách. Jinak tomu je u nedaňových opravných poloţek, kdy tvorba ani zúčtování nemá vliv na daňový základ. Cílem nedaňových opravných poloţek je sníţení ocenění pohledávek v účetnictví, které nemají trvalý charakter. Správné účtování o opravných poloţkách: ZÁKONNÉ OPRAVNÉ POLOŢKY Tvorba zákonné opravné poloţky
558 / 391
Zrušení zákonné opravné poloţky
391 / 558
NEDAŇOVÉ OPRAVNÉ POLOŢKY Tvorba účetní opravné poloţky
559 / 391
Zrušení účetní opravné poloţky
391 / 559
Příklad nedaňové opravné poloţky: Společnost má pohledávku v částce 200 000 Kč. Pohledávka je 8 měsíců po splatnosti. Podle Zákona o rezervách můţe vytvářet zákonnou opravnou poloţku ve výši 20 %. Účetní jednotka se rozhodla, ţe bude mít tuto pohledávku pokrytou účetní opravnou poloţkou ve výši 50 %. Tzn. 20 % zákonná opravná poloţka a 30 % nedaňová opravná poloţka. Řešení: 1. Zákonná opravná poloţka – 40 000 Kč
558 / 391
2. Nedaňová opravná poloţka – 60 000 Kč
559 / 391
41
Příklad zákonné opravné poloţky: Podnik má pohledávku po lhůtě splatnosti v hodnotě 69 000 Kč. Společnost podala návrh na zahájení soudního řízení. Vytvoří tak opravnou poloţku v závislosti na době, která uplynula od splatnosti následovně:
Doba po splatnosti
Výše zákonné opravné poloţky
v měsících
v%
6
20
13 800
12
33
22 770
18
50
34 500
24
66
45 540
30
80
55 200
36
100
69 000
Kč
Tabulka č. 12: Tvorba zákonných opravných poloţek Zdroj: Vlastní práce
2.1.4 Finanční analýza podniku Finanční analýza je sloţka finančního řízení podniku. Bývá charakterizována jako nástroj, který podává informace o finanční situaci podniku, čili finančním zdraví. Ve své práci se budu zabývat poměrovými ukazateli finanční analýzy a to ukazateli likvidity – platební schopnosti a ukazateli aktivity – vázanosti kapitálu, které souvisí s pohledávkami a závazky podniku. Budu srovnávat roky 2008 – 2010. Jako zdroj dat pouţiji rozvahy a výkazy zisku a ztráty.
2.1.4.1 Ukazatele likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost podniku splácet své závazky.
ě
í
é
ěţ í
ř á
42
í úč é á
Hodnoty pro výpočet peněžní likvidity:
2008
2010
451 688 Kč
1 015 272 Kč
2 282 085 Kč
10 919 195 Kč
5 211 374 Kč
6 654 594 Kč
Pohotové peněţní prostředky Krátkodobé závazky
2009
Tabulka č. 13: Hodnoty pro výpočet peněţní likvidity Zdroj: Vlastní práce
Rok
2008
2009
2010
Peněţní likvidita
0,04
0,19
0,34
Tabulka č. 14: Peněţní likvidita Zdroj: Vlastní práce
Peněţní likvidita podniku bývá někdy označována jako likvidita prvního stupně. Její doporučená hodnota by se měla pohybovat kolem hranice 0,2. V tabulce vidíme, ţe této hranice dosáhl pouze rok 2010, coţ vypovídá o vyšší platební schopnosti společnosti. Rok 2009 byl těsně pod touto hranicí. Nízkou hodnotu v roce 2008 si můţeme vysvětlovat počátkem vzniku společnosti.
Hodnoty pro výpočet pohotové likvidity:
2008 Pohotové peněţní
2009
2010
451 688 Kč
1 015 272 Kč
2 282 085 Kč
Krátkodobé závazky
10 919 195 Kč
5 211 374 Kč
6 654 594 Kč
Pohledávky
12 107 576 Kč
7 272 609 Kč
9 244 391 Kč
prostředky
Tabulka č. 15: Hodnoty pro výpočet pohotové likvidity Zdroj: Vlastní práce
43
Rok
2008
2009
2010
Pohotová likvidita
1,15
1,59
1,73
Tabulka č. 16: Pohotová likvidita Zdroj: Vlastní práce
Pohotová likvidita podniku bývá označována jako likvidita druhého stupně. Pro pohotovou likviditu jsou doporučeny hodnoty kolem 1. Z tabulky je patrné, ţe pohotová likvidita podniku se pohybuje v rozmezí od 1,15 do 1,73. Ani v jednom roce hranice neklesla pod doporučenou hodnotu.
Hodnoty pro výpočet běžné likvidity:
2008
2009
2010
Oběţný majetek celkem
13 176 000 Kč
11 368 000 Kč
13 113 000 Kč
Krátkodobé závazky
10 919 195 Kč
5 211 374 Kč
6 654 594 Kč
Tabulka č. 17: Hodnoty pro výpočet běţné likvidity Zdroj: Vlastní práce
Rok Běţná likvidita
2008
2009
2010
1,2
2,18
1,97
Tabulka č. 18: Běţná likvidita Zdroj: Vlastní práce
Jako i předchozí likvidity, bývá běţná likvidita označována i jako likvidita třetího stupně. Její doporučené hodnoty by se měly pohybovat okolo 2. Běţná likvidita nám říká, kolikrát by měla být oběţná aktiva větší neţ krátkodobé závazky. Z tabulky je vidět, ţe běţná likvidita dosahuje doporučené hodnoty v roce 2009 a 2010, kde se pohybuje od 1,97 do 2,18. V roce 2008 se pohybuje pod doporučenou hranicí v hodnotě 1,2. Je to způsobeno
44
tím, ţe krátkodobé závazky společnosti byly v roce 2008 téměř dvojnásobně větší neţ v následujících letech.
2.1.4.2 Ukazatele aktivity Z ukazatelů aktivity se budu zabývat pouze dobou obratu závazků a dobou obratu pohledávek. Ukazatel aktivity nám říká, jak podnik hospodaří se svými aktivy.
Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků: 2008
2009
2010
Závazky
10 919 195 Kč
5 211 374 Kč
6 654 594 Kč
Trţby
46 085 000 Kč
48 843 000 Kč
58 582 000 Kč
Tabulka č. 19: Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků Zdroj: Vlastní práce
Rok
2008
2009
2010
Doba obratu závazků
86,48
38,94
41,46
Tabulka č. 20: Doba obratu závazků Zdroj: Vlastní práce
Ukazatel má vyjadřovat průměrný počet dnů, který uběhne mezi nákupem sluţeb či zboţí a úhradou částky dodavatelům – jak rychle je firma schopna platit své závazky. Při pohledu na tabulku je patrné, ţe nejdelší dobu, kterou společnost potřebovala k úhradě svých závazků, bylo 86 dní v roce 2008. V ostatních letech byla tato doba značně niţší, tím společnost představovala menší riziko pro dodavatele.
45
Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků:
2008
2009
2010
Pohledávky
12 107 576 Kč
7 272 609 Kč
9 244 391 Kč
Trţby
46 085 000 Kč
48 843 000 Kč
58 582 000 Kč
Tabulka č. 21: Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků Zdroj: Vlastní práce
Rok
2008
2009
2010
Doba obratu pohledávek
95,89
54,34
57,59
Tabulka č. 22: Doba obratu pohledávek Zdroj: Vlastní práce
Ukazatel doby obratu pohledávek nám říká, za jak dlouho jsou v průměru pohledávky splaceny. Z tabulky je zřejmé, ţe se tato doba pohybuje v rozmezí od 57,59 do 95,89 dnů. Čím niţší bude tato doba, tím je to pro podnik lepší. Pro srovnání doby obratu pohledávek a doby obratu závazků jsem vytvořila následující graf č. 5, ve kterém je vidět, ţe doba obratu pohledávek je výrazně vyšší neţ doba obratu závazků. Kvůli problémům s platební morálkou odběratelů společnost vyuţila bankovního úvěru, aby byla schopna hradit své závazky.
Srovnání doby obratu závazků s dobou obratu pohledávek
Dny
100
95,89 86,48 57,59 54,34 41,46 38,94
50
Doba obratu závazků
0 2008
2009
2010
Roky
Graf č. 5: Srovnání doby obratu závazků s dobou obratu pohledávek v letech 2008 - 2010 Zdroj: Vlastní práce
46
ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala problematikou pohledávek a závazků z obchodního styku a pohledávkami po lhůtě splatnosti. V první teoretické části jsem stručně charakterizovala zúčtovací vztahy, vysvětlila jejich účtování a zachycení v rozvaze. Uvedla jsem také, jaké právní předpisy a zákony upravují danou problematiku. Dále jsem se zabývala pohledávkami po lhůtě splatnosti. Tyto pohledávky představují značné nebezpečí pro podnik. Společnost hodnotu pohledávky zahrnula do svých výnosů a také ji zdanila daní z příjmů, i přesto své peníze třeba nikdy neuvidí. Další problém nastává v tom, ţe účetnictví musí poskytnout věrný obraz o finanční situaci podniku. To by bylo porušeno, kdybychom pohledávky po lhůtě splatnosti ponechali v účetnictví v původní hodnotě. Tato situace se řeší pomocí odpisů pohledávek a opravných poloţek k pohledávkám. Společnost by měla své pohledávky nějakým způsobem zabezpečit, aby předcházela rizikové situaci nezaplacení pohledávky odběratelem. Důleţitou součástí by mělo být opakované prověřování bonity obchodního partnera a řádné právní ošetření smluv v obchodním vztahu. Pokud ovšem nastane situace, ţe se v podniku pohledávky po lhůtě splatnosti objeví, měl by se tento souhrn okolností řešit co nejdříve a dosáhnout tak alespoň částečné úhrady těchto pohledávek. V praktické části jsem se zabývala pohledávkami a závazky v konkrétním podniku. Uvedla jsem základní informace o podniku, jeho odběratelích a dodavatelích, zaměstnancích i o účetním softwaru, ve kterém společnost eviduje své závazky a pohledávky. Také jsem popsala, jaké měla společnost v letech 2008 – 2010 pohledávky po lhůtě splatnosti a jak postupuje při vzniku těchto pohledávek. Dále jsem provedla finanční analýzu společnosti pomocí vybraných poměrových ukazatelů týkajících se pohledávek a závazků. Byly to ukazatele likvidity – platební schopnosti a aktivity – vázanosti kapitálu.
47
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit stávající stav a navrhnout moţné zlepšení situace společnosti. Po vypracování bakalářské práce jsem dospěla k tomuto závěru: Na základě charakteristiky pohledávek a závazků společnosti SOMI-TRANS s. r. o. by bylo vhodné, kdyby k určitým syntetickým účtům vytvářela i účty analytické. Jedná se především o účet 311 a účet 321. Analytická evidence by lépe zachycovala, zda se jedná o tuzemské nebo zahraniční odběratele či dodavatele. Společnost nemá ţádné dlouhodobé pohledávky, jelikoţ zaznamenává pohledávky po lhůtě splatnosti s dobou delší neţ jeden rok. Doporučila bych, aby tyto pohledávky s dobou po splatnosti delší neţ jeden rok, uváděla v rozvaze jako pohledávky dlouhodobé. V praktické části v kapitole „Pohledávky po lhůtě splatnosti“ jsem uvedla, jak by společnost měla postupovat při vzniku těchto pohledávek a také, ţe by bylo vhodné, kdyby společnost vytvářela účetní opravné poloţky k pohledávkám. Při účtování o zákonných opravných poloţkách si společnost můţe sníţit základ daně. Uvedla jsem i způsob účtování o účetních opravných poloţkách k pohledávkám. Při finanční analýze pohledávek a závazků pomocí poměrových ukazatelů jsem dospěla k závěru, ţe by se společnost měla snaţit sníţit dobu obratu pohledávek, aby se alespoň částečně přibliţovala výši doby obratu závazků. Platí obecné pravidlo, čím je doba obratu pohledávek niţší, tím se zvyšuje platební schopnost podniku. Protoţe oblast pohledávek a závazků je velice rozsáhlé téma, zabývala jsem se jen určitými případy s touto problematikou související.
48
POUŢITÉ ZDROJE LITERATURA BAŘINOVÁ, Dagmar; HÓTOVÁ, Renáta; HUČKOVÁ, Hana. Konkurzní řízení v praxi: z pohledu věřitele i úpadce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 176 s. ISBN 80-2470138-3. BAŘINOVÁ, Dagmar; VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 136 s. ISBN 978-80-247-1816-3. DRBOHLAV, Josef; POHL, Tomáš. Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2004. 182 s. ISBN 80-86395-93-6. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha: Polygon, 2003. 444 s. ISBN 80-7273-084-3. MRKOSOVÁ, Jitka. Účetnictví 2009. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. 291 s. ISBN 978-80-251-2368-3. PILÁTOVÁ, Jana; RICHTER, Jaroslav. Pohledávky: a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc: ANAG, 2009. 112 s. ISBN 978-80-7263-534-4. RUBÁKOVÁ, Věra. Účetnictví pro úplné začátečníky 2011. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3808-6. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 992 s. ISBN 978-80-7263-580-1. ŠTOHL, Pavel; KLIČKA, Vladislav. Maturitní okruhy z účetnictví. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2008. 240 s. ISBN 978-80-903915-8-1.
49
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví pro střední školy a veřejnost: II. díl. 9. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2008. 204 s. ISBN 978-80-87237-02-1. TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2009. 16. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2930-5. VOZŇÁKOVÁ, Iveta. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 124 s. ISBN 80-247-0770-5.
INTERNETOVÉ ZDROJE Podnikatel.cz [online]. c2008, poslední revize 2011 [cit. 20-03-2011]. Dostupné z WWW:
.
PRÁVNÍ PŘEDPISY České účetní standardy pro podnikatele Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
OSTATNÍ ZDROJE Výroční zprávy společnosti SOMI-TRANS s. r. o. z let 2008 - 2010
50
SEZNAM TABULEK, SCHÉMAT, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Tabulky:
Strana:
1.
Zásady pro tvorbu a zúčtování opravných poloţek
24
2.
Oběţná aktiva v podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč)
30
3.
Správné řešení dlouhodobých pohledávek podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč)
31
4.
Cizí zdroje v podniku v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč)
32
5.
Účtování na účtu 311
33
6.
Účtování na účtu 335
34
7.
Účtování na účtu 381
34
8.
Účtování na účtu 395
35
9.
Účtování na účtu 321
35
10.
Účtování o mzdách
36
11.
Účtování v cizích měnách
38
12.
Tvorba zákonných opravných poloţek
42
13.
Hodnoty pro výpočet peněţní likvidity
43
14.
Peněţní likvidita
43
15.
Hodnoty pro výpočet pohotové likvidity
43
16.
Pohotová likvidita
44
17.
Hodnoty pro výpočet běţné likvidity
44
18.
Běţná likvidita
44
19.
Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků
45
20.
Doba obratu závazků
45
21.
Hodnoty pro výpočet doby obratu závazků
46
22.
Doba obratu pohledávek
46
Schéma:
Strana:
1.
Účtování poskytnutých záloh u NEPLÁTCE DPH
12
2.
Účtování daně z příjmů
17
51
Graf:
Strana:
1.
Kurzové zisky a kurzové ztráty v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč)
37
2.
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2008 (v tis. Kč)
39
3.
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2009 (v tis. Kč)
39
4.
Pohledávky po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2010 (v tis. Kč)
40
5.
Srovnání doby obratu závazků s dobou obratu pohledávek v letech 2008 – 2010
46
Obrázek: 1.
Strana:
Logo společnosti
27
52
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK Apod.
A podobně
ČNB
Česká národní banka
DAL
Strana Dal účtu
DPH
Daň z přidané hodnoty
MD
Strana Má dáti účtu
ObčZ.
Občanský zákoník
Resp.
Respektive
Tj.
To je
Tzn.
To znamená
Tzv.
Tak zvaně
ZDP
Zákon o dani z příjmů
ZDPH
Zákon o dani z přidané hodnoty
53